SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s. r. o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb
ZAHRANIČNÍ INVESTICE A JEJICH VLIV NA EKONOMIKU REGIONU ZNOJMO
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Dagmar TROCHTOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc.
Znojmo, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zahraniční investice a jejich vliv na ekonomiku regionu Znojmo vypracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu pouţitých zdrojŧ. Ve Znojmě 26. 4. 2011
…………………………….. Dagmar TROCHTOVÁ
Poděkování: Ráda bych poděkovala prof. PhDr. Kamilu Fuchsovi, CSc. za cenné a věcné připomínky, vstřícnost a odbornou pomoc při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení firmy Tamura a Laufen za poskytnutý rozhovor a cenné informace.
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Dagmar TROCHTOVÁ
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb
Název:
Zahraniční investice a jejich vliv na ekonomiku regionu Znojmo
Název (v angličtině):
The effect of foreign investment in the host region's economy of Znojmo
Zásady pro vypracování Hlavním cílem bakalářské práce je analýza zahraničních investic a zhodnocení jejich vlivu na ekonomiku regionu Znojmo. Dílčím cílem je analýza společností Pegas Nonwovens s. r. o., Tamura-Europe, a Laufen CZ, s. r. o., s dŧrazem na vliv zahraničních investic prostřednictvím těchto firem. 1. Při řešení zadání pouţijte metody: výklad teorie na základě rešerší odborné literatury, sběr dat, sekundární analýza dat, primární výzkum, řízené rozhovory. 2. V teoretické části práce se zaměřte na charakteristiku teoretických údajŧ slouţících k vymezení a definování zahraničních investic, kde definujte zahraniční investice, zdroje financování a formy investičních pobídek. Výklad doplňte o stručný přehled o vývoji zahraničních investic v České republice od začátku 90. let 20. stol. aţ po současnost. Na základě těchto dostupných poznatkŧ stanovte hypotézu. 3. V praktické části charakterizujte vybrané firmy (Pegas Nonwovens, s. r. o., TamuraEurope, a Laufen CZ, s. r. o.) a zhodnoťte jejich vliv na míru nezaměstnanosti. Pokuste se o výklad efektivnosti těchto investic, charakteristiku faktorŧ motivujících vstup investorŧ do regionu. 4. V závěrečné části poskytněte návrhy a doporučení na moţná zlepšení stávajícího stavu.
Rozsah práce: 50 Seznam odborné literatury: 1. BENÁČEK, V. Přímé zahraniční investice v české ekonomice. Politická ekonomie, 48. ročník, 1/2008. 24 s. ISSN 0032-3233. 2. DURČÁKOVÁ, J.; MANDEL M. Mezinárodní finance. 3. rozšířené a přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISNB 978-80-7261-107-6. 3. SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice: teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha: LINDE, 2004. 171 s. ISNB 80-86131-52-1. 4. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vydání. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISNB 80-86-929-01-9. 5. VAŠENDOVÁ, M. Pohyb kapitálu v průběhu transformace a jeho vliv na konkurenceschopnost české ekonomiky. Brno: ESF-MU, 2006. 33 s. ISNB 80-210-4087-4.
Datum zadání bakalářské práce:
duben 2010
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2011
L. S.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zahraničních investic, determinanty jejich přílivu a především pak zhodnocení jejich vlivu na region. Praktická část je zaměřena na komparaci vlivŧ zvolených firem, kterými jsou společnost Pegas Nonwovens s. r. o., Tamura-Europe, a Laufen CZ, s. r. o., které na rozvoj regionu Znojmo mají. Klíčová slova Přímé zahraniční investice, investiční pobídky, Pegas, Tamura, Laufen, regionální rozvoj.
Abstract
This thesis is Focused on the question of foreign investment, determinants of the inflow and the major influence of these investments to the region. The practical part is focused on the comparsion of the effects of three selected companies on the development of the Znojmo region. The three companies are Pegas Nonwovens Ltd., Tamura-Europe and Laufen CZ Ltd.
Key words
Foreign Direct Investment, Investment Incentives, Pegasus, Tamura, Laufen, Regional Development.
Obsah Úvod.................................................................................................................................................. 8 Cíl práce a metodika ..................................................................................................................... 10 1.
Zahraniční investice............................................................................................................. 11
1.1 Definice přímých zahraničních investic ............................................................................. 11 1.2 Charakteristika přímých zahraničních investic ................................................................. 12 1.2 Druhy přímých zahraničních investic ................................................................................ 13 2 Determinanty přílivu ............................................................................................................... 15 2.1 Investiční pobídky................................................................................................................... 16 2.1.1 Vývoj zákona o investičních pobídkách............................................................................ 17 2.1.2 Typy pobídek ........................................................................................................................ 18 2.1.3 Podmínky pro kvalifikaci................................................................................................... 18 2.1.4 CzechInvest ........................................................................................................................... 20 2.1.5 Postup při vyřizování záměru získat investiční pobídky .............................................. 21 2.1.6 Neefektivnost investičních pobídek .................................................................................. 22 3 Vývoj přímých zahraničních investic v České republice .................................................. 24 3.1 Dynamika vývoje přímých zahraničních investic .............................................................. 25 3.2 Vývoj nezaměstnanosti........................................................................................................... 29 4 Efekty přímých zahraničních investic ................................................................................... 31 4.1 Pozitiva spojená s přímými zahraničními investicemi .................................................... 32 4.2 Negativa přímých zahraničních investic ............................................................................. 33 5 Komparace vlivu přímých zahraničních investic na region ............................................ 35 5.1 Přímé zahraniční investice v Jihomoravském kraji ............................................................ 35 5.1.1 Základní charakteristika regionu Znojmo ........................................................................ 36 5.1.2 Průmyslové zóny ve Znojmě .............................................................................................. 37 5.1.3 Projekty realizované v regionu Znojmo............................................................................ 38 5.2 Společnost Pegas Nonwovens s. r. o................................................................................... 39 5.2.1 Motivy vstupu zahraničního investora ............................................................................. 40 5.2.2 Podpora Pegasu ze strany veřejného sektoru .................................................................. 41 5.2.3 Zaměstnanci a personální politika ..................................................................................... 42 5.2.4 Výroba.................................................................................................................................... 42
5.2.5 Dodavatelská struktura ....................................................................................................... 42 5.3 Společnost Tamura-Europe ................................................................................................... 43 5.3.1 Motivy vstupu zahraničního investora ............................................................................. 43 5.3.2 Zaměstnanci a personální politika ..................................................................................... 44 5.3.3 Výroba.................................................................................................................................... 46 5.3.3.1 Dodavatelská struktura .................................................................................................... 46 5.4 Společnost Laufen CZ, s. r. o. ............................................................................................. 48 5.4.1 Motivy vstupu zahraničního investora ............................................................................. 48 5.4.2 Zaměstnanci a personální politika ..................................................................................... 49 5.4.3 Výroba.................................................................................................................................... 50 5.4.3.1 Dodavatelská struktura .................................................................................................... 50 5.5 Zhodnocení vlivů na ekonomiku regionu ........................................................................ 51 5.5.1 Vliv zahraničních investic na trh práce ............................................................................. 52 5.5.2 Vliv zahraničních investic na dodavatele ......................................................................... 52 5.5.3 Dopady na životní prostředí .............................................................................................. 53 5.5.4 Pozitiva a negativa investic ................................................................................................ 54 6 Závěr ............................................................................................................................................ 55 Seznam literatury .......................................................................................................................... 58 Seznam tabulek, obrázků a grafů ............................................................................................... 64 Seznam zkratek.............................................................................................................................. 65
Přílohy
Úvod Zahraniční investice jsou velmi diskutovanou a pečlivě sledovanou otázkou uţ od doby transformace. Rŧst zahraničních investic a jejich vliv na globalizaci světové ekonomiky je celosvětově povaţován za jeden z nejdŧleţitějších nástrojŧ rozvoje ekonomiky. Udrţení stávajících zahraničních podnikŧ a moţnost získávání nových je v regionu velmi obtíţné a vyţaduje značné úsilí jak ze strany města Znojma, tak státu. To vyvolává zájem o informace a analýzu investic podnikŧ pod zahraniční kontrolou. Nástrojem jak získat co nejlepší informace jsou pak statistiky, sledování a monitorování vývoje těchto investic. Toto vše by mělo poskytnout odpovědi na otázky, kdo vlastně jsou naši investoři, odkud přicházejí a proč se rozhodli ve Znojmě investovat. Odhalit, kde jsou hlavní nedostatky a potřeba změn, jaká jsou nutná zlepšení pro zvýšení atraktivity regionu a přilákání nových investorŧ Stejně tak je dŧleţitá odpověď na otázku, co udělat pro udrţení investic stávajících. Vliv těchto investorŧ nejen v regionu, ale v celé České republice zvyšuje konkurenci. To má za následek sniţování cen a zvyšování nárokŧ na kvalitu, coţ je přínosné především pro spotřebitele. Dochází tak k zlepšování investičního prostředí a k procesu zapojování domácích podnikŧ do zahraničních. Pozitivní vývoj zahraničních investic byl zaznamenán především po spuštění systému investičních pobídek. Příliv zahraničního kapitálu neznamená jen zvýšení počtu nových pracovních míst, ale také nové styly řízení, nové technologie a nápady jako jsou knowhow, nebo franchising. Mezinárodní podniky díky své ziskovosti tvoří nezanedbatelnou poloţku státního rozpočtu a mají významný podíl na rŧstu hrubého domácího produktu. Proto se stupňuje tlak na vlády jednotlivých zemí k podpoře těchto investic, a sice formou zajištění jak jiţ zmíněných investičních pobídek. Další poţadavky jsou např. zajištění fungujícího trţního a investičního klimatu, zajištění vymahatelnosti práva a kvalitní infrastruktury. Názory odborníkŧ zabývajících se danou problematikou na pozitivní přínos přímých zahraničních investic se odlišují. Stejně tak názory na nutnost poskytování systému investičních pobídek. Jak jsem jiţ zmínila, PZI jsou zdrojem vyšších příjmŧ státního rozpočtu. To však neplatí, pokud zahraniční podnik pobídky vyuţívá. V takovém případě
8
má totiţ nárok na daňovou úlevu a jeho přínos do státní pokladny je tak daleko niţší, neţ u podnikŧ, které ţádné úlevy nemají. Rozhodování investorŧ o umístění svých investic je dáno několika faktory, především trţního charakteru, které jim přináší určité výhody, jako je zisk, náklady na pracovní sílu, niţší ceny vstupŧ atd. Z toho plyne nutnost zvyšování atraktivity regionu a jeho podnikatelského prostředí. Cílem bakalářské práce je zhodnotit vliv zahraničních investic na ekonomiku regionu a na příkladech vybraných firem ověřit následující hypotézu: Zahraniční investice mají pozitivní vliv na rozvoj regionu, především na zaměstnanost a místní podnikatelské prostředí. K tomuto účelu jsem si vybrala tři společnosti pŧsobící přímo ve městě Znojmo a sice: Pegas Nonwovens, s. r. o., Tamura-Europe, Laufen CZ, s. r. o. Tyto firmy jsem si vybrala především z toho dŧvodu, ţe jsou jedni z největších zaměstnavatelŧ ve Znojmě.
9
Cíl práce a metodika Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza a zhodnocení zahraničních investic a jejich vliv na ekonomiku regionu Znojmo. Dílčím cílem je analýza společností Pegas Nonwovens, s. r. o., Tamura-Europe, Laufen CZ, s. r. o., charakteristika motivŧ vstupu těchto investorŧ do regionu a zhodnocení jejich vlivu na míru nezaměstnanosti. Dále pak poskytnutí návrhu moţných řešení na zlepšení situace v regionu. Metodika a struktura práce V první a druhé kapitole teoretické části se zabývám definicí přímých zahraničních investic, jejich charakteristikou, druhy a determinanty jejich přílivu. Součástí kapitoly je také otázka efektivnosti investičních pobídek a zmínka o činnosti agentury CzechInvest, jejíţ úkolem je investice podporovat. Třetí část se zabývá vývojem přímých zahraničních investic od počátku transformace, aţ po současnost. Poslední, čtvrtá část je věnována negativním a pozitivním stránkám zahraničních investic z pohledu odborníkŧ, zabývajících se danou tématikou. Praktickou část této práce tvoří kapitola pátá. V ní popisuji jednotlivé firmy, od jejich historie aţ po současný stav. Zaměřuji se zde na motivy vstupu a významnost investičních pobídek pro investory, zaměstnaneckou politiku a výrobní zaměření v daném odvětví. Dále v práci hodnotím vliv daných společností na zaměstnanost a místní podnikatele. Podklady pro teoretickou část jsem čerpala z dostupné literatury, především pak z internetových zdrojŧ. Informace pro praktickou část jsem u firmy Pegas Nonwovens, s. r. o. čerpala pouze z internetových zdrojŧ. U firem Laufen CZ a Tamura-Europe, byl jako postup zvolen řízený rozhovor s personální manaţerkou firmy Tamura-Europe Michaelou Kočendovou a manaţerem pro logistiku firmy Laufen CZ Vladimírem Dvořákem. Další potřebné informace jsem získala z primárního výzkumu. Ten probíhal metodou krátkého dotazníku, který jsem zaslala na emailovou adresu významným dodavatelŧm společností a poskytovatelŧm sluţeb, v období leden aţ březen. Otázky byly uzavřené, z celkového počtu 25 dotazovaných firem mi jich poskytlo odpověď 19.
10
1. Zahraniční investice V této teoretické části mé práce nejprve vysvětlím pojem přímé zahraniční investice (dále jen PZI), vymezím jejich členění, druhy, determinanty, vývoj a dopady, včetně jejich kladŧ i záporŧ na ekonomiku.
1.1
Definice přímých zahraničních investic
Statistika přímých zahraničních investic je vytvářena v souladu s mezinárodními standardy metodické příručky Organizace pro hospodářskou soutěţ a rozvoj (OECD), Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem, která stanoví, ţe: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ OECD dále definuje PZI jako „….přímé investice podniků, kdy zahraniční investor vlastní 10 % či více podílových cenných papírů či hlasovacích práv, přičemž nejméně 10 % představuje účinný podíl na řízení.“1 Další moţností realizace PZI je formou kapitálových vkladŧ a to jak investic hmotných, tak také nehmotných dále pak formou pŧjček v rámci jedné společnosti nebo reinvestovaného zisku. Za součást PZI je kromě podílu vkladu do základního kapitálu povaţován také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, který tvoří úvěrové vztahy, s přímým investorem.
1
OECD. OECD Benchmark Definition of Foreign Investment, 4 th Edition, s. 40-41
11
Sloţení přímé investice lze pak vyjádřit vztahem: PZI = přímá investice + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál
Přímá investice zahrnuje vklad zahraničního investora do základního kapitálu
Reinvestovaný zisk vyjadřuje investice ve výši podílu přímého investora na nerozděleném hospodářském výsledku formou dividend.
Ostatní kapitál tvoří přijaté a poskytnuté úvěry, jako jsou dluhové cenné papíry a dodavatelské úvěry, a to mezi přímými investory, jejich dceřinými společnostmi a ostatními podniky ve skupině.
PZI představují pro investora cestu, jak se dostat na zahraniční trhy. Kromě otevírání nových světových trhŧ dochází mimo jiné k přílivu kapitálu, manaţerských vstupŧ a vzájemně výhodné směně „know-how.“2
1.2
Charakteristika přímých zahraničních investic
Zahraniční přímou investici lze také charakterizovat jako kapitálový výdaj, při němţ investor dosahuje takového podílu na základním kapitálu zahraničního podniku, jenţ mu umoţňuje ovlivňovat řízení firmy a podílet se na její kontrole. Kritériem pro zařazení do PZI na základě doporučení mezinárodních finančních institucí je minimální 10 % podíl kmenových akcií, resp. hlasovacích práv pro zahraniční společnost. Stanovený 10 % podíl však nemusí znamenat jeho kontrolu nad podnikem. Mŧţe jít o podniky, kde má zahraniční investor jen menšinový podíl a o kontrolu se dělí s domácím vlastníkem a nebo podniky pod zahraniční kontrolou, kde má zahraniční investor kontrolní vlastnický podíl. Toto rozlišení je závislé na struktuře a velikosti podniku. Devizový zákon České republiky (dále jen ČR) č. 219/1995 Sb., vymezuje zahraniční přímou investici jako „vynaloţení peněţních prostředkŧ (nebo jiných peněţních majetkových hodnot či práv), za účelem zaloţení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahŧ investujícího tuzemce na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku.“ 2
LEBIEDZIK, M., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Světová ekonomika, s. 173
12
Od PZI je třeba odlišit „nepřímé (portfoliové) investice. Ty zahrnují nákupy akcií (pokud neumožňují rozhodující kontrolu firmy) nebo jiných majetkových účastí a nákup obligací či jiných dluhových instrumentů.“3
1.3
Druhy přímých zahraničních investic
PZI je moţné rozlišit podle čtyř základních hledisek: podle míry kontroly vlastnického podílu zahraničního investora, podle motivu vstupu a zpŧsobu vstupu investora do dané země a nakonec podle toho, na co se firma specializuje.4 1. Míra kontroly zahraničního vlastníka Hledisko míry kontroly zahraničního vlastníka je významné pro rozsah autonomie rozhodování podniku. Rozlišujeme následující druhy PZI: -
Podnik s menšinovým zahraničním podílem (associate) – v tomto případě se zahraniční investor dělí o kontrolu s domácím vlastníkem. Podíl zahraničního investora se pohybuje od 10 do 50 % na vlastním jmění, nebo hlasovacích právech.
-
Podnik pod zahraniční kontrolou (subsidiary) – zahraniční investor má u tohoto druhu PZI kontrolní vlastnický podíl.
2. Motiv vstupu Podle motivu vstupu rozlišujeme PZI takto: -
PZI vyhledávající trhy (market-seeking) – PZI tohoto typu vytlačují domácí produkci nebo nahrazují dovoz a cílem je zvýšení podílu na trhu a sníţení nákladŧ spojených s jejich zásobováním.
-
PZI vyhledávající faktory (efficiency-seeking) – cílem těchto PZI je optimalizace výroby (tedy sníţení nákladŧ na výrobu) a společnosti, vyuţívající tohoto typu jsou vývozně orientované.
3
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, s. 417-418 SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnán, s. 12-13 4
13
-
PZI vyhledávající aktiva (asset-seeking) – tyto investice mají za cíl získat specifická aktiva, např. patenty, obchodní značky, apod.
3. Podle způsobu vstupu zahraničního investora do hostitelské ekonomiky Kapitálový vstup do hostitelské ekonomiky mŧţe mít podobu: -
Akvizice či fůze M&A (mergers and acquisitions) – vstup do jiţ existujícího subjektu s okamţitým převzetím jeho trţního podílu, produkční kapacity i aktiv. K tomuto zpŧsobu společnost přistupuje v případě, ţe přebíraný podnik disponuje specifickou konkurenční výhodou a investice do jejího vytvoření by pak pro investora znamenala vyšší náklady neţ by byl kapitálový výstup.
-
Investice na zelené louce (greenfield) – investice do nových aktiv.
-
Investice v existujícím prostoru (brownfield) – tzv. investice na hnědé louce představují změnu vlastnické struktury i investice do restrukturalizace.
Další moţností vstupu PZI do hostitelské ekonomiky je uzavření dohody o společném podniku, tzv. joint venture a také získáním majetkového podílu ve společnosti. 4. Specializace mateřské firmy Toto poslední hledisko vychází z fragmentace produkčního řetězce. -
Vertikální PZI – tento typ preferují zejména produktově specializované nadnárodní firmy. Jednotlivé fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách jsou rozdílné.
-
Horizontální PZI – typické pro procesně orientované nadnárodní firmy, které produkují globálně. Jednotlivé fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách jsou podobné.
14
2 Determinanty přílivu Ještě před tím, neţ si přiblíţíme pojmy, jako jsou investiční pobídky nebo přímé i nepřímé efekty PZI na danou ekonomiku, poloţme si otázku, jaké dŧvody má firma investovat v dané zemi nebo v určitém odvětví. Rozhodování investorŧ o místě umístění svých investic záleţí na mnoha faktorech. Nadnárodní společnosti se rozhodují přenést výrobu do hostitelské země místo obhospodařování tohoto trhu v případě, ţe jim tato změna přináší určitou specifickou výhodu, jako jsou např. niţší náklady, levná pracovní síla, účast na nových trzích, atd. Mezi nejzákladnější faktory, podle kterých se společnosti rozhodují, kde investovat patří: politika vlády v oblasti PZI, proaktivní opatření vlády na podporu a pomoc zahraničním investorŧm, ale také charakter dané ekonomiky.5 Dalšími faktory ovlivňující investory mohou být:6 -
Vyuţití levnějších výrobních podmínek, především těch výrobních faktorŧ, které nelze vŧbec nebo v potřebném mnoţství importovat, např. pracovní síla.
-
Odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem, které zahrnuje odstranění transportních nákladŧ a překonání celních bariér.
-
Vyuţitích výhodných zahraničních podmínek, a to buď formou niţší sazby daně ze zisku ve srovnání s mateřskou zemí nebo výhodnější výpočet daňového základu. Firma pak díky těmto výhodám mŧţe dosáhnout dodatečného zisku.
-
Sníţení devizového rizika, kdy otevření pobočky v zahraničí umoţní výrobní vstupy a výstupy realizovat na jednom trhu a platit v jedné měně.
-
Vyuţití různých strategií vstupu, výstupu a zisků, kdy zaloţení pobočky v zahraničí sniţuje dopady změny poptávky v souvislosti s hospodářským cyklem a cenové změny vyvolané změnou poptávky.
-
Následování obchodních partnerů, zejména bank, pojišťoven, poradenských a auditorských firem.
5 6
UNCTAD. World Investment Report 1998: Trends and Determninants, s. 89 DURČÁKOVÁ, J.,MANDEL, M. Mezinárodní finance, s. 269-271
15
Existuje mnoho dŧvodŧ, proč se investoři rozhodují umístit svoji investici právě do ČR. Kromě hlavního motivu, kterým je nesporně zisk, nebo-li zhodnocení investice se zahraniční investoři snaţí posoudit také politická rizika, korupci, náklady na pracovní sílu, ceny vstupŧ potřebné k výrobě, investice do vědy a výzkumu, mzdy a v neposlední řadě také systém poskytování státních pobídek zahraničním investorŧm. Zahraniční investoři dodávají do naší země něco pozitivního, investují do země nemalé částky, a vytvářejí nová pracovní místa, atd. Proto je dle mého názoru velice dŧleţité tyto motivy nejen poznat, ale i pochopit a snaţit se poskytnout investorŧm ty nejlepší podmínky.
2.1
Investiční pobídky
Po proběhlé privatizaci roku 1998 stála vláda ČR před nelehkým úkolem, a sice: jak opět nastartovat ekonomiku v zemi. Rozhodla se pro politiku podpory zahraničních investorŧ. Cílem investičních pobídek je tedy přilákat zahraniční investice a zvýšit tak rŧst naší ekonomiky. Tyto dodatečně získané zdroje by tak mohly přispět nejen k hospodářskému rŧstu, ale i k rozvoji ochodu, prŧmyslu, rŧstu HDP a ţivotní úrovně obyvatelstva dané země. Proto se jedním z klíčových úkolŧ pro malé, zranitelné a slabé ekonomiky stalo přilákání zahraničních investorŧ do jejich země. Jednotlivé státy si uvědomují, ţe pomoc ze zahraničí tak mŧţe pŧsobit jako katalyzátor pro posílení jejich skomírající ekonomiky. A tak dochází ke konkurenčnímu boji mezi státy, které pouţívají právě investiční pobídky k dosaţení svých cílŧ. Poskytování investičních pobídek bylo zahájeno v roce 1998, schválením zákona č. 72/2000 Sb.,7 o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1. května 2000. Další právní úpravy investičních pobídek jsou obsaţeny v zákonech o daních z příjmŧ8 a zákoně o zaměstnanosti9 a pŧsobnosti orgánŧ České republiky.
7
Zákon č. 72/2002 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisŧ 9 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ 8
16
2.1.1 Vývoj zákona o investičních pobídkách Prvním krokem bylo přijetí usnesení vlády ČR č.298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v ČR, kde byly stanoveny základní podmínky. Jednou ze základních podmínek byl poţadavek investovat „na zelené louce“ v minimální výši 25 mil. USD. -
Tato hranice byla návazným usnesením vlády č. 844/98 sníţena na 10 mil. USD.
-
Dne 1. května 2000 nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o změnách některých zákonŧ o investičních pobídkách. Tyto změny pak schválila i Evropská komise.10
-
Investiční pobídky jako jedna z forem veřejné podpory podléhaly rovněţ reţimu zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, dle kterého bylo udělováno povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe.
-
Na počátku prosince 2001 byla pak Senátem ČR schválena novela zákona o zdokonalení systému investičních pobídek, s účinností ode dne 30. ledna 2002.
-
Po vstupu ČR do Evropské unie (dále jen EU) musel být zákon opět změněn tak, aby byl zohledněn přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe na Evropskou komisi. Proto byla v říjnu 2003 Poslaneckou sněmovnou schválena druhá novela zákona o investičních pobídkách, která vstoupila v platnost 1. května 2004.
Tyto změny se týkaly také: sníţení limitu minimální investice z 350 milionŧ Kč na 250 milionŧ Kč, sjednocení doby poskytování slevy na daních na 10 let, umoţnění podávat opravné prostředky a v neposlední řadě moţnost prozkoumat rozhodnutí Ministerstva prŧmyslu a obchodu o nabídce na poskytnutí investiční pobídky.11
10
Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o pouţití článkŧ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, publikované v Úředním věstníku EU L 302 ze dne 1. listopadu 2006 11 BusinessInfo.cz. Investiční pobídky v Čr [online]
17
2.1.2 Typy pobídek Na základě Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platné od 2.7.2007 a) Úplná sleva na dani z příjmu aţ po dobu 5 let u nově vzniklých společností nebo částečná sleva na dani z příjmu právnických osob aţ po dobu 5 let u jiţ existujících společností. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na nová pracovní místa a rozdílu trţní a kupní ceny pozemku. b) Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst. Podpora činí 50 000 Kč na jednoho zaměstnance v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností. c) Hmotná podpora školení a rekvalifikace. Podpora činí 25 % v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností. d) Poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu. e) Převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu. Veřejnou podporou se rozumí: -
daňová pobídka,
-
hmotná podpora na nová pracovní místa,
-
rozdíl mezi kupní cenou a trţní cenou pozemku v případě převodu pozemku za zvýhodněnou cenu.
2.1.3 Podmínky pro kvalifikaci Pro úspěšné získání investičních pobídek musí ţadatel splnit zákonem vymezené všeobecné a zvláštní podmínky stanovené předpisy. Pokud je ţadatel splní, pobídky získá.
Základní podmínky jsou: 1) Zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby. 2) Investice musí zahrnovat pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně ve výši 100 mil. Kč, v oblastech s více jak o 25 % vyšší neţ prŧměrnou nezaměstnaností minimálně 60 mil. Kč a alespoň 50 mil. Kč v oblastech s více jak o 50 % vyšší neţ prŧměrnou nezaměstnaností. 18
3) Pořizovaný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek musí být nejméně v částce rovnající se polovině minimálního limitu dle bodu 2 kryt vlastním kapitálem. 4) Strojní zařízení musí být nové. Pořízení strojního zařízení musí představovat nejméně 60 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. 5) Výše uvedené pobídky musí být splněny do 3 let od data udělení pobídek, v odŧvodněných případech mŧţe Ministerstvo prŧmyslu a obchodu na ţádost tuto lhŧtu prodlouţit, nejdéle však o dva roky. Další podmínky: -
Příjemce nezahájí práce na projektu před podáním záměru získat investiční pobídky u agentury CzechInvest.
-
Příjemce pobídek zachová investici po dobu nejméně pěti let ode dne splnění všech podmínek.
-
Příjemce podpory na pracovní místa zachová počet nově vytvořených pracovních míst po dobu nejméně pěti let ode dne čerpání podpory.
-
Výroba musí být šetrná k ţivotnímu prostředí.12
Stanovení maximální míry veřejné podpory: Investiční pobídky jsou formou veřejné podpory, proto se při jejich poskytování vychází z určitých pravidel EU platnými pro oblast veřejné podpory. Celková výše těchto pobídek je omezena určitou maximální fixní částkou. Zpravidla jde o to, ţe kaţdý investor mŧţe získat jen maximální x % z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a to podle typu regionu.13 Následující obrázek 1 vymezuje maximální míru veřejné podpory v jednotlivých regionech NUTS II14 České republiky.
12
CzechInvest. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu [online] Ministerstvo financí České republiky. Zpracovatelský průmysl [online] 14 Zkratka pro normalizovanou klasifikaci územních celkŧ v České republice pro potřeby statistického úřadu a Eurostatu, do které jsou směřovány prostředky z fondŧ EU 13
19
Obrázek 1: Regionální mapa veřejné podpory v ČR pro období 1.1.2007-31.1.2013
Legenda:
Maximální podpora u malých a středních podnikŧ je 50 mil. EUR Zdroj: MPO. Zpracovatelský prŧmysl
2.1.4 CzechInvest Je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu prŧmyslu a obchodu ČR, která byla zaloţena v listopadu 1992, jako agentura pro podporu podnikání a investic, která poskytuje podporu malým a středním podnikatelŧm, prostřednictvím podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center. Díky této organizaci dochází ke zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a EU ve zpracovatelském prŧmyslu. Jako jediná je oprávněna předkládat nadřízeným orgánŧm ţádosti o investiční pobídky. Dále pak podporuje české firmy, jejichţ zájmem je zapojit se do dodavatelských řetězcŧ nadnárodních společností, čímţ významně přispívá k rozvoji domácích firem, českých i zahraničních investorŧ a celkového podnikatelského prostředí. Během své existence se
20
podílela na více neţ 1 310 investičních projektech v hodnotě 568 miliard korun. Postupně by mělo vzniknout 203 tisíc pracovních míst.15
2.1.5 Postup při vyřizování záměru získat investiční pobídky Celý proces začíná předloţením vyplněného tiskopisu o záměru získat investiční pobídky na Ministerstvu prŧmyslu a obchodu a to prostřednictvím agentury CzechInvest.
Obrázek 2: Postup při vyřizování záměru získat investiční pobídky Zdroj: CzechInvest. Manuál prŧmyslu Při rozhodování o investičních pobídkách se postupuje na základě zákona č. 71/1967 Sb.,16 o správním řízení. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory podléhají zákonu
15 16
CzechInvest. Historie a výsledky [online] Paragraf § 71, Správní řád, lhŧty pro vydání rozhodnutí
21
č.215/2004 Sb.,17 o veřejné podpoře. Dle tohoto zákona je moţné povolit výjimku ze zákazu veřejné podpory a to Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe.V případě nesplnění zákonem stanovené podmínky, musí být veřejná podpora vrácena.
2.1.6 Neefektivnost investičních pobídek Není pochyb o tom, ţe přímé zahraniční investice jsou stejně jako investice domácí nezbytnou součástí naší ekonomiky. Zahraniční investice napomáhají rozvoji celosvětové ekonomiky, přinášejí nejen nové technologie a kapitál, ale také znalosti a zkušenosti ze zahraničí, otevírají nové trhy a tudíţ zvyšují naše ekonomické moţnosti. Přesto je nutné poloţit si otázku, zda je opravdu tak nutné lákat investory tolika pobídkami, nebo jde jen o mrhání peněz. Jak jsem jiţ zmínila, CzechInvest je vládní institucí, která zajišťuje udílení investičních pobídek. „Výše pobídky se určuje na základě struktury a počtu pracovních míst ve vztahu k nezaměstnanosti v regionu, předpokládané přidané hodnoty, vlivu na obchodní bilanci ČR.”18 V trţní ekonomice však platí, ţe ne stát, ale podnikatelé rozhodují o tom, kam investují. Jejich cílem je bezesporu zisk. Pokud do tohoto procesu vstoupí stát, rozhoduje na základě zcela jiných kritérií, a sice těch, které uzná za vhodné. Vychází se tedy z předpokladu, ţe stát vybere investici lépe, neţ trh. Dojde li ke zdraţení vstupŧ (materiálu, energií), nebo k poklesu poptávky po zboţí, pak musí podnikatel, který se nedokáţe přizpŧsobit z trhu odejít. Pokud ale pobírá investiční pobídky formou daňové úlevy či jiné dotace, pak na trhu setrvá, dál produkuje neefektivní zboţí, čímţ zabírá místo na trhu a stojí daňové poplatníky další náklady.19 Podle Václava Klause „hlavním argumentem proti investičním pobídkám je skutečnost, že snižují celkovou efektivnost investování v zemi.“ Investiční pobídky totiţ dostane pouze firma, která u nás proinvestuje minimálně 10 mil. dolarŧ, malé firmy na tyto pobídky nedosáhnou a tak vláda uměle zvýhodňuje velké investice na úkor menších. To co
17
Zákon č. 215/2004 Sb.,o veřejné podpoře, který nahradil zákon č. 59/2000 Sb. Jahn, M. Investiční pobídky jsou prospěšné [online] 19 Mach, P. Proč zrušit investiční pobídky [online] 18
22
potřebujeme, nejsou umělé investiční pobídky, ale dobré podnikatelské prostředí, v němž nebude nikdo ani diskriminován, ale ani zvýhodňován na úkor jiných.20 Česká republika je pro investory dostatečným lákadlem i bez investičních pobídek a to především díky levné a kvalifikované pracovní síle, dobré infrastruktuře a perspektivnímu domácímu trhu. Zahraniční firmy investující do skutečně efektivních projektŧ, by k nám přišly i bez nich. Skutečnost, že řada investorů se o pobídky uchází a přijímá je, vůbec neznamená, že investuje právě díky nim.21 Sama se přikláním k názoru, ţe zahraniční investice jsou velmi prospěšné, především z hlediska vytváření nových pracovních míst, zvyšování koupěschopnosti obyvatel, a rozvoje jednotlivých regionŧ. Pokud však jde o investiční pobídky, ty se mi jeví jako zbytečné. Vycházím z předpokladu, ţe kapitál přichází především tam, kde očekává zhodnocení, tedy zisk. Hospodářská politika státu by měla zajistit rovné podmínky pro všechny, ne jen pro zahraniční investory a snaţit se o udrţení tohoto kapitálu v zemi. V opačném případě mŧţe totiţ dojít k odlivu kapitálu a to jak domácího, tak zahraničního. To pak sebou nese katastrofální dŧsledky pro domácí ekonomiku. Jako velice pozitivní a prospěšnou hodnotím snahu Ministerstva financí ČR, která 20. března 2010 uzavřela celkem 78 dvoustránkových mezinárodních dohod které slouţí k vzájemné podpoře a ochraně investic, a především k udrţení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektŧ.22
20
KLAUS, V. Investiční pobídky snižují ekonomickou efektivnost [online] KINKOR, J. Obětujte se, společnost musí pobízet! [online] 22 MFČR. Ochrana investic [online] 21
23
3 Vývoj přímých zahraničních investic v České republice S pádem komunismu dochází na počátku 90. let k přechodu z komunistické centrálně plánované ekonomiky k trţnímu hospodářství. I kdyţ Československo patřilo mezi nejvyspělejší země východního bloku, ve srovnání se západními zeměmi bylo dosti chudé. Byla zde špatná struktura hospodářství zaměřená především na těţký prŧmysl. Atraktivnost Československa i nadále sniţovala existence centrální ekonomiky bez trţních signálŧ v podobě cen, technologické zaostávání, potlačený sektor sluţeb, špatný právní systém atd. Mezi příznivé okolnosti, které měly vliv na příchod investorŧ byly bezesporu především: geografická poloha, zejména blízkost Německa a výhodná poloha uprostřed Evropy, kvalita lidského kapitálu, makroekonomická stabilita s nízkou mírou inflace, a nízký veřejný dluh.23 V letech 1990 aţ 1994 dosáhly přímé zahraniční investice do ČR celkem 2,7 mld. USD, tj. 75,4 mld. Kč. Hlavní vliv na příliv zahraničních investic měly vnitřní a vnější podmínky, jako jsou světová hospodářská recese, rozdělení24 České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) a prŧběh privatizačního procesu v ČR. Zatímco v roce 1990 nedošlo k ţádnému výraznému nárŧstu PZI, rok 1991 byl velmi úspěšný a to zejména díky vkladu německého koncernu Volkswagen do automobilky Mladá Boleslav. Ke konci roku 1992 došlo ke zpomalení, které přetrvalo aţ do roku 1993. V roce 1993 bylo zaloţeno několik menších podnikŧ se zahraniční účastí. To nastartovalo investiční aktivitu většího počtu prŧmyslových odvětví, a následné rozloţení těchto investic do jednotlivých regionŧ. Nutno podotknout, ţe v letech 1990 – 1997 ČR jako jedna z mála zemí soutěţila o přízeň zahraničních investorŧ bez jakékoliv podpory. Následkem toho nebyla ČR příliš úspěšná v porovnání s jinými zeměmi, jako je např. Maďarsko. První zlom ve vývoji PZI byl v roce 1998, a to následkem přijetí vládních investičních pobídek. Tímto krokem se Česká
23
VAŠENDOVÁ, M. Pohyb kapitálu v průběhu transformace a jeho vliv na konkurenceschopnost české republiky, s. 6-7 24 ČSFR od roku 1990 aţ do 1. 1. 1993
24
republika ve srovnání s ostatními kandidátskými zeměmi ze střední Evropy stala příjemcem nejvyššího ročního přílivu PZI na obyvatele.25
3.1
Dynamika vývoje přímých zahraničních investic
V závislosti na rŧzných faktorech, jako je např. typ domácí ekonomiky, politická situace nebo nově vzniklé světové trendy a technologie se neustále mění jak struktura, tak dynamika vývoje PZI. Tento vývoj pak rozdělujeme do čtyř základních fází:26
první fáze „spontánní“. Tato fáze vychází z obsazování nově vznikajících trhŧ. Její síla spočívala především v privatizaci27 podnikŧ hned v počátcích transformace a sice:
v oblasti spotřební – vstupem do podnikŧ, které jsou schopny zajišťovat poptávku, v oblasti výrobní – a sice vstupem do mezinárodně uznávaných podnikŧ s reálnou odbytovou perspektivou i na nově vznikajících trzích.V této fázi investoři neočekávají ţádné pobídky.
Druhá fáze „náborová“ je dána úsilím státu a místní samosprávy o vyuţití PZI a směřování těchto investic do výrobního sektoru. Velkou roli zde mají především investiční pobídky.
V třetí fázi „integrační“ je hlavní role přisuzována sektoru sluţeb. Tento rozvoj sluţeb a kooperací je zaměřen ke stabilizaci jiţ existujících podnikŧ, např. formou podpory subdodavatelŧ. V rámci druhé a třetí fáze pak dochází k rozvoji logistických center v zázemí velkých ekonomických center, která se rozšiřují do tzv. integrovaných rozvojových areálŧ.
Ve čtvrté fázi „interaktivní“ pak PZI typické pro druhou fázi odcházejí za lepšími podmínkami v nových „nízkonákladových zemích“ a přenášejí se do aktivit s vysokou přidanou hodnotou a kvalitou pracovní síly. Tímto směrem se pak nakonec ubírají také aktivity podnikŧ vznikajících ve druhé a třetí fázi.
25
KRÁL, P. PZI a jejich vliv na tempo dlouhodobého růstu v ČR [online] Přímé zahraniční investice. Příručka pro místní samosprávu [online] 27 Privatizace, neboli převod veřejného vlastnictví na soukromé se v bývalé ČSFR a následně v ČR skládala z malé privatizace, dokončené roku 1993, zaměřené na prodej malých podnikŧ a následně z velké privatizace, dokončené roku 1995, zaměřené na restrukturalizaci velkých podnikŧ 26
25
První fáze vývoje je zaznamenána v tabulce 1, která vyjadřuje podíl příjmŧ z privatizace od roku 1993 aţ po rok 2009. Největší příliv PZI byl zaznamenán v roce 2002. Tento podíl se pak kaţdoročně sniţuje a je zakončen rokem 2007. Tab. 1: Podíl příjmů z privatizace na přílivu přímých investic
Zdroj: ČNB. Statistika platební bilance. Přímé zahraniční investice 2008 Vliv zahraničních pobídek ve druhé fázi pak vyjadřuje tabulka 2, zachycující celkový příjem státu z investičních pobídek a to za období od roku 1998 – 2008, který činil přibliţně 230 mld. Kč. Tab. 2 : Příjem státu z investičních pobídek
Zdroj: CzechInvest
26
Z této celkové sumy příjmŧ státu (cca 259 mld. Kč) bylo asi 73 mld. Kč získáno od investorŧ, coţ je asi 28 % a příjmy několikanásobně převyšují investiční pobídky. Třetí fázi pak zachycuje graf 1, vyjadřující podíl přímých zahraničních investic v jednotlivých odvětvích. Největší podíl zahraničního kapitálu drţí odvětví peněţnictví a pojišťovnictví (18,8 %), následuje odvětví nemovitostí a sluţeb pro podniky (16,3 %), odvětví obchodu, oprav a výroby motorových vozidel. Na sektor sluţeb připadá 53,7 % z celkového objemu investovaného kapitálu, oproti tomu zpracovatelský prŧmysl dosahuje 34,6 %.
Graf 1: Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2008 Zdroj: ČNB. Přímé zahraniční investice 2008 Stav přímých zahraničních investic dle jednotlivých regionŧ od roku 1999 aţ po rok 2007 je
vyjádřen
v následující
tabulce
3.
Z celkového
počtu
PZI
investovaných
v Jihomoravském kraji bylo v celém sledovaném období nejvíce investováno v Brněměsto, nejméně pak v Břeclavi. Tab. 3: Stav přímých zahraničních investic v okresech v mil. Kč Stav přímých zahraničních investic v okresech v mil. Kč Název NUTS
1999
Jihomoravský kraj
38 021 724
Blansko
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
51 409
58 518
59 043
70 444
90 947
58 966
69 944
83 396
3 062
3 967
1 975
4 465
4 482
4 044
4 926
5 724
27
Brno-město
27 088
35 834
41 041
41 251
48 650
52 003
35 994
39 447
41 580
Brno-venkov
3 319
5 145
6 088
7 454
8 650
23 613
7 441
10 953
19 207
Břeclav
2 077
2 093
1 476
1 773
5 632
3 675
3 460
4 177
3 697
Hodonín
1 283
1 611
1 535
1 446
1 888
2 009
2 523
3 182
3 998
Vyškov
1 090
1 302
1 688
2 039
2 186
2 438
2 451
4 309
4 103
Znojmo
2 441
2 362
2 722
3 105
1 973
2 727
3 053
2 951
5 087
Zdroj: RIS. Stav přímých zahraničních investic v okresech Celkový vývoj PZI v letech 1997 – 2009 vyjadřuje tabulka 4. Největší přírŧstek PZI byl do roku 2000 realizován vklady do základního kapitálu, a poté dochází ke zvýšení podílu na reinvestovaném zisku, který se zvýšil ze 7,4 % v roce 2000 na 39,4 % v roce 2008. Současně s tímto zvýšením reinvestovaného zisku došlo ke sníţení podílu základního kapitálu z 78,4 % na 51,5 %. Po odečtení reinvestovaného zisku od přímých investic, pak přírŧstek přímých investic v letech 2007 – 2009 dosáhl pouhých 3,7 %. Tab. 4: Vývoj struktury investic v mld. Kč
Zdroj: Správa dopravy a prŧmyslu ČR Poznámka: Do roku 1997 údaje zahrnují pouze přímé investice do základního kapitálu. Od roku 1998 jsou součástí i reinvestované zisky a ostatní kapitál. Poslední, čtvrtá fáze je ve znamení exportu (odlivu) PZI, které jsou nedílnou součástí globálního vývoje ekonomiky. Následující graf 2. vyjadřuje ţebříček zemí s největším odlivem PZI. Na prvním místě v roce 2008 zŧstalo USA, druhé místo pak obsadila Francie a za ní Německo. Současně také došlo k nárŧstu PZI do nejatraktivnějších zemí, kam pronikl například Hongkong, Rusko nebo Čína. 28
Graf 2: Odliv PZI vyspělých ekonomik dle regionů 2006 – 2008 Zdroj: UNCTAD Odliv přímých investic do zahraničí dosáhl podle agentury CzechTrade za rok 2009 celkem 25,5 mld. Kč při meziročním poklesu o 65,4 %. Z toho představovaly investice do základního kapitálu 64,6 %, reinvestovaný zisk 32,6 % a ostatní kapitál 2,8 %. Odliv těchto investic směřoval zejména do evropských státŧ, coţ představuje 102,8 % celkových investic, především do Rumunska, Nizozemska, Německa a Maďarska.28
3.2 Vývoj nezaměstnanosti Jedním z hlavních pozitivních dopadŧ přílivu PZI je všeobecně označován rŧst nových pracovních míst. Tato skutečnost však nevypovídá ţádným zásadním zpŧsobem o dopadu na celkovou zaměstnanost v České republice. „….otázka dopadů PZI na ekonomický růst i zaměstnanost je podstatně složitější, protože zásadní není přímý dopad na vytvoření nových pracovních míst v samotných PZI, ale rozhodující je schopnost ekonomiky adaptovat se na strukturální změny, které jejich příliv doprovázejí. Pro zhodnocení dopadů PZI na vývoj zaměstnanosti je nezbytné uvažovat
28
CzechTrade. Česká republika v roce 2009: Základní informace [online]
29
jejich komplexní dopady na trhu práce a kalkulovat s čistým přírůstkem zaměstnanosti v celé ekonomice.“29 Na základě projektŧ podpořených investičními pobídkami vzniklo cca 308 tis. nových pracovních míst (z toho cca 27 % míst bylo vytvořeno na úrovni investorŧ a přibliţně 73 % pracovních míst na úrovni dodavatelŧ). Následující tabulka 5 nám ukazuje do jaké míry rostl podíl nově vytvořených pracovních míst na celkovém počtu zaměstnancŧ v celé ČR v období 1998 – 2008. Tato hodnota se vyšplhala aţ na poměrně významnou hodnotu přibliţně 9 % v roce 2008. Tab. 5: Vytvořená pracovní místa s celkovým počtem zaměstnanců v ČR
Zdroj: CzechInvest. Rok 1999 – 2002, stejně jako rok 2004 – 2006 je ve znamení nárŧstu nově vytvořených míst a nezaměstnanost klesá. Naopak rok 1998 – 1999 a rok 2002 – 2004 znamená pokles nově vytvořených míst a nezaměstnanost stoupá.
29
SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání, s. 59
30
4 Efekty přímých zahraničních investic Odborná ekonomická literatura rozlišuje mezi efekty spojenými s přílivem PZI do země na přímé a nepřímé. Mezi hlavní pozitivní efekty patří stimulace hospodářského rŧstu, dostupnost moderních technologií a manaţerských dovedností. Za hlavní externality, neboli vedlejší efekty plynoucí z PZI se pak povaţuje přelévání pozitivních efektŧ ze zahraničních firem do domácích podnikŧ. Stejně tak vznikající vazby domácích podnikŧ na zahraniční, kterým zařazení mezi dodavatele nadnárodních společností zvyšuje jejich postavení na trhu a následnou konkurenceschopnost. Celkové efekty PZI pak můţeme rozdělit na dvě fáze: Fáze počáteční, kdy:
v počáteční fázi pak nemají přímý vliv na hospodářský rŧst,
dochází k prohlubování deficitu zahraničního obchodu dovozem investičních statkŧ a výrobních komponent ze země investora,
díky restrukturalizaci mŧţe dojít k nárŧstu nezaměstnanosti,
dochází ke zrychlení strukturálních změn.
V delším časovém období pak dochází k:
vyššímu tempu hospodářského rŧstu,
narŧstá exportní výkonnost a zlepšuje se bilance zahraničního obchodu u exportně orientovaných PZI,
ke zvýšení repatriace ziskŧ.30
Podle Maďarského ekonoma Sasse mohou mít PZI vliv na dlouhodobé tempo rŧstu především prostřednictvím svého vlivu na dva exogenní faktory a sice: technologický vývoj a změnu počtu pracovníků. Jinými slovy lze říci, ţe PZI mají pozitivní účinek na rŧst ekonomiky pouze tehdy, dojde-li ke zvýšení úrovně technologie a zaměstnanosti v zemi.31
30 31
NEWTON. Ekonomická analýza. Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online] Sass, M. Competitiveness and Economics Policie Related to Foreign Direct Investment [online]
31
4.1 Pozitiva spojená s přímými zahraničními investicemi Kaţdá inovace a kaţdý projekt s sebou téměř vţdy nesou nějakou změnu, která kromě pozitivních dopadŧ přináší také negativní dopady a rizika. Ne vţdy vstupuje zahraniční investor do hostitelské země s cílem podpořit danou oblast, ale především s cílem vidiny vlastního zisku a zhodnocení investovaného kapitálu. A také ne vţdy má tato investice jen pozitivní dopady. Mezi nejvýznamnější pozitivní efekty PZI patří:32
Kapitál – existence volných finančních zdrojŧ, které jsou investovány dlouhodobě.
Přístup k cizímu kapitálu – neboli výhoda nadnárodních společností získat bankovní úvěry a ostatní cizí zdroje na hrazení svých záměrŧ.
Technologie – kterou se sebou tyto zahraniční společnosti přináší, stejně jako výzkumná pracoviště, podpora pokroku, zvyšující se efektivita výroby. Moderní technologie zvyšují také efektivitu práce.
Přístup na trhy – především těch, na které by se domácí společnosti jinak nedostaly. Exportně orientovaná firma přispívá ke zvyšování hrubého domácího produktu ČR.
Manaţerské dovednosti – zaměstnávání vysoce kvalifikovaných odborníkŧ se projevuje do všech dceřiných společností. Dochází tak ke sdílení zkušeností.
Ţivotní prostředí – jedním z hlavních cílŧ nadnárodních společností je co nejméně poškozovat ţivotní prostředí.
Zlepšení institucionálního prostředí v hostitelské zemi – nadnárodní společnosti mohou také ovlivnit jak institucionální systém tak podnikatelské prostředí např. v oblasti funkcí veřejné administrativy, ochrany a vynutitelnosti vlastnických práv.
Vliv na domácí společnosti – které díky vlivu těchto společností zvyšují investiční aktivitu, spojenou s šancí uplatnit se mnoha domácím společnostem.
Stimulace rozvoje infrastruktury – vyspělá infrastruktura je lákadlem pro potencionální investory. Následně tak dochází ke vzniku logistických center.
Vytváření nových pracovních míst – vznikají nová pracovní místa jak u subdodavatelŧ, tak na nově vznikajících projektech.
32
BENÁČEK, V. Přímé zahraniční investice v české ekonomice, s. 7-24
32
4.2 Negativa přímých zahraničních investic Mezi nejvýznamnější negativa PZI patří:33,34
Vytěsnění domácích úspor zahraničními úsporami – vstup zahraničních podnikŧ na trh domácí mŧţe znamenat zvýšení konkurence. Na českém trhu pak roste podíl a vliv zahraničních firem, zatímco domácí zaostávají.
Nepřátelské převzetí – s úmyslem utlumit výrobu a obsadit trh vlastními výrobky.
Dochází k rozvoji kapitálově náročného způsobu výroby – a naopak k útlumu pracovně náročné výroby, coţ má za následek rŧst nezaměstnanosti.
Růst mezd – v zahraničních podnicích odpovídá rŧstu produktivity práce, a ta se pak přelévá do domácích podnikŧ, ve kterých toto tempo rŧstu produktivity práce zaostává za rŧstem mezd.
Příliv PZI vyvolává růst peněţní zásoby – a ten zase rŧst inflace. To vede k zvyšování úrokových sazeb a poklesu investiční aktivity.
Zvyšování dovozu surovin – stejně tak jako polotovarŧ ze zahraničí vede k úpadku domácích producentŧ těchto komodit.
„Transfer pricing“ (manipulace s cenami) – v nadnárodních společnostech vede ke sníţení daňového základu a následně k poklesu daňového výnosu. Tuto moţnost ovšem
nemají
domácí
podnikatelé,
coţ
vede
ke
sníţení
jejich
konkurenceschopnosti. Dochází tedy k nerovné soutěţi.
Vznik duální ekonomiky – kdy domácí podniky zaostávají např. ve výrobě, produktivitě práce za podniky pod zahraniční kontrolou.
Podpora zahraničních společností mŧţe vést k zanedbávání podpor pro domácí společnosti.
Dodatečné náklady na investiční pobídky – vynaloţení finančních prostředkŧ k přilákání zahraničního kapitálu.
Neprovázanost na lokální ekonomiku – podniky vzniklé za podpory PZI bývají obvykle napojeny na zahraniční dodavatele a odběratele smluvním vztahem. Tyto vztahy pak vycházejí z určitých standardŧ, jako jsou dodávky just-in-time, které nejsou domácí podniky schopni splnit.
33 34
BENÁČEK, V. Přímé zahraniční investice v české ekonomice, s. 7-24 NEWTON. Ekonomická analýza. Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online]
33
Averze ze strany obyvatel – budování nových prŧmyslových hal s sebou nese také hluk, zvýšení dopravního zatíţení, stejně tak jako dopravního omezení a další faktory, které mohou obyvatele obtěţovat.
Repatriace zisků do zahraničí – znamená nebezpečí, ţe zisky vytvořené za výhodných podmínek v jedné zemi budou investovány v zemi jiné, často v zemi pŧvodu investora. Proto se země snaţí dojednat takové podmínky, které by investora svazovali s hostitelskou ekonomikou, např. vázáním akcií, které investor získá v domácí společnosti za příslib dalších investic.
Shrnutí: V první a druhé kapitole teoretické části jsem se zabývala definicí přímých zahraničních investic, jejich charakteristikou, druhy a determinanty jejich přílivu. Součástí kapitoly byla také otázka efektivnosti investičních pobídek a zmínka o činnosti agentury CzechInvest. Ve třetí části jsem se zabývala vývojem přímých zahraničních investic od počátku transformace, aţ po současnost. Poslední, čtvrtá část byla věnována negativním a pozitivním stránkám zahraničních investic. Zahraniční investice jsou pro naši ekonomiku velmi dŧleţité. Přikláním se však k názoru, ţe daleko lepší a levnější je přilákat zahraniční investory prostřednictvím jiných výhod, neţ je podbízet nákladnými investičními pobídkami. Zahraniční, ale i domácí investoři by jistě daleko více ocenili stejné a rovné podmínky pro všechny, jako jsou nízké daně, příznivé podnikatelské prostředí, dobrá infrastruktura, fungující právní řád, levná a vzdělaná pracovní síla.
34
5 Komparace vlivu přímých zahraničních investic na region Tato část bakalářské práce je zaměřena na komparaci vlivŧ vstupu zahraničních investorŧ do regionŧ. Pro praktickou část mojí bakalářské práce jsem si zvolila tři firmy pŧsobící ve městě Znojmo. Dŧvodem je skutečnost, ţe všechny tři firmy patří i přes nepříznivé ekonomické podmínky k nejlepším ve svém odvětví a jsou jedni z největších zaměstnavatelŧ ve Znojmě. Těmito společnostmi jsou firma Tamura-Europe, která se zabývá výrobou transformátorŧ, napájecích zdrojŧ, tepelných čerpadel, elektroniky a spínacích jednotek. Jako výrobní závod je jediný v Evropě. Druhá firma je společnost s dlouholetou tradicí Laufen CZ, s. r. o., a zabývá se výrobou a distribucí sanitární ekonomiky a koupelnového vybavení. Jako poslední zvolená firma, je holdingová společnost Pegas Nonwovens SA35, výrobce netkaných textilií pro oblast hygieny, prŧmyslu, stavebnictví, zemědělství atd.
5.1
Přímé zahraniční investice v Jihomoravském kraji
Za uplynulý rok 2010 bylo prostřednictvím agentury CzechInvest přilákáno nejvíce investic do Jihomoravského kraje. Díky investicím v celkové hodnotě 1,123 miliard korun by v regionu mělo vzniknout aţ 1678 nových pracovních míst. Jihomoravský kraj patří k nejoblíbenějším lokalitám a to především díky Brnu. Do roku 1993 pak CzechInvest pro Jihomoravský kraj zprostředkoval 264 investičních projektŧ v celkové hodnotě přesahující 60 572 miliard korun a dal tak vzniknout 28 706 nových pracovních míst. V následující tabulce 6 jsou investoři seřazeni podle výše proinvestované částky a počtu nově vzniklých pracovních míst dle jednotlivých krajŧ. Na prvním místě je s počtem 1223 mil. Kč Jihomoravský kraj a jako poslední pak s počtem 2 mil. Kč kraj Karlovarský.36
35 36
Societe anonyme, nebo li akciová společnost. Označení zahraničních podnikŧ CzechInvest. Nejvíce investorů v roce 2010 přilákal Jihomoravský kraj [online]
35
Tab. 6: Investice v roce 2010 podle regionů Výše Region
Jihomoravský kraj
Počet projektů
Výše
Investice
Investice
(mil.CZK)
Pracovní místa
(mil. USD)
52
1 223
62
1 678
Plzeňský kraj
22
2 016
102
1 319
Zlínský kraj
19
2 246
114
1 226
Ústecký kraj
7
2 211
112
1 043
Moravskoslezský kraj
29
3 488
176
975
Středočeský kraj
26
1 433
73
802
Pardubický kraj
10
1 315
67
782
Olomoucký kraj
12
1 032
52
497
Jihočeský kraj
6
285
14
331
Liberecký kraj
6
702
35
330
Hl. m. Praha
2
11
1
238
Kraj Vysočina
8
246
12
146
Královéhradecký kraj
5
39
2
40
Karlovarský kraj
3
2
0
16
CELKEM
209
16 247
823
9 423
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat CzechInvest
5.1.1 Základní charakteristika regionu Znojmo Okres Znojmo se rozkládá na ploše 1592 km2, ţije zde více neţ 113 tisíc obyvatel a hustota zalidnění je 71 obyvatel na 1 /km2. Na okrese je 144 obcí. Díky velmi vhodnému klimatu je jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí v ČR. S celkovou katastrální výměrou 6589 ha, zaujímá přibliţně dvě třetiny zemědělská pŧda. Proslaveno je především díky pěstování a výrobě vína.37 Téměř celá třetina obyvatel okresu ţije ve městě Znojmo. Znojmo je město s rozšířenou pŧsobností, leţící na levém břehu řeky Dyje v jihozápadní části Jihomoravského kraje, 55km jihozápadně od Brna a 75 km severozápadně od Vídně. Znojemsko je největším regionem v kraji a Znojmo pak druhým největším městem kraje, ale i historickým centrem jihozápadní části Moravy. Město Znojmo se dělí na deset místních částí: Derflice, Hradiště, Kasárna, Konice, Mramotice, Načeratice, Oblekovice, Popice, Přímětice a Znojmo.38
37 38
Města, obce a vesnice v ČR [online] WIKIPEDIE. Znojmo [online]
36
Statistické ukazatele: Tab. 7: Vybrané statistické ukazatele města Znojma Status: NUTS 5 (obec) Kraj (NUTS 3) Okres (NUTS 4) Obec s rozšířenou působností Pověřená obec Historická země Katastrální výměra Počet obyvatel k 18. 2. 2011 Zeměpisná šířka Zeměpisná délka Nadmořská výška
město CZ0647 593711 Jihomoravský Znojmo Znojmo Morava 2 65,93 km 34912 48°51'20" s.š. 16°02' 56" v.d. 290 m
Zdroj: stránky Mu Znojmo Průmysl ve Znojmě je zaměřen především na: Zemědělský
a
potravinářský.
Patří
sem
především
ovocnářství,
výroba
vín,
a konzervárenství. Dále je ve Znojmě zastoupen prŧmysl keramický, dřevozpracující, oděvní, strojírenský a stavební. Významnou roli zde hraje rovněţ stavebnictví a sektor sluţeb. Z dlouholetého hlediska však patří k hospodářsky slabým regionŧm a potýká se s nadprŧměrnou nezaměstnaností.
5.1.2 Průmyslové zóny ve Znojmě K rozvoji regionu vţdy přispívají prŧmyslové zóny. V současné době funguje ve Znojmě jedna prŧmyslová zóna a dvě další se připravují. V obou případech však nejde o ideální řešení, a to zejména z dŧvodu okolní zástavby, která moţnosti takových zón limituje. Ideální řešení pro Znojmo chybí. Je to zpŧsobeno především omezenými moţnostmi, které Znojmo ke svému rozvoji má. Ze západní části je rozvoj znemoţněn řekou Dyje, a Národním parkem Podyjí, z východu obklopují město Kuchařovice, Suchohrdly a Dobšice, severní strana je příliš svaţitá. Na jihu území se rozkládají pole s nejkvalitnější zemědělskou pŧdou. Tento fakt sehrál hlavní roli v rozhodování Ministerstva ţivotního prostředí, které zamítlo pŧvodní návrh zastupitelstva, vybudovat novou prŧmyslovou zónu právě na území Oblekovic, směrem k Hatím, o rozloze cca 70 hektarŧ.
37
Proto se jako moţné řešení k vybudování prŧmyslové zóny ve Znojmě osvědčilo vybudovat zónu na jiţ dříve urbanizovaných územích tzv. brownfields, a vyuţít pro tyto účely chátrající a jiţ opuštěné areály, na místo investování do levnější a jednodušší varianty stavět na zelené louce.39 První průmyslová zóna ve Znojmě se rozkládá od ulice Prŧmyslová, Kotkova, Suchohrdelská aţ po ulici Brněnskou. Největšími podniky zde byly do 90. let Keramické závody Znojmo, Fruta, Gala a Lacrum. Postupem času všechny tyto podniky zanikají, nebo mění své majitele. Stávající prŧmyslová zóna zŧstává zachována. V prŧběhu 90. let začínají v okolí města vznikat nové výrobní podniky. V Přímětcích začíná svoji činnost firma Hass Profile, Pegas a Mona. V roce 2008 pak rovněţ v Přímětcích plánuje soukromý investor další průmyslovou zónu, vedenou jako komplex výroby, sluţeb a obchodu s názvem „Krystal Park“ Znojmo-Přímětice. Dosud však v místě ţádný podnik nezakotvil. Třetí vyčleněnou průmyslovou zónou jsou pak pozemky mezi nákupním centrem Interspar a obcí Dobšice. Majitel pozemku, znojemská dřevařská společnost, však doposud bliţší informace o svých záměrech nezveřejnila.40 Ztotoţňuji se s názorem, ţe s rozvojem prŧmyslových zón se zvýší atraktivnost regionu nejen pro zahraniční, ale i pro domácí podnikatele, hledající vhodnou polohu k podnikání.
5.1.3 Projekty realizované v regionu Znojmo V roce 2008 získalo Znojmo cenu Nejlepší město pro byznys Jihomoravského kraje, pořádané týdeníkem Ekonom, a to i přes to, ţe město nemělo investiční zónu, ani kvalitní dopravní napojení. K tomuto vítězství přispěla spíše příznivá situace na pracovním trhu, přístup veřejné správy, kvalita lokality a celkové hodnocení podnikatelŧ, kteří oceňují
39 40
Znojmocity.cz. Znojmo a průmyslová zóna [online] Znojemský týden. Do Znojma se chystá investor [online]
38
především velmi dobré podnikatelské prostředí. K vítězství přispěl také ve velké míře fakt, ţe město jako jediné v celé zemi mělo specializovaný web pro podnikatele.41 Tak jako všechny regiony, také Znojmo vyuţilo moţnost realizace pomoci, kterou nabízí agentura CzechInvest. Následující tabulka č. 8 zachycuje seznam projektŧ realizovaných v období od 1998 – 2007 v okrese Znojmo.
Tab. 8: Projekty realizované v regionu agenturou CzechInvest
Švédsko Česká Republika Německo Česká Republika
Investice (mil. CZK) xxx 751,5 3676 1133
Investice (mil. USD) xxx 25,05 97,72 32,34
Česká Republika
1195
53,14
35
Lucembursko
1345
63,68
40
Rok
Investor
Typ činnosti
Země původu
1998 1998 2001 2002
SCA n.s. Pegas - DS a.s. Saint-Gobain Vertex Pegas - NT, a.s.
2005
Pegas - NW a.s.
2007
Pegas NV
dřevozpracující prŧmysl výroba netkaných textilií prŧmyslová výroba výroba netkaných textilií chemický a farmaceutický výroba netkaných textilií
Pracovní místa
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat CzechInvest Jak je z tabulky patrné, i přes to, ţe v regionu pŧsobí několik zahraničních investorŧ, nejsou zde kvŧli zahraničním pobídkám. Neměla jsem moţnost zjistit faktory motivující tyto další investory, ale domnívám se, ţe ocenili především dobré podnikatelské prostředí, levnou pracovní sílu, dobrou polohu a dostupnost města Znojmo.
5.2
Společnost Pegas Nonwovens s. r. o.
Společnost Pegas Nonwovens s. r. o. (dále jen Pegas) se zabývá výrobou netkaných textilií a patří mezi 50 největších výrobcŧ netkaných textilií ve světě. Ministerstvo obchodu a prŧmyslu
připravilo
na
základě
dat
Českého
statistického
úřadu
odvětvově
strukturovanou analýzu s názvem „Panorama zpracovatelského průmyslu ČR,“42 podle které se sektor výroba ostatních textilií patřící do skupiny CZ-NACE 13, za období roku 2005 aţ 2009 podílel na trţbách v rámci tohoto prŧmyslu nejvíce. Výroba netkaných textilií patří k perspektivním oborŧm, kde se podíl na trţbách neustále zvyšuje a to i přes to, ţe se trţby v celém odvětví výroby textilií v porovnání s rokem 2008 v dŧsledku poklesu poptávky celkově sníţily o 11,8 %. Zaměstnanost v odvětví v roce 2009 pak 41 42
Moderní Brno. Znojmo je nejlepším místem pro byznys [online] Materiál, dokumentující dlouhodobý vývoj a aktuální situaci v jednotlivých odvětvích zpracovat. prŧmyslu
39
600 40 182 45
dosáhla pouhých dvou třetin úrovně roku 2005. Meziročně klesl počet pracovníkŧ o více neţ 21 %, tedy o 2720 pracovníkŧ.43 Společnost Pegas Nonwovens s. r. o. byla zaloţena v roce 1990 jako společnost Pegas a. s. a sice jako výhradně česká, privátní firma. Nejprve byl roku 1992 zahájen provoz závodu Bučovice na Vyškovsku a o čtyři roky později, v roce 1996 byl zahájen provoz závodu Znojmo- Přímětice. Ve Znojmě pak bylo také vybudováno sídlo společnosti. Oba závody slouţí jako výrobní jednotky a jsou řízené z centrálního sídla firmy.
5.2.1 Motivy vstupu zahraničního investora Uţ od svého zaloţení vykazoval Pegas vysoké zisky. Dnes je tato společnost druhým největším výrobcem netkaných textilií v Evropě. K jeho dalším přednostem patří jeho produkt, který je po technologické stránce světový leader v oboru netkaných textilií. Firma má solidní a stabilní managament a rŧstový potenciál.44 To byl hlavní dŧvod, proč se tuto společnost rozhodl odkoupit zahraniční investor a v podnikání pokračovat. Zisky společnosti za období 2006 – 2010
Zdroj: Vlastní zpracování. Pegas, výroční zprávy 2006 – 2010 V roce 2005 došlo k prodeji firmy Pegas a. s. Společnost byla prodána soukromému kapitálovému fondu Pamplona Capital Partners I, LP. Společnost Pegas a. s. zanikla k 1. 1. 2006, kdyţ došlo ke společné fúzi společností PEGAS – DS a. s., PEGAS – NT a. s. a PEGAS – NW a. s. Vzniká Pegas Nonwonens s. r. o., která tyto tři společnosti ovládá. V prosinci roku 2007 byla zaloţena další společnost PEGAS-NS a .s. PEGAS NONWOVENS je nyní zapsána v rejstříku obchodu a společností v Lucembursku pod číslem B 122.044 jako PEGAS NONWOVENS S A45.
43
MPO. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2009 [online] Investicniweb.cz. Proč jsme koupili Pegas Nonwovens [online] 45 IPOINT. Kandidát na IPO Pegas Nonwovens – vlastnická struktura [online] 44
40
Obrázek 3: Vlastnická struktura Pegas Nonwovens SA Zdroj: Tisková zpráva 2007
5.2.2 Podpora Pegasu ze strany veřejného sektoru Firma Pegas-DS a. s. se stala první tuzemskou společností, které se podařilo od státu získat investiční pobídku, a to jiţ v roce 1998. To umoţnilo otevřít ve Znojmě novou výrobnu. Do expanze bylo investováno 750 mil. Kč, a vzniklo 40 nových pracovních míst Firma Pegas – NT a. s. na základě rozhodnutí Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR o příslibu investičních pobídek ze dne 2. 7. 2002 byly poskytnuty investiční pobídky na zavedení výroby jiţ osmé linky netkaných textilií. Výše předpokládané investice činila 113 mil. Kč, počet nově vytvořených míst 45. Firma Pegas-NW a. s. získala roku 2005 v pořadí jiţ třetí investiční pobídku ve výši 1195 mil. Kč, s počtem 35 nově vytvořených míst. Dne 31. 5. 2007 společnost Pegas Nonwovens jiţ jako nový majitel společnosti, podal ţádost u agentury CzechInvest o další investiční pobídku, která byla pouţita na vybudování jiţ deváté linky na výrobu netkaných textilií. Ve výši 1345 mil. Kč, nově vznikne 45 pracovních míst, (viz. tabulka č.8). Jednalo se o tyto druhy pobídek:46
46
Sleva na dani
Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst
CZK. Přehled rozhodnutí [online]
41
5.2.3 Zaměstnanci a personální politika Nábor zaměstnancŧ započal v roce 1992 a bylo zaměstnáno 124 pracovníkŧ. V říjnu 2002 se po otevření nové výrobní a skladové haly počet pracovníkŧ zvýšil na 189. Z toho na lince pracovalo v nepřetrţitém provozu celkem 65 pracovníkŧ. Sloučením podnikŧ pak došlo k nárŧstu zaměstnancŧ o dalších cca 100. Další nárŧst pracovníkŧ pokračoval po otevření jiţ osmé linky, která byla uvedena do provozu roku 2007, v regionu tak vzniklo dalších 45 nových pracovních míst V současné době je ve společnosti zaměstnáno 389 pracovníkŧ.47 V těchto dnech také probíhá nábor zaměstnancŧ do nové výrobní haly. Prŧměrnou mzdu se mi z dostupných materiálŧ nepodařilo zjistit.
5.2.4 Výroba Ve třísměnném provozu je vyráběno 70 tis. tun ročně. Hlavní část exportu se soustřeďuje do zemí západní Evropy z 58 %, dalších 42 % je určeno do zemí střední a východní Evropy a Ruska. Své výrobky společnost dodává koncovým výrobcŧm, jako jsou výrobci dětských plenek či dámské hygieny, ale také vyrábí materiály pro stavebnictví, zemědělství a zdravotnictví. Fotografie produktŧ Pegas jsou uvedeny v příloze č 1.
5.2.5 Dodavatelská struktura Kromě vlivu zahraničních investic na tvorbu nových pracovních míst má zahraniční investice vliv také na dodavatele. Téměř 60 % dodávek materiálu zajišťují dodavatelé z ČR, 5 % jich je přímo z regionu. Zbylých 40 % tvoří zahraniční dodavatelé. Významnou část regionálních dodavatelŧ tvoří sluţby poskytující firmy, jako jsou např. stravování, doprava, ochrana. Tato spolupráce přináší velmi pozitivní vliv nejen na region, ale na celkovou ekonomiku. Nejvýznamnější dodavatelé: Brenex Plast, s. r. o., Polymer Institute, s. r. o., Profol, s. r. o.
47
Pegas. Tisková zpráva 2011 [online]
42
Sluţby poskytující dodavatelé: Albergo Agency, Bonsoft, s. r. o., Reproservis CZ, s. r. o., Mespedo, s. r. o., Autodoprava Janda, s. r. o. Myslím si, ţe v případě společnosti Pegas se jedná o velice významnou investici v regionu. V nově vybudovaném areálu jiţ bylo vytvořeno 389 pracovních míst. Další investice do nové výrobní haly přinesou nejen dalších 40 nových pracovních míst, ale i nové technologie, zvýšení produkce a následného exportu Tím se firma stane jedním z největších a nejstabilnějších zaměstnavatelŧ v okrese.
5.3
Společnost Tamura-Europe
Mateřská japonská společnost Tamura-Europe (dále jen Tamura) byla zaloţena v roce 1924 jako malý obchod v Tokiu, zabývající se prodejem a opravami rádií vyrobených v zahraničí. V roce 1939 vyrostla do Tamura Corporation, produkují vlastní elektronické komponenty. Tamura jako evropská pobočka sídlící ve Znojmě začala podnikat jiţ v roce 1997. K podnikaní jí pomohly kooperace s místními firmami, především s firmou Elektrokov ve Znojmě.
Základní údaje: Název: od 9. srpna 2004 Tamura-Europe Limited Den zápisu do obchodního rejstříku: 02. 05. 2005
5.3.1 Motivy vstupu zahraničního investora Japonští vlastníci firmy si Českou republiku vybrali pro rozšíření své společnosti proto, ţe se jim líbilo zdejší podnikatelské prostředí a umístění země v centru Evropy. Tato poloha je výhodná zejména pro logistiku, protoţe Znojmo je velmi dobře dostupné. Dalším dŧvodem byla dobře dostupná a levná pracovní síla, kterou firma v začátcích potřebovala. Investiční pobídky: Pokud jde o veřejnou podporu v podobě investičních pobídek, Tamura nikdy o ţádné pobídky nezaţádala a nehodlá tak učinit ani do budoucna. 43
Důvod: jedním z hlavních dŧvodŧ byl fakt, ţe firma v ČR pŧsobí jako organizační sloţka a jako taková na pobídky nárok nemá. Dalším dŧvodem je snaha společnosti být nezávislou, tedy nebýt vázán ţádným závazkem vŧči českému státu, pro případ, ţe v budoucnu bude chtít trh opustit.
5.3.2 Zaměstnanci a personální politika V počátcích měla firma pouhých 40 zaměstnancŧ. Po roce 2001 se firma rozšířila. Počet pracovníkŧ vzrostl na 155. Tento počet kaţdoročně kolísá. Na začátku roku 2009 zde pracovalo 280 zaměstnancŧ, na konci roku pouhých 200. V loňském roce docházelo opět k nárŧstu zaměstnancŧ, měsíčně o 20 lidí. Bohuţel začátkem roku 2011 došlo v dŧsledku sníţení poptávky po transformátorech, k opětovnému sníţení pracovníkŧ. Zatímco k datu 01. 01. 2011 zaměstnávala Tamura 321 lidí, ke dni 01. 04. 2011 jejich počet poklesl na pouhých 258. V následujícím grafu 3 je zachycen vývoj zaměstnanosti od roku 2001 aţ po současnost. Rok 2010 byl pro firmu velmi úspěšný. Po ekonomické krizi, která se ve společnosti výrazně projevila v roce 2009, došlo k opětovnému nárŧstu pracovníkŧ o neuvěřitelných 122 zaměstnancŧ. Naopak začátek roku 2011 se projevil dalším poklesem o celých 63 pracovních míst. Vývoj zaměstnanosti ve společnosti Tamura
Graf 3: Vývoj zaměstnanosti ve společnosti Tamura Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat firmy Tamura
44
V tabulce č. 9 jsou zachyceny údaje o součastné zaměstnanecké struktuře společnosti. Pracovníci jsou rozděleni na Znojemské, dojíţdějící a podle pracovního zaměření. Tab.9: Zaměstnanecká struktura společnosti Tamura k 1. 4. 2011 Personální složení společnosti Tamura k 1. 4. 2011 Počet zaměstnanců celkem Počet zaměstnanců z okresu Znojmo Počet Znojemských zaměstnanců Počet mimo Znojemských Počet pracujících ve výrobě Počet pracujících v administrativě Počet stálých zaměstnanců v % Průměrný věk zaměstnanců Struktura zahraničních zaměstnanců Vyšší a střední management
258 250 101 149 219 39 100 36 10
Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladŧ z firmy Tamura Počet 258 pracovníkŧ svědčí o tom, ţe Tamura také patří k jednomu z největších soukromých zaměstnavatelŧ na Znojemsku. Při náboru nových zaměstnancŧ do sekce výroby je výhodou, ţe firma nepotřebuje specializované profese, a proto zaučení není nijak fyzicky ani psychicky náročné. Práci zvládne téměř kaţdý, pokud je jen trošku zručný. Při náboru administrativních pracovníkŧ je to podstatně sloţitější, neboť nároky na vzdělání jsou zde podstatně vyšší. Základem je dosaţení středoškolského, u odborných profesí především technického zaměření pak vysokoškolského vzdělání a podmínkou je velmi dobrá práce na PC a znalost anglického jazyka slovem a písmem. Problémem, s kterým se pak společnost potýká, je nábor specializovaných technických pracovníkŧ. Myslím si, ţe škola tohoto zaměření ve Znojmě chybí a její zaloţení by jistě mělo pozitivní přínos nejen pro technicky zaměřené firmy, ale i pro celý region. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníkŧ je dŧvod, proč firma po celou dobu své existence k těmto účelŧm vyuţívá výhradně své, zahraniční spolupracovníky: Firemní konstruktéři, technici, desingeři, ale i obchodníci sídlí v Itálii a ve Francii. Finanční a obchodní centrála společnosti pak sídlí ve Velké Británii. Průměrná měsíční mzda 2010: činila 9 525 Kč
45
5.3.3 Výroba Předmětem podnikání společnosti Tamura je výroba transformátorŧ, napájecích zdrojŧ, elektroniky, spínacích jednotek a tepelných čerpadel. Tamura ke svému podnikání vyuţívá tři patra bývalého obuvnického podniku Gala. Výroba je rozdělena do několika sekcí. V prvním patře se vyrábí zakázková práce pro klienty, jako jsou kompletace řídících jednotek pro klimatizace, tepelná čerpadla. Další sekci tvoří elektronika, kde se vyrábí součástky pro strojní prŧmysl, pouţívané k instalaci a opravám elektrických strojŧ a přístrojŧ, nebo elektronických zařízení.Ve čtvrtém patře se vyrábí toroidy, tlumivky a cívky. Tyto součástky se pouţívají pro ţelezniční i leteckou dopravu, a do signalizačních zařízení v podzemních metrech. Poslední páté patro je určeno pro výrobu výkonových transformátorŧ a vysokonapěťových transformátorŧ. Tyto se pak pouţívají na výrobu větrných a solárních elektráren. Jedná se o vlastní výrobek s vlastním vývojem, designem, výrobou a prodejem. Fotografie produktŧ firmy Tamura jsou zobrazeny v příloze č. 2. Společnost je zaměřena především na export. Nejdŧleţitějšími trhy jsou pak v Evropě především Francie, Německo, Polsko, Švédsko, Belgie a Itálie. Dále je export směřován do Velké Británie, USA a Asie. Pouze 2 % výroby jsou určena pro český trh.
5.3.3.1
Dodavatelská struktura
Hlavními dodavateli společnosti Tamura jsou především: Velká Británie, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Čína. České firmy zajišťují dodávky z 30 %. Z toho 10 % dodávek je přímo z regionu. Je to zpŧsobeno firemní politikou. Ve vedení firmy stojí manaţeři z Japonska, Itálie, Anglie a Francie. Je tedy logické, ţe se snaţí podporovat především své rodné země. Bohuţel někdy i za cenu vyšších nákladŧ, nebo niţší kvality. Významnou skupinu však tvoří místní firmy, zajišťující společnosti sluţby, jako je stravování a nápoje, zásobování kancelářskými potřebami, mzdová účetní, atd. Mezi nejvýznamnější výrobní dodavatele patří: Egston, s. r. o., Haas Profile, s. r. o., Tiskárna Sládek, s. r. o., Kovo Stehlík, s. r. o., Eximet Trafo, s. r. o., CZN s. r. o.
46
Sluţby poskytující dodavatelé: AZ Papír,s. r. o., Varga, s. r. o., Ploberger, s. r. o., Dorest, s. r. o., EL-AN J, Zenes, a. s. Trţby společnosti Tamura: Z grafu je patrné, ţe největších trţeb dosáhla společnost v roce 2007, kdy došlo k výraznému rŧstu poptávky po klimatizačních jednotkách. Naopak nejmenší trţby měla společnost roku 2009, kdy se ve společnosti projevily následky celosvětové krize. Současně došlo k realizaci nového projektu výroby vysokonapěťových transformátorŧ a realizované investice přesáhly výnosy. Trţby společnosti Tamura
Graf 4: Trţby společnosti Tamura Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat firmy Tamura Cílem společnosti je stát se světovou jedničkou ve výrobě vysokonapěťových transformátorŧ. Tohoto cíle by firma ráda dosáhla zde, ve svém výrobním závodě ve Znojmě. K naplnění tohoto cíle bude potřeba zpřístupnit další nové manaţerské metody a zkušenosti, stejně tak jako vstup nových výrobních technologií a rozšíření kvalifikace pracovníkŧ. Na základě toho usuzuji, ţe se jedná o investice dlouhodobou, díky níţ dojde nejen k dalšímu nárŧstu poptávky po pracovní síle, ale především k udrţení míst stávajících.
47
5.4
Společnost Laufen CZ, s. r. o.
Výroba sklářského a keramického prŧmyslu je stejně jako textilní prŧmysl hodnocen v analýze odvětvové struktury „Panorama zpracovatelského průmyslu ČR.“48 Odvětví výroba keramických sanitárních výrobkŧ patří do skupiny CZ-NACE 23. Výrobky jsou určeny jak pro domácí, tak pro zahraniční trhy. Podíl těchto výrobkŧ na celkovém vývozu byl v roce 2008 cca 73 %, coţ je o 2 % méně neţ roku 2007. Produkce byla v roce 2009 ovlivněna celosvětovou krizí a trţby v odvětví se sníţily o cca 19,4 % (0,80 mld. Kč). Celkově došlo k poklesu zaměstnancŧ z 7 605 na 5137 pracovníkŧ. Prŧměrná mzda v tomto odvětví se pohybuje cca 25 021 Kč. Výroba prŧmyslové keramiky ve Znojmě sahá aţ do roku 1878, kdy se zde ve velkých objemech v nejstarším závodě na strojovou výrobu na celém kontinentu vyrábělo vysoce kvalitní nádobí a majolika.49 Po roce 1920 výroba přechází na velice ţádanou sanitární ekonomiku, především keramická umyvadla, vany a dřezy.
5.4.1 Motivy vstupu zahraničního investora V roce 1991 – 1992 švýcarská společnost Keramik Holding AG Laufen koupil jihočeský závod v Bechyni, jako největší a nejmodernější část bývalé Československé Keramiky, sloţené ze závodŧ v Bechyni, Teplicích a ve Znojmě. Teplický závod byl privatizován konkurencí, a jelikoţ vedení tehdy samostatného podniku ve Znojmě a Bechyni bylo společné, privatizace závodu ve Znojmě bylo logickým vyústěním. Společnost Laufen tehdy hledala nové výrobní a trţní kapacity a ty Znojmo nabízelo. A tak v roce 1995 došlo k privatizaci Keramických závodŧ Znojmo. O pět let později roku 1999 došlo k převzetí Keramik Holding Laufen a k zaloţení obchodní společnosti pod názvem Laufen CZ s. r. o. se sídlem v Praze. V roce 2002 došlo k fúzi všech tří společností ve společnost Laufen CZ s. r. o. Společnost zastupuje značky Laufen, Roca a Jika. Zápis do obchodního rejstříku: 28. Dubna 1999
48 49
MPO. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2009 [online] Termín, kterého se pouţívá pro rozlišení smaltované keramiky od nesmaltované
48
Investiční pobídky: Společnost Laufen, stejně tak jako společnost Tamura nepobírá, a nikdy nepobírala ţádné státní pobídky. V prŧběhu privatizace došlo k potíţím s antimonopolním úřadem ČR a to z dŧvodu nabytého trţního podílu v ČR. Laufen neměl zájem prohlubovat tyto problémy ţádostí o pobídku, a zároveň nechtěl být vázán jakýmkoliv závazkem vŧči českému státu, které z pobídky vyplívají.
5.4.2 Zaměstnanci a personální politika Největší pokles zaměstnancŧ byl zaznamenán v roce 2009, kdy následkem hospodářské krize počet zaměstnaných klesl v porovnání s rokem 2008 z počtu 289 na pouhých 169 pracovníkŧ. Rok 2010 byl opět ve znamení nárŧstu počtu pracujících a koncem roku společnost zaměstnávala 191 zaměstnancŧ. K 1. 4. 2011 jich společnost eviduje 198. Tento počet pracovníkŧ se má ještě do konce roku zvyšovat. V tabulce č. 10 jsou zachyceny údaje o součastné zaměstnanecké struktuře společnosti. Pracovníci jsou rozděleni na Znojemské, dojíţdějící a podle pracovního zaměření. Tab.10: Zaměstnanecká struktura společnosti Laufen k 1. 4. 2011 Personální složení společnosti Laufen k 1. 4. 2011 Počet zaměstnanců celkem Počet zaměstnanců z okresu Znojmo Počet Znojemských zaměstnanců Počet mimo Znojemských Počet pracujících ve výrobě Počet pracujících v administrativě Počet stálých zaměstnanců v % Průměrný věk zaměstnanců Struktura zahraničních zaměstnanců Vyšší a střední management
198 198 120 78 160 31 100 34 7
Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladŧ společnosti Laufen Nejvyšší počet zaměstnancŧ je ze Znojma, ostatní část pak tvoří dojíţdějící z okolních vesnic. Počet 198 pracovníkŧ také svědčí o tom, ţe Laufen patří k jednomu z největších soukromých zaměstnavatelŧ na Znojemsku. Při náboru nových zaměstnancŧ do sekce výroby firma nepotřebuje specializované profese. Podmínkou je pouze dobrý fyzický 49
a zdravotní stav. Při náboru administrativních pracovníkŧ se také klade dŧraz na vzdělání. Základem je dosaţení středoškolského, u odborných profesí pak vysokoškolského vzdělání a podmínkou je velmi dobrá práce na PC a znalost anglického jazyka slovem a písmem. K optimalizaci počtu pracovníkŧ v závislosti na vývoji výroby vyuţívá Laufen od roku 2008 systém řízení s názvem BEDAUX. Tento systém umoţňuje daleko přesnější ohodnocení zaměstnancŧ, a především moţnost přizpŧsobit počet pracovníkŧ poţadavkŧm trhu. Průměrná měsíční mzda: 22 000 Kč
5.4.3 Výroba Výroba se kromě výrobních závodŧ ve Znojmě a Bechyni soustřeďuje také v Rakousku ve městech Gmunden a Wilhemsburg. Poslední je pak ve Španělsku ve městě Laufen. Moderní závod ve Znojmě dnes vyrábí výběrovou koupelnovou keramiku, koupelnový nábytek, ocelové, akrylátové a litinové vany, sprchové kouty, zástěny a vodovodní baterie značek Laufen, Roca a Jika. Společnost dodává výrobky do velkoobchodŧ i maloobchodŧ. Z celkové produkce pak 25 % výroby pokrývá české trhy, pouhé 1 % výroby směřuje do regionu. Zbývajících 75 % produkce je dodáváno do zahraničí, především na slovenské trhy a do zemí střední a východní Evropy. Fotografie produktŧ najdeme v příloze č. 3.
5.4.3.1
Dodavatelská struktura
Hlavním předmětem podnikání společnosti je hned vedle výroby porcelánových a keramických výrobkŧ koupě zboţí za účelem dalšího prodeje a zprostředkovatelská činnost. Dceřiné společnosti Laufenu tak dodávají své výrobky do Znojma a odtud jsou předprodávány dále. V dnešních dnech se staví nové sklady a společnost se stane mezinárodní centrálou společnosti. Z celkového mnoţství dodávek materiálu je pouhých 30 % z ČR, zbytek tvoří skupina zahraničních dodavatelŧ. Region je zde zastoupen opět především v oblast sluţeb. Jde především o sluţby stavební, zámečnické, stravování, nápoje, kancelářské potřeby atd. Nejvýznamnější dodavatelé: 50
Laufen Austria, Vemex, Roca Sanitario, s. r. o., Sanitana S. A., BLB Iidustrials Metalurgicas, S. A. Sluţby poskytující dodavatelé: Eurest, s. r. o., AZ Papír, s. r. o., Varga s. r . o., Zenes Znojmo, a. s., Polytrans, v.o.s., Autodoprava Jiří Tunka, Psota transport, s. r. o. Vývoj trţeb společnosti: V oblasti prodeje byl v roce 2009 zaznamenán pokles trţeb o 14 %. Niţší prodej vlastních výrobkŧ byl ale doplněn o novinky v oblasti nákupu, van, sprchových koutŧ, zástěn a baterií. V dnešních dnech se podíl na těchto trzích opět výrazně zvyšuje a posiluje. Na vývoji trţeb se kromě dopadŧ hospodářské krize také významně podepsal vývoj kurzu eura vŧči české koruně. Trţby společnosti za prodané zboţí, za vlastní výrobky, sluţby a prodej dlouhodobého majetku a materiálu dosáhly v roce 2010 celých 285 mil. Kč, coţ je o 65 mil. Kč více, neţ v roce 2009. Společnost Laufen je firma s dlouholetou tradicí, pŧsobící v regionu jiţ od 19. stol. Stejně tak jako společnost Pegas investuje do rozšíření své firmy. Nové sklady by měly přispět především k zvýšení exportu a konkurenceschopnosti společnosti na trhu. Domnívám se, ţe to svědčí především o dlouhodobých plánech společnosti setrvat v regionu i nadále.
5.5
Zhodnocení vlivů na ekonomiku regionu
Cílem této subkapitoly je analýza a zhodnocení zahraničních investic a posouzení jejich vlivŧ na ekonomiku regionu Znojmo. K posouzení vlivŧ na zaměstnanost jsem se rozhodla porovnat získané informace o stavu zaměstnancŧ jednotlivých společností s celkovým počtem nezaměstnaných a s ekonomicky aktivním obyvatelstvem regionu za rok 2011. K posouzení vlivŧ na subdodavatele jsem si zvolila výzkum formu dotazníku, jehoţ cílem bylo zjistit, jaký vliv mají společnosti na místní podnikatele a ekonomiku regionu.
51
5.5.1 Vliv zahraničních investic na trh práce Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních vlivŧ přílivu PZI je všeobecně označován vliv na zaměstnanost. Mým cílem je prokázat pozitivní vliv společností na míru nezaměstnanosti v regionu. Na grafu 6 je viditelný podíl těchto tří společností na trhu práce v regionu.
Graf 6: Podíl společnosti Pegas, Laufen a Tamura na trhu práce v regionu Jak je z grafu patrné, společnosti mají pouze nepatrný vliv na zaměstnanost v regionu. Pokud by ale došlo k opětovnému propouštění, popřípadě odchodu z trhu třeba jen jedné jediné společnosti, zaměstnanost v regionu by opět výrazně stoupla.
5.5.2 Vliv zahraničních investic na dodavatele Jak jsem jiţ uvedla, pro zhodnocení vlivu zahraničních investic na region Znojmo jsem vypracovala dotazník, který byl zaslán jednotlivým společnostem dodávajícím vybraným firmám výrobní materiál nebo sluţby. Z výsledkŧ šetření je patrné, ţe všechny tři firmy mají pozitivní vliv na podnikatelské prostředí, a na sniţování nezaměstnanosti. Především je zde jasně patrný vliv jedné firmy na druhou. Pokud se firma rozvíjí a rozšiřuje výrobu, rozšiřují ji i její dodavatelé a naopak. Výsledkem je najímání většího počtu pracovníkŧ, čímţ se zvyšuje koupěschopnost obyvatelstva. Dotazník najdeme v příloze č. 4.
52
Jednotlivé výsledky šetření: Společnost Pegas – pro všechny oslovené společnosti představuje Pegas velmi významného zákazníka. Z celkového počtu pěti oslovených firem byl Pegas dŧvodem ke zvýšení počtu pracovníkŧ ve třech firmách. U jedné z nich pak došlo k zvýšení počtu směn. Dále u oslovených společností došlo ke zvyšování kvalifikace a skladových prostor. Společnost Laufen – i v tomto případě patří společnost k významným zákazníkŧm. Postupně také tito dodavatelé navýšili pracovní síly, stejně tak i počet směn. Tři společnosti především z oboru dopravy a stavebnictví pak shodně uvedly, ţe ukončení spolupráce s firmou Laufen by pro ně mělo téměř existenční dŧsledky. Dŧvodem je pokračující krize, především ve stavebnictví. Stavba nové haly pro firmu znamená zdroj příjmŧ. Společnost Tamura – měla výsledky obdobné. Stejně jako v předešlých dvou případech má společnost velký význam pro své dodavatele. Jedna ze společností, dodávající do firmy terminály je na Tamuře téměř existenčně závislá. Díky loňskému zvýšení poptávky po terminálech musela nejen zvýšit počet pracovníkŧ, ale také směny. Následně došlo k rozšíření kvalifikace a bylo nezbytně nutné aplikovat nové výrobní procesy, které si společnost Tamura stanovuje sama. Následně pak také došlo k rozšíření skladových prostor. Dalšími podnikateli závislými na společnosti jsou dopravní společnosti. Tamura je orientovaná pouze na export, proto převáţná část těchto sluţeb je poskytována právě místními dopravními společnostmi. Pro ty je pak společnost Tamura zdrojem příjmŧ a její případný zánik by ohrozil chod firmy.
5.5.3 Dopady na životní prostředí Jedním z negativních dopadŧ, které se sebou jakákoliv výroba nese, je vliv na ţivotní prostředí. U všech tří firem je výroba orientovaná především na export. To má za následek zvýšení nárokŧ na dopravu. Všechny společnosti vyuţívají převáţně silniční přepravu, coţ má samozřejmě negativní vliv na ţivotní prostředí. Hlavní negativa jsou pak především hluk, zvýšený provoz a zničené silnice. Všechny tři společnosti si uvědomují dopady svého pŧsobení na ţivotní prostředí. Proto věnují zvýšenou pozornost jeho ochraně. Společnosti kladou dŧraz na šetrné vyuţívání energií a surovin ve všech fázích výroby, od vývoje aţ po marketing. Tato opatření se týkají sniţování hluku na pracovištích i hladiny vnějšího
53
hluku, odpadové hospodářství, sniţování mnoţství škodlivin emitovaných do ovzduší, s chemickými látkami zacházet dle platných pravidel.
5.5.4 Pozitiva a negativa investic S efektivností zahraničních investic jsou spojena také jistá rizika. V podstatě se dá říci, ţe kaţdý pozitivní efekt sebou přináší také efekt negativní, a naopak. Jednou takovou externalitou je mzdové ohodnocení zaměstnancŧ. Všechny tři společnosti mohou nabídnout daleko vyšší platební podmínky, neţ malý podnikatelé. Především firma Pegas a Laufen je proslulá nadprŧměrným ohodnocováním svých pracovníkŧ v porovnání s ostatními firmami. Zvýšení pracovní poptávky na trhu práce mŧţe vést k rŧstu prŧměrných mezd v regionu. To je samozřejmě velice nepříjemné hlavně pro střední a malé podnikatele, kteří si nemŧţou vyšší mzdy dovolit. Na druhou stranu zvyšování úrovně mezd vede ke zvýšení koupěschopnosti obyvatelstva, coţ je zase pozitivní efekt, zvláště pro místní podnikatele. Jak jsem jiţ zmínila, rozvoj nové prŧmyslové zóny je podmíněn dokončením dlouho diskutovaného obchvatu. Domnívám se, ţe tím by se nejen zvýšila atraktivita Znojma, ale vzrostl by nejspíš také zájem investorŧ, coţ by přispělo k dalšímu rozvoj regionu. Tento pozitivní efekt se sebou ale opět přináší i efekt negativní. Zvýšení atraktivity regionu by znamenal rŧst cen nemovitostí a to jak bytŧ, tak pozemkŧ, stejně jako jiţ dříve zmíněný negativní dopad na dopravní zátěţ, hluk a smog. Tab. 11: Shrnutí efektů zahraničních investic POZITIVA
NEGATIVA
Přínos kapitálu, nových technologií a manaţerských dovedností
Nedostatek kvalifikovaných pracovníkŧ (tzv. přetahování pracovníkŧ z jiných podnikŧ)
Nová pracovní místa
Zvýšená dopravní zátěţ
Rŧst exportu
Dopady provozu a výroby na ţivotní prostředí
Stimulace infrastruktury
Zvýšený dovoz surovin a materiálŧ vede k úpadku domácích producentŧ těchto surovin
Zvyšování ţivotní úrovně a kupní síly obyvatel
Vyšší nároky na mzdy, které si místní podnikatelé nemŧţou dovolit
Snaha o zlepšení ţivotního prostředí
Existenční závislost na zahraničních podnicích 54
6 Závěr Jiţ od počátku transformace v 90. letech 20 stol. roste vliv zahraničních investic na globalizaci světové ekonomiky. Hlavní zásluhu na tomto rozvoji mají také zahraniční investice, neboť díky nim dochází k tzv. internacionalizaci světových trhŧ, které se tímto otevírají novým moţnostem. Proto se do popředí zájmu dostalo téma vlivu přímých zahraničních investic a jejich dopady na ekonomiku jednotlivých zemí. Vytváření nových a zlepšování stávajících podmínek je prioritním zájmem jak státu, tak jednotlivých regionŧ. Hlavním nástrojem tohoto úsilí je zjišťování informací o stavu těchto investic a hledání nových cest k zvyšování jejich podílu v regionech. Dalším nástrojem, jak přilákat PZI do země, je pak systém investičních pobídek. Za tímto účelem vznikla v roce 1992 agentura CzechInvest, jejímţ cílem je pomoc při podnikání a podpora investic. Názory na udílení investičních pobídek nejsou jednotné. Zatím co jedni tvrdí, ţe pobídky jsou efektivní a proto nutné, neboť zvyšují šance na příliv zahraničních investic, jiní se přiklání k názoru, ţe pobídky jsou neefektivní a zajišťují nerovné postavení na trhu těch podnikŧ, které ţádné pobídky nepobírají. Vybudování rovných podmínek na trhu, zaměření se na menší a střední podnikatele, by bylo daleko levnější a z dlouhodobého hlediska efektivnější, neţ budovat velké výrobní závody, popřípadě podporovat nadnárodní firmy dalšími pobídkami. Velké podniky si mohou dovolit nasadit niţší ceny a tak dochází k znevýhodnění a následné likvidaci malých a středních podnikŧ. Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv zahraničních investic na ekonomiku regionu a následně potvrdit hypotézu, ţe zahraniční investice mají pozitivní dopad na rozvoj regionu, a to především na zaměstnanost a místní dodavatele. Pro posouzení této hypotézy jsem si zvolila tři společnosti: Pegas Nonwovens, Tamura-Europe a Laufen CZ. Kaţdá z těchto investic byla směrována do zcela odlišného odvětví a pouze jedna ze společností, a sice Pegas Nonwovens vyuţila systému investičních pobídek. Dospěla jsem k závěru, ţe investiční pobídky nebyly dŧvodem investice v regionu ani u jedné ze společností. Pegas, jako jediný příjemce tyto pobídky vyuţívá především jako prostředek k rozvoji a rozšíření svého podnikání. V tomto případě mŧţeme říci, ţe investiční pobídky mají pozitivní efekt, neboť rozšíření výroby přinese dlouhodobě další
55
nová místa a udrţí ta stávající, coţ svědčí o jeho dlouhodobém zájmu setrvat v tomto regionu. Společnost Laufen a Tamura investiční pobídky zcela odmítají. Mnou stanovenou hypotézu na základě výsledkŧ potvrzuji. Všechny tři společnosti mají nezastupitelnou úlohu na trhu práce. Dohromady firmy k dnešnímu dni zaměstnávají 837 zaměstnancŧ a jejich počet se má ještě do dalších let zvyšovat. Především u společností Pegas a Laufen. Svým počtem zaměstnancŧ patří k přední desítce zaměstnavatelŧ na Znojemsku, navíc všechny tři společnosti nabízí za práci nadprŧměrné mzdy, coţ je činí ještě atraktivnější. Na tento pozitivní vliv navazuje ten negativní a sice, ţe firmy si mezi sebou přetahují zaměstnance, především ty kvalifikované a to jak v oblasti marketingu, nákupu a plánování, tak i logistiky. Posledním aspektem, kterým jsem se zabývala je vliv PZI na rozvoj místních podnikatelŧ. Z dotazníkŧ vyplývá, ţe firmy mají pozitivní dopad na své dodavatele, především v oblasti sluţeb. S rozvojem společností roste poptávka jak po materiálech, tak po sluţbách. Ţádná z těchto firem sice není na společnostech bezvýhradně existenčně závislá, ale případný odchod společnosti z trhu by měl pro ně katastrofální následky, které by se odrazily nejen ve sniţování stavu zaměstnancŧ a výroby, ale následně pak i ziskŧ. V otázce přímé podpory regionu musím bohuţel konstatovat, ţe ani jedna z firem se neangaţuje v ţádných projektech zaměřených na podporu regionu, čily z tohoto pohledu na rozvoj ţádný vliv nemají. Jaký vliv mají společnosti na celkový rozvoj regionu lze na základě dostupných informací jen těţko stanovit. Mŧţu pouze konstatovat, ţe pokud by tady tyto společnosti nebyly, Znojmo by tak mělo o více jak 800 nezaměstnaných více a jejich počet by se zřejmě vzrostl i o některé zaměstnance malých firem, které z těchto společností nyní profitují. Tím by nedocházelo k ţádnému rozvoji, spíše naopak. Region by se potýkal s dalším nárŧstem nezaměstnanosti. Jako moţná doporučení bych pak ráda uvedla především vyvíjet větší snahu o obsazení prŧmyslové zóny v Příměticích. A nejen tam. Také urychlení jednání o vybudování nového, jiţ tak dlouho očekávaného obchvatu, který dosud brzdí soudní spory by do budoucna pozvedlo zájem investorŧ o region, a to navíc hned v několika směrech. Znojmo 56
je totiţ mimo jiné specifické i tím, ţe leţí u hranic s Rakouskem. Tento fakt má velký význam nejen pro samotné firmy hledající strategickou polohu, ale i pro rozvoj cestovního ruchu. A ten, jak známo, dokáţe na sebe "nabalit" i další ţádané podnikatelské aktivity. S pozitivním ohlasem by se pak také jistě setkalo zavedení školy technicko-chemického zaměření, která ve městě chybí. Pro společnosti by tak mohlo být velkým lákadlem „vychovávat“ si své budoucí odborníky jiţ v počátcích studia. Závěrem bych chtěla dodat, ţe na region bychom měli pohlíţet především jako na produkt, který nabízíme zahraničním investorŧm. Úspěšné dosaţení cíle vyţaduje především vzájemnou a kvalitní spolupráci. Ta by měla vycházet ze vzájemné komunikace a podpory všech zapojených institucí, jako jsou CzechInvest, místní samospráva, úřady práce, nebo regionální rozvojové agentury. Bez této podpory se naše snaha mine účinkem.
57
Seznam literatury Tištěné zdroje BENÁČEK, V. Přímé zahraniční investice v české ekonomice. Politická ekonomie, 48.ročník, 1/2008, 7-24 s. ISSN 0032-3233. DURČÁKOVÁ, J.; MANDEL, M. Mezinárodní finance. 3. rozšířené a přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISNB 978-80-7261-170-6. LEBIEDZIK, M., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Světová ekonomika. 1.vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-251-1498-8. SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha: Linde, s. r. o, 2004. 171 s. ISBN 80-86131-52-1. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISNB 80-86-929-01-9. VAŠENDOVÁ, M. Pohyb přímých zahraničních investic v průběhu transformace a jejich vliv na konkurenceschopnost české ekonomiky. Brno: ESF-MU, 2006. 33 s. ISNB 80-2104087-4.
UNCTAD. World Investment Report 1998: Trends and Determninants. New York, Geneva: UNCTAD, 1998. 432 s. ISBN 92-1-112526-3.
UNCTAD: World Investment Report 2009: Transnational Corporation, Agriculture Production and Developmnet. New York, Geneva: UNCTAD, 2009. 312 s. ISNB: 978-921-112775-1.
58
Elektronické zdroje BUSINESSINFO.CZ. Investiční pobídky v ČR [online]. 2007 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z WWW:
cr/1000497/1837/ >. CZECHINVEST. Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest [online]. [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW:
. CZECHINVEST. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu [online]. 11. 01. 2011 [cit. 2011-02-13]. Dostupné z WWW: . CZECHINVEST. Manuál průmysl [online]. 31. 01 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . CZECHINVEST. Nejvíce investorů v roce 2010 přilákal Jihomoravský kraj [online]. 08. 03. 2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .
CZECHINVEST. Projekty agentury CzechInvest [online]. [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . CZECHTRIDE. Česká republika v roce 2009. Základní informace [online]. [cit. 2011-0304]. Dostupné z WWW: . ČNB. Česká národní banka - Přímé zahraniční investice 2008 [online]. Březen 2010 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW:
59
. Epravo.cz. 15445. Právní rámec poskytování investičních pobídek v České republice [online]. [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . KLAUS, V. Investiční pobídky sniţují hospodářskou efektivnost. Václav Klaus [online]. Publikováno
03.
05.
2002,
12/34,
[cit.
2011-12-16].
Dostupné
na
WWW:
. Investičníweb.cz. Proč jsme koupili Pegas Nonwovens [online]. 03. 09. 2009 [cit. 2011-0404]. Dostupné z WWW: . IPOINT. Představujeme: Kandidát na IPO Pegas Nonwovens – vlastnická struktura [online].
29.
11.
2006
[cit.
2011-04-01].
Dostupné
z WWW:
. KINKOR J.: Obětujte se, společnost musí pobízet! Cep: Přepisy přednášek [online]. Publikováno 19. 03. 2002 [cit. 2011-15-02]. Dostupné z WWW: . PZI a jejich vliv na tempo dlouhodobého rŧstu v ČR: Petr Král, ČNB. ČNB [online] 19. 02. 2004,
čl.
04,
[cit.
2011-01-03].
Dostupné
z
WWW:
. Města, obce a vesnice v ČR. Okres Znojmo [online]. [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW: .
MFČR. Ochrana investic [online]. 30. 03. 2011 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: . 60
Moderní Brno. Znojmo je nejlepším místem pro byznys [online]. 11. 06. 2008 [cit. 2011-0330]. Dostupné z WWW: . MACH, P. Proč zrušit investiční pobídky. Petr Mach: články [online]. 09. 04. 2004 [cit. 2011-02-16]. Dostupné z WWW: . MF ČR. Investiční pobídky. In Investiční pobídky v ČR [online]. 2005 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z WWW: . MPO. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2009 [online]. NACE13.pdf. 07. 02. 2011. [cit. 2011-02-04]. Dostutné z WWW: . MPO. Přehled rozhodnutí [online]. 28. 06. 2002 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . NEWTON Holding. Ekonomická analýza. Různé pohledy na přímé zahraniční investice [online]. 26. Duben 2001 [cit. 2010-13-11]. Dostupné z WWW: . Pegasas.cz. Předběžné neauditované finanční výsledky za rok 2010 [online].17. 03. 2011 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: .
Pegasas.cz. Tisková zpráva 2007 [online]. 08. 11. 2007 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .
Znojmo. Podnikání na Znojemsku v kontextu regionu W3 [online]. Listopad 2009 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . Portál veřejné správy České republiky. Devizový zákon 219/1995 Sb. [online]. [cit. 201102-06]. Dostupné z WWW: 61
. MPSV. Přehled poskytnuté hmotné podpory a dotace v rámci systému investičních pobídek v roce
2004
[online].
[cit.
2011-01-04].
Dostupné
z WWW:
. RRAJM. Přímé zahraniční investice: Příručka pro místní samosprávu [online]. Březen 2005 [cit. 2011.03.03]. Dostupné z WWW: . RIS. Risy.cz – Obce – Znojmo [online]. 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . RIS. Stav přímých zahraničních investic [online]. [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: . OECD. OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment, 4th Edition [online]. 2008 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-64-0457-6. ÚOHS. Legislativa veřejná podpora – Česká republika [online].[cit. 2011-02-06]. Dostupné z WWW: . Správní řád. Lhůty pro vydání rozhodnutí [online]. [cit. 2011-11-02]. Dostupné z WWW: .
SASS, M. Ministry of Finance, Hungary. Competitiveness and Economics Policie Related to Foreign Direct Investment [online]. Září 2003 [cit. 2011-27-02]. Dostupné z WWW: .
62
VAŠENDOVÁ, M. Centrum v výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. Pohyb kapitálu v průběhu transformace a jeho vliv na konkurenceschopnost české ekonomiky [online]. Červen 2006 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW: .
Znojmo. In Wikipedia; the free encyklopedia [online]. St. Petrsburk (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 12. 03. 2011 [cit. 2011-01-04]. Dostupné z WWW: .
Znojmocity.cz. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Oficiální web města. Dostupné z WWW: . Usnesení vlády ČR ze dne 29. dubna 1998 č. 298 k návrhu investičních pobídek pro investory v ČR Zákon o investičních pobídkách č. 72/200 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ.
Zákon o veřejné podpoře č. 215/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. Zákon č.586/1992 Sb.. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ Znojemský deník.cz. Krystal park signalizuje oživení [online]. Poslední revize 08. 03. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: .
Znojemský týden. Do Znojma se chystá investor [online]. 2011 [cit.2011-31-03]. Dostupné z WWW: .
63
Seznam tabulek, obrázků a grafů Seznam tabulek: Tab. 1: Podíl příjmŧ z privatizace na přílivu přímých investic Tab. 2: Příjem státu z přímých zahraničních investic Tab. 3: Stav přímých zahraničních investic v okresech v mil. Kč Tab. 4: Vývoj struktury investic v mld. Kč Tab. 5: Vytvořená pracovní místa s celkovým počtem zaměstnancŧ v ČR Tab. 6: Investice v roce 2010 podle regionŧ Tab. 7: Vybrané statistické ukazatele města Znojma Tab. 8: Projekty realizované v regionu agenturou CzechInvest Tab. 9: Zaměstnanecká struktura společnosti Tamura k 1. 4. 2011 Tab. 10: Zaměstnanecká struktura společnosti Laufen k 1. 4. 2011 Tab. 11: Shrnutí efektŧ zahraničních investic Seznam obrázků Obrázek 1: Regionální mapa veřejné podpory v ČR pro období 1. 1. 2007 – 31. 1. 2013 Obrázek 2: Postup při vyřizování záměru získat investiční pobídky Obrázek 3: Vlastnická struktura Pegas Nonwovens SA Seznam grafů Graf 1: Přímé zahraniční investice v ČR k 31. 12. 2008 Graf 2: Odliv PZI vyspělých ekonomik dle regionŧ 2006 –2009 Graf 3: Vývoj zaměstnanosti ve společnosti Tamura Graf 4: Trţby společnosti Tamura Graf 5: Podíl společnosti Pegas, Laufen a Tamura na trh práce v regionu
64
Seznam zkratek ČR
Česká republika
ČNB
Česká národní banka
EU
Evropská Unie
EUROSTAT
Evropský statistický úřad
HDP
Hrubý domácí produkt
MFČR
Ministerstvo Financí
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MPO
Ministerstvo prŧmyslu a obchodu
OECD
Organizace pro hospodářskou soutěţ
PZI
Přímé zahraniční investice (Foreign Direct Investment)
RIS
Regionální investiční strategie
RRAJM
Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy
UNCTAD
United Nations Konference on Trade and Development
ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe
65
Seznam příloh Příloha č. 1. Pegas Nonwovens, s. r. o. Příloha č. 2. Tamura-Europe Příloha č. 3. Laufen CZ, s. r. o. Příloha č. 4. Dotazník Příloha č. 5. TOP 10 největších zaměstnavatelŧ v regionu Znojmo Příloha č. 6. Přímé zahraniční investice za rok 2010 do ČR
PŘÍLOHA č. 1 Pegas Nonwovens s. r. o.
Sídlo vedení společnosti Pegas Nonwovens Přímětická 86 Znojmo 669 04
Produkty společnosti Pegas:
PŘÍLOHA č. 2 Tamura-Europe Sídlo společnost Tamura-Europe Prŧmyslová 21 Znojmo 669 02 Produkty společnost Tamura:
PŘÍLOHA č. 3 Laufen CZ, s. r. o. Sídlo společnosti: Laufen CZ, s. r. o. V Tŧních 3/1637 Praha 2
Produkty společnosti Laufen CZ
PŘÍLOHA č. 4 Dotazník 1. Patří firma mezi Vaše významné zákazníky? ANO NE
19 0
2. Ovlivňuje spolupráce s firmou činnost Vaší společnosti? ANO NE
19 0
3. Pokud ANO, byly zakázky důvodem k: Zvýšení počtu pracovníků? ANO NE
6 13
Zvýšení počtu směn? ANO NE
4 15
Zvyšování kvalifikace zaměstnanců? ANO NE
6 13
Aplikace nových výrobních procesů? ANO NE
3 16
Zvýšení skladových prostor? ANO NE
3 16
Rozšíření firemních prostor? ANO NE
0 16
PŘÍLOHA č. 5 TOP 10 největších zaměstnavatelů v regionu Znojmo Firma
Počet zaměstnanců
Předmět činnosti
Egston System Electronic, spol. s r. o
500+
Výroba - elektronické součástky indukčnosti, kabelová konfekce, síťové zdroje
Agrodruţstvo Jevišovice
400-499
Zemědělská výroba, výroba kuřecího masa
Pegas Nonwovens s. r. o.
300-399
Výroba: netkané textilie z polypropylenu (PP)
Saint-Gobain Vertex s. r. o.
300-399
Jednota, SD
300-399
LAUFEN CZ s. r. o., provozovna Znojmo Retex a. s.
100-200 200-299
TOS Znojmo, akciová společnost
200-299
Tamura-Europe
200-299
Výroba - sklotextilní vlákna a sklotechnické textilie Obchodní činnost - zásobování obchodŧ a supermarketŧ Výroba a prodej sanitární keramiky Textilní výroba pro automobilový prŧmysl, stavebnictví a nábytkářský prŧmysl Výroba prŧmyslových převodovek a převodových soustav, Výroba transformátorŧ, elektroniky, napájecích zdrojŧ, spínacích jednotek a tepelných čerpadel
Zdroj: Vlastní zpracování. Podnikání na Znojemsku
PŘÍLOHA č. 6 Přímé zahraniční investice za rok 2010 do ČR
Eurostat/ OECD kód
NACE Rev.2
A0395
01-03
B0995
Příliv v roce 2010 Základní Sektory a odvětví kapitál v mil. CZK
Reinvestovaný zisk v mil. CZK
Ostatní kapitál v mil. CZK
Celkem v mil. CZK
77,3
258,0
0,0
335,2
05-09
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV TĚŢBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
309,2
-6 980,8
11 633,7
4 962,2
10-33
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
-427,1
26 502,9
-39 832,2
-13 756,5
-3 336,8
-539,1
-2 342,9
-6 218,8
200,9
897,5
192,4
1 290,9
36,5
983,0
-1 179,4
-160,0
-705,6
8 052,8
-4 305,2
3 042,0
775,6
3 485,1
12 965,0
17 225,7
2 187,3
-6 792,3
-5 544,9
-10 150,0
C3395 -
z toho
C1205
10-12
C1405
13-14
C1805
16-18
C1995
19-22
C2505
24-25
C2600
26
Výroba potravin, nápojŧ a tabákových výrobkŧ Výroba textilií a oděvŧ Dřevařský prŧmysl, výroba papíru, tisk a rozmnoţování nahraných nosičŧ Ropné, chemické, farmaceutické, pryţové a plastové výrobky Kovy, kovové výrobky Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení
Eurostat/ OECD kód C2800 C2900 C3000 C3390
Příliv v roce 2010 Základní Reinvestovaný NACE Sektory a odvětví kapitál v zisk v mil. Rev.2 mil. CZK CZK 28 Výroba strojŧ a zařízení j.n. -289,8 2 224,3 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklŧ), přívěsŧ a návěsŧ -2 166,6 12 441,4 30 Výroba ostatních dopravních prostředkŧ a zařízení 120,1 -143,5 15,23,27, Ostatní zpracovatelský prŧmysl 31-33 (výroba usní, nábytku, el.zařízení; opravy a instalace) 2 751,2 5 893,7 -
D3500
35
41-43
VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU ÚPRAVA A ROZVOD VODY, KANALIZACE, SBĚR A ÚPRAVA ODPADŦ STAVEBNICTVÍ
E3995
36-39
F4395
45-99
SLUŢBY CELKEM
Ostatní kapitál v mil. CZK
Celkem v mil. CZK
-2 544,2
-609,7
-24 480,3
-14 205,5
-622,1
-645,5
-11 970,6
-3 325,8
-473,0
1 680,0
4 627,7
5 834,7
399,2
1 763,7
-326,8
1 836,0
1 720,3
6 710,2
-971,9
7 458,7
26 149,2
49 703,3
44 056,0
119 908,6
8 074,2
9 555,8
25 772,3
43 402,3
13 824,8
2 266,2
-171,5
15 919,5
-739,3
-1 344,8
116,0
-1 968,1
-4 319,1
4 594,2
12 896,3
13 171,3
194,5
36 060,5
4 123,1
40 378,2
6 965,1
-7 218,8
686,2
432,5
1 709,3
5 054,0
987,5
7 750,9
464,7
416,0
451,5
1 332,2
2,1
47,0
0,0
49,1
X9995 -
z toho
G4795
45-47
H5395
49-53
I5695
55-56
J6395
58-63
K6695
64-66
L6800
68
M7595
69-75
N8295
77-82
P8500
85
VELKOOBCHOD, MALOOBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ, POŠTOVNÍ A KURÝRNÍ ČINNOSTI UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI ADMINISTRATIVNÍ A PODPŦRNÉ ČINNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ
Q8895
86-88
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
-211,3
51,4
-83,0
-242,8
R9395
90-93
175,9
49,0
-715,9
-491,1
S9695
94-96
KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI ČINNOSTI OSTATNÍCH SLUŢEB
8,4
172,7
-6,4
174,6
X9990
84,97-99
Ostatní sluţby (pro osobní potřebu)
0,0
0,0
0,0
0,0
27 755,6
82 572,1
19 186,6
129 514,2
X9999
00-99, CELKEM X9998 Zdroj: ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2010 do ČR
