Vzdělanost v Pardubickém kraji Předkládaný analytický materiál navazuje na publikaci „Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Pardubický kraj – analýza výsledků“ vydanou v září roku 2013. Vzhledem k tomu, že díky sčítání lidu jsou za oblast vzdělání k dispozici podrobnější údaje, lze provést detailnější hodnocení. Shrnutí základních poznatků V populaci kraje je vyšší podíl vyučených a nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných než v ČR. Úroveň vzdělanosti je u mladší generace vyšší než u generace starší. Ženy nižší věkové kategorie dosahují vyššího stupně vzdělání než muži. Nejčastějším typem středního vzdělání s maturitou je střední odborné. Mladší generace častěji získává vysokoškolský titul, ze třetiny jde o titul bakalářský. Ženy mají častěji bakalářské vzdělání, muži magisterské, nebo doktorské. V průběhu let se radikálně změnil společenský pohled na vzdělanost žen. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných má pedagogické vzdělání. Obyvatelé s vyšší úrovní vzdělání se koncentrují do velkých center a okolí. 1. Úroveň vzdělanosti v Pardubickém kraji V populaci kraje je nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných než v ČR
Podle dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011, které poskytlo unikátní výsledky z oblasti vzdělanosti, měla v populaci Pardubického kraje ve věku 15 a více let největší zastoupení vzdělanostní skupina vyučených (37 %). Následovala skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou, která zahrnuje také nástavbové a vyšší odborné vzdělání, a byla zastoupena 31 %. Třetí nejpočetnější byla vzdělanostní skupina základní vzdělání včetně neukončeného s 18% podílem. Ukončené vysokoškolské vzdělání mělo 10 % z populace 15letých a starších. Ve srovnání s úrovní vzdělanosti v celé republice je v Pardubickém kraji silněji zastoupena skupina vyučených, naopak nižší podíl mají osoby vysokoškolsky vzdělané. Ostatní vzdělanostní stupně jsou v populaci Pardubického kraje zastoupeny srovnatelně jako v celé republice.
2. Vzdělanost podle věku Mladší generace častěji dosahuje vyšší stupeň vzdělání
Z analýzy úrovně vzdělanosti obyvatel Pardubického kraje vyplývá, že mladší generace (20 až 34 let) se snaží získat vyšší stupeň vzdělání, než tomu bylo u generace starší. Mezi osobami ve věku 20 až 34 let je patrné nadprůměrné zastoupení středoškolsky vzdělaných (s úplným středním vzděláním s maturitou). Věková skupina 25 až 34 vykazuje vysoké zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Mezi obyvateli ve věku 35 až 69 let je nejsilněji zastoupena skupina vyučených. S rostoucím věkem se zvyšuje podíl osob se základním vzděláním a zároveň klesá podíl obyvatel s vyšším stupněm vzdělání. Nejstarší generace (80 a více let) je charakteristická vysokým zastoupením osob, které mají pouze základní vzdělání. 1
Osoby se základním vzděláním jsou nejvíce zastoupeny v nejstarší generaci
Vyučení mají mezi mladší generací podprůměrné zastoupení
Skupina osob, které jako své nejvyšší ukončené vzdělání uvedly vzdělání základní, zahrnuje i žáky základních škol starší 15 let, dále také studenty a učně studující na středních školách nebo učilištích. Z toho důvodu je tato vzdělanostní skupina velice silně zastoupena mezi osobami ve věku 15 až 19 let, mírně tím může být navýšena i věková skupina 20 až 24 let. Nejnižší podíl osob se základním vzděláním je věkové skupině 30 až 44 let. U obyvatel kraje ve věku 45 a více let se s rostoucím věkem zvyšuje zastoupení osob, které dosáhly pouze základní vzdělání, u věku 70 až 89 let je to přibližně třetina populace, u 90letých a starších dokonce polovina. Nejsilněji jsou v populaci kraje zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených. Tato vzdělanostní skupina má podprůměrný podíl u obyvatel ve věku 20 až 34 let, u nichž je patrná snaha absolvovat minimálně střední školu zakončenou maturitou. Největší zastoupení mají vyučení ve věkové skupině 35 až 64 let. Se zvyšujícím se věkem podíl vyučených v populaci klesá, což je kompenzováno nárůstem počtu osob se základním vzděláním.
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věku z toho podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Obyvatelstvo ve věku 15 a více let Celkem
základní vč. neukončeného
střední včetně vyučení (bez maturity)
436 534
17,9
36,6
15 - 19
29 715
79,1
6,3
20 - 24
33 107
9,6
24,1
25 - 29
33 553
6,5
27,9
30 - 34
40 865
5,4
35 - 39
42 592
40 - 44 45 - 49
úplné střední s maturitou vč. nástavbového a VOŠ 31,1
vysokoškolské
bez vzdělání
9,9
0,4
5,7
-
0,2
54,5
7,4
0,4
39,5
20,4
0,4
34,0
40,7
14,7
0,6
4,7
44,3
34,9
11,5
0,5
33 409
5,5
43,1
35,4
12,1
0,4
32 993
7,0
41,7
34,3
12,9
0,5
50 - 54
32 591
11,0
45,1
28,8
11,6
0,5
55 - 59
37 613
16,5
45,5
26,2
8,9
0,5
60 - 64
36 105
15,5
46,7
28,1
7,2
0,4
65 - 69
26 982
22,2
39,6
27,7
8,3
0,3
70 - 74
19 290
28,5
37,9
25,5
5,3
0,4
75 - 79
16 483
34,8
35,9
20,4
5,7
0,5
80 - 84
11 954
38,3
37,9
15,6
4,3
0,5
85 - 89
5 981
44,5
31,4
15,4
3,7
0,7
90 a více
1 640
48,8
27,3
13,9
2,8
0,9
z toho ve věku:
Více než dvě pětiny obyvatel ve věku 20 až 34 let mají své studium ukončené maturitní zkouškou
Vzdělanostní skupina úplné střední vzdělání s maturitou, která zahrnuje také nástavbové a vyšší odborné vzdělání, je druhou nejpočetnější vzdělanostní skupinou mezi obyvateli Pardubického kraje ve věku 15 a více let. Ve věkové kategorii 20 až 24 let dosáhlo tohoto stupně vzdělání 55 % populace, část z nich pokračuje ve studiu na vysoké škole. Obyvatelé s úplným středním vzděláním s maturitou mají nadprůměrné zastoupení ve věkové skupině 25 až 49 let, ve věku 50 až 69 let má tento stupeň vzdělání pouze méně než třetina populace. Pouze jedna sedmina příslušníků nejstarší generace (80 a více let) ukončila své vzdělání maturitní zkouškou. Ve věkové skupině V podílu vysokoškolsky vzdělaných na počtu obyvatel ve věku 15 a více let 25 až 29 let má pětina zaostává Pardubický kraj za republikovou úrovní o téměř 3 procentní body. osob vysokoškolské Nejvyšší zastoupení osob s vysokoškolským titulem (20 %) je ve věkové vzdělání skupině 25 až 29 let. Nadprůměrně je tato vzdělanostní skupina zastoupena u věku 30 až 54 let, podprůměrný podíl má u 55letých a starších. Mezi 70letými a staršími je pouze pět procent vysokoškolsky vzdělaných. Bez vzdělání je méně Méně než půl procenta obyvatel kraje ve věku a 15 a více let uvedlo, že nemají než půl procenta 15letých žádné vzdělání. Rozložení osob, které nedosáhly ani základní vzdělání, a starších podle věku je poměrně vyrovnané, mírně vyšší podíl je u věku 80 a více let.
2
Obyvatelstvo ve věku 20 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (ze zjištěných hodnot) 20 - 34
29,0%
5,7%
44,6%
43,2%
14,3%
34,8%
12,1%
věk
35 - 49
7,0%
50 - 69
16,0%
70 a více
44,5%
27,7%
34,8% 0%
10%
základní vč. neukončeného
Úroveň vzdělání vychází ze společenských požadavků
36,3%
20%
30%
40%
střední vč. vyučení (bez maturity)
50%
9,0%
20,4% 60%
70%
úplné střední vč. nástavbového a VOŠ
80%
5,0% 90%
100%
vysokoškolské
Výše uvedený stav vzdělanosti jednotlivých věkových skupin je do značné míry ovlivněn společenskými požadavky na úroveň vzdělání ale i tím, jaké možnosti vzdělávání byly v jednotlivých historických obdobích. Mladší generace (20 až 34 let) ve srovnání s generací střední využívá výhodnější pravidla pro přijímací řízení na střední a vysoké školy (možnost podat přihlášky na více škol zároveň). Dále určitá část absolventů středních škol a gymnázií nastupuje na vysokou školu s cílem získat pouze nižší bakalářský stupeň vzdělání. Je pravděpodobné, že pokud by nebyla možnost bakalářského titulu, ke vzdělání na vysoké škole by se nerozhodli. Dalším faktem podporujícím vzdělanost mladší generace je rozšiřování studijních možností na středních a vysokých školách, vznik nových oborů, možnost kombinovaného studia, studium v zahraničí apod. Na druhou stranu je v současnosti kladen vyšší důraz na stupeň vzdělání u většiny pracovních pozic, např. bakalářské vzdělání zdravotních sester, učitelek v mateřských školách, na úřednických pozicích apod. Střední generace (35 až 49 let) je charakteristická vysokým zastoupením osob se středním vzděláním (bez maturity i s maturitou), pro tuto generaci bylo střední vzdělání dostačující pro velkou část pracovních pozic. Mezi obyvateli ve věku 50 až 69 let je (v porovnání s ostatními věkovými skupinami) nejvyšší podíl vyučených – v období jejich studií bylo učňovské školství silně podporováno a dělnická profese byla profesí preferovanou. Vzdělanost nejstarší generace (70 a více let) byla ovlivněna válečným a poválečným obdobím, kdy byly podmínky pro studium omezené. Lišil se také společenský pohled na jednotlivé stupně vzdělání – střední vzdělání s maturitou bylo v období po 2. světové válce již stupněm nadstandardním. Vyšší vzdělání bylo pro příslušníky nižších společenských vrstev nedostupné.
3. Vzdělanost podle pohlaví a věku Rozdíly ve vzdělanosti obou pohlaví se mění v závislosti na věku
Polovina žen ve věku 85 a více let má pouze základní vzdělání
Mezi oběma pohlavími jsou poměrně velké rozdíly v úrovni vzdělanosti, které se značně mění v závislosti na věku. Mladší generace žen se snaží získat co nejvyšší stupeň vzdělání a v úrovni vzdělanosti druhé pohlaví převyšuje. Muži a ženy střední generace dosahují srovnatelné vzdělání, ve starší generaci je u žen patrná mnohem nižší úroveň vzdělanosti než u mužů. Mezi ženami je o 8 procentních bodů vyšší zastoupení osob, které dosáhly pouze základního vzdělání, než mezi muži. Podíl osob s nejnižším stupněm vzdělání se u jednotlivých pohlaví velice významně mění podle věku. V mladší generaci žen (věk 20 až 39 let) je nižší podíl osob s nejnižším stupněm vzdělání než ve stejné věkové skupině mužů. Ve věku 40 až 49 let je zastoupení osob se základním vzděláním u obou pohlaví poměrně vyrovnané. Velké rozdíly začínají u 50letých a starších. Od tohoto věku je mezi ženami vyšší podíl osob, které mají pouze základní vzdělání než mezi muži a s rostoucím věkem se tento rozdíl výrazně zvyšuje. U 85letých a starších má základní vzdělání více než polovina žen, u mužů je to necelá třetina. 3
Vyučení mají mezi muži vyšší zastoupení ve všech věkových skupinách Ženy dosahují střední vzdělání s maturitou častěji než muži
Vzdělanostního stupně střední vzdělání bez maturity včetně vyučení dosahují především muži. Mezi muži je podíl vyučených o 13 procentních bodů vyšší než mezi ženami. V tomto stupni vzdělání je vyšší zastoupení mužů ve všech věkových kategoriích. Podíl žen, které dosáhly úplného středního vzdělání ukončeného maturitou (zahrnuje i nástavbové a vyšší odborné vzdělání), je o 7 procentních bodů vyšší než je tomu v mužské populaci. Tvrzení o vyšším zastoupení žen, které dosáhly středního vzdělání s maturitou, platí pro mladší i střední generaci, s rostoucím věkem se rozdíly snižují. Až od věku 70 let je podíl středoškolsky vzdělaných vyšší u mužů. Nejvyšší zastoupení osob, které složily maturitní zkoušku, je ve věkové skupině 20 až 24 let, kdy část středoškolsky vzdělaných ještě studuje vysokou školu.
Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a nejvyššího ukončeného vzdělání z toho podle nejvyššího ukonč. vzdělání (%)
z toho podle nejvyššího ukonč. vzdělání (%)
Muži Ženy základní střední úplné střední základní střední úplné střední ve věku vč. neukonve věku vč. neukonvč. s maturitou vč. s maturitou vysokovysoko15 a 15 a čeného vyučení vč. čeného vyučení vč. školské školské více let více let a bez (bez nástavbového a bez (bez nástavbového vzdělání maturity) a VOŠ vzdělání maturity) a VOŠ Celkem
213 545
14,1
43,1
27,8
10,5 222 989
22,4
30,4
34,3
9,3
15 - 19
15 349
78,8
7,9
4,1
-
14 366
79,7
4,5
7,3
-
20 - 24
17 067
11,6
31,4
47,0
5,5
16 040
8,3
16,3
62,5
9,5
25 - 29
17 469
7,3
35,4
35,4
16,0
16 084
6,5
19,9
43,9
25,1
30 - 34
21 258
6,2
40,8
34,5
13,1
19 607
5,6
26,5
47,4
16,5
35 - 39
21 916
5,5
49,1
29,4
11,4
20 676
4,9
39,3
40,7
11,7
40 - 44
17 046
5,8
47,8
29,5
12,5
16 363
5,9
38,1
41,4
11,7
45 - 49
16 652
6,2
47,3
28,6
13,7
16 341
8,9
36,0
40,1
12,1
50 - 54
16 354
6,8
52,1
24,1
13,5
16 237
16,2
38,0
33,6
9,7
55 - 59
18 453
10,0
53,9
22,4
11,0
19 160
23,8
37,5
29,8
6,8
60 - 64
17 502
9,9
54,4
23,8
9,4
18 603
21,4
39,4
32,2
5,1
65 - 69
12 313
12,1
49,5
26,1
10,2
14 669
31,2
31,2
29,0
6,7
70 - 74
8 224
16,3
47,2
26,3
7,9
11 066
38,3
31,1
24,9
3,3
75 - 79
6 431
17,6
44,9
25,0
10,4
10 052
46,5
30,1
17,5
2,7
80 - 84
4 309
19,5
43,7
25,2
9,4
7 645
49,7
34,7
10,2
1,5
85 - 89
1 836
23,9
37,7
25,4
9,4
4 145
54,6
28,6
10,9
1,2
388
26,0
37,1
22,2
9,0
1 252
57,1
24,3
11,3
0,9
z toho ve věku:
90 a více
U věku 20 až 39 let je mezi ženami vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných než mezi muži
Podíl vysokoškolsky vzdělaných je u obou pohlaví poměrně srovnatelný (10,5 % u mužů; 9,3 % u žen). V jednotlivých věkových skupinách jsou však patrné velké rozdíly. Podobně jako u vzdělanostní skupiny střední vzdělání s maturitou je ve věkové skupině 20 až 39 let vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných mezi ženami než mezi muži. Největší rozdíl je u věku 25 až 29 let, a to o 9 procentních bodů ve prospěch žen. Ve věkové skupině 40 až 49 let je zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním u obou pohlaví srovnatelné. U věku 50 až 74 let je vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných mezi muži. Velké rozdíly nastávají u osob 75letých a starších, kde je počet žen s vysokoškolským vzděláním minimální. V průběhu let se radikálně Z uvedeného je patrná podstatná změna přístupu společnosti k otázce změnil společenský pohled vzdělání žen. U nejstarší generace nebylo obvyklé, aby ženy dosahovaly na vzdělanost žen vyššího stupně vzdělání, nejčastěji ukončily svoji školní docházku základní školou. Tehdejší pohled na postavení ženy ve společnosti předpokládal, že ženy budou především pečovat o rodinu nebo pracovat na pracovních místech, na kterých nebylo vyšší vzdělání požadováno. U žen ve věku 65 až 74 let je již zastoupení ve vzdělanostních skupinách základní vzdělání, střední bez maturity a střední vzdělání s maturitou poměrně vyrovnané, vysokoškolsky vzdělaných žen je stále jen malé procento. Ženy ve věkové skupině 50 až 64 let již častěji dosahují střední vzdělání (převažuje vzdělání bez maturity) než vzdělání základní, roste také podíl žen s vysokoškolským
4
titulem. Ženy ve věku 40 až 49 let mají nejčastěji střední vzdělání s maturitou, podíl žen s vysokoškolským vzděláním je srovnatelný s podílem vysokoškolsky vzdělaných mužů a základní stupeň vzdělání má méně než 10 % žen. U nejmladší věkové kategorie žen (15 až 39 let) je vyšší podíl žen s vysokoškolským nebo středním vzděláním s maturitou, než je tomu u mužů. Naopak podíl žen se základním nebo středním vzděláním bez maturity je nižší než mezi muži. Tato generace žen považuje kvalitní vzdělání za nezbytnou součást života, vyšší stupeň vzdělání umožňuje ženám lepší uplatnění na trhu práce.
4. Středoškolsky vzdělaní podle typu a oboru vzdělání Největší část středoškolsky vzdělaných studovala na středních odborných školách s maturitou
Dvě třetiny obyvatel kraje, kteří ukončili svá studia maturitní zkouškou, studovaly na středních odborných školách a pětina na gymnáziích. Nástavbovým studiem pokračovalo 9 % a vyššího odborného vzdělání dosáhlo 5 % osob středoškolsky vzdělaných. Na středních odborných školách studovali častěji muži, ženy dávaly přednost studiu na gymnáziích (tj. středních všeobecných školách). Ženy častěji pokračovaly pomaturitním studiem, a to na vyšších odborných školách, nebo nástavbovým studiem.
5
Obyvatelstvo se středoškolským vzděláním podle dosaženého stupně vzdělání celkem
19,2%
muži
67,3%
15,6%
ženy
72,9%
22,0%
0%
10%
9,0%
7,7%
62,9%
20%
30%
úplné střední všeobecné s maturitou
Pomaturitní studium pro mladší generaci znamená především vyšší odborné školy, u střední a starší generace převažuje nástavbové studium
40%
50%
úplné střední odborné s maturitou
10,0%
60%
70%
nástavbové studium
80%
4,5%
3,8%
5,0%
90%
100%
vyšší odborné vzdělání
Věková skupina 15 až 24 let má nadprůměrné zastoupení mezi absolventy gymnázií (část pokračuje ve studiu na vysokých školách), mezi absolventy středních odborných škol má podprůměrný podíl. U osob ve věku 25 až 34 let je patrná velká snaha navázat na střední školu studiem na vyšších odborných školách (vznikly ve školním roce 1996/97). Ve věkové skupině 45 až 54 let mají nadprůměrné zastoupení absolventi středních odborných škol, výrazně podprůměrný podíl mají absolventi gymnázií. Věk 55 až 64 je charakteristický vyšším zastoupením osob, které dokončily nástavbové studium. Zde se zřejmě jednalo především o absolventy gymnázií, kteří mají v této věkové skupině podprůměrné zastoupení. Také u nejstarší generace (65 a více let) bylo absolvování nástavbového studia velice častým zakončením studií, sloužícím k doplnění všeobecného vzdělání o odborné zaměření.
Obyvatelstvo se středním vzděláním s maturitou podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věku Obyvatelstvo se středním vzděláním s maturitou Celkem
v tom podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % úplné střední všeobecné s maturitou
úplné střední odborné s maturitou
nástavbové studium
vyšší odborné vzdělání
135 844
19,2
67,3
9,0
4,5
15 - 24
19 723
31,1
62,6
3,0
3,4
25 - 34
29 876
16,1
65,2
7,0
11,7
35 - 44
26 665
19,3
68,4
10,1
2,3
45 - 54
20 711
14,8
73,9
9,7
1,5
55 - 64
19 993
16,6
69,6
12,2
1,6
65 a více
18 760
19,1
64,0
13,0
3,9
z toho ve věku:
Absolventi středních Více než polovina osob, které ukončily svá studia maturitní zkouškou odborných škol studovali na střední odborné škole, studovala technické obory. Druhým nejčastějším především technické obory zaměřením bylo zemědělství, následované zdravotnictvím, tyto dva obory zvolila shodně přibližně šestina studentů středních odborných škol. Nejnižší zastoupení měl obor obchod, řízení a správa, který vystudovala asi jedna osmina absolventů středních odborných škol. 5. Vysokoškolsky vzdělaní podle typu a oboru vzdělání Ženy mají častěji bakalářské vzdělání, muži magisterské nebo doktorské
6
Mezi obyvateli kraje s vysokoškolským vzděláním mají největší zastoupení osoby, které zakončily svá studia magisterským titulem (zahrnuje tituly Ing., MUDr., JUDr., PhDr., Mgr. aj.) s téměř 80 % podílem. Zkrácenou formu vysokoškolského vzdělání absolvovalo a bakalářský titul má 17 % vysokoškolsky vzdělaných (část z nich pokračuje ve studiu na vysokých školách). Doktorský titul (tituly za jménem, např. Ph.D., Th.D., DrSc.) získala 4 % z celkového počtu obyvatel kraje s vysokoškolským vzděláním. Mezi ženami je patrné vysoké zastoupení osob s bakalářským titulem. Vysoké zastoupení žen v tomto vzdělanostním stupni souvisí s bakalářským vzděláním u zaměstnání, která vykonávají především ženy (např. zdravotní sestry nebo
učitelky v mateřských školách). Naopak muži častěji dosáhnou nejvyššího magisterského nebo doktorského stupně vzdělání. Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle dosaženého stupně vzdělání celkem muži
17,2%
79,2%
13,4%
ženy
81,7%
21,4% 0%
3,6% 5,0%
76,5%
10%
20%
Mladší generace častěji získává vysokoškolský titul, u třetiny jde o titul bakalářský
30%
40% bakalářské
50% magisterské
2,1%
60% doktorské
70%
80%
90%
100%
Věková skupina 25 až 34 let (u této věkové skupiny lze předpokládat, že většina jejích příslušníků má ukončený bakalářský, nebo magisterský stupeň vzdělání) je nadprůměrně zastoupena mezi osobami s bakalářským vzděláním. Naopak podprůměrně je zastoupena v magisterském stupni vzdělání. Zde je nutno vzít v úvahu fakt, že tato věková skupina má převažující (téměř třetinový) podíl mezi vysokoškolsky vzdělanými a část osob v tomto věku zřejmě začíná studia na vysoké škole s cílem dosáhnout pouze bakalářského titulu.
Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle dosaženého stupně vzdělání a věku Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním Celkem
v tom podle dosaženého stupně v % bakalářské
magisterské
doktorské
43 246
17,2
79,2
3,6
15 - 24
2 458
89,5
10,4
0,0
25 - 34
12 867
26,4
70,9
2,8
35 - 44
8 956
13,9
82,3
3,9
45 - 54
8 021
4,9
92,2
2,9
55 - 64
5 927
2,2
93,6
4,2
65 a více
4 985
1,7
90,9
7,3
z toho ve věku:
Střední a starší generace je nadprůměrně zastoupena v magisterském stupni vzdělání
Generace 45letých a starších je výrazně nadprůměrně zastoupena v magisterském stupni vzdělání. Bakalářské vzdělaní je mezi jejími příslušníky méně obvyklé a získávají ho především v pozdějším věku studiem při zaměstnání (v době studií 45letých a starších tento stupeň vzdělání neexistoval). Doktorského stupně vzdělání (je výsledkem následného vysokoškolského studia) lze obvykle dosáhnout až ve vyšším věku, proto mají jeho nositelé větší zastoupení především ve vyšších věkových skupinách.
7
Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných má pedagogické vzdělání
Mezi vysokoškolsky vzdělanými jsou silně zastoupeny obory příprava učitelů a pedagogika (22 %), technické obory (18 %) a dále společenské vědy (15 %). Nižší zastoupení (6 až 9 %) mají obory zdravotnictví, přírodní vědy, architektura a stavebnictví a dále zemědělství. Obor učitelství a technické obory jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny ve všech věkových kategoriích (věk 25 až 64 let). Mladší generace projevuje menší zájem o studium zemědělství, generace střední a starší je v zemědělství zastoupena nadprůměrně. Naopak mladší věkové skupiny častěji získaly vysokoškolský titul v oboru informatika; obchod, řízení a správa; společenské vědy; architektura a stavebnictví; zdravotnictví a právo.
Vysokoškolský titul v oboru zemědělství mají především příslušníci střední a starší generace
příprava učitelů a pedagogika
Obyvatelstvo s ukončeným vysokoškolským vzděláním podle oboru vzdělání (ze zjištěných hodnot)
humanitní vědy společenské vědy a vědy o lidském chování
6,4% 17,7%
obchod, řízení a správa
5,8%
1,6%
právo vědy o živé a neživé přírodě
8,5%
1,5%
7,7%
technické vědy a technické obory architektura a stavebnictví
6,6%
3,6%
zemědělství, lesnictví a rybářství
1,4%
zdravotnictví
3,9%
přepravní služby a spoje
1,3%
sociální péče
14,5%
umění
0,9%
21,8%
matematika, statistika a informatika
3,6%
Ženy tvoří tři čtvrtiny vysokoškoláků, kteří vystudovali obory sociální péče a učitelství
bezpečnostní služby
V oborech sociální péče a učitelství tvoří ženy více než dvě třetiny absolventů. Převažující zastoupení mají i v oborech zdravotnictví, humanitní vědy, obchod, řízení a správa a dále v oboru společenské vědy. Naopak v technických oborech je patrné dominantní zastoupení mužů.
Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle věku a oboru vysokoškolského vzdělání Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním celkem Celkem
z toho ženy v%
Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním podle věku v % 15 - 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
43 246
47,9
5,7
29,8
20,7
18,5
13,7
11,5
8 756
75,8
2,0
24,7
22,5
21,6
14,4
14,9
574
55,4
8,9
45,1
20,9
8,5
9,9
6,4
humanitní vědy společenské vědy a vědy o lidském chování
1 436
62,0
13,9
41,5
19,6
9,6
7,2
8,1
5 806
58,3
9,9
36,9
21,8
15,4
9,9
6,0
obchod, řízení a správa
1 547
61,0
12,4
49,3
23,9
9,1
3,2
2,0
právo
1 430
44,4
2,5
27,8
23,5
15,0
21,7
9,4
572
65,9
15,2
42,0
15,7
11,4
7,0
8,7
vědy o neživé přírodě
2 504
41,1
3,8
24,2
17,7
19,8
16,2
18,1
matematika a statistika
324
42,0
9,0
23,1
20,1
17,6
18,5
11,7
informatika
189
20,6
11,1
63,0
15,3
7,9
2,1
0,5
technické vědy a technické obory
7 109
8,9
4,2
21,9
19,0
23,9
17,0
14,0
architektura a stavebnictví zemědělství, lesnictví a rybářství
2 560
23,6
4,3
30,5
19,1
22,9
12,2
10,9
2 339
32,8
2,7
18,1
19,6
21,1
21,0
17,4
zdravotnictví
3 403
66,7
3,7
28,2
21,0
16,2
17,9
13,0
sociální péče
590
76,3
7,8
46,1
23,7
13,1
5,9
3,2
přepravní služby a spoje
629
21,1
5,2
43,1
21,5
15,7
9,1
5,4
bezpečnostní služby
352
8,0
3,7
21,6
25,3
27,6
12,5
9,4
z toho podle oboru vzdělání: příprava učitelů a pedagogika umění
vědy o živé přírodě
8
6. Vzdělanost ekonomicky aktivního obyvatelstva Rozložení vzdělanosti ekonomicky aktivních odpovídá rozložení u obyvatelstva celkem
U ekonomicky aktivních je mezi ženami vyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných než mezi muži
Zastoupení osob se základním vzděláním mezi ekonomicky aktivními je výrazně nižší než u obyvatelstva celkem. Jedním z důvodů je fakt, že u ekonomicky aktivních neposilují tuto vzdělanostní skupinu žáci základních škol starší 15 let, studenti a učni (podíl pracujících studentů a učňů lze zanedbat). Stejně jako u obyvatelstva celkem mají mezi ekonomicky aktivními nejvyšší podíl vyučení, následovaní osobami se středním vzděláním s maturitou, vysokoškolsky vzdělanými a osobami se základním vzděláním. U ekonomicky aktivního obyvatelstva podíl jednotlivých vzdělanostních stupňů mezi muži a mezi ženami odpovídá jejich zastoupení u obyvatelstva celkem, rozdíl je pouze u vysokoškolsky vzdělaných. Zatímco u obyvatelstva celkem je větší podíl vysokoškolsky vzdělaných mezi muži, u ekonomicky aktivního obyvatelstva je mírně vyšší zastoupení absolventů vysokých škol mezi ženami.
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle nejvyššího ukončeného vzdělání (ze zjištěných hodnot) celkem
7,3%
muži
6,4%
ženy
40,8% 47,2%
8,5% 0%
37,5% 32,2%
33,0% 10%
20%
Mezi zaměstnavateli je výrazně nadprůměrné zastoupení vysokoškolsky vzdělaných
13,4%
44,0% 30%
základní vč. neukončeného
13,6%
40%
50%
60%
střední vč. vyučení (bez maturity)
13,8% 70%
80%
90%
střední s maturitou vč. nástavbového a VOŠ
100%
vysokoškolské
Z pohledu postavení v zaměstnání mají zaměstnaní vyšší podíl osob se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním než ekonomicky aktivní celkem. Naopak mezi nezaměstnanými je výrazně vyšší zastoupení osob se základním vzděláním a také vyučených. Podíl absolventů vysokých škol je mezi nezaměstnanými minimální. Mezi zaměstnanci jsou více zastoupeni absolventi středních škol ukončených maturitní zkouškou a vysokých škol. Výrazně nadprůměrné zastoupení vysokoškolsky vzdělaných je mezi zaměstnavateli.
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle nejvyššího ukončeného vzdělání a postavení v zaměstnání z toho podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Obyvatelstvo ekonomicky aktivní Celkem zaměstnaní
základní vč. neukončeného
střední vč. vyučení (bez maturity)
úplné střední s maturitou vč. nástavbového a VOŠ
vysokoškolské
246 779
7,3
40,8
37,5
13,6
224 590
6,0
40,3
38,6
14,4
178 258
5,6
39,7
39,6
14,6
7 570
2,0
28,4
39,9
29,1
26 206
4,1
46,7
36,1
12,5
22 189
20,6
46,2
26,3
5,0
z toho podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet nezaměstnaní
V odvětví doprava a skladování pracuje pouze 5 % vysokoškolsky vzdělaných
Z hlediska odvětví ekonomické činnosti pracuje nadprůměrný podíl osob se základním vzděláním pouze v zemědělství, lesnictví a rybářství. Vyučení mají výrazně nadprůměrné zastoupení u pracovníků ve stavebnictví. Více než polovina pracovníků ve veřejné správě a ve zdravotnictví má střední vzdělání s maturitou. Vysokoškolsky vzdělaní jsou silně zastoupeni v odvětví vzdělávání, nadprůměrný podíl pracuje také v odvětví veřejná správa, dále zdravotní a sociální péče, naopak v dopravě a skladování pracuje pouze 5 % vysokoškolsky vzdělaných.
9
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle nejvyššího ukončeného vzdělání a odvětví ekonomické činnosti z toho podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Obyvatelstvo ekonomicky aktivní Celkem
úplné střední s maturitou vč. nástavbového a VOŠ
střední vč. vyučení (bez maturity)
základní vč. neukončeného
vysokoškolské
246 779
7,3
40,8
37,5
13,6
z toho podle odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví, rybářství
9 061
7,7
51,3
30,7
9,7
průmysl
71 808
6,9
50,4
34,0
8,2
stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
16 887
5,6
57,7
28,2
7,9
23 109
4,1
43,5
45,1
6,8
doprava a skladování veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
13 017
5,2
50,9
38,6
4,8
12 662
1,8
11,4
57,2
29,3
vzdělávání
13 969
2,4
13,8
34,8
48,7
zdravotní a sociální péče
14 142
3,3
19,1
54,4
22,9
7. Územní rozdíly ve vzdělanosti Obyvatelé s vyšší úrovní Územní rozložení obyvatel Pardubického kraje podle vzdělanosti je poměrně vzdělání se koncentrují nerovnoměrné. Obecně platí, že obyvatelé krajského města a větších center do velkých center a okolí (Chrudim, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Žamberk, Vysoké Mýto, Česká Třebová) a také obyvatelé obcí, které leží v blízkém okolí těchto center, dosahují vyššího stupně vzdělání, než obyvatelé malých obcí, které se nacházejí ve větší vzdálenosti od velkých měst. Úroveň vzdělanosti závisí nejen na možnostech pracovního uplatnění ale také na možnostech studia v dané oblasti. Dalšími faktory jsou vzdálenost od velkého centra, dopravní obslužnost a také věková struktura obyvatelstva (v malých obcích ležících mimo velká centra žijí většinou příslušníci starší generace, u které je obvyklá nižší úroveň vzdělanosti). Je také nutno zmínit souvislost s tzv. suburbanizačním procesem, kdy roste počet obyvatel obcí v okolí velkých center. Do těchto obcí se stěhují především příslušníci mladší generace, kteří častěji dosahují vyšší stupeň vzdělání. Dále je patrná souvislost mezi úrovní vzdělání, ekonomickou aktivitou obyvatelstva a územním rozložením. Mezi obyvateli oblastí s vysokou nezaměstnaností (Moravskotřebovsko, Svitavsko) je nadprůměrný podíl osob se základním vzděláním a vyučených (tyto dvě vzdělanostní skupiny mají vysoké zastoupení mezi nezaměstnanými). Naopak na Pardubicku, kde je nejvyšší úroveň vzdělanosti obyvatelstva, je nezaměstnanost nízká. Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v Pardubickém kraji a jeho okresech (ze zjištěných hodnot) Pardubický kraj
17,9%
Chrudim
18,7%
Pardubice
0%
10%
základní, vč. neukončeného
33,2%
38,7%
18,7% 30%
40%
střední vč. vyučení (bez maturity)
0,4%
8,5%
0,6%
12,7%
28,9%
36,7% 20%
9,9%
29,5%
33,8%
20,3%
Ústí nad Orlicí
31,1%
38,9%
15,2%
Svitavy
10
36,6%
31,5% 50%
60%
střední s maturitou
70%
80%
vysokoškolské
90%
0,3%
8,2%
0,5%
8,8%
0,4%
100%
bez vzdělání
Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním žije v okrese Svitavy
Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeného (tj. včetně žáků základních škol starších 15let, učňů a studentů středních škol) má z okresů Pardubického kraje okres Svitavy, následují okresy Chrudim a Ústí nad Orlicí, nejnižší podíl je v okrese Pardubice. Tento závěr platí i s přihlédnutím k tomu, že srovnání může být ovlivněno podílem osob ve věku 15 až 19 let na celkovém počtu obyvatel starších 15let. Tento podíl je srovnatelný v okresech Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí (7 %), nižší podíl osob tohoto věku žije v okrese Pardubice (6 %). Ze správních obvodů ORP má nejvyšší podíl obyvatel se základním vzděláním Králicko, a to o téměř 10 procentních bodů vyšší, než je krajský průměr. Zde je nutno vzít v úvahu mírně vyšší podíl obyvatelstva ve věku 15 až 19 let (8 %). Nejnižší podíl obyvatel s nejnižším vzdělanostním stupněm má Pardubicko (14 %).
Relativně nejvíce vyučených žije v okresech Chrudim a Svitavy
Vzdělanostní stupeň střední vzdělání bez maturity včetně vyučení má podprůměrné zastoupení pouze mezi obyvateli okresu Pardubice ve věku 15 a více let. Nejvyšší podíl vyučených mají okresy Chrudim a Svitavy, krajskému průměru se blíží okres Ústí nad Orlicí. Ze správních obvodů ORP žije relativně nejvíce vyučených na Hlinecku (43 %), nejméně na Pardubicku (32 %).
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a správních obvodů ORP z toho podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Obyvatelstvo ve věku 15 a více let Celkem
základní vč. neukončeného
střední vč. vyučení (bez maturity)
úplné střední s maturitou vč. nástavbového a VOŠ
vysokoškolské
bez vzdělání
436 534
17,9
36,6
31,1
9,9
0,4
Hlinsko
17 990
Chrudim
70 056
19,8 18,4
42,5 37,9
27,6 30,0
6,6 9,0
0,3 0,7
Holice
14 414
17,0
40,0
30,4
9,1
0,3
109 525
v tom správní obvody ORP:
Pardubice Přelouč
21 180
14,3 18,9
31,8 40,3
34,4 28,5
14,2 7,4
0,3 0,4
Litomyšl
22 353
19,1
35,8
31,4
9,7
0,2
Moravská Třebová
22 500
22,3
40,9
26,0
6,9
0,5
Polička
16 401
Svitavy
26 334
19,9 19,8
38,9 39,3
29,7 28,8
8,2 7,9
0,6 0,6
Česká Třebová
15 610
19,1
34,8
34,0
8,4
0,4
7 400
27,6
37,2
24,7
5,6
0,7
Lanškroun
19 115
21,0
37,8
28,0
7,9
0,6
Ústí nad Orlicí
22 264
17,4
34,7
33,6
10,4
0,3
Vysoké Mýto
26 992
16,1
37,9
32,4
9,2
0,4
Žamberk
24 400
18,1
37,5
31,5
8,6
0,5
Králíky
V okrese Pardubice je podíl obyvatel se středním vzděláním s maturitou srovnatelný s podílem vyučených
Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných žije na Pardubicku, Orlickoústecku a Litomyšlsku
Vzdělanostní stupeň střední vzdělání s maturitou včetně nástavbového a vyššího odborného má největší zastoupení mezi obyvateli okresu Pardubice, kde je podíl osob s tímto stupněm vzdělání téměř srovnatelný s podílem vyučených. Mezi obyvateli okresu Ústí nad Orlicí je nadprůměrný a v okresech Chrudim a Svitavy podprůměrný podíl středoškolsky vzdělaných. Z pohledu menších územních celků je nejvyšší zastoupení této vzdělanostní skupiny na Pardubicku (34 %) a Českotřebovsku (34 %), nejnižší na Králicku (25 %). Relativně nejvíce vysokoškolsky vzdělaných žije v okrese Pardubice, kde je nejen nejvíce pracovních příležitostí vhodných pro tuto vzdělanostní skupinu, ale také možnost získat vysokoškolský titul v oborech, které nabízí Univerzita Pardubice. Ze správních obvodů ORP má nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných Pardubicko (14 %), Orlickoústecko a Litomyšlsko (po 10 %). Z okresů Pardubického kraje má nejnižší zastoupení osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním okres Svitavy, ze správních obvodů ORP je to Králicko (6 %).
11
Dvě třetiny obyvatel patnáctiletých a starších v Němčicích na Pardubicku mají střední vzdělání s maturitou a vyšší
Obor dosaženého vzdělání souvisí s možnostmi pracovního uplatnění i s možnostmi studia v dané oblasti
12
Nejvíce pracovních příležitostí pro osoby se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským nabízejí velká centra. V Pardubickém kraji je nejvyšší koncentrace obyvatel s tímto stupněm vzdělání v obcích, které se nacházejí v okolí Pardubic a jejichž obyvatelé dojíždějí za prací do Pardubic (částečně také do Hradce Králové). Největší podíl je v Němčicích (65 %), dále v obcích Býšť (61 %), Spojil (60 %), Srch, Stéblová, Srnojedy a Lázně Bohdaneč; ve městě Pardubice je podíl 54%. Vysoký podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných žije také v Chrudimi a okolí (Chrudim 52 %, Sobětuchy 50 %), velká část z nich pracuje v Pardubicích. Dalšími centry s vysokým podílem obyvatel se středním vzděláním s maturitou a vyšším jsou Litomyšl (51 %), Ústí nad Orlicí (49 %), dále Žamberk, Vysoké Mýto, Lanškroun a Česká Třebová s 45% a vyšším podílem. Nejnižší zastoupení obyvatel se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským má správní obvod ORP Králíky (32 %). Z obcí je to obec Malíkov (SO ORP Moravská Třebová), kde je podíl obyvatel s tímto stupněm vzdělání pouze 11%. Nízký podíl (méně než 30 %) mají především obce, které leží na jihovýchodě kraje - na Svitavsku, Moravskotřebovsku, částečně také Lanškrounsku a Poličsku. Z analýzy úrovně vzdělanosti vyplývá určitá souvislost mezi oborem dosaženého vzdělání a možnostmi pracovního uplatnění na daném území. Vysoký podíl obyvatel, kteří dosáhli středního vzdělání (vyučení i střední vzdělání s maturitou) v oboru zemědělství, žije v zemědělských oblastech na Litomyšlsku a Poličsku. Středoškolsky vzdělaní (vyučení i střední vzdělání s maturitou), kteří studovali technické obory, mají vysoké zastoupení mezi obyvateli Českotřebovska, Přeloučska a Lanškrounska, tj. v průmyslově zaměřených regionech. Nejvyšší podíl osob, které získaly vysokoškolský titul v oboru zemědělství, je mezi obyvateli Litomyšlska, v oboru technických věd na Lanškrounsku, v oboru stavebnictví a architektura na Vysokomýtsku. Volba oboru vzdělání má také úzkou souvislost s tím, kterou školu (obory) je možno v dané oblasti studovat.
Použité zdroje dat: Obyvatelstvo podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Česká republika a kraje Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP)
Kontaktní osoba: Ing. Martina Myšková KS ČSÚ v Pardubicích Oddělení informačních služeb tel.: 466 743 421 e-mail:
[email protected]
13
