Zabezpečení ochrany podniku z hlediska vzniku mimořádné události. Veronika Pokorná

Zabezpečení ochrany podniku z hlediska vzniku mimořádné události

Veronika Pokorná

Bakalářská práce 2015

ABSTRAKT Téma bakalářské práce je Zabezpečení ochrany podniku z hlediska vzniku mimořádné události. Zkoumaným objektem je podnik Zora v Olomouci, kde mimořádnou událostí bude únik amoniaku (čpavku), který je zde používán pro systém chlazení v chladicích boxech. Teoretická část obsahuje právní předpisy týkající se chladících zařízení a chemických látek, charakteristiku chemických látek se zaměřením na amoniak a jeho využití v průmyslu. Praktická část se zabývá již zmíněným podnikem Zora, kde jsou uplatněny metody analýzy rizik na konkrétní chladící zařízení. Dále bude navržena redukce vybraných rizik plynoucích z použitých metod a sepsána jejich finanční náročnost, které by měly podnik učinit bezpečnějším.

Klíčová slova: amoniak, bezpečnost, mimořádná událost, ochrana, podnik, riziko

ABSTRACT The theme of bachelor thesis is Security Protection of Factory in Terms of Extraordinary Events. The examined object is a company Zora in Olomouc where the unusual state of emergency will be escaping of ammonia. The ammonia is used here for the cooling system in the cooling boxes. The theoretical part includes the legal regulations concerning the cooling equipment and the substance, the characteristics of substance aimed at ammonia and its usage in the industry. The practical part is focusing on the company Zora where all methods of risk analysis are used in the particular cooling equipment. There will be also suggested reduction of chosen risks resulting from the used methods and there will be drawn their overall financial costs that would make the company safer.

Keywords: amonia, company, extraordinary events, incident, protection, risk, safety

Poděkování: Především děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Miroslavu Tomkovi, Ph.D. za odborné vedení, rady, připomínky, věnovaný čas a trpělivost při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala SHE manažerovi Ing. Tomáši Draganovi a mistru energetiky Miloslavu Bodinkovi za věnovaný čas, rady a poskytnuté informace o závodě Zora v Olomouci. V poslední řadě bych ještě chtěla poděkovat Anetě Gottwaldové a dalším spolužákům za cenné rady, které mi napomohli k řešení problémů v bakalářské práci. Čestné prohlášení: Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 9 1 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .............................................................................. 10 1.1 ZÁKLADNÍ A DÍLČÍ CÍLE .................................................................................... 10 1.2 METODY POUŽITÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 13 2 ZÁKLADNÍ POJMY, PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY SE ZAMĚŘENÍM NA CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ S POUŽITÍM AMONIAKU........ 14 2.1 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................. 14 2.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY .............................................................................. 16 České technické normy: ......................................................................................... 16 3 NEBEZPEČENÉ CHEMICKÉ LÁTKY............................................................. 18 3.1 BEZPEČNOSTNÍ LIST.......................................................................................... 18 3.2 ZNAČENÍ NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK PŘI PŘEPRAVĚ ........................... 19 3.3 RIZIKA NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK .................................................... 21 3.4 AMONIAK ........................................................................................................ 21 3.5 POUŽITÍ AMONIAKU .......................................................................................... 23 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 24 4 POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ZABEZPEČENÍ OCHRANY PODNIKU Z HLEDISKA ÚNIKU AMONIAKU ............................................... 25 4.1 CHARAKTERISTIKA A ÚČEL CHLADÍCÍHO ZAŘÍZENÍ ............................................ 25 4.2 OBECNÉ ZÁSADY MANIPULACE SE ZAŘÍZENÍM ................................................... 27 4.3 PROVÁDĚNÍ REVIZNÍCH PROHLÍDEK CHLADÍCÍHO ZAŘÍZENÍ ................................ 28 4.4 NÁROKY NA OBSLUHU CHLADÍCÍHO ZAŘÍZENÍ ................................................... 29 4.5 OCHRANNÉ PROSTŘEDKY PRO OBSLUHU CHLADÍCÍHO ZAŘÍZENÍ ......................... 30 4.6 HAVARIJNÍ PLÁN PRO PŘÍPAD ÚNIKU AMONIAKU ................................................ 32 5 ANALIZUJTE RIZIKA VZNIKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI VE ZVOLENÉM PODNIKU ..................................................................................... 33 5.1 FAKTORY VEDOUCÍ K ÚNIKU ČPAVKU ............................................................... 33 5.2 METODA PRELIMINARY HAZARD ANALYSIS...................................................... 34 5.2.1 Identifikace potenciálních rizik ................................................................. 34 5.2.2 Stanovení pravděpodobnosti rizika za období ........................................... 35 5.2.3 Určení příčin rizik ..................................................................................... 35 5.2.4 Určení následků rizik a stanovení pravděpodobnosti škody způsobené hrozbou .................................................................................................... 36 5.2.5 Stanovení obecných opatření vedoucích k minimalizaci hrozby ................ 37 6 NAVRHNĚTE REDUKCI VYBRANÝCH RIZIK A JEJICH FINANČNÍ NÁROČNOST ...................................................................................................... 39 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 44 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 46 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 47

SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 48 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 49

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení

9

ÚVOD Mimořádných událostí, které mohou dostat podnik do nebezpečí je nespočet. Tyto potenciální mimořádné události mohou být vytvořeny přírodními vlivy, antropogenními vlivy, vlivem vandalství atd. Většinou se však dějí právě chybou člověka, což je jeden z mála vlivů, které můžeme nějakým způsobem minimalizovat. V současné době se téměř v každém podniku vyskytuje nějaká nebezpečná chemická látka, která může být přímo magnetem pro vznik nebezpečí. Proto je velice důležité, abychom měli o těchto látkách dostatek informací a znalostí, jak se tyto nebezpečné chemické látky chovají, a abychom tak mohli včas zabránit možným katastrofickým dopadům. Tato práce se orientuje především na nebezpečí spojené s chladírenstvím v potravinářském průmyslu. Bakalářská práce se dělí na dvě části. Teoretická část se zaměřuje na nebezpečné chemické látky, jejich vlastnosti a rizika, zákony, nařízení vlády a normy, které jsou spojené s převážením, skladováním, používáním nebo manipulací s těmito látkami. Hlavní projednávanou nebezpečnou chemickou látkou je amoniak, neboli čpavek, který se primárně používá v chladicích zařízeních. Praktická část je zaměřena na vybraný podnik Zora v Olomouci, kde by měly být nalezeny rizika v chladícím zařízení, která by mohla zapříčinit únik amoniaku a tak ohrozit bezpečnost podniku. S použitím metod analýzy rizik, jsou stanovena nejpravděpodobnější rizika v chladícím zařízení, pro která jsou navrhnuta opatření na jejich minimalizaci. Navržená redukce je následně vyčíslena na odhadovanou finanční náročnost. Poté se díky těmto opatřením podnik stane bezpečnějším, což je vlastně hlavním cílem této bakalářské práce.


1

10

CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

V následujících kapitolách budou ilustrovány jednotlivé cíle bakalářské práce. Ty pak vzájemně vyústí v hlavní cíl. Následně budou vysvětleny teoreticky metody, které pak budou použity v praktické části do reálné problematiky.

1.1 Základní a dílčí cíle Základním cílem bakalářské práce je zabezpečit ochranu podniku z hlediska vzniku mimořádné události. Pro toto téma byl vybrán závod Zora v Olomouci, kde by se mohl stát mimořádnou událostí únik amoniaku. Pro zabezpečení ochrany před únikem amoniaku byly stanoveny tři dílčí cíle. První dílčí cíl, je posouzení současného stavu zabezpečení ochrany podniku, pomohl vyjasnit význam chladícího zařízení v podniku Zora, jeho zabezpečení, kontrolování a ovládání chodu. Dále bylo objasněno, jaké jsou nároky na obsluhu chladícího zařízení a jakou mají osobní bezpečnostní ochranu. Druhý dílčí cíl představuje analýzu rizika vzniku mimořádné události ve zvoleném podniku. Pro vypracování tohoto dílčího cíle byl použit Ishikawův diagram a metoda Preliminary Hazard Analysis, tzv. metoda PHA. Ishikawův diagram ukázal základní příčiny, které by mohly vést k již zmíněnému úniku amoniaku. Metoda PHA pak rizika konkretizovala a pomocí frekvence byla vypočtena pravděpodobnost těchto rizik. Ke každému riziku pak byla navržena opatření k minimalizaci těchto rizik. Třetím a posledním dílčím cílem je navrhnutí redukce vybraných rizik a jejich finanční náročnost. Bylo zhodnoceno, jaké návrhy redukce jsou nejpřijatelnější a nejlepší na realizaci. Tyto návrhy pak byly jednotlivě rozepsány i s jejich finanční náročností a doporučeny pro zabezpečení lepší ochrany podniku.

1.2 Metody použité při zpracování bakalářské práce Pro zpracování bakalářské práce jsem aplikovala několik metod. Mezi nejznámější je možno zařadit tyto metody: 

Ishikawůw diagram – tuto metodu můžeme znát taky pod názvem „diagram příčin a následků“ nebo „rybí kost“. Patří mezi jednoduché analytické techniky pro znázornění a dále analýzu příčin a následkům. [8] Ukazuje vztah mezi konečným stavem nehody a její základní příčiny. Vzhledem ke grafické formě této metody, může


11

být velmi detailní, a proto se tato metoda většinou užívá v největším počtu případů, kdy logika analyzovaných poruch je vcelku jednoduchá. Aktivity jednotlivých procesů jsou vypracovávány stanoveným a dokumentovaným postupem s vytyčeným účelem a oboru činnosti. [3] Příčiny se většinou vyhledávají v následných 8 základních dimenzích. Jak uvádí v MANAGEMENT MANIA: „Tzv. 8 M: o Man power – People (Lidé) – příčiny způsobené lidmi o Methods (Metody) – příčiny způsobené pravidly, směrnicemi, legislativou či normami o Machines (Stroje) – příčiny způsobené zařízením, jako jsou stroje, počítače, nářadí, nástroje o Materials (Materiál) – příčiny způsobené vadou nebo vlastností materiálů o Measurements (Měření) – příčíny způsobené nevhodným nebo špatně zvoleným měřením o Mother nature – Environment (Prostředí) – příčiny způsobené vlivem prostředí – teplotou, vlhkostí nebo také kulturou o Management – příčiny způsobené nesprávným řízením o Maintenance – příčiny způsobené nesprávnou údržbou.“ [8] Tato metoda byla aplikována při hledání faktorů, které by mohly zapříčinit nežádoucí důsledek, kterým by byl únik čpavku z chladícího zařízení v podniku Zora v Olomouci. 

Metoda Preliminary Hazard Analysis (PHA) – známá pod českým názvem jako „Předběžná analýza zdrojů rizika“. Metoda se uplatňuje především na nebezpečné látky a hlavní procesy v podniku. Nejčastěji se využívá tato metoda na začátku při vývoji v procesech, kdy je v oběhu ještě málo informací o detailech provozní činnosti. PHA bývá předchůdcem často nějaké další později použité analýzy zdrojů rizika. Výsledkem je kvalitativní popis zdrojů rizika týkajících se projektu procesu. Stejně tak nabízí kvalitativní seřazení nebezpečných situací, které může být použito


12

k ujasnění doporučení pro snížení nebo omezení nebezpečí v budoucích fázích procesu. [3] V počátečních fázích technického života procesu má dvě priority: o identifikace potenciálních nebezpeční v prvotní fázi technického života procesu, kdy možná úprava provozu vyžaduje minimální náklady nebo narušení o podpora práce vývojového týmu při zpracovávání souboru provozních předpisů, které pak mohou být použity v průběhu celého technického života zařízení. Tímto způsobem mohou být snížena závažná nebezpečí, eliminovány následky a bezpečnost zvládnuta od úplného začátku. PHA metoda může být také použita pro stávající zařízení, za předpokladu, že je požadována všeobecná analýza nebezpečí a potenciálně nebezpečných jednání. [17] Metoda byla použita pro identifikaci potenciálních rizik v podniku Zora v Olomouci. Díky této metodě byly určeny příčiny a následky nalezených rizik, pravděpodobnost výskytu a jejich redukce.


I.

TEORETICKÁ ČÁST

13


2

ZÁKLADNÍ

POJMY,

ZAMĚŘENÍM

NA

PRÁVNÍ CHLADÍCÍ

14

PŘEDPISY A

NORMY

ZAŘÍZENÍ

SE

S POUŽITÍM

AMONIAKU V okruhu ochrany objektů a osob, zajištění bezpečnosti nebo minimalizování hrozeb pro nadále klidný život obyvatelstva, existuje široká škála základních pojmů, které nás budou provázet v dalších částích této práce. Ty, které se nejvíce dotýkají uvedené problematiky, jsou hned v další podkapitole uvedeny. Další částí jsou právní předpisy a normy, které se zaměřují na bezpečnost při používání amoniaku v chladicích zařízeních.

2.1 Základní pojmy Souhrn nejdůležitějších základních pojmů, které byly použity v této práci: 

Analýza rizik je systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí a k odhadu rizika pro jednotlivce nebo obyvatelstvo, majetek nebo životní prostředí. Někdy je tento pojem nepřesně použit a podle autorů je v něm zahrnuto i hodnocení rizika. [10]



Bezpečnost je situace, kdy je systém způsobilý vydržet odolným před známými a předvídatelnými vnějšími i vnitřními hrozbami, které by mohly negativně narušit dílčí prvky systému tak, že by byla rozhozena stabilita, spolehlivost a uplatnění celého systému. Je to taková míra stability systému a jeho primární a sekundární přizpůsobení. [11]



Havárie je nežádoucí mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s provozem technických zařízení, výrobou, užitím, skladováním, zneškodňováním nebo přepravou nebezpečných látek, která vede ke ztrátě života, poškození nebo ohrožení na zdraví obyvatelstva, živých organismů nebo životního prostředí nebo k poškození majetku. [10]



Identifikace nebezpečí je proces, zda existuje nebezpečí, které dokážeme charakteristicky definovat. [10]



Nebezpečí je schopnost zařízení (stroje) způsobit neočekávaný negativní jev při jeho provozu. Nebezpečí vytváří zdroj ohrožení. Zařízení je tehdy nebezpečné, když při jeho provozu může dojít k negativnímu jevu (tj. poškození na zdraví, ma-


15

jetku nebo životním prostředí). Správně fungující systém má zabránit uplatnění této schopnosti. Aby tomu tak bylo, může zařízení obsahovat několik zábran (bariér), které odvrátí škodlivý následek i za špatného fungování. Jde o latentní vlastnost systému. [10] 

Nehoda je nežádoucí mimořádná, krátkodobě neovladatelná událost, která vznikla a proběhla ve velmi krátkém čase s dopadem na část provozu nebo zařízení, aniž by bylo ohroženo zdraví lidí, živých organismů nebo životního prostředí, či k poškození velké části majetku. [10]



Mimořádná událost je událost či situace, která vznikne v daném prostředí v důsledku živelní pohromy, havárie, ohrožením kritické infrastruktury, nezákonnou nebezpečnou činností, nákazami, ohrožením bezpečnosti a ekonomiky, která je řízena orgány a složkami bezpečnostního systému podle zvláštních právních předpisů. [11]



Ohrožení je možnost aktivace nebezpečí - jde o aktivní vlastnost systému. V případě uvedení systému s nebezpečnými vlastnostmi do provozu, je eventualita ohrožení. Velikost ohrožení lze v některých případech kvantifikovat, např. jako množství nebezpečné látky. V případech, kdy je ohrožení známo a míra ohrožení je nepřijatelně vysoká, jsou ohrožující činnosti normativně zakázány. [10]



Ochrana je systém bariér, zvláštních nástrojů nebo prostředků [12]



Prevence je soubor opatření, které mají za cíl předcházet mimořádným událostem, krizovým situacím nebo jiným škodlivým činnostem. Tato opatření jsou pasivní (organizační, technická a poučení obyvatel) nebo aktivní (výstavba takových systémů, které minimalizují vznik mimořádné situace, atd.). [11]



Riziko vyjadřuje, s jakou pravděpodobností vznikne událost, která může být z hlediska možných následků nebezpečná. Riziko vždy posuzujeme z konkrétní hrozby. Míru rizika, jinak řečeno pravděpodobnost škodlivých následků, které vychází z hrozby a ze zranitelnosti, můžeme posoudit na základě tzv. analýz rizik, která plyne z posouzení naší připravenosti na přicházející nebezpečí. [11]



Zařízení je technologická nebo technická jednotka, ve které je nebezpečná látka zpracována, vyráběna, přepravována, používána nebo skladována. [10]


16

2.2 Právní předpisy a normy K nejvýznamnějším právním předpisům a nařízením vlády lze zařadit: 

Zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.



Zákon č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.



Zákon č. 353/2006 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 371/2008 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek.



Nařízení vlády č. 258/2001 Sb., o stanovení postupu hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsobu jejich klasifikace, označování a vydává seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.



Nařízení vlády č.26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení.



Nařízení vlády č.378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí - § 4, odst. 2.



Nařízení vlády č.406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu a další.

České technické normy: 

ČSN EN 378-1; Chladící zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – část 1: Základní požadavky, definice, třídění a kritéria volby. (duben 2001)



ČSN EN 378-2; Chladící zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – část 2: Konstrukce, výroba, zkoušení, značení a dokumentace. (listopad 2000)

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení 

17

ČSN EN 378-3; Chladící zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – část 3: Instalační místo a ochrana osob. (listopad 2000)



ČSN EN 378-4; Chladící zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky – část 4: Provoz, údržba, oprava a rekuperace. (listopad 2000)



ČSN EN 14 0646 – 140646; Bezpečnostní požadavky pro chladící zařízení.



ČSN EN 13313 – 140120; Chladící zařízení a tepelná čerpadla – Odborná způsobilost pracovníka. (srpen 2002)



ČSN 690010; Tlakové nádoby stabilní, technická pravidla, výpočet pevnosti, klenutá dna nádob (listopad 1993)



ČSN 690012; Tlakové nádoby stabilní, provozní požadavky. (leden 1986)



ČSN 134309-2; Průmyslové armatury. Pojistné ventily. Část 2: Technické požadavky. (květen 1994)



ČSN 14 0605 - 140605; Chladící zařízení. Kompresory. Srovnávací teplotní režimy. (leden 1983)



ČSN 14 0606 - 140606; Chladící zařízení. Všeobecné podmínky pro stanovení přetlaků. (leden 1984)



ČSN 14 0613 - 140613; Chladící zařízení. Kompresory. Metody zkoušení. (červenec 1990) a další.


3

18

NEBEZPEČENÉ CHEMICKÉ LÁTKY

Nebezpečné chemické látky jsou ty chemické látky a přípravky, které mohou díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem ohrozit zdraví a životy lidí či vážně znečistit a poškodit životní prostředí. Při setkání se lidského organismu s nebezpečnou látkou může způsobit jedinci závažné zdravotní potíže, které mohou následovat až ke smrti. Některé nebezpečné chemické látky jsou však používané v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu, ve výrobě umělých hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, ve výrobě umělých hmot a vláken, ve vodárnách nebo v chladírenských zařízeních, které jsou potřebné v potravinářském průmyslu. To znamená, že i přes vysoké nebezpečí těchto nebezpečných chemických látek se bez nich jednoduše neobejdeme, a proto se musíme maximálně vyvarovat jakýmkoliv chybám, které by dovolily těmto látkám ublížit nebo znečistit.

3.1 Bezpečnostní list Jedná se o velmi obsáhlý a souhrnný dokument o nebezpečné chemické látce nebo přípravku, který musí být vypracován výrobcem pro každou nebezpečnou chemickou látku nebo přípravek, dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Bezpečnostní list především obsahuje údaje nezbytné pro zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví při práci a ochrany životního prostředí. [10] Jak uvádí Ivan MAŠEK, Otakar J MIKA a Miloš ZEMAN: „Struktura a obsah bezpečnostního listu jsou následující: 

identifikace látky nebo přípravku a výrobce (název, účel použití, výrobce, toxikologické informační centrum),



informace o složení látky nebo přípravku,



údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku,



pokyny pro první pomoc,



pokyny pro hasební zásah,



opatření pro případ havarijního úniku,



pokyny pro zacházení a skladování,



kontrola expozice a ochrana osob,



fyzikální a chemické vlastnosti,


stabilita a reaktivita,



toxikologické informace,



ekologické informace,



informace o zneškodnění,



informace pro přepravu,



informace o právních předpisech,



další informace.“

19

Rozsah bezpečnostního listu je zpravidla 5 – 12 stran textu, podle toho, kolik informací je o látce a jejích nebezpečných vlastnostech známo. Bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek je možno vyžadovat po výrobci nebo po dovozci těchto látek. V případě akutní potřeby je možné telefonicky kontaktovat toxikologické informační středisko na tel. čísle 224 919 293, kde je držena 24 hodinová nepřetržitá služba. Tuto službu zabezpečují kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou schopni ve velmi krátké době poskytnout požadované informace, rady a doporučení. Databáze střediska obsahuje informace o otravných látkách, průmyslových toxických látkách a chemikáliích, lécích apod. je však třeba upozornit na to, že přednostně je služba určena pro lékaře, kteří mohou ošetřovat postižené osoby.“ [10]

3.2 Značení nebezpečných chemických látek při přepravě Mezi nejzávažnější havárie nebezpečných chemických látek při přepravě patří dopravní nehody, které mohou být způsobeny nedbalostí přepravce. V takovém případě není možno předvídat místo havárie, množství a druh uniklé nebezpečné látky ani jejich rizika. V silniční a železniční dopravě je prováděn systém označování nebezpečných látek podle celoevropského normovaného označování oranžovou výstražnou tabulkou o velikosti 40 x 30 cm, která obsahuje v dolní části identifikační číslo látky, tzv. UN-kód, a v horní části číslo nebezpečnosti, tzv. Kemlerův kód. [10]


20

Kemlerův kód označuje povahu nebezpeční, jedná se o dvou až třímístnou kombinaci čísel. Význam identifikačního čísla nebezpečnosti: 2 – uvolňování plynů pod tlakem nebo chemickou reakcí 3 – vznětlivost par kapalin a plynů 4 – hořlavost tuhých látek 5 – oxidační účinky 6 – jedovatost (toxicita) 7 – radioaktivita 8 – žíravost 9 – nebezpečí samovolné prudké reakce X – látka nesmí přijít do styku s vodou 0 – pokud stačí k vyjádření nebezpečí pouze jedna číslice, tak na druhé místo se doplní nula První číslice vyjadřuje hlavní nebezpečí, další číslice vyjadřují nebezpečí vedlejší, číslice, které jsou zdvojeny nebo ztrojeny uvádí stupňování nebezpečí dané látky. Pokud je oranžová tabulka prázdná, vyjadřuje převoz několika druhů látek najednou. [5] UN-kód je čtyřmístné číslo látky, které je dle OSN přiřazen všem látkám a používá se k identifikaci.

Obrázek 1 – Tabulka amoniaku při přepravě [18]


21

3.3 Rizika nebezpečných chemických látek V případě úniku nebezpečné látky vzniká nebezpečný prostor v podobě nebezpečného oblaku v určité koncentraci. Velikost tohoto oblaku neboli nebezpečného prostoru je úměrně závislá na množství uniklé látky, její toxicitě, chemických a fyzikálních vlastnostech. Velikost a tvar nebezpečného prostoru závisí na vnější teplotě, rychlosti a směru přízemního větru. Dalšími vlivy na šíření nebezpečné látky z nebezpečného prostoru jsou členitost terénu, jeho porost a zástavba budov. Hlavním směrem šíření nebezpečného oblaku je aktuální směr proudění větru, který lze orientačně určit díky pohybům okolních rostlin nebo šíření směru kouře z komínů. Nebezpečné látky jsou však v plynném stavu těžší než vzduch, takže se drží těsně nad zemí a šíří se do podzemních prostor, kanalizací nebo sklepů budov, a tak dále. [6]

3.4 Amoniak Amoniak (neboli čpavek) je velmi nebezpečná látka, která je očividně nejvíce rozšířená, používá se při výrobě hnojiv, plastických hmot, vláken a výbušnin. Významné je jeho rozšířené průmyslové použití jako chladící medium (v potravinářství, zimní stadiony). Další názvy: čpavek, čpavková voda, hydroxid amonný. Vzorec: NH3. [10] Amoniak je za normálního tlaku a teploty bezbarvý plyn, lehčí než vzduch, ostrého štiplavého zápachu, při odpařování z kapalného stavu tvoří chladné mlhy, které jsou těžší než vzduch a drží se při zemi, se vzduchem tvoří leptavé výbušné směsi, je však málo hořlavý. Většina lidí dokáže rozeznat jeho zápach při koncentraci 35mg/m3 ve vzduchu. Amoniak může být skladován a přepravován jako kapalina. Rozlitý kapalný amoniak ihned vře a svým odpařováním ochlazuje okolí. Amoniak kapalný i plynný silně dráždí a leptá oči, dýchací cesty, plíce a kůži, způsobuje dráždivý kašel a dušnost, křeče dýchání mohou vést až k udušení, kapalný vyvolává silné omrzliny, nadýchání vyšších koncentrací může stačit k usmrcení jedince. Nejzávažnějším nepříznivým účinkem amoniaku na životní prostředí je jeho schopnost měnit hodnotu pH vodního prostředí. [10] Jak uvádí MARHOLD, J.: „Podle některých údajů je amoniak cítit již od koncentrace 1 ppm, podle jiných teprve od 50 ppm, většinou se však dnes udává koncentrace 5 ppm. Pro delší pobyt je přijatelná koncentrace 20 až 100 ppm, vzhledem k rychlému návyku lze dobře vydržet hodinu v koncentraci 300 až 500 ppm. Půlhodinový pobyt v koncentraci 2 500 ppm je už životu nebezpečný a koncentrace přes 5 000 ppm rychle usmrcuje. Kon-


22

centrace vyšší než 10 000 ppm poškozují již kůži, a jsou tedy nebezpečné i tehdy, když jsou dýchací orgány chráněny. Vysoké koncentrace amoniaku způsobují zástavu dechu. Nejčastěji je to zástava přechodná, může však dojít i k velmi rychlé smrti. Hlavním nebezpečím je při delším pobytu ve vyšších koncentracích možnost vzniku edému plic. Po velké expozici zůstává rohovka průhlednou, avšak necitlivou a teprve za 7 až 10 dní se může zakalit a může se pak i dále projevit katastrofální poškození oka, pronikající do hloubky a vedoucí k slepotě. Celkové účinky po vstřebání mají při inhalační expozici jen podružný význam. Je možnost dráždění ústředního nervstva až křečí, mohou být poškozeny ledviny, u žen může dojít ke krvácení z rodidel, u těhotných k potratu.“ [9] Fyzikální a chemické vlastnosti, klasifikace nebezpečnosti: 

skupenství: kapalné,



barva: bezbarvá,



zápach: charakteristický, pronikavě štiplavý,



hodnota pH: 11,7,



bod varu: -33,4°C,



bod tání/tuhnutí: -77,8°C,



teplota samovznícení: 630°C,



mezní teplota vznícení: 15% objemových – 30% objemových,



hořlavost: nehořlavý,



samozápalnost: není samozápalný,



tenze par (při 20° C): 860 kPa,



hustota par ke vzduchu (při 20° C): 0,597 kg.m-3,



rozpustnost (při 20°C) – ve vodě: 34%. [2]

Amoniak je zařazen podle klasifikace nebezpečnosti R – větami: 

R 10 – hořlavý,



R 23 – toxický při vdechování,



R 34 – způsobuje poleptání,



R 50 – toxický pro vodní organismy.


23

Podle nebezpečnosti pro životní prostředí S – větami: 

S 9 – uchovávejte obal na dobře větraném místě,



S 16 – uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – zákaz kouření,



S 26 – při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodu a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc,



S 36/ 37/ 39 - používejte vhodný ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít,



S 45 - v případě nehody nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, (je-li možno, ukažte toto označení),



S 61 - zabraňte uvolnění do životního prostředí. [15]

První pomoc: Při zasažení amoniakem je třeba přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání (i pomocí přístroje), sejmout potřísněné součásti oděvu, postižená místa na těle okamžitě opláchnout vodou a pokrýt sterilním obvazem, omrzlá místa na těle netřít, zasažené oči důkladně promývat asi 10 – 15 minut vodou směrem od nosu při násilném otevření víček, postiženého transportovat vleže ve stabilizované poloze, nesmíme postiženého nechat prochladnout a co nejdříve přivolat lékařskou pomoc. [10]

3.5 Použití amoniaku Amoniak má velmi široké spektrum použití. Hodí se pro výrobu chemikálií, výbušnin, pro výrobu vláken a plastu v textilním průmyslu, pro výrobu léků, pro výrobu buničiny a papíru, pro využití v chladící technice v potravinářském průmyslu nebo na zimních stadionech, pro využití v ocelářském průmyslu na žíhání oceli a extrahování zinku nebo niklu, pro použití v čistícím průmyslu, kde je amoniak čisticím prostředkem. [16] Amoniak patří mezi nejrozšířenější chladiva v chladicích zařízeních, zejména v potravinářském průmyslu a na zimních stadionech. [1] Kapalný amoniak se také používá jako chladící médium i v některých chladničkách, ale právě díky vysoké toxicitě se počet těchto chladniček snížil. Jako oblíbené chladivo je amoniak užíván hlavně díky vysoké účinnosti a nízké ceně.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

24


4

25

POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ZABEZPEČENÍ OCHRANY PODNIKU Z HLEDISKA ÚNIKU AMONIAKU

Současný stav zabezpečení ochrany podniku velice úzce souvisí s dodržováním norem, technickou dokumentací, provozní dokumentací, odbornou způsobilostí zaměstnanců a v neposlední řadě ochrannými prostředky pro obsluhu chladícího zařízení. Vybraný podnik Zora Olomouc dodržuje všechny tyto základní body. Mají instrukční příručku pro zaměstnance, která koresponduje s evropskými normami ČSN EN 378, kde naleznete charakteristiku a účel chladícího zařízení, jeho funkční popis, dispoziční řešení a technická další technická data, popis jednotlivých činností obsluhy chladícího zařízení jako je ovládání a regulace, seřízení a údržba přístrojů, bezpečnostní opatření a další povinnosti obsluhy chladícího zařízení. Jako další dokumenty mohu uvést místní provozní předpis pro centrální čpavkové chladící zařízení, Havarijní plán pro případ úniku čpavku nebo Zpráva o revizi chladícího zařízení, kde najdeme všechny stroje a aparáty vedené v celém okruhu chladícího zařízení, jejich funkci, technická data a stav. [4]

4.1 Charakteristika a účel chladícího zařízení Chladící zařízení bylo zavedeno do provozu po výstavbě strojovny jako zcela nové zařízení v druhé polovině minulého století. Během provozu až do dnešní doby proběhlo mnoho rekonstrukcí či doplnění tak, aby zařízení odpovídalo dosaženému technickému pokroku v oblasti chladící techniky a také aby plnilo všechny požadavky na krytí chladu při neustálém rozvoji závodu kvůli zvyšování výroby. Původní chladící zařízení bylo dodáno a instalováno firmou ČKD Choceň. Chladící zařízení pracuje s nepřímým chlazením jako je vypařování, kondenzace chladiva ve výparnících, kondenzátoru a chlazení a ohřev kolem proudících teplonosných látek. Chladící zařízení zajišťuje chlazení nebo ohřívání prostorů a technologických zařízení při výrobě a skladování čokolády a čokoládových výrobků. Chladící zařízení, které je instalované zvlášť ve speciální strojovně chlazení, se skládá z jednoho centrálního dvoustupňového chladícího okruhu s odpařovacími kondenzátory – pro nepřímé chlazení teplonosných látek (solanka a ledovka), stanovený pro chlazení technologických zařízení závodu a pro chlazení výrobních a skladovacích prostorů závodu. V chladícím zařízení se používá jako chladivo čpavek, chemický název amoniak, chemická značka NH3 a mezinárodní označení chladiva je R-717 (obrázek 3).


26

Druhým stupněm chladícího zařízení je nainstalována nadstavba nad jednostupňový systém, který byl přidán v roce 2011 v podobě doplnění dalšího vysokotlakého stupně jako tepelné čerpadlo, určeného pro ohřev vytápěcí vody určené pro přípravu a vytápění budov v areálu závodu ZORA. [4]

Obrázek 2 – Sběrač amoniaku NH3 [Zdroj: autorka]

Dle ČSN EN 378-1 je chladivo zařazeno podle hořlavosti a toxicity do skupiny B2: 

Skupina B: Chladiva s časově váženou průměrnou koncentrací, která nemá nepříznivé účinky na téměř všechny pracovníky, kteří mohou být této koncentraci každodenně vystaveni po dobu normálního 8 hodinového pracovního dne a 40 hodinového pracovního týdne, jejíž hodnota je menší než 400 ml/m3 (400ppm).



Skupina 2: Chladiva, jejichž dolní mezní hodnota hořlavosti je rovna nebo větší než 3,5% objemové koncentrace ve směsí se vzduchem (chladivo R-717 je výbušné ve směsi par se vzduchem v rozmezí 15 až 28% objemových).

Chladivo R-717 je zařazeno do bezpečnostní skupiny L2 podle ČSN EN 378-1. [4]


27

Obrázek 3 – Informace o chladícím zařízení v závodě Zora [4]

4.2 Obecné zásady manipulace se zařízením Zařízení musí být obsluhováno odbornou obsluhou v souladu s návody na obsluhu a předpisy pro chladící zařízení ČSN EN 378. Musí být provedena taková opatření, aby nemohlo být se zařízením neodborně manipulováno. Chladící zařízení je navrženo pro poloautomatický provoz s trvalým dozorem odborné osoby. První spuštění po delší provozní přestávce se musí provést ručně. Teprve po ustálení provozu je možné zařízení přepnout na automatický provoz. Při složitějších manipulacích se zařízením musí být přítomny dvě osoby. Jedná se o odvzdušnění, odolejování, čištění filtrů, výměna ucpávek a různé opravy a demontáže zařízení, které vyžadují otevření chladícího okruhu. Podle charakteru těchto prací musí používat obsluha osobní ochranné pomůcky jako je obličejový štít, protiplynová maska s filtrem, rukavice apod. Při jakémkoliv neobvyklém provozním režimu nebo v případě zaznamenání úniku chladiva, musí obsluha zastavit chladící kompresory a podle charakteru a rozsahu závady pracovat na lokalizaci poruchy a obnovy provozu chladícího zařízení a následném přepnutí a sledování poruchové veličiny až do ustáleného automatického režimu. V každém případě je obsluha povinna použít osobní ochranné pracovní prostředky. Při havárii zařízení (úniku chladiva) se musí vypnout hlavní jistič, spustí se tak havarijní ventilátory a zapnout nouzová světla. Pokud se zamoří strojovna čpavkem, je možné vstoupit pouze s použitím protiplynové masky, s odpovídajícím filtrem nebo vzduchového dýchacího přístroje. Podle druhu havárie se pak musí rozhodnout o způsobu její likvidace – tento postup podrobně najdete zpracovaný samostatně v Havarijním plánu. [4]


28

4.3 Provádění revizních prohlídek chladícího zařízení Chladící zařízení je nutné průběžně prohlížet a plánovat opravy tak, aby chladící zařízení fungovalo správně a výkonně sloužilo svému účelu a aby se předešlo případným haváriím. Vedle průběžné, tzv. preventivní prohlídky (PP), která obsahuje úkony, do kterých náleží zběžná prohlídka aparátů, kontroly těsnosti, propláchnutí, čištění aparátů, regulace zařízení a výměna opotřebovaných dílů a těsnění. Máme tři stupně prohlídek: 

Malá (běžná) prohlídka (MP): představuje objemově nejmenší druh prohlídky nutné k vedení normálního provozu zařízení k příští plánované prohlídce. Odstraňují se závady vzniklé opotřebováním dílů, které se brzy opotřebovávají a provádí se revize přístrojů na regulaci.



Střední prohlídka (SP): má za účel výměnu vadných součástí za nové a prověrku technického stavu sestavných skupin.



Generální prohlídka (GP): je charakterizována kompletní demontáží aparátů a směřuje k nahrazení již opotřebovaných nebo vadných dílů, k montáži nových dílů včetně funkční zkoušky. [4]

Tabulka 1 – Cyklus oprav

Druh zařízení GP Kompresory Čerpadla a ventilátory Malé aparáty a přístroje Chladiče na přímý odpar Odpařovací kondenzátory Tlakové nádoby

Množství oprav v cyklu

Doba mezi opravami SP

MP

PP

SP

MP

PP

40.000 h

10.000 h

2.500 h

1.000 h

3

15

39

32 měs.

16 měs.

4 měs.

1.000 h

1

6

24

6 let

3 roky

1 rok

3 měs.

1

4

18

9 let

3 roky

1 rok

-

4

6

-

6 let

3 roky

6 měs.

1 měs.

1

11

59

12 let

-

1 rok

3 měs.

-

11

36

[Zdroj: 4] Poznámka: Hodnoty uvedené v tabulce slouží jen k orientaci a mohou být rozdílné u jednotlivých zařízení a to z toho důvodu, že zvýšení opotřebení zařízení může nastat např. nesprávnou obsluhou, nekvalitní vodou, nedodržováním provozních předpisů, vlivem prostředí apod.


29

4.4 Nároky na obsluhu chladícího zařízení Chladící zařízení je pod stálým dohledem pracovníků obsluhy, vždy minimálně jedné osoby na směnu. Obsluha chladícího zařízení je povinna: 

Být starší 18ti let.



Znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu. Musí úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností, aby byl zajištěn plynulý chod závodu, a zároveň musí být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců.



Řídit se příkazy nadřízeného pracovníka pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnosti obsluhy.



Je povinen hlásit neprodleně každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu chladícího zařízení, tlakových nádob a jejich příslušenství svému nadřízenému.



Ihned odstavit zařízení z provozu při náznaku hrozícího nebezpečí nebo nepodnikne-li nadřízený pracovník opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí.



Provádět předepsané kontroly chladících zařízení, vést záznamy parametrů a jejich stavů do provozních deníků.



Zúčastnit se pokud možno revizí a kontrol chladícího zařízení, tlakových nádob apod. tak, aby znal jejich skutečný stav.



Kontrolovat a zkoušet výstroj tlakových nádob a provádět zápisy o výsledku zkoušek.



Dbát, aby se v objektu celého chladícího zařízení (vně i uvnitř) nezdržovaly nepovolané osoby.



Nevzdalovat se od obsluhovaného chladícího zařízení s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti objektu chladícího zařízení nutného k provozu závodu. Poznámka: vzhledem k tomu, že chod strojovny chlazení je pro technologii závodu naprosto klíčový, není možné připustit nárůst odchylky od sledovaných hodnot až do té míry, kdy je dosažena bezpečnostní meze, při které příslušná část chladícího zařízení jako celek vypíná. Pracovník je povinen se okamžitě v co nejkratším čase vrátit do strojovny chlazení, zjistit příčinu odchylky nebo výpadku a následně chod zařízení podle možností upravit do provozního normálu.


30

Pracovník smí provádět údržbu a opravy chladícího zařízení sám jen v tom případě, že je zajištěn nad tímto pracovníkem dohled druhou poučenou osobou nebo jiným způsobem, který určí zaměstnavatel.



Udržovat pořádek celého chladírenského komplexu, dodržovat platné normy a bezpečnostní předpisy, obzvláště při manipulaci s chladivem. [4]

4.5 Ochranné prostředky pro obsluhu chladícího zařízení Vzhledem k rizikové práci v blízkosti otravné látky amoniaku, je nutné, aby obsluha chladícího zařízení měla poblíž sebe ochranné osobní prostředky, které může kdykoliv použít. Obsluha musí mít k možnosti použití: 

přístroj pro zjišťování přítomnosti čpavku v ovzduší (detekční přístroj, kyselinu solnou, detekční trubičky apod.),



prostředky protipožární ochrany dle doporučení pořádní inspekce (tři práškové hasicí přístroje),



Lékárničku se zdravotnickými potřebami pro poskytnutí první pomoci, vybavení podle doporučení odborného lékaře, která musí být minimálně vybavená: o Opthal, o kyselinou citronovou (2% roztok) v uzavřené tříocí láhvi s balonkem 200 g, o vata 100 g, o sterilní mul 1 m2, o obinadlo – hydrofil 10 x 10 – 2 ks, o obinadlo elastické široké 5 - 10 cm a dlouhé 5 – 10 m – 1 ks.



Pro osobní ochranu obsluhy pro každou osobu protiplynová maska se dvěma filtry „K“ proti čpavku, pryžové ochranné rukavice, těsné přiléhavé ochranné brýle, obličejový štítek a ochranná přilba. [4]


Obrázek 4 – Protiplynová maska se dvěma filtry „K“ proti čpavku [Zdroj: autorka]

Pro obsluhu strojovny je k dispozici: 

vzduchové dýchací přístroje SATURN S5,S2,



ochranné protichemické obleky OPCHO 90,



ochranné obleky SUNIT,



gumové holínky. [4]

Obrázek 5 – Vzduchové dýchací přístroje SATURN S5 [Zdroj: autorka]

31


32

Obrázek 6 - Ochranné protichemické obleky OPCHO 90 [Zdroj: autorka]

4.6 Havarijní plán pro případ úniku amoniaku Tato instrukce nařizuje povinnosti a postup prací odpovědných pracovníků za provoz chladícího zařízení v případě neočekávané události – havárie technologického zařízení, spojeného s únikem čpavku zařazených do havarijního plánu čpavkového hospodářství v závodě ZORA Olomouc. Cílem této instrukce je stanovení postupu při evakuaci osob v případě úniku čpavku. Tuto instrukci naleznete v příloze. (Příloha č. 1)


5

33

ANALIZUJTE RIZIKA VZNIKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI VE ZVOLENÉM PODNIKU

Pro bakalářskou práci byly vybrány dvě metody analýzy rizik. První metodou je Ishikawův diagram, neboli rybí kost, a druhou metodou je PHA

5.1 Faktory vedoucí k úniku čpavku Faktory, které mohou zapříčinit následný únik čpavku, můžeme aplikovat do Ishikawova diagramu, neboli do diagramu „Příčin a následků“. (obrázek č. 7)

PROCESY

SYSTÉMY

Málo revizních kontrol

Nefunkčnost informačního upozornění

Špatná komunikace Opožděná výměna špatných dílů

Předimenzovaný

ÚNIK ČPAVKU Zastaralé Nefunkční

Teplota Vlhkost

Chybný úsudek Neopatrné zacházení

Poškozené

CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ

Neodborná obsluha

PROSTŘEDÍ

LIDÉ

[Zdroj: Obrázek autorka] 7 – Vyjádření faktorů vedoucích k úniku čpavku [Zdroj: autorka] V prostředí ve kterém se chladící zařízení nachází je náchylné na především extrémní teploty. Ať už je řeč o velkých mrazech nebo vysokých teplotách s velice nízkou vlhkostí, obě tyto varianty mohou napomoct k popraskání potrubí nebo jiné poničení jakékoliv části celého chladícího cyklu. Pokud se zaměříme na chladící zařízení samotné, může se stát díky korozi poškozené a tudíž nefunkční, s čímž souvisí u procesů málo revizních prohlídek, díky kterým by se


34

na poškozenou část chladícího zařízení přišlo a následně tak vyměnilo za dobrý díl. Kvalita jednotlivých dílců ve chladícím zařízení však také závisí na délce životnosti. Proto by se měl i nepoškozený dílec chladícího zařízení vyměnit včas, dokud se nestane zastaralým a tak náchylným k různým druhům poškození. S tím souvisí opožděná výměna špatných nebo zastaralých dílů, která by mohla vést k rozpojení celého systému, což by následovalo únikem čpavku. Systém by měl být nainstalovaný na maximální využití chladícího zařízení, ne však předimenzovaný, kdy by chladící zařízení bylo napojeno na příliš mnoho systémů a tím by se pak mohlo přetížit. Posledním a neméně důležitým faktorem jsou lidé. I když se nemusíme potýkat s neodbornou obsluhou, s lidmi, kteří jsou velice znalý v oboru chladírenství a této technologie, jsou to pořád jen lidé. Lidé potýkající se vlastním úsudkem, který ve chvíli zmatku nebo zapomnění může být chybný. A proto, i když mi spousta specializovaných lidí řeklo, že není možné, aby riziko vzniklo zaviněním člověka, tak já se domnívám, že tento faktor možný je, neboť lidé nejsou stroje a chybovat je lidské.

5.2 Metoda Preliminary Hazard Analysis Na základě metody PHA byl vytvořen seznam všech rizik, které se nacházejí v závodě ZORA z hlediska vzniku mimořádné události, za kterou jsem si zvolila únik čpavku z chladícího zařízení. Pomocí této metodu budu hledat rizika chladícího zařízení, budou zjištěny frekvence těchto rizik, jejich pravděpodobnost vzniku za 10 let, budou určeny příčiny a důsledky rizik, určené pravděpodobnosti škod způsobené jednotlivými riziky a následně budou navrženy opatření, které povedou k minimalizaci rizik.

5.2.1 Identifikace potenciálních rizik V následující tabulce č. 2 jsou udána rizika v chladícím zařízení v závodě ZORA z hlediska úniku čpavku. Bylo stanoveno pořadí významnosti rizik, které mohou nastat v jakékoli části celého chladícího cyklu, dále je uvedena frekvence jejich možného výskytu a dále určena pravděpodobnostní vzniklá škoda z hlediska úniku čpavku. Je však nutno počítat s tím, že odhad frekvencí je jen orientační. Tyto rizika se mohou objevovat pravidelně, ale zároveň se nemusí projevit několik let.


35

Tabulka 2 – Identifikace potenciálních rizik Pořadí

Riziko

významnosti

Frekvence

Pravděpodobnost ohrožení v případě nehody

0,5 x 10 let

Velmi pravděpodobná Velmi pravděpodobná

1.

Únik z nádob

2.

Překročení tlaku

5 x 10 let

3.

Únik z potrubí

1 x 10 let

4.

Únik z hadic

10 x 10 let

Nízká

5.

Únik přes ventily

10 x 10 let

Velmi nízká

6.

Nekvalifikované zacházení

2 x 10 let

-

Přiměřeně pravděpodobná

[Zdroj: autorka]

5.2.2 Stanovení pravděpodobnosti rizika za období V tabulce č. 3 je opět zapsána frekvence, ze které pak byla vypočtena pravděpodobnost vzniku rizika za 10 let. Výsledky jsou zapsány v procentech a jsou matematicky zaokrouhlené. Tabulka 3 – Stanovení pravděpodobnosti rizika za období Pořadí

Riziko

významnosti

Frekvence

Pravděpodobnost rizika za 10 let (%)

0,5 x 10 let

0,014 %

1.

Únik z nádob

2.

Překročení tlaku

5 x 10 let

0,137 %

3.

Únik z potrubí

1 x 10 let

0,027 %

4.

Únik z hadic

10 x 10 let

0,274 %

5.

Únik přes ventily

10 x 10 let

0,274 %

6.


2 x 10 let

0,055 % [Zdroj: autorka]

5.2.3 Určení příčin rizik Tabulka č. 4 vytyčuje příčiny rizika. Příčin vzniku rizik je celá škála, proto jsou níže vybrány jen ty nejpravděpodobněji a nejčastěji vzniklé, jako jsou různé trhliny nebo různé porušení jednotlivých komponentů, které jsou uvedeny ve sloupci s riziky.


36

Tabulka 4 – Určení příčin rizik Pořadí významnosti

Riziko

Příčina vzniku rizika

1.

Únik z nádob

Trhliny nebo závady na zátce/těsnění

2.

Překročení tlaku

Vysoká teplota nebo porucha regulace

3.

Únik z potrubí

4.

Únik z hadic

5.

Únik přes ventily

6.


Porušení přírub/svárů/spojů Špatné těsnění Vysoká teplota nebo porucha regulace Nedostatečná kvalifikace [Zdroj: autorka]

5.2.4 Určení následků rizik a stanovení pravděpodobnosti škody způsobené hrozbou Hlavním a jednoznačným následkem všech rizik je únik čpavku, jak můžeme vidět v tabulce č. 5. V pravém sloupci můžeme najít pravděpodobnost škody na zařízení v procentech. Tabulka 5 – Určení důsledků rizik a stanovení pravděpodobnosti škody způsobené hrozbou Pořadí významnosti

Riziko

Následek

Pravděpodobnost škody v %

1.

Únik z nádob

2.

Překročení tlaku

3.

Únik z potrubí

4.

Únik z hadic

5.

Únik přes ventily

50%

6.


70%

100 % 60% Únik čpavku

70% 60%

[Zdroj: autorka]


37

5.2.5 Stanovení obecných opatření vedoucích k minimalizaci hrozby V tabulce č. 6 vyplývají návrhy na opatření proti rizikům. Tabulka 6 – Stanovení obecných opatření vedoucích k minimalizaci hrozby Pořadí významnosti

Riziko

Návrh na opatření

Únik z nádob

1x za rok provádět revizi tlakových nádob dle ČSN 69 00 12.

Překročení tlaku

1x za rok provádět revizi pojišťovacích ventilů na tlakových zařízeních (tlakové nádoby, kompresory atd.) dle ČSN 134309-2.

Únik z potrubí

Min. 1 x za rok provést kontrolu stavu potrubí, zda není koroze. Kontrola izolací, zda jsou dostatečné a nejsou poškozeny. Min. 1x za měsíc provést kontrolu úniků na přírubových spojích.

4.

Únik z hadic

Kontrola údajů o max. tlaku na hadici. Před každým použitím, kontrola zda není hadice porušena, po připojení kontrola těsnosti a úniků.

5.

Únik přes ventily

Min. 1x za tři měsíce provést kontrolu úniků na přírubových spojích a ventilových ucpávkách.


1x za 3 roky školení zaměstnanců dle ČSN EN 378. Strojovna chlazení nesmí být volně přístupna nepovolaným osobám.

1.

2.

3.

6.

[Zdroj: autorka]

Díky metodě PHA bylo zjištěno, že nejčastějším rizikem v podniku Zora v Olomouci by mohl být únik přes ventily nebo z hadic a to s pravděpodobností 0,274 % za 10 let. Na tyto rizika byla navrhnuta opatření v podobě kontrol údajů o maximálním tlaku na hadici, kontrola neporušenosti a těsnosti hadice, dále pak minimálně 1x za tři měsíce provedení kontroly úniků na přírubových spojích a ventilových ucpávkách. S druhou nejvyšší pravděpodobností 0,137 % za 10 let bylo vypočítáno překročení tlaku, které by mělo být sníženo častějšími kontrolami pojišťovacích ventilů na tlakových zařízeních dle české národní normy, tj. ČSN 134309-2, s pravidelností 1x ročně. Z dalších rizik vyplynula poměrně nízká prav-


38

děpodobnost, ta však nezaručuje, že se rizika nemusíme obávat. Je nutné dodat, že můžeme mít několik stejných chladících okruhů a jeden nebude závadný nikdy a jiný zase naopak třeba denně. Z toho vyplývá, že hrozba může být na každém kroku, je však důležité se o ní co nejdříve dozvědět v podobě častých kontrol a následně ji eliminovat jak nejlépe to bude možné.


6

39

NAVRHNĚTE REDUKCI VYBRANÝCH RIZIK A JEJICH FINANČNÍ NÁROČNOST

Pomocí metod byly zjištěny rizika, která budou následně redukována díky vybraným opatřením a sepsání finanční náročnosti Kontrola Rizika jako jsou únik z potrubí, z hadic nebo únik přes ventily mají asi jen jedno řešení minimalizace, a to v podobě častějších kontrol. Vzhledem k tomu, že nikdy nemůžeme dopředu určit, jakou životnost má každý díl, nezbývá nic jiného, než je chodit pravidelně kontrolovat, zda se ventil neuvolnil a nepotřebuje dotáhnout nebo vyzkoušení propouštěcích hadic ještě před přepouštěním amoniaku. Tyto kontroly by měla provádět obsluha chladicího zařízení, takže by měla tato činnost zapadat do jejich zodpovědností plynoucích z jejich pozic. Financování těchto činností by mělo být v rámci jejich měsíčního platu. Čidla s poplašným systémem a světelnou signalizací Pro včasné zaznamenání úniku čpavku v jakékoli části chladicího zařízení bylo nainstalováno několik dvouúrovňových čidel a čidel explozivity ve strojovně, kde se chladicí zařízení nachází. Tato čidla rozpoznají sebemenší únik a ihned o něm informují pomocí světelné signalizace a poplašného systému. Světelná signalizace a poplašný systém je propojen s čidly přes vyhodnocovací jednotku, která dále navazuje na monitoring. Další funkcí vyhodnocovací jednotky je například varovné volání obsluhy chladicího zařízení nebo zaslání SMS o poplachu. Celý tento systém byl ve strojovně závodu Zora nainstalován, ale po několika zkušenostech se zjistilo, že čidla jsou chybně rozmístěna vzhledem ke vzdálenostem od ventilů a celkové velikosti místnosti strojovny. Celková cena nainstalovaného systému činila 1.498.702,- Kč. V této ceně jsou zahrnuta čidla a vyhodnocovací jednotka za cca 600.000,- Kč, montáž čidel + zaškolení obsluhy + kalibrace za 300.000,- Kč a práce projektanta, který si účtuje 600 - 800,- Kč/hod, tj. cca 600.000,- Kč. Další upravení tohoto systému tak, aby opravdu správně fungoval, můžeme odhadnout řádově na statisíce. Bližší informace o finanční náročnosti budou až po konzultaci s projektantem.


40

Obrázek 8 – Dvouúrovňové čidlo a čidlo explozivity [Zdroj: autorka] Na obrázku č. 8 lze vidět z levé strany dvouúrovňové čidlo a z pravé strany čidlo explozivity, které dokážou zachytit sebemenší únik amoniaku a tak následně ohlásit.

Obrázek 9 – Vyhodnocovací jednotka [Zdroj: autorka] Vyhodnocovací jednotka je zobrazena v obrázku č. 9. Je propojena s čidly, monitorovací obrazovkou, světelnou signalizací a poplašným signálem, a vyhodnocuje data, která čidla zachytila.


41

Obrázek 10 – Monitoring [Zdroj: autorka] Na obrázku č. 10 lze vidět monitorovací obrazovku, která objasňuje, na přesně kterém místě došlo k úniku amoniaku, překročení tlaku nebo jinému vychýlení od doporučených hodnot.

Obrázek 11 – Světelná signalizace [Zdroj: autorka] Světelná signalizace je zobrazena v obrázku č. 11. Informuje nás, o jak vysoký únik amoniaku se jedná. Světelná signalizace má čtyři fáze: 1. Zelené světlo – nebyl zaznamenán žádný únik 2. Žluté světlo – I. stupeň úniku 3. Červené světlo – II. stupeň úniku 4. Modré světlo – III. stupeň úniku


42

Školení odborné způsobilosti pracovníků Pro riziko, nekvalifikovaného zacházení s chladicím zařízením, se nabízí návrh redukce v podobě školení odborné způsobilosti pracovníků kategorie A, tj. obsluha dle normy EN 13313, pro průmyslová chladicí zařízení, pracující se čpavkem podle současně platných předpisů, jmenovitě ČSN EN 378, dále předpisy EU atd. Program školení zahrnuje 10 vyučovacích hodin s následným zkušebním testem. Po splnění získá pracovník osvědčení, které je platné 3 roky. Po vypršení této lhůty je nutné toto školení zopakovat. Vybraným školitelem je pan Ing. Jan Holmer, který je autorizovaným inženýrem, OSVČ a předmětem živnostenského oprávnění je projekce chladicích zařízení, ocelových konstrukcí a zprostředkovatelská činnost. Cena za školení 10 hodin, kdy jedna hodina stojí 500,- Kč, je 5.000,- Kč nezávisle na počtu účastníků. Vzhledem k tomu, že toto školení se koná v Praze, musí se připočítat i cestovní režie. Průměrně stojí cesta z Olomouce do Prahy cca 300,- Kč, tj. 600,- Kč za cestu tam i zpět za jednoho pracovníka. Pracovníci, zabývající se chladicím zařízení, jsou pouze dva, takže celková cena za dopravu činí 1200,- Kč.


43

ZÁVĚR V současné době stále roste využití nebezpečných chemických látek, kterým bychom měli věnovat zvýšenou pozornost z hlediska prevence před únikem těchto škodlivých látek. A také právě proto, že většina výrobních, zpracovatelských nebo jiných podniků s využíváním nebezpečných látek se nachází v blízkosti nebo přímo v centru osídlených měst, kde by mohli ohrozit zdraví a životy lidí, majetek nebo životní prostředí. Zabezpečení ochrany osob, majetku a přírody musí být vždy na prvním místě. V praktické části byl splněn hlavní i dílčí cíle, tj. byl posouzen současný stav vybraného podniku, analyzovány rizika plynoucí z hlediska možného úniku amoniaku a následně navrženo několik opatření na minimalizaci úniku amoniaku v podobě častějších kontrol, upravení umístění dvojúrovňových čidel a čidel expozivity a častějších školení pracovníků chladícího zařízení. Tímto byl podnik zajištěn, aby se stal bezpečnějším, což bylo právě hlavním a základním cílem. Dle mého názoru je mnou vybraný podnik již na velmi dobré úrovni zabezpečení a tak nebylo jednoduché najít rizika spojené s únikem amoniaku. Každopádně by se nemělo zapomínat na prevenci a časté kontroly, které mohou nadále zajistit bezpečný chod podniku.


44

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BARTLOVÁ I., PEŠÁK M.: Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií II. SPBI Spektrum, Ostrava 2003, 138 s., ISBN 80-86634-30-2 [2] Bezpečnostní

list

[online].

2005[cit.

2015-04-25].

Dostupné

z:

http://prodkatalog.lindegas.cz/international/web/lg/cz/prodcatlgcz.nsf/RepositoryByAlias/BLR717/$file/BL0002%28R717%29.pdf [3] BUMBA Jan, KELNAR Lubomír, SLUKA Vilém: Postupy a metodiky analýz a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií. Praha: VÚBP, 2000.

[online].

[cit.

2015-04-23].

Dostupné

z:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&u act=8&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.vubp.cz%2Findex.php%2F component%2Fdocman%2Fdoc_download%2F152-postupy-a-metodiky-analyz-ahodnoceni-rizik-pro-uely-zakona-o-prevenci-zavanych-ha [4] Instrukční příručka: pro centrální čpavkové chladící zařízení čokoládovny NESTLÉ Česko s. r. o., závodu Zora. Olomouc, 2011, 87 s. [5] Kemler

kód

[online].

2008[cit.

2015-05-05].

Dostupné

z:

http://metodika.cahd.cz/KJPO/KJPO080302%20-%20Kemler%20kod.pdf [6] KOCIÁNOVÁ, Silvie. Prostředky individuální ochrany. Hasičský záchranný sbor ČR.

Praha,

2012

[online].

[cit.

2015-04-29].

Dostupné

z:

http://www.hzscr.cz/clanek/prostredky-individualni-ochrany-nebezpecnechemicke-latky.aspx [7] KROUPA, Miroslav a Milan ŘÍHA. Průmyslové havárie. Vyd. 1. Praha: Armex Publishing, 2007, 169 s. ISBN 978-80-86795-49-2 [8] MANAGEMENT MANIA: Ishikawův diagram. [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/ishikawuv-diagram [9] MARHOLD, Josef V. Přehled průmyslové toxikologie: anorganické látky. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1980, 522, [1] s. [10] MAŠEK, Ivan, Otakar J MIKA a Miloš ZEMAN. Prevence závažných průmyslových havárií. Vyd. 1. Brno: VUT FCH, 2006, 98 s. ISBN 80-214-3336-1 [11] Ministerstvo vnitra České republiky, odbor bezpečnostní politiky. Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu. [online]. Praha,


45

2009. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/terminologickyslovnik-krizove-rizeni-a-planovani-obrany-statu.aspx [12] Ochrana osob a majetku. Bezpečnost a bezpečnostní prostředí. Bezpečnostní rizika a ohrožení. [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://webcache. googleuserctent.com/search?q=cache:U1eU9pWi5qIJ:www.slu.cz/math/cz/knihovna/

ucebni-

texty/Ochrana-osob-a-majetku/Bezpecnost-a-bezpecnostni-prostredi_bezpecnostni-rizika-a-ohrozeni.ppt+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=opera [13] PROCHÁZKOVÁ, Dana, Otakar J MIKA a Miloš ZEMAN. Bezpečnost a krizové řízení. Vyd. 1. Praha: Police history, 2006, 255 s. ISBN 80-864-7735-5 [14] RUBINA, Aleš, Olga RUBINOVÁ a Pavel UHER. BT02 - TZB III vzduchotechnika: sbírka příkladů. Brno: Litera Brno, c2013, 94 s. ISBN 978-80-903586-6-9 [15] SKÁCEL, A.: Hodnocení zdravotních rizik expozicí chlóru a amoniaku. Protokol č. 131304, o autorizovaném hodnocení zdravotních rizik, Ostrava, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 2004 [16] skw.PIESTERITZ. Použití amoniaku. [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: https://www.skwp.de/cz/produkty/agrochemie/lexikon/pouziti-amoniaku.html [17] ŠEFČÍK, V.: Analýza rizik. Zlín: UTB, 2009. ISBN 978-80-7318-696 [18] Toxické a chemické vlastnosti některých nebezpečných chemických látek: Čpavek (amoniak)

[online].

2008

[cit.

2015-05-05].

Dostupné

z:

http://old.hzspk.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=210&Itemid=1 48


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČSN – Česká technická norma EU – Evropská unie CHKT – Chladicí a klimatizační technika OSVČ – Osoba výdělečně činná PHA – Preliminary Hazard Analysis SMS - Short message service

46


47

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Tabulka amoniaku při přepravě [18] ............................................................ 20 Obrázek 2 – Sběrač amoniaku NH3 [Zdroj: autorka] ........................................................ 26 Obrázek 3 – Informace o chladícím zařízení v závodě Zora [4]........................................ 27 Obrázek 4 – Protiplynová maska se dvěma filtry „K“ proti čpavku [Zdroj: autorka] ........ 31 Obrázek 5 – Vzduchové dýchací přístroje SATURN S5 [Zdroj: autorka] ......................... 31 Obrázek 6 - Ochranné protichemické obleky OPCHO 90 [Zdroj: autorka] ....................... 32 Obrázek 7 – Vyjádření faktorů vedoucích k úniku čpavku [Zdroj: autorka] ..................... 33 Obrázek 8 – Dvouúrovňové čidlo a čidlo explozivity [Zdroj: autorka] ............................. 40 Obrázek 9 – Vyhodnocovací jednotka [Zdroj: autorka] .................................................... 40 Obrázek 10 – Monitoring [Zdroj: autorka] ....................................................................... 41 Obrázek 11 – Světelná signalizace [Zdroj: autorka] ......................................................... 41


48

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Cyklus oprav ................................................................................................ 28 Tabulka 2 – Identifikace potenciálních rizik .................................................................... 35 Tabulka 3 – Stanovení pravděpodobnosti rizika za období ............................................... 35 Tabulka 4 – Určení příčin rizik ........................................................................................ 36 Tabulka 5 – Určení důsledků rizik a stanovení pravděpodobnosti škody způsobené hrozbou .................................................................................................................. 36 Tabulka 6 – Stanovení obecných opatření vedoucích k minimalizaci hrozby ................... 37


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P1: Havarijní plán pro případ úniku čpavku závodu Zora

49

PŘÍLOHA PI: HAVARIJNÍ PLÁN PRO ÚNIK ČPAVKU ZÁVODU ZORA

Zabezpečení ochrany podniku z hlediska vzniku mimořádné události. Veronika Pokorná

Recommend Documents