ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

6

Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

květen 2015

Ročník XIV., měsíčník, 29.6. 2015

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen:

Obsah:

Pšenice potravinářská................. 4 423 Kč/t Pšenice krmná........................... 3 958 Kč/t Ječmen sladovnický.................... 4 767 Kč/t Ječmen potravinářský................. 5 114 Kč/t Ječmen krmný........................... 3 628 Kč/t Žito.......................................... 4 024 Kč/t Oves krmný.............................. 3 747 Kč/t Kukuřice krmná.......................... 3 594 Kč/t Řepka olejná.............................

9 837 Kč/t

Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců.................... Informace z domácích burz...................... Porovnání průměrných cen...................... Intervenční zásoby................................. Zahraniční obchod ČR............................. Informace ze zahraničních trhů................ Krmiva Ceny průmyslových výrobců.................... Zahraniční obchod ČR............................. Informace ze zahraničních trhů................ Statistický přehled, aktuality....................

2 2 3 4 5 5 7 7 8 10

Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu května 2015 se ceny výrobců v zemědělství dle nové metodiky ČSÚ ve srovnání s průměrem roku 2010 zvýšily o 17,4 %, přitom rostlinná výroba vykázala proti stejnému období cenový vzestup o 22,5 %. Ceny rostlinných výrobců v květnu 2015 ve srovnání s průměrem roku 2010 mírně ovlivnil vzestup cen obilovin o 31,6 %. U potravinářské pšenice byla v květnu 2015 průměrná cena 4 423 Kč/t a proti květnu 2014 se cena snížila o 355 Kč/t, cena pšenice krmné se proti stejnému období loňského roku snížila o 708 Kč/t a dosáhla v květnu 2015 hodnoty 3 958 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v květnu 2015 činila 4 767 Kč/t, vykázal cenový pokles o 458 Kč/t proti stejnému období roku 2014, kdy jeho cena dosahovala výše 5 225 Kč/t. Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož

cena v květnu 2015 činila 3 628 Kč/t, což představuje pokles o 891 Kč/t oproti roku 2014. U žita byl prokázán meziroční vzestup cenové hladiny; v květnu 2015 dosahovala sledovaná komodita cenové hladiny 4 024 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2014 se její cena snížila o 151 Kč/t. Cena ovsa krmného, jejíž úroveň v květnu 2015 dosahovala výše 3 747 Kč/t, zaznamenala meziroční snížení o 102 Kč/t. Meziroční pokles byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena byla v květnu 2015 na úrovni 3 594 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2014 se tak snížila o 1 067 Kč/t. Cena semene řepky olejné v květnu 2015 činila 9 837 Kč/t, došlo tak ke snížení cenové hladiny oproti stejnému období v roce 2014 o 1 210 Kč/t. TIS

ČR

SZIF

1

6

květen 2015 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ

OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Název 1.

2.

Kč/t 2014

2015

Měsíc

Měsíc

3.

4.

5.

1.

2.

3.

4.

5.

Pšenice potravinářská

4 555

4 585

4 599

4 671

4 778

4 240

4 412

4 445

4 454

4 423

Pšenice krmná

4 279

4 344

4 376

4 516

4 666

3 749

3 916

3 948

3 966

3 958

Ječmen sladovnický

5 243

5 262

5 204

5 194

5 225

5 022

5 120

5 033

5 021

4 767

Ječmen potravinářský

4 900

5 188

-

5 247

-

4 767

4 814

4 660

5 114

Ječmen krmný

3 986

4 050

4 243

4 311

4 519

3 518

3 679

3 709

3 831

3 628

Žito potravinářské

3 438

3 624

3 826

3 918

4 175

3 712

4 055

3 998

4 068

4 024

Oves krmný

3 497

3 707

3 983

3 984

3 849

3 317

3 445

3 619

3 603

3 747

Kukuřice krmná

4 282

4 345

4 396

4 546

4 661

3 475

3 643

3 607

3 576

3 594

Semeno řepky olejné

9 710

9 868

10 077

10 397

11 047

9 521

9 676

9 736

9 765

9 837

-

Pramen: ČSÚ Poznámka: – údaj není k dispozici

Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží v Kč MJ (kg)

Období (měsíc/sledovaný týden) 12/2014

1/2015

2/2015

16.t.2015

20.t.2015

24.t.2015

12,47

12,75

13,25

13,21

12,75

13,42

Pšeničná mouka hladká Rýže loupaná dlouhozrnná

-

-

-

35,67

35,52

35,73

Těstoviny vaječné

43,70

42,96

43,68

43,20

44,42

43,96

Chléb konzumní kmínový

23,04

22,98

22,92

22,51

22,70

22,42

Pečivo pšeničné bílé

39,99

38,93

39,99

40,73

38,12

40,01

Pramen: ČSÚ

Informace z domácích burz Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody za období od 23.6. 2015 do 7.7.2015 Komodita/ Cenové rozpětí:

Kč/t

minimum

maximum

průměr


4 004

4 425

4 215

Pšenice krmná

3 574

3 950

3 762


4 146

4 583

4 364

Ječmen krmný

3 322

3 672

3 497

Žito

3 314

3 663

3 489

Kukuřice

3 403

3 761

3 582

Hrách krmný

4 266

4 715

4 490

Řepka

9 271

10 247

9 759

Pramen: Plodinová burza Brno Pozn.: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t – bez DPH Parita FCA - místo, kde bude zboží dodáno do péče dopravce určeného kupujícím, dopravu hradí kupující Parita DDP - místo, do kterého má být zboží dodáno, ujednané místo určení, dopravu hradí prodávající

Zpráva o trhu obilovin a olejnin 29.6. 2015

2

květen 2015 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN

Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, pš. mouky v roce 2012-2014 v Kč/kg II.

III.

IV.

V.

2013 VI. VII.

IX.

X.

6,03

6,12

6,12

6,02

5,97

5,85

5,66

4,42

4,22

4,27

4,34

4,34

9,34

8,24

9,34

9,58

9,32

9,34

9,45

9,34

8,46

8,25

8,34

8,25

13,36 13,48

13,60

I. Pš. potravinářská CZV Pš. mouka hladká 00 extra CPV Pš. mouka hladká SC

13,33

VIII.

13,68 13,52 13,14 13,73 13,52 13,32

XI.

XII.

13,07 12,71

2014 I. Pš. potravinářská CZV Pš. mouka hladká 00 extra CPV Pš. mouka hladká SC

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

4,56

4,59

4,60

4,67

4,78

4,79

4,61

4,35

4,34

4,20

4,16

8,14

8,31

8,06

8,22

8,35

7,95

8,20

8,06

8,28

8,27

7,93

8,18

13,14 13,39

13,22

12,80 13,40 13,11 13,31 13,42 13,25

13,27

12,47

XI.

XII.

13,37

I. Pš. potravinářská CZV Pš. mouka hladká 00 extra CPV Pš. mouka hladká SC

4,24 8,35 12,75

II.

III.

4,41 4,45 8,02 8,28 13,25 13,33

IV.

V.

2015 VI. VII.

VIII.

IX.

X.

XII. 4,16

4,45 4,42 8,00 7,99 13,27 12,88

Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od 1.1.2005 ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků

Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t Kč/t 14 000 13 500 13 000 12 500

Pšenice potravinářská CZV

12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000

Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV

8 500 8 000 7 500 7 000 6 500 6 000 5 500

Pšeničná mouka hladká SC

5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V.

6

2011

2012

2013

Měsíce

2014

2015

Pramen: ČSÚ


3

6

květen 2015 INTERVENČNÍ ZÁSOBY

Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v EU 27 k 28.6.2013 Celkem Počáteční zásoby

Žito

Kukuřice

92 426

0

92 426

-

0

0

0

0

-

0

92 426

0

92 426

-

0

0

0

0

-

0

147

-

0

Přijaté množství Prodané množství

Pšenice ob.

t

Plodina Ječmen

vnitřní trh export

147

0

pomoc nejchudším osobám

2012

0

0

0

-

0


2011

92 202

0

92 202

-

0

ztráty/korekce

76

0

76

-

0

Hrubý zůstatek

0

0

0

-

0

Vázané množství:

0

0

0

-

0

0

0

0

-

0

vnitřní trh

0

0

0

-

0


export 2012

0

0

0

-

0


2011

0

0

0

-

0

Čistý zůstatek

0

0

0

-

0

Množství v nabídce

0

0

0

-

0

Pramen: SZIF – CIRCA, intervenční zásoby (14 840 pův. 4110); novější data nebyla v době vydání k dispozici

Světový trh s cereáliemi podle FAO Světový trh s obilovinami

2011/12

(mil.t)

2012/13

2013/14

2014/15 odhad

2015/16 predikce (7.5.2015)

Produkce

2 350,6

2 299,8

2 526,1

2 548,3

2 509,2

Nabídka

2 890,4

2 865,8

3 075,5

3 157,6

3 154,8

Utilizace

2 315,1

2 322,9

2 433,8

2 496,0

2 521,9

Obchod

322,0

314,1

357,8

351,4

349,4

Koncové sklady

565,9

549,4

609,4

645,6

626,6

Pramen: FAO Cereal Supply and Demand Brief k 7.5.2015

Světový trh s pšenicí podle FAO

(mil.t) 2015/16 predikce

2011/12

2012/13

Produkce

702,0

660,0

717,2

729,5

719,1

Nabídka

898,0

857,1

893,8

918,9

919,0

Utilizace

692,7

684,6

695,2

711,7

716,1

Obchod

148,9

141,6

156,7

153,0

151,0

Koncové sklady

197,1

176,6

189,4

199,9

198,9

Světový trh s pšenicí

2013/14

2014/15 odhad

(7.5.2015)

Pramen: FAO Cereal Supply and Demand Brief k 7.5.2015


4

6

květen 2015 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR, INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od počátku roku 2014 Dovoz Název

Množství vt

Jednotková cena v Kč/t*

Vývoz Množství v t 1.4.-30.4. 2015

Množství v t

Jednotková cena v Kč/t

Množství v t 1.4.-30.4. 2015

Pšenice celkem

6 178,7

4 682,7

1 011,7

948 551,7

4 820,6

230 762,2

z toho pšenice durum

2 695,1

11 285,7

626,0

426 925,5

9 741,7

111 269,3

Žito

9 158,5

4 066,8

2 282,9

7 540,0

4 329,3

1 075,8

Ječmen celkem

11 678,7

5 257,3

4 259,7

145 919,3

4 682,2

36 946,9

Oves

110,5

8 649,2

0,3

11 144,6

6 145,9

2 665,9

Kukuřice

34 745,7

22 106,1

4 569,0

117 151,0

4 560,3

24 841,2

Semena řepky olejky

18 894,0

9 697,7

813,8

192 218,6

9 482,6

73 148,0

Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TISČRSZIF Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * = cena za jednotlivé komodity zahrnuta do přehledu včetně osiv - údaj není k dispozici; od května 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8);

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.4. do 30.4. 2015 Vývoz: V dubnu 2015 se snížil export pšenice ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz celkem k předchozímu měsíci o 22 492,1 t na pšenice celkem do České republiky snížil na 230 762,2 tun, jednotková cena činila 1 011,7 t. Největší množství pšenice pocházelo ze 4 928,2 Kč/t. Do Německa bylo prodáno 180 522,9 t, Slovenska, odkud bylo dovezeno 750,2 t, tj. 78,2 % pšenice. Sledovaný měsíc přinesl tj. 74,2 %. U importu ječmene do ČR došlo k jeho u ječmene snížení exportu o 11 012,0 t (-23,0 %) na zvýšení, a to celkem o 2 063,3 t na 4 259,7 t. celkových 36 946,9 t za jednotkovou cenu U dovozu žita došlo tento měsíc k jeho snížení 4 702,9 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam o 708,3 t na 2 282,9 t, jednotková cena se exportovalo 55,5 %, tj. 20 504 t ječmene. činila celkem 3 885,8 Kč/t. Z Polska za sledovaný Kukuřice bylo v tomto měsíci vyvezeno celkem měsíc pocházelo celkem 2 198 t importů žita. 24 841,2 t za jednotkovou cenu 4 908,5 Kč/t. Importy se snížily u kukuřice o 8 738,4 t na úroveň Sledovaný celkový export semen řepky 4 569,0 t. Sledované importy semen řepky olejky olejky se v tomto měsíci zvýšil, a to celkovým se v tomto měsíci snížily na 813,8 t (o 2 712,7 t, úhrnem o 29 500,4 t (+68 %) na celkových tedy o 77 %). 73 148,0 t za jednotkovou cenu 9 805,6 Kč/t.

Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku Období Komodita Pšenice

Kukuřice

Mouka T-550 hladká

v roce 2015

týden 2015

HRK/t Trend vývoje

CENA

22

23

24

rozdíl

min.

1,14

0,00

1,19

1,19 1,33

max.

1,37

0,00

1,33

prům.

1,30

C

1,22

-

min.

0,86

0,86

0,85

-0,01

max.

1,17

1,00

1,43

0,43

prům.

1,10

0,96

1,11

0,15

min.

1,65

1,75

1,75

0,00

max.

4,95

4,02

4,64

0,62

prům.

2,05

2,13

2,01

-0,12

%

-

15,63%

-5,63%

Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH


5

6

květen 2015 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

Ceny obilovin a kukuřice v Polsku VI/2015 Komodita

PLN/t

12.6.2015 Min.

Max.

Pšenice

500

875

Ječmen

470

800

Oves

375

Žito Kukuřice

5.6.2015 Průměr

Min.

Max.

696

490

870

657

470

875

860

536

400

393

625

489

500

1 000

745

29.5.2015 Průměr

Min.

Max.

Průměr

696

500

975

711

649

470

900

664

720

519

375

860

534

400

720

478

400

620

492

530

1 000

748

520

1 000

752

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz

Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2014-15 Komodita

Burza

Pšenice měkká

2014

EUR/t

2015

28.05.2014A

5.3.2015

1.4.2015A

29.4.2015A

3.6.2015A

Vídeň

185

-

168-172

195-200

192-197

A

-

-

-

-

-

Vídeň

-

-

-

-

-

Wels

-

-

-

-

-

Ječmen krmný

Vídeň

-

140

136-140

134-135

130-133

Wels

190-200

147-152

145-150

140-145

138-143

Kukuřice krmná

Vídeň

164-168

123-127

124-128

-

-

Wels

185-190

135-140

135-140

138-143

138-143

Wels Žito

Pramen: AMA – AgrarMarkt Austria; pozn.A = burza Wels obchoduje jiný termín, tedy 16.4.2015/resp. 17.4. 2014

Měsíční nákupní ceny potravinářských a krmných obilovin na Slovensku I/2015 Nákupní cena od zemědělských výrobců květen 2015 (€/t)

Komodita

EUR/t

Vývoj průměrných cen V / IV 15

Min.

Max.

průměr

€/t

Pšenice potravinářská (E)

140,00

190,00

149,51

-15,62

Potravinářská (A)

130,00

190,00

159,89

-2,67


155,00

185,00

174,44


105,00

149,00

119,35

Kukuřice krmná

105,00

135,00

121,33

4,23

V 15 / 14

%

€/t

%

-9,5

-25,10

-14,4

-1,6

-10,13

-6,0

-2,03

-1,2

-28,04

-13,8

-19,95

-14,3

-19,99

-14,3

3,6

-38,94

-24,3

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy;

Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2015 Komodita

HUF/t

Týden 16.

19.

20.

23.

24.


51 337,10

54 171,71

53 473,57

49 775,52

47 372,27

Pšenice krmná

44 491,35

40 525,51

-

47 883,43

44 402,82

Kukuřice krmná

38 894,31

38 836,31

37 696,65

38 408,25

38 916,50

Ječmen krmný

41 214,71

-

-

38 643,10

38 798,17

Pramen: AKII; Poznámka: - data nejsou k dispozici


6

6

květen 2015 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Název krmné směsi KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat KS pro nosnice

Kč/t

2014 leden

únor

2015

březen

duben

leden

únor

březen

duben

6 080,30

6 101,63

6 193,57

6 198,54

5 725,97

5 838,43

5 806,98

5 804,36

8 493,02

8 504,47

8 542,27

8 582,53

8 181,22

8 196,22

8 268,62

8 234,49

7 1 3,57

7 120,78

7 168,72

7 169,71

6 751,91

6 791,35

6 792,55

6 795,30

6 980,41

6 980,11

7 023,55

7 049,90

6 549,16

6 548,14

6 569,84

6 549,70

Pramen: ČSÚ;

Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od počátku roku 2015 Dovoz Název

Množství

Jednotková cena Kč/t

Vývoz Množství v t 1.4.-30.4. 2015

Množství v t

Jednotková cena Kč/t

Množství v t 1.4.-30.4. 2015

Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky

2 081,8

3 429,2

381,2

30 808,2

3 397,6

8 397,5

Zbytky škrobárenské

2 202,9

25 730,7

367,3

4,7

65 469,9

3,5

Řízky řepné

1 136,6

6 039,9

275,2

47 973,1

3 674,9

2 165,2

373,7

16 639,3

118,7

1 556,1

785,1

346,4

16 571,7

1 430,9

4 358,4

6 049,9

1 909,0

2 916,2

32 078,9

5 366,5

9 108,4

107 805,3

6 515,3

26 257,2

Bagasa a jiné cukrovar. odpady Pivovarnické nebo lihovarnické mláto Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené

ČR

Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS SZIF k 28.4.2015 Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * = cena nebyla zahrnuta do přehledu - = údaj není k dispozici;od května 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8);

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.1. do 30.4. 2015 se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin a jiných pevných zbytků, též rozdrcených, do ČR, a to o 846,3 t (+10,2 %) na 9 108,4 t za jednotkovou cenu 5 339,8 Kč/t. Pivovarnického nebo lihovarnického mláta bylo za sledovaný měsíc dovezeno celkem 4 358,4 t. Import otrub se proti únoru snížil o 250,6 t (-39,7 %) na celkových 381,2 t za jednotkovou cenu 3 685,4 Kč/t. Za stejné období bylo dovezeno celkově 367,3 t škrobárenských zbytků (-62,9 %).


Vývoz: V období od 1.1. do 30.4. 2015 se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil export pivovarnického nebo lihovarnického mláta z ČR o 1 736,6 t (+147,2 %) na celkových 2 916,2 t za jednotkovou cenu 1 482,7 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému měsíci zvýšil o 3 024,8 t na celkových 8 397,5 t. Export řepných řízků dosáhl v aktuálním měsíci úrovně 2 165,2 t, tedy o 3 376,7 t méně než v předchozím měsíci. Vývoz pokrutin a jiných pevných zbytků se ve sledovaném měsíci svýšil na úroveň 26 257,2 t (+3,8 %).

7

6


Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku Slovensko celkem Název krmné směsi výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální

Drůbež

Vývoj cen

V 2015

IV 2015

€/t

€/t

V /IV 15 €/t

V 15 / 14 %

€/t

%

311,61

314,05

-2,44

-0,8

-29,20

-8,6

290,87

292,71

-1,84

-0,6

-35,16

-10,8

275,65

275,45

0,20

0,1

-29,95

-9,8

nosnice

217,40

215,50

1,90

0,9

-27,00

-11,0

startér

393,94

394,82

-0,88

-0,2

-48,49

-11,0

předvýkrm

251,67

254,18

-2,51

-1,0

-23,64

-8,6

dokrm

217,42

209,74

7,68

3,7

-2,06

-0,9

prasnice rodící

202,43

203,33

-0,90

-0,4

-18,61

-8,4

prasnice kojící

259,89

259,21

0,68

0,3

-17,66

-6,4

Prasata

Hovězí dobytek

duben 2015

telata, startér

288,07

287,90

0,17

0,1

-4,16

-1,4

mladý dobytek

-

-

-

-

-

-

výkrm

-

-

-

-

-

-

dojnice

277,06

280,78

-3,72

-1,3

17,86

6,9

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi; novější data nabyla v době vydání k dispozici Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. „-„ = ceny nebyly v uvedeném období k dispozici.

Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu Krmná mouka

V 2015

IV 2015

€/t

€/t

V /IV 15

V 15 / 14

€/t

%

€/t

%

109,35

113,42

-4,06

-3,6

-21,40

-16,4

90,54

87,95

2,59

2,9

-19,96

-18,1

Otruby

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy.

Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku 2015 Výrobek

Druh

Cena (PLN/kg)

Strukturovaný obrat (%)

2015-06-14 2015-06-07 2015-05-31 2015-05-24 2015-06-14 2015-06-07 2015-05-31 2015-05-24

V pytlích Otruby Šrot

žitné

372

421

367

381

2,7

1,2

3,7

2,9

pšeničné

461

459

446

468

16,4

14,1

17,2

22,9

žitné

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

pšeničné

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

žitné

370

364

364

375

7,2

14,0

10,5

8,0

pšeničné

459

441

432

430

73,7

70,7

68,6

66,2

žitné

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

pšeničné

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Volně ložené Otruby Šrot

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, - = údaj není k dispozici.


8

6


Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za rok 2013-15 Název krmné směsi

HUF/t

2014/15

2014

listopad

prosinec

leden

březen

duben

duben.14

0 – 3 týden předvýkrm

94 526

96 286

96 926

97 019

98 859

99 696

3 – 6 týden vlastní výkrm

88 703

87 745

89 789

90 850

90 593

93 191

6 – 7 týden konečná fáze

86 572

84 930

84 832

87 161

87 113

90 369

I. fáze

83 064

78 128

77 713

79 405

80 048

80 460

II. fáze

75 111

69 070

67 888

67 709

69 039

70 862

III. fáze

-

-

-

-

-

-

KS pro výkrm brojlerů

KS pro výkrm prasat

Pramen: AKII; novější data nebyla v době vydání k dispozici; Poznámka: - = ceny nebyly k dispozici

Referenční ceny – květen 2015

IVP- 5/2015 = EUR 101,31

Burza/ datum parita


Krmný ječmen

Kukuřice na zrno

Budapešť

DELPORT

160,44

140,40

138,09

Praha

DELFIRST

181,78

-

-

Bratislava

DEPPROD

156,96

-

119,27

Mnichov

DEPSILO

170,00

140,00

150,00

Bologna

DELFIRST

193,00

186,00

164,00

Rouen

DELPORT

172,30

164,30

-

Rouen

FOB RHIN

-

-

148,30

parita


Krmný ječmen

Kukuřice na zrno

Budapešť

DELPORT

154,86

136,93

131,06

Praha

DELFIRST

168,37

128,60

-

Bratislava

DEPPROD

157,69

124,47

124,31

Mnichov

DEPSILO

165,00

141,50

150,50

Bologna

DELFIRST

190,00

182,00

160,00

Rouen

DELPORT

166,30

166,30

-

Rouen

FOB RHIN

-

-

147,30

Rouen

FOB RHIN

-

-

156,37

parita


Krmný ječmen

Kukuřice na zrno

Budapest

DELPORT

154,56

136,02

131,46

Praha

DELFIRST

168,82

-

-

München

DEPSILO

167,50

-

-

Bologna

DELFIRST

190,00

182,00

160,00

Rouen

DELPORT

169,30

-

-

Rouen

FOB RHIN

-

-

145,30

9.4.2015

21.5.2015

28.5.2015

Pramen: AgrarMarkt Austria;


9

6

květen 2015 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU 28, AKTUALITY

Termínované obchody burzy MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) a WCE Pšenice €/t

(EUR/t) 20.5.2015

27.5.2015

5.6.2015

14.5.2014

21.5.2014

28.5.2014

prosinec 15

181,75

180,00

185,75

leden 14

201,00

198,75

192,00

březen 16

184,25

182,25

188,00

březen 14

201,50

199,00

192,50

květen 16

186,00

184,25

189,75

květen 14

201,50

199,00

192,50

srpen 15

161,00

161,00

162,50

srpen 14

185,75

183,00

177,75

listopad 15

164,75

165,00

164,50

listopad 14

187,00

182,00

176,50

leden 15

165,25

167,25

167,00

leden 14

188,75

183,00

178,25

Kukuřice

Řepka (MATIF) listopad 15

361,50

363,75

379,50

listopad 14

365,00

361,25

354,25

únor 16

362,75

365,00

380,00

únor 15

366,75

363,50

357,75

květen 16

362,75

365,00

377,75

květen 15

367,75

364,75

359,00

listopad 15

333,85

338,41

346,80

červenec 14

332,40

328,28

315,61

leden 16

333,70

337,37

344,74

listopad 14

329,39

326,87

317,84

březen 16

332,97

336,63

342,96

leden 15

331,46

329,49

321,16

Řepka (WCE)

Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria

Export a import řepkového oleje v Polsku Obd.I-IV celkem

Export 2014

tis. EUR; tuny

Export 2015

123 975 164 886

118 149 173 082

celkem

39 635

Import 2015

48 934

celkem

13 812

17 975

ČR

54 544

71 826

ČR

49 926

73 266

ČR

15 252

19 636

Maďarsko

7 577

10 052

Německo

34 616

46 979

Slovensko

30 361

42 817

Kypr

11 947

14 876

Německo

2 368

3 143

Slovensko

27 315

36 675

Německo

26 392

40 519

Německo

6 801

8 284

Ukrajina

958

1 512

Bulharsko

2 726

3 498

Švédsko

3 264

4 460

V. Británie

2 453

2 336

ČR

955

1 292

Rakousko

2 670

3 554

Maďarsko

2 141

3 338

Litva

823

1 065

Nizozemí

506

585

808

973

Belgie

1 881

3 002

Slovensko

817

1 054

V.Británie

354

418

Litva

celkem

Import 2014

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi

Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská

€/t

€/t

Ječmen krmný

Kukuřice krmná

€/t

FR Rouen

184,51

FR Rouen

173,51

FR Bordeaux

148,51

BE Antverpy

190,00

DE Hannover

171,50

DE Hamburg

174,00

DE Hamburg

192,00

AT Wien

-

HU Budapešť

130,50

HU Budapešť

180,55

PL Zachodni

150,79

AT Wien

123,00

PL Zachodni

181,32


PL Zachodni

142,40

AT Wien

176,50

FR Creil (dvouřadý)

184,51


DE Mannheim

199,00

DE Hamburg

155,00

PL Zachodni

191,58

PL Slaski

126,25

Pšenice setá krmná DE Hamburg

€/t 184,00

€/t

€/t

Pramen: SZIF, Externí zápis ŘVO (12 303; pův. 4110) z 26.3.2015;


10

6


Měsíční tržní ceny EU 28 za květen 2015

€/t

Období: V-2015

Komodita Pš. krmná

Pšenice

Rakousko

151,50

166,94

Kukuřice krmná 132,75

Belgie

170,19

176,58

Bulharsko Kypr

141,64 -

159,82 -

Česká republika

144,52

Německo

164,24

Státy

Dánsko Estonsko Španělsko Finsko Francie

Ječ.slad.

Ječ. krmný

Žito

-

137,10

-

168,71

-

173,65

-

139,38 -

-

215,00

-

167,79

127,79

161,63

128,99

146,93

169,59

162,62

194,55

150,36

145,72

-

-

-

-

-

-

148,22

180,09

-

-

145,75

125,13

-

183,90 161,71

172,80 -

180,00 149,73

172,34 133,19

-

145,87

168,44

149,31

182,76

164,82

-

Řecko

-

-

165,00

-

-

-

Chorvatsko

-

166,16

132,49

-

-

-

Maďarsko

150,85

164,74

126,24

-

137,95

-

Irsko Itálie

176,57 -

181,44

152,07

-

162,26 170,06

-

Litva

148,73

170,09

148,44

172,99

136,94

-

-

-

-

-

-

-

142,33

190,52

-

-

149,06

112,05

Lucembursko Lotyšsko Malta

-

-

-

-

-

-

Nizozemí Polsko

175,00 157,82

166,18

167,69 141,42

166,96

170,29 137,78

115,50

Portugalsko

189,23

-

177,87

-

188,84

-

Rumunsko

163,83

171,03

142,08

-

-

-

Švédsko

-

-

-

-

-

-

Slovinsko

-

189,53

137,19

-

-

-

126,05 159,46

157,79 194,26

120,66 -

162,54

123,76 150,78

-

Slovensko Velká Británie Pramen: Pramen: EK

Odhady světové produkce cereálií – květen 2015 12/13

13/14

14/15

23.4.

Produkce

1 795

2 003

2 011

1 947

1 968

Obchod

271

310

317

306

308

Spotřeba

1 818

1 935

1 977

1 970

1 981

Hlavní exportéři*

99

122

148

133

136

Produkce

655

713

721

705

715

Odhady - sezóny

Cereálie celkem

PŠENICE

KUKUŘICE

mil.t 15/16 odhad 28.5.

14/15 predikce

Obchod

142

156

153

151

149

Spotřeba

677

696

710

711

715

Hlavní exportéři*

51

56

67

65

67

Produkce

866

993

997

951

961

Obchod

100

122

119

119

120

Spotřeba

863

947

973

969

974

Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No. 455 k 28.5.2015 Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA;


11

6


Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě snížit celkem o 6,3 mil.t na 715,1 mil. t (2014/15 - 2015/16) viz následující graf: (pozn. 2015/16* = odhad produkce k 28.5.2015)

Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2014/2015 - 2015/2016

Světová produkce pšenice EU 28

740 720

2 011,1 1 968,0

mil.t 2000

mil.t

713,4

721,4

1800

715,1

Pšenice měkká

1600 Pšenice měkká

1400

700

1200

680

1000

660

800

996,8 960,7 721,4 715,1

600

640

200

600

0

2013/14

2014/15

Kukuřice Cereálie celkem

400

620

Kukuřice

Cereálie celkem

2015/16*

Pramen:IGC, GMR No.455

U pšenice se odhadovaná světová produkce sníží o 6,3 mil.t na 715,1 mil. t, produkce kukuřice by se měla snížit o -36,1 mil. t na 960,7 mil. t,

u celosvětové produkce cereálií se očekává snížení produkce o -2,14 % na celkových 1 968,0 mil. t.

Žlutý upír. Kvůli řepce mizejí z českých polí brambory, půdu nezdražuje Argumentů pro omezení biopaliv první generace, tedy těch, která jsou vyráběna z plodin původně využívaných jako potraviny, je řada. Především jejich dopad na životní prostředí není zdaleka tak příznivý, jak se původně očekávalo, a navíc celosvětově ubírají ornou půdu, a ohrožují tak výrobu potravin, a to i v Česku. Evropský parlament na konci dubna schválil, že sníží podíl biopaliv, která se vyrábějí ze zemědělských plodin. Do roku 2020 by tak podíl obnovitelných zdrojů v dopravě neměl překročit sedm procent. Evropa tak výrazně slevuje z původního cíle, který byl na deseti procentech. Daňovou podporu biopaliv málem zrušilo i Česko. Hnutí ANO ministra financí Andreje Babiše podalo návrh zákona, podle kterého daňová podpora k 30. červnu skončí. Po tomto kroku už dlouho volala opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska. Pak však poslanci ANO otočili a návrh na zrušení podpory nepodpořili. Řepka versus potraviny

Z plodin, které se u nás pěstují pro biopaliva – vedle kukuřice a cukrové řepy –, vyvolává nejsilnější emoce řepka ozimá, která veřejnost dráždí už svojí křiklavě žlutou barvou a zápachem. Na biopaliva se v posledních dvou letech zpracovalo 40 procent u nás vypěstované řepky. Většina připadne na výrobu potravin, část exportujeme. „Řepka půdu potravinám neubírá, protože zemědělci vyrobí tolik obilovin a řepky, že významná část musí být exportována,“ tvrdí Martin Volf ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Jeho slova potvrzují údaje ze situační zprávy ministerstva zemědělství týkající se olejnin, podle které byla v roce 2013 naše roční produkce biopaliva FAME (metylester mastných kyselin, jinak také MEŘO) 181 tisíc tun, dovoz představoval 85 tisíc a vývoz 43 tisíc tun, hrubá spotřeba pak 228 tisíc tun. Podobně odmítají prvovýrobci, že by další podpora řepky ohrozila pěstování jiných plodin. „V osevním postupu jsou čtyři hlavní plodiny. Je to pšenice, kukuřice, ječmen a řepka,“ říká Zdeněk Krupička, předseda Salima družstva Velim na Kolínsku.

>> Zpráva o trhu obilovin a olejnin 29.6. 2015

12

6


Žlutý upír. Kvůli řepce mizejí z českých polí brambory … pokračování Ujišťuje, že není možné začít z koláče čtyř plodin najednou pěstovat polovinu řepky. „Jestli máte trochu vztah k půdě, tak to nemůžete udělat,“ říká Krupička. Řepka může být podle něj vyseta na výměře, která je pro ni vhodná, jen jednou za čtyři roky, protože po ní zůstávají rezidua. Stejně tak Jaroslav Švec, předseda představenstva zemědělského podniku ZEA Světice se sídlem poblíž středočeských Říčan, je přesvědčen, že biopaliva z řepky nejsou pro výrobu potravin vážným konkurentem. „Nikoli v případě České republiky,“ říká rozhodně. Ani další dotázaní zemědělci nepřipouštějí, že by řepka mohla zvyšovat ceny půdy. V průměru pěstují řepku na rozloze 15 až 20 procent z jimi obdělávané půdy, což je podle nich příliš malá výměra, aby to mohlo s cenou hýbat. Žravý bioplyn Tvrzení zemědělců zpochybňují úředníci. Údaje o prodejních cenách zemědělské půdy sleduje Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). „Vyšší poptávka po produkci řepky a dalších plodin zpracovávaných jako biopaliva, zejména kukuřice, přinášejících vyšší efekty z rostlinné produkce, se samozřejmě projevuje ve zvýšeném zájmu o pacht nebo nákup zemědělské půdy,“ sděluje Václav Vilhelm z ÚZEI. Podle dat sledovaných ÚZEI dosáhly tržní ceny zemědělské půdy v roce 2014 úrovně asi 120 tisíc korun za hektar a za posledních sedm let se stále pozvolna zvyšují. Stejně tak roste pachtovné (nájemné), které loni vystoupalo na dva tisíce korun za hektar. Přímou souvislost mezi cenami půdy a pěstováním energetických plodin ovšem podle ÚZEI nelze jednoznačně potvrdit. „Řepka ozimá je zisková plodina a podílí se na vyšších cenách půdy. Její celkový efekt na nárůst ceny půdy je pozitivní, avšak ne zásadní,“ shrnuje Vilhelm. Významnější vliv na ceny půdy má podle údajů ÚZEI výstavba bioplynových stanic. Přesvědčení „řepkařů“, že tato zisková plodina z polí ostatní potraviny nevytlačuje, však nesdílejí například pěstitelé zeleniny a brambor „Ceny půdy se mohou zvyšovat lokálně, v důsledku provozu bioplynových stanic,“ říká Vilhelm. V takových případech roste především nájem půdy v okolí stanic, a to až na několikanásobek standardní částky. Tento typ podnikání s biopalivy neovlivňuje pouze cenu půdy, ale i její kvalitu. Největší ohrožení půdního fondu představuje podle Pavla Drastila, agronoma Salima družstva Velim, bioplynová stanice podniku, který nemá živočišnou výrobu ani dostatek půdy. „Na


poli nezůstane nic, veškerý odpad se vyseká a odveze. Pole pak zůstane zcela neúrodné,“ říká Drastil. Zbude jen fugát, tekutý zbytek po zpracování bioplynu, který již neobsahuje žádnou organickou složku. „Padesát procent toho, co vypěstují, je určeno k výrobě elektrické energie a přitom i oni mají garantovanou cenu,“ poukazuje Drastil, a hájí tak rozhodnutí Salimy jít cestou řepky, která je k půdě přátelštější. Zdražuje řepka zeleninu? Přesvědčení „řepkařů“, že tato zisková plodina z polí ostatní potraviny nevytlačuje, však nesdílejí například pěstitelé zeleniny a brambor. „S tím, jak se všude pěstuje řepka, a zabírá tak plochy pro pěstování obilí a brambor, roste na trhu i cena zeleniny,“ soudí komerční pěstitel sezonní zeleniny, který zde nechce uvést své jméno. Informace od pěstitelů má také Jiří Novák, jednatel firmy Agra HB z Havlíčkova Brodu, která dodává sadbové brambory.

„Na rozdíl od řepky vyžadují brambory vyšší finanční vklady, proto zemědělci dávají přednost řepce, která je zároveň méně pracná i náročná na skladování, protože se celá úroda hned prodá,“ říká Novák. Signály od zemědělců, že před pěstováním brambor dávají nyní přednost řepce, jeho firma zaznamenává. Brambory, dříve pro region Vysočina typické, tak ustupují efektivnější žluté komoditě. Konec výnosů Můžeme ale zemědělcům vytýkat jejich náklonnost k řepce, zatím stále podporované sníženou spotřební daní? „Mám také rád krásnou krajinu a zvířata v té krajině. Na druhé straně je nám neustále připomínáno, že zemědělské podnikání je jako každé jiné,“ říká Zdeněk Krupička z družstva Salima.

pokračování na str. 16

13

6


Svět - produkce, exporty, nabídka a využití celkem Produkce

Exporty

mil.t

Nabídka

Pšenice celkem

celkem

Využití Potraviny

Krmivo

Argentina 2013/14

9,2

2,5

9,4

4,2

0,4

2014/15 odhad

13,9

5,8

15,6

4,5

0,4

2015/16 výhled

12,5

7,5

16,6

4,5

0,4

2013/14

26,9

18,6

32,6

1,9

3,8

2014/15 odhad

23,6

17,0

30,8

1,9

4,5

2015/16 výhled

27,0

19,5

33,2

2,0

4,0

2013/14

37,5

23,5

42,6

2,9

4,9

2014/15 odhad

29,3

22,8

39,7

2,9

5,5

2015/16 výhled

30,0

22,4

36,7

2,9

4,8

2013/14

143,1

32,8

156,0

54,3

43,0

2014/15 odhad

156,1

34,7

171,2

54,5

50,0

2015/16 výhled

150,0

31,6

169,9

54,7

50,5

2013/14

13,9

8,4

16,1

2,2

1,7

2014/15 odhad

13,0

5,6

15,1

2,2

2,0

2015/16 výhled

13,5

6,5

16,4

2,2

2,0

2013/14

52,1

18,5

60,4

12,9

12,4

2014/15 odhad

59,7

21,7

66,1

12,9

14,0

2015/16 výhled

55,0

21,0

63,4

13,0

14,0

Austrálie

Kanada

EU-28*

Kazachstán

Rusko

Ukrajina 2013/14

22,3

9,5

25,3

5,8

3,5

2014/15 odhad

24,8

11,6

28,6

5,7

4,4

2015/16 výhled

21,0

9,0

25,6

5,7

4,4

2013/14

58,1

32,0

82,3

25,5

6,2

2014/15 odhad

55,1

23,2

75,3

25,6

4,4

2015/16 výhled

58,2

25,2

81,5

25,7

5,5

2013/14

713,4

156,3

884,4

472,1

131,6

2014/15 odhad

721,4

153,4

910,0

477,9

142,4

2015/16 výhled

715,1

149,3

914,7

483,5

141,1

USA

SVĚT CELKEM

Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No. 455 k 28.5.2015 Pozn.:EU 28* = včetně Chorvatska


14

6


Svět - produkce, exporty, nabídka a využití celkem Produkce

Exporty

Zrniny celkem

mil.t

Nabídka celkem

Využití Potraviny

Krmivo

Argentina 2013/14

50,9

24,6

54,1

4,6

14,5

2014/15 odhad

51,1

27,4

57,2

4,9

12,7

2015/16 výhled

49,2

29,3

57,4

4,9

12,7

2013/14

39,7

26,0

46,4

2,2

8,1

2014/15 odhad

35,2

24,4

43,1

2,2

7,8

2015/16 výhled

39,2

26,8

46,1

2,2

7,8

2013/14

66,2

30,2

75,1

3,2

19,4

2014/15 odhad

51,1

27,6

68,1

3,2

20,1

2015/16 výhled

54,5

27,6

65,5

3,2

19,5

2013/14

300,7

44,5

343,0

63,4

160,7

2014/15 odhad

322,7

51,0

363,8

63,6

167,6

2015/16 výhled

307,9

45,3

356,2

63,9

163,5

2013/14

17,5

8,8

20,0

2,5

4,0

2014/15 odhad

16,6

6,1

19,3

2,5

4,5

2015/16 výhled

16,5

6,9

20,0

2,5

4,0

88,7

24,8

98,6

15,8

32,0

101,5

29,7

109,8

16,1

35,3

90,3

26,6

102,8

16,2

35,1

2013/14

62,5

32,2

67,9

7,3

15,5

2014/15 odhad

64,5

35,4

71,8

7,1

16,4

2015/16 výhled

54,3

29,1

61,9

7,2

14,8

2013/14

425,6

86,9

476,9

32,2

139,9

2014/15 odhad

432,6

78,9

490,7

32,4

142,9

2015/16 výhled

407,0

81,4

483,7

32,6

138,2

2013/14

2 003,3

309,9

2 339,9

644,5

845,4

2014/15 odhad

2 011,1

316,5

2 416,4

653,4

876,7

2015/16 výhled

1 968,0

308,4

2 407,7

660,5

872,4

Austrálie

Kanada

EU-28*

Kazachstán

Rusko 2013/14 2014/15 odhad 2015/16 výhled Ukrajina

USA

SVĚT CELKEM

Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No. 455 k 28.5.2015 Pozn.:EU 28* = včetně Chorvatska


15

6


Kvůli řepce mizejí z českých polí brambory … dokončení ze str. 13 Vzpomíná, jak vyšel vstříc Greenpeace a poté, co mu chodili ničit modifikovanou kukuřici, s jejím pěstováním přestal. „Když bude někdo chtít vyrábět hřebíky, tak mu taky nikdo nebude nařizovat, že smí prodávat jen stovky. Budeme samozřejmě pěstovat to, co nám vynáší nejvíc,“ brání se Krupička. Omezující faktory trhu, jako jsou kvóty na mléko či dovoz prasat z Polska ve velkém, totiž nutí zemědělce rušit chovy prasat a skotu, a zužují tak perspektivy jejich podnikání. Na neustále se zmenšující škálu možností upozorňuje také Jaroslav Švec ze ZEA Světice: „Z naší země odchází živočišná výroba, a tak už není potřeba tolik obilovin a pícnin. A cukrovku už po nás také nikdo nechce.“ A přitom, jak říká Pavel Drastil, byla naše země, než jsme před několika lety nechali zbořit téměř všechny cukrovary, cukrovarnickou velmocí. Uvolněné plochy jsou tak podle Švece nahrazovány pouze řepkou, protože je to jediná plodina, která se dá pěstovat téměř ve všech oblastech – jak v podhůří, tak v produkčních nížinách – a dosahuje se s ní takových výnosů, o jakých se dříve zemědělcům ani nezdálo. Odklon od první generace Že se Evropa od biopaliv první generace bude odklánět, je už jisté. Česko se může vydat vlastním směrem, nebo jít s proudem. Zastavení podpory řepky by pro zemědělce neznamenalo, že by ji přestali pěstovat, úměra mezi podporou biopaliv a hustotou žlutých ploch mezi uklidňující zelenou tedy není tak přímá. Salima družstvo Velim produkovalo větší množství řepky už od roku 1995, tehdy s nástupem margarínu.

Na ceně řepky jako komodity se ale snížení daně projevilo. Když byla v roce 2010 schválena úleva na spotřební dani pro biopaliva, expandovala cena řepky podle Jaroslava Švece ze 798 korun za metrický cent na 1300 korun. Posléze začala Evropská unie od řepky ustupovat a cena se od roku 2012 ustálila na 940 až 980 korun za metrický cent. Biopaliva první generace byla pokusem, jak se vydat cestou odpoutání od závislosti na ropě a současně pomoci zemědělcům Pokud by s ústupem od biopaliv a využíváním řepky opět pouze pro potravinářství šla cena dolů, pěstovali by ji zemědělci nadále, jde totiž o zlepšující plodinu, která zvyšuje úrodnost polí, vysazovali by ji ovšem s nižší intenzitou. Jsme ochotni připustit, že i podnikatelé v zemědělství, celosvětově dotovaném a ovládaném různými lobby, potřebují mít alespoň část odbytu méně závislou na počasí a výkyvech ve vkusu spotřebitelů? Snížená spotřební daň na biopaliva takovou nezávislost doposud zaručovala. Na druhé straně, když se stálým odbytem a cenou zajistí stabilita jedné části koláče, zbylá část bude podléhat větším výkyvům. Stálá poptávka po řepce, kukuřici a cukrové řepě na biopaliva se tak může promítat například do zdražení a nutnosti dovozu zeleniny. Biopaliva první generace byla pokusem, jak se vydat cestou odpoutání od závislosti na ropě a současně pomoci zemědělcům. Je ale třeba hledat dál. Solárními panely pole každým čtvrtým rokem neosadíme. Pramen: http://zpravy.e15.cz/byznys

Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 23.6.2015 1 EUR

= 27,190 CZK

1 CAD

= 19,668 CZK

1 GBP

= 38,288 CZK

100 HUF =

8,767 CZK

1 CHF

= 26,020 CZK

1 RON

6,069 CZK

=

1 USD = 24,266 CZK 1 PLN =

6,521 CZK

Vydavatel

Odpovědný pracovník

Komoditní manager

TIS ČR, SZIF

Ing. Tomáš Materna vedoucí oddělení agrární informatiky

Ing. Jiří Očenášek komoditní manager

tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

tel : 222 871 849 fax: 222 871 536 e-mail: ocenasek@szif cz

Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz

Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TISČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TISČR SZIF.


16

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Recommend Documents