Zpráva z hloubkových rozhovorů se seniory. Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. Mgr. Karolína Kolesárová-Saková

Zpráva z hloubkových rozhovorů se seniory

Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. Mgr. Karolína Kolesárová-Saková

Název projektu Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů. Příspěvek k sociologii třetího věku. Projekt 2D06021

Číslo aktivity: A80409 Aktivita se vztahuje k dílčímu cíli: V004 - Zpracování reflexe seniorů jejich postavení ve společnosti

ASOV (příjemce) - ASOV (řešitelské pracoviště) Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. (řešitel)

2008


2008

1. Výzkumný záměr Výzkum je zaměřen na problematiku seniorů a to především jejich životního stylu a životních aspirací. Jde o výzkum kvalitativního charakteru realizovaný prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Cílem výzkumu je zmapování širších souvislostí individuálních životů a životních drah seniorů a vývoje společnosti. Výzkum se pokouší vysledovat nové problémy a jevy v životě seniorů, o kterých by se výzkumníci bez tohoto kvalitativního výzkumu nedozvěděli. Výzkum se pokusí formulovat hypotézy, které budou verifikovány plánovaným kvantitativním výzkumem. Předmět výzkumu: životní styl seniorů a životní aspirace seniorů Objekt výzkumu: věková skupina nad 60 let Výzkumné cíle:  zjistit, jaký je životní styl seniorů  zjistit subjektivní vnímání seniorů jejich postavení ve společnosti  zjistit životní aspirace seniorů Základní tematické oblasti, na které budou zaměřeny hloubkové rozhovory:  sociodemografická charakteristika respondenta  životní styl  zaměstnání  zdraví  finance  životní hodnoty a aspirace  problematika seniorů Způsob realizace výzkumu: 1. realizace rozhovoru včetně jeho nahrání (tazatel) 2. přepis rozhovoru (tazatel) 3. kvalitativní analýza rozhovorů 4. závěrečná zpráva, vyvození hypotéz Harmonogram: 1. provedení rozhovorů 4. – 17. 9. 2008 2. zápis rozhovorů 17. – 19.9. 2008 2


2008

3. kvalitativní analýzy – vyvození hypotéz 26.9.2008 Počet rozhovorů: 12 Cílová skupina: - věková skupina 60 a více let - tazatel, který prováděl 3 hloubkové rozhovory měl tato kritéria: 1) minimálně jeden respondent ve věku 60 až 70 let, minimálně jeden respondent ve věku nad 70 let 2) minimálně jeden respondent bude muž 2. Charakteristika respondentů

Vzdělání

Rodinný stav

Věk

Pohlaví

Respondent 1

85

žena

Základní

Respondent 2

60

žena

Vysokoškolské

svobodná

Respondent 3

64

muž

Vysokoškolské

ženatý

Respondent 4

84

žena

Lékařská fakulta UK

Respondent 5

77

muž

Fakulta mezinárodních vztahů UK

Respondent 6

80

žena

Pedagogická fakulta

žije sám ve svém bytě, odloučený vdova

Respondent 7

62

muž

Vysokoškolské - VŠE

ženatý

Respondent 8

66

žena

Gymnázium

vdova

Respondent 9

76

žena

Středoškolské SEŠ s maturitou

vdova

Respondent 10

61

muž

Vyučen, strojní zámečník

ženatý

Respondent 11

86

žena

Základní

vdaná

Respondent 12

67

žena

Vysokoškolské VŠE

vdaná

(nejvyšší dokončené):

3

vdova

rozvedená 2 děti, žije ve svém bytě


2008

Základní tematické oblasti hloubkových rozhovorů:  sociodemografická charakteristika respondenta  životní styl  zaměstnání  zdraví  finance  životní hodnoty a aspirace  problematika seniorů Sociodemografická charakteristika respondenta Ze souboru respondentů hloubkových rozhovorů je 6 žen a 6 mužů. Ve věkové skupině 60 - 70 let je 6 respondentů, mezi 70 a 80 roky jsou 2, a nad 80 let 4 respondenti. Základní vzdělání mají 2 respondenti, vyučen je 1, středoškolské vzdělání mají 2 respondenti a vysokoškolské

vzdělání 7.

Převahu mají tedy senioři s vysokoškolským

vzděláním. Z toho vyplývá, že bude více reflektována situace a názory seniorů s nejvyšším vzděláním. Reálná situace seniorů je tedy pravděpodobně horší, než jsou poznatky z našich hloubkových rozhovorů. Životní styl Popište nám prosím svůj typický den. V kolik hodin ráno většinou vstáváte? V kolik hodin většinou chodíte spát? Čemu se během dne věnujete? Jak obědváte? (Sám si vaříte? Někdo z rodiny vám připravuje oběd? Služba vám ho nosí? Co byste označil(a) jako Vaši typickou aktivitu? Máte nějaké koníčky? Jaké? Jak často chodíte z bytu? Máte přátele? Jak často se scházíte s přáteli? Jak často se scházíte se svou rodinou? S kolika lidmi se přibližně během jednoho týdne setkáte? Jste soběstačný(á)? Pokud ne. Kdo Vám pomáhá? (rodina, příbuzní, pečovatelská služba). V čem je potřeba pomoci? Pokud byste měl(a) nějaký problém, se kterým byste potřeboval(a) pomoci, měl(a) byste se na koho obrátit? Pociťujete problém samoty? Cítíte se někdy osamocen/a? Pokud ano. Jak se s tímto problémem vyrovnáváte? Jakým způsobem bydlíte? (sám, s partnerem/partnerkou, s dětmi, sociální zařízení).

Nejmladší respondent, se kterým byl proveden rozhovor měl 60 let a nejstarší respondent 86 let. Jde tedy o poměrně velké věkové rozpětí a tomu odpovídá i rozdílnost situace jednotlivých seniorů. Pro ilustraci, na jedné straně máme mezi respondenty zaměstnaného otce dvou malých dětí a na druhé straně tu máme respondentku, které již většina přátel zemřela a v řadě věcí se spoléhá na pomoc své dcery. Respondenti vstávají mezi pátou až osmou hodinnou ranní, nejčastěji pak mezi sedmou a osmou hodinou. Spát chodí mezi osmou až dvanáctou hodinou večerní, nejčastěji mezi desátou a jedenáctou hodinou. 4


2008

Program během dne ovlivňuje, zda je respondent zaměstnán. Pokud je respondent zaměstnán, je dominantní denní aktivitou práce v zaměstnání. Respondenti, kteří nejsou zaměstnáni, se věnují především domácnosti, nákupům, procházkám, hlídání dětí a svým koníčkům. Žena, 84 let, vysokoškolské vzdělání „Vstávám ráno mezi šestou a půl sedmou, lehce si zacvičím, pak pokračuji v normální hygieně a už na mě čeká pejsek, abych ho vyvenčila. S pejskem jdu jenom před barák na takovou krátkou procházku. Potom si vezmu léky, nasnídám se a dělám normální pořádek základní. Také si rozmyslím, co musím to dopoledne dělat. Pracuji jenom dopoledne, odpoledne už se rekreuji, jdu ven, nebo si čtu a chodím hlavně s pejskem na vycházky.“

Respondenti si většinou oběd zabezpečují sami a pokud nejsou zaměstnáni, obědvají doma. Často ale nemají jediný způsob zajištění oběda. Někdy jim také oběd připravuje partner nebo jejich děti. Ven z bytu chodí respondenti každý den alespoň jednou, část z nich několikrát denně. Kromě práce (ti kteří jsou zaměstnáni) jsou nejčastějším cílem nákupy, venčení psů a procházky. Žádný ze seniorů, se kterými byl prováděn rozhovor, není v naprosté sociální izolaci. Každý ze seniorů se schází se svou rodinou nebo s přáteli. I když samozřejmě s různou frekvencí. Setkávání s příbuznými ovlivňuje také vzdálenost bydlišť. Návštěva dětí, které bydlí daleko, je pak někdy částečně nahrazován telefonickým kontaktem. Starší senioři se scházejí s přáteli méně často. Tento fakt je způsoben horším zdravotním stavem a menší vitalitou, ale také tím, že veliká část přátel seniorů je ve vyšším věku již mrtvá. Většina seniorů nepociťuje samotu. Několik respondentů (jde o mladší seniory) si naopak stěžuje na nedostatek samoty. Přesto ale jsou mezi respondenty i ti, kteří se cítí osamocení. Jde především o ty seniory, kterým zemřel partner. Zároveň je samota spojena s věkem a s ním spojeným postavením seniorů. Mladší senioři často pracují a mají kolem sebe více lidí a podnětů a samotou trpí méně. Senioři, kteří se cítí sami, pomoc hledají hlavně u svých dětí. Překonat samotu pomáhají seniorům také jejich domácí zvířata. Životní styl je velmi silně ovlivněn objektivními podmínkami. Tyto objektivní faktory strukturují životní styl seniorů. K faktorům dichotomického charakteru patří především: zaměstnanost-důchod, život s partnerem - život o samotě, vlastnictví či nevlastnictví psa. Hodnoty dalších faktorů se kontinuálně proměňují. Především se jedná o věk a o úroveň vzdělání, spojenou s intelektuálními zájmy.

5


2008

Přesto nacházíme v životním stylu prvky, které patří do života seniorů bez ohledu na tyto objektivní faktory. Jedná se o práci na zahrádce a na chalupě a o četbu. V závislosti na věku a odchodu do důchodu a dalších pracovních aktivitách se mění sociální pole seniora, dochází k jeho postupné redukci a narůstání významu psa či dalších domácích zvířat. Redukováním sociálního pole se následně a postupně proměňuje také životní styl. Je zajímavé, že senioři explicitně neuvádějí jako aktivitu svého života sledování televize, i když je známo, že senioři sledují televizní vysílání ze všech věkových skupin populace nejvíce. Buď to pokládají za samozřejmé, anebo sledování televize nepokládají za aktivitu.

Zaměstnání Jste v současnosti zaměstnaný (ať již plný nebo částečný úvazek)? Pokud ano. V jaké formě a jakou práci vykonáváte? Plný nebo částečný úvazek? Pokud ne. V jakém věku jste odešel/šla do důchodu? Jaké pocity provázely Váš odchod do důchodu? Odcházel(a) jste dobrovolně (sama jste chtěl(a) odejít) nebo Vám zaměstnavatel nedal možnost pokračovat v práci? Máte zájem o zaměstnání? Proč ano a proč ne?

Pět z dvanácti dotazovaných seniorů je v současnosti zaměstnaných v poměrně rozličných oblastech. Jde o práci na živnostenský list, zaměstnání v oblasti pojišťovnictví na plný úvazek, výuku na vysoké škole prostřednictvím částečného úvazku, majitele dvou firem, strojní zámečník na plný úvazek. Pouze jeden respondent pracuje na částečný úvazek. Ostatní respondenti pracují na plný úvazek. Senioři v našich rozhovorech pracovali či měli zájem pracovat zhruba do 65 let. Pokud pracovali s chutí a zájmem, tak to bylo především jako podnikatel ve vlastní firmě. Ve vyšším věku byl projeven zájem pouze o intelektuální činnost, kterou se senior baví a uspokojuje ho. Vedle uplatnění znalostí a intelektuálních kompetencí ho přivádí do společnosti mladých lidí. Do důchodu respondenti odcházeli dobrovolně a nedělalo jim to problém. Většinou se na odchod do důchodu těšili. Pouze v jednom případě se jednalo o nucený odchod a respondentka se s tím špatně vyrovnávala. Žena, 67 let, vysokoškolské vzdělání VŠE „O odchod do důchodu jsem neměla zájem, ale podnik “zeštíhloval“, takže odchod nebyl dobrovolný. Formálně byl odchod do důchodu na vlastní žádost (jak to tak bývá), ale v podstatě jsem k tomu byla donucena. Už jsem měla nárok na důchod (bezdětné ženy odcházely v 58 letech), takže ještě 1

6


2008

rok jsem dělala brigádu (na smlouvu u svého bývalého zaměstnavatele), než jsem odešla do důchodu – odcházela jsem nerada a dost špatně jsem to snášela.“

Sedm respondentů je v důchodu. Do důchodu odcházeli mezi 54 až 65 ti lety (jeden respondent v 54 letech, dva respondenti v 57 letech, jeden respondent v 58 letech, jeden respondent v 59 letech a 2 respondenti v 65 letech). „Odcházela jsem dobrovolně, neboť v mé době to byla ta hranice. Jo, v mé době byla hranice odchodu do důchodu s jedním dítětem padesát sedm, pak jsem holt přesluhovala a navíc ještě můj muž už byl taky v důchodu, tudíž my jsme měli radost, že jsme oba dva v důchodu. Měli jsme chatu, takže jsme jezdili na chatu. Vidíš na to jsem zapomněla. No ale po smrti manžela jsem ji prodala. Teď už není kam jezdit, ale jezdili jsme na chatu, na nějaké výlety po hradech a zámcích.“

K práci v seniorském věku tlačí důchodce nízké důchody, ale v opačném směru je limituje zdravotní stav a únava. V rozhovorech se neobjevilo nic, co by mohlo svědčit o nějaké specifické politice a z ní vyplývajících opatření pro zaměstnanost seniorů.

Zdraví Jak byste zhodnotil(a) svůj zdravotní stav? Jak často chodíte k lékaři? Myslíte si, že společnost poskytuje seniorům kvalitní lékařskou péči? Máte problémy s lékařskou péčí? Pokud ano, s čím? (finanční, dostupnost, kvalita, chování zdravotního personálu.)

Mezi respondenty byli spíše jedinci bez relativně, vzhledem k věku, větších zdravotních problémů. Při hodnocení lékařské péče a její dostupnosti převažuje mírně pozitivní hodnocení, ale s přívlastkem, že dochází ke zhoršování. Nejkritičtější v hodnocení stavu zdravotnictví byla lékařka v důchodu, která současně je s péčí o sebe spokojená, ale kvalitu péče vysvětluje kolegiálnosti lékařů, kteří o ní pečují. I u dalších respondentů se hodnotí nadstandardní vztahy s lékaři. Podle hodnocení jednotlivých respondentů lze vyvodit, že existují rozdíly mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními a jednotlivými lékaři. Vyskytují se výrazně pozitivní hodnocení a ocenění i kritika zdravotní péče. K nejvíce kritizovaným jevům ve zdravotnictví patří poplatky. Starší žena říká k poplatkům:

7


2008

K nej více kr it

Žena, 86 let, základní vzdělání „Dřív to bylo lepší, dávala se pacientům větší pozornost. Dnes (a to říkají i ostatní lidé) je to takové, že sestra vypíše, doktor jen podepíše – již se tolik pacientům nevěnují. A ti to vycítí a připadají si, že jsou již zbyteční. Mám finanční problémy s poplatky za návštěvu u lékaře a s poplatky a doplatky za léky. Při důchodu 8.000 Kč, když jdu k lékaři 2x do měsíce, tak to stojí přes 400 Kč. Manžel též chodí k lékaři. Když to dáme dohromady, tak musíme pořád myslet na to, tohle dám za léky a toto a toto už nesmím. Tak to musím utrhnout na jídle a někde jinde. Jinak to nejde, snad to doklepeme.“

Druhou kritizovanou oblastí je dostupnost péče. Uváděny jsou tři bariéry v přístupu k péči. Byrokratická, kdy lékař nemá smlouvu s pojišťovnou anebo pojišťovna smlouvu vypoví a pacient se ocitne „mimo lékařskou péči“. Druhý důvod je neexistence nebo přesněji dopravní a vzdálenostní nedostupnost. Třetím důvodem je uzavřenost lékaře pro další pacienty, tedy kapacitní nedostatečnost „optimalizované sítě zdravotnických zařízení“. Jedna mladší seniorka vyjádřila svou osobní zkušenost s dostupností zdravotních služeb. Žena, 67 let, VŠE, Praha „Místní dostupnost lékařské péče – i zde se naráží na problémy. Z vlastní zkušenosti, když jsem musela měnit gynekologa (ten mě řekl, když nezměním pojišťovnu – jsem u VZP – tak mě nemůže dál ošetřovat) a byl problém najít gynekologa – buď nedělal VZP nebo měl plno. Manžel zase potřeboval praktického lékaře, protože jeho lékařka končila. A také dlouho sháněl lékaře, který byl ochoten ho vzít. V současné době si již nehrajeme na obvody, ale stalo se, že na jedné straně mně

řekli

“vy nepatříte do našeho obvodu“ a na druhé straně

lékařka mající náš obvod řekla “ne, mám přeplněno“. Problémy jsou, a to i v Praze.“

Finance Poskytuje Vám důchod finanční zabezpečení Vašich potřeb? Zajišťuje Vám důchod důstojný život? Je něco, co byste si chtěl(a) koupit a nemůžete díky nízkému příjmu?

Zdá se, že finanční situace je pro důchodce nejobtížnější oblastí. Pouze jeden důchodce dokáže bez problémů pokrýt své potřeby a žít důstojně z důchodu. Důchodci, aby zajistili základní výdaje, tak si přivydělávají, jsou podporováni dětmi anebo dotují rozpočet

8


2008

z úspor. Patrný je zhoršující se trend v důsledku rostoucích nájmů anebo z vynucených koupí bytu pomocí hypoték. Žena, 60 let, vysokoškolské vzdělání „Výše důchodu, to je u nás nedůstojná záležitost. A koho znám a už odešel do důchodu, tak si zachoval buď práci anebo si něco našel, aby si přivydělal.“ Žena, 66 let, středoškolské vzdělán „Ne určitě ne, důchod nestačí, pomáhá syn. Je to nájmem a jsem na všechno sama, bydlím v bytě, platím sama, nájem a ty služby způsobuje, že mi na to důchod nestačí a musí mi pomáhat syn. Důstojný život, o tom se vůbec nedá hovořit.“ Žena, Věk: 86 let, základní vzdělání „Musím strašně šetřit, nekupovat nic kromě jídla, prášků na praní. Žádné pěny do koupele a hlouposti, protože bych nevyšla. Musím jen skutečně to, co potřebuji. Akorát to lepší mýdlo na ruce po pětikoruně, škrob, sodu a prášek – to musí mít. Nic jiného již nemůžu. Děti občas dají něco lepšího jako dárek, tak to mám, ale kupovat si to z důchodu nemůžu. Kdybych měla žít podle toho, jak člověk má a koupit si, co potřebuje nutně a nemít jistotu, že vám třeba pomohou děti, tak ne. S důchodem prostě nejde vyjít. Když si vezmete, že mám důchod 8.200 Kč a platí nájem 7.000 Kč, tak co z toho důchodu zbude? Je to těžké, také je třeba si občas koupit nějaké oblečení. Je to těžké, musí se pořád šetřit a šetřit. Nic jiného nám v uších nezní. Za první republiky její matka také bědovala, ale pak se přece jenom žilo lépe a v klidu, to dělalo hodně, že se člověk nenervoval. Teď ne, nervy napnuté.“ Mám ráda lehčí pohodlné boty, ale copak je dostanu? Boty za 700-800 Kč si nemůžu dovolit. A ty co si můžu dovolit, v těch je zima a zebou nohy. Je to těžké.“

Žena, 67 let, vysokoškolské vzdělání Vzhledem k tomu, že jsme byli dotlačeni ke koupi bytu, tak ne, důchod důstojný život neumožňuje“. V opačném případě by to vystačilo ( manžel VŠ a též pracoval v zahraničním obchodě). Částka, která se platí za byt (i když by neplatili byt, tak by asi platili vysoké nájemné). Náklady na bydlení jsou příliš vysoké na to, jaká je úroveň důchodů v této republice.

9


2008

Objevil se i moudrý přístup 77 - letého seniora, který však má úspory a přivydělává si. Každopádně jeho stanovisko je pozoruhodné a následováníhodné. Muž, 77 let, vysokoškolské vzdělání „Prostě když na to nemám, nemám ani potřebu. A teď vám řeknu ještě další moudro. Já totiž jsem bohatej a k tomu je třeba zamyslet se na tím, co to je být bohatej. Bohatej je ten člověk, který přišel na to, že už má dost. To znamená, kdybych měl sto milionů, tak nemusim bejt bohatej, poněvadž je to furt míň než miliarda.“

Vzhledem k tomu, že mezi seniory, s kterými byly provedeny rozhovory jsou více než v souboru seniorů zastoupeni senioři s dalším příjmem a s vysokoškolským vzděláním, lze předpokládat, že finanční situace českých seniorů je spíše horší než lepší. A přitom trend je negativní a nejvýraznější zvyšování nájemného je teprve před námi. Zdá se však, že výše nájemného již naráží na finanční práh důchodců. Životní hodnoty a aspirace Jak důležité jsou pro vás jednotlivé oblasti života (práce, partner, rodina, zaměstnání, koníčky)? Kdyby Vám někdo nabídl, že Vám splní jedno přání, co byste si přál(a)?

Jaké hodnoty jsou

v současnosti pro Vás nejvýznamnější? Co má pro Vás v současnosti větší význam než v předchozím životě a co menší?

Co od života očekáváte? Čeho byste chtěl(a) v životě ještě

dosáhnout?

Specifikum hodnotové orientace seniorů je v určité redukci hodnot. Na závěr života některé hodnoty přestávají být významné a význam zbývajících hodnot se zvýrazňuje. Všeobecně se prioritou stává zdraví a mezilidské vztahy v rodině a rodina jako taková – partner, děti, vnoučata. V druhém plánu se klade důraz na koníčky, přírodu, přátelství, práci. Mimořádně - individuálně se v rozhovorech objevila hodnota Boha a duchovního života, autentického života. O významu a hodnotě práce přesvědčivě hovořil muž, značně pokročilého věku. Muž, 77 let, vysokoškolské vzdělání „Já si myslím, že by to mělo být ve vyváženosti. Já myslím, že bez práce bych nemohl být. Já nevím co bych dělal. Já nejsem ten člověk, já vím, že do smrti nebudu bez práce. Takových lidí je hodně a věk není důležitej. Čili bez práce nebudu nikdy, tenhle problém nebudu mít nikdy.“

10


2008

Často je v rozhovorech vyjádřen názor, že vzhledem k věku již pro něho nic nemá význam, nic neplánuje, nic nechce dosáhnout. V rozhovorech se objevuje to, co nazýváme na základě výsledků empirických výzkumů „generační vyhasínání intencionality“. Problematika seniorů Od kolika let považujete člověka za seniora? Co se vám vybaví, když se řekne „senior“? Spojujete si se seniory nějaké typické vlastnosti? Pokud se liší, v čem? Jakou roli si myslíte, že má generace seniorů v dnešní společnosti? Jaké je postavení seniorů v dnešní společnosti? Domníváte se, že současná česká společnost si je vědoma hodnoty stáří pro člověka a seniorů pro společnost ? Co podle Vašeho názoru dává senior společnosti? Je důchod a pozice seniora hrozbou a rizikem, jakým a v čem? Je důchod a společenská pozice seniora příležitostí a šancí, jakou a v čem? Přináší seniorský věk a důchod něco pozitivního, co nebylo v předchozích životních fázích? Pokud ano, co? Přináší seniorský věk a důchod něco negativního, co nebylo v předchozích životních fázích? Pokud ano, co? Jakou má podle Vašeho názoru hodnotu život seniora (nezastupitelnou-svébytnou, nižší než jiné životní fáze, je vyvrcholením života - má nejvyšší hodnotu)? Existují témata, která Vás nyní více zajímají, o kterých více přemýšlíte než v dřívějším životě (např. smysl života, posmrtný život, Bůh)? Přináší seniorský věk a důchod něco pozitivního, co nebylo v předchozích životních fázích? Pokud ano, co?

Převážně sami senioři vnímají postavení ve společnosti jako marginalizované. Společnost i mladší generace vnímají seniory jako skupinu, která zabírá místa v zaměstnání a byty, a na kterou musí vydělávat. Tedy je vnímána v podstatě jako parazitující společenská skupina. Senioři ve značné míře vnímají tyto postoje i subjektivně. Jak uvádí žena v následující citaci, být v současné české společnosti důchodcem je potupa. Žena, 84 let, vysokoškolské vzdělání „No, většina lidí se důchodu bojí, poněvadž spousta lidí si seniorů neváží, a mají pocit, že jim zabírají byty, že jim zabírají místa a neváží si jich. Určitě v dnešní době není být důchodcem ani příležitost, ani šance. To je spíš potupa být důchodce.“

Při definici a charakterizování seniora se objevuje jeho subjektivní dimenze. Senioři v rozhovorech zdůrazňují, že záleží na seniorovi, jak se cítí a také jaký je jeho zdravotní stav. Věk považují za vedlejší kategorii. Pokud však vymezují seniora věkově, tak převažuje věk nad 65 let. Do tohoto věku je také častý nějaký druh pracovní aktivity. Finanční situace současné generace je vnímána jako lepší ve srovnání s předchozími generacemi, ale stále se zhoršující. U řady seniorů je výše důchodu limitující a určující vše

11


2008

ostatní. Na další vývoj v oblasti cen nájemného a zdravotní péče se důchodci dívají s obavou. Žena, 66 let, středoškolské vzdělání Já třeba někdy přemýšlím o tom, zda bych neměla definitivně odejít, protože jsou chvíle, kdy nevím jak dál, není možné to finančně zvládnout, jednak člověk je na tom špatně se zdravím, peníze na léky, platí se u lékařů, služby, opravny všechno jde nahoru a ty důchody jsou neúměrné tady k tomu. A nájmy bohužel. Když někdo má důchod 10 tisíc a má platit 13 tisíc nájmu a služby ještě k tomu, kde je zdravotní péče, potraviny, jízdné v Praze.Těšila jsem se do důchodu, ale podzim života jsem si takhle nepředstavovala“.

Současná generace seniorů se ukazuje jako přelomová. Zatímco předchozí generace seniorů byly jasně profilované ve srovnání se střední generací a odlišovaly se životním stylem a oblečením, současná generace je přelomová a velká její část vzhledem a chováním a životním stylem se radikálně odlišuje od předchozích generací seniorů a méně od střední generace. U současných generací seniorů jsou vidět jiná specifika, která se objevují v přístupech k životu. Ustupují konkurenční přístupy a objevuje se nadhled, vážení si života a jeho pohodové užívání. Žena, pracující jako OSVČ, 60 let, vysokoškolské vzdělání „Já si myslím, že když je člověk mladej, tak se snaží ať chce nebo nechce jako soutěžit s těma druhýma... takovej konkurenční boj co se týká pracovních pozic, i třeba mezi spřátelenejma lidma, pořád se snažej ty lidi trumfovat. V tomhle věku už není důvod si přebíjet jednu kartu druhou. Je to takový víc volnější všechno, si člověk víc užívá ... takový jako osvobození mi to přijde od toho soutěžního boje“. „Chtěla bych ještě letět třeba do Finska nebo tam někam do těch severskejch ... ale je mi to celkem jedno když to nebude, nechci za každou cenu, nemusím. Že jsem toho tady ještě spoustu neviděla, ale už ani tady nevyvíjím tolik úsilí, abych jako něco musela. Jako spíš očekávám, co ty dny a týdny přinesou. Už nebojuju, ale spíš jsem v takovým očekávání“.

Podle našich rozhovorů se ukazuje, že současní senioři nemají potřebu v závěru života věnovat se metafyzickým otázkám a jak ukazuje výňatek z jednoho hovoru, duchovní témata a duchovní aktivity chápou spíše jako opak aktivity a aktivního přístupu k životu. Muž – 62 let, vysokoškolské vzdělání - VŠE

12


2008

„Jsem spíše pro aktivní život, takže přemýšlet o smyslu života, posmrtném životě, Bohu nepřipadá v úvahu, spíše se zabývám tím, kdy se pustím do toho počítače, případně do nějakých dalších aktivit.“

Závěry Současná generace se ukazuje jako přelomová. Prudce se posunula střední délka života a posunuly se i duševní a fyzické schopnosti seniora, které mu umožňují žít životem, jakým předchozí generace seniorů nežily. Současný senior je zdravější, vzdělanější, kulturnější a novými informačními a komunikačními technologiemi je více propojen s celkem sociální entity i s jednotlivými prvky jeho sociálního pole. Oproti předchozím generacím mají současní senioři lepší zdravotní péči, lépe bydlí, jsou lépe finančně zajištěni, ale současně senioři reflektují zhoršování všech těchto podmínek života seniora. Nejtíživěji doléhá na seniory, kteří bydlí v nájemních bytech, deregulace nájemného.

Hypotézy -

Současná generace se odlišuje od předchozích generací seniorů.

-

Žádná generace seniorů nebyla tak vzdělaná a kulturní jako ta současná.

-

Současná generace seniorů je první generací seniorů, která překonává zdravotní pohybové problémy pomocí nových informačních a komunikačních technologií.

-

Pro současnou generaci seniorů jsou spirituální témata okrajová.

-

Pro značnou část seniorů je problém z důchodu pokrýt základní potřeby.

-

Důchod neumožňuje seniorům důstojný život.

-

Základními hodnotami seniorů je zdraví, rodinné vztahy, děti a vnoučata.

-

Senioři do 65 let si většinou přivydělávají.

-

Základní životní potřeby seniorů starších věkových skupin jsou dotovány dětmi a z úspor.

-

Zdravotní péče seniorů je hodnocena převážně jako dobrá, ale se zhoršujícím se trendem.

-

Významným prvkem životního stylu současných seniorů je péče o zdraví, kondici a vzhled. 13


2008

-

Společenský statut seniora je podle názorů seniorů nízký.

-

Senior je společností a mladšími generacemi vnímán jako člověk, který zabírá místo v zaměstnání, byt, a na kterého mladší musí pracovat.

-

Pocity osamocení narůstají s věkem.

-

Osamocenost není problémem většiny seniorů.

-

Významným prvkem v životě seniorů jsou domácí zvířata, především pes.

-

Současná společnost není schopna využít „přidané hodnoty“ stáří jako je moudrost, životní zkušenost apod.

-

Současná společnost není připravena na demografický vývoj, na stárnutí populace.

-

Současná společnost není vybavena dostatečnou infrastrukturou zařízení s různou mírou péče o seniora.

-

Životní styl seniorů je podstatně diferencován podle několika znaků: zaměstnanost-důchod, věk, vzdělání, byt-domek.

-

Nejčastěji uváděnou aktivitou seniorů je četba, zahrádka, výlety-procházky, péče o domácí zvíře.

-

V současné generaci seniorů kulminuje gramotná kultura, kultura tištěného slova.

-

Práce má pro seniory význam jako zdroj příjmů pro zajištění základní potřeb, ale pro řadu seniorů, zvláště vzdělanějších má stále také význam jako příležitost k seberealizaci.

14

Zpráva z hloubkových rozhovorů se seniory. Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. Mgr. Karolína Kolesárová-Saková

Recommend Documents