i n f o r m a č n í z p r a v o d a j Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě září/2009
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e Představujeme ÚVAFM Ústav pro Výzkum a Aplikace Fuzzy Modelování (ÚVAFM) je vědecké pracoviště, které je součástí Ostravské univerzity (OU). Zaměřuje se nejen na teoretický výzkum, ale také na praktický vývoj různých speciálních matematických metod, které umožňují pracovat s nepřesnými informacemi. Tyto metody lze použít při řízení složitých systémů, v databázových systémech, v optimalizaci, dále také efektivně při aproximaci funkcí, řešení diferenciálních rovnic, filtraci signálu a v mnohých dalších odvětvích. ÚVAFM byl založen 1. 9. 1996 za podpory MŠMT v rámci programu „Podpora výzkumu na vysokých školách“. Ke konci roku 2008 v něm pracovalo 13 vědeckých pracovníků (prof. V. Novák, prof. J. Močkoř, prof. I. Perfiljeva, A. Dvořák, Ph.D., Mgr. V. Pavliska, RNDr. M. Daňková, Ph.D., RNDr. M. Holčapek, Ph.D, RNDr. J. Kupka, Ph.D., prof. R. Mesiar, Mgr. P. Murinová, Mgr. D. Plšková, Mgr. M. Dyba, RNDr. M. Štěpnička, Ph.D.) a dalších 9 pracovníků PřF OU se podílelo na výzkumných úkolech ústavu. ÚVAFM formálně garantuje a prakticky vykonává výuku doktorského studijního oboru Fuzzy modelování. V současné době studuje tento obor v denní formě 8 studentů (Mgr. P. Hoďáková, Mgr. L. Pučok, Mgr. I. Tomanová, Mgr. L. Vavříčková, Mgr. M. Wrublová, Mgr. D. Plšková, Mgr. P. Murinová, Mgr. M. Dyba).
> Zaměstnanci a studenti ÚVAFM. Zleva: Pučok, Dyba, Tomanová, Pavliska, Hoďáková, Wrublová, Štěpnička, Perfiljeva, Vavříčková, Dvořák, Kreinovich (host), Novák.
Ostravská univerzita rozvíjí fuzzy matematiku a její aplikace již více než 12 let. Za tu dobu univerzita vytvořila unikátní pracoviště, jehož výsledky jsou uveřejněny ve více než 600 vědeckých publikacích včetně 4 vědeckých monografií vydaných v USA a Rusku. Pracovníci ÚVAFM prezentovali své výsledky již ve více než 25 zemích v Evropě, Americe, Asii a Austrálii např. v USA, Japonsku, Koreji, Thajsku, Číně a na Novém Zélandu.
> Některé z monografií ÚVAFM.
> Vědecké časopisy, v jejichž redakčních radách jsou pracovníci ÚVAFM.
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e ÚVAFM se také významně podílel na organizaci mezinárodních konferencí a setkání. Jmenujme například Světový kongres IFSA‘97 (International Fuzzy System Association) (1997, Praha), mezinárodní konferenci „The Logic of Soft Computing IV.” (2005, Ostrava) a hlavně mezinárodní konferenci EUSFLAT 2007 (European Society for Fuzzy Logic and Technology) (2007, Ostrava), která byla nedávno zařazena do Proceedings ISI společnosti Thomson Reuters a publikace z této akce jsou v databázi Web of Knowledge. Dále pak CzechJapan Seminar 2007, Czech-Latvian Seminar 2008 a mezinárodní studentskou konferenci ISCAMI’09 (International Student Conference on Applied Mathematics and Informatics) (2009, Malenovice).
> Konference ISCAMI’09 konaná v Malenovicích.
> K onference IFSA’97 v Praze.
Mezinárodní konference EUSFLAT 2007 v Ostravě, které se také zúčastnil L. A. Zadeh, světově uznávaná špička a nestor v oboru fuzzy modelů z kalifornské univerzity v USA. OU se může pyšnit faktem, že L. A. Zadeh je jejím čestným doktorem.
Ústav spolupracuje s dalšími významnými zahraničními osobnostmi z různých oblastí vědy. V poslední době nás navštívili mimo jiné: • Vladik Kreinovich (Department of Computer Science University of Texas at El Paso, USA) • Moataz El-Zekey (Department of Mathematics and Descriptive Geometry Faculty of Civil Engineering, Slovak University of Technology, Slovakia) • Sandor Jenei (University of Pécs, Hungary) • Thomas Vetterlein (Medical University of Vienna, Austria) • Nadezhda Yarushkina (Ulyanovsk State University, Russia) • George Klir, Robert Demicco (State university of NY at Binghamton, USA) • Lluis Godo, Francesc Esteva (Institut d‘Investigació en Intel.ligència Artificial, Spain) • Alexandr Šostaks (University of Latvia, Latvia) • Alexandr Bozhenyuk, Stanislav Belyakov (Southern Federal University, Russia) • Bernard De Baets, Hans De Meyer, Koen C. Maes (Ghent University, Belgium) • Barnabas Bede (Budapest Tech, Hungary) • Ulrich Bodenhofer (Johannes Kepler University Linz, Austria)
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e Ústav díky svým mezinárodním aktivitám stojí za podepsáním pěti bilaterálních smluv o dlouhodobé vědecké spolupráci mezi OU a univerzitami či samostatnými výzkumnými ústavy z různých zemí Evropy, ke kterým v nedávné době došlo. Ostravský „fuzzy ústav“ se podílí na mnoha projektech, českých i mezinárodních. Z dřívějších dokončených projektů jmenujme například tyto:
> Vladik Kreinovich (vlevo) a Moataz El-Zekey (vpravo) přednášejí na pravidelném semináři ÚVAFM.
• Grant GA AV ČR A1086501 „Algebraické metody ve fuzzy logice se zaměřením na rozhodování a řízení” (1995–1997) • Grant 201/04/1033 GA ČR „Přibližná dedukce a zobecněné kvantifikátory“ (2004–2006) • Grant 201/96/0985 GA ČR „Metody učení ve fuzzy expertním systému pro řízení a rozhodování” (1996–1998) • Spolupráce na projektu EU COST, action 15 „Many-Valued Logics for Computer Science Applications” (1997–1999) • Česko-Japonská spolupráce v rámci projektu KONTAKT ME-200 „Methods for Decision Support in Environment with Uncertainty” (1998–2000) • Česko-Německý projekt CZE 01/022 „Fuzzy relations as tools for modeling industrial processes” (2001–2003) Mezi probíhající projekty můžeme zařadit: • Výzkumný záměr MSM 6198898701 „Logické a algebraické metody pro zpracování informací zatížených neurčitostí a jejich použití ve fuzzy modelování” (2005–2010) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR • Výzkumné centrum 1M0572 „Data - Algoritmy - Rozhodování” (2005–2009) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR •G rant GA AV ČR IAA108270902 „Teorie semilineárních svazově uspořádaných prostorů” (2009–2011) •G rant GA AV ČR IAA108270901 „Kardinalita fuzzy množin a fuzzy kvantifikátory” (2009–2011) •B ilaterální mobility v rámci projektu Socrates s University of Catania, Itálie (od 2001) Jsme jedním z mála pracovišť v Evropě, kde vznikají tzv. fuzzy modely využitelné v každodenním životě každého z nás. A to jak v zařízeních pro domácnost, tak v samotném průmyslu. Například automobilka Nissan jako jedna z prvních zavedla fuzzy logiku v ABS protiskluzovém systému a automatické převodovce. Automobilka Volkswagen nabízí vedle ABS automatickou převodovku, která reaguje na styl jízdy řidiče (sportovní, opatrný apod.) a podle toho řadí rychlosti. Fuzzy logiku však aplikují i jiné firmy, např. Boeing, Texas Instruments, Matsushita, Sony, Siemens a další. Z dalších reálných aplikací můžeme uvést i domácí spotřebiče, jako jsou vařič rýže, pračka, vysavač, apod. Součástí činnosti ÚVAFM je nejen vědecká práce v oblasti základního výzkumu, ale také vývoj softwarového systému LFLC 2000. Tento systém představuje hlavní nástroj pro fuzzy modelování. Na něm se ověřují metody a algoritmy vyvinuté na základě získaných teoretických poznatků. Systém pracuje pod Windows 95/98/2000/NT/XP a lze ho použít pro aplikace v automatickém řízení, rozhodování a vytváření modelů na základě principů rozvíjených ve fuzzy logice. Systém je integrován se systémem Matlab/Simulink. Systém LFLC byl prakticky aplikován při řízení 5 hliníkových tavících pecí v Kovohutích Břidličná. Vedle výzkumných a vývojových aktivit je ústav hluboce zainteresován do vzdělávací úlohy univerzity. Jak již bylo zmíněno v úvodu, dlouhodobě se na výzkumných úkolech ústavu podílí 9 pracovníků PřF OU, kterým jsou tak vytvořeny podmínky pro kariérní a vědecký růst, což se pozitivně odráží
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e v akreditačních řízeních na jejich domovských katedrách. Nikoliv náhodou je v akreditačních spisech souvisejících studijních programů uveden ústav jako institucionální garant zaštiťující žádosti svým personálním i publikačním potenciálem. Kmenoví pracovníci ústavu se následně sami podílejí na garanci a výuce předmětů na katedře matematiky. Výše uvedený studijní obor – fuzzy modelování – je momentálně početně nejvíce zastoupeným oborem doktorského studia na KMA. Studenti tohoto oboru mají např. již během studia zajištěn přístup k technice, vybavení či grantovým prostředkům na cestovné na špičkové úrovni. Z nejlepších absolventů se pak tradičně rekrutují budoucí pracovníci ústavu. Řídíme se v tomto ohledu názorem, že výuka a věda jsou dvě spojené nádoby. I to je jeden z důvodů, proč hraje ÚVAFM klíčovou úlohu v přípravě projektu v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v prioritní ose 1, tedy v projektu vytvoření evropského centra excelence. Do projektu jsou zapojeny kromě OU i VŠB-TU, Slezská univerzita v Opavě, Ústav geoniky AV ČR a nově i VUT Brno. Ostravské univerzitě by měl projekt v případě schválení přinést nejen obrovský růstový potenciál v oblasti výzkumu a vývoje a potažmo magisterského a hlavně doktorského vzdělání, ale také novou budovu na Hladnově společně využívanou pracovníky ÚVAFM a PřF. Závěrem bychom chtěli vyslovit přání, abychom se i nadále zapojovali do různých zajímavých projektů a nacházeli další aplikace prakticky použitelné v běžném životě. Doufáme, že se naše úsilí postupně zúročí a pevně věříme, že ÚVAFM má a bude mít významný přínos pro celou Ostravskou univerzitu, uznávanou jako univerzitu přispívající k vědeckému a společenskému pokroku. V případě zájmu o další informace, týkající se ÚVAFM, můžete navštívit naše webové stránky http://irafm.osu.cz.
Autoři: Dyba, Hoďáková, Tomanová, Vavříčková, Wrublová, Štěpnička.
Podporujeme znevýhodněné studenty při studiu U příležitosti zahájení realizace Rozvojových projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci „Programu na podporu mladých lidí sociálně, ekonomicky i zdravotně znevýhodněných při vstupu/během studia i po absolvování“ jsem oslovila zakladatelky Center pro podporu studentů se specifickými potřebami na dvou ostravských vysokých školách – na VŠB TU Ostrava a na Ostravské univerzitě. Danuše Bauerová byla jednou z mnoha, kteří stáli při zrodu Centra pro znevýhodněné studenty Slunečnice při Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzity Ostrava a Zdeňka Telnarová se podílela na založení Centra Pyramida při Ostravské univerzitě v Ostravě. Obě se podílejí na řešení rozvojových projektů, které si mimo jiné kladou za cíl prohloubit spolupráci mezi centry pro podporu studentů se speciálními potřebami za účelem zkvalitnění poskytovaných služeb a jejich efektivní realizaci. Zmíněné spolupráce se týkaly také otázky: Co bylo prvotním důvodem a hlavním impulsem pro vznik centra pro znevýhodněné studenty? Jakou koncepci jste volila? DB: V začátku jsme byli ovlivněni zkušenostmi studentky, která naši fakultu absolvovala, ač jí byla stanovena lékařská diagnóza tzv. praktická slepota. Její studijní překážky byly vážné, ale ona již s nimi uměla žít i studovat. Všímali jsme si zejména těch, které byly zbytečné, a bylo je možno odstranit jen zlepšením komunikace. Nejvíce času během svého studia věnovala kompletaci studijních materiálů, neboť zaznamenávat si mohla pouze mluvené slovo, nikoliv zápisy na tabuli ani prezentace pedagogů. Jejich získávání od pedagogů před přednáškou, natož v elektronické podobě, byl velký problém, i když právě to byla cesta, jak nejvíce mohla svou práci zefektivnit. Skripta v elektronické podobě to byl ve většině případů jen sen. Pedagogové se obávali zneužití svých materiálů. Nezapomeňme, že jde o zkušenost zhruba 10 let starou! Dnes je situace naštěstí jiná – mezi veřejnost se dostává povědomí o „normálnosti“
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e podobných potřeb. Již tehdy se však ukázalo, že oslovení pedagogů jinou, oficiálnější cestou než zaklepáním studentky, pro ně bylo přijatelnější. A to byl již jen krůček k myšlenkám založení Centra, které by kontakt pedagogů a studentů se specifickými potřebami zprostředkovávalo. Nelze však nezmínit úrodnou půdu pochopení vedení fakulty, univerzity a veřejnosti. Podstatnou roli sehrála podpora podobných aktivit programy Evropské unie. Výsledkem byla rychlá institucionalizace našich snah a oficiální přijetí služeb pro studenty se specifickými požadavky formou Vyhlášky děkana. Centrum Slunečnice působí pouze na Ekonomické fakultě VŠB, či také na fakultách ostatních? DB: Centrum Slunečnice poskytuje specifické služby studentům Ekonomické fakulty, avšak spolupráce s dalšími univerzitními pracovišti s podobnými cíli, zejména s pracovníky Fakulty elektrotechniky a informatiky a dalších fakult, s rektorátními pracovišti aj., je úzká. V případě potřeby poskytujeme dle možností cokoliv z toho, co umíme nebo vlastníme, dalším. Ekonomická fakulta sídlí v centru Ostravy a ostatní pracoviště jsou na druhém konci města, to je hlavní důvod, proč je Centrum podpory přímo na fakultě, tj. co nejblíže specifickým požadavkům studentů.
Centrum pro znevýhodněné studenty Slunečnice při VŠB-TU Ostrava vzniklo o dva roky dříve než Centrum podpory studentů se specifickými potřebami Pyramida při Ostravské univerzitě. Dá se říci, že vznik Pyramidy byl inspirován činností centra Slunečnice a do jaké míry? ZT: Nešlo přímo o inspiraci, i když připouštím určitý vliv. Podnět k založení Pyramidy byl jiný. Ještě před založením Centra započala práce na integraci studentů se speciálními potřebami na jednotlivých fakultách, kde tito studenti studovali nebo měli zájem studovat. Je zvláštní, že např. na Přírodovědecké fakultě se soustřeďovali studenti se sluchovým postižením, na Fakultě umění nebo na Pedagogické fakultě zase studenti se zrakovým postižením. Bohužel neexistoval jednotný přístup k handicapovaným studentům. Na rozdíl od VŠB-TU nemusí Ostravská univerzita řešit problém velké vzdálenosti fakult, společné centrum je jistě lepším řešením a tento model se osvědčuje. Abych se vrátila k prvotnímu impulsu: bylo jím dvanáct studentů se sluchovým postižením, mnozí s praktickou hluchotou, absolventi střední školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí, kteří se v r. 1998 přihlásili ke studiu Aplikované informatiky formou distančního studijního programu na Přírodovědeckou fakultu. Během doby se spousta věcí změnila, na počátku byla pouze dobrá vůle, žádné zkušenosti a žádné zázemí. Studium řádně ukončili tehdy pouze dva studenti a i to považuji za úspěch. V té době jsme se zapojili do evropského projektu Equal „Pro plný život“ a začali se touto problematikou více zabývat. Centrum Pyramida vzniklo v době, kdy už jsme měli jasno v tom, jak by mělo fungovat. U jeho zrodu kromě mne stáli Eva Zezulková a Cyril Klimeš. DB: Já bych dodala, že spíše centrum Slunečnice se nechalo inspirovat Pyramidou, protože na Ostravské univerzitě byly zkušenosti se studenty se specifickými potřebami delší. Na EkF VŠB-TU Ostrava se podařilo během krátké doby pracoviště institucionalizovat a „dát mu jméno“, což jsme považovali za důležité zejména pro studenty a uchazeče. Je pro ně dobré, když nastupují do určitého řádu, který sice není dokonalý, ale pomáhá. Každý z pedagogů o Centru Slunečnice alespoň slyšel a k požadavkům se staví jinak.
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e V současné době obě centra spolupracují. Můžete zmínit hlavní oblasti spolupráce a uvést konkrétní příklady? ZT: Osvětová a vzdělávací činnost je prvním bodem spolupráce. Oblastí, ve které spolupracujeme a kterou pokládám za důležitou a významnou, je oblast celoživotního vzdělávání pracovníků obou univerzit. Nehraje zde roli, kdo je z jaké univerzity či fakulty, ale to, jakým způsobem pedagogický a nepedagogický personál přistupuje ke studentům se speciálními potřebami, zda a nakolik je s jejich speciálními potřebami obeznámen a je ochoten a schopen je vnímat. DB: Koordinujeme zejména strategie rozvoje, navzájem se doplňujeme a ovlivňujeme. Naším společným přáním je, aby absolvent střední školy se speciálními potřebami ve studiu pokračoval, není tolik důležité na které z univerzit. V tomto duchu pracujeme s uchazeči o studium. Konkrétním výstupem minulé i současné spolupráce je virtuální sdílení informací a znalostí a vytváření virtuální komunity, tj. sítě, která by podporovala zpřístupňování vzdělávání od formálního po neformální. Stránky jsou vytvářeny, ne bez komplikací, společně všemi ochotnými prostřednictvím MediaWiki na webu StudiumBezBarier.eu.
Ve kterých oblastech se bude vzájemná spolupráce dále rozvíjet? ZT: Další spolupráci bychom rádi rozvíjeli ve vzájemném informování o metodikách poskytovaných služeb. Není jistě nutné mít metodiku společnou, ale můžeme se vzájemně inspirovat. Služby, které obě centra poskytují, nejsou přesně specifikovány, nejsou popsány procesy, které se zajišťováním jednotlivých služeb souvisí, jak v jednotlivých případech postupovat. Podobně to je jistě v počátcích každé činnosti. Potřeba popsání procesů se však stále více projevuje. V současné době centrum Pyramida nabízí pět služeb: zapisovatelskou, asistenční, tlumočnickou, službu pedagogického poradenství a individuální výuky. Nejvíce využívanou službou je pedagogické poradenství. V rámci rozvojového projektu MŠMT na rok 2009 budou vypracovány metodiky zajišťování těchto služeb a zavedena služba psychologického poradenství. Důležitá bude účast samotných studentů se speciálními potřebami na této činnosti, analýza jejich potřeb, jejich návrhy, podněty a relevantní připomínky budou do metodiky zahrnuty. Důležité pro nás budou také připomínky a náměty centra Slunečnice a jeho spolupráce při vytváření konečné verze metodiky. Cílem je vytvořit dokumenty, které by byly využitelné oběma centry, event. i dalšími centry při českých vysokých školách. DB: Spolupráci plánujeme v osvětě směrem k veřejnosti, dokladem je tento článek. Nejsme specialisty na marketing, ale víme, že jeho působení může významně ovlivnit výsledky našeho snažení, zejména kvalitu přijímání speciálních potřeb lidí ostatními. Bylo by mrháním, kdybychom na tomto poli síly nespojili. Významná je spolupráce v oblasti vývojových a výzkumných aktivit. Nadále budeme společně publikovat na konferencích s danou problematikou, také na konferenci „Slunečnice – Zpřístupňování vzdělávání“, kterou pořádáme každoročně. Jako příklad dílčích aktivit lze uvést, že jsme také pouze na začátku ve sdílení metadat o studijních materiálech přístupných pro studenty se speciálními potřebami a jejich následným poskytováním mezi školami dle konkrétní potřeby. ZT: V příštím období bychom rádi zapojili do činnosti centra Pyramida studenty oboru speciální pedagogiky a oboru sociální práce v rámci povinných praxí a centrum Slunečnice by mohlo praxe našich studentů rovněž efektivně využít. Od změny koncepce praxí a zařazením nových předmětů jako „Asistence studentům se speciálními potřebami“, „Rovné příležitosti a lidé se zdravotním postižením“, „Interpersonální osobní asistence“ a dalších, si slibujeme účinnější zapojení studentů Ostravské univerzity do řešení úkolů spojených s integrací osob se zdravotním postižením do společnosti s důrazem na integraci v terciálním vzdělávání.
ˇ ivot v Pˇrírodˇ Z e DB: Byly zmíněny aktivity podporující sdílení informací mezi centry. Efektivním způsobem dnešní doby je jejich sdílení elektronickou cestou přes webové rozhraní. Podnikáme kroky pro přijímání myšlenky nezištného poskytování potřebných informací dalším mezi vysokými školami, ale také mimo ně, a poskytujeme technologické zázemí pro toto sdílení. Velký balík aktivit nás čeká v propojování s nižšími stupni vzdělávání, vždyť přijetí myšlenky vysokoškolského studia člověka začíná již na škole základní, ne-li dříve. Komunita, jejímž cílem je zpřístupňování vzdělávání, překračuje hranice škol do vzdělávání celoživotního a neformálního. Významný dluh cítím v akceptování tzv. pozitivní rekomendace v souvislosti s uplatněním absolventů na trhu práce.
Pro každou činnost, má-li být úspěšná a efektivní, existují dva základní předpoklady – kvalitní lidé a dostatek financí. Ale postupně: Jak je v současné době zajištěno financování chodu obou center a jaká tendence se dá předpokládat do budoucna, je-li to vůbec možné? ZT: Zatím se nám daří získávat rozvojové projekty MŠMT, bez kterých by účinná podpora uchazečům a studentům se speciálními potřebami prakticky nebyla možná, příp. projekty Evropských strukturálních fondů. Provozní náklady centra Pyramida jsou hrazeny z prostředků univerzity. I do budoucna jistě bude možné spoustu aktivit uskutečňovat jen díky projektům. Důležitým počinem je vybudování školícího střediska Pyramidy, které uvedeme do provozu pro studenty a zaměstnance Ostravské univerzity i širší veřejnost v září 2009, a které bude stejně jako centrum Pyramida umístěno v prostorách univerzitní knihovny. Soustředění veškerých vzdělávacích aktivit, zaměřených na podporu studentů se speciálními potřebami do školícího střediska Pyramidy, zpřístupní vzdělávací aktivity většímu počtu osob a umožní systematicky budovat vzdělávací nabídky jak v rámci vysokoškolských studijních programů, tak v oblasti celoživotního vzdělávání. BD: Centrum Slunečnice bylo založeno díky aktivitám projektu ESF „Nechť studuje kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv“, pokračovali jsme projektem FALCO „Zkvalitnění přístupu akademických pracovníků k handicapovaným studentům”. Návazně jsme začali také využívat rozvojových projektů MŠMT. Mnoho nyní rutinních činností, které pro svůj vznik využily projektové financování, je nyní zajišťováno prostředky z provozu školy a fakulty. Další projektové financování je využíváno pro rozvoj služeb. Jací jsou lidé, kteří se na činnosti center podílejí? Co je pro Vás obě, jako manažerky, důležité při výběru spolupracovníků? DB: Za nejdůležitější považuji schopnost tvůrčí práce a samostatnosti, zejména v začátcích činností, ale do jisté míry stále. Postupy není možno pracovníkům „nalinkovat“, jde o nové a nové problémy, s jejichž řešením se musí vyrovnat. Bez toho, abychom stále nacházeli skulinky (a někdy to jsou pěkné díry), kudy služby zlepšovat, bychom brzy byli nepotřebnými. Nebudu zmiňovat obětavost, tolerantnost, vnímavost, empatii apod. – jiní lidé k nám ani nepřicházejí. Všichni jsou ochotni věnovat svůj čas a schopnosti pomoci ostatním. ZT: Lidé s nápady a schopností je dotáhnout do konce. Lidé schopní empatie a porozumění, kterým není lhostejno, jaké bariéry musejí studenti se zdravotním postižením překonávat. Děkuji za rozhovor. Pavla Janoschová, PřF OU
Foto: Beáta Sklářová
Život v Přírodě (ŽvP) vydává Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity v Ostravě • Život v Přírodě je v elektronické podobě dostupný na http://prf.osu.cz/ ➙ Ze života fakulty ➙ Život v Přírodě, uzávěrka vždy 15. v měsíci s výukou. Příspěvky, názory, postřehy posílejte na adresu redakční rady
[email protected] • Telefonické spojení s redakcí 597 092 105 nebo mobil 731 608 142