Škola a zdraví 21, 2011, Výchova ke zdraví: podněty ke vzdělávacím oblastem
ZNALOSTI, POSTOJE A INFORMOVANOST STŘEDOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ O FENOMÉNU MENTÁLNÍ ANOREXIE A MENTÁLNÍ BULIMIE Lenka PROCHÁZKOVÁ, Marta NĚMEČKOVÁ
Abstrakt: Poruchy příjmu potravy je souhrnné označení pro jedno z nejčastějších a nejzávažnějších psychosomatických onemocnění zejména mladých dívek s těžkými důsledky na fyzickou, psychickou i sociální kvalitu zdraví. Příspěvek popisuje úroveň informovanosti studentů středních škol v Táboře o problematice poruch příjmu potravy, jež byla zjišťována anonymním dotazníkovým šetřením doplněným o strukturované interview. Cílem výzkumného šetření bylo mimo jiné vyhodnotit odpovědi na otázky, jsou-li studenti ve školách informováni o poruchách příjmu potravy, zda jsou spokojeni se svým vzhledem, mají-li zkušenosti s dietou za účelem snížení tělesné váhy, atd. Součástí výzkumu bylo zjištění vědomostí, srovnání znalostí a postojů dle pohlaví studentů, ale také zmapování informačních potřeb studentů středních škol v oblasti dalšího vzdělávání. Klíčová slova: bulimie, anorexie, znalosti, postoje
Úvod Poruchy příjmu potravy patří u dospívajících mezi nejčastější a nejnebezpečnější psychické onemocnění s vážnými somatickými následky. V České republice trpí poruchou příjmu potravy podle odhadů odborníků každá dvacátá dívka, tj. 4 až 6 %. Výskyt poruch příjmu potravy u chlapců a mužů je poměrně vzácný, i když v poslední době vzrůstá. Zjištěný počet nemocných chlapců/mužů k počtu dívek/žen je v poměru 1:10 až 1:20. Proto v dalším textu hovoříme o nemocných převážně v ženském rodě.
Vymezení mentální anorexie a mentální bulimie Mentální anorexie je charakterizovaná zejména úmyslným hladověním a snižováním tělesné hmotnosti. Nejedná se o nechutenství v klasickém slova smyslu, chuť na
161
jídlo a zpočátku i hlad zůstávají, bývají však popírány a přemáhány. Schopnost udržet si nízkou hmotnost se pro nemocnou stává posedlostí, jakýkoli nepatrný výkyv hmotnosti směrem nahoru je důvodem k nesnesitelným pocitům tloušťky, což u nemocné dívky velmi komplikuje léčbu. Z fyzických příznaků je typická ztráta menstruace, tento příznak však není v případě užívání hormonální antikoncepce spolehlivým ukazatelem (Krch, 2002; Anabell [online], 2010). Diagnostická kritéria mentální anorexie podle Mezinárodní klasifikace nemocí, jak uvádějí Krch (1999, 2002, 2005) a Papežová (2000): • tělesná hmotnost je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou úrovní, nebo je BMI (Body Mass Index) nižší než 17,5; prepubertální pacienti nesplní během růstu očekávaný hmotnostní přírůstek (pozn. výpočet BMI: zadat tělesnou hmotnost v kg, vydělit dvojmocninou tělesné výšky v m, za normu jsou považovány hodnoty v rozmezí 19- 25), • nemocný si způsobuje snižování hmotnosti sám, tím, že se záměrně vyhýbá jídlům, po kterých se tloustne, a používá některé z prostředků na snížení hmotnosti, jako např. vyprovokované zvracení, projímadla, diuretika, nadměrné cvičení, • u pacientů přetrvává strach z tloušťky, zkreslená představa o vlastním těle, obava z dalšího tloustnutí, • projevuje se nezájem o partnera a ztráta sexuálního zájmu, u žen dochází ke ztrátě menstruace, • pokud onemocnění započne před pubertou, jsou její projevy opožděny nebo zcela zastaveny; je zablokován růst a vývoj prsů u dívek, u hochů se dále nevyvíjejí genitálie; po uzdravení dochází často k normálnímu dokončení puberty, ale menarché (první menstruace) je u dívek opožděna. Mentální bulimie je porucha charakterizovaná především opakujícími se záchvaty přejídání, většinou po snaze dodržovat dietu. Přejídání je impulzivní, vlastní vůlí neovladatelné. Pocit přejedení je velmi relativní, někdy dochází ke konzumaci velkého množství jídla, ale často nemocní sní jen o něco málo, než původně chtěli. Psychologický obsah se velmi podobá mentálnímu obsahu anorexie, prožívání je silně ovlivňováno myšlenkami na jídlo, strachem z přibírání a negativními emocemi (Papežová, 2003; Anabell [online], 2010). Diagnostická kritéria mentální bulimie podle Mezinárodní klasifikace nemocí, jak uvádějí Krch (1999, 2003, 2005) a Papežová (2003): • opakované záchvaty přejídání (nejméně dvakrát týdně po dobu tří měsíců), při kterých je během krátké doby konzumováno velké množství jídla, • neodolatelná žádostivost a touha po jídle, neustálé zabývání se myšlenkou na jídlo, • snaha potlačit účinek jídla, tzn. co nejrychleji se jídla zbavit - pacienti nejčastěji provokují zvracení, nadužívají projímadla a anorektika, střídavě drží hladovku, • neustálá obava z tloustnutí; často se projeví epizoda anorexie nebo nějaké období intenzivnějšího omezování v jídle.
162
Materiál a metodika Cílem výzkumného šetření bylo ověřit informovanost a zhodnotit znalosti respondentů o problematice poruch příjmu potravy. Sledovaným souborem bylo 280 žáků středních škol v Táboře, předpokládáme, že se jedná o náhodný výběr ze základního souboru všech žáků příslušné kategorie. Výzkum byl realizován pomocí anonymního dotazníkového šetření. Použitý dotazník obsahoval celkem 20 položek. Ve studii šlo o zjištění stavu vědomostí studentů o poruchách příjmu potravy a srovnání jejich znalostí a postojů dle pohlaví. Získaná data byla převedena do elektronické podoby a dále zpracována prostřednictvím statistického programu SAS. K hodnocení rozdílů bylo využito metod x2 (zkoumá nezávislost dvou kvalitativních proměnných), Cramerova koeficientu (měří těsnost závislosti, přičemž 0 znamená nezávislost a hodnota 1 znamená absolutní závislost). Podrobnější charakteristiku sledovaného souboru podává tabulka 1. Tabulka č. 1 Charakteristika sledovaného souboru Chlapci 1
Dívky 37
Celkem 38
Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
18
34
52
Střední zemědělská škola Obchodní akademie Střední průmyslová škola strojní a stavební Gymnázium Pierra de Coubertina Celkem žáků
11 9 46 30 115
30 38 3 23 165
41 47 49 53 280
Střední zdravotnická škola
Výsledky výzkumu Výsledky jsou prezentovány tabulkou formou doprovázenou komentářem. U vybraných znaků, kde byla nalezena statistická významnost mezi skupinami, je tato významnost okomentována. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku prezentujeme pouze vybrané výsledky. Tabulka č. 2 Přehled odpovědí na otázku: Myslíte si, že štíhlá postava je důležitá pro Váš úspěšný profesní život? Celkem Odpověď Ano, určitě Ne Nevím Celkem
Chlapci
Dívky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
118 143 19 280
42,14% 51,07% 6,79% 100%
15 93 7 115
13,04% 80,87% 6,09% 100%
103 50 12 165
62,43% 30,30% 7,27% 100%
163
Dle tabulky č. 2 lze konstatovat, že pro 51 % z dotázaných studentů není důležitá štíhlá postava pro úspěšný profesní život. Naopak pro 42 % z celkového počtu respondentů je štíhlá postava velmi důležitá pro úspěšný profesní život. Existuje statisticky významný rozdíl mezi odpověďmi chlapců a dívek. Síla závislosti mezi odpovědí a pohlavím je 51,16 % (Cramerův koeficient = 0,5116), závislost odpovědi na pohlaví je středně silná. Tabulka č. 3 Přehled odpovědí na otázku: Setkal/a jste se někdy s nějakými nepříjemnými narážkami nebo posměchem na Vaši postavu? Celkem Odpověď Ano Ne Celkem
Chlapci
Dívky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
152 128 280
54,29% 45,71% 100%
53 62 115
46,09% 53,91% 100%
99 66 165
60% 40% 100%
Tabulka č. 3 dokumentuje malou rozdílnost respondentů v odpovědi na otázku. S nepříjemnými narážkami a posměchem na postavu se setkalo 46 % chlapců a 60 % dívek. Síla závislosti mezi odpověďmi a pohlavím je 13,74 %, závislost na pohlaví je slabá. S 99procentní pravděpodobností lze říci, že odpověď na otázku nezávisí na pohlaví respondenta. V popisu této situace žáci nejčastěji uváděli, že se setkali s nadávkami: „… tlusťoch, buřt, obr, baloun, vychrtlina, kostra, anorektička, nedá se na mne prý dívat“. Dívky se setkaly s posměchem zejména od spolužaček. Tuto nepříjemnou situaci 12 % respondentů zažilo na základní škole. Narážky na postavu slýchá 3 % žáků středních škol i od rodičů. Tabulka č. 4 Přehled odpovědí na otázku: Víte, co jsou to poruchy příjmu potravy? Celkem Odpověď Ano Ne
Celkem
Chlapci
Dívky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
188
67,14%
77
66,96%
111
67,27%
92
32,86%
38
33,04%
54
32,73%
280
100%
115
100%
165
100%
Tabulka č. 4 dokumentuje, že 67 % dotázaných respondentů ví, co jsou poruchy příjmu potravy, a uvádí nejméně dvě nemoci, které mezi tyto poruchy řadíme. Pojem poruchy příjmu potravy nezná 33 % z dotázaných respondentů. Grafické znázornění dokumentuje minimální distinktnost mezi odpověďmi chlapců a dívek. Prakticky žádný rozdíl nebyl zaznamenán v odpovědi „ano“ (chlapci 66,96 %, dívky 67,27 %) a v odpovědi „ne“ (chlapci 33,04 %, dívky 32,73 %). Statistickým testem bylo potvrzeno, že na hladině významnosti 5 procent neexistuje závislost mezi odpověďmi na otázku a pohlavím respondentů.
164
Tabulka č. 5 Přehled odpovědí na otázku: V rámci učiva na střední škole jste se setkal/a s výukou, týkající se problematiky poruch příjmu potravy? Celkem Odpověď
Chlapci
Dívky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
90 190 280
32,14% 67,86% 100%
12 103 115
10,43% 89,57% 100%
78 87 165
47,27% 52,73% 100%
Ano, v předmětu… Ne Celkem
S problematikou poruch příjmu potravy se ve výuce na střední škole setkalo pouze 32 % z dotázaných respondentů. Studenti uvádějí konkrétně jen dva předměty a to: občanská nauka a biologie. S 95procentní pravděpodobností existuje závislost mezi odpověďmi na otázku a pohlavím respondentů. Existuje tedy statisticky významný rozdíl mezi odpověďmi chlapců a dívek. Závislost je středně silná (Cramerův koeficient = 0,3881). Tabulka č. 6 Přehled odpovědí na otázku: Myslíte si, že na vzniku poruch příjmu potravy se mohou podílet média (internet, televize, časopisy)? Celkem Odpověď Ano, jistě… Ne, nevím…. Celkem
Chlapci
Dívky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
264 16 280
94,29% 5,71% 100%
104 11 115
90,43% 9,57% 100%
160 5 165
96,97% 3,03% 100%
Respondenti z 94 % odpovídali, že na vzniku poruch příjmu potravy mají vliv média. Pouze 6 % respondentů odpovídá „ne“ nebo „neví“. Z přehledu odpovědí je zřejmá podobnost odpovědí chlapců a dívek. Žádná z odpovědí nepotvrdila statistickou významnost. Tabulka č. 7 Přehled odpovědí na otázku: Znáte název nějaké organizace, která se problematikou poruch příjmu potravy zabývá? Celkem Odpověď Ano Ne, nevím… Celkem
Chlapci
Dívky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
1 279 280
0,36% 99,64% 100%
0 115 115
0% 100% 100%
1 164 165
0,61% 99,39% 100%
Tabulka č. 7 dokládá nepříznivé odpovědi respondentů. Pouze jedna jediná dívka ze všech 280 respondentů na otázku odpověděla, že zná organizaci, která se poruchami příjmu potravy zabývá, uvedla Občanské sdružení Anabell. Na internetu by informace o organizacích, které se zabývají problematikou poruch příjmu potravy, hledalo 3 % z celkového počtu respondentů.
165
Diskuse Chlapci jsou spíše spokojeni se svým vzhledem oproti dívkám. Dívky si oproti chlapcům častěji myslí, že štíhlá postava ovlivní, zda budou v životě šťastné, a že štíhlá postava je důležitá pro úspěšný kariérní růst. S nepříjemnými narážkami a posměchem, na vlastní postavu či postavu vrstevníka se setkaly především dívky. Nemilou skutečnost - setkání s narážkami na postavu od rodičů uvedlo osm respondentů. Rozmezí své ideální hmotnosti umí určit většina dotázaných respondentů. Mezi odpověďmi chlapců a dívek nejsou významné rozdíly. Pojem Body Mass Index nezná většina dotazovaných žáků. Na otázku, co jsou poruchy příjmu potravy a které nemoci mezi ně řadíme, dokázalo odpovědět 67 % respondentů. Nebyly shledány významné statistické rozdíly. Dle pohlaví rodiče o poruchách příjmu potravy hovoří spíše s dívkami. O poruchách příjmu potravy se respondenti nejčastěji dozvídají ve škole a na internetu. V rámci učiva na střední škole se s problematikou poruch příjmu potravy setkala pouze třetina respondentů. Uváděli předměty občanská nauka a biologie. Informovanost o poruchách příjmu potravy na střední škole je velice nízká. Respondenti celkově jeví vlažný zájem o vědecké přednášky k problematice poruch příjmu potravy. Způsob pomoci při podezření na poruchu příjmu potravy u někoho z blízkých zvolila správně většina dotázaných. Odpověď „nevím“ uvedlo pouze 2 % respondentů. Většina respondentů zná následky mentální bulimie a mentální anorexie. Rozdíl dle pohlaví nebyl zaznamenán. Na otázku, zda se mohou na vzniku poruch příjmu potravy podílet média, odpovědělo „ne“ nebo „nevím“ jen 6 % respondentů. Ostatní si rozhodně myslí a doplňují komentářem v dotazníku, že vliv médií na vznik těchto onemocnění je velký. Reklamy propagují spíše léky na snížení hmotnosti oproti zelenině a ovoci, které v reklamě vídáme zcela vzácně. Zarážejícím výsledkem výzkumného šetření jsou odpovědi na otázku, která vypovídá o znalosti respondentů nějaké organizace zabývající se poruchami příjmu potravy. Pouze jedna dívka uvedla Občanské sdružení Anabell, ostatní žádnou organizaci neznají. Internet pro vyhledání informací k této problematice by využilo devět respondentů. Můžeme předpokládat, že vznik poruch příjmu potravy snížíme zejména tehdy, když žáci budou dostatečně informováni o vzniku a nebezpečí těchto onemocnění. Poruchám příjmu potravy lze předcházet vhodným působením ve škole.
Závěr Problematika poruch příjmu potravy je velice závažná. Mentální anorexie a bulimie patří mezi psychiatrická onemocnění, která jsou vzhledem k ostatním psychiatrickým diagnózám spojené s nejvyšší úmrtností. Zákeřnost těchto onemocnění spočívá v tom, že nemocní si diagnózu nepřipouštějí, nejsou ke svému stavu vnímaví a nemají na něj kritický náhled. Poruchy příjmu potravy vznikají jako důsledek mnoha faktorů, kterým lze na základě znalostí o této problematice předcházet. Léčba poruch příjmu potravy je záležitost dlouhodobá, cesta zpátky není snadná. Pedagogičtí pracovníci sehrávají významnou úlohu ve zprostředkování informací o poruchách příjmu potravy, zejména při 166
jejich prevenci. Učitelé by měli podporovat studenty, aby se hodnotili na základě osobnostních kvalit, posilovat jejich sebedůvěru s cílem omezit projevy sebedestruktivního chování. Mezi další úkoly patří studenty seznámit se skutečností, že dnešní ideál krásy je pokřivený, každý jedinec může být něčím výjimečný. Informace o poruchách příjmu potravy je vhodné studentům zprostředkovávat zejména pomocí besed s odborníky.
Literatura Anabell. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2009 [cit. 2010-9-19]. Dostupný z World Wide Web: < http://www.anabell.cz/> KRCH, F. D. a kol. Poruchy příjmu potravy: Vymezení a terapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 238 s. ISBN 80-71696-27-7 KRCH, F. D. Mentální anorexie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 235 s. ISBN 80-71785-98-9 KRCH, F. D. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním? 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 170 s. ISBN 80-24705-27-3 KRCH, F. D. Poruchy příjmu potravy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 255 s. ISBN 80-2470-840-X. PAPEŽOVÁ, H. Anorexia nervosa: příručka pro všechny, kteří nemocí trpí - postižené samotné, jejich rodiny, přátele, partnery a některé odborníky (učitele a lékaře první linie). 1 .vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. 76 s. ISBN 80-85121-32-8. PAPEŽOVÁ, H. Bulimia nervosa: příručka pro všechny, kteří nemocí trpí - postižené samotné, jejich rodiny, přátele, partnery a některé odborníky (učitele a lékaře první linie). 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2003. 109 s. ISBN 80-85121-81-6.
KNOWLEDGE, ATTITUDES AND AWARENESS OF SECONDARY SCHOOL STUDENTS ABOUT PHENOMENON OF MENTAL ANOREXIA AND MENTAL BULIMIA Abstract: Eating disorders is the summary designation of one of the most frequent and serious psychosomatic diseases of mainly young girls with serious consequences for physical, psychic and social quality of health. This paper describes the level of awareness of the secondary school students in Tábor concerning the issue of the eating disorders established through the anonymous questionnaire investigation extended by the structured interview. Objective of the research survey was inter alia to evaluate answers to the questions, whether or not the students are informed at schools about the eating disorders, whether or not are they satisfied with their appearance, whether or not do they have any experience of the slimming diets, etc. The research also accommodated establishment of knowledge, comparison of knowledge and attitudes by sex as well as mapping of the information needs of secondary school students in the field of continuing/further education. Key words: bulimia, anorexia, knowledge, attitudes 167
