Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Vliv změn mezinárodních vztahů na cestovní ruch Euroregionu Glacensis
Michaela Zelenková
Jihlava 2009
Vliv změn mezinárodních vztahů na cestovní ruch Euroregionu Glacensis
Poděkování
Ráda bych poděkovala paní Mgr. Stanislavě Pachrové za vedení a odbornou spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Janě Pšeničkové a všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
Vliv změn mezinárodních vztahů na cestovní ruch Euroregionu Glacensis. Bakalářská práce.
Michaela Zelenková
Vysoká škola polytechnická Jihlava.
Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová.
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.
Jihlava 2009.
Copyright©2008 Michaela Zelenková
Abstrakt Zelenková Michaela: Vliv změn mezinárodních vztahů na cestovní ruch Euroregionu Glacensis: bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce. Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2009. Stran 81.
Bakalářská práce je zaměřena na vliv změn mezinárodních vztahů na cestovní ruch Euroregionu Glacensis. Cílem práce je zhodnocení česko-polských vztahů v rámci tohoto euroregionu na základě zjištěných faktů. Dále práce obsahuje definování mezinárodních vztahů a jejich změn, které se v posledních staletích odehrály. Poté, Vás blíže seznámím s Euroregionem Glacensis a to především s jeho vznikem, zánikem, dále s orgány a jejich úlohami, předsednictvím, strukturou, strategií, financováním, ekonomickým a lidským potenciálem, technickou vybaveností, životním prostředím a cestovním ruchem. Do své bakalářské práce jsem také zahrnula i názory občanů České a Polské republiky. Tyto informace byly získány na základě dotazníkového šetření.
Klíčová slova: Česká republika. Euroregion Glacensis. Mezinárodní vztahy. Polská republika. Spolupráce Náchod – Kudowa Zdrój. Zhodnocení. Změny.
Bachelor's work is focused on the impact of changes in international relations on the Tourism of Glacensis Euroregion. The goal of this work is to assess the Czech-Polish relations in the framework of the Euroregion on the basis of established facts. Further work includes the definition of international relations and the changes that occurred in the past centuries. Once you closer to meet with Glacensis Euroregion and especially with its emergence, disappearance, the authorities and their functions, the presidency, structure, strategies, financing, economic and human potential, technical facilities, environment and tourism. I also include the views of the Czech Republic and Poland to my work. This information was obtained on the basis of a questionnaire survey.
Předmluva Moje práce se zabývá česko – polskými vztahy. Důvod, proč jsem se rozhodla napsat o těchto vztazích a jejich problematice, je prostý. Pocházím z malé vesnice poblíž hranic s Polskou republikou a problematika mezinárodních vztahů mě již delší dobu velice zajímá. V současné době se intenzivně rozvíjí spolupráce mezi jednotlivými příhraničními regiony. Rozhodla jsem se tedy psát o jednom z nich – o Euroregionu Glacensis, který zahrnuje i část Polska. S Polskou republikou nás nespojují pouze hranice, ale mnohem více. Vždyť naše osudy jsou tak úzce provázány již několik tisíc let. Historie může povídat sama, naučila nás mnohé. Často tyto slovanské země si byly oporou i inspirací. Někdy kráčely pospolu ve stejných šlépějích, jindy vedle sebe, avšak nikdy ne proti sobě. Na počátku 20. století obě tyto země získaly státní suverenitu. Při tvorbě této práce jsem si dala za cíl zhodnocení česko – polských vztahů na základě zjištěných informací, a nejen na teorii, která se uvádí v odborných publikacích. Zabývala jsem se veškerými činnostmi, kterých se tato problematika dotýká. Snažila jsem se ucelit veškeré informace, které jsem nalezla v odborných knihách, ale i aktuální informace z Ministerstva pro místní rozvoj a Celní správy České republiky. Dalším přínosným zdrojem bylo studium dokumentů (skript, statistických materiálů a dokumentů Euroregionu Glacensis). Z publikací byly získány především informace nezbytné pro charakterizování mezinárodních vztahů. Údaje o vzniku, zániku, orgánech a jejich úlohách, předsednictví, struktuře, strategii a financování Euroregionu Glacensis byly čerpány zejména z interních dat Euroregionu Glacensis, měst Náchod a Kudowa Zdrój a také ze zakladatelské smlouvy a projektů Euroregionu Glacensis. Moje bakalářské práce je určena všem, kteří se zajímají o vzájemné vztahy mezi Českou a Polskou republikou, ale také i pro občany těchto dvou slovanských zemí, aby se dozvěděli více o působení a činnosti Euroregionu Glacensis. Také bych chtěla poděkovat své vedoucí práce Mgr. Stanislavě Pachrové za věnovaný čas a odborné vedení při psaní mé bakalářské práce.
Obsah
1
ÚVOD.................................................................................................................................... 5 1.1
2
SLOVNÍČEK POJMŮ (1)..............................................................................................................6
POJEM MEZINÁRODNÍ VZTAHY .......................................................................................... 8 2.1
TYPY STÁTU.................................................................................................................................8
2.1.1
Postkoloniální státy............................................................................................... 8
2.1.2
Postmoderní státy ................................................................................................ 8
2.1.3
Moderní stát.......................................................................................................... 9
2.2
SUVERENITA ............................................................................................................................ 10
2.2.1 3
ZMĚNY V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH ............................................................................ 12 3.1
4
OBSAH MEZINÁRODNÍCH SIL .................................................................................................... 12
3.1.1
Vojensko-politická síla ....................................................................................... 12
3.1.2
Mezinárodní normy, pravidla a ideje .............................................................. 13
3.1.3
Ekonomická moc (ekonomická síla) ............................................................... 13
ZHODNOCENÍ MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ....................................................................... 15 4.1
KONZERVATIVNÍ ZPŮSOB .......................................................................................................... 15
4.1.1 4.2 5
6
7
Budoucnost suverénní státnosti........................................................................ 10
Neorealistická analýza ...................................................................................... 15
RADIKÁLNÍ ZPŮSOB .................................................................................................................. 16
POLSKO .............................................................................................................................. 17 5.1
PŘED VSTUPEM DO EU............................................................................................................. 17
5.2
VSTUP DO EU ......................................................................................................................... 18
ČESKÁ REPUBLIKA ............................................................................................................. 19 6.1
PŘED VSTUPEM DO EU............................................................................................................. 19
6.2
VSTUP DO EU ......................................................................................................................... 19
EUROREGION ..................................................................................................................... 21 7.1
DEFINICE EUROREGIONU ......................................................................................................... 21
7.2
EUROREGION GLACENSIS ........................................................................................................ 21
7.2.1
Přehledné informace......................................................................................... 22
7.2.2
Logo Euroregionu glacensis.............................................................................. 23
7.2.3
Hlavní cíle sdružení............................................................................................. 23
7.2.4
Orgány ................................................................................................................ 24
-1-
8
7.2.5
Předsednictví ...................................................................................................... 26
7.2.6
Struktura grafu – obrázek č. 4........................................................................... 28
7.2.7
Územní vymezení Euroregionu Glacensis – obrázek č. 5 .............................. 29
7.2.8
Financování ........................................................................................................ 30
7.2.9
Strategie.............................................................................................................. 30
7.2.10
Vznik..................................................................................................................... 31
7.2.11
Zánik..................................................................................................................... 31
7.2.12
Ekonomický potenciál....................................................................................... 31
7.2.13
Lidský potenciál.................................................................................................. 32
7.2.14
Technická vybavenost ...................................................................................... 32
7.2.15
Životní prostředí .................................................................................................. 33
7.2.16
Cestovní ruch ..................................................................................................... 33
SPOLUPRÁCE NÁCHOD – KUDOWA ZDRÓJ .................................................................... 34 8.1
9
AKČNÍ PLÁN NÁCHODSKA – ŘÍZENÝ ROZHOVOR S PANÍ PŠENIČKOVOU ...................................... 34
8.1.1
Prioritní opatření a aktivity – hlavní věcný rámec akčního plánu................ 34
8.1.2
Realizace priorit – řízený rozhovor s paní Pšeničkovou.................................. 36
VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ RESPONDENTŮ.................................................................... 39 9.1
DOTAZNÍK PRO OBYVATELE MĚSTA NÁCHOD............................................................................. 39
GRAF Č. 9.1.1. VZTAH K MĚSTU NÁCHOD................................................................................ 39 GRAF Č. 9.1.2. DÉLKA POBYTU .................................................................................................. 40 GRAF Č. 9.1.3. POSTOJ OBYVATEL K MĚSTU NÁCHOD........................................................... 41 GRAF Č. 9.1.4. ZNALOST OBČANŮ ČLENSTVÍ KHK V EUROREGIONU GLACENSIS................ 41 GRAF Č. 9.1.5. JAKÉ VÝHODY TO PŘINÁŠÍ .............................................................................. 42 GRAF Č. 9.1.7. PŘÍNOS PRO MĚSTO ČI NIKOLIV...................................................................... 43 GRAF Č. 9.1.8. PŘÍRODA............................................................................................................ 45 GRAF Č. 9.1.9. KULTURA ............................................................................................................ 45 GRAF Č. 9.1.10. SPORT............................................................................................................... 46 GRAF Č. 9.1.11. OSTATNÍ........................................................................................................... 46 GRAF Č. 9.1.12. CO BY MĚLO UDĚLAT MĚSTO PRO TURISTY ................................................... 47 GRAF Č. 9.1.13. POHLAVÍ.......................................................................................................... 47 GRAF Č. 9.1.14. VĚK .................................................................................................................. 48 GRAF Č. 9.1.15. VZDĚLÁNÍ ........................................................................................................ 48
-2-
GRAF Č. 9.1.16 KDE PRACUJÍ OBČANÉ MĚSTA NÁCHOD ...................................................... 49 GRAF Č. 9.1.17. ZAMĚSTNÁNÍ ................................................................................................... 49 9.2
DOTAZNÍK PRO OBYVATELE KUDOWA ZDRÓJ ............................................................................ 50
GRAF Č. 9.2.1. VZTAH K MĚSTU KUDOWA ZDRÓJ.................................................................... 50 GRAF Č. 9.2.2. DÉLKA POBYTU .................................................................................................. 51 GRAF Č. 9.2.3. POSTOJ OBYVATEL K MĚSTU KUDOWA ZDRÓJ............................................... 51 GRAF Č. 9.2.4. ZNALOST OBČANŮ ČLENSTVÍ OKRESU KLØDZKO V EUROREGIONU GLACENSIS ................................................................................................................................. 52 GRAF Č. 9.2.5. JAKÉ VÝHODY TO MĚSTU PŘINÁŠÍ................................................................... 53 GRAF Č. 9.2.7. PŘÍNOS PRO MĚSTO ČI NIKOLIV...................................................................... 54 GRAF Č. 9.2.8. PŘÍRODA............................................................................................................ 55 GRAF Č. 9.2.9. KULTURA ............................................................................................................ 56 GRAF Č. 9.2.10. SPORT............................................................................................................... 56 GRAF Č. 9.2.11. OSTATNÍ........................................................................................................... 57 GRAF Č. 9.2.12. CO BY MĚLO MĚSTO UDĚLAT PRO TURISTY ................................................... 58 GRAF Č. 9.2.13. POHLAVÍ.......................................................................................................... 58 GRAF Č. 9.2.14. VĚK .................................................................................................................. 59 GRAF Č. 9.2.15. VZDĚLÁNI ........................................................................................................ 59 GRAF Č. 9.2.16. KDE PRACUJÍ OBČANÉ MĚSTA KUDOWA ZDRÓJ ......................................... 60 GRAF Č. 9.2.17. ZAMĚSTNÁNÍ ................................................................................................... 60
10
9.3
PROFIL ČESKÉHO OBČANA ...................................................................................................... 61
9.4
PROFIL POLSKÉHO OBČANA..................................................................................................... 61
SWOT ANALÝZA ................................................................................................................. 62 10.1
SLABÉ STRÁNKY ................................................................................................................... 62
10.2
SILNÉ STRÁNKY .................................................................................................................... 62
10.3
PŘÍLEŽITOSTI ........................................................................................................................ 63
10.4
HROZBY ............................................................................................................................. 64
11
SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 65
12
ZÁVĚR ................................................................................................................................. 66
13
SEZNAM LITERATURY.......................................................................................................... 68
-3-
13.1
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................ 68
13.2
SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY ............................................................................................ 69
13.3
INTERNETOVÉ STRÁNKY ........................................................................................................ 69
13.4
ČASOPISY, NOVINY ............................................................................................................ 70
13.5
OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ............................................................................................... 70
14
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 71
15
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................. 72
16
SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................. 74
-4-
1
Úvod Lidská společenství na sebe berou nejrůznější podoby, ale dominantní formou
politického zřízení v moderní době je stát. Podstatné společenské a politické změny, které se odehrávají v dnešním světě, však ovlivňují i podobu státu. Suverenita, vláda, příslušnost k národu nebo bezpečnost mají v různých zemích různý význam, který závisí na vnitřním uspořádání. Různé změny mohou stát samozřejmě buď oslabovat nebo naopak posilovat. Každý významný rys moderní státnosti prochází podstatným vývojem a změnou, ať už se jedná o instituci suverenity, ekonomický aspekt státnosti, politické instituce státu, pochopení národa a národní identitu nebo o vztah mezi státem a občanskou společností.(Sørensen, 2005,s.29-32) Významným odvětvím společných ekonomik České a Polské republiky se stala vzájemná turistika a cestovní ruch. Ten v současné době představuje u nás i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. 5) Práce se zaměřuje na problematiku mezinárodních vztahů, na působení Euroregionu Glacensis a také ukazuje pohled občanů na vzájemné vztahy mezi Českou a Polskou republikou. Díky dotazníkovému šetření a SWOT analýze Euroregionu bude možné zhodnotit česko – polské vztahy. Cílem této práce by mělo být vytvoření přehledu o existenci Euroregionu Glacensis a zhodnocení vzájemných vztahů mezi oběma slovanskými zeměmi. Tato práce je určena široké veřejnosti, která se zajímá o dění v její zemi. Po přečtení mé bakalářské práce by měli zjistit spoustu užitečných informací, které by v odborné literatuře nenašli. Protože tato problematika je dosti složitá a obsahuje spoustu cizích slov a pojmů, tak pro přehlednost uvádím následující slovníček pojmů.
-5-
1.1
Slovníček pojmů (1)
ASEM
Asia – Europe Meetings Asijsko – evropská setkání
BRONWIELDS chátrající objekty
CSR
Common Service for External Relations Společný servis pro vnější vztahy
ES
European Community Evropské společenství
EHS
European Economic Community Evropské hospodářské společenství
ESD
European Court of Justice Evropský soudní dvůr
GATT
General Agreement on Tariffs and trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu
ILO
International Labour Organization Mezinárodní organizace práce
NATO
North Atlantic Treaty Organization Organizace severoatlantického paktu
NNO
Nevládní nezisková organizace
OECD
Organization for Economic Cooperation and Development Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OCR
Organizace cestovního ruchu -6-
OPS
Obecně prospěšná společnost
OSN
United Nations Organization Organizace spojených národů
PHARE
Poland and Hungary Assistance for Economic Restructuring Programme Pomoc pro ekonomickou restrukturalizaci Polska a Maďarska
SLO
Sojusa Lewicy Demokratycznej Svaz demokratické levice v Polsku
SVE
Střední a východní Evropa
SZBP
Společná Zahraniční a Bezpečnostní Politika EU
TFAP
Trade Facilitation Action Plan Akční plán pro usnadnění obchodu
TIC
Tourist information centre Turistické informační centrum
TVÚ
Turisticky významné území
WTO
World Trade Organization Světová obchodní organizace
-7-
2
Pojem mezinárodní vztahy Obor mezinárodních vztahů pohlíží na stát jako na suverénní teritoriální jednotku,
která je součástí širšího systému státu. Politologické a sociologické koncepty se naopak soustředí na stát jako institucionální aparát vlády a na vztah mezi ním a společností. (Cox, 1990, s. 86) Základní jednotkou v mezinárodním systému je suverénní stát. Státy jsou jednotkami s vymezeným teritoriem, stabilní populací a vládou. ( Sørensen, 2005, s. 23) Důležité je získat představu nejen o tom, jak se suverénní státnost rozvíjí a mění v průběhu času. Tedy, jak mezinárodní síly různými způsoby ovlivňují vnitrostátní strukturu. Zároveň ale i jak zajistit bezpečnost v dnešním nebezpečném světě. Tím se myslí především vytvoření silných států, nejen vojensky, ale i primárně zajištěním vysokého stupně soudržnosti, která se týká tří hlavní aspektů státnosti: ideje státu, jeho institucí a fyzické základny státu.( Sørensen, 2005, s. 29) Mezinárodní síly hluboce ovlivňují základní struktury suverénní státnosti, včetně její politicko – vojenské, hospodářské a normativní podstaty. Tyto síly přispěly ke vzniku tří hlavních typů států v mezinárodním systému po 2. světové válce: označujeme je jako státy moderní, postmoderní a postkoloniální. (Sørensen, 2005, s. 89)
2.1
Typy státu
(Sørensen, 2005, s. 89-108)
2.1.1 Postkoloniální státy
Postkoloniální
státy
jsou
chráněny
silnými
mezinárodními
normami
podporovanými velmocemi. Posuzují spíše vlastní úzké zájmy, což vedlo k vytvoření státních struktur, které pro většinu obyvatel představují spíše nebezpečí než bezpečnost. V základních směrech se o sebe nejsou schopny postarat.
2.1.2 Postmoderní státy
Oproti tomu postmoderní státy vytvořily koordinované bezpečnostní společenství. Ačkoliv hrozba války byla do jisté míry odstraněna, objevily se místo ní nové problémy
-8-
efektivního vládnutí v ekonomické, politické a societární oblasti. Postmoderní státy vyžadují nové posuzování bezpečnosti v situaci, kdy oblast působení státu není určena územím. Ochrana ,,národní bezpečnosti“ není v postmoderním prostředí tak jednoznačná jako byla v podmínkách moderního státu.
2.1.3 Moderní stát
Tento stát zajišťuje svým občanům hlavní politické statky a to jsou bezpečnost, pořádek, spravedlnost, blahobyt a bohatství. Tyto hodnoty obsahují nejen mezinárodní ale i vnitrostátní aspekty.
Obrázek č. 1 Typy států v současném mezinárodním systému
Zdroj: (Sørensen, 2005, s. 109)
-9-
2.2
Suverenita
Slovo suverenita znamená: ,,konstituční nezávislost (tj. nezávislou, centralizovanou úřední moc nad určitým teritoriem a populací).“ (James, 1986) Suverenita sama je institucí, tedy trvalým a propojeným souborem formálních a neformálních pravidel, která stanovují modely chování, omezují jednání a formují očekávání. (Sørensen, 2005, s. 66) Suverenita se jako instituce společenství států vyvinula v Evropě mezi 15. a 19. stoletím. Instituce suverenity získává dominantní postavení v Evropě v souvislosti s Vestfálským mírem z roku 1648. Po dlouhou dobu byla suverenita privilegiem evropských zemí. Neevropská území byla považována za nezpůsobilá ke členství. Postrádala potřebné civilizační a náboženské (křesťanské) předpoklady. (Sørensen, 2005, s. 66). Zkoumání suverenity je prostředkem k prokázání tvrzení, že každý typ státu vychází ze specifického uspořádání mezinárodních vztahů, které je podle p. Georga Sørensena založeno na specifické kombinaci základních charakteristik státnosti a příslušných pravidel suverenity. S každým typem státu je totiž spojeno jiné pojetí suverenity.
2.2.1 Budoucnost suverénní státnosti
Výzkum prokázal, že převratné změny (např. transformace z anarchie k hierarchii – neorealismus, světové revoluce – marxismus, či kosmopolitní světový řád – liberalismus) nejsou zapotřebí pro další rozvoj. 20. století ukázalo, že moderní stát není nikdy v klidném stavu, rozvíjí se a změny jsou podněcovány velkým počtem ekonomických, sociálních, kulturních a politických faktorů. Ve třetí čtvrtině 20. století byl moderní stát charakterizovaný moderním pojetím suverenity, dominantním typem suverénní státnosti. V tomto období soupeřila demokratická varianta západního moderního státu s východním totalitním státem, který chtěl se stát taktéž moderním. Liberální model byl úspěšnější díky jeho schopnosti dynamické změny včetně transformace moderního státu. Východoevropské země osvobozující se ze sovětské dominance potvrzovaly svou suverenitou a posléze začaly usilovat o intenzivní integraci v rámci EU.
- 10 -
Zatím je otázkou, jestli budou dominovat postmoderní státy či moderní. Jedno je ale jisté. Moderní stát má již o mnoho méně dominance než před několika desetiletími. (Sørensen, 2006, s. 186-189)
- 11 -
3
Změny v mezinárodních vztazích V mezinárodním systému se v posledních několika stoletích odehrálo jen velice
málo změn. Anarchie přetrvává. Pokud jde o relativní distribuci moci, multipolarita převažovala až do konce druhé světové války. Po skončení studené války se systém nachází v rané fázi změny od bipolarity k multipolaritě. Abychom se vyvarovali zhmotnění anarchie, musíme znovu zahrnout konkrétní interakci mezi státy. Je rovněž nutné rozvést neorealistický pohled, podle něhož je chování
státu
pouze
(nebo
z velké
části)
formováno
materiální
strukturou
mezinárodního systému. Jsou dva způsoby, jak tak učinit. První spočívá ve zdůraznění toho, že materiální struktury v mezinárodním systému jsou různé povahy. Avšak ne všechny se vztahují k rovnováze moci a vojenské konfrontaci států. Existují i instituce starající se o vytváření mírových vztahů mezi státy, např. systém Spojených národů, instituce mezinárodního práva a rozličných mezinárodních režimů. Druhým způsobem je vyzdvižení norem, pravidel a idejí vedle materiální struktury mezinárodního
systému.
Důraz
na mezinárodní
normy a pravidla vyplývá
z racionalistické tradice zkoumání mezinárodních vztahů. (Sørensen, 2005, s. 32-33)
3.1
Obsah mezinárodních sil
Zde hovoříme o třech prvkách. (Sørensen, 2005, s. 33-36)
3.1.1 Vojensko-politická síla
Prvním prvkem je vojensko-politická síla, tedy síla ztělesněná v kontrole nad politickými institucemi a nad prostředky násilí. Můžeme jej také nazývat prvkem ,,realistickým“ v mezinárodní struktuře. To, že vojensko-politická síla ovlivňuje vnitrostátní struktury, bylo mnohokrát demonstrováno, zvláště ve výsledcích válek.
- 12 -
3.1.2 Mezinárodní normy, pravidla a ideje
Druhý prvek se může souhrnně označovat jako mezinárodní normy. Tento prvek lze nazývat prvkem ,,anglické školy“ nebo ,,liberálně-konstruktivistickým“ prvkem v mezinárodní struktuře. To, že takové normy působí na vnitrostátní podmínky, vyplývá z následujícího příkladu, který se vztahuje k formálnímu uznání nových států, tj. k jejich vstupu do exkluzivního klubu suverénních států. Tato pravidla vstupu se v průběhu času mnohokrát změnila. Po dlouho dobu byla suverenita exkluzivním vlastnictvím Evropanů. Jiné potencionální suverénní státy byly drženy mimo koncept suverenity, protože se Evropané domnívali, že nesplňují základní kritéria státnosti.
3.1.3 Ekonomická moc (ekonomická síla)
Posledním prvkem v mezinárodní struktuře je ekonomická síla, tedy schopnost navrhovat, konstruovat, produkovat, financovat a distribuovat ekonomické statky. Ekonomická síla je v držení těch, kdo jsou schopni produkovat blahobyt ve světě ovládaném kapitalismem. Tento prvek můžeme nazývat prvkem ,,mezinárodní politické ekonomie“ v mezinárodní struktuře.
Obrázek č. 2 Prvky mezinárodní struktury
Zdroj:( Sørensen, 2005, s. 35)
- 13 -
Obrázek č. 3 shrnutí – mezinárodní síly a typy států
Zdroj:( Sørensen, 2005, s. 40)
- 14 -
4
Zhodnocení mezinárodních vztahů Položíme – li si otázku ,,Jak moc se mezinárodní vztahy změnily?“, nedostaneme
odpověď bez odvolání k historii a teorii. Pokud hodnotíme význam toho, co se stalo, měly bychom mít představu o tom, co je podstatné a tato představa může být založena pouze na teorii aplikované na specifickou historickou situaci. R.J.Vincent prohlásil: ,,Má jen malý smysl..psát o změně v mezinárodních vztazích, podobně jako by mělo malý smysl psát o kontinuitě v mezinárodních vztazích. Žádný z těchto projektů nemá podstatnou tezi, výzkumnou otázku.“ Teorie mezinárodních vztahů obsahuje řadu odlišných odpovědí na otázku : ,,Co se změnilo?“ ( Sørensen, 1994). Vyskytují se v rozmezích mezi dvěma způsoby a to konzervativním, na základě tohoto způsobu se nic nezměnilo a radikálním, podle něhož se změnilo téměř vše.
4.1
Konzervativní způsob
Konzervativní způsob chápe suverénní státy jako základní jednotky mezinárodního systému, a to i v trvání suverenity jako konstituční nezávislosti. Avšak tento způsob nezachycuje základní proměny suverenity a jejich regulativních pravidel. Tyto změny přispěly k vytvoření nových a kvalitně odlišných bezpečnostních dilemat slabých postkoloniálních i postmoderních států.
4.1.1 Neorealistická analýza
Tato analýza je nejvýznamnější. Zdůrazňuje především základní kontinuitu soudobého mezinárodního politického systému.
Zde se nekonala žádná významná
přeměna od anarchie k hierarchii. Anarchie převládá, a tak se státy musejí o sebe postarat samy. Udála se avšak významná změna v systém – nacházíme se v upraveném stavu bipolarity, tj. byly učiněny první kroky k přechodu od bipolarity k multipolaritě. (Waltz, 1993)
- 15 -
4.2
Radikální způsob
Nejvýznamnější radikální způsoby jsou spojeny s rozličnými proudy radikálního liberalismu. Někteří analytici předvídají konec dezintegrace států do malých jednotek způsobený procesem globalizace. Jiní naopak věnují pozornost intenzivní transformace systému od dlouholetého státocentrického anarchického systému k novému souboru ujednání, v jejichž rámci bude vytvořen polycentrický svět rozdílných společenství. ( Sørensen, 2005, s. 205-209)
- 16 -
5
Polsko Pozice Polské republiky v integraci do EU je výsadní. Se svými 39 miliony
obyvatel a 312 683 km2 patří k nejvýznamnějším zemím regionu mezi EU a to především díky její poloze (jediný stát sousedící zároveň s Německem a Ruskou federací), ze které vyplývá možnost stát se spojením mezi těmito dvěma oblastmi, ale také i faktorem mluvícím za stabilitu v pobaltských státech, Bělorusku a Ukrajině. Sousedství s SRN mu zajišťuje podporu tohoto ekonomicky nejsilnějšího člena EU. Vedle Maďarska bylo Polsko v období přelom osmdesátých a devadesátých let nejaktivnější ze zemí bývalého RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) v přibližování Evropskému společenství. V prosinci 1989 byla podepsána dohoda o spolupráci a obchodu Polska s ES. V tomto roce také byl vypracován program Pomoci při hospodářské obnově Polska a Maďarska. Jedná se o program PHARE ( Poland and Hungary Assistance for Economic Restructuring Programme). 16. prosince 1991 společně obě země podepsaly tzv. Evropské dohody, jež vstoupily v platnost v únoru o tři roky později, tedy v roce 1994. Polsko dne 5.dubna 1994 zaslalo EU žádost o vstup do Unie a dne 30.března 1998 pak byla zahájena vstupní jednání. 1. května 2004 Polsko společně s Českou republikou a dalšími státy vstoupilo do Evropské unie. (2)
5.1
Před vstupem do EU
Polsko bylo jedním z center demokracie východního bloku již od osmdesátých let a po roce 1989 také v tomto státě došlo k ustanovení pluralitní demokracie se svobodnými volbami a střídáním vlád i prezidentů. Součástí demokratizace bylo i transformovat postkomunistický Svaz demokratické levice SLD v demokratickou a proevropskou stranu. Ekonomika Polské republiky neměla po roce 1989 tak dobré výchozí pozice jako Maďarsko. Problémem zůstávalo také vysoké saldo obchodní bilance. K roku 2000 činilo 15 miliard dolarů, ale nejdůležitějším partnerem stále zůstávala EU s podílem 64% na polské obchodní výměně. Uspokojivé však v této době byla klesající inflace a pokračující privatizace. Avšak kritika Evropské Komise směřovala na nedokončenou restrukturalizaci, zvláště v zemědělství a ocelářství, na schodek obchodní bilance, na
- 17 -
rozpočtové schodky a také na nedokonalou infrastrukturu a právní rámec nebankovních finančních institucí. Prostřednictvím vstupních vyjednávání byly tedy řešeny problémy přístupu Polska do EU. V prvním případě bylo to tedy zemědělství, jehož fundamentální restrukturalizace byla nejdůležitějším úkolem pro tuto republiku. V zemědělství pracovalo v té době 27%. 11ˇ% obyvatel se živilo přímo zemědělskou výrobou, což v té době bylo více než dvojnásobkem míry zaměstnanosti v zemědělství v EU a ve vyspělých zemích. (2) Další problémem se stal volný pohyb osob v souladu se Schengenskou dohodou, neboť východní hranice Polska byla v devadesátých letech velmi snadno prostupnou pro intenzivní příhraniční styk s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. (3)
5.2
Vstup do EU
Jak již bylo řečeno, Polsko vstoupilo do EU ve stejný den jako naše republika, tedy 1. května 2004 a stalo se tak plnoprávným členem EU. Mnozí Poláci se obávali, že svoboda pohybu, která je s členstvím spjatá, vyvolá vlnu emigrace a že mladí a vzdělaní lidé se budou hromadně stěhovat na Západ za lepšími platy. Obavy se však nepotvrdily. Namísto emigrace je mladá generace optimistická a doufá, že jim integrace do Evropy pomůže najít lepší práci v Polsku. (4) Vstup Polské republiky do EU je kvalitním řešením ekonomických i zahraničněpolitických dilemat. Jak podotkl Bronislav Gremek při návštěvě Prahy v září 1997 : ,,Při hledání možných hrozeb je nutno čerpat poučení z dějin a věnovat pozornost i riziku hegemonistických tendencí německé politiky na jedné straně a snahy po obnově postsovětského ruského impéria na straně druhé.“ (Gremek,1997, s. 10)
- 18 -
6
Česká republika Česká republika je integrální součástí skupiny zahrnující také Polsko a Maďarsko -
S nimi ji pojí nejen podobná pozice ve středoevropském regionu, podobná minulost v rámci východního bloku, ale také i společné partnerství společně se Slovenskem ve visegrádské skupině, od roku 1995 členství v OECD, od 12. března 1999 v NATO a od 1. května 2004 také v EU. Odlišnost můžeme nalézt v mírném integračním zpoždění, které vzniklo díky řešení rozpadu ČSFR a taktéž z méně proevropského postoje vládních elit po většinu devadesátých let. (2)
6.1
Před vstupem do EU
Pokud pohlédneme do historie vztahů ČR s ES, tak výhodou byla kontinuální účast na činnosti GATT, na jejíž půdě bylo uzavřeno v roce 1978 s Evropským společenstvím uhlí a oceli autolimitační sektorové ujednání pro obchod s hutnickými výrobky. V roce 1982 pak dále textilní dohoda s EHS, za ní následovala v roce 1988 obecná dohoda o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS, jež byla nahrazena o dva roky později širší kooperační dohodou. 4. října 1993 s platností od 1. února 1995 již jako samostatná ČR uzavřela evropskou dohodu, protože bylo třeba řešit situaci problematického nástupnictví ČR a SR do obdobné dohody z 16. prosince 1991, kterou ČSFR uzavřela ve stejný čas jako Polsko. Z nové dohody vyplýval časový plán pro vytvoření zóny volného obchodu mezi ČR a ES do 1. ledna 2002. (2)
6.2
Vstup do EU
Vstup do EU následoval dne 1. května 2004 jako u Polska. V politické oblasti jsme měli výhodu oproti některým ostatním zemím ucházejíce se o vstup do EU. Protože naše země mohla ideově a stranicky navazovat na prvorepublikové období, během kterého si zachovala jako jedna z posledních demokratických zřízení. Jak jsme schopni řešit problémy v mírovém a parlamentním rámci byl poklidný rozpad ČSFR v roce 1992. Avšak i u nás se vyskytla řada problémů, za které jsme byli kritizováni, jako
- 19 -
nedokončený boj s korupcí, nedokončení reformy veřejné zprávy, z lidských práv pak přeplněnost věznic, situace dětí a žen a také situace romské komunity. (2) Hlavním příznivcem vstupu ČR do EU stejně jako u Polska se stala stálá platnost Benešových dekretů, volný pohyb pracovních sil a v neposlední řadě i bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Postavení
ČR
v integračním
procesu
se
stabilizovala
po
překonání
makroekonomických potížích a po vytvoření politického konsenzu o nezbytnosti rychlého vstupu naší země do EU. (3)
- 20 -
7 7.1
Euroregion Definice euroregionu
Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení obcí a měst. Cílem euroregionu (mezinárodního sdružení měst a obcí) je především podpora a realizace projektů odrážejících všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavním motivem sdružených měst a obcí, které jsou zde zastoupeny svými místními představiteli veřejné správy, je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice, vedoucí k postupnému vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje. Spolupráce přesahující hranice napomáhá zmírňovat nevýhody, které s sebou hranice v území nesou. Překonává národní okrajové polohy pohraničních oblastí a zlepšuje životní podmínky obyvatelstva zde žijícího. Má zasahovat do všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života občanů. Zdroj: internetové stránky (1)
7.2
Euroregion Glacensis
Podpisem smlouvy o vytvoření společného Euroregionu Glacensis, uzavřené mezi sdružením měst a obcí Pomezí Čech, Moravy a Kladska na české straně a sdružení obcí a měst Kladské oblasti na polské straně, bylo završeno několikaleté úsilí o rozvoj vzájemné příhraniční spolupráce na obou stranách hranice. Byl tak založen základní kámen vzniku největšího a současně nejstaršího česko – polského euroregionu. Euroregion Glacensis je nadnárodní dobrovolné zájmové sdružení obcí a měst a dalších právnických osob na území okresů Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a Jičín na české straně a sdružen obcí a měst okresů Kƚodzko, Ząbkowice a Dzierzoniow na polské straně. Jeho hlavním úkolem je podpora česko – polské přeshraniční spolupráce a rozvoje příhraničního území, která jsou spjata úzkými geografickými a historicko – politickými vazbami. Euroregion byl založen podpisem smlouvy o vytvoření česko – polského Euroregionu Glacensis dne 5. prosince 1996 v Hradci Králové. Sídlo sdružení je Rychnov nad Kněžnou, kde působí také sekretariát české části Euroregionu. Sídlem
- 21 -
polského sdružení a tím i sekretariátu polské části Euroregionu Glacensis je Kƚodzko. V současnosti má česká část 65 členských měst a obcí, 11 okresů. Euroregion leží na území 3 krajů a to Královehradeckého, Pardubického a Olomouckého, kde se nachází na okresech Šumperk a Jeseník (subregion Jeseníky). Kraje Královéhradecký a Pardubický jsou součásti regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod a Olomoucký kraj patří do regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava. Území tohoto euroregionu má rozlohu 1 726 km2 a na jeho území žije celkem 1 050 245 obyvatel, z toho 508 002 je počet obyvatel členských měst. Z tohoto pohledu je Euroregion Glacensis největším česko – polským euroregionem s nejdelší společnou hranicí. Obyvatelstvo regionu patří v rámci ČR k nejstaršímu, s vysokým podílem obyvatel v poproduktivním věku. Zdroj: internetové stránky (1)
7.2.1 Přehledné informace
Název
Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis
Vznik
5. prosince 1996
Rozloha
1 726
Počet obyvatel
1 050 245
Sídlo
ČR: Rychnov nad Kněžnou PL: Kƚodzko
Předseda
ČR: Bc. Miroslav Kocián PL: Czeslaw Krecichwost
Zdroj:vlastní zpracování
- 22 -
7.2.2 Logo Euroregionu glacensis
Zdroj: internetové stránky Euroregionu (2)
7.2.3 Hlavní cíle sdružení
Rozvoj spolupráce obou části Euroregionu na základě Evropské charty příhraničních regionů. Koordinace v podobě doporučení a námětů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje dotčeného území a jejich vzájemnost k programům, které připravují a realizují příslušné orgány příhraničního regionu v Polské a České republice.
Podpora rozvoje je zejména v těchto oblastech činnosti: a) Evropský integrační proces b) spolupráce v otázkách územního plánování c) ochrana a zlepšování životního prostředí d) spolupráce v hospodářské o obchodní oblasti e) výstavba a přizpůsobení infrastruktur přesahující státní hranice f) spolupráce při předcházení vzniku, v průběhu a odstraňování důsledků přírodních katastrof a živelných pohrom g) spolupráce v rozvoji pohraniční turistiky h) kulturní výměna a péče o společné kulturní dědictví i) spolupráce v oblasti humanitární, sociální a zajištění bezpečnosti občanů j) spolupráce organizací horské služby na území Euroregionu k) spolupráce v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy na území Euroregionu
- 23 -
Trvalým úkolem Euroregionu Glacensis zůstává překonání předsudků a bariér vytvořených v minulém období a napomáhání integraci na principech subsidiarity v rámci procesu Evropské integrace ČR a Polské republiky, navrácení funkce státní hranice nejen jako konce suverénního území státu, ale zejména jako mostu pro setkávání a spolupůsobení dvou národů, které využívají toto specifické geografické položení k zajištění dynamického rozvoje a současně k vytvoření společných trvalých prvků přátelského soužití obou národů. (8)
7.2.4 Orgány
Orgány euroregionu jsou: a) Rada Euroregionu b) Sekretariát Euroregionu c) Revizní komise Euroregionu
7.2.4.1 Rada Euroregionu •
nejvyšším orgánem
•
tvoří 6 členů delegovaných po třech každou ze stran
•
každý člen má jeden hlas
•
tato rada volí ze svého středu předsedu
•
funkční období rady Euroregionu odpovídá funkčnímu období orgánů delegujících stran
•
řádná zasedání rady Euroregionu jsou svolávána minimálně dvakrát ročně
•
mimořádná zasedání mohou být svolána kdykoliv na základě požadavku dvou členů rady Euroregionu
•
zasedání rady svolává sekretariát euroregionu
•
úkoly rady: a) schvalování společných záměrů b) rozhodování o podmínkách využívání společných finančních prostředků c) schvalování zpráv o využívání finančních prostředků
- 24 -
d) jmenování členů sekretariátu e) zřizování pracovních skupin a revizní komise f) delegování zástupců pro reprezentaci Euroregionu •
rada může ke svým zasedáním přizvat s hlasem poradním představitele orgánů státní správy, zákonodárných orgánů a poslance
•
přijímá usnesení (usnesení je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů
7.2.4.2 Sekretariát Euroregionu •
výkonný orgán
•
skládá se z 2 sekretářů
•
v záležitosti obvyklé správy sekretáři pracují samostatně, v ostatních záležitostech pracují společně a ve vzájemné shodě
•
úřad sekretariátu zajišťuje administrativní činnost Euroregionu
•
činnost úřadu je vnitřní věcí každé ze stran, členové euroregionu jsou však povinni zajistit jeho řádnou činnost
•
úkoly sekretariátu: a) prezentace Euroregionu navenek b) svolávání zasedání rady Euroregionu c) příprava a předkládání návrhů usnesení radě Euroregionu d) realizace usnesení rady Euroregionu e) vedení úřadu sekretariátu
7.2.4.3 Revizní komise •
kontrolní orgán
•
skládá se ze 4 osob delegovaných radou Euroregionu po dvou za každou stranu
(9)
- 25 -
7.2.5 Předsednictví
7.2.5.1 Česká část Euroregionu Glacensis – rada
Předseda: Bc. Miroslav Kocián (starosta obce Bílá Voda u Javorníka)
Místopředsedové: 1. Ing. Oldřich Čtvrtečka (starosta města Náchod) 2. Jiří Čepelka, místostarosta města Ústí nad Orlicí
Členové rady sdružení: •
Ing. Hana Horynová (místostarostka města Trutnov) za region okres Trutnov
•
Miroslav Vlasák (starosta města Žacléř) za region okres Trutnov
•
Ing. Oldřich Čtvrtečka (starosta města Náchod) za region okres Náchod
•
JUDr. Libuše Růčková (starostka města Broumov) za region okres Náchod
•
PaedDr. Miroslav Richter (místostarosta města Rychnov n. Kn.) za region okres Rychnov n.Kn.
•
Petr Hudousek
(starosta Rokytnice v Orlických horách) za region okres
Rychnov n.Kn. •
Ing. Jiří Němec (starosta města Třebechovice pod Orebem) za region okres Hradec Králové
•
MVDr. Miloš Gerstner (místostarosta obce Benecko) za region okres Semily
•
Jiří Čepelka (místostarosta města Ústí nad Orlicí) za region okres Ústí nad Orlicí
•
Miroslav Wágner (starosta města Jablonné nad Orlicí) za region okres Ústí nad Orlicí
•
Jan Stoklasa (zástupce obce Proseč) za region okres Chrudim
•
Bc. Miroslav Kocián (starosta obce Bílá Voda u Javorníka) za region okres Jeseník
•
Helmut Dohnálek (1. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje) ze region Královéhradecký kraj
•
Ing. Rostislav Všetečka (2. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje) za region Královéhradecký kraj
•
Bc. Miroslav Macela (radní Pardubického kraje) za region Pardubický kraj
- 26 -
•
Ing. Veronika Lašková (vedoucí odd.cestovního ruchu a neziskového sektoru) za region Pardubický kraj
•
Ing. Pavel Horák (1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje) za region Olomoucký kraj
•
Ing. Michaela Pruknerová (vedoucí odboru strategického rozvoje) za region Olomoucký kraj
Sekretář: Jaroslav Štefek
7.2.5.2
Polská část Euroregionu Glacensis- rada
Předseda: Czeslaw Krecichwost (starosta města Kudowa Zdrój)
Místopředseda. 1. Piotr Kruczkowski (primátor Walbrzych) 2. Ryszard Niebieszczanski (starosta obce Gmina Kƚlodzko)
Členové sdružení: •
Ryszard Dźwiniel (starosta Bielawy)
•
Tomasz Killiński (starosta Nowa Ruda)
•
Piotr Kruczkowski (primátor Walbrzych)
•
Andrzej Laszkiewicz ( starosta Mieroszowa)
•
Ryszard Niebieszczański ( starosta obce Gmina Kƚlodzko)
•
Ryszard Nowak (přednosta Ząbkowického okresu)
•
Monika Podjacka (přednostka Kƚodzkého okresu)
•
Adam Smidt (starosta města Lądek Zdrój)
Sekretář: Radosƚaw Pietuch (10)
- 27 -
7.2.6 Struktura grafu – obrázek č. 4
Zdroj: internetové stránky Euroregionu Glacensis (3)
- 28 -
7.2.7 Územní vymezení Euroregionu Glacensis – obrázek č. 5
Zdroj: internetové stránky Euroregionu Glacensis (4)
- 29 -
7.2.8 Financování
Informace o finančním hospodaření Euroregionu Glacensis jsou přístupná oběma stranám. Prostředky na činnost Euroregionu jsou shromažďovány na samostatných účtech stran a mohou být tvořeny: a) příspěvky jednotlivých stran Euroregionu z jejich vlastních prostředků b) dotacemi c) dary d) jinými finančními zdroji (9)
7.2.9 Strategie
Strategická
vize
představuje
celostátní
pohled
na
území
euroregionu.
Charakterizuje, kam by měl další rozvoj směřovat. Taktéž obsahuje filozofii a principy, na nichž je strategie založena a v rámcové oblasti života euroregionu, na něž by měla být soustředěna hlavní pozornost. Ke strategické vizi byly stanoveny globální neboli rámcové cíle vymezující cesty a výsledky rozvojového procesu. Celý proces byl završen stanovením strategických cílů dle kritických oblastí a na jejich základě následně byly navrženy strategické směry a rozvojové aktivity, jimiž mají být strategické cíle dosaženy. Zpracovaný dokument představuje základ pro přechod do implementační fáze, v níž budou dosažené výsledky transformovány do konkrétních programů a projektů. Poté, jsou přijaty kroky k jejich postupné realizaci podle přijatých priorit.
Na základě profilu regionu byly specifikovány analytické poznatky formulované ve SWOT analýze a byl proveden výběr kritických oblastí takto: a) průmysl, obchod, služby b) lidské zdroje c) infrastruktura d) životní prostředí e) cestovní ruch f) zemědělství a rozvoj venkovského prostoru (11) - 30 -
7.2.10 Vznik
Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a je ji možno změnit na základě svobodné vůle stran. Změny smlouvy vyžadují pro svoji důležitost písemnou formu. Smlouva musí být vyhotovena ve dvou stejných exemplářích v českém a polském jazyce, obě verze mají stejnou právní sílu. Smlouva nabývá platnosti dnem podepsání. (9)
7.2.11 Zánik
Euroregion zaniká, jestliže jedna ze stran písemně oznámí dobrovolné ukončení svého členství. Vystoupení z Euroregionu je strana povinna oznámit radě Euroregionu nejméně šest měsíců před zamýšleným datem vystoupení. V případě zániku jsou odpovídajícím způsobem použita ustanovení § 13 odst. 3-5. O způsobu likvidace orgánů a o vyrovnání všech závazků a pohledávek rozhoduje rada euroregionu. (9)
7.2.12 Ekonomický potenciál
Hospodářskou strukturu lze charakterizovat jako zemědělsko – průmyslovou, s dominujícím
spotřebním
průmyslem
v Královehradeckém
kraji,
hutnictvím,
strojírenstvím a těžbou v Olomouckém kraji. Ve struktuře podle velikosti podniků převládají malé a střední podniky. V průmyslové činnosti se projevuje trend uplatnění HI – TECH technologií při zavádění nových výrob (zejména tam, kde existující výroba má podporu ve vysokém školství a výzkumu, např. výroba lékařských instrumentů s vazbou na fakultní nemocnici a lékařský výzkum). (11)
- 31 -
7.2.13 Lidský potenciál
7.2.13.1 Trh práce
Kvalifikace obyvatel odpovídá struktuře pracovních příležitostí. Relativně nízká míra nezaměstnanosti se stabilně pohybuje pod republikovým průměrem. Vyšší než průměr ČR je podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Mezi jednotlivými okresy regionu nejsou extrémní rozdíly v nezaměstnanosti. Úbytek pracovních míst v průmyslu a zemědělství byl do značné míry vyrovnán růstem zaměstnanosti v sektoru soukromého podnikání a to zejména ve službách. Relativně dobré uplatnění mají na trhu práce řemesla, profese základní stavební výroby a absolventi vysokoškolských technických oborů. Průměrný výdělek je nižší než je průměr České republiky a rozdíl se nesnižuje. Dosažená úroveň výdělků zaostává za úrovní výkonnosti ekonomiky.
7.2.13.2 Sociální infrastruktura
Školská zařízení se vyvíjejí v souladu s celostátními tendencemi a demografickými charakteristikami. V regionu je šest vysokých škol. Nesoulad nabídky školství a poptávky trhu práce je výsledkem zvýšeného zájmu uchazečů o studium ekonomické a administrativní obory a nezájmu o technické obory a snahy škol tento zájem uspokojit. Zdravotnická zařízení jsou schopna poskytovat komplexní péči obyvatelům regionu. Dobrou úroveň má záchranná služba, která je dostupná všem obyvatelům regionu. Lázeňská zařízení tvoří důležitou součást zdravotní péče (Velichovky, Janské Lázně, Lázně Bělohrad, rehabilitační ústav v Železnici, lázně Jeseník, Lipová – Lázně) (11)
7.2.14 Technická vybavenost
7.2.14.1 Doprava
V Euroregionu Glacensis je vysoké zastoupení vozovek III. třídy a to vede k vyšším nákladům na údržbu a rekonstrukci. Hustota železnic v regionu odpovídá průměrné úrovni ČR. Euroregion může participovat na vodní dopravě po Labi po splavnění Labe do Pardubic. - 32 -
7.2.15 Životní prostředí
Kvalita životního prostředí regionu je v porovnání s ČR průměrná, vůči nejzatíženějším regionům výrazně lepší. Region patří k územím s nižší produkcí emisí. Všechny lesní porosty jsou zařazeny do kategorie poškozených porostů. Snižuje se celkové množství odpadů (spalováním) a zvyšuje se podíl odpadů využívaných jako druhotné suroviny. Dochází k účinné likvidaci odpadních vod. Prostor Kralického Sněžníku má po obou stranách hranice jedinečné přírodní hodnoty, které by měly být zachovány i do budoucna. Mikroregion Jeseníky má mimořádně kvalitní životní prostředí, které nabývá minimálně středoevropského významu. Je zároveň rozvodím Evropy, významnou pramennou oblastí a mohutným zdrojem kvalitní pitné vody. Mezinárodní význam má iniciativa ECONET a chystané rozšíření CHKO Jeseníky ve spolupráci s polskou stranou. (11)
7.2.16 Cestovní ruch
Euroregion má velký rozvojový potenciál pro cestovní ruch a rekreaci především v přírodním bohatství a v kulturní a historické tradici. Turistická infrastruktura a kvalita služeb zaostává za evropským standardem. Chybí promyšlená propagace turistických atraktivit a informační služby poskytované návštěvníkům na místě. Rekreační oblast Krkonoš bývá v zimní sezóně přelidněná, což snižuje její atraktivitu. Chybí ubytovací kapacity především vyšších kategorií a další infrastruktura nutná pro rozvoj cestovního ruchu. Vysoká specializace na zemědělství dává dobrý předpoklad pro rozvoj agroturistiky. (11)
- 33 -
8 8.1
Spolupráce Náchod – Kudowa Zdrój Akční plán Náchodska – řízený rozhovor s paní Pšeničkovou
8.1.1 Prioritní opatření a aktivity – hlavní věcný rámec akčního plánu
8.1.1.1 Priorita 1 : Podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace základní a doprovodné turistické infrastruktury
OPATŘENÍ 1 – Údržba a rekonstrukce kulturně – historických památek Jedná se o údržbu a rekonstrukci kulturně – historických památek za účelem, aby byly přístupné návštěvníkům a také těch památek, které by mohly být využity pro turistické účely. Dále tento bod pojednává o údržbě, regeneraci a péči o vzhled městských center.
OPATŘENÍ 2 – Podpora rekonstrukce a modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení Toto opatření je zaměřeno na propagaci a podporu jednotné kategorizace a certifikace všech ubytovacích a stravovacích zařízení podle metodiky kraje, dále na podporu zvyšování kvality stravovacích zařízení, rekonstrukce a modernizace chátrajících objektů brownfields, podporu doplňkových zařízeních a služeb a také na rekonstrukci a modernizaci ubytovacích zařízeních za účelem zvýšení jejich kvality a vybavenosti.
OPATŘENÍ 3 - Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury Cílem tohoto opatření je podpora využitelnosti veřejné dopravy pro potřeby cestovního ruchu a to především zkvalitněním provázaného dopravního systému na Náchodsku ( cyklobusy, místní doprava do okrajových částí Náchoda a do Kudowy Zdrój, IREDO). Dalším úkolem je přizpůsobit navigační systém pro motoristy mezinárodnímu dopravnímu značení, podpořit zavádění autobusů na stlačený zemní plyn, vytvoření systému parkovišť a zvýšení jejich kapacity a vybavenosti, rekonstrukce a modernizace regionálních letišť blízkosti nejvýznamnějších turistických středisek.
- 34 -
OPATŘENÍ 4 – Podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace infrastruktury pro volný čas Toto opatření je zaměřeno na infrastrukturu pro pěší turistiku, cykloturistiku a pro lyžování a ostatní zimní sporty. Tedy jedná se o údržbu, značení a zkvalitňovaní sítě turistických značených tras, budování doplňkové infrastruktury podél turistických tras s důrazem na ochranu přírody a čistotu a v neposlední řadě také na značení tematicky zaměřených naučných stezek a jejich vybavení informačními panely a doprovodnými materiály.
8.1.1.2 Priorita 2 : Podpora marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu
OPATŘENÍ 1 – Tvorba produktů a programů cestovního ruchu Toto opatření pojednává o programech a produktech využívající předností cykloturistiky, o programech a produktech zaměřené na poznávání měst, významných rodáků, historických, kulturních, církevních památek a využívajících více forem turistiky ( cyklo, pěší, hipo, ski, bus…), a také o programech a produktech podporující krajskou a přeshraniční spolupráci.
OPATŘENÍ 2 – Podpora prodeje a distribuce turistické nabídky, reklamy a propagace Zde mluvíme o vydávání a distribuci tištěných propagačních materiálů, informačních letáků, tematických map, kalendářů a jiných prospektů města a okolí a také o vytvoření dopravního navádějícího systému na komunikacích.
OPATŘENÍ 3 – Příprava místního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu v návaznosti na krajský systém Jedná se o vybudování managementu projektu, o budování místní databáze informací města a okolí, o vytváření a realizaci systému aktualizace informací, o pernamentní aktualizaci místního turistického informačního a systému a také o propojování a koordinaci turistického rezervačního systému mezi ITC, podnikateli a NNO v návaznosti na systém KHK .
- 35 -
8.1.1.3 Priorita 3 : Podpora spolupráce a koordinace činností aktérů cestovního ruchu
OPATŘENÍ 1 – Vytvoření efektivního systému organizace a koordinace cestovního ruchu v Náchodě v návaznosti na KHK Především zpracování marketingové strategie města a zpracování finanční podpory turistických informačních center ve městě a vybraných programů pro rozvoj cestovního ruchu.
OPATŘENÍ 2 – Podpora činnosti organizací cestovního ruchu a turistických informačních center Aktivní podpora fungování OCR a TIC a podpora jejich spolupráce (granty, rozpočet města) a finanční podpora nosných činností OCR, v souladu se schválenou metodikou (analýzy poptávky, marketingové strategie, nabídka produktů).
OPATŘENÍ 3 – Podpora vzájemné spolupráce subjektů veřejného a soukromého sektoru na místní i příhraniční úrovni Opatření 3 pojednává o podpoře spolupráce podnikatelského sektoru při přípravě rozvojových projektů CR s ostatními subjekty CR ve městě se zvláštním důrazem na rozvinutí specifických forem CR (tradiční řemesla, místní produkty, gastro – speciality apod.). Zdroj: interní materiál města Náchod (12)
8.1.2 Realizace priorit – řízený rozhovor s paní Pšeničkovou
Během rozhovoru s paní Pšeničkovou jsem chtěla zjistit, jak probíhá realizace projektů dle priorit, které si město stanovilo a také, jaký je její názor na spolupráci s Polskou republikou. Bohužel je zde velice drahé ubytování, a proto se snaží město o vytvoření levnějších forem ubytování. Jednou z nich by mohl být kemp Náchod - Běloves, avšak tento kemp je bez služeb a vyhovuje spíše starší generaci a školním výletům
.
Prioritou je také zvyšování kvality stravovacích zařízení. Náchodu chybí sportovně – rekreační areál. Toto město se snaží o spolupráci s městem Kudowa Zdrój, a proto říká: ,, Co je v Kudowě nemusí být v Náchodě a naopak“ V Kudowě Zdrój nalezneme - 36 -
z doplňkových služeb aqupark a lanové centrum, jenž město Náchod postrádá. Naopak toto město může přilákat polské turisty do plaveckého bazénu, zimního stadionu anebo mohou využít tenisových kurtů či dopravního hřiště pro děti v Náchodě – Bělovsi. Do budoucna také Náchod plánuje rekonstrukci muzea a kina Vesmír, kde by mohly být v budoucnu promítány filmy v polštině. Vše pomalu vzniká. Aby se v této oblasti rozvíjel i nadále cestovní ruch, došlo k vytvoření provázaného dopravního systému na Náchodsku (cyklobusy, místní doprava do okrajových částí měst Náchod a do Kudowa Zdrój – kam autobus jezdí 7 dní v týdnu, IREDO) a nadále chce město podpořit jeho zkvalitnění. V tomto bodě tedy byl akční plán naplněn. Naplnění akčního plánu se také povedlo v bodech budování naučných stezek s informačními panely (např. 1886, naučná stezka Vojenské opevnění z Bělovse na Dobrošov a zpět), budování nových úseků cyklotras, cyklostezek a cykloturistických tras. Plánů je dostatek, ale důležitá je koncepce. O infrastrukturu pro pěší turistiku se stará Klub českých turistů. Trasy se stále propojují a doplňují o informační panely, odpočinková a výhledová místa. Cílem města je do budoucna přilákat více turistů. Programy a produkty zaměřené na poznávání měst, významných rodáků – Josef Škvorecký, historických a církevních památek město buduje. Důležitým projektem pro přeshraniční spolupráci je projekt ,,Kultura města Evropy“, jenž je placeno Euroregionem Glacensis. Jedná se o spolupráci tří měst a to měst Náchod, Hronov a Kudowa Zdrój. Cílem tohoto projektu je propojení aktivit jednotlivých měst a rozvoj turistiky. Lidé si pomalu zvykají, že mohou jít za kulturou přes hranice. Dalším důležitým projektem, který byl spolufinancován ze zdrojů EU v rámci iniciativy INTEREG IIA prostřednictvím Euroregionu Glacensis, se stal projekt ,,Kladské pomezí bez hranic“. Základem řešení tohoto projektu je vytvoření informačního systému propagace turistické oblasti Kladské pomezí a polského příhraničí, dále navázání a spolupráce mezi partnery v oblasti cestovního ruchu. Formou putovní výstavy představuje návštěvníkům turistické cíle na území turistických oblastí Kladské pomezí, okresu Klodzko, Gór Stolowych a kotliny Klodzke a podněcuje tak zájem o jejich návštěvnost. Pokud se jedná o spolupráci a koordinaci činností tak zde KČT Náchod úzce spolupracuje, především při budování cyklotras, se Svazem cestovního ruchu Branka,
- 37 -
o.p.s.1, která má své zastoupení také v radě Sdružení obcí a měst na podporu cestovního ruchu - Východní Čechy, kde je členem a ve výboru cestovního ruchu Královéhradeckého kraje. Bohužel zde neexistují tradiční řemesla, a tak úkolem města Náchod je vymyslet produkt, který by lákal. Turisticky významným územím této oblasti se stalo Kladské pomezí, kde dominujícími formami cestovního ruchu jsou rodinná turistika, pěší a horská turistika, historické památky, rozhledny a vojenská historie (především pevnosti Březinka, 1866 a Dobrošov). O turistických zajímavostech Kladského pomezí jsem hovořila v předcházející kapitole. Spolupráce s Polskou republikou je složitá. Chtějí s námi spolupracovat, ale bohužel při realizaci projektů je to horší, dá se říci chaotické. Avšak polští občané jsou velkými nadšenci pro spolupráci. Nyní se pracuje na společném česko – polském propagačním filmu, který by v budoucnu měla odvysílat Česká televize.
1
BRANKA, o.p.s. byla v roce 1997 založena jako Nadace Branka a měla 19 členů. Podnět k
založení dal Okresní úřad Náchod, za účelem rozvoje cestovního ruchu v okrese a finanční dotací tuto činnost podporoval do konce roku 1999. Vzhledem k omezeným možnostem členství a formy činnosti byla v roce 2000 nadace transformována na Svaz cestovního ruchu BRANKA a BRANKA, obecně prospěšná společnost. V současné době má 39 členů, z toho 6 měst, 9 obcí, 4 svazky obcí, 4 nestátní neziskové organizace a 16 soukromých subjektů. Orgány společnosti jsou: správní rada, dozorčí rada a ředitel společnosti. Činnost se řídí vždy podle ročního plánu schváleného valnou hromadou Svazu cestovního ruchu Branka. Hlavním zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, získávání grantů, prodej vlastních propagačních materiálů a map.
- 38 -
9
Vyhodnocení odpovědí respondentů Průzkum trhu byl proveden formou osobního dotazování respondentů, kterými se
stali obyvatelé města Náchod a Kudowa Zdrój. Dotazníkové šetření bylo provedeno jednak v centrech měst ale také i v oblasti míst, kde stával dříve hraniční přechod Náchod - Běloves (příloha 3). Pro tuto bakalářskou práci jsem vypracovala formulář jak pro české tak i pro polské občany, na základě kterého byli respondenti dotazováni. Touto formou se vyjádřili občané k danému tématu. V dotazníku byly obsaženy i otázky otevřené proto, abych získala pohled respondentů na předmět dotazu. Data byla sečtena a pro lepší přehlednost zadána do grafů. Všechny grafy uvedené v této kapitole, pokud není uvedeno jinak, pocházejí z vlastního šetření.
9.1
Dotazník pro obyvatele města Náchod
1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? První otázka měla za cíl, jaký je vztah respondentů k městu Náchod. Nejčastější odpovědí bylo, že zde mají trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě či bytě. Takto odpověděla téměř polovina dotazovaných. Pokud nebydleli ve vlastním domě, tak další nejčastější odpovědí se stalo bydlení v nájmu. U slova ,,jiné“ byl uváděn vztah pracovní.
Graf č. 9.1.1. Vztah k městu Náchod
- 39 -
2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale či přechodně)?
Při položení této otázky, jsme chtěli zjistit, přibližně kolik let respondenti v tomto městě pobývají. Převažující odpovědí se stalo období 20 – 30let, následné pořadí bylo vyrovnané a to tedy období déle než 30let a období 10 – 20 let. Žádný z respondentů nepobýval v Náchodě méně než 6 let.
Graf č. 9.1.2. Délka pobytu
3. Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu, kde trvale nebo občas bydlíte?
Otázka č. 3 si kladla za cíl, zjištění postoje respondenta k městu Náchod. Nadpoloviční většina dotazovaných je celkem spokojena s bydlením v tomto městě. 7,5% respondentů uvedlo ve svých dotaznících, že by šli bydlet jinam. Ve všech případech se jednalo o studenty ve věku 18 -25 let.
- 40 -
Graf č. 9.1.3. Postoj obyvatel k městu Náchod
4. Víte o tom, že Královehradecký kraj patří do Euroregionu Glacensis, který byl založen již v roce 1996?
Následující graf nám ukazuje kolik procent občanů ví o tom, že Královehradecký kraj je jedním ze tří českých krajů, který tvoří Euroregion Glacensis.Bohužel 75% respondentů slyšelo ode mě o tom poprvé. Zbývalí respondenti to alespoň měli v podvědomí.
Graf č. 9.1.4. Znalost občanů členství KHK v Euroregionu Glacensis - 41 -
5. Máte představu, jaké výhody to městu přináší?
U této otázky mohli dotazovaní i sami říci, jaké výhody to podle jejich názoru městu přináší. Bohužel ani jeden z nich tak neučinil. 75% dotazovaných o výhodách nevědělo. Zbylých 25% alespoň tušilo, avšak nevěděli nic konkrétního.
Graf č. 9.1.5. Jaké výhody to přináší
6. Máte představu, jaké nevýhody to městu přináší?
Při položení této otázky měli naopak respondenti odpovědět, jaké nevýhody to Náchodu přináší. Avšak 92,5% dotazovaných nevědělo. Možnosti jejich odpověď rozvinout však nevyužil ani jeden z nich.
- 42 -
Graf č. 9.1.6. Jaké nevýhody to přináší
7. Domníváte se, že zapojením Vašeho města v rámci Královehradeckého kraje do Euoregionu je pro město přínosem?
Cílem této otázky bylo zjistit respondentův názor, zda je zapojením tohoto kraje do Euoregionu Glacensis přínosem či nikoliv. 50% z nich nedovedlo posoudit, dalších 32,5% se domnívá, že spíše ano a zbylých 17,5% říká určitě ano. Zde je vhodné podotknout, že žádný z respondentů neodpověděl na tuto otázku není to přínosem.
Graf č. 9.1.7. Přínos pro město či nikoliv
- 43 -
8. Jelikož do Euroregionu Glacensis (Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska) spadá i část Polska a cílem tohoto dobrovolného sdružení obcí a měst je posílení přeshraniční spolupráce a podpora idey evropské jednoty ve snaze o rozvoj přátelských a vzájemně výhodných kontaktů mezi Českou a Polskou republikou, jaké myslíte, že jsou vztahy mezi Čechy a Poláky?
Cílem bylo zjistit pohled občanů na vzájemné česko – polské vztahy. Všichni občané se shodli na tom, že vtahy mezi těmito národy jsou dobré, ba dokonce někteří z nich se domnívají, že jsou velmi dobré. Soukromní podnikatelé dodávali: obchodní a pracovní styky jsou taktéž na dobré úrovni.
9. Domníváte se, že se tyto vztahy změnily po vstupu ČR do Schengenu dne 21. prosince 2007? Odpověď na tuto otázku byla opět jednoznačná. Všichni dotazovaní lidé si myslí, že ani vstup do Schengenského prostoru naše vzájemné vztahy nijak výrazně nezměnil nebo to nikterak nepocítili.
10. Za jakým účelem by mohli lidé z Polské republiky cestovat do ČR?
Položením této otázky, jsme chtěli ukázat, co si myslí občané z Čech, na co by mohli nalákat zahraniční klientelu k nám. U této otázky byla možnost více odpovědí, proto výsledný počet nedává součet 100% ale více. Čeští občané se domnívají, že by do naší země mohli turisté z Polska jezdit především kvůli přírodě (lesy, krajina, vodní plochy), kvůli kulturním akcím a historickým památkám, rekreačnímu sportu či z ostatních důvodů( zde byly uváděny nákupy).
- 44 -
Graf č. 9.1.8. Příroda
Graf č. 9.1.9. Kultura
- 45 -
Graf č. 9.1.10. Sport
Graf č. 9.1.11. Ostatní
11. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?
Cílem této otázky bylo nastínit respondentův pohled na tuto problematiku. Výzkumem se prokázalo, že 95% všech dotazovaných se domnívá, že je zapotřebí zlepšit pořádek a vzhled města, ale ještě více občanů a to 97,5% považuje za nutné zlepšit stav silnic. Dále by dle respondentů bylo vhodné vydávat tiskoviny a propagační - 46 -
materiál o městu a v poslední řadě také někteří z nich přesněji 7,5% zmiňovalo, že by bylo zapotřebí ještě jedno informační centrum.
Graf č. 9.1.12. Co by mělo udělat město pro turisty
12. Údaje o respondentovi
Graf č. 9.1.13. Pohlaví
- 47 -
Graf č. 9.1.14. Věk
Graf č. 9.1.15. Vzdělání
- 48 -
Graf č. 9.1.16 Kde pracují občané města Náchod
Graf č. 9.1.17. Zaměstnání
- 49 -
9.2
Dotazník pro obyvatele Kudowa Zdrój
1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu?
Cílem první otázky bylo zjistit, jaký má respondent vztah k městu Kudowa Zdrój. 75% dotazovaných pocházelo z tohoto města a mělo zde trvalé bydliště či vlastní dům. Zbylá procenta se téměř rovnoměrně rozdělila na možnosti nájem a jiné. Variantou jiné uváděli dotazovaní dojíždění za prací.
Graf č. 9.2.1. Vztah k městu Kudowa Zdrój
2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale či přechodně)?
Při položení této otázky, jsme chtěli zjistit, přibližně kolik let respondenti v tomto městě pobývají. Odpovědi na tuto otázku byly vyrovnané. 42,5% respondentů tu pobývají 20-30let a 42,5% v městě Kudowa Zdrój žijí více jak 30let. Zbylá procenta připadají období 6 – 10let.
- 50 -
Graf č. 9.2.2. Délka pobytu
3. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu , kde trvale nebo občas bydlíte?
Otázka č. 3 nám ukazuje postoj respondentů k městu Kudowa Zdrój. Polovina z nich je s bydlením ve městě celkem spokojena, 37,5% dotazovaných tvrdí, že je tu bydlení jako v každém jiném městě a zbývající respondenti jsou na své město hrdí. Zde je důležité také podotknout, že žádný z dotazovaných občanů by nešel bydlet jinam.
Graf č. 9.2.3. Postoj obyvatel k městu Kudowa Zdrój
- 51 -
4. Víte o tom, že okres Klødzko patří do Euroregionu Glacensis, který byl založen již v roce 1996?
Cílem této otázky bylo, zde lidé vědí o tom, že okres Klødzko patří do Euroregionu Glacensis. Bohužel 62,5% respondentů to slyšelo během tohoto průzkumu poprvé. Zbývající dotazovaní občané to měli alespoň v podvědomí.
Graf č. 9.2.4. Znalost občanů členství okresu Klødzko v Euroregionu Glacensis
5. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?
Z grafu č.5 můžeme vidět, co si myslí občané o výhodách, které to městu přináší. U této otázky mohli dotazovaní i vyjádřit vlastní názor, protože se jednalo z části o otázku otevřenou. 75% dotazovaných o výhodách nevědělo. Zbylých 25% alespoň tušilo, avšak nevěděli nic konkrétnho.
- 52 -
Graf č. 9.2.5. Jaké výhody to městu přináší
6. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?
Při této otázce měli reespondenti odpovědět, co jsi naopak myslí o nevýhodách, které by to mohlo městu přinášet. I tato otázka byla z části otevřená. Avšak ani zde této možnosti ani jeden z nich nevyužil.
Graf č.9.2.6. Jaké nevýhody to přináší
- 53 -
7. Domníváte se, že zapojením Vašeho města v rámci okresu Klødzko do Euroregionu Glacensis je pro Vaše město přínosem?
Cílem této otázky bylo zjistit respondentův názor, zda je zapojením tohoto okresu do Euoregionu Glacensis přínosem či nikoliv. 70% z nich nedovedlo posoudit, dalších 10% se domnívá, že spíše ano a zbylých 20% říká určitě ano. Zde je vhodné podotknout, že žádný z respondentů neodpověděl na tuto otázku není to přínosem.
Graf č. 9.2.7. Přínos pro město či nikoliv
8. Jelikož do Euroregionu Glacensis (Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska) spadá i část Polska a cílem tohoto dobrovolného sdružení obcí a měst je posílení přeshraniční spolupráce a podpora idey evropské jednoty ve snaze o rozvoj přátelských a vzájemně výhodných kontaktů mezi Českou a Polskou republikou, jaké myslíte, že jsou vztahy mezi Čechy a Poláky?
Cílem této otázky bylo zjistit respondentův názor na předmět dotazu. Jednalo se o otázku otevřenou. Téměř všichni dotazovaní se shodli na tom, že vztahy mezi českou a Polskou republikou jsou uspokojivé. Opět mnoho z nich podotklo, že i obchodní vztahy jsou na dobré úrovni.
- 54 -
9. Domníváte se, že se tyto vztahy změnily po vstupu Polska do Schengenu dne 21. prosince 2007?
Dle respondentů ani vstup do Schengemského prostoru v roce 2007 nenarušil vzájemné vztahy mezi těmito slovanskými zeměmi. Všichni říkají, že nenastali žádné výrazné změny.
10. Za jakým účelem by mohli lidé z České republiky cestovat do Polska?
Položením této otázky, jsme chtěli ukázat, co si myslí polští občané, na co by mohli nalákat zahraniční klientelu. U této otázky byla možnost více odpovědí, proto výsledný počet nedává součet 100% ale více. Respondenti se říkali, že by do jejich země mohli turisté z České republiky jezdit především kvůli přírodě a to především lesům, dále kvůli historickým památkám, rekreačnímu sportu či za obchodem.
Graf č. 9.2.8. Příroda
- 55 -
Graf č. 9.2.9. Kultura
Graf č. 9.2.10. Sport
- 56 -
Graf č. 9.2.11. Ostatní
11. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?
Cílem této otázky bylo nastínit respondentův pohled na tuto problematiku. Výzkumem se prokázalo, že 50% všech dotazovaných se domnívá, že je zapotřebí zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, ale ještě více občanů a to 70% považuje za nutné zlepšit pořádek ve městě. Dále by respondenti uvítali vydávání propagačních tiskovin.
- 57 -
Graf č. 9.2.12. Co by mělo město udělat pro turisty
12. Údaje o respondentovi
Graf č. 9.2.13. Pohlaví
- 58 -
Graf č. 9.2.14. Věk
Graf č. 9.2.15. Vzděláni
- 59 -
Graf č. 9.2.16. Kde pracují občané města Kudowa Zdrój
Graf č. 9.2.17. Zaměstnání
- 60 -
9.3
Profil českého občana
Na základě poznatků získaných z dotazníkového průzkumu byl stanoven profil nejčastějšího postoje českého občana. Český občan pocházející z Náchoda má středoškolské vzdělání. S bydlením v tomto městě je spokojen a bydlí zde 20 – 30 let. O činnosti Euroregionu slyší poprvé a tak netuší, jaké výhody či nevýhody to tomuto městu může přinést. O vztazích mezi Čechy a Poláky se domnívá, že jsou dobré, ale nikterak zvlášť se po vstupu do Schengenského prostoru nezměnily. Polského turistu by nalákal na přírodu, poznání historických památek, kulturní akce či rekreační sport. Občan tohoto města však není spokojen se stavem silnic a veřejného prostranství. Dle jeho názoru by mělo město také zapracovat na pořádku a vzhledu města.
9.4
Profil polského občana
Dle dotazníkového šetření polský občan mající trvalé bydliště v městě Kudowa Zdrój má středoškolské vzdělání. S bydlením v tomto městě je celkem spokojen. Bydlí zde trvale více jak 20 let. Ani polský občan netuší o zapojení okresu Klødzka do Euroregionu Glacensis. Tudíž si netroufá říci, jaké výhody či naopak nevýhody to může tomuto městu dát. O vztazích mezi jeho zemí a Českou republikou říká, že jsou uspokojivé a to i vztahy obchodní. Návštěvníka by pozval za účelem poznávání historických památek, za kulturními akcemi, za přírodou, za sportem a turistikou nebo také za účelem nakupování. Pro příjezd více turistů by měla Kudowa Zdrój zlepšit vzhled města a kvalitu silnic.
- 61 -
10 SWOT analýza Tato SWOT analýza byla vytvořena pomocí Strategie rozvoje Euroregionu Glacensis. Cílem této analýzy je stanovit slabé a silné stránky jednotlivých problémových oblastí euroregionu a dále také odhalení příležitostí a ohrožení euroregionu podle jednotlivých problémových oblastí.
10.1 Slabé stránky •
Rozpad horských, lesních ekosystémů
•
Nedostatečná technická infrastruktura zatěžují životní prostředí
•
Nedostatečné dopravní napojení a kapacitní vybavení rekreačních oblastí
•
Celkově nízký potenciál sektoru cestovního ruchu
•
Nedostatky v komunální infrastruktuře (kanalizace, ČOV, plynofikace, veřejné vodovody)
•
Nepřitažlivá vizuální stránka některých měst a obcí
•
Nerovnoměrné rozmístění ubytovacích kapacit
•
Kvalitativní aspekty nabídky v oblasti ubytování a gastronomie (nízká kvalita, malá rozmanitost, nedostatečná vybavenost)
•
Absence ucelených produktů a produktové politiky na nabídkové straně cestovního ruchu
•
Neprofesionalita služeb v cestovním ruchu
•
Absence aktivit pro vzdělávání v cestovním ruchu
•
Absence komplexního informačního a orientačního systému cestovního ruchu v regionu
•
Nedokončená realizace cykloturistických tras
•
Špatný stav památek a historických objektů
10.2 Silné stránky •
Množství přírodních zajímavostí, kulturních a historických památek
•
Rozmanitý ráz krajiny
•
Možnosti zimní i letní rekreace - 62 -
•
Vybudovaná základní technická a turistická infrastruktura, jejíž rozmístění odpovídá sídelní struktuře a rekreačním funkcím obcí tak, jak se historicky postupně vyvinuly
•
Ekonomická dostupnost služeb cestovního ruchu pro zahraniční návštěvníky
•
Významný potenciál architektonických a uměleckých památek církevní i světské
•
Významný potenciál návštěvníků z Německa a Polska
•
Vhodné podmínky pro agroturistiku
•
Dlouholeté tradice v zemědělství
10.3 Příležitosti •
Cestovní ruch má předpoklady stát se významným zdrojem příjmů regionu s výrazným multiplikačním efektem pro rozvoj regionální ekonomiky (obchod, služby, řemesla, doprava, stavebnictví aj.)
•
Podporování
dalšího
rozvoje
individuální
rekreace
v
regionu
mimo
nejvytíženější horská turistická střediska •
Rozvoj konjunkturálních forem cestovního ruchu (kromě tradičních programů) jízda na koni, rybaření, myslivost, kulturní turistika, vzdělávací turistika apod.
•
Propojení rekreačních oblastí na české a polské straně hranice a rozvoje společných projektů cestovního ruchu
•
Další rozvoj silně poptávaných tradičních oblastí cestovního ruchu-zimního lyžování a letní horské turistiky-rozšířením nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit zejména vyšších kategorií a zlepšením propagace v národním a mezinárodním měřítku
•
Energetické zemědělství, využití obnovitelných zdrojů
•
Příhraniční spolupráce s Polskem
•
Nalezení vhodných způsobů využití specifických geografických a přírodních podmínek
•
Pěstování technických plodin a energetických plodin
•
Chov ovcí a masného skotu, revitalizace vodního hospodářství
- 63 -
10.4 Hrozby •
Pokračující devastace městského prostředí a zhoršování vizuální stránky měst a obcí (zanedbanost, nečistota, architektonické prohřešky)
•
Pokračující nekvalitní vnější dopravní napojení rekreačních oblastí
•
Odliv části poptávky ze zahraničí v důsledku nenalezení kvalitních standardů na straně nabídky
•
Pokračující nedostatečná nabídka ubytovacích a gastronomických služeb co do kvality a požadovaného standardu
•
Nedostatečně rychle se rozvíjející nabídka ucelených produktů cestovního ruchu cíleně orientovaných na různé skupiny klientů
•
Nedostatečně rychle se rozvíjející adekvátní organizační, řídící a informační infrastruktura pro cestovní ruch
(11)
- 64 -
11 Shrnutí Euroregion Glacensis patří k nejbohatším regionům na území České republiky. Čtvrtina plochy regionu byla vyhlášena za chráněná území - národní park Krkonoše, CHKO Orlické hory, Broumovsko, Český ráj, Jeseníky. Tento euroregion je bohatý na kulturní, historické a přírodní hodnoty. Je proto důležité, aby jich bylo využíváno ve prospěch euroregionu nejen v rámci cestovního ruchu, ale také i pro obohacení života obyvatel. Je zde dobrá údržba památek. Současná situace Euroregionu Glacensis vyžaduje oživení života v regionu a také hospodářství. Zhoršování situace na trhu práce vyžaduje podstatnou změnu výkonnosti a efektivnosti hospodářství regionu a zvýšení využití rozvojového potenciálu území regionu, a to především vazbou na Polsko. To se transformuje do potřeby změny hospodářské struktury regionu,
která bude mít za následek
rozvoj
oborů
zpracovatelského průmyslu, rozvoj služeb, cestovního ruchu a zejména posílení dopravní infrastruktury, což povede ke zkvalitnění podmínek a kultury života obyvatelstva. Dále by se mělo využít regionálního potenciálu a přírodně-historických památek ke zvýšení celkové úrovně cestovního ruchu a také zkvalitnění organizovanosti podnikatelského sektoru a přitažení zahraničních investic do regionu. (11) V euroregionu se realizuje široká škála hudebních, divadelních, tanečních a výtvarných aktivit, a to jak profesionálních, tak amatérských. Síť kulturních zařízení je rozsáhlá. Kulturními centry regionu jsou města Hradec Králové a Pardubice, kam jsou soustředěna nejdůležitější profesionální umělecká zařízení. Železniční síť je relativně hustá. U silniční dopravy je zapotřebí vybudovat dálniční síť, která bude pokračovat do Polska. V případě prodloužení splavnosti Labe do Pardubic bude rovněž zapotřebí provést opatření k možnému využití efektivní vodní dopravy pro rozvoj regionu. Veřejná hromadná doprava již zajišťuje systém IREDO (integrovaná regionální doprava), což znamená návaznost všech druhů dopravy uvnitř regionu i návaznost na dopravní systém okolních regionů. Důležitým bodem ve zlepšení činnosti regionu je zkvalitnění komunikací, protože tak umožní rozvoji podnikání v regionu. Region patří k územím republiky s relativně čistým ovzduším bez velkých zdrojů znečištění.
- 65 -
12 Závěr Cílem práce bylo vytvoření přehledu o existenci Euroregionu Glacensis a také zhodnocení česko – polských vztahů a to na základě zjištěných informací. Tato fakta byla získána z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v městech Náchod a Kudowa Zdrój, dále ze SWOT analýzy, která byla sestavena na základě materiálů Euroregionu Glacensis. Občané České a Polské republiky jsou celkem spokojeni s bydlením v městech Náchod a Kudowa Zdrój. Během dotazníkového průzkumu řada z nich slyšela o existenci Euroregionu Glacensis poprvé. Ačkoliv bylo do této doby vydáno již 9 čísel Zpravodaje Euroregionu Glacensis, lidé přesto o tom nevědí. Netuší, jaké výhody či nevýhody to jejich městu přináší. Tato čísla jsou psána jak v české, tak i v polské verzi a jsou k dostání v informačních centrech měst. Je tedy zapotřebí zvýšit informovanost veřejnosti o existenci a dění v euroregionu. Český občan si myslí, že polského turistu by nalákal na přírodu, poznávání historických památek, kulturní akce či rekreační sport. Naopak lidé z Polské republiky by nás pozvali za poznáváním historických památek, přírodních krás či za pořádáním kulturních akcí. Zde město Náchod již vytvořilo projekt pro přeshraniční spolupráci s názvem ,,Kultura města Evropy“. Jedná se o spolupráci tří měst Náchod, Hronov a Kudowa Zdrój. Tento projekt město Náchod započalo pořádáním Kuronských slavností. Cílem je propojení aktivit jednotlivých měst a rozvoj turistiky. Lidé si tedy pomalu zvykají, že mohou jít za kulturou přes hranice. Lidé z města Náchod však nejsou spokojeni se stavem silnic a veřejného prostranství. Dle jejich názoru by mělo město také zapracovat na pořádku a vzhledu. Domnívají se, že turisty z Polska by nenalákali na kvalitu životního prostředí. Přitom nejhorším znečišťovatelem ovzduší regionu byly dálkové přenosy emisí z elektráren, zejména z bývalé NDR a Polska, které zapříčinily emisní postižení lesů ve vyšších polohách. Region sousedí s Polskem a řada problémů životního prostředí má přeshraniční působnost. Na řešení těchto problémů se budou muset podílet obě strany ve vzájemné spolupráci. (11) V Kudowě Zdrój by se mělo věnovat více pozornosti vzhledu města a kvalitě silnic.
- 66 -
Pokud se jedná o příhraniční spolupráci s Polskem, je zapotřebí zvýšit koordinaci regionálního rozvoje euroregionu s trendy a vývojem území na polské straně. Samozřejmě i nadále pořádat společné akce a podporovat mezinárodní kulturní spolupráce. Cestovní ruch tohoto euroregionu patří mezi problémové okruhy, a proto by bylo dobré zkvalitnit informační, marketingové a vzdělávací služby pro jeho rozvoj. Dále je zapotřebí zlepšit kvalitu životního prostředí, obnovu venkova a také zvyšování ekologické stability krajiny. Domnívám se, že agroturistika by se měla i nadále rozvíjet a využívat jako zdroj příjmů. Také je zapotřebí podporovat projekty pro záchranu a obnovení historických a kulturních památek regionu a využívat podpůrných programů UNESCO, EU a dalších národních a nadnárodních institucí. Měly by se podporovat jednak kulturní akce nadregionálního významu, ale také i kulturní aktivity okrajových částí euroregionu. Rozvoj cestovního ruchu nesmí způsobit zhoršení životního prostředí regionu nebo zničení kulturních a přírodních hodnot. Tudíž bude nutné stanovit zásady šetrné rekreace a cestovního ruchu a vyžadovat jejich dodržování. Také je zapotřebí rozšířit nabídky služeb, zvyšování kapacity služeb cestovního ruchu a společné programy s územím na polské straně. Rozmístění ubytovacích kapacit je nerovnoměrné, chybí především ubytovací kapacity vyšších kategorií, podobně tak u stravovacích zařízení. Spolupráce s Polskou republikou funguje, ale je zapotřebí i nadále spolupracovat a vytvářet nové programy. Vzájemné vztahy mezi naší a sousedící zemí jsou z pohledu občanů na dobré úrovni, ale vstup do Schengenského prostoru zatím nikterak zvlášť nepocítili. Lidé z těchto slovanských zemí se domnívají, že by mohli turisty přilákat právě již na zmiňované přírodní a kulturní bohatství. Velká část území regionu plní rekreační funkci. A to je dalším důvod, který lidé nejčastěji uváděli. Přilákat turisty v zimě na lyžování a v létě pak za horskou turistikou. Domnívám se, že je nakročeno správným směrem, a tak je zapotřebí tento směr i do budoucna následovat. Je však důležité vymyslet způsob, jak dostat do podvědomí občanů existenci tohoto Euroregionu.
- 67 -
13 Seznam literatury
13.1 Seznam použité literatury
(1) Cihelková, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 1. vydání Praha: Nakladatelství C.H.Beck 2003. 709 s. ISBN 80-7179-804-/5 s. XI. – XXI.
(2) Fiala, Petr. Pitrová, Markéta (EDS). Rozšiřování ES/EU. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2003.248 s. ISBN 80-210-3041-0 s. 169 – 183
(3) Černoch, Pavel. Cesta do EU. 1 vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2003. 159 s. ISBN 80-86131-40-8 s. 17- 294
(4) Wilson, Neil. Parkinson, Tom. Watkins, Richard: Polsko. 1. vydání. Nakladatelství Svojtka &Co, s.r.o. 2006. 504 s. ISBN 80-7352-398-1 s. 17 – 294
(5) Druhák, Petr. Teorie mezinárodních vztahů. 1. vydání. Praha: nakladatelství Portál, s.r.o. 2003. 220 s. ISBN 80-7178-725-6 s. 9 – 220
(6) Hubáková, Eva. Evropská úmluva o lidských právech a Česká republika. Praha: Linde Praha, a.s. - právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka. 2003. 741 s. ISBN 80-7201-417-X s. 127 – 570
(7) Týč, Vladimír. Základy práva Evropské unie. 4. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. - právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka. 2004. 306 s. ISBN 80-7201-478-1
- 68 -
13.2 Seznam citované literatury
1. Sørensen, Georg. Stát a mezinárodní vztahy. 1. vydání Praha: Portál, s.r.o. 2005. 237 s. ISBN 80-7178-910-0
2. Cox, Robert. Towards a post – hegemonic conceptualization of world order. Cambridge: Cambridge university press. s. 132 – 160
3. James, Alan. Sovereign statehood: The basic of international sociem. London: Alen and Unwin. 1986 s. 85 - 89
13.3 Internetové stránky
1) http://www.euro-glacensis.cz/news/pages/root/01_zakladni_informace/01_uvodem/ - ke dni 19. 10. 2008
2) http://www.euro-glacensis.cz - ke dni 27. 10. 2008
3) http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html - ke dni 1. 11. 2008
4) http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html - ke dni 1. 11. 2008¨
5) http:// www.mmr.cz - ke dni 1. 9. 2008
6) www.euroskop.cz/schengen - ke dni 1. 9. 2008
- 69 -
13.4 Časopisy, noviny
1. Náchodský zpravodaj - říjen 2008
2. Náchodský zpravodaj - listopad 2008
3. Náchodský zpravodaj - prosinec 2008
13.5 Ostatní zdroje informací
(8) Smlouva o založení zájmového sdružení právnických osob Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis - schválena 12. 12. 2003 v Rychnově nad Kněžnou
(9) Smlouva o vytvoření česko – polského Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis - schválena 4. 5. 2001 kongresem Regionálního sdružení Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis
(10) Zvolné orgány sdružení – Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis - ke dni 19. 10. 2008
(11) Strategie rozvoje Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis - duben 2002
(12) interní zdroje města Náchod: Cestovní ruch - akční plán - ke dni 27. 10. 2008
- 70 -
14 Seznam obrázků 1) Obrázek č. 1 Typy států v současném mezinárodním systému…………s. 10 2) Obrázek č. 2 Prvky mezinárodní struktury…………………………….....s. 14 3) Obrázek č. 3 Shrnutí – mezinárodní síly a typy států…………………....s. 15 4) Obrázek č. 4 Struktura grafu Euroregionu Glacensis……………...……..s. 16 5) Obrázek č. 5 Územní vymezení Euroregionu Glacensis…………...…….s. 30
- 71 -
15 Seznam grafů 9.1
DOTAZNÍK PRO OBYVATELE NÁCHODA..................................................................................... 39
GRAF Č. 9.1.1. VZTAH K MĚSTU NÁCHOD................................................................................ 39 GRAF Č. 9.1.2. DÉLKA POBYTU .................................................................................................. 40 GRAF Č. 9.1.3. POSTOJ OBYVATEL K MĚSTU NÁCHOD........................................................... 41 GRAF Č. 9.1.4. ZNALOST OBČANŮ ČLENSTVÍ KHK V EUROREGIONU GLACENSIS................ 41 GRAF Č. 9.1.5. JAKÉ VÝHODY TO PŘINÁŠÍ .............................................................................. 42 GRAF Č. 9.1.7. PŘÍNOS PRO MĚSTO ČI NIKOLIV...................................................................... 43 GRAF Č. 9.1.8. PŘÍRODA............................................................................................................ 45 GRAF Č. 9.1.9. KULTURA ............................................................................................................ 45 GRAF Č. 9.1.10. SPORT............................................................................................................... 46 GRAF Č. 9.1.11. OSTATNÍ........................................................................................................... 46 GRAF Č. 9.1.12. CO BY MĚLO UDĚLAT MĚSTO PRO TURISTY ................................................... 47 GRAF Č. 9.1.13. POHLAVÍ.......................................................................................................... 47 GRAF Č. 9.1.14. VĚK .................................................................................................................. 48 GRAF Č. 9.1.15. VZDĚLÁNÍ ........................................................................................................ 48 GRAF Č. 9.1.16 KDE PRACUJÍ OBČANÉ MĚSTA NÁCHOD ...................................................... 49 GRAF Č. 9.1.17. ZAMĚSTNÁNÍ ................................................................................................... 49 9.2
DOTAZNÍK PRO OBYVATELE KUDOWA ZDRÓJ ............................................................................ 50
GRAF Č. 9.2.1. VZTAH K MĚSTU KUDOWA ZDRÓJ.................................................................... 50 GRAF Č. 9.2.2. DÉLKA POBYTU .................................................................................................. 51 GRAF Č. 9.2.3. POSTOJ OBYVATEL K MĚSTU KUDOWA ZDRÓJ............................................... 51 GRAF Č. 9.2.4. ZNALOST OBČANŮ ČLENSTVÍ OKRESU KLØDZKO V EUROREGIONU GLACENSIS ................................................................................................................................. 52 GRAF Č. 9.2.5. JAKÉ VÝHODY TO MĚSTU PŘINÁŠÍ................................................................... 53 GRAF Č. 9.2.7. PŘÍNOS PRO MĚSTO ČI NIKOLIV...................................................................... 54 GRAF Č. 9.2.8. PŘÍRODA............................................................................................................ 55 GRAF Č. 9.2.9. KULTURA ............................................................................................................ 56
- 72 -
GRAF Č. 9.2.10. SPORT............................................................................................................... 56 GRAF Č. 9.2.11. OSTATNÍ........................................................................................................... 57 GRAF Č. 9.2.12. CO BY MĚLO MĚSTO UDĚLAT PRO TURISTY ................................................... 58 GRAF Č. 9.2.13. POHLAVÍ.......................................................................................................... 58 GRAF Č. 9.2.14. VĚK .................................................................................................................. 59 GRAF Č. 9.2.15. VZDĚLÁNI ........................................................................................................ 59 GRAF Č. 9.2.16. KDE PRACUJÍ OBČANÉ MĚSTA KUDOWA ZDRÓJ ......................................... 60 GRAF Č. 9.2.17. ZAMĚSTNÁNÍ ................................................................................................... 60
- 73 -
16 Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa Náchodska (Kladské pomezí) Příloha č. 2: Mapa Náchodsko – Kladského pomezí Příloha č. 3: Mapa města Náchod Příloha č. 4: Dotazník pro obyvatele města Náchod Příloha č. 5: Dotazník pro obyvatele města Kudowa Zdrój Příloha č. 6: Turistické cíle Kladského pomezí – česká strana Příloha č. 7: Turistické cíle Kladského pomezí – polská strana
- 74 -
- 75 -
- 76 -
- 77 -
D O T A Z N Í K - NÁCHOD 1.
2. 3.
Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště zde ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu
jsem vlastníkem rekreačního objektu
Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let 10 -20 let
20 -30 let
Jiný
nad 30 let
Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každém jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto městě městě jinam jinam
4.
Víte o tom, že Královéhradecký kraj patří do Euroregionu Glacensis, který byl založen již v roce 1996? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá
5. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6.
Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu……………………………………………
7.
Domníváte se, že zapojením Vašeho města v rámci Královéhradeckého kraje do Euroregionu je pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
8.
Jelikož do Euroregionu Glacensis (Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska) spadá i část Polska a cílem tohoto dobrovolného sdružení obcí a měst je posílení přeshraniční spolupráce a podpora idey evropské jednoty ve snaze o rozvoj přátelských a vzájemně výhodných kontaktů mezi Českou a Polskou republikou, jaké myslíte, že jsou vztahy mezi Čechy a Poláky? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… ……………… 9. Domníváte se, že se tyto vztahy změnily po vstupu ČR do Schengenu dne 21. prosince 2007? .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. .................. 10. Za jakým účelem by mohli lidé z Polské republiky cestovat do ČR? příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………
11. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 12. Údaje o Vás: muž pohlaví Věk Vzdělání kde pracujete zaměstnazaměstnec nání Místo:
zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
Žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední Vysokoškolské v tomto městě dojíždím za prací Nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:
Datum:
- 78 -
D O T A Z N Í K – KUDOWA ZDRÓJ 1.
2. 3.
Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště zde ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu
jsem vlastníkem rekreačního objektu
Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let 10 -20 let
20 -30 let
Jiný
nad 30 let
Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, že zde spokojen s bydlením v každém jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto městě městě jinam jinam
4. Víte o tom, že okres Klødzko patří do Euroregionu Glacensis, který byl založen již v roce 1996? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 5. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6.
Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu……………………………………………
7.
Domníváte se, že zapojením Vašeho města v rámci okresu Klødzko do Euroregionu je pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
8.
Jelikož do Euroregionu Glacensis (Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska) spadá i část Polska a cílem tohoto dobrovolného sdružení obcí a měst je posílení přeshraniční spolupráce a podpora idey evropské jednoty ve snaze o rozvoj přátelských a vzájemně výhodných kontaktů mezi Českou a Polskou republikou, jaké myslíte, že jsou vztahy mezi Čechy a Poláky? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… ……………… 9. Domníváte se, že se tyto vztahy změnily po vstupu Polska do Schengenu dne 21. prosince 2007? .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. 10. Za jakým účelem by mohli lidé z České republiky cestovat do Polska? příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 11. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 12. Údaje o Vás: muž pohlaví Věk Vzdělání kde pracujete zaměstnazaměstnec nání Místo:
zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
Žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední Vysokoškolské v tomto městě dojíždím za prací Nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:
Datum:
¨
- 79 -
TURISTICKÉ CÍLE Kladského pomezí – česká strana Název
Region
Lokalita
Kategorie
Adršpašské skalní město
Adršpach
Adršpach
příroda
Křížová cesta (Křížový vrch)
Adršpach
Adršpach
církevní památky
Okruh adrpašskými skalami
Adršpach
Adršpach
příroda
Pískovcové skalní lezení
Adršpach
Adršpach, Teplice nad
volný čas a
Metují, Broumovsko
sport
Broumov
církevní
Benediktinský klášter
Broumov
památky
Broumov - centrum města
Broumov
Broumov
památky a architektura
Broumovská skupina kostelů
Broumov
Broumovsko
církevní památky
Broumovské stěny
Broumov
Broumov
příroda
Klášter Broumov
Broumov
Broumov
církevní památky
Kostel Panny Marie
Broumov
Broumov
církevní památky
Muzeum Broumovska Broumov
Broumov
Broumov
- 80 -
muzea a galerie
Rozhledna Ruprechtický
Broumov
Broumov
rozhledny
Vyhlídkové lety - Broumovsko Broumov
Broumov
volný čas a
špičák
sport
Domek spisovatelky Boženy
Červený
Němcové
Kostelec
Muzeum a galerie J.W.Mezerové
Červený
Červený Kostelec
muzea a galerie
Úpice
muzea a galerie
Rtyne v Podkrkonoší
muzea a galerie
Kostelec
Muzeum Rtyně v Podkrkonoší Červený Kostelec
Babiččino údolí
Česká Skalice Česká Skalice
památky a architektura
Babiččino údolí - naučná
Česká Skalice Česká Skalice
naučné stezky
Barunčina škola
Česká Skalice Česká Skalice
muzea a galerie
Česká Skalice - Svinišťany -
Česká Skalice Česká Skalice
naučné stezky
Dubno
Česká Skalice Česká Skalice
příroda
Justynčina stezka
Česká Skalice Slatina nad Úpou
naučné stezky
Muzeum Boženy Němcové
Česká Skalice Česká Skalice
muzea a galerie
Stezka Jakuba Míly
Česká Skalice Žernov
naučné stezky
stezka
Josefov 1866
- 81 -
Textilní muzeum
Česká Skalice Česká Skalice
Vodní dílo Rozkoš
Česká Skalice Česká Skalice
Zámek Ratibořice
Česká Skalice Česká Skalice
hrady a zámky
Jiráskovo divadlo
Hronov
památky a
Hronov
muzea a galerie
volný čas a sport
architektura
Rodný domek A. Jiráska Hronov
Josefov
Hronov
Hronov
muzea a galerie
Jaroměř
Josefov
památky a architektura
Lázně Velichovky
Jaroměř
Velichovky
Lázně
Jaroměř
Jaroměř
muzea a galerie
Motogalerie v koutě
Jaroměř
Šestajovice u Jaroměře muzea a galerie
Muzeum v radnici
Jaroměř
Jaroměř - Josefov
muzea a galerie
Pevnost Josefov
Jaroměř
Josefov
pevnosti
První vojensko-historické
Jaroměř
Jaroměř
muzea a galerie
Městské muzeum - Wenkeův dům
muzeum M.Frosta
- 82 -
Stanice pro zraněné a
Jaroměř
Jaroměř
příroda
Železniční muzeum a výtopna Jaroměř
Jaroměř
muzea a galerie
handicapované volně žijící živočichy
Araukarity v Jestřebích horách
Jestřebí hory
příroda
Bowling Bar
Jestřebí hory Rtyně v Podkrkonoší
Bunkry na Odolově
Jestřebí hory Malé Svatoňovice,
volný čas a sport
pevnosti
Odolov
Další sportovní vyžití v
Jestřebí hory
Jestřebích horách
volný čas a sport památky a
Dřevěnka
Jestřebí hory Úpice
Hrad Vízmburk
Jestřebí hory Havlovice nad Úpou
hrady a zámky
Hvězdárna v Úpici
Jestřebí hory Úpice
volný čas a
architektura
sport
Kostel sv. Jakuba Většího
Jestřebí hory Úpice
církevní památky
Mariánský sad
Jestřebí hory Malé Svatoňovice
příroda
Muzeum bratří Čapků - Malé
Jestřebí hory Malé Svatoňovice
muzea a galerie
Jestřebí hory Úpice
muzea a galerie
Svatoňovice
Muzeum v Úpici
- 83 -
Půjčovna lodí Úpa
Jestřebí hory Havlovice nad Úpou
volný čas a sport
Rozhledna ve Rtyni
Jestřebí hory Rtyně v Podkrkonoší
rozhledny
Rozhledna Žaltman
Jestřebí hory Jestřebí hory
rozhledny
Jestřebí hory Úpice - Na spartě
volný čas a
Skate park - Monkey area Úpice
Svatoňovická studánka
sport
Jestřebí hory Malé Svatoňovice
církevní památky
Venkovní posezení Na hřišti (U Hampejzu)
Všesportovní areál TJ Sokol Havlovice nad Úpou
Vycházka k "rychetské" kapličce.
Jestřebí hory Rtyně v Podkrkonoší
volný čas a sport
Jestřebí hory Havlovice nad Úpou
volný čas a sport
Jestřebí hory Rtyně v Podkrkonoší
církevní památky
Vycházka na Čertův kopec.
Jestřebí hory Rtyně v Podkrkonoší
Zlatý důl v Suchovršicích
Jestřebí hory Suchovršice
církevní památky
památky a architektura
Dělostřelecká tvrz Dobrošov
Náchod
Dobrošov
- 84 -
pevnosti
Exotarium
Galerie výtvarného umění Náchod Hotel U beránka
Dům dětí a mládeže
volný čas a
Déčko v Náchodě
sport
Náchod
Náchod
muzea a galerie
Náchod
Náchod
Náchod
památky a architektura
Jiráskova chata na Dobrošově Náchod
Dobrošov
rozhledny
Naučná stezka Dobrošov
Náchod
Náchod
naučné stezky
Naučná stezka Náchod -
Náchod
Náchod
naučné stezky
Pěchotní srub Březinka
Náchod
Dobrošov
pevnosti
Pěchotní srub Kahan
Náchod
Dobrošov
pevnosti
Pěchotní srub Lom
Náchod
Dobrošov
pevnosti
Pivovar Náchod
Náchod
Náchod
Regionální muzeum Náchod
Náchod
Náchod
muzea a galerie
Solná jeskyně - Medispa
Náchod
Náchod
volný čas a
Vysokov - Václavice
volný čas a sport
sport
Solná jeskyňka
Náchod
Náchod
volný čas a sport
Zámek Náchod
Náchod
Náchod
- 85 -
hrady a zámky
Galerie Zázvorka
Nové Město
Nové Město nad Metují muzea a galerie
nad Metují
Městské muzeum
Nové Město
Nové Město nad Metují muzea a galerie
nad Metují
Městské muzeum Nové Město Nové Město nad Metují
nad Metují
Naučná ovocná stezka
Nové Město
Nové Město nad Metují muzea a galerie
Nové Město nad Metují naučné stezky
nad Metují
Nové Město nad Metují
Nové Město
Nové Město nad Metují
nad Metují Peklo u Nového Města nad Metují
Poutní místo Rokole
Nové Město
architektura
Nové Město nad Metují příroda
nad Metují
Nové Město
Nové Město nad Metují
nad Metují
Věž Zázvorka
památky a
Nové Město
církevní památky
Nové Město nad Metují rozhledny
nad Metují
Zámek Nové Město nad Metují Nové Město
Nové Město nad Metují hrady a zámky
nad Metují
Benediktinská kaple Hvězda
Police nad
Police nad Metují
Metují
- 86 -
církevní památky
Božanovský Špičák
Police nad
nedaleko vesnice Slavný Příroda
Metují
Haltýře
Police nad
Bezděkov nad Metují
Metují
Klášter v Polici nad Metují
Police nad
Police nad Metují
Metují
Koupaliště
Police nad
Police nad Metují
Metují
Kováře rokle
památky a architektura
církevní památky
volný čas a sport
Broumovské stěny
příroda
Police nad
Machovská Lhota /
příroda
Metují
Řeřišný
Police nad
Police nad Metují
muzea a galerie
Police nad Metují
muzea a galerie
Police nad Metují
Machovský kříž
Muzeum města Police nad Metují
Muzeum stavebnice Merkur
Metují
Police nad Metují
obec Suchý Důl
Ostaš a Kočičí skály
Police nad Metují
Police nad
Suchý Důl
památky a architektura
Ostaš
příroda
Slavný
příroda
Metují
Skalní hřiby
Police nad Metují
- 87 -
Koupaliště v Teplicích nad Metují
Naučná stezka Teplickými skalami
Teplické skály
volný čas a
Teplice nad
sport
Metují
Teplice nad
Teplice nad Metují
naučné stezky
Teplice nad Metují
příroda
Metují
Teplice nad Metují
- 88 -
TURISTICKÉ CÍLE Kladského pomezí – polská strana Název Region Bystrzyca Kłodzka – historická terasovitá Bystrzyca městská zástavba Kłodzka
Lokalita Bystrzyca Kłodzka
Kategorie architektonické památky
Filumenistické muzeum
Bystrzyca Kłodzka
muzeum
Bystrzyca Kłodzka
Międzygórze
architektonické památky
Bystrzyca Kłodzka
Międzygórze
atrakce pro mladé
Bystrzyca Kłodzka
Bystrzyca Kłodzka
přírodní rezervace
Bystrzyca Kłodzka
PstrąŜna
muzeum / skanzen
Miedzygórze – Zástavba v tyrolském a norském stylu Pohádková zahrada Přírodní rezervace Vodopád na řece Wilczka Skanzen PstrąŜna – Muzeum lidové kultury pohoří Sudet Chopinův dvůr Muzeum papírenství Zieleniec Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Gotický most sv. Jana Kladská pevnost s labyrintem chodeb Muzeum Kladska turistická trasa Tisíciletí polského státu Poutní místo Stary Wielisław Szalejów Dolny – komplex poutních kaplí śelazno – vyhlídková věž Wapniarka śelazno – zámecký komplex s parkem Czermna – kostnice (Kaplica Czaszek) Czermna – Pohyblivý betlém
Bystrzyca Kłodzka
Duszniki Zdrój Duszniki Zdrój
Duszniki Zdrój architektonické památky Duszniki Zdrój muzeum Zieleniec
přírodní rezervace
Kłodzko
Kłodzko
církevní objekty
Kłodzko
Kłodzko
mosty
Kłodzko
Kłodzko
tvrze
Kłodzko
Kłodzko
muzeum
Kłodzko
Kłodzko
podzemní trasy
Duszniki Zdrój
Kłodzko gmina Kłodzko gmina Kłodzko gmina
Stary Wielisław církevní objekty Szalejów Dolny církevní objekty śelazno
hory, rozhledny
Kłodzko gmina śelazno
hrady a zámky
Kudowa Zdrój Czermna
církevní objekty
Kudowa Zdrój Kudowa Zdrój muzeum
- 89 -
Czermna – Stezka mizejících řemesel, hrnčířská dílna, ptačí minizoo
Kudowa Zdrój
Kudowa Zdrój
Lázeňský park v Kudowě-Zdrój
Muzeum hraček „Bajka“
Kudowa Zdrój
Muzeum žáby
Kudowa Zdrój
Národní park Stolové hory
Kudowa Zdrój
Přírodní rezervace Bludné skály (Błędne skały)
- 90 -
Kudowa-
muzeum
Zdrój
skanzen
Kudowa
lázeňské
Zdrój
objekty
KudowaZdrój
Kudowa Zdrój
muzeum
muzeum
Kudowa
přírodní
Zdrój
rezervace
Kudowa Zdrój Karłów
přírodní rezervace
/
