Vývoj cen ropy a zemního plynu

Vývoj cen ropy a zemního plynu světové zásoby, vzájemný vztah, ceny v EU

Michal Mejstřík, EEIP, a.s. a IES FSV UK Spoluautorky: Dita Tesárková a Julie Chytilová Prezentace pro konferenci Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28.3.2007, Brno Mejstřík – Konference Očekávaný vývoj cen fosilních paliv, Brno http://ies.fsv.cuni.cz www.eeip.cz

Obsah: 1. 2. 3. 4.

Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu Vztah ceny zemního plynu a ropy Vývoj cen v Evropské unii Výhled cen a bezpečnost dodávek

Mejstřík – Konference Očekávaný vývoj cen fosilních paliv, Brno http://ies.fsv.cuni.cz www.eeip.cz

ROPA – rychlé zvyšování světových zásob i spotřeby v čase

Dlouhodobý růst světových zásob ropy

Světové zásoby ropy; 1980-2005; miliardy barelů 1400.0

Nová naleziště: - Září 2006, Mexický záliv, 15 mld. barelů

1200.0

- Srpen 2006, Baltské moře, 110 mil. bar. - Leden 2006, Kaspické moře, 600 mil. b.

1000.0

Nárůst zásob během roku 2006: 800.0

- Irán, 6,7 mld. barelů - Saudská Arábie, 4,9 mld. barelů

600.0

- Kuvajt, 2,5 mld. barelů Světové neobjevené zásoby ropy se odhadují na 940 mld. barelů (U.S. Geological Survey 2000)

400.0

Vs. výrazný růst světové spotřeby ropy

200.0

Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 165%, tedy v průměru rychleji než zásob – ale v posledních 6-7 letech se srovnalo. 20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

19 92

19 90

19 88

19 86

19 84

19 82

19 80

0.0

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Největší růst-Čína, Indie a další rychle rostoucí ekonomiky. Mezi lety 2003 a 2030 se očekává nárůst o 50% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 1,4% ročně.


ZEMNÍ PLYN – rychlé zvyšování zásob i spotřeby v čase Prokázané světové zásoby zemního plynu; 1980-2005; biliony kubických metrů (tcm) 200.0

Dlouhodobý růst světových zásob zemního plynu

180.0

Nová naleziště:

160.0

- Červen 2005; Indie; 560 bcm 140.0

- Říjen 2006; Čína; 150 bcm 120.0

- Listopad 2006; Turkmenistán; 7 tcm

100.0

Nárůst zásob během roku 2006:

80.0

- Irán, 870 bcm

60.0

- Norsko, 300 bcm Světové neobjevené zásoby zemního plynu se odhadují na 120 tcm (U.S. Geological Survey 2000)

40.0 20.0

6

8

0

2

4

19 9

20 0

20 0

20 0

0 19 9

19 9

8 19 8

4

6 19 8

19 9

4 19 8

2

2 19 8

19 9

0 19 8

0.0

- Nigérie, 250 bcm Vs. výrazný růst světové spotřeby zemního plynu Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 290%, růst geograficky rovnoměrnější.

Mezi lety 2003 a 2030 se očekává Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 nárůst o 90% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 2,4% ročně.


ROPA – prokázané zásoby výrazně soustředěny Prokázané zásoby ropy ke konci roku 2005; miliardy barelů Stř. Východ 742,7

Asie, Pacifik 40,2

Sev. Amerika 59,5

J. a Stř. Amerika 103,5

Afrika 114,3

Evropa a Eurasie 140,5



ZEMNÍ PLYN – prokázané zásoby soustředěny Prokázané zásoby zemního plynu ke konci roku 2005; biliony kubických metrů (tcm) Stř. Východ 72,13 Evropa a Eurasie 64,01

Rusko, Irán a Qatar = 56% rezerv zemního plynu

Afrika 14,39 J. a Stř. Amerika 7,02

Asie, Pacifik 14,84

Sev. Amerika 7,46



Zásoby/produkce ropy nerovnoměrné – požadavky na přepravu Podíl prokázaných zásob a produkce ropy; 1990-2005; Svět a země OECD 50.0 45.0 40.0 35.0 30.0

Svět OECD

25.0 20.0 15.0 10.0

Střední východ 120.0

5.0

100.0

Celosvětový podíl zásob a produkce ropy dlouhodobě fluktuuje lehce nad 40. V posledních letech však mírně klesá – větší napětí na trhu, přestože celosvětové zásoby ropy se zvyšují. Největší nárůst zásob zaznamenaly Irán a Rusko. V zemích OECD indikátor klesl ze 17-násobku v roce 1990 na 11násobek. Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 80-násobku.

80.0 60.0 40.0 20.0 0.0 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

19

90

0.0


Zásoby/produkce zemního plynu – požadavky na přepravu 80.0

Podíl prokázaných zásob a produkce zemního plynu; 1990-2005; Svět a EU-25

70.0 60.0 50.0

Svět EU-25

40.0 30.0 20.0

Střední východ 450.0

10.0

400.0 350.0 20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

0.0

300.0 250.0 200.0 150.0 100.0 50.0

Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 250-násobku. Díky zvyšující se produkci klesl ze 400-násobku v roce 1990.

0.0 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Zatímco celosvětový podíl zásob a produkce zemního plynu dlouhodobě fluktuuje okolo 65-násobku – v posledních letech však mírně klesá, přestože celosvětové zásoby rostou. V zemích EU25 dokonce klesl od roku 1990 z 22-násobku na 13-násobek.



Produkce a spotřeba ropy v zemích OECD

1970-2005; miliardy barelů za rok 20.0 18.0 16.0 Spotřeba 14.0

Produkce

12.0

Zatímco v roce 2003 dovážely země OECD v průměru 32,4 milionu barelů denně, v roce 2030 budou podle předpovědí dovážet 40,1 milionu barelů denně.

10.0 8.0 6.0 4.0 2.0

19 70 19 72 19 74 19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04

0.0



Produkce a spotřeba ropy v České republice (výhled)

2003-2010; tisíce barelů za den

250 Do roku 2010 se očekává, že produkce ropy klesle o 16,7%. Poptávka by ve stejném období měla vzrůst o 10,4%.

200 150

Spotřeba Produkce

100 50 0 2003

2004

2005

2006e

2007f

2008f

2009f

2010f

Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006


Produkce a spotřeba zemního plynu v EU-25

1970-2005; miliardy kubických metrů (bcm) za rok 500,0

Podle předpovědí vzroste dovozní závislost EU-25 z nynějších téměř 50% na:

450,0 400,0

61 % v roce 2010

350,0

75 % v roce 2020

300,0

Produkce

250,0

Spotřeba

80 % v roce 2030

200,0 150,0 100,0 50,0

04 20

00

02 20

20

98 19

96 19

94 19

92 19

90 19

88 19

86 19

84 19

82 19

80 19

78 19

76 19

74 19

72 19

19

70

0,0



Produkce a spotřeba zemního plynu v České republice (výhled)

2003-2010; miliardy kubických metrů (bcm) za rok

12 Do roku 2010 se očekává, že produkce zemního plynu vzroste o 15,4%, přesto jeho podíl na spotřebě bude zanedbatelný.

10 8 Spotřeba Produkce

6 4 2 0 2003

2004

2005

2006e

2007f

2008f

2009f

2010f

Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006


Mizející převis nabídky na klíčových trzích – USA – růst cen

Stále vyhrocenější a křehčí rovnováha produkce a spotřeby vede k růstu cen a vyšší cenové volatilitě – tato situace bude pokračovat Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Cena ropy - výhled USD/barel

Koš OPEC WTI * Brent Urals Růst poptávky (%) Růst nabídky (%) Růst nabídky (%) OPEC

2003 28,1 31,1 28,8 27,0

2004 35,7 41,5 38,2 33,3

2005 51,3 56,7 54,9 50,2

2006e 61,1 66,4 65,4 61,6

2007f 50,0 55,4 53,4 49,5

2008f 45,0 48,9 48,1 45,3

2009f 45,0 48,9 48,1 45,3

2010f 45,0 48,9 48,1 45,3

1,7 1,8 8,7

3,6 4,0 4,9

1,3 1,5 4,0

1,5 1,6 0,1

2,0 2,5 2,3

2,0 1,5 1,6

2,2 2,0 2,6

2,2 1,3 2,5

* West Texas Intermediate, US benchmark

Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006, leden 2007

Výhled: - V období 206-2010 růst produkce o 1,8% ročně - Růst poptávky ve stejném období o 2% ročně - Očekává se také nárůst zásob v zemích OPEC, což sníží tlak poptávky na ceny


Výstavba nové infrastruktury ZP urychlena vyššími cenami Stále křehčí rovnováha na trhu zemního plynu – růst cen a jejich volatility Očekávaný nárůst poptávky: rychle rostoucí ekonomiky rozvíjejících se zemí (Čína, Indie), Evropa,... Očekávaný nárůst produkce: Střední Východ, Kaspická oblast. Řada plynovodů s vysokou kapacitou spojující Střední Východ a Kaspickou oblast s Evropou a rostoucími asijskými zeměmi je buď plánována nebo je ve výstavbě – jejich návratnost roste díky vyšším cenám. Rusko

Yamal – Evropa, druhá větev plynovodu ze Severního Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa (kapacita 33 mld. m3)

Severoevropský plynovod, výstavba plynovodu pod Baltským mořem, přes Německo do Velké Británie (kapacita 20 až 30 mld. m3, dokončení 2007) Novopskov – Užhorod, výstavba plynovodu z východu na západ Ukrajiny až po hranice Slovenska (kapacita 28 mld. m3)

Prodloužení plynovodu Blue Stream, možnosti prodloužení plynovodu (vedoucího pod Černým mořem z Ruska do Turecka) do Řecka a Itálie, a Maďarska

Kaspická oblast – Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán Projekt Nabucco, výstavba plynovodu z Turecka do Rakouska přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko (kapacita 25-30 mld. m3, z toho 8-10 mld. m3 pro domácí spotřebu tranzitních zemí, zahájení provozu plánováno na rok 2011) Turecko-Řecko-Itálie, spojení Turecka a Řecka, příp. i Itálie (max. kap. 3 mld. m3, v případě rozšíření do Itálie 11-12 mld. m3, dokončení 2009) Plynovod Jižní Kavkaz, spojující Ázerbajdžán a Turecko přes Gruzii (kapacita 7 mld. m3 s možným zdvojnásobením v budoucnu, dokončení 2006) Trans-kaspický plynovod, vedoucí z Turkmenistánu pod Kaspickým mořem, přes Ázerbajdžán a Gruzii do Turecka

Turkmenistán – Irán, část plynovodu z Iránu do Turecka byla dokončena, výstavba plynovodu přes Irán nezačala, společnost Shell se v roku 2003 stáhla ze země (kapacita 15 mld. m3, možnost rozšíření na 28-30 mld. m3 nepravděpodobná z důvodu politické nestability v Iránu)

Vzhledem ke vzdálenostem nalezišť od spotřebitelů roste význam LNG: nejvýznamnějšími exportéry LNG jsou (a/či do LNG infrastruktury mohutně investují) Irán, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty


Výstavba nové infrastruktury: Klesá nebo roste závislost na Rusku? 1. Yamal – Evropa 2. Severoevropský plynovod 3. Novopskov – Užhorod 4. Projekt Nabucco 5. Turecko-Řecko-Itálie 6. Plynovod Jižní Kavkaz 7. Trans-kaspický plynovod 8. Turkmenistán-Irán-Turecko

2 1 3 4 6

7 5 8


Kam půjde plyn z kaspické oblasti? Napojení plynovodů z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu


Obsah: 1. 2. 3. 4.



Dlouhodobý vývoj ceny ropy ovlivněn událostmi Pensylvánský ropný boom

Počátek vývozu ropy z Ruska

Objevení pole ve Východním Texasu

Objevení pole Spindletop v Texasu

Suezská krize

Invaze Iráku do Kuvajtu

Zavedení zpětného netto oceňování

120.00

Počátek produkce na Sumatře

USD/barel (ceny roku 2005) 100.00

Jomkipurská válka

Iránská revoluce

Obavy z nedostatku v USA

80.00

Asijská finanční krize

Nárůst produkce ve Venezuele

Válka v Iráku

60.00

Cena ropy byla v posledních 25 letech velmi nestálá, což se dá očekávat i v budoucnu. Spíše než zdroje jsou důležité politické a ekonomické faktory.

40.00

20.00

20 01

19 91

19 81

19 71

19 61

19 51

19 41

19 31

19 21

19 11

19 01

18 91

18 81

18 71

18 61

0.00



Vztah ceny ropy a zemního plynu Vztah mezi ropou a zemním plynem - Spotřeba:

substituty

- Produkce:

komplementy

Cena ropy → cenu plynu, nikoliv naopak - Důvod: relativní velikost trhů - Cena ropy určena na světovém trhu - Regionální segmentace trhů se zemním plynem Efekty - Efekt poptávky - Zdražení ropy → substituce → vyšší poptávka po plynu → růst ceny - Efekt nabídky - Zvýšení poptávky po ropě → růst ceny → vyšší produkce ropy → zvýšení nákladů na produkci (jak ropy tak zemního plynu) - Současně možný nárůst produkce zemního plynu → snížení ceny plynu (při nezměněné poptávce po něm) - Volatilita - Napjatá rovnováha mezi poptávkou a nabídkou → události silně ovlivňují cenu - Trh s LNG - Rozšiřující se trh s LNG → sbližování cen na regionálních trzích se zemním plynem


Indikátory – zůstanou ceny ropy a plynu svázané? Indikátor

Příklad události na trhu

Předpokládaný výsledek

Přesun kapacit od plynu směrem k ropě

Snižování kapacity v důsledku stáří

Růst cen plynu vzhledem k ceně ropy

Globalizace LNG

Politické události oddalují rozvoj zkapalňování

Nárůst cen plynu

Globalizace LNG

Agresivní rozvoj LNG zkapalňování

Pokles cen plynu vzhledem k ceně ropy

Environmentální politika upřednostňující plyn

Nižší zpracování uhlí

Nárůst cen plynu

Environmentální politika upřednostňující jiná paliva

Jádro - dotace

Pokles cen plynu

Počasí

Hurikán

Nárůst cen plynu

Počasí

Mírné teploty, vlhčí počasí než obvykle

Pokles cen plynu

Podzemní zásobníky plynu

Agresivní rozvoj zásobníků

Omezení vlivu počasí, vyšší korelace mezi cenami ropy a plynu

Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Dlouhodobý vývoj ceny ropy a plynu

Ceny ropy ⇔ ceny plynu

Alžírsko, Saudská Arábie – společná ložiska ropy a plynu – nutné odtěžit obojí za stejnou cenu

Azerbajdžán – společná ložiska v moři – nejprve odtěžit ropu, pak zemní plyn

Rusko – pouze ložiska plynu diskuze Rusko - EU – možné navázání ceny plynu na mix jiných paliv? Nový kartel? prospělo by ČR, SR, některým státům SVE, proti většina států EU 15 – plyn = konkurence ropy Cenové změny ropy a plynu (%) – příklad VB (rozvolněný vztah)

Zemní plyn NBP

Brent

Zdroj: The European Gas Market. Eurogas Views On The Way Forward, www.eurogas.org Poznámka: NBP – National Balancing Point, UK – pomyslný vyrovnávací bod


Ceny ropy a zemního plynu – USA (těsný vztah) Erath - Louisiana West Texas Intermediate

Historicky stabilní vztah mezi cenami ropy a zemního plynu.

Dynamická analýza: Dočasný šok v ceně ropy (20%, 1 měsíc) → 5% dopad na cenu plynu Trvalý šok (20%) → 16% dopad na cenu plynu

Zdroj: Villar, J.A. and F.L. Joutz. 2006 The Relationship between Crude Oil and Natural Gas Prices. EIA


Ceny ropy a zemního plynu – USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu

Širší pásmo pro ceny zemního plynu → relativně slabá korelace mezi regionálními trhy

Vs. rozvíjející se trh s LNG → očekávaná konvergence cen

Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu – Henry Hub

Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Ceny ropy a zemního plynu – USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu - předpověď

Napjatá rovnováha nabídky a poptávky → relativně vysoké a volatilní ceny Současný vztah ovlivněn konkurencí na straně poptávky (změna paliva) Budoucí vztah mezi cenami ropy a plynu ovlivněn nabídkovou stranou (LNG vs. vývoj zásob ropy)

Světové ceny plynu - rozpětí

Světové ceny ropy - rozpětí

Cena plynu – Henry Hub

Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Poptávka po plynu – výrazná cenová volatilita a vliv počasí Výrazná cenová volatilita → potřeba dodatečných zdrojů flexibility, zavedení peakload pricing

Rozdělení četností výskytu ceny plynu (Henry Hub): leden – prosinec 2007

Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?


Vztah ceny ropy a zemního plynu významně ovlivněn kurzem CZK/USD Ropa CZK, plyn CZK

Ropa USD, plyn CZK

1800.000

1.400

1600.000

80.000

1.400

1.200

70.000

1.200

1.000

60.000

1400.000 1200.000

0.800

1000.000

0.600

0.600

30.000

600.000

0.400

400.000 0.200

10.000

0.200

0.000

0.000

0.000

I.0 1 V. 01 IX .0 1 I.0 2 V. 0 IX 2 .0 2 I.0 3 V. 03 IX .0 3 I.0 4 V. 04 IX .0 4 I.0 5 V. 0 IX 5 .0 5 I.0 6 V. 0 IX 6 .0 6

0.000

Ropa Brent CZK/barel

0.400

20.000

I.0 1 V. 01 IX .0 1 I.0 2 V. 0 IX 2 .0 2 I.0 3 V. 0 IX 3 .0 3 I.0 4 V. 0 IX 4 .0 4 I.0 5 V. 0 IX 5 .0 5 I.0 6 V. 0 IX 6 .0 6

200.000

Ropa Brent USD/barel

Zemní plyn CZK/kW

Ropa USD, plyn USD

Zemní plyn CZK/kW

Směnný kurz CZK/USD

80.000

0.060

70.000

0.050

60.000 0.040

50.000

45.000 40.000 35.000 30.000 25.000

40.000

0.030

20.000 15.000

30.000

0.020

20.000 0.010

10.000

10.000 5.000

V. 02 IX .0 2 I.0 3 V. 03 IX .0 3 I.0 4 V. 04 IX .0 4 I.0 5 V. 05 IX .0 5 I.0 6 V. 06 IX .0 6

2

1 .0

I.0

IX

V.

01

0.000

I.0 1 IV .0 VI 1 I.0 1 X. 01 I.0 2 IV .0 VI 2 I.0 2 X. 02 I.0 3 IV .0 VI 3 I.0 3 X. 03 I.0 4 IV .0 VI 4 I.0 4 X. 04 I.0 5 IV .0 VI 5 I.0 5 X. 05 I.0 6 IV .0 VI 6 I.0 6 X. 06

0.000

0.000

1

0.800

40.000

800.000

I.0

1.000

50.000

Směnný kurz CZK/USD

R opa B rent U S D /barel

Z em ní plyn U S D /kW

Ropa – Brent Europe (Zdroj: EIA); Zemní plyn – ČR; JČP, domácnost 0-1890 kW (Zdroj: ERÚ); Směnný kurz CZK/USD (Zdroj: ČNB)


Vztah ceny ropy a zemního plynu, vliv směnného kurzu

Korelace: Ropa Brent (Europe; cena za barel) – zemní plyn (domácnosti v ČR; cena za kW)

Bez zpoždění 1Q zpoždění 2Q zpoždění 3Q zpoždění 4Q zpoždění Poznámka:

Ropa CZK Ropa USD Ropa USD Plyn CZK p-value Plyn CZK p-value Plyn USD p-value 0.620157311 0.0000001 0.726971758 0.0000000 0.088783131 0.4999436 0.693572109 0.0000000 0.796939136 0.0000000 0.204576285 0.1268869 0.305547985 0.0246527 0.724850024 0.0000000 0.8467861 0.0000000 0.527865555 0.0000687 0.846171578 0.0000000 0.43677692 0.0013530 0.25365016 0.0819306 0.796530074 0.0000000 0.49351147 0.0003648 p-value – hladina významnosti statisticky významná korelace pro p < 0,05


Obsah: 1. 2. 3. 4.



Vývoj cen pohonných hmot

Bezolovnatý benzin (EUR/1000 litrů, bez daně)

BE

800

CZ DK

700

DE EE

600

IE GR

500

ES FR

400

IT CY

300

LV LT

200

LU HU

100

MT NL 2006s01

2005s01

2004s01

2003s01

2002s01

2001s01

2000s01

1999s01

1998s01

1997s01

1996s01

1995s01

1994s01

1993s01

1992s01

1991s01

0

AT PL PT SI

Zdroj: EUROSTAT


Výsledky liberalizace plynárenských trhů ⇒

Svázanost cen ropy a plynu Přesun marže k producentům (Gazprom) Liberalizace Nemalé náklady (unbundling – změna organizace společností, přeceňování aktiv,...) vs. relativně malý přínos oproti očekávání Vývoj cen pro zákazníky ovlivněn především vývojem cen ropy - vstup nových dodavatelů nezpůsobil výrazný pokles cen Pozitivní přínos – začala diskuze o smlouvách a kontraktačních podmínkách Výsledky stálá existence oddělených národních trhů změna dodavatele v omezené míře bývalé státní monopoly na většině trhů - udržení si monopolního postavení zájem nových subjektů o vstup na trh? (Vemex, Wingas) Porovnatelnost plynárenství s elektroenergetikou ? producenti elektřiny – možný výběr z celé řady primárních paliv, možnost ovlivnit své konkurenční prostředí plynárenské společnosti – odkázány na importní kontrakty pro jediný druh paliva, jehož producentem několik státních monopolů 86% objemu plynu v Evropě obchodováno za ceny odvozené od cen ropy ⇒ ceny určené trhem? (otázka tvorby nezávislého operátora trhu s plynem – náklady (vyšší cena) vs. výnosy (vyšší transparentnost))

EK snaha, aby producenti soupeřili o zákazníka – je to na trhu s plynem možné? (plyn – Rusko, Norsko, Alžírsko, LNG vs. elektroenergetika – mnoho zdrojů)


Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (1)

Efekt na ceny plynu

Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů a v nových členských státech. Přetrvávají ? výrazné rozdíly v cenách mezi starými a novými státy EU Mezinárodní diskriminace firem – odporuje argumentu jednotného trhu EU „Křížová dotace“ mezi spotřebiteli starých a nových členských států EU Očekávaná konvergence cen– hlavně u velkých odběratelů, rozličné marže v různých státech budou těžko obhajitelné Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů.

U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst

zdražování ropy růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť částečné zahrnutí nákladů na unbundling náklady na marketing (odlišit se od konkurence) nové služby pro zákazníky

Možnost snižování cen u největších odběratelů Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.


Dopady lib.trhů na spotřebitele - ceny (2) – konvergence

Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a produkujícími zeměmi – viz první část.

Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.

Ačkoliv jsou si velkoobchodní ceny ve většině členských států velmi blízké, ceny pro konečné zákazníky vykazují podle informací Eurostatu významné rozdíly. Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 10 EUR/MWh v Estonsku do 25 EUR/MWh ve Švédsku.

20.00

DK Domácnosti EUR/GJ

Porovnání cen plynu pro konečné spotřebitele, 02/2006 (kategorie D3 vs. I4-1, ceny jsou uvedeny bez daní)

PT ES BE LU

10.00

Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 15 EUR/MWh v Estonsku do více než 45 EUR/MWh v Portugalsku.

GE

UK

SK EE

PL

BG

FR IT SL CZ

LT LV

RO

HU

0.00 2.00

7.00

12.00

Velkoodběratelé EUR/GJ

Zdroj: EUROSTAT Poznámka: D3 - Roční spotřeba: 83.70 GJ I4-1 - Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin


Ceny plynu (3) 18,00

Domácnosti - D3 (Roční spotřeba: 83.70 GJ)

Vysoké ceny

16,00 14,00 DK SE PT EU 12 EU 15 EU 25 GE ES

12,00 10,00 8,00

Průměrné ceny 6,00 12,00

4,00 FR NL

10,00

2,00

BE

UK

14,00

20

2 20

06 s0

1

2

06 s0

1 20

05 s0

2

05 s0

04 s0

20

20

20

04 s0

1

2 03 s0

1 20

20

03 s0

02 s0

2

1 02 s0

2

LU

20

SL 6,00

20

AT

0,00 01 s0

IT

20

IE 8,00

Nízké ceny

CZ 4,00

SK PL

12,00

BG 2,00

HR

10,00

LT RO LV EU 12 EU 15 EU 25 HU EE

EU 15 8,00

02 06 s

01

6,00

20

06 s 20

05 s

02

01 20

05 s 20

04 s

02

01 20

04 s

02 20

03 s 20

03 s

01

02 20

02 s 20

02 s 20

20

01 s

02

01

0,00

4,00

2,00

02 06 s 20

06 s

01

02 20

05 s 20

05 s

01

02 20

20

04 s

01 04 s 20

20

03 s

02

01 20

03 s

02 02 s 20

20

02 s

02 01 s 20

Zdroj: EUROSTAT

01

0,00



Průmysl - I1 (Roční spotřeba: 418.6 GJ; žádný požadavek na load faktor)

Vysoké ceny

16,00 14,00 PT UK GE SE DK EU 25 EU 15 EU 12

12,00 10,00 8,00

Průměrné ceny

6,00

12,00

4,00

HR

10,00

2,00

HU 02 06 s

01 20

06 s

02 20

05 s

01 20

05 s 20

04 s

02

01 20

04 s 20

03 s

01 20

03 s

02 20

02 s 20

02 s

01

02 01 s 20

CZ

02

0,00

SK

20

PL 8,00

IT 6,00

AT LU

12,00

Nízké ceny

FR 4,00

BE ES

10,00

IE 2,00

EU 15

0,00

EE BG LV LT RO EU 25 EU 15 EU 12

8,00

6s 02 20 0

6s 01 20 0

5s 02 20 0

5s 01 20 0

4s 02 20 0

4s 01 20 0

3s 02 20 0

3s 01 20 0

2s 02 20 0

2s 01 20 0

20 0

1s 02

6,00

4,00

2,00

20 06 s0 2

20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1

20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2

20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1

0,00

20 01 s0 2

Zdroj: EUROSTAT Poznámka: Load faktor – poměr průměrného vytížení ku špičkovému během určitého časového intervalu



I2 (Roční spotřeba: 4 186 GJ; load faktor: 200 dní)

Vysoké ceny

14,00

12,00 DK SE GE UK PT EU 25 EU 15 EU 12

10,00

8,00

Průměrné ceny

6,00

12,00 4,00

LU

10,00

2,00

IT

CZ

6,00

SI

10,00

20 06 s0 2

20 05 s0 2 20 06 s0 1

20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1

AT

20 03 s0 1 20 03 s0 2

BE

0,00

20 02 s0 1 20 02 s0 2

IE

8,00

20 01 s0 2

FR

Nízké ceny

SK HU

4,00

ES

9,00 8,00

PL HR

2,00

EU 15

7,00

EE LV LT BG RO EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00

20 01 s0 2 20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1 20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1 20 06 s0 2

0,00

4,00 3,00 2,00 1,00

02 06 s

01 20

06 s 20

05 s

02

01 20

05 s 20

20

04 s

02

01 04 s

02 20

20

03 s

01 03 s

02 20

20

02 s

01 02 s 20

01 s 20

Zdroj: EUROSTAT

02

0,00



I3-1 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 200 dní, 1 600 hodin)

Vysoké ceny

12,00

10,00

EU 25 EU 15 EU 12 IE NL SE GE UK

8,00

6,00

Průměrné ceny

4,00

10,00 LU

9,00

FR

2,00

IT

PT FI

5,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

CZ 6,00

20 03 s0 1

AT

20 02 s0 2

7,00

0,00 20 02 s0 1

HU

20 01 s0 2

8,00

Nízké ceny

9,00

BE SI

4,00

SK

8,00 7,00

DK

3,00

ES 2,00

PL HR

1,00

EU 15

0,00

EU 25 EU 15 EU 12 RO LT BG LV EE

6,00 5,00 4,00

20 01 s0 2 20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1 20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1 20 06 s0 2

3,00 2,00 1,00

s0 2 20 06

s0 1 20 06

s0 2 20 05

s0 1 20 05

s0 2 20 04

s0 1 20 04

s0 2 20 03

s0 1 20 03

s0 2 20 02

s0 1 20 02

20 01

Zdroj: EUROSTAT

s0 2

0,00



I3-2 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 250 dní, 4 000 hodin)

Vysoké ceny

10,00

SE GE UK LU FR EU 25 EU 15 EU 12

8,00

6,00

Průměrné ceny 4,00

9,00 8,00

2,00

IT

BE SI

4,00

9,00

06 s

02

01 20

20

05 s

06 s

02

01 20

05 s 20

04 s

02

01 20

04 s 20

03 s

02

01 20

03 s 20

02 s

02 s

02

01 20

PT 5,00

01 s

CZ

20

6,00

0,00

02

AT

20

7,00

Nízké ceny

ES HR

3,00

8,00

HU PL

2,00

EU 15

1,00

7,00 FI RO BG LT LV EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00

0,00 6s 02

3,00

20 0

6s 01 20 0

5s 02 20 0

5s 01 20 0

4s 02 20 0

4s 01 20 0

3s 02 20 0

3s 01 20 0

2s 02 20 0

2s 01 20 0

20 0

1s 02

4,00

2,00 1,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

20 02 s0 1

20 01 s0 2

0,00

Zdroj: EUROSTAT


Ceny plynu (8) Vysoké ceny

10,00

I4-1(Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin)

9,00 8,00 7,00

GE UK IT CZ FR EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00

Průměrné ceny

4,00

8,00

3,00 2,00

7,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

HU

5,00

0,00 20 03 s0 1

BE

20 02 s0 2

SI

20 02 s0 1

6,00

1,00

20 01 s0 2

SK

ES

Nízké ceny

DK

4,00

FI

8,00

PT 3,00

LU PL

2,00

AT EU 15

7,00 6,00 EU 12 EU 15 EU 25 EE BG LT LV RO

5,00

1,00 4,00

0,00

06

s0 2

s0 1 20

20

06

s0 2 05 20

05

s0 1

s0 2 20

04 20

04

s0 1

s0 2 20

03 20

03

s0 1

s0 2 20

02

s0 1 20

02 20

2,00 1,00

s0 06 20

20

06

s0

2

1

2 20

05

s0

s0 05 20

20

04

s0

1

2

1 s0 04 20

20

03

s0

s0 20

03

s0 02 20

2

1

2

1 20

02

s0

s0 01

Zdroj: EUROSTAT

2

0,00

20

20

01

s0 2

3,00


Ceny plynu (9) I5 (Roční spotřeba : 4 186 000 GJ; load faktor: 330 dní, 8 000 hodin) 9,00 8,00 CZ GE EE ES IT LV LT HU AT PL SK FI UK BG RO

7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

02 20

06 s

01 06 s 20

20

05 s

02

01 05 s 20

20

04 s

02

01 20

04 s

02 03 s 20

20

03 s

01

02 20

02 s

01 02 s 20

20

01 s

02

0,00

Zdroj: EUROSTAT


CR ceny dle ENA?

Otázka vývoje cen a trhu po 1.4. 2007 – konec regulace, přechod na vzorec

Zdroj: ENA, konference „Plynárenství ČR a SR 2006, Brno, 14. - 15. 11. 2006


Obsah: 1. 2. 3. 4.

Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu Vztah ceny zemního plynu a ropy Vývoj cen po liberalizaci Výhled cen a bezpečnost dodávek


EUROGAS – výhled trhu a bezpečnost dodávek

The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward Dopady liberalizace ⇔ důsledky pro investiční rozhodnutí společností Nutná větší transparence a více koherentní přístup k regulaci s cílem dosažení většího stupně integrace evropského plynárenského trhu prioritou správná implementace existující legislativy Důraz na možnou diverzifikaci pro zajištění bezpečnosti dodávek a dialog mezi odběratelskými, tranzitními a produkčními zeměmi Ohodnocení významu dlouhodobých take or pay kontraktů – pro většinu společností tvoří základ bezpečnosti dodávek a komplementárních krátkodobých vztahů podporovaných likvidními trhy = rozšíření dodavatelských možností, lepší možnost optimalizace portfolia


EUROGAS – struktura a bezpečnost dodávek EU 25 – Struktura dodávek

Mezera v dodávkách

Projekty Ostatní dovoz mimo EU Alžírsko

Rusko

Norsko Ostatní vnitroevropský trh Nizozemí Domácí produkce pro domácí účely

Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward, 2006


EUROGAS – pokles domácí produkce a bezpečnost dodávek EU 25 – Domácí produkce zemního plynu

VB Nizozemí Německo Itálie Polsko

Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward, 2006


Zdroje flexibility pro dodávky zemního plynu Technicky možné, ale většinou s vyššími náklady než alternativy

Obecné nástroje flexibility PZP

SEZÓNNÍ

MEZI DNY

V RÁMCI DNE

Typy potřebné flexibility

1

Vyrovnávání v soustavě (v rámci dne)

2

Toleranční služby (v rámci dne)

3

Služby flexibility (v rámci měsíce)

4

Dodávka v zimní špičce

5

Sezónní uskladnění

Linepack

Zásobník Vytěžené LNG Kaverny ložisko

Flexibilní smlouvy o dodávce

Doba vyrovnávání

Přerušitelné smlouvy s odběrateli

Využití globálního Smlouvy s portfolia plynáodběrateli s renských cenami pro špičku kontraktů a PZP

Zdroj:McKinsey/EEIP Report 2006


Ceny a strukturální změna role klíčového dodavatele - Gazpromu

Očekávaná diverzifikace importu zemního plynu otupena aktivizací Gazpromu (očekávalo se omezení závislosti na Rusku, Norsku a Alžírsku díky novým „jižním trasám“ ale i projektům LNG, které aktivovaly vysoké ceny ropy a plynu )

Gazprom – projekty k posilování významu společnosti dohoda s MOL – prodloužení Blue Streamu do Maďarska (přímá konkurence Nabucca) Koordinační komise Nabucca - vyjádření zájmu o účast Gazpromu na projektu (výstavba či dodávky plynu) – Vídeň, 10/2006 – na jednání byli pozváni zástupci Gazpromu Kazachstán – dohoda o dodávkách plynu = zajištění, že kazašský plyn nebude dodáván via Nabucco do Evropy, ale do Ruska Turkmenistán – jednání o navýšení exportu nad rámec dlouhodobé smlouvy Írán – Pakistán - Indie – zájem Gazpromu o účast na projektu – íránský plyn do Asie, ne do Evropy Severoevropský plynovod Čína – zájem o dodávky, výstavba plynovodu – Čína ale zatím není ochotná platit stejné ceny jako Evropa Projekty v oblasti LNG (Stockman – výstavba nové kondenzační jednotky) Přesun marže k dodavatelům Schválení vlastnického unbundlingu EK – další kroky Gazpromu?


Nový zdroj diverzifikace dodávek - rostoucí úloha LNG

LNG projekty – alternativní cesta Trh s LNG (Liquefied natural gas, zkapalněný zemní plyn) bude hrát stále významnější roli Flexibilita dodávek zemního plynu do celého světa – Evropa, Asie, Japonsko... Právě Japonsko bylo průkopníkem v oblasti LNG – zabezpečení dodávek plynu bez plynovodů Alžírsko také exportuje plyn do Evropy přes LNG terminály

V roce 2002 představoval trh s LNG jenom 6 % světové spotřeby zemního plynu, LNG se však jeví jako východisko dopravy plynu na velké vzdálenosti

Střední východ – Írán, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty Přeprava plynu ze středního východu do Evropy ve formě LNG může v budoucnu hrát významnou roli, v roce 2002 se země středního východu podílely jednou čtvrtinou na světovém exportu LNG

Írán - export na evropské trhy a do Indie; druhé světové největší zásoby – vysoký exportní potenciál Katar - vývoz LNG do Španělska, Turecka, Itálie, Japonska, USA, Francie, Jižní Koreje a do Velké Británie Omán - produkce je určena pro Japonsko a Španělsko Spojené Arabské Emiráty – 97% exportu do Japonska Barentsovo moře – sever Ruska, export LNG do Evropy a USA

Srovnání ceny dodávek ve formě LNG a plynovodem

Vyšší fixní náklady (výstavba terminálů) Nižší variabilní náklady na každý kilometr (náklady naopak vysoké při výstavbě plynovodů)


Bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU

Bezpečnost dodávek - vedle liberalizace více na program jednání – otevírání trhu v protikladu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek

Zelená kniha EU z března 2006 – Energetická strategie pro Evropu: rovnováha mezi udržitelným rozvojem, konkurenceschopností a zabezpečením dodávek nutné urychleně investovat – Evropa během příštích 20 let nutné investovat přibližně 1 bn EUR - infrastruktura

růst závislosti na dovozech - v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků EU, v porovnání s 50 % v současné době, uspokojováno dováženými produkty – částečně z regionů ohrožených nestabilitou

zásoby koncentrovány v několika málo zemích - Rusko, Norsko a Alžírsko - podle současných tendencí by se závislost na dovozu zemního plynu během příštích 25 let zvýšila na 80 %. růst celosvětové poptávky po energii - do roku 2030 růst přibližně o 60 %, růst poptávky po ropě o 1,6 % za rok růst ceny ropy a zemního plynu oteplování klimatu dosud nerozvinuté plně konkurenční vnitřní trhy s energií - pouze v případě, že takovéto trhy budou existovat, budou občané a podniky v EU moci využívat všech výhod zabezpečených dodávek i nižších cen


Energetická politika EU: bezpečnost dodávek

Návrh evropské energetické politiky z ledna 2007 – ucelený balíček opatření pro boj se změnou klimatu a posílení bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti Snížení emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém koši na 20% do roku 2020 Opravdu konkurenční trh s energiemi Vlastnický unbundling (?) Bezpečnost dodávek Rozvoj projektů pro přivedení dodávek z nových regionů Lepší využití možností strategického uskladnění


Energetická politika EU: očekávané ceny

Předpokládaný vývoj cen

Zdroj: Evropská Komise; Renewable Energy Road Map, Impact Assessment; 2007 PRIMES scenario


Vývoj cen ropy a zemního plynu

Recommend Documents