Zdroje stresu a zp soby jeho zvládání u pe ovatel o seniory
Lenka Krupková
Bakalá ská práce 2007
ABSTRAKT Pe ovatelé o seniory jsou denn vystaveni stresové zát ži. Setkávají se s problémy stá í, nemocemi, smrtí a dalšími okolnostmi, které mohou výrazn ovlivnit nejen jejich práci, ale i soukromý život. Tato bakalá ská práce se zabývá zdroji stresu a jejich zvládáním u pe ovatel o seniory. Teoretická ást je zam ena na oblast pe ovatelství a stresu. V nuji se zde p edevším koncepci pe ovatelství, vymezení a teorii stresu, zdroj m stresu tak jak jsou len ny obecn a zdroj m stresu p i práci pe ovatele, reakcím na stresor a copingem. Praktická ást práce se v nuje výzkumu zdroj stresu, tak jak je vnímají sami pe ovatelé a užívaných technik, které jim pomáhají zvládat stres.
Klí ová slova: pe ovatelství, pe ovatel, stres, zdroje stresu, zvládání stresu
ABSTRACT Abstrakt ve sv tovém jazyce Home-nurses caring for seniors are daily exposed to stress. They are meeting with aging problems, illnesses, death and other factors which could significantly influence not only their working but also their personal life. The subject of this Bachelor thesis is concerned with the sources of stress and its ways of coping in home-nurses caring for seniors. The aim of the theoretical part is a conception of the day care and stress. I have mainly attended to the conception of the day care, delimitation and theory of stress, the sources of stress in general and the sources of stress in home-nurses, reactions to stressors and coping with stress. The subject of the practical part of my thesis is concerned with a research how the homenurses describe the sources of stress and what helps them cope with stress.
Keywords: day caring, a home-nurse, stress, stressors, coping with stress
„Když chceme n komu pomoci, nesmíme s tím otálet. íkat si až n kdy, pozd ji …… … Je t eba to ud lat te hned.“
MUDr. Jaroslav Šturma
Na tomto míst bych ráda pod kovala Mgr. Barba e Benické za cenné p ipomínky a odborné rady, kterými p isp la k vypracování této bakalá ské práce. Dále d kuji Šárce Hnili kové, DiS. za podporu a vst ícnost p i realizaci praktické ásti bakalá ské práce, kdy mi zprost edkovala rozhovory s pe ovateli v Charit sv. Anežky v Otrokovicích. Velký dík pat í všem pe ovatel m, kte í mi poskytli rozhovor a pod lili se se mnou o své pocity. V neposlední ad d kuji své rodin a svému p íteli za podporu a trp livost.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalá skou práci vypracovala samostatn a uvedla v ní veškerou literaturu a jiné prameny, které jsem použila.
Ve Zlín 21. 5. 2007
Lenka Krupková
OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................9 I
TEORETICKÁ ÁST .............................................................................................10
1
KONCEPCE PE OVATELSTVÍ ..........................................................................11
2
1.1
SOCIÁLNÍ SLUŽBY.................................................................................................11
1.2
PE
1.3
PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH .................................................................12
1.4
PRÁCE PE
OVATELSKÁ SLUŽBA.......................................................................................11
OVATELE .............................................................................................13
STRES .......................................................................................................................16 2.1
VYMEZENÍ POJMU STRES ......................................................................................16
2.2
TEORIE STRESU.....................................................................................................18
2.3 ZDROJE STRESU - STRESORY .................................................................................19 2.3.1 Kategorie stresor ........................................................................................21 2.3.1.1 Nep im ené úkoly ..............................................................................21 2.3.1.2 Problémové situace ..............................................................................22 2.3.1.3 Frustrace...............................................................................................23 2.3.1.4 Konflikty..............................................................................................24 2.3.1.5 Stresové situace ...................................................................................25 2.3.2 Stresory v práci pe ovatele ..........................................................................26 2.4 REAKCE NA STRESOR............................................................................................31 2.4.1 Psychické reakce ..........................................................................................31 2.4.1.1 Úzkost a strach.....................................................................................31 2.4.1.2 Vztek a agrese......................................................................................32 2.4.1.3 Apatie a deprese...................................................................................33 2.4.1.4 Oslabení kognitivních funkcí...............................................................33 2.4.2 Fyziologické reakce na stresor .....................................................................33 2.4.2.1 Fyziologická stresová reakce – boj nebo út k .....................................34 2.4.2.2 Stres a nemoc .......................................................................................35 2.5 ZVLÁDÁNÍ STRESU - COPING .................................................................................35 2.5.1 Zvládání zam ené na problém ....................................................................35 2.5.2 Zvládání zam ené na emoci........................................................................36 2.5.3 Obranné mechanismy...................................................................................37 2.5.4 Zp soby zvládání stresu u pe ovatel .........................................................39 II PRAKTICKÁ ÁST................................................................................................42 3
PROJEKT VÝZKUMU ...........................................................................................43
3.1
TÉMA ...................................................................................................................43
3.2
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ...................................................................................43
3.3
VÝZKUMNÝ PROBLÉM ..........................................................................................44
3.4
VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................................................44
3.5
METODY VÝZKUMU ..............................................................................................45
3.6
ZPRACOVÁNÍ DAT .................................................................................................47
3.7
DESKRIPCE ZÍSKANÝCH DAT .................................................................................47
3.8
INTERPRETACE VÝSLEDK
VÝZKUMU ..................................................................54
ZÁV R................................................................................................................................56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................57 SEZNAM P ÍLOH............................................................................................................60
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
9
ÚVOD Ve své bakalá ské práci se budu zabývat tématem zdroje stresu a zp soby jeho zvládání u pe ovatel o seniory. Toto téma jsem si vybrala, protože práci pe ovatel velmi obdivuji. Práce pe ovatele je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Obraz starého nemocného a nemohoucího lov ka zrcadlí osobní perspektivu vlastního stá í. Pe ovatelé jsou vystaveni denní konfrontaci s nemohoucností, stá ím a mnohdy i smrtí klient , kte í se jim stali blízkými. Pe ovatelé se pe liv starají o seniory, snaží se jim pomoci ve všech sm rech, jsou ohleduplní a empati tí. P ijímají své klienty s otev enou náru í a úsm vem. V dí, že jejich práce není jednoduchá, že na nich visí velké b emeno zodpov dnosti za stav a pohodlí klienta. Snaží se zmírnit jejich bolest a být jim oporou ve stá í. asto se sami trápí tím, jestli svou práci d lají dob e a jestli nem žou ud lat víc. A i p esto je jejich práce mnohdy opomíjena a nedocen na, jak ze strany klient , tak ze strany spole nosti. Všechny tyto faktory vnáší do práce pe ovatele stres. V této práci bych se cht la v novat tématice stresu a jeho zvládání u pe ovatel , protože se domnívám, že být v psychické pohod
je základním p edpokladem dobré pomoci.
Vyrovnaný, klidný a optimisticky lad ný pe ovatel bude nejen osobn spokojen jší, ale p inese tím faktickou úlevu a pohodu sv eným senior m. Teoretická ást mé práce je zam ena na oblast pe ovatelství a stresu. V nuji se zde p edevším koncepci pe ovatelství, vymezení a teorii stresu, zdroj m stresu tak, jak jsou len ny obecn a zdroj m stresu p i práci pe ovatele, reakcím na stresor a zvládáním stresu neboli copingem. Tématu stresu a pe ovatelství v nuji i praktickou ást mé práce. Zam ila jsem ji na zkoumání toho, co pe ovatelé považují za zdroje stresu p i jejich práci a co jim pomáhá se s t mito situacemi vyrovnávat. V ím, že tato práce p isp je k tomu, aby profese pe ovatel
byla lépe ohodnocena
p edevším z pohledu širší ve ejnosti. Že se na ni bude pohlížet ne jako na pod adnou innost, ale jako na práci, která je náro ná a namáhavá a proto si své ocen ní zaslouží, a že i k pe ovatel m se bude p istupovat s úctou, tak aby se nemuseli ostýchat íct „jsem pe ovatel“.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
I. TEORETICKÁ ÁST
10
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
1
11
KONCEPCE PE OVATELSTVÍ
Jak uvádí Pridrman (2003, s. 7) po et senior na sv t kontinuáln nar stá. Tento trend m žeme sledovat nejen v dimenzi století, ale i v pr b hu posledních let. Nap íklad v roce 1997 bylo na sv t 6% populace starší 65 let. V roce 2002 to bylo již 10%, p i emž v n kterých regionech až 30%. To s sebou p ináší nár st t lesných onemocn ní, ale také celé ady neurodegenerativních a dalších psychických nemocí. P inejmenším 75% lidí nad 65 let trpí alespo jednou t lesnou chorobou, ¾ z nich dv ma a více. V souvislosti se zvyšováním po tu senior je t eba se stále více zabývat geriatrickou pé í. Jedním z hlavních bod
této práce je osv tlit namáhavou práci pe ovatel . Správn
definovat pojem pe ovatel je velmi obtížné. I v p íru ce pe ovatele z roku 1998 m žeme najít zmínku o tom, že výraz pro pe ující osobu se obtížn hledá v eském jazyce, a ani další jazyky jako angli tina a n m ina na tom nejsou lépe. Národní asociace rodinných pe ovatel
USA rovn ž uvádí, že termín pe ovatelství ve v tšin slovník neexistuje
(Tošnerová, 2001). Aby bylo možné definovat pojem pe ovatel, je nutné zabývat se v úvodu práce pojmy sociální pé e, pe ovatelská služba a pracovník v sociálních službách tak, jak jsou ukotveny v sou asné platné legislativ – Zákonu o sociálních službách . 108/2006 Sb. ze dne 14. b ezna 2006.
1.1 Sociální služby Podle Zákona o sociálních službách . 108/2006 sb. § 3 je sociální službou innost nebo soubor inností, zajiš ujících pomoc a podporu osobám za ú elem sociálního za len ní nebo prevence sociálního vylou ení. Sociální služby se podle své povahy poskytují v p irozeném sociálním prost edí osob nebo v za ízeních sociálních služeb. § 38 stejného zákona uvádí, že služby sociální pé e napomáhají osobám se stabilizovaným zdravotním stavem zajistit jejich fyzickou a psychickou sob sta nost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné mí e zapojení do b žného života spole nosti, a v p ípadech, kdy toto vylu uje jejich stav, zajistit jim d stojné prost edí a zacházení.
1.2 Pe ovatelská služba Podle § 40 tohoto zákona je pe ovatelská služba terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou sob sta nost z d vodu v ku, chronického
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
12
onemocn ní nebo zdravotního postižení, a rodinám s d tmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném ase v domácnostech osob a v za ízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní innosti: pomoc p i zvládání b žných úkon pé e o vlastní osobu, pomoc p i osobní hygien nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc p i zajišt ní stravy, pomoc p i zajišt ní chodu domácnosti, zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím.
1.3 Pracovník v sociálních službách Podle § 116 Zákona o sociálních službách 108/2006 je pracovníkem v sociálních službách ten, kdo: vykonává p ímou obslužnou pé i o osoby v ambulantních nebo pobytových za ízeních sociálních služeb spo ívající v nácviku jednoduchých denních inností, pomoci p i osobní hygien a oblékaní, manipulaci s p ístroji, pom ckami, prádlem, udržování
istoty a osobní hygieny, podporu sob sta nosti, posilování životní
aktivizace, vytvá ení základních sociálních a spole enských kontakt
a
uspokojování psychosociálních pot eb základní výchovnou nepedagogickou
innost spo ívající v prohlubování a
upev ování základních hygienických a spole enských návyk , p sobení na vytvá ení a rozvíjení pracovních návyk , manuální zru nosti a pracovní aktivity, provád ní volno asových aktivit zam ených na rozvíjení osobnosti, zájm , znalostí a tvo ivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpe ování zájmové a kulturní innosti a provád ní osobní asistence pe ovatelskou
innost v domácnosti osoby spo ívající ve vykonávání prací
spojených s p ímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní pé i o jejich domácnost, zajiš ování sociální pomoci, provád ní sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci p i vytvá ení sociálních a spole enských kontakt a psychické aktivizaci, organiza ní
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií zabezpe ování a komplexní koordinování pe ovatelské innosti.
13 (108/2006, §
116).
1.4 Práce pe ovatele V každém léka ském oboru se setkáváme s pracovníky, kte í v n m pracují, protože práv v tomto oboru pracovat cht jí, i takové, kte í se k této práci dostali náhodou. Je obtížné najít n koho, kdo by tvrdil, že již od d tství a mládí bylo jeho snem pe ovat o staré nemocné lidi. Jak uvádí Haškovcová (1990) pe ovatelé pracují u l žka starých lidí n kdy z náhodných d vod , jindy z nutnosti. Uvád jí nap íklad, že v okolí nebyla vhodn jší pracovní p íležitost nebo že na geriatrii vypomáhají a chápou tuto práci jako „p estupní“ stanici. Tato autorka dále uvádí, že d vod , pro tomu tak je, není málo. Vztah mladé generace ke starým lidem je v naší populaci obecn vysoce ambivalentní. Na jedné stran se mladí identifikují s cíli celospole enské politiky pe ovat o staré lidi, na druhé stran vykazují zna nou neochotu individuáln se angažovat a fakticky p isp t k napln ní vyty ených cíl . Jako p íklad m žeme poukázat na výzkum Marie Zvoní kové (in Haškovcová, 1990) týkající se vztah studentek st edních zdravotních škol a medik ke starým lidem. Jako jeden z výsledk byl uveden fakt, že studenti vytýkaly senior m nesnášenlivost, mrzutost, neustálé kritizování, lp ní na ur itém „staromódním“ zp sobu života, dále p ílišnou a „zbyte nou“ opatrnost, starostlivost až úzkostnost a punti ká ství. Zárove však oce ovali ur ité životní zkušenosti, laskavost a porozum ní, vlastnosti, které mladí lidé p ipisují starým lidem. Za nejv tší obtíž stá í považují studenti osam lost, dále pak p ibývající zdravotní problémy, zejména omezenou pohyblivost a smyslové poruchy. Strach nahání ztráta sebeobsluhy, a tudíž závislost na jiných lidech. Celkov jen 5 procent dotázaných uvažovalo o tom pozd ji se profesn v novat starým lidem. Svoji nechu pracovat se starými nemocnými od vod ují tím, že práce v geriatrii je namáhavá, náro ná fyzicky i psychicky a odborn jednotvárná. Práce pe ovatele o seniory má svá specifika, se kterými se musí pracovník vyrovnat. P edstavují je p edevším stá í klient a s tím spojené zm ny lov ka v pr b hu stárnutí. Podle K ivohlavého (2002) jde o zm ny anatomické a fyziologické (zm ny v pohybovém aparátu, kardiovaskulárním systému, dýchání, v regulaci t lesné teploty, v zažívacím systému atd.), zm ny psychických funkcí (zm ny týkající se jednotlivých díl ích funkcí
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
14
jako jsou vid ní, sluch, ich, e nebo spánek, a také zm ny v kognitivní oblasti – myšlenkové a intelektové innosti), dále zm ny v životní orientaci, v oblasti emocionality a kreativity. Psychologické zm ny doprovázející proces stárnutí je t eba chápat spíše v kontextu osobnosti než jako obecné jevy stá í. P i jejich posuzování je t eba brát v úvahu nejen stav r zných intelektových, emocionálních a konativních aktivit, ale i schopnost daného lov ka kompenzovat snižující se výkonnost a zp sob zvládání t žkostí. Jak uvádí Pichaud, Thareauová (1998) p i práci pe ovatele není možné nevid t problémy stá í. P i práci je však d ležité uv domovat si také pozitivní aspekty stá í, jako jsou moudrost, shovívavost nebo t eba humor a schopnost vid t v ci a lidi do hloubky. Nejd ležit jší je se na lov ka dívat pozitivn , i když je postižen r znými trápeními. Hendersonová (in Pichaud, Thareauová, 1998, s. 64) popisuje pe ovatelství takto: „ Pe ovat o n koho znamená pomáhat nemocnému nebo zdravému jedinci v udržování jeho dobrého zdravotního stavu nebo usilovat o op tné dosažení jeho úplného zdraví ( i s ním být v posledních chvílích jeho života) vykonáváním inností, kterých by se zhostil sám, kdyby k tomu m l sílu, v li nebo kdyby m l pot ebné znalosti. Tyto
innosti jsou
vykonávány takovým zp sobem, aby to doty nému lov ku pomohlo co možná nejrychleji znovu nabýt nezávislosti.“ Nápl práce pe ovatele m žeme popsat podle metodických materiál jednotlivých za ízení poskytujících pe ovatelské služby. V tomto p ípad použiji personální materiály Oblastní charity Sušice, kde v materiálech o náplni práce je práce pe ovatele terénní pe ovatelské služby charakterizována takto: „Pe ovatel je ten, kdo provádí úkony pe ovatelské služby v domácnosti klienta podle uzav ené smlouvy s klientem, instrukcí nad ízeného pracovníka a aktuální pot eby klienta. Je-li akutní požadavek klienta takového charakteru, že m že jeho spln ním dojít k poškození klienta (ohrožení zdraví nebo sociální situace klienta) nebo poškození zam stnance i organizace, je takovýto požadavek konzultován (ihned telefonicky) s vedoucí nebo editelem organizace a poté m že být zamítnut. Pe ovatel vede záznamy o vykonané práci a po tu hodin, úkon
u klient na p edepsaných tiskopisech.
Do domácností dochází p šky nebo dojíždí dopravními prost edky. Vedoucímu pe ovatelské služby pop . editeli oznamuje neprodlen
každé zhoršení nebo zm nu
zdravotního stavu klienta, žádost o ukon ení pé e u klienta, jiná závažná fakta, týkající se klienta, všechny p ipomínky k poskytovaným službám ze strany klienta, jeho rodiny, léka e nebo okolí. V p ípad vážné zm ny zdravotního stavu klienta, úrazu, pádu pop .
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií úmrtí pracovník okamžit
15
kontaktuje zdravotnickou záchrannou službu,
pe ovatelské služby, nejbližší p íbuzné klienta a
editele
poskytne klientovi první pomoc
k záchran životních funkcí.“ Pe ovatelská služba v pobytovém za ízení je velmi podobná. Odpadají starosti s dojížd ním ke klient m a telefonické informování nad ízených.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
2
16
STRES
Jedním z klí ových pojm
této práce je stres. Následující kapitola je proto v nována
stresu, faktor m vyvolávajícím stres (stresor m), možným reakcím na stresor a technikám zvládání stresu.
2.1 Vymezení pojmu stres Podle Baštecké a Goldmana (2001, s. 239) je stres slovo, které ztratilo význam. Podle Neufelda (in Baštecká, Goldman, 2001, s. 239-240) se problém jednotné definice stresu eší už p es desetiletí a výsledek je v nedohlednu. Nabízí proto místo jednotné definice seznam jednotlivých pohled na stres, uvád ných jednotlivými autory. Stres je stav: Projevuje se specifickým syndromem, který sestává ze všech nespecificky navozených zm n uvnit biologického systému (Hans Selye v roce 1978). Stres p ináší ohrožení pohody a zahrnuje nep ijatelné emoce (Richard S. Lazarus v roce 1975). Stres p edpokládá požadavky prost edí, které jsou povahy fyzické nebo sociální (J. E. McCrath v roce 1970). Stres se objevuje v situacích osobního schodku, kdy požadavek prost edí p esahuje jedincovi zdroje, nebo v situaci osobního zmaru, kdy jedincovi zdroje nenacházejí v okolí dostate nou odezvu (J. R. French, W. Rogers a S. Cobb v roce 1974). Stres je výchylka informa ního vstupu za jeho obvyklé hranice, která vyvolává nep íznivou rovnováhu mezi aktivací a kapacitou zpracovávat informace s ohledem na „provozní rozmezí pozornosti“ (W. H .Teichner v roce 1968). Stres projevuje vzorce reakcí, které se vztahují k adrenokortikotropnímu hormonu, a které dovede ur it faktorová analýza. Zrovna tak se projevuje osobnostní dimenzí, do které pat í schopnost elit výzv p edstavované nutností se p izp sobit versus zanechat nevy ešený problém osudu a stáhnout se (R. B. Cattel a I. H. Scheier v roce 1961).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
17
Stres zahrnuje mnohorozm rné osobní prožitky popisované jako „ohrožení ega“, „bolest“, „hrozba trestu“, „neživá hrozba“, „vina“ a podobn ( ada autor v rozp tí od 1973 do 1978). Další definice stresu podle r zných autor uvádí K ivohlavý (1994, s.10). "Stres je výsledkem interakce (vzájemné innosti) mezi ur itou silou p sobící na lov ka a schopnosti organismu odolat tomuto tlaku." (H. Selye) „Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou zm nu chování.“ (R. G. Miller) „Stres vyjad uje situaci lov ka v nap tí (tenzi) p i ešení problému, když se do cesty ešení tohoto problému postaví nep ekonatelná p ekážka.“ (A. Howard a R. A. Scott) „Stresem ozna ujeme extrémn vyost enou situaci, kdy je osobnost vážn ohrožena dlouhodobou frustrací (neuspokojením základních pot eb).“ (M. H. Appley) „Stres je takový stav organismu, kdy nadm rné množství energie je využíváno na ešení problém . Tolik energie by nemuselo být použito, kdyby se tyto problémy daly ešit normáln .“ (A. Antonovsky) „Stresem ozna ujeme takovou zm nu v organismu, která v ur itém stavu ohrožení (nap íklad p ed t žkou operaci) m že vyvolat vysoký stupe
nap tí, rozvrátit
zab haná schémata každodenního zp sobu jednání, která oslabuje mentální výkonnost a vyvolává subjektivní nep íjemné stavy afektivního vy erpání.“ (I. L. Janis) „Stresem je nejen p ímé, bezprost ední ohrožení
lov ka, ale i p edjímání
(anticipace) takového ohrožení a s tím spojený strach, bolest, nejistota, úzkost aj.“ (M. H. Appley a R. Trumbull) „Stres je následek traumatu (duševního úrazu) a velice intenzivní frustrace (pocitu neuspokojení).“ (D. H. Funkenstein, S. King a M. E. Drolette) (K ivohlavý, 1994) U jednotlivých definic m žeme najít spole né to, že lov k, na kterého p sobí požadavky prost edí, nemá dostatek zdroj , aby na n p im en odpov d l, a dostává se tak do stresového stavu (Baštecká, Goldman, 2001).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
18
áp a Dytrych (1968, s. 19) vymezuje stres v širším významu jako obtíž, zát ž, b ím , tlak, nátlak na osobu nebo v c, a to ve smyslu fyzikálním, biologickém, psychologickém nebo sociologickém. Zárove slova stres užívá k ozna ení stavu nap tí vyvolaného zát ží nebo k ozna ení deformace vznikající takovým zp sobem.
2.2 Teorie stresu Podle Baštecké a Goldmana (2001) jsou v decké za átky studia stresu spojené se jmény jako jsou W. B. Cannon, H. Selye a R. S. Lazarus. Ve své knize uvád jí tyto teorie následovn . Walter Bradford Cannnon objevil význam sympatikoadrenálního systému pro vznik emocí strachu, úzkosti a vzteku, které vedou k obran proti hrozícímu nebezpe í. Základní typ obrany se dá vyjád it jako „fight or flight“ (útok nebo út k) a je prototypem reakce organismu na stres. Vyvinul rovn ž koncepci homeostázy (stálost vnit ního prost edí organismu, kterou umož ují zp tnovazebné regula ní mechanizmy), kterou podobn jako koncepci poplachové reakce formuloval v roce 1915. Reakce organismu na ohrožení má typické fyziologické projevy, které tvo í protipól stavu relaxovaného, uvoln ného. Jsou to tachykardie, zvýšení srde ního výdeje, hyperglykemie, kontrakce sleziny, rozší ení zornic, husí k že. Tyto zm ny umož ují rychlý výdej t lesné energie p i boji nebo út ku. Organismus je nastaven na sníženou vnímavost k bolesti (Baštecká, Goldman, 2001, s. 241). Jak uvád jí Macha , Macha ová (1985, s. 63) popsal Hans Selye stres jako stav organismu po selhání normálních, tj. specifických mechanizm
udržujících rovnováhu funkcí
organismu (homeostázu). Selye (in Macha , Macha ová, 1985, s. 63) uvádí, že stres je nespecifická reakce organismu na každý požadavek. Nespecifické mechanizmy jsou takové, které vznikají jako následek p sobení mnoha faktor . Opakem jsou specifické mechanizmy, které m že vyvolat jen jeden, nebo n kolik málo faktor (Selye, 1966, s. 84). V roce 1936 popsal Selye (in Baštecká, Goldman, 2001, s. 241) obecný adapta ní syndrom (general adaptation syndrome – GAS), kterým popisoval biologickou reakci organismu na utrp ný nebo ochabující fyzikální (t lesný nebo hmotný) tlak (stres).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
19
Macha , Macha ová (1985) popisují GAS jako generalizovanou reakci organismu, zahrnující r zné systémy organismu. Probíhá ve t ech fázích. První poplachovou (alarmovou) fázi p edstavuje náhlé narušení vnit ního prost edí organismu. Soubor reakcí má charakter nespecifických zm n, ale objevují se i zm ny specifické. Je to p íprava na „boj nebo út k“. Hlavní p íprava spo ívá v tom, že se z jater uvol uje krevní cukr, aby sloužil jako palivo pro svalovou práci. Tato energie je pak krví dopravena do tkání, které jsou pro útok nebo út k nejd ležit jší tj. k mozku, kosterním sval m, srdci a plícím. Když po akutním stresu
lov k skute n
bojuje nebo utíká, uvoln né látky se spot ebovávají a
p ispívají tak k fyzické výkonnosti. P i druhé fázi - rezistence (adaptace) se postupn snižuje reakce organismu na nep íznivý vn jší vliv. Organismus si na stresující faktor (stresor) zvyká, lépe snáší narušení vnit ního prost edí. T etí fáze je vy erpání (exhausce). Dochází k celkovému selhání adapta ní a regula ní schopnosti organismu. Podle Selyeho definice z roku 1971 (in Baštecká, Goldman, 2001, s. 241) je stres nespecifickou reakcí organismu na jakýkoli požadavek prost edí, nap . na jeho zm nu. Je to stereotypní, fylogeneticky stará adapta ní reakce, p vodn p ipravující organismus na fyzickou aktivitu, nap . boj nebo únik. Richard Stanley Lazarus (in Macha , Macha ová, 1985, s. 69) uvádí, že stres je b žn chápán jako ohrožení v d sledku nadm rných požadavk na fyziologické a psychické adapta ní rezervy. To platí jak ve vztahu k reálnému útoku i tká ovému poškození, tak ve vztahu k útoku pouze anticipovanému. Stres podle Lazaruse (in Baštecká, Goldman, 2001, s. 242) nem že být vymezen objektivn . To, co rozhoduje o p ítomnosti stresu, je zp sob, jakým vnímáme neboli ohodnotíme situaci. Primárním hodnocením je odpov
na otázku:
„Ohrožuje m daný podn t, nebo neohrožuje?“. Sekundární ohodnocení znamená odpov na otázky: „Zvládnu to?“ „A jak?“
2.3 Zdroje stresu - stresory Významnou roli v teorii stresu hrají stresory, což jsou podle Bedrnové (1996, s. 81) faktory, mající na lov ka nep íznivý vliv. Mohou mít povahu fyzikální (r zné fyzikální a
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
20
chemické látky i jedy) nebo emocionální (nejr zn jší situace ovliv ující velmi intenzivn prožívání lov ka). Vedle jednozna n nep íznivých faktor mohou být i takové, které mají spíše p íznivou podobu (postup v zam stnání, s atek, o ekávání a narození dít te). P esto mohou vyvolávat stres. Za stres navozující situace lze obecn považovat podmínky vynuceného tempa, neo ekávané nebo nep íznivé zm ny, nejednozna n nebo nejasn definované okolnosti, nadkapacitní zat žování, r zná o ekávání, p ílišnou usp chanost, osamocenost a opušt nost, definitivnost n kterých skute ností. Podle Charváta (1969) stresové prožívání asto souvisí s vnit ními faktory. Krom vrozené zvýšené citlivosti sem také pat í celá ada vlastností a postoj , které jsme se nau ili b hem života. V rámci pojetí stresu bývá obvykle odlišován eustres a distres. Pojmem eustres se rozumí pozitivní hodnota. Není-li stres p íliš intenzivní, vede k adaptaci a nutí organismus ke zlepšení výkonu. M žeme íci, že je p edpokladem aktivního života (Charvát, 1969). Naproti tomu distres má ohrožující ú inky na fyzické a duševní zdraví (Bedrnová, 1996). Ruiselová (in Šindelá ová, 2006, s. 29) uvádí, že výzkum stresu se p vodn zam oval na zdroje, jako jsou nep im ená zát ž a mimo ádné situace jako je nap . ztráta blízké osoby nebo vážná nemoc, postupn však za al být vztahován i na b žné denní situace, které jsou subjektem vnímané jako problematické. Jak ukázali nap íklad již Lazarus a Folkmanová, každodenní drobné problémy mívají ve svém sou tu v tší vliv na psychické a fyzické zdraví než jednorázové události t žšího kalibru, tzv. velké životní události. Sou asn nelze pop ít statisticky významné korelace obou t chto vliv , tedy jak drobných denních stresujících událostí, tak mimo ádných událostí s vysokou zát ží. Jak uvád jí Macha a Macha ová (1985, s. 75-78) stresogenní situace se asto vyzna ují zvýšenými nároky na p íjem a zpracování informací v podmínkách
asové tísn .
Nevytížení stejn jako p etížení pracovní kapacity mozku se m že stát zdrojem stresu. Odklon od optima vytížení sm rem nahoru, tj. k p etížení a k nadm rné aktivaci je však pro stresové situace typi t jším problémem, než odklon sm rem dol . Jedním z nejb žn jších zdroj stresu jsou situace, kdy svou inností usilujeme o dosažení ur itého cíle, jsme však nuceni p ekonávat vn jší rušivé vlivy. V b žných životních situacích vzniká stres zpravidla sumací, s ítáním efektu drobných duševních ,,úraz “ a selhání. asto si již ve er nepamatujeme, o co konkrétn šlo, co bylo p í inou, ale cítíme negativní emo ní tenzi, úzkost, rozlad ní a nervozitu jako sumární výsledek emo ní bilance dne.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií Tito auto i dále uvád jí, že na seznamu nejznám jších primárn
21 psychologických
stresogenních podn tových situací by m ly být situace následující: konflikt, frustrace, innost v asové tísni, chudá i naopak nadm rná stimulace, innost spjatá s rizikem, anticipace ohrožení, deficit schopností vzhledem k úkolové situaci, deprivace emo ní a sociální aj., nedostatek citového prožívání, nedostatek kladných vazeb a vztah v i jiným lidem, nep átelské chování sociálního prost edí v i jednotlivci, nedostatek soukromí aj. 2.3.1
Kategorie stresor
Z mnoha publikovaných typologií zát žových situací se zdají být nejp ínosn jšími ty, které jako kritéria t íd ní používají psychologické aspekty povahy zát že. Autorem jedné z takových typologií je Mikšík (1969), který z hlediska interakce mezi výzbrojí lov ka a požadavky situace rozlišuje p t základních typ psychické zát že, které stresové situace vyvolávají. Jsou to nep im ené úkoly, problémové situace, p ekážky, konflikty a stresové situace. V sou asné literatu e jsou p ekážky nahrazeny pojmem frustrace. Za mimo ádné nebo mimo ádn náro né situace považuje Nakone ný (1996) situace frustrace, konfliktu a stresu. Abych mohla lépe popsat zát žové situace budu požívat kombinaci staršího len ní podle Mikšíka (1969) spolu se sou asným len ním zát žových situací podle Nakone ného (1996). 2.3.1.1 Nep im ené úkoly P et žování lov ka se v b žném život nej ast ji projevuje zadáváním takových druh úkol a požadavk , které na n ho kladou kvantitativn vyšší požadavky, než je rozsah jeho t lesných a duševních sil. Rozpor mezi mírou a kvalitou požadavk na výkon lov ka a jeho vnit ní výzbrojí pro spln ní t chto požadavk se projevuje v n kolika základních druzích nep im ených úkol . Tyto úkoly m žeme rozd lit do t í kategorií. 1. Úkoly jsou nep im ené silám daného jedince p ílišnou kvantitou požadavk - jde o rozpor mezi omezenými možnostmi ur itého lov ka s neúm rnými požadavky na jeho výkon. 2. Úkoly jsou nep im ené, nebo p i nich nejsou respektovány zákonitosti innosti nervové soustavy, psychiky, lidského organismu. Nej ast ji se s tím setkáváme v
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií podob
jednostranného
(,,mikrospánek
i
monotónního
22 zatížení
organismu
a
psychiky
idi e“ je zp soben monotónními podn ty na rovných a
jednotvárných úsecích silnice). 3. Úkoly s nep im en
nízkou hladinou požadavk
na daný subjekt, nedávající
lov ku možnost, aby rozvíjel své psychické kvality, realizoval sám sebe, napl oval své postoje, ambice, životní cíle. Jde o nep im enost, která je protikladná prvnímu druhu. Nep im enost se v psychice lov ka neprojevuje v podob jednorázového psychického stavu, ale jako dynamický d j, jako proces (Mikšík, 1969). 2.3.1.2 Problémové situace Tyto situace bývají ozna ovány také jako maladjustogenní. Neváží se ke kvantit úkol , nýbrž k jejich struktu e a struktu e podmínek, v nichž jsou pln ny. Za nejzávažn jší problémové situace bývají ozna ovány: Ty, v nichž
lov k stojí p ed problémem vyrovnat se dlouhodob ji s novým
systémem života a innosti, s novými povinnostmi a požadavky. Tyto situace eší lov k na základ adapta ních mechanizm . Podmínkou úsp šné funkce t chto mechanizm je pochopení nových okolností života a innosti a nalezení vhodného p ístupu k nim. Jedinec eší vzniklou situace tak, že inklinuje bu to k takové interakci s okolím, p i níž se snaží zm nit prost edí, p izp sobit je svým pot ebám a životních schémat m, nebo k tomu, aby nov vzniklé situaci p izp sobil sám sebe, svou vnit ní organizaci, zp sob života, návyky i obsah své innosti. Ty, pro jejichž ešení lov k není dosud vyzbrojen dostate nými zkušenostmi. Když lov k eší nové úkoly nebo se dostává do situace, pro kterou nemá šablonu, vzniká p edevším nápor na ty jeho kvality, které obvykle shrnujeme pod pojmem inteligence a jejichž jádrem je kvalita rozhodovacích proces . Oba typy problémových situací jsou vedle nep im ených požadavk psychickou zát ží, s níž se v život setkáváme (Mikšík, 1969).
nej ast jší
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
23
2.3.1.3 Frustrace Frustrace vyvolává stav psychické nerovnováhy a intrapsychická a behaviorální reakce na tuto situaci je obvykle nev domým pokusem individua restaurovat ztracenou psychickou rovnováhu. Termín frustrace se používá k ozna ení t í r zných, ale navzájem spojených jev . Vn jší situace blokující dosažení n jakého cíle, vystupující jako bariéra zacíleného chování. Vnit ní psychický stav, který tato situace vyvolává, vyzna ující se vznikem emoce a vnit ního nap tí s motivací po p ekonání p ekážky. Zvláštní zp soby chování, které jsou touto situací a vnit ním stavem jedince, jenž byl touto situací vyvolán, zp sobeny a vyzna ují se p evážn nev domým pokusem vyrovnat se s touto situací a zbavit se vnit ní tenze, která s ní souvisí. Frustraci vyvolávají t i druhy událostí. Fyzické nebo psychické bariéry bránící o ekávané reakci. Odstran ní zdroj zpevn ní, resp. odm n (pokud jde o relativn krátký asový pr b h ozna uje se jako „frustrace z oddálení“) Vyvolání neslu itelných reakcí tj. konfliktní situace Pokud frustrace v ase trvá delší dobu nazývá se deprivace. M žeme také rozlišit vnit ní a vn jší zdroje frustrace. Vnit ními zdroji frustrace jsou zábrany pro ur itý zp sob chování, který by jedinci p inesl silné uspokojení, ale kterého se obává, protože je považováno za neslušné. Vn jšími zdroji frustrace jsou jednak ur ité fyzické p ekážky a jednak ur ité zp soby chování a postoje sociálního okolí subjektu. Jedinec je tedy frustrován svým okolím, p ekážkami, zákazy, událostmi, výroky druhých lidí, ale m že se frustrovat i sám svými zábranami. Frustrovat se m že i tím, že si klade cíle, na n ž svými schopnostmi nesta í, a proto jich nedosáhne. Frustrující je asová tíse siln omezené možnosti jednání, nedostatek p íležitostí, pen z, rozhodnosti apod. Není-li jedinec schopen vyrovnat se s frustrací m že být setrvávající tenzí neerotizován a jeho stav m že vyvrcholit v r zné poruchy chování (Nakone ný, 1996).
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
24
2.3.1.4 Konflikty Pojem konflikt obecn ozna uje st etnutí rozporných sil, tendencí, vyvolávající mezi nimi nap tí a tíhnoucí k n jakému ešení. Konflikty souvisí s rozhodováním se, v jakém sm ru jednat. Vznikají tehdy, jestliže je lov k motivován dv ma i více motivy k r zným, navzájem se vylu ujícím cíl m. V konfliktové situaci je lov k tehdy, jestliže se má rozhodnou mezi dv ma
i více motivy, jež si navzájem p ekážejí. V konfliktových
situacích se ost e projevují a prov ují vlastnosti lidí. postojové tendence, a protože musí n jak reagovat, bu
lov k musí vyjevit své základní p ekonává sám sebe, nebo se
v mnoha p ípadech neurotizuje. Konfliktogenní situace mohou mít rozmanitou p í inu, charakter a ú inky na lov ka. Konflikty m žeme lenit na: 1. Konflikty, které mohou vystupovat akutn nebo chronicky 2. Z hlediska p í in vzniku m žeme mluvit o konfliktech vnit ních tendencí a o konfliktu vn jších faktor
i požadavk
na protikladnou
innost a o jejich
kombinaci. Konflikt mezi vn jším požadavkem a vnit ní tendencí lov ka je v život velmi astý v t ch situacích, kdy prost edí klade ur ité konkrétní nároky na jednání, chování, innosti lov ka a on se s nimi ocitá v rozporu. St etnutí vnit ních tendencí je konflikt mezi rozmanitými více
i mén
protikladnými pot ebami, snahami, sklony atd., jež mají stejnou významovost, ale p itom mohou jen jednu stránku realizovat. Jedinec je v konfliktu sám se sebou samým, st etávají se jeho vnit ní tendence a pohnutky P i protikladných požadavcích vn jšího prost edí jedinec váží pr vodní jevy a d sledky nespln ní požadavk jedné i druhé strany. 3. Z hlediska charakteru lze rozlišovat konflikty v tendencích p íklonu a zamítání i v jejich kombinaci. Konflikty mezi dv ma alternativami zam enými na jeden cíl nebo mezi dv ma pozitivními cíli tzv. (plus – plus konflikt). Jde o protikladnost relativn rovnocenných motiv .
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
25
Konflikty mezi dv ma averzívními podn ty (minus – minus konflikt). Jde o p sobení dvou protikladných tendencí takového druhu, že se chce subjekt ob ma vyhnout. Konflikty mezi dv ma podn ty, z nichž jeden p sobí pozitivn a druhý negativn (plus – minus konflikt). Jde sou asn o žádoucí i nežádoucí tendence, které jedinec sou asn chce i nechce. Dvojitý nebo mnohonásobný plus - minus konflikt, kdy existují sou asn dva nebo více motiv , z nichž každý vyvolává jak kladné, tak záporné odpov di (Mikšík, 1969; Homola, 1972). 2.3.1.5 Stresové situace Se stresovými situacemi se setkáváme v rozmanitých podobách a souvislostech. Provází výkon povolání, meziosobní vztahy. Tíživ si je uv domujeme p i náhlém vyno ení, p i výkonu innosti za zvláštních okolností, u n kterých moment v innosti i v n kterých profesích, kde jsou pr vodním jevem. Podle faktoru rušení m žeme stresové situace roz lenit na: 1. Ztížené podmínky realizace innosti – jde o p ípady, kdy innost svou podstatou i povahou z stává stejná, avšak je spjata s takovými okolnostmi a podmínkami, za nichž je realizována, že d lá danému jedinci vážné potíže dosáhnout b žného výkonu i danou innost v bec adekvátn realizovat. 2.
asový deficit – astou p í inou vzniku psychické zát že je subjektivn poci ovaný nedostatek asu k realizaci p ijatého rozhodnutí, ke spln ní požadavku, k p ekonání p ekážky pro dosažení cíle apod. Jde o zát ž, kterou by bylo možno ozna it za p sobení nep im eného pracovního tempa nebo nárok
na nep im ené jeho
zrychlení. 3. Problém rizika – tlak ohrožení – jde o aktuální ohrožení života, které si daný jedinec uv domuje a které je svým zp sobem, shodou okolností, s realizací innosti spjato. Nebo jde o ohrožení jiných hodnot zdárným nebo neúsp šným ešením dané innosti. Riziko je tím v tší, ím více je pravd podobné, že m že již v pr b hu výkonu i jeho ukon ení nastoupit ztráta, resp. poškození ohrožených hodnot.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
26
4. Anticipace d sledk , tlak „odpov dnosti“ – ím vyšší je míra p edvídání možných d sledk nezdaru i jiných možných negativních stránek dané innosti, tím více je do pocitu odpov dnosti transformován strach a obava, a tím negativn ji narušuje její realizaci. P ekro ením optimální míry se pocit odpov dnosti m ní z organizujícího
initele v úzkostný stav, který dezorganizuje a dezintegruje
innost (Mikšík, 1969). Mikšík (1969) podobn zat žujících faktor ,
jako Nakone ný (1996) uvádí, že ú innost jednotlivých
i jejich komplexu, závisí na závažnosti daného faktoru (jeho
kapacit , rušivých ú incích na innost a psychiku), na vnímavosti organismu (vlivem v ku, neuropsychického stavu, metabolických podmínek, doby p sobení daného faktory apod.), na zkušenosti daného jedince. Lidský organismus i psychika je obecn pom rn zna n odolná v i t mto vliv m, proto k poruchám obvykle dochází až po dlouhodob jším p sobení. V praktických životních situacích se obvykle nesetkáváme s tak vyhran nou zát ží, že by obsahovala jen nep im ený úkol, problémovou situaci, frustraci (p ekážku), konflikt i stres. Obvykle jde o komplex vliv . Nep im ený úkol se m že stát nep im eným práv proto, že v n m p sobí stresový
initel, nebo že p edstavuje pro daného jedince
ne ešitelnou problémovou situaci. Ne ešitelnost problémové situace se m že stát zdrojem konfliktu apod. Jde tudíž obvykle spíše o ur ení, který typ psychické zát že hraje v daném p ípad ur ující, rozhodující roli – tzn. v jakém sm ru a podob je veden hlavní nápor na psychiku. Typy psychické zát že mohou navzájem p echázet v kterýkoli jiný typ, navracet se, prom ovat se – a to až do úplného vy ešení situace, která psychickou zát ž zplodila (Mikšík, 1969, s. 300-302). 2.3.2
Stresory v práci pe ovatele
V této kapitole erpám p edevším z publikací MUDr. Karla Nešpora, CSc. Ten popisuje stres a zát žové faktory v oblasti zdravotnictví, p edevším u zdravotních sester a léka . Nicmén stresory v práci pe ovatel jsou velmi podobné a asto shodné se stresory, se kterými se setkávají zdravotní sestry. Proto považuji tento zdroj za relevantní. Pro ú ely této práce nahrazuji pojem sestra pojmem pe ovatel. Pe ovatelé s nemocnými stráví v tšinou podstatn více asu nežli léka i a duševní i t lesné problémy pacient se jich mohou více dotýkat. Podle Mansfiela (in Nešpor, 1995) považují
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
27
pe ovatelé za stresující složitost své práce a okolnost, že se od nich chce asto v krátkém asovém úseku mnoho r zných v cí, dále pak podle Hipwella (in Nešpor, 1995) pracovní p etížení a pé i o umírající. Podobn McAbee (in Nešpor, 1995) poukazuje jako na hlavní stresory na p epracovanost, nestate nou možnost ídit vlastní práci, zmatení rolí a sm nný provoz. Dalším podstatným stresorem je nevhodné chování nad ízených. Podle Revicki a May (in Nešpor, 1995) se profesionální stres u pe ovatel
asto projevuje depresemi.
Podla Snapa a Cavanagha (in Nešpor, 1995) m že odolnost v i stresu negativn ovlivnit zkušenost s t žkou nemocí vlastních d tí, hmotný nedostatek, nedostatek pracovník v ur itém zdravotnickém za ízení a nutnost pracovat s nespokojenými p íbuznými pacient . Pe ovatelé se také mohou snadno dostávat do situace, kdy pracují na hranici svých odborných možností. Jsou vystaveni podobným stresujícím faktor m, jako jiné kategorie pracovník , ale jejich p íprava jim umož uje v menší mí e t mto stresujícím faktor m efektivn
elit.
Nešpor (2005) dále d lí stresory do dvou kategorií. Jsou to specifické a nespecifické zát žové faktory. Za specifické zát žové faktory považuje, když pe ovatelé p icházejí do styku s tabuizovanými oblastmi lidské existence. Pat í sem potýkání se s bolestí druhých lidí, otázky týkající se velmi soukromých záležitostí pacient
a jejich rodin.
Pacienti bývají asto depresivní, demoralizovaní, vy erpaní a podrážd ní. Vd k ze strany pacienta nebo rodiny naprosto nemusí odpovídat úsilí a námaze, kterou pe ovatel vynaložil. Specifickým problémem poslední doby je konflikt rolí, kdy má pe ovatel nez ídka fungovat jako administrátor a zárove jako ten, kdo poskytuje pomoc. Pe ovatelovy osobní nevy ešené konflikty
asto aktivují problémy se
stykem s nemocnými a jejich bolestí. Ostrý životní styl a malá p ipravenost zabývat se efektivn vlastní psychikou mohou vést k rostoucí tenzi a ad problém . Také selhání v profesi (a skute né nebo domn lé a v o ích ve ejnosti) je prožíváno zvlášt bolestn . K nespecifickým zát žovým faktor m pat í mimo jiné konflikt rolí, kdy jisté nároky ze strany profese nelze uspokojit, aniž by tím alespo
áste n netrp la rodina a
naopak ur ité nároky rodiny není snadné uspokojit, aniž by tím netrp la profese. K dalším nespecifickým zát žovým faktor m pat í trojsm nný provoz, n kdy i dlouhodobá spánková deprivace, nutnost rozhodovat se ve stresových situacích,
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
28
asové nároky a nároky na pr b žné vzd lávání a adaptaci nové situaci a novým p ístup m, nároky plynoucí z týmové práce a interpersonálních problém , které v t sn pracujících zdravotnických týmech vznikají. Kooperaci v týmu pochopiteln zhoršují okolnosti jako nedostate né ocen ní, vy erpání, konfliktní zájmy a soupe ení, finan ní problémy atd. Dále se budu v novat jednotlivým zdroj m stresu, které mají vliv na práci pe ovatele. Podle Vachonové (in O’Connor, Aranda, 2005) m že být pro pracovníka doprovázení klient
a ú ast na zmír ování jejich utrpení obohacující zkušeností. Na druhé stran
neustálé vystavení utrpení a ztrát m že mít negativní dopad na psychiku pe ovatel , pokud si neuv domí, že musí pe ovat také o sebe. Velká ást zát že má sv j p vod v osobních faktorech pe ovatele, mezi které pat í pracovní prost edí, konflikty mezi leny týmu, otázky vedení a ízení, a konflikt rolí. Mnohem menší zát ž pochází p ímo z pé e o klienta a jeho rodinu. Tato autorka dále uvádí jako jedny z hlavních zát žových faktor , které p sobí na práci pe ovatele tyto: Jedním ze zdroj stresu, který uvád jí pe ovatelé pracující se seniory, je smrt a umírání. Nejt žší je vyrovnat se se smrtí. Potíže mohou nastat také tehdy, když klienti mají jiné p edstavy o tom, jak mají zem ít, než zdravotnický personál. Je t žké pe ovat o takové pacienty i proto, že s nimi pracovník asto naváže velmi blízký vztah. Umírající lidé mají narušen každodenní život a jejich vnímání sebe sama je narušeno. Prost ednictvím tohoto procesu mohou nabýt novou moudrost a smysl života. M že se vyvinout jiný pohled na sv t, charakterizovaný vnit ním poznáním, které tyto osoby definuje ve vztahu k jiným. Své pe ovatele a další osoby vnímají jakoby z jiného sv ta, nebo se zdá, že je nevnímají v bec. Klienti a jejich pe ovatelé mohou mít pocit, že se „nemohou spojit“. Tyto situace p ináší emocionální nap tí, se kterým není snadné se vyrovnat. Pé e o umírajícího pacienta vyžaduje aktivní naslouchání. Zdravotník se zcela v dom naladí na vlny klienta a vnímá jak obsah, tak emocionální podtext jeho sd lení. Tato blízkost nese riziko, že vztah s umírajícím klientem bude velmi intimní a bude stát pe ovatele mnoho sil. Identifikace s trpícím pacientem který p ipomíná pe ujícímu n koho blízkého, pro n j m že p edstavovat velkou zát ž. Problém p edstavuje i klient se stejnou diagnózou, jako u blízké osoby nebo u sebe sama. Z této situace mohou vyvstat
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
29
otázky, zda k nemoci nem že dojít u pe ovatele samotného a zda jeho osud nebude jednoho dne stejný. Pe ovatelé mohou poci ovat bezmoc a vlastní neschopnost v situacích, kdy se cítí zodpov dné za zmírn ní bolesti u klient , ale nemají nablízku léka e, který by byl ochoten p edepsat dostate nou dávku lék . Zármutek spojený se ztrátou klienta se m že b hem let nahromadit a zp sobit deprese u pe ovatele. Mezi ztráty lze také po ítat: ztrátu úzkého vztahu s ur itým klintem, ztrátu, která vzniká na základ identifikace pe ovatele s bolestí rodiny klienta, nespln né cíle a o ekávání, ztráty spojené s osobním hodnotovým systémem a p edstavami o život , p edstava vlastní smrti. Problémy v pracovním týmu jsou zdrojem stresu. Nedostatek podpory ze strany jednotlivých
len
jsou
p í inou
deprese.
Konflikty
s kolegy
p ispívají
k emocionálnímu vy erpání a depersonalizace. Sout žení a energie n kterých len týmu se m ní na kariérizmus a vzájemné soupe ení. Dochází k hašte ení mezi kolegy místo vzájemné spolupráce a efektivní pé e. Zhoršená komunikace, která m že být velmi astá p i práci se seniory, je jedním z dalších stresor . Podle Pollardové a Swiftové (in O’Connor, Aranda, 2005) je dobrá komunikace nezbytným základem interakcí mezi klienty a pe ovateli. Dokáže nejen pozitivn ovlivnit psychický stav, ale i kvalitu života klient . Psychický stres u senior p edstavuje závažný problém. Pokud z stanou emocionální problémy skryté, mohou vyústit ve stavy úzkosti, deprese, sociální izolace a beznad je. To, že pe ovatelé pomohou klient m hovo it o tom, eho se nejvíce obávají, m že mít velmi pozitivní dopad na kvalitu života t chto klient . Podle n kterých studií existuje vzájemná souvislost mezi stupn m psychického stresu a tím, jestli se pacient sv í se svými problémy. Efektivní komunikace je také nezbytná, aby mohli klienti rozhodovat o své pé i. Jak uvádí Abbeyová (in O’Connor, Aranda, 2005) pe ující o seniory se asto dostávají do nesnází, když klient není schopen komunikovat o své bolesti a smutku z d vodu psychické choroby. Protože u starého lov ka je asto nemožné použít obvyklých komunikativních metod, je t eba hledat nové, mén známé, mén b žné postupy. V takovém p ípad je vhodné vést nap . dokument ozna ovaný jako „souhrn života a zdraví“, který m že být nezbytný pro následnou práci s klientem. Dokumentace p edem vyslovených p ání klienta
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
30
zajistí, že se nevytratí lidská d stojnost a že se zaznamenají všechny zm ny pacientova stavu. P i práci pe ovatele m že p sobit jako stresor i rodina klienta a lidé, kte í jsou klientovi blízcí. Podle Haškovcové (1990) rodinní p íslušníci touží po tom, aby ke starému a závislému lov ku zachovávali pe ovatelé vst ícné postoje. O kladný a vst ícný postoj musí pe ovatel cílev dom usilovat. Sám pe ovatel totiž asto p ebírá postoje ke stá í a starým lidem tak, jak jsou tradovány v rámci rodin i spole nosti. A práv rodina a spole nost se ur itým zp sobem musí podílet na zvládnutí pot eb starých lidí. Rodina tím, že bude pe ovat, spole nost tím, že pro tuto pé i vytvo í dobré legislativní i materiáln technické p edpoklady. Podle Pichauda, Thareauové (1998) jsou rodiny asto kritizovány, že jsou velmi daleko od starých rodi , nebo naopak je pro n p ítomnost starých rodi
p ílišnou zát ží. Rodiny
ve skute nosti hrají klí ovou roli v živobytí stárnoucích lidí. A už jde o doprovázení starého lov ka nebo o finan ní výpomoc. Aby rodina mohla být se starým rodi em a pomáhat mu, pot ebuje
asto odborné vedení ze strany pe ovatel
a dalších
zdravotnických pracovník . Na druhou stranu p edstavuje rodina pro pe ovatele zát ž, když nedokáže ocenit jejich práci.
asto si myslí si, že pe ovatel se nedostate n stará o klienta a nev nuje mu
pat i nou pozornost. Tyto p edstavy jsou založeny na mylné p edstav o práci pe ovatele. Pokud má pe ovatel na starosti více klient , není v jeho silách být pouze u jednoho klienta, kterému by d lal spole nost. Taková pé e by byla na úkor ostatních. Stres u pe ovatel je také spojen s fyzickým kontaktem s klientem. Podle Haškovcové (1990) jestliže dáme starému
lov ku jednozna n , jakoukoliv verbální i neverbální
složkou komunikace na srozum nou, že p es všechny potíže a omezení, která jej sužují, v n m ctíme lov ka a že k n mu máme lidský vztah, rázem se stává p ístupn jším. Tato autorka dále uvádí, že sta í lidé touží po fyzickém kontaktu. Léka se dotýká nemocného profesionáln a zpravidla si snadno udrží i profesionální odstup. Pe ovatel bývá naopak zahlcen asto nep íjemným fyzickým kontaktem. Snaha obejmout, nechat se polaskat je velice astá. Touhou po doteku m že být i stisk ruky, který je delší, než vyžadoval výkon, pro který se ruce potkaly.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
31
Optimismus v geriatrii musí být nejen reálný, ale v ur itém smyslu i redukovaný. Pe ovatel musí zvládnout profesní úkony a poskytnout pé i aktivní a kvalitní. Psychicky m že pacienta vést, ale pe ovatel i nemocný i jeho p íbuzní musí pamatovat na míru. Pracovník na sebe nem že vzít víc, než unese. Je to t žké, protože klienti se na n j upnou prost proto, že nikdo jiný jim pomocnou ruku nepodá. S fyzickým kontaktem je spojena také velká fyzická zát ž. P evážnou ást pracovní doby pe ovatelé zat žují dolní kon etiny, a to staticky i dynamicky. P i ošet ování klient se také nevyhnou nadm rné zát ži páte e, sval a kloub . Proto nez ídka kdy trpí bolestmi zad, nohou a trápí je únava. Pe ovatel se musí nau it manipulovat s pacientem co nejšetrn ji k jeho, ale i ke svému zdraví.
2.4 Reakce na stresor Reakce na stresor m žeme d lit na psychické a fyziologické. 2.4.1
Psychické reakce
Atkinsonová a Atkinson (1995, s. 593) uvádí, že stresové situace vyvolávají emo ní reakce v rozmezí od veselé nálady až po úzkost, vztek, sklí enost a depresi. Jestliže stresová situace p etrvává, naše emoce mohou kolísat v závislosti na úsp šnosti našeho úsilí o zvládnutí situace. Podle Hoška (2003) jsou základní odezvou na stresové situace úzkost a strach a vztek a agrese. Atkinson a Atkinsonová (1995) krom úzkosti, strachu, vzteku a agrese dopl ují emo ní reakce o apatii a depresi a oslabení kognitivních funkcí. 2.4.1.1 Úzkost a strach Hošek (2003) uvádí, že úzkost a strach jsou emoce tlumící, zeslabující a blokující aktivitu, s výjimkou panické záchrany. Úzkost je chápána ve dvou významech, jako stavová a rysová. Úzkostnost jako stav je aktuální emoce, která vzniká p i nereálném ohrožení jedince (nejasná p edtucha nebezpe í, kterou prožívající subjekt není schopen p esn ur it a popsat). Úzkostnost jako rys je znakem osobnosti a projevuje se snadným a astým vznikem úzkostných stav . Úzkost je typická svou bezp edm tností a nespecifi ností. V chování se úzkost a strach pozná p edevším v mimice a v pohybovém neklidu. Zvládání úzkosti je obtížné, vzhledem k nejasnosti p í in. Doporu uje se obecn zklid ující režim,
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií spánek,
odvád ní
pozornosti
od
zneklid ující
32 tematiky
a
v neposlední
mí e
psychorelaxa ní postupy. Strach se od úzkosti liší konkrétn jší p í inou. Je to emoce, kterou je možno chápat jako obranný mechanizmus, bránící lov ka p ed poškozením. Proto je vhodné odstra ovat pouze nep im ené strachy a obecn zvyšovat odvahu. Klasifikován bývá strach z hlediska asu (krátkodobý, dlouhodobý), intenzity a p vodu (vrozený a nau ený). Obecn m žeme íci, že strach je subjektivní reakcí na subjektivní hodnocení v oblasti ohrožení hodnot. Dlouhodobý strach p sobí stejn jako dlouhodobý stres. M že vést k psychosomatickým poruchám, narušuje základní biologické funkce. Kontrola a p ekonávání strachu jsou jedním z nejaktuáln jších problém psychohygieny. Strach m žeme ovliv ovat pomocí výchovy, výcviku, nad azení racionality emocionalit , využití v ku, respektování sexuálních rozdíl , skupinových vliv , ideové p ípravy a dalších speciálních prost edk . 2.4.1.2 Vztek a agrese Podobn
jako Hošek (2003) i Frielingsdorf (2000) uvádí jako klasický protipól
strachových únikových reakcí na zát ž reakce úto né, zpravidla emo n
podložené
vztekem. Agresi chápe jako emocionáln iniciované aktivní chování, které m že být zam ené nebo nezam ené. Podle Kroffa (in Frielingsdorf, 2000, s. 9) je agrese p irozená hnací síla pat ící k základnímu vybavení lov ka. Je t eba ji usm r ovat, ale zárove je nepostradatelná pro lidský rozvoj. Bez agresí by se nerealizovaly pohnutky lidského jednání. Agrese ovšem musí být integrována také do emocionálních souvislostí lidského života, protože jinak p sobí destruktivn . Podle Hoška (2003, s. 46) m žeme agresi také pojímat jako logicky vysv tlitelné ú elové chování, jehož cílem je ud lit škodlivý podn t a získat tím vlastní výhodu. Agresivní chování je velmi pestré, m že probíhat v r zném sm ru, za r zných okolností a z r zných p í in. Zvládnutá agrese je pro lov ka prosp šná. Redukuje nap tí a obnovuje duševní rovnováhu. Pozitivním usm rn ním je využití agrese k vzestupu motivace
innosti.
K ovládané agresi sm ují i konstruktivní hádky a p ehrávání rolí. Podobnou funkci mají diskuze, polemiky a debatní konfrontace. Všeobecn panuje snaha nahradit agresivitu asertivitou, která je v meziosobním styku produktivn jší. Na vzniku a pr b hu agrese se podílí ada faktor , jsou to nap . pohlaví, v k, somatotyp, osobnost, nemoc a sociální vlivy.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
33
2.4.1.3 Apatie a deprese astou reakcí na stresor je uzav ení se do sebe a apatie. Jestliže stresové podmínky trvají a jedinec je nezvládá, apatie m že p er st v depresi. To jak zkušenost s nep íjemnými a neovlivnitelnými událostmi m že vést k apatii a depresi vysv tluje teorie nau ené bezmocnosti. Modifikace této teorie uvádí, že když lidé p ipisují negativní události p í inám, které jsou ve vztahu k nim vnit ní, nem ní se v ase a ovliv ují mnoho oblastí jejich života,
ast ji vykazují bezmocné, depresivní reakce na negativní události
(Atkinsonová, Atkinson, 1995). 2.4.1.4 Oslabení kognitivních funkcí Krom
emo ních reakcí na stres lidé p i setkání se silnými stresory
asto vykazují
podstatné oslabení kognitivních funkcí. Zjiš ují, že mají potíže se soust ed ním a logickým uspo ádáváním myšlenek. Výsledkem je, že se jejich výkon zvlášt ve složitých úkolech zhoršuje. Toto oslabení kognitivních funkcí m že mít dv p í iny. Vysoká hladina emo ní aktivace m že narušovat zpracování informací.
ím úzkostn jší, rozzloben jší nebo depresivn jší
jsme, tím ast ji zažíváme oslabení kognitivních funkcí. Oslabení kognitivních funkcí m že být rovn ž vyvoláno rušivými myšlenkami, které se nám p i setkání se stresorem honí hlavou. P emýšlíme o možných p í inách jednání, obáváme se d sledk vlastních in a m žeme si vy ítat, že nejsme schopni situaci zvládnout lépe. Jedinci, kte í mají b hem stresového období oslabené kognitivní funkce, se asto chovají nepružn , protože nejsou schopni uvažovat o alternativních zp sobech chování (Atkinsonová, Atkinson, 1995). 2.4.2
Fyziologické reakce na stresor
Jak uvád jí Atkinsonová a Atkinson (1995, s. 597) t lo reaguje tím, že spustí složitý et z vrozených reakcí na vnímané ohrožení. Jestliže se s ohrožením vyrovnáme rychle, tyto pohotovostní reakce ustanou a dojde k obnovení normálního fyziologického stavu. Jestliže stresová situace pokra uje, naše úsilí o p izp sobení se trvalému stresoru je doprovázeno adou r zných vnit ních reakcí.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
34
2.4.2.1 Fyziologická stresová reakce – boj nebo út k Podle
ápa a Dytrycha (1968) jsou za základní a vývojov po áte ní reakce na stresor
považovány útok a út k. Kirstová (1998) uvádí reakci typu „úto nebo ute “ jako reakci organismu na podn t nebo nebezpe í. Tuto reakci popisuje jako složitý et zec fyzických a biochemických zm n, zahrnující vzájemné p sobení mozku, nervové soustavy a ady r zných hormon . Atkinsonová a Atkinson (1995) tyto reakce ozna uje jako boj, nebo út k. P i této reakci se organismus p ipravuje ke zvládnutí nouzové situace. Organismus pot ebuje rychlý p ísun energie, a tak se z jater uvolní zásoba cukru, který je nezbytný pro innost sval , a do krve jsou vyplaveny hormony, jež stimulují p em nu tuk a bílkovin na cukr. P i p íprav k vynaložení energie na fyzickou innost se zvyšuje t lesný metabolismus. Zvyšuje se srde ní frekvence, krevní tlak, dechová frekvence a svalové nap tí. Sou asn dochází ke snížení inností organismu, které nejsou nezbytné. Dochází k vysychání slin a hlenu, a tím se zvyšuje množství vzduchu, který proudí do plic. Sucho v ústech je po áte ní známkou stresu. Do krve se vylu ují endorfiny, p irozené látky, které tlumí bolest a dochází k zúžení krevních vláse nic, aby se v p ípad zran ní zmenšilo krvácení. Slezina vylu uje více ervených krvinek, které rozvád jí po t le kyslík, a kostní d e vytvá í více bílých krvinek, jež organismu pomáhají v boji proti infekci. V tšina t chto fyziologických zm n je výsledkem
aktivace
dvou
neuroendokrinních
systém ,
ízených
hypotalamem:
sympatického systému a adrenokortikálního systému. Tito auto i dále uvád jí, že zatímco fyziologické složky reakce út k, nebo boj pomáhají lov ku p i zvládání t lesného ohrožení, které vyžaduje okamžité jednání, nejsou p íliš adaptivní p i zvládání každodenních stres , jež s sebou p ináší moderní doba. V situacích, ve kterých je jednání nemožné nebo ve kterých ohrožení trvá a my je musíme zvládnout b hem delšího asového úseku, m že být taková intenzivní fyziologická aktivace škodlivá. Pokud se zam íme na negativní stránky fyziologické aktivace, kterou vyvolávají stresory, zjistíme, že p erušované vystavení stresor m m že pozd ji p inést „fyziologickou odolnost“. P erušovaný stres vede pozd ji k stresové toleranci. Fyziologické reakce, které se zdají užite né, zahrnují aktivaci sympatického nervového systému a nastávají, když osoba vyvíjí aktivní úsilí o zvládnutí stresové situace.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
35
Fyziologické reakce, které jsou škodlivé, zahrnují aktivaci adrenokortikálního systému a nastávají, když osoba prožívá stres, ale nesnaží se o aktivní zvládnutí stresové situace. 2.4.2.2 Stres a nemoc Pokusy p izp sobit se trvalé p ítomnosti stresoru mohou lov ka natolik vy erpat, že se stane mén odolným v i nemoci. Chronický stres m že vyvolat t lesné poruchy, jako nap . žalude ní v edy, vysoký krevní tlak a srde ní chorobu. M že také poškodit imunitní systém, snížit odolnost organismu v i vir m a bakteriím. Léka i odhadují, že emo ní stres hraje d ležitou roli u více než poloviny všech zdravotních potíží (Atkinsonová a Atkinson, 1995, s. 599).
2.5 Zvládání stresu - coping „Coping“ je odborný termín pro ozna ení zvládání stresu. Protože emoce a fyziologická aktivace, vyvolané stresovými situacemi, jsou v tšinou velmi nep íjemné, je podle Atkinsonové a Atkinsona (1995) lov k motivován k tomu, aby n co ud lal pro zmírn ní nebo odstran ní utrpení. Proces, kterým se lov k snaží vyrovnat se stresovými situacemi, se nazývá zvládání neboli coping a má dv hlavní formy. Podle Lazaruse a Folkmanové (in Atkinsonová, Atkinson, 1995, s. 611) se lov k m že zam it na ur itý problém nebo na situaci, která vyvstala, a zkouší nalézt zp sob, jak ji zm nit nebo jak se jí v budoucnosti vyhnout. Takto nazýváme zvládání zam ené na problém. lov k se také m že zam it na zmírn ní emocí spojených se stresovou situací, i když ke zm n samotné situace nemusí dojít. Tento druhý proces se nazývá zvládání zam ené na emoci. V tšina lidí se vyrovnává se stresovými situacemi jak pomocí zvládání zam eného na problém, tak zvládání zam eného na emoci. 2.5.1
Zvládání zam ené na problém
Strategie ešení problém
zahrnují vymezení problému, hledání alternativních ešení,
zvažování alternativ z hlediska námahy a p ínosu, volbu mezi alternativami a realizací vybrané alternativy. Strategie zam ené na problém mohou být také nasm rovány dovnit . Osoba m ní n co v sob , místo toho, aby m nila prost edí. P íkladem m že být zm na aspira ní úrovn , nalezení alternativních zp sob
uspokojení a osvojení si nových
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií dovedností. Jak úsp šn
36
lov k tyto strategie použije, závisí p edevším na jeho
zkušenostech a schopnosti sebeovládání. Lidé, kte í mají sklon používat ve stresových situacích zvládání zam ené na problém, vykazují v pr b hu a po odezn ní stresové situace nižší hladiny deprese (Atkinsonová, Atkinson, 1995). 2.5.2
Zvládání zam ené na emoci
Lidé používají zvládání zam ené na emoci, aby zabránili zaplavení negativními emocemi a provedení ur itých krok
k vy ešení svých problém . Zvládání zam ené na emoci
používají také tehdy, když je problém neovlivnitelný (Atkinsonová, Atkinson, 1995, s. 612-613). Existuje mnoho zp sob , jak zvládnout vlastní negativní emoce. Podle Mosse (in Atkinsonová, Atkinson, 1995) n kte í badatelé rozd lili zp soby zvládání na behaviorální a kognitivní strategie. Behaviorální strategie zahrnují použití r zných prost edk ke zmírn ní naléhavosti problém , nap . t lesných cvi ení, pití alkoholu, braní drog, vybíjení vzteku, hledání psychické podpory u p átel. Kognitivní strategie zahrnují do asné odsunutí problému z v domí a zmírn ní ohrožení zm nou významu situace. asto zahrnují p ehodnocení situace N které behaviorální a kognitivní strategie mohou být adaptivní, ale jiné mohou zp sobovat lov ku více stresu (nap . opíjení se). Jiní badatelé jako Nolen a Hoekseman (in Atkinsonová, Atkinson, 1995) d lí strategie zvládání zam ené na emoci odlišn , a to na strategie rumina ní, rozptylující a vyhýbavé. Rumina ní strategie zahrnují uzav ení se do sebe, abychom mohli p emítat o tom, jak je nám špatn , abychom se mohli trápit d sledky stresových událostí i svým duševním rozpoložením nebo stále dokola mluvit o tom, jak se nám da í špatn , aniž bychom se pokusili ve v ci n co ud lat. Rozptylující strategie zahrnují provád ní p íjemných inností, které nás posilují a vedou ke zvýšení pocitu, že jsme schopni ovlivnit pr b h událostí. Mezi tyto innosti pat í sportovní aktivita, návšt va kina a p áteli nebo hraní s d tmi.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
37
Podstatou rozptylujících strategií je oddechnou si od negativních pocit a znovu získat pocit kontroly nad situací. Vyhýbavé strategie jsou innosti, které nás mohou vytrhnout z nep íjemné nálady, ale od rozptylujících strategií se liší tím, že vyhýbavé strategie jsou potenciáln nebezpe nými aktivitami, které mohou pouze zjit it naše smysly. P íklady zahrnují opíjení se do bezv domí, hazardérství, agresivní oso ování druhých. Rumina ní a vyhýbavé strategie prohlubují a prodlužují depresivní náladu, zatímco rozptylující strategie depresivní náladu zmír ují a zkracují. Lidé, kte í používají rumina ní styl zvládání, mén
asto pracují na aktivním ešení problému vyvolaného stresorem.
Navíc mohou mít slabší výkon p i ešení problému, když to zkusí. Naproti tomu lidé, kte í využívají p íjemných inností, aby si na chvíli oddechli, se pak ast ji pouští do aktivního ešení problému vyvolaného stresorem (Atkinsonová, Atkinson, 1995). Jak uvádí Hošek (2003, s. 53) p edcházení stresu jako rizikovému faktoru a zvládání stresu, když už p sobí, jsou aktuální psychohygienická témata dnešní doby. Jsou to dovednosti, které zvyšují odolnost lidské osobnosti a mají velký zdravotní význam tím, že zvyšují pohodu lov ka. P i p sobení nové zát že se lov k zprvu chová náhodným zp sobem. Ve vývoji se ur ité zát že opakují a hlavn se opakují typy náro ných životních situací. Po prvním náhodném chování jedinec pozná, že p i ur itém zp sobu chování je subjektivn negativní dopad zát žové situace menší. Na základ principu podmi ování potom jeví tendenci chovat se v obdobných situacích ne už náhodným zp sobem, ale zp sobem osv d eným. Tak se lov k nau í zvládat ur ité typy zát ží tím, že si osvojí techniky chování pro ur ité situace a ty potom celkem stereotypn uplat uje v náro ných životních situacích. Osobnostní techniky, kterými se lov k vyrovnává se zát ží, se stávají jeho osobnostní výbavou, podstatným znakem jeho osobnosti. 2.5.3
Obranné mechanismy
Podle Atkinsonové a Atkinsona (1995) jsou obranné mechanismy nev domými strategiemi, které lidé používají, když se vyrovnávají s negativními emocemi, Tyto strategie, zam ené na emoce, nem ní stresovou situaci, avšak m ní zp sob, jakým ji osoba vnímá nebo jakým o ní p emýšlí. Tedy všechny obranné mechanismy obsahují prvek sebeklamu. Projevem špatného p izp sobení jsou ale pouze tehdy, když se stanou p evládajícím zp sobem reagování na problémy. N které nev domé obrané mechanismy
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
38
dovedené do krajnosti mohou p ivést jedince k použití n které maladaptivní v domé strategie zvládání. Tito auto i uvád jí jako obrané mechanismy vyt sn ní, potla ení, racionalizaci, reaktivní výtvor, projekci, intelektualizaci, pop ení a p esunutí. Vyt sn ní je považováno za základní a nejd ležit jší obranný mechanismus. P i vyt sn ní jsou ohrožující nebo bolestné impulsy nebo vzpomínky vylou eny z v domí. Vyt sn ny jsou asto vzpomínky, vyvolávající pocit studu, viny nebo vedou k sebepodce ování. Potla ení je proces úmyslného sebeovládání, kdy lov k ovládá svoje impulsy a p ání (tím, že je p ipouští v soukromí, ale ve ejn popírá), nebo do asn odsune bolestné vzpomínky, když se pot ebuje soust edit na n jaký úkol. Jedinci si uv domují potla ované myšlenky, ale neuv domují si impulsy nebo vzpomínky, které jsou vyt sn ny. Racionalizace je p id lení logických nebo sociáln žádoucích motiv tomu, co d láme, takže se zdá, že jednáme racionáln . Racionalizace zmírní naše zklamání, když se nám nepoda í dosáhnout cíle a poskytuje nám p ijatelné motivy pro naše chování. Jestliže jednáme impulsivn nebo na základ motiv , které nechceme p iznat ani sob , logicky zd vodníme, co jsme ud lali, abychom postavili svoje chování do p ízniv jšího sv tla. Reaktivní výtvor ozna uje utajení n jaké pohnutky p ed sebou samým tím, že siln vyjád í opa ný motiv. Fanatický boj n kterých lidí proti úpadku morálky, alkoholu a hazardním hrám m že být projevem jejich reaktivního výtvoru. Tito jedinci m li asto v minulosti problémy s kontrolou impuls
a jejich horlivost m že být
obranou proti možnosti dostat se op t na šikmou plochu. Projekce nás chrání p ed poznáním našich vlastních nežádoucích vlastností tím, že je v p ehnané mí e p ipisuje druhým lidem. Projekce je formou racionalizace. Intelektualizace p edstavuje pokus o získání emo ního odstupu od stresové situace tím, že se s ní vyrovnáme pomocí abstraktních, intelektuálních termín . Tento druh obrany je asto nutný u lidí, kte í se ve své každodenní práci zabývají problémy života a smrti. Intelektualizace se stává problémem pouze tehdy, když se stane životním stylem, který lov ka izoluje od emo ních prožitk .
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
39
Pop ení znamená popírání existence p íliš nep íjemné vn jší reality. Ob as m že být pop ení fakt lepší, než když se lov k s nimi setká tvá í v tvá . V t žké krizi m že pop ení poskytnout
lov ku
as, aby se s krutou skute ností postupn
vyrovnal. Na druhé stran
negativní aspekty pop ení jsou z ejmé, když lidé
odkládají vyhledání léka ské pomoci. P esunutí plní svoji funkci tím, že áste n uspokojuje nep ijatelnou pot ebu. Pot eba, která nem že být uspokojena ur itým zp sobem je zam ena na náhradní cíl. Obranné mechanizmy jsou n kterými autory ozna ovány jako techniky pro zvládání stresu (Hošek, 2003; áp a Dytrych, 1968). Hošek ( 2003) tyto techniky d lí na aktivní a pasivní. Jak už bylo uvedeno Atkinsonová a Atkinson (1995) uvád jí jako obrané mechanismy vyt sn ní, potla ení, racionalizaci, reaktivní výtvor, projekci, intelektualizaci, pop ení a p esunutí. áp a Dytrych (1968) popisují techniky upoutávání pozornosti a egocentri nost, projekci, identifikaci, kompenzaci, racionalizaci, izolaci, regresi, fixaci, potla ení a pop ení, opa né reagování, negativismus, a speciální formy úniku. 2.5.4
Zp soby zvládání stresu u pe ovatel
P i práci pe ovatele se m žeme setkat r znými zp soby zvládání stresu. Každý lov k je jedine ný, a tak i tyto techniky jsou u každého používány v závislosti na jeho osobních p edpokladech. U každého pe ovatele bychom našli techniky zvládání stresu zam eného na problém i na emoci. Stejn tak bychom mohli pozorovat r zné obranné mechanismy. Podle Maslachové (in Kebza, Šolcová, 2003, s. 21) pomáhají profesionál m zvládat stres r zné techniky, nap .: sémantické odosobn ní, kdy se klient stává kauzou, ur itou diagnózou apod., intelektualismus, kdy profesionál hovo í o klientovi vysoce racionáln , bez emocí, bez osobního p ístupu, izolace, jasné rozlišení profesionálního p ístupu ke klient m od p ístupu k ostatním lidem. Podle Nešpora (1995) m žeme rozlišit dva základní zp soby zvládání stresu v pomáhajících profesích. V této souvislosti Nešpor rozlišuje protektivní faktory, které
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
40
p edstavují pozitivní zp sob copingu nebo vyrovnání se se stresem a neefektivní strategie prevence profesionálního stresu, které jsou považovány za nevhodný zp sob copingu. K protektivním faktor m pat í zam ení se na zlepšení zdraví a jeho ochrany. Tím, že se lov k zam í tímto sm rem si bude sám sebe dob e uv domovat a umožní mu to v as reagovat na p íznaky stresu, vy erpání nebo asné známky n jaké zdravotní poruchy. Dále se m že jednat o hledání pomoci. Je d ležité v d t na koho se
lov k m že v p ípad
pot eby obrátit. Dobrá komunikace s kolegy
usnad uje týmovou práci i spolupráci mezi r znými za ízeními. Kolegové téže profese bývají také schopni si navzájem kvalifikovan
porozum t, ú inn
si
poskytovat emo ní podporu i praktickou radu. Nepochybn pozitivní význam mají p im ená a vhodná t lesná cvi ení. Užite nost t lesného pohybu nespo ívá pouze v ú inku na t lesné zdraví. P im en intenzivní t lesný pohyb nebo práce také snižují úzkosti i deprese a mohou pomoci lov ku se p eladit. Odolnost proti stresu zvyšují i zájmy a záliby nesouvisející se zam stnáním a umož ující regeneraci sil. Pokud je to možné doporu uje se vést jasnou linii mezi zam stnáním a profesí. Podle Dugana a Paqueta (in Nešpor, 1995) Schopnost projevit emoce a humor také zvyšují odolnost v i stresu. Práce v pomáhajících profesích, jestliže je v souladu s hodnotovou orientací pracovníka, m že také více než jiné profese dávat pocit smysluplnosti a zaujetí pro práci. Podle Kobase (in Nešpor, 1995) pat í pružnost a smysluplnost, spolu s pocitem kontroly a schopností p ijímat p ekážky a problémy jako výzvu, k faktor m zvyšujícím odolnost v i zát žovým životním událostem. K neefektivní strategiím prevence profesionálního stresu pat í mimo jiné také užívání návykových látek. Nadm rný a p íliš dlouho trvající stres zvyšuje riziko vzniku závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách. P evažuje názor, že pracovníci v pomáhajících profesích jsou návykovými nemocemi ohrožení více, než b žná populace. Profesionální stres samoz ejm
nezmírní ani út k od
ne ešených problému do další práce nebo naivní p edpoklad, že dosažením n jakého cíle stres zmizí sám od sebe. Není také nijak užite né považovat za p í inu svých nesnází druhé a dávat jim to najevo. Agresivní chování m že totiž oslabit zdroje sociální opory, která je v prevenci stresu d ležitá, a vést k sociální izolaci. Efektivní také v tšinou nebývají r zné obranné mechanismy jako
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
41
vyt sn ní, regrese, pop ení, introjekce (promítání života druhých do vlastního nitra), projekce nebo racionalizace. Teoretickou ást práce bych ráda zakon ila citací Remenové (in O’Connor, Aranda, 2005, s. 49-50), která uvádí: „ Soucit za íná tím, že si uv domíme, co je v nás lidské, co nejvíce trpí. Pokud si budeme všímat toho, jak sami trpíme, odkryjeme jednoduché a hluboké spojitosti mezi naší vlastní zranitelností a zranitelností druhých. Tato zkušenost nám umožní najít instinktivní laskavost k životu, která je základem veškerého soucitu a opravdové pé e. …Pé e o pacienta v podstat znamená, že chápeme život osobn a dopustíme, aby se osudy našich klient dotkly i nás samých.“ „Pokud se na pé i podílí oba ú astníci, tedy pe ovatel i klient, m že se klient stát tím, který pe uje, prost ednictvím reflexe lidskosti, která na oplátku živí to, co je lidské, u poskytovatele pé e. V takovém spojení jsou oba schopni se p enést v ase i prostoru.“ (Watson in O’Connor, Aranda, 2005, s. 50)
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
II. PRAKTICKÁ ÁST
42
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
3
43
PROJEKT VÝZKUMU
P i p íprav
projektu výzkumu jsem se zabývala popisem teoretických východisek,
stanovením výzkumného problému a výzkumného vzorku. V této ásti jsem také popsala metody výzkumu a zp sob zpracování dat. Následoval výzkum v oblasti pe ovatelství a po n m deskripce dat a interpretace výsledk výzkumu.
3.1 Téma Hlavním tématem tohoto projektu jsou zdroje stresu a jeho zvládání u pe ovatel
o
seniory. Pe ovatelé jsou p i výkonu své profese ohroženi stresujícími faktory, které na n denn p sobí. Jak bylo uvedeno v teoretické ásti, na pe ovatele p sobí stresory fyzické i psychické povahy. Cílem mého výzkumu bude zjistit, jaké situace považují pe ovatelé za zdroje stresu a co jim pomáhá tyto situace zvládnout.
3.2 Teoretická východiska Za jedny z hlavních teoretických východisek pro výzkumu stresu u pe ovatel se dají považovat publikace Nešpora, Kebzy, Šolcové, Haškovcové nebo O’Connorové a Arandy použité v teoretické ásti práce. Podle Nešpora (1995) je práce v pomáhajících profesích spojena s v tší mírou stresu, než je tomu u v tšiny jiných povolání. Nadm rný stres zvyšuje riziko chybných výkon
a rozhodnutí, pracovních úraz , psychosomatických
onemocn ní i závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách. Nadm rný stres tedy zhoršuje zdravotní stav a produktivitu práce pe ovatel a p enáší se i do jejich rodin. Podle Nešpora (1995), Haškovcové (1990) a O’Connorové, Arandy (2005) byly také v teoretické ásti popsány stresory p sobící na práci pe ovatele, stejn jako zp soby zvládání stresu u pe ovatel (Nešpor, 1995; Kebza, Šolcová, 2003). Výzkum stresu ve zdravotnictví, p edevším u léka Na druhé stran
a zdravotních sester, je b žnou praxí.
výzkumem stresu u pe ovatel , jako samostatné profese v rámci
zdravotnictví a sociální pé e, se doposud zabývala jen velmi malá ást výzkumných prací. Proto doufám, že i tato práce p isp je k v tšímu zájmu o tématiku stresu v pe ovatelství.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
44
3.3 Výzkumný problém Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu, který považuji za tento typ deskriptivního problému za nejvhodn jší. Zjiš ovat budu postoje a názory pe ovatel na stres a jeho zvládání. Jako výzkumný problém jsem si stanovila tuto výzkumnou otázku: „Jaké situace považují pe ovatelé za zdroje stresu a co jim pomáhá tyto situace zvládnout?“ Ve svém výzkumu se pokusím o co nejdetailn jší zaznamenání práce pe ovatele. Cílem mého výzkumného šet ení bude ukázat, jak vnímají stres pe ovatelé p i své práci, co považují za zdroje stresu, jak zvládají stresové situace a co jim p i tom pomáhá. Jako výsledky výzkumu o ekávám poukázání na významné zdroje stresu u pe ovatel
a
zp soby, které pe ovatelé používají p i copingu.
3.4 Výzkumný vzorek Výb r respondent
pro ú ast ve výzkumu byl zám rný. O ú ast p i rozhovoru jsem
požádala 8 respondent . 4 z nich jsou pe ovatelkami v Ob anském sdružení Hv zda, kde klient m poskytují paliativní pé i. 3 jsou pe ovateli Charity sv. Anežky v Otrokovicích a svým klient m pomáhají pomocí terénní pe ovatelské služby. 1 je zam stnancem Domova Senior v Otrokovicích, a klient m poskytuje pé i domácího typu. Respondenti byli reprezentování sedmi ženami a jedním mužem. V ková struktura zam stnanc byla velmi r znorodá. Nejmladšímu respondentovi bylo 23 let a nejstaršímu 53. Ve v kové kategorii do 36 let bylo 6 respondent . Další dva se pohybovali na hranici 50 let. Polovina dotazovaných pracuje v pozici pe ovatelky p ibližn 1 rok. Další 3 respondenti pracují na této pozici v rozmezí 2 – 5 let. Jeden z t chto dotazovaných pracuje v oblasti humanitární pomoci 11 let z toho 2 roky byly v novány p ímé pé i o seniory. Jeden respondent pracuje jako pe ovatel 16 let. Krom výše zmi ovaných jedenácti let v oblasti humanitární pomoci, všichni respondenti uvedli, že celá délka práce v pozici pe ovatele byla v nována pé i o seniory.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
45
3.5 Metody výzkumu Vzhledem k informacím, která jsem od zam stnanc
pot ebovala získat, jsem vybrala
metodu, kterou Hendl (2005) ozna uje jako rozhovor pomocí návodu. B žn bývá takový rozhovor ozna ován také jako polostrukturovaný. Návod autor ozna uje jako seznam otázek nebo témat, která je nutné s respondentem probrat a všech respondent se ptát na stejné otázky, aby byla zajišt na možnost jejich dalšího srovnání. Tazatel má ovšem volnost v jakém po adí bude informace získávat a m že p izp sobit formulaci otázek dané situaci a povaze respondenta, p ípadn klást další dopl ující otázky. P i kladení otázek je také d ležité, aby tazatel pružn reagoval na odpov di respondenta, protože respondent se m že v jedné otázce vyjád it i k dalším témat m, které p ipravený rozhovor obsahuje a je nevhodné ptát se respondenta na otázku, kterou již zodpov d l. P sobí to totiž dojmem, že tazatel respondenta neposlouchá. Rozhovor probíhal tímto zp sobem: Na za átku rozhovoru jsem se p edstavila, uvedla jsem jakou školu studuji a jaké téma bakalá ské práce jsem si zvolila a pro . Vysv tlila jsem respondent m, jaké jejich zkušenosti by m zajímaly, co je cílem mého šet ení, a že každá mali kost, která je napadne by pro m mohla být p ínosem. Dále jsem ubezpe ila respondenty o zachování anonymity a zárove jsem je požádala, aby odpovídali zcela spontánn , otev en a pravdiv . Nejprve jsem se v novala „zah ívacím“ otázkám, které byly zam eny na sd lení osobních údaj a výb r povolání. Kolik je Vám let a kde pracujete? Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Co Vás p ivedlo k této práci? Cht la jste vždy pomáhat senior m? Následovaly otázky týkající se vnímání stresu, rozpoznávání zdroj
stresu a copingu.
N které otázky byly voleny podobné, ale na jiném míst , aby bylo možné získat co nejvíce informací o stejné v ci.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
46
M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Co Vás motivuje k práci? Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? V em je pro Vás tato práce náro ná? Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? Kdyby jste to m la se adit podle míry stresu od nejvíce stresujícího, jaké by bylo po adí? Co vám pomáhá zvládnout tyto situace? Co vás od práce pe ovatele odrazuje? Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Co vám pomáhá se s takovými problémy vyrovnávat? Dále následovaly otázky týkající se pracovního prost edí a komunikace. Jaké je vaše pracovní prost edí? (pracovišt , kolektiv, na ízení) Máte si s kým promluvit o tom co Vás v práci tíží nebo stresuje? Na koho se m žete obrátit? Jak vám to pomáhá? Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci? Po zodpov zení t chto otázek následovaly dv kone né, které m ly poukázat na zp sob zvládání stresu a zárove sloužili jako odleh ení na záv r. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ?
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
47
P ed ukon ením rozhovoru jsem se zeptala, jestli respondenty nenapadlo n co, co by m cht li sd lit.
3.6 Zpracování dat Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následn p epsány. P i zpracování dat jsem použila rámcovou analýzu, která podle Hendla (2005) vychází z toho, že prvním krokem práce s materiálem je jeho organizace, kdy jde o pe livé rozt ízení a redukci dat. Druhým krokem je vlastní interpretace, která vede k popisné zpráv o zkoumané oblasti.
3.7 Deskripce získaných dat P i deskripci získaných dat jsem se zam ila na odpov di respondent , tak jak odpovídali na jednotlivé otázky. Znovu jsem si ke každé otázce p e etla výpov di všech respondent a snažila jsem se najít obsah, na kterém se respondenti shodnou, nebo který je pro danou problematiku podstatný. Co Vás p ivedlo k této práci? Polovinu dotázaných p ivedla k této práci náhoda, která byla v tšinou zp sobena nezam stnaností. Druhá polovina cítila silnou touhu n komu pomáhat a bere toto povolání jako své poslání. Dva z nich byli také nejd íve dobrovolníky v tomto sektoru a posléze se dostali k p ímé profesi pe ovatele. Za rozhodující initele m žeme považovat tradice zdravotníku v rodin a pozitivní vztah k prarodi m a ke starým lidem. Cht la jste vždy pomáhat senior m? 5 z 8 dotazovaných odpov d lo, že cht li vždy pomáhat senior m. Dva z t chto respondent také p emýšleli o práci s mentáln postiženými. Jeden z nich považuje tuto práci za psychicky namáhav jší, kv li menší odezv klient , naopak druhý chápe tuto možnost jako zajímavou zm nu, která by mohla nastat. 3 respondenti necht li pomáhat p ímo senior m z d vod jiných ambicí, nebo proto, že se k práci pe ovatelky dostali náhodou. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Pracovní den všech pe ovatel je tvo en pracovními úkoly které musí splnit, tyto úkoly mají ur ité po adí, ale nep sobí jako stereotyp, protože každý klient má svá specifika. Proto jsou i úkoly r znorodé. R znorodost se odvíjí p edevším od rozpoložení klienta a
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
48
jeho zdravotního stavu a také podle rozd lení služeb na sm n . Pe ovatelé p i práci nemají asu nazbyt, nicmén jejich práce nemá neúnosné tempo.
asovou tíse mohou zp sobit
nep edvídané události, které nastanou a je t eba se s nimi vypo ádat. Podle popisovaných událostí soudím, že úkoly kladené na pe ovatele nejsou nep im ené a dají se zvládnout. Co Vás motivuje k práci? Za nejv tší zdroj motivace považují respondenti to, že m žou pomoct druhým. Velkým zdrojem motivace pro n je také láska ke klient m a pocit napln ní p i práci. Jako další motiv pro práci pe ovatele bylo popisováno vzájemné obohacování ve vztahu klienta a pe ovatele a to p edevším svými zkušenostmi, znalostmi a osudy. Respondenty motivuje k práci i to, že pracují mezi lidmi a p edstavují si své rodi e, kte í také pot ebují nebo budou pot ebovat pomoc. Nemén d ležité je taky chápání jedine nosti klienta a jeho spokojenost. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? Jako nejv tší zdroj radosti popisuje v tšina respondent
situace, kdy se klienti na
pe ovatele t ší a mají radost z jeho p ítomnosti. V souvislosti s tím jsou
asto
popisovanými jevy úsm v, pohlazení, pochvala, smysl pro humor a celkové pozitivní nalad ní klienta. Velkou radost také zp sobuje spokojenost klienta a jeho komunikace jak s pe ovatelem tak v kolektivu vrstevník . („Máme tam jednu starou paní, která je nemobilní, nekomunikuje, a kterou musíme krmit. Ta m neskute n naplnila tím, že i když jsou to jenom slova, tak je dokáže zopakovat.“) Jako další nej ast ji jmenované byly popisovány pokroky, které klienti ud lají. („Te
se mi stal p ípad p ed m sícem, kdy
klientka, kterou jsem d íve krmila, tak za ala sama jíst. To m hrozn pot šilo.“). Jako velmi pozitivní jsou vnímána pod kování a uznání jak ze strany rodiny, tak klienta. Respondent m také d lá radost když jsou spokojení s vlastní dob e odvedenou prací. Klienti zp sobují radost pe ovatel m také tím když se zlepší jejich zdravotní stav a m žou se vrátit dom , když se zapojují do kolektivu, a další kladné odezvy, které by se mohli zdát bezvýznamnými, ale p edstavují radost jako nap . rozzá ené o i klienta v p ítomnosti pe ovatele nebo odm na ve form kolá ku. Za zdroj radosti lze také považovat dobré vztahy v kolektivu i s nad ízenými. V em je pro Vás tato práce náro ná?
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
49
Posuzovaná náro nost práce úzce souvisela s druhem poskytovaných služeb. Necelá polovina dotazovaných odpov d la, že práce pe ovatele pro n není náro ná. Na druhé stran nej ast ji zmi ovanými zát žovými faktory byli úmrtí klienta a fyzická náro nost práce, spo ívající v p emís ování klient . Za zát žové faktory lze považovat zran ní klient
a s tím související další pochybnosti pe ovatele o tom, jestli ud lal všechno
správn , nebo jestli nemohl ud lat víc. Za stresující považují pe ovatele i to, že se nem žou starat o všechny klienty zaráz, nebo dávat p ednost jednomu klientovi. („Když máme na 2 pe ovatele 17 klient , tak není možné hlídat po ád všechny. A máme tam klienty, kte í utíkají a padají, kdybych u takového klienta m la být po ád, tak je to na úkor ostatních.“) Z takových situací asto vyplívají i konflikty s rodinou klient . („A hodn m štve, když takový klient ute e, spadne, my ho najdeme, ošet íme a vidíme že mu nic není.Rodina nás pak napadne, že jsme neschopné, že nejme schopni pohlídat jednoho klienta.“) U n kterých pe ovatel byl kladen d raz na špatné vedení, které s pe ovateli nejedná tak jak by si p edstavovali a nedává jim dostate nou podporu. Za nevyhovující jsou obecn považovány platové podmínky, ale i to že klient musí za každou službu platit, což d íve nebylo. Za zát ž je také považována špatná komunikace s klientem, která zp sobí vy erpání pe ovatele a odmítání služby klientem. Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující 3 respondenti ozna ili práci pe ovatele bez váhání jako maximáln stresující íslem 10. Dv ma tato práce zp sobuje jen malý nebo žádný stres. Jeden dotazovaný ozna il pe ovatelství jako práci se st edním zatížením. Zbývající dva respondenti poukázali na r znorodost práce, která se m že pohybovat od 0 nebo 5 až do 10. Toto závisí na situaci ve které se ocitnou. Pokud je klient spokojený a vše probíhá tak jak má je tato práce ozna ena jako s minimální zát ží. Nastanou – li komplikace, nep edvídatelné události, konflikty je tato práce maximáln stresující. M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? Za nej ast jší zdroje stresu byli ozna eny neohodnocení práce, nespokojenost klienta a neúcta k pe ovateli. Další nej ast ji poci ovaný stres vyplýval z úmrtí klient , jejich špatného zdravotního stavu a bolestí, odpov dnosti za klienta, nezájmu rodiny, špatných platových podmínek a nesprávného p ístupu nad ízených k pe ovatel m. Hodnocení stresujících faktor bylo velmi rozmanité, protože se odvíjelo od subjektivity jednotlivých
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
50
respondent . Další jednotliv jmenované faktory byli odmítání služeb, a naopak nezájem klienta d lat v ci, které zvládne sám, zlost klienta a fyzické napadání pe ovatele, nedostatek hygienických prost edk
u klienta, nejistota o stavu klienta, komplikace a
informování rodiny, vedoucí, vý itky ze strany rodiny, léka e nebo vedení, asový skluz spojený s komplikacemi nap . pozdní p íchod ke klientovi, kritika, ale také špatné vztahy v kolektivu, stále více administrativy nebo jiná t žko definovatelná psychická náro nost. Kdyby jste to m la se adit podle míry stresu od nejvíce stresujícího, jaké by bylo po adí? Za nejvíce stresující je považováno úmrtí klienta a zhoršení jeho zdravotního stavu, vnímání bolesti a utrpení. Dále by to byl nedostatek hygienických prost edk , nezájem rodiny, nespokojenost klient , neocen ní práce ze strany klient , rodiny, nedostate né uznání, zlost klient . V tšina respondent popisuje jako nejvíce stresující událost zhoršení zdravotního stavu a další po adí už vnímají jako velmi podobné nebo stejné. Co vám pomáhá zvládnout tyto situace? Respondent m
nejvíce
pomáhá
to,
když
se
sv í
n komu
blízkému,
nebo
spolupracovník m a nebo když klienti jejich práci ocení. Nejpoužívan jší technika zvládání náro ných situací je zam ena na odvedení pozornosti jiným sm rem, k pozitivním innostem, pozitivnímu nalad ní. Ve vztahu ke klient m sem m že být za azena práce s jinými klienty, pohlazení, úsm v, rozzá ené o i klient , radost z p ítomnosti pe ovatele, soust ed ní se na pokroky a snahu. V domácím prost edí sem pat í podpora rodiny, hudba, domácí pohoda. Jako další m žeme sledovat p ekonávání náro né situace pomocí asertivity, schopností správn zareagovat, odstupem od situace, podporou a radou koleg . Samostatn
pak stojí p ekonávání pomocí víry v Boha a
zam ení se na možnost pomoct jiným lidem. Co vás od práce pe ovatele odrazuje? Nejvíce respondenty odrazují špatné platové podmínky. („Odrazuje m to, že ta práce je nedocen ná a neohodnocená.“) Dále byla uvedena úmrtnost, agresivita a stížnosti klienta. „(Za ten rok jsem si uv domila, že ti lidi z toho domova jen tak neodejdou a budou tam umírat.“) Za mén významný faktor, který ovšem nelze opomenout považují respondenti setkávání se samotou stá í, depresemi klient a náro ností práce. I v této kategorii se jeví jako jeden ze zat žujících faktor špatný p ístup vedení, špatné platové podmínky a hodn úkol spojených s administrativou. U muže, který byl dotazován se mimo jiných faktor
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
51
objevila také stydlivost klient p i pomoci s hygienou. („No já jsem se jako muž dostal za za átku do takové situace, kdy se klientky p ede mnou styd ly a necht li abych je ošet il, umyl nebo tak.“) P i nástupu do práce je za nejvíce odrazující faktor považováno provád ní hygieny klient , denní potýkání se s výkaly a špatný zdravotní stav klient . („Když nikdy ned lal v tomto oboru a byl by v takovém za ízení poprvé, tak to setkání s realitou. Tak jak to je - ranní hygiena, d láte všechno, d láte s výkaly, to je hrozný pohled. A pak také dekubity, a všechno co s tím souvisí.“) Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? Za nejv tší problém p i práci pe ovatele respondenti považují to, aby byli vždy 100%, aby byli správnými profesionály a ud lali všechno p esn tak jak má být a nenechali se ni ím odradit. („To aby byl lov k 100%. Aby byl vždy profesionální tak jak má být, aby nic nezanedbal, pé e byla kvalitní a klient ji mohl náležit ocenit.“) S tímto souvisí také nej ast ji jmenovaná velká zodpov dnost za stav a spokojenost klient . Op t se i zde vyskytla nespokojenost s platovými podmínkami, p ístupem vedení a také neúplnou legislativou. Za jeden z velkých problém provažují respondenti nedostatek pom cek a prost edk , používaných p i pé i o hygienu klienta a s tím spojená úspora financí na nesprávných místech. Jako další problém respondenti spat ují inkontinenci, dekubity, s tím související bolesti klient a fyzická náro nost p i p emís ování klient . Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Za mi mimo ádn náro né považuje polovina respondent špatný zdravotní stav klient spojený s komplikacemi. („Asi když jsou n jaké problémy s klientem, myslím tím, když je jim špatn , omdlí nebo jsou jiné komplikace.“) Jako situace, které respondenty dlouhodob zat žují jsou bolesti a utrpení klient , nezájem o seniory jako pacienty. Dlouhodobé úsilí je v nováno otázce, aby byli respondenti 100% profesionály ve své práci. („… íkáte si jestli jste ud lala všechno dob e a tak jak to m lo být.“). Za velmi zat žující je považováno úmrtí klienta a nedostatek prost edk („asi to že kolikrát opravdu nemáte ty pom cky, které jsou pot eba, protože pak si nevíte rady jak máte ošet it klienta, když ho nemáte ím ošet it“) Dlouhodob respondenty zat žují i konflikty, neúcta klient i rodiny a jejich arogance. I tentokrát by zmín n nevyhovující vztah s vedením. Co vám pomáhá se s takovými problémy vyrovnávat?
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
52
Jako nej ast jší zp sob vyrovnávání se se zát žovými situacemi bylo popisováno nep ipoušt ní si problému. („Snažím se moc si to nep ipoušt t. Dalo by se íct, že když zav u za sebou dve e a odejdu od klienta, tak už myslím na jiného a to mi pomáhá.“) Velký význam respondenti p ikládají podpo e rodiny. („Vyrovnávám se s tím asi tak, že mám doma p ítele, který mi moc pomáhá a dává mi tu sílu jít dál.“) Jako další bylo uvád no p emítání v hlav a postupné vyrovnání se s problémem, hledání náhradního ešení a podpora ze strany spolupracovník . Jako další byla uvedena identifikace se starými lidmi. („M pomáhá to, že jednou budu taky stará a t eba budu taky pot ebovat pomoc.“) V neposlední ad byla uvád na smrt jako vysvobození od bolesti a utrpení a víra v Boha, která pomáhá najít smysl v práci. Jaké je vaše pracovní prost edí? Všichni respondenti jsou spokojeni s prost edím ve kterém pracují, dokonce 3 respondenti popisují toto prost edí jako domácí a velmi p íjemné. Nadpolovi ní v tšina je spokojena s kolektivem a popisuje velmi dobré vztahy. Ostatní jsou s kolektivem spokojeni áste n . („Tak s n kterými lidmi se mi pracuje lépe a s n kterými h , ale p evážn máme dobré vztahy“). V tší rozpory byly ve vztahu k vedoucím pracovník m. 5 respondent odpov d lo, že jsou velmi spokojeni s vedením, které jim dává podporu a vychází jim vst íc. 2 dotazovaní jsou áste n spokojeni („Mohli by nám dávat v tší podporu, protože je tam samá kritika. Každý vám íká jen co d láte špatn a nikdo vás nepochválí.) 1 respondent je s vedením zcela nespokojen. („Docela nám podráží nohy. …. Kdyby bylo dobré vedení tak je vše v pohod a nejsou takové problémy, jak jsou te . … M nevadí ta práce, ale ten p ístup vedení, který vás nedokáže ocenit.“) Máte si s kým promluvit o tom co Vás v práci tíží nebo stresuje? Na tuto otázku všichni respondenti odpov d li kladn a to že si mají o svých problémech s kým promluvit. Jednalo se o problémy, které se vyskytnou p i práci s klientem, ale i takové které pe ovatele zat žují, aniž by p edstavovali riziko pro klienta. Na koho se m žete obrátit? V tšina dotazovaných se s problémy obrací na své vedoucí a spolupracovníky, kte í jim poskytnou jak odbornou radu, tak podporu a pochopení, protože se s podobnými problémy potýkají také. Jeden respondent se krom spolupracovník sv uje i své rodin Jak vám to pomáhá?
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií Tém
53
všichni respondenti popisují jako p ínos sv ování, povídání si pocit úlevy a ním
spojený lepší pocit. („Je to takové uvoln ní, spadne z vás takové to b emeno.“ „Hodn se mi uleví a rozhodn se cítím lépe.“) Dalšími klady jsou pocit, že problém nebyl podcen n, možnost obdržení rady nebo nalezení ešení. Respondent m také pomáhá to, když ví že se mají komu sv it. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci? Na tuto otázku všichni respondenti odpov d li ano. Bez jakýchkoliv pochybností vyjád ili, že možnost sv it se n komu je velmi dobrý zp sob pomoci. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Za nejlepší zp sob odpo inku respondenti považují být s rodinou, p áteli a ud lat si pohodlí doma. („M j nejv tší relax je obklopit se hodnými lidmi, být s dcerou a vnu kou, mít maximální pohodlí, lehnout si k televizi a odpo ívat.“) Jako další nej ast jší zp soby odpo inku jsou považovány pobyt ve van nebo sprše, pasivní odpo inek jako poslouchání hudby, spánek, lenošení v posteli, dívání se na televizi, povídání si. Oblíbeným zp sobem odpo inku je také aktivní pohyb jako jízda na kole, zahradni ení, procházky do p írody nebo návšt vy restaura ních za ízení. Za povzbuzující jsou považovány také výsledky d lí ve škole a jejich celkové úsp chy. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Respondenti k udržení fyzické i duševní pohody nej ast ji používají aktivní pohyb v podob cvi ení, bowlingu, jízdy na kole, chození do p írody a zájm po práci. Následuje odpo inek pasivní a as trávený s rodinou a p áteli. Jako další faktory byly uvád ny pocit radosti z vykonané práce, nep emýšlení nad starostmi a odreagování se v druhé práci, která je brána také jako koní ek. Na záv r rozhovor m li respondenti ponechané místo na popis událostí, které by rádi sd lili a nebyla k tomu p íležitost na jiném míst . Tyto informace se týkali školení, které probíhají jako podpora práce pe ovatel . Taková pomoc je ze strany respondent chápána velmi pozitivn a poskytuje jim nový elán a chu do práce. Byl také zmín n syndrom vyho ení se kterým se respondenti p i své práci setkávají. U dotazovaných syndrom vyho ení nenastal, ale v jednom p ípad bylo p ipušt no, že je zde velké riziko.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
54
3.8 Interpretace výsledk výzkumu P i výzkumném šet ení jsem se snažila odhalit vyznané zdroje stresu u respondent , kte í reprezentovali vzorek pe ovatel
o seniory. Ze všech negativních faktor , které na
respondenty p sobí lze za nej ast jší stresory považovat zhoršující se stav klient , který mnohdy kon í až smrtí. Tento jev respondenti popisují jako velmi náro nou situaci, kdy odchází lov k, ke kterému si vybudovali ur itý vztah. Velmi blízký je této oblasti druhý nej ast ji popisovaný stresor, který je spojen s odpov dností za stav pacienta a vyjad ovanými pochybnostmi ze své práce. Tento jev bývá charakterizován otázkami respondent , zda-li ud lali vše co bylo v jejich silách nebo jestli je jejich odvád ná práce stoprocentní. Významné zastoupení mezi stresory m la nespokojenost klienta. Toto se mohlo týkat nejen vykonávané práce pe ovatele, ale také novým zpoplatn ním všech služeb, na což klienti d íve nebývali zvyklí. Za asté stresory mající u respondent stejnou váhu lze považovat nespokojenost s stylem vedení organizace, špatné platové podmínky, neocen ní práce ze strany klienta i jeho rodiny a jiná psychická náro nost práce. Tato psychická náro nost spo ívá zejména v náro né komunikaci s klientem, nezájmem klienta o sebe ani o poskytovanou službu. Dále m žeme jmenovat fyzickou náro nost, spo ívající v p emís ování klient . Ze strany respondent byl kladen d raz na nedostatek prost edk , které jsou nezbytné pro pat i nou pé i o hygienu klienta. Nedostatek mohl pramenit jednak z šetrnosti organizace a jednak z nezájmu rodinných p íslušník , kte í by m li tyto prost edky obstarávat. Jak vyplynulo z výpov dí nedostatek prost edk
m že zp sobit
bolesti klient a mírné zhoršení zdravotního stavu. Další zat žující faktory m li jen malý význam. Stresory, které byly uvád ny respondenty, se shodují se stresory popisovanými v teoretické ásti. Procentuální vyjád ení stresor
p sobících na respondenty je ukázáno v následujícím
výse ovém grafu. Špatný zdravotní stav
Procentuální vyjád ení stresor p sobících na pe ovatele o seniory
6%
5%
4% 3%
Zodpov dnost pe ovatele Nespokojenost klienta Neocen ní práce
5%
28%
Nespokojenost s vedením Jiná psychická náro nost Špatné platové podmínky Fyzická náro nost
7% 7%
Nedostatek prost edk
7%
12% 7%
9%
Nespokojenost rodiny Nespokojenost s administrativou Ostatní
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
55
Jako další jsem se snažila odhalit zp soby, pomocí kterých respondenti zvládají stres. Nejpoužívan jší popisovanou technikou p i zvládání stresu je pasivní relaxace. Do této techniky m žeme za adit pobyt ve van nebo sprše, posezení u televize. Dala by se tak popsat celková pohodová domácí atmosféra. Nezastupitelnou roli p i zavládání stresu má podpora rodiny a p átel. adí se sem nejen podpora partnera, ale také úsp chy d tí a jejich p ítomnost. T etím nej ast jším zp sobem je aktivní odpo inek v podob r zných cvi ení, jízdy na kole, procházkách v p írod , nebo moderních spole enských her jako je bowling. Jako významná se jeví snaha o p ekonání problému, nebo jeho nep ipoušt ní. Na stejné úrovni m žeme pozorovat i zp soby zvládání, které se zam ují na pozitivní podn ty ve vztahu s klientem. Do této kategorie bychom mohli za adit kladné odezvy ze strany klienta, nap . že se t ší na p íchod pe ovatele, usmívá se, pohladí ho, nebo se snaží komunikovat. Jen s malým odstupem následuje zam ení na pozitivní podn ty ve vztahu k práci, jako to, že má pe ovatel radost, že m že pomoct jiným lidem, že ho práce t ší a že z ní má dobrý pocit. Za další zp soby zvládání stresu lze považovat povídání si, sv ování se jiné osob a také víra v Boha. Ve zp sobech zvládání stresu m žeme pozorovat techniky popsané v teoretické ásti. Jde p edevším o behaviorální techniky, které jsou p edstavovány relaxací a aerobním cvi ením. P i práci pe ovatele se také objevuje intelektualizace jako obranný mechanismus. Avšak jak bylo popsáno v teoretické ásti, je tento druh obrany nutný, pokud se lov k zabývá problémy života a smrti. V tomto p ípad tento jev z stává ve správných mezích. Podobn
jako Nešpor (1995) popisuje protektivní strategie i p i
výzkumu bylo pozorováno jejich používání. P i výzkumu nebyly zaznamenány neefektivní strategie prevence profesionálního stresu. Procentuální vyjád ení zp sob používaných p i zvládání stresu u respondent vyjad uje následující výse ový graf. Pasivní odpo inek
Procentuální vyjád ení zp sob používaných p i zvládání stresu u pe ovatel o seniory 4%
4%
Podpora rodiny, p átel Aktivní odpo inek Nep ipoušt ní problénu, p ekonání
3% 1%
23%
Pozitivní podn ty ve vztahu ke klientovi
9%
Pozitivní podn ty ve vztahu ke práci Podpora organizace
13%
16% 13%
14%
Sv ení se Víra v Boha Ostatní
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
56
ZÁV R Cílem této práce bylo zjistit a zhodnotit zdroje stresu a zp soby jeho zvládání u pe ovatel o seniory. V teoretické ásti jsem se snažila popsat oblast pe ovatelství a stresu. V novala jsem se p edevším koncepci pe ovatelství, vymezení a teorii stresu, zdroj m stresu tak jak jsou len ny obecn a zdroj m stresu p i práci pe ovatele, reakcím na stresor a copingem. V praktické ásti mé práce jsem se zam ila na zkoumání toho, co pe ovatelé považují za zdroje stresu p i práci a co jim pomáhá se se stresem vyrovnávat nebo jej zvládat. Zjišt ná data nazna ují, že pe ovatelé výzkumného souboru se p i své práci setkávají s r znými stresory, p i emž vnímání t chto stresor a jejich intenzita je dána subjektivitou každého pe ovatele. Získaná data poukazují také na to, že respondenti výzkumného souboru vykonávající zmi ovanou profesi používají spíše ú inné techniky zvládání stresu. Vzhledem k malému po tu zkoumaných osob není možné z výsledk výzkumu vyvozovat obecné záv ry. Získaná data však mohou nazna ovat sm r dalšího zam ení výzkumné pozornosti. P i psaní této práce jsem se setkávala s velkým nedostatkem literatury, která by byla v nována problematice pe ovatelství. Nedostatek literatury m že také zt žovat práci samotných pe ovatel , pokud by se sami cht li zabývat prevencí stresu. Práce pe ovatel je velmi náro ná. Denn se potýkají se špatným zdravotním stavem klient , který mnohdy kon í smrtí. Jsou vystaveni nep ízni ze strany samotných klient , stejn tak ze strany rodiny. A p itom se pro klienta snaží ud lat vše co je v jejich silách. Sami se mnohdy trápí jestli vše co ud lali bylo maximum co ud lat mohli. P es všechny tyto obtíže, které provází jejich práci se asto o pe ovatelích mluví bez respektu a ocen ní. V ím, že p e tení této práce p inese itateli v tší vhled do problematiky pe ovatelství a porozumí úskalím, která jsou s výkonem této profese spojena. Zárove doufám, že alespo malým dílem p isp je k v tšímu uznání a ocen ní práce pe ovatel .
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: 1.
ABBEYOVÁ, J. Stárnutí, demence a paliativní pé e. In Paliativní pé e – pro sestry všech obor . O’CONNOR, M., ARANDA, S. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1295-4.
2.
ATKINSONOVÁ, R., ATKINSON, R., et. al. Psychologie. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-35-X
3.
BAŠTECKÁ, B., GOLDMAN, P. Základy klinické psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-550-4
4.
BEDRNOVÁ, E., et al. Duševní hygiena a sebe ízení. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1996. ISBN 80-7079-019-9.
5.
ÁP, J., DYTRYCH, Z. Utvá ení osobnosti v náro ných životních situacích. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 14-028-68
6.
FRIELINGSDORF, K. Agrese vytvá í vztahy. Kostelní Vyd í : Karmelitánské nakladatelství, 2000. ISBN 80-7192-502-0.
7.
HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stá í. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038158-2
8.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2
9.
HOMOLA, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 14-101-73.
10.
HOŠEK, V. Psychologie odolnosti. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-889-1.
11.
CHARVÁT, J. Život, adaptace a stress. 1. vyd. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1969. 08-073-69.
12.
KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. Syndrom vyho ení. Praha : Státní zdravotní ústav, 2003. ISBN 80-7071-231-7
13.
KIRSTOVÁ, A. Kniha o p ekonávání stresu. Praha: Knižní klub, Balios, 1998. ISBN 80-7176-655-0
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií 14.
58
K IVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha : Grada Avicenum, 1994. ISBN 807169-121-6.
15.
K IVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2002 ISBN 80-247-0179-0.
16.
MACHA , M., MACHA OVÁ,H., et al. Emoce a výkonnost. 1. vyd. Praha : SPN, 1985. 14-467-85.
17.
MIKŠÍK, O.
lov k a svízelné situace. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Naše vojsko,
1969. 20-026-69. 18.
NAKONE NÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Akademia, 1997. ISBN 80-200-0592-7
19.
PIDRMAN, V. Deprese senior . Praha: Maxdorf s.r.o., 2003. ISBN 80-7345-012-7
20.
PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi. 1. vyd. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-184-3.
21.
POLARDOVÁ, A., SWIFTOVÁ, K. Komunika ní dovednosti v paliativní pé i. In Paliativní pé e – pro sestry všech obor . O’CONNOR, M., ARANDA, S. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1295-4.
22.
SELYE, H. Život a stres. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1966. 65-093-66.
23.
ŠINDELÁ OVÁ, M. Stabilita zp sob
zvládání zát žových situací. Brno:
Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav psychologie, 2006. 29 s. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Marek Blatný, CSc. 24.
TOŠNAROVÁ, T. Pocity a pot eby pe ujících o starší rodinné p íslušníky.. 1. vyd. Praha : Ambulance pro poruchy pam ti, Ústav léka ské etiky 3. LF UK Praha, 2001. ISBN 80-238-8001-2
25.
VACHONOVÁ, M. Psychická zát ž v paliativní pé i. In Paliativní pé e – pro sestry všech obor . O’CONNOR, M., ARANDA, S. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1295-4.
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
59
Internetové zdroje: 26.
Nápln práce pro funkce vykonávané v organizaci Oblastní charita Sušice. [online]. [cit.2007-05-05]. Dostupné z
27.
NEŠPOR, K. Prevence a zvládání profesionálního stresu ve zdravotnictví. [online]. c1995, [cit.2007-05-06]. Dostupné z
28.
Zákon o sociálních službách . 108/2006 Sb. [online]. c2006. Praha: Magistrát hlavního m sta Prahy. Poslední úpravy 26.1.2007, [citováno 2007-04-24]. Dostupné z .
UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií
SEZNAM P ÍLOH P íloha P I :
Transkripce rozhovoru „A“
P íloha P II :
Transkripce rozhovoru „B“
P íloha P III :
Transkripce rozhovoru „C“
P íloha P IV :
Transkripce rozhovoru „D“
P íloha P V :
Transkripce rozhovoru „E“
P íloha P VI :
Transkripce rozhovoru „F“
P íloha P VII :
Transkripce rozhovoru „G“
P íloha P VIII :
Transkripce rozhovoru „H“
60
P ÍLOHA P I: TRANSKRIPCE ROZHOVORU „A“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Takže je mi 23 let a pracuji v ob anském sdružení Hv zda. Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? Pracuji tam tém
rok.
Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Ano. Co Vás p ivedlo k této práci? Asi odmali ka jsem staré lidi zbož ovala, takže asi tohle. A také velká nezam stnanost. Takže jste vždy cht la pomáhat senior m? Celkov jsem cht la pomáhat lidem s n jakým postižením, ale ti senio i m asi uchvátili nejvíc. Pro zrovna senio i? Protože jsou n jakým zp sobem pro m p kní prost , pot ebují to pochopiteln víc než my, než n kdo jiný. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den, když p ijdete do práce co d láte, jak to probíhá? V první ad d láme ranní hygienu, což spo ívá v tom že každého lov ka umýváme. Základní v ci jako obli ej, ruce, hrudník, spodní ást t la, p ebalíme je, dáme jim napít, což je velmi d ležité u t ch starých lidí. Pak bývá snídan , což je teda krmení, protože p evážná v tšina lidí, vlastn na tom pat e kde pracuji jsou trvale ležící. Pak je zase sva ina, pak ob d. Takže to spo ívá hlavn v tom krmení a p ebalování tady tahle práce. Co Vás motivuje k práci? Asi láska k nim. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti, z eho máte radost? Když vidím, že m ti klienti pohladí, když se usm jí a hlavn , když odchází dom , i když je to pouze malá ást. Co vás ješt napadne? Když nám pod kuje ta rodina, nebo když nám pod kují sami klienti, pokud m žou, když ne tak sta í i ten úsm v. V em je pro Vás tato práce náro ná? V tom když um ou… Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující Tak jelikož jak už jsem ekla jsou tam ti lidé p evážn ve špatném zdravotním stavu, tak by to byla asi ta desítka. M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? Jak už jsem uvedla je to p edevším to úmrtí, když ty klienty odváží do nemocnice, je to když ta rodina za n ma nechodí, když je
jim špatn , když je n co bolí. Co dále, co by vás ješt napadlo? … T eba se to nemusí týkat jen senior . Tak t eba v kolektivu jsou tam lidé, se kterými pracovat je velice náro né, ale všichni se snažíme ud lat maximum pro klienty a to je d ležité. A ješt n co dalšího? No asi platové podmínky jsou další v cí, která m opravdu tíží, protože za tuhle práci jsme opravdu mizern placení. Kdyby jste to m la se adit podle míry stresu od nejvíce stresujícího, jaké by bylo po adí tady t ch událostí? Tak ur it nejvíc stresující je pro m to úmrtí klient , jo, pak je to, že ty lidi nemají n jaké prost edky což jsou pleny, což je istící p na, což je masti ky, které tam neustále dochází. Myslím si, že za ty peníze co klienti platí za m síc, by tam m lo být vše ve velké mí e a ne v tak minimální jaké to je. Co by bylo potom? Pak je to práv ta rodina, která tam dojde jednou ta t i m síce a d lá tam velké rozbroje, kv li hloupostem, a p itom už o t ch lidech nic neví, protože klienti se po ád zhoršují, že. Pak je to t eba i to, že klienti co nemají Alzheimerovu chorobu a nejsou na tom tak špatn , se na nás zlobí, nedokáží ocenit práci, kterou pro n d láme. Tak by to bylo asi v tom po adí, za ínalo by to tím úmrtí a kon ilo by to tím, že jsou klienti na nás zlí. Co Vám pomáhá zvládnout tady tyto situace, jak se s nimi vyrovnáváte? Tak asi když p ijdu na ten druhý pokoj, kde jsou ti klienti dob í, kde vás pohladí, kde se cítíte, že ta práce, kterou d láte je pot ebná. Co vás od práce pe ovatele odrazuje? Asi ten plat, myslím si že nejvíc ten plat. A taky práv to, že jsem si za ten rok uv domila, že ti lidi z toho domova jen tak neodejdou a budou tam umírat. A jsou to lidi které máte ráda, ke kterým si za ten as co jste s nimi vytvo íte n jaký vztah a víte že už tam nebudou... Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? Inkontinenci a dekubity. Hm, no nejv tší problém… asi to že kolikrát opravdu nemáte ty pom cky, které jsou pot eba, protože pak si nevíte rady jak máte ošet it klienta, když ho nemáte ím ošet it. Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Takové, které ve Vás dlouho z stanou, dlouho Vám leží v hlav a po ád je p emýláte dokola. Tak je to ur it to úmrtí, které už jsem zmi ovala aspo t ikrát, ale je to prost opravdu to nejvíc, nejnáro n jší situace, se kterou se setkávám. Jde o to, že se o n jakého lov ka staráte rok, hladíte ho, máte ho ráda, pak se snažíte udržet jeho est, tím že ho naposled umyjete a p ebalíte, ale dívat se na n j jak je mrtvý je n co úpln strašného. A
pak ta rodina, která za Vámi p ijde a Vy jim vyjád íte kondolenci, rodina plá e a vy plá ete p evážn s nimi, protože jak jsem ekla získáte k nim ur itý vztah za tu dobu co se znáte. Za tu dobu co tady pracuji mi zem elo p t lidí a všechno to byli mí oblíbenci, kte í na tom byli zdravotn sice velice špatn , možná ani nev d li jak se jmenuji, ale z n jakého d vodu jsem si je oblíbila, byli milí,… prost takoví ti moji „ u áci“, ale prost … Klidn to ekn te tak jak to cítíte. Prost odešli, a ze za átku je z toho lov k takový špatný, neví co si o tom má myslet, možná to pozd ji bere jako rutinu, já teda zatím stále ne a jsem za to ráda, protože pak se to m že blížit i syndromu vyho ení, který je v tomto oboru astý. I když se podívám na n které své kolegy, tak vidím že se k lidem chovají spíše jako k v cem a to je ur it špatné. I když um ou tak s mini zachází bez jakýchkoliv emocí, což já nechápu, protože m to hrozn stresuje a z stává to ve mn . Je to asi m síc co mi um ela paní a každý den na ni myslím… Zmínila jste syndrom vyho ení, máte v této v ci dostatek informací, nap íklad jak se mu bránit a podobn ? Míváme r zná školení, ale na toto téma zrovna ne. Já si myslím, že by se se syndromem vyho ení m l vypo ádat každý sám. Je to o tom, že k lidem už nemáte takovou lásku jako jste m la na za átku, když jste na pracovišt p išla. Záleží hodn na tom, jak je lov k odolný. Já jsem taková, že dávám t m klient m všechnu lásku a energii, takže je možné že m to taky brzo potká, ale až to p ijde, tak vidím ešení jedin v tom že s touto prací skon ím, protože by m nenapl ovala, zatím m ješt stále napl uje. Co vám pomáhá se s vyrovnávat s takovými situacemi, jaké jste popisovala, t eba i s tou smrtí, když Vám n kdo um e?... Vyrovnávám se s tím teda hlavn sama v sob , kolikrát jsem strašn naštvaná hlavn na to, jak léka i jednají s t ma lidma, mají moc je zachránit a neud lají to. M žu klidn
zmínit pana Zapletala, což je doktor ve zlínské Ba ov
nemocnici, který se zachoval p ímo ot esn , absolutn … prost nechápala jsem ho, když mohl pacienta zachránit, ale ekl že umírá a nechal ho tam, to bylo hrozné, cht la jsem okamžit
odejít, protože jsem ne ekala že se zachová tak hnusn . A jak se s tím
vyrovnáváte? Vyrovnávám se s tím asi tak, že mám doma p ítele, který mi moc pomáhá a dává mi tu sílu jít dál. Co ješt vám pomáhá? íkám si že když má lov k bolesti, tak je to pro n ho možná vysvobození.
íkala jste že se s t mito událostmi vyrovnáváte ve své
hlav , co se vám p i tom honí hlavou? M žete mi to popsat? N kdy si íkám, že bych na to m la zapomenout, jinak se z toho utrápím k smrti.
Jaké je vaše pracovní prost edí, jak se tam cítíte, jak by jste ho popsala? Myslím si, že je to tam p kné. Máme tam všude obrázky, hlavn tam nejsou bílé st ny, což naprosto nesnáším, máme tam barevné povle ení, vlastn je to tam jako doma, není to prost jako v nemocnici, i ten nábytek, když tam p ijdete, je to taková domovská atmosféra. Klienti se tam cítí jako doma a také tam doma jsou. A co t eba kolektiv? Tak s n kterými lidmi se mi pracuje lépe a s n kterými h , ale p evážn máme dobré vztahy. A když máme n jaké neshody, tak to d láme tak aby se to nepodepsalo na t ch klientech. Jaké máte vztahy s nad ízenými? Tak te máme novou vrchní sestru a ta je výborná, strašn se mi líbí, je to žena, která má bohatou praxi asi 20 let na LDNce, kde se seniorama už pracovala. A prost když za ní p ijdu s jakýmkoli problémem, tak se snaží mi vyhov t, pochopiteln i co se tý e starých lidí, jejich zdravotního stavu, pokud vidím n jaké zhoršení, zeptám se a ona se snaží ud lat maximum. Z toho co íkáte vidím, že o problémech v práci máte s kým mluvit, je to tak? Ano to ur it , s ní si m žu promluvit vždy když pot ebuji. Jak vám to pomáhá, když se máte komu sv it? Hodn se mi uleví a rozhodn se cítím lépe, protože vím, že ten lov k pro to n co d lá, že to nehodí jen tak za hlavu. A pomáhá mi to moc, protože jsem taková, že kdyby ur ité problémy z stávali jen tak m by to roz ilovalo a asi bych odešla. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci, mít si s kým promluvit? Ur it , ur it ano, protože jsme jen lidé a pokud problémy, které tady jsou, se berou na lehkou váhu není to dobré, takový lov k by tady nem l co d lat. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Jako pracovn ? Když jste prost unavená, p ijdete t eba dom a už nem žete, co ud láte? Jdu do vany. Pro m je nejv tší relaxace vana a postel. A taky hodn spánku. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Tak je to teda hlavn ten p ítel a taky to, že do práce chodím ráda. Což jsem ne ekala, že to takhle bude, protože první dny jsem z toho m la d sivé zážitky, ale zatím stále, když se na ty lidi podívám, tak m to motivuje do dalších dn . Napadne Vás ješt n co co by jste mi cht la íct, že jsme to t eba ne ekli úpln , že vás ješt n co napadne, nebo jsme n co nezmínili? Myslím že je to asi všechno.
P ÍLOHA P II: TRANSKRIPCE ROZHOVORU „B“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Je mi 53 let a pracuji v Ob anském sdružení Hv zda Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? … no 16 a p l roku Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Ano. Co Vás p ivedlo k této práci? Nevím, bylo to takové vnuknutí Cht la jste vždy pomáhat senior m? Já si myslím že je to moje poslání, opravdu. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Jak to probíhá? Tak jako když dojdeme do práce tak vidíme co ud lali p ed námi a podle toho za neme pracovat my. Tak je to ta ranní hygiena, p ebalování klient , pak dáváme snídani, kdo pot ebuje nakrmit tak ho nakrmíme, to jsou vesm s nemobilní klienti, pak uklízíme nádobí a ty co jsou mobilní tak mají ergoterapii, tak je tam odvedeme, nebo t eba když je hezky tak jsou venku, ale vesm s do 12 hod chodí na ergoterapii. Tam taky d lají r zné v ci podle jejich schopností, n kte í jen poslouchají hudbu nebo se dívají na televizi, ti co jsou trošku zru ní d lají r zné drobné ru ní práce. Co Vás motivuje k práci ? Co m k práci motivuje, no nem žu momentáln
íct že by m
motivovali peníze, protože ty jsou strašn malé, ale po ád v ím, že tato práce je mé poslání, to je jako když n kdo chce d lat s d tmi, tak já se starými lidmi. Tato práce je pro vás posláním, takže dalo by se íct že vás napl uje? Ano, ta práce m motivuje tím, že já jsem ani nikdy nep emýšlela jestli budu d lat n co jiného po skon ení zdravky. Vždy v tom byli sta í lidé. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? Já uvedu p íklad jo? Máme tam jednu starou paní, která je nemobilní, nekomunikuje, a kterou musíme krmit. Ta m neskute n naplnila tím, že i když jsou to jenom slova, tak je dokáže zopakovat a když p ijdu na pokoj tak se jí rozzá í o i. Co vás ješt napadne, jakékoliv mali kosti? Když se na m klienti t ší a t ší se, v te. V em je pro Vás tato práce náro ná? Nep ipadá mi v ni em náro ná. Není to ani psychická ani fyzická zát ž, je pro m náro ná tím jak nás odm ují a jak s námi jednají. Jinak mi ani fyzická ani psychická práce nevadí.
Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující Byla by to ur it 10, protože ten stres je tam maximální. I když jsem Vám ekla že tu práci mám jako poslání, tak je to neuv itelná práce a ten stres je tam maximální. Když tu práci nemáte jen jako povinnost, kterou si odbudete, ale t šíte se na ty klienty, máte radost z každého pohybu co ud lají, tak je to nesmírn zavazující a každý den je takový, že jim chcete odevzdat všechno co je ve vás, zkušenosti, v domosti z praxe, stejn se každý den stresujete, protože tam není jeden den, jedna hodina stejná. Já ani nechápu jak n kdo ekne že má syndrom vyho ení, protože já jsem ho ješt nem la za ty léta. M la jsem špatné dny, to jo, ale není každý den r žový. Kolikrát jsem m la pocit, že bych všechno rozbila, a necht lo se mi tam, ale ne ke klient m, ale do toho prost edí. M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? P ístup nad ízených k nám. Takže to je to co je nejvíc? Ano. Ješt n co jiného vás stresuje? Ne, nic dalšího Co Vám pomáhá zvládnout tyto situace, jak se s nimi vyrovnáváte? Jakékoliv mali kosti u klient . To je to, když m klient chytne za ruku, usm je se na m o ima, když m pozdraví a já vím že jim to dalo velkou námahu. A taky t eba když je nás na pokoji víc, tak když se ti klienti otá ejí za mnou, obracejí se na m pohledem. A že vám v í. Že ví, kdo jste, já je pohladím a oni jsou v klidu, ví že jsem u ní. Vy máte tuto práci jako poslání, takže Vás by od ní asi nic neodradilo, je to tak? Ano. Ale co by jste ekla, že by mohlo n koho odradit od práce pe ovatele? Když nikdy ned lal v tomto oboru a byl by v takovém za ízení poprvé, tak to setkání s realitou. Tak jak to je ranní hygiena, d láte všechno, d láte s výkaly, to je hrozný pohled. A pak také dekubity, a všechno co s tím souvisí. N kdy jsou klienti zlí a agresivní, protože ta nemoc je taková. Já jsem v era dostala kopanec, ale nem žete se zlobit, protože je to ta nemoc. Toto všechno vás odradí, když to nemáte v sob , m to neodradilo. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? To jak jsme omezení tím, co nemáme, r zné prost edky a pom cky. Takže vám chybí n jaké prost edky, pom cky? Ano, pak musíme šet it nejen na sob , ale i na klientech. T eba to, že nemáme buni inu. S tím se utírají genitálie a ta prost není. My pak musíme utírat s toaletním papírem. Když klient leží v mo i, tak má všechno bolavé a nejde to utírat papírem, já to vždy jen vysaji, ale i tak to bolí a ti co to chápou, tak to pro n musí být i ponižující.
Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Takové, které ve Vás dlouho z stanou, dlouho Vám leží v hlav , které vás dlouho trápí. No jsou to hlavn ty prost edky, protože s tím se potýkáme tak ka denn . A klienti tím trpí. Co vám pomáhá se s vyrovnávat s takovými situacemi, jaké jste popisovala? Hledám náhradní ešení. N kdy t eba i poruším na ízení, která máme a ud lám to jinak. Vím, že se to nesmí, ale klient m to pom že. Jaké je vaše pracovní prost edí, jak se tam cítíte, jak by jste ho popsala? Je to tam nádherné. Takže se tam cítíte p íjemn ? Ano. A co t eba kolektiv? No vesm s je to dobré, ale nedá se íct že je to vše v superlativech. Každý jsme jiný, každý jsme osobnost. Jaké máte vztahy s nad ízenými? Myslím si, že si m váží. Byla jsem náležit ohodnocena p ed celým kolektivem, a docela m to i p ekvapilo, protože se o nich nemluví moc dob e. Za sebe m žu íct že jsem spokojená a že si toho vážím. Když se ve vaší práci vyskytne n jaký problém, máte si s kým promluvit? Ur it , asi bych si promluvila s vrchní sestrou, s ní se dá mluvit. A a koliv toho má hodn a není každý den r žový, i když se n kdy chová podrážd n , tak já v ní mám oporu. Jak vám to pomáhá, když se máte komu sv it? Asi z vás spadne nap tí, ale já to moc nepot ebuji, protože tuto práci vnímám jako poslání a a koliv jdu z práce neskute n unavená, tak jsem spokojená. Kolikrát se mi stalo, že mi n kdo ekl, jak to m žeš d lat, ale já to neberu. Nevím co se se mnou stane, nebo s vámi, nebo s kýmkoliv, ale o tom je ten život. I zrození a zánik. Je to sou ást života. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci, mít si s kým promluvit? Pro toho kdo to pot ebuje tak ur it ano. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Sprcha a televize. Nemám ráda aktivní odpo inek. Možná že je to tím že skoro celý život se pohybuji. M j nejv tší relax je obklopit se hodnými lidmi, být s dcerou a vnu kou, mít maximální pohodlí, lehnout si k televizi a odpo ívat. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Ned lám pro to nic, myslím si že to mám dané. Pro m je nejlepší neaktivní oddych, asi to mám v sob , byla jsem k tomu p edur ená.
P ÍLOHA P III: TRANSKRIPCE ROZHOVORU „C“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Je mi 33 let a pracuji na Hv zd v Malenovicích. Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? Asi rok. Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Ano Co Vás p ivedlo k této práci? Hledala jsem práci a naskytla se tato p íležitost, tak jsem to zkusila. Byla to spíše náhoda. Cht la jste vždy pomáhat senior m? Ne M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Ráno p ijdu do práce, o p l sedmé jdeme p ebalovat klienty, p ebalíme je, umyjeme a až máme všechny klienty tak máme as na sebe, dáme si p ti minutovou pauzu než se doveze snídan . Pak rozneseme snídani, nakrmíme klienty co se sami nenají, uklidíme, pak je pracovní sch ze, koupání, sva ina, ob d – zase roznášení, krmení, pak zapisujeme spot ebu plen, op t p ebalujeme. Pak máme chvilku as na kafe. Pak je sva ina, krmení, uklízení, umývání stolk , než to všechno ud láme tak je zase ve e e, nakrmí se, umyjí se stolky, upraví se klienti. Celý den se chodí za klienty co se sami nenapijí. V šest hodin jdeme dom . Dalo by s íct že máte dost asu na práci? V tšinou je to hektické když nám p ivezou n jakého klienta, nebo když se stane n jaký úraz a klient pot ebuje p evézt do nemocnice. Tak to obvykle nestíháme, ale jinak se to docela stíhat dá, obvykle je to na úkor toho, že nemáme p estávku na sva inu pro sebe. Co Vás motivuje k práci? Motivuje m to, že m žu pomoci lidem, co se nedokáží sami o sebe postarat. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? Te se mi stal p ípad p ed m sícem, kdy klientka, kterou jsem d íve krmila, tak za ala sama jíst. To m hrozn pot šilo. M la jsem z toho velkou radost. Co vás ješt napadne, klidn i mali kosti? Když se na m klienti usm jí, když komunikují. V em je pro Vás tato práce náro ná? Ani ne klienty, jak vedením. M žete íct pro to tak je? Protože nemáme dostate nou podporu. Nap íklad když máme na 2 pe ovatele 17 klient , tak není možné hlídat po ád všechny. A máme tam klienty, kte í utíkají a padají, kdybych u takového klienta m la být po ád, tak je to na úkor ostatních. A hodn m štve,
když takový klient ute e, spadne, my ho najdeme, ošet íme a vidíme že mu nic není.Rodina nás pak napadne, že jsme neschopné, že nejme schopni pohlídat jednoho klienta. V t chto situacích se nás nikdo nezastane a to m štve. Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující. Bylo by to asi 10 a je to všechno dohromady. M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? Pro m je stresující když vím, že klient je schopný n co ud lat sám, ale vyžaduje to po m , je to takové využívání naší slabosti, že ví že mu pom žu, i když by to mohl ud lat sám. A je ješt n co co by vás napadlo? Když nám návšt vník nadává, že jsme hloupé a neschopné. Neúcta k naší práci. Dodala byste ješt n co? Už asi nic. Každý klient je jiný, co když je na vás zlý? Ano máme tam jednu klientku, která nás bije, nebo nás napadá. Já jí obvykle chytím ruce a eknu, že nás bít nebude, že jí pomáháme a staráme se o ni. Tak to je taky takové stresující. Náro né je taky to, když se staráte o klientku a pak p ijde rodina a ekne, že n koho nekrmíme. Ale když víte, že klientka je schopná se najíst sama, tak to že ji za nu krmit, a ona bude jen ležet, m že zp sobit že bude neohebná a zakrní. Co pak z toho života bude mít? Bude ekat jen na to, až ji n kdo nakrmí. Já vím že jsem asi p ísná, ale snažím se pomáhat lidem tím, že se snažím aby co nejvíc v cí dokázali sami. A co když vám n jaký klient um e? No to je hrozné. Obzvlášt když si n koho oblíbím a místo n j je tam t eba hned na druhý den n kdo jiný. N kdy mi to t eba d lá problém i jít do práce, i když vím, že je to asto vysvobození pro klienty. Už mi um elo asi 5 klient za tu dobu co jsem tam a je to pro m psychicky dost náro né. Co pro vás p edstavuje tato psychická zát ž? Nevím jak to p esn definovat. Je to prost t žké. Kdyby jste to m la se adit podle míry stresu od nejvíce stresujícího, jaké by bylo po adí? Nejhorší je, když se snažíš pomáhat klient m a jejich rodina t
odsoudí za to že
nepomáháš. Taky to když na vás k i í klienti. Chovají se k vám jako ke služce, nemají úctu k práci, kterou pro n d láme. Co Vám pomáhá zvládnout tyto situace, jak se s nimi vyrovnáváte? M pomáhá, když vím, že m žu pomoct a klienti to ocení. Co vás od práce pe ovatele odrazuje? Mentalita vedení. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? Také to vedení
Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Takové, které ve Vás dlouho z stanou, dlouho Vám leží v hlav . Ano, pro m jsou to dekubity. My jsme s klienty od rána do ve era a snažíme se jejich dekubity ošet ovat, ale n kte í na to vyložen kašlou. Nebo když je n kterému klientovi špatn a zavoláme záchranku, tak nám t eba eknou co chcete už je mu 90 let. Tak to m štve. Co vám pomáhá se s vyrovnávat s takovými situacemi, jaké jste popisovala? M pomáhá to, že jednou budu taky stará a t eba budu taky pot ebovat pomoc. Abych ekla pravdu tak jsem nikdy tuto práci necht la d lat, ale te když ji d lám, tak mám radost z toho že m žu lidem pomoct. Jaké je vaše pracovní prost edí, jak se tam cítíte, jak by jste ho popsala? Co se tý e pracovních podmínek tak ty jsou docela v pohod . Ono dost záleží i na tom s jakými lidmi d láte, s n kým se pracuje dob e s jiným h , ale tak je to všude. Akorát co tam je, tak že nemáte as na tu p estávku. Máte obvykle as jen když na n co ekáte, t eba než p ivezou snídan , ale to je tak p t minut a to je všechno. To je to, že nikdo neocení že d láte tuto práci a že byste m la mít as na p estávku. Je Vám v tomto prost edí p íjemn ? Jo, to jo. Jak je to s vedením? Docela nám podráží nohy. Oni ví že jsi s klienty, staráte se o n , poznáte je, nau íte se s nimi pracovat a oni ti prost podráží nohy. Kdyby bylo dobré vedení tak je vše v pohod a nejsou takové problémy, jak jsou te . Takže vedení vás nedokáže podpo it? Asi tak n jak. Že když t eba si n kdo p ijde st žovat, že jeho maminka spadla, tak oni nedokážou íct dob e jsou na pat e kde mají 17 klient , z toho 13 dlouhodob ležících, 4 chodící, kte í nejsou k uhlídání a jsou na n dva. To je ten problém. Oni ješt
eknou že je nás tam navíc. M nevadí ta práce, ale ten p ístup vedení, který vás
nedokáže ocenit. Když se ve vaší práci vyskytne n jaký problém, máte si s kým promluvit? V tšinou komunikujeme mezi sebou v kolektivu. Ur it se tam najde n jaká sp ízn ná duše. Jak vám to pomáhá, když se máte komu sv it? Spadne z vás taková ta zát ž, když si m žete s n kým promluvit. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci, mít si s kým promluvit? Ano, ur it . Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Pomáhají mi mé d ti. Dokážou m povzbudit už tím že je vidím, že se jim da í ve škole nebo jinými mali kostmi.
Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Hlavn to že nep emýšlím nad starostmi a mám druhou práci. Jakou práci ješt máte? Brigádu v zahradnictví, to je takové odreagování. Je ješt n co co byste mi ráda ekla? Ráda bych to ukon ila tím, že jsem sem nastupovala jako uklize ka a vždycky jsem si íkala, že práci pe ovatelky nebudu nikdy d lat. Ale te když jsem pe ovatelka, tak m to baví tím stylem, že to není stereotyp, máme docela dobrý kolektiv a m žu pomáhat lidem. Když to tak zaokrouhlím, tak je tam problém ve vedení a že ta práce není dob e zaplacená. ekne se, že se lov k stará o lidi a nem l by za to nic chtít, ale taky musíme z n eho žít. Jinak m žu íct že m ta práce baví.
P ÍLOHA P IV: TRANSKRIPCE ROZHOVORU „D“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Je mi 23 let a pracuji v senior centru Hv zda Malenovice. Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? Necelý rok. Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Ano Co Vás p ivedlo k této práci? Dostala jsem se sem spíše náhodou, protože nebyla jiná práce. A toto se naskytlo. Cht la jste vždy pomáhat senior m? P vodn jsem cht la být zdravotní sestra, ale na zdravku jsem se nedostala a mamka d lala ve Hv zd , tak jsem tam šla taky. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Tak ráno je to hygiena, umývání, p ebalování, potom snídan , koupání, ob d pak zase p ebalování, dává se sva ina, n kte í se vezou ven na vozíku, cvi í se s nimi, pak je ve e e. Máte dostatek asu v práci? N kdy to bývá že se lov k nezastaví, ale po ob d bývá klíde ek. Je to jak kdy. Co Vás motivuje k práci? To že pomáhám lidem. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? Když vidím že ud lali n jaké pokroky, když se snaží, mají v li n co pro sebe ud lat, zapojují se do kolektivu, komunikují. Co vás ješt napadne, t eba mali kosti? Když se usm jí, pohladí m , eknou že jsem šikovná, hodná, pochválí m . V em je pro Vás tato práce náro ná? Když vidím n koho umírat, tak to je hrozné. Když víte, že už je na poslední cest . Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující. Asi by to byla 5 M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? Asi vedení, po ád íkají musíte, musíte, samá kritika a žádná pochvala. Co dále, co by vás ješt napadlo? … Nemusí se to týkat jen senior .
Nevím nepracuji tady tak dlouho. Ale t eba to když n kte í klienti po ád
nadávají, st žují si. Kdyby jste to m la se adit podle míry stresu od nejvíce stresujícího, jaké by bylo po adí? Tak ur it nejhorší je úmrtí. Pak už je to tak nastejno.
Co Vám pomáhá zvládnout tyto situace, jak se s nimi vyrovnáváte? Obvykle se jdu za n kým vypovídat, n komu to íct. Když si pot ebujete s n kým promluvit kdo to obvykle je? Obvykle je to n kdo z kolektivu. Taky hodn
asto eším problémy doma s p ítelem.
Jak vám to pomáhá, když se máte komu sv it? Když si mám s kým promluvit tak se mi uleví. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci, mít si s kým promluvit? Ur it ano. Co vás od práce pe ovatele odrazuje? Zatím nic. A kdyby jste m la íct co by n koho mohlo odradit? Asi p ebalování, že jsou klienti v plenkách t eba pokakaní. Ale to je spíš na zvyku. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? Starat se o klienty, tak aby byli spokojení. Musíme poznat co jim chybí, dob e rozpoznat jejich stav. Je to velká odpov dnost. Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Takové, které ve Vás dlouho z stanou, dlouho Vám leží v hlav . Zatím jsem se s takovými situacemi nesetkala, nejsem tady dlouho. Jaké je Vaše pracovní prost edí? Myslím si, že je to tady p kné. Takové domácké. Jaké máte vztahy s vedením? Není to špatné, ale mohlo by to být lepší. M žete íct v em? Mohli by nám dávat v tší podporu, protože je tam samá kritika. Každý vám íká jen co d láte špatn a nikdo vás nepochválí. A co kolektiv? Ten je dobrý, docela se bavíme, takže je to fajn. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Když p ijdu dom , lehnu si, povykládám si s n kým a pak už je to taková ta pohoda, klíde ek doma. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Spánek Je ješt n co co by jste cht la dodat? Ne, už asi nic.
P ÍLOHA P V: TRANSKRIPCE ROZHOVOR „E“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Jó, je mi 48 a pracuji v Senioru v Otrokovicích. Jak dlouho už pracujete v pozici pe ovatelky? 4 roky A byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Jo Co Vás p ivedlo k této práci? Tak to je na dlouhé vykládání, pon vadž já jsem úpln zm nila strukturu. Od mladých ke straším. Já jsem vyu ila se dámskou krej ovou, pak jsem si p i práci ud lala od vní pr myslovku v Prost jov , šla jsem d lat na u ovský st edisko, nap ed st íha ku a potom mistrovou dámských krej ových. No jenomže potom do takovýho povolání se tam hlásilo moc málo dívek, protože to všechno jde studovat a takže obor byl zrušen. A já jsem z stala … no nezam stnaná. 10 m síc
jsem byla
nezam stnaná, jsem d lala tady v Otrokovicích, takže jsem hledala, hledala a p es ú ad práce jsem našla tady volný místo. Takže jsem byla ráda, že v bec n jaké místo mám. Ale tady m
ekli, že prost musím m t i zdravotní kurz, to je nutnost, takže jsem si dod lávala
na zdravotní škole ten zdravotní kurz. Takže jsem p esedlala od mládí ke stá í, ale spokojená, velice spokojená. Cht la jste vždy pomáhat senior m? To asi ne, byla to spíše náhoda. Když jsem sem nastupovala, tak jsem nev d la že v Otrokovicích v bec n co takového existuje. (Mimo diktafon po rozhovoru paní za ala vypráv t o své rodin , mimo jiné také zmínila svého sta í ka, který pracoval v psychiatrické lé ebn v Krom íži a bral tuto práci jako poslání. Sama p ipouští že výb r této práce m že souviset s ur itou tradicí v rodin , že n kdo je ur ený k tomu aby pomáhal.) M žete mi popsat Váš b žný pracovní den, co d láte, jak to vypadá? Jo jasn . Já budu mluvit jako bych to d lala te , jo? Ur it . Takže tady d láme na sm ny, je to bu denní nebo no ní. Tak na té denní jsou to úklidy, nákupy u klient , pomáhání v domácnosti,… doprovody, a já nevím co bych ješt m la íct, no prost r zná pomoc senior m. Jsou tu jednogarsonky a dvougarsonky, takže každý klient má sv j byt, no sv j byt, své soukromí. Takže my chodíme do domácností a pomáháme jim. Máte dost asu na práci, kterou pot ebujete ud lat? Všechno je to o organizaci jako. Prost musíte si naplánovat práci tak, by jste všechno zvládla. Každý den si musíte naplánovat co budete d lat. Já mám na starosti 20 klient , 5té patro. Takže si organizuji práci sama, prost každý den, kam p jdu,
co budu d lat, tam je vlastn ješt i koupání a pomoc p i hygien , a takhle. To bylo na denní a na no ní, prakticky mi vychází obvykle tak 6 dn v m síci. A na té no ní to jsou návšt vy klient v bytech. Co Vás p i práci motivuje? Já jsem ráda mezi lidmi, a beru všechny jako by to byli mí rodi e. Já to beru tak že jim pomáhám a prakticky se o n starám jako by to byli moji rodi e. Co Vám p i práci dokáže ud lat radost, co vás pot ší? Radost? … Tak t eba když p ijdete do bytu a klient vám ekne já jsem rád, že jste tady a že by cht l pomoct to a to. … Takže když jsou klienti spokojení? Jo to jo, když jsou spokojení. Když vás t eba pochválí? No tak to taky, ur it . Je ješt n co? No tak když si s vámi povídají, mají radost z toho když jsem u nich. V em je pro Vás tato práce náro ná? …. A už je to fyzická námaha, nebo psychická, jestli m žete n co vyjmenovat, co je pro Vás taková n jaká zát ž? … Ne ekla bych že je to pro m zát ž. Takže spíš to berete optimisticky? Ano, zát ž žádná. Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující. Jako na práci? I na práci ale i celkov jak se p i tom cítíte, jak je to pro vás náro né. V bec m to nezp sobuje žádný stres, d lám to ráda a jsem spokojená. A p ece se zeptám myslíte si, že byste našla n co, co je ve Vaší práci stresující? Asi ne. Nebo co je vám nep íjemné? No tak m že to být to když jsou na Vás ti klienti zlí, nebo si neváží toho co pro n
d láte. A kdyby se to nemuselo týkat jen senior , co t eba
ohodnocení vaší práce? No tak m la by být rozhodn více ohodnocená, ur it jo. Co vás od práce pe ovatele odrazuje, jsou n jaké situace, kdy si íkáte že byste s tím nejradši p estala nebo stane se n co takového? Ne, … ne. Neodrazuje m nic. Tady jsou klienti ješt schopní, nemáme tady trvale ležící, takže já když mluvím tak tady je to ješt relativn dobré. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele, m žete íct klidn i všeobecn ? No kdybych m la mluvit o domov d chodc , tak tam je ta práce asi náro n jší i po fyzické stránce s tím zvedáním. Pé e o hygienu, úklid. Takže se to musí brát v tomto. Na za átku jsme se bavili o legislativních zm nách, dalo by se to také považovat za problém p i práci pe ovatel ? No je, ale jako já si myslím, že každá novota je zm na, ale že se zajede do
normálních kolejí. My mladší zm ny p ejdeme, ale oni každou zm nu pocítí jako v tší zát ž. (Mimo diktafon p ed rozhovorem paní uvád la, že te s novou legislativou je práce pe ovatele náro n jší, uvád la p íklady finan ního zabezpe ení klient , kte í jsou nepokojení a p enáší tuto nespokojenost na pe ovatele a také hodn
práce navíc
s administrativou). Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Máme tady i jednoho trvale ležícího klienta, ale já si to tak neberu. Na m to nep sobí tak hrozn . Je to prost život a i toto k n mu pat í. Jaké je vaše pracovní prost edí? No tady je to perfektní, z toho d vodu, protože tady jsou klienti ve svém, mají sv j nábytek, který si p iveze s sebou, takže se po ád cítí jako doma. To m moc t ší. Jaké máte vztahy v kolektivu? Výborné, naprosto bez problém . A s nad ízenými? Taky. Máte si s kým promluvit o tom co Vás v práci tíží nebo stresuje nebo tíží? Ano, ur it ano. Na koho se m žete obrátit? No je to zejména kolektiv, n kdy jsou to sest i ky, jindy ostatní pe ovatelé, vedení, záleží to i na tom co m trápí. Tady se prakticky všichni známe a když se n co semele, tak to bez problém vy ešíme. A kdyby se to m lo týkat jen vás, t eba vnit ní pocity, na koho byste se obrátila? Tak jsou tady lidi, ke kterým máte blíž, k jiným ne. Z t ch blízkých by se ur it n kdo našel. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Já když si pot ebuju odpo inout? Tak já si odpo ívám i tak když jezdím na kole do práce a nemusím jezdit autobusem, takže jsem te spokojená. Doma mám hlavn kv tiny, hlavn te ka. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? No tak to kolo, chodím každý týden do cvi ení, n kdy bowling, jsem takový sportovní typ.
P ÍLOHA P VI: TRANSKRIPCE ROZHOVOR „F“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Tak, už se mi pomalu blíží 40, je mi 36 let, mám dva kluky a d lám tady na Charit jako pe ovatelka, je to charitní ošet ovatelská a pe ovatelská služba, je to vlastn terénní. Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? Rok a n jaký m síc Pravd podobn byla celá tato doba v nována pé i o seniory, je to tak? Ano Co Vás p ivedlo k této práci? Jo, tak to je dlouhá historie. Klidn povídejte, asu máme dost. Tak já jsem pracovala p edtím na pošt u p epážky jako hlavní pokladní a ta práce se mi zdála být hrozn jen o hmotné stránce, taková necitlivá, nemohla jsem tam uplatnit to co bylo ve mn . Tak jsem hrozn toužila po n jaké zm n . Za ala jsem pracovat jako dobrovolník tady na Charit , pak jsem do toho onemocn la, ¾ roku jsem ležela doma, mezitím jsem chodila tady vypomáhat a tak n jak jsem se ocitla až na Charit . Byl to takový skoro osud. To že jste se v novala Charit , cht la jste vždy pomáhat senior m? Já jsem to m la asi tak n jak v sob , m la jsem strašn ráda babi ku a d du, a vlastn ta ochota pomáhat druhým m k tomu vedla. Za tou p epážkou jsem si p ipadala, že se k tomu až tak nehodím. Já jsem to d lala vlastn už od 18 rok a tak n jak jsem dosp la k tomu, že jsem cht la d lat n co pro lidi. A za alo to tím že jsem za ala jako dobrovolník, bez nároku na odm nu a chytlo m to tak, že jsem si dala žádost na Charitu. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Tak ráno si vezmeme tady na Charit klí e od klient , od jejich byt
a pom cky, rukavice, n jaké ty prost edky ubrousky na ruce,
desinfek ní krémy a potom vlastn už jdeme v 7 hodin k t m klient m. Jo a ješt rozpis si opíšem k sob , protože já to jinak zapomenu co tam mám. No a potom vyrážím postupn k t m klient m. Stíháte to vždycky všechno v pohod ? Jo, dá se íct že jo. Co Vás motivuje k práci? Jejda, … no tak vlastn to, že každý ten klient je jedine ný svým zp sobem. A tím že já mu dávám n co ze sebe, tak i on nám to vrací, tím že…, jednak ty paní, ke kterým chodíme mi dají n jaký recept na n jaké jídlo co ješt neznám. Nebo taky ty životní osudy, kterými oni dokáží obohatit lov ka vlastn . Takže i to že si povídáme, tak nejenomže to obohatí, t eba já m žu o n co ze svého života obohatit toho lov ka a on obohatí v tšinou m , víc než já jeho. Tak to. A to že prošel celým svým životem a má
k tomu co íct. A nebo ty nemoci, to všechno je co m jako spíš obohacuje. To vzájemné dávání tam, tak to m obohacuje, to je velká motivace. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti, co vás dokáže pot šit, povzbudit? Tak t eba když dostanu kolá . (smích) No hodn je jich takových hodných, že když p ijdeme, tak nás vlastn odm ují, n kte í. Ale te
když t eba byly Velikonoce tak jsem taky rozdávala
vají ka. A jak byla ta otázka? Z eho máte radost p i práci? Když tu práci dob e d lám a t eba když ten klient je rád, t eba, že už se na m t ší, to oni ne íkají jen m , to íkají všem. Jsou takoví. A tím že jsem ho pot šila a on se usmívá když odcházím. A to i vycítím že i já mám radost, když ji má on. V em je pro Vás tato práce náro ná? N kdy po fyzické stránce, když máme paní na vozí ku a ona je ležák, a máme ji na ten vozí ek p esunout, odvézt do kuchyn na ob d a potom zase zpátky na tu postel, tak možná n kdy v té fyzické práci. Ale jinak je to pro m spíš p íjemné A p ece kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující No tak zatím, já tam nejsem tak dlouho v tom oboru, tak možná tak 2, já si zatím žádné stresy nep ipouštím, ale když se n kde staráme o klienta, kde je vid t že, tam není zabezpe ena ta hmotná stránka, jako že tam chybí mýdla, krém a takové základní v ci, tak potom jsme takoví bezradní. Že když napíšeme vzkaz, pro toho lov ka, pro toho t eba rodinného p íslušníka, když napíšeme že je pot eba olej, že ta pokožka je vysušená, nebo vitamíny, jako ovoce, tak ten rodinný p íslušník se k tomu nestaví n jak kladn . Tak to jsme v takové slepé uli ce. Že jedin ze svého, nebo jinak nic. Tak to je takové. Myslíte že ješt n co by se našlo, n co stresujícího, n jaká jiná zát ž? Když si ten klient trvá na svém, je t eba ho p evléct do istého a on je zvyklý být dlouho v jednom oble ení, i když ho má t eba flekaté. My se snažíme ho p evlíkat, to musíme vlastn , i to je základní hygienická pot eba. A on na tom trvá, on to nechce ani za nic. A tak my to ud láme, i když víme, že bez jeho v le se to d lat nemá. To když se brání a nechce to, tak to je takový zádrhel. Ale to je vyjímka. Když se na to podívám trošku z jiného úhlu, jak na vás t eba p sobí to když jsou klienti nemocní? Tak to mi nevadí, já se snažím to brát jako tak klidn a když odcházím tak vypouštím toho klienta. A nemám ani noc agresivní ani psychicky nemocné klienty.
O kolik se tak staráte klient ? Asi o 20 – 30. Te
asi spíš t ch 20. Protože d íve jsme
vozili i ob dy ale to už te není, takže toho není tak moc. Máme i klienty v nemocnici. Co vám pomáhá zvládnout tyto situace? No když si dám walkmana nebo mp3 do uší Takže hudba je pro vás takový relax? No ano. Dá se íct ta hudba, a já se doma odreaguju, natáhnu se, eknu kluk m te
m nerušte chvilku tak oni poslechnou a jdou ven. Je to
p kné. Takže takový ten relax p i hudb . Co vás od práce pe ovatele odrazuje nebo by vás mohlo odradit?... No jediné co by m mohlo odradit tak asi to, kdyby n jaký klient m t eba necht l, to asi. Já jsem nad tím n jak nep emýšlela, ale kdyby t eba zavolal tady paní vedoucí, že si m nep eje, tak to by m asi srazilo. To bych p emýšlela pro , co jsem ud lala špatn , za ala bych v tom hloubat. Možná bych o sob za ala pochybovat. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? To že ta práce není dostate n ohodnocená. Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Asi když jsou n jaké problémy s klientem, myslím tím, když je jim špatn , omdlí nebo jsou jiné komplikace. To si pak íkáte jestli jste ud lala všechno dob e a tak jak to m lo být. Co vám pomáhá se s takovými problémy vyrovnávat? Snažím se moc si to nep ipoušt t. Dalo by se íct, že když zav u za sebou dve e a odejdu od klienta, tak už myslím na jiného a to mi pomáhá. Jaké je vaše pracovní prost edí? Moc se mi tady líbí. Jsem tady moc spokojená. A co vztahy s kolegy nebo vedením. Musím íct, že je tady p átelská atmosféra a se všemi vycházím dob e. Máte si s kým promluvit o tom co Vás v práci tíží nebo stresuje?Ano, jsou to kolegové a taky vedoucí, s t mi vždycky mluvím o tom co pot ebuji vy ešit, ale i tak, dalo by se íct že jsou to mí p átelé. Jak vám to pomáhá? Je to takové uvoln ní, spadne z vás takové to b emeno. A taky t eba dostanete n jakou radu, která vám pak pom že p i práci. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci?Ano
Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? No a doma hlavn ta hudba, rodina taková domácí pohoda. N kdy si pouštím hudbu tak nahlas, že na m p ijde sousedka, a si to kluci zeslabí, ale jsem to já, komu to tak ve. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Mám tady v Otrokovicích takové oblíbené míste ko, kam chodím když pot ebuju nabrat nové síly. Je to tady kousek v lese. To mi moc pomáhá.
P ÍLOHA P VII: TRANSKRIPCE ROZHOVORU „G“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Je mi 31 let a pracuji v Charit sv. Anežky v Otrokovicích v charitní ošet ovatelské a pe ovatelské služb . Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? V pozici pe ovatele pracuji 2 roky, ale pomoci druhým se v nuji už 11 let. Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Ty dva roky ano. Co Vás p ivedlo k této práci? Já jsem se k pomáhání dostal tak n jak už na vojn . Tam jsem pracoval v kuchyni a v rámci vojenské služby jsem se seznámil s ádovými sestrami, které byly v nedaleké fa e. Tato fara sloužila jako domov pro p estárlé kn ze. Za al jsem sem docházet a t eba si povídat s t mi lidmi. Jednou m poprosili, jestli bych jim pomohl p i krmení. V bec mi to nevadilo a když m potom prosili jestli bych jim pomáhal tak jsem byl rád a za al jsem tam chodit pravideln . Když mi skon ila vojenská služba a vrátil jsem se dom , tak jsem za al p emýšlet o takové práci, ve které bych mohl n komu pomoct. Nejd íve jsem pracoval jako dobrovolník tady na charit , pomáhal jsem nap íklad i p i povodních. Pak jsem se dostal k práci v humanitárním sklad , kde jsme p ipravovali humanitární pomoc, nakládali a vykládali jsme vagóny. Pak p išla nabídka na práci pe ovatele a já jsem ji p ijal. Cht la jste vždy pomáhat senior m? Bylo to spíše spontánní, nep emýšlel jsem o tom komu budu pomáhat. I když si myslím, že práce se seniory je asi mén náro ná, než kdybych m l pomáhat t eba mentáln postiženým. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Ráno p ijdeme, zkontrolujeme rozpis, abychom v d li co máme d lat, si vezmeme klí e od klient , od jejich byt a pom cky, rukavice, a jiné. Pak se informujeme o zdravotním stavu klient se sestrou, jaké mají léky a podobn . No a potom vlastn už jdeme do terénu. Pracujeme podle toho jaké jsou nasmlouvané výkony u jednotlivých klient . Když jsme u klient skon ili tak se vracíme zpátky sem na Charitu a vy izujeme takové ty administrativní v ci. Te
jak je ten nový
zákon tak se musí d lat spoustu v cí, tak aby bylo vše v po ádku. Musí být vypracované standardy a my musíme vykazovat co všechno d láme, aby bylo jasné že je dodržovaná taková ta úcta ke klient m. Co Vás motivuje k práci? M ta práce motivuje celkov , když vím že m žu n komu pomoct, když to pot ebuje. Když je klient se mnou spokojený.
Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? No tak ur it jakákoliv kladná odezva od toho klienta, je to to když je spokojený, pot ší m když mají klienti radost z toho co pro n d láme, ale i toho když už nás vidí a eknou že nás rádi vidí. No taky když nás pochválí, t eba i zp tn , že jsme ud lali n co dob e. No a taky uznání od rodiny, když nám ta rodina pod kuje, že se o klienta staráme. Nejhez í je takový ten ne ekaný dík. V em je pro Vás tato práce náro ná? Když ten klient službu odmítá. Je to taky hodn o pen zích. Te
se za každou tu službu platí, což d ív bývalo zdarma. Jsou tady neustále
spory kolem pen z. Ti klienti jsou hodní a ne eknou vám abyste ned lal to a to, protože je to stojí peníze. Oni eknou že to jsem nemusel, nebo a se s mini nezdržuju. To je takové náro né, ale ty služby jsou nasmlouvané, takže to d lat musíme. Tak íkám klient m, že na n mám as, že jim rád pomáhám a tak. A pomáhám jim rád. Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující Ono to dost kolísá, záleží to na situaci ve které jste. Když je všechno v po ádku a klient je spokojený tak by to byla 0, ale m žou nastat situace, p i kterých by to byla 10. Jaké by to byli situace? No tak t eba spory s rodinou, když si myslí, že ned láme to co máme, nebo když ta rodina nezabezpe í všechny to pot ebné pom cky. Jako t eba krémy, tekuté mýdla a tak. N kdy je ten krém t eba dražší, ale vydrží i dva m síce. A ti klienti to pot ebují, protože ta pokožka je opravdu velmi suchá. M žete ozna it ješt n co co je pro vás stresující? Jsou to i takové ty malichernosti klient , vý itky ze strany rodiny, ale také léka e a taky vedoucích, ale to je jen velmi z ídka. Co by to bylo dál? No nap íklad když se stane n jaký problém, že t eba klient spadne, dostane mrtvi ku a neotevírá vám. Tak máte strach co se d je, musíte volat záchranku, vedoucí, rodinu, jsou to takové starosti. Je to nejistota že nevíte co se d je a jestli jste ud lal všechno co jste mohl. V takových situacích se taky dostáváte do asového skluzu a t eba k dalšímu klientovi p ijdete pozd , ale on nechápe, že za to nem žete. Co vám pomáhá zvládnout tyto situace? To že vím jak zareagovat. Obvykle jdu cílen a snažím se toho zbavit, zamyslet se nad tím a p ekousnou to. No a taky když zavolám vedoucí a popovídáme si o tom a získám dojem, že jsem ud lal všechno správn . No a taky asertivita, taková ta p im enost.
Co vás od práce pe ovatele odrazuje? No já jsem se jako muž dostal za za átku do takové situace, kdy se klientky p ede mnou styd ly a necht li abych je ošet il, umyl nebo tak. Tak to jsme pak museli ešit s vedoucí, že k nim nebudu docházet. Nebo taky to, že jako muž asi neud lám ten úklid stejn jako žena. Ale je to taky na zvyku. Te už s tím problémy nejsou a chodím ke všem klient m. Ješt n co by vás mohlo odradit? N kdy je to t žké hlavn za za átku, vidíte samotu, deprese, stá í a podobn . Taky je t žké když víte co vás ten den eká a jako profesionál by jste se m l usmívat, to je n kdy taky náro né. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? To aby byl lov k 100%. Aby byl vždy profesionální tak jak má být, aby nic nezanedbal, pé e byla kvalitní a klient ji mohl náležit ocenit. Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Komplikace ve vztahu s vedením. M už se to jednou stalo a bylo to nep íjemné. Asi byla vina na obou stranách a mrzí m , že jsme si to do dnes nevysv tlili. Rád by se s tím lov kem setkal a promluvil si s ním o tom. Je ješt
n co takového? Ty konflikty
s klientem, ale to už jsem íkal. Co vám pomáhá se s takovými problémy vyrovnávat? Já to beru tak že asem se to vy eší, snažím se tím moc nezat žovat. Jaké je vaše pracovní prost edí? Myslím, že je to tady všechno v pohod , všechno co pot ebujeme máme. A co vztahy v kolektivu nebo s nad ízenými? Vztahy máme velmi dobré, nem žu si na nic st žovat. Máte si s kým promluvit o tom co Vás v práci tíží nebo stresuje? Ano, ur it
se
spolupracovníky a taky s vedoucí, klidn i po telefonu. Jak vám to pomáhá? Když si s n kým promluvíte tak vám to p inese uvoln ní a taky m žete najít ešení. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci? Ano, ur it . Ale i tak si musím dávat velký pozor p i práci, aby n komu nezp sobil bolest, t eba když se nem že hýbat a já ho mám p eto it a nevím jak na to. Obvykle se poradím se spolupracovníky, ti mi eknou jak to mám d lat, dají mi rady nebo je poprosím aby mi to ukázali. Je to hodn o komunikaci mezi námi.
Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? V tšinou jdu na procházku, za p áteli, na návšt vu k n komu blízkému, nebo když zajdeme do restaurace nebo do cukrárny. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? No pro m to až tak fyzicky náro né není, takže se jedná spíš o tu psychickou zát ž a s tou se vyrovnávám zájmy, které mám po práci, jak už jsem ekl, tak hlavn ti p átelé.
P ÍLOHA P VIII: TRANSKRIPCE ROZHOVORU „H“ M žete mi íct kolik je Vám let a kde pracujete? Je mi 35 let a pracuji na Charit v Otrokovicích. Jak dlouho pracujete v pozici pe ovatelky? 5 let Byla celá tato doba v nována pé i o seniory? Ano Co Vás p ivedlo k této práci? Máme to tak n jak v rodin , maminka je zdravotní sestra a m to také táhlo tímto sm rem. Cht la jste vždy pomáhat senior m? Senior m pomáhám celou dobu a líbí se mi to, ale už jsem n kolikrát p emýšlela, že bych šla k mentáln postiženým d tem. To m taky hodn láká. Byla to zase taková zm na. M žete mi popsat Váš b žný pracovní den? Do práce chodíme na 7 nebo na 8 podle pot eby klient . N kdy jdeme p ímo ke klientovi, ale obvykle jdeme nejd ív sem na Charitu. Když jsme na Charit tak si p ipravíme pom cky, vezmeme si klí e od klient a zkontrolujeme rozpis. Pak v tšinou konzultujeme se sestrou zdravotní stav klient
a
dostaneme pokyny jaké jim dát léky. Potom vyrážíme za klienty. Co Vás motivuje k práci? M motivuje to, že jdu n komu pomoct, že m žu pomáhat. Co je ve Vaší práci zdrojem radosti? No t eba když se ti klienti na m t ší, mají radost z toho když jsem u nich, když jsou p íjemní a váží si toho co pro n d láme.
asto jsou
velice vtipní, snaží se žertovat. To pak p i komunikaci vládne taková p átelská atmosféra. Ješt n co vás napadne? Taky když vás pohladí, podá vám ruku a vy tak n jak tušíte že vás má rád. No a taky mám velkou radost že mám takové kolegy i vedoucí.
asto si
povídáme a máme super vztah. V em je pro Vás tato práce náro ná? Hodn to záleží na klientovi, každý je jiný a každý má jiné pot eby. U n koho je ta práce náro n jší fyzicky u jiného psychicky. Zkuste jmenovat n co konkrétního. N kdy mám t eba vý itky jestli jsem všechno ud lala správn a jestli jsem nemohla ud lat víc. N kdy je to náro né i v tom, že p ijdete ke klientovi a on vám dává po ád stejné otázky. T eba p ijdu ke klientce pozd ji, protože jsem se zdržela u jiného klienta a ona se m ptá jakože jsem p išla pozd . Tak jí to vysv tlím a ona se m za minutu zeptá zase jakože jsem p išla pozd . A když se vás takto zeptá t eba desetkrát, tak
je to takové vy erpávají.
asto to taky omezuje komunikaci, protože jsem z toho tak
unavená že jen odpovídám na to co se m klient ptá. Kdyby jste m la ozna it míru stresu, který je spojen s Vaší prací na stupnici 0 – 10, jaké íslo by to bylo? 0 = žádný stres, 10 = maximáln stresující Záleží to na situaci, normáln by to byla asi p tka ale n kdy je to doopravdy totáln vy erpávající a to by byla ta desítka. M žete ozna it co konkrétn je pro vás stresující? Když mají klienti bolesti a nem žete jim nijak pomoct, i když d láte maximum co m žete. Zkusila by jste vyjmenovat ješt n co? Když mám splín a nechce se mi do práce, taky to že se musíme potýkat se spoustou administrativy. Hodn klient nevidí co všechno musíme d lat, že nemáme na starosti jen je. Stalo se nám s kolegyní, že jsme došli k pánovi, u kterého byl domluven úklid. Už to samo je nestandardní, ale za ali jsme mu uklízet a on cht l po ád p idávat úkoly. Když jsem ekly že jsme se tak nedomluvili a že máme ješt práci jinde, tak se velice divil. P išlo mi že nás bral jako úklidovou službu a to m hodn mrzelo. Pak už jsem ani nebyla schopná mu n jak oponovat. To byl velmi nep íjemný pocit. Cítila jsem se taková jakoby ponížená. Co ješte by jste ozna ila za stresující? Tak to nepochopení klient , když se klient zlobí, když je zlý. asto jsou takoví, protože nemají rádi sami ani sebe. Jindy jsou neuctivý, neocení naši práci, nebo si neustále na n co st žují. Kdyby jste to m la se adit podle míry stresu od nejvíce stresujícího, jaké by bylo po adí? Tak na prvním míst by to byla ur it ta bolest, když vidíte utrpení toho druhého, pak to když se klientovi n co nelíbí a pak neohodnocení nebo neúcta. Co vám pomáhá zvládnout tyto situace? Já jsem v ící, takže m velmi pomáhá síla v Boha, protože bez n j by to nem lo smysl. Pak je to ur it rodina, manžel a taky vedoucí, která nám vychází maximáln vst íc a je moc hodná a otev ená všem našim problém m. asto se nás sama ptá jak se nám da í, jestli je n co v po ádku. To je fajn. Co vás od práce pe ovatele odrazuje? Odrazuje m to že ta práce je nedocen ná a neohodnocená. Myslím si, že by sem m lo jít víc dotací, když už po nás cht jí tolik administrativy. Co považujete za nejv tší problém p i práci pe ovatele? Ty finance, protože
lov k
pot ebuje z n eho žít. A i když pomáhání je p kné, a ta práce m napl uje, tak mám doma rodinu a peníze pot ebujeme tak jako každý jiný.
Jaké jiné problémy se mohou vyskytnou p i vaší práci, myslím tím takové problémy které vás tíží a musíte vynaložit energii na jejich zvládnutí, p ekonání nebo vyrovnání se s nimi? Nejhorší jsou takové ty p ípady, když se n komu ud lá špatn , nebo nedýchá a musíte mu poskytnou první pomoc, zavolat sanitku a rodinu, vedoucí. To je takové náro né. Máte strach aby nenastaly n jaké komplikace. Pak si t eba íkáte, co když nedokáži klientovi pomoct. Napadlo by vás ješt n co? Je to t eba to, když vám necht n n kdo spadne, nebo n komu zp sobíte bolest. Starám se o jednu paní a její zdravotní stav je hodn špatný. Celé t lo má bolavé a sta í, když se jí dotknete a to jí zp sobuje hroznou bolet. To je pak hrozná práce. Nevíte jak se jí chytnout, tak aby ji to bolelo co nejmí . Klientka je pak mrzutá a zlá, ale tomu se lov k nem že divit. Taky m hodn mrzí když námi lidé pohrdají, nejen klienti ale i jejich rodina a když jsou arogantní. Co vám pomáhá se s takovými problémy vyrovnávat? Jak už jsem ekla tak je to p edevším ta víra v Boha, rodina a spolupracovníci. Jaké je vaše pracovní prost edí? Celkov se mi tady na charit líbí, máme vše co pot ebujeme, nic nám nechybí. A co vztahy s kolegy nebo nad ízenými? Tak ty bych hodnotila na jedni ku. Jsem taky fakt moc spokojená. Máte si s kým promluvit o tom co Vás v práci tíží nebo stresuje? Ano to ur it . Na koho se m žete obrátit? Tak ur it na vedoucí. Ta je moc hodná a vždycky nám umí poradit nebo pomoct. Jak vám to pomáhá? Když si máte s kým promluvit, tak z vás ty problémy spadnou je to takové uvoln ní. Hodn
mi pomáhá i manžel, když m
poslouchá co mu všechno
vykládám. Ten už by skoro mohl být i psycholog, co už si musel všechno vyslechnout. Myslíte, že je to dobrý zp sob pomoci? Rozhodn ano. Co vám nejvíc pomáhá, když si pot ebujete odpo inout? Tak když jsem doma, pustím si hudbu, tak podle nálady. N kdy takovou smutn jší jindy je to na vzpružení. Uva ím si aj nebo kávi ku. Tak m povzbudí, když d cka ve škole dostanou jedni ku, tak z toho mám radost. Jinak tak vana, relaxace, taková ta duševní hygiena. Vaše práce je náro ná jak fyzicky, tak psychicky. Co vám pomáhá udržet se fit a v pohod ? Když to jde, tak jezdím na kole, i tady v práci, když se p emís uji mezi klienty. Ráda chodím na procházky a hrozn se mi líbí, když je p kné po así a svítí sluní ko, tak to mi dodává energii.
Je ješt n co co by jste cht la na záv r dodat? Ano ješt jsem se cht la zmínit o seminá ích, které vás p i práci nastartují. as od asu na takové seminá e jezdíme nebo se tady po ádají a vždycky si tam najdeme n co co nás dokáže povzbudit. Pak si znovu uv domíte o em ta práce je a zase vás baví jako na za átku.