68
Originální práce
Význam analytického stanovení středního objemu trombocytů (mean platelet volume – MPV) u nemocných s ischemickou chorobou srdeční Barbora Buliková1, Lubomír Křivan2, Petr Kala2, Alena Buliková3, Petra Ovesná4, Jindřich Špinar2 1 Lékařská fakulta MU Brno 2 Interní kardiologická klinika FN Brno 3 Oddělení klinické hematologie FN Brno 4 Institut statistiky a analýz MU Brno Cíl studie: Cílem bylo posoudit možnosti a význam rutinního stanovení středního objemu trombocytů (MPV) při diagnostice akutního koronárního syndromu (ACS). Metodika: V retrospektivní studii jsme porovnávali MPV u 333 osob rozdělených do dvou skupin. V jedné skupině byli pacienti přijati s akutním koronárním syndromem (infarktem myokardu či nestabilní anginou pectoris), druhá kontrolní skupina zahrnovala pacienty se stabilní anginou pectoris a zdravé dárce krve. Ke stanovení MPV byly použity analyzátory Cell Dyn Saphire a XL 5000. Výsledky: Prokázali jsme statisticky významný rozdíl ve velikosti MPV u nemocných s ACS v porovnání se skupinou zdravých dárců krve a nemocných se stabilní anginou pectoris. Stanovili jsme cut-off hodnotu MPV pro stanovení vysokého rizika ACS 9,86 fl se senzitivitou 31,6 % a specificitou 89 %. Závěr: Hodnota MPV by mohla být přínosná pro diagnostiku a rozhodování o terapii i určování prognózy akutního koronárního syndromu. Klíčová slova: střední objem trombocytů, MPV, akutní koronární syndrom, infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris, kardiovaskulární riziko, perkutánní koronární intervence, duální protidestičková terapie.
The significance of the analytic mean platelet volume determination in patients with the ischemic heart disease Objective: To explore the value of routine mean platelet volume (MPV) determination in patients with the acute coronary syndrome. Methods: We compared MPV in 333 persons divided into two groups. In the first group, there were patients hospitalized with an acute coronary syndrome (myocardial infarction or unstable angina pectoris). Second group was represented by patients with stable angina pectoris and healthy blood donors. Analyzers Cell Dyn Saphire and XL 5000 were used to determine MPV. Results: We proved statistically significant difference in the MPV value between patient with ACS and the group of healthy donors and patient with stable angina pectoris. We defined MPV cut-off value for high risk of the acute coronary syndrome 9,86 fl with sensitivity of 31,6 % and specificity of 89 %. Conclusion: The MPV may be useful for diagnosis, therapeutic decision and also prognosis of the acute coronary syndrome. Key words: mean platelet volume, MPV, acute coronary syndrome, myocardial infarction, unstable angina pectoris, cardiovascular risk, percutaneous coronary intervention, dual antiplatelet therapy. Interv Akut Kardiol 2014; 13 (2): 68–72
Úvod Střední objem trombocytů (MPV – mean platelet volume) je hodnota, která je v současné době rutinně udávána moderními typy analyzátorů krevních elementů a odráží průměrnou velikost krevních destiček u konkrétního pacienta. Vztah mezi velikostí trombocytů a jejich funkčních schopností ve vztahu k době jejich stáří byl popsán před 50 lety (1). Na animálních modelech bylo později prokázáno, že nově vznikající trombocyty jsou větší, nežli destičky původní populace (2). Nejde však o jednoduchý vztah mezi stářím a velikostí trombocytů k jejich funkčním vlastnostem, což je rovněž dlouhodobě akceptováno (3). Částečně je MPV podmíněno geneticky, což se využívá nejen v případě vrozených trombocytopenií či trombocytopatií (4, 5), ale dnes
je dobře známo, že MPV hraje svou zřetelnou funkční úlohu i při normálním počtu trombocytů (6–9). V současné době je věnována velká pozornost MPV ve vztahu ke klinické manifestaci ischemické choroby srdeční zejména při akutním průběhu (10). Je známo, že velikost trombocytů koreluje pozitivně s jejich aktivitou, do níž pat-
ří zvýšená schopnost agregace, zvýšená tvorba tromboxanu a tromboglobulinu, stejně jako potencovaná exprese receptorů pro glykoprotein IIb/IIIa. Zvýšený MPV byl rovněž zjištěn u nemocných s onemocněními, jako jsou diabetes mellitus, hypertenze, dyslipoproteinemie, obezita, nebo u kuřáků. Řada studií z posledních let zkoumala
Tabulka 1. Věk a MPV u pacientů a dárců krve MPV (fL)
Nemocní
Zdraví
Korelace
N
Průměr
Medián
Min
Max
rs
p-hodnota
Věk
257
65,1
65,0
31
93
0,093
0,137
MPV (fL)
257
8,94
8,84
6,3
13,1
Věk
50
37,3
35,0
22
63
0,032
0,824
MPV (fL)
50
8,03
8,08
6,1
9,8
MPV – střední objem trombocytů
Intervenční a akutní kardiologie | 2014; 13(2) | www.iakardiologie.cz
Originální práce
Tabulka 2. Vztah MPV k pohlaví, přítomnosti/nepřítomnosti ACS MPV (fL) N
Průměr
Medián
Min
Max
p-hodnota
Ženy
102
8,84
8,52
6,5
12,3
0,740
Muži
205
8,77
8,61
6,1
13,1
Pohlaví
ACS (Ano = STEMI nebo NSTEMI nebo NAP) Ne
82
8,35
8,23
6,1
12,0
Ano
225
8,96
8,89
6,3
13,1
Celkem
307
8,79
8,58
6,1
13,1
0,002
MPV – střední objem trombocytů; ACS – akutní koronární syndrom Tabulka 3. Vztah MPV a dalších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční MPV (fL) N
Průměr
Medián
Min
Max
p-hodnota
≤25
60
9,15
9,07
6,3
12,0
0,220
>25
153
8,86
8,81
6,6
13,1
BMI
Infarkt v anamnéze Ne
202
8,97
8,91
6,3
13,1
Ano
54
8,87
8,62
7,0
12,0
0,717
Kouření Nekuřák
126
8,92
8,84
6,5
13,1
Kuřák
89
8,82
8,80
6,3
12,1
Stopkuřák
24
9,21
9,13
7,1
12,1
Ne
188
8,89
8,81
6,3
13,1
Ano
69
9,09
8,89
6,6
12,0
Ne
239
8,95
8,84
6,3
13,1
Ano
18
8,89
8,85
7,1
12,0
Ne
127
9,03
9,00
6,6
13,1
Ano
130
8,86
8,79
6,3
12,1
Ne
84
8,80
8,73
6,3
12,0
Ano
173
9,01
8,90
6,5
13,1
Celkem
257
8,94
8,84
6,3
13,1
0,535
DM 0,293
CHRI 0,916
DLP 0,325
HT 0,265
MPV – střední objem trombocytů; BMI – body mass index; DM – diabetes mellitus; CHRI – chronická renální insuficience; DLP – dyslipoproteinemie; HT – hypertenzní nemoc
vztah mezi MPV a výskytem akutního IM, dlouhodobou úspěšností intervneční léčby koronární nemoci, nebo celkovou mortalitou. Většina prací je limitována velikostí souboru pacientů, přesto z nich a následně provedené metaanalýzy vyplývá, že zvýšené MPV lze považovat za nezávislý rizikový faktor vzniku akutního IM, i horší prognózy pacientů po provedené koronární intervenci (12).
cientů přijatých pro akutní infarkt myokardu (IM), respektive obecně pro akutní koronární syndrom (ACS). Dále porovnat hodnoty získané u pacientů s ACS a kontrolní skupiny pacientů, kterou tvořili nemocní se stabilní anginou pectoris (SAP) a zdravých osob – dárců krve (DK) a zjistit, zda existuje rozdíl v MPV v těchto skupinách.
Metodika Cíle Cílem práce bylo posoudit praktické možnosti rutinního vyšetřování MPV před intervencí u pa-
Soubor pacientů: V období od 1. 10. 2011 do 31. 3. 2012 byly parametry krevního obrazu včetně MPV vyšetřeny u 333 osob. Z toho bylo 243
po sobě následujících pacientů s ACS, kteří podstoupili perkutánní koronární intervenci na Interní kardiologické klinice FN Brno. Akutní koronární syndrom je definován jako soubor klinických symptomů vznikající v důsledku akutní ischemie myokardu. Mezi nimi bylo 46 pacientů s nestabilní anginou pectoris (NAP je definovaná jako akutní ložisková ischemie srdečního svalu, která nevede k jeho nekróze a tudíž ke zvýšení troponinů v krvi), 57 pacientů s IM bez elevace úseku ST (NSTEMI – pacienti s typickou akutní bolestí na hrudi, bez elevace ST úseků na EKG a s elevací srdečních troponinů) a 140 pacientů s IM s elevací úseku ST (STEMI – pacienti s typickou bolestí na hrudi a s trvajícími elevacemi ST úseků > 20 min). Jako kontrolní skupina byla použita skupina 32 pacientů se stabilní anginou pectoris (SAP, která je definována jako typická bolest za hrudní kostí vznikající při námaze, ustupující po podání nitrátů a netrvající déle než několik minut), kteří byli vyšetřování kontrolní koronarografií, a skupina 50 po sobě jdoucích zdravých anonymních dárců krve. Šlo o osoby, které se dostavily na Transfuzní a transplantační oddělení ve dnech 19.–23. 3. 2012 z důvodů dárcovství a použity byly výsledky nutného předtransfuzního vyšetření prvních 10 osob každého dne. Z původního souboru bylo vyřazeno 26 pacientů pro nekompletnost získaných dat a tudíž nemožnost zařadit tyto pacienty do statistické analýzy. Ve výsledku jsme tedy použili data od 307 subjektů (181 IM, 44 NAP, 32 SAP a 50 DK). Laboratorní metody: Odběry krve byly provedeny do standardizovaných zkumavek pro odběr krevního obrazu s obsahem K3EDTA firmy SARSTEDT, a to 2,7 ml. Vzorky byly zpracovány do 2 hodin. K analýze byly použity přístroje, které jsou rutinně používány na vyšetření parametrů krevního obrazu na Oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Brno tedy Cell Dyn Saphire (Abbott) a XL 5000 (Sysmex). Statistická analýza: Pro účely statistického zpracování pak byly vytvořeny dvě skupiny: pacienti s ACS (tj. STEMI, NSTEMI a NAP) a osoby bez této manifestace tj. kontrolní skupina nemocných se SAP a zdraví DK. U všech jedinců byl analyzován MPV, dále věk a pohlaví, u pacientů pak i další rizikové faktory ischemické choroby srdeční: body mass index (BMI), dříve prodělaný IM, kouření (rozdělené na kategorie kuřák, stopkuřák a nekuřák = jedinci, kteří nikdy nekouřili + ti, kteří nekouří nejméně 10 let), výskyt diabetes mellitus (DM), chronické renální insuficience (CHRI), dyslipoproteinemie (DLP) a hypertenze (HT). Pro popis spojitých proměnných (MPV, věk) byly použity standardní popisné charakteris-
www.iakardiologie.cz | 2014; 13(2) | Intervenční a akutní kardiologie
69
Originální práce
Tabulka 4. Faktory a situace spojené se zvýšeným rizikem akutní koronární příhody (upraveno dle 13) charakteristika koronárního dynamika krevního ateromatózního plátu průtoku
faktory krevního srážení
metabolické a zánětlivé stravy
neurohormonální nestabilita
faktory zevního prostředí a léky
Ovlivnění ateromatózního plátu viskozita krve
funkce/objem destiček
diabetes mellitus
stres
kouření
Faktory cévního lumen
smykový stres
cirkadiánní variace
obezita
náhlý vzestup katecholaminů
znečištění
Umístění léze
snížený průtok krve/nízký Leidenská mutace FV srdeční výdej
dyslipoproteinemie
deprese
klimatické podmínky
Složení ateromatózního plátu
cévní tonus a jeho reaktivita
deficit systémová onemocnění nadměrná námaha von Willebrandova faktoru pojiva
legální léky
Biologie ateromatózního plátu
arteriální hypertenze
antifosfolipiodový syndrom
Konfigurace plátu a jeho remodelace
infekce
autonomní dysfunkce
ilegální drogy
choroby ledvin
endokrinní dysbalance
dieta
Endoteliální dysfunkce
sedavý životní styl
Obrázek 1. Porovnání věku a MPV u dárců krve a pacientů 14
12
10
MPV ( fL )
70
8
6
4 pacienti 2
dárci krve
0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Věk MPV – střední objem trombocytů
tiky (průměr, medián, minimum a maximum). Srovnání mezi dvěma, resp. více skupinami bylo provedeno Mann-Whitney testem, resp. KruskalWallis testem. Vztah dvou spojitých proměnných byl posuzován Spearmanovým korelačním koeficientem. Fisherův test byl použit ke stanovení cut-off hodnoty mezi osobami s ACS a kontrolní skupinou.
Výsledky Dárci krve jsou z předem definovaných důvodů (tj. podmínky dárcovství) mladší nežli pacienti (obrázek 1). Nicméně pokud jsou skupiny pacientů a dárců krve hodnoceny separátně, nelze prokázat statisticky významnou korelaci mezi věkem a MPV (tabulka 1). U 181 nemocných, kterým byla stanovena diagnóza spadající pod akutní koronární syndrom (STEMI, NSTEMI, NAP), byl MPV statisticky významně vyšší (N = 225, průměr 8,96 resp.
medián 8,89 fl) než u kontrolní skupiny (N = 85, průměr 8, 35 resp. medián 8,23 fl; p = 0,002). Přehled přináší tabulka 2 a obrázek 2. Z žádného z dalších sledovaných rizikových faktorů pro ischemickou chorobu srdeční tj. BMI nad 25, dříve prodělaný IM, tabakizmus, diabetes mellitus, chronická renální insuficience, dyslipoproteinemie, či hypertenze jsme neprokázali statisticky významný vztah k hodnotě MPV. Podrobný přehled přináší tabulka 3. Prokázali jsme tedy statisticky významně vyšší MPV u skupiny pacientů s ACS (STEMI, NSTEMI, NAP) oproti kontrole (SAP a DK). Na závěr jsme stanovili cut-off hodnotu MPV pro stanovení vysokého rizika ACS, a to 9,86 fl, se senzitivitou 31,6 % a specificitou 89 %.
rizikem akutní koronární příhody (13). Jejich přehled přináší tabulka 4. Objem trombocytu, je zde vyjádřen jako riziko, které patří do skupiny vlivů individuálního nastavení procesů krevního srážení u každého pacienta, přičemž vyšší MPV je spojeno s vyšším rizikem koronární trombózy. V nedávné době se řada prací věnovala významu MPV ve vztahu ke klinické manifestaci akutního ischemického syndromu. Lippi et al. (10) zjistili, že MPV je důležitý maker kardiovaskulárního postižení a lze jej použít pro odlišení nemocných s bolestí na hrudi z důvodů ACS a z jiných příčin. MPV vyšší než 9,0 fl bylo spojeno s 83 % pozitivní a s 43 % negativní prediktivní hodnotou. V souboru našich pacientů jsme prokázali statisticky významně vyšší MPV u pacientů s ACS (STEMI, NSTEMI a NAP) v porovnání s nemocnými se stabilní anginou pectoris a zdravými dárci krve. Doprovodné choroby a věk jsou sice popisovanými rizikovými znaky, ale MPV na jejich přítomnosti není v našem sledování závislé. Obrázek 2. Porovnání MPV u nemocných s akutní koronární příhodou a jedinců bez této manifestace
Diskuze V současné době je již identifikována řada faktorů a situací, které jsou spojeny se zvýšeným
Intervenční a akutní kardiologie | 2014; 13(2) | www.iakardiologie.cz
MPV – střední objem trombocytů
Originální práce
MPV se tak zdá být zcela nezávislým rizikovým faktorem (v našem souboru nebyl statistický rozdíl ve výskytu doprovodných chorob a vyššího MPV). Toto pozorování potvrzují i jiné práce (12, 13), které uvádí, že MPV je markerem rizika jak pro vznik ACS, tak i pro přežití pacientů. Objem trombocytů je určován při megakaryopoéze a trombocytopoéze. Větší trombocyty jsou metabolicky a enzymaticky aktivnější, obsahují více trombogenních látek, zvýšenou koncentraci tromboxanu A2 a vyšší expresi glykoproteinových receptorů IIb-IIIa (14). MPV je pozitivně asociované s hladinou trombopoetinu a interleukinu 6. Je velmi pravděpodobné, že zvýšení MPV předchází vzniku ACS, než že je jeho následkem. Průměrná doba přežití trombocytů je 7–10 dní, takže je pravděpodobné, že většina destiček cirkulujících v krvi při přijetí pacienta po vzniku symptomů do nemocnice a provedení odběru krve, již byla v krvi přítomna před vznikem potíží. Z toho plyne, že větší objem trombocytů je tedy samostatným rizikovým markerem a může mít kauzální vztah ke vzniku trombózy a není tedy jen následkem náhlých změn při klinické manifestaci ACS. Tento fakt by se dal prokázat analýzou MPV s časovým odstupem, čímž jsme se ale v naší práci nezabývali. To že je MPV zvýšen ještě před akutní koronární příhodou má i další klinický význam. Na rozdíl od troponinu, který je již markerem srdečního poškození a jehož zvýšená hladina je detekovatelná v průměru za 4 hodiny, je zvýšení MPV možné detekovat okamžitě. To by mohlo být využito i pro diagnostiku AIM v nejasných případech (nejasné EKG brzy po příhodě nebo tzv. nediagnostické EKG). Tyto možnosti ovšem naráží na nejasné nastavení „cut off“ resp. i normálních hodnot MPV. Práce, zabývající se touto problematikou, se v nastavení hodnoty „cut off“ s ohledem na riziko koronární příhody liší. Lippi, et al. uvádí hodnotu vyšší než 9,0 fl, Goncalves, et al. 9,1 fl a Huczek, et al. až 10,3 fl (10, 15, 11). Obecně ale platí, že čím vyšší je „cut off“ hodnota MPV, tím klesá senzitivita, ale stoupá specificita (11). Sami jsme u ACS detekovali hodnotu 9,86 fl jako významné riziko. Podstatná je vysoká specificita (89 %) takto nastavené cut-off hodnoty, kdy pozitivní výsledek může být přínosný jako součást diagnostiky ACS. Základním léčebným postupem po provedení perkutánní koronární intervence (PCI) je zavedení duální protidestičkové terapie (kyselina acetylosalycilová a tienopyridiny, clopidogrel, prasugrel či ticagrelor). Větší destičky patří častěji k destičkám retikulovaným (tj. nezralým). Nezralé trombocyty (immature platelet fraction IPF) se ukázaly jako
nezávislý prediktor špatné odpovědi na duální antiagregační terapii (16). Schopnost definovat tyto pacienty pomocí MPV by mohla vést k agresivnější léčbě po intervenci u těchto pacientů. V naší studii jsme se určováním IPF nezabývali. Nicméně by bylo zajímavé určit také korelaci mezi IPF a MPV. Goncalves, et al. (15) zjišťovali, zda MPV by mohl být markerem dlouhodobé prognózy po PCI. Na 1 432 nemocných prokázali, že nemocní s vyšším MPV (> 9,1 fl) měli vyšší pravděpodobnost špatného výsledku, který byl srovnatelný s vyšetřením hladiny troponinu, která byla detekována v době provedení PCI. Dlouhodobou mortalitní prognózou se zabývá i Huczek, et al. (11). Prokázali vyšší průměrný MPV u pacientů, kteří zemřeli na ACS. Mortalita byla signifikantně vyšší u pacientů s vyšším MPV v porovnání s pacienty s nižším MPV při šestiměsíčním sledování. Asociace mezi MPV a šestiměsíční mortalitou byla ještě silnější u pacientů se STEMI komplikovaným kardiogenním šokem (11). Přítomnost větších, více reaktivních destiček resp. trombocytárních agregátů vede ke snížení efektu PCI na obnovení průtoku koronárním řečištěm, resp. k tzv. „no-reflow“ fenoménu (11). Huczek, et al. (11) popisuje vysoký profit terapie abciximabem, ireverzibilním blokátorem glykoproteinových receptorů IIb/IIIa trombocytů u pacientů s vysokým MPV. Ti měli v dlouhodobém sledování významně nižší mortalitu, než pacienti, kteří abciximab nedostali. U celého souboru ale takový efekt nebyl prokázán. Stanovení hodnot MPV by tak mohlo sloužit k selekci skupiny pacientů s vysokým profitem z terapie abciximabem.
Limitace Jednou z limitací naší studie je velikost souboru, zejména skupina pacientů se stabilní anginou pectoris je poměrně malá. Dále byl opakovaně prokázán vliv času od odběru na hodnotu MPV v přítomnosti EDTA jako protisrážlivého činidla. Zatímco analyzátory, které detekují trombocyty impedanční technologií, mohou vést k navýšení MPV v důsledku „nabobtnání“ trombocytů při dlouhodobějším vystavení působení EDTA, ty, které používají stanovení optické, mohou být ovlivněny ve smyslu snížení v důsledku diluce obsahu cytoplazmy v časové závislosti (11, 17). V našem případě byly vzorky pacientů zpracovány do dvou hodin, což by mělo být dostatečné pro to, aby trombocyty nebyly ovlivněny ve smyslu analytického stanovení hodnoty MPV, ať již byla hodnota MPV stanovena jakkoliv. Další skutečností, kterou je nutno brát v úvahu je fakt, že MPV je parametr, který není doposud dobře standardizován. Systém externí kontroly
kvality (SEKK) v České republice zahrnuje hodnotu MPV jako nepovinnou až v roce 2014 a je představa, že každá laboratoř by si měla nastavit vlastní normální hodnoty. Toto v čase studie provedeno nebylo a pro diagnostiku a prognózu ACS v předem definovaných podmínkách by mohlo být naše pozorování přínosem.
Závěr Prokázali jsme, že pacienti s ACS mají významně větší střední objem trombocytů (MPV) než pacienti se stabilní anginou pectoris a zdraví dárci krve. Tato hodnota je rutinně určována analyzátory krevních elementů a je běžně k dispozici ošetřujícímu lékaři. Je třeba nepodceňovat tuto hodnotu, která má velký potenciál jak v samotné diagnostice nejasných případů ACS, tak v léčbě ACS, kde může zřejmě pomoci s rozhodováním o podání medikace v akutním stavu (abciximab) a o agresivitě terapie po intervenci (protidestičková léčba). A konečně může sloužit i k odhadu prognózy nemocných.
Literatura 1. Detwiler TC, Odell TT Jr, McDonald TP. Platelet size, ATP content and clot reaction in relation to platelet age. Am J Physiol 1962; 203: 107–110. 2. Kraytman M. Platelet size in thrombocytopenias and thrombocytosis of various origin. Blood 1973; 41: 587–597. 3. Thompson CB, Jakubowski JA, Quinn PG, et al. Platelet size and age determine platelet function independently. Blood 1984; 63: 1372–1375. 4. Drachman JG. Inherited thrombocytopenia: when a low platelet cound does not mean ITP. Blood 2004; 103: 390–398. 5. Smejkal P. Diagnostika hereditárních makrotrombocytopenií. CEVA (online) 23. 8. 2011, poslední aktualizace 23.8.2011 (cit. 15.8.2012). Dostupný z WWW.cevaedu.cz/mod/forum/ discuss.php? d=472. 6. Meisinger CH, Prokisch H, Gieger CH, et al. A genome-wide association study identifies three loci associated with mean platelet volume. Am J Hum Gen 2009; 84: 66–71. 7. Soranzo N, Rendon A, Gieger CH, et al. A novel variant on chromosome 7q22,3 associated with mean platelet volume, counts, and function. Blood 2009; 113: 3831–3837. 8. Kunicki TJ, Nugent DJ. The genetics of normal platelet reactivity. Blood 2010; 116: 2627–2634. 9. Johnson AD. The genetics of common variation affecting platelet development, function and pharmaceutical targeting. J Thromb Haemost 2011; 116 (Suppl 1): 246–256. 10. Lippi G, Filippozzi L, Salvagno GL, et al. Increased mean platelet volume in patients with acute coronary syndrome. Arch Pathol Lab Med 2009; 133: 1441–1443. 11. Huczek Z, Kochman J, Filipiak KJ, et al. Mean platelet volume on admission predicts impaired reperfusion and long term mortality in acute myocardial infraction treated with primary percutaneous coronary intervention. JACC2005; 46 (2): 284–290. 12. Endler G, Klimesh A, Sunder-Plassmann H, et al. Mean platelet volume is an independent risk factor for myocardial infarction but not for coronary artery disease. Brit J Hematol 2002; 117: 399–404. 13. Slavka G, Perkman T, Haslacher H. Mean platelet volume may represent a predictive parameter for overall vascular morbidity and inchemic heart disease. Arterioscler Tromb Vasc Biol. 2011; 31: 1215–1218.
www.iakardiologie.cz | 2014; 13(2) | Intervenční a akutní kardiologie
71
72
Originální práce
14. Chu SG, Becker RC, Berger PB, et al. Mean platelet volume as a predictor of cardiovascular risk: a systematic review and meta-analysis. J Thromb Haemost 2010; 8: 148–156. 15. Goncalves SC, Labinaz M, Le May M, et al. Usefulness of mean platelet volume as a biomarker for long-term outcomes after percuatneous coronary intervention. Am J Cardiol 2011; 107: 204–209. 16. Guthikonda S, Alviar CL, Vaduganthan M, at al. Role of reticulated platelets and platelet size heterogeneity on pla-
telet activityafter dual antiplatelet therapy with aspirin and clopidogrel in patient with stable coronary artery disease. J Am Cardiol 2008; 52: 743–749. 17. Machin SJ, Briggs C. Mean platelet volume: a quick, easy determinant of trombotic risk? J Thromb Haemost 2009; 8: 146–147.
Článek přijat redakcí: 1. 7. 2013 Článek přijat k publikaci: 19. 11. 2013
Intervenční a akutní kardiologie | 2014; 13(2) | www.iakardiologie.cz
MUDr. Barbora Buliková Lékařská fakulta MU Brno Kamenice 5, 625 00 Brno
[email protected]
