Zprá va o kvalitě pitnévody ze studní individuá lního zá sobová ní v Č eskérepublice
Stá tní zdravotní ústav, Praha duben 1999
1
Ú stř edí systému monitorová ní zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostř edí
Ř ešitelsképracoviště: Stá tní zdravotníústav Praha - Ná rodní referenč ní centrum pro pitnou vodu
Ř editel ústavu: Doc. MUDr. Jaroslav Kříž
Ř editelka Ú stř edí monitoringu: MUDr. Rů ž ena Kubínová
Ř ešitelé: MUDr. F. Kož íšek, CSc.; Ing. K. Kratzer, CSc.
Spolupracující organizace: Okresní hygienické stanice v Benešově, Havlíč kově Brodě, Hodoníně, Hradci Krá lové, Jindřichově Hradci, Karviné, Litoměřicích, Mělníce, Sokolově, Svitavá ch a Ú stí nad Orlicí, Krajská hygienická stanice Středoč eského kraje, Krajská hygienická stanice Č eské Budějovice
2
Ú vod Cílem této prá ce je přinést pravdivější obraz o kvalitě vody ve studních Č R, než jaký je v souč asné době prezentová n. Obecně lze jistě tvrdit, ž e kvalita vody (většinou) dobrá není, ale protož e na celostá tní úrovni chybějí informace o skuteč ném stavu, v posledních pěti letech se v oficiá lních, i meziná rodně prezentovaných dokumentech [např. 1, 2] objevuje opakovaně tvrzení, ž e 95-98 % obyvatel zá sobovaných vodou z individuá lních zdrojů (domovních č i veřejných studní) má vodu hygienicky nevyhovující, především z dů vodu kontaminace bakteriemi. Autoři těchto dokumentů vychá zejí z výsledků jednorá zového šetření, provedeného na objedná vku Ministerstva zemědělství v roce 1994 v okrese Plzeň - jih, kde bylo skuteč ně zjištěno, ž e voda v 97,6 % vzorků nevyhovovala hygienicky nejzá važ nějším kritériím [3]. I když výsledky peč livě provedené plzeň ské studie byly nepochybně sprá vné, ze strany hygienické služ by existovaly pochybnosti, zda je mož né tyto výsledky vztahovat na celou Č R. Pro jiné tvrzení však chyběly argumenty. Impulsem ke zpracová ní této nové studie bylo zjištěníuč iněné v roce 1997: Ministerstvo zdravotnictví se po katastrofá lních letních zá plavá ch obrá tilo na okresní hygienické stanice v povodních postiž ených okresech, zapojené do Systému monitorová ní zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ž ivotnímu prostředí (Subsystému II „Zdravotní dů sledky a rizika zneč ištění pitné vody“), zda by mimořá dně a podle svých mož ností mohly do databá ze Vydra vlož it i výsledky rozborů vody ze studní zasaž ených zá plavami. Z okresů Havlíč ků v Brod, Hodonín, Karviná , Kroměříž , Olomouc, Ostrava, Š umperk, Svitavy a Ú stí nad Orlicí byly dodá ny výsledky 631 rozborů vody (500 ze soukromých, 131 z veřejných studní), které přinesly celkem neč ekané zá věry. V hygienicky zá važ ných ukazatelích (s limity typu nejvyššímezné hodnoty (NMH), resp. mezné hodnoty přijatelného rizika (MHPR)) nevyhovovalo alespoň v jednom ukazateli „jen“ 65 % soukromých studní (dá le SS) a 74,8 % veřejných studní (dá le VS), v méně zá važ ných ukazatelích (typ mezné hodnoty (MH)) pak 64,4 % SS a 84 % VS. Tyto výsledky potvrdilo i sdělení OHS Zlín, kde ze 616 vzorků vody ze SS i VS, odebraných v rá mci popovodň ových aktivit, nevyhovělo alespoň v jednom ukazateli Č SN 75 7111 „Pitná voda“ 77 % vzorků . Na zá kladě tohoto zjištění pož á dal pak Stá tní zdravotní ústav (dá le SZÚ ) v roce 1998 hygienické stanice zapojené do Systému monitorová ní, aby poskytly své výsledky „běž ných“ rozborů vody ze studní k centrá lnímu zpracová ní. Žá dosti vyhovělo osm hygienických stanic, které použ ívají program Vydra k archivaci všech svých výsledků rozborů vody, a dá le tři hygienické stanice poskytly výsledky v tištěné podobě nebo sumarizované. Zpracová ní získaných dat a jejich hodnocení je předmětem této studie. Zá sobová ní pitnou vodou ze studní v Č R Z individuá lních zdrojů pitné vody je trvale zá sobová no asi 1,44 mil obyvatel, t.j. 14 %. Situaci v jednotlivých regionech uvá dí tabulka 1. Z tabulky vyplývá , ž e vyššípodíl obyvatel zá sobovaných z individuá lních zdrojů než je celostá tníprů měr existuje ve středoč eském (29,5 %), jihomoravském (19,6 %) a východoč eském (14,3 %) regionu. Poslední publikovaný odhad o poč tu studní v Č R z roku 1989 [5] uvá děl ná sledující údaje: • více než 750 tisíc soukromých studní, • 20000 veřejných a neveřejných studní (toto č íslo nemusí být přesné, protož e v roce 1992 bylo jen v Jihomoravském kraji evidová no 5540 VS [8], nepoč ítaje v to studny v evidentně špatném technickém stavu nebo situované v zneč ištěném prostředí). 3
I když od té doby stoupl o více než 5% poč et obyvatel zá sobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů , pravděpodobně neklesl poč et studní a paradoxně - v dů sledku výrazného zvýšeníceny vodného - ani poč et obyvatel využ ívajících studny jako zdroje vody, minimá lně jako už itkové. Skuteč ností také je, ž e několik milionů obyvatel, jinak zá sobovaných z veřejných vodovodů , použ ívá vodu ze studní pravidelně na chatá ch a jiných rekreač ních objektech. To vše, spolu s mož ností využ ít studny jako zdroje ná hradního zá sobová ní při havá riích a poruchá ch centrá lního zá sobová ní, svědč í pro přetrvá vající význam a dů lež itost studníjako zdrojů pitné vody. Tabulka 1: Poč et (%) zá sobovaných obyvatel z veřejných vodovodů , resp. individuá lních zdrojů v roce 1997 podle regionů . Pramen: Č SÚ , převzato z [4]. Podíl obyvatel Region Poč et obyvatel zá sobovaných pitnou vodou zá sobovaných z veř ejných vodovodů + podíl (%) z z individuá lních celkového poč tu obyvatel regionu, resp. zdrojů republiky % % poč et 1 202 000 100,0 0 Praha 780 000 70,5 29,5 Stř edoč eský 630 800 90,0 10,0 Jihoč eský 858 753 87,3 12,7 Zá padoč eský 1 072 000 90,9 9,1 Severoč eský 1 058 000 85,7 14,3 Východoč eský 1 650 500 80,4 19,6 Jihomoravský 1 723 500 87,5 12,5 Severomoravský 8 866 300 86,0 14,0 Celkem
Dostupné údaje o kvalitě vody v minulém období Nezá vazná Č SN 75 5115 [6] sice uklá dá provozovatelů m veřejných a neveřejných studnízajistit nejméně jednou za rok technickou prohlídku studně spojenou s odběrem a rozborem vody, ale neplnění tohoto úkolu je těž ko postiž itelné, pokud orgá n hygienické služ by neulož il provozovateli zá vazným posudkem prová dění pravidelných rozborů . Kontrola ze strany provozovatelů je nesoustavná a u většiny veřejných studní je hygienická služ ba prakticky jedinou organizací, která v rá mci vlastního dozoru zajišťuje jejich laboratorní vyšetření(viz dá le). U soukromých studní, nejsou-li využ ívá ny ke komerč ním aktivitá m, pak jaká koliv povinnost pravidelné kontroly kvality vody chybí vů bec. Hygienické stanice, vedle rozborů vod na zaká zku, v rá mci své pů sobnosti vykoná vají běž ný hygienický dozor (BHD) nad veřejnými a neveřejnými studnami, ale způ sob dozoru i č etnost odběrů a rozborů vody - pokud nebyly upraveny metodickým pokynem krajského hygienika - byly zá vislé na mož nostech stanice a tedy v rá mci republiky velmi rozdílné, protož e chyběl centrá lní metodický pokyn hlavního hygienika Č R. Metodické pokyny krajského hygienika pro zajištění BHD nad zá sobová ní pitnou vodou, které by zahrnovaly i veřejné studny, existují ve Středoč eském [7], Severoč eském a Jihomoravském kraji. Významnou změnou je sjednocení hygienického dozoru nad studněmi od letošního roku díky novému metodickému ná vodu hlavního hygienika z března 1999 [9].
4
Pro srovná ní se zá věry této studie uvá díme ná m zná mé údaje o kvalitě vody ze studní v Č R za poslednícca desetileté období: 1) Š etření technického stavu veřejných a neveřejných studní ve vybraných lokalitá ch Č SR, provedené Ministerstvem lesního a vodního hospodá řství Č SR ve 2.polovině 80.let, zjistilo, ž e více než 30 % studní má dobrou jakost po strá nce fyziká lní a chemické, nevyhovuje však po strá nce bakteriologické a biologické; pouze asi 7 % lokalit má vodu, která ve všech ukazatelích vyhovuje Č SN 83 0611 „Pitná voda“ - resp. 93 % nevyhovovalo. Lokality ani poč et studní neuvedeny [5]. 2) Š etření kvality vody ve veřejných studních Středoč eského kraje v roce 1988 přineslo ná sledující výsledky. Z 2942 kontrolovaných studní všech okresů vyhovovalo všem sledovaným ukazatelů m jen 193, č ili 6,6 % studní. Bakteriologicky neodpovídalo pož adavků m normy 30,5 % vzorků [10]. 3) Prů zkum stavu veřejných studní v Jihomoravském kraji, provedený v letech 1991-1992 proká zal, ž e z vyšetřených 5540 studní všech okresů a města Brna jich 83,9 % nevyhovovalo v bakteriologických, 82,2 % v chemických ukazatelích, 61,6 % nevyhovovalo zá roveň v bakteriologických i chemických ukazatelích. Pouze v 4,5 % případů vyhovovala voda všem sledovaným ukazatelů m. Jakostní ukazatele byly nejč astěji překrač ová ny především u dusič nanů , dusitanů , chloridů , síranů , amoniaku, ž eleza, manganu, CHSK a v bakteriologických ukazatelích [8, 11]. 4) Nejpodrobnější, již v úvodu zmíněný prů zkum 125 soukromých, veřejných i neveřejných studníbyl proveden v roce 1994 v okrese Plzeň - jih [3]. Vyšetřeno bylo 125 vzorků , z toho u 100 vzorků byly provedeny úplné rozbory podle normy na pitnou vodu. Ani jeden vzorek nevyhovoval ve všech sledovaných ukazatelích. V hygienicky nejzá važ nějších kritériích (NMH, MHPR) nevyhovělo 97,6 % vzorků , především díky překroč ení v ukazateli koliformní bakterie (97,6 %). Ve více než třetině případů nevyhověla voda také v ukazatelích radon (70,4 % nevyhovujících vzorků ), mezofilní bakterie (79,2 %), enterokoky (44,8 %), dusič nany (40,8 %) a ž elezo (33,6 %). 5) Vyhodnocení výsledků kontroly kvality vody VS ve 12 okresech Středoč eského kraje v roce 1997 uká zalo, ž e z celkového poč tu 904 vyšetřených studní vyhovělo pož adavků m pitné vody jen 66 studní (7,3 %) neboli nevyhovovalo 92,7 % studní [12]. 6) Krajská hygienická stanice v Č eských Budějovicích připravuje od roku 1986 na zá kladě pravidelného kaž doroč ního hlá šení jednotlivých okresních hygienických stanic souhrnné hodnocení kvality vody ve veřejných a domovních studních Jihoč eského regionu. Kvalita je hodnocena pouze v mikrobiologických ukazatelích s nejvyšší meznou hodnotou (enterokoky, koliformní bakterie, feká lní koliformní bakterie). V roce 1996 z celkového poč tu 1627 vzorků nevyhovovalo alespoň v jednom ukazateli 997 vzorků (61,3 %). V roce 1997 z celkového poč tu 1643 vzorků nevyhovovalo alespoň v jednom ukazateli 953 vzorků (58,0 %). V roce 1998 z celkového poč tu 1474 vzorků nevyhovovalo alespoň v jednom ukazateli 823 vzorků (55,8 %) [16]. Metodika sběru a zpracová ní dat souč asného prů zkumu Na rozdíl od studie v okrese Plzeň - jih [3], nešlo v této prá ci o systematické a reprezentativní šetření kvality vody na území Č R. Ú č elem bylo shromá ž dit alespoň zlomek existujících dat o kvalitě vody ve studních z rozborů provedených hygienických služ bou, která - i když není jedinou - je bezesporu dominantní organizací, jež se hodnocením kvality vody ze studnízabývá . I tento zlomek dat je totiž svým rozsahem - z pohledu celéČ R pravděpodobně reprezentativnější než jiná , jednorá zová regioná lní šetř ení. Na podzim 1998 bylo osloveno 33 hygienických stanic zapojených do Systému monitorová ní zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ž ivotnímu prostředí (Subsystému II), zda by bylo ochotno poskytnout výsledky svých rozborů vody ze studní. Pož adová na byla 5
především data ulož ená v elektronické formě (program Vydra), aby bylo mož né další hromadné zpracová ní. Okresy, které nepouž ívají program Vydra k archivaci rozborů vody urč ených pro monitoring, mohly poskytnout data za poslední rok v písemné podobě. Na výzvu reagovalo a data poskytlo celkem 11 okresů , z toho 8 v programu Vydra, 3 v písemné podobě (tato data nebyla zahrnuta do celkového zpracová ní, byla zpracová na samostatně za kaž dý okres jako doplň ková informace). Nutno dodat, ž e do tohoto zpracová ní nebyla zahrnuta ani data získaná v roce 1997 ze studní postiž ených zá plavami (viz Ú vod). Tato data byla označ ena jako mimořá dná č i havarijní, aby neovlivnila výsledky z „normá lního“ období. Přehled okresů s poč tem odběrů , příslušným poč tem VS a SS a č asovým obdobím udá vají přehledně tabulky 2 až 4. Tabulka 2: Přehled získaných dat o kvalitě vody z veřejných studní (celkem 1431 studní) v databá zi Vydra. Okres Poč et odběrů Celkem před 1994 1994 1995 1996 1997 1998 Benešov 1 208 209 Havlíč ků v Brod 1 93 94 Hradec Krá lové 433 178 193 202 164 129 1299 Litoměřice 122 22 18 17 11 15 205 Mělník 231 56 88 57 101 78 611 Sokolov 75 12 15 11 11 124 Svitavy 7 2 4 7 10 17 47 Ú stínad Orlicí 2 40 75 74 123 183 497 Celkem 796 581 391 372 420 526 3086
Tabulka 3: Přehled získaných dat o kvalitě vody ze soukromých studní (celkem 3202 studní) v databá zi Vydra. Okres Poč et odběrů Celkem před 1994 1994 1995 1996 1997 1998 Benešov 2 172 174 Hradec Krá lové 535 246 290 274 341 428 2114 Litoměřice 227 125 77 89 91 101 710 Mělník 193 88 61 106 67 45 560 Svitavy 7 1 1 13 22 Ú stínad Orlicí 2 63 65 55 51 23 259 Celkem 966 695 493 525 550 610 3839
Tabulka 4: Přehled získaných dat o kvalitě vody ze studní mimo databá zi Vydra (písemná forma). Okres Celkový Z toho studně Rok poč et odběrů veřejné soukromé Hodonín 219 219 0 1998 Jindřichů v Hradec 153 54 99 1997 Karviná 34 18 16 1998 Celkem 406 291 115 -
6
Dů lež itou informací o zpracovaném souboru dat jsou dů vody, které vedly k odběru vzorků a které mohou napovědět, o jak ná hodný (reprezentativní) výběr studní jde. U veřejných studní provedla kontrolu v naprosté většině hygienická služ ba v rá mci BHD (6 stanic z 10 uvedlo 75-100 % podíl BHD, jen 3 stanice z 10 uvedly podíl BHD méně než 50 % - 5, 12 a 30 %); 5-10 % rozborů je provedeno v dů sledku stíž ností, havá rií č i oprav; zbytek kontrol vyplývá z iniciativy provozovatelů (kolaudace, roč ní preventivní prohlídka). U soukromých studní byl rozbor ve více než polovině případů proveden z dů vodu kolaudace, < 10 % případů z dů vodu havá rie č i opravy studny, < 10 % z dů vodu narození dítěte (kojenci), zbytek z dů vodu prevence. Vzhledem k tomu, že některérozbory byly provedeny jako placená služba, byly v těchto př ípadech poskytnuty anonymně pouze výsledky analýz, bez identifikace místa a odběratele. Výsledky byly zpracová ny pomocí programu Vydra, v případě tří okresů pak manuá lně, a to dvojím způ sobem. Jednak byly vyhodnoceny jednotlivé odběry (poč et, resp. procento překroč ení limitních hodnot sledovaných ukazatelů ), aby bylo mož no posoudit, jak (ne)vyhovují jednotlivé studny. Jednak podle vybraných ukazatelů , u kterých dochá zí k nejč astěji k překroč ení limitu, aby bylo mož né usuzovat na hlavní příč iny zneč ištění. S výjimkou tří okresů zpracovaných manuá lně nebylo mož né jednotlivé odběry hodnotit z hlediska překroč ení všech v rozboru sledovaných ukazatelů , ale jsou vyhodnoceny zvlá šť případy překroč ení limitů ukazatelů s NMH a MHPR na straně jedné a ukazatelů s MH na straně druhé. Hodnoceny byly zvlá šťveřejné a soukromé studny, u okresu Jindřichů v Hradec obě skupiny dohromady. Hodnocení bylo provedeno jednak podle okresů (pro odhad plošných rozdílů v kvalitě), jednak sumá rně za Č R podle jednotlivých let (pro odhad vývoje v č ase). Rozsah a kvalita získaných dat Jak vyplývá z tabulek č . 2 až 4, celkem byly získá ny výsledky rozborů vody z 3377 odběrů u cca 1700 veřejných studní a 3954 odběrů u cca 3300 soukromých studní z období let 1991-1998. Shodou okolností je ve výběru zastoupen vždy nejméně jeden okres ze všech krajů Č R. Rozsah rozborů (poč et stanovených ukazatelů ) u jednotlivých odběrů byl rů zný - jen výjimeč ně byl rozbor proveden v rozsahu všech ukazatelů Č SN 75 7111 „Pitná voda“, naprostá většina vzorků byla analyzová na v rozsahu tzv. zá kladního rozboru, tedy s poč tem ukazatelů cca 15 až 20. Jak však vyplývá z dřívějších studií [3] i ze zkušeností hygienické služ by, zvolený rozbor postihuje všechny hlavní kritické ukazatele u studní. Zneč ištění domovních studní těž kými kovy a toxickými organickými lá tkami není v Č R, naštěstí, významným jevem. Výjimku mů ž e tvořit prakticky jediný ukazatel a to radon, který není souč á stíběž ného zá kladního rozboru. Pro objasnění těchto pochyb si SZÚ vyž á dal stanovisko Stá tního ústavu radiač ní ochrany (SÚ RO). Rozbory vzorků vody ze studní byly provedeny v laboratořích, které participují na řešeníúkolů Subsystému II „Zdravotní dů sledky a rizika zneč ištění pitné vody“ Systému monitorová ní. Laboratoře mají vypracová ny zá kladní dokumenty systému QAQC ( standardní operač nípostupy, příruč ky kontroly jakosti) a kontrolu kvality jejich prá ce prů běž ně prověřuje nezá vislá pracovní skupina pro kontrolu zajištění kvality výsledků pro Monitoring SZÚ . Zúč astněné laboratoře prokazují sprá vnost a reprodukovatelnost poskytovaných výsledků pravidelnou úč astí v mezilaboratorních porovná vacích zkoušká ch. Věrohodnost získaných dat je potvrzena také způ sobem odběru. Odběry z veřejných studníprová dějí prakticky ve 100 % pracovníci hygienické služ by. U soukromých studní ve třech okresech z devíti odebírají všechny vzorky taktéž pracovníci OHS, ve třech dalších okresech pracovníci OHS ve 20 - 95 % případů , a ve zbylých případech sá m majitel pouč ený laboratořío zá sadá ch odběru a transportu vzorků a vybavený odběrovou ná dobou. 7
Získané výsledky nebyly nijak upravová ny. Pokud se vyskytl chybný údaj v zá pise dat, byl celý výsledek rozboru ze zpracová ní vyřazen.
Výsledky kvality vody Tabulka 5: Hodnocení kvality vody u veřejných studní (1431 studní) v jednotlivých okresech podle překroč ení limitní hodnoty (LH). Okres Benešov
Odběrů celkem
Typ LH
Mikrob.a biol.rozbor Celkem >LH %
Fyz. a chem.rozbor Celkem >LH %
Odběry >LH %
209 NMH,MHPR MH 94 NMH,MHPR MH 1299 NMH,MHPR MH 205 NMH,MHPR MH 611 NMH,MHPR MH
200 200 83 79 1204 1199 186 186 602 602
121 25 31 11 741 253 16 77 409 250
61 13 37 14 62 21 9 41 68 42
0 165 58 72 42 1079 200 201 15 595
0 102 0 49 2 905 10 199 3 494
62 0 68 5 84 5 99 20 83
121 114 31 55 741 987 26 199 410 525
58 55 33 59 57 76 13 97 67 86
Sokolov
124 NMH,MHPR MH
124 124
66 28
53 23
46 124
0 117
0 94
66 119
53 96
Svitavy
47 NMH,MHPR MH
47 46
24 6
51 13
4 45
1 23
25 51
25 24
53 51
497 NMH,MHPR MH
491 488
187 85
38 17
44 491
2 404
5 82
189 418
38 84
Havlíč ků v Brod Hradec Krá lové Litoměřice Mělník
Ú stínad Orlicí
Pozná mka: pravý sloupec („Odběry“ ) se zabývá hodnocením podle jednotlivých odběrů (1 odběr = 1 rozbor vody ze studny s rů zným poč tem ukazatelů ) a udá vá poč et a podíl (%) odběrů , u kterých bylo alespoň v jednom ukazateli zjištěno překroč enípříslušné limitníhodnoty. Pozná mka se týká též tabulek č .6,8, a 9.
Tabulka 6: Hodnocení kvality vody u veřejných studní (1431 studní) v jednotlivých letech podle překroč ení limitní hodnoty (LH). Okres Č eská republika do 31.12.1993 Č eská republika 01/01/94 do 31/12/94 Č eská republika 01/01/95 do 31/12/95 Č eská republika 01/01/96 do 31/12/96 Č eská republika 01/01/97 do 31/12/97 Č eská republika 01/01/98 do 31/12/98 Č eská republika celkem
Odběrů celkem
Typ LH
796 NMH,MHPR MH 581 NMH,MHPR MH 391 NMH,MHPR MH 372 NMH,MHPR MH 420 NMH,MHPR MH 526 NMH,MHPR MH 3086 NMH,MHPR MH
Mikrob.a biol.rozb. Fyz. a chem.rozb. Odběry Celkem >LH % Celkem >LH % >LH % 755 751 554 554 370 370 352 350 402 401 504 498 2937 2924
8
466 243 305 99 215 106 172 78 214 106 223 104 1595 736
62 32 55 18 58 29 49 22 53 26 44 21 54 25
141 743 33 491 47 353 47 327 40 387 101 471 409 2772
12 619 1 378 1 309 2 277 2 326 0 384 18 2293
9 83 3 77 2 88 4 85 5 84 0 82 4 83
476 653 306 404 216 327 174 301 214 343 223 413 1609 2441
60 82 53 70 55 84 47 81 51 82 42 79 52 79
Tabulka 7: Hodnocení kvality vody u veřejných studní podle překroč ení limitní hodnoty (LH) u jednotlivých ukazatelů . Ukazatel abioseston-tripton bezbarvíbič íkovci enterokoky feká lníkoliformníbakterie koliformníbakterie mezofilníbakterie mrtvé organismy psychrofilníbakterie ž ivé organismy amonné ionty CHSK-Mn chloridy dusitany dusič nany mangan sírany ž elezo
celkem nad LH % 1527 78 5 1501 25 2 2729 566 21 2351 577 25 2653 1456 55 2878 625 22 1290 1 0 2571 240 9 1491 45 3 2487 204 8 2494 185 7 2498 157 6 2503 190 8 2515 796 32 952 167 18 622 30 5 2050 491 24
Veř ejnéstudny. Výsledky za jednotlivé okresy udá vá tabulka 5. Překroč ení limitní hodnoty (typu NMH, MHPR) se pohybuje od 13 do 67 %, resp. od 51 do 97 % (typ MH) odběrů . Výsledky za všechny sledované okresy podle jednotlivých let ukazuje tabulka 6. K překroč enílimitní hodnoty (typ NMH, MHPR) dochá zelo v letech 1991-1998 s č etností od 42 do 60 % - s prů měrem za celé období 52 % odběrů . K překroč ení limitní hodnoty (typ MH) dochá zelo ve stejném období s č etnostíod 70 do 84 % - prů měrně v 79 % odběrů . Sumá rní výsledky poč ítač ového zpracová ní lze doplnit o výsledky ze tří okresů : V okrese Hodonín v roce 1998 z 219 odběrů u veřejných studní (VS) nevyhovělo limitní hodnotě (bez rozlišení) v některém z ukazatelů 173 vzorků , tedy 79 %. V okrese Karviná v roce 1998 z 18 odběrů z VS nevyhověly limitní hodnotě (NMH, MHPR) 4 vzorky, tedy 22 %. V okrese Jindřichů v Hradec v roce 1997 nevyhovělo ze 153 odběrů (dohromady 54 VS a 99 SS) limitníhodnotě (bez rozlišení) v některém z ukazatelů 128 vzorků , tedy 84 %. Překroč ení limitní hodnoty u jednotlivých ukazatelů za všechny okresy a celé sledované období udá vá tabulka 7. Z ní vyplývá , ž e nejč astěji dochá zí k nevyhovujícím ná lezů m u koliformních bakterií (55 %), feká lních koliformních bakterií (25 %), enterokoků (21 %) a mezofilních bakterií (22 %), v chemických ukazatelích pak u dusič nanů (32 %), ž eleza (24 %) a manganu (18 %). U ostatních ukazatelů dochá zí k překroč ení limitní hodnoty méně než v 10 % případů . Tyto údaje potvrzují i výsledky z okresu Hodonín (koliformní b. 56 % vzorků nad LH, enterokoky 38 %, feká lní koliformní b. 31 %, mezofilní b. 27 %, dusič nany 46 %, ž elezo 14 %, CHSK 11%), nad prů měrem byly pak některé výsledky v okrese J.Hradec (koliformníb. 95%, enterokoky 78 %, feká lní koliformní b. 21 %, psychrofilní b. 35 %, mezofilníb. 22%, dusič nany 43 %, ž elezo 52 %, CHSK 27 %, amonné ionty 22 %, dusitany 13 %).
9
Tabulka 8: Hodnocení kvality vody u soukromých studní (3202 studní) v jednotlivých okresech podle překroč ení limitní hodnoty. Okres
Odběrů celkem
Benešov Hradec Krá lové Litoměřice Mělník Svitavy Ú stínad Orlicí
Typ LH
Mikrob.a biol.rozbor Celkem >LH %
Fyz. a chem.rozbor Celkem >LH %
Odběry >LH %
174 NMH,MHPR MH 2114 NMH,MHPR MH 710 NMH,MHPR MH 560 NMH,MHPR MH 22 NMH,MHPR MH
148 148 1790 1885 616 616 478 478 22 22
37 12 1307 271 452 107 377 151 14 2
25 8 73 14 73 17 79 32 64 9
7 152 182 1534 659 687 84 547 0 21
1 112 21 1125 9 652 10 399 0 9
14 74 12 73 1 95 12 73 # 43
38 116 1322 1220 455 655 387 429 14 10
22 67 63 58 64 92 69 77 64 45
259 NMH,MHPR MH
256 256
103 19
40 7
54 253
10 182
19 72
111 185
43 71
Tabulka 9: Hodnocení kvality vody u soukromých studní (3202 studní) v jednotlivých letech podle překroč ení limitní hodnoty. Okres Č eská republika do 31.12.1993 Č eská republika 01/01/94 do 31/12/94 Č eská republika 01/01/95 do 31/12/95 Č eská republika 01/01/96 do 31/12/96 Č eská republika 01/01/97 do 31/12/97 Č eská republika 01/01/98 do 31/12/98 Č eská republika celkem
Odběrů celkem
Typ LH
966 NMH,MHPR MH 695 NMH,MHPR MH 493 NMH,MHPR MH 525 NMH,MHPR MH 550 NMH,MHPR MH 610 NMH,MHPR MH 3839 NMH,MHPR MH
Mikrob.a biol.rozb. Fyz. a chem.rozb. Odběry Celkem >LH % Celkem >LH % >LH % 858 841 600 596 438 436 487 485 449 489 478 558 3310 3405
673 137 343 71 316 62 336 109 285 70 337 113 2290 562
78 16 57 12 72 14 69 22 63 14 71 20 69 17
289 870 189 582 128 380 112 443 132 447 136 472 986 3194
14 701 14 451 7 281 5 350 7 331 4 365 51 2479
5 81 7 77 5 74 4 79 5 74 3 77 5 78
678 721 355 464 321 302 340 381 292 351 341 396 2327 2615
70 75 51 67 65 61 65 73 53 64 56 65 61 68
Soukroméstudny. Výsledky za jednotlivé okresy udá vá tabulka 8. Překroč ení limitní hodnoty (typu NMH, MHPR) se pohybuje od 22 do 69 %, resp. od 45 do 92 % (typ MH) odběrů . Výsledky za všechny sledované okresy podle jednotlivých let ukazuje tabulka 9. K překroč enílimitní hodnoty (typ NMH, MHPR) dochá zelo v letech 1991-1998 s č etností od 51 do 70 % - s prů měrem za celé období 61 % odběrů . K překroč ení limitní hodnoty (typ MH) dochá zelo ve stejném období s č etnostíod 61 do 75 % - prů měrně v 68 % odběrů . Sumá rní výsledky poč ítač ového zpracová ní lze doplnit o výsledky ze dvou okresů : V okrese Karviná v roce 1998 ze 16 odběrů z SS nevyhovělo v některém z ukazatelů 12 vzorků , tedy 75 %. V okrese Jindřichů v Hradec v roce 1997 nevyhovělo ze 153 odběrů (dohromady 54 VS a 99 SS) limitní hodnotě (bez rozlišení) v některém z ukazatelů 128 vzorků , tedy 84 %. Překroč ení limitní hodnoty u jednotlivých ukazatelů za všechny okresy a celé sledované období udá vá tabulka 10. Z ní vyplývá , ž e nejč astěji dochá zí k nevyhovujícím ná lezů m u koliformních bakterií (69 %), feká lních koliformních bakterií (36 %), enterokoků (27 %) a mezofilních bakterií (12 %), v chemických ukazatelích pak u dusič nanů (47 %), 10
ž eleza (23 %) a manganu (23 %). U ostatních ukazatelů dochá zí k překroč ení limitní hodnoty méně než v 12 % případů . Tyto údaje potvrzují i výsledky z okresu Hodonín (koliformní b. 56 % vzorků nad LH, enterokoky 38 %, feká lní koliformní b. 31 %, mezofilní b. 27 %, dusič nany 46 %, ž elezo 14 %, CHSK 11%), nad prů měrem byly pak některé výsledky v okrese J.Hradec (koliformníb. 95%, enterokoky 78 %, feká lní koliformní b. 21 %, psychrofilní b. 35 %, mezofilníb. 22%, dusič nany 43 %, ž elezo 52 %, CHSK 27 %, amonné ionty 22 %, dusitany 13 %).
Tabulka 10: Hodnocení kvality vody u soukromých studní podle překroč ení limitní hodnoty (LH) u jednotlivých ukazatelů . Ukazatel abioseston-tripton bezbarvíbič íkovci enterokoky feká lníkoliformníbakterie koliformníbakterie mezofilníbakterie mrtvé organismy psychrofilníbakterie ž ivé organismy amonné ionty CHSK-Mn chloridy dusitany dusič nany mangan sírany ž elezo
celkem nad LH % 1480 90 6 1460 11 0 3283 882 27 2855 1021 36 3075 2137 69 3370 402 12 1296 0 0 3066 245 8 1443 48 3 2930 244 8 2896 333 11 2880 277 10 2942 315 11 2986 1416 47 613 141 23 585 60 10 2028 466 23
Radon. Radon by mohl být jediným ukazatelem, jehož absence v posuzovaných údajích (není souč á stí zá kladního rozboru) by mohla výrazněji zkreslit hodnocení zdravotní nezá vadnosti studní. Studie z okresu Plzeň - jih [3] totiž zjistila, ž e 70 % vzorků v tomto ukazateli nevyhovělo; navíc expozice radonu se zejména v Č echá ch považ uje za aktuá lní. V získané databá zi se údaje o objemové aktivitě radonu 222 vyskytují jen ojediněle (u SS 4 stanovení, z toho 3 překroč ily limitní hodnotu; u VS 31 stanovení, z toho 23 překroč ilo limitníhodnotu). Je zřejmé, ž e rozbory jsou prová děny cíleně jen tam, kde se riziko předpoklá dá nebo kde byl již zvýšený obsah v minulosti proká zá n. Z toho vyplývá relativně vysoké procento nedodrž ení limitní hodnoty. V ž á dném případě však nelze tyto výsledky zevšeobecň ovat na situaci v celé Č R. K této otá zce si proto zpracovatelé studie vyž á dali stanovisko SÚ RO, s tímto zá věrem: Zdroje individuá lního zá sobová ní nejsou zmapová ny, existuje tedy má lo údajů k přímému hodnocení. Avšak na zá kladě znalostí, ž e voda z veřejných vodovodů , kde je zdrojem podzemnívoda, nevyhovuje limitní hodnotě pro radon asi v 5 %, a na zá kladě úvahy, ž e voda ve studních pochá zí oproti vydatnějším zdrojů m podzemní vody pro hromadné zá sobová ní spíše z menšíhloubky, kde je výskyt radonu menší, lze usuzovat, ž e problémy se budou vyskytovat v jednotká ch procent, snad < 5 % případů [13]. Geograficky se pravděpodobně postiž ené lokality studní budou krýt s příslušnými místy na mapě radonového rizika.
11
Diskuse Získané a hodnocené údaje o kvalitě vody ve veřejných a soukromých studních nelze z pohledu celé Č R považ ovat za (zcela) reprezentativní, protož e nešlo ani o plošné šetření na územícelé Č R, ani nebyly uplatněny zá sady ná hodného výběru míst. Přesto - díky poměrně velkému souboru dat (celkem téměř 7500 odběrů z asi 5000 studní) a zastoupení 11 okresů ze všech krajů - jsou výsledky (z pohledu mož né aproximace na celou republiku) nesporně věrohodnější, než dřívějšíregioná lní studie, které vykazovaly téměř 100 % zá vadnost studní. Je přitom jisté, ž e v rá mci Č R existují významné rozdíly a ž e existují místa (okresy, regiony), kde podíl zá vadnosti studní se pohybuje mezi 90 - 100 %. A i když lze na zá kladě analyzovaných údajů připustit, ž e až okolo 90 % studní nevyhovuje pož adavků m Č SN 75 7111 (pitná voda) alespoň v jednom ukazateli (bez rozlišení jeho zdravotního významu, tedy i ukazatelů s doporuč enou nebo indikač ní hodnotou), domnívá me se, ž e o zdravotní zá vadnosti, nebo lépe zdravotním riziku, lze hovořit maximá lně u 60 - 70 % studní. Termín „zdravotní riziko“ zde považ ujeme za adekvá tnější než „zdravotní zá vadnost“, protož e zejména u mikrobiologických ukazatelů nemusí prů kaz indiká torového organismu, jakým jsou např. koliformní bakterie, vů bec znamenat přítomnost patogenních organismů , pouze signalizuje jejich mož nou přítomnost. Analýza výsledků podle jednotlivých let nenaznač uje nějaký trend, ani směrem ke zlepšení, ani ke zhoršení. Zá věr Byly shromá žděny výsledků rozborů vody z 3377 odběrů u cca 1700 veř ejných studní a 3954 odběrů u cca 3300 soukromých studní provedených hygienickou službou v letech 1991-1998. Výsledky se týkají celkem 11 okresů ze všech krajů Č eskérepubliky. Hodnocením získaných výsledků bylo zjištěno, že dochá zí k př ekroč ení limitních hodnot u ukazatelů s nejvyšší meznou hodnotou a meznou hodnotou př ijatelného rizika asi u 60 % studní, u ukazatelů s meznou hodnotou asi u 75 % studní. Nebyly zjištěny významnérozdíly mezi kvalitou veř ejných a soukromých studní, ani mezi výsledky jednotlivých let (č asový trend); na druhou stranu však existují výraznémístní rozdíly. Zjištěnévýsledky nepotvrzují oficiá lní údaje, že by zdravotně zá vadných bylo 9598 % studní. Zdravotně rizikových je zř ejmě jen asi 70 % studní. I když lze tímto zjištěním poněkud zlepšit prezentovaný obraz o kvalitě studní v Č R, výraz „jen“ zde nemůže být nijak uspokojující. Naopak - situaci je nutno i nadá le považovat za kritickou a je tř eba podnikat kroky k ná pravě. Př íč iny neutěšeného stavu byly již dř íve pojmenová ny [3,5] a stá le trvají: • u studní nejsou dodrženy ochrannévzdá lenosti od zdrojů možného zneč ištění, • technický stav studní nevyhovuje ustanovení Č SN 75 5115, protože studna má nevhodný kryt nebo nemá zabezpeč enou vodotěsnost u plá ště č i má nevhodnou úpravu okolí; nevyhovující může být i č erpací zař ízení, • studny se pravidelně nekontrolují; zdravotní zabezpeč ení vody tam, kde by to bylo zapotř ebí, se neprová dí, • údržba studní a jejich opravy jsou zanedbá ny, stejně jako jejich označ ová ní (není uveden majitel; chybí označ ení využití podle kvality vody). Ná prava musí směř ovat jak do oblasti legislativní (lépe definovat a prá vně „zakotvit“ povinnosti majitelů a provozovatelů, vč etně ná strojů k vymá há ní, ale i ochranu těchto zdrojů pitnévody), tak i osvětové- nedá vnépoč iny MZe [14] a SZÚ [15] v tomto směru musí být ná sledová ny dalšími kroky.
12
Citovaná literatura 1. Ministerstvo zemědělství Č R: Informace o stavu v zá sobová ní pitnou vodou a jakosti dodá vané vody (pro jedná ní vlá dy). MZe Č R č .j. 2833/98-100, 3.6.1998. 2. Voda v Č eské republice. Vydalo MŽP Č R a MZe Č R, Praha 1998. 3. Vodohospodá řský projektově inž enýrský podnik Plzeň : Zjištění a vyhodnocení jakosti vody ve studních individuá lního zá sobová ní pitnou vodou okresu Plzeň jih. Zá věreč ná zprá va úkolu. Plzeň 1994. 4. Zprá va o stavu vodního hospodá řství Č R v roce 1997. Vydalo MZe Č R, Praha 1998. 5. Chalupa, M.: Péč e o studny místního zá sobová ní pitnou vodou. Vydalo MLVH a SZN, Praha 1989. 6. Č SN 75 5115 Studny individuá lního zá sobová ní vodou. Č SNI, Praha 1993. 7. Zá sady pro běž ný hygienický dozor na zá sobová ní pitnou vodou - metodický pokyn krajského hygienika. Středoč eský krajský ná rodní výbor v Praze - krajský hygienik, 1977. 8. Prokopová , L.: Stav veřejných studní a zdrojů vody slouž ící k veřejnému zá sobová ní obyvatel venkovských obcí bez veřejného vodovodu Jihomoravského kraje. Zprá va KHS Brno, 1992. 9. Metodický ná vod k zajištění jednotného postupu při plnění úkolů vyplývajících z hygienického dozoru v oblasti zabezpeč ení zdravotní nezá vadnosti a jakosti pitné vody urč ené k zá sobová ní obyvatelstva. Hlavní hygienik Č R, Praha 8.3.1999. 10. Zprá va o úrovni hromadného zá sobová ní obyvatelstva pitnou vodou ve Středoč eském kraji (ve vodovodech SVaK a NV). KHS Středoč eského kraje, Praha 1989. 11. Kundera, J.: Zá sobová ní venkovských obcí a osad pitnou vodou. VTEI, roč . 35, č . 3, 1993, str. 77-84. 12. Ratajová , J.: Zprá va o kvalitě vody ve vodovodech a veřejných studních Středoč eského kraje za rok 1997. KHS Středoč eského kraje, Praha 1998. 13. Vlč ek,J. (SÚ RO Praha - pracoviště Hradec Krá lové) - osobní sdělení 1.3.1999. 14. Frank, K.: Dezinfekce malých zdrojů vody. Vydalo MZe Č R, Praha 1996. 15. Kož íšek, F.: Studna jako zdroj pitné vody, příruč ka pro už ivatele domovních a veřejných studní. Vydal SZÚ , Praha 1998. 16. Krajský hygienik v Č eských Budějovicích, písemné sdělení 23.4.1999.
13
ZPRÁVA O KVALITĚ PITNÉ VODY ZE STUDNÍ INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ V Č ESKÉ REPUBLICE
OBSAH Ú vod … … … ................................................................................. 3 Zá sobová ní pitnou vodou ze studní v Č R ................................ 3 Dostupné údaje o kvalitě vody v minulém období ....................4 Metodika sběru a zpracová ní dat souč asného prů zkumu ............5 Rozsah a kvalita získaných dat ............................................... 7 Výsledky kvality vody ..................................................… … 8 Diskuse .................................................................................. 12 Zá věr ...............................................................................… … … . 12 Citovaná literatura ...................................................................... 13
14
