S t a t i
a
v ý z k u m n á
s d ě l e n í
ZNALOSTI O PROBLEMATICE PORUCH PŘÍJMU POTRAVY A MOŽNOSTI JEJICH PREVENCE U ŽÁKŮ NA 2. STUPNI PĚTI BRNĚNSKÝCH ZÁKLADNÍCH Š K O L Petr Kachlík, Marie Havelková, Lenka Procházková Anotace: Frekvence výskytu poruch příjmu potravy (dále PPP) počíná narůstat v období staršího školního věku, a to zvláště u dívek. Neřešené PPP mohou vést k závažnému narušení všech kvalit zdraví, být doprovázeny těžkým a již nevratným poškozením organismu, event. končit i úmrtím. Cílem pilotního průzkumu bylo zmapování znalostí o problematice PPP u žáků na vybraných základních školách a úvaha nad opatřeními primární prevence. Šetření bylo prováděno pomocí anonymního dotazníku na vzorku 231 žáků druhého stupně 5 brněnských ZŠ. Z výsledků vyplynulo, že hoši jsou se svým vzhledem spokojenější než dívky. Dívky však lépe znají příčiny vzniku PPP, uvítaly by také podrobnější a systematicky prezentované informace. Ve školní výuce se oblast PPP objevuje jen okrajově, čemuž odpovídá i relativně nízká povědomost dětí o této problematice. V rámci zlepšení situace a preventivních aktivit bude nutné vyčlenit na téma PPP více času, aktivně s dětmi diskutovat o jejich názorech, pomoci jim nalézt vhodný způsob obrany proti mediálnímu tlaku a reklamě, preferovat výhody zdravého způsobu života. Klíčová slova: BMI, dotazník, mentální anorexie, mentální bulimie, poruchy příjmu prevence, studie, škola, žáci.
potravy,
Úvod do problematiky
a osobní význam (Maloney;
P P P jsou j e d n í m z nejčastějších a nejzá-
1997, K r c h , a kol. 1999, K r c h ; M a r á d o v á
v a ž n ě j š í c h o n e m o c n ě n í zvláště m l a d ý c h
Kranzová
2003).
d í v e k a ž e n s t ě ž k ý m i d ů s l e d k y n a fyzi-
I přes odlišnost, kterou vidíme v m e n -
ckou, psychickou i sociální kvalitu zdraví.
t á l n í a n o r e x i i , již n á m p r e z e n t u j í d í v k y
Mentální bulimie a mentální anorexie,
v y h u b l é n a kost, a b u l i m i í , k t e r o u lze n a
k t e r é t v o ř í n e j z ř e t e l n é j š í v y m e z e n í PPP,
první pohled jen velmi těžko rozeznat, jsou
se p r o j e v u j í z á k l a d n í m i s y m p t o m y , k t e r é
si o b ě n e m o c i v e l m i p o d o b n é . P a c i e n t y
m a j í l o g i c k ý v ý v o j a biologický, s o c i á l n í
v o b o u p ř í p a d e c h s p o j u j e s t r a c h z tloušťky
* Tento výzkum přímo souvisí s náplní výzkumného záměru Pedagogické fakulty MU na období 2005-2010 „Škola a zdraví pro 21. století", identifikační číslo MSM0021622421, vedoucího řešitele doc. PhDr. Evžena Řehulky, CSc.
a pozornost, která je n a d m ě r n ě věnována vlastní postavě a vzhledu a v neposlední řadě také tělesné h m o t n o s t i (Maloney; Kranzová 1997, Krch; Richterová 1998). Lidé, trpící poruchami příjmu potravy, se opětovně zabývají tím, jak vypadají, kolik jim ukazuje ručička váhy, neustále se snaží zhubnout nebo přinejmenším zabránit jakémukoliv nárůstu tělesné hmotnosti. Přechod mezi nemocemi n e m á hranice, obě formy mohou přecházet jedna v druhou, případně se střídat (tamtéž).
Vymezení pojmu „mentální anorexie (anorexia nervosa)"
závislost jednoho nebo obou rodičů, ztrátu někoho blízkého z rodiny nebo kamaráda. Bývají to také neúspěchy ve škole, návštěva baletního, tanečního, sportovního či jiného kroužku, kde záleží na hmotnosti a tělesném vzhledu více než jinde, touha koupit si oblečení, které je malé, tudíž dívka musí zhubnout apod. Ke snižování tělesné h m o t n o s t i p o u žívají anorektičky různých způsobů. Asi j e d n a polovina n e m o c n ý c h intenzivně cvičí a velmi omezí příjem potravy. Jiné zvracejí, užívají různá laxativa (projímadla), diuretika (odvodňující prostředky), dietní přípravky. Velmi často dochází ke kombinaci všech prostředků. Situace je tím horší, čím delší dobu dochází k užívání léků. Řada z nich obsahuje návykové složky, m ů ž e též p ř e d s t a v o v a t součást rituálu. Po určité době se tělo pacientky není schopno s účinky přirozeně vyrovnat. Např. dlouhodobé užívání projímadel způsobuje neschopnost organismu vyprázdnit se přirozenou cestou.
(upraveno podle: Krch, a kol. 1999, Krch 2002, 2005, Papežová 2000) Pro mentální anorexii je charakteristické záměrné snižování tělesné hmotnosti. Nechutenství nebo oslabení chuti k jídlu jsou spíše až sekundárními důsledky dlouhodobého hladovění, nemusejí se vyskytovat u všech nemocných. Je zajímavé, že někteří pacienti s m e n t á l n í a n o r e x i i p r o j e v u j í o jídlo zvýšený zájem, rádi vaří, kupují si nové knihy kuchařek, vlastní sbírky nej různějších receptů a neustále na jídlo myslí. Pacienti na počátku paradoxně odmítají potravu, protože jíst nechtějí, v pozdějším stadiu nemoci jíst chtějí, ale n e m o h o u .
Různé z d r o j e (Papežová 2000, Krch 2005) uvádějí, že v dnešní době připadá jeden muž trpící poruchou příjmu potravy na deset až dvacet nemocných žen. Proto se většinou o pacientech s PPP pojednává v ženském rodě.
Hladovění mohou spustit různé důvody, ale většinou jde o několik vzájemně propojených příčin, např. p o z n á m k y n ě k o h o blízkého na vyšší tělesnou h m o t n o s t nebo na nějakou část těla, s níž dívka není úplně spokojena, r o d i n n o u krizi - časté hádky rodičů nebo s rodiči, alkoholismus či jinou
Diagnostická kritéria mentální anorexie podle M e z i n á r o d n í klasifikace nemocí, jak uvádějí Krch (1999, 2002, 2005) a Papežová (2000): • tělesná hmotnost je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou úrovní, nebo
je BMI (Body Mass Index) nižší než 17,5; p r e p u b e r t á l n í pacienti nesplní b é h e m růstu očekávaný h m o t n o s t n í přírůstek (výpočet BMI: zadat tělesnou h m o t n o s t v kg, vydělit dvojmocninou tělesné výšky v m, za n o r m u jsou považovány h o d n o t y v rozmezí 19-25), • nemocný si způsobuje snižování hmotnosti sám tím, že se z á m ě r n ě vyhýbá jídlům, po kterých se tloustne, a používá některé z prostředků na snížení hmotnosti, jako např. vyprovokované zvracení, projímadla, diuretika, n a d m ě r n é cvičení, • u pacientů přetrvává strach z tloušťky, zkreslená p ř e d s t a v a o v l a s t n í m těle, obava z dalšího tloustnutí, • projevuje se nezájem o partnera a ztráta s e x u á l n í h o z á j m u , u žen d o c h á z í ke ztrátě menstruace, • pokud onemocnění započne před p u b e r t o u , jsou její projevy o p o ž d ě n y n e b o zcela zastaveny; je zablokován růst a vývoj prsů u dívek, u hochů se dále nevyvíjejí genitálie; po uzdravení dochází často k n o r m á l n í m u dokončení puberty, ale menarché (první menstruace) je u dívek opožděna. Pacienti trpící PPP mají tendence snáze inklinovat k závislostem, n a p ř í k l a d na alkoholu, nikotinu, jiných návykových látkách. Jsou pozorovány rovněž sklony k sebepoškozování i sebevraždám. Někteří n e m o c n í uvádějí, že i když mají podváhu, připadají si tlustí a n e m o h o u nadále v tak tlustém těle žít.
Při stanovení diagnózy mentální anorexie (dle N a v r á t i l o v é 2000) je t ř e b a pečlivě vyloučit jiné tělesné a duševní poruchy, které se projevují nechutenstvím, poklesem tělesné h m o t n o s t i , problémy s příjmem potravy. Zvláště jde o některé nádorové choroby, infekce (tuberkulózu), endokrinní poruchy, depresivitu. Anorektické rysy m o h o u být též součástí obrazu u patologických závislostí.
Vymezení pojmu „mentální bulimie (bulimia nervosa)" (upraveno podle: Krch, a kol. 1999, Krch 2003, 2005, Papežová 2003) Mentální bulimie je porucha, kterou především charakterizují opakující se záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Pro její přesnější vymezení lze použít tři hlavní kritéria: • pacienti trpí nepotlačitelnou a silnou t o u h o u se n e u s t á l e d o k o l a p ř e j í d a t , i když jsou nasyceni, • snaží se z a b r á n i t p ř í r ů s t k u na váze nadměrným užíváním laxativ a diuretik, n e b o z á m ě r n ý m vyvoláním zvracení, popřípadě obojím, • mají přímo chorobný strach z tloušťky. Diagnostická kritéria mentální bulimie podle M e z i n á r o d n í klasifikace nemocí, jak uvádějí Krch (1999, 2003, 2005) a Papežová (2003): • opakované záchvaty přejídání (nejméně dvakrát týdně po dobu tří měsíců), při kterých je během krátké doby konzumováno velké množství jídla,
• neodolatelná žádostivost a t o u h a p o jídle, neustálé zabývání se myšlenkou na jídlo, • s n a h a p o t l a č i t ú č i n e k jídla, t z n . co nejrychleji se jídla zbavit; pacienti nejčastěji provokují zvracení, nadužívají projímadla a anorektika, střídavě drží hladovku, • neustálá obava z tloustnutí; často se projeví epizoda anorexie nebo nějaké období intenzivnějšího omezování v jídle.
Nespecifické a atypické PPP (Krch, a kol. 1999, Krch 2005) PPP ohrožují stále více lidí v populaci. Přibývá takových pacientů, kteří nesplňují kritéria p r o d i a g n o s t i k o v á n í m e n t á l n í anorexie n e b o mentální bulimie. Kategorie těchto nemocných se často přehlíží, přestože do ní patří nezanedbatelný počet osob. Nespecifické a atypické PPP se užívají pro pacienty, u nichž chybí jeden nebo více základních znaků o n e m o c n ě n í , ale projevuje se téměř typický obraz poruchy (mohou to být např. ženy, které pravidelně menstruují i přes svoji velmi nízkou tělesnou hmotnost a nepřítomnost hormonální terapie, pacientky trpící mentální bulimií, které mají normální váhu, ale jsou pro ně typická období přejídání, p o nichž následuje kompenzační chování apod.).
Jinak nespecifikované poruchy příjmu potravy (Krch, a kol. 1999, Krch 2005) Do jinak nespecifikovaných poruch příjmu potravy spadají případy, kdy:
• pacient jídlo pouze žvýká, ale nepolyká, • všechna kritéria pro mentální bulimii jsou splněna, ale záchvaty přejídání se objevují méně, • všechna diagnostická kritéria pro mentální anorexii jsou splněna, ale tělesná h m o t n o s t je v normě, • za jinak nespecifikované PPP lze považovat také syndrom nočního přejídání.
Syndrom záchvatovitého přejídání (Krch 2003) S y n d r o m záchvatovitého přejídání se projevuje opakovanými epizodami přejídání bez hladovění n e b o purgativního chování (užívání p r o j í m a d e l ) , které je charakteristické p r o m e n t á l n í bulimii. Během j e d n é epizody jedinec z k o n z u muje velké množství potravin, přestože n e m á hlad ani chuť. Většinou se j e d n á i o jídlo, které mu ani normálně nechutná. K přejídání dochází z nějakého nutkání, které m ů ž e být vzbuzeno vnitřními impulzy, např. s t r e s e m , úzkostí, p o c i t e m napětí n e b o p o u h o u p ř í t o m n o s t í jídla. O s o b y m a j í v p r ů b ě h u záchvatu pocit ztráty kontroly nad jídlem. Jedí m n o h e m rychleji než obvykle, dostaví se pocit, že n e m o h o u ovlivnit množství jídla, které k o n z u m u j í , ale přestat nedokáží, i když se cítí n e p ř í j e m n ě syté. Po p ř e j e d e n í trpí z a h a n b e n í m a provinilostí ze ztráty s e b e k o n t r o l y a p o c i t e m , že nezvládají vlastní život. T e n t o t y p p a t o l o g i c k é h o c h o v á n í je velmi často spojen s n a d v á h o u nebo obezitou, protože na rozdíl od mentální
bulimie pacient neužívá žádné prostředky pro kontrolu své hmotnosti, ani se nesnaží p o záchvatu o jakékoli vyprázdnění. Problematice záchvatovitého přejídání se v poslední době věnuje více pozornosti než v letech p ř e d c h o z í c h . Krch (2003, 2005) uvádí, že začátek choroby se nejčastěji projevuje ve starším věku, ale porucha se nevyhýbá žádné věkové skupině.
Historie poruch příjmu potravy Historické p r a m e n y se zmiňují o odmítání jídla, taktéž se věnují i přejídání. Hltání bylo snad nejvíce časté mezi horní společenskou vrstvou. I mezi sedmi smrtelnými hříchy světa se vedle lakoty, pýchy, lenosti, smilstva, závisti a msty objevilo obžerství. Navrátilová a kol. (2000) uvádí některé klíčové m o m e n t y v historii PPP: • 2. stol.: Galén poprvé popisuje příznaky mentální anorexie, • 12.-15. stol.: ženy hladovějí, aby umlčely své hříšné tělo, a prohlašují se za světice, sebetrýzněním odčiňují své hříchy a osvobozují duši, • 16. stol.: tzv. anorektické světice jsou p r o h l a š o v á n y za „ p o s e d l é ďáblem" a jsou pronásledovány církví; arogance půstu je odsuzována m n o h e m přísněji než přejídání, • 1694: britský lékař Richard M o r t o n poprvé definuje pojem mentální anorexie, • 1873: Charles Lasague definuje symptomatickou triádu anorexie - amenorea - vyhublost,
• 1874: William Gull identifikuje a diagnosticky vymezuje mentální anorexii, • 1883: Gilles de la Tourette rozlišuje p r i m á r n í a sekundární (psychogenní) anorexii, • 1884: Janet diferencuje psychastenickou a hysterickou f o r m u mentální anorexie, • 1890: spisovatelka H. B. Stoarová kritizuje společnost, která považuje normálně urostlou ženu za „monstrum", • 1908: P. Poiret (pařížský módní návrhář) poprvé představil novou, štíhlou m ó d n í siluetu, poprvé v historii je tělo pod šaty vidět, • 1917: Dr. Lulu Hunt Peters zavádí d o diet termín kalorie, vydává knihu o dietách a zdraví, doporučuje nízkotučné, sacharidové diety, • 1930: přibývá výskytu mentální anorexie v dobře situovaných vrstvách západní Evropy, Hollywood přináší grapefruitové diety, • 1950: Dr. Keys zveřejnil svou práci o důsledcích polohladovění - neurózy z hladovění, • 1962: Hilde Bruch referuje o změnách myšlení, v n í m á n í u m e n t á l n í anorexie, PPP se často vyskytují u modelek, baletek, v New Yorku je pozorován 7x vyšší výskyt obezity u žen s nejnižším socioekonomickým postavením, • 1967: Twiggy se o b j e v u j e na titulní straně m ó d n í h o časopisu Vogue - váží 41 kg, měří 170 cm, • 1970: S. Theander, švédský psychiatr, varuje před hrozivým nárůstem PPP, 70%
•
•
•
•
•
Materiál a metodika
amerických rodin kupuje nízkokalorické potraviny, soutěže Miss Amerika vyhrávají dívky, které jsou stále štíhlejší, 1979: G. Russel zavádí termín bulimia nervosa, vznikají první speciální zařízení pro léčbu PPP, 1980: j s o u v y m e z e n a m o d e r n í diagnostická kritéria m e n t á l n í anorexie a mentální bulimie, 1983: R. C. Casper poukazuje na rostoucí riziko obezity a PPP - snahu žen zachovat si štíhlost, 1986: až 80 % desetiletých a jedenáctiletých děvčat v San Franciscu drží diety, Garner a Garfinkel předpokládají multifaktoriální etiologii PPP a poukazují na p o d o b n o s t mezi mentální anorexiií a mentální bulimii, 1987: W H O p r o h l a š u j e , že m e n t á l n í b u l i m i e je důležitý p r o b l é m světové populace; Pyle, Katzman, Pope popisují nápadný, až epidemický růst výskytu PPP,
Během z i m n í h o období r. 2006 bylo osloveno 233 žáků 6. a 9. tříd 5 n á h o d n ě vybraných základních škol v Brně. Výzkum se týkal informovanosti o problematice PPP a byl realizován pomocí anon y m n í h o dotazníkového šetření. Použitý dotazník obsahoval celkem 21 položek, z toho 8 s uzavřenou, 10 s polouzavřenou a 3 s otevřenou volbou odpovědí. Druhý stupeň základní školy byl vybrán proto, že je na n ě m m o ž n o masivnější výskyt PPP již reálně pozorovat. Ve studii šlo o zjištění stavu vědomostí žáků o PPP, srovnání jejich znalostí a postojů dle pohlaví a věku dětí, zmapování informačních potřeb žáků a škol o dalším vzdělávání se v problematice PPP. Sebraná data byla převedena do elektronické podoby pomocí formulářů, generovaných programem Epilnfo, v. 6.04cz (Dean, a kol. 1994). Statistické zpracování bylo provedeno pomocí metody ANOVA a x2 testu v programech Epilnfo, modulu Analysis (tamtéž) a programu Statistica for Windows, v. 6cz (StatSoft Inc. 2001).
• 1990 až dosud: tvorba a aplikace preventivních a p o d p ů r n ý c h p r o g r a m ů k řešení PPP, veřejnost je nespokojena s n e p ř i m ě ř e n o u idealizací vyhublosti a drastických dietních opatření. Tabulka 1: S t r u k t u r a s l e d o v a n é h o sou
Chalabalova Bosonožská Křtdlovická Celkem
ru, d o t a z o v a n é h o n a P P P
Počet dívek
Škola v Brně Bohunice Jihomoravské
Podrobnější charakteristiku sledovanéh o s o u b o r u podává tabulka 1.
náměstí
Počet hochů 9. třída
6. třída
9. třída
6. třída
8 11 14
6 6
13 19 14
12
9 17
11 56
7 45
7 9 62
Celkem
13 14
40 50
9 20 14
46
70
233
56 41
Výsledky výzkumu Výsledky jsou prezentovány tabulkovou formou doprovázenou stručným komentářem. U vybraných znaků, kde byla nalezena statistická významnost mezi skupinami, jsou použity hvězdičky (*). Jedna hvězdička (*) znamená hladinu statistické významnosti (p) lepší než 5 % (p < 0,05), dvě (**) hladinu statistické významnosti lepší než 1 % (p < 0,01) a tři (***) hladinu statistické významnosti lepší než 0,1 % (p < 0,001), NS značí nevýznamný rozdíl. Tabulka 2: P ř e h l e d o d p o v ě d í na o t á z k u Jsi spokojen/a
%
s tím, jak
vypadáš?
odpovídajících
Odpověď děvčata N=101
hoši N=132
P
6. třída N=118
9. třída N=115
P
5,9
7,0
NS NS
1,0
10,6
* *
Ano
17,8
36,4
»*
26,3
30,4
Ano, ale něco bych na sobě změnil/a
65,4
47,0
* *
55,9
53,9
NS
Nejsem spokojen/a
15,8
6,0
*
11,9
8,7
NS
Ano, velice
Rozdíl mezi p o h l a v í m i byl celkově s t a t i s t i c k y v ý z n a m n ý na h l a d i n ě 0,1 % (p = 0,00002504, x 2 ). Řada děvčat neakceptuje svůj vzhled a touží jej alespoň částečně změnit. Statisticky významný rozdíl mezi třídami nebyl nalezen (p = 0,786, x 2 ). Tabulka 3: Přehled o d p o v ě d í n a o t á z k u Kdybys na sobě mohl/a něco změnit, to bylo? Uvedeny jen pozitivní odpovědi
co by
% odpovídajících Odpověď děvčata N=101
hoši N=132
Něco na svém vzhledu
72,3
34,8
Nějakou svou vlastnost
62,4
31,8
P
6. třída N=118
9. třída N=115
• • •
55,1
47,0
53,4
36,5
P NS •
Rozdíl mezi pohlavími v otázce změny vzhledu byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,00000003, x 2 ), v otázce změny vlastností též (p = 00000640, x 2 ). Děvčata mají touhu změnit svůj zevnějšek i některou svou vlastnost výrazně více než hoši.
Rozdíl mezi třídami v otázce změny vzhledu nebyl statisticky významný (p = 0,267, x 2 ), v otázce změny vlastností však ano, a to na hladině 5 % (p = 0,0141, x2). Žáci v šestých třídách jsou v nadpoloviční většině nespokojeni se svými vlastnostmi, naopak v devátých třídách by si jich téměř 6 4 % své vlastnosti ponechalo. Tabulka 4. Přehled o d p o v ě d í n a o t á z k u Posuzuješ
ostatní podle vzhledu ? %
odpovídajících
Odpověď děvčata N=101
hoši N=132
P
6. třída N=118
9. třída N=115
P
Ano
24,8
40,2
•
28,0
39,1
NS
Ne
75,2
59,8
•
72,0
60,9
NS
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 5 % (p = 0,0198, x 2 ). U děvčat í u hochů převažovala o d p o v ě d n é . Z tabulky vyplývá, že nadpoloviční většina dotazovaných žáků ostatní lidi podle vzhledu neposuzuje. Statisticky významný rozdíl mezi třídami nebyl zaznamenán (p = 0,0956, x 2 ). Tabulka 5: P ř e h l e d o d p o v ě d í n a o t á z k u Nejdůležitějším pro mě je...? Uvedeny jen odpovědi, klasifikované jako velmi důležité (1) a důležité (2) na škále 1 - 5 % odpovídajících Odpověď děvčata N=101
hoii N=132
6. třída N=118
9. třída N=115
Být krásný/á
12,9
8,4
12,7
7,8
Být zdravý/á
86,2
78,8
79,6
84,3
7,9
16,6
15,3
10,5
Být úspě5ný/á ve škole, později v zaměstnání
24,7
34,9
31,3
29,6
Mít rodinu a dobré kamarády a moci se na ně spolehnout
74,3
68,1
66,9
74,8
Být fyzicky zdatný/á (vynikat ve sportu)
Statisticky významný rozdíl mezi pohlavími byl nalezen na hladině 5 % pouze v otázce fyzické zdatnosti (p = 0,0274, x 2 ). Kromě toho lze shrnout, že pro děvčata je nejdůle-
žitější mít okruh blízkých osob a moci se na ně spolehnout, naopak pro chlapce být úspěšný ve škole a později v zaměstnání, i když rozdíly v těchto položkách nedosahují statistické významnosti. Rozdíly mezi třídami nebyly shledány jako statisticky významné u žádného bodu otázky. Tabulka 6: P ř e h l e d o d p o v ě d í na o t á z k u Znáš pojem „BMI (Body Mass
Index)"?
% odpovídajících Odpověď
Ano Ne
děvčata N=100
hoši N=131
33,0
13,7
4,3
40,4
86,3
95,7
59,6
67,0
6. třída N=117
9. třída N=114
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,000848, x2). Pojem „BMI" neznají dvě třetiny děvčat a více než tři čtvrtiny hochů. Rozdíl mezi třídami byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0000000001, X2). Znalosti p o j m u „BMI" se rapidně zlepší u starších dětí. Tabulka 7: Přehled o d p o v ě d í n a o t á z k u Slyšel/a jsi někdy o poruchách potravy?
příjmu
% odpovídajících Odpověď děvčata N=101
hoši N=131
6. třída N = 117
9. třída N=115
Ano
68,3
51,9
47,9
70,4
Ne
31,7
48,1
52,1
29,6
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 5% (p = 0,0171, x 2 ). Dvě třetiny dívek o PPP slyšely, u hochů polovina. Rozdíl mezi třídami byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,000773, X2). V devátých třídách se tři čtvrtiny žáků s p o j m e m PPP už setkaly, kdežto v šestých třídách polovina ještě ne.
Tabulka 8: Přehled o d p o v ě d í n a o t á z k u Znáš pojmy „mentální bulimie"?
anorexie,
mentální
% odpovídajících Odpověď 6. třída N=118
9. třída N=115
65,2
59,3
87,0
34,8
40,7
13,0
děvčata N=101
hoši N=132
Ano
83,2
Ne
16,8
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 1 % (p = 0,00351, x 2 ). Je zajímavé, že přibližně polovina hochů na otázku, zda zná PPP, odpověděla, že ne (viz tab. 7). Přesto pojmy „mentální anorexie" a „mentální bulimie" jsou známy 65 % hochů. Jen méně než pětina děvčat uvedené pojmy nezná. Rozdíl mezi třídami byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,00000421, x 2 ). Téměř v 9 0 % žáci devátých tříd oba pojmy znají, v nadpoloviční většině též žáci šestých tříd. Tabulka 9: Přehled o d p o v ě d í na o t á z k u Odkud se dozvídáš o poruchách potravy? U položek uvedeny jen kladné odpovědi
příjmu
% odpovídajících Odpověď děvčata N=100
hoši N=132
6. třída N=117
9. třída N=114
Z knih
29,0
26,0
30,8
23,7
Z časopisů
77,0
46,6
53,4
66,4
42,4
59,6 39,5
Ve škole
51,0
50,8
Od kamarádů
38,0
25,0
22,0
Od rodiny
39,0
34,1
33,1
39,5
Z televize
76,0
73,5
66,9
82,3
Odjinud (internet, lékař, veřejnost)
13,0
11,5
9,5
14,9
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,00000568, X2) v položce „Z časopisů", na hladině 5 % (p = 0,0473, x 2 ) v položce „Od kamarádů". Většina děvčat odpověděla, že se o problematice PPP dozvídá z časopisů, kdežto nadpoloviční
10
většina hochů nikoli. Kontaktům s kamarády a získávání informací od nich dávají více přednost děvčata. Rozdíl mezi třídami byl statisticky významný na hladině 5 % (p = 0,0448, x2) u položky „Z časopisů", na hladině 5% (p = 0,0124, x 2 ), škola u položky „Ve škole", na hladině 1 % (0,00616, x2) u položky „Od kamarádů", na hladině 5% (p = 0,0116, x2) u položky „Z televize". Nadpoloviční většina žáků v šestých i v devátých třídách se o problematice poruch příjmu potravy dozvídá z časopisů. U starších dětí vzrůstá důležitost školy a vrstevníků jako informačních zdrojů. Významně posiluje vzdělávací role televize. Tabulka 10: Přehled o d p o v ě d í n a otázku Jsi ve škole o problematice potravy dostatečně informován/a?
%
poruch
příjmu
odpovídajících
Odpověď děvčata N=94
hoši N=108
6. t ř í d a N=101
9. t ř í d a N=101
Ano
38,3
28,7
13,9
52,5
Ne
61,7
71,3
86,1
47,5
Rozdíl mezi třídami byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,00000001, x 2 ), rozdíl mezi pohlavími nikoli. Více než tři čtvrtiny žáků šestých tříd se o poruchách příjmu potravy ve škole nedozvídají, u žáků devátých tříd jde přibližně o polovinu respondentů. Tabulka 11: P ř e h l e d o d p o v ě d í na o t á z k u Uvítal/a bys ve škole o problematice poruch příjmu potravy?
%
přednášky
odpovídajících
Odpověď
Ano Ne
děvčata N=96
hoši N=104
6. t ř í d a N = 101
9. t ř í d a N=99
67,7
42,3
53,5
55,6
32,3
57,7
46,5
44,4
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,000537, x 2 ). Děvčata by se ráda o problematice PPP dozvěděla více, kdežto chlapci jeví menší zájem. Statisticky významný rozdíl mezi třídami nebyl zaznamenán.
D
Tabulka 12: Přehled o d p o v ě d í na o t á z k u Setkal/a kdo trpí poruchou příjmu potravy?
ses s někým,
%
nebo znáš
někoho,
odpovídajících
Odpověď
Ano Ne
děvčata N=99
hoíí N=132
6. třída N=117
9. třída N=114
44,4
20,5
26,5
35,1
79,5
73,5
64,9
55,6
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 0,1 % (p = 0,000165, X2). Statisticky významný rozdíl mezi třídami nebyl zaznamenán. Většina dotazovaných se s pacientem trpícím p o r u c h o u příjmu potravy nesetkala. Tabulka 13: Přehled o d p o v ě d í n a o t á z k u Jaký bys zvolil/a způsob pomoci při podezření na poruchy příjmu potravy u spolužáka/spolužačky?
%
odpovídajících
Odpověď děvčata N=100
hoši N=130
6. třída N=116
9. třída N=114
Zavolat do krizového centra pro PPP
35,0
36,2
37,9
33,3
Poradit se s učitelem
16,0
24,6
21,6
20,2
Poradit se doma
35,0
27,7
33,6
28,1
11,5
6,9
18,4
Jiný nápad (lékař, rozhovor,...)
14,0
Statisticky významné rozdíly mezi pohlavími nebyly nalezeny, mezi třídami též ne až na možnost „Jiný nápad", a to na 1% hladině (p = 0,00848, x 2 ). Starší děti by si troufly optat se zdravotníka, nebo by se pokusily o rozhovor s n e m o c n o u osobou.
m
Tabulka 14: Přehled o d p o v ě d í na otázku Co si myslíš, že je příčinou vzniku příjmu potravy? U položek uvedeny jen kladné odpovědi
poruch
% odpovídajících Odpověď
Povahové vlastnosti nemocného
Děvčata N=100
hoši N=131
6. třída N=117
9. třída N=114
51,0
64,1
56,4
60,5 57,0
Spatné vztahy s okolím
66,0
48,1
54,7
Problémy ve škole
53,0
38,9
43,6
46,5
Problémy doma
57,0
36,6
42,7
48,2
Jiné příčiny (mýtus krásy, n e m o c . . . )
25,0
16,8
20,5
20,2
Rozdíl mezi pohlavími u možnosti „Povahové vlastnosti nemocného" byl statisticky významný na hladině 5 % (p = 0,0454, x2), u možnosti „Špatné vztahy s okolím" na hladině 1 % (p = 0,00982, x2), u možnosti „Problémy ve škole" na hladině 5% (p = 0,0459, x2) a u možnosti „Problémy doma" na hladině 1 % (p = 0,00322, x2). Prakticky polovina dotázaných dívek míní, že povahové vlastnosti nehrají jako příčina PPP roli, u chlapců tento vliv uznává 64 %. Děvčata kladou silnější důraz na špatné vztahy s okolím, problémy ve škole a d o m a oproti hochům. Mezi třídami nebyly žádné významné rozdíly v odpovědích zaznamenány. Tabulka 15: Přehled o d p o v ě d í na o t á z k u Jaké si myslíš, že může mít anorexie následky?
mentální
% odpovídajících Odpověď
Žádné
děvčata N=100
hoši N=131
6. třída N=117
9. třída N=114
2,0
3,1
4,2
0,9
Lehké poškození zdraví
17,0
17,6
19,7
14,9
Závažné poškození zdraví
35,0
38,8
37,6
36,8
Úmrtí
46,0
40,5
38,5
47,4
Tabulka 16: Přehled o d p o v ě d í na o t á z k u Jaké si myslíš, že může mít bulimie následky?
mentální
% odpovídajících Odpověď děvčata N=98
hoši N=129
6. třída N=113
9. třída N=114
2,0
3,9
4,4
1,8
Lehkě poškození zdraví
16,3
24,0
23,9
17,5
Závažné poškození zdraví
56,1
46,5
47,8
53,5
25,6
23,9
27,2
Zádně
Úmrtí
25,6
Pětina děvčat a čtvrtina hochů zdravotní následky PPP podceňuje, p o d o b n ě čtvrtina žáků 6. tříd a pětina žáků 9. tříd. Statisticky významné rozdíly mezi odpověďmi však nebyly zaznamenány. Tabulka 17: Přehled o d p o v ě d í n a o t á z k u Myslíš si, že vzniku mentální a mentální bulimie přispívají časopisy či televize?
anorexie
% odpovídajících Odpověď
Ano Ne
děvčata N=100
hoši N=131
74,0 26,0
6. třída N=117
9. třída N=114
53,4
59,0
65,8
46,6
41,0
34,2
Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný na hladině 1 % (p = 0,00222, x2). Tři čtvrtiny děvčat si myslí, že média se na vzniku PPP podílejí, u chlapců si totéž myslí polovina. Nebyly zaznamenány významné změny názoru dle věku.
Diskuse S výsledky a závěry t o h o t o v ý z k u m u je třeba zacházet obezřetné, jde o pilotní sondu do názorů dětí na d r u h é m stupni ZŠ ve velkém sídle a jeho okolí. Problém by si zasloužil reprezentativní multicentrické šetření.
PPP jsou v osnovách základních škol z a h r n u t y j e n okrajově. I n f o r m o v a n o s t žáků o PPP je nízká, zvláště v šestých třídách. Zájem pedagogů o rozšíření výuky f o r m o u p ř e d n á š e k n e b o diskusí na školách kolísá podle jejich o d b o r n é h o zaměření. Více ochoty věnovat se tématu
P P P prokázali učitelé p ř í r o d o v ě d n ý c h a společenskovědních předmětů. Je zajímavé, možná i zarážející, že si žáci nedávali d o souvislostí pojem „poruchy příjmu potravy" a pojmy „mentální anorexie" a „mentální bulimie", což platilo jak při hodnocení odpovědí dle pohlaví, tak i dle věku. Přibližně polovina žáků jeví vlažný či prakticky žádný zájem dozvědět se něco nového o oblasti PPP. Bylo by potřebné důrazněji oslovit děti již na předělu prvního a d r u h é h o stupně ZŠ, neboťjiž zde se PPP reálné vyskytují, event. se s nimi žáci setkávají ve své rodině a okolí. Zanedbatelný není ani vliv veřejných sdělovacích prostředků. Honba za ideálem krásy, prezentace různých prostředků na hubnutí (diety, potraviny a potravinové doplňky, léky, kondiční pobyty) může mít na chování dětí a mládeže škodlivý vliv bez náležité přípravy na takovou mediální „masáž". Rovněž soutěže krásy a glorifikace „vyzáblých" modelek nebo bohatě svaly vybavených sportovců svádějí k nápodobě, zkratkovitosti a značnému zjednodušování v dětském uvažování, jednání a životním stylu. Hodnotový žebříček rodiny, tlak trhu a konzumních mechanismů, orientace společnosti na úspěch a výkon vytvářejí závažné n e u r o t i z u j í c í m o m e n t y již od útlého věku. Děti by měly být brzy osloveny v o k r u h u vlastní rodiny a později ve škole nespecifickou prevencí, později (na přechodu z prvního do d r u h é h o stupně ZS) zaměřenou již specificky na PPP a jiné typy sociálních patologií.
Nerespektování zásad zdravého životního stylu může napáchat značné a někdy i nenapravitelné škody ve vývoji a růstu dětského organismu, nepříznivě zasáhnout d o celostního pojetí zdraví. Dospělí mají možnost volby, m o h o u si vybrat vlastní způsob chování a jednání na základě dosažitelných a zpracovaných informací a zkušeností. Dítěti se těchto zdrojů nedostává v potřebné míře, je mnohem více náchylné k ovlivňování, kopíruje dospělé. Ne vše ze světa dospělých je však pro ně vhodné a dobré, proto si zasluhuje naši ochranu, výchovu a péči.
Závěry • Hoši jsou významně častěji spokojeni se svým vzhledem oproti dívkám, mezi mladšími a staršími dětmi rozdíly nebyly pozorovány, • mezi životními hodnotami nejsou v ý z n a m n é r o z d í l y ani d l e p o h l a v í (s v ý j i m k o u f y z i c k é zdatnosti), ani v souvislosti s věkem dětí, • dívky a mladší žáci silněji touží po změně svého vzhledu a vlastností, hoši a starší žáci upřednostňují hodnocení ostatních dle vzhledu, • dívky a starší děti znají problematiku a t e r m i n o l o g i i P P P p o d s t a t n ě lépe, informovanost o PPP v 6. třídě Z Š j e nízká, podstatně se zlepšuje až v 9. třídě
ZŠ,
• dívky mají lepší představu o příčinách PPP, méně připouštějí roli povahových vlastností nemocného; vliv stáří dětí nebyl zaznamenán,
• děvčata a starší žáci mají zájem o podrobnější i n f o r m a c e o PPP ve škole formou přednášek, besed, diskusí s odborníky..., • děti vnímají zdravotní rizika mentální anorexie a bulimie, nebyly však nalezeny zásadní rozdíly ani podle pohlaví, ani věku (děvčata a starší děti poněkud výrazněji), • z možností pomoci by děti nejčastěji vybraly kontakt centra pro řešení PPP, dále by doporučily poradu doma a poradu s učitelem, u děvčat a mladších dětí převažovalo svěření se doma, u hochů rozhovor s pedagogem, • informovanost o PPP ve škole j e nízká (zvláště v 6. třídě), bude potřebná optimalizace obsahu a forem předávaných poznatků (úměrná věku a zájmu dětí, skladbě předmětů...), • v současnosti jsou PPP začleněny do osnov jen okrajově, bude nutné posílení znalostí a zájmu pedagogů o tyto otázky výchovy. Literatura: DEAN, A.G., et al. Epi Info, Version 6: A word processing, database, and statistics program for epidemiology on microcomputers. 6th ed. Atlanta : Center for Disease Control and Prevention, 1994, 257 s. KRCH, F.D. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním?2. vyd. P r a h a : Grada Publishing, 2003, 170 s. ISBN 80-24705-27-3. KRCH, F.D. Mentální anorexie. Praha: Portál, 2002. 235 s. ISBN 80-71785-98-9.
D
K R C H , F.D. Poruchy příjmu potravy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 255 s. ISBN 80-2470-840-X. KRCH, F.D., a kol. Poruchy příjmu potravy: Vymezení a terapie. P r a h a : Grada Publishing, 1999. 238 s. ISBN 80-71696-27-7. KRCH, F. D.; MARÁDOVA, E. Výchova ke zdraví: Poruchy příjmu potravy - příručka pro učitele. Praha : VÚP, 2003. 32 s. K R C H , F.D.; R I C H T E R O V A , I. Chci ještě trochu zhubnout: o zhoubných následcích redukčních diet vypravují ti, které diety dovedly až k poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a bulimii) nebo jen „oběti" redukčních diet. P r a h a : M O T T O , 1998.91 s. ISBN 80-85872-86-2. M ALONEY, M.; KRANZOVA, R. O poruchách příjmu potravy. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 153 s. ISBN 80-71062-48-0. NAVRÁTILOVÁ, M„ a kol. Klinická výživa v psychiatrii. Praha: Maxdorf, 2000. 152 s. ISBN 80-85912-33-3. PAPEŽOVA, H. Anorexia nervosa: příručka pro všechny, kteří nemocí trpí - postižené samotné, jejich rodiny, přátele, partnery a některé odborníky (učitele a lékaře první linie). Praha : Psychiatrické c e n t r u m , 2000. 76 s. ISBN 80-85121-32-8. PAPEŽOVA, H. Bulimia nervosa:příručka pro všechny, kteří nemocí trpí - postižené samotné, jejich rodiny, přátele, partnery a některé odborníky (učitele
a lékaře první linie). Praha : Psychiatrické c e n t r u m , 2003. 109 s. ISBN 80-85121-81-6.
STATISTICAfor Windows (Data Analysis Software System). Version 6. Tulsa : StatSoft Inc., 2001,
.
autorka Vladimíra Miillerová
Ilustrace použité za poznáním"
v tomto čísle jsou pracemi
pro osoby s mentálním
studentů
postižením.
večerní školy SPMP-Praha
5 „S
fotoaparátem
