VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Vedlejší specializace: Ekonomika sportu
Jan Jenšovský Smluvní vztahy profesionálních sportovců a sportovních klubů
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc.
2010
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.
V Praze dne 5. 2. 2010
………………………………. Jan Jenšovský
Anotace Tématem této pr{ce jsou smluvní vztahy profesion{lních sportovců a sportovních klubů a jejich vliv na přístup klubů k provoznímu a investičnímu kapit{lu. V teoretické č{sti diplomové pr{ce je nejdříve vymezen pojem sport v pr{vu a to jak českém tak evropském. D{le jsou vymezeny a pops{ny smluvní vztahy profesion{lních sportovců a sportovních klubů v r{mci České republiky, včetně kr{tkého srovn{ní specifik se zahraničím. Teoretick{ č{st je uzavřena vymezením ekonomickým implikací smluvních vztahů sportovců v ČR a z{kladních principů úvěrového procesu finančních institucí. Praktick{ č{st pak využív{ teoretických znalostí pro analýzu přístupu profesion{lního klubu z prostředí nejvyšší fotbalové ligy ČR, AC Sparta Praha fotbal, a.s., k cizím finančním zdrojům. Analýza je provedena s předpokladem zohlednění hodnoty hr{čů,jako aktiv klubu, při stanovov{ní finančního ratingu klubu. Z{věr pr{ce obsahuje vyhodnocení výsledků této analýzy a n{vrhy a doporučení pro vhodné využití hr{čského portfolia ke zvýšení rentability klubu.
Abstract The topic of this diploma thesis is contracts between professional sportsmen and sports clubs and its implication on credit rating of sports clubs. Firstly, the legal framework of sport and sport contracts is defined both in Czech and European perspective with evaluation of differences. Within this legal framework the distinctions of a sports club, in relation to other production enterprises, are described. Main difference further studied in the application part is the inability to display professional sportsmen as a major asset of a sports club in the club’s balance sheet. Financial implications of this difference are then given. In the application part the hypothesis that the disproportionate amount of club‘s assets in the production of sport‘s goods has negative influence on credit rating of sports club is tested. Two models based on financial data of Czech professional football club, AC Sparta Praha fotbal a.s., are created and tested. Finally, the results are compared and assessed.
Obsah Obsah ......................................................................................................................................................1 1. Úvod...................................................................................................................................................3 Výběr tématu pr{ce .............................................................................................................................4 Cíl pr{ce a hypotéza............................................................................................................................4 Struktura a způsob zpracov{ní pr{ce ...............................................................................................5 Metodologie pr{ce...............................................................................................................................6 2. Teoretick{ č{st ..................................................................................................................................8 2.1.
Pojem sport a jeho pr{vní úprava ..........................................................................................8 2.1.1. Principy a vztahy pr{vní úpravy .................................................................... 10
2.2.
Úprava v r{mci Evropské Unie ............................................................................................12 2.2.1. Pojem podnik ve sportu a hospod{řsk{ soutěž ............................................ 13 2.2.2. Volný pohyb osob.............................................................................................. 16 2.2.3. Uzn{v{ní diplomů............................................................................................. 20 2.2.4. Bíl{ kniha o sportu ............................................................................................ 21
2.3.
Úprava v r{mci České republiky..........................................................................................26 2.3.1. Situace před rokem 1989................................................................................... 27 2.3.2. Situace po roce 1989 .......................................................................................... 27 2.3.3. Pojem profesion{lní sportovec ........................................................................ 28
2.4.
Pr{vní vztah sportovce a klubu ............................................................................................29 2.4.1. Přístup v jiných st{tech ..................................................................................... 31
2.5.
Ekonomické dopady smluvních vztahů na sportovní kluby ...........................................32 2.5.1. Finanční implikace ............................................................................................ 35 2.5.2. Úvěrový proces .................................................................................................. 37 2.5.3. Úvěrov{ rizika.................................................................................................... 43
3. Analytick{ č{st................................................................................................................................46 3.1.
Financov{ní fotbalových klubů ............................................................................................46
3.2.
Nejvyšší fotbalov{ soutěž ČR ...............................................................................................47
3.3.
Ekonomické postavení fotbalových klubů..........................................................................48 3.3.1. Vlastnick{ struktura .......................................................................................... 49 3.3.2. Ekonomické výsledky ....................................................................................... 50 3.3.3. Anglick{ Premier League ................................................................................. 53
3.4.
Případov{ studie.....................................................................................................................55 -1-
3.4.1. Situace AC Sparta Praha fotbal, a.s. ................................................................ 55 3.4.2. Finanční analýza ................................................................................................ 57 3.4.3. Hr{či jako aktivum klubu................................................................................. 60 3.4.4. Kalkulace finančního ratingu........................................................................... 62 3.4.5. Zhodnocení úvěrových možností ................................................................... 63 Z{věr .....................................................................................................................................................67 Přehled literatury a použitých zdrojů ..............................................................................................69 Seznam obr{zků a tabulek .................................................................................................................71 Přílohy ...................................................................................................................................................72
-2-
1. Úvod Sport jako fenomén lidské společnosti zaznamenal v moderní době značný rozvoj. Je provozov{n jak jedinci, takskupinami ve formě volnočasové aktivity prov{děné za utužením zdravého ducha až po sport na nejvyšší profesion{lní úrovni. Pro sport je charakteristické, že není vymezen jen pro určitou soci{lní vrstvu nebo skupinu lidí, naopak oslovuje široké spektrum aktivních i pasivních sportovců. Obzvl{ště za období minulého a současného století tento z{jem vyvolal značnou pozornost v tržních ekonomik{ch a přit{hl do tohoto odvětví rozs{hlou podnikatelskou aktivitu podílející se na zvětšujícím se rozsahu sportovního trhu. S růstem hospod{řské dimenze sportu je spojen i tlak na jeho odpovídající pr{vní regulaci. Z{konný r{mec, ve kterém se sportovní subjekty mohou pohybovat, není d{n jen potřebou velkých sportovních klubů s odpovídajícími rozpočty, ale i nutností zajistit existenci pro nejmenší sdružení provozující amatérský sport. U obou pak platí, že činnost, kterou provozují, je značně specifick{ a to zakl{d{ potřebu odpovídající samostatné pr{vní regulace. Profesion{lní sportovní kluby na nejvyšší úrovni dnes svými ekonomickými výsledky dosahují výkonů srovnatelných s nadn{rodními podnikatelskými subjekty. Pro jejich ekonomický
úspěch
je
důležit{
nejenom
kvalita
jimi
nabízeného
sportovního
produktu, ale dnes, více než kdy dříve,i propracované marketingové techniky jeho prodeje a zpeněžení. Problémem, kterému sportovní kluby v dnešní době čelí, je obtížný přístup k finančním zdrojům. Důvodem je obtížn{ predikce sportovních výsledků, které se mohou měnit velmi rychle a které mají hlavní vliv na příjmovou strukturu klubů. Tyto problémy mohou způsobit buďto úplnou nemožnost získat cizí zdroje (např. ve formě bankovního úvěru) nebo jejich přemrštěnou cenu danou vysokou úrokovou sazbou. Jednou z možností, jak tomuto problému čelit, je vhodné využití hr{čského portfolia sportovních klubů, které ale nar{ží na omezení dan{ nedostatečným zohledněním specifičnosti sportu v jeho pr{vní a finanční regulací.Tato pr{ce se tedy bude zabývat
-3-
smluvními vztahy profesion{lních sportovců a sportovních klubů, jejich dopadem na sportovní kluby a východisky pro plnohodnotné ekonomické využití hr{čů, jako aktiv sportovního klubu.
Výběr tématu práce Téma této pr{ce jsem si vybral s ohledem na můj pravidelný kontakt se sportem, specificky veslov{ním, který provozuji ve veslařském klubu VK Smíchov a zaměřením mého inženýrského
studia
na
pr{vo
a
podnik{ní.
V r{mci
absolvované
vedlejší
specializace, Ekonomika sportu, došlo ke střetu teoretických znalostí z oblasti mé hlavní specializace, Podnik{ní a pr{vo, s praktickou aplikací v oblasti sportu. Zvl{ště zajímavým a pro pr{ci podnětným se jeví fakt, že ochrann{ označení jsou v oblasti sportu velmi aktu{lním tématem s ohledem na st{le vyšší snahu o komercializaci sportovního produktu. Možnost skloubit praktické a teoretické znalosti z obou těchto oblastí mého studia tak podnítila můj z{jem věnovat se danému tématu.
Cíl práce a hypotéza Cílem pr{ce bude analyzovat, jaké jsou dopady smluvních vztahů profesion{lních sportovců a sportovních klubů na přístup profesion{lních klubů k pracovnímu a investičnímu kapit{lu. Vedlejším cílem bude navržení optim{lní metody, kde mohou sportovní kluby využít pr{va plynoucí z duševního vlastnictví v n{vaznosti na jejich hr{čské portfolio, jako například ochranné zn{mky nebo licence, a promítnout je do finanční rozvahy klubu. Komercializace těchto pr{v může v obecné rovině přin{šet jak skutečné tak implicitní benefity pro klub. V diplomové pr{ci jsem si stanovil hypotézu, že špičkové sportovní kluby v ČR najímají profesion{lní hr{če jako hlavní výrobní faktor, pro vytvoření sportovního produktu, který nabízí svým z{kazníkům. Sportovním produktem klubu je sportovní utk{ní. Tyto profesion{lní hr{če ale nejsou schopni, s ohledem na omezení účetní soustavy, vyk{zat jako aktivum ve finančních rozvah{ch klubů. Jedn{ se tak o rozdíl v porovn{ní s jinými ekonomickými subjekty působícími např. ve výrobní sféře. Předpokl{daným důsledkem tohoto rozdílu je obtížnější přístup sportovních klubů k cizím finančním zdrojům v důsledku
-4-
snížené hodnoty aktiv podniku. D{le předpokl{d{m, že je možné toto specifikum nahradit vhodnějším využitím, resp. komercializací pr{v duševního vlastnictví. Například jde o využití pr{v k ochranným zn{mk{m, tvorbě zvukově-obrazových z{znamů, obchodním jménům či logům apod.
Struktura a způsob zpracování práce Pr{ce je rozdělena na dvě hlavní č{sti – č{st teoretickou (liter{rní rešerše) a č{st analytickou (případov{ studie kalkulace a srovn{ní finančního ratingu vybraného sportovního klubu). Obě hlavní č{sti budou děleny do kapitol a subkapitol. Teoretick{ č{st je rozdělena do dvou hlavních bloků. V prvním je představena z{kladní charakteristika smluvních vztahů profesion{lních sportovních klubů a sportovců, rozdílnost úpravy jak mezi Evropskou Unií a ČR, tak i mezi jednotlivými st{ty uvnitř EU. V druhém bloku pak navazuje problematika ekonomických dopadů smluvních vztahů sportovních klubů a profesion{lních sportovců především na přístup k financov{ní profesion{lních sportovních klubů. Jako podklad pro praktické zkoum{ní v analytické č{sti jsou uvedeny z{kladní principy úvěrového procesu finanční instituce včetně z{kladních typů rizik se vztažením na sportovní prostředí. Ke zpracov{ní této č{sti byla použita odborn{ literatura jako prim{rní zdroj informací, d{le rozšířena o poznatky z internetu a vnitřních předpisů finanční instituce. Souč{stí praktického zpracov{ní je představení nejvyšší fotbalové soutěže v ČR a vybraného sportovního klubu, AC Sparta Praha fotbal, a.s., deskripce finančních dat a kalkulovaných ukazatelů, které poslouží jako z{klad pro kalkulaci modelového finančního ratingu. Finanční rating je kalkulov{n na z{kladě interního systému bankovní instituce podnikající v České Republice. S ohledem na obchodní tajemství je proces samotné kalkulace finančního ratingu zobecněn do z{kladních bodů a principů se zaměřením na výstupní hodnoty, porovn{ní dvou modelových situací a implikace pro klub s ohledem na cenu cizích zdrojů. Veškeré č{sti jsou sestavov{ny na z{kladě poznatků a z{sad získaných v teoretické č{sti. Případov{ studie m{ tuto výslednou podobu:
-5-
představení sportovního klubu AC Sparta Praha fotbal, a.s.
popis situace klubu
provedení finanční analýzy a stanovení alternativního modelu s hr{či jako aktivem klubu
n{vrh konsolidace kr{tkodobých bankovních úvěrů
analýza rozdílů modelů
porovn{ní a n{vrh doporučení v součinnosti s předem stanovenými cíly celé diplomové pr{ce.
Informačními zdroji pro praktickou č{st byly vedle teoretických poznatků také informace získané z praxe v bankovní instituci.
Metodologie práce Pro zpracov{ní teoretické č{sti proběhl sběr informací metodou studia dokumentů a monografií (teoretick{ reflexe). Toto studium umožňuje získat přehled o daném tématu a srovn{ní pohledů různých autorů a institucí. V analytické č{sti pr{ce proběhne analýza postavení profesion{lní sportovní ligy a profesion{lního sportovního klubu, u kterého bude provedena finanční analýza na z{kladě re{lných ekonomických dat. D{le bude stanoven modelový finanční rating tohoto klubu pomocí interního kalkul{toru bankovní instituce. Ten bude porovn{n s taktéž kalkulovaným hypotetickým finančním ratingem za předpokladu pozměněné struktury aktiv klubu oceněním jeho hr{čského portfolia. Srovn{ním obou ratingů bude možné dedukovat rozdíly v přístupu k úvěrovému financov{ní. Ke zjištění výše zmíněných informací bude použito n{sledujících metod výzkumu: deskripce, analýzy dokumentů, finanční analýzy, modelové analýzy, komparace a případové studie.
-6-
Deskripce, analýza dokumentů Tato metoda je použita především ve formě popisu a shromažďov{ní daných informací a faktů, ze kterých jsou n{sledně vyvozov{ny z{věry. Komparace, modelová analýza Při metodě komparace (srovn{ní) zjišťujeme shodné či rozdílné str{nky u dvou či více různých předmětů, jevů či úkazů. Srovn{vací metody můžeme použít jak při získ{v{ní poznatků a faktů, tak i při jejich zpracov{ní. Srovn{v{ní je z{kladní metodou hodnocení. Modelovou analýzu ch{peme jako použití různých druhů modelů (fyzických, verb{lních, matematických) k řešení problémů. V ekonomických disciplín{ch je z{kladem exaktního řešení. Model je zjednodušený obraz skutečnosti. V procesu modelov{ní rozlišujeme několik etap: formulaci úlohy (problému), vytv{ření modelu, výzkum modelu, přenos znalostí o modelu zpětně na skutečnost. V ekonomických disciplín{ch modely nahrazují experiment, jde vlastně o myšlenkové experimentov{ní. Metody kvalitativního přístupu jsou pozorov{ní, obsahov{ analýza (rozbor textů) a dokumentů, interview, audio a videoz{znamy. Případová studie Při použití metody případové studie se detailně zkoum{ jeden nebo několik m{lo případů. Prov{dí se shromažďov{ní velkého množství dat od jednoho nebo jen m{lo jedinců.
-7-
2. Teoretická část 2.1. Pojem sport a jeho právní úprava Sport patří mezi fenomény dnešního světa a je významným soci{lním prvkem v naprosté většině společností a kultur. Poprvé se v podobě obdobné té dnešní objevuje ve starověkém Řecku, Římu a Egyptě, své moderní pojetí ale získal až na přelomu 18. a 19. století. S přihlédnutím k cílům této pr{ce se jeví jako dostatečné, omezit se na výčet společenských funkcí a efektů sportu konstatov{ním, že sport m{ neoddiskutovatelný ekonomický význam v podobě generov{ní přidané hodnoty v n{rodním hospod{řství, jak přímou výrobou, resp. poskytov{ním služeb tak nepřímo (zdraví populace, vyšší produktivita apod.). Přestože, jak bude
rozvedeno
níže,
není
zcela
snadné
přesně
ohraničit,
kam
až
sah{
sport, makroekonomický význam je značný. Podív{me-li se na výsledky studie zveřejněné Evropskou Unií1(d{le jen EU) v roce 2006 tak dle zvolené metodiky sport v roce 2004 vytvořil přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, což odpovídalo 3,7 % HDP EU a zaměstnal 15 miliónů lidí, tedy 5,4 % pracovní síly EU.2 O sportu lze říci, že se jedn{ o široký pojem, který si za dobu své existence vysloužil poměrně velké množství definic, které zpravidla odpovídaly aktu{lnímu n{hledu společnosti na sport. Jako první příklad lze uvést definici V. Fialy, který definoval sport jako pohybovou hru, z{bavu původně rekreačního charakteru, provozovanou na čerstvém vzduchu,
nyní
pohybovou
činnost
jednak
za
účelem
rekreačně
zdravotním
a
výchovným, jednak vysloveně za účelem soutěžním, z{vodním.3Dalším příkladem může být definice italského olympionika, Bruna Zauliho, který sport definoval jako nespornou a
Jedn{ se o studii zveřejněnou během rakouského předsednictví EU v roce 2006, Dimitrov D. a kol., Die makroökonomischen Effekte des Sports in Europa, Studie im Auftrag des Bundeskanzleramts, Sektion Sport, Vídeň, 2006 2Blíže ke společenským funkcím sportu a ekonomické kvantifikaci např.:Novotný, Jiří, Ekonomika sportu, Praha, 2000 3Libenský, J., Fiala, V. Některé z{kladní pojmy teorie tělesné výchovy. Teorie a praxe tělesné výchovy, 1961, č.9, s.461. 1
-8-
opr{vněnou tělesnou činnost lidského života, ze které neplyne ž{dný užitek pro z{kladní lidské potřeby.4 Již z těchto dvou příkladů je patrné, že rozsah definic je opravdu široký, daný jak časově tak místně. Charakteristickým pro tyto definice je, že se jejich autoři obecně snažili nebo snaží postihnout sport pokud možno v celé jeho šíři. Toto pojetí ale způsobuje určité problémy pro pr{vní vědu, kter{ pracuje s definicemi přesnými, aby byla umožněna efektivní pr{vní regulace (tedy jinými slovy praktické vytvoření legislativy regulující prostředí sportu). Výsledkem je, že i přes dlouhou historii sportu a nespočetné množství definic, je pr{vní věda, resp. pr{vní teorie, odk{z{na na svoji vlastní schopnost se takovéto definice dobrat. I toto přispív{ v r{mci České republiky ke stavu, kdy prakticky neexistuje efektivní regulace, kter{ by kompletně definovala pojem sportu a tím pokl{dala efektivní z{klad pro jeho plný a efektivní rozvoj. V r{mci n{rodní legislativy může být prakticky zmíněn jen z{kon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu,čistě věnovaný této oblasti. N{zev tohoto z{kona v z{sadě vystihuje celý jeho obsah, který zůst{v{ v příliš obecné rovině. Další aspekty sportu musejí být legislativně řešeny v ostatních odpovídajících z{konech, byť mnohdy lze tuto úpravu vzt{hnout k oblasti sportu jen se značnými výhradami či nutnou abstrakcí. Pro n{zornost lze uvést n{sledující oblasti, kde sport zatím není dostatečně podpořen odpovídající pr{vní úpravou5:
pr{vní postavení sportovních organizací, vztah k st{tním org{nům, samospr{v{m;
ekonomické postavení sportovních organizací – činnosti sportovní a komerční;
pracovně pr{vní vztahy k osob{m, které zabezpečují sportovní proces;
pracovně pr{vní postavení sportovců;
sponzorské vztahy, vztahy marketingové reklamy;
pr{vní ochrana symboliky;
mezin{rodní sportovní spolupr{ce, olympijské hnutí, sportovní svazy, Olympijsk{ charta;
postavení sportovních svazů při tvorbě sportovně technických norem.
Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, 2001 J. a kol., Ekonomika sportu. Vybrané kapitoly, Praha, Oeconomica, 2005, s.21
4
5Novotný,
-9-
Z těchto důvodu můžeme pr{vní úpravu sportu označit jako nedostatečně integrovanou, neúplnou a neodpovídající postavení sportu. OBRÁZEK1: Vazby sportu, ekonomiky a pr{va
zdroj:Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, Praha, 2001, s. 10 Na úrovni EU je situace obdobn{ byť vykazuje n{znaky zlepšov{ní. Podpora sportu existuje, ale chybí zatím její přímé zakotvení do zakladatelských smluv (viz. d{le). Z{věrem úvodu k pojmu sport a jeho definicím pro úplnost poznamenejme, že pro účely této pr{ce budeme vych{zet z relativně aktu{lní definice sportu z roku 1992 tak, jak ji sestavila Evropsk{ Rada pro Evropskou chartu sportu. Ta sport definuje jako všechny formy tělesné činnosti, které, ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoliv, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.6 S touto definicí pracuje dnešní EU a prolín{ se všemi ofici{lními materi{ly připravenými např. Evropskou komisí. Její užití se tak jeví jako nejvhodnější.
2.1.1.
Principy a vztahy právní úpravy
V n{sledujících kapitol{ch bude rozebr{n pojem sportu v pr{vní úpravě EU a ČR. Kr{tce proto k systému a pramenům pr{va.
Jednotlivé překlady do českého jazyka se mohou lišit
6
- 10 -
České pr{vo patří do tzv. kontinent{lního systému pr{va, tedy pr{va psaného, založeného na normativních pr{vních aktech (z{konech), na rozdíl od např. systému angloamerického, pro který je typick{ soudcovsk{ tvorba pr{va, tj. hlavním pramenem pr{va jsou soudní precedenty. Výhodou kontinent{lního systému je předvídatelnost a neměnnost pr{va (kompletní úprava v z{konech), naopak za nevýhodu lze považovat to, že je tvořeno neprofesion{ly (politiky), soudy nemají možnost pr{vo tvořit, ale jen nalézat v platných z{konech (a dle nich i rozhodovat, přestože nemusí vyjadřovat to, co je „spr{vné‚, jako je tomu v případě „equity‚ v anglo-americkém pr{vním systému)7. Z pohledu pramenů českého pr{vního systému je důležité, že kromě n{rodních pramenů (Ústava, z{kony, vyhl{šky atd.) je relativně novým pramenem pr{vo komunit{rní v důsledku vstupu ČR do EU v roce 2004. Tímto je komunit{rní pr{vo spolu s mezin{rodními smlouvami nyní po ústavě, nejsilnějším pramenem pr{va na území ČR. N{sledují normativní pr{vní akty (z{kony) a vyhl{šky jednotlivých ministerstev. Je proto důležité mít na paměti, že prim{rní a sekund{rní prameny komunit{rního pr{va tvoří nedílnou souč{st pramenů pr{va a systému pr{va a jsou aplikovatelné na problematiku sportu stejně jako české normy. Mezi prim{rní prameny komunit{rního pr{va patří zakladatelské smlouvy, mezi sekund{rní prameny patří nařízení (přímo aplikovatelné na odpovídající subjekty v členských st{tech), směrnice (nutno transponovat ve formě z{kona do českého pr{vního ř{du), rozhodnutí Komise a ESD, doporučení. Z vyjmenovaných pramenů jsou pro oblast sportu nejvýznamnějším pramenem rozhodnutí ESD a Komise a také zakladatelské smlouvy, do kterých byl nově poprvé zakomponov{n pojem sport (viz. d{le). V r{mci popisu pr{vní úpravy sportu na úrovni EU bude věnov{na přev{žn{ č{st rozhodnutím ESD, který rozhodoval v řízeních o předběžné ot{zce ohledně výkladu komunit{rního pr{va. Tato řízení probíhají z impulsu n{rodního soudu členského st{tu, který pokl{d{ dotaz, jak m{ být určitý čl{nek Smlouvy o společenství vykl{d{n (s ohledem na daný spor). ESD tedy
viz. Boh{ček, M., Z{klady anglo-amerického obchodního pr{va, Praha, 2002
7
- 11 -
nerozhoduje přímo o daném sporu, ale jen o způsobu, jak m{ být komunit{rní pr{vo vykl{d{no. Tato precedenční povaha rozhodnutí je n{sledně významn{ pro ostatní členské st{ty.V oblasti sportu je těchto rozhodnutí ESD s vysoký významem několik. V r{mci českého pr{va nebude výklad zaměřen na rozhodnutí soudu, ale na oblast pr{vních norem, především s ohledem na zařazení sportovce, jako subjektu provozujícího ekonomickou činnost. V českém pr{vním ř{du je uplatňov{n subjektivní princip, tedy to kterým pr{vním předpisem se budou řídit smluvní vztahy sportovce (případně jeho zdaňov{ní a odpovědnost) je určeno jeho osobou. České pr{vo na sportovce nahlíží jako na živnostníka (nařízení vl{dy z roku 2000 stanovující s účinností od 1. 1. 2001 seznam oborů živností volných, viz. d{le) a v důsledku uplatnění subjektivního principu se na něj vztahují odpovídající předpisy obchodního a daňového pr{va určené jeho osobou. S ohledem na zaměření této pr{ce se pak omezíme jen na pr{vo obchodní (sportovní kluby jako obchodní společnosti) a pr{vo živnostenské (pr{vní postavení sportovce). Na z{věr je ještě možné pro úplnost upozornit na připravované změny v občanském z{koníku, které se promítnou do úpravy neziskového sektoru. Protože je ale v oblasti profesion{lního sportu obvyklejší sdružení ve formě obchodní (kapit{lové) společnosti, lze oček{vat, že z{věry pr{ce budou platit i po novelizaci.
2.2. Úprava v rámci Evropské Unie Pojem sport se nevyskytuje v ž{dné podobě v Římských smlouv{ch, které daly vzniknout Evropskému sdružení uhlí a oceli, později Evropskému hospod{řskému společenství, ani v Maastrichtské smlouvě zakl{dající Evropskou Unii. Důvodem jsou okolnosti a účel, za jakých tyto struktury původně vznikly a pro které úprava takového pojmu nebyla z podstaty věci potřebn{. Je proto nutné mít na paměti, že působnost komunit{rního pr{va je v oblasti sportu pouze odvozen{. Do odvozených kompetencí EU se zařazují oblasti z{kladních svobod společného trhu, oblast hospod{řské soutěže a koordinovaných politik EU. Při porušení komunit{rního pr{va jiným členským st{tem se daný členský st{t skrze soud (případně také Komise EU) může obr{tit na Evropský soudní dvůr. Pr{vě rozhodnutí ESD hr{la v určení hranic mezi z{sadami EU a oblastí sportu z{sadní vliv, jak bude pops{no d{le.
- 12 -
Nyní s přihlédnutím k hospod{řskému významu sportu a na vlivu na vyvíjející se strukturu celého integračního procesu Evropy byl pojem sportu zakomponov{n do Smlouvy o Ústavě pro Evropu8. Tato smlouva však nebyla n{sledně ratifikov{na a nestala se účinnou. Její úpravou vznikla tzv. Lisabonsk{ smlouva, kter{ doznala určitých změn především za účelem dosažení ratifikace všemi členskými st{ty. Menších úprav doznal i výše zmíněný čl{nek věnovaný sportu, jeho podstata zůstala ale shodn{. Na rozdíl od smlouvy o Ústavě pro Evropu, Lisabonsk{ smlouva nakonec byla ratifikov{na všemi členskými zeměmi, včetně Irska a Francie. V současné době tedy již můžeme hovořit o přímém zakotvení pojmu sport v prim{rním dokumentu Evropské Unie. Prosazení podpory sportu do z{kladních smluv vych{zelo z již dlouhodobější aktivní snahy EU o podporu sportu, byť nebyla podložena přímou tvorbou nařízení nebo směrnic. V roce 1985 byla schv{lena Adonninova zpr{va na summitu v Mil{ně, kter{ dala z{klad Evropské komisy pro zapojení sportu mezi své činnosti a d{le např. připravila půdu pro spolupr{ci EU na významných sportovních ud{lostech.Zařazení sportu tak může být br{no jako bezpochybné uzn{ní jeho významu pro evropskou společnost a hodnoty, na kterých je postavena. Z{roveň jde o jasný impuls členským zemím, které nevěnovaly sportu do dnešního dne dostatečnou pozornost.
2.2.1. Pojem podnik ve sportu a hospodářská soutěž Přestože bylo původní EHS založeno především jako hospod{řské uskupení a zd{nlivě tak unik{ oblasti sportu, lze najít místa, kde se sport dostal plně do styku se z{kladními principy pozdější EU. První oblastí jsou z{kony o hospod{řské soutěži. Zde se střetly principy, na kterých fungují sportovní kluby, případně celé ligy, tedy struktury vystupující do určité míry monopolně a nadto ještě zpravidla čerpajíc veřejné podpory. Zd{lo se proto nutné najít
Hlava XII, čl{nek 165 zmíněné smlouvy. V tomto čl{nku EU „vyslovuje podporu sportu rozvojem jeho evropského rozměru, podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupr{ce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvl{ště mladých sportovců.‚ 8
- 13 -
rovnov{hu, při které nejsou porušov{ny z{sady jednotného vnitřního trhu. Profesion{lní sportovní kluby poř{dají utk{ní s ostatními kluby, za vstup požadují úplatu a získ{vají další značné prostředky např. z prodeje televizních nebo reklamních pr{v, jinými slovy provozují hospod{řskou činnost. Z toho důvodu je z pohledu EU na kluby pohlíženo jako na podniky a proto se na ně aplikují z{sady jednotného vnitřního trhu. Stejný n{hled ze stejných důvodů je uplatněn i na sportovní svazy, které vyjedn{vají přenosov{ pr{va na soutěže jimi poř{dané, vstupují do prodeje vstupenek či do oblasti merchandisingu. OBRÁZEK2: Hospod{řský rozměr hlavních sportovních akcí
zdroj: Prezentace, Praha olympijsk{, Magistr{t hl. města Prahy, listopad 20049 Dalším z aspektů řešených v r{mci oblasti hospod{řské soutěže byla v oblasti sportu tzv. transferov{ období. Transferov{ období vymezují dobu, kdy profesion{lní sportovci mohou přech{zet z jednoho týmu do druhého, neboli, kdy profesion{lní sportovec může změnit svého „zaměstnavatele‚. Uplatnil-li by se na sport pohled jako na hospod{řskou činnost, pak je omezení na změnu zaměstnavatele jen na určitý časový úsek v r{mci běžného roku z pohledu volné soutěže nepřípustné.O tomto rozporu v praktik{ch sportu s prim{rním
Olympic.cz *online+. listopad 2004. Praha : Magistr{t hl.města Prahy, 2004 *cit. 2009-09-14]. Prezentace při zveřejňov{ní souhrnu „Ekonomické a marketingové studie poř{d{ní letních olympijských her v roce 2016 resp. 2020 v hlavním městě Praha\" 26. listopadu 2004. Dostupný z WWW:
. 9
- 14 -
pramenem komunit{rního pr{va rozhodoval Evropský soudní dvůr (d{le jen ESD) v případu Lehtonen. Případ Lehtonen (2000)10 Jyri Lehtonen je finský basketbalový profesion{l, který v roce 1996 uzavřel smlouvu s belgickým týmem Castors-Braine. Klub ovšem nedostal od belgického basketbalového svazu povolení z toho důvodu, že se tak nestalo v ofici{lním transferovém období. CastorsBraine bez ohledu na neudělenou registraci tohoto hr{če nasadil dne 6. dubna 1996 do soutěžního mistrovského utk{ní, které vyhr{l. Soupeřící tým podal z důvodu nasazení J. Lehtonena stížnost k belgickému svazu, kter{ byla uzn{na jako opr{vněn{. J. Lehtoenen se n{sledně obr{til s žalobou k soudnímu dvoru první instance v Bruselu, který pož{dal ESD o vyj{dření o předběžné ot{zce. ESD se v tomto případu vyj{dřil, že transferov{ období nejsou v rozporu s čl{nkem č.85 upravující volnou soutěž. Gener{lní advok{t v tomto případě dokonce zmínil pozitivní dopad těchto omezení na hospod{řskou soutěž, neboť zabraňují účelovému najím{ní sportovců pro z{věrečné boje ve sportovních soutěžích. Vztah soutěžního pr{va a sportu je však daleko rozs{hlejší, než bylo zmíněno v úvodu této kapitoly. Je to d{no skutečností, že řada obecných a pr{vních oblastí spadajících do soutěžního pr{va je plně aplikovateln{ také ve sportovní sféře11. Jedn{ se především o problematiku reklamy ve sportu a televizních a rozhlasových pr{v k přenosům ze sportovních akcí. Pro tyto oblasti platí ustanovení definovan{ pro hospod{řskou soutěž jako takovou, není zde třeba speci{lní úpravy platné jen pro oblast sportu. Existují-li určit{ specifika pro sportovní prostředí, je z praxe očividné, že je třeba tato specifika definovat a řešit v oblasti sportu na úrovni filozofické nebo soci{lní, pr{vo se s těmito případy z pravidla dok{že vyrovnat bez větších problémů v r{mci st{vající úpravy hospod{řské soutěže.
Blíže viz rozsudek ESD (šestého sen{tu) ze dne 13. dubna 2000, věc C-176/96.Jyri Lehtonen a Castors Canada Dry Namur-Braine ASBL proti Fédération royale belge des sociétés de basket-ball ASBL (FRBSB). D{le pak také: Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, 2001, s. 250-254. 10
Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, 2001
11
- 15 -
2.2.2.
Volný pohyb osob
Druhou oblastí je svoboda pohybu pracovníků. Jedn{ se o jednu ze čtyř z{kladních svobod daných zakladatelskými smlouvami. V profesion{lním sportu se promít{ do oblasti angažov{ní zahraničních profesion{lních sportovců. Tato svoboda je upravena v čl.48 Smlouvy o Evropském společenství a stanovuje odstranění veškerého rozdílného zach{zení s pracovníky různých členských st{tů zakl{dajícího se na st{tní příslušnosti, ohledně zaměstn{ní, odměňov{ní nebo ostatních pracovních podmínek. V případě profesion{lního sportu, který není přímo upraven v zakladatelských smlouv{ch, plní roli řešitele sporů volného pohybu pracovníků ESD. Ten za dobu existence ES a později EU učinil několik z{sadních rozhodnutí v této oblasti. Případ Walrawe a Koch versus UCI (1974)12 V tomto případu, kterým se zabýval ESD, šlo o spor dvou nizozemských cyklistů – vodičů s Mezin{rodní cyklistickou asociací. Tito dva profesion{lní cyklisté realizovali svou činnost prostřednictvím uzavír{ní smluv s jednotlivými z{vodníky, sponzory nebo cyklistickými svazy. Protože v tehdejší době neexistovali dostatečně výkonní cyklisté v Nizozemí, rozhodli se tito dva nizozemští z{vodníci nabídnout své služby cyklistům Německa a Belgie. Pro případy mistrovství světa ale od roku 1973 existovalo pravidlo UCI stanovující, že cyklista a jeho vodič musí mít stejnou n{rodnost. Walrawe a Koch proto podali proti UCI žalobu, ve které se dom{hali zrušení této klauzule, kter{ jim fakticky zamezovala uspět na mistrovství světa. ESD tuto žalobu zamítl se z{sadními poznatky, které ovlivňují volný pohyb osob ještě dnes. Zaprvé bylo stanoveno, že provozov{ní sportu spad{ do pr{va společenství, ale to jen v případě, kdy představuje ekonomickou činnost podle čl.2 Smlouvy o ES. Jinými slovy na profesion{lní sportovce vykon{vající sport jako ekonomickou činnost se pr{vo ES v tomto ohledu uplatňuje, což činí toto rozhodnutí průlomovým. Na
Blíže viz rozsudek ESD ze dne 12. prosince 1974, věc 36/1974. B.N.O. Walrave, L.J.N. Koch proti Association Union cycliste internationale, Koninklijke Nederlandsche Wielren Unie a Federación Española Ciclismo. D{le pak také: MŠMT odbor sportu a tělovýchovy, Sport a EU, 2004, s. 54-55. 12
- 16 -
amatérský sport však nikoliv. Zadruhé bylo stanoveno, že z{kaz diskriminace založené na n{rodnosti se netýk{ složení sportovních n{rodních družstev, kde jejich vytv{ření je spíše než ekonomické realitě podřízeno sportovním účelům. A konečné poslední z{věr soudu v tomto případu stanovil, že na profesion{lní sportovní činnost je pohlíženo jako na činnost pracovní a na profesion{lní sportovce jako na pracovníky. To je velmi z{sadní z{věr hlavně pro českou praxi, kde tento pohled neplatí. Případ Dona versus Mantero (1976)13 Mario Montero, předseda italského fotbalového klubu, pověřil G. Dona, aby sestavil mužstvo. Dona se kromě dom{cích hr{čů pokusil získat i cizince tím, že uveřejnil inzer{t v belgickém tisku. S touto metodou, ale nesouhlasil zmíněný klubový předseda a odmítl uhradit n{klady za zveřejnění inzer{tu. Spor se dostal k italskému smírčímu soudu, kde Mario Montero argumentoval, že předpisy italské fotbalové federace nepřipouštějí n{bor zahraničních hr{čů. Naopak Dona tvrdil, že tyto regule jsou v rozporu s volným pohybem osob daným Smlouvou o ES. Italský soud tak podal ž{dost o vyd{ní rozsudku o předběžné ot{zce na kompatibilitu regule italského fotbalového svazu s pr{vem ES. ESD rozhodl, že diskriminace na z{kladě n{rodnosti je nepřípustn{ a d{le potvrdil, že pr{vo ES je aplikovatelné na profesion{lní sportovce v ot{zce volného pohybu osob se zmíněním výjimek u n{rodních mužstev a amatérských sportovců. V důsledku tohoto rozhodnutí panovaly obavy, že by dom{cí profesion{lní fotbalové ligy mohly být „zaplaveny‚ cizinci a vzniklo tak pravidlo nazvané „3+2‚. Tato dohoda, kter{ stanovovala, že v dom{cích vyšších lig{ch mohou hr{t v utk{ní maxim{lně tři zahraniční hr{či + maxim{lně dva další zahraniční, kteří již minim{lně pět let v dané zemi hrají, byla
Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. července 1976, věc 13-76. Gaetano Don| proti Mario Mantero. Ž{dost o rozhodnutí o předběžné ot{zce: Giudice conciliatore di Rovigo – It{lie. D{le pak také: Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, 2001, s. 220-222. 13
- 17 -
uzavřena v roce 1990 mezi UEFA a Komisí EU14. Toto řešení je příkladem n{tlaku UEFA na EU, kde i přes jeho rozpor se Smlouvami o ES bylo funkční až do zlomového, a v mnohém nejvýznamnějšího, případu Bosman. Případ Bosman (1995)15 Jedn{ se pravděpodobně o nejvýznamnější případ v oblasti sportu, který ESD řešil. JeanMarc Bosman, belgický profesion{lní fotbalista, hr{l za belgický klub RC Liége. Na konci června roku 1990 mu vypršela v tomto klubu smlouva a belgický klub mu nabídl už jen jednoroční smlouvu na další sezónu za minim{lní příjem 30.000,- BFR stanovený belgickou fotbalovou asociací. Tu Bosman odmítl, čímž se dostal na tzv. transfer listinu hr{čů nabízených k přestupu. Dle tehdejších stanov belgické asociace byla z{roveň stanovena č{stka odstupného ve výši 11.743.000,- BFR, kterou musel zaplatit kterýkoliv klub, který by s Bosmanem uzavřel novou smlouvu. Z{jem projevil druholigový francouzský klub US Dunkerque, se kterým Bosman podepsal jednoroční smlouvu, kter{ mu zajišťovala lepší podmínky než do té doby nabízen{ jednoroční smlouva jeho st{vajícím klubem. Kluby mezi sebou n{sledně uzavřeli jednoroční smlouvu o hostov{ní Bosmana za 1.200.000 BFR, ale aby tato smlouva vstoupila v platnost, bylo nutné odeslat mezin{rodní certifik{t o přestupu belgickou fotbalovou asociací té francouzské na ž{dost Bosmanova st{vajícího klubu. Ž{dost o certifik{t ale RC Liége z obav o solventnosti francouzského klubu na belgickou asociaci nikdy nepodal. Smlouvy tedy nenabyly účinnosti a Bosman nejenže nepřestoupil, ale ani celou sezónu nehr{l.
Dodejme, že se během roku 2008, při přípravě nových regulí FIFA, uvažovalo o znovuzavedení obdobného pravidla, tentokr{t však „6+5‚. Komise EU v tomto případě značně intervenovala, jedn{ se o shodné omezení odporující volnému pohybu pracovníků v EU, jako v případu před rokem 1990. Jako možný směr regulace navrhla EU povinné kvóty na odchovance klubu. 15Rozsudek ESD ze dne 15. prosince 1995, věc C-415/93. Union royale belge des sociétés de football association ASBL proti Jean-Marcu Bosmanovi, Royal club liégeois SA proti Jean-Marcu Bosmanovi a dalším a Union des associations européennes de football (UEFA) proti Jean-Marcu Bosmanovi. Ž{dost o rozhodnutí o předběžné ot{zce: Cour d'appel de Liège – Belgie. Bližší analýza rozsudku pak v Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, 2001, s. 222-236. 14
- 18 -
Fotbalista Bosman se n{sledně začal s klubem RC Liége soudit, nejdříve o n{hradu platu, který
nepobíral
během
celého
roku
znemožněním
přestupu
a
d{le
pak
ohledně samotného faktu, že klub mu fakticky znemožnil přestup. Do sporu byla později zapojena belgick{ fotbalov{ asociace a n{sledně i UEFA, kter{ odpovídala za přijetí pravidel znemožňujících Bosmanův přestup. Klíčové pro tento případ bylo, že Bosman rozšířil svou žalobu vůči UEFA s ž{dostí o vyj{dření, že pravidla upravující přestupy hr{čů (odstupné a další podmínky) a pravidlo 3+2 se na něho, jako pracovníka členského st{tu EU nemohou vztahovat s ohledem na volný pohyb osob zaručený Smlouvami o ES. Belgický nejvyšší soud n{sledně pož{dal ESD o vyj{dření o předběžné ot{zce, kde se pr{vě zmíněné rozšíření žaloby stalo důvodem, proč je možné tento případ br{t jako významný precedens v oblasti sportu do dnešního dne. ESD rozhodl, že přestupov{ pravidla, kter{ stanoví povinnost odstupného, nejsou v souladu s pr{vem Společenství. Jinými slovy, i pokud se jedn{ o ofici{lní sportovní předpisy sportovních asociací, které stanoví, že sportovní klub v členské zemi musí zaplatit za hr{če odstupné jinému klubu v členské zemi, aby sportovec mohl vykov{vat svou činnost, jsou takové předpisy v rozporu se z{sadou volného pohybu osob, tedy jednoho ze z{kladních pilířů ES. D{le pak pravidlo 3+2, tedy omezení na maxim{lní počet cizinců v jednom týmu a z{pasu, je také v rozporu s volným pohybem pracovníků. Komunit{rní pr{vo totiž zahrnuje z{kaz jakékoliv diskriminace založené na st{tní příslušnosti mezi pracovníky členských zemí. Celý případ měl rozs{hlé důsledky na přestupov{ pravidla organizace UEFA. Nutno podotknout, že respektov{ní rozsudku v jeho precedenční rovině nebylo okamžité a že byl patrný odpor fotbalových asociací evropských zemí se mu přizpůsobit. UEFA například na zač{tku roku 1996 uzavřela dohodu s velkými evropskými kluby, že pravidlo 3+2 bude platné ještě po celou aktu{lní sezónu. Na to tvrdě zareagovala Komise EU, kter{ pohrozila značnými sankcemi, pokud rozhodnutí nebude kluby či UEFA respektov{no. Ve výsledku je třeba říci, že případ Bosman nevyřešil celou problematiku přestupů profesion{lních fotbalových hr{čů. Dané rozhodnutí se týkalo jen sportovních klubů v r{mci EU, angažuje-li tak např. evropský fotbalový klub hr{če ze země mimo EU může být nucen přestupový - 19 -
poplatek uhradit. Na druhé straně je pozitivní, že je tento rozsudek aplikovatelný nejen na prostředí fotbalu v r{mci EU, ale na všechna sportovní odvětví, ve kterých se přestupové poplatky aplikují. Konečně je také možné potvrdit, že obavy z přílivu cizinců do evropských sportovních klubů a určit{ ztr{ta specifického ducha klubů, v důsledku odstranění pravidla 3+2, se nepotvrdily.
2.2.3.
Uznávání diplomů
Snad poslední významnou oblastí pro sport, kde EU zaručuje v r{mci dosažení jednotného vnitřního trhu rovnocenn{ pr{va ve všech členských zemích, je uzn{v{ní diplomů. 16Původní čl{nek č. 57 Smlouvy o ES stanoví v bodu jedna: „Za účelem usnadnění přístupu osob k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu přijme Rada postupem podle čl{nku 251 směrnice upravující vz{jemné uzn{v{ní diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci.‚ Naplnění této z{sady bylo učiněno dvěma směrnicemi upravujícími uzn{v{ní diplomů mezi členskými st{ty EU. Nejdříve to byla směrnice č.89/48o všeobecné úpravě k uzn{ní vysokoškolských diplomů. Tato směrnice zaručovala uznatelnost vysokoškolských diplomů u post-maturitního studia v délce alespoň tří roků ve všech zemích Unie. Na tuto směrnici nav{zala směrnice č.92/51, kter{ rozšířila uznatelnost diplomů i na post-maturitní studia kratší než tři roky. Konkrétně je možné uznat i diplom na studia v délce trv{ní alespoň jednoho roku po
Touto problematikou se v druhé polovině 80.let zabýval ESD v případu Heylens (Case 222/86 Unectef v. Georges Heylens and other). Georges Heylens, belgický občan a držitel belgického diplomu fotbalového trenéra byl angažov{n francouzským klubem Lille jako trenér prvního mužstva. Ž{dost o uzn{ní platnosti jeho belgického diplomu mu byla zamítnuta, bez ud{ní jasného důvodu. Přesto započal v pr{ci trenéra a byl n{sledně předvol{n N{rodní unií fotbalových trenérů a profesion{lních technických k{drů (UNECTEF) před soud. Případ se dostal až k ESD, který se zabýval předběžnou ot{zkou, zda rozhodnutí o odmítnutí uzn{ní diplomu musí být zdůvodněno a zda musí být umožněno odvol{ní proti takovému rozhodnutí. Na obě ot{zky ESD odpověděl kladně a mimo jiné uvedl, že rozhodnutí o uzn{ní diplomu m{ být provedeno na z{kladě posouzení délky studia, jeho druhu a praktické výuky, nikoliv tedy na z{kladě dodatečného zkoušení žadatele, což by skrývalo možnou diskriminaci žadatelů. Blíže k tomuto případu, viz http://www.europa.eu nebo Kr{lík, M., Pr{vo ve sportu, 2001, s. 237-239. 16
- 20 -
maturitě. Tato úprava umožňuje vykon{v{ní činnosti založené na získaném diplomu, aniž by bylo nutné zdlouhavě uzn{vat diplom v ostatních st{tech EU.
2.2.4.
Bílá kniha o sportu
V polovině roku 2007 vydala Komise EU materi{l nazvaný Bíl{ kniha o sportu. Tento materi{l značí první komplexní kroky Komise ve věci souhrnného řešení ot{zek týkajících se sportu. Jeho hlavním cílem je poskytnout strategickou orientaci v souvislosti s rolí sportu v Evropě, podnítit debatu o konkrétních problémech, zviditelnit sport při tvorbě politik EU a 17
zvýšit povědomí veřejnosti o potřeb{ch a specifik{ch tohoto odvětví. Materi{l fakticky sest{v{ z dvojí struktury, č{sti popisující oblasti střetu EU se sportem a č{sti jakéhosi navazujícího
akčního
pl{nu
kroků
Komise
nazvaného
„Akční
pl{n
Pierre
de
Coubertin‚.18Byť se v jeho souvislosti v dokumentu užív{ n{zvu akční pl{n, kroky v něm stanovené nejsou příliš konkrétní a nejsou ani doplněny časovými termíny nebo přímými odpovědnostmi. Lze tak oček{vat, že jednotlivé oblasti budou rozpracov{v{ny v jiných materi{lech podrobněji a že si Bíl{ kniha o sportu klade spíše za cíl shrnout dosavadní problematiku sportu a EU v jednom ofici{lním strategickém materi{lu.S ohledem na zaměření této pr{ce nebudeme rozebírat všechny kapitoly Bíle knihy, z{sadní oblasti, kde se sport a pr{vo EU střet{vají, jsou již pops{ny v kapitol{ch výše a Bíl{ kniha obsahuje jejich shrnutí bez dalšího rozšíření. Zmiňme ale n{sledující oblasti, které zatím nebyla probr{ny a mají pro budoucnost sportu a i tuto pr{ci velký význam. Specifičnost sport Celý materi{l navazuje na dosavadní problematiku sportu v souvislosti s acquis communautaire a d{le pak na jednotlivé iniciativy, které EU za dobu svého působení v oblasti sportu vykonala nebo vykon{v{, za účelem rozvinutí a „vytěžení‚ maxima z uznaných funkcí sportu (viz kap. 2.1 Pojem sport a jeho pr{vní úprava). Tyto poznatky
Komise Evropských společenství, Bíl{ kniha o sportu, Brusel, 2007, s. 2. Pierre de Coubertin (1863–1937), francouzský pedagog a historik, zakladatel moderních Olympijských her. 17 18
- 21 -
doplňuje o dílčí cíle EU, dle současných požadavků a specifické kroky, které by měla Komise nebo jiné org{ny EU v součinnosti s ní podniknout k jejich naplnění. Důležitým bodem je, že Kniha plně uzn{v{ specifičnost sportu.
Na ni lze pohlížet ze dvou úhlů:19
specifičnost sportovních aktivit a pravidel, jako jsou například oddělené soutěže mužů a žen, omezený počet soutěžících, potřeba zaručit nejistotu, pokud jde o výsledek, a udržovat rovnov{hu mezi kluby, které se účastní stejných soutěží;
specifičnost sportovních struktur, kam patří především autonomie a rozmanitost sportovních organizací, pyramidov{ struktura soutěží od zač{tečnické po nejvyšší úroveň a systémy organizované solidarity mezi různými rovinami a různými účastníky, organizace sportu na vnitrost{tní úrovni a princip jediné federace na každý sport.
Potvrzením specifičnosti sportu jako samostatného pojmu hodného rozlišení na úrovni EU je dosaženo toho, že jeho budoucí unijní úprava již nebude skrytě obsažena v úpravě jiných oblastí, jako např. kultura, ale že bude plně věnov{na pozornost všem zvl{štnostem, které sport vykazuje. Jak d{le Kniha blíže k specifičnosti sportu uv{dí, existují sportovní organizační pravidla, kter{ – na z{kladě legitimních cílů, které sledují – pravděpodobně neporušují antitrustov{ ustanovení Smlouvy o ES, a to za předpokladu, že jejich případné narušení hospod{řské soutěže vyplýv{ z cílů, které sledují, a jsou jim přiměřené. Takovými pravidly jsou například „pravidla hry‚ (např. pravidla stanovující délku z{pasů nebo počet hr{čů na hřišti), pravidla týkající se výběrových kritérií pro sportovní soutěže, „dom{cí i zahraniční‚ pravidla, pravidla znemožňující účast na soutěži vícero klubům, které jsou ve vlastnictví
Komise Evropských společenství, Bíl{ kniha o sportu, Brusel, 2007, s. 13.
19
- 22 -
jednoho majitele, pravidla týkající se složení n{rodních družstev, antidopingov{ pravidla a pravidla vztahující se na dobu trv{ní přesunu hr{čů.20 Je tedy jasně patrné, že sport tímto vymezením získ{v{ pr{vo udržet si specifické postavení jak při posuzov{ní sporů v jeho oblasti tak navrhov{ní nové regulace, protože jakkoliv je mu přisouzena povinnost řídit se z{kladními pilíři EU (je-li prov{děn na profesion{lní úrovni), existují určité výjimky dané jeho povahou, které je nutné respektovat. Statistická definice sportu V n{vaznosti na uzn{ní specifičnosti sportu je také zapotřebí dostatečně přesné a detailní číselné z{kladny, pomocí které mohou být sledov{ny trendy ve sportu. Vracíme se tak č{stečně k problematice definice sportu, v tomto případě její statistické verze, kter{ umožní zachycovat ekonomické toky v hospod{řství EU. Komise si v tomto případě stanovila n{sledující úkoly:21
Komise se v úzké spolupr{ci s členskými st{ty bude snažit vyvinout evropskou statistickou metodu na měření hospod{řského dosahu sportu, kter{ bude sloužit jako z{klad pro vnitrost{tní statistiky v oblasti sportu, což by mohlo vést k vytvoření evropského satelitního účtu pro sport.
Kromě toho by se každých p{r let měly d{le prov{dět průzkumy zaměřené na sběr informací
souvisejících
se
sportem
(např.
průzkumy
veřejného
mínění
Eurobarometer), a to především za účelem získ{ní informací jiného než ekonomického charakteru, které není možné čerpat z vnitrost{tních statistik v oblasti sportu (např. údaje o míře účasti, dobrovolnické pr{ci, atd.).
Komise zah{jí vypracov{ní studie, kter{ zhodnotí přímý přínos odvětví sportu (pokud jde o HDP, růst a zaměstnanost) a jeho nepřímý přínos (v oblasti výchovy a
Tamtéž, s. 13. Tamtéž, s. 11.
20 21
- 23 -
vzděl{v{ní, region{lního rozvoje a zvyšov{ní atraktivnosti EU) pro cíle lisabonské agendy.
Bílá kniha a právo duševního vlastnictví ve sportu Bíl{ kniha v souvislosti s pr{vy duševního vlastnictví přizn{v{, že rostoucí podíl hospod{řské hodnoty sportu souvisí pr{vě především s pr{vy duševního vlastnictví. Tato pr{va se týkají autorského pr{va, ochranných zn{mek, obchodní komunikace, pr{v k fotografii a medi{lních pr{v. Studium struktury příjmů současných profesion{lních sportovních klubů poukazuje na důležitý fakt. Významn{ č{st příjmů profesion{lních klubů je tvořena příjmy od sponzorů, prodejem televizních a rozhlasových pr{v k utk{ním a jiným využitím ofici{lních značek a jmen, kter{ klub vlastní, m{ pronajaté nebo jsou s klubem jiným způsobem spojena (např. v r{mci merchandisingu).22 Aby kluby byly finančně úspěšné a stabilní, musejí nejen umět s pr{vy duševního vlastnictví zach{zet (tedy je vhodně komercializovat), ale z{roveň musí být v r{mci členských st{tů účinné efektivní vym{h{ní těchto pr{v.Vymahatelnost těchto pr{v je dnes v kompetenci st{tů. Ve většině původních členů EU je vymahatelnost na dobré úrovni, což je spojeno s delší historií této pr{vní oblasti. Problém může být v „nových‚ ekonomik{ch vzniklých po rozpadu Sovětského svazu (včetně ČR), kde tento pojem neměl za předchozích režimů ž{dný význam. Bílá kniha a současný stav Podív{me-li se na nejnovější vývoj v oblasti sportu, pak pravděpodobně nejdůležitější ud{lostí je neúspěšn{ ratifikace Lisabonské smlouvy, kter{ by dala EU přímou možnost regulovat oblast sportu.
Novotný, Jiří, Ekonomika sportu, Praha, 2000
22
- 24 -
Na jedn{ní Rady EU 11. a 12.prosince 200823 byly potvrzeny z{věry z Bíle knihy o sportu, konkrétně, že sport m{ specifické místo v r{mci Unie i aplikace odpovídající legislativy na něj samotný. D{le pak tato deklarace vol{ po větší míře spolupr{ce mezi Mezin{rodním olympijským výborem a světovými představiteli sportu, především v oblasti kombinovaného školení a vzděl{v{ní v oblasti sportu mladých lidí. Ž{dné další z{věry na tomto setk{ní pro oblast sportu učiněny nebyly. Na zač{tku roku 2009 proběhla setk{ní čtyř pracovních skupin činných v oblasti sportu v r{mci EU. 6. setkání pracovní skupiny „Sport and economics“, Paříž, 2.-3.únor 2009 V r{mci této skupiny probíhala jedn{ní týkající se vymezení jednotné definice sportu pro statistické účely. Jedn{ní se zúčastnili z{stupci deseti členských st{tů, vč. účasti pozorovatelů ze Švýcarska, z{stupci z ČR přítomni nebyli. Hlavním tématem bylo sjednocov{ní kroků k dosažení
možného
sběru
dat
v členských
st{tech
v oblasti
sportu.
D{le
přes
neratifikovanou Lisabonskou smlouvu schv{lil Evropský parlament rozpočet ve výši 6 mil. EUR na pr{ce pro oblast sportu. Bude-li takto provizorně schv{len rozpočet i pro rok 2010 je možné v tomto roce oček{vat první celoevropské sjednocené statistiky za oblast sportu (!). Z{věry z ostatních setk{ní pracovních skupin Anti-Doping, Sport and Health a Non-Profit Sport Organisations nejsou natolik z{sadní a podstatné pro tuto pr{ci, že zde nebudou podrobněji rozvedeny.24
Z{věry jedn{ní zveřejněny na WWW str{nk{ch Komise EU, http://ec.europa.eu/sport/index_en.htm Z{pisy z jedn{ní všech 4 pracovních skupin jsou dostupné na WWW str{nk{ch Komise EU, viz http://ec.europa.eu/sport/news/news782_en.htm 23 24
- 25 -
2.3. Úprava v rámci České republiky V porovn{ní s úpravou na úrovni EU je úprava na úrovni jednotlivých členských st{tů více rozvinut{. EU, kter{ až do dnešní doby neměla form{lně zakotvený pojem sport v zakladatelských smlouv{ch a mohla využít principu subsidiarity, tj. ponechat úpravu na členských st{tech, musely naopak jednotlivé st{ty řešit vytv{ření konkrétních pr{vních podmínek pro oblast sportu. Na území českých zemí tyto podmínky prodělaly řadu změn a do značné míry byly poznamen{ny politickým vývojem.Pod pojmem pr{vní úprava sportu budeme ch{pat zaprvé z{kladní vymezení sportu, jako pojmu a jeho r{mce podpory25 a zadruhé způsob úpravy profesionalismu ve sportu, tedy i možný r{mec smluvních vztahů profesion{lních sportovců. Pokud jde o regulaci sportu v obecné rovině, ta byla postupem vývoje obsažena v několika z{konech na území českých zemí. Od roku 1811 do 1950 platil pro spolky, jako sportovní jednotky, obecný z{koník občanský, od r. 1867 i speci{lní z{kon č. 134a od roku 1951 platil pro zakl{d{ní spolků z{kon č. 68/1951 Sb., o shrom{žděních a dobrovolných organizacích. Od r. 1956 platil z{kon o sportu a tělovýchově č. 68/1956 Sb. V letech 1951 až 1990 platily různé verze občanského z{kona a zvl{ště pak hospod{řského z{kona. Se zaměřením na profesionalismus ve sportu je důležité uvést, že v období socialismu byl profesionalismus zcela potlačen, protože nebyl v souladu s principy socialistické společnosti. To se projevilo v neexistující struktuře smluvních vztahů profesion{lních sportovců, které režim, jako profesion{ly, form{lně neuzn{val. Tímto přístupem st{tu došlo k zastavení rozvoje pr{vní regulace profesion{lní str{nky sportu, ostatně jako v jiných oblastech hospod{řství. Nepříznivý stav byl po roce 1989 v ostrém kontrastu se situací v z{padních zemích a vynutil si rychlé vybudov{ní nové struktury vztahů umožňující přechod k trhem řízené ekonomice. K tomuto vývoji nyní podrobněji.
Jako je např. v současné době upraveno Z{konem o podpoře sportu, viz. d{le.
25
- 26 -
2.3.1.
Situace před rokem 1989
V letech 1948 až 1986 se ve smluvních vztazích stav uplatňoval tzv. pseudoprofesionalismus. Profesion{lní
sportovci
měli
kromě
svého
sportovního
povol{ní
ještě
ofici{lní
zaměstn{ní, sloužící jako ofici{lní zdroj jejich příjmů. Toto zaměstn{ní sportovci zpravidla neprovozovali, bylo nutné s ohledem na ofici{lní zařazení sportovce v r{mci platného pr{vního ř{du a možnost čerp{ní příjmu přes některý ze st{tních podniků. Na sklonku období socialismu, v letech 1987 až 1989, vznikl pojem tzv. statut{rních hr{čů. Statut{rní smlouvy poskytovaly z{konnou možnost dlouhodobého uvolnění pracovníka (sportovce) pro výkon sportovní činnosti.26Z praktického hlediska se jednalo o určité mezidobí mezi neexistencí profesionalismu a jeho n{stupem po roce 1989. Statut{rní hr{či byli rozděleni do několika příjmových skupin, které definovaly jejich příjem bez ohledu na další bonusy a odměny. Smluvně se ale st{le nejednalo o profesionalismus, příjmy statut{rních hr{čů nebyly br{ny jako mzda či příjem za uměleckou činnost.
2.3.2.
Situace po roce 1989
Po roce 1990 a změně režimu se po vleklých vyjedn{v{ních sportovci ofici{lně stali profesion{ly a bylo tak nutné těmto novým podmínk{m přizpůsobit veškerou n{vaznou regulační soustavu, tj. sportovní pravidla a ř{dy. Inspirací v tomto ohledu byly z{padní st{ty, kde tato struktura byla oproti tehdejší ČSFR již dlouho vyvinut{. Nutno poznamenat, že i přes uvolnění politického prostředí zůstal přístup st{tu pasivní a nesystematický, omezoval se prakticky jen na řešení aktu{lních problémů, nikoliv na dlouhodobější koncepci. Pr{vní definice sportu se do legislativy dostala až v roce 2001 se z{konem č.115/2001 Sb., o podpoře sportu. Tento z{kon ale neupravuje ani nedefinuje postavení sportovce, jedin{ oblast, kter{ si musela s tímto vymezením poradit, byly daňové předpisy.
Kr{lík, M., Zamyšlení nad tzv. sportovním pr{vem. Pr{vní rozhledy, 1998, č. 10, s. 491
26
- 27 -
2.3.3.
Pojem profesionální sportovec
Pro další vymezení vztahů profesion{lních sportovců a sportovních klubů je třeba definovat pojem „profesion{l‚ ve sportu. Jak uv{dí Vala27, profesion{lním sportovcem můžeme rozumět fyzickou osobu, jež určitou sportovní činnost (hraní fotbalu, tenisu, jízda na kole) vykon{v{ soustavně, za účelem dosažení výdělku, přičemž tuto činnost vykon{v{ jako své povol{ní. Z této definice lze nepřímo odvodit i další dvě kategorie sportovců. Jsou jimi sportovci amatéři a poloamatéři. Pro tyto dvě skupiny je společné to, že příjmy ze sportu nejsou hlavním zdrojem obživy. U poloamatéra není vyloučeno, že z provozov{ní sportu získ{v{ příjem, např. ve formě prémií za výhry, ale tyto příjmy nestačí na obživu a doplňují jen příjmy z občanského zaměstn{ní daného poloamatérského sportovce. U profesion{lního sportovce je také charakteristick{ složit{ struktura vztahů, jak zobrazuje obr{zek níže. OBRÁZEK 3: Struktura vztahů profesion{lního sportovce
zdroj: Sluka, T., Profesion{lní sportovec, 2007
Vala, V. , K pr{vnímu postavení sportovních oddílů a profesion{lních sportovců. Časopis pro pr{vní vědu a praxi, 1996, č. 2, s. 332 27
- 28 -
2.4. Právní vztah sportovce a klubu Zaměříme-li se blíže na profesion{lního sportovce, je třeba ještě upřesnit jeho pr{vní postavení během výkonu výdělečné činnosti. Existují tři možné alternativy, jak na sportovce v tomto směru pohlížet:
Sportovec jako zaměstnanec (z{visl{ činnost);
Sportovec jako OSVČ provozující živnost nebo vykon{vající nez{vislé povol{ní.
V případě sportovce jako zaměstnance by na jeho příjmy ze z{vislé činnosti (zaměstn{ní) bylo pohlíženo jako na příjmy z pracovněpr{vního nebo obdobného poměru. Zejména v případě smluv uzavíraných v r{mci kolektivních sportů mezi sportovci a kluby je patrné, že se jedn{ o činnost z{vislou. Tyto smlouvy zpravidla stanovují povinnosti hr{če, kdy se hr{č musí řídit pokyny klubu a trenéra, organizaci v klubu, apod. Tím tento vztah odpovíd{ pozici nadřízeného a podřízeného, tedy vztahu pracovněpr{vnímu. Praxe v r{mci českého sportu tomuto poměru ale paradoxně vůbec neodpovíd{ (viz. d{le). Na obranu je třeba říci, že by zavedení pracovněpr{vního pohledu na sportovce v kolektivních sportech přinesla i řadu těžkostí, např. institut skončení pracovněpr{vního vztahu, kdy by sportovec mohl d{t výpověď nez{visle na vůli klubu a značně tak zkomplikovat jeho sportovní situaci v lize. U sportovce jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činn{) je třeba rozlišit, zda na něj pohlížet jako na osobu vykon{vající živnost nebo na osobu provozující nez{vislé povol{ní. V tomto případě n{m může být vodítkem, jakým způsobem sportovec vykon{v{ sport (tedy činnost, kterou dosahuje hlavní č{st svých příjmů), resp. jeho individualismus nebo kolektivismus. U sportovce jako OSVČ provozující živnost nalezneme vymezení živností v živnostenském z{koně28.Ten ji definuje jako „soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených
Z{kon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnik{ní, ve znění pozdějších předpisů
28
- 29 -
tímto z{konem‚. Podív{me – li se na tuto definici očima sportu, velmi dobře odpovíd{ svým obsahem podstatě individu{lních sportů, jako je např. tenis, běh na lyžích apod. Tyto sporty jsou bezpochyby provozov{ny samostatně, za účelem dosažení zisku, i na vlastní odpovědnost. I pokud je profesion{lní z{vodník sdružen v klubu, je to i tak zpravidla jeho rozhodnutí, kterých z{vodů se zúčastní, jací budou členové jeho servisního týmu, osobní kouli apod., samostatnost tím tak není porušena. Pokud bychom aplikovali tento pohled na individu{lní sportovce, je třeba mít na paměti důsledky, které by to přin{šelo. Byla by to možn{ povinnost dle obchodního z{koníku a z{kona o účetnictví vést účetnictví nebo z pohledu předpisů o soci{lním a zdravotním pojištění tzv. registrační povinnost. Z hlediska samotného provozov{ní živnosti pak fakt, že živnostenský z{kon v obecných podmínk{ch29 požaduje dosažení věku 18 let věku pro provozov{ní živnosti. To v případě sportů provozovaných na profesion{lní úrovni již před tímto věkem (tenis a jiné) může být v{žný problém. A konečně poslední možný pohled na profesion{lního sportovce, je pohled jako na osobu samostatně výdělečně činnou,vykon{vající nez{vislé povol{ní.Ještě před samotným vymezením pojmu nez{vislého povol{ní poznamenejme, že tento přístup je v dnešní době aplikov{n v praxi jak pro individu{lní tak pro kolektivní sporty. Z{kon o daních z příjmů30pod § 7 odst. 2 písm. b) zařazuje příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 (tj. z{visl{ činnost), příjmy z výkonu nez{vislého povol{ní, které není živností ani podnik{ním podle zvl{štních předpisů. K výkonu takového povol{ní není třeba povolení či potvrzení, které by svým charakterem odpovídalo např. živnostenskému listu. Sportovci se ale mají povinnost přihl{sit na finančním úřadě, pod{vají daňov{ přizn{ní, hradí pojistné na soci{lní zabezpečení a st{tní politiku zaměstnanosti, pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na důchodové pojištění. Na profesion{lní sportovce je tedy v dnešní době nahlíženo jako na OSVČ vykon{vající nez{vislé povol{ní. Smluvní vztah ke klubu je založen občanskopr{vní inomin{tní smlouvou
§ 6 odst. 1 písm. a) živnostenského z{kona Z{kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
29 30
- 30 -
podle § 51 občanského z{koníku. Toto je aplikov{no jak na individu{lní tak na kolektivní sporty.
2.4.1. V r{mci
Přístup v jiných státech
evropského
prostoru
nenalezneme
univerz{lní
systém
nebo
obecné
pravidlo, které by d{valo odpověď na ot{zku vztahu profesion{lního sportovce a sportovního klubu. Platí, že typy pr{vních vztahů jsou různé a liší se st{t od st{tu. Například v Portugalsku, Belgii a Velké Brit{nii platí zvl{štní předpisy nařizující klubům vstupovat se svými hr{či do pracovněpr{vních vztahů. V Nizozemí je tato praxe aplikov{na díky ust{lené judikatuře soudů. Uzavír{ní pracovních smluv je obvyklé i v Německé spolkové republice.31 Do značné míry je praxe specifick{ v některých zemích, které přistupovali k EU v poslední době, tj. k 1.5.2004. Například v Lotyšsku a Estonsku mají sportovci kolektivních sportů postavení zaměstnanců. Obdobn{ situace panuje i ve Slovinsku a Maďarsku. V Maďarsku můžeme nalézt v ustanovení obsažené v platném z{konu o sportu, že se na činnost profesion{lních sportovců aplikuje z{koník pr{ce, byť s určitými výjimkami:
uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou;
zkušební doba nesmí být delší než polovina délky platnosti pracovní smlouvy; maxim{lně však šest měsíců;
pokud sportovec nezísk{ od vedení ligy povolení k účasti v soutěži, bude
zaměstnavatel opr{vněn smlouvu ukončit.32
Jurevicius, R., Vaigauskaité, D. Legal Regulation of the Relationship between Football Clubs and Professional Players in Lithuania. International Sports Law Journal, 2004, č. 1–2, s. 33–35 32Siekmann, R. a kol. Promoting the Social Dialogue in European Professional Footbal (Candidate EU Member States) [citov{no 15. 8. 2009+. Dostupný z http://www.sportslaw.nl 31
- 31 -
Pokud jde o situaci na Slovensku a Polsku, situace zde je o něco komplikovanější.Není zde uzavřen jen jeden smluvní vztah mezi hr{čem a klubem, kluby a hr{či využívají systému uzavření dvou paralelních smluv. Smlouvy jsou uzavřeny souběžně dle pracovního a občanského nebo obchodního pr{va. Sportovec zpravidla v tomto nastavení dost{v{ fixní z{kladní mzdu dle pracovněpr{vní smlouvy a obvykle n{sobně vyšší sumu na z{kladě občanskopr{vní nebo obchodněpr{vní smlouvy.Ve Slovenské republice je situace prakticky obdobn{ té v České republice. Hr{č uzavír{ s klubem nepojmenovanou smlouvu podle občanského z{koníku a zdaňuje své příjmy jako OSVČ vykon{vající nez{vislé povol{ní. Na tomto přístupu se nic nezměnilo ani po přijetí nového z{kona o dani z příjmů33 s účinností od 1. 1. 2004.
2.5. Ekonomické dopady smluvních vztahů na sportovní kluby Řada odlišností sportovního prostředí byla již zmíněna. Od samotného definov{ní, co je sport a kam až sah{, po nutnost posuzovat jednotliv{ specifika sportovního prostředí individu{lně a tedy nemožnost automaticky aplikovat veškeré předpisy hospod{řské soutěže či volného trhu. I k poslední zmíněné oblasti, pracovnímu pr{vu, je nutné zopakovat, že se plně projevuje specifikum profesion{lního sportu a odlišnost od jiných oblastí ekonomiky přin{ší řadu, zpravidla, negativních implikací. Struktura ekonomiky do značné míry definuje nejčastější způsoby uspoř{d{ní smluvních vztahů subjektů nabízející pr{ci a subjektů pr{ci popt{vajících. Pro rozvinuté ekonomiky je typick{ struktura hospod{řství s převl{dajícím podílem služeb, n{sledovaných průmyslem a zemědělstvím, jak na zaměstnanosti tak HDP. S tím jde ruku v ruce mohutný rozvoj informačních technologií, které umožňují nahrazovat automatizací vyšší vybavenost prací.
Z{kon č. 595/2003 Z.z. o dani z príjmov
33
- 32 -
Oblast sportu je v tomto ale odlišn{. Profesion{lní sport je st{le založen na lidském výkonu. Sportovní kluby, jejich úspěch a ekonomický výkon jsou postaveny prim{rně na kvalitě lidského faktoru, ve formě hr{čů, sportovců nebo jiných lidských individualit, které m{ sportovní klub k dispozici. Je nutné podotknout, že je možné tento lidský z{klad d{le ekonomicky rozvíjet řadou marketingových n{strojů a získat tak dodatečné ekonomické benefity, např. v podobě příjmů z reklamy, merchendasingu nebo komercializace pr{v duševního vlastnictví, ale st{le se jedn{ o sekund{rní zdroje výnosů, v tom smyslu, že prim{rně je vždy rozhodujícím produktem sportovní utk{ní, hra nebo jiný výkon, který z{kazníky-div{ky zajím{ a za který jsou ochotni zaplatit určitou cenu. Bez kvalitního produktu je velmi obtížné zvětšovat příjmy sportovního klubu. Z tohoto pohledu lze proto odvodit, že nejdůležitějším faktorem výroby sportovního produktu je lidský faktor. Kvalita lidského faktoru se přímo promítne do kvality výsledného produktu. Pokud jde o ekonomické principy, ty platí pro lidský faktor do značné míry obdobně, jako v jiných oblastech ekonomie, tj. střetem popt{vky a nabídky doch{zí ke stanovení rovnov{žné ceny na trhu sportovních hr{čů, resp. sportovců, stejně tak zde platí pravidla pro mezní veličiny i maximalizace zisku. Pro zajištění maximalizace cílů sportovního klubu tedy bude mít z{sadní charakter kvalita hr{čského k{dru. Způsob, jakým může být tento faktor nasmlouv{n klubem, byl pops{n v kapitole 2.4. Zopakujme, že situace v jednotlivých st{tech se liší, všude je však sportovec souč{stí klubu, buď na smluvní úrovni zaměstnance, nebo úrovni podnikatele, resp. osoby samostatně výdělečně činné. S ohledem na zpravidla vyšší hodnoty protiplnění za služby sportovců, je pochopitelné, že tyto smlouvy bývají regulov{ny n{rodními nebo mezin{rodními svazy, aby byla v ide{lním případě zajištěna jak jistota pro klub, že se sportovec nerozhodne klub n{hle opustit a ten tak přijde o důležitou č{st svého výrobního faktoru, tak i jistota pro sportovce, že získ{v{ angažm{ na danou dobu a pokud by se jej klub rozhodl přestat využívat, m{ pr{vo obdržet odstupné.
- 33 -
Co však není ani v jednom ze st{tů zohledněno, je skutečný ekonomický přínos tohoto lidského kapit{lu sportovních klubů v účetním vyj{dření. Byť současné účetní modely mají vyjadřovat pravdivý a přesný obraz hospodaření firmy, toto specifikum sportovních klubů zohledněno není. Je pravdou, že hr{či, jako aktiva sportovního klubu, by byli těžce přímo zařaditelní do rozvahy klubu. Účetnictví zde nar{ží jednak na fakt, že hr{č jako takový nesplňuje definici aktiva34 a i pokud odhlédneme od tohoto problému, nar{žíme na problematiku ocenění hodnoty takového hr{če. Pokud jde o první problém, bylo by možné uvažovat o jakési formě licence vlastněné klubem na služby hr{če, kter{ by umožnila kvantifikované promítnutí jeho přínosu pro klub do rozvahy klubu. V r{mci druhého problému je teorie již rozvinutější s ohledem na nutnost stanovení odpovídající ceny hr{čů na přestupových trzích a související nutnost posoudit rentabilitu investice do hr{čů. K tomuto byly využity jak metody zn{mé pro oceňov{ní nehmotných aktiv tak i modifikovanější způsoby více odpovídající specifikům sportovního prostředí. Kislingerov{35 v tomto směru uv{dí n{sledující z{kladní metody ocenění nehmotných aktiv:
Výnosový přístup – vych{zí ze čtyř z{kladních metodických přístupů. Metodou s využitím licenční analogie, metodou přírůstku výnosu, resp. míry zisku, metodou kalkulované ztr{ty výnosu, resp. zisku a rezidu{lní výnosovou metodou.
Tržní přístup
N{kladový přístup
Hr{či apriori nemohou být majetkem sportovního klubu, proto není splněna obecn{ definice aktiv: „aktiva jsou majetkové souč{sti, ocenitelné v penězích, kterými podnik (1) plně disponuje, (2) oček{v{ od nich budoucí zvětšení prospěchu a (3) jsou výsledkem předchozích hospod{řských aktivit.‚ 34
KISLINGEROVÁ, E. Oceňov{ní podniku. 2.přepracované a doplněné vyd{ní, Praha: C.H.Beck 2001. 35
- 34 -
Gerrard36 uv{dí n{sledující varianty aplikovatelné přímo do oblasti profesion{lního sportu, resp. fotbalu:
Z{kladní ocenění – zahrnuje diskontovanou analýzu cashflow postupného budoucího cashflow v míře, v jaké se oček{v{, že bude nehmotnými aktivy generov{n.
Orientační ocenění – nehmotn{ aktiva jsou oceňov{na v porovn{ní s jinými aktivy, u kterých je jejich finanční hodnota zn{ma. Použív{ se metody „kotvy a doladění‚, kdy se užív{ hodnoty podobných aktiv pro nastavení absolutní hodnotové hladiny a n{sledně se aktivum porovn{v{ se specifickými aktivy k doladění jeho relativního hodnoty.
Fakt, že sportovní kluby nedok{ží zachytit své hr{čské portfolio v rozvaze klubu a d{t tak věrný obraz o množství a hodnotě svých výrobních faktorů, přin{ší hlavně finanční implikace pro samotný klub. Ř{dově nižší hodnota majetku, resp. aktiv klubu bez zachycení hr{čů může představovat bariéru pro další rozvoj klubu.
2.5.1.
Finanční implikace
Před výčtem finančních implikací je třeba znovu upozornit na fakt, že sportovní kluby jsou považov{ny za podniky účastnící se hospod{řské soutěže. Z toho vyplýv{, že z{kladní přístup investorů ve svém rozhodov{ní o investici do sportovního klubu, bude obdobný, jako u jiných typů podniků. Na investory je možno v tomto kontextu nahlížet ve dvou podob{ch. Jednak jako na investory současné, mezi které patří společníci firmy, akcion{ři nebo např. držitelé obligací a d{le jako na investory potenci{lní, kterými mohou být banky, finanční instituce nebo jiní soukromí investoři. S ohledem na zaměření této pr{ce se d{le budeme koncentrovat na investory potenci{lní.
GERRARD, B. The measurement and Valuation of Player Quality in Association Football. Unpublished research overview, 2004, Leeds University Business School, UK. 36
- 35 -
Investoři při svém rozhodov{ní využívají účetní a finanční výkazy společnosti. Jedním z těchto výkazů je rozvaha společnosti, ke které Ručkov{ uv{dí: ‚V rozvaze je nashrom{žděno největší množství informací, které d{vají analytikovi možnost dozvědět se o firmě celou řadu informací. Jde n{m především o získ{ní věrného obrazu ve třech z{kladních oblastech – o majetkové situaci podniku, o zdrojích financov{ní a o finanční situaci podniku.‚37 Zmíněné specifikum sportovní klubů, tj. nepodchycení sportovců v jedné z těchto oblastí analýzy, majetkové situaci podniku, může mít značný vliv na výsledek rozhodovacího procesu banky, jako investora, o poskytnutí financov{ní na rozvoj nebo provoz klubu. Nižší hodnota aktiv znamen{ menší možnost zajištění úvěrového financov{ní (možné druhy zajištění
budou
uvedeny
d{le).
Banka
poté
hled{
jiné
dodatečné
způsoby
zajištění, např. zajištění ze strany jiné (třetí) osoby. Pokud je i po shrnutí všech možností suma zajištění nedostatečn{ vzhledem k výši požadovaného úvěru, banka bude nucena ž{dost odmítnout, případně navrhnout nižší č{stku úvěru nebo jiný způsob financov{ní. Nižší suma aktiv v tomto směru vytv{ří tlak na dlužníka prezentovat se dobrými a stabilními výsledky hospodaření po období několika po sobě jdoucích účetních období. Takové výsledky „nahrazují‚ nižší hodnotu aktiv předpokladem dobré bonity, kter{ zajistí spl{cení úvěru v celé jeho délce. Jak bude uvedeno d{le v pr{ci, všechny tyto informace jsou vstupy při tvorbě finančního ratingu. Pro upřesnění ještě v tomto bodě uveďme, že rozhodov{ní bank o poskytnutí úvěru je v dnešní době relativně silně regulov{no s ohledem na to, že investované prostředky nejsou vlastními zdroji banky, ale nashrom{žděnými vklady svých klientů.Banky proto tendují volit nižší rizika, více rizikovým obchodům se zcela vyhýbat a vždy požadují zajištění u větších úvěrových obchodů.
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. Praha : Grada Publising, a.s., 2008. 37
- 36 -
2.5.2.
Úvěrový proces
U financov{ní sportovních klubů lze oček{vat, že banka nebude sama iniciovat snahu investovat, ale že sportovní kluby se z{jmem získat cizí kapit{l na rozvoj nebo běžné financov{ní provozu se sami obr{tí na banku. Ta budou poté n{sledně zvažovat, zda a za jakých podmínek úvěr poskytnou. K tomuto rozhodov{ní uv{dí obecně Kislingerov{, že banky, stejně jako jiní věřitelé, využívají informací finanční analýzy především pro z{věry o finančním stavu potenci{lního nebo již existujícího dlužníka.38 Úvěrový proces představuje komplex všech postupů a činností banky souvisejících s poskytov{ním úvěrů, a to počínaje od prvotního kontaktu úvěrového dlužníka (sportovního klubu), až do okamžiku ukončení úvěrového vztahu (ř{dného vypoř{d{ní všech z{vazků úvěrového dlužníka plynoucích z příslušného úvěrového obchodu), včetně průběžného monitorov{ní rizik úvěrového obchodu a evidov{ní úvěrového obchodu v příslušných informačních systémech banky. Zjednodušeně lze mezi z{kladní etapy úvěrového procesu zařadit kontakt klienta, získ{ní informací od klienta, přípravu úvěrové dokumentace, čerp{ní úvěru a spl{cení úvěru. V celém procesu hraje důležitou roli důvěra a transparentnost mezi bankou a jejím klientem. Přesné a pravdivé informace jsou důležité pro zjištění, zda je účelné sportovní klub úvěrovat. Banky před poskytnutím úvěru zjišťují bonitu potenci{lního dlužníka, obvykle skrze přidělení standardizovaného stupně finančního ratingu dle analýzy struktury majetku a cizích zdrojů, ziskovosti klubu a rentability. Tato analýza bance poskytuje informace, zda je sportovní klub schopen spl{cet st{vající z{vazky i nově požadovaný úvěr a úroky. Z pohledu
banky
vyžaduje
realizace
bankovního
obchodu
s úvěrovým
rizikem
strukturovanou analýzu rizik, jak příslušného sportovního klubu (protistrany), daného obchodu/transakce, tak i poskytovatele zajištění (ručitele) či jiného relevantního účastníka
KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. Přepracované a rozšířené vyd{ní. Praha: C. H. Beck, 2007. 38
- 37 -
úvěrového obchodu, a n{vrh opatření za účelem ošetření tohoto rizika (struktura transakce, zajištění apod.). Při rozhodnutí o podstoupení úvěrového rizika, jeho ošetření a ocenění, banka přihlíží k oček{vané ztr{tě (EL) a přidané hodnotě (EVA) vyplývající z daného úvěrového obchodu. Z{kladní etapy úvěrového procesu z pohledu banky lze rozčlenit do n{sledujících detailních kroků39:
obstar{ní informací o sportovním klubu
analýza úvěrového dlužníka (sportovního klubu), vč. stanovení ratingu/scoringu
analýza transakce (úvěrového obchodu)
posouzení zajištění včetně jeho ocenění
vyhotovení úvěrového n{vrhu
úvěrové rozhodnutí, vč. definov{ní strategie úvěrových angažm{
vyhotovení smluvní dokumentace
realizace úvěrového rozhodnutí (vyplacení úvěrových prostředků)
průběžné sledov{ní (monitoring a prověrky/review)
V n{sledujících bodech budou rozebr{ny hlavní důležité body úvěrového procesu s přihlédnutím k implikacím pro sportovní kluby. Obstarání informací Předpokladem pro spr{vné vyhodnocení rizik a jejich ošetření je obstar{ní dostatečných informací jak o sportovním klubu, tak i o příslušné úvěrové transakci. Ze z{sady se
Interní předpis bankovní instituce
39
- 38 -
obstar{vají informace o všech osob{ch, vůči kterým banka přebír{ úvěrové riziko, tzn. je-li sportovní klub vlastněn jinou pr{vnickou osobou, bude uvěrov{ ž{dost posuzov{na z pohledu bonity celé skupiny. Zda se bude jednat o výhodu nebo komplikaci pro sportovní klub není možné apriori stanovit. Pokud jsou ukazatele zadluženosti u mateřské společnosti, resp. zbytku skupiny již na hranici akceptace bankou, může být pro podřízený sportovní klub problém financov{ní získat. V jiném případě lze toto naopak považovat za výhodu, přihlédneme-li k zpravidla problematickému předvíd{ní příjmové struktury sportovních klubů a tím i vyšší rizikovosti pro banku, což býv{ častější případ. Rozsah a četnost obstar{v{ní informací z{visí na typu úvěrové transakce i segmentu a bonitě daného sportovního klubu a proto typy i rozsah požadovaných dokladů mohou být rozdílné. V aplikaci na sportovní klub se d{ oček{vat významně vyšší opatrnost ze strany banky. Jak bylo zmíněno výše, z{kladními informačními zdroji banky v úvěrovém procesu jsou finanční výkazy klubu. V profesion{lním sportu je dnes již obvyklé využív{ní pr{vní formy akciové společnosti pro provoz klubu. Větší transparentnost a vyšší počet kontrolních org{nů usnadňuje proces obstar{ní informací bankou. Finanční rating Jedním ze z{kladních kritérií pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru je úvěruschopnost (bonita) příjemce úvěru, příp. dalších účastníků úvěrového vztahu (ručitel, spoludlužník apod.), vyj{dřen{ hodnotou finančního ratingu nebo scoringem. Účastník úvěrového vztahu je propracovaným postupem zařazen do určité bonitní třídy. Bonitní třída, resp. finanční rating býv{ z{kladním parametrem pro určení příslušné úrovně úvěrové
(schvalovací)
kompetence.
Obvykle
platí
z{sada
–
čím
horší
hodnota
ratingu / scoringu, tím rizikovější se jeví poskytnutí úvěru z pohledu banky. Úvěrový proces se n{sledně na z{kladě ratingu může i lišit, zvl{ště v oblasti rozhodovacích kompetencí.
- 39 -
Důležitost ratingu podtrhuje fakt, že stanovení a sledov{ní jeho vývoje existují specializované
světové
agentury40.Využívají
rozs{hlých
informačních
datab{zí
a
specializovaných postupů pro stanovení nebo upravení ratingu. Ten zachycují ve standardizovaných stupních obsažených v tabulk{ch s daným rozptylem rizikových tříd. Obvykle se ale tyto velké agentury zaměřují na větší nadn{rodní společnosti, nelze proto využít stanoveného ratingu v každém úvěrovém procesu. Banky na lok{lní úrovni zpravidla pro zjednodušení a zlevnění celého ratingového procesu přebírají tento rating, pokud je to možné, jedn{-li se ale pouze o lok{lní společnosti, mezi které se většina českých sportovních klubů zařazuje, jsou nuceny rating stanovit samy. S ohledem na standardizaci a možnost komparace i v těchto případech ale obvykle užijí ve výsledku ratingové třídy specializovaných agentur.
Například Standard &Poor‘s, Moodys, Fitch a další.
40
- 40 -
TABULKA 1: Ratingové třídy
zdroj: interní předpis bankovní instituce
Uveden{ tabulka zobrazuje možný způsob mapov{ní interního ratingu banky na stupnici ratingu specializovaných agentur (S&P, Moodys, Fitch). Hodnota, na které je cel{ stupnice ratingu založena, je pravděpodobnost selh{ní dlužníka, resp. poskytovatele z{ruky (PD). Tato hodnota je u nejbonitnějších subjektů nejnižší. Pravděpodobnost selh{ní dlužníka nabýv{ hodnot od 0 do 100%, kde hodnota 100% je určena pro klienty, kteří se již nach{zí ve st{diu bankrotu, naopak hodnota „0‚ není použív{na.
- 41 -
Posouzení zajištění včetně jeho ocenění Standardně se každ{ finanční instituce snaží ř{dně zajistit poskytnutí úvěru pro případ platební neschopnosti dlužníka. Toto zajištění může mít více podob, obecně platí, že jde o aktivum, které je možné ve prospěch banky zajistit a jehož zpeněžením se banka hojí v případě, že se dlužník dostane do platební neschopnosti. Z{kladní druhy zajištění se dělí na zajištění majetkové a osobní41: (i) majetkové zajištění a. započtení B. finanční zajištění i.vklady klienta v bance ii. měnové zlato iii. cenné papíry c. residenční nemovitosti d. komerční nemovitosti na území členských st{tů EU mimo ČR (pokud jsou zde komerční nemovitosti uznatelné jako zajištění pro účely výpočtu KP) (ii) osobní zajištění a. vklady vedené u jiných institucí, b. ručení, bankovní z{ruky, směnky, firemní z{ruky, exportní a úvěrové pojistky přímé c. úvěrové deriv{ty
Zdroj: vnitřní předpis bankovní instituce
41
- 42 -
Poskytnutí úvěru vych{zí z předpokladu, že úvěr bude včas a úplně splacen z běžných příjmů klienta (cash-flow), nikoliv ze zhodnocení zajištění. Platí z{sada, že banka s klientem sjedn{v{ zejména takové zajištění, u něhož jsou n{klady na jeho převzetí a běžnou kontrolu v přiměřeném poměru k hodnotě zajištění a k výnosu daného úvěrového angažm{. V případě osobních z{ruk se posuzuje platební schopnost a rizikový profil poskytovatele ručení obdobně jako u úvěrového dlužníka (a to i v případě, že poskytovatelem z{ruky je st{t, municipalita a/nebo jin{ banka). Průběžné sledování (monitoring) Finanční instituce po poskytnutí úvěru pokračuje v monitoringu portfolia úvěrů, snaha je předejít jakýmkoliv rizikům, kter{ by se mohla objevit např. v určitém segmentu ekonomiky a mít negativní dopad na ekonomické výsledky klientů dlužníků. Pro lepší sledov{ní možných hrozeb banka strukturalizuje rizika do skupin:
2.5.3.
Úvěrová rizika
Z{kladní typy úvěrových rizik42 jsou:
riziko nesplacení/selh{ní dlužníka:
riziko ztr{ty z důvodu selh{ní klienta (dlužníka), tj. úvěrový dlužník nedostojí svým z{vazkům podle podmínek daného úvěrového obchodu, ať už z důvodu platební neschopnosti či platební nevůle. Toto riziko je v případě sportovních klubů relativně velmi vysoké. Sportovní kluby jsou charakteristické nestabilitou dosažených příjmů a obtížností jejich predikce v budoucnu.
sekund{rní riziko/riziko poddlužníka:
riziko výpadku 3. osoby, vůči které Banka může uplatňovat n{roky v případě vzniku selh{ní dlužníka; resp. neochoty plnění ze strany 3. osoby z důvodu porušení podmínek smluvního ujedn{ní mezi touto 3. osobou a prim{rním dlužníkem Banky. V aplikaci na sportovní
Interní předpis bankovní instituce
42
- 43 -
prostředí může jít o selh{ní na straně zajišťovatele úvěru (jiné pr{vnické osoby) nebo místní samospr{vy, kter{ nebude schopna hojit finanční instituci v plné výši při výpadku spl{cení sportovním klubem.
servicer risk:
riziko 3. osoby (nepřímého dlužníka) zapojené do příslušného úvěrového obchodu, že nedostojí svým z{vazkům (např. riziko výpadku n{jemného u financov{ní výnosových nemovitostí apod.). U sportovního klubu se může typicky jednat o riziko na straně pronajímatele sportovní infrastruktury (stadionu, arény, tréninkových prostor). Tento výpadek může pro klub znamenat problémy v tréninkové přípravě a n{sledném ovlivnění sportovních výsledků s dopadem do ekonomické sféry. Riziko země Jako riziko země/st{tu je posuzov{no zejména finanční riziko z důvodu výpadku st{tní pohled{vky; např. restrukturalizace st{tního dluhu, odklad splatných úvěrů, možnost neuzn{ní z{vazku vl{dou, vyvlastnění soukromých investic apod. Toto riziko hrozí u investic do zahraničních sportovních klubů v méně rozvinutých ekonomik{ch. Riziko koncentrace Představuje riziko vyplývající z významné míry koncentrace úvěrové angažovanosti banky vůči dané protistraně, např. ekonomicky spjatým skupin{m, protistran{m ve stejném odvětví hospod{řství či stejné zeměpisné oblasti, protistran{m ze stejného klientského segmentu apod. V aplikaci na sportovní prostředí k němu může dojít v případě, kdy vlastník sportovního klubu je vůči bance angažov{n (nebo m{ vysoký podíl cizích zdrojů na zdrojích celkových) a vlastněný sportovní klub by u stejné banky ž{dal o úvěr. Typický je příklad, kdy velk{ (nadn{rodní) obchodní společnost vlastní sportovní klub a jeden z těchto subjektů ž{d{ o úvěr.Pro účely řízení koncentračních rizik banka stanovuje interní limity (pro jednotlivé ekonomicky spjaté skupiny klientů, odvětví a země a průběžně je monitoruje.
- 44 -
Mezi rizika, kter{ jsou u sportovního klubu nejvýznamnější, patří riziko nesplacení/selh{ní dlužníka, riziko poddlužníka a riziko nepřímého dlužníka. Velkým problémem je z pohledu finanční instituce predikce příjmů sportovního klubu. Ty jsou do značné míry z{vislé na sportovním úspěchu, který lze jen těžko odhadovat, tím spíše na několik let dopředu. Příkladem z českého prostředí může být rozdíl mezi příjmy fotbalového klubu nejvyšší soutěže, který se probojuje do evropských poh{rů a ostatními kluby hrajícími jen n{rodní soutěže. Postup do evropských soutěží z{visí jen na několika utk{ních, svými důsledky ale ovlivňuje celou sezónu, ne-li sezón více, vezme-li v potaz investice do hr{čského k{dru.
- 45 -
3. Analytická část 3.1. Financování fotbalových klubů Před analýzou konkrétního způsobu financov{ní profesion{lního fotbalového klubu uveďme, že z{kladní model financov{ní profesion{lního sportovního klubu,MMMMG43 (Médias-Magnats-Merchandising-Marchés-Global), jak jej definuje W.Adreff, v prostředí českého profesion{lního sportu dozn{v{ odlišností. Tyto odlišnosti spolu s dalšími předpoklady úvěrového financov{ní sportovních klubů nyní hlouběji rozeberu. Abychom mohli posoudit přístup profesion{lního sportovního klubu ke zdrojům úvěrového financov{ní,potřebujeme, aby dan{ oblast sportu splňovala určit{ kritéria. Jde o podobnou analogii s běžnými podniky, které se v tzv. start-up f{zi podnik{ní snaží přil{kat rizikovější „venture‚ kapit{l a teprve po získ{ní určitého podílu na trhu a ekonomicky dobrých výsledků, mohou získat různé typy provozního nebo investičního financov{ní, aniž by investor (banky a jiné fin. společnosti) požadoval účast na řízení společnosti, podíl na zisku atd. (jako tomu býv{ u venture kapit{lu). D{le je pro naší analýzu důležité, že účastníci velmi malých sportovních soutěží by nebyli dobrým vzorkem pro stanovov{ní finančního ratingu, pravděpodobně by obdrželi rating příliš nízký (malé společnosti, nízké výkony). Aby byl n{sledně rating klubů použitelný a srovnatelný, můžeme uvést n{sledující znaky, tyto předpoklady zajistí:
velikost daného sportovního trhu a div{cké z{kladny vytv{ří popt{vku po finančních zdrojích určených na rozvoj;
liga nebo soutěž klubů je řízena sportovním svazem;
sportovní kluby provozují činnost ve formě pr{vnických osob, ide{lně s.r.o. nebo a.s.;
ANDREFF, W., STAUDOHAR, P., D.: The Evolving European Model of Professional Sports Finance. In. Journal of Sports Economics. Vol. 1. No. 3, August 2000 43
- 46 -
všechny subjekty jednají transparentně vůči partnerům i veřejnosti (účetnictví, management, z{zemí);
kluby jsou řízené na profesion{lní úrovni.
3.2. Nejvyšší fotbalová soutěž ČR Jedním z m{la odvětví sportu splňující tato kritéria v r{mci ČR je prostředí nejvyšší fotbalové soutěže. Je vedena pod z{štitou Českomoravského fotbalového svazu, všechny v ní aktu{lně působící kluby mají pr{vní formu akciové společnosti a fotbal je jedním z nejsledovanějších sportů na dom{cím prostředí, čímž je zajištěna i dostatečn{ velikost trhu. I způsoby financov{ní českého fotbalu zatím vykazují odlišnosti od modelu MMMMG, ale rozdíly nejsou natolik významné
ve
srovn{ní
s jinými
sporty v ČR. Z pohledu
profesion{lních fotbalových klubů v Česku jsou hlavními zdroji příjmů transferov{ politika (přestupy hr{čů), příjmy za prodej medi{lních pr{v a příjmy ze sponzoringu. Dobrý n{hled do struktury výnosů (a n{kladů) nabízí ekonomické údaje SK Sigmy Olomouc, fotbalového týmu z Hané, v n{sledující tabulce: TABULKA 2: Struktura n{kladů a výnosů fotbalového klubu SK Sigma Olomouc SK Sigma Olomouc - skutečnost (v mil. CZK a %) Výnosy / náklady Přestupy a hostování, výchovné Prodej práv a sportovní příjmy 1 Reklama a marketing Ostatní výnosy 2 VÝNOSY celkem Náklady na lidské zdroje 3 Přestupy a hostování Režie NÁKLADY celkem HOSP.VÝSLEDEK
1
2004/2005 36,1 39,4% 18,0 19,6% 19,3 21,0% 18,3 20,0% 91,7 43,6 47,9% 23,2 25,5% 24,3 26,7% 91,1 0,6
2005/2006 50,5 49,7% 14,7 14,5% 26,6 26,2% 9,9 9,7% 101,7 50,9 48,3% 15,2 14,4% 39,3 37,3% 105,4 -3,7
2006/2007 66,5 54,4% 24,8 20,3% 19,1 15,6% 11,8 9,7% 122,2 50,5 42,9% 36,7 31,2% 30,6 26,0% 117,8 4,4
2007/2008 67,3 56,4% 13,4 11,2% 22,0 18,4% 16,7 14,0% 119,4 52,3 42,2% 38,7 31,2% 32,9 26,6% 123,9 -4,5
(přestup.práva, UEFA, STES, vstupné) (zboží, Sazka, úroky, nájemné, příspěvky a dotace) 3 (OSVČ + ZČ vč.odvodů) 2
zdroj: výroční zpr{va klubu Z tabulky je patrné, že v sezoně 2007/2008 mají přestupy a hostov{ní hr{čů na výnosech klubu hlavní podíl 56% (67,3 mil. Kč). Tento podíl roste jak absolutně tak relativně (z 36,1 mil. Kč / 39% v sezoně 2004/2005). O zbylou polovinu výnosů se prakticky stejnými podíly dělí medi{lní pr{va, vstupné, reklama a marketing a ostatní výnosy, i když jejich - 47 -
celkový relativní podíl v čase kles{. Z tabulky bohužel nedok{žeme určit přesný podíl výnosů z prodeje pr{v (přestupových, UEFA, STES - centr{lního marketingu ligy a TV pr{v) a z prodeje vstupenek. Tento poměr by ještě více odkryl n{hled do struktury výnosů klubu a mohl by potvrdit současný trend klesajících výnosů z prodeje vstupenek. Za zmínku ještě stojí kategorie Ostatních výnosů, kter{ po poklesu od sezony 2004/2005 zaznamenala růst na 16,7 mil. Kč (14% podíl výnosů) a kter{ obsahuje mj. výnosy z prodeje zboží a dotace. Z pohledu n{kladů jsou jednoznačně nejzajímavější položkou n{klady na lidské zdroje. Jsou uvedeny včetně OSVČ, tedy včetně n{kladů na celé hr{čské portfolio klubu. Pokud bychom abstrahovali od n{kladů na vedení klubu, můžeme konstatovat, že lidské zdroje, jako hlavní výrobní faktor tohoto fotbalového klubu, představují 42% všech n{kladů v sezoně 2007/2008 (52,3 mil. Kč). Malým rozšířením tabulky o umístění v lize můžeme d{t do souvislosti vývoj n{kladů na lidský kapit{l a dosažené celkové umístěním v soutěži. Můžeme usoudit, že pokles n{kladů na hr{čské portfolio byl doprov{zen propadem dosaženého celkového umístění v lize. TABULKA 3: Struktura n{kladů a výnosů fotbalového klubu SK Sigma Olomouc SK Sigma Olomouc - skutečnost (v mil. CZK a %) Náklady vs. Umístění v lize Náklady na lidské zdroje 3 Hospodářský výsledek Umístění v lize 3
2004/2005 43,6 47,9% 0,6 4.
2005/2006 50,9 48,3% -3,7 9.
2006/2007 50,5 42,9% 4,4 14.
2007/2008 52,3 42,2% -4,5 11.
(OSVČ + ZČ vč.odvodů)
zdroj: výroční zpr{va klubu, www.fotbal.cz
3.3. Ekonomické postavení fotbalových klubů Vr{tíme-li se zpět k předpokladům pro dostatečně silnou sportovní soutěž, nejvyšší fotbalové liga v ČR splňuje i předpoklad ekonomicky a pr{vně dostatečně silných a rozvinutých sportovních klubů. Všechny kluby dnes hrající nejvyšší soutěž mají pr{vní formu akciové společnosti, což sebou nese výhodu rozvinutého řízení(vícečlenné představenstvo) a kontroly (akcion{ři, dozorčí rada). D{le platí povinnosti sestavovat
- 48 -
výroční zpr{vu, kter{ d{v{ přehledný obraz o hospodaření a výsledcích klubu. I z těchto důvodů je prostředí nejvyšší ligy relativně transparentní a stabilní.
3.3.1.
Vlastnická struktura
Podív{me-li se na strukturu vlastníků fotbalových klubů v ČR a potenci{l pro rozvoj, je zde situace ve srovn{ní se zahraničními ligami odlišn{. Nejvyšší soutěž v ČR je z pohledu cílového fanouška a spotřebitele zajímav{ pouze na n{rodní úrovni, tzn. nejedn{ se (zatím) o natolik atraktivní produkt, který by mohl být „vyv{žen‚ i do zahraničí. Je tím omezena velikost trhu, resp. spotřebitelů fotbalového produktu na území ČR (potenci{lně Slovenskou republiku). Konkrétní vlastnick{ struktura klubů je v ČR obvykle sest{v{ z (přidružené) obchodní společnosti, soukromých fyzických osob s klubem historicky nebo jiným způsobem spojených a také (místní) municipality (město), kde klub působí. Mezi tyto osoby jsou rozděleny akcie klubu. Různí akcion{ři mohou mít různé cíle, jež chtějí dos{hnout. U soukromých osob, případně pr{vnických osob (neúčelově založených z{jmovými skupinami v r{mci klubu) se d{ oček{vat důraz i na ekonomické cíle, nejen ty sportovní (i když jsou to pr{vě sportovní výsledky skrze které jsou ekonomické benefity dosahov{ny), naopak pokud je majetkově zapojeno město nebo jin{ veřejn{ osoba, cílem ani zdaleka nemusí být prim{rně dosahovaní zisku nebo vyrovnanosti n{kladů a výnosů, ale může to být cel{ řada jiných cílů, jako např. rozšíření nabídky sportovního produktu v dané oblasti nebo poskytov{ní sportovních služeb pro veřejnost plnící opět jiné než ekonomické funkce (sportovní výchova ml{deže). Jasn{ je v tomto situace u dvou pražských klubů, AC Sparta Praha a.s. a SK Slavia Praha – fotbal a.s. Tyto dva kluby jsou ovl{d{ny společnostmi, které do klubů vstoupily jako investoři a ve svých vyj{dřeních i svým kon{ním dali najevo, že je pro ně dosažení ekonomického prospěchu prim{rní. Můžeme zde proto hovořit o jakémsi modelu „sportem k dosažení zisku‚, čímž se tyto kluby blíží americkému pojetí sportovních klubů.
- 49 -
3.3.2.
Ekonomické výsledky
Pokud jde o ekonomické postavení českých klubů, můžeme dle tabulky srovnat z{kladní ekonomické údaje.44 TABULKA 4: Přehled majetku a výsledků hospodaření (tis. Kč) 45 Rozvahový Fotbalový klub den SK Slavia Praha fotbal a.s. 30.6.2008 AC Sparta Praha fotbal a.s. 30.6.2008 FC Slovan Liberec a.s. 30.6.2007 FK Teplice a.s. 31.12.2007 FC Baník Ostrava a.s. 30.6.2008 FK Viktoria Žižkov a.s. 31.12.2007 SK Sigma Olomouc a.s. 30.6.2008 1. FC Brno 30.6.2008 FK Baumit Jablonec a.s. 31.12.2007 FK Mladá Boleslav a.s. 31.12.2005 SK Dynamo České Budějovice a.s. 31.12.2007 FC Viktoria Plzeň a.s. 30.6.2006 FC Tescoma Zlín a.s. 30.6.2007 SK Kladno a.s. 30.6.2008
Aktiva ↑ 857 826 581 859 310 801 196 952 143 375 139 478 130 771 122 784 79 039 41 570 32 816 13 682 13 581 8 290
Vlastní kapitál 640 346 -14 165 292 799 166 865 131 242 12 087 116 076 86 269 -9 079 6 618 -10 962 -41 462 5 249 -15 914
Tržby Zisk po ROA celkem zdanění ROE ROS zdaněná 462 397 237 719 37,12% 51,41% 27,71% 415 880 -156 087 1101,92% -37,53% -26,83% 194 329 28 234 9,64% 14,53% 9,08% 233 332 15 155 9,08% 6,50% 7,69% 102 133 -27 194 -20,72% -26,63% -18,97% 37 291 -11 960 -98,95% -32,07% -8,57% 111 154 -4 466 -3,85% -4,02% -3,42% 261 153 83 595 96,90% 32,01% 68,08% 48 047 -22 083 243,23% -45,96% -27,94% 84 495 6 640 100,33% 7,86% 15,97% 81 338 9 785 -89,26% 12,03% 29,82% 46 968 -10 481 25,28% -22,32% -76,60% 42 643 52 0,99% 0,12% 0,38% 22 428 -12 043 75,68% -53,70% -145,27%
zdroj: výroční zpr{vy klubů
Tyto údaje a jejich analýza poslouží k pozdějšímu výběru klubu pro stanovení finančního ratingu. Jak můžeme z tabulky vidět, celkov{ aktiva, tržby a výsledek hospodaření jsou relativně velmi rozdílné mezi jednotlivými kluby. Pokud jde o aktiva, ta jsou zpravidla u klubů z velké č{sti tvořena dlouhodobými hmotnými aktivy, jako např. stadion, přilehlé tréninkové a administrativní budovy nebo jin{ zařízení určen{ pro tréninkovou a soutěžní přípravu hr{čů. Nejvyšší sumu majetku mají pražské kluby AC Sparta (581 milionů Kč) a SK Slavia (857 milionů Kč). U ostatních sledovaných klubů je celkov{ suma majetku nižší, přibližně v rozmezí okolo 120 až 140 milionů Kč u středně velikých klubů až po nejmenší kluby s majetkem okolo 10 až 20 mil. Kč. Typickým důvodem pro takto velký rozptyl
Pozn.: většina fotbalových klubů stanovuje účetní období od července do konce června roku n{sledujícího, čímž kopíruje zač{tek a konec fotbalové sezony. 45ROE = rentabilita charakterizuje, jak výnosný je podnik pro jeho vlastníky, tj. jak{ je míra výnosnosti investic vlastníků do jejich podniku (zisk před zdaněním / vlastní kapit{l) ROS = rentabilita tržeb, charakterizuje procentní podíl zisku (EAT, EBT) na tržb{ch ROA= rentabilita celkového kapit{lu, charakterizuje, jak je podnik výnosný bez ohledu na to, zdali vložený kapit{l patří vlastníkům či poch{zí z jiných zdrojů. (zisk / celkový kapit{l) 44
- 50 -
je, kromě velikosti klubu, stadion, který v některých případech býv{ v majetku klubu, jindy je v majetku např. města. U ukazatele vlastního kapit{lu stojí za zmínku velk{ změna a navýšení u SK Slavia, kter{ zvýšila vlastní kapit{l z 91 mil. Kč v sezoně 2006/2007 na současných 640 mil. Kč. Za tímto zvýšením vlastního kapit{lu stojí navýšení kapit{lu z{kladního. D{le, podív{me-li se na tržby klubů, velmi dobrého výsledku dos{hla AC Sparta, kter{ i přes neúčast v evropské Lize mistrů dok{zala utržit téměř 416 mil. Kč. Zcela nejvyššího a pro klub velmi důležitého výsledku dos{hla SK Slavia, kter{ za postup do Ligy mistrů inkasovala od UEFA přes 201 milionů Kč a celkově tak utržila přes 462mil. Kč, tj. téměř 2x více než by se tak stalo bez účasti v evropských poh{rech. Na opačném pólu tabulky figuruje SK Kladno s 22,4 mil. Kč a Viktoria Žižkov s 37 mil. Kč což je více jak 10x méně než konkurenční pražské kluby. Nejvyšší ztr{tu ze sledovaných klubů vyk{zala AC Sparta, přes 156 mil. Kč. Zajímavé je, že se tak stalo i přes srovnatelné tržby s konkurenční SK Slavií, kter{ ale vyk{zala zisk ve výši přesahující 237 mil. Kč. AC Sparta ve své výroční zpr{vě uv{dí, že během sledované sezony proběhla rozs{hl{ investice do digitalizace stadionu i přesto je ale hlavním důvodem ztr{ty neúspěch na poli evropských poh{rů, do kterých se klubu nepodařilo probojovat. AC Sparta se
d{le
rozhodla
navýšit
z{kladní
kapit{l
kapitalizací
pohled{vky
majoritního
akcion{ře, čímž došlo k navýšení z{kladního kapit{lu o 11,2 mil. Kč. Z dalších klubů lze zmínit dobrý výsledek FC Brno, 83,5 mil Kč při tržb{ch přes 261 mil. Kč naopak ztr{ta postihla FC Baník. Ten se v současné době nach{zí ve finančních problémech, již v půlce sezony se objevily čl{nky o vysokém zadlužení a prodlení s propl{cením faktur u tohoto klubu. Nyní se klub nach{zí v insolvenčním řízení, které bylo zah{jeno krajským soudem v Ostravě 1.6.2009 na z{kladě pod{ní věřitele Sporttime. Klub s{m již před zač{tkem řízení přiznal, že se nach{zí v problémech, mj. i kvůli neuhrazeným poplatkům a výchovnému z přestupu hr{čů splatným v jeho prospěch. Poslední tři sledované ukazatele jsou kalkulované ukazatele finanční analýzy. Jedn{ se o rentabilitu vlastního kapit{lu (ROE), rentabilitu tržeb (ROS) a rentabilitu celkového
- 51 -
kapit{lu (ROA). Využívají předchozích absolutních ukazatelů, tedy tržeb, vlastního kapit{lu, hospod{řského výsledku a sumy aktiv. Jedn{ se
o bezrozměrn{ čísla
pomocí, kterých můžeme sledovat relativní rozdíly mezi jednotlivými kluby v daných kategoriích. Pokud jde o rentabilitu kapit{lu, nejvyšší hodnoty dos{hla AC Sparta. Tato hodnota ale ve skutečnosti není hodnotou nejvyšší, podílem z{porného hosp. výsledku a z{porného vlastního kapit{lu vyšla kladn{ ROE, kter{ proto v tomto směru není použiteln{ (stejný případ postihl i FK Baumit Jablonec, FC Viktorii Plzeň a FK Kladno, hodnoty jsou proškrtnuty). U ostatních klubů zmíním korektní a vynikající hodnoty klubů FK Mlad{ Boleslav (100,33 %), 1.FC Brno (96,90 %)a d{le SK Slavia (37,12%). U klubů z Boleslavi a Brna dosažené hodnoty znamenají, že n{vratnost vlastního kapit{lu je jedno účetní období, tj. pokud by byl vlastní kapit{l tvořen pouze kapit{lem z{kladním, byla by n{vratnost investice do podnik{ní pouhý jeden rok (!), u dosažené hodnoty SK Slavie by tomu tak bylo 3 roky (při stejných výsledcích). Rentabilita tržeb (ROS) n{m ukazuje,kolik zisku vyprodukuje podnik každou jednou Kč tržeb. Hodnota ukazatele by tak měla být co nejvyšší. Protože tento ukazatel d{v{ výsledný hospod{řský výsledek do poměru s tržbami, umožňuje n{m lépe srovnat ekonomickou výkonnost klubů. Pro lepší orientaci jsou kluby srovn{ny dle ROS v tabulce níže od nejlepšího po nejhorší. TABULKA 5: Srovn{ní klubů dle Rentability tržeb Fotbalový klub ROS SK Slavia Praha fotbal a.s. 51,41% 1. FC Brno 32,01% FC Slovan Liberec a.s. 14,53% SK Dynamo České Budějovice a.s. 12,03% FK Mladá Boleslav a.s. 7,86% FK Teplice a.s. 6,50% FC Tescoma Zlín a.s. 0,12% SK Sigma Olomouc a.s. -4,02% FC Viktoria Plzeň a.s. -22,32% FC Baník Ostrava a.s. -26,63% FK Viktoria Žižkov a.s. -32,07% AC Sparta Praha fotbal a.s. -37,53% FK Baumit Jablonec a.s. -45,96% SK Kladno a.s. -53,70%
zdroj: výroční zpr{vy klubů
- 52 -
V r{mci sledovaných klubů vidíme, že nejlepší hodnotu ukazatele nabízí SK Slavia Praha, které dos{hla mimoř{dného výsledku 51,41 %. Znamen{ to, že každ{ druh{ koruna tržeb vytvořila zisk společnosti. Druhým klubem ve srovn{ní je 1.FC Brno s taktéž výbornou hodnotou 32,01 %. Hodnoty ostatních klubů je možné vidět v tabulce, zajímavostí je téměř přesné line{rní rozdělení klubů mezi ty se z{pornou (ztr{ta) a kladnou (zisk) hodnotou ROS. Posledním sledovaným ukazatelem je rentabilita celkového kapit{lu, ROA, kter{ ukazuje, zda firma dostatečně vyděl{v{ a do jaké míry je schopna svou činností zhodnotit veškeré, celkově vložené prostředky do podnik{ní. Nejlepší hodnotu vyk{zalo 1. FC Brno s 68,08 %, naopak nejhůře dopadlo SK Kladno s -145,27 % (díky z{pornému výsledku hospodaření). Při proch{zení výsledků tohoto ukazatele je třeba mít na paměti rozdílnosti v sumě aktiv, kter{ m{ značný dopad na výslednou hodnotu ROA (klub s pronajatým stadionem dos{hne lepších hodnot ROA než klub stadion vlastnící).
3.3.3.
Anglická Premier League
Nakonec analýzy uvedu pro srovn{ní ekonomických ukazatelů klubů a vlastnické struktury data z konkurenční nejvyšší fotbalové soutěže, anglické Premier League. Jedn{ se o jednu z nejvíce sledovaných fotbalových lig dnešní doby. Rozsah div{ků není zdaleka omezen jen na Spojené kr{lovství, liga m{ div{ky a fanoušky po celém světě. Odpovíd{ tomu kvalita soutěže dan{ množstvím špičkových zahraničních hr{čů, rozsah pokrytí přenosů poskytovaných glob{lně,merchendasing úspěšný i mimo oblast Velké Brit{nie. Tabulka níže uv{dí obdobné finanční ukazatele jako v případě českých klubů. TABULKA 6: Přehled majetku a výsledků hospodaření anglických klubů (tis. GBP) Rozvahový den Aktiva
Tým Arsenal FC Tottenham FC West Ham United Liverpool FC Everton FC
31.5.2008 30.6.2008 31.5.2007 31.7.2006 31.5.2008
Vlastní Tržby Zisk po kapitál celkem zdanění ROE
834 313 159 100 222 970 217 194 42 610 114 788 146 239 39 430 57 302 141 670 38 882 119 499 64 415 -19 761 75 560
ROS
25 726 16,17% 11,54% 969 2,27% 0,84% -19 614 -49,74% -34,23% -4 257 -10,95% -3,56% 26 -0,13% 0,03%
zdroj: výroční zpr{vy klubů (sestavené dle pr. předpisů UK)
- 53 -
ROA zdaněná 3,08% 0,45% -13,41% -3,00% 0,04%
Bezpochyby první zajímavostí je, že zatímco jsme jednotlivé kategorie u českých klubů sledovaly v tisících Kč, zde jsou uvedeny v tisících GBP, přesto se pohybujeme ve stejných ř{dech jako u českých klubů. Arsenal FC vykazuje celkový majetek ve výši 834 mil. GBP, č{stka
velmi
podobn{
SK
Slavii,
vezmeme-li
ale
v úvahu
aktu{lní
kurz
29,3 CZK/GBP, je majetek tohoto anglického klubu přibližně 29kr{t vyšší. Takto bychom mohli pokračovat ve výčtu i d{le, na vzorku anglických klubů je nicméně vidět, že i ve větším měřítku nemusí kluby být vždy ekonomicky úspěšné (viz. ztr{ta West Ham United v sezoně 2006/2007 téměř 20 mil. GBP). Podív{me-li se na sledované kalkulované relativní ukazatele, je vidět, že zde nenajdeme tak extrémní hodnoty, jako u klubů českých. Je to pravděpodobně způsobeno konceptem těchto klubů, které již delší dobu fungují jako skutečné obchodní společnosti a které považují ekonomickou stabilitu a rentabilitu vložených prostředků jako výchozí předpoklad sportovního úspěchu. K tomuto stavu jistě dopomohla rozvinut{ vlastnick{ struktura anglických klubů (v porovn{ní s českými), s rostoucí popularitou anglické ligy přišli i tzv. magn{ti, kteří vložili do anglických klubů rozs{hlé prostředky na n{kup špičkových hr{čů. Pro příklad uveďme FC Chelsea, vlastněnou ruským oligarchou Romanen Abramovičem nebo nového majitele Manchester City, Zayede Al Nahyana, člena vl{dnoucí rodiny Abú Dabí ve Spojených Arabských Emir{tech, který je 100% vlastníkem klubu a jehož čisté jmění je odhadov{no na 18 miliard GBP. Tabulka níže uv{dí kompletní strukturu vlastníků anglických klubů, odhadovaný rozsah jejich majetku a hlavní oblast podnik{ní majitelů. Z tabulky je patrné, jak velk{ je (v porovn{ní nejen s českou ligou) ekonomick{ síla majitelů anglických klubů. Umožňuje podnikat daleko rozs{hlejší investice do hr{čského k{dru a vybavení klubu i s udržením re{lné n{vratnosti investice díky většímu fotbalovému trhu a velkému z{jmu o ligu, který dalece překračuje hranice Spojeného kr{lovství. Financov{ní anglických klubů již svou strukturou odpovíd{ Adreffovu modelu MMMMG.
- 54 -
TABULKA 7: Majitelé klubů hrajících Premier League a velikost jejich majetku
zdroj: www.wikipedia.cz
3.4. Případová studie Pro výpočet finančního ratingu jsem jako vzorový klub vybral tým AC Sparta Praha a.s. Jedn{ se o dlouhodobě a stabilně výkonný klub, který se pravidelně umísťuje v horních příčk{ch celkového hodnocení ligy. Z ekonomického pohledu je tento klub dobrou volbou díky dobře dostupným finančním údajům za několik po sobě jdoucích účetních období.
Klub
3.4.1.
Situace AC Sparta Praha fotbal, a.s.
AC
Praha
Sparta
podnik{
ve
formě
akciové
společnosti,
kter{
vznikla
3. prosince 1993, se sídlem v Praze 7, třída Milady Hor{kové 1066/98, 17000. IČ 46356801. Hlavním předmětem podnik{ní je organizační činnost v oblasti sportu. K 30.6.2009 eviduje z{kladní kapit{l ve výši 494.970.000,- Kč, který je ze 100 % splacen a rozdělen na 93 ks akcií v nomin{lní hodnotě 50 000,- Kč, 900 ks prioritních akcií na jméno ve jmenovité hodnotě - 55 -
500 Kč, 973 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 500 000,- Kč a 674 ks prioritních akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 5000,- Kč. Majoritním vlastníkem tohoto klubu je společnost J&T Credit Investments vlastnící více jak 99 % podíl na z{kladním kapit{lu. Po sportovních úspěších v 90. letech a na zač{tku nového milénia, kdy se dařilo AC Sparta pravidelně probojovat do evropských poh{rů, je v současné době tento tým ve výsledkovém útlumu. Velký dopad na ekonomiku klubu m{ především neúčast v Lize mistrů, kter{ zaručovala nadstandardní příjmy za účast, medi{lní pr{va a zvýšený z{jem o sponzoring klubu.S tímto útlumem jde ruku v ruce i zhoršení dosažených hospod{řských výsledků, jak uv{dí tabulka níže.
AC Sparta Praha (v tis.Kč)
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
TABULKA 8: Přehled výsledků hospodaření AC Sparta od r.2004
Hospodářský výsledek
45 726
-59 000
-71 811
-156 087
-141 758
zdroj: výroční zpr{vy klubu
Aby AC Sparta dok{zala pokrýt tyto ztr{ty, čerpala a čerp{ jak kr{tko- tak dlouhodobé bankovní úvěry a po poslední 2008/2009 sezóně se hlavní akcion{ř rozhodl pro zvýšení z{kladního kapit{lu o 106,6 mil. Kč. Přehled o bankovních úvěrech a finančních výpomocích nabízí n{sledující tabulka, ze které je patrné, že se celkové zadlužení oproti roku 2008 mírně snížilo, společnost však nad{le čerp{ jak dlouhodobé investiční úvěry (v roce 2009 proběhla rozs{hl{ investice do digitalizace stadionu) tak kr{tkodobé kontokorentní úvěry.
- 56 -
CE Equity Plus ltd.
CELKEM
95 992 4 700
387 355
PPF Banka dl.úvěr
434 965
PPF Banka kr.úvěr
0
J&T Banka kontok.
150 000 37 287 43 000 85 000 119 678
J&T Banka dl.úvěr
Bankovní úvěry AC Sparta Praha (v tis.Kč)
PPF Banka kontok.
TABULKA 9: Přehled výsledků hospodaření AC Sparta od r.2004
k 30.6.2008 k 30.6.2009
150 000 51 663 43 000 42 000
zdroj: výroční zpr{va klubu Celkově je z uvedených čísel patrné, že jen m{lokter{ společnost by dok{zala přežít negativní finanční výsledky takovéhoto rozsahu po dobu několika let po sobě. Kumulace ztr{t, nedostatečn{ likvidita a pravděpodobn{ nedůvěra věřitelů a investorů by s největší pravděpodobností způsobila krach společnosti. Hlavní akcion{ř však očividně považuje klub AC Sparta za dlouhodobější investici (pomineme-li jiné možné důvody) a propůjčuje společnosti důvěru navyšov{ním z{kladního kapit{lu, poskytov{ním likvidity formou půjček i investicemi do hr{čského k{dru a sportovního z{zemí i přes současné špatné výsledky. Předpokl{dejme, že klub s ohledem na tíživou finanční situaci bude hledat možnosti konsolidace kr{tkodobých úvěrů do jednoho a z{roveň bude požadovat převedení na úvěr dlouhodobý, aby snížil požadavek na množství potřebné likvidity v n{sledujícím roce. S ohledem na ostatní dlouhodobé a kontokorentní úvěry m{ klub k dispozici jen velmi limitovanou hodnotu aktiv, které by mohly být poskytnuty jako dodatečné zajištění.
3.4.2.
Finanční analýza
Poměrný pohled na strukturu aktiv a pasiv n{m nabídne vertik{lní finanční analýza aktiv a pasiv. Tato analýza n{m umožňuje sledovat, v jakém poměru se jednotlivé složky aktiv a pasiv vyvíjí v jednotlivých sezon{ch od roku 2005. Z analýzy aktiv je patrné, že dlouhodobě okolo70% všech aktiv klubu tvoří dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně se jedn{ o stadion v majetku klubu, který měl k 30.6.2009 účetní hodnotu přes 486 mil. Kč. Oběžn{ aktiva klubu tvořila v minulé sezoně 27% celkových aktiv, přev{žně se jednalo o kr{tkodobé pohled{vky z obchodního styku. Poměr mezi dlouho- a kr{tkodobými aktivy můžeme považovat za stabilní.
- 57 -
TABULKA 10: Vertik{lní analýza aktiv Vždy k 30.6. Aktiva celkem Dlouhodobý majetek
2005 2006 2007 2008 100% 100% 100% 100% 68% 73% 63% 71%
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva
0% 67% 1% 25%
0% 72% 0% 24%
0% 62% 1% 34%
0% 70% 1% 27%
Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
2% 0% 19% 4% 7%
1% 2% 18% 3% 3%
1% 5% 28% 1% 3%
1% 6% 20% 0% 2%
zdroj: vlastní zpracov{ní, data z výroční zpr{vy OBRÁZEK 4: Vývoj struktury aktiv
Vývoj struktury aktiv 100% 80% 60%
68%
73%
63%
71% Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva
40%
Časové rozlišení 20%
25%
0%
7%
3%
3%
2%
2005
2006
2007
2008
24%
34%
27%
zdroj: vlastní zpracov{ní, data z výroční zpr{vy
U vertik{lní analýzy pasiv jsou v r{mci vlastního kapit{lu k povšimnutí z{porné a zhoršující se podíly výsledku hospodaření minulých let. Tento poměr m{ tendenci se v posledních sezon{ch zhoršovat, v roce 2008 dos{hl -27%. Z{roveň můžeme vidět, že kumulované ztr{ty z minulých let a negativní výsledek hospodaření roku 2008 ve spojení s nižším z{kladním kapit{lem
vytvořili
celkově
z{porný
vlastní
kapit{l
(v
absolutním
vyj{dření
–
14.165 tis. Kč, tento stav se nezměnil ani po sezoně 2008/2009, kdy se vlastní kapit{l propadl na – 48.779 tis. Kč). Kapitalizaci pohled{vky majoritního akcion{ře vedoucí k navýšení z{kl.
- 58 -
kapit{lu považujme proto za absolutní nutnost, aby klub mohl d{le pokračovat ve své činnosti. TABULKA 11: Vertik{lní analýza pasiv Vždy k 30.6. Vlastní kapitál
2005 2006 2007 2008 22% 15% 6% -2%
Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje
45% 0% 2% -30% 5% 70%
48% 0% 2% -27% -8% 79%
43% 0% 0% -29% -8% 91%
67% 0% 0% -42% -27% 96%
Rezervy 3% 0% Dlouhodobé závazky 0% 0% Krátkodobé závazky 18% 16% Bankovní úvěry a výpomoci 49% 63% - z toho bank ovní úvěry dlouhodobé 19% 11% - z toho k rátk odobé bank ovní úvěry 31% 51% Časové rozlišení 8% 6%
0% 0% 16% 75% 42% 34% 3%
0% 0% 22% 75% 40% 34% 6%
zdroj: vlastní zpracov{ní, data z výroční zpr{vy OBRÁZEK 5: Vývoj struktury pasiv
Vývoj komponent pasiv 100% 80%
45%
48%
43% 67%
60%
Základní kapitál
40%
Bankovní úvěry a výpomoci 49%
20% 0%
5%
63%
75% 75%
-8%
-8%
2006
2007
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
-27%
-20% 2005
2008
zdroj: vlastní zpracov{ní, data z výroční zpr{vy
- 59 -
3.4.3.
Hráči jako aktivum klubu
Z vertik{lní analýzy aktiv je patrné omezené množství dlouhodobých aktiv, které by mohly sloužit jako dodatečné zajištění pro poskytnutí dlouhodobého konsolidačního úvěru. Protože druh{ největší č{st aktiv, kr{tkodobé pohled{vky, již zajišťují provozní (kontokorentní) úvěry, nemůžeme počítat ani s těmito aktivy pro zajištění úvěru. Nar{žíme tak v tuto chvíli na omezení, resp. specifikum českých sportovních klubů, které nedok{ží zohlednit jeden ze svých hlavních výrobních faktorů, profesion{lních hr{čů, v seznamu aktiv i přesto, že tito hr{či určují míru úspěšnosti klubu, kter{ je úzce sv{z{na s příjmy klubu a určuje tak jeho ekonomické výsledky. Pro modelové řešení tohoto případu tak budeme předpokl{dat, že klub uzavře smlouvu s třemi top hr{či, kteří mají zkušenosti s evropským fotbalem, jsou na vrcholu své výkonnosti a klub m{ v pl{nu s tímto posílením postoupit do evropských poh{rů. Smlouva s hr{či bude uzavřena na dobu tří let. Předpokl{dejme d{le, že klub angažov{ním těchto hr{čů přit{hne další sponzory, zvýší příjmy z merchendasingu a prodeje marketingových a TV pr{v. Předpokl{dejme, že podíl tohoto navýšení tržeb klubu bude 30%. Abychom mohli tento přínos tří angažovaných hr{čů zohlednit, využijeme metody z{kladního ocenění, definované Gerrardem46, kter{ zahrnuje diskontovanou analýzu cashflow postupného budoucího cashflow v míře, v jaké se oček{v{, že bude nehmotnými aktivy generov{n. Výsledkem analýzy je tabulka níže, kter{ uv{dí jaké je oček{vané diskontované cash-flow přínosu na tržb{ch tří angažovaných hr{čů. Jako výchozí hodnotu celkových tržeb byly použity tržby AC Sparta v sezoně 2007/2008 a diskontní sazba 5 %. Z tabulky je zřejm{ hodnota hr{čů a zvýšení sumy aktiv klubu, užijeme-li tohoto modelu ocenění. Pro zjednodušení nebudeme d{le uvažovat ocenění zbytku hr{čského k{dru.
viz kapitola 2.5 Ekonomcké implikace smluvních vztahů profesion{lních sportovců
46
- 60 -
TABULKA 12: Hodnota hr{čů dle NPV cash-flow 0,05 Tržby (v tis. Kč) - celkem klub - 30% (vázané na 3 hráče) - NPV hráčů k začátku roku Aktiva - celková (výchozí stav) - navýšení o NPV hráčů - nový celkový stav
1 415 000 124 500 339 044
Rok 2 415 000 124 500 231 497
3 415 000 124 500 118 571
582 000 339 044 921 044
582 000 231 497 813 497
582 000 118 571 700 571
zdroj: vlastní zpracov{ní
D{le kalkulaci doplníme o poměr, jakým se hr{či svojí hodnotou podílí na celkových aktivech. TABULKA 13: Podíl hr{čů na celkových aktivech Hodnoty v tis. Kč
Rok 2
1
Aktiva (původní) Aktiva (hráči zohledněni) - nárůst aktiv Hodnota 3 top hráčů - podíl 3 top hráčů na aktivech
582 000 921 044 158% 339 044 37%
582 000 813 497 140% 231 497 28%
3 582 000 700 571 120% 118 571 17%
zdroj: vlastní zpracov{ní
Po konečném zařazení hr{čů do rozvahy klubu, vypadají poměry mezi jednotlivými kategoriemi aktiv dle n{sledující tabulky č.14. TABULKA 14: Změny poměrů aktiv klubu Model A (výchozí stav) Model B (vč.hráčů) 100% 100%
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Krátkodobé pohledávky
70% 70% 0% 30% 30%
81% 44% 37% 19% 19%
zdroj: vlastní zpracov{ní
Hr{či byli v zařazení do položky dlouhodobý finanční majetek. Tento způsob zařazení odpovíd{ sjedn{ní licence mezi hr{čem a klubem na využív{ní jeho služeb, jména, ochranné
- 61 -
zn{mky (byla-li by zaregistrov{na) apod. Pro stanovení finančního ratingu nyní m{me k dispozici dvě modelové sady finančních dat. Jednak je to:
model A, který je výchozím stavem finančních dat klubu AC Sparta;
model B, který obsahuje upravené výkazy se započít{ním hr{čů v aktivech klubu.
3.4.4.
Kalkulace finančního ratingu
Kalkulace finančního ratingu probíh{ v bankovní instituci na z{kladě dodaných finančních výkazů. Aby tyto výkazy mohly být použity,musí být schv{leny valnou hromadou akcion{řů (v případě a.s.). Obvykle se u ž{dosti o úvěr vych{zí z finančních výkazů za poslední uzavřené účetní období, v případě shled{ní důvodů ze strany risk manažerů, jsou požadov{ny i aktu{lní operativní výkazy (polo- nebo čtvrtletní). Pro určení finančního ratingu obou modelů A i B použijeme finanční výkazy, které se svoji strukturou podobají výkazům klubu AC Sparta. Z důvodu obchodního tajemství výpočtu ratingu není možné provést stanovení ratingu přímo na z{kladě skutečných výkazů klubu AC Sparta, bude ale dodržen poměr mezi jednotlivými kategoriemi aktiv pasiv a výsledků hospodaření. Samotn{ kalkulace ratingu probíh{ automatizovaně systémem bankovní instituce. Výsledkem kalkulace je ratingov{ třída, kter{ určuje, jak velké jsou oček{vané rizikové n{klady úvěrov{ní daného klienta, které n{sledně ovlivní jednak rozhodnutí o udělení úvěru a v případě souhlasu s poskytnutím úvěru, úrokovou sazbu (jak bude zn{zorněno d{le). TABULKA 15: Finanční rating pro model A a B
zdroj: interní bankovní systém - 62 -
Kalkulací ratingu na z{kladě finančních údajů modelu A a B jsme dospěli k výslednému finančnímu ratingu 5 u původního setu finančních výkazů (model A) a 5+ u upraveného setu fin. výkazů (model B se zvýšenými aktivy klubu zohledněním hr{čů) z celkových 8 ratigových tříd, kdy 8. třída n{leží podniku v úpadku (nejhorší) po 1. třídu (nejlepší). Můžeme konstatovat, že obdržený rating je spíše podprůměrný a d{le, že rozdíl v ratingové třídě obou modelů je minim{lní.
3.4.5.
Zhodnocení úvěrových možností
Pro zhodnocení dopadu vypočteného ratingu na přístup k cizím zdrojům použijeme kalkul{tor bankovní marže, další n{stroj úvěrového procesu užívaného bankami. Jedn{ se o aplikaci, kter{ na z{kladě vstupů jako je hodnota finančního ratingu, druh a výše požadovaného úvěru, způsob zajištění a dalších parametrů, propočte minim{lní kapit{lové n{klady a stanoví minim{lní marži, kterou bude banka z úvěru požadovat. Byly provedeny dva výpočty, pro rating modelu A a modelu B. U obou byly zad{ny tyto parametry požadovaného úvěru:
č{stka 47.700.000,- Kč;
délka úvěru 120 měsíců;
umořov{ní na měsíční b{zi;
sazba, od které je odvozena výsledn{ úrokov{ sazba je 12M PRIBOR47
Výsledek zobrazují tabulky níže. Z{kladem je sazba 12M PRIBOR, ke které jsou postupně připočteny n{sledující důležité položky:
standard risk costs – standardní rizikové n{klady, jsou počít{ny na principu oček{vaných úvěrových ztr{t, kde oček{van{ ztr{tovost je přímo z{visl{ na
47
stanovuje ČNB, aktu{lně 2,1 %
- 63 -
finančním ratingu žadatele o úvěr. Hodnota těchto n{kladů by měla být nižší u Modelu B s lepším ratingem oproti Modelu A.
min calculator margin – hodnota zohledňující jen n{klady na kapit{l bez marže pro banku
minimum business markup – minim{lní přir{žka stanoven{ interně
additional business markup – přir{žka dopočten{ automaticky, je-li „contractual client margin‚ vyšší než součet všech uvedených kategorií (dodatečný výnos)
contractual client margin – výsledn{ sazba pro klienta, kter{ bude uvedena ve smluvní dokumentaci
Model A výsledná marže: TABULKA 16: Výsledky modelu A
client reference rate
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
business funding
1
12M PRIBOR
alm spread to client reference rate
0,00%
liquidity cost
0,75%
country spread
0,00%
special refinancing spread
0,00%
total funding incl. liq. costs
12M PRIBOR +
0,75%
standard risk cost
0,33%
unit costs
0,00%
net capital costs
0,39%
min calculator margin
1,47%
minimum business markup
0,45%
additional business markup
0,01%
business markup
0,46%
contractual client margin:
12M PRIBOR +
1,93%
zdroj: interní systém bankovní instituce
Z výsledků pro kalkulace minim{lní marže pro model A (původní stav) vidíme, že minim{lní marže, kterou by banka mohla nabídnout (+ 12M PRIBOR), aby pro ni nebyla operace ztr{tov{, je 1,47%. Banka bude ale chtít z obchodu profitovat a proto bude minim{lní výše marže 1,93% vč. minim{lní ziskové přir{žky. - 64 -
Model B výsledná marže: TABULKA 17: Výsledky modelu B
client reference rate
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
business funding
1
12M PRIBOR
alm spread to client reference rate
0,00%
liquidity cost
0,75%
country spread
0,00%
special refinancing spread
0,00%
total funding incl. liq. costs
12M PRIBOR +
0,75%
standard risk cost
0,24%
unit costs
0,00%
net capital costs
0,40%
min calculator margin
1,39%
minimum business markup
0,45%
additional business markup
0,00%
business markup
0,45%
contractual client margin:
12M PRIBOR +
1,84%
zdroj: interní systém bankovní instituce
U modelu B se dle oček{v{ní snížily standardní rizikové n{klady díky příznivějšímu ratingu (0,24% vs. 0,33%, resp. 5+ vs. 5). Minim{lní marže bez ziskové přir{žky tak vych{zí 1,39% a s minim{lní ziskovou přir{žkou 1,84%. Výsledné shrnutí analýzy minim{lní marže, kterou by banka požadovala za stanovený úvěr lze vidět v tabulce č.18 níže. TABULKA 18: Konečné srovn{ní modelu A a B z pohledu marže Model Hodnoty
A
Suma aktiv (tis. Kč) Finanční rating Výchozí marže (kap.náklady) minimální přirážk a Minimální marže 12M REPO Minimální klientská sazba rozdíl modelu A a B
zdroj: vlastní zpracov{ní
- 65 -
B
582 000 921 044 5 5+ 1,47% 1,39% 0,45% 0,45% 1,92% 1,84% 2,10% 2,10% 4,02% 3,94% 0,08%
Jak je vidět, rozdíl klientské sazby je mezi oběma modely pouhých 0,08%. Protože se jedn{ o minim{lní sazbu, kterou bude banka ochotna akceptovat, je velmi pravděpodobné, že ve výsledku se rozdíl mezi modelem klubu se zvýšenými aktivy díky zachycení hodnoty hr{čského portfolia vyrovn{ s modelem klubu, který v aktivech hr{če nezachycuje. Předložen{ tabulka s analýzou marže je navíc pouze interním dokumentem banky, který klient nem{ k dispozici a nemůže proto tomuto faktu přizpůsobit své vyjedn{v{ní s bankou. Bude proto i obtížné banku přesvědčit o opr{vněnosti nižší úrokové sazby úvěru.V praxi je navíc častější, že je výsledn{ úrokov{ sazba úvěru určena řadou dalších faktorů, např. zda je subjekt již klientem finanční instituce nebo se jej banka teprve snaží získat (a je proto ochotn{ nabídnout konkurenceschopnější nabídku), zda klient prov{dí ještě jiný typ obchodu s bankou, který je pro ni výnosný (transakční bankovnictví – platby, konverze měn, dokument{rní obchody atd.) nebo zda se banka snaží klienta hlavně udržet, protože je v r{mci konkurenčního prostředí tlačena cena za úvěr blízko k „nulovému‚ zisku z pohledu banky.
- 66 -
Závěr Cílem pr{ce bylo posoudit dopady smluvních vztahů profesion{lních sportovců a sportovních klubů na možnosti ekonomického rozvoje sportovního prostředí. Specifikem této oblasti v ČR je, že není možné ekonomicky zachytit hr{če, jako hlavní výrobní faktor sportovního klubu v jeho finanční rozvaze. Tento fakt může být brzdou rozvoje klubů, zvl{ště v oblasti profesion{lního sportu, kde výdaje za hr{čské portfolio představují značný podíl na celkových n{kladech klubů. Po analýze pr{vní str{nky smluvních vztahů byl vybr{n vhodný sportovní klub z prostředí české nejvyšší fotbalové soutěže, u kterého bylo stanoveno modelové ocenění hr{čského portfolia a došlo k jeho zachycení v účetní rozvaze klubu bez analýzy dalších účetních souvislostí, čímž byl splněn cíl diplomové pr{ce. Toto zachycení umožnilo porovn{ní rozdílů v přístupu k cizímu kapit{lu sportovních klubů hledajících finanční prostředky na rozvoj sportovní činnosti. Hypotéza pr{ce byla potvrzena, účetnictví, které neposkytuje věrný a přesný obraz o hodnotě hr{čského portfolia sportovních klubů, m{ vliv na přístup sportovního klubu k úvěrovému a investičnímu financov{ní. Je tomu tak na z{kladě propočtených finančních ratingů, kde se uk{zal rozdíl mezi klubem s modelově zachycenými hr{či v rozvaze klubu a původní nezachycenou verzí.Výsledný rating klubu s naceněnými hr{či byl 5+ oproti hodnotě 5 u klubu se standardní sadou účetních výkazů. V hodnotě minim{lní požadované marže bankou na modelovém úvěru tento rozdíl představoval 0,08%, neboli minim{lní požadovanou marži 3,94% se zohledněním hr{čů, oproti 4,02%, původního modelu.Celkově se tedy rozdíly potvrdily, byť se jedn{ jen o velmi malé rozdíly, v praxi prakticky nerozlišitelné. Důvodem jsou omezení modelu, kdy byli předpokl{d{ni pouze tři hr{či s podstatným vlivem na příjmovou str{nku klubu. Je možné, že re{lnými daty nebo daty ze zahraničních, příjmově silnějších klubů, by výsledky ve finančních ratincích vykazovaly větší rozdíly a odvozené ekonomické dopady na profesion{lní sportovní kluby, v přístupu k pracovnímu a investičnímu kapit{lu, by byly značnější.
- 67 -
V další analýze se uk{zalo, že celkový souhrn aktiv klubu je daleko více ovlivněn vlastnictvím dlouhodobých hmotných aktiv, tedy sportovní infrastrukturou (stadionem) i přes současný trend tuto infrastrukturu podstupovat v majetku městům a že ocenění hr{čského portfolia již nezpůsobuje další výrazné změny v sumě aktiv. I z toho důvodu pak n{růst aktiv, po zohlednění hr{čů,jen velmi mírně zlepšuje finanční rating klubu. Ten je daleko více citlivý na hospod{řské výsledky klubu. Oblast, kde by přeci jen klub mohl využít rozs{hlejšího účetního majetku, je poskytov{ní zajištění bankovních úvěrů. Banky před poskytnutím financov{ní zkoumají schopnost dlužníka úvěr splatit, kter{ je prim{rně určena ekonomickou výkonností, tj. hospod{řskými výsledky, ne sumou aktiv. Aby se nicméně banka zajistila pro případ, kdy klient nebude schopný úvěr splatit, zřizuje k úvěrům zajištění a to poch{zí nejčastěji z aktiv klienta. Bylo by proto možné uvažovat o možnosti čerp{ní většího množství cizích zdrojů, pokud by se podařilo ocenit hr{čské portfolio v účetním vyj{dření a toto ve prospěch finanční instituce použít jako z{stavu. Za účelem lepšího ekonomického zhodnocení hr{čského portfolia se v z{věru dají klubům navrhnout i alternativní způsoby. Kluby se mohou snažit nal{kat více sponzorů otevřením nových marketingových kan{lů, které osloví jak své st{vající tak potenci{lní fanoušky spotřebitele sportovního produktu. Nabízí se možnosti vlastního televizního nebo internetového kan{lu informujícího o klubovém dění či vytvoření účtů v internetových soci{lních sítích a kan{lech. Tyto kan{ly jsou samy o sobě výborným příkladem toho, jak z{jem veřejnosti přitahuje sponzory.Analýza takových možností již však není obsahem této diplomové pr{ce.
- 68 -
Přehled literatury a použitých zdrojů 1. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. Praha: Oeconomica, 2005. 263 s. ISBN 80-858-6668-4 2. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sport: vybrané kapitoly. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0979-2. 3. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sport: vybrané kapitoly II. Praha: Oeconomica, 2006. 122 s. ISBN 80-245-1144-4. 4. KRÁLÍK, M. Pr{vo ve sportu. Praha : C. H. Beck, 2001. 278 s. ISBN 80-7179-532-1. 5. KRÁLÍK, M.Zamyšlení nad tzv. sportovním pr{vem. Pr{vní rozhledy. 1998, č. 10, s. 491 6. GERRARD, B. The Economics of Association Football.Volume 1. Cheltenham : Edward Elgar Pub. Ltd. 2006. 470 s. ISBN 1-84376-941-7. 7. GERRARD, B. A new approach to measuring player and team quality in professional team sports.European Sport Management Quarterly,2001. č.1. 8. GERRARD, B. The measurement and Valuation of Player Quality in Association Football. Unpublished research overview, 2004, Leeds University Business School, UK. 9. KOLEKTIV AUTORŮ. Ot{zky sportovního pr{va. Praha : Ústav st{tu a pr{va AV ČR 2008. 129 s. ISBN 978-80-7380-147-2. 10. TOPINKA J., STANJURA, J. Občansk{ sdružení ve sportu : pr{vní, účetní a daňové problémy. Praha: Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9. 11. KISLINGEROVÁ, E. Oceňov{ní podniku. 2.přepracované a doplněné vyd{ní, Praha: C.H.Beck 2001. ISBN 80-7179-520-1 12. LIBENSKÝ, J., FIALA, V. Některé z{kladní pojmy teorie tělesné výchovy. Teorie a praxe tělesné výchovy, 1961, č.9, s.461. 13. BOHÁČEK, M. Z{klady anglo-amerického obchodního pr{va: srovn{vací obchodní pr{vo II. Praha: Oeconomica, 2003. 167 s. ISBN 80-245-0649-1. 14. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. Praha: Grada Publising, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. 15. HENDL, J. Kvalitativní výzkum : Z{kladní metody a aplikace. Praha : Port{l, 2004. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.S. 44 16. ANDREFF, W. – STAUDOHAR, P., D.: The Evolving European Model of Professional Sports Finance. Journal of Sports Economics. Vol. 1. No. 3, August 2000
- 69 -
17. JUREVICIUS, R., VAIGAUSKAITÉ, D. Legal Regulation of the Relationship between Football Clubs and Professional Players in Lithuania. International Sports Law Journal, 2004, č. 1–2, s. 33–35 18. Evropsk{ Komise. Str{nky Evropské Komise : Evropsk{ Komise a sport *online+. Konečné znění. Brusel : EU, 1995 , Last update : 09 January 2009 *cit. 2009-06-16+. Dostupný z WWW: . 19. Siekmann, R. a kol. (Candidate
EU
Promoting the Social Dialogue in European Professional Footbal
Member
States)
[citov{no
http://www.sportslaw.nl
- 70 -
15.
8.
2009+.
Dostupný
z
Seznam obrázků a tabulek OBRÁZEK 1: Vazby sportu, ekonomiky a pr{va...............................................................10 OBRÁZEK 2: Hospod{řský rozměr hlavních sportovních akcí ......................................14 OBRÁZEK 3: Struktura vztahů profesion{lního sportovce .............................................28 TABULKA 1: Ratingové třídy ...............................................................................................41 TABULKA 2: Struktura n{kladů a výnosů fotbalového klubu SK Sigma Olomouc ....47 TABULKA 3: Struktura n{kladů a výnosů fotbalového klubu SK Sigma Olomouc ....48 TABULKA 4: Přehled majetku a výsledků hospodaření (tis. Kč) ...................................50 TABULKA 5: Srovn{ní klubů dle Rentability tržeb ..........................................................52 TABULKA 6: Přehled majetku a výsledků hospodaření anglických klubů (tis. GBP) .53 TABULKA 8: Přehled výsledků hospodaření AC Sparta od r.2004 ................................56 TABULKA 9: Přehled výsledků hospodaření AC Sparta od r.2004 ................................57 TABULKA 10: Vertik{lní analýza aktiv ..............................................................................58 OBRÁZEK 4: Vývoj struktury aktiv.....................................................................................58 TABULKA 11: Vertik{lní analýza pasiv..............................................................................59 OBRÁZEK 5: Vývoj struktury pasiv ....................................................................................59 TABULKA 12: Hodnota hr{čů dle NPV cash-flow ...........................................................61 TABULKA 13: Podíl hr{čů na celkových aktivech ............................................................61 TABULKA 14: Změny poměrů aktiv klubu........................................................................61 TABULKA 15: Finační rating pro model A a B ..................................................................62 TABULKA 16: Výsledky modelu A .....................................................................................64 TABULKA 17: Výsledky modelu B......................................................................................65 TABULKA 18: Konečné srovn{ní modelu A a B z pohledu marže .................................65
- 71 -
