Zdravé stárnutí - výzva pro Evropu MUDr. Hana Janatová CSc.
Státní zdravotní ústav
1
Projekt EU Zdravé stárnutí zSpolufinancován EK – DG SANCO z2003-2007 zNIPH Švédsko koordinátor + Česká Republika, Rakousko, Norsko, Anglie, Itálie, Finsko, Holandsko, Portugalsko, Skotsko, WHO, EuroHealthNet zV r. 2006 další země Evropy zwww.healthyageing.nu Státní zdravotní ústav
2
Náplň projektu Zdravé stárnutí zStatistika ( existující ) zLiteratura ( výzkum ) zDobrá praxe ( příklady a kriteria ) zPolitiky ( EU a národní ) zDoporučení zPublikace zWorkshopy, semináře, závěrečná konference Státní zdravotní ústav
3
Zdravé stárnutí - definice zPROJEKT DEFINUJE ZDRAVÉ STÁRNUTÍ zjako „proces maximálního využití všech možností k fyzickému, sociálnímu a duševnímu zdraví , který umožní starším lidem aktivnĕ a bez diskriminace účastnit se společenského dění a mít nezávislý a kvalitní život“. Státní zdravotní ústav
4
Priority z z z z z z z z z z
Sociální kapitál Duševní zdraví Důchodová a předdůchodová etapa života Bydlení jako součást životního prostředí Přístup ke zdravotnickým službám Prevence úrazů a násilí Tabák a alkohol Užívání léků a související problémy Výživa Fyzická aktivita Státní zdravotní ústav
5
Demografické změny v Evropě z2005 EU 4% (18,2 milionů )lidí ve věku 80+ ČR 2,9 % z2015 EU 5, 2% , ČR 3.8 % z2025 EU 33% 60+ ČR 31% zNárůst populace v důchodovém věku do r. 2025, po r. 2030 pokles zNejstarší populace : Švédsko, nejmladší Turecko, Rumunsko z3 Ž/ 2 M 65-79, 2,6 Ž/ 1 M 80+ Státní zdravotní ústav
6
Demografská charakteristika ČR z Česká republika drží evropský primát spolu s Finskem – má nejpočetnější skupinu lidí ve věku 50 – 64 let. Znamená to, že za deset let tato skupina bude patřit k seniorům a bude pravděpodobně do značné míry ekonomicky neaktivní a zároveň bude nejvíce čerpat zdravotní a sociální služby. z Co se týče starých lidí nad 80 let, patříme ke spodní hranici v Evropě, takže prakticky se v současnosti problémy narůstání starších lidí ještě příliš neprojevují. z Co se týče průměrné délky života u obou pohlaví, je ČR uprostřed tabulky evropských států. Ke špici patříme mezi nově přistoupenými zeměmi. z Souvislost s HDP a průměrnou délkou života nelze popřít, ale rozdíly v HDP jsou mnohem větší než rozdíly v průměrné délce života. z Průměrný věk odchodu do důchodu je srovnatelný s ostatními státy Evropy pro muže i ženy. Státní zdravotní ústav
7
Podíl starší populace Průměrn á délka života
Odchod do důchodu muži
Odchod do důchodu ženy
8 500
75,3
61,2
59,0
3,7
28 600
78,2
60,7
60,0
14,4
4,8
23 300
79,6
60,9
61,0
19,5
17,3
5,3
31 000
80,2
63,5
62,8
Island
15,2
8,5
2,6
33 700
80,6
-
-
Turecko
-
7,8
0,7
3 400
68, 7
-
-
Nejpodobnější ČR
Finsko 20,4 Švédsko 19,5
Chorvats ko 74,8 Slovinsko 76,6
Holandsko 61
Belgie 58,7 Francie 59,6
50-64 let (%)
65-79 let (%)
80 let + (%)
ČR
20,4
11,1
2.9
Finsko
20,4
11,8
Itálie
18,4
Švédsko
Lucembur sko 11,0 Rakousko 11,4
Slovinsko 2,9 Bulharsko 2,9
HDP na 1 obyvatele v EURO
Maďarsko 8 000
Státní zdravotní ústav
8
Střední délka života z Největší šanci na dlouhý život mají muži v Lichtenštejnsku ( 79 ), Švýcarsku ( 77,8) a na Islandu ( 78,7) . z Nejmenší v Lotyšsku( 64,8), Turecku( 66,4) a Estonsku ( 65,3). Muži v ČR jsou zhruba v polovině tabulky (72 ) . z Nejdéle žijí ženy ve Francii (82,9) ve Švédsku ( 82,4) a ve Španělsku ( 83), opakem je Turecko (71) a Rumunsko (74,8). Ženy v ČR patří v evropskému průměru ( 78,5), ale mají přední místo mezi nově přistoupenými státy. Státní zdravotní ústav
9
Riziko chudoby z V ČR mají lidé nejnižší pravděpodobnost ze všech Evropských států , že upadnou do chudoby ve věku nad 65 let ( 4%) . Práh chudoby je stanoven jako 60% národního průměrného příjmu a je tedy v reálných číslech pro každou zemi jiný. Chudoba na Islandu je pravděpodobně bohatstvím v České republice. z Tento údaj lze interpretovat jen v souvislosti s ostatními socioekonomickými ukazateli: u nás není společnost výrazně ekonomicky rozdělena na bohaté a chudé jako jinde. Výrazně nejvyšší procento lidí nad 65 let v riziku chudoby je v Irsku ( 44%), dále v Portugalsku a ve Španělsku.Nejnižší , kromě Česka, také v Polsku, Maďarsku. a. Státní zdravotní ústav
10
Zaměstnanost z V ČR patří zaměstnanost mužů i žen ve věku 50 – 64 let k hornímu průměru v Evropě. Mezi jednotlivými státy jsou značné rozdíly. U nás a dalších nově přistoupených států zaměstnanost v této věkové kategorii znamená práci na plný úvazek kdežto ve starých zemích EU je toto procento nižší, zejména u žen, kde převažuje úvazek částečný. z Nejméně mužů v této věkové kategorii pracuje v Polsku ( 47,2%), Maďarsku ( 51,5%) a Bulharsku ( 52,0%), nejvíce na Islandu ( 92%), Kypru( 78( a Švýcarsku ( 81). Ženy nejvíce pracují na Islandu ( 82,2%), ve Švédsku a v Norsku. Nejméně můžu na plný úvazek je v Holandsku, Švédsku, Velké Britanii a Finsku, nejvíce na Slovensku, ve Španělsku a v České republice. Nejvíce žen pracuje na plný úvazek na Slovensku ( 93%), v Česku a v Bulharsku. Nejméně zaměstnaných žen je na Maltě ( 17,2%), v Itálii, Belgii a Španělsku. z Nejméně jich pracuje na plný úvazek v Holandsku ( 19%), ve Velké Británii ( 52%), Belgii a Německu ( 53%). z Nejmenší rozdíly mezi zaměstnaností žen a mužů v této věkové kategorii je možno nalézt ve Finsku, Maďarsku, Estonsku, v Litvě a Rumunsku. Značné rozdíly jsou na Maltě, v Portugalsku, ve Španělsku, v Německu, v Belgii, ve Velké Británii, v Rakousku a v Irsku. Státní zdravotní ústav
11
Zaměstnanost a riziko chudoby Zaměstnanost v 50 – 64 letech muži (%)
Zaměstna nost na plný úvazek muži (%)
Zaměstnanost v 50 – 64 letech ženy (%)
Zaměstnanost na plný úvazek ženy (%)
Riziko chudoby v 65 + pro obě pohlaví (%)
ČR
68,2
96
47,3
90
4
Island
92,7
95
82,2
57
-
Švýcarsko
81,8
89
61,8
32,0
-
Kypr
78,0
93
42,9
85
52
Polsko
47,2
89
32,9
81
7
Maďarsko
51,5
94
41,3
91
8
Bulharsko
52,0
94
37,8
93
14
Nejpodobnější ČR
Portugalsko 68,1 Španělsko 68,0
Španělsko 98, Slovensko 98, Itálie 95
Holandsko 45 Francie 49,1
Maďarsko 91 Estonsko 91 Slovinsko 88
Polsko 7 Maďarsko 8 Holandsko 8
Státní zdravotní ústav
12
Zaměstnanost a zdravá délka života muži z Zdravá délka života je údaj vypočtený Světovou zdravotnickou organizací a objektivizuje prostý údaj o očekávané průměrné délce života. Vyjadřuje počet let, která může 60 letá osoba žít bez vážnějších zdravotních omezení. z Rozdíl mezi průměrnou a zdravou délkou života ukazuje, že průměrná délka života se nerovná zdravé délce života. Znamená to, český muž může být zdravý do 73,5 roku, ač je průměrná délka života 72 let. Ve Švédsku se muž dožije průměrného věku 77,9 , ale jen do 77,1 má pravděpodobnost, že zůstane zdravý. z Rozdíly mezi státy v rozdílné délce života se tak mohou zmenšovat právě podílem zdravých roků. z Dotýká se to také rozdílů v délce života mezi muži a ženami. V průměrné době zdravého života se obě pohlaví k sobě přibližují. Státní zdravotní ústav
13
Zaměstnanost a zdravá délka života muži Plný úvazek ve věku 50 – 64
Průměrná délka života
Zdravé roky nad 60+
Rozdíl mezi průměrnou a zdravou délkou života
ČR
96
72,0
13.5
+1,5
Španělsko
98
76,1
16,4
+0,3
Slovensko
98
69,9
12,3
+ 2,4
Itálie
95
76,6
16,4
+0,2
Holandsko
78
76,0
15,5
+0,5
Švédsko
88
77,9
17,1
- 0,8
Velká Británie
88
75,9
15,7
- 0,2
Finsko
88
74,9
15,7
- 0,8
Nejpodobnější ČR
Španělsko, Slovensko,
Portugalsko 72,7
Kypr 14,2
Slovinsko +1,6
Státní zdravotní ústav
14
Zaměstnanost a zdravá délka života ženy z Z údajů nevyplývá, že by zaměstnanost žen ve věku 50 – 64 let na plný úvazek ovlivnila sama střední délku života ani zdravou délku života. z Negativní rozdíl mezi zdravou a průměrnou délkou pro ženy ve všech státech Evropy znamená, že poslední roky průměrného dožití budou poznamenány omezujícím zdravotním problémem. Většinou se jedná o měsíce, někdy o roky - např. na Islandu ( 3,8 roku), na Kypru ( 5,4). z Pouze turecké ženy mají šanci na to, že pokud se dožijí vyššího než průměrného věku, budou se těšit ještě 3,2 let dobrému zdraví ( průměrná délka života turecké ženy je 71 let). z Pokud bychom porovnali průměrnou zdravou délku života pro ženy a muže v ČR, zjistíme, že se rozdíl průměrné délky života 6,5 roku zmenší na 3.5 roku rozdílu v letech prožitých ve zdraví ( zdravá délka života )
Státní zdravotní ústav
15
Zaměstnanost a zdravá délka života ženy Plný úvazek ve věku 50 – 64 let (%)
Průměrná délka života ( roky)
Zdravé roky nad 60+
Rozdíl mezi průměrnou a zdravou délkou života
ČR
90
78,5
16,8
- 1,7
Island
82,2
82,5
18,7
- 3,8
Švédsko
72,2
82,4
19,6
- 2,8
Norsko
67,4
81,9
19,9
- 3,0
Malta
17,2
81,0
18,2
- 4,2
Itálie
30,8
82,5
19,4
- 3,1
Belgie
32,6
81,1
19,1
- 2,0
Španělsko
32,7
83
19,9
- 3,1
Nejpodobnější ČR
Maďarsko 91 Estonsko 91
Polsko 78,9 Chorvatsko 78,3
Estonsko 16,5 Dánsko 17,2
Slovensko - 1,7
Státní zdravotní ústav
16
Duševní zdraví zDeprese ( klinicky diagnostikovaná) EU 25, věk 65+ : 9% - 15% zNižší než v ostatních populačních skupinách kromě Itálie zÚzkostné poruchy: 2% - 10% zČastější ve věku 65+
Státní zdravotní ústav
17
Duševní zdraví: intervence - důkazy zDobrovolnictví zvyšuje duševní pohodu seniorů, kteří ji vykonávají, tak u tĕch, kteří tyto služby dostávají zStudijní kroužky a skupiny poskytující sociální aktivity mohou zabránit sociální izolaci a osamocenosti u seniorů.
Státní zdravotní ústav
18
Úrazy, pády, sebevraždy, násilí z67 milionů hospitalizací v EU/ rok z mortalita : 140/100 000 ve věku 80+ z 20/ 100 000 ve věku 70 - 79 zNejnižší : Španělsko zNejvyšší: Maďarsko, Česko, Finsko
Státní zdravotní ústav
19
Úrazy: intervence - důkazy z mnohostranné posouzení rizik pádů a provedení příslušných zmĕn snižuje počet pádů u lidí starších 60 let z více fyzické aktivity ve volném čase zabraňuje zlomeninám kyčle z kurzy cvičení Tai Chi a podobné aktivity, které napomáhají k lepší rovnováze a posilují svalstvo, efektivnĕ snižují počet pádů u seniorů, zejména jsou-li doporučovány individuálnĕ odborným zdravotnickým personálem z opatrné ordinování nebo odejmutí psychofarmak snižuje riziko pádů u seniorů z kyčelní chrániče pomáhají při prevenci zlomeniny kyčle u seniorů, vystavených velkému riziku zlomeniny a pobývajících v léčebných zařízeních. Státní zdravotní ústav
20
Pohybová aktivita zNorsko: 6% populace 65+ aktivní dle doporučení: 30 min středně náročné aktivity denně zSnižování pohybové aktivity s věkem zNejméně aktivní: 80+, chronická onemocnění, nízké vzdělání, nízký příjem Státní zdravotní ústav
21
Pohybová aktivita: intervence - důkazy z Intervence včetně vyšetření u specialisty na pohybovou aktivitu je efektivním způsobem zvýšení úrovnĕ pohybové aktivity u seniorů z intervence zamĕřená na fyzickou aktivitu vede nejen ke zvýšení fyzické aktivity u seniorů, ale i k snižování kuřáctví, zlepšení výživy a k snížené konzumaci alkoholu z fyzická aktivita je efektivní při zvyšování síly, aerobní kapacity, pružnosti, rovnováhy při chůzi a ve stoji u seniorů z primární léčebná péče ve formĕ krátkého poradenství poskytovaného zdravotnickými odborníky a pomocný informační písemný materiál vedou k zvýšené fyzické aktivitĕ seniorů; krátké poradenství (3-10 minut) může mít v tomto ohledu stejný účinek jako delší Státní zdravotní ústav
22
Nadváha a obezita zBMI: stoupá s věkem z65+ : klesá BMI a zvyšuje se počet osob s podváhou zNormální váha, ale riziko podvýživy zKalcium , vitamin D – prevence rizika osteoporózy
Státní zdravotní ústav
23
Nadváha : intervence - důkazy zpodávání vitaminu D3 a vápníku je účinným způsobem prevence zlomenin při pádu u křehkých seniorů zpříjem zeleniny je účinný, neboť se tak podstatnĕ snižuje riziko rakoviny u lidí ve vĕku 40-80 let; zsenioři ve vĕku 50-59 let mohou udržet úbytek na váze o více než 3 kg pĕt let po ukončení redukčních programů. Státní zdravotní ústav
24
Tabák a alkohol z Kouření z EU 15 ( 1999 ), věk 65+ : 25% M, 10% Ž z celkem 16% z věk 25-34: 46% M, 38% Ž z celkem 42% z Alkohol z Nadměrná konzumace je věkové skupině 65+ nižší, 2-3x víc mužů pijáků než žen.Poměr se s vyšším věkem zvyšuje Státní zdravotní ústav
25
Tabák a alkohol : intervence - důkazy z Odvykání kouření zůstane nejefektivnĕjší metodou snížení rizika nemocí způsobených kouřením v každém vĕku, včetnĕ lidí starších 60 let; z Nekuřáctví je asociováno se zdravým stárnutím, přičemž bývalí kuřáci a „nikdy-kuřáci“ dostatečně fyzicky aktivní mají dva a půl krát vĕtší pravdĕpodobnost stárnout ve zdraví než jejich protĕjšky, bývalí kuřáci a „nikdy-kuřáci“ se sedavým způsobem života. z Střídmá spotřeba alkoholu může mít příznivý vliv na zdraví u zdravých seniorů, především s ohledem na srdeční zdraví a délku života. Z globálního hlediska však neexistuje zemĕ, kde by kladné účinky alkoholu převážily ty záporné. Státní zdravotní ústav
26
Bydlení: intervence - důkazy zZměny ve vnitřním prostředí snižují riziko pádů a následných zlomenin zVhodné úpravy bytového prostředí mohou vést k zlepšení duševního zdraví ( např. snížení strachu z pádů ), ale mohou mít i opačný účinek ( např. vyšší náklady na pohodlnější bydlení – stres ).
Státní zdravotní ústav
27
Závěr z Další informace na www.healthyageing.nu: zHealthy Ageing – a Challenge for Europe publikace zZdravé stárnutí – výzva pro Evropu, stručná verze – v 17 jazycích na internetu
[email protected] Státní zdravotní ústav
28
