ZÁKLADNÍ VNITROSVAZOVÉ P EDPISY
eského zahrádká!ského svazu o.s. Vážení p átelé zahrádká i, dostáváte do rukou publikaci, kterou p ipravila právní komise p i RR ZS. V ní jsou uvedeny platné Stanovy eského zahrádká ského svazu a všechny související výklady a p edpisy. P edstavenstvo republikové rady rozhodlo o jejím vydání, aby všichni funkcioná i a 'lenové svazu m(li k dispozici pohromad( všechna nejd)ležit(jší pravidla, která jsou pro 'innost a fungování jednotlivých organiza'ních složek ZS pot ebná. Jsou pot ebná i pro jednání se státními a správními orgány, dotazují se na n( i soudy v p ípad( r)zných spor), a, už mezi zahrádká i navzájem nebo mezi zahrádká i a dalšími osobami nebo institucemi. M)žete namítnout, že právní mluva je pro oby'ejného zahrádká e p íliš složitá a že tyto v(ci nepot ebujeme. Jen potud, než dochází k r)zným spor)m, které eší 'asto až soudy. A tady pak platí, že „neznalost p edpis) neomlouvá“. Pokud tato brožura poslouží praktickým pot ebám funkcioná ) ZS i adových 'len), pak její p íprava a vydání splnily sv)j ú'el. V Praze dne 23. 9. 2010 JUDr. Ladislav Labuta, CSc. tajemník RR a p edseda právní komise RR OBSAH Stanovy eského zahrádká ského svazu o.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Výklad stanov eského zahrádká ského svazu o.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Jednací a volební ád orgán! eského zahrádká ského svazu o.s. . . . . . . . . . . . . . 27 Sm$rnice upravující vznik a zánik organiza(ních jednotek ZS . . . . . . . . . . . . . . . . 38 (p íloha k jednacímu a volebnímu ádu) Komentá k jednacímu a volebnímu ádu orgán! ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Vzorový osadní ád zahrádkové osady ZO ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Vzorová smlouva o správ$, provozu, údržb$, obnov$ a úhradách užívání spole(ných za ízení ZO ZS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
Základní vnitrosvazové p edpisy eského zahrádká ského svazu o.s. JUDr. Ladislav Labuta, CSc., JUDr. Karel Láník, a (lenové právní komise RR ZS. Vydal: eský zahrádká ský svaz o.s. - úst edí, Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3, v roce 2010 - vydání první, pro pot ebu svých organiza(ních složek. Technický redaktor: Ing. Miloš Kožešník. Tisk: PressTerminal, Na Královce 4, Praha 10. ISBN: 978-80-85362-66-4
STANOVY eského zahrádká ského svazu o.s. ÁST I. §1 Název, sídlo a obvod 8innosti 1. eský zahrádká ský svaz, o.s. (dále jen svaz) je dobrovolné, nepolitické, samostatné ob(anské sdružení zájemc! o zahrádká skou (innost podle zákona (. 83/1990 Sb., o sdružování ob(an!, v platném zn$ní. 2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou (innost v souladu s t$mito stanovami, vnitrosvazovými normami a obecn$ závaznými právními p edpisy. 3. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 15. 4. Svaz p!sobí na území eské republiky. §2 Poslání svazu 1. Hlavním posláním svazu je podporovat, rozvíjet a popularizovat odbornou zahrádká skou (innost, zakládat zahrádkové osady, uspokojovat a hájit zájmy (len! svazu, podílet se svou (inností na tvorb$ a ochran$ životního prost edí, krajinného vzhledu a vytvá et svým (len!m podmínky pro aktivní odpo(inek. 2. Svaz vytvá í podmínky pro rozvoj zahrádká ské (innosti, p$stování ovoce, zeleniny, vinné révy, kv$tin a dalších rostlin, v(etn$ jejich zpracování a úpravy. Za tím ú(elem zejména: a) poskytuje odborné a organiza(ní porady související s (inností svazu. Z izuje poradny, organizuje (innost odborných instruktor! v oboru zahrádká ské (innosti, b) po ádá a organizuje p ednášky, školení, výstavy, sout$že, zájezdy, exkurze, kulturní, spole(enské a jiné akce, c) spolupracuje s ob(anskými sdruženími a vytvá í zájmové kroužky mládeže, d) propaguje zahrádká skou (innost na ve ejnosti, vydává vlastním nákladem (asopisy, odbornou a organiza(ní literaturu, e) z izuje pot ebné fondy, f) usiluje o to, aby správní orgány nejen stabilizovaly zahrádkové osady v územních plánech m$st a obcí a jejich trvalé využití pro zahrádká skou (innost, ale aby i tyto oblasti rozši ovaly, g) organizuje služby a další (innost v souladu s právními p edpisy, h) spolupracuje s organizacemi podobného zam$ ení v zahrani(í. §3 lenství lenem se m!že stát fyzická osoba, která souhlasí
1. lenství ve svazu je dobrovolné. se stanovami svazu. 2. lena p ijímá výbor základní organizace na základ$ písemné p ihlášky. lenství vzniká p ijetím, zaplacením zápisného a (lenského p ísp$vku. Je-li p ijetí odmítnuto, má uchaze( o (lenství právo se odvolat k (lenské sch!zi, jejíž rozhodnutí je kone(né. 3. Dokladem (lenství je jednotný (lenský pr!kaz, který (lenu p edá základní organizace. 4. len svazu je (lenem v jedné základní organizaci, p i(emž k uspokojení svých zájm! m!že hostovat a vyvíjet (innost i v jiných základních organizacích svazu. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osad$, je (lenem organizace p i níž je osada z ízena. 2
5. lenství zaniká: a) vystoupením - (lenství zaniká dnem, ve kterém bylo písemné oznámení (lena o vystoupení doru(eno výboru základní organizace, b) zrušením (lenství pro neplacení (lenských p ísp$vk! - (lenství zaniká k 31. 12. kalendá ního roku, v n$mž (len nezaplatil (lenské p ísp$vky, c) vylou(ením, d) úmrtím. 6. len m!že být vylou(en: a) dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v organizaci, které ohrozilo její ádný chod nebo chod orgán! svazu, b) porušuje-li nebo neplní povinnosti (lena vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, a(koliv byl již písemn$ vyzván p íslušným orgánem svazu, aby od takového jednání upustil, c) zp!sobil-li svým jednáním svazu nebo jeho organiza(ní jednotce nikoliv nepatrnou hmotnou nebo jinou majetkovou újmu, d) byl-li pravomocn$ odsouzen k nepodmín$nému trestu odn$tí svobody pro úmyslný trestný (in. 7. Zánik (lenství nezakládá nárok na vrácení (lenských nebo ú(elových p ísp$vk!. 8. P i zániku (lenství zaniká vedle (lenských práv i nárok na užívání pozemk! v držení organizace, pokud nebude smluvn$ sjednáno jinak. 9. Vylou(ený (len se m!že znovu ucházet o (lenství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o vylou(ení. 10. lenem svazu se m!že stát i právnická osoba, která má p edpoklady podílet se na rozvoji (innosti svazu a souhlasí se stanovami svazu. lenství právnických osob se upravuje na základ$ písemné smlouvy s p íslušným orgánem svazu. lenský p ísp$vek je stanoven podle oboustranné dohody. §4 Práva a povinnosti 8lena 1. len svazu má právo: a) podílet se na (innosti svazu a využívat k tomu jeho za ízení v rozsahu stanoveném vnitrosvazovými normami, b) volit a být volen do orgán! svazu, c) prost ednictvím orgán! svazu rozhodovat o jeho (innosti, d) obracet se na orgány svazu se svými podn$ty, návrhy, dotazy apod. s právem na jejich vy ízení, e) p i sporných záležitostech obrátit se na revizory ZO ZS, revizní skupinu územního sdružení ZS a revizní skupinu republikové rady ZS, f) považuje-li rozhodnutí n$kterých z orgán! svazu za nezákonné nebo odporující stanovám, m!že do 30 dn! ode dne, kdy se o n$m dozv$d$l, nejpozd$ji do 6 m$síc! od rozhodnutí, požádat soud o jeho p ezkoumání. 2. len svazu je povinen: a) dodržovat stanovy svazu a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami orgány svazu a jeho organiza(ních jednotek, b) plnit rozhodnutí p ijatá podle t$chto stanov a ostatních vnitrosvazových norem orgány svazu a jeho organiza(ních jednotek a smluvní závazky s nimi uzav ené, c) ú(astnit se aktivn$ práce ve svazu a podílet se na ochran$ p írody, d) platit ádn$ (lenské a ú(elové p ísp$vky, e) chránit majetek svazu a p ispívat k ú(elnému hospoda ení s ním,
3
f) zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a jeho organiza(ních jednotek, dodržovat v!(i ostatním (len!m ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití. §5 Svazové ocen:ní, 8estné 8lenství 1. len!m, funkcioná !m, orgán!m svazu, p ípadn$ i jiným osobám, institucím a organizacím, které se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být ud$lena svazová ocen$ní. 2. estné (lenství m!že být ud$leno zvlášI zasloužilým (len!m ZS.
ÁST II. STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU §6 Organiza8ní struktura svazu Svaz se 8lení na organiza8ní jednotky, kterými jsou: - základní organizace - specializované základní organizace - územní sdružení. Výkonnými a ídícími orgány svazu jsou: - územní rady - republiková rada. 1. lenové svazu se sdružují v základních organizacích, vytvá ených v ur(itém územním obvodu nebo podle specializovaných zájm!. 2. Základní organizace se podle pot eby sdružují v územních sdruženích. 3. Sdružené základní organizace vytvá ejí v rámci územních sdružení územní rady, které jsou jejich statutárními orgány sdružení a výkonnými a ídícími orgány svazu na území v p!sobnosti územního sdružení. 4. Územní rady vytvá ejí republikovou radu svazu a mohou vytvá et v rámci území kraje v n$mž p!sobí krajskou koordina(ní radu. 5. Všechny orgány svazu jsou voleny a rozhodují kolektivn$. Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgán!m. Usnesení orgán! p ijatá v rámci stanov jsou závazná. 6. Základní organizace a územní sdružení mají právní subjektivitu. Vystupují v právních vztazích svým jménem a mají samostatnou majetkovou odpov$dnost. Mohou nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu se Stanovami ZS a obecn$ závaznými právními p edpisy. 7. lenská sch!ze volí výbor základní organizace, revizory a (leny do územní rady, kte í jsou zástupci základních organizací v územním sdružení. 8. Územní rada volí p edstavenstvo a revizní skupinu územního sdružení, pov$ uje své delegáty zastupováním v krajské koordina(ní rad$ a volí (lena do republikové rady z delegovaných (len! základními organizacemi. 9. Orgány svazu vykonávají svou p!sobnost v rozsahu ur(eném stanovami. K tomu mohou v rámci této p!sobnosti vydávat v souladu se stanovami p íslušné vnitrosvazové normy. Jednání orgán! upravuje jednací a volební ád orgán! svazu. 10. Revizo i a revizní skupiny kontrolují hospoda ení a (innost p íslušných orgán!. 11. lenové projednávají všechny otázky (innosti a hospoda ení ve své základní organizaci p ímo, p ípadn$ prost ednictvím shromážd$ní delegát! a ve vyšších orgánech prost ednictvím zvolených zástupc!. 4
12. K p ijetí návrh! a usnesení je t eba nadpolovi(ní v$tšiny hlas! p ítomných, pokud ve stanovách není upraveno jinak. 13. V závažných p ípadech m!že (lenská sch!ze a územní rada dvout etinovou v$tšinou hlas! p ítomných odvolat svého (lena ve vyšším orgánu. 14. Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu je platné a ú(inné jen v rozsahu, který není v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami vyšších orgán! nebo obecn$ platnými právními p edpisy. 15. V p ípad$ nezbytné pot eby lze jednotlivé (leny orgán! svazu kooptovat. Kooptaci schválí p íslušný orgán na svém nejbližším zasedání. 16. Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslu(itelné. 17. Orgány svazu podle pot eby ustavují pracovní a odborné komise. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE §7 Vznik - rozd:lení - zánik 1. Zájemci mohou ustavit základní organizaci p i po(tu alespoL t í osob. 2. Základní organizace s velkým po(tem (len! nebo r!zným p$stitelským zam$ ením se m!že rozd$lit. O rozd$lení organizace a majetku rozhodne (lenská sch!ze. Toto ustanovení platí také v p ípad$, že dojde k (áste(nému zániku zahrádkové osady. 3. Základní organizace zanikne, usnese-li se na tom (lenská sch!ze podle § 9 odst. 2 a 3 a sou(asn$ (lenská sch!ze rozhodne o zp!sobu provedení likvidace. 4. Základní organizace m!že rovn$ž zaniknout rozhodnutím územní rady pokud je tato organizace nefunk(ní, po dobu více jak dvou let nevyvíjí žádnou (innost, nezapojuje-li se do (innosti územního sdružení, pop ípad$ pokud vykonává svoji (innost v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami nebo obecn$ závaznými platnými právními p edpisy. 5. Vznik, rozd$lení a zánik oznámí organizace územní rad$ územního sdružení v n$mž byla, je nebo bude zapojena. Platnost a ú(innost rozhodnutí o vzniku, rozd$lení (i zániku organizace a s ním spojená práva a povinnosti vyplývající z právní subjektivity organizace nastávají po registraci nebo jejích zm$nách, které zajistí p íslušná územní rada. 6. Zájemci zabývající se specializovanými obory zahrádká ské (innosti mohou ustavit specializované základní organizace, na které se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základních organizací. 7. P i základních organizacích mohou být z ad d$tí a mladých zájemc! o zahrádká skou (innost z izovány zájmové kroužky mládeže. Jejich (lenové mají právo ú(astnit se d$ní v základní organizaci v p im$ eném rozsahu, stanoveném výborem základní organizace, který zajišIuje jejich (innost. § 7a Zahrádkové osady 1. V p ípadech, kdy místní podmínky pro zahrádká skou (innost umožLují efektivní soust ed$ní zahrádek do v$tšího územního celku, z izují místn$ p íslušné základní organizace podle platných právních p edpis! zahrádkové osady. 2. Vnit ní režim a správu, v(etn$ užívání spole(ných za ízení z ízených základní organizací k zajišt$ní provozu zahrádkové osady, upraví základní organizace osadním ádem, který je závazný pro její (leny. 3. Povinností základní organizace je upravit písemnou formou režim užívání majetku základní organizace v zahrádkové osad$, tj. cest, vody, elekt iny a dalšího majetku, 5
s vlastníky pozemk!, kte í nejsou (leny základní organizace. Ve smlouv$ bude upravena i povinnost úhrady záloh na poskytované služby a jejich vyú(tování, odpov$dnost za škodu zp!sobenou na majetku základní organizace a rovn$ž dodržování zásady ohleduplnosti, vzájemného respektu a zásady dobrého soužití se (leny základní organizace. §8 Orgány základní organizace Orgány základní organizace jsou: a) (lenská sch!ze b) výbor c) revizo i. §9 lenská schFze 1. lenskou sch!zi svolává výbor základní organizace podle pot eby, nejmén$ 1 krát za rok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 (len! základní organizace. V p ípad$, že nelze zajistit její svolání jinak, m!že svolat (lenskou sch!zi územní rada. V základních organizacích s v$tším po(tem (len! mohou být sch!ze konány podle místních podmínek formou shromážd$ní volených delegát!, jejichž zastoupení je upraveno jednacím a volebním ádem svazu. 2. lenská sch!ze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména: a) plní usnesení územní rady a republikové rady, b) schvaluje plán (innosti a rozpo(et základní organizace a usnáší se na návrzích ur(ených vyšším orgán!m svazu, c) projednává a schvaluje (erpání rozpo(tu a jeho zm$ny, zprávu výboru o (innosti, ú(etní uzáv$rku a zprávu revizor!, d) jedná o návrzích výboru a (len!, e) volí na období 5 let p edsedu ZO, (leny výboru, revizory, u t í(lenné organizace volí p edsedu a hospodá e, f) volí a odvolává (lena územní rady, g) stanoví výši zápisného, ú(elových p ísp$vk! a jejich splatnost, h) schvaluje osadní ády, rozsah a druh pracovní povinnosti, i) rozhoduje o vylou(ení (lena, j) s kone(nou platností rozhoduje o odvolání proti nep ijetí za (lena, k) rozhoduje o dopln$ní výboru základní organizace a revizor!, uskute(Luje doplLující volby, rozhoduje o odvolání (len! výboru a revizor!, l) rozhoduje o zániku a rozd$lení základní organizace ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2, 3, m) o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnot$ nad 10 tisíc K(, n) schvaluje po(ty a zp!sob volby delegát! podle odst. 1. 3. K rozhodnutí podle odstavce 2 písm. h), i), j), m), je zapot ebí 2/3 hlas! z p ítomných (len!, podle odst. 2 písm. l) 2/3 hlas! všech (len! základní organizace. § 10 Výbor základní organizace 1. Výbor základní organizace je jejím statutárním orgánem. ZajišIuje (innost základní organizace podle usnesení (lenské sch!ze v souladu se stanovami svazu. Hospoda í s finan(ními prost edky podle vnitrosvazových norem a schváleného rozpo(tu v souladu s obecn$ závaznými právními p edpisy. Za svou (innost odpovídá (lenské sch!zi. 6
2. Sch!ze výboru jsou svolávány podle pot eby. Sch!ze výboru musí být také svolána, požádá-li o to nejmén$ 1/3 (len! výboru s uvedením ú(elu jednání. Výbor zejména: a) zajišIuje úkoly organizace a p ijímá nové (leny, b) p id$luje zahrádkové dílce (len!m do užívání, pokud je ZO vlastníkem nebo nájemcem pozemk!, c) zajišIuje zájmy organizace ve vztahu k vlastník!m pozemk!, d) zajišIuje pravidelné vybírání (lenských p ísp$vk! a ú(elových p ísp$vk!, e) p ipravuje návrhy plánu (innosti a rozpo(tu, f) vytvá í pracovní a odborné komise, g) organizuje kroužky mládeže a pov$ uje odborn$ vysp$lé (leny jejich vedením, h) zajišIuje odbornou p ípravu (len! organizace, i) vede stanovené evidence o majetku organizace, j) p ipravuje návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené p!sobnosti je realizuje a p ipravuje k jednání na (lenské sch!zi, k) organizuje osobní, v$cná a finan(ní pln$ní ze smluv a dohod o využívání prost edk! a spole(ných za ízení organizace, l) v rámci stanoveném vnitrosvazovými normami p ipravuje vnit ní akty upravující chod organizace, zejména osadní ád, hmotnou zainteresovanost, p!sobnost funkcioná ! a podpisová práva, vede p íslušné agendy podle vnitrosvazových norem a obecn$ závazných p edpis! a pokyn! vyšších orgán! svazu. 3. Neodkladné záležitosti p íslušející do p!sobnosti výboru základní organizace vy izuje p edseda nebo pov$ ený (len výboru ZO ZS. Tato opat ení musí p edložit výboru základní organizace ke schválení na jeho nejbližší sch!zi. § 11 Revizo i 1. Revizo i provád$jí podle pot eby, nejmén$ však jednou za rok ve smyslu § 6 odst. 10 kontrolu hospoda ení a (innosti základní organizace, eší sporné záležitosti (len! ve smyslu ustanovení § 4 odst.1 písm. e) stanov. lenské sch!zi p edkládají zprávu za uplynulé období s návrhy na opat ení. 2. Revizo i mají právo zú(astLovat se jednání výboru základní organizace s hlasem poradním. ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ § 12 Ustavení, struktura a úkoly sdružení 1. Územní sdružení vzniká na základ$ rozhodnutí republikové rady, pokud to vyžadují pot eby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací v tomto území. 2. Orgány územního sdružení jsou: - územní rada, - p edstavenstvo územní rady, - revizní skupina územního sdružení. 3. Úkolem územního sdružení a jeho orgán! je zabezpe(ovat rozvoj svazu v daném území a zajišIovat pln$ní úkol! vyplývajících ze stanov, jednacího ádu, vlastních usnesení a usnesení republikových orgán!. Územní sdružení zároveL prosazuje zabezpe(ení zájm! sdružených základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjekt!m na daném území a k republikovým orgán!m svazu. 7
4. Územní sdružení zanikne na základ$ rozhodnutí republikové rady, zaniknou-li pot eby, pro které územní sdružení vzniklo nebo na návrh dvou t etin základních organizací v n$m sdružených. ORGÁNY ÚZEMNÍHO SDRUŽENÍ § 13 Územní rada 1. Územní rada je statutárním orgánem územního sdružení a ídícím a výkonným orgánem svazu na území jeho p!sobnosti. 2. Územní radu tvo í zástupci základních organizací sdružených v územním sdružení. 3. Územní rada se schází nejmén$ jednou ro(n$. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 sdružených základních organizací. 4. Do p!sobnosti územní rady p ísluší zejména: a) koordinovat (innost základních organizací, b) jednat a usnášet se o (innosti a hospoda ení územních orgán!, o zpráv$ revizního orgánu, c) jednat a usnášet se o záležitostech, které jí p edloží základní organizace a p edstavenstvo sdružení, d) usnášet se o v$cech majetkových, e) usnášet se o návrzích pro republikovou radu, f) volit p edsedu, místop edsedy a (leny p edstavenstva, g) volit p edsedu a (leny revizní skupiny, h) volit a odvolávat (lena do republikové rady, i) odvolávat p edsedu, místop edsedy, (leny p edstavenstva, p edsedu a (leny revizní skupiny, v p ípad$ ne(innosti (lena územní rady navrhovat p íslušné základní organizaci jeho odvolání, j) projednávat a schvalovat plán (innosti a rozpo(et územního sdružení, k) plnit usnesení republikové rady, p edkládat jí podn$ty a informovat o své (innosti, l) vytvá et pracovní a odborné komise, z izovat poradny, m) rozhodovat o zániku ZO podle § 7 odst. 4 a provedení majetkoprávního vypo ádání, n) podílet se podle svých pot eb na vytvá ení a (innosti krajské koordina(ní rady, pov$ ovat delegáty k zastupování v krajské koordina(ní rad$ a odvolávat je. 5. K rozhodnutí podle odstavce 4 písm. d), h), i), n), je zapot ebí 2/3 hlas! p ítomných (len! územní rady. 6. V naléhavých p ípadech rozhoduje o záležitostech náležejících do p!sobnosti územní rady její p edstavenstvo. Své rozhodnutí musí p edložit ke schválení územní rad$ na její nejbližší sch!zi. § 14 P edstavenstvo územní rady 1. ZajišIuje (innost svazu a územního sdružení v období mezi zasedáními územní rady podle jejich usnesení. Za svoji (innost odpovídá územní rad$. 2. Schází se podle pot eby, nejmén$ však 4 krát ro(n$. 3. P ipravuje a projednává plán (innosti a rozpo(et územní rady. Hospoda í s finan(ními prost edky v rámci schváleného plánu (innosti a rozpo(tu územní rady. 4. Plní funkci smír(ího orgánu mezi základními organizacemi v území. 5. P ipravuje kandidátku pro volby do p edstavenstva územní rady, revizní skupiny územního sdružení a kandidáta pro volbu do republikové rady. 8
6. Neodkladné záležitosti p íslušející do p!sobnosti p edstavenstva m!že ešit p edseda, p ípadn$ radou pov$ ený (len. Tato opat ení musí být p edložena p edstavenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání. § 15 Revizní skupina územního sdružení 1. Revizní skupina územního sdružení provádí ve smyslu § 6 ost. 10 nejmén$ jednou za p!l roku kontrolu hospoda ení a (innosti územní rady a eší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e). 2. Poskytuje pomoc revizor!m základních organizací. P edkládá územní rad$ zprávu o (innosti za uplynulé období s návrhy na opat ení. 3. P edseda revizní skupiny se zú(astLuje jednání územních orgán! s hlasem poradním. K jednáním územních orgán! mohou být p izvání i ostatní (lenové revizní skupiny. 4. Revizní skupina územního sdružení m!že provád$t revizi hospoda ení ZO ve spolupráci s revizory základní organizace. § 16 Ustavení a úkoly krajské koordina8ní rady 1. Krajskou koordina(ní radu tvo í delegáti územních sdružení pov$ ení územními radami k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institucemi. 2. Krajská koordina(ní rada jedná a schází se podle pot eby, požádá-li o to nejmén$ 1/3 jejích (len!. Do p!sobnosti krajské koordina(ní rady náleží zajišIovat zájmy a pot eby organizací v kraji navenek a za tím ú(elem vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní moci a správy v kraji a jinými institucemi na krajském stupni. 3. Krajská koordina(ní rada není orgánem svazu ve smyslu § 6 stanov a nemá vlastní právní subjektivitu. REPUBLIKOVÉ ORGÁNY § 17 Republikové orgány jsou: a) b) c)
republiková rada, p edstavenstvo republikové rady, revizní skupina republikové rady. § 18 Republiková rada
1. Republikovou radu tvo í (lenové zvolení územními radami na dobu 5 let p ípadn$ kooptovaní (lenové p edstavenstvem republikové rady. Republiková rada je nositelem právní subjektivity svazu. 2. Je svolávána nejmén$ jednou za rok. Mimo ádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to 1/3 (len! republikové rady. 3. Do p!sobnosti republikové rady pat í zejména: a) jednat a usnášet se o návrhu stanov a jejich zm$nách, b) schvalovat jednací ád a volební ád orgán! svazu a jiné vnitrosvazové normy a usnášet se o jejich zm$nách, 9
c) volit p edsedu, maximáln$ 4 místop edsedy, tajemníka a (leny p edstavenstva, p edsedu a (leny revizní skupiny, d) stanovit hlavní zásady (innosti a hospoda ení svazu, e) stanovit výši (lenských p ísp$vk! a jejich rozd$lení, f) jednat a usnášet se o zprávách a návrzích územních rad, svých (len!, pracovních komisí a revizní skupiny, g) usnášet se o zániku svazu a územních sdružení a zp!sobu likvidace majetku, h) odvolávat p edsedu, místo p edsedy, tajemníka a (leny p edstavenstva, p edsedu revizní skupiny a (leny revizní skupiny, i) v p ípad$ ne(innosti (lena republikové rady navrhovat p íslušné územní rad$ jeho odvolání, j) vydávat (lenské pr!kazy, známky a odznaky, k) uskute(Lovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou (innost, vydávat (asopisy, l) projednávat a schvalovat plán (innosti a rozpo(et, plán zahrani(ních styk!, ú(etní uzáv$rku republikové rady a publikovat je, m) hospodárn$ spravovat majetek, n) z izovat svépomocný fond, p ípadn$ další fondy pro rozvoj zahrádká ské (innosti, o) ustavovat podle pot eby pracovní a odborné komise, p) z izovat "Úst edí svazu" a schvalovat jeho Statut, q) p enést (ást své p!sobnosti na p edstavenstvo republikové rady, s výjimkou p!sobností uvedených pod písmeny a) až i) a p), r) ud$lovat svazová vyznamenání. 4. a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a), e), h) je zapot ebí 2/3 hlas! p ítomných (len! republikové rady, b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g) je zapot ebí 2/3 hlas! z celkového po(tu (len! republikové rady. § 19 P edstavenstvo republikové rady 1. Je výkonným orgánem republikové rady a tvo í je p edseda, místop edsedové, tajemník a (lenové volení republikovou radou na její volební období nebo kooptovaní. P edseda stojí v (ele p edstavenstva, zastupuje svaz navenek a jedná jeho jménem. Místop edsedové jednají v rámci své funk(ní p!sobnosti sv$ ené jim republikovou radou p i ustanovení do funkcí. Tajemník zabezpe(uje (innosti pro výkon funkcí p edsedy, místop edsed! a p edsedy revizní skupiny republikové rady, zápisy, kontrolu usnesení a p ípravu zasedání republikové rady a p edstavenstva. 2. P edstavenstvo koordinuje (innost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové rad$, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila, zejména: a) projednává a p edkládá návrhy k jednání republikové rady, b) hospoda í s finan(ními prost edky v rámci schváleného plánu (innosti a rozpo(tu, c) v naléhavých p ípadech rozhoduje o v$cech p íslušejících do p!sobnosti republikové rady. S rozhodnutím musí seznámit republikovou radu na jejím nejbližším zasedání, d) kooptuje po p edchozím projednání s p íslušnými územními orgány jejich (leny do republikových orgán!. 3. Schází se dle pot eby, nejmén$ však 4 krát ro(n$. Za svou (innost odpovídá republikové rad$.
10
4. Neodkladné záležitosti p íslušející do p!sobnosti p edstavenstva nebo republikové rady m!že ešit p edseda, místop edsedové a tajemník p edstavenstva. Tato opat ení musí p edložit p edstavenstvu republikové rady ke schválení na jeho nejbližším zasedání. § 20 Revizní skupina republikové rady 1. Provádí ve smyslu § 6 odst. 10 nejmén$ jednou za p!l roku revizi hospoda ení a (innosti republikové rady a eší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov. O výsledku revize informuje republikovou radu na jejím zasedání a mezi zasedáními republikové rady p edstavenstvo republikové rady. Za svou (innost odpovídá republikové rad$. 2. P edseda revizní skupiny se zú(astLuje jednání republikových orgán! s hlasem poradním. K jednání republikových orgán! mohou být p izváni i ostatní (lenové revizní skupiny. 3. Revizní skupina RR ZS m!že provád$t revizi hospoda ení ÚR ve spolupráci s revizní skupinou územního sdružení. § 21 Úst edí svazu Úst edí svazu zabezpe(uje pln$ní úkol! a usnesení republikových orgán! svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.
ÁST III. MAJETEK A HOSPODAMENÍ § 22 1. Svaz a jeho organiza(ní jednotky jako samostatné právnické osoby hospoda í s majetkem svazu, který je v jejich vlastnictví, v souladu s obecn$ platnými p edpisy podle zásad vydaných republikovou radou. 2. Majetek svazu tvo í hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva. Ve vlastnictví svazu jako celku je majetek, který svaz vlastní nebo který získal jako právnická osoba jménem eského zahrádká ského svazu o.s. pro pot eby svazu jako celku. Ve vlastnictví organiza(ních jednotek svazu je majetek vytvo ený nebo získaný základními organizacemi a územními sdruženími jako právnickými osobami jejich jménem pro vlastní pot ebu. 3. Základní organizace, územní sdružení a republiková rada hospoda í se svým majetkem samostatn$ v rámci své právní subjektivity a mohou jej mezi sebou vzájemn$ p evád$t a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv. 4. Republiková rada spravuje finan(ní fondy svazu na základ$ Statutu fond! ZS. 5. Zdroji majetku základních organizací, územních sdružení a majetku svazu jsou: a) hmotný majetek a majetková práva, b) podíl z (lenských p ísp$vk!, p íp. ú(elové p ísp$vky, c) výnosy akcí svazu organizovaných v souladu s posláním svazu, d) dary, dotace, p íp. jiné p ísp$vky státu, obcí a dalších organizací, e) výnosy z kapitálových vklad! a úroky. 11
ÁST IV. SPOLE NÁ A ZÁVNRE NÁ USTANOVENÍ § 23 Zastupování svazu 1. Základní organizaci navenek zpravidla zastupují p edseda spolu s dalším pov$ eným (lenem výboru základní organizace jako statutární zástupci. 2. Územní a republikovou radu zastupují navenek p edseda a jeden místop edseda jako statutární zástupci, p ípadn$ p edseda a pov$ ený (len p edstavenstva. Krajskou koordina(ní radu zastupují navenek zvolený vedoucí a další (len krajské koordina(ní rady. 3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základ$ a v rozsahu ud$lené plné moci jiné (leny svazu, pracovníky svazu, pop . další osoby. 4. Je-li k platnosti právních úkon! p edepsána písemná forma, je t eba podpis! dvou oprávn$ných zástupc!. 5. Podrobn$jší pravidla jednání orgán! a organizací svazu upravuje republiková rada ZS Jednacím a volebním ádem orgán! svazu. § 24 Odpov:dnost Hmotnou a právní odpov$dnost za provedené právní úkony a za hospoda ení s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 23 odst. 1 a 2, oprávn$ní zástupci podle § 23 odst. 3 a 4 a (lenové statutárních orgán! svazu a organiza(ních jednotek svazu v rozsahu své funk(ní p!sobnosti. § 25 Územní orgány svazu jsou právními nástupci okresních - m$stských výbor! ZS. Republiková rada je právním nástupcem úst edního výboru ZS. Ve statutárních m$stech jsou nástupnickými organizacemi všechny územní rady, které vzniknou. § 26 1. Stanovy eského zahrádká ského svazu vstupují v platnost schválením republikovou radou ZS dne 12. prosince 2009. 2. Stanovy registrované MV R dne 21. 12.2005 pod (j. VSP/1-2622/90-R se ruší. Stanovy byly registrovány MV R dne 11. 1. 2010 pod (j. VSP/1-2622/90-R. Toto zn$ní zahrnuje opravy schválené podle § 19 odst. 2 písm. b) stanov p edstavenstvem republikové rady dne 8. 4. 2010.
12
VÝKLAD STANOV eského zahrádká ského svazu o.s. ást I. K § l: Úvodní ustanovení stanov vychází ze zákona (ís. 83/1990 Sb., o sdružování ob(an!, podle kterého mohou ob(ané zakládat spolky, spole(nosti, svazy, hnutí a jiná ob(anská sdružení a sdružovat se v nich. Tato sdružení, potažmo i eský zahrádká ský svaz, jsou zásadn$ apolitická, dobrovolná a nevýd$le(ná. Výd$le(né (innosti zákon z výkonu práva sdružování jím upravovaného vylu(uje. Zákon výslovn$ stanoví, že porušení t$chto zásad, p ípadn$ porušení práv ob(an! nebo zákon! má za následek rozpušt$ní sdružení.To platí pro p ípad porušení i pro ZS, resp. pro jeho organiza(ní jednotky. Stanovy v souladu s citovaným zákonem charakterizují ZS jako právnickou osobu do jejíž svéprávnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Statut právnické osoby znamená, že p i spln$ní všech zákonných znak! (název, sídlo, p edm$t (innosti, vnit ní organiza(ní struktura, místo (innosti) má ZS právní subjektivitu, tj. právo vlastním jménem jednat, v rozsahu své p!sobnosti dané registrovanými stanovami a obecn$ platnými p edpisy zakládat, m$nit nebo rušit právní vztahy, nabývat práv a povinností, uzavírat závazky a nést samostatn$ majetkovou i jinou zákonnou odpov$dnost. Tato zp!sobilost vyplývá zejména z § 18 a násl. ob(anského zákoníku, který stanoví i její meze. K § 2: Ustanovení stanov o poslání ZS je z formáln$ právního hlediska vyjád ením p edm$tu (innosti ob(anského sdružení, který je jedním ze základních znak! právnické osoby a z v$cného hlediska vyjád ením ú(elu sdružení ze kterého plyne, pro( ZS vznikl, k (emu jeho (innost sm$ uje a jakým zp!sobem tuto (innost realizuje. Obecné vyjád ení p edm$tu (innosti je obsahem prvního odstavce § 2 stanov a (lení jej na oblast odbornou, oblast organiza(ní, oblast zájmovou, oblast spole(enského p!sobení a oblast relaxa(ní. Toto obecné vyjád ení po jednotlivých oblastech je konkretizováno zp!soby realizace (innosti v druhém odstavci, kde jsou p íkladmo uvedeny základní formy práce svazu v praktické podob$. Zatímco obecné vyjád ení z ejm$ pokrývá oblasti p!sobení ZS, p íkladmé zp!soby (innosti nemohou pokrýt všechny formy, jakými ZS a jeho sou(ásti p!sobí. Stanovám proto neodporuje, naopak je napln$ním jejich duchu a smyslu, když (lenové svazu nebo jednotlivé organiza(ní jednotky svazu plní ú(el sdružení tím, že nap . navzájem spolupracují a p edávají si zkušenosti z vlastní (innosti, budují zázemí pro spole(enské, sportovní (i jiné zájmové vyžití svých (len!, spolupracují na všech úrovních s orgány a institucemi státní správy i nestátního charakteru v oblastech své p!sobnosti, usilují o sponzorskou ú(ast a sami se podílí na ochran$ p írody, zapojují se do správy v$cí ve ejných, spole(enského d$ní atp. Zákon (. 83/1990 Sb. sice zakazuje sdružením vykonávat funkci státních orgán! nebo je ídit, nikoli však spolupráci s nimi. Absence na ve ejném d$ní by naopak vedla k izolaci, která by m$la za následek degradaci eského zahrádká ského svazu a jeho sou(ástí na úroveL nevýznamných spolk!, které nemají pro ve ejnost žádný efekt a které spole(nost zákonit$ ignoruje. A(koliv (innosti svazu jsou uvedeny jen p íkladmo, vymezují nejd!ležit$jší oblasti, které jsou pro jeho optimální fungování rozhodující. Odborná poradenská (innost je základem zvyšování úrovn$ zahrádká ské (innosti jako takové, uvád$ní do života nejnov$jších odborných poznatk! a výsledk! v$decké práce v oboru, p edávání zkušeností ve všech oblastech zahrádká ské (innosti. Má-li mít (lenství
13
ve svazu pro zahrádká e n$jaký význam, pak odborná (innost je pro (lenství jedním ze základních motiva(ních faktor!. Prezentace výsledk! zahrádká ské (innosti na výstavách, v médiích a obdobné (innosti svazu mají vedle odborného p!sobení i význam pro vliv na ve ejnost p i akceptaci zahrádká ského hnutí jako (innosti ve ejn$ prosp$šné a užite(né jak pro ochranu p írody a životního prost edí, tak pro prosazování zdravého životního stylu. Nové stanovy zahrnují do vý(tu d!ležitých (inností také úsilí o stabilizaci a rozši ování zahrádkových osad a jejich trvalé využití pro zahrádká skou (innost. Jde v podstat$ o úkol, na kterém závisí další existence zahrádká ského svazu. Organizace služeb jako další forma realizace (innosti svazu spo(ívá nap . v zajišt$ní podmínek pro zužitkování produkt! zahrádká ské (innosti, p i(emž však musí být spln$ny všechny zákonné podmínky s ohledem na zákaz výd$le(né (innosti v rámci p!sobení svazu a jeho organiza(ních jednotek jako ob(anského sdružení podle zák. (. 83/1990 Sb. Zpravidla pak p!jde o zajišIování služeb v rámci svazu pro své (leny, resp. jejich rodinné p íslušníky a osoby blízké, p ípadn$ o realizaci p ebytk! ve smyslu živnostenského zákona. P itom je t eba beze zbytku respektovat veškeré hygienické p edpisy. K § 3: lenství ve svazu je ve smyslu zákona o sdružování ob(an! (ís. 83/1990 Sb. právem každého ob(ana, který má zájem o zahrádká skou (innost (viz § 1 odst. 1 stanov) a souhlasí se stanovami svazu. Tato základní kritéria jsou zároveL základními podmínkami (lenství, které zájemce stvrzuje písemnou p ihláškou za (lena ZS, jíž se zavazuje akceptovat povinnosti upravené v § 4 odst. 2 t$chto stanov. Absence t$chto základních kritérií je výlu(ným d!vodem pro odmítnutí p ijmout zájemce o zahrádká skou (innost za (lena ZS. Ze zn$ní stanov plyne, že p ijetí za (lena není omezeno v$kem, státní p íslušností, etnikem ani jinými faktory, jako je nap . vlastnictví pozemku, vzd$lání, rodinný stav atp. Zájem o zahrádká skou (innost m!že být však posuzován podle faktických možností a schopností užívat práv a plnit povinnosti (lena a (init samostatn$ právní úkony z nich vyplývající. Tak je t eba hodnotit nap . p ijímání za (leny osoby nezletilé, nesvéprávné atp. lenství je dobrovolné. Podle zákona nesmí být nikdo nucen ke sdružování, ke (lenství ve sdruženích ani k ú(asti na jejich (innosti. Tím se samoz ejm$ nemá na mysli ú(ast na (innosti svazu pro jeho (leny, pro ty je ve smyslu stanov tato ú(ast povinností. Ze sdružení, tedy i z ZS m!že každý kdykoliv svobodn$ vystoupit. lenství je vedle p ijetí podmín$no zaplacením zápisného a (lenského p ísp$vku. Zápisným se rozumí vstupní finan(ní p ísp$vek p i p ijetí, který platí nový (len ve výši stanovené základní organizací. Výše zápisného se ur(uje podle náklad! na p ijetí a pom$rné výše ú(elového p ísp$vku k úhrad$ spole(ných za ízení, placeného ostatními (leny v daném roce (nap . u lena, který vstoupí do svazu v polovin roku se zápisné skládá z náklad! na p ijetí, tj. nap . náklady na po ízení legitimace, náklady na úhradu p i zavedení do evidence, poštovné, jízdné s tím spojené, event. další /zapojení vody, elektrických rozvod! apod./ a dále polovina ástky, která byla stanovena jako ú elový p ísp vek pro lena ZO na celý rok). Ú(elový p ísp$vek se p i zaplacení zápisného v tomto roce od nového (lena nevyžaduje (nepodílel se na schválení jeho výše). Pokud však bude ú(elový p ísp$vek vybrán, zápisné se nevyžaduje, zejména pokud náklady na p ijetí nejsou podstatné. lenská práva a povinnosti realizuje (len svazu v základní organizaci ZS (specializované základní organizaci), která jej p ijala za (lena. V této „mate ské organizaci“ plní základní povinnosti - platí (lenské a ú(elové p ísp$vky, ú(astní se práce ve svazu, (lenských sch!zí, event. akcí po ádaných základní organizací - volí a m!že být zvolen do orgán! svazu atp. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osad$, je (lenem organizace v níž 14
je osada z ízena, neboI práv$ zde je možné a nutné plnit úkoly, práva a povinnosti, které z užívání pozemku a vzájemných vztah! v zahrádkové osad$ v!(i n$mu a ZO (zpravidla z osadních ád!) vyplývají. Stanovy umožLují hostovat a vyvíjet (innost i v jiných než mate ských organizacích svazu, nap . k uspokojení svých zájm! p!sobit ve specializovaných organizacích, ú(astnit se (innosti ZO v míst$ svého pobytu mimo obvod p!sobnosti své mate ské organizace, atp. Vždy však svá základní práva a své povinnosti (len realizuje u své organizace. V míst$ hostování se pak ú(astní svazové (innosti za podmínek (nap . zaplacení ú(elového p ísp$vku), které si hostitelská organizace ur(í a s nimiž hostující (len souhlasí. Zánik (lenství ve svazu je v zásad$ vázán na absenci pln$ní ze základních kriterií (viz výše) a povinností, které z (lenství podle stanov vyplývají, resp. ze svobodné v!le na ú(asti ve svazu. Pokud (len ztratí zájem na (innosti svazu, zanikne jeho (lenství doru(ením jeho písemného oznámení o vystoupení výboru základní organizace. Zm$nou pobytu (lenství ve svazu nezaniká, (len ZS má možnost ukon(it své p!sobení v p!vodní ZO a p ejít do jiné ZO, která není oprávn$ná, pokud (len nadále plní své (lenské povinnosti, (lenství a (innost v jejím rámci odmítnout. P echod do jiné ZO však p edpokládá p ípadné majetkové vypo ádání, které je v$cí (lena a jeho p!vodní mate ské organizace. P echod (lenství se zaznamená v zápisu jednání výboru p!vodní i nové organizace a oznámí se na (lenských sch!zích. Zánik (lenství pro neplacení (lenských p ísp$vk! plyne automaticky p ímo ze stanov a není k n$mu t eba žádného dalšího ízení, které je podmínkou pro zánik (lenství vylou(ením. Rigidní (povinné) podmínky pro vylou(ení upravují stanovy a postup ur(uje Jednací a volební ád orgán! svazu. P estože zánik (lenství vystoupením, zrušením (lenství i vylou(ením (resp. úmrtím) sebou nese zánik (lenských práv i povinností, není to na újmu povinnosti majetkoprávního vypo ádání podle zákona. Podrobný postup upravuje op$t Jednací a volební ád orgán! svazu. Zaplacené (lenské a ú(elové p ísp$vky jsou vkladem (lena do majetku organizace jejímž je (lenem a proto nejsou samostatn$ p edm$tem vypo ádání - nevracejí se. lenství právnické osoby je vedle ú(asti na rozvoji (innosti svazu podmín$no rovn$ž pln$ním stanov v p im$ eném rozsahu daném charakterem právnické osoby, p ípadn$ upraveném písemnou smlouvou s p íslušným orgánem (výborem ZO, územní nebo republikovou radou) organiza(ní jednotky svazu u níž se právnická osoba stává (lenem ZS. Smlouvou se upraví zejména podíl na (innosti svazu nebo jeho sou(ásti, forma zapojení a výše zápisného, ú(elových a (lenských p ísp$vk!. Pokud se právnická osoba zabývá výd$le(nou (inností, nesmí být tato (innost konána jménem ZS nebo jeho organiza(ní jednotky, v jeho zastoupení nebo pod jeho hlavi(kou. Totéž se vztahuje na výd$le(nou (innost fyzických osob. K § 4: Práva a povinnosti (lena sdružení upravují podle zákona (ís. 83/1990 Sb. o sdružování ob(an! stanovy. S ohledem na obecné vyjád ení jsou však n$která práva a povinnosti konkretizovány v dalších vnit ních p edpisech, sm$rnicích a pokynech ZS a jeho organiza(ních jednotek, zejména v jednacím a volebním ádu, osadních ádech a jiných vnit ních sm$rnicích. Pokyny, informace a doporu(ení jsou dále publikovány ve V$stníku ZS. Jejich závaznost vyplývá z charakteru p íslušných dokument!. Obecn$ se vychází ze zásady, že zákonných práv (analogicky i podzákonných práv upravených normativními sm$rnicemi vycházejícími ze zákona) se nelze vzdát, zákonné povinnosti (analogicky podzákonné povinnosti upravené normativními akty) jsou závazné, opat ení metodického rázu mají doporu(ující charakter nap . zásady tvorby vnitrosvazových norem s lokální
15
p!sobností. Tato okolnost je zpravidla v takových aktech výslovn$ uvedená (viz také nap . vzorový osadní ád, vzorové smlouvy o užívání spole(ných za ízení atp.). lenská práva uvedená v prvním odstavci nemohou být žádným z orgán! svazu odmítnuta ani omezena, nicmén$ však p i jejich realizaci je t eba postupovat tak, aby byl dodržen tzv. instan(ní postup vycházející z organiza(ní struktury svazu upravený p íslušnými vnitrosvazovými normami (nap . jednacím a volebním ádem - viz právo volit je upraveno odlišn$ p i volbách do orgán! ZO, do orgán! ÚS (i republikových orgán!, právo obracet se na revizní orgány realizovat instan(n$, tj. obracet se na vyšší stupn$ až po vy(erpání možnosti vy ízení na nižších stupních, atp.). Povinnosti vyplývající ze stanov se vztahují pouze na (leny Svazu. Zákon (. 83/1990 Sb. o sdružování ob(an! výslovn$ zakazuje ukládat povinnosti ob(an!m, kte í nejsou jeho (leny. To se vztahuje nap . i na ob(any, kte í nejsou (leny svazu, ale z titulu vlastník! pozemk! užívají spole(ná za ízení zahrádká ských osad (proto je t eba tuto situaci s nimi smluvn$ upravit, stejn$ jako nap . úhrady za užívání spole(ných pozemk! a za ízení, v$cná b emena apod. podle obecn$ platných p edpis!). Obdobn$ nap . nelze v osadních ádech ukládat povinnosti rodinným p íslušník!m (len! ZS, kte í užívají za ízení v osadách. Odpov$dnost je nutné uplatLovat na (lenech ZO ZS, v!(i rodinným p íslušník!m je však možné uplatLovat nap . požadavky na dodržování zásad ob(anského soužití, dodržování protipožárních opat ení, ochrany životního prost edí atp. podle obecn$ platných p edpis!. Stejn$ tak je však nutné odmítnout odpov$dnost ZS a jeho organiza(ních jednotek za delikty (len! svazu, sm$ ující navenek a nesouvisející s pln$ním úkol! svazu, respektive p i p ekro(ení mezí zmocn$ní osob jednajících za svaz (i jeho orgány, pokud o tomto p ekro(ení druhá strana v$d$la (viz (l. 5 jednacího a volebního ádu). Pokud se v ustanovení § 4 stanov hovo í o majetku svazu, rozumí se tím majetek ZS a majetek organiza(ních jednotek nadaných právní subjektivitou, tj. územních sdružení a základních organizací ZS. K § 5: estné (lenství mohou ud$lit orgány svazu zvlášI zasloužilým (len!m zpravidla po ukon(ení aktivní (innosti ve svazu. estné (lenství umožLuje jejich držitel!m ú(astnit se nadále svazových aktivit, podílet se na svazových akcích v rámci organiza(ních jednotek, jejichž jsou (estnými (leny a zpravidla poradenskou (inností se podílet na jejich p!sobení. Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 upravující práva a povinnosti (len! se u (estného (lenství použije podle uvážení orgán! svazu, který (estné (lenství ud$lil, s ohledem na v$k, zdravotní stav, prost edky a možnosti (estného (lena. ást II. K § 6: Nové zn$ní stanov vychází ze zákona (. 83/1990 Sb. podle kterého musí být ve stanovách mj. uvedeny: - orgány sdružení, zp!sob jejich ustavování, ur(ení orgán! a funkcioná ! oprávn$ných jednat jménem sdružení, - ustanovení o organiza(ních jednotkách, pokud budou z ízeny a pokud budou jednat svým jménem. Tato právní konstrukce znamená, že ob(anské sdružení (zde eský zahrádká ský svaz, který je sám o sob$ právnickou osobou - viz výklad k § 1) si m!že vytvá et organiza(ní jednotky, které mají rovn$ž charakter právnických osob, tedy právních subjekt! nadaných právní subjektivitou (tj. nadaných právem jednat svým jménem, resp. nabývat svým jménem práv a plnit právní povinnosti, nést právní odpov$dnost za své jednání - viz výklad k § 1). Aby tedy organiza(ní jednotky m$ly tuto právní subjektivitu, musí být jako takové 16
ve stanovách jmenovit$ uvedeny, musí mít svoji organiza(ní strukturu a všechny další náležitosti uvedené ve výkladu k § 1 stanov. Na rozdíl od nich orgány svazu a t$chto jednotek jednají jménem svazu, respektive jménem jeho organiza(ních jednotek, tj. nemají vlastní právní subjektivitu. Proto tedy stanovy vytvá í jako právní subjekty vedle základních organizací také územní sdružení jako organiza(ní jednotky, aby mohl efektivn$, se všemi právními d!sledky fungovat st ední územní (lánek ZS, který je p i stávajících po(tech ZO ZS nezbytný jak pro efektivní fungování a ízení svazu, tak i pro dispozice s majetkem svazu na regionální úrovni. Tedy právní subjektivitu, tj. právo svým jménem samostatn$ jednat, vlastnit majetek a disponovat s ním, mít práva a povinnosti v(etn$ majetkové i další právní odpov$dnosti mají: - eský zahrádká ský svaz jako ob(anské sdružení, jehož jménem jedná republiková rada, - územní sdružení jako organiza(ní jednotka svazu sdružující základní organizace na ur(itém území (regionu), jehož jménem jedná územní rada územního sdružení, - základní organizace (specializovaná základní organizace) sdružující (leny svazu v ur(itém územním obvodu, jejímž jménem jedná výbor základní organizace. Právní subjektivita je ur(ujícím faktorem i pro stanovení názvu organiza(ních jednotek svazu, které v tomto smyslu vystupují p i svých právních úkonech vlastním jménem, tj. jako: - Základní organizace eského zahrádká ského svazu (event. ZS)... event. název organizace (nap . Na Výsluní)... místo dislokace (nap . Lužec nad Vltavou). - Specializovaná základní organizace eského zahrádká ského svazu (event. ZS)... název organizace (nap . Dagla)... místo dislokace (nap . Praha). - Územní sdružení eského zahrádká ského svazu (event. ZS)... místo dislokace (nap . M$lník). Statutárními orgány t$chto subjekt! jsou: - pro základní organizaci výbor ZO ZS, - pro územní sdružení územní rada ÚS ZS, - pro ZS, o.s. jako celek republiková rada ZS jednající (jak výše uvedeno) jménem t$chto organiza(ních jednotek a svazu jako celku. Postavení územní rady územního sdružení ZS je ve smyslu stanov (oproti postavení výboru ZO, který je výhradn$ orgánem ZO) specifické. Ve smyslu úvodu ustanovení § 6 je vedle funkce statutárního orgánu územního sdružení zároveL výkonným a ídícím orgánem svazu jako celku na území v p!sobnosti územního sdružení. Z tohoto specifického postavení plyne i její oprávn$ní volit svého zástupce do vrcholového orgánu svazu - republikové rady ZS. Nové stanovy pak ukládají pro toto oprávn$ní jedinou podmínku, kterou je delegace tohoto zástupce základní organizací, jejímž je (lenem. To v podstat$ znamená, že za (lena republikové rady m!že být zvolen pouze zástupce n$které z organizací sdružených v územním sdružení, tedy zástupce této organizace v územní rad$, tj. její (len. Totéž platí pro pov$ ení delegáta územního sdružení v krajské koordina(ní rad$. Jednotlivá ustanovení § 6 stanov pak charakterizují zmín$né organiza(ní jednotky a jejich orgány z hlediska jejich struktury, vytvá ení, ustavování jejich orgán! a orgán! svazu a obecného vymezení p!sobnosti. Podrobnosti v jednání orgán! pak upravuje jednací a volební ád orgán! svazu. Pokud se v ustanovení § 6 a jiných ustanoveních stanov hovo í o orgánech svazu, mají se na mysli i orgány organiza(ních jednotek svazu. Z ustanovení odst. 1 plyne, že každý (len svazu musí být (lenem n$které z jeho základních organizací. Pokud se ve stanovách mluví o základních organizacích, rozumí se tím i specializované základní organizace, stejn$ tak na specializované základní organizace se vztahují všechna ustanovení o základních organizacích. Specifické
17
postavení jako (lenové mají právnické osoby, jejichž za azení, (lenská práva a povinnosti jsou upraveny smluvn$. Podle odst. 2 se základní organizace sdružují v územních sdruženích. Územní sdružení jsou organiza(ními jednotkami svazu korporativního charakteru, jejich (leny jako základní organizace jako právnické osoby. Fyzické osoby územní sdružení jako své (leny nesdružuje. Oproti p edchozímu zn$ní stanov nejsou krajské koordina(ní rady orgány svazu, vystupují jako zástupci územních sdružení v kraji, zejména ve vztahu ke krajským mimosvazovým institucím. P i jednání s nimi pak vystupují jménem územních sdružení, která jsou v nich zastoupena. Nové stanovy výslovn$ doplLují p!sobnost orgán! svazu v oblasti vydávání p íslušných vnitrosvazových norem. Vnitrosvazové normy mohou mít celosvazovou p!sobnost vydávat tyto normy p ísluší republikových orgán!m, nebo p!sobnost omezenou lokáln$ - tedy závaznost v oblasti p!sobnosti územních orgán! svazu nebo v oblasti p!sobení jedné základní organizace. P íkladem vnitrosvazové p!sobnosti lokálního charakteru jsou nap íklad osadní ády, které jsou závazné pro (leny základní organizace jejíž orgán ((lenská sch!ze) je schválil. Platnost a ú(innost takových norem, p ípadn$ rozhodnutí orgán! svazu nastává jen tehdy, neodporují-li stanován, vnitrosvazovým normám vyšších orgán! svazu, event. obecn$ platným právním p edpis!m. Obecné zásady organizace upravené novými stanovami umožLují kooptaci jednotlivých (len! orgán! svazu v p ípadech nezbytné pot eby. V praxi p!jde nap íklad o dopln$ní orgánu p i zániku (lenství funkcioná e, p i jeho úmrtí (i rezignaci, p i dlouhotrvající nemoci apod., tedy v p ípadech, kdy není schopen zastávat trvale svoji funkci, event. p i zm$nách v organizaci orgánu nap . p i jeho rozší ení. Podmínkou platnosti kooptace je její schválení orgánem, kterému p ísluší volba do funkce, do které byl nový (len kooptován, a to na nejbližším zasedání tohoto orgánu. Uvedené zásady organizace stanoví rovn$ž neslu(itelnost funkcí v jejich vzájemném kontrolním vztahu. Neslu(itelnost platí zejména u funkcí revizor!, resp. (len! revizních orgán! a (len! výkonných a ídících orgán!, jejich kontrola náleží do p!sobnosti revizních orgán!. Vzájemný kontrolní vztah vyplývá z konkrétní kontrolní p!sobnosti ur(ené stanovami. Za p edpokladu, kdy by se kompetence jednotlivých funkcí výkonného a ídícího charakteru p ekrývala, event. splývala – viz nap . funkce p edsedy a pokladníka, je t eba kontrolní (inností pov$ it další osobu (viz § 23 odst. 3 stanov), vybavenou v pot ebném rozsahu podpisovým právem a p íslušnou odpov$dností. K § 7: Vznik, rozd$lení a zánik základní organizace je upraven v prvních t ech odstavcích a druhé v$t$ ustanovení § 7 stanov. Stanovy nov$ upravují snížený po(et osob, které mohou ustavit základní organizaci ZS. Tento po(et vychází z ustanovení § 6 odst. 2 zákona (. 83/1990 Sb. o sdružování ob(an!, která výslovn$ upravuje nejnižší po(et t í osob oprávn$ných k podpisu návrhu na registraci ob(anského sdružení, z nichž alespoL jeden musí být starší 18 let. To koresponduje i s novelizovaným ustanovením § 3 odst. 1 stanov, kde byla zrušena v$ková hranice pro (lenství v ZS. Proces rozd$lení a zániku základní organizace je podrobn$ upraven speciální vnitrosvazovou normou, která je p ílohou jednacího a volebního ádu orgán! svazu. Speciální pozornost je ve stanovách v$nována práci s mládeží. Nov$ se stanoví zejména možnost ustavení zájmových kroužk! d$tí a mladých zájemc! o zahrádká skou (innost v základních organizacích. lenství v t$chto kroužcích nezakládá (lenství v ZS; u zapojených d$tí a mládeže v kroužku se nepoužije ustanovení o právech a povinnostech (len! ZS. Jejich právo ú(astnit se d$ní v ZO v p im$ eném rozsahu stanoví výbor ZO.
18
innost t$chto kroužk! m!že být p i dodržení zásad upravených vnitrosvazovou normou z(ásti financována i formou svazových dotací. K § 7a: Stanovy nov$ upravují obecné podmínky z izování zahrádkových osad, vydávání a závaznost osadních ád! a úpravu smluvního užívání majetku základních organizací. Z ustanovení odst.1 plynou základní podmínky pro z ízení zahrádkové osady ZO. Jde p edevším o soust ed$ní zahrádek do uzav eného územního celku a o dodržování platných právních p edpis! p i z ízení zahrádkové osady. V návaznosti na § 7 odst. 1 stanov se zahrádkovou osadou rozumí soust ed$ní nejmén$ t í zahrádek v jednom zahrádkovém spole(enství za ú(elem zahrádká ské (innosti p i spole(ném užívání majetku organizace této (inností sloužícího (energie, voda, odpadové hospodá ství, oplocení, technické objekty atp.). Pokud takové podmínky nep ichází v obvodu p!sobení základní organizace v úvahu (nap . kdy základní organizaci tvo í (lenové hospoda ící na p ídomcích zahrádkách), tam se zahrádkové osady nevytvá í. Z ízení zahrádkové osady je právem, nikoli povinností základní organizace. Nap . v situaci, kdy základní organizace nehospoda í se spole(ným za ízením, p ípadn$ kde zahrádky netvo í ucelenou plochu se spole(n$ obhospoda ovaným za ízením k zahrádká ské (innosti, nemá vytvá ení zahrádkových osad od!vodn$ní. K novému z ízení zahrádkové osady jako celku zahrádek pod spole(ným užíváním jeho za ízení je ve smyslu platného stavebního zákona nutné územní rozhodnutí o zm$n$ využití území (§ 80 zák. (. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu - stavební zákon), které v rámci územního ízení vydává p íslušný stavební ú ad na žádost ú(astník!, kterými jsou vlastníci pozemk! na kterých má být zahrádková osada z ízena, event. obec na jejímž území má být požadovaný zám$r uskute(n$n, p ípadn$ žadatelé mající v$cná práva k t$mto pozemk!m. Žadateli však nemohou být nájemci pozemk!. Podrobnosti o procesu územního ízení stanoví stavební zákon a budou následn$ upraveny vnitrosvazovou normou. Zvláštní situace m!že nastat, když žadatelem hodlá být základní organizace, která je nájemcem pozemk! tvo ících zahrádky na jednom pozemku. V takovém p ípad$ bude nutné ve smyslu stavebního zákona postupovat v sou(innosti s p íslušným obecním ú adem, event. s vlastníkem a vystupovat ve vztahu s p íslušným stavebním ú adem jako zmocn$nec vlastníka pozemk!, resp. jako nositel v$cných práv k pozemku (nap . p edkupního práva sjednaného smluvn$ a potvrzeného v katastru nemovitostí). Osadní ád je vnitrosvazovou normou závaznou pro (leny základní organizace, která ji vydala. Náležitosti osadního ádu jsou upraveny ve Vzorovém osadním ádu vydaném jako doporu(ující vnitrosvazová norma a publikovaném též ve V$stníku ZS 4/2010. Obecn$ platí, že osadní ád upravuje vnit ní režim osady a jejich správu, v(etn$ užívání spole(ných za ízení v majetku organizace. Osadní ád nenahrazuje stanovy, ostatní vnitrosvazové normy ani obecn$ závazné právní p edpisy, proto neobsahuje úpravu vztah!, které jsou upraveny t$mito p edpisy. M$l by však podrobn$ upravovat konkrétní záležitosti, práva a povinnosti (len! osady a její bezporuchový chod. V zahrádkových osadách lze p edpokládat i za(len$ní majitel! zahrádek, kte í nejsou (leny eského zahrádká ského svazu. Jde o vlastníky, kte í nabyli vlastnická práva k pozemk!m nap . d$d$ním, koupí, pop ípad$ o bývalé (leny ZS, kterým (lenství zaniklo, event. kte í na (lenství v ZS rezignovali. Zm$na vlastnických vztah! nem!že být d!vodem k vy(len$ní ze zahrádkové osady, pokud je vlastník ochoten dodržovat osadní ád, eventuáln$ zásady dobrých sousedských vztah! ve smyslu povinností vlastníka v$ci podle § 127 ob(anského zákoníku. Za p edpokladu, že užívání zahrádek t$chto vlastník! je podmín$no užíváním spole(ných za ízení v majetku základní organizace, je v zájmu ZO sjednat s nimi smluvní podmínky tohoto užívání v(etn$ podílu na nákladech p i správ$, 19
provozu a údržb$. Protože jde o náklady svazu, je tato smluvní úprava povinností orgánu svazu proto, aby majetek svazu nebyl neoprávn$ným zp!sobem krácen. Pokud vlastníci pozemk! - ne(lenové svazu - odmítnou smlouvu uzav ít, pak jim ZO užívání jejího majetku neumožní. Protože je režim užívání zpravidla upraven osadním ádem, je vlastníky možné, za p edpokladu dohody s nimi, zavázat k jeho respektování. K § 8: Orgány základní organizace jednají jménem základní organizace a naplLují tak její právní subjektivitu podle § 6 odst. 6 stanov. Jejich úkony ve smyslu p!sobnosti podle § 10 a 11 jsou závazné pro (leny ZO a ve smyslu (l. 5 jednacího ádu zavazují i základní organizaci navenek, jsou-li u(in$ny oprávn$nými funkcioná i (viz (l. 5 a 6 jednacího ádu a § 23 stanov). K § 9: lenská sch!ze je vrcholným orgánem základní organizace. Jedná podle zásad upravených jednacím a volebním ádem orgán! svazu. Usnáší se nadpolovi(ní v$tšinou p ítomných (len!, pokud v odst. 3 není stanoveno jinak. lenové ZO se mohou proti usnesení (lenské sch!ze odvolat, požádat o p ezkoumání rozhodnutí (lenské sch!ze soud nebo mohou požádat o nové rozhodnutí podle (l. 30 a 31 jednacího a volebního ádu orgán! svazu. Má-li se (lenská sch!ze konat formou shromážd$ní volených delegát!, rozhodnutí o tom se ídí podle (l. 8, posl. odst. jednacího a volebního ádu orgán! svazu. Odst. 2 ustanovení § 9 p íkladmo stanoví p!sobnost (lenské sch!ze tím, že vymezuje nejd!ležit$jší úkoly. V odst. 3 jsou uvedena rozhodnutí, k nimž je t eba tzv. kvalifikované v$tšiny. Komentovat je nutné zejména ustanovení od písm. b), c), g), h), m). Pod písm. b) pat í do kompetence (lenské sch!ze mj. schvalování rozpo(tu. Zde je nutno vycházet, obdobn$ jako u písm. c) z povinnosti základní organizace vést jednoduché ú(etnictví. Jde o to, že ZO by m$la zajistit alespoL vyrovnaný hospodá ský výsledek a stanovit rozpo(et v jeho rámci. Tomu musí p izp!sobit zejména výši ú(elových p ísp$vk! (odst. 2 písm. g), zápisné (§ 3 odst. 2 stanov), p íp. p ísp$vky právnických osob (§ 3 odst. 8). Pokud jde o mimo ádné náklady (viz písm. m), je t eba je vykládat tak, že výhradn$ (lenská sch!ze schvaluje náklady nad 10 tisíc K( v každém jednotlivém p ípad$, nikoliv jejich sou(et. Obcházením t$chto ustanovení by bylo d$lení náklad! na po izovanou komoditu na více jednotlivých náklad! (nap . po ízení v$ci, náklady na její dopravu, náklady na instalaci atp.). Na druhé stran$ však do takových mimo ádných náklad! se nezahrnují odpisy, které jsou zároveL náklady a které je t eba stanovit povinn$ dle zvláštních p edpis!. O výši t$chto druh! náklad! (lenská sch!ze rozhodovat nem!že, schvaluje je však v rámci projednávání a schvalování ú(etní uzáv$rky. Povinnosti vynakládat tyto náklady by však m$lo korespondovat rozhodování o výši ú(elových p ísp$vk!, které rovn$ž náleží mezi výlu(nou p!sobnost (lenské sch!ze. V odstavci 2 písm. e), f) a k) stanovy deklarují p!sobnost (lenské sch!ze volit (leny do orgán! organizace, do územní rady a odvolávat je z funkcí a kooptovat (leny orgán! ZO. lenové orgán! zastupují (lenskou základnu, proto jsou voleni z jejího st edu. Zp!sob voleb je upraven jednacím a volebním ádem orgán! svazu. Ze zn$ní stanov vyplývá, že (lenská sch!ze volí vedle volby výboru p ímo p edsedu ZO, u t í(lenné organizace pak nevolí výbor, ale p ímo p edsedu a hospodá e. Po(et (len! výboru stanovy podrobn$ji neupravují, jednacím a volebním ádem je upraven rámcov$ rozsahem dvou až patnácti (len! v závislosti na velikosti organizace. Konkrétní po(et stanoví podle vlastní pot eby sama základní organizace podle (l. 22 jednacího a volebního ádu orgán! svazu.
20
Žádná norma neupravuje vý(et resp. charakteristiku jednotlivých funkcí v orgánech ZO (s výjimkou zmín$né volby v t í(lenných organizacích). Z logiky p!sobnosti organizace, kontinuity ízení a povinností uvedených v dalších vnitrosvazových normách a pokynech je však z ejmé, že bez ohledu na pojmenování funkcí bude nutné rozd$lit p!sobnost výboru mezi jednotlivé (leny výboru, zejména pro oblast hospoda ení s finan(ními prost edky (zpravidla pokladník), zajišt$ní provozu technických za ízení (zpravidla hospodá (i technik), pro zajišt$ní organiza(ních a administrativních záležitostí (jednatel). K zajišt$ní kontinuity ízení organizace bude vhodné podle pot eb organizace ustavit i funkci zastupujícího místop edsedy ZO. S ohledem na rozd$lení p!sobnosti bude nutné upravit i podpisová práva jednotlivých (len! výboru podle jejich p!sobnosti (viz V$stník ZS (. 2/2004). Pokud je rozsah práce (len! výboru zvlášt$ zna(ný a pokud ZO disponuje dostatkem finan(ních prost edk!, je možné s funkcioná i (za p edpokladu souhlasu (lenské sch!ze nap . v rámci schvalování rozpo(tu) sjednat dohodu o provedení práce za sjednanou odm$nu. lenská sch!ze volí zástupce organizace do územní rady. Na návrh územní rady pak tohoto svého zástupce m!že delegovat pro volbu územní rady za (lena republikové rady. Pokud se výbor základní organizace rozhodne v p ípad$ nezbytné pot eby kooptovat za (lena výboru v pr!b$hu volebního období dalšího (lena ZO, je povinen kooptaci nechat schválit na nejbližší (lenské sch!zi.Toto schválení je v podstat$ doplLkovou volbou a ídí se obvyklým zp!sobem jako volby jednacím a volebním ádem orgán! svazu. K § 10: P!sobnost výboru ZO je ve stanovách uvedena také jen p íkladmo se zam$ ením na nejd!ležit$jší organiza(ní úkoly. Pat í sem však i ada dalších úkol! vyplývajících nap . ze zmín$ných obecn$ závazných p edpis! a na ízení (viz nap . zákon o ochran$ životního prost edí, zákon a na ízení o požární ochran$, p edpisy o hospoda ení s p!dou, p ipravovaný zákon o zahrádká ské (innosti, stavební zákon a související p edpisy atd. Výbor je statutárním orgánem základní organizace. Nese odpov$dnost za závazky organizace a jeho (lenové jsou v rámci své p!sobnosti odpov$dni nejen (lenské sch!zi, resp. (lenské základn$, jsou ale odpov$dni i za své jednání navenek. Proto ZO musí vydat vnit ní organiza(ní normy, které tuto p!sobnost výboru a jeho (len! specifikují a jejichž rozsah je upravován V$stníkem ZS. Pro svolávání sch!zí výboru platí ustanovení (l. 8 jednacího a volebního ádu orgán! svazu. O pr!b$hu jednání se zpracovává zápis, do kterého má podle (l. 19 odst. 4 jednacího a volebního ádu právo nahlédnout každý (len základní organizace. Nové stanovy konkrétn$ji upravily p!sobnost výboru ZO. Výslovn$ jsou v nich zd!razn$ny úkoly v oblasti p ípravy vnit ních akt! organizace, smluv a dohod, které vyplývají z vnitrosvazových norem. Jednozna(n$ z nich vyplývá povinnost výboru p edložit takové akty ke schválení (lenské sch!zi. K § 11: P!sobnost revizor! p i kontrole hospoda ení ZO se vztahuje zejména na (erpání rozpo(tu a jeho jednotlivých položek z hlediska efektivnosti a souladu s usneseními (lenské sch!ze, na nakládání s nemovitým i movitým majetkem a finan(ními prost edky, na kontrolu správnosti ú(t! a jednotlivých položek v ú(etnictví a na ú(etní uzáv$rku. P!sobnost revizor! p i kontrole (innosti organizace se vztahuje zejména na pln$ní úkol! základní organizace podle stanov, zejména z hlediska pln$ní poslání svazu podle § 2 stanov, pln$ní úkol! výboru organizace, dodržování zásad upravených jednacím a volebním ádem, pln$ní usnesení (lenské sch!ze, územní rady a republikových orgán! svazu. 21
Vešením sporných záležitostí (len! ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov se rozumí zejména nesoulad mezi zájmy (i právy (lena a opat eními ze strany ZO vyplývajícími z opat ení výboru ZO a usnesení (lenské sch!ze p i pln$ní úkol! ZO. K § 12: Územní sdružení vzniká na základ$ stanov jako samosprávná organiza(ní jednotka ZS s p!sobností na území vymezeném republikovou radou ZS na základ$ pot eby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je organiza(ní jednotkou svazu, která sdružuje základní organizace ve v$tších územních celcích, zpravidla na území bývalých okres! podle p edchozího územního (len$ní státu (viz § 6 odst. 2 stanov). Podstatná úprava stanov spo(ívá v tom, že v odst. 1 výslovn$ upravují toto složení územních sdružení. Územní sdružení samo je právnickou osobou korporativního charakteru, sdružuje tedy základní organizace jako korporace, tedy právnické osoby. Fyzické osoby, tj. jednotliví (lenové ZS jsou (leny základních organizací, nikoliv samostatnými (leny územních sdružení. Základní úkoly územního sdružení jsou stanoveny v odst. 3. Právní subjektivita územního sdružení je vyjád ena v § 6 odst. 5 stanov a specifikována ve výkladu tohoto ustanovení. Výkonnými a ídícími orgány, které jednají jménem svazu v daném území a jménem územního sdružení p i realizaci jeho práv, povinností a odpov$dnosti jsou územní rada, p edstavenstvo územní rady a revizní skupina územního sdružení. Vznik územního sdružení iniciuje republiková rada. O zániku územního sdružení rozhodne republiková rada pokud zaniknou pot eby pro které územní sdružení vzniklo nebo pokud to navrhnou dv$ t etiny v n$m sdružených základních organizací. Takový návrh lze p edložit za situace, kdy územní sdružení neplní sv!j ú(el, tj. není schopno zabezpe(it zájem sdružených organizací ve vztahu k mimorezortním institucím na daném území a k republikovým orgán!m svazu. Protože však ze stanov plyne zásada povinného sdružení základních organizací v územním sdružení, návrh na zánik sdružení musí iniciovat zapojení ZO v jiném sdružení (i vznik nové územní organiza(ní jednotky. K § 13: Podle tohoto ustanovení je územní rada statutárním orgánem územního sdružení, což p edstavuje její právo a povinnost jednat jménem tohoto sdružení, p i(emž její úkony zavazují územní sdružení dovnit i navenek a jsou akty územního sdružení ze zákona (viz § 6 odst. 2 písm. d) zák. (. 83/1990 Sb.). Podle téhož ustanovení a p edchozích ustanovení stanov jsou zároveL výkonnými a ídícími orgány svazu na území v p!sobnosti územního sdružení (viz úvodní staI § 6 stanov) a jednají jménem svazu p i jeho rozvoji a zajišIování úkol! republikových orgán! podle § 12 odst. 3 stanov. Složení územní rady jako statutárního, ídícího a výkonného orgánu územního sdruženívýslovn$ upravuje odst. 2. Podle tohoto ustanovení tvo í územní radu zástupci základních organizací sdružených v územním sdružení, volení podle § 9 odst. f) stanov do tohoto orgánu základními organizacemi analogicky s volebním obdobím ZO na dobu p$t let. Podrobnosti volby op$t upravuje jednací a volební ád. Územní rada je tedy shromážd$ním zástupc! sdružených základních organizací. Jako orgán územního sdružení nezasedá nep etržit$, schází se nejmén$ 1x ro(n$. S ohledem na úkoly, které vyplývají z vnitrosvazových norem a z pr!b$žných pot eb územního sdružení je však obvyklé svolávání územní rady na jarním a podzimním zasedání (nap . schválení rozpo(tu a plánu (innosti na nadcházející rok, kontrola pln$ní rozpo(tu v uplynulém roce, termín ú(etní uzáv$rky atp.). S ohledem na nutnost kontinuity (inností územního sdružení je však v mezidobí sch!zí územní rady nutné, aby o záležitostech 22
náležejících do p!sobnosti územní rady rozhodovalo p edstavenstvo územní rady, volené podle volebního a jednacího ádu. P!sobnost územní rady z!stává oproti p edchozím stanovám beze zm$n s výjimkou práva rozhodovat o ustavení a zániku územní rady a o zp!sobu likvidace, což na základ$ rozhodnutí ministerstva vnitra jako orgánu schvalujícího stanovy p ísluší v souvislosti s ustanovením o právu usnášet se o zániku svazu a územních sdružení republikové rad$ (§ 18 odst. 3, písm. g) stanov). K § 14: Oproti p edchozím stanovám se m$ní název orgánu na p edstavenstvo územní rady. Zm$na vychází ze skute(nosti, že p edstavenstvo volí územní rada ze svých (len! k tomu, aby v mezidobí mezi jejími zasedáními plnilo její úkoly a zajišIovalo tak (innost svazu a územního sdružení v tomto období. Složení p edstavenstva je ur(eno stanovami a (l. 23 jednacího a volebního ádu. Tvo í je p edseda územní rady, místop edsedové a dalších nejvýše 13 (len! p edstavenstva, jejichž konkrétní po(et je dán pot ebami územní rady. Pokud se územní rada rozhodne podílet se na (innosti krajské koordina(ní rady a pov$ í svého delegáta k zastupování v ní, m$l by být v rámci stanoveného po(tu (lenem p edstavenstva. Po(et místop edsed! stanoví podle pot eby územní rada. Rozd$lení p!sobnosti (len! stanoví samo p edstavenstvo podle vlastních pot eb. S ohledem na zna(ný rozsah organiza(ních, ekonomických a administrativních úkol! by však m$l být t$mito agendami pov$ en nezbytný po(et (len! p edstavenstva, pokud jimi na základ$ rozhodnutí územní rady nebudou podle § 23 odst. 3 pov$ eny další osoby. K § 15: Postavení revizních orgán! stanovy nem$ní a to ani v organiza(ních jednotkách, ani v rámci republikových orgán!. Na úrovni územních orgán! však mají revizní orgány nezastupitelnou roli. To je vyjád eno i tím, že v územním sdružení jsou konstituovány jako nezávislý orgán, který je sice volen územní radou a je jí odvolatelný, nicmén$ jeho p!sobnost je zam$ ena i na kontrolu jejího hospoda ení a její (innosti. Není tedy jejím orgánem, ale orgánem celého územního sdružení, což vyjad uje i ustanovení odst. 4, podle n$hož revizní skupina územního sdružení je oprávn$na provád$t i revizi hospoda ení základních organizací, i když ve spolupráci s jejich revizory. Revizní orgán sice není sou(ástí územní rady, podílí se však na jejím rozhodování ve smyslu odst. 3, podle n$hož se s hlasem poradním zú(astLuje p edseda revizní skupiny, p íp. i její (lenové jednání územní rady a jednání jejího p edstavenstva s hlasem poradním. Výsledky (innosti revizní skupiny, v(etn$ ešení sporných záležitostí v celém územním sdružení podle § 4 odst. 1 písm. e) stanov nejsou završeny rozhodnutím samotného revizního orgánu ve v$ci samé, ale formou návrh! na opat ení, které revizní skupina p edkládá územní rad$. Územní rada je pak vázána výsledky ešení a vydává na jejich základ$ ve v$ci rozhodnutí o zp!sobu odstran$ní zjišt$ných nedostatk! nebo problém!. Toto rozhodnutí je následn$ závazné jak pro územní sdružení a jeho orgány (ve smyslu § 13 odst. 1 a 4 písm. b) a d), tak pro základní organizace (viz § 9 odst. 2, písm. a). Protože právní subjektivita územního sdružení je založena na postoupení aspekt! právní subjektivity ZO, pak touto závazností není dot(ena ani jejich vlastní právní subjektivita. K § 16: Stanovy nov$ upravují postavení i p!sobnost krajských koordina(ních rad. Na rozdíl od p edchozích stanov není krajská koordina(ní rada konstituována jako výkonný a ídící orgán svazu, ale jako krajské zastoupení územních sdružení, které pov$ ením svých 23
delegát! vyjád ily zájem a pot ebu participovat na jeho (innosti. Z toho plyne i dobrovolná ú(ast územních sdružení na (innosti krajské koordina(ní rady. Krajská koordina(ní rada se v tomto smyslu skládá z delegát! t$chto územních sdružení. Nemá stálou organiza(ní strukturu, nicmén$ ve smyslu (l. 24 jednacího a volebního ádu volí ze svého st edu jednoho delegáta ((lena KKR), který tím bude pov$ en ízením zasedání rady a který po dobu svého pov$ ení vystupuje p i jednání s orgány svazu a mimosvazovým orgány ve funkci p edstavitele krajské koordina(ní rady. Z ustanovení odstavce 1 plyne jednozna(n$ hlavní p!sobnost krajské koordina(ní rady zastupovat územní sdružení ve styku s krajskými mimosvazovým orgány a institucemi, tedy být jejich partnerem na krajské úrovni a prosazovat ve vztahu k nim zájmy organizací svazu v kraji. Krajská koordina(ní rada není ve smyslu stanov výkonným a ídícím orgánem svazu, ani organiza(ní jednotkou a nemá proto vlastní právní subjektivitu. Nevystupuje proto v právních vztazích vlastním jménem, ale jménem územních sdružení, které z titulu pov$ ení stanovami zastupuje. Její úloha p i zastupování územních sdružení je však velmi d!ležitá s ohledem na to, že jednotlivá územní sdružení jsou pro krajské instituce pouze partnerem s omezenou územní p!sobností. Zvlášt$ se úloha KKR projevuje nap . v souvislosti s prosazováním zájm! organiza(ních jednotek v kraji v ekonomické oblasti, resp. v souvislosti s územním plánováním podle stavebního zákona, atp. K § 17 – 18: Republiková rada je z hlediska právní subjektivity nositelem, resp. vykonavatelem právní subjektivity svazu jako ob(anského sdružení podle zák. (. 83/1990 Sb. a ídícím a výkonným orgánem, jemuž jsou pod ízeny všechny orgány svazu v(etn$ orgán! organiza(ních jednotek svazu, tj. po vertikální linii KKR, územní rady územních sdružení i výbory základních organizací. Z hlediska obecných zásad ízení jde o ízení formou organiza(ní posloupnosti, tj. ízení svazu jako celku na jedné stran$ a ízení nižších organiza(ních složek, tj. územních rad a jejich prost ednictvím výbor! ZO na stran$ druhé. Pon$kud zvláštní je zde postavení KKR, které jsou ízeny pouze metodicky p i akceptaci usnesení ídícího aktu vyššího stupn$. Jejich vlastní rozhodování je vždy limitováno zájmy a pot ebami územních organiza(ních jednotek, z jejichž v!le p!sobí. Mezi republikové orgány jsou azeny i p edstavenstvo republikové rady a revizní skupina republikové rady. Jde však o republikové orgány svého druhu, neboI na jedné stran$ jde o ídící, resp. kontrolní orgány ve vztahu k orgán!m nižšího stupn$ (kontrolní roli však hraje revizní skupina i ve vztahu k republikové rad$), na druhé stran$ jde o výkonné orgány ve vztahu k republikové rad$ a ke svazu jako celku, neboI jsou republikovou radou voleny, jsou jí odpov$dny, neboI vyšší orgán než republiková rada není ve svazu konstituován. K § 18 - 19: Republikovou radu tvo í (lenové volení územními radami, resp. (lenové kooptovaní republikovou radou na návrh p edstavenstva. Zp!sob volby (len! republikové rady, p ípadn$ jejich kooptace se ídí jednacím a volebním ádem orgán! svazu. Podmínkou volby (len! je jejich delegování základními organizacemi svazu, jejichž jsou (leny. Protože delegáty do republikové rady jsou zástupci územních sdružení tvo ících územní rady, jsou voleni ze zástupc! základních organizací v územních radách, tedy z (len! územních rad. Podmínkou kooptace (len! republikové rady p edstavenstvem je p edchozí projednání s p edstavenstvem p íslušné územní rady a následné schválení této kooptace p i nejbližším zasedání územní rady. Podmínka souhlasného stanoviska mate ské základní organizace není ani p i kooptaci dot(ena.
24
Vymezení p!sobnosti republikové rady odpovídá jejímu postavení vrcholového orgánu ZS a vyjad uje pravomoc ídit svaz zejména vydáváním vnitrosvazových akt! závazných pro všechny orgány a organiza(ní jednotky svazu (stanovy, jednací a volební ád, hlavní zásady (innosti a hospoda ení a další vnitrosvazové normy). Vedle oprávn$ní volit (leny dalších republikových orgán! a ustavovat pracovní a odborné komise p ísluší republikové rad$ i výkonné pravomoci zejména v oblasti rozhodování o návrzích organiza(ních jednotek svazu, o rozhodování o jejich z izování a zániku, o rozhodování na úseku správy majetku, vydávání periodik a tiskovin svazu, ud$lování svazových ocen$ní atp. Protože republiková rada je orgánem svazu p!sobícím nikoli nep etržit$, ke koordinaci a zajišt$ní (innosti svazu mezi jejími zasedáními p!sobí její p edsednictvo. Jeho rozhodnutí, zejména p ísluší-li do vymezené p!sobnosti republikové rady, musí však být republikovou radou schvalována p i jejich nejbližších zasedáních. Kontinuita (innosti svazu mezi zasedáními p edstavenstva je zajišt$na oprávn$ním ešit neodkladné záležitosti prost ednictvím statutárních zástupc! svazu, kterými jsou p edseda svazu, místop edsedové a tajemník republikové rady. Tato jejich opat ení musí být schválena p edstavenstvem, které je odpov$dné republikové rad$. K § 20: Revizní skupina republikové rady má dvojí postavení. Z hlediska jejího postavení v soustav$ orgán! svazu je republikovým orgánem kooperujícím na ízení svazu a z jeho p!sobnosti podle odst. 1 plyne i pravomoc ešit vedle hospoda ení a (innosti republikové rady i sporné záležitosti, s nimiž se na ni mohou ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov obracet všichni (lenové svazu. Zde však výrazn$ vystupuje do pop edí nutnost instan(ního postupu ešení sporných záležitostí na nejbližších vyšších stupních ízení (revizo i ZO, revizní skupina územního sdružení). Tento postup odpovídá i povinnosti informovat o ešení republikovou radu a p edstavenstvo republikové rady, do jejichž p!sobnosti náleží ešit p edevším záležitosti celosvazového charakteru. Vztah revizní skupiny republikové rady k nižším stupL!m organiza(ní struktury svazu je deklarován i ve t etím odstavci, který stanoví i právo revizní skupiny RR provád$t revizi hospoda ení územních rad, potažmo územních sdružení ZS v sou(innosti s jejich revizními orgány. K § 21: Protože ZS je sdružením ob(an! s plnou právní subjektivitou, je povinen zajišIovat veškeré právní povinnosti, které zákonné normy ukládají právnických osobám (nap . v oblastech ekonomických, finan(ních, závazkových atp.). K zajišt$ní t$chto úkol!, odborných záležitostí, celosvazových akcí a také správ$ a provozu technických za ízení svazu slouží organiza(ní, odborný, administrativní a technický útvar svazu, kterým je Úst edí ZS. Úst edí vedle uvedených základních (inností dále technicky a organiza(n$ zabezpe(uje výkon funkcí statutárních zástupc! svazu a poskytuje metodickou pomoc p i realizaci (innosti organiza(ními jednotkami svazu. Podrobn$jší vymezení úkol!, organizace, p!sobnosti a pravomocí Úst edí a jeho orgán! upravuje Statut Úst edí ZS a jeho organiza(ní ád. ást III. K § 22: Pokud se v ustanovení hovo í o majetku svazu, má se na mysli majetek ve výlu(ném vlastnictví ZS, který obhospoda uje republiková rada a majetek ve výlu(ném vlastnictví organiza(ních jednotek svazu, tj. územních sdružení a základních organizací, které mají právní subjektivitu a které jsou s tímto svým majetkem jediné oprávn$ny disponovat. Tato zásada vyplývá jak z ustanovení § 6 odst. 6, tak z ustanovení § 22 odst. 3 a 4 stanov. 25
Z ustanovení o výlu(né p!sobnosti v oblasti hospoda ení s majetkem vyplývají práva dispozice vlastník!, ale i povinnosti plynoucí z obecn$ platných p edpis!, zejména zákona o ú(etnictví, které ukládají povinnosti p i nakládání s majetkem, jeho evidencí, ú(továním, ochran$ atp. Podrobn$ komentuje práva a povinnosti p i nakládání s majetkem zejména V$stník ZS, p íp. pokyny a instrukce Úst edí a republikové rady ZS. ást IV. K § 23: Ustanovení stanov o zastupování upravuje obecné zásady jednání p i zastupování svazu a jeho organiza(ních jednotek statutárními zástupci, kterými jsou p edsedové nebo pov$ ení (lenové orgán! svazu. Podrobn$ji rovn$ž upravuje tuto oblast jednací a volební ád orgán! svazu. Z hlediska delegace pravomoci je však nutné upravit p!sobnost jednotlivých funkcioná ! vnit ními organiza(ními normami, které jsou charakterizovány zejména ve V$stníku ZS 2/2004. Tato povinnost platí hlavn$ pro základní organizace a územní sdružení proto, že tyto organiza(ní jednotky mají právní subjektivitu a nesou právní i majetkovou odpov$dnost, kterou je nutné aplikovat na konkrétní osoby. K § 24: V tomto ustanovení je zcela nov$ koncipována odpov$dnost statutárních a oprávn$ných zástupc! svazu a jeho organiza(ních jednotek za jimi provedené právní úkony, v(etn$ odpov$dnosti (len! statutárních orgán!, tj. (len! výboru ZO, územních rad a republikové rady, resp. jejich p edstavenstev a orgán! (nap . Úst edí ZS). Zcela jednozna(n$ z tohoto ustanovení plyne, že tito konkrétní funkcioná i nesou za své právní úkony plnou právní a hmotnou odpov$dnost ve smyslu zákona, samoz ejm$ v rozsahu své funk(ní p!sobnosti. Své odpov$dnosti se nemohou zprostit ani odkazem na kolektivní rozhodnutí, zde platí jejich povinnosti plynoucí ze zákona pro statutární a odpov$dné zástupce právnických osob, jejichž jménem jednají. Odpov$dnost trvá po celou dobu výkonu jejich funkce (viz jednací a volební ád orgán! svazu) a nezaniká ani po skon(ení funk(ního období, event. po skon(ení doby pov$ ení právem (init právní úkony. Podstatné je, aby funk(ní p!sobnost byla upravena p íslušnými vnitrosvazovými normami (viz výklad k § 23). Pokud tato funk(ní p!sobnost jednotlivých (len! orgánu není p íslušnou vnit ní normou v dané organiza(ní jednotce stanovena, pak leží na statutárních zástupcích podle § 23 odst. 1 a 2. K § 25: V tomto ustanovení je stanoveno právní následnictví územních orgán! - od okresních a m$stských výbor! na územní orgány svazu, tj. územní rady. Nutno zd!raznit, že jde o následnictví p!sobnosti orgán!, nikoliv organiza(ních jednotek, tedy nositel! právní subjektivity, tj. práva jednat svým jménem, jak to stanoví zákon. Republiková rada stanovila svým usnesením od 1. 4. 2006 p echod p!sobnosti v této oblasti od územních rad, které je nesly v rozporu se zákonem na územní sdružení; p evod právní subjektivity od m$stských (i okresních výbor! na územní sdružení nebyl možný, protože p edchozí orgány právní subjektivitu ze zákona jako orgány svazu nem$ly. Nic na tom nem$ní ani to, že v p edchozích stanovách byly orgány svazu jako nositelé právní subjektivity v rozporu se zákonem deklarovány. Zpracoval: JUDr. Ladislav Labuta Schváleno p edstavenstvem RR ZS dne 5. 8. 2010 26
JEDNACÍ MÁD A VOLEBNÍ MÁD ORGÁNQ eského zahrádká ského svazu o.s. ÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ l. 1 Základní ustanovení (1) Jednací a volební ád orgán! eského zahrádká ského svazu (dále jen "jednací a volební ád") upravuje v souladu se Stanovami eského zahrádká ského svazu o.s. (dále jen "stanovy") pravidla jednání orgán! svazu a jeho organiza(ních jednotek uvedených v ustanovení § 6 stanov (dále jen "orgán svazu") a (innosti s tím související. (2) Republikovým orgánem svazu je a jeho jménem jedná republiková rada. Výkonnými a kontrolními orgány republikové rady je p edstavenstvo republikové rady a revizní skupina republikové rady. (3) Územními orgány svazu jsou územní rady, které jednají jménem územních sdružení, která je ustanovila. Územní rada je statutárním orgánem územních sdružení. Výkonnými a kontrolními orgány územních sdružení je p edstavenstvo územní rady a revizní skupina územního sdružení, které jednají jménem územního sdružení. Územní sdružení v rámci kraje mohou z ídit krajskou koordina(ní radu, která jedná jejich jménem s institucemi na krajské úrovni. V krajské koordina(ní rad$ m!že mít zastoupení i jen n$kolik územních sdružení kraje. (4) Orgány základních organizací a specializovaných základních organizací (dále jen "základní organizace") jsou (lenská sch!ze, výbor a revizo i, které jednají jménem t$chto organizací. Jednání jménem orgánF svazu l. 2 P i jednání a rozhodování musí každý orgán svazu dbát práv a oprávn$ných zájm! t$ch, jichž se dotýkají. l. 3 (1) Orgány svazu rozhodují o v$cech, které podle stanov svazu pat í do jejich p!sobnosti. (2) K p ijetí usnesení je t eba nadpolovi(ní v$tšiny hlas! p ítomných (len! svazu, není-li stanovami a tímto jednacím a volebním ádem ur(eno jinak. l. 4 len svazu a zmocn$nec odpovídá za škodu, kterou zp!sobil orgánu svazu nebo jinému (lenu svazu porušením povinností, vyplývajících z (lenství nebo z funkce v orgánu svazu podle zvláštních právních p edpis!. l. 5 (1) Jménem svazu jednají zástupci orgán! svazu uvedení v ustanovení § 23 odst. 1 a 2 stanov. (2) V souladu s ustanovením § 23 odst. 3 stanov m!že jménem orgán! svazu jednat ten, kdo byl k tomu zmocn$n p íslušným orgánem (dále jen "zmocn$nec") na základ$ plné moci vymezující rozsah a dobu zmocn$ní. (3) Zmocní-li zástupci orgánu svazu uvedení v odstavci 1 k zastupování na základ$ a v rozsahu ud$lené plné moci zmocn$nce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím orgán svazu na nejbližším jednání sch!ze orgánu svazu. 27
(4) Zmocn$nec je povinen bez zbyte(ného odkladu informovat o pr!b$hu jednání orgán svazu, kterým byl k jednání zmocn$n. (5) Kde to p edepisuje zvláštní právní p edpis nebo to vyžaduje d!ležitost jednání, musí se zmocn$nec prokázat písemnou plnou mocí. (6) Jedná-li jménem svazu nebo jeho orgán! n$kdo nad rámec svého zmocn$ní, nebo aniž je k tomu zmocn$n, nejsou orgány svazu tímto jednáním vázány, pokud takový úkon dodate(n$ neschválí. (7) Za p ípadnou škodu zp!sobenou jednáním podle odstavce 6 svaz a orgány svazu odpovídají, pokud poškozený nemohl v$d$t, že jednající osoba koná nad rámec zmocn$ní nebo není k jednání zmocn$na. Náhradu vzniklé škody svaz a orgány svazu uplatní podle (l. 4 tohoto jednacího a volebního ádu. l. 6 Jménem orgánu svazu mohou u(init ve ejný projev písemn$, ústn$ nebo prost ednictvím sd$lovacích prost edk!, jen zástupci orgán! svazu uvedení v ustanovení § 23 odst. 1 a 2 stanov, pop ípad$ jiný (len pov$ ený výborem nebo p edstavenstvem p íslušného orgánu svazu. l. 7 Náležitosti písemností a jejich doru8ování (1) Písemnosti závažného obsahu, zejména právn$ zavazující, vždy podepisují 2 (lenové orgánu svazu, zpravidla p edseda a další (len orgánu svazu. Sou(asn$ písemnost opat í otiskem razítka orgánu svazu a datem podpisu. (2) B$žnou korespondenci, ur(enou zejména (len!m nebo pro vnit ní pot ebu orgán! svazu, podepisují (lenové orgánu svazu uvedení v (l. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního ádu nebo pov$ ení zam$stnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden (len orgánu svazu. (3) Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu, místo a datum vyhotovení, p ípadn$ (íslo jednací, p esnou adresu p íjemce, stru(ný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávn$ných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu a kontaktní spojení oprávn$né osoby pov$ ené p ijímáním pošty. (4) Vzniklé a doru(ené dokumenty se u orgánu svazu evidují, vy izují, odesílají, ukládají a vy azují ve skarta(ním ízení v souladu se zvláštním právním p edpisem. 1) (5) Písemnost zaslaná (len!m svazu se považuje za doru(enou dnem, kdy pošta písemnost doru(í, nebo kdy ji vrátí p íslušnému orgánu svazu jako nedoru(itelnou nebo dnem, kdy (len svazu její p evzetí odmítne. Písemnost lze doru(it rovn$ž prost ednictvím zástupce orgánu svazu nebo pracovníka svazu, p i(emž písemnost se považuje za doru(enou dnem, kdy (len její p evzetí písemn$ potvrdí nebo odmítne. ÁST DRUHÁ SCHQZE ORGÁNQ SVAZU l. 8 Svolání schFze orgánF svazu (1) Republikovou radu svolává p edstavenstvo republikové rady, územní radu svolává p edstavenstvo územní rady (dále jen "p edstavenstvo"). Sch!zi p edstavenstva t$chto orgán! a sch!zi výboru základní organizace svolává p edseda (dále jen "p edseda výboru"), p ípadn$ pov$ ení (lenové t$chto orgán!. (2) V mimo ádných p ípadech, nelze-li svolat orgán svazu uvedeným zp!sobem, m!že sch!zi svolat p edstavenstvo orgánu svazu vyššího stupn$. 28
(3) Sch!zi revizní skupiny a revizor! svolává p edseda nebo pov$ ený (len, v mimo ádných p ípadech p edseda revizní skupiny vyššího stupn$. P i své (innosti se ídí zvláštními právními p edpisy. 2) (4) Krajskou koordina(ní radu svolává (len rady pov$ ený jejím ízením. (5) Sch!ze orgán! svazu (dále jen "sch!ze") se svolává písemným oznámením, doru(eným ú(astník!m sch!ze nebo jeho zve ejn$ním na informa(ní desce p ípadn$ na webových stránkách orgánu svazu nejpozd$ji v termínu uvedeném v odstavci 6 p ede dnem konání sch!ze orgánu svazu; písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání a program sch!ze orgánu svazu. (6) lenská sch!ze základní organizace, sch!ze výboru, p edstavenstva, revizní skupiny a revizor! základní organizace se svolává nejmén$ 7 dní p ed dnem jejich konání, sch!ze územní rady a revizní skupiny územního sdružení se svolává 14 dní p ed dnem jejich konání, sch!ze republikové rady a revizní skupiny republikové rady se svolává 3 týdny p ed dnem jejich konání, krajská koordina(ní rada se svolává 14 dn! p ed dnem jejího konání. (7) Písemn$, ve lh!t$ 7 dní p ed dnem konání sch!ze musí být pozván ten, jehož osobní v$ci budou p edm$tem sch!ze (nep ijetí za (lena svazu, jeho odvolání, vylou(ení apod.). (8) Písemn$, ve lh!t$ 7 dní p ed dnem konání musí být svoláni všichni (lenové orgánu svazu v p ípadech, kdy p edm$tem sch!ze bude záležitost, k jejímuž rozhodnutí je t eba souhlas dvou t etin všech (len!. (9) Rozhodne-li základní organizace v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 stanov o konání (lenské sch!ze formou shromážd$ní volených delegát!, stanoví sou(asn$ po(et delegát! a zp!sob jejich volby. l. 9 (1) Republiková rada, územní rada, krajská koordina(ní rada a (lenská sch!ze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to písemn$ jedna t etina jejich (len! s uvedením p edm$tu jednání. (2) Sch!ze p edstavenstva, sch!ze výboru musí být svolána do 14 dn!, požádá-li o to písemn$ s uvedením p edm$tu jednání nejmén$ t etina jejich (len! nebo p edstavenstvo orgánu vyššího stupn$. (3) V p ípad$, že (lenská sch!ze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností (len! podle stanov svazu, musí být uvedeny v programu jednání jako samostatný bod. l. 10 P íprava schFze (1) Za p ípravu sch!ze odpovídají p edsedové p ípadn$ (lenové pov$ ení jejím ízením. Sch!ze se ídí ustanoveními tohoto jednacího a volebního ádu. (2) Pro sch!zi základní organizace, územní rady a republikové rady p ipraví výbor základní organizace a p edstavenstvo rady návrhy na složení mandátové a návrhové komise. (3) Mandátová komise ov$ uje po(et p ítomných (len!, delegát!, a host! a podává zprávu o spln$ní p edepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení se. (4) Návrhová komise p ipraví a p ednese návrh na schválení zprávy o (innosti orgánu svazu, v(etn$ zprávy o hospoda ení a majetku, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán (innosti podložený rozpo(tem organizace, p ípadn$ další návrhy p edkládané ke schválení. (5) P i malém po(tu (len! základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise slou(it.
29
l. 11 Mízení schFze (1) Sch!zi ídí p edsedající, kterým je p edseda nebo pov$ ený (len výboru (i p edstavenstva; u krajské koordina(ní rady (len pov$ ený ízením jednání. (2) P i sch!zi se p ítomnost zjišIuje prezen(ní listinou, podepsanou p ítomnými (leny svazu, která je sou(ástí zápisu ze sch!ze. (3) Program sch!ze výboru základní organizace stanoví p edseda; program (lenské sch!ze stanoví výbor základní organizace. (4) Program sch!ze p edstavenstva územní rady a republikové rady stanoví p edseda rady. (5) Program sch!ze územní rady a republikové rady stanoví p edstavenstvo rady. (6) Program sch!ze revizní skupiny a revizor! základní organizace stanoví její p edseda nebo pov$ ený (len. (7) Program sch!ze krajské koordina(ní rady stanoví (len pov$ ený ízením jednání. (8) P i mimo ádných okolnostech stanoví program sch!ze vyšší svazový orgán. (9) Po zahájení a zjišt$ní prezence p edloží p edsedající ke schválení program sch!ze. Program sch!ze m!že být na návrh (lena po odsouhlasení v$tšinou p ítomných, zm$n$n nebo dopln$n. (10) Program (lenské sch!ze základní organizace nem!že být dopln$n o následující body: a) odvolání proti nep ijetí za (lena, b) znovup ijetí vylou(eného (lena, c) vylou(ení (lena, d) rozhodování o zániku a rozd$lení organizace. PrFb:h jednání schFze l. 12 (1) Na každé sch!zi se schvalují opat ení provedená orgány svazu a jejich zástupci uvedených v (l. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního ádu v neodkladných záležitostech podle ustanovení § 6 odst. 15, § 10 odst. 3, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 19 odst. 2 písm. c) a odst. 4 stanov. Stejn$ tak musí být schvalována opat ení, u(in$ná zmocn$ncem, uvedeném v (l. 5 odst. 2 tohoto jednacího a volebního ádu. (2) Zpráva o hospoda ení, o (erpání rozpo(tu a jeho zm$nách, ú(etní záv$rka a návrh rozpo(tu musí být p edm$tem jednání na (lenské sch!zi základní organizace nebo sch!zi územní rady vždy po ukon(ení zú(tovacího období v b$žném roce. (3) Jednání o záležitostech, pro jejichž schválení musí být kvalifikovaná v$tšina hlas!, je p edm$tem sch!ze, která na takové opat ení (i záležitost bezprost edn$ navazuje nebo které jsou takovým rozhodnutím podmín$ny. l. 13 (1) Vádn$ svolaná (lenská sch!ze základní organizace jedná a usnáší se za p ítomnosti jakéhokoli po(tu (len! a usnáší se nadpolovi(ní v$tšinou hlas! p ítomných (len!, pokud není stanovami a tímto jednacím a volebním ádem ur(eno jinak. (2) Pokud je podle stanov a tohoto jednacího a volebního ádu k p ijetí rozhodnutí nutná kvalifikovaná v$tšina dvou t etin hlas! p ítomných (len! svazu, rozumí se tím i dvout etinová v$tšina hlas! delegát!, koná-li se sch!ze formou jejich shromážd$ní podle (l. 8 odst. 9 tohoto jednacího a volebního ádu. (3) V p ípadech, kdy je t eba k rozhodnutí dvou t etin všech hlas!, mohou sv!j hlas pro i proti v p ípad$ omluvené nep ítomnosti (lenové svazu oznámit nejpozd$ji do doby hlasování i písemn$. (4) Není-li k dispozici v p ípad$ rozhodování o zániku nebo rozd$lení orgánu svazu nebo v ostatních p ípadech, k jejichž schválení je zapot ebí dvou t etin hlas! všech (len! ani 30
po opakovaném svolání pot ebná v$tšina, rozhoduje o schválení nebo zamítnutí návrhu v$tšina hlas! (len! p ítomných jednání p íslušného orgánu svazu. Opakované jednání orgánu svazu m!že být svoláno nejd íve po 30 dnech od ádného svolání orgánu svazu. l. 14 (1) Na sch!zi orgán! svazu má každý (len (delegát) právo volného projevu, pokud mu p edsedající ud$lí slovo. Slovo m!že (lenovi svazu nebo delegátovi v od!vodn$ných p ípadech p edsedající odebrat. (2) len svazu nebo delegát, jemuž slovo nebylo ud$leno nebo bylo odLato, je oprávn$n žádat, aby (lenové p ítomni na sch!zi rozhodli hlasováním, zda neud$lení slova nebo jeho odn$tí je od!vodn$né. Tato žádost nem!že být p edsedajícím odmítnuta. Na návrh (lena (delegáta) mohou (lenové svazu p ítomni na sch!zi rozhodnout o (asovém limitu jednotlivých projev!. l. 15 (1) O návrzích se rozhoduje hlasováním ve ejn$ nebo tajn$, podle rozhodnutí (len! svazu nebo delegát!. Nejprve se hlasuje o protinávrhu, pokud je p edložen. Hlasování ídí a výsledek zjišIuje p edsedající za sou(innosti zapisovatele. P i rovnosti hlas! se návrh považuje za zamítnutý. (2) P ehlasovaná menšina m!že žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhov$t. l. 16 Projednávání ur(ité v$ci odro(uje a sch!zi ukon(uje p edsedající. Každý (len svazu nebo delegát s hlasovacím právem m!že žádat, aby sch!ze rozhodla, má-li se v jejím jednání pokra(ovat. l. 17 Na následující sch!zi se kontrolují jednotlivé body usnesení. Sou(asn$ se schvaluje zápis z poslední sch!ze, který se nemusí (íst, pokud všichni ú(astníci sch!ze dostali jeho opis, nebo usnese-li se sch!ze, aby od (tení zápisu bylo upušt$no. Jsou-li k zápisu p ipomínky a souhlasí-li s nimi v$tšina p ítomných (len! orgánu svazu, je nutno, aby zn$ní zápisu bylo opraveno. Zapisovatel p ipojí usnesení o oprav$ zápisu k p!vodnímu zápisu s uvedením data, kdy zm$ny nebo dopln$ní byly schváleny a jejich p esné zn$ní. Po tomto projednání podepíše zápis p edsedající, zapisovatel a ov$ ovatelé zápisu, pokud byli zvoleni. Dokumentace ze schFze l. 18 (1) O pr!b$hu sch!ze se vždy po izuje zápis, v n$mž musí být uvedeny zejména návrhy a usnesení. Usnesení musí být jasné, konkrétní a kontrolovatelné. V zápise o hlasování o r!zných stanoviscích je nutno uvést po(et t$ch, kte í hlasovali pro p ijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kte í se zdrželi hlasování. (2) Je-li pro platné usnášení se pot ebná kvalifikovaná v$tšina (len! orgánu svazu podle ustanovení § 9 odst. 3, § 13 odst. 5 a § 18 odst. 4 stanov, je t eba, aby byl v zápise uveden po(et p ítomných v dob$ hlasování. (3) Zápis z pr!b$hu sch!ze po izuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pov$ í orgán svazu po ádající sch!zi, a to buX pro jednotlivou sch!zi, nebo pro ur(ité (asové období. (4) Každý bod usnesení, kterým je uloženo pln$ní úkolu, musí obsahovat ur(ení zodpov$dného (lena svazu nebo orgánu svazu a termín pro spln$ní úkolu. 31
(5) V p ípad$ pot eby mohou být na sch!zi zvoleni ov$ ovatelé zápisu. Zápis o návrzích, výsledku hlasování a formulaci usnesení po izuje zapisovatel podle pokyn! p edsedajícího v pr!b$hu jednání sch!ze. Zápis o pr!b$hu sch!ze po izuje zapisovatel. Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, p edsedající, p ípadn$ ov$ ovatelé zápisu. l. 19 (1) Zápisy se opat ují po adovými (ísly, adí se (asov$ za sebou v po ada(ích s p ipojením programu, prezen(ní listiny, p ípadn$ jiných doklad!, vztahujících se ke sch!zi. (2) Veškeré písemnosti a zápisy ze sch!ze se ukládají. V základní organizaci odpovídá za písemnosti p edseda nebo pov$ ený (len výboru. (3) Orgány svazu se p i manipulaci s písemnostmi ídí zvláštním právním p edpisem o archivaci a spisové služb$.1) (4) len základní organizace má právo nahlédnout do zápisu nebo na provedení výpisu z n$ho. (5) Za zápis, jeho úplnost a evidenci ze sch!ze p edstavenstva územní rady a republikové rady, ze sch!ze územní rady a republikové rady, ze sch!ze revizní skupiny a krajské koordina(ní rady odpovídá (len pov$ ený jejím ízením. (6) Zápis se zasílá všem (len!m p íslušného orgánu svazu a p edsedovi revizní skupiny. Zápis z jednání sch!ze územní rady se zasílá v jednom vyhotovení Úst edí svazu pro pot eby republikové rady. l. 20 Zakon8ení schFze (1) Jsou-li projednány všechny body programu sch!ze, p edsedající sch!zi ukon(í. (2) Za vy ízení dotaz!, p ipomínek a nám$t! p ednesených na sch!zi zodpovídá p edstavenstvo nebo p edseda, pokud nebylo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li usnesení ze sch!ze jinak, (iní lh!ta pro vy ízení 30 dn!. ÁST TMETÍ VOLEBNÍ MÁD PrFb:h voleb l. 21 (1) Systém voleb do orgán! svazu vychází ze stanov, které upravují strukturu orgán! svazu a formy jejich ustavení. Podle ustanovení § 6 stanov jsou všechny orgány svazu voleny takto: a) p edsedu, výbor základní organizace, revizory a (lena do územní rady, který je zástupcem v územním sdružení, volí (lenská sch!ze základní organizace, b) p edsedu p edstavenstva územní rady, p edstavenstvo územní rady, revizní skupinu územního sdružení, delegáta do krajské koordina(ní rady a (lena do republikové rady volí územní rada územního sdružení, c) p edsedu svazu, místop edsedy, tajemníka a (leny p edstavenstva republikové rady a revizní skupinu republikové rady volí republiková rada. (2) Každý (len svazu má právo volit a být volen do orgán! svazu. (3) Po(et hlas!, jichž je zapot ebí k platnosti volby, (iní u a) volby p edsedy základní organizace, (len! výboru základní organizace, revizor! a (lena do územní rady nadpolovi(ní v$tšina hlas! p ítomných (len! základní organizace (totéž platí u jejich odvolání),
32
b) volby p edsedy, místop edsedy a len p edstavenstva územní rady, p edsedy a len revizní skupiny územního sdružení nadpolovi ní v tšina p ítomných len územní rady, c) volby lena územního sdružení do republikové rady, pov ení delegáta do krajské koordina ní rady dv t etiny hlas p ítomných len územní rady, d) odvolání len orgán územního sdružení, delegáta územního sdružení v krajské koordina ní rad a lena územního sdružení v republikové rad dv t etiny hlas p ítomných len územní rady, e) volby p edsedy svazu, místop edsed , tajemníka a len p edstavenstva, p edsedy a len revizní skupiny republikové rady nadpolovi ní v tšina p ítomných len republikové rady, u jejich odvolání dv t etiny hlas p ítomných len republikové rady. (4) Volby do všech orgán svazu se konají za p ítomnosti jakéhokoliv po tu len , pokud byly ádn vyhlášeny a svolány. Konají se u všech orgán svazu na dobu 5 let. Kooptace len do orgán svazu a jejich schválení na následující sch zi orgán svazu, p ípadn odvolání zvolených len se konají podle aktuálních pot eb. (5) Zvolené orgány svazu a jejich lenové nabývají své p sobnosti, práv a povinností podle stanov dnem zvolení, kdy rovn ž zaniká p sobnost dosavadních orgán svazu a jejich len . Zánik p sobnosti dosavadních orgán svazu nemá vliv na odpov dnost t chto orgán svazu a jejich len podle ustanovení § 24 stanov za právní úkony u in né v pr b hu výkonu jejich funkcí. Práva a povinnosti vyplývající z pracovního pom ru a pracovních inností založených u vybraných funkcí na základ volby se ídí podle p íslušných ustanovení zákoníku práce. l. 22 (1) 1lenská sch ze základní organizace volí p edsedu základní organizace, 2 až 15 len výboru, 2 až 5 revizor a jednoho svého zástupce do územní rady územního sdružení. U t í lenné základní organizace volí p edsedu a hospodá e. (2) Volby se konají zpravidla na výro ní lenské sch zi. Hlasovací právo mají všichni lenové základní organizace. (3) Za p ípravu návrhu kandidátky odpovídá stávající výbor základní organizace. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení uvedených funkcioná po p edchozím projednání s navrhovanými leny. Pro volby na lenské sch zi p ipraví stávající výbor návrh složení volební komise a návrh zp sobu volby (tajné i ve ejné). (4) Úvodem jednání lenské sch ze se volí podle návrhu stávajícího výboru volební komise o lichém po tu len , která si ustanoví p edsedu, jenž bude ídit volby. Volební komisi p edá stávající výbor návrh kandidátky. P edseda volební komise navrhne lenské sch zi zp sob volby. (5) Podle rozhodnutí lenské sch ze se pak volí tajn nebo ve ejn i z více kandidát podle navržené kandidátky. (6) P edseda volební komise seznámí lenskou sch zi s kandidátkou a zjistí, zda z ad len vzešly p ipomínky i jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve lenskou sch zi k hlasování podle zp sobu schváleného p edtím lenskou sch zí. (7) P edseda volební komise ídí hlasování, zjiš8uje jeho výsledek, seznámí s ním lenskou sch zi a p edá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení. (8) Nedosáhne-li se p i hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých lenech pot ebný po et hlas , hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kte í získali nejvyšší po et hlas p i prvním hlasování. Po et kandidát , o kterých se hlasuje, se ídí po tem scházejícím do napln ní kandidátky. (9) Pokud na lenské sch zi nedojde ke zvolení p edsedy a len výboru (zpravidla pro odmítnutí navržených kandidát ), uloží lenská sch ze zvolené volební komisi do p íští 33
lenské sch ze vypracování nové kandidátky v etn souhlasu navržených s volbou, aby se mohly volby opakovat. l. 23 (1) Územní rada volí a) p edsedu a místop edsedy, b) nejvýše dalších 13 len p edstavenstva územní rady, c) p edsedu revizní skupiny územního sdružení, d) po p edchozím projednání s p íslušnou základní organizací zástupce územního sdružení jako lena do republikové rady, e) v p ípad pot eby podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. n) stanov delegáta do krajské koordina ní rady. (2) Volby se konají na zasedání územní rady. Za lena orgánu územního sdružení, resp. zástupce územního sdružení ve vyšších orgánech, m že být zvolen každý len územní rady, jestliže s p ípadnou volbou souhlasí a pokud jej jeho základní organizace doporu í. Hlasovací právo mají všichni ádn zvolení i ve smyslu stanov ustanovení lenové územní rady. (3) P edstavenstvo územní rady p ipraví v dostate ném p edstihu p ed zasedáním územní rady, na kterém budou probíhat volby, kandidátku. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení funkcioná uvedených v odstavci 1 po p edcházejícím projednání s navrhovanými leny, p ípadn se základními organizacemi, jejichž zástupci budou navrženi do funkce, pokud prob hne zm na zastoupení základní organizace v územní rad . Zárove= p ipraví návrh zp sobu volby. (4) Úvodem zasedání, na n mž budou probíhat volby, zvolí územní rada volební komisi o lichém po tu len , která si ustaví p edsedu, jenž bude ídit volby. Volební komisi p edá stávající p edstavenstvo návrh kandidátky. (5) P edseda volební komise navrhne podle p edchozího návrhu stávajícího p edstavenstva zp sob volby. Podle rozhodnutí pléna se pak volí tajn nebo ve ejn z více kandidát podle navržené kandidátky. (6) P edseda volební komise seznámí územní radu s kandidátkou, podle p ípadných návrh kandidátku upraví a vyzve leny územní rady k hlasování podle p edem schváleného zp sobu. Poté ídí hlasování, zjiš8uje jeho výsledek, seznání s ním územní radu a p edá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení. (7) Nedosáhne-li se p i hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých lenech pot ebný po et hlas , hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kte í získali nejvyšší po et hlas p i prvním hlasování. Po et kandidát , o kterých se hlasuje, se ídí po tem scházejícím do napln ní kandidátky. l. 24 (1) Krajská koordina ní rada volí na svém ustavujícím zasedání ze svého st edu lena, který bude pov en ízením zasedání krajské koordina ní rady a po dobu svého pov ení vystupuje p i jednání s orgány i mimosvazovými subjekty ve funkci p edstavitele krajské koordina ní rady. Hlasovací právo mají všichni lenové delegovaní do krajské koordina ní rady územními radami, které se zapojily do innosti krajské koordina ní rady. Zvolen do funkce m že být každý z t chto delegát . Volba se koná na základ návrh z pléna. Návrh m že p edložit kterýkoliv z delegát . (2) Volbu ídí delegát, který byl dosud pov en ízením zasedání krajské koordina ní rady. V p ípad , že jde o ustavující zasedání, volbu ídí delegát, kterého tím plénum pov í. Pokud je navržen jediný kandidát, je zvolen nadpolovi ní v tšinou hlas . Je-li navrženo více kandidát , hlasuje se nejprve o protinávrhu. V p ípad rovnosti hlas se oba návrhy považují za zamítnuté a hlasuje se o dalším kandidátovi navrženém z pléna. 34
(3) O hlasování se vyhotoví zápis s náležitostmi podle l. 18 tohoto jednacího a volebního ádu. Zápis se zasílá nejpozd ji do 10 dn všem delegát m zapojeným v krajské koordina ní rad a Úst edí svazu. l. 25 (1) Orgány republikové rady volí republiková rada, kterou tvo í lenové zvolení podle stanoveného klí e územními radami nebo kooptovaní podle stanov. Volby se konají na zasedání republikové rady, které svolá stávající p edstavenstvo v termínu, který musí p edcházet skon ení p edchozího volebního období. Klí k volb delegát se stanoví podle po tu len 1ZS registrovaných v základních organizacích sdružených v p íslušných územních sdruženích v rozsahu stanoveném republikovou radou. (2) Republiková rada volí: a) p edsedu a nejvýše 4 místop edsedy, b) tajemníka, c) další leny do celkového po tu jedenácti len p edstavenstva, d) p edsedu revizní skupiny a dalších nejvýše 8 len revizní skupiny. (3) P edstavenstvo v dostate ném asovém p edstihu, nejdéle však 1 m síc p ed termínem konání republikové rady, p ipraví a schválí návrh kandidátky na uvedené funkce po p edchozím projednání s navrhovanými leny. Sou asn s návrhem na složení mandátové a návrhové komise p ipraví z len republikové rady návrh složení volební komise a návrh na zp sob provedení voleb (tajn - ve ejn ). (4) Po zvolení volební komise p edá p edstavenstvo volební komisi návrh kandidátky a návrh na zp sob voleb, který p edseda volební komise, kterého si volební komise ze svých len ustaví, p edloží republikové rad ke schválení. Poté p edseda volební komise ídí další pr b h voleb. (5) Volí se zp sobem schváleným republikovou radou z více kandidát . Hlasovací právo v republikové rad mají jen její ádn zvolení nebo podle stanov kooptovaní lenové. (6) P edseda volební komise po schválení zp sobu voleb p ednese návrh kandidátky, p ípadn ji p edloží k dopln ní nebo zm nám podle p ipomínek i jiných návrh z pléna. O kandidátech podle schválené kandidátky pak probíhá hlasování. Nedosáhne-li se p i hlasování o celé kandidátce nebo jednotlivých kandidátech nadpolovi ní v tšiny hlas p ítomných len republikové rady, hlasuje se p i druhém hlasování o kandidátech, kte í získali nejvyšší po et hlas p i prvním hlasování. Po et kandidát , o kterých se hlasuje, se ídí po tem scházejícím do napln ní kandidátky. l. 26 Dokumentace z voleb do orgán svazu (1) Volební komise orgánu svazu vyhotoví zápis o pr b hu a výsledcích voleb, které podepíší všichni lenové komise. D vody p ípadného odmítnutí podpisu se zaznamenají. (2) Zápis o pr b hu a výsledcích voleb obsahuje: a) místo a termín konání voleb a název zasedání nebo jednání sch ze, v jehož rámci byly volby konány, b) po et delegát nebo len svazu oprávn ných volit, c) po et p ítomných oprávn ných voli , d) po et platných hlas pro jednotlivé delegáty nebo leny orgán svazu, kte í byli zvoleni, e) seznam delegát nebo len orgán svazu, kte í nebyli zvoleni v etn po tu hlas , které obdrželi, f) údaje o charakteru voleb,
35
g) stru ný obsah podaných námitek, které byly volební komisi podány a usnesení, které volební komise k t mto námitkám p ijala v etn jejich zd vodn ní. (3) Ur ený len volební komise seznámí se zn ním zápisu ú astníky zasedání nebo jednání sch ze. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání nebo jednání sch ze. l. 27 Nejpozd ji do 8 dn od provedených voleb musí nov zvolené orgány provést rozd lení funkcí mezi jednotlivé leny nov zvolených orgán . Po provedených volbách, nejpozd ji do trnácti dn , zajistí p edseda orgánu protokolárním zápisem p edání funkcí t ch funkcioná , kte í se zm nili. P edává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho innosti. Zápis o p edání a p evzetí podepíší p edávající a p ejímající a stane se sou ástí zápisu nejbližší sch ze orgánu. Po ukon ení p edání obdrží p edávající a p ejímající zápis o p edání. Pokud by nedošlo k p edání n kterého d ležitého dokladu i materiálu, je t eba o tom u init zvláštní zápis. Druhy a zp sob voleb l. 28 Zp sob voleb (1) Podle tohoto volebního ádu lze volit do orgán svazu ve ejn nebo tajn . (2) Ve ejná volba spo ívá v hlasování, p i kterém voli i zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjád í souhlas nebo nesouhlas s návrhem. O návrzích na zvolení len do orgán se hlasuje zásadn jednotliv podle kandidátky z více navrhovaných kandidát . Ve ejn se hlasuje zpravidla o složení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi. (3) Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtáváním, p ípadn jiným ozna ením v kandidátce s více navrhovanými kandidáty do orgánu. Jiný než schválený zp sob vyzna ení souhlasu nebo nesouhlasu v kandidátce p edstavuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která s ítá na kandidátkách vyzna ené kandidáty. Kandidáti s po tem hlas nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené. l. 29 Dopl$ující volby a kooptace (1) Podle ustanovení § 6 odst. 15 stanov lze v nezbytných p ípadech jednotlivé leny orgán svazu kooptovat. (2) O dopln ní a zm n orgán základní organizace rozhoduje na návrh výboru lenská sch ze. (3) Dopln ní a zm ny ve složení p edstavenstev územní a republikové rady, p ípadn jejich ostatních orgán provádí p íslušná p edstavenstva. Jejich rozhodnutí pak musí být p edložena ke schválení na nejbližším zasedání územní rady nebo republikové rady. l. 30 Námitka proti pr b*hu voleb (1) Každý voli ( len svazu) je oprávn n podat námitku proti složení volební komise, proti pr b hu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný ú inek. (2) O námitce rozhodne p íslušný orgán svazu. (3) Námitku lze podat jen písemn do 15 dn ode dne, kdy nastala skute nost, proti níž námitka sm uje; v této lh t musí být námitka doru ena p íslušnému orgánu svazu. (4) Z námitky musí být patrno, kdo ji iní, v i emu sm uje, musí být podepsána a datována. 36
(5) Pokud p íslušný orgán svazu námitku zamítne, m že len svazu podat u soudu návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb. ÁST
TVRTÁ
PODÁNÍ ODVOLANÍ A ODVOLACÍ 6ÍZENÍ l. 31 (1) Každý len svazu se m že odvolat proti rozhodnutí orgánu svazu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 stanov. (2) Orgán svazu, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí lenu svazu s od vodn ním a pou ením o možnosti podání odvolání, s uvedením lh ty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat. (3) Odvolacím orgánem v základní organizaci je lenská sch ze a její rozhodnutí je kone né. (4) Odvolání se podává ve lh t do patnácti dn od doru ení rozhodnutí u toho orgánu svazu, který rozhodnutí vydal. (5) Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoru n podepsáno. (6) Orgán svazu, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu m že sám vyhov t. (7) Neshledá-li orgán svazu, který napadené rozhodnutí vydal podmínky postupu podle odstavce 2, p edá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dn 3) k posouzení a vy ízení vyššímu orgánu svazu. (8) V souladu s ustanovení § 4 odst. 1 písm. f) stanov m že len svazu požádat soud o p ezkoumání rozhodnutí orgánu svazu. Návrh na p ezkoumání nemá odkladný ú inek. 1len svazu však m že soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven. ÁST PÁTÁ USTANOVENÍ ZÁV:RE NÁ A ZRUŠOVACÍ l. 32 (1) Tento jednací a volební ád orgán svazu byl schválen republikovou radou dne 17. 4. 2010. (2) Tento jednací a volební ád nabývá ú innosti dnem schválení republikovou radou. (3) Zrušuje se jednací a volební ád svazu schválený republikovou radou dne 1. dubna 2006. V Praze dne: 17. 4. 2010 p edseda 1ZS místop edseda 1ZS Ing. Jan Hinterholzinger v.r. doc. Josef Ernest v.r.
1) Zákon . 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové služb a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis . 2) Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 499/2004 Sb. 3) Zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis .
37
SM:RNICE UPRAVUJÍCÍ VZNIK A ZÁNIK ORGANIZA NÍCH JEDNOTEK ZS (P íloha jednacího a volebního ádu) Základní organizace l. 1 Základní ustanovení (1) Základní organizace 1eského zahrádká ského svazu (dále jen "základní organizace") je z izována a zaniká v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 až 5 stanov 1eského zahrádká ského svazu (dále jen "stanovy"). Práva a povinnosti vyplývající z právní subjektivity základní organizace 1eského zahrádká ského svazu (dále jen "svaz") nastávají po registraci nebo jejích zm nách, které zajistí p íslušná územní rada. (2) Základní organizace vznikne a) registrací jestliže byla z ízena alespo= t emi osobami podle ustanovení § 7 odst. 1 stanov, b) rozd lením podle ustanovení § 7 odst. 2. l. 2 Zp soby vzniku základní organizace (1) Vznik základní organizace registrací podle ustanovení § 7 odst. 1 stanov p edpokládá a) ujednání nejmén t í zájemc o zahrádká skou innost, b) vytvo ení p ípravného výboru, jehož lenové podepíší a p edloží územní rad místn p íslušného územního sdružení písemný návrh na ustavení základní organizace v etn seznamu jejích len a žádost o registraci základní organizace, jako organiza ní jednotky svazu, c) registraci zajišt nou územní radou podle ustanovení § 7 odst. 5 stanov; po provedené registraci postupuje nov založená základní organizace podle stanov a ostatních vnitrosvazových norem samostatn jako právnická osoba s vlastní právní subjektivitou. Územní rada poskytne podle ustanovení § 7 odst. 5 stanov nové organizaci všestrannou pomoc p i zahájení innosti. (2) Vznik základní organizace rozd lením podle ustanovení § 7 odst. 2 a) rozd lením základní organizace se rozumí vznik nových základních organizací z rozd lující se základní organizace, která sou asn zaniká, b) o rozd lení základní organizace musí rozhodnout lenská sch ze rozd lované základní organizace, která deleguje zástupce do p ípravných výbor nov vznikajících základních organizací, c) lenové p ípravného výboru podepíší a p edloží územní rad místn p íslušného územního sdružení písemný návrh na ustavení základní organizace v etn seznamu jejích len a žádost o registraci základní organizace, jako organiza ní jednotky svazu, d) podmínkou vzniku nových základních organizací rozd lením je písemná dohoda o vypo ádání veškerého majetku a závazk schválená usnesením lenské sch ze rozd lované základní organizace.
38
Zánik základní organizace l. 3 Základní organizace zaniká: a) dobrovolným rozpušt ním na základ usnesení lenské sch ze schváleného dv ma t etinami hlas všech len základní organizace, b) základní organizace m že rovn ž zaniknout rozhodnutím územní rady podle ustanovení § 7 odst. 4 stanov. l. 4 (1) K rozhodnutí lenské sch ze a k p ijetí usnesení o zániku základní organizace podle l. 3 písm. a) a b) této vnit ní sm rnice je vždy zapot ebí nejmén dvou t etin hlas všech len základní organizace v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 stanov. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 oznámí výbor stávající základní organizace územní rad místn p íslušného územního sdružení, které zajistí zm nu registrace, po níž nabývá ve smyslu § 7 odst. 5 stanov rozhodnutí platnost a vzniklé základní organizace podle l. 1 odst. 2 písm. b) této sm rnice dále vystupují samostatn jako právnické osoby s vlastní právní subjektivitou. (3) P i rozhodování podle l. 3 písm. a) a b) této sm rnice lenská sch ze musí, rozhodnout o rozd lení majetku. Návrh na rozd lení majetku písemn vypracují a p edem projednají zástupci nov vznikajících základní organizací tak, aby na lenské sch zi, která bude rozhodovat o rozd lení, mohl být p edložen p ijatelný návrh na rozd lení s p ihlédnutím k tomu, aby majetek byl ú eln využit. Nebude-li možno technicky ur itý majetek rozd lit, vyjád í se hodnota podílu pen zi. (4) P i rozd lování je nutno uvážit, jak majetek vznikl (nap . složením ú elových p ísp vk len , apod.), p ípadn v dohod s nov vznikajícími základními organizacemi vyjád it zp sob jeho využívání. Pokud nedojde k dohod , mohou požádat o rozhodnutí soud. l. 5 Pokud o zániku základní organizace rozhodne podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. m) stanov územní rada územního sdružení z d vod , uvedených v § 7 odst. 4 stanov, pak na tento orgán p echází všechny úkoly orgán základní organizace p i rozhodování o zániku základní organizace a likvidaci jejího majetku. l. 6 Likvidace majetku se nevyžaduje, pokud jm ní základní organizace p echází na právního nástupce, tj. na jiný právní subjekt - právnickou osobu s vlastní právní subjektivitou, která p ejímá práva a povinnosti zanikající základní organizace, v etn územního sdružení, v n mž byla zanikající základní organizace sdružena. Likvidace se rovn ž nevyžaduje, pokud základní organizace žádný majetek nevlastní, p ípadn pokud na jm ní základní organizace m l být vyhlášen konkurs, který byl zrušen nebo zamítnut pro nedostatek majetku úpadce. l. 7 (1) Majetkem, který p ichází v úvahu k likvidaci p i zániku základní organizace se podle obchodního zákoníku, p im en k charakteru základní organizace jako právnické osoby rozumí majetek základní organizace podle § 22 stanov, tj. hmotný a nehmotný majetek v etn finan ní hotovosti, fondy, vklady, pohledávky a jiná majetková práva aktuální v dob zániku organizace pocházející ze zdroj uvedených ve stanovách. 39
(2) Pokud byl majetek, jímž disponuje základní organizace v dob svého zániku opat en do užívání z jiných zdroj , než které vyplývají ze stanov, nap íklad ve form p j ek, smluv o užívání, záp j ek apod., pak p ed vyrovnáním s t mito zdroji není majetkem ve vlastnictví základní organizace a nem že být zahrnut do likvidace. l. 8 (1) Je-li likvidace majetku aktuální, pak v rámci usnesení, kterým lenská sch ze rozhodne o zániku základní organizace, jeho termínu a zp sobu likvidace, se zárove= jmenuje likvidátor, který iní jménem základní organizace úkony, sm ující k likvidaci majetku. (2) Likvidátorem jmenuje lenská sch ze zpravidla n kterého kompetentního funkcioná e základní organizace, p ípadn po dohod s vyšším orgánem svazu lena tohoto orgánu, se kterým jsou stávající orgány základní organizace povinny spolupracovat p i pln ní jeho povinností plynoucích ze zákona (plnit závazky základní organizace, uplat=ovat pohledávky, p ijímat pln ní, uzavírat smlouvy a dohody vedoucí k majetkovému vyrovnání apod.). Tyto úkony provádí likvidátor jménem základní organizace osobn a nese za n plnou odpov dnost. l. 9 (1) Stávající výbor základní organizace vypracuje ke dni p edcházejícímu termínu zániku základní organizace, ú etní záv rku a p edá ji likvidátorovi. Likvidátor zpracuje likvida ní ú etní rozvahu a soupis majetku zanikající základní organizace. Pokud jsou k dispozici finan ní prost edky, p ednostn uspokojí náklady likvidace v etn odm ny likvidátora, jejíž výši stanoví lenská sch ze. (2) Likvidátor vypo ádá závazky v po adí a) stát a jeho instituce (nap . Finan ní ú ad, 1eská správa sociálního zabezpe ení, odvody na zdravotní pojišt ní, Pozemkový fond 1R apod.), b) lenové základní organizace, c) svaz, d) ostatní oprávn né subjekty. (3) Likvidátor zpracuje zprávu o pr b hu likvidace a p edloží ji p íslušnému orgán svazu, zpravidla p edstavenstvu územního sdružení, v etn návrhu na realizaci zbylého majetku po finan ním vyrovnání. Tato realizace spo ívá v p evodu zbylého majetku do Fondu rozvoje územních sdružení svazu. Územní sdružení l. 10 (1) P i zániku územního sdružení rozhodne její p edstavenstvo o zp sobu likvidace majetku. Soupis majetku zaniklého územního sdružení sestaví p edstavenstvo územní rady svazu. Rozhodnutí musí obsahovat zp sob vypo ádání závazk v tomto po adí a) stát, a jeho instituce (nap . Finan ní ú ad, 1eská správa sociálního zabezpe ení, odvody na zdravotní pojišt ní, Pozemkový fond 1R apod.), b) svaz, c) jednotlivé základní organizace, d) ostatní subjekty. (2) Po vypo ádání všech závazk bude zbylý majetek p eveden do Fondu rozvoje 1eského zahrádká ského svazu.
40
Záv*reEná ustanovení l. 11 P i zániku organiza ní jednotky svazu je výbor povinen ohlásit zánik organizace do 10 dn 1eskému statistickému ú adu pro provedení zm ny v registru.1) l. 12 P i zm n vlastníka, je vlastník povinen ohlásit katastrálnímu ú adu zm ny údaj katastru týkající se jeho nemovitostí.2) l. 13 (1) Tato sm rnice upravující vznik a zánik organiza ních jednotek 1eského zahrádká ského svazu byla schválena republikovou radou dne 17. 4. 2010. (2) Tato sm rnice upravující vznik a zánik organiza ních jednotek 1eského zahrádká ského svazu nabývá ú innosti dnem schválení republikovou radou. V Praze dne: 17. 4. 2010. p edseda 1ZS Ing. Jan Hinterholzinger v.r.
místop edseda 1ZS doc. Josef Ernest v.r.
1) Ustanovení § 22 odst. 5 zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb , ve zn ní pozd jších p edpis . 2) Ustanovení § 10 odst. písm. d) zákona . 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí 1eské republiky (katastrální zákon), ve zn ní pozd jších p edpis .
41
KOMENTÁ6 K JEDNACÍMU A VOLEBNÍMU 6ÁDU ORGÁNG eského zahrádkáIského svazu o.s. Nové zn ní jednacího a volebního ádu orgán 1eského zahrádká ského svazu o.s. vychází zejména ze stanov 1ZS, schválených republikovou radou 1ZS dne 12. prosince 2009 a z obecn platných právních p edpis . Nov koncipovaná právní konstrukce volebního a jednacího ádu 1ZS o.s. nahrazuje jednací a volební ád orgán svazu z roku 2004, p i emž pln akceptuje zm ny, ke kterým došlo v rámci 1ZS v uplynulém období. ÁST PRVNÍ K El. 1 Základní ustanovení jednacího a volebního ádu (dále jen "JVN") orgán 1eského zahrádká ského svazu o.s. a jeho organiza ních jednotek (dále jen "orgán svazu") podrobn rozpracovává p íslušná ustanovení stanov 1ZS (dále jen "stanovy") a v souladu s tím upravuje a konkretizuje pravidla jednání a voleb orgán svazu. V odstavci 2 až 4 jsou v souladu se stanovami specifikovány orgány svazu od územních orgán až po orgány republikové. Vymezuje se, kdo jménem t chto orgán jedná. V odstavci 3 je v souladu se stanovami ponechána územním sdružením možnost z ízení krajské koordina ní rady v souladu s ustanovením § 16 stanov. Vlastní z ízení krajské koordina ní rady vychází z demokratického principu "p ímé demokracie a záruky základních práv", které vyplývají z vlastního z izování krajské koordina ní rady a svobodné v le územních sdružení spo ívající v jejich rozhodnutí zda budou nebo nebudou mít zastoupení v krajské koordina ní rad . K El. 2 Závazn se stanoví, že všechny orgány svazu musí p i svém jednání a rozhodování postupovat tak, aby nedošlo k porušení práv a dalších oprávn ných zájm jak len svazu, tak i dot ených subjekt , se kterými orgán svazu jedná. K El. 3 Obecn se upravuje rozhodování orgán svazu a pot ebný po et hlas k p ijetí usnesení. Subsidiárním (podp rným) ustanovením k l. 3 je l. 13, který upravuje konkrétní požadavky pot ebné k p ijetí rozhodnutí nebo usnesení. Stanoví se, že orgány svazu rozhodují pouze o t ch v cech, které pat í do jejich p sobnosti. Z konstrukce stanov pak vyplývá, že orgány svazu rozhodují o v cech, které jsou uvedeny v jednotlivých ustanoveních stanov, nap . v ustanovení § 9 odst. 2 rozhodování lenské sch ze, v ustanovení § 13 odst. 4 - územní rada atd. V této souvislosti je t eba uvést, že je stanoven ur itý vý et oprávn ní, které jsou v p sobnosti uvedených orgán svazu. Slovo "zejména" však vyjad uje oprávn ní p íslušného orgánu svazu rozhodovat i o dalších v cech, které nejsou v p íslušných ustanoveních stanov uvedeny a p íslušný orgán svazu o nich pot ebuje rozhodnout, a které souvisí s inností p íslušného orgánu zahrádká ského svazu. Obecn platí zásada, že k p ijetí usnesení je pot eba tzv. "prostá v tšina", která znamená více než polovinu hlas p ítomných len p íslušného orgánu svazu. Tato zásada je však omezena stanovami a JVN v p ípadech, kdy k p ijetí usnesení je pot eba tzv. "kvalifikovaná v tšina", která je nap . v rámci 1ZS vyjád ena slovním spojením "2/3 hlas z p ítomných len ", "dv t etiny hlas p ítomných len " nebo "2/3 hlas všech len základní organizace".
42
K El. 4 Obecn se stanoví, že odpov dnost za škodu má ten len svazu nebo zmocn nec, kterou zp sobí porušením svých povinností vyplývajících z lenství nebo z funkce v orgánu svazu. Zvláštním právním p edpisem v daném p ípad je nap . zákon . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis . Konkrétn je odpov dnost za škodu upravena v hlav druhé v ustanovení § 420 a následn ob anského zákoníku nebo v ásti jedenácté, hlav druhé v ustanovení § 250 a následn zákoníku práce. K El. 5 Na rozdíl od l. 1 JVN, kde je uvedeno, kdo jedná jménem konkrétního orgánu svazu, v ustanovení odstavce 1 je upraveno jednání jménem svazu p íslušnými zástupci, kte í jsou jmenovit uvedeni v ustavení § 23 odst. 1 a 2 stanov. V ustanovení odst. 1 § 23 stanov je uvedeno, že ZO 1ZS navenek zpravidla zastupují p edseda spolu s dalším pov eným lenem výboru, jako statutární zástupci. Výklad pojmu zpravidla umož=uje v p ípadech menších základních organizací (pouze t í lenné apod.), v souladu s l. 1 odst. 4 JVN, ur it k zastupování ZO 1ZS spolu s p edsedou i revizora, zejména je-li pot eba k uzav ení smlouvy dvou podpis statutárních zástupc . V souladu se stanovami lze na základ plné moci zmocnit k zastupování orgánu svazu "kohokoliv" tzn., že zmocn na m že být fyzická i právnická osoba. Plnou mocí se rozumí jednostranný právní úkon (obvykle vydaný v listinné form ), kterým zmocnitel (zastoupený) dává t etím osobám na v domí, že zmocn ný (zástupce) je oprávn n za n j v ur itém rozsahu jednat. Pro zajišt ní ádného fungování orgánu svazu je stanovena povinnost zmocn nci informovat o pr b hu a výsledku jednání orgán svazu bez zbyte ného odkladu. Zám rn nebyla stanovena konkrétní asová lh ta pro podání informace zmocn ncem orgánu svazu. Smyslem této právní úpravy je, aby informace zmocn nce byla orgánu svazu podána co nejd íve po skon ení jednání zmocn ncem a tato povinnost nebyla vázána konkrétní asovou lh tou. Pojem "bez zbyteEného odkladu" je neur itý pojem, který se hodnotí podle zvyklostí v dané v ci. Ale v tšinou se jedná o lh tu v ádu dní, v tšinou nejpozd ji do 30 dn od dne vzniku konkrétní události. Zastoupení na základ plné moci upravuje ustanovení § 31 ob anského zákoníku, kde v odstavci 4 je uvedeno, že je-li t eba, aby právní úkon byl u in n v písemné form , musí být plná moc ud lena písemn . Písemn musí být plná moc ud lena i tehdy, netýká-li se jen ur itého právního úkonu. DoporuEujeme, aby v p ípad zmocn ní k zastupování na základ plné moci byla orgány svazu plná moc ud*lena vždy písemn*, ímž se zamezí vzniku p ípadných sporných situací. Rozsah innosti orgán svazu je velmi široký a n kdy dojde k situaci, že v zájmu v ci m že jednat n kdo, aniž k tomu byl zmocn n nebo nad rámec svého zmocn ní. V takovémto p ípad jsou orgány svazu uvedeným jednáním vázány pouze v p ípad , že vzhledem k významu a d ležitosti tohoto jednání pro orgán svazu tento úkon dodate n schválí. O kladném nebo zamítavém rozhodnutí orgánu svazu je t eba informovat toho, s kým bylo jednáno. Pokud poškozený nemohl v d t o výše uvedeném jednání, svaz nebo orgány svazu odpovídají za zp sobenou škodu. P i uplatn ní náhrady škody v i tomu, kdo ji zp sobil, postupují orgány svazu v souladu s l. 4 JVN. K El. 6 V zájmu objektivní a ucelené prezentace o innosti svazu a jeho orgán mohou ve ejný projev u init pouze ve stanovách k tomu ur ení zástupci nebo k tomu pov ení lenové svazu, kte í k takovému projevu disponují pot ebnými informacemi a znalostmi. Tímto 43
opat ením je sledován cíl, aby o innosti svazu a jeho orgán byly ve ejnosti poskytovány pouze objektivní a nezkreslené informace. K El. 7 Z dikce ustanovení l. 7 JVN vyplývají povinnosti a oprávn ní pro orgány svazu, leny a zam stnance svazu, které jsou spojené se vznikem a doru ováním písemností a dokument orgán svazu. Na postup výše uvedených subjekt p i evidování, vy izování, odesílání, doru ování, ukládání a vy azování písemností a dokument se p im en použije zvláštní právní p edpis, kterým je zákon o archivnictví a spisové služb a vyhláška . 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. V zákon o archivnictví a spisové služb je uvedeno, že povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výb r archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem mj. i ob anská sdružení, z ehož plyne, že orgány svazu jsou povinny se zákonem o archivnictví a spisové služb a provád cí vyhláškou ídit. Vyhláška o podrobnostech výkonu spisové služby upravuje: - p íjem dokument , - evidenci dokument , - rozd lování dokument , - ob h dokument , - vy izování dokument , - vyhotovování dokument , - podepisování dokument a užívání razítek, - odesílání dokument , - ukládání dokument , - zvláštnosti výkonu spisové služby za pomoci výpo etní techniky. ÁST DRUHÁ K El. 8 Obecné principy svolání sch ze orgán svazu jsou vyjád eny oprávn ním p edstavenstva republikové a územní rady, p edsedy p edstavenstva a výboru základní organizace a revizní skupiny nebo revizor svolat jejich sch zi. Rovn ž se stanoví oprávn ní lena pov eného ízením svolat krajskou koordina ní radu. Pro p ípad, že nebude sch ze orgánu svazu v pr b hu roku svolána v souladu se stanovami, je pro tento p ípad v JVN rozší ena p sobnost p edstavenstva orgánu svazu vyššího stupn o možnost svolat sch zi p íslušného orgánu svazu. Smyslem tohoto opat ení je zachovat funk nost orgánu svazu. Konkretizuje se zp sob svolání sch ze orgánu svazu tak, aby lenové orgánu svazu o jejím svolání byli v as a zp sobem obvyklým informováni o jejím termínu, místu, ase a programu. Vzhledem k výraznému rozší ení informa ních technologií je jako obvyklý zp sob svolání sch ze orgánu svazu uvedeno i její zve ejn ní na webových stránkách orgánu svazu p ípadn dalším zp sobem. K odstran ní p ípadných spor o v asnosti vyrozum ní len orgán svazu o konání sch ze svazu za azuje se do JVN ustanovení, které stanoví nejzazší termíny pro svolání lenské sch ze základní organizace, sch ze výboru, p edstavenstva, revizní skupiny a revizor základní organizace, územní rady, republikové rady, revizních skupin územního sdružení a republikové rady a krajské koordina ní rady. Rovn ž tak se stanoví nejzazší termín pro pozvání toho, jehož osobní v ci budou p edm tem sch ze. Tímto opat ením se zachovává právo lena orgánu svazu být p ítomen na sch zi, kde se projednávají jeho osobní záležitosti, právo se k nim vyjád it, vznášet návrhy a požadavky. 44
Upravuje se nejzazší termín pro svolání len orgán svazu pro p ípady, kdy bude pot eba k p ejetí rozhodnutí a usnesení ze sch ze kvalifikovaná v tšina. Obecné vyjád ení p edm tu této úpravy spo ívá v tom, aby bylo docíleno p ítomnosti kvalifikované v tšiny pro rozhodnutí a p ijetí usnesení na sch zi orgánu svazu a nebylo nutno tuto sch zi svolávat opakovan . Základní organizace s v tším po tem len mohou konat v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 lenskou sch zi formou shromážd ní volených delegát . Rozhodne-li základní organizace o konání takovéto lenské sch ze ur í po et delegát tak, aby lenská sch ze byla usnášeníschopná a rovn ž ur í zp sob volby jednotlivých delegát . K El. 9 Z dikce ustanovení § 9, 13, 16 a 18 stanov vyplývá, že musí být svolána lenská sch ze, uzemní, krajská koordina ní a republiková rada, pokud o to požádá 1/3 len nebo sdružených organizací. JVN tuto povinnost "svolat" dále konkretizuje a dopl=uje o požadavek na podání písemné žádosti 1/3 len s uvedením p edm tu jednání. Uvedený požadavek umož=uje p i svolání mimo ádné sch ze informovat leny i o p edm tu jejího jednání tak, jak ho požadují lenové žádající o svolání mimo ádné sch ze. Práva a povinnosti len svazu upravují stanovy v ustanovení § 4. Jedná se o nejd ležit jší právní úpravu ve vztahu ke lenovi svazu. Této koncepci odpovídá i ustanovení odstavce 3, které stanoví, že v p ípad projednávání otázky práv a povinností len základní organizace na lenské sch zi podle stanov svazu, musí být tyto otázky uvedeny v programu lenské sch ze jako samostatný bod. K El. 10 P íprava sch ze orgánu svazu je jednou z nejd ležit jších inností výboru a p edstavenstva a je upravena v odstavci 1 až 5. K zajišt ní ádné p ípravy sch ze by m ly být dále dodrženy následující zásady: 1. P edstavenstvo a výbor projedná a schválí návrh na svolání jednání sch ze p íslušného orgánu svazu, který musí obsahovat: a) asové a místní ur ení jednání, b) p ípadný seznam navrhovaných host , c) návrh programu jednání, d) návrhy na ídícího jednání, p ípadn návrh na složení pracovního p edsednictva a komisí, e) návrh organiza ního a obsahového zajišt ní jednání v etn termínovaných úkol s ur ením osobní zodpov dnosti za realizaci. 2. Návrh programu jednání sch ze orgán svazu je sestavován zpravidla v následujícím po adí: a) p ípadná volba komisí, b) kontrolní zprávy, c) zpráva o innosti, obsahující další postup v innosti orgánu svazu, d) zpráva o hospoda ení svazu, e) aktuální informace, f) organiza ní a personální záležitosti, g) všeobecná diskuse (tzv. r zné). 3. Program jednání sch ze: a) sch ze výboru základní organizace stanoví p edseda, b) lenské sch ze stanoví výbor základní organizace, c) sch ze p edstavenstva územní rady a republikové rady stanoví p edseda, d) územní rady a republikové rady stanoví p edstavenstvo rady, e) revizní skupiny stanoví její p edseda, f) krajské koordina ní rady stanoví len pov ený ízením jednání, 45
g) p i mimo ádných okolnostech stanoví vyšší svazový orgán. 4. Pokud jde o sch ze republikové rady, písemné podklady pro jednání se soust eQují v sekretariátu republikové rady, kde jsou zkompletovány a odeslány nejmén 10 dn p ed jeho zahájením ú astník m jednání. V od vodn ných p ípadech, na základ rozhodnutí p edstavenstva, lze podkladové materiály pro jednání republikové rady p edložit u prezence ten den jednání, kdy má být materiál dle programu projednáván. 5. Projednávání jiných písemných materiál , než uvedených v bod 2, je možné pouze se souhlasem p edstavenstva nebo výboru. K El. 11 Vlastní ízení sch ze je upraveno v odstavci 1 až 10. Významné je ustanovení odstavce 10, kde je taxativn uveden vý et bod , o které není možno doplnit program lenské sch ze. Jedná se o záležitosti, které se bezprost edn týkají práv lena svazu a rozhodování o zániku základní organizace. P i ízení sch ze by m ly být dále dodrženy následující zásady: 1. Za ízení jednání sch ze orgán svazu odpovídá p edseda p ípadn len pov ený jejich ízením. Jednání sch ze orgán svazu se ídí ustanoveními JVN. Pro jednání lenské ch ze základní organizace, sch ze územní rady a republikové rady p ipraví výbor základní organizace a p edstavenstvo rady návrh na složení mandátové a návrhové komise. 2. Pro p ípad neú asti nebo indispozice len pov ených ízením jednání jsou p edsedajícím jmenováni náhradníci. 3. P edsedající jednání sch ze zahájí ve stanovenou dobu, uvedenou na pozvánce. V od vodn ných p ípadech (nap . dopravní kalamita atp.) m že pracovní p edsednictvo na návrh p edsedajícího rozhodnout o posunutí zahájení jednání sch ze. 4. Po zahájení jednání sch ze a schválení návrhu programu následuje volba pracovního p edsednictva a pracovních komisí. Ú astníci s hlasem rozhodujícím i s hlasem poradním mohou navrhovat zm ny nebo dopln ní. 5. Na základ návrhu p edsedajícího p i zahájení jednání sch ze se mohou volit následující komise: a) mandátová, která ov uje platnost mandát zvolených delegát , ov uje po ty p ítomných ú astník jednání sch ze a podává p edsedajícímu zprávu o ov ení platnosti mandát , o po tu p ítomných delegát nebo len s hlasem rozhodujícím a informuje o po tech ú astník s hlasem poradním a host . Pr b žn informuje p edsedajícího o pot ebném po tu (kvoru) s hlasem rozhodujícím pro p ijetí usnesení, b) návrhová, která eviduje usnesení p ijatá k jednotlivým projednávaným bod m programu jednání sch ze; p ipraví a p ednese návrh na schválení zprávy o innosti orgánu svazu, v etn zprávy o hospoda ení a o majetku orgánu svazu, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán innosti podložený rozpo tem organizace, p ípadn další návrhy p edkládané ke schválení, a podle potIeby se volí další komise napIíklad: c) volební, která v souladu s volebním ádem a stanovami zajiš8uje technické a organiza ní provedení voleb a o jejich výsledcích po izuje protokol, d) tisková, která poskytuje ve ejným sd lovacím prost edk m informace o pr b hu a výsledcích republikové rady; organizuje a zajiš8uje p ípadné tiskové konference. 6. Volba pracovního p edsednictva a komisí se provádí tak, že se hlasuje o návrhu jako celku pro každý uvedený orgán po jeho p edchozím projednání a hlasování o dopl=ovacích návrzích p íp. protinávrzích. 7. Zvolené komise se sejdou ihned po svém zvolení a dále je svolávají a jejich práci ídí p edsedové, které si komise volí ze svého st edu.
46
8. P edsedající je zodpov dný za dodržování JNV. Pokud t chto zásad zjevn nedbá, má pracovní p edsednictvo právo rozhodnout o vým n ídícího jednání. 9. Doporu uje se, aby p edsedající vždy po uplynutí jedné hodiny p erušil jednání sch ze a vyhlásil p estávku. K El. 12 Ustanovení odstavce 1 je ustanovením podp rným ve vztahu k ustanovení l. 5 odst. 1 a 2 JVN a v i p íslušným ustanovením stanov, které vyplývá z povinnosti schválit na každé sch zi opat ení p ijatá orgány svazu a jejich zástupci. Uvedeným postupem je zajišt na právní subjektivita orgán svazu. Z ustanovení odstavce 2 vyplývá povinnost pro výbor základní organizace a územní radu projednat na své lenské sch zi základní organizace nebo sch zi územní rady po skon ení ú etního období zprávu o hospoda ení, o erpání rozpo tu a jeho zm nách, ú etní záv rku a návrh rozpo tu. Tímto postupem jsou zabezpe ena práva vyplývající ze stanov a zajišt no rozhodování lenské základny o hospoda ení se svým majetkem. V odstavci 3 je nov upraveno jednání o záležitostech, které vyžadují schválení kvalifikovanou v tšinou hlas . Výslovn je uvedeno, kdy musí být tyto záležitosti za azeny na program jednání lenské sch ze. Jedná se o taková opat ení nebo záležitosti, které jsou výsledn uvedeny ve stanovách nebo JVN. K El. 13 Pro rozhodování a p ijetí usnesení ádn svolané lenské sch ze základní organizace není rozhodující po et len základní organizace p ítomných na sch zi, nebo8 se usnáší nadpolovi ní v tšinou hlas p ítomných len , pokud stanovy nebo JVN nestanoví jinak. Takto koncipovaná právní úprava vytvá í podmínky pro konání lenské sch ze a pro p ijetí usnesení i v p ípad , kdy je na lenské sch zi minimální ú ast len základní organizace z jakéhokoliv d vodu. Sou asn se tím i eliminuje p ípadná snaha n kterých len základní organizace zablokovat p ijetí usnesení d ležité pro další innost základní organizace. V odstavci 2 je ošet eno p ijetí rozhodnutí o zásadních otázkách orgán svazu tím, že se stanoví rozhodování kvalifikovanou v tšinou dvou t etin hlas p ítomných len svazu nebo delegát . Pokud se hovo í v JVN o p ípadech, kdy je pot eba k rozhodnutí kvalifikované v tšiny dvou t etin všech hlas , ustanovení odstavce 3 tento požadavek ošet uje tím, že umož=uje ádn omluveným len m svazu hlasovat písemn tak, že sv j hlas oznámí nejpozd ji do doby hlasování. Není rozhodující zp sob doru ení, ale rozhodující je v asné p edání písemného hlasování. Vyžaduje-li p ijetí rozhodnutí kvalifikované v tšiny dvou t etin hlas všech len a nebylo toho dosaženo ani s využitím hlasování podle odstavce 3, rozhoduje se na opakovaném jednání orgánu svazu po uplynutí 30 dn od ádného svolání orgánu svazu. P i rozhodování na opakovaném jednání svazu, pokud není dosaženo kvalifikované v tšiny dvou t etin hlas všech len , rozhoduje o zamítnutí nebo schválení návrhu v tšina hlas len p ítomných jednání orgánu svazu. Takto koncipovaná právní úprava zaru uje, že bude rozhodnuto i v p ípadech, kdy není dosaženo kvalifikované v tšiny dvou t etin hlas všech len . K El. 14 Ustanovení odstavce 1 stanoví, že " len svazu" má právo vyjad ovat se na sch zi orgánu svazu. P i výkladu i aplikaci tohoto ustanovení je p itom nutné respektovat ústavn právní rozm r práv lena svazu, která svou podstatou p edstavují zákonné provedení obecného práva vyjád it své názory podle Listiny základních práv a svobod. Stanovy ani JVN výslovn nestanoví formu vyjád ení lena svazu k projednávaným v cem a z tohoto 47
hlediska by tudíž nebylo možno a priori vylou it i písemnou formu. Právo lena svazu vyjád it stanovisko je t eba vždy vykládat v souladu s jeho smyslem, tj. zajistit mu p im enou ú ast na projednávání a rozhodování jednotlivých záležitostí, které se jej dotýkají. Sou ástí tohoto práva tedy je p edevším možnost prezentovat své stanovisko p ed p ijetím rozhodnutí o projednávané otázce a jemu odpovídající možnost ostatních len orgán svazu se s tímto stanoviskem seznámit. 1len svazu m že v pr b hu sch ze orgánu svazu nebo v rámci diskuse podávat k projednávané v ci návrhy. Mají se vztahovat k ur ité v ci projednávaného bodu a má z nich být z ejmé, na em se má sch ze orgánu svazu usnést. P edsedající m že požádat lena svazu, aby sv j návrh zp esnil nebo jej p edložil písemn . Jestliže je v pr b hu sch ze nebo p i diskusi p ednesen návrh, m že len svazu nebo navrhovatel navrhnout p erušení projednávané v ci. Sou asn m že navrhnout, kdy má být projednávání obnoveno. O návrhu na p erušení projednávání rozhodne p edsedající. Navrhovatel m že vzít sv j návrh zp t nejpozd ji do doby, než zapo ne hlasování o usnesení ze sch ze orgánu svazu; poté již nelze návrh vzít zp t. Pokud len svazu nemluví k projednávané v ci, p edsedající ho na tuto skute nost upozorní nebo mu v od vodn ných p ípadech slovo odejme. Od vodn nými p ípady zejména jsou: - vyjad ování se k v cem, které absolutn nesouvisí s projednávanou záležitostí, - vyjad ování se k v cem, které nemají žádný vztah k innosti orgánu svazu, - bezd vodné a nevhodné napadání ostatních len nebo orgán svazu apod. 1len svazu je oprávn n se obrátit na ostatní p ítomné leny svazu se žádostí, aby rozhodli hlasováním, zda rozhodnutí o odn tí slova nebo jeho neud lení je od vodn né a zda mu není odepíráno jeho obecné právo vyjád it své názory na jednání orgánu svazu. K El. 15 Ustanovení upravuje zp soby hlasování o návrzích podle rozhodnutí len svazu nebo delegát . V souladu s obecn platnou právní úpravou podle ob anského zákoníku je možné zastupování lena základní organizace na jednání lenské sch ze na základ plné moci. Plná moc m že být ud lena ústn nebo písemn . Pro jednání na lenské sch zi základní organizace se doporu uje, aby zmocn nec, kterým je vždy len základní organizace, byl pov en zmocnitelem ( lenem základní organizace) písemnou plnou mocí s konkrétním uvedením rozsahu zmocn ncova oprávn ní. Zvláštní formou zastupování na jednání orgánu svazu je zastupování manžela ( lena svazu) druhým manželem, který není lenem svazu. O zastupování manžel podle ustanovení § 20 zákona o rodin platí, že o záležitostech rodiny rozhodují manželé spole n . Podle ustanovení § 21 zákona o rodin platí, že manžel je oprávn n zastupovat druhého manžela v jeho b žných záležitostech, zejména p ijímat za n ho b žná pln ní, pokud zvláštní p edpis nestanoví jinak a dále, že jednání jednoho manžela p i obstarávání b žných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely spole n a nerozdíln . Za b*žnou záležitost lze považovat i úEast na Elenské sch zi. Pokud se jednání lenské sch ze zú astní oba manželé, mají pouze jeden hlas a není rozhodující, který z nich hlasuje. Zpravidla v tomto pIípad* hlasuje Elen svazu. Ve ejn se hlasuje zdvižením ruky, neusnese-li se sch ze svazu na jiném zp sobu ve ejného hlasování. Výsledky takového hlasování zjiš8uje zapisovatel nebo lenové volební komise. Tajn se hlasuje zpravidla hlasovacími lístky. Tajným hlasováním, se hlasuje o v cech, na kterých se usnesla sch ze svazu. Výsledky takového hlasování zjiš8uje zapisovatel. P edsedající vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že sd lí po et p ítomných len , po et hlas odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh p ijat. Informace o výsledku hlasování musí být len m svazu na požádání dostupná. 48
Každý len m že vznést p i hlasování nebo bezprost edn po n m námitku proti pr b hu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne p edsedající. Vyhoví-li p edsedající námitce, musí se hlasování opakovat. K El. 16 Pro odro ení a ukon ení sch ze platí, že toto je v kompetenci p edsedajícího, až na omezení, které spo ívá v tom, že každý len svazu nebo delegát s hlasovacím právem m že, v rámci zachování práva vyjád it se na sch zi k projednávaným problém m, požádat, aby p ítomní lenové rozhodli, zda se má v jednání sch ze pokra ovat i nikoliv. Odro ení nebo ukon ení sch ze p ichází v úvahu zejména v p ípadech, kdy se v pr b hu jednání sch ze vyskytly takové okolnosti, které brání jejímu ádnému dokon ení. D vodem pro odro ení nebo ukon ení sch ze m že být mimo jiné: a) lenové svazu nebyli o konání sch ze ádn vyrozum ni zp sobem stanoveným v l. 8 JVN, b) zjistí-li se v pr b hu jednání, že poklesl po et p ítomných a v p ípad požadavku kvalifikované v tšiny není sch ze usnášeníschopná, c) program jednání sch ze nebyl vy erpán ani po šesti hodinách jednání sch ze a je p edpoklad, že v den jejího konání vy erpán nebude, d) byl hrub narušen její pr b h nep ístojným chováním n kterých len . K El. 17 P i kontrole usnesení na následující sch zi orgánu svazu musí být vysloveno, zda jednotlivé body usnesení byly spln ny nebo spln ny nebyly. V p ípad , že spln ny nebyly, je nutno uvést od vodn ní jejich nespln ní. Na základ zjišt ných skute ností p ijímá sch ze orgánu svazu p íslušná opat ení k náprav . Tímto je zachováno právo lena svazu být informován o innosti výboru nebo p edstavenstva od poslední sch ze ve vztahu k pln ní úkol vyplývajících z p ijatého usnesení. Kontrola a schválení zápisu na následující sch zi orgánu svazu umož=uje len m svazu vznášet proti jeho úplnosti námitky a požadavky na jeho dopln ní. Vysloví-li s podanými námitkami souhlas v tšina p ítomných len svazu, musí být zápis dopln n a upraven podle vznesených námitek a požadavk . Schválený zápis dosv*dEuje pr b*h jednání a obsah usnesení. K El. 18 a 19 Zápis z jednání sch ze orgánu svazu (dále jen "zápis") je jediným dokumentem (pokud není po ízen zvukový záznam) o pr b hu jednání sch ze orgánu svazu. Jednozna n se v l. 18 odstavec 1 stanoví, že zápis se po izuje vždy. Zápis by m l obsahovat zejména následující údaje: - den a místo jednání, - hodina zahájení a ukon ení, - jména a p íjmení p ítomných, omluvených a neomluvených len orgánu svazu nebo po et p ítomných len svazu podle presen ní listiny, - schválený program jednání orgánu svazu, - pr b h a výsledek hlasování a p ijatá usnesení (v hlasování o usnesení se uvede po et len svazu, kte í hlasovali pro p ijetí usnesení; po et len svazu, kte í se zdrželi hlasování, a jmenovit se uvede, kdo hlasoval proti p ijetí usnesení), - jméno a podpis zapisovatele, p edsedajícího sch ze orgánu svazu, p ípadn ov ovatelé. Nedílnou sou ástí zápisu je vlastnoru n podepsaná presen ní listina, návrhy, námitky a dotazy písemn podané lenem svazu p i jednání orgánu svazu. Zápis a usnesení se po izuje v jednom vyhotovení. Je-li pot eba v souladu s JVN zaslat len m orgánu svazu zápis a usnesení, zasílá se jejich kopie. 49
Zápis a usnesení z lenské sch ze se zve ej=uje zp sobem v základní organizaci obvyklém, p evážn na informa ní tabuli v zahrádkové osad , p ípadn na webových stránkách, má-li je organizace z ízena. P i manipulaci se zápisy a usneseními se p im en použije ustanovení l. 7 JVN. K El. 20 1lánek obsahuje b žná ustanovení upravující zakon ení sch ze orgánu svazu. Upravuje se odpov dnost orgán svazu za vy ízení dotaz , p ipomínek a nám t , které byly vzneseny leny svazu na sch zi. Je dána možnost sch zi orgán svazu rozhodnout usnesením o zp sobu a termínu vy ízení podaných dotaz , p ipomínek a nám t . Zajišt ní práva lena svazu na odpov Q na jím podané dotazy, p ipomínky a nám ty je v p ípad nep ijetí usnesení ze sch ze o t chto záležitostech dána p ímo ve v t druhé odstavce 2, v etn ur ení konkrétní lh ty pro vy ízení. P i vy izování dotaz , p ipomínek a nám t se p im en použijí ustanovení správního ádu. ÁST T6ETÍ K El. 21 V odstavci 1 se p ehledn a pro rychlou informaci shrnuje systém a struktura voleb do jednotlivých orgán svazu. V odstavci 2 se d sledn aplikuje p íslušné ustanovení Základní listiny práv a svobod, kde se vychází z práva ob ana podílet se na správ ve ejných v cí p ímo nebo svobodnou volbou svých zástupc s tím, že podmínky volebního práva stanoví zákon. Obecn zp sobilost k právním úkon m upravuje ob anský zákoník: - Zp sobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (zp sobilost k právním úkon m) vzniká v plném rozsahu zletilostí. - Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. P ed dosažením tohoto v ku se zletilosti nabývá jen uzav ením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. - Nezletilí mají zp sobilost jen k takovým právním úkon m, které jsou svou povahou p im ené rozumové a volní vysp losti odpovídající jejich v ku. P i aplikaci práva lena svazu volit a být volen - ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) stanov je nutno vycházet z ustanovení § 3 odst. 1, v ta druhá, kde se uvádí, že lenem svazu se m že stát fyzická osoba, která souhlasí se stanovami svazu. Z tohoto ustanovení je možno odvodit, že každá fyzická osoba bez ohledu na v*k m že být, p i spln ní dalších požadavk uvedených ve stanovách, lenem svazu a tím uplat=ovat i své právo "volit a být volen". S ohledem na uvedené zásady je však nutné v pIípad* "práva volit a být volen" u nezletilých Elen vycházet na jedné stran* z jejich rozumové a volní vysp*losti a také z obecné zásady, že ZS je sdružením "obEan "; zde platí, že obEanem je osoba po dovršení patnácti let (po obdržení obEanského pr kazu). S ohledem na nezcizitelnost práv Elen i pro osoby podle zákona nezletilé proto právo "volit" platí pro Eleny svazu starší 15 let. Pokud jde o právo "být volen", vedle zmín*ných zásad stanoví zákon E. 83/1990 S. o sdružování obEan , že právo jednat jménem Elen organizace, tedy vykonávat funkci v jejím orgánu, má osoba starší 18 let. Do orgánu svazu, tedy do výboru ZO ale i do dalších statutárních orgán lze volit Eleny svazu až po dovršení této v*kové hranice. V odstavci 3 se stanoví po et hlas pot ebných k tomu, aby volby jednotlivých orgán svazu byly platné. Odstavec 4 konkrétn upravuje konání voleb do orgán svazu a pot ebný po et len svazu k tomu, aby byly volby platné. Rozhodující pro platnost voleb není celkový po et len p íslušného orgánu svazu, ale to, kolik len p ítomných na sch zi jednání orgán 50
svazu hlasovalo pro, kolik se jich zdrželo a kolik jich bylo proti zvolení konkrétního kandidáta a zda byl získán pot ebný po et hlas k jeho zvolení podle odstavce 3. Funk ní období je v souladu se stanovami v délce 5 let. V p ípad zániku mandátu n kterého lena orgánu svazu, m že být pro jeho další bezvadné fungování provedena kooptace nového lena orgánu svazu. Úprava je takto koncipována z d vodu zajišt ní platnosti voleb a neohrožení fungování innosti orgánu svazu. V souvislosti se zánikem mandátu len orgánu svazu a nabytí práv nov zvolených len orgánu svazu se provede protokolární p edání funkcí. K El. 22 až 25 Oproti p edchozímu JVN je v t chto ustanoveních zcela nov upravena p íprava a pr b h voleb v jednotlivých orgánech svazu: - základní organizaci, - územní rad , - krajské koordina ní rad , - republikové rad . Z t chto ustanovení zcela jednozna n plyne postup orgán svazu, který by m l garantovat bezchybný a funk ní pr b h voleb v souladu se stanovami. Cílem nové právní konstrukce t chto ustanovení je zabezpe it ádný pr b h voleb p i dodržení stejných pravidel ve všech orgánech svazu, v rámci celého svazu. K El. 26 Ze zn ní lánku vyplývá, že o pr b hu a výsledcích voleb do orgánu svazu se povinn po izuje zápis. Dále je stanoven obsah zápisu a zp sob seznámení ú astník jednání sch ze orgánu svazu s po ízeným zápisem. P i evidenci a manipulaci se zápisem o pr b hu a výsledcích voleb se p im en použije ustanovení l. 7 JVN. K El. 27 Podrobn se upravuje zp sob p edání funkcí mezi lenem svazu, jemuž zanikl mandát a nov zvoleným lenem svazu. K zamezení vzniku p ípadných spor v souvislosti s p edáním majetku, písemných dokument a administrativních pom cek zpracovává se protokol o p edání a p evzetí veškerého materiálu, který podepisují p edávající a p ebírající len svazu. Chyb jící materiál nebo dokumenty se uvedou v samostatné p íloze k protokolu. Protokol se zhotovuje ve t ech výtiscích, z nichž každý má platnost originálu. Jeden výtisk se zakládá u orgánu svazu a po jednom výtisku obdrží p edávající a p ebírající len svazu. K El. 28 Z ustanovení odstavce 1 vyplývá, že do orgán svazu lze volit dv ma zp soby, a to ve ejn nebo tajn . V následujících ustanoveních lánku je popsán zp sob ve ejného a tajného hlasování. Hlasování je b žný demokratický zp sob, jak: ešit v ci, v etn sporných, u nichž je žádoucí, nebo ze zákona nutná, shoda (stanovené v tšiny), - potvrzovat výsledky ve ejné, politické debaty, (závazn , po dobu trvání rozhodnutí, než je pozm n no, nahrazeno dalším nebo zrušeno). Pojem hlasování zahrnuje jak volby (tj. hlasování o osobách), tak vlastní hlasování o nepersonálních otázkách (tj. nap . hlasování o usnesení). Hlasování je sou ástí rozhodovacího procesu, kde ur itá skupina zú astn ných – voli , nebo jejich volených reprezentant – dá najevo sv j závazný názor.
51
Obvyklou formou hlasování je hlasování ve ejné. Tajná volba je jednou z podstatných náležitostí moderního pojetí volebního práva. K El. 29 Kooptací se rozumí zpravidla dopln ní, p ípadn rozší ení voleného orgánu jeho vlastním rozhodnutím, jeho vlastní volbou (nikoliv tedy volbou uskute n nou voli i tohoto orgánu). Rozhodující je tedy spíše to, kdo nového lena volí než zp sob volby. Ve své podstat demokrati t jší je pokud možno p íslušné orgány dopl=ovat jiným zp sobem nap . dopl=ovací volby nebo p íslušné funkce ponechat do konce volebního období uprázdn né (zpravidla p íslušný orgán rozhodne, že pokud do konce volebního období zbývá víc než rok, konají se dopl=ovací volby na zbytek volebního období, pokud zbývá mén než rok, z stane mandát do konce volebního období uprázdn n). Stanovy v ustanovení § 6 odst. 15 vymezují kooptaci jako možnost dopln ní orgánu svazu. Sou asn ale nevylu ují možnost dopln ní orgán svazu dopl=ovacími volbami nebo nastoupení náhradník na uvoln né funkce. Vždy tak ale musí být u in no na základ rozhodnutí p íslušného orgánu svazu a schváleno na nejbližším jednání sch ze orgánu svazu. K El. 30 K zajišt ní ádného pr b hu voleb je oproti p edchozímu JVN nov zapracováno ustanovení, upravující oprávn ní voli e podat námitku proti složení volební komise, pr b hu voleb a jednání volební komise. Stanoví se postup jednání p íslušného orgánu svazu o podané námitce. Námitka p edstavuje ur itý odpor lena svazu proti pr b hu, p ípadn proti výsledku voleb. Aby nebyla námitka vyjád ena obecn , jsou do ustanovení odstavce 4 zahrnuty d vody, které vedou lena svazu k podání námitky a jaké musí mít námitka náležitosti. 1len svazu má významné zákonné oprávn ní, kterého m že využít v p ípad , že orgán svazu jeho námitku zamítne. Jeho oprávn ní spo ívá v možnosti podat u soudu návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb. K El. 31 Významným právním ustanovením JVN, které je nov upraveno volebním ádem je institut odvolacího ízení. V rámci tohoto institutu je zabezpe ena ochrana oprávn ných zájm lena svazu, ale i jeho orgán . Jedním z d ležitých právních úkon v rámci institutu odvolacího ízení upraveného v odst. 6 je autoremedura. Autoremedura je zvláštním zp sobem vy ízení opravného prost edku v ízení, kdy o zrušení nebo zm n rozhodnutí rozhoduje sám orgán svazu, který vydal p vodní rozhodnutí. Obecn ji orgán svazu provádí jen tehdy, vyhovuje-li pln podanému opravnému prost edku a lenu svazu nevznikne újma, jen pokud by s tím souhlasil. Jejím ú elem je umožnit rychlou nápravu vlastní chyby orgánu svazu. Tak jako v p ípad podání námitky má i v rámci odvolacího ízení len svazu možnost požádat soud o p ezkoumání rozhodnutí orgánu svazu, pokud mu tento v rámci autoremedury nevyhov l. Podaný návrh na p ezkoumání nemá odkladný ú inek, tzn., že rozhodnutí orgánu svazu je vykonatelné. Domnívá-li se len svazu, že vykonání rozhodnutí zasahuje do jeho oprávn ných práv, které by již nebylo možno vrátit v p vodní stav, m že len svazu soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven.
Zpracoval: JUDr. Karel Láník, právní komise RR .ZS
52
VZOROVÝ OSADNÍ 6ÁD ZAHRÁDKOVÉ OSADY ZO ZS Úvod Ú elem osadních ád je upravit režim soužití ve spole enství zahrádek soust ed ných zpravidla v jednom nebo více místech v p sobnosti p íslušné základní organizace 1ZS. Osadní ády nemohou v žádném p ípad konkurovat obecn platným právním p edpis m, ani vnit ním normativním akt m vyšší právní síly. Znamená to, že osadním ád m nep ísluší stanovit práva a povinnosti, které jsou obsaženy v zákonech a podzákonných obecn závazných normách, nap . v ob anském zákoníku, který v p íslušných ustanoveních upravuje tzv. sousedské vztahy, nebo také v p estupkovém zákon , který nap . vymezuje pojem p estupk proti ob anskému soužití a stanoví pro n i p íslušné sankce. Stejn tak nep ísluší osadním ád m upravovat práva a povinnosti len 1ZS, které jsou vymezeny ve Stanovách 1ZS. Jde o to, že není v p sobnosti základní organizace stanovit v obecné rovin takové závazky, které náleží stanovit vyšším orgán m svazu jako je nap . povinnost platit lenské p ísp vky, ú astnit se lenských sch zí, chránit majetek svazu, prost povinnosti a práva obsažená v § 4 stanov, která jsou p edpokladem lenství v 1ZS. Na druhé stran však základní organizace, do jejíž p sobnosti p íslušná osada p ísluší, je jako jediná oprávn na stanovit dle místních podmínek, jak konkrétn mají být práva a povinnosti v zahrádkové osad realizována, aby byl zajišt n žádoucí stav v osad , aby byla respektována práva všech osadník , aby mohla být v plném rozsahu zajišt na zahrádká ská innost a dobré soužití všech len osady. V tomto smyslu je rozhodnutí lenské sch ze základní organizace, která osadní ád schvaluje, v její výlu né p sobnosti a pokud neodporuje rozhodnutím i vnitrosvazovým normám vyšších orgán nebo obecn platným p edpis m, nemohou je ani vyšší orgány svazu m nit nebo rušit. P itom je však osadní ád, pokud je ádn projednán a schválen lenskou sch zí a jsou s ním všichni lenové seznámeni, vnitrosvazovou normou s p sobností omezenou na danou základní organizaci, která je závazná pro všechny leny této organizace. Jeho porušení je pak nejen nerespektováním rozhodnutí orgánu ZO, ale porušením Stanov 1ZS, které mj. ukládají len m 1ZS v § 4 odst. 2 plnit rozhodnutí orgán svazu. Pokud by docházelo k hrubému a opakovanému porušení zásad soužití v organizaci, které jsou osadním ádem upraveny, pak by mohlo p icházet v úvahu i vylou ení z 1ZS ve smyslu § 3 Stanov 1ZS. Závaznost osadního ádu pro všechny leny 1ZS v p íslušné základní organizaci je z ejmá. V d sledku r znosti vlastnických práv k pozemk m v zahrádkových osadách však asto vzniká situace, že zahrádky v t chto osadách užívají i ti vlastníci, kte í nejsou leny 1ZS. I tyto zahrádká e, resp. vlastníky zahrádek lze k dodržování zásad upravených osadním ádu zavázat, a to zejména prost ednictvím smlouvy o správ , údržb a provozu spole ných za ízení základní organizace, jejíž vzor je publikován nap . na webových stránkách 1ZS. Chce-li takový ob an spole ná za ízení, která jsou ve vlastnictví ZO užívat, pak by m l být povinen dodržovat i režim, který je se spole nými za ízeními (nap . rozvod vody a energií, ukládání odpad , užívání místních a ú elových komunikací a spole ných prostor) spojen. Pokud k tomu není ochota, pak s ním základní organizace uvedenou smlouvu uzav ít nemusí a užívání zahrádky pak bude st ží možné. V krajních p ípadech je pak možné i vyžadovat pln ní povinností, které ve vzájemných sousedských vztazích 53
ukládá pro všechny vlastníky v § 127 platný ob anský zákoník. Dodržování t chto povinností, které lze obecn charakterizovat jako závazek zdržet se všeho, ím by vlastník nad míru obt žoval jiného nebo ím by vážn ohrožoval výkon jeho práv, je i správn , v krajních p ípadech i soudn vymahatelné. Tolik k ú elu, p sobnosti, charakteru a závaznosti osadních ád . Pokud jde o jejich obsah, ten vyplývá z jejich ú elu. Jak již bylo uvedeno, výlu ná p sobnost p i jejich tvorb náleží orgán m základní organizace. Protože se však ukázalo ú elné stanovit alespo= ur itý ád jejich tvorby, doporu uje vrcholový orgán svazu postupovat podle zásad uvedených v tomto Vzorovém organiza ním ádu.
Následující vzory: Osadní Iád zahrádkové osady a Smlouva o správ*, provozu, údržb*, obnov* a úhradách užívání spoleEných zaIízení ZO ZS najdete na webových stránkách 1ZS www.zahradkari.cz v editovatelné podob . To vám usnadní jejich finální vyhotovení pro konkrétní podmínky vaší ZO.
54
OSADNÍ 6ÁD ZAHRÁDKOVÉ OSADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZO
ZS
.................................... I. Vymezení zahrádkové osady a spoleEných zaIízení 1) Zahrádková osada . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZO 1ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jako ucelený soubor zahrádek, spole ných prostor a za ízení byla z ízena na základ a) usnesení lenské sch ze ZO 1ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne . . . . . . . . . . . b) územního rozhodnutí vydaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . stavebním ú adem v . . . . . . . . . . . . . . . . . . na pozemcích p. . . . . . . . . . . . . . . o vým e . . . . . . m2, zapsaných v Listu vlastnictví (dále LV) ís. . . . . . . . . . . . . v katastrálním území . . . . . . . . . . . . . . . . u Katastrálního ú adu . . . . . . . . . . . . . 2) Pozemky ad 1)
a) pod p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jsou ve vlastnictví (spoluvlastnictví) ZO 1ZS, b) pod p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jsou v nájmu na základ nájemní smlouvy ze dne . . . . . . . . . uzav ené mezi ZO 1ZS a vlastníkem pozemk ........... ................................................. c) pod p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jsou ve vlastnictví len ZO 1ZS (dle seznamu, který tvo í p ílohu osadního ádu) d) pod p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . jsou ve vlastnictví len osady, kte í nejsou leny 1ZS (dle seznamu, který tvo í p ílohu osadního ádu) e) pod p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jsou ve spoluvlastnictví ZO 1ZS a len osady (dle seznamu, který tvo í p ílohu osadního ádu).
Komentá : O zahrádkovou osadu jde tehdy, tvo í-li soubor nejmén t í zahrádek soust ed ných na uceleném prostoru, disponujících alespo3 minimálními spole nými za ízeními sloužícími k zajišt ní provozu osady, jednotlivých zahrádek a k uspokojení zájm jednotlivých osadník (nap . rozvod vody, odpadní hospodá ství, oplocení atp.). Pokud nejde o soubor zahrádek (nap . u p ídomních zahrádek) se zahrádkové osady nez izují. Pokud osada nebyla jako taková z ízena podle stavebního zákona, nelze u ní uplat3ovat právní režim a ve svém postavení se ídí pouze rozhodnutími lenské sch ze, event. vnitrosvazovými normami. 3) Pozemky ve vlastnictví základní organizace (event. v nájmu od vlastníka . . . . . . . ) jsou lenové osady oprávn ni užívat na základ nájemných i podnájemních smluv uzav ených se základní organizací v rozsahu práv a povinností stanovených t mito smlouvami a tímto osadním ádem. P i hrubém nebo op tovném porušení smlouvy nebo osadního ádu je ZO 1ZS oprávn na od smlouvy odstoupit. P evod nájemní a podnájemní smlouvy na jinou osobu je možný jen se souhlasem základní organizace. 4) Ke spole nému užívání len zahrádkové osady slouží spole né za ízení zahrádkové osady: a) ve vlastnictví ZO 1ZS (podrobn vyjmenovat a specifikovat podle inventární knihy, nap .) 55
- vodárna a erpadla s nádrží užitkové vody zapsaná v katastru nemovitostí na LV . . . . . . . . . . . . . - studna - užívání povoleno orgánem vodního hosp. . . . . . . . . . . . . . - parkovišt motorových vozidel zapsané v katastru nemovitostí na LV ............. - oplocení osady v etn vrat - motorová seka ka - inv. . . . . . . . . . . . . . - drti v tví - inv. . . . . . . . . . . . . . - atp. . . . . . . . . . . . . b) ve spoluvlastnictví ZO 1ZS a len osady (dle seznamu, který tvo í p ílohu tohoto osadního ádu) - dále vypsat a specifikovat obdobn jako v bodu a) c) v nájmu (event. ve smluvním užívání, výp j ce apod.) od . . . . . . . . . - op t vypsat a specifikovat jako v bodu a). 5) Pozemky ve vlastnictví organizace a spole ná za ízení uvedená pod bodem 4 ve vlastnictví organizace jsou po izována, spravována a udržována z ú elových p ísp vk len ZO 1ZS a jiných zdroj , které podle Stanov 1ZS tvo í majetek svazu. Z ú elových prost edk len 1ZS a jiných zdroj majetku svazu jsou rovn ž hrazeny náklady na po ízení, nájem, užívání a udržování pozemk sloužících všem len m osady a spole ných za ízení ve spoluvlastnictví ZO 1ZS a jednotlivých len osady, event. v nájmu ZO 1ZS s výjimkou pozemk p edaných do podnájmu jednotlivých len ; nájem za tyto pozemky hradí uživatelé na základ podnájemních smluv. Náklady na spole ná za ízení ur ená jen pro omezený okruh uživatel hradí ve stanoveném pom ru pouze tito uživatelé. Správu spole ných za ízení vykonává základní organizace prost ednictvím správy zahrádkové osady. Se leny osady, event. s uživateli spole ných za ízení, která jsou pro n ur ena, uzavírá smlouvy o správ , rozsahu a zp sobu užívání spole ných za ízení a jeho úhrad , event. o náhradním pln ní úhrad (naturálním pln ní, osobním pln ní - brigádách atp.). Komentá : S uživateli spole ných za ízení, kte í nejsou leny .ZS event. s hostujícími leny .ZS uzavírá ZO smlouvu vždy, se leny organizace zejména v p ípadech, není-li zp sob užívání, resp. podíl na udržování a úhrad náklad konkrétn upraven v osadním ádu. Pokud jsou pozemky, v ci movité i nemovité s ur ením pro zajišt ní chodu zahrádkové osady a užívání jejich len po izovány z ú elových prost edk i jiných zdroj majetku svazu (viz § 22 odst. 5 stanov), jsou vždy ve vlastnictví organizace. Ú elové a lenské p ísp vky nep edstavují ve smyslu zákona podíl na majetku organizace, ale jsou lenským vkladem sloužícím ke spot eb hmotných prost edk organizace a jsou rovn ž ur eny jako forma ú asti na innosti základní organizace (resp. Zahrádkové osady). Ve smyslu § 7 stanov proto ani nevzniká p i zániku lenství nárok na jejich vrácení. Ú elové p ísp vky se vybírají pouze od len .ZS. .lenové zahrádkové osady, kte í nejsou leny .ZS, neplatí ú elové p ísp vky (jde zpravidla o povinnost len ur enou lenskou sch zí), ale hradí pom rnou ást náklad na správu, provoz, užívání, udržování a údržbu ve form provozního poplatku (event. nájmu), jehož výši stanoví ZO podílem na souhrnu náklad v etn odpis (oprávek). Výše provozního poplatku nem že být nižší, než souhrn p ísp vk (ú elových, lenských, zápisného), daní, poplatk a jiných zdroj , které organizace vynaloží na správu osady a spole ných za ízení. 56
6. P i zániku lenství nebo zániku smlouvy s lenem osady - ne lenem 1ZS zaniká právo užívání pozemk ve vlastnictví (spoluvlastnictví) základní organizace a spole ných za ízení, pokud dohodou nebo následnou smlouvou ZO 1ZS s uživatelem není stanoveno jinak. Má-li uživatel zahrádky, u n hož zaniká lenství nebo smlouva o užívání spole ných za ízení na spole ných za ízeních - zejména na pozemcích sloužících všem len m osady - spoluvlastnický podíl (vzniklý nap . p i prodeji pozemk osady Pozemkovým fondem rovným dílem mezi leny zahrádkové osady), pak je jeho podíl p edm tem majetkového vypo ádání. Podíl pak p echází za základní organizaci, pokud není p edtím sjednáno jinak p edkupní právo. II. Správa osady 1. Správu osady vykonává orgán pov ený (zvolený) lenskou sch zí ZO 1ZS (výbor ZO, osadní výbor) po dobu totožnou s funk ním obdobím výboru ZO. Komentá : Zvláštní orgán (osadní výbor) se z izuje pouze v p ípadech, kdy v rámci základní organizace p sobí vedle zahrádkové osady více len ZO (nap . uživatel p ídomcích zahrádek nebo v p ípadech, kdy v organizaci p sobí více zahrádkových osad. V p ípad , že zahrádková osada funguje sou asn jako jedna základní organizace, se zvláštní orgán nez izuje; správu osady vykonává výbor základní organizace. 2. Orgán správy osady (dále osadní výbor) je nejmén t í lenný v ele s p edsedou, kterého volí lenové zahrádkové osady a schvaluje lenská sch ze ZO. Pokud není sou asn lenem výboru ZO, ú astní se jeho jednání v zastoupení osady s hlasem poradním. 3. Zahrádková osada není samostatnou organiza ní jednotkou, je organickou sou ástí základní organizace 1ZS, p i které je z ízena. Osadní výbor nemá samostatnou rozhodovací pravomoc, jeho rozhodnutí krom vy izování b žných záležitostí osady musí být schválena výborem ZO nebo lenskou sch zí podle jejich kompetence. Komentá : Ustanovení pod bodem 2 a 3 se užijí pouze v p ípadech, kdy správu osady nevykonává výbor ZO (ve smyslu bodu 1 a komentá e k tomuto ustanovení). 4. Do p sobnosti osady (event. do p sobnosti osadního výboru náleží zejména: - organizace výstavby osady, p id lování zahrádek, dispozice se spole nými pozemky, druh zahrádká ské innosti, - systém užívání, správy a udržování spole ných za ízení, - dohled na dodržování osadního ádu, zp sob ešení jeho p ípadného porušování, - dohled na dodržování zásad platných pro zahrádká skou innost (hygiena, ochrana p ed nákazami, dodržování bezpe nostních norem atp.), - ešení nám t , p ipomínek a návrh len ZO, pokud jejich realizace nep ísluší do p sobnosti orgán ZO nebo vyšších orgán svazu, - informovanost len osady o záležitostech plynoucích z rozhodnutí lenských sch zí a ostatních orgán ZO a zp soby komunikace s nimi, - formy sou innosti a spolupráce s místními orgány a institucemi p i zajiš8ování chodu osady.
57
Komentá : Uvedené oblasti jsou uvedeny jen p íkladmo, osadní ád by m l p i vymezení p sobnosti osadní správy reagovat i na místní zvláštnosti, zejména pokud jde na systém ú asti p i uzavírání podnájemních smluv k pozemk m v nájmu ZO, smluv o provozu, užívání a údržb spole ných za ízení, p i komunikaci s vlastníky pozemk - ne leny .ZS atp. Vedle této p sobnosti by osadní ád m l jmenovit upravit práva a povinnosti orgánu správy sm ující k dodržení základních zásad soužití a bezpe nosti v osad . Jde zejména o právo p ístupu na pozemky osadník v p ípad havárií, záplav, požár a obdobných mimo ádných událostí, povinnost ú asti p i zákrocích a jiných úkonech orgán státní moci a správy, povinnost zakro it p i závažném porušení zákonných p edpis atp. III. Režim a provoz osady Komentá : Režim a provoz osady by m l být upraven výhradn podle místních podmínek tak, aby byl zajišt n bezporuchový chod osady a p itom aby byly respektovány oprávn né zájmy všech len osady. Proto jsou další ustanovení formulována jen p íkladmo, p i emž je však vždy nutné, aby byly v souladu s posláním .ZS podle § 2 Stanov .ZS a sm ovaly k upev3ování soužití všech len a respektování tzv. sousedských vztah ve smyslu § 127 ob anského zákoníku: Zahrádková osada je souborem spole ných prostor, za ízení a zahrádek užívaných leny osady a slouží p edevším k zabezpe ení jejich spole ných a oprávn ných individuálních zájm p i zahrádká ské innosti, relaxaci a aktivním odpo inku. K tomu slouží tato režimní opat ení: a) zahrádky musí být co do prostorového uspo ádání výsadby v souladu s celkovým osazovacím zám rem osady p ijatým leny osady, b) p i hranicích sousedních zahrádek je povoleno vysazovat porosty ve vzdálenosti rovnající se polovin p edpokládané výšky vzrostlého stromu. Maximální výška porost nesmí p esahovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . m, c) uživatelé jsou povinni init opat ení k tomu, aby porosty, jakož i v tve a ko eny t chto porost nep esahovaly na sousední zahrádky a spole né plochy v osad , d) chov v el, drobného hospodá ského zví ectva a domácích zví at je dovolen chov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . není dovolen je dovolen za t chto podmínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e) na zahrádkách je možné budovat zahrádká ské chaty sloužící pro odpo inek, uskladn ní výp stk , ná adí a jiných zahrádká ských pot eb, a to v souladu s územními zám ry a p i dodržení postupu podle zákonných p edpis , f) stavby trvalého charakteru, zejména k trvalému užívání za ú elem rekreace a bydlení - nejsou v zahrádkové osad povoleny - jsou povoleny jen vlastník m pozemk za podmínek stanovených zákonem a za p edpokladu, že nenaruší charakter, ú el a vzhled zahrádkové osady, g) provozní za ízení, nap . skleníky, nádrže na vodu, kompostišt , k lny a d evníky je možné z izovat jen za podmínek souhlasu správy osady a p i dodržení zákonných p edpis , h) užívání motorových vozidel v prostorách zahrádkové osady - není povoleno
58
- je povoleno pouze v p ípad nezbytné pot eby k p evozu a odvozu osob a materiál apod. i) parkování vozidel a jejich údržby a mytí v prostorách osady - není povoleno - je povoleno jen na prostorách k tomu ur ených - je povoleno pouze na pozemcích ve vlastnictví len osady, j) užívání hlu ných za ízení, seka ek, motorových pil a jiných zdroj hluku není v osad povoleno v dob od . . . . . . . . . . . . . . . . . . do . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , k) atp. IV. Práva a povinnosti Elen zahrádkové osady 1. 1lenové zahrádkové osady jsou oprávn ni: a) užívat spole né prostory a za ízení k jim ur eným ú el m, hospodárn a zp sobem, kterým nezp sobí škodu nebo jinou újmu ostatním len m osady, b) ú astnit se rozhodování o záležitostech osady, vznášet dotazy, návrhy a doporu ení správ osady a orgán m základní organizace a vyžadovat ešení problém , c) být informováni o užití finan ních a hmotných prost edk ur ených k po izování, správ a údržb spole ných prostor a za ízení, d) volit a být voleni do orgánu správy osady (v p ípad volby do osadního výboru), e) užívat spole ných za ízení rodinnými p íslušníky a jinými blízkými osobami za p edpokladu, že za jejich innost, chování a p ípadn zp sobenou škodu a újmu v osad budou pln odpov dni. 2. 1lenové zahrádkové osady jsou povinni: a) užívat zahrádky, spole né prostory a za ízení v souladu se zásadami režimu a provozu upravenými tímto osadním ádem k ú elu, k n muž jsou ur eny a zp sobem, který nebude na újmu ostatním len m osady, b) podílet se na ešení problém osady, c) užívat spole ná za ízení hospodárn a tak, aby nevznikla škoda osad , základní organizaci a ostatním len m osady; v p ípad vzniku škody zp sobené jejich zavin ným jednáním škodu nahradit nebo odstranit její následky, d) dodržovat v osad zásady dobrého soužití, vnitrosvazové a obecn závazné p edpisy, e) udržovat zahrádky v osad v dobrém stavu, používat v pot ebném rozsahu prost edky k zamezení ší ení chorob rostlin, plísní, atp. a p ispívat k jejich likvidaci, f) nenarušovat vzhled okolí zahrádkové osady komposty a skládkami, udržovat po ádek, dodržovat zásady hygieny, komposty z izovat tak, aby nebyly na újmu jiným len m osady, g) nepoužívat v prostorách osady st elné zbran , h) podílet se na udržování spole ných za ízení osady a spole ných prostor a nést náklady na jejich údržbu finan ním pln ní stanoveným správou osady a podle pot eby osobním pln ním formou pracovních inností (brigád), i) hradit spot ebované energie, dan a poplatky, j) v p ípad pobytu rodinných p íslušník a osob pobývajících v osad s jejich souhlasem zajistit, aby dodržovaly režim a provoz v osad stanovený tímto osadním ádem.
59
3. Dopustí-li se len zahrádkové osady porušení osadního ádu, bude dle závažnosti vyzván osadní správou k náprav , p i marné výzv se má za to, že toto smír í ízení bylo neúsp šné a ZO 1ZS má právo se domáhat u místního orgánu státní správy, event. soudní cestou obnovení pokojného stavu podle § 5 ob anského zákoníku. U len 1ZS m že být hrubé nebo opakované porušení osadního ádu považováno za d vod vylou ení ze svazu, v p ípad zp sobení škody na spole ných za ízeních za d vod k vypov zení smlouvy o jejich užívání, event. k vypov zení nájemní nebo podnájemní smlouvy. V. Zánik uživatelských práv v zahrádkové osad* 1. Zánik uživatelských práv pro leny ZO 1ZS kon í: a) zánikem lenství v 1ZS pokud len nevlastní pozemek v zahrádkové osad , p íp. pokud zanikla jeho nájemní nebo podnájemní smlouva k pozemku; pokud vlastní pozemek v osad nebo nájemní i podnájemní smlouva nezanikla, užívání spole ných za ízení je možné jen uzav ením smlouvy o užívání spole ných za ízení se základní organizací, b) zánikem nájemní nebo podnájemní smlouvy pokud není uzav ena smlouva o užívání spole ných za ízení, c) zcizením (prodejem, darováním, sm nou, jiným p evodem) vlastnických práv k movitému i nemovitého majetku lena. Komentá : P i zániku nájemních, podnájemních i vlastnických práv k pozemku nekon í vlastnická práva k v cem ostatním (nap . k zahrádká ské chat ). Vlastník pozemku s jehož souhlasem byla v c (zpravidla chata nebo jiná nemovitost) na pozemku z ízena, je pak povinen majiteli dispozici s jeho vlastnickými právy umožnit - tedy nap . umožnit prodej chaty, její udržování, v krajním p ípad i užívání - v takových p ípadech je však nutné smluvn toto užívání upravit nap . z hlediska p ístupu, údržby, užívání medií atp. Omezení dispozice s vlastnickými právy je nezákonné. Dispozice s majetkem je možná pouze se souhlasem vlastníka. Je však možná alternativa uvedená v odst. 2: 2.V souvislosti se skon ením nájmu (podnájmu) zahrádky dosavadní len jím vybudovaná za ízení dobrovoln odklidí a pozemek uvedený do p vodního stavu odevzdá výboru, nebo se dohodne o odprodeji vybudovaných za ízení s novým uživatelem, kterého ur í výbor ZO 1ZS a dohodu o majetkoprávním vypo ádání p edá výboru ZO. 3. Zánik užívacích práv pro leny zahrádkové osady (vlastníky nebo nájemce nemovitostí v zahrádkové osad ), kte í nejsou leny 1ZS, kon í zánikem vlastnictví, což má za následek i zánik smlouvy o užívání spole ných za ízení, pokud se strany (ZO 1ZS a vlastník) nedohodnou jinak. 4. V p ípad , že se na zahrádce nachází nemovitost - nap . zahrádká ská chata , jejíž doba trvání nebyla stavebním povolením omezena nebo dosud neuplynula, a dosavadní uživatel ji hodlá prodat, bere na v domí, že p evodem nemovitosti nevzniká novému nabyvateli zahrádká ské chaty - nebo jiné nemovitosti - právo na uzav ení nájemní (podnájemní smlouvy k pozemku na n mž se nemovitost nachází. Za ú elem p edejití p ípadných spor je uživatel povinen informovat o zám ru prodeje nemovitosti výbor ZO 1ZS.
60
5. P i p evodu vlastnických práv je vlastník povinen informovat nového vlastníka (nájemce) o možnosti užívat spole ná za ízení pouze se souhlasem vlastníka (event. nájemce t chto za ízení) na základ smlouvy o užívání t chto spole ných za ízení. 6. P ed ukon ením užívacích práv je dosavadní uživatel povinen uhradit všechny závazky, které pro n j z užívání spole ných za ízení vyplynuly. VI. Záv*reEná ustanovení 1. Tento osadní ád je závazný pro každého lena ZO 1ZS - uživatele zahrádky a spole ných za ízení v zahrádkové osad . Pro leny zahrádkové osady - ne leny 1ZS je osadní ád závazný, pokud je tato závaznost potvrzena ve smlouv o užívání spole ných za ízení. 2. Osadní ád nabývá platnosti a ú innosti dnem schválení lenskou sch zí ZO 1ZS a jeho publikací provedenou zp sobem, aby se s jeho zn ním mohli seznámit všichni lenové zahrádkové osady. 3. Zm ny a dopl=ky k osadnímu ádu jsou platné a ú inné po schválení lenskou sch zí ZO 1ZS a publikaci podle odst. 2. Osadní ád byl schválen na lenské sch zi ZO 1ZS dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P edseda ZO 1ZS: ..................
Jednatel (tajemník): .................. Zpracoval: JUDr. Ladislav Labuta, právní komise RR .ZS
61
(V Z O R O V Á) S M L O U V A o správ*, provozu, údržb*, obnov* a úhradách užívání spoleEných zaIízení ZO ZS mezi 1. Základní organizací 1eského zahrádká ského svazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . (název) se sídlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (dále "ZO 1ZS") zastoupené a) p edsedou ZO 1ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (jméno, nar., bytem) b) místop edsedou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (jméno, nar., bytem) (pov eným lenem výboru) a 2. 1lenem zahrádkové osady - (vlastníkem zahrádky . . , event. zahradního dílce . . ) ..................................................................... (jméno, p íjmení, nar., trvale bytem) l. I. PIedm*t smlouvy 1. ZO 1ZS je vlastníkem (event. spoluvlastníkem) spole ných za ízení (event. spole ných v cí - nemovitostí, prostor atp.): - nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (u pozemk vypsat druh, parc. ., rozloha, u staveb vypsat druh a charakter) podle LV . . . . . . v kat. území . . . . . . . . . katastru nemovitostí . . . . . . . . (místo) - za ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (vypsat druh - nap . p ívod a rozvod vody, el. rozvody, oplocení, stroje, vybavení moštárny, atp.). 2. P edm tem této smlouvy je režim užívání spole ných za ízení uvedených v odst.1 a podmínek jejich užívání. l. II. Režim užívání spoleEných zaIízení 1. Správu (nemovitostí a) spole ných za ízení vykonává výbor ZO 1ZS (event. osadní výbor zahrádkové osady), p itom zejména: a) zajiš8uje bezporuchový a hospodárný provoz a chod spole ných za ízení po organiza ní, technické a administrativní stránce; k tomu zajiš8uje jejich opravy, renovaci a ukládá úkoly k jejich užívání, provozu a udržování, b) rozhoduje o obnov a dopln ní spole ných za ízení ve výši jednorázových náklad do ástky 10 000 K , p esahuji-li náklady tuto ástku, iní tak po schválení lenské sch ze podle § 9 odst.2 písm. m/ Stanov 1ZS c) navrhuje lenské sch zi výši a termíny finan ního pln ní ú elových prost edk na správu, provoz a údržbu spole ných za ízení, d) stanoví rozsah osobního pln ní (brigád), p ípadn výši náhradního finan ního pln ní k zabezpe ení provozu spole ných za ízení, e) dohlíží na dodržování právních a technických norem p i užívání spole ných za ízení, f) iní opat ení podle stanov a obecn závazných p edpis v i uživatel m spole ných za ízení, kte í neuhradili finan ní nebo osobní pln ní stanovené podle ustanovení
62
2.
3. 4. 5.
1.
2. 3.
4.
pod písm. c/ a d/, zp sobili škodu na spole ných za ízeních nebo porušují obecn platné i vnitrosvazové p edpisy a pokyny p i jejich užívání, g) p edkládá pravideln jedenkrát ro n lenské sch zi zprávu o stavu spole ných za ízení a jejich užívání a o hospoda ení s finan ními prost edky ur enými k jejich správ , provozu, údržb a obnov , h) vede p edepsané evidence o spole ných za ízeních, jejich užívání, odpisech, po ízení a opravách. Spole ná za ízení uvedená v l. I jsou ur ena k zajišt ní pot eb všech len zahrádkové osady p i jejich zahrádká ské innosti, k zajišt ní jejich vlastnických a uživatelských práv k nemovitostem a v cem v zahrádkové osad , k zabezpe ení nerušeného chodu, provozu a po ádku v zahrádkách i spole ných prostorách a k zabezpe ení oprávn ných individuálních zájm len osady. Používání spole ných za ízení k výd le né innosti není povoleno. Spole ná za ízení musí být užívána hospodárným zp sobem k ú elu pro který jsou ur eny a tak, aby na nich nebyla zp sobena škoda. Zavin né poškození jsou uživatelé povinni neprodlen odstranit nebo zajistit jejich opravu, event. náhradu. Spole ná za ízení mohou být používána jen po dobu nezbytn nutnou, pokud nebude s oprávn nou osobou (orgánem správy spole ných za ízení) sjednáno jinak. l. III. Podmínky užívání spoleEných zaIízení Ú astník smlouvy uvedený jako druhá smluvní strana je oprávn n užívat spole ná za ízení uvedená v l. I za t chto podmínek: a) bude beze zbytku respektovat režim užívání spole ných za ízení podle l. II této smlouvy, b) bude plnit rozhodnutí výboru ZO (orgánu správy spole ných za ízení) p i správ a zajišt ní provozu spole ných za ízení, c) bude-li mít uhrazeny v termínu a výši stanovené lenskou sch zí ú elové p ísp vky, event. odpracováno osobní i náhradní finan ní pln ní k udržování spole ných za ízení - není-li uživatel lenem 1ZS bude-li mít v termínu a výši stanovené výborem ZO zaplacen provozní poplatek za užívání spole ných za ízení. Spole ná za ízení bude uživatel používat tak, aby ne inil hmotnou i jinou škodu ostatním len m zahrádkové osady a neobt žoval je v nadm rné mí e hlukem, prachem, vibracemi nebo jiným zp sobem narušujícím klidné soužití v osad . Návšt vníci zahrádek a prostor zahrádkové osady - rodinní p íslušníci a další osoby užívající práv lena zahrádkové osady mají práva a povinnosti odvozená od práv a povinností t chto len , kte í za n nesou plnou odpov dnost a jsou povinni provést nápravu nebo úhradu škody, jako by ji zp sobili sami. Uživatel jako druhý ú astník smlouvy je povinen umožnit osobám vykonávajícím správu spole ných za ízení provedení kontroly, zda spole ná za ízení užívá v souladu se stanoveným režimem podle l. II, p ípadné pokyny je povinen respektovat a plnit. l. IV. Úhrada užívání spoleEných zaIízení
1. 1lenové 1ZS - ZO 1ZS hradí užívání spole ných za ízení formou ú elového p ísp vku, jehož výši stanoví lenská sch ze. 2. Provozní poplatek (nájem) za užívání pro lena zahrádkové osady - ne lena 1ZS iní . . . . . . . . . . K . Jeho výše m že být upravena v návaznosti na zm nu náklad na
63
provoz spole ných za ízení, jejich údržbu i obnovu na základ rozhodnutí lenské sch ze písemným dodatkem k této smlouv . 3. Ú elové p ísp vky a provozní poplatky , event. osobní a náhradní finan ní pln ní se hradí i provád jí v termínech stanovených lenskou sch zí nebo výborem základní organizace (v akutních p ípadech jiným orgánem správy spole ných za ízení). 4. Uhrazené ú elové p ísp vky a provozní poplatky za užívání spole ných za ízení se pokládají za vy erpané v daném roce, p i zániku lenství, ukon ení smlouvy nebo p erušení práva užívání pro závažné porušení podmínek užívání p ed skon ením zú tovacího období, se nevrací. l. V. Oznamovací a sankEní ustanovení 1. Porušování této smlouvy eší ZO 1ZS p edevším pohovorem, dohodou o náprav i finan ní úhradou škody. P i opakovaném a závažném porušení podmínek užívání m že ZO 1ZS p erušit p estupci užívací právo ke spole ným za ízením nebo od smlouvy odstoupit a finan ní a v cné vyrovnání ešit právní cestou prost ednictvím orgánu místní správy nebo soudu. 2. Uživatel se zavazuje informovat ZO 1ZS p edem o zm n vlastnických práv k pozemk m event. jiným nemovitostem a jejich p evodu na jiné osoba (kupní, darovací, nájemní smlouva atp.) Sou asn se zavazuje nastávajícího vlastníka informovat o pravidlech soužití v osad , v etn možností, práv a povinností p i užívání spole ných za ízení. Samotný p evod vlastnictví nemovitostí nezakládá právu nového nabyvatele bez uzav ení smlouvy se ZO 1ZS k užívání spole ných za ízení a nemovitostí upravovaného touto smlouvou.
1. 2. 3. 4. 5.
l. VI. Záv*reEná ustanovení Ob smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzav eli na základ své pravé a svobodné v le, že si smlouvu p e etli, rozumí jí a zavazují se ji dodržovat, což potvrzují svými podpisy. Smlouva byla vyhotovena ve dvou výtiscích, po jednom pro každou smluvní stranu Zm na smlouvy musí mít formu písemného íslovaného dodatku ke smlouv . Smlouva se uzavírá na dobu ur itou odpovídající trvání vlastnictví nebo jiné formy oprávn ného užívání zahrádky (pozemku) v osad , nedohodnou-li se smluvní strany jinak a vstupuje v platnost dnem podpisu. V dob trvání smlouvy lze její platnost ukon it kdykoliv výpov dí obou ú astník s t ím sí ní výpov dní smlouvou, pokud uživatel pozbude možnost využívat spole ná za ízení nebo pokud správce spole ných za ízení neplní své povinnosti stanovené touto smlouvou, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.
V . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . . Podpisy ú astník : Za ZO 1ZS:
1len zahrádkové osady - uživatel spol. za ízení:
....................
....................
.................... Zpracoval: JUDr. Ladislav Labuta, právní komise RR .ZS
