Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
VLIV SNÍŽENÉ SAZBY DPH NA CESTOVNÍ RUCH – PŘÍPADOVÁ STUDIE The impact of reduced VAT rate on tourism – a Case Study Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Igor KISS
Bc. Pavlína JEZDINSKÁ
Brno, 2016
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Pavlína Jezdinská
Náz ev di pl om ové práce:
Vliv snížené sazby DPH na cestovní ruch – případová studie
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
The impact of reduced VAT rate on tourism – a Case Study
Kat edra:
veřejné ekonomie
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Igor Kiss
R ok obhaj ob y:
2016
Anotace Diplomová práce „Vliv snížené sazby DPH na cestovní ruch – případová studie“ se zabývá problematikou sazeb DPH a jejich vlivem na konkurenceschopnost Slovenské republiky jako turistické destinace. První část práce představuje teoretická východiska dané problematiky se zaměřením na DPH jakožto faktor přímo vstupující do cen v destinaci a tak ovlivňující její konkurenceschopnost. Ve druhé části je popsán vývoj slovenského cestovního ruchu a dále představen výzkum realizovaný za účelem identifikace důvodů nízké konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu a prokázání vlivu snížené sazby DPH na něj. V závěrečné a stěžejní části jsou představeny přímé a další možné dopady snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby na hlavní ukazatele cestovního ruchu a veřejné finance, a v neposlední řadě je popsán multiplikační efekt cestovního ruchu plynoucí z daného snížení sazby DPH.
Annotation The diploma thesis “The impact of reduced VAT rate on tourism – a Case Study“ deals with the issue of VAT rates and their impact on competitiveness of the Slovak Republic as a tourist destination. The first part of the thesis provides an overview of the theoretical bases of this issue with a focus on the VAT as a factor, which directly enters into pricing and therefore influences the competitiveness of the destination. In the second part of the thesis the development of the Slovak tourism is analyzed. Moreover the research focused on identification of the reasons of the low competitiveness of the Slovak tourism and on proving the influence of the VAT on tourism is presented. In the last, crucial part the direct and indirect impacts of lowering the VAT rate on main indicators of tourism and public finance are introduced. Last but not least the multiplication effect of tourism caused by lowering the VAT rate is described.
Klíčová slova Cestovní ruch, daňová politika, daň z přidané hodnoty, snížená konkurenceschopnost cestovního ruchu, cenová konkurenceschopnost
sazba
DPH,
Keywords Tourism, tax policy, value added tax, reduced VAT rate, tourism competitiveness, price competitiveness
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vliv snížené sazby DPH na cestovní ruch – případová studie vypracovala samostatně pod vedením Ing. Igora Kisse a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 4. ledna 2016 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Ing. Igorovi Kissovi za jeho odborné rady, cenné připomínky a za ochotu a trpělivost, se kterou mne vedl během celého zpracování této diplomové práce. Dále děkuji Zväzu hotelov a reštaurácií Slovenskej republiky a zejména panu Mgr. Marku Harbuľákovi za ochotu a čas, který mi věnoval při realizaci výzkumu, který je součástí této diplomové práce. V neposlední řadě bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům za jejich podporu během celého studia.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................11 1
VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ....................14 1.1
Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství ...............................................14
1.1.1 1.2 2
Průmysl versus ekonomika cestovního ruchu .....................................................15
Multiplikátor cestovního ruchu ..................................................................................16
DANĚ A CESTOVNÍ RUCH...........................................................................................20 2.1
Důvody pro zdanění cestovního ruchu .......................................................................21
2.2
Důvody proti zdanění cestovního ruchu ....................................................................23
2.3
Daň
z přidané
hodnoty
jako
faktor
ovlivňující
konkurenceschopnost
na
mezinárodním trhu cestovního ruchu ...................................................................................24 2.3.1
Komparace sazeb daně z přidané hodnoty v Evropské unii ...............................26
2.3.2
Zahraniční zkušenosti s vlivem daně z přidané hodnoty na cestovní ruch .........29
2.4
Elasticita a cestovní ruch ............................................................................................32
2.4.1
Elasticita turistické poptávky ..............................................................................32
2.4.2
Elasticita turistické nabídky ................................................................................34
2.5
Efektivnost a spravedlnost vládní podpory formou snížené sazby daně z přidané
hodnoty .................................................................................................................................35 3
4
CESTOVNÍ RUCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY ...........................................................37 3.1
Mezinárodní konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu ..........................37
3.2
Vývoj slovenského cestovního ruchu.........................................................................37
SNÍŽENÁ
SAZBA
DPH
A
KONKURENCESCHOPNOST
SLOVENSKÉHO
CESTOVNÍHO RUCHU – VÝZKUM ....................................................................................46 4.1
Metodologie výzkumu ...............................................................................................46
4.2
Výběr a struktura respondentů ...................................................................................46
4.3
Výsledky výzkumu.....................................................................................................47
4.3.1
Konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu ........................................47
4.3.2
Daňová politika a slovenský cestovní ruch .........................................................50
4.3.3 4.4 5
Dopady snížení sazby DPH ................................................................................ 52
Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 55
MOŽNÉ DOPADY SNÍŽENÍ SAZBY DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY ..................... 56 5.1
Dopad snížení sazby daně z přidané hodnoty na cenu ubytovacích služeb ............... 56
5.2
Přímý dopad snížení ceny ubytovacích služeb v důsledku snížení sazby DPH na
ukazatele cestovního ruchu a veřejné finance ...................................................................... 58 5.2.1
Dopad bez zohlednění reakce turistické poptávky ............................................. 58
5.2.2
Dopad se zohledněním efektu zvýšení turistické poptávky ................................ 60
5.3
Zohlednění dalších potenciálních dopadů .................................................................. 65
5.3.1
Objem investic .................................................................................................... 65
5.3.2
Tržby ostatních poskytovatelů služeb v destinaci .............................................. 65
5.3.3
Výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob .......................................... 66
5.3.4
Zaměstnanost ...................................................................................................... 66
5.3.5
Počet ubytovacích zařízení ................................................................................. 67
5.3.6
Efekt snížení šedé ekonomiky ............................................................................ 67
5.4
Multiplikační efekt cestovního ruchu ........................................................................ 67
5.5
Souhrn poznatků ........................................................................................................ 72
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 77 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 82 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 83 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................. 84 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK....................................................................................... 85 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 86
ÚVOD Cestovní ruch lze charakterizovat jako dynamicky se rozvíjející společensko-ekonomický jev, který dnes už v mnoha zemích patří mezi nejvýznamnější odvětví národního hospodářství. Beránek a kol. (2013:86) uvádí, že se jedná dokonce o jedno z nejrentabilnějších odvětví národních hospodářství, které se v řadě zemí řadí již mezi první tři vedoucí odvětví a na světových příjmech se podílí zhruba 10 %. V odborné literatuře je možné najít řadu exaktních definic cestovního ruchu, jmenujme například definici Zelenky a Páskové (2012:83), kteří jej definují jako „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“. Z této vyčerpávající definice je patrné, že cestovní ruch je procesem dotýkajícím se velkého množství oblastí lidské činnosti a jeho význam pro ekonomiku je tedy nezpochybnitelný. Současně je také již z definice patrné, že se jedná o odvětví průřezové a kvantifikace jeho ekonomických přínosů nebude nejjednodušší. Stejně tak ani vymezení produktu cestovního ruchu není úplně jednoznačné. Candela a Figini (2012:75) definují produkt cestovního ruchu jako „rozmanitý soubor zboží a služeb poskytovaných na úrovni destinace1“ a vzhledem k této heterogenitě produktu a velkému množství forem a druhů cestovního ruchu se podle nich nedá jednoduše hovořit o obecné poptávce po cestovním ruchu. Z uvedeného důvodu byla pro potřeby praktické části této diplomové práce vybrána pouze jedna konkrétní a homogenní část produktu cestovního ruchu, kterou je oblast ubytovacích služeb. Přestože je ekonomický význam cestovního ruchu pro národní hospodářství značný, jednotlivé destinace, respektive země, musí neustále čelit stále sílící konkurenci na trhu mezinárodního cestovního ruchu. Konkurenceschopnost jednotlivých zemí je pak závislá
1
Destinaci definuje Bieger (2008:56) jako „geografický prostor (místo, region, vesnice), který si návštěvník (nebo segment návštěvníků) vybírá jako cíl své cesty“. Z uvedeného je tedy patrné, že destinací může být město, stát, nebo i celý kontinent, vždy záleží na konkrétním přístupu k tomuto pojmu. Pro účely této diplomové práce byla za destinaci zvolena Slovenská republika.
11
na mnoha faktorech, přičemž mezi nejvýznamnější patří faktory ekonomické, které ovlivňují jak stranu poptávky, tak stranu nabídky cestovního ruchu. Podle Candely a Figiniho (2012:97) je řízení konkurenceschopnosti destinace většinou založeno na třech dimenzích, mezi které patří cenová politika, politika kvality a propagační politika. S cenovou politikou v destinaci, tedy v tomto případě na Slovensku, pak neodmyslitelně souvisí politika daňová. Konkrétně daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) přímo
vstupuje
do
cen
produktů
cestovního
ruchu,
čímž
ovlivňuje
cenovou
konkurenceschopnost poskytovatelů produktů cestovního ruchu. To potvrzují například autorky Dombrovski a Hodžić (2010:138), podle kterých má z daní právě DPH nejsilnější vliv na
cestovní
ruch
konkurenceschopnost
a
ceny, zemí,
přičemž ve
vysoké
kterých
jsou
sazby
DPH
aplikovány.
podle O
nich
narušují
vlivu
zdanění
na konkurenceschopnost destinací se zmiňují také například Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:565), kteří konkrétně uvádějí, že „vysoké daně v jedné destinaci mohou také přimět návštěvníky k výběru destinací jiných“. Tato diplomová práce reaguje na uvedené skutečnosti a za cíl si klade formou případové studie na příkladu Slovenské republiky vyhodnotit vliv snížené sazby DPH u služeb poskytovaných v rámci cestovního ruchu na hlavní ukazatele odvětví cestovního ruchu a dané ekonomiky. Oblast ubytovacích služeb byla zvolena z toho důvodu, že jak uvádí asociace HOTREC2 (2008:29), výdaje na ubytování představují jednu z největších položek celkových výdajů návštěvníků (turistů)3 na jejich dovolenou, a tudíž mají nižší sazby DPH uvalené na toto odvětví a s tím spojené nižší ceny významný vliv na konečný počet příchozích návštěvníků. Slovenská republika pak byla jako destinace pro potřeby případové studie vybrána z toho důvodu, že se řadí společně s Dánskem a Velkou Británií mezi poslední členské země Evropské unie (dále jen „EU“), které neuplatňují na ubytovací služby sníženou sazbu DPH. V porovnání s ostatními členskými zeměmi je tak slovenský cestovní ruch zatížen daleko vyšší sazbou DPH, což například Kiss a kol. (2013:39) považuje za jednu z hlavních bariér rozvoje cestovního ruchu na Slovensku. 2
HOTREC (Hotels, Restaurants and Cafés in Europe / Asociace hotelů, restaurací a kaváren v Evropě, dále jen „HOTREC“). 3 V diplomové práci je dodržováno tradiční rozlišení mezi pojmy návštěvník a turista, přičemž návštěvníkem je v této práci myšlen jakýkoliv účastník cestovního ruchu přijíždějící do destinace, oproti tomu turistou se v této práci rozumí účastník cestovního ruchu, který se v destinaci zdrží alespoň 24 hodin, jinými slovy využije služeb ubytovacích zařízení v destinaci (blíže například Zelenka a Pásková (2012:372-373) či Palatková a Zichová (2014:12)).
12
Diplomová práce se člení na dvě základní části. První, teoreticky zaměřená část práce sestává ze dvou kapitol. První kapitola je zaměřena na význam cestovního ruchu pro národní hospodářství a jeho multiplikační efekt. Druhá kapitola je věnována daňové politice ve vztahu k cestovnímu ruchu se zaměřením na DPH jakožto jeden z důležitých faktorů majících vliv na konkurenceschopnost destinací na trhu mezinárodního cestovního ruchu, přičemž jsou v této kapitole také představeny zahraniční zkušenosti se snižováním DPH v oblasti cestovního ruchu a následně je diskutována také otázka efektivnosti a spravedlnosti vládní podpory formou snížené sazby DPH. Druhá část diplomové práce je koncipována prakticky a skládá se ze tří kapitol. První kapitola praktické části (tj. celkově třetí kapitola diplomové práce) se věnuje mezinárodní konkurenceschopnosti a vývoji slovenského cestovního ruchu. Vývoj slovenského cestovního ruchu je představen s využitím sekundární analýzy dat ze Štatistického úradu Slovenskej republiky (dále jen „ŠÚSR“), statistik Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky (dále jen „MDVRR“) a Národné banky Slovenska. Druhá kapitola praktické části (tj. celkově čtvrtá kapitola diplomové práce) představuje metodologii a výsledky výzkumu realizovaného v rámci diplomové práce za účelem identifikace důvodů současného stavu konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu a prokázání vlivu snížené sazby DPH na slovenský cestovní ruch4. V této kapitole se tedy jedná o primární analýzu dat. Poslední kapitola praktické části i celé diplomové práce je pak kapitolou stěžejní, ve které jsou představeny a vyhodnoceny potenciální přímé a další možné dopady snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby na hlavní ukazatele cestovního ruchu a veřejné finance, přičemž součástí této kapitoly je rovněž zohlednění multiplikačního efektu cestovního ruchu plynoucího z daného snížení sazby DPH.
4
Pro potřeby diplomové práce bylo realizováno dotazníkové šetření určené členům Zväzu hotelov a reštaurácií Slovenskej republiky (dále jen „ZHRSR“), tj. straně nabídky, nikoliv samotným spotřebitelům služeb, jak bylo původně předpokládáno v zadání diplomové práce, neboť po zhodnocení všech faktorů v průběhu tvorby práce bylo toto dotazníkové šetření vyhodnoceno jako přínosnější pro naplnění samotného cíle práce a v neposlední řadě také realizovatelnější.
13
1 VÝZNAM
CESTOVNÍHO
RUCHU
PRO
NÁRODNÍ
HOSPODÁŘSTVÍ 1.1 Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství Přestože bývá cestovní ruch považován za jedno z nejvýznamnějších odvětví řady národních hospodářství, jeho význam není jednoduché kvantifikovat či jinak vyjádřit, neboť jak uvádí například Palatková a Zichová (2014:106), jedná se o odvětví heterogenní a průřezové, které není ekonomicky ani statisticky uzavřené a naopak „zasahuje do řady dalších ekonomických i neekonomických činností a oborů“. Stabler, Papatheodorou a Sinclair (2010:200) ve stejném duchu zmiňují, že cestovní ruch je zvláštní druh odvětví, které je utvářeno mnoha jinými sektory propojenými skrze potřebu komplementarity poptávky, nikoliv odvětví, které by bylo charakteristické homogenní nabídkou služeb a zboží. Právě kvůli průřezovému charakteru cestovního ruchu se obecně rozlišují tři skupiny činností, a to podle významu cestovního ruchu pro jednotlivá odvětví. Franke a kol. (2012a:161) jednotlivé skupiny činností popisuje následovně: -
charakteristické činnosti cestovního ruchu jsou ty, které jsou na cestovním ruchu velmi závislé, jejichž hlavní produkce je pro cestovní ruch typická a které by pravděpodobně přestaly bez přítomnosti návštěvníků existovat nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila (například hotelové či rekreační služby);
-
činnosti související s cestovním ruchem jsou takové, u kterých by neexistence cestovního ruchu způsobila snížení produkce, avšak pro jednotlivé země mohou být odlišné (například kulturní služby);
-
nespecifické činnosti jsou zbytkovou skupinou, jejíž produkci cestovní ruch téměř neovlivňuje (například stavebnictví).
Jak uvádí Petrů (2007:47), význam a postavení cestovního ruchu v rámci národního hospodářství vyvozuje UNWTO (World Tourism Organization / Světová organizace cestovního ruchu, dále jen „UNWTO“) z podílů cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu, exportu, zaměstnanosti a investicích, přičemž komplexní význam cestovního ruchu podrobně zachycuje ekonomický účet odvětví – tzv. satelitní účet cestovního ruchu.
14
Pro úplnost je však důležité na tomto místě také zmínit, že někteří autoři naopak nahlížejí na cestovní ruch jako na samostatné a ucelené národohospodářské odvětví, neboť dle nich splňuje základní kritéria jako specializaci funkcí, speciální kvalifikační úroveň pracovníků v cestovním ruchu a specifický charakter materiálně-technické základny, blíže například Beránek a kol. (2013:35) či Petrů (2007:46). 1.1.1 Průmysl versus ekonomika cestovního ruchu Kromě výše uvedených specifických činností se rozlišují dále také tři ekonomické efekty cestovního ruchu v rámci národní ekonomiky, a to efekty cestovního ruchu přímé, nepřímé a indukované. Přímé efekty se objevují v odvětvích s cestovním ruchem přímo spojených (tam, kde se poskytovatel nebo zprostředkovatel služby přímo setkává s návštěvníkem) a jde například o zakoupení letenky, ski-pasu, pobytu v hotelu a další. Nepřímé efekty (neboli vyvolané či multiplikované) jsou patrné zejména v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Již tedy nejde o přímý kontakt s návštěvníkem, naopak se jedná například o poskytnutí marketingových nebo účetních služeb pro hotely či další podnikatelské subjekty cestovního ruchu. Indukované efekty jsou takové, díky kterým mají soukromý a veřejný sektor i domácnosti další příjmy5. (Palatková a Zichová, 2014:106) Jak již bylo zmíněno, cestovní ruch vstupuje do řady jiných odvětví a jako ucelené a statisticky jednoznačně podchytitelné hospodářské odvětví nebývá definováno. Proto se v praxi i v odborné literatuře rozlišuje tzv. průmysl cestovního ruchu a ekonomika cestovního ruchu. Průmysl cestovního ruchu definuje Beránek a kol. (2013:28) jako „souhrn odvětví (případně jejich částí) přímo uspokojujících potřeby účastníků cestovního ruchu a jejichž produkce je pro cestovní ruch charakteristická“6. Kromě odvětví, které můžeme zařadit do průmyslu cestovního ruchu, však existují také další odvětví, která se na první pohled nepodílejí na uspokojování potřeb poptávky cestovního ruchu, ale na cestovní ruch působí nepřímo skrze vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a pro rozvoj odvětví průmyslu cestovního ruchu. Beránek a kol. (2013:29) jako příklad těchto nepřímo ovlivňujících odvětví (činností) uvádí mimo jiné prodej pohonných hmot, 5
Palatková a Zichová (2014:106) uvádějí jako příklad situaci, kdy může dojít k nárůstu výdajů sektoru domácností vyvolaného zvýšením například příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. 6 Mezi taková odvětví patří například letecká doprava, ubytování, stravování a pohostinství, činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti (Beránek a kol., 2013:28).
15
prodej cestovních potřeb, výstavbu ubytovacích a rekreačních zařízení (stavebnictví), ale například i veřejnou správu. Petrů (2007:46) zmiňuje ve stejném duchu vedle stavebnictví navíc i zemědělství a lesnictví, která mají významný vliv na prostředí a jeho následné využití pro rekreační aktivity. Ekonomiku cestovního ruchu pak Beránek a kol. (2013:29) definuje jako „souhrn veškerých odvětví s přímým a nepřímým vlivem na cestovní ruch“. Obdobnou definici uvádějí též Palatková a Zichová (2014:107).
1.2 Multiplikátor cestovního ruchu Výše uvedené nepřímé efekty cestovního ruchu v sobě zahrnují tzv. multiplikační efekty, které však nejsou viditelné ihned (Palatková a Zichová, 2014:106). Petrů (2007:46-47) konkrétně uvádí, že k multiplikačním efektům na národní hospodářství dochází „na základě druhotného vlivu cestovního ruchu na rozvoj ostatních odvětví (…)“. Přímý (prvotní) vliv cestovního ruchu na národní hospodářství způsobují samotné výdaje účastníků cestovního ruchu na nákup zboží a především služeb v dané destinaci, naproti tomu nepřímý vliv je způsoben až tzv. druhotnými výdaji, které vznikají tak, že prvotní výdaje vytvoří příjem někoho jiného v destinaci (zejména rezidentů, podnikatelů a dalších), což následně povede „k řetězové reakci výdaje – příjmy – výdaje“ (Beránek a kol., 2013:131). Multiplikačnímu efektu cestovního ruchu se věnoval také Rusu (2011:70), podle kterého multiplikační efekt cestovního ruchu ve své nejjednodušší formě říká, „kolikrát oběhnou peníze utracené návštěvníkem ekonomikou dané země“ a multiplikátor konkrétně „měří dopad dodatečného výdaje přivedeného do ekonomiky“. Zelenka a Pásková (2012:359) dále multiplikátor cestovního ruchu definují jako „koeficient vyjadřující podíl přímých dopadů cestovního ruchu (příjmů, zaměstnanosti či investic) na celkových dopadech cestovního ruchu (přímých i nepřímých)“. Primární výdaje návštěvníků (například turistů v hotelu) jsou následně používány na financování investic (například do vybavení), na platy zaměstnanců, na nákup potravin a nejrůznějších služeb či na zaplacení účtů od dodavatelů, přičemž tito další příjemci (tj. zaměstnanci, dodavatelé hotelu a další) dále použijí takto získané peníze na uhrazení vlastních potřeb či na zaplacení svých vlastních účtů, což znamená, že prvotní výdaje návštěvníků jsou použity několikrát a ve výsledku jsou alokovány do nejrůznějších sektorů národní ekonomiky, a tím pádem generují stále nové příjmy (Rusu, 2011:73).
16
Konkrétní působení těchto přímých, nepřímých a indukovaných efektů cestovního ruchu v dané ekonomice lze znázornit prostřednictvím následujícího schématu. Obrázek 1: Přímé, nepřímé a indukované efekty cestovního ruchu
Pramen: Palatková a Zichová (2014:107)
Z obrázku 1 můžeme vidět, že primární výdaje návštěvníka v dané destinaci přímo plynou do okruhu služeb, které nakupuje on sám, a v tomto případě mluvíme o efektech cestovního ruchu na tzv. přímá odvětví (průmysl cestovního ruchu), vidíme tedy přímé efekty (Palatková a Zichová, 2014:106). V obrázku 1 jsou následně představeny nepřímé a indukované efekty plynoucí z návštěvníkovy primární útraty v hodnotě 200 CZK v restauraci. Můžeme vidět, že „restauratér musí zaplatit zaměstnance, nakoupit pojišťovací služby, odvést daně, počítat s investicemi i s realizací zisku. Dodavatelé restaurace však již nevstupují do přímého 17
kontaktu s účastníkem turismu, ale s restauratérem, a vlivy turismu jsou tedy nepřímé a v případě zaměstnance indukované“ (Palatková a Zichová, 2014:106). Obdobně pojímá multiplikační efekt také Beránek a kol. (2013:133), který rozlišuje zdroje přílivu prostředků od účastníků cestovního ruchu do dané ekonomiky na příjmy „přímé“, „nepřímé“ a „stimulované (podněcované)“, tedy jinými slovy rovněž indukované. Vanhove (2011:240) dále označuje v souvislosti s multiplikačním efektem cestovního ruchu nepřímé a indukované efekty společně jako efekty „sekundární“. Při zohledňování multiplikačního efektu je však nutné uvažovat také určité ztráty, neboť jak uvádí Beránek a kol. (2013:133), „suma peněžních prostředků, kterou účastník cestovního ruchu vydá a podnik ji získá, nejde opětovně do ekonomiky země (regionu) celá“. Beránek a kol. (2013:133) rozlišuje tři druhy takových ztrát: -
„ztráty z importu (koupě importované produkce)“;
-
„úspory podnikatele / firmy“;
-
„daně (ty představují ztrátu pro firmu, ale jsou zdrojem příjmu státního rozpočtu a stát získané prostředky přerozdělí mezi subjekty tak, že mohou být dále použity na nákup zboží a služeb)“.
Pro kvantifikaci multiplikátoru cestovního ruchu se následně používají nejrůznější vzorce, z nichž
nejlépe
zobrazuje
vztahy
představené
v obrázku
1
vzorec
následující,
viz Vanhove (2011:241) či Snak, Baron, Neacşu (2001)7: K = (přímé efekty + nepřímé efekty + indukované efekty) / přímé efekty, kde K = multiplikátor cestovního ruchu. Příjmový multiplikátor cestovního ruchu v každé zemi dále dle Beránka a kol. (2013:135) závisí na procentu výše představené ztráty, což v praxi znamená, že multiplikátor bude například menší v zemích, které jsou významně závislé na importu, naopak vysoký bude multiplikátor v těch zemích, kde se jen málo prostředků vynakládá na import. Jak následně Beránek a kol. (2013:135) dodává, v praxi se hodnota příjmového multiplikátoru pohybuje v rozmezí 100 – 250 % z přímých výdajů účastníků cestovního ruchu.
7
In Rusu (2011:74).
18
Přestože však v odborné literatuře najdeme vícero vzorců pro výpočet multiplikátoru cestovního ruchu, samotná kvantifikace multiplikačního efektu je velmi obtížná a problematická, neboť výzkumy zaměřující se na exaktní měření multiplikačního efektu cestovního ruchu v ekonomice se potýkají s častými omezeními, mezi které mohou patřit dle Horwath Tourism & Leisure Consulting (1981)8 například: 1. Nedostatek relevantních dat, který je spojen se skutečností, že cestovní ruch je tzv. multi-produktovým odvětvím, které zasahuje do řady dalších samostatných sektorů národní ekonomiky, a naproti tomu data, která jsou snadno dostupná, neanalyzují danou ekonomiku dostatečně podrobně; 2. Zjednodušující předpoklady a omezení, která se objevují ve většině multiplikačních analýz; 3. Existence omezení strany nabídky, což znamená, že většina multiplikačních studií předpokládá, že nabídka je elastická ve všech sektorech ekonomiky, tudíž že dokáže uspokojit nárůst poptávky způsobený impulsem pocházejícím z cestovního ruchu, což však ve skutečnosti není možné ve všech sektorech ekonomiky z důvodu nejrůznějších technických omezení; 4. Využívání homogenní spotřební funkce, což je spojeno s tím, že většina multiplikačních modelů předpokládá, že zvýšený (indukovaný) příjem domácností bude následně utrácen za stejné statky jako před zvýšením, což však ve skutečnosti nemusí nastat, neboť zvýšený příjem může být využíván na nákup naprosto odlišného typu statků; 5. Rychlost transakcí v dané ekonomice, která je spojena s faktem, že statické multiplikační modely neberou v úvahu skutečnost, že multiplikační efekt se neprojeví v ekonomice ihned, ale až po určité době, jejíž délka závisí právě na rychlosti transakcí v dané ekonomice. Je však důležité na tomto místě zmínit, že kromě příjmového multiplikátoru představeného výše mohou v cestovním ruchu vznikat i další multiplikátory, jako například multiplikátor výrobní, investic, vládních výdajů či zaměstnanosti (Palatková a Zichová, 2014:106). Pokud tedy chceme zjistit celkový reálný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství, musíme zahrnovat jak přímé, tak i dodatečné (tj. nepřímé a indukované) vlivy cestovního ruchu (Beránek a kol., 2013:133).
8
In Rusu (2011:74-75).
19
2 DANĚ A CESTOVNÍ RUCH Daně ve vztahu k cestovnímu ruchu představují poměrně složitou tematiku, neboť významně ovlivňují chování jak nabízejících, tak poptávajících, přičemž cestovní ruch je, jak bylo zmíněno výše, jevem, který je charakteristický mnohými odlišnostmi na straně poptávky i na straně nabídky. Z pohledu poptávky po cestovním ruchu je nutné zmínit, že předmětem spotřeby jsou služby (ty tvoří její rozhodující část), ale také hmotné statky, přičemž samotná spotřeba se vyznačuje zejména tím, že se uskutečňuje mimo místo trvalého bydliště, realizuje se hlavně ve volném čase a od běžné spotřeby se motivy spotřeby v cestovním ruchu liší cílem, rozsahem i strukturou (Petrů, 2007:43). Nabídku cestovního ruchu zase tvoří velmi početná množina služeb (například ubytovací služby, stravovací služby, doprava, turistické a sportovní atrakce, služby kulturních zařízení a mnohé další), ale i hmotných statků (například potraviny, turistické předměty, aj.). Daňová politika jednotlivých zemí je navíc v oblasti cestovního ruchu často velmi odlišná a rovněž v čase se může dosti měnit. Vlády volí nejrůznější taktiky při zavádění tzv. turistických daní. Některé země zavádějí daně nové (ve formě nejrůznějších turistických poplatků)9, jiné země naopak volí spíše cestu snižování daní v cestovním ruchu (například právě snížením sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu). Zdanění v cestovním ruchu se ze zahraničních autorů podrobně věnovali například Stabler, Papatheodorou a Sinclair (2010:123), kteří sledovali jak vlivy nepřímého zdanění, tak i vlivy daní přímých. V souvislosti s přímými daněmi (například daně z příjmů) autoři zmiňují tradičně důchodový a substituční efekt. Převáží-li efekt důchodový, zvýší lidé nabídku práce, aby dosáhli na stejnou úroveň spotřeby jako doposud, což se promítne do poklesu celkového volného času (tedy i času vyčleněného na aktivity cestovního ruchu), nemusí se však nutně promítnout také do poklesu celkových výdajů na cestovní ruch10. Jestliže však převáží efekt substituční, lidé budou snižovat nabídku práce a budou si naopak užívat více volného času, ovšem celkový důchod jim klesne, což se může promítnout také v poklesu výdajů na cestovní ruch11. (Stabler, Papatheodorou a Sinclair, 2010:123)
9
Pro ilustraci například Leiper (2004:230) uvádí, že v řadě asijských zemí (destinací) jsou uvalovány tzv. daně ze služeb na restaurace určené primárně zahraničním návštěvníkům, přičemž sazba daně bývá ve většině případů ve výši 10 %. 10 Lidé totiž mohou volit namísto delších zájezdů zájezdy a dovolené kratší či například volit rychlejší dopravní prostředky (Stabler, Papatheodorou a Sinclair, 2010:123). 11 Což může razantně snížit poptávku po luxusních turistických službách a zvýšit poptávku po levnějších typech dovolené (Stabler, Papatheodorou a Sinclair, 2010:123).
20
Obecně můžeme říci, že přímé daně ovlivňují cestovní ruch nepřímo, a to skrze protichůdný vztah mezi volným časem a prací, avšak nepřímé daně uvalené na zboží a služby poskytované v rámci cestovního ruchu12 ovlivňují spotřebu v cestovním ruchu přímo, neboť vstupují do cen zboží a služeb spotřebovávaných samotnými návštěvníky v destinaci (Stabler, Papatheodorou a Sinclair, 2010:123).
2.1 Důvody pro zdanění cestovního ruchu Z autorů, kteří se věnovali důvodům pro zavádění zdanění v cestovním ruchu, jmenujme například Maka (2006)13, který rozlišuje čtyři základní důvody, proč turistické daně zavést: 1.
diverzifikace daňové základny;
2.
přenesení daňové zátěže na zahraniční návštěvníky;
3.
zdanění nadměrných příjmů z cestovního ruchu za účelem přispět také místním obyvatelům, kteří v cestovním ruchu nepodnikají;
4.
náprava tržních selhání.
Pro naplnění druhého z citovaných důvodů, tj. aby se daň skutečně přenesla na zahraniční návštěvníky a představovala tak pro domácí zemi čistý přínos, musí být podle Vanhova (2011:140) splněny dvě podmínky, a to, aby zaprvé daň skutečně dopadala na spotřebitele a za druhé ten zároveň pocházel z jiné země, než která daň zavedla. Vanhove (2011:140) současně upozorňuje, že „vlády si ne vždy uvědomují, že vysoké daně zvyšují náklady turistických produktů a mohou tak odradit lidi od cestování.“ Může tedy dojít k situaci, kdy daně nakonec zaplatí domácí návštěvníci na rozdíl od těch zahraničních, neboť mají obě skupiny naprosto odlišnou cenovou elasticitu poptávky. Kromě toho může ale také dojít k situaci, že daň nedopadne na žádnou ze skupin návštěvníků, neboť celé daňové břemeno ponese strana nabídky. I v cestovním ruchu totiž platí klasické mikroekonomické pravidlo, že daň zaplatí ten tržní segment, který má nejnižší cenovou elasticitu. Před samotným přijetím rozhodnutí, jaké daně a v jaké výši v cestovním ruchu zavést, si musí vlády jednotlivých zemí tedy nejprve zodpovědět otázku, jaká je cenová elasticita jejich návštěvníků, a to jak domácích, tak zahraničních, a také cenová elasticita nabízejících v dané zemi. Je logické, že země s dlouholetou turistickou tradicí a pestrou turistickou nabídkou si mohou dovolit zavádět daně vyšší, neboť jsou natolik exkluzivní, že pro návštěvníky nebude hrát cena tak závažnou roli. Takové země disponují jinými konkurenčními výhodami, jako jsou 12 13
Takovým typem daní je například právě DPH uvalená na ubytovací služby. In Vanhove (2011:140).
21
například jedinečné přírodní podmínky, cenné historické a kulturní památky či vysoký standard kvality poskytovaných služeb. Naopak země, které nemají dlouholetou zkušenost s cestovním ruchem a chtějí tradičním turistickým velmocím teprve začít konkurovat, ač nedisponují tak exkluzivními lokalizačními ani realizačními faktory, budou jako nástroj zvyšování konkurenceschopnosti využívat právě nižší úroveň zdanění v cestovním ruchu, která se promítne do nižších cen zboží a služeb v destinaci a následně do vyšší cenové konkurenceschopnosti. Dalšími autory, kteří ve své práci rozebírali důvody zavádění daní v cestovním ruchu, byli Jensen a Wanhill (2002)14, kteří vymezili důvody tři: 1.
příležitost pro veřejný sektor (na lokální i státní úrovni) generovat značné zisky s minimálními politickými náklady15;
2.
náprava problému pramenícího z nemožnosti uplatnění tzv. principu „uživatel platí“16;
3.
náprava tržních selhání plynoucích z cestovního ruchu v destinaci (například turistické externality).
Na problém s uplatňováním principu „uživatel platí“ v cestovním ruchu upozorňují rovněž autoři Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:23), kteří vychází z faktu, že rozvoj cestovního ruchu závisí v prvé řadě na přírodních podmínkách v destinaci, ale dále také na veřejně poskytovaných a veřejných statcích, které jsou financovány z daní místních obyvatel, avšak užívány i zahraničními návštěvníky. Autoři tak zmiňují, že zavedením speciálních turistických daní se umožní přenést daňové břemeno na všechny, kteří těchto služeb veřejného sektoru využívají (tedy i na návštěvníky zahraniční). Obdobně se k tomuto problému vyjadřuje také Leiper (2004:230), podle kterého „zdanění návštěvníků může být považováno za spravedlivé, neboť využívají mnoho veřejných zařízení a služeb bez placení, a pokud budou zdaněni, například daní ze zboží a služeb, přispějí tak k nákladům“. Rovněž Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:557) shrnuli šest hlavních důvodů pro zdaňování cestovního ruchu:
14
In Stabler, Papatheodorou a Sinclair (2010:124). Daně totiž z velké části platí zahraniční návštěvníci, kteří nejsou součástí voličské základny v dané zemi (Jensen a Wanhill, 2002). 16 Například služby policie či nejrůznější další veřejné služby v destinaci využívají kromě domácích obyvatel (kteří za ně však platí daně) také zahraniční návštěvníci. Tím, že se v destinaci zavedou daně z cestovního ruchu, docílí se jednoduše toho, že část nákladů na veřejné služby pokryjí rovněž návštěvníci zahraniční (Jensen a Wanhill, 2002). 15
22
1.
financování investic ve veřejné infrastruktuře;
2.
diverzifikace a rozšíření daňové základny;
3.
prevence narušení daňové základny;
4.
přenesení daňového břemene na nerezidenty (zahraniční návštěvníky);
5.
umožnění místním obcím podílet se na vysokých ziscích společností podnikajících v cestovním ruchu;
6.
náprava tržních selhání.
Hysi a Koçiu (2015:5) rovněž zmiňují argument, že „zdanění statků, které spotřebovávají návštěvníci, může pomoci zvýšit daňové příjmy daného státu a přenést daňové břemeno z rezidentů na zahraniční návštěvníky“. V neposlední řadě se důvodům zdanění v cestovním ruchu věnovali také autoři Candela a Figini (2012:536), kteří zdůrazňují význam daní v destinaci zejména při produkci veřejných statků, nápravě externalit, tvorbě právního a regulačního rámce, zajišťování veřejné správy, která kontroluje a řídí destinaci, při monitorování a ochraně životního prostředí a při financování projektů rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Obdobně se o významu daní v cestovním ruchu zmiňuje také Tribe (2011:288). Vidíme tedy, že mezi jednotlivými autory obecně panuje shoda v důvodech pro zavádění turistických daní. Spíše než v důvodech samotných se od sebe liší v podrobnosti jejich rozpracování. Z českých autorů se tématu daňového zatížení a daňových efektů v cestovním ruchu věnovaly například Palatková a Zichová (2014:117), které vymezují dva krajní přístupy ke zdanění v cestovním ruchu. První z přístupů považuje produkty cestovního ruchu za zbytné (luxusní) statky, které se doporučuje hodně zdaňovat (Palatková a Zichová, 2014:117). Druhý z přístupů bude popsán v následující podkapitole.
2.2 Důvody proti zdanění cestovního ruchu Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:564) se ve své publikaci věnovali také důvodům proti zdaňování cestovního ruchu a vymezili dva klíčové argumenty proti tomuto zdanění: 1.
„daně mohou vést ke snížení ekonomické aktivity“;
2.
„daně vedou k tzv. odvetným úderům ostatních destinací“.
23
Snížení ekonomické aktivity nastane primárně z toho důvodu, že zavedením daní se destinace pro návštěvníky zdraží, což sníží její cenovou konkurenceschopnost a následně počet návštěvníků i jejich výdajů. Toto snížení navíc může vyústit v pokles produkce na straně nabídky, tedy i v pokles příjmů a zaměstnanosti v cestovním ruchu, ale i v souvisejících odvětvích. Odvetnými údery se pak myslí situace, kdy jedna destinace zavádí zdanění některých nerezidentů (například v podobě zavádění víz) a jiná země to považuje za nespravedlivé vůči svým občanům, tak přistoupí k tzv. odvetnému zdanění17 (například taktéž zavede víza). (Dwyer, Forsyth a Dwyer, 2010:565-569) Dále můžeme v souvislosti s argumenty proti zdanění cestovního ruchu uvést druhý z krajních přístupů ke zdanění cestovního ruchu vymezených Palatkovou a Zichovou (2014:117), který oproti prvnímu zastává výrazně nižší úroveň zdanění služeb cestovního ruchu, neboť cestovní ruch vnímá jako významné hospodářské odvětví „s vysokou cenovou elasticitou, s efekty regionálními, s efekty v oblasti malého a středního podnikání, s efekty vytváření pracovních míst a dalšími“. O vysoké cenové elasticitě jako argumentu proti vysokému zdanění služeb cestovního ruchu se zmiňují také Hysi a Koçiu (2015:5), kteří uvádějí tzv. klasické pravidlo, které říká, že nejvíce by se měly danit statky s nejnižší cenovou elasticitou. Jak dále bude rozvedeno, poptávka po cestovním ruchu je charakteristická právě poměrně vysokou cenovou elasticitou, tudíž by zvýšení daňového zatížení vedlo k proporcionálně většímu poklesu poptávky, což by se v konečném důsledku mohlo negativně projevit i na celkovém daňovém výnosu. Obecně se také radí zdaňovat statky s nežádoucími externími vlivy. Co se týče negativních externalit, ty nelze v případě cestovního ruchu zanedbat (například znečišťování životního prostředí, narušení každodenního života místních obyvatel aj.), ovšem pozitivní efekty (například společenské či ekonomické) v řadě zemí významným způsobem převažují.
2.3 Daň z přidané hodnoty jako faktor ovlivňující konkurenceschopnost na mezinárodním trhu cestovního ruchu Mezinárodní konkurenceschopnost v cestovním ruchu je v posledních letech velmi frekventovaným pojmem. Palatková (2014:239) dokonce považuje zesílení konkurenčního prostředí za jeden z hlavních trendů na straně nabídky cestovního ruchu a akcentuje
17
Názorným příkladem bylo zavedení víz státy Keňa a Tanzanie pro britské návštěvníky v reakci na uvalení víz pro jejich vlastní obyvatele ze strany Velké Británie (Dwyer, Forsyth a Dwyer, 2010:568).
24
především nárůst cenové konkurence. Tradiční destinace musejí v současnosti odolávat náporu nově vznikajících destinací v rozvojových zemích, jejichž tempo růstu je velmi vysoké. Palatková (2014:239) upozorňuje na silný nárůst konkurence zejména ze strany asijských destinací. Rovněž asociace HOTREC (2008:26) upozorňuje, že země EU (tedy již tradiční destinace) musí aktuálně čelit velmi silné konkurenci ze strany třetích zemí a konkrétně uvádí, že proto, aby mohl být evropský cestovní ruch i nadále schopný konkurovat těmto třetím zemím, měly by být cestovní ruch a v jeho rámci zejména ubytovací služby zdaňovány sníženou sazbou DPH. Co si však pod konkurenceschopností vlastně představit? A jak konkrétně vypadá konkurenceschopná destinace? Podle Ritchieho a Crouche (2003:2) je konkurenceschopnou taková destinace, která je schopna i nadále zvyšovat návštěvnost a s ní spojené turistické výdaje, návštěvníkům poskytuje nezapomenutelné a kvalitou odpovídající služby, a to výdělečným způsobem za stálého zvyšování kvality života domácích obyvatel a zachování přírodních zdrojů pro budoucí generace (tedy za předpokladu tzv. trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu). Konkurenceschopnost jednotlivých destinací je pak závislá na mnoha faktorech, z nichž cena bývá obecně považována za jeden z nejdůležitějších. Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:768) dokonce
tvrdí,
že
„cenová
konkurenceschopnost
je
jedním
z klíčových
aspektů
konkurenceschopnosti destinace“. Obdobně se vyjadřují také Dombrovski a Hodžić (2010:137), podle kterých je významným faktorem ve výběru destinace kromě přírodních předpokladů a dostatečné turistické infrastruktury také právě cena (a to zejména cena za ubytování a stravování), neboť „návštěvníci mají tendenci si vybírat zemi s příznivějšími cenami“. Na cenu jako determinantu konkurenceschopnosti destinace pak působí mnohé vlivy, mezi které patří například směnné kurzy, inflace a všeobecná úroveň cen, úroveň mezd, výkonnost sektoru cestovního ruchu, ceny pohonných hmot a v neposlední řadě právě struktura a úroveň zdanění v destinaci (Dwyer, Forsyth a Dwyer, 2010:768-769). Obdobně k tematice přistupuje také Palatková (2014:19), která v souvislosti se změnou cenové úrovně v odvětví cestovního ruchu vymezuje vzájemnou závislost mezi cenovou úrovní zahraniční destinace a úrovní poptávky po službách a zboží spotřebovávaných při účasti na mezinárodním cestovním ruchu. Změnu cenové úrovně v dané destinaci může podle ní ovlivnit kromě například devizového kurzu či deregulací některých regulovaných služeb také právě změna daňového zatížení (Palatková, 2014:19). 25
Vzhledem k tomu, že daňová politika může přímo ovlivňovat ceny v cestovním ruchu, dochází Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:772) k závěru, že může ovlivnit následně i zmiňovanou konkurenceschopnost celé destinace. Konkurenceschopnost jednotlivých zemí v cestovním ruchu je na mezinárodní úrovni pravidelně (každé 2 roky) měřena prostřednictvím indexu konkurenceschopnosti cestovního ruchu (tzv. TTCI, Travel & Tourism Competitiveness Index), který vypracovává Světové ekonomické fórum (anglicky World Economic Forum, dále jen „WEF“) ve spolupráci se svými klíčovými partnery, mezi které patří například významné mezinárodní organizace cestovního ruchu jako již zmiňovaná UNWTO či WTTC (World Travel & Tourism Council / Světová rada cestování a cestovního ruchu). Tento index se aktuálně skládá ze čtyř podindexů (1. příznivé prostředí; 2. politika cestovního ruchu a podmínky pro jeho rozvoj; 3. infrastruktura; 4. přírodní a kulturní zdroje) kalkulovaných na základě dalších indikátorů, mezi kterými nechybí právě indikátor cenová konkurenceschopnost a indikátor podnikatelské prostředí, v rámci kterého se hodnotí daňová politika a měří se efekty zdanění v dané zemi (WEF, 2015:4). Rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci je tedy podmíněn nejen vhodnými přírodními podmínkami, ale také podmínkami ekonomickými, z nichž právě volba sazby DPH se jeví jako velmi důležitá, neboť přímo vstupuje do cen produktů. Například Dombrovski a Hodžić (2010:137) ve své studii docházejí k jednoznačnému závěru, že „sazba DPH ovlivňuje ceny a následně také konkurenceschopnost země“. 2.3.1
Komparace sazeb daně z přidané hodnoty v Evropské unii
V EU se, jak zmiňuje Široký (2013:135), jednotlivé členské státy snaží již od úplného počátku ekonomické integrace o harmonizaci v oblasti nepřímých daní, především pak o harmonizaci DPH, a to s cílem zajištění bezproblémového fungování jednotného vnitřního trhu EU. Nerudová (2014:45-53) rozděluje harmonizační proces DPH v EU do dvou fází, přičemž v první fázi (tzv. strukturální harmonizace), která je dnes již úspěšně ukončena, šlo o samotné zavedení jednotného systému nepřímého zdanění (tedy o zakomponování DPH do daňových systémů všech členských zemí EU), ve druhé fázi pak šlo o harmonizaci sazeb DPH. Podle Nerudové (2014:53) však naráží druhá z fází, tj. fáze harmonizace sazeb DPH, na následující problémy: -
„harmonizace sazeb je členskými zeměmi chápána jako zasahování do národní suverenity“; 26
-
„daňové sazby mohou být nástrojem fiskální politiky a jejich harmonizace tedy nenechává prostor pro ovlivňování agregátní poptávky a nabídky“;
-
„harmonizace sazeb může výrazně ohrozit příjmové stránky rozpočtů v zemích, ve kterých výběr nepřímých daní tvoří podstatnou část příjmů státního rozpočtu“;
-
„neochota Evropské komise právně vymáhat a zajistit implementaci směrnic do národních daňových systémů“;
-
„národní tradice, kterých se členské země vzdávají jen těžko“.
Právě proto najdeme ještě dnes i přes snahy o sjednocování mnohé rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU v počtu i výši sazeb DPH (viz příloha 1: Sazby DPH aplikované jednotlivými zeměmi EU). Zaměříme-li se pak konkrétně na cestovní ruch, zjistíme, že v této oblasti jsou rozdíly v aplikaci a výši sazeb mezi členskými zeměmi EU mnohdy velmi značné. Konkrétní sazby DPH aplikované jednotlivými státy EU na hotelové ubytování v roce 2015 můžeme vidět v přiloženém grafu 1. Graf 1: Výše sazeb DPH uvalených na hotelové ubytování v zemích EU18
25 25 20 20 20
18 15
15
13
12 12 10 10 10 10 10 9,5 9 9 9 9 9 9
10 5
8
7 7
6 6 6 6 3
Dánsko Slovenská republika Velká Británie Maďarsko Česká republika Chorvatsko Litva Švédsko Španělsko Francie Itálie Rakousko Finsko Slovinsko Bulharsko Estonsko Irsko Kypr Lotyšsko Rumunsko Polsko Německo Malta Belgie Řecko Nizozemí Portugalsko Lucembursko
0
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z European Commission: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, 2015:5 [online]
18
Data platná k 1. 9. 2015.
27
Členské státy EU byly v grafu seřazeny podle výše sazby DPH uvalené na hotelové ubytování, a to sestupně, tedy od nejvyšších hodnot sazby po hodnoty nejnižší. Vidíme, že nejvyšší sazbu DPH uvalilo na hotelové ubytování Dánsko, které má také jako jediná členská země EU uzákoněnou sazbu jednotnou (základní) ve výši 25 %. Na opačném konci grafu se s nejnižší sazbou DPH nachází Lucembursko, které jako jediné ze zemí EU uvalilo na hotelové ubytování dokonce tzv. super sníženou sazbu, a to ve výši 3 %. V rámci jednoduché statistické analýzy19 dat uvedených v grafu 1 bylo zjištěno, že průměrná sazba DPH20 v EU uvalená na hotelové ubytování dosahuje výše 10,63 %. Mediánovou (tj. prostřední) sazbou DPH je sazba ve výši 9,25 %, což mimo jiné prokazuje skutečnost, že více než polovina členských zemí EU uvaluje na hotelové ubytování sazbu DPH nižší než průměrnou. Nejčastěji uvalenou sazbou na hotelové ubytování v EU je pak sazba devítiprocentní21. Co se Slovenské republiky týče, ta společně s Velkou Británií uvaluje na hotelové ubytování druhou nejvyšší sazbu DPH v EU, sazbu dvacetiprocentní (tj. sazbu ve výši téměř dvojnásobku evropského průměru). Slovenská republika, Velká Británie a Dánsko jsou také jediné tři země EU uvalující na hotelové ubytování sazbu základní. Všechny ostatní členské země EU podporují různou měrou svá odvětví hotelnictví prostřednictvím snížené sazby DPH. Poslední statistickou veličinou, která byla z uvedeného souboru dat vypočítána, je směrodatná odchylka, která vypovídá o míře variability celého souboru. Pro sazby DPH uvalené v EU na hotelové ubytování vyšla hodnota směrodatné odchylky rovna 4,86 22, což vypovídá o tom, že se hodnoty sazeb DPH průměrně odchylují od svého aritmetického průměru o 4,86 procentních bodů. Právě takovéto rozdíly v aplikaci sazeb DPH v odvětví cestovního ruchu mohou být vnímány jako nástroj konkurenčního boje v prostředí mezinárodního trhu cestovního ruchu, na což odkazují mnozí autoři. Například Vanhove (2011:141) upozorňuje, že konkrétně daně mohou být využívány jako instrument pro soutěžení mezi jednotlivými destinacemi a sám se na obrovské rozdíly v sazbách DPH uplatňovaných jednotlivými státy EU v hotelnictví odkazuje. 19
Výpočty byly provedeny pomocí programu MS Excel. Vypočtena jako aritmetický průměr ze souboru sazeb DPH aplikovaných členskými zeměmi EU; hodnota aritmetického průměru zaokrouhlena na 2 desetinná místa. 21 Vypočteno pomocí statistické veličiny modus. 22 Zaokrouhleno na 2 desetinná místa. 20
28
Výše uvedených pět faktorů znesnadňujících harmonizaci sazeb DPH vymezených Nerudovou (2014:53) bychom tedy v oblasti cestovního ruchu mohli rozšířit o faktor šestý, kterým by byl boj o zvyšování konkurenceschopnosti cestovního ruchu mezi jednotlivými členskými zeměmi právě skrze rozdílné výše sazeb DPH. 2.3.2 Zahraniční zkušenosti s vlivem daně z přidané hodnoty na cestovní ruch Efekty snižování sazby DPH uvalené na služby odvětví cestovního ruchu jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti na trhu mezinárodního cestovního ruchu dokonale ilustruje studie Manenteho a Zanetteho (2010)23, kteří se věnovali makroekonomickým důsledkům snížení sazby DPH z 10 % na 5 % v italském hotelnictví a restauračních službách. Autoři ve své studii využili následující proměnné a hypotézy: -
Celková poptávka po hotelových a restauračních službách v Itálii v roce 2007
-
Situace dokonalé konkurence
-
Elasticita nabídky: ES = 1,5 nebo 2,0
-
Elasticita poptávky: ED = -1,06 (stanovena jako průměr elasticit poptávky domácích a zahraničních návštěvníků)
Ve své studii dospěli Manente a Zanette (2010) k následujícím výsledkům: -
Změna ceny spotřebitele: snížení o 2,7 % až 3 %
-
Změna ceny výrobce: zvýšení o 1,6 % až 1,9 %
-
Nárůst počtu turistů (počet přenocování): zvýšení o 2,8 % až 3,2 %
Snížení sazby DPH z 10 % na 5 % tedy vedlo ke snížení cen, jež návštěvníci platí za služby, dále ke zvýšení cen, jež obdrží výrobci, a v neposlední řadě došlo především k nárůstu poptávky (vyjádřeno jako nárůst počtu přenocování). V této studii se tedy potvrdil předpoklad snížení sazby DPH jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti. Ve stejném duchu se o dopadech snížení sazby DPH na cestovní ruch zmiňují také Dombrovski a Hodžić (2010:138), podle kterých povedou nižší ceny v destinaci, kterých je dosaženo snížením sazby DPH, ke zvýšení poptávky po cestovním ruchu, dále ke zvýšení produkce i spotřeby v cestovním ruchu, ale také k navýšení příjmů státního rozpočtu. Dombrovski a Hodžić (2010:137) pro znázornění vlivu DPH na ceny hotelového ubytování ve své studii využily pro srovnání jako příklad Lucembursko, Dánsko a Chorvatsko. Autorky
23
In Vanhove (2011:143).
29
si pro ilustraci stanovily situaci, kdy by cena za 1 noc hotelového ubytování bez DPH činila 100 Euro. Při následném započítání DPH do cen hotelového ubytování by tedy 1 noc v hotelu v Lucembursku stála 103 Eur, v Dánsku 125 Eur a v Chorvatsku 110 Eur24. Z těchto jednoduchých propočtů vyplývá, že Lucembursko je se svojí tříprocentní sazbou DPH nejvíce konkurenceschopné. Můžeme vidět, že cena za stejné služby by byla v Chorvatsku jen kvůli rozdílné sazbě DPH vyšší o 7 Eur a v Dánsku dokonce o 22 Eur. Podle Dombrovski a Hodžić (2010:137) je tedy zřejmé, že „sazba DPH silně ovlivňuje cenu služeb“. Následně Dombrovski a Hodžić (2010:137) ve své studii předpokládaly cenovou elasticitu poptávky ve výši -1,5, kterou interpretovaly tak, že poptávané množství po hotelovém ubytování by se v Lucembursku při zavedení sazby DPH snížilo o 4,5 %, v Dánsku o 37,5 % a v Chorvatsku o 10 %25. Vidíme tedy, že autorky předpokládaly vysokou citlivost cestovního ruchu na změny ve výši zdanění, a za takovéhoto předpokladu došly k závěru, že pokud se na hotelové ubytování uvalí vysoká sazba DPH, dojde ke značnému poklesu poptávaného množství (Dombrovski a Hodžić, 2010:137). Mluvíme-li tedy o ceně turistického zboží a služeb jako o jednom z hlavních faktorů konkurenceschopnosti v cestovním ruchu, je nutné si uvědomit, že tuto cenu mohou z daní ovlivnit nejvíce právě daně nepřímé (tedy DPH). Jestliže se zdaněním zvýší ceny domácího zboží a služeb určených jak pro domácí trh, tak i pro export, bude tento cenový nárůst ztlumen následnou depreciací směnného kurzu a cenová konkurenceschopnost domácí destinace by tak měla zůstat relativně nezměněna. Avšak daně jako právě DPH jsou typicky uvalovány na zboží a služby prodávané v tuzemsku a nikoliv na exportní zboží. Zvýšení sazby DPH tedy neovlivní většinu exportních odvětví s výjimkou právě cestovního ruchu. Směnný kurz nebude ovlivněn, ale ceny zahraničním i domácím návštěvníkům vzrostou a země tak postupně ztratí svoji konkurenceschopnost. U zemí, jejichž daňový systém je z velké míry založen právě na daních nepřímých (DPH), se tak očekává výrazně slabší konkurenceschopnost v prostředí mezinárodního cestovního ruchu. (Dwyer, Forsyth a Dwyer, 2010:769) Rovněž Candela a Figini (2012:538) upozorňují, že zavádění daní vstupujících do cen turistických produktů může ovlivnit konkurenceschopnost destinace, neboť tyto změněné ceny ovlivní rozhodování návštěvníků ohledně jejich výdajů. 24
Dombrovski a Hodžić (2010:137) využily ve své studii sazby DPH aplikované na hotelové ubytování ve vybraných zemích v roce 2010, tj. v Lucembursku 3 %, v Dánsku 25 % a v Chorvatsku 10 %. 25 Za předpokladu, že ostatní proměnné by zůstaly nezměněny (tzv. ceteris paribus).
30
Výše uvedené poznatky ilustruje následující tabulka 1, ve které jsou uvedeny reálné zkušenosti pěti vybraných zemí EU se snižováním a zvyšováním sazeb DPH v odvětví cestovního ruchu z let 2009 – 2012. Tabulka 1: Zahraniční zkušenosti se snižováním a zvyšováním sazby DPH v odvětví cestovního ruchu Země EU a rok zavedení opatření Francie, 2009
Opatření
Následky opatření
Snížení sazby DPH na restaurační služby z 19,6 % na 5,5 %
Německo, 2010
Snížení sazby DPH na ubytovací služby z 19 % na 7 %
Belgie, 2010
Snížení sazby DPH na restaurační služby z 21 % na 12 %
Švédsko, 2012
Snížení sazby DPH na restaurační služby z 25 % na 12 %
Lotyšsko, 2009
Zvýšení sazby DPH na ubytovací služby z 5 % na 21 %
Lotyšsko, 2010
Snížení sazby DPH na ubytovací služby z 21 % na 10 %
Během následujících 2 let bylo v odvětví restauračních služeb vytvořeno více než 50 000 nových pracovních míst. Vlivem zavedení snížené sazby DPH klesl index spotřebitelských cen v restauracích a kavárnách. Díky snížení sazby DPH byly mezi roky 2008 – 2010 realizovány investice v celkovém objemu 3 mld. Eur ročně, které byly zaměřeny převážně na modernizaci předmětného odvětví. Mzdy zaměstnanců v daném odvětví vzrostly v roce 2012 oproti roku 2009 o 5,7 %. Vlivem zavedení snížené sazby DPH se zvýšil počet pracovních míst v odvětví ubytovacích služeb o 2,4 % v roce 2011 a o 2,9 % v roce 2012. Díky snížení sazby DPH byly realizovány investice v celkovém objemu téměř 1 mld. Eur. Před zavedením snížené sazby DPH se německá vláda obávala snížení příjmů o 805 mil. Eur, celkově se však příjmy z DPH snížily o 464 mil. Eur a díky zvýšení zaměstnanosti se snížily výdaje na sociální politiku státu o 291,5 mil. Eur. Díky zvýšené zaměstnanosti navíc vzrostl výnos daně z příjmů. V průběhu prvních 9 měsíců po zavedení snížené sazby DPH došlo v daném odvětví k vytvoření 2 570 nových pracovních míst. Oproti předchozímu roku 2009 došlo v roce 2010 k nárůstu celkového objemu investic o 2 % a celkový obrat v odvětví vzrost o 7,2 %. Díky tomuto opatření vzrostla již v roce 2012 zaměstnanost o 5,3 %. V důsledku snížení sazby DPH také došlo během prvních 11 měsíců od zavedení opatření k největšímu zvýšení obratu (celkem o 4,4 %) v sektoru restauračních služeb za posledních 10 let. V důsledku zvýšení sazby DPH došlo v sektoru ubytovacích služeb k poklesu počtu zaměstnaných osob o 12 000, což následně ovlivnilo daňové a odvodové příjmy státu, které klesly o 14 mil. Eur. V důsledku snížení sazby DPH v sektoru ubytovacích služeb došlo k nárůstu zaměstnanosti o 8,3 % a také k nárůstu počtu návštěvníků a využívání ubytovacích zařízení.
Pramen: HOTREC: HOTREC response to the Consultation paper of the European Commission “Review of existing legislation on VAT reduced rates“, 2013:2-3 [online]
O vztahu nepřímých daní a konkurenceschopnosti nabídky v cestovním ruchu se zmiňují také Wall a Mathieson (2006). Podle nich chce-li vláda získat příjmy skrze nepřímé zdanění turistické nabídky, „musejí být nabízející schopni tyto dodatečné náklady nést a především musejí být schopni konkurovat na trhu“ (Wall a Mathieson, 2006:124). Zamyslíme-li 31
se nad tímto závěrem, je evidentní, že autoři již předpokládali, že daňové břemeno dopadne spíše než na kupující (návštěvníky) na nabízející, kteří právě musí snížit vlastní náklady, aby mohla zůstat cena nezměněná a oni neztratili svoji konkurenceschopnost.
2.4 Elasticita a cestovní ruch Je zřejmé, že následky zdanění jsou závislé především na cenové elasticitě. Jak uvádějí Dombrovski a Hodžić (2010:138), cestovní ruch jako odvětví je velice citlivé na změny v cenách a také na daně, které ovlivňují tvorbu těchto cen. V nejobecnější rovině lze říci, že rozdělení daňového břemene mezi stranu poptávky (návštěvníků) a stranu nabídky (poskytovatelů služeb cestovního ruchu) závisí právě na elasticitě poptávky a nabídky (Mak a Nishimura, 1979)26. 2.4.1
Elasticita turistické poptávky
Turistická poptávka je jako celek v nejobecnější rovině, jak uvádí Beránek a kol. (2013:218), považována za vysoce cenově elastickou, neboť cestovní ruch nepatří mezi nezbytné statky a jeho nabídka je velmi široká. Rovněž Palatková (2014:19) považuje obecně poptávku po službách cestovního ruchu za vysoce elastickou a dodává, že „na snížení / zvýšení ceny o jednotku (…) reaguje poptávka nadproporcionálním zvýšením / snížením (např. počtem příjezdů, přenocování)“. Ovšem pokud se zaměříme na jednotlivé druhy produktů a služeb v cestovním ruchu, zjistíme, že zde je již cenová elasticita turistické poptávky velmi různorodá (Beránek a kol., 2013:218). K zajímavým závěrům dochází ve své studii například Crouch (1995)27, který tvrdí, že cenová elasticita poptávky návštěvníků je mnohem větší, co se týče nákladů na dopravu do destinace, než u cen za zboží a služby přímo v destinaci. Spotřebitelé jsou tedy podle Crouche (1995) cenově senzitivní ohledně cen letenek do destinace, ale méně reagují na změny cen ubytování přímo v destinaci. Co se týče odvětví hotelnictví, asociace HOTREC (2008:30) oproti Crouchovi (1995) uvádí, že „sektor ubytování je vysoce cenově elastický. Snížení cen hotelových služeb by mělo mnohem větší dopad na spotřebu než by měl průměrný efekt snížení cen ve většině ostatních sektorů“.
26 27
In Candela a Figini (2012:537). In Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:568).
32
Cenové elasticitě poptávky se ve své studii věnovali také Li, Wong, Song a Witt (2006)28, kteří spočítali cenovou elasticitu návštěvníků z Velké Británie v závislosti na cílové destinaci, a to následovně: Tabulka 2: Cenová elasticita návštěvníků z Velké Británie v závislosti na cílové destinaci Cenová elasticita
Destinace Francie
-1,163
Řecko
-1,959
Itálie
-1,184
Portugalsko
-0,161
Španělsko
-1,23
Pramen: Li, Wong, Song a Witt (2006), In Tribe (2011:96)
Cenová elasticita turistické poptávky se však také liší v závislosti na tom, o jakou skupinu poptávajících (tzv. segment turistické poptávky) se jedná. I mezi jednotlivými návštěvníky totiž najdeme mnohé odlišnosti. Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:566) konkrétně zmiňují, že „schopnost poptávky reagovat na změny v daňových sazbách se může lišit napříč různými typy návštěvníků“. Dalším, kdo se elasticitou různých typů cestujících zabýval, byl Sakai (1988)29, který zjistil, že obchodní cestující na cenu reagují daleko méně než klasičtí návštěvníci. Hysi a Koçiu (2015:5) tento fakt vysvětlují tím, že obchodní cestující mají oproti klasickým návštěvníkům (tzv. prázdninovým) méně nebo dokonce žádné alternativy při výběru cílové destinace a navíc podle autorů nemají obchodní cestující často možnost jejich cestu vůbec zrušit či odložit. Segment klasických návštěvníků naopak Hysi a Koçiu (2015:5) považují za vysoce cenově elastický. V souvislosti s mezinárodním cestovním ruchem je dále nutné zmínit, že na některé destinace můžeme nahlížet jako na vzájemné substituty a v této souvislosti je nutné zmínit také elasticitu křížovou, které se ve vztahu k cestovnímu ruchu věnují například Palatková a Zichová (2014:44). Destinace, jež jsou si kulturně, historicky i přírodními podmínkami blízké (jako je tomu například právě ve střední Evropě), mohou pro některé návštěvníky představovat v krajním případě dokonce dokonalé substituty. Potom za předpokladu výše uvedeného, tedy vysoké senzibility návštěvníků vůči změnám v cenové hladině, povede nárůst cenové hladiny v zahraniční destinaci (ceteris paribus) k nárůstu poptávky po cestovním ruchu v destinaci domácí a naopak. O křížové elasticitě se zmiňuje také 28 29
In Tribe (2011:96). In Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:566).
33
Flook (2001)30, který na základě svých zjištění upozornil, že nárůst cen v jedné destinaci oproti ostatním konkurenčním destinacím o 1 % povede k poklesu počtu rezervací pobytů v této destinaci o 3 – 5 %. 2.4.2
Elasticita turistické nabídky
Turistická nabídka se oproti turistické poptávce obecně považuje za relativně málo cenově elastickou, neboť nabízející v cestovním ruchu se nemohou ihned přizpůsobit novým cenám, což Beránek a kol. (2013:238) vysvětluje „značným podílem základního kapitálu v celkových nákladech a struktuře pasiv podniků cestovního ruchu“, jinými slovy mají nabízející v cestovním ruchu značně omezené výrobní možnosti. Je však nutné rozlišovat mezi časovým horizontem. V dlouhodobém horizontu je podle Beránka a kol. (2013:238) „chování dodavatelů produktu cestovního ruchu pružnější, nesetkávají se s omezeními výrobních možností a nabídka se stává značně cenově elastičtější“. Prokázáním kauzality mezi výší zdanění a konkurenceschopností destinace v závislosti na rozdělení daňového břemene se podrobně věnoval Fish (1982)31, který na příkladu destinací východní Afriky prokázal, že za předpokladu vysoké cenové elasticity turistické poptávky a nižší cenové elasticity turistické nabídky povede zavedení zdanění hotelového ubytování ke ztrátě konkurenceschopnosti jednotlivých hoteliérů. Hoteliéři totiž nemohou kvůli velice silné mezinárodní konkurenci ceny zvýšit, a tak jsou nuceni celé daňové břemeno nést oni (mohou tedy buď snižovat náklady, aby udrželi stejné ceny, nebo jsou nuceni opustit odvětví). Fish (1982) tedy došel k jasnému závěru, že je-li turistická poptávka cenově elastická, velká část daňového břemene dopadá na místní producenty a jen malá část dopadá na samotné návštěvníky. O elasticitě nabídky v sektoru hotelového ubytování se zmiňuje také Ryan (2003:37), který na příkladu australského sektoru hotelového ubytování ilustroval opačnou situaci, kdy australští hoteliéři v roce 2000 naopak museli své ceny kvůli zavedení daně ze zboží a služeb zvýšit.
30 31
In Ryan (2003:40). In Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:566).
34
2.5 Efektivnost a spravedlnost vládní podpory formou snížené sazby daně z přidané hodnoty Jak již bylo zmíněno, v EU nalezneme i přes snahu o harmonizaci DPH mezi členskými zeměmi při uplatňování sazeb v odvětví cestovního ruchu stále velké rozdíly. Jednotlivé vlády členských zemí EU se totiž mohou samy rozhodnout, jakou sazbu na hotelové a restaurační služby uvalí, neboť poskytování ubytování hotelovými a jinými obdobnými zařízeními a restaurační a cateringové služby spadají pod Přílohu III Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty32. V této příloze je uveden seznam dodání zboží a poskytnutí služeb, která mohou být předmětem snížené sazby DPH. Seznam plnění podléhajících snížené sazbě DPH uvedený v citované Příloze III je seznamem uzavřeným, na žádné jiné plnění v seznamu neuvedené nemohou členské státy sníženou sazbu DPH uvalit. Členské státy však nejsou povinny sníženou sazbu na uvedená plnění aplikovat, jde pouze o možnost, a tak se mohou rozhodnout je zdaňovat i sazbou základní (Berger, Kindl a Wakounig, 2010:344). Jedná se tedy bez pochyby o takovou vládní podporu odvětví cestovního ruchu, která je v souladu s právem EU, neboť je vždy na konkrétní vládě, kterou ze sazeb pro hotelové ubytování zvolí. Podle Vanhova (2011:141) pak byla hlavním stimulem, který přiměl vlády jednotlivých zemí ke snižování sazeb DPH v hotelnictví a restauračních službách, světová finanční krize. Citovaný Vanhovův (2011) závěr potvrzuje také tabulka 1 uvedená v oddílu 2.3.2, ve které byly zobrazeny příklady zemí, které právě v období od roku 2009 do roku 2012 (tj. bezprostředně po propuknutí světové hospodářské krize) přistoupily ke snižování sazeb DPH v hotelnictví a restauračních službách. Aby však bylo zřejmé, proč jednotlivé vlády volí různé sazby, je nutné objasnit, proč vůbec existuje více sazeb DPH. Kubátová (2015:233-234) uvádí, že mezi ryze praktický důvod pro zavedení více sazeb patří fakt, že služby, na rozdíl od zboží, velmi snadno unikají zdanění, a proto se právě na ně aplikuje často snížená sazba DPH, neboť nižší sazba bývá poskytovateli vnímána jako méně zatěžující, a ti jsou ochotni ji spíše tolerovat, což v konečném důsledku vede ke snížení daňových úniků33. Jelikož již na začátku této 32
Příloha III Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-10-10]. 33 Tuto skutečnost je možno ilustrovat na příkladu Islandu, jehož vláda v roce 2007 uzákonila snížení sazby DPH uvalované na hotelové ubytování z 24,5 % na 7 %, přičemž jedním z vládou deklarovaných cílů tohoto opatření bylo právě snížení černé, respektive šedé ekonomiky (HOTREC, 2008:32).
35
kapitoly bylo řečeno, že převážnou část spotřeby v cestovním ruchu tvoří právě služby (viz Petrů, 2007:43), jeví se jako logické a efektivní, že mnoho evropských vlád prosazuje v odvětví cestovního ruchu právě sníženou sazbu DPH. O spravedlnosti vládní podpory cestovního ruchu formou snížené sazby DPH svědčí dále zejména fakt, že se jedná o odvětví s vysokým podílem lidské práce, a jako takové by mělo být v souladu se zásadami EU podporováno. O tom se zmiňuje ve své studii například asociace HOTREC (2008:21), podle které restaurační34 služby naplňují všechny podmínky pro to, aby se mohly označovat za služby s vysokým podílem lidské práce, tedy jsou náročné na pracovní sílu, jsou poskytovány přímo konečnému spotřebiteli, jsou většinou místního charakteru, nejsou schopny narušovat soutěž, a existuje podle ní úzká vazba mezi snížením cen v důsledku snížení sazby a předvídatelným nárůstem poptávky a zaměstnanosti. Dalším, a podle Kubátové (2015:234) ještě významnějším, důvodem pro diferenciaci sazeb DPH je však snaha o snížení regresivnosti dopadu daně. DPH s jedinou sazbou má totiž regresivní dopad na důchody poplatníků, jelikož sklon ke spotřebě s růstem důchodu klesá (Kubátová, 2015:233). „Proto jsou na předměty a služby základní potřeby uvalovány nižší sazby a v některých zemích existují i vyšší sazby na luxusní statky“ (Kubátová, 2015:234). Jelikož bývají produkty cestovního ruchu často považovány za luxusní (zbytné) statky, viz výše podkapitola 2.1, Palatková a Zichová (2014:117), stojí vedle argumentu pro nižší sazbu DPH v cestovním ruchu i argument pro vyšší sazbu DPH.
34
A tedy i hotelové služby, neboť ty splňují totožné předpoklady.
36
3 CESTOVNÍ RUCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY 3.1 Mezinárodní konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu Pro mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti jednotlivých zemí na trhu cestovního ruchu se, jak již bylo zmíněno, využívá index konkurenceschopnosti cestovního ruchu. Slovenská republika se dle informací WEF (2015:5) v roce 2015 umístila v celkovém hodnocení konkurenceschopnosti cestovního ruchu na 61. místě z celkového počtu 141 zemí (v porovnání s rokem 2013, kdy bylo do měření zahrnuto 140 zemí, a rokem 2011, kdy bylo do měření zahrnuto 139 zemí, si tedy pohoršila, neboť v těchto letech se dle informací WEF (2013:16) umístila na 54. místě). Zaměříme-li se pouze na region Evropa a Kavkaz, nachází se Slovenská republika dle informací WEF (2015:10) až na 31. místě a patří tak mezi nejhůře hodnocené země tohoto regionu (z členských zemí EU je Slovenská republika v odvětví cestovního ruchu dokonce druhou nejméně konkurenceschopnou zemí, přičemž nejhůře hodnocenou zemí EU se stalo Rumunsko). Stejnou pozici měla Slovenská republika ve srovnání se zeměmi EU také v roce 2013 (WEF, 2013:18). V rámci jednotlivých indikátorů konkurenceschopnosti cestovního ruchu je pořadí Slovenské republiky proměnlivé. Nejhůře ohodnocen je indikátor „infrastruktura letecké dopravy“, kde se Slovenská republika umístila až na 129. místě. Významné však je, že druhého nejhoršího hodnocení
dosáhl indikátor „podnikatelské prostředí“, v rámci kterého
se Slovenská republika umístila až na 113. místě. Součástí tohoto indikátoru jsou právě ukazatele zaměřené na výši zdanění v dané zemi jako například: vliv zdanění na ochotu pracovat
či
vliv
zdanění
na
ochotu
investovat.
V rámci
indikátoru
„cenová
konkurenceschopnost“ se Slovenská republika umístila na 80. místě. Nejlepšího umístění (14. místo) pak dosáhla v rámci indikátoru „zdraví a hygiena“. (WEF, 2015:301) Z uvedeného plyne, že jednou z příčin nízké konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu (zejména ve srovnání s ostatními zeměmi EU) jsou právě špatné podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí v daném odvětví a s tím spjatá daňová politika.
3.2 Vývoj slovenského cestovního ruchu Z předchozí podkapitoly jednoznačně vyplývá, že se v hodnocení konkurenceschopnosti cestovního ruchu Slovenská republika v rámci EU dlouhodobě nachází mezi nejhůře hodnocenými členskými zeměmi. Za účelem podrobného znázornění trendu vývoje 37
slovenského cestovního ruchu a představení aktuální situace byla proto v diplomové práci provedena analýza35 dat týkajících se ukazatelů odvětví cestovního ruchu ze ŠÚSR, statistik MDVRR a Národné banky Slovenska. V následujícím grafu je zobrazen vývoj absolutního počtu turistů v ubytovacích zařízeních36 Slovenské republiky mezi roky 2005 – 201437. Důležité je na tomto místě uvést, že předmětný počet turistů v ubytovacích zařízeních zachycený v grafu 2 a následně rovněž v grafu 3 je součtem jak celkového počtu turistů ubytovaných v tzv. hromadných ubytovacích zařízeních38, tak také v ubytování v soukromí. Graf 2: Vývoj počtu turistů v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2014 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z MDVRR: Štatistické údaje o CR SR za rok 2006/2005:1, 2007/2006:1, 2008/2007:1, 2009/2008:1, 2010/2009:1, 2011/2010:1, 2012/2011:1, 2013/2012:1 2014/2013:1 [online]
Z přiloženého grafu 2 je patrné, že v letech 2005 – 2008 absolutní počet turistů v ubytovacích zařízeních Slovenské republiky rostl, a tento meziroční nárůst dosahoval v průměru 6 %. V roce 2009 však došlo k prvnímu velkému meziročnímu poklesu v počtu turistů (o 17 %), na čemž se podepsala zejména světová hospodářská krize, která zasáhla odvětví cestovního ruchu celosvětově. Hysi a Koçiu (2015:5) pokles počtu turistů během světové hospodářské
35
Analýza a veškeré výpočty byly provedeny pomocí programu MS Excel. ŠÚSR definuje ubytovací zařízení jako: „zařízení, které pravidelně (nebo příležitostně) poskytuje přechodné ubytování návštěvníkům. Za ubytovací zařízení v chatových osadách a kempech se nepovažují jednotlivé chaty, sruby nebo stany provozovatele, ale pouze chatové osady a kempy jako celky“ (informace dostupné z ŠÚSR: Základné ukazovatele za ubytovacie zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2012, s. 5 [online]). 37 Časové řady končí rokem 2014, neboť za rok 2015 nebyla v době zpracování diplomové práce data dostupná. 38 Hromadné ubytovací zařízení je definováno jako „zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.“ (Český statistický úřad: Metodika – časové řady cestovní ruch [online]). 36
38
krize v kontextu zemí EU přisuzují vysoké důchodové elasticitě turistické poptávky, která dosahuje dle jejich odhadů hodnot vyšších než 1, a zdůvodňují to skutečností, že cestovní ruch je považován za luxusní statek. V roce 2010, ve kterém došlo jen k nepatrnému nárůstu počtu turistů oproti roku 2009 (o pouhých 0,3 %), můžeme vidět doznívání zmiňované hospodářské krize. Vývoj počtu turistů v roce 2010 je však ve srovnání se světovými trhy cestovního ruchu poměrně ojedinělý, neboť, jak uvádí Franke a kol. (2012b:16), na světových trzích cestovního ruchu bylo v roce 2010 dosaženo rekordního počtu mezinárodních příjezdů, „což znamenalo výrazné oživení po propadu z roku 2009 způsobeném negativními dopady globální ekonomické recese“. Vidíme tedy, že slovenský cestovní ruch byl světovou hospodářskou krizí zasažen velmi silně. Mezi lety 2011 – 2013 již počet turistů v ubytovacích zařízeních opět rostl v průměru o 6 %. V roce 2014 však došlo k dalšímu poklesu, a to o necelých 8 %, což svědčí o aktuálním nepříznivém stavu slovenského odvětví cestovního ruchu, neboť většina ostatních evropských zemích naopak i mezi roky 2013 – 2014 vykazovala rostoucí trend. Pro srovnání například v České republice vzrostl v roce 2014 počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních oproti roku 2013 v absolutním vyjádření o 179 405 hostů, což činí nárůst o 1 %39. Graf 3: Vývoj počtu turistů v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2014 v členění na zahraniční a domácí turisty
2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2005
2006
2007 2008 2009 Zahraniční turisté
2010 2011 2012 Domácí turisté
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z MDVRR: Štatistické údaje o CR SR za rok 2006/2005:1, 2007/2006:1, 2008/2007:1, 2009/2008:1, 2010/2009:1, 2011/2010:1, 2012/2011:1, 2013/2012:1 2014/2013:1 [online]
39
Informace dostupné z: Český statistický úřad: Cestovní ruch – časové řady [online].
39
V grafu 3 vidíme, jak se vyvíjel počet turistů v ubytovacích zařízeních Slovenské republiky v členění na turisty zahraniční a domácí. Obě skupiny turistů kopírují celkový trend vývoje návštěvnosti ve sledovaných letech. U obou skupin je také patrný výrazný propad v roce 2009 způsobený světovou hospodářskou krizí. Podstatné však je, že u skupiny domácích turistů šlo o pokles o 10 % a u skupiny zahraničních turistů se jednalo o propad ve výši necelých 27 % (tj. propad počtu zahraničních turistů byl téměř třikrát větší než propad počtu domácích turistů). Tato skutečnost mimo jiné potvrzuje zjištění Stablera, Papatheodoroua a Sinclaira (2010:123) uvedené v teoretické části práce, podle kterých při poklesu důchodů klesají celkové výdaje na cestovní ruch, což zvyšuje poptávku po levnějších typech dovolené. Je tedy zřejmé, že zahraniční turisté volili v roce 2009 levnější typ dovolené ve své zemi, popřípadě na dovolenou nejeli vůbec, a proto byl pokles jejich návštěv ve srovnání s domácími turisty daleko citelnější. Kromě absolutního počtu turistů v ubytovacích zařízeních je dalším významným ukazatelem cestovního ruchu počet jejich přenocování. Graf 4: Vývoj absolutního počtu přenocování v letech 2005 – 2014 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
Počet přenocování celkem
2010
2011
2012
2013
2014
Počet přenocování zahraničních turistů
Počet přenocování domácích turistů Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z MDVRR: Štatistické údaje o CR SR za rok 2006/2005:1, 2007/2006:1, 2008/2007:1, 2009/2008:1, 2010/2009:1, 2011/2010:1, 2012/2011:1, 2013/2012:1 2014/2013:1 [online]
40
Z grafu 4 vidíme, že ukazatel absolutního počtu přenocování vykazoval ve sledovaných letech identický trend jako počet turistů v ubytovacích zařízeních, a to i v členění na domácí a zahraniční turisty. Ukazatel absolutního počtu přenocování nám však nic neříká o tom, jak se ve sledovaných letech vyvíjela délka pobytu těchto turistů. Proto se dále sleduje také ukazatel průměrného počtu přenocování, jehož vývoj mezi roky 2005 – 2014 je zachycen v následujícím grafu. Graf 5: Vývoj průměrného počtu přenocování v letech 2005 – 2014 3,3 3,2
Průměrný počet přenocování celkem
3,1 3
Průměrný počet přenocování zahraničních turistů
2,9 2,8 2,7
Průměrný počet přenocování domácích turistů
2,6 2,5 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z MDVRR Štatistické údaje o CR SR za rok 2006/2005:1, 2007/2006:1, 2008/2007:1, 2009/2008:1, 2010/2009:1, 2011/2010:1, 2012/2011:1, 2013/2012:1 2014/2013:1 [online]
Vidíme, že průměrný celkový počet přenocování v letech 2005 – 2010 stagnoval, následně v roce 2011 a 2013 klesl (a to až na hodnotu 2,8) a v roce 2014 opět mírně vzrostl na hodnotu 2,9. Mezi vývojem průměrného počtu přenocování zahraničních a domácích turistů však nalezneme výrazné rozdíly. Z grafu vyplývá, že průměrný počet přenocování zahraničních turistů ve sledovaném období pouze střídavě stagnoval a klesal. Mezi roky 2005 a 2014 průměrný počet přenocování zahraničních turistů klesl celkově z 3,2 na 2,6 přenocování. V souvislosti se zahraničními turisty můžeme tedy konstatovat, že mezi lety 2005 a 2014 došlo nejen k poklesu jejich absolutního počtu, ale rovněž se zkrátila jejich průměrná doba přenocování. Tato skutečnost tak potvrzuje poznatky uvedené v předchozí podkapitole, tedy že mezinárodní konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu je aktuálně oslabena. Co se průměrného počtu přenocování domácích turistů týče, ten v průběhu sledovaného období střídavě klesal, stagnoval i rostl, přičemž v roce 2014 se dostal na stejnou hodnotu jako v roce 2005, tj. 3,1 přenocování na každého domácího turistu. 41
Ve vývoji průměrného počtu přenocování je dále zajímavý opět rok 2009, tj. rok zasažený světovou hospodářskou krizí. Z grafu můžeme vidět, že zatímco průměrná doba přenocování zahraničních turistů oproti roku 2008 klesla (stejně jako jejich absolutní počet), průměrná doba přenocování domácích turistů mezi předmětnými roky vzrostla. Tato skutečnost může souviset s faktem, že domácí turisté zvolili místo dražší dovolené v zahraničí jednu delší dovolenou ve své zemi, což má opět souvislost s jejich disponibilním důchodem a tedy zjištěními Stablera, Papatheodoroua a Sinclaira (2010:123), tedy že při poklesu důchodů klesají celkové výdaje na cestovní ruch, což následně zvyšuje poptávku po levnějších typech dovolené. O výkonnosti cestovního ruchu vypovídá dále také počet ubytovacích zařízení, jehož vývoj je zachycen v následujícím grafu. Graf 6: Vývoj počtu ubytovacích zařízení v letech 2005 – 2014 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z MDVRR Štatistické údaje o CR SR za rok 2006/2005:1, 2007/2006:1, 2008/2007:1, 2009/2008:1, 2010/2009:1, 2011/2010:1, 2012/2011:1, 2013/2012:1 2014/2013:1 [online]
V grafu 6 můžeme vidět, že vývoj počtu ubytovacích zařízení na Slovensku v posledních 10 letech lze rozdělit do třech fází. V první fázi, tj. mezi roky 2005 – 2008, počet ubytovacích zařízení cestovního ruchu rostl. Vývoj odvětví cestovního ruchu jako celku byl v těchto letech velmi pozitivní, což je možné kromě jiného přičítat vstupu Slovenské republiky do EU (rok 2004) či do Schengenského prostoru (rok 2007). Tento pozitivní vývoj bezpochyby motivoval řadu podnikatelů k tomu, aby začali působit v odvětví cestovního ruchu, a to se následně promítlo v nárůstu počtu ubytovacích zařízení. V roce 2009 však došlo, jak již bylo řečeno, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí k poklesu poptávky (domácí i zahraniční) po ubytovacích zařízeních, což se projevilo v poklesu počtu těchto zařízení, přičemž negativní 42
dopad světové hospodářské krize dozníval až do roku 2011 (ve druhé fázi, tj. mezi roky 2009 – 2011 klesal počet ubytovacích zařízení meziročně v průměru o 4 %). Výrazný nárůst v počtu ubytovacích zařízení nastal až v roce 2012, kdy vzrostl počet ubytovacích zařízení oproti roku 2011 o 21 %. Od tohoto roku však počet ubytovacích zařízení vykazoval až do konce sledovaného období (tj. do roku 2014) opět klesající tendenci, přičemž počet ubytovacích zařízení klesl mezi roky 2012 a 2014 o 9 %. Následující graf znázorňuje vývoj platební bilance slovenského cestovního ruchu mezi roky 2005 – 2014. Graf 7: Vývoj platební bilance cestovního ruchu v letech 2005 – 2014 (v mil. Eur)40 2 000 1 800 Příjmy z aktivního zahraničního cestovního ruchu
1 600 1 400 1 200
Výdaje na pasivní zahraniční cestovní ruch
1 000 800 600 400
Saldo zahraničního cestovního ruchu
200 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z Národná banka Slovenska: Platobná bilancia [online]
Z přiloženého grafu vyplývá, že příjmy z aktivního zahraničního cestovního ruchu a výdaje na pasivní zahraniční cestovní ruch měly ve sledovaném období podobný vývoj, tj. v letech 2005 – 2008 rostly, poté do roku 2010 klesaly, respektive v případě příjmů z aktivního zahraničního cestovního ruchu rostly, avšak velmi nepatrně, a od roku 2011 až do konce sledovaného období rostly. Rovněž vývoj platební bilance cestovního ruchu byl ovlivněn zejména vstupem Slovenské republiky do EU a Schengenského prostoru a světovou hospodářskou krizí. V případě vývoje platební bilance cestovního ruchu je však velmi významná skutečnost, že výdaje na pasivní zahraniční cestovní ruch ve sledovaném období rostou daleko rychleji než příjmy z aktivního zahraničního cestovního ruchu (výdaje 40
Příjmy z aktivního zahraničního cestovního ruchu se rozumí příliv deviz vlivem příjezdového cestovního ruchu, tj. vlivem příjezdu zahraničních návštěvníků na Slovensko, výdaji na pasivní zahraniční cestovní ruch se naopak rozumí odliv deviz do zahraničí vlivem výjezdového cestovního ruchu, tj. vlivem výjezdu domácích návštěvníků do zahraničí (Palatková a Zichová, 2014:128).
43
na pasivní zahraniční cestovní ruch vzrostly mezi roky 2005 a 2014 o téměř 174 %, oproti tomu příjmy z aktivního zahraničního cestovního ruchu vzrostly mezi roky 2005 a 2014 o necelých 100 %). Tato skutečnost má následně vliv na saldo zahraničního cestovního ruchu, které kleslo mezi roky 2005 a 2014 o 70 % (viz graf 7). Vidíme tedy, že do slovenské ekonomiky proudí skrze cestovní ruch devizové příjmy od zahraničních návštěvníků (v tomto případě se jedná o export služeb a zboží), avšak postupem času se stále více deviz také odlévá do zahraničí skrze výjezdový cestovní ruch domácích návštěvníků (tzv. import služeb a zboží). Protože však výdaje na pasivní cestovní ruch (tj. odliv deviz do zahraničí) rostou daleko rychlejším tempem než příjmy z aktivního cestovního ruchu, dochází k postupnému oslabování slovenského cestovního ruchu, a pokud bude v následujících letech tento trend pokračovat, přestane slovenský cestovní ruch vykazovat aktivní saldo platební bilance cestovního ruchu. Rovněž tržby za ubytování na Slovensku, jejichž vývoj je zachycen v následujícím grafu, svědčí o aktuálním nepříznivém stavu slovenského cestovního ruchu. Graf 8: Vývoj tržeb za ubytování v letech 2009 – 201441 (v mil. Eur) 300 Tržby za ubytování zahraničních turistů Tržby za ubytování domácích turistů
250 200 150 100
Tržby za ubytování celkem
50 0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z ŠÚSR: Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2009:64-73, 2010:64-73, 2011:64-73, 2012:64-73, 2013:64-73, 2014:26-34 [online]
Jak je patrné z grafu 8, od roku 2009 do roku 2013 objem tržeb za ubytování rostl, a tento nárůst mezi roky 2009 a 2013 činil 16 %. Mezi roky 2013 a 2014 však došlo k poklesu
41
V grafech 8 a 9 je zachycen vývoj jednotlivých ukazatelů pouze od roku 2009, neboť za předchozí roky nebyla data na ŠÚSR dostupná, což může souviset se skutečností, že právě v roce 2009 došlo na Slovensku k přechodu na společnou evropskou měnu Euro.
44
objemu tržeb za ubytování o 7 %, přičemž toto snížení bylo zapříčiněno zejména poklesem tržeb za ubytování zahraničních turistů, které klesy o více než 13 %. Oproti tomu tržby za ubytování domácích turistů klesly o 1 %. Na základě provedených analýz lze konstatovat, že uvedený pokles tržeb za ubytování zahraničních turistů v roce 2014 je způsoben primárně poklesem absolutního počtu zahraničních turistů, neboť průměrný počet jejich přenocování se mezi roky 2013 a 2014 nezměnil. Na vývoj tržeb za ubytování zachycený v grafu 8 má však dále zcela jistě vliv také cena za ubytování, která je rovněž posledním ukazatelem, jehož vývoj je v rámci této podkapitoly zkoumán. Graf 9: Vývoj průměrné ceny42 za ubytování v letech 2009 – 2014 (v Eurech) 25,5 25 24,5 24 23,5 23 22,5 22 21,5 21 20,5 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Pramen: vlastní zpracování s využitím dat z ŠÚSR: Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2009:73, 2010:73, 2011:73, 2012:73, 2013:73, 2014:34 [online]
V grafu 9 můžeme vidět, že ve sledovaném období průměrná cena za ubytování rostla, pouze v roce 2014 došlo k jejímu poklesu. Vývoj průměrné ceny za ubytování tak vykazuje téměř identický trend jako vývoj tržeb za ubytování, což potvrzuje skutečnost, že cena je vedle počtu turistů další determinantou ukazatele tržeb za ubytování.
42
Včetně DPH.
45
4 SNÍŽENÁ SAZBA DPH A KONKURENCESCHOPNOST SLOVENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU – VÝZKUM 4.1 Metodologie výzkumu Za účelem identifikace důvodů nízké konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu (která byla identifikovaná v předchozí kapitole 3) a prokázání vlivu snížené sazby DPH na slovenský cestovní ruch bylo využito kombinace výzkumu kvalitativního i kvantitativního. O efektivnosti kombinace obou těchto metod výzkumu v jednom výzkumném projektu se zmiňují například Strauss a Corbinová (1999:11), podle kterých mohou kvalitativní údaje sloužit k ilustraci nebo vyjasnění kvantitativně odvozených závěrů nebo mohou být naopak kvantitativní údaje použity k částečnému ověření závěrů získaných kvalitativní analýzou. Kvalitativní výzkum byl zvolen s cílem identifikovat postoje samotných poskytovatelů ubytovacích služeb k daňové politice ve vztahu k cestovnímu ruchu a identifikovat důvody nízké konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu. Oproti tomu kvantitativní výzkum byl zvolen za účelem možnosti potvrzení či vyvrácení předpokladu, který byl podrobně představen v teoretické části této práce (viz například Dombrovski a Hodžić, 2010), tedy že zavedení snížené sazby DPH na služby cestovního ruchu povede ke snížení cen těchto služeb. Samotný výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření. Strukturovaný dotazník, jakožto dle Punche (2008:81-82) jeden ze základních nástrojů kvantitativního a v poslední době rovněž kvalitativního výzkumu, byl vytvořen a následně respondentům distribuován v on-line podobě. Při tvorbě dotazníku byly reflektovány poznatky vycházející z teoretické části práce. Distribuce předmětného dotazníku jednotlivým respondentům probíhala za pomoci ZHRSR. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v období od 22. 9. 2015 do 14. 10. 2015 na internetových stránkách www.vyplnto.cz. Dotazník se skládal celkem ze 17 otázek, z nichž 12 bylo koncipováno jako uzavřené a 5 jako otevřené. Přesné znění dotazníku je uvedeno v příloze 2.
4.2 Výběr a struktura respondentů Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 30 náhodně vybraných členů ZHRSR, tedy poskytovatelů ubytovacích služeb. ZHRSR je dobrovolnou, nepolitickou, zájmovou a odbornou organizací sdružující jednotlivé poskytovatele restauračních a hotelových služeb 46
na Slovensku. Jeho cílem je zejména obhajovat společné zájmy svých členů vůči orgánům státní správy a dalším organizacím a zvyšovat jejich profesionální prestiž. Mezi další aktivity ZHRSR patří také poskytování informací a nových poznatků z oblasti slovenského i zahraničního
hoteliérství,
připomínkování
návrhů
zákonů
a vyhlášek
týkajících
se cestovního ruchu, organizace odborného vzdělávání pro pracovníky v hoteliérství, zabezpečování
společné
propagace
členských
zařízení
na
veletrzích
a výstavách
či poskytování právních a poradenských služeb a další.43 Mezi respondenty bylo zastoupeno všech osm krajů Slovenské republiky. Nejvíce respondentů pocházelo z Banskobystrického (7) a Bratislavského (7) kraje. Následovaly kraje Prešovský a Žilinský (oba po pěti respondentech). Tři respondenti pocházeli z Trenčianského kraje a kraje Trnavský, Nitranský a Košický byly zastoupeny vždy jedním respondentem. Co se týče velikosti44 poskytovatelů ubytovacích služeb, nejvíce respondentů (19) lze označit za malé podniky, neboť zaměstnávají 11 – 50 zaměstnanců. Osm respondentů uvedlo, že zaměstnávají 51 – 250 zaměstnanců, tj. jedná se o podniky střední. Tři z oslovených respondentů pak zaměstnávají do 10 zaměstnanců, tudíž spadají do kategorie tzv. mikro podniků.
4.3 Výsledky výzkumu45 4.3.1 Konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu První a klíčová otázka v rámci dotazníkového šetření byla zaměřena na konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu. Z předchozí kapitoly již víme, jak je slovenský cestovní ruch ohodnocen v rámci mezinárodního srovnání jednotlivých destinací. Z teoretické části práce také víme, jak je konkurenceschopná destinace definována (viz Ritchie a Crouch, 2003:2). Důležité je však také to, jak vnímají své postavení samotní slovenští poskytovatelé služeb cestovního ruchu. Z přiloženého grafu 10 je patrné, že 2/3 dotázaných nepovažují slovenský cestovní ruch ve vztahu k zahraničí za konkurenceschopný. Následně byli respondenti dotázáni na zdůvodnění své předchozí odpovědi. 43
Informace dostupné z: Zväz hotelov a reštaurácií Slovenskej republiky: O zväze [online]. Pro vymezení velikosti podniků bylo v rámci výzkumu využito tradičního členění malých a středních podniků na mikro, malé a střední, neboť jak bylo uvedeno již v teoretické části práce, cestovní ruch je charakteristický právě strukturou malého a středního podnikání (viz například Palatková a Zichová (2014:117)). Pro rozlišení velikosti podniků bylo zvoleno, jak uvádějí Synek, Kislingerová a kol. (2015:88), nejužívanější kritérium, tj. počet zaměstnanců, a to v členění, které je od roku 2005 uplatňováno v rámci EU: mikro podniky: do 10 zaměstnanců; malé podniky: do 50 zaměstnanců; střední podniky: do 250 zaměstnanců (Synek, Kislingerová a kol., 2015:409). 45 Výsledky výzkumu byly analyzovány a vyhodnoceny pomocí programu MS Excel. 44
47
Graf 10: Konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu ve vztahu k zahraničním destinacím Považujete odvětví cestovního ruchu na Slovensku za konkurenceschopné ve vztahu k zahraničním destinacím?
Ano: 10 (33,33 %)
33,33%
Ne: 20 (66,67 %) 66,67%
Pramen: výzkum autorky, 2015
Nejčastějším zdůvodněním těch respondentů, kteří nepovažují slovenský cestovní ruch za konkurenceschopný, bylo právě vysoké daňové zatížení sektoru ubytovacích služeb (akcentována byla zejména vysoká sazba DPH a s ní spojené vysoké ceny ubytovacích služeb). Z 20 respondentů, kteří nepovažují slovenský cestovní ruch za konkurenceschopný, právě 11 označilo nízkou cenovou konkurenceschopnost za jeden z hlavních důvodů. Z výzkumu dále vyplynulo, že jedním z problémů, kterým poskytovatelé ubytovacích služeb čelí, je také vysoké odvodové zatížení zaměstnanců i zaměstnavatelů a vysoké administrativní zatížení (například v podobě množství právních norem, jež je třeba dodržovat a jejichž aktualizaci
je
třeba
neustále
kontrolovat).
Dalším
nejčastějším
důvodem
nízké
konkurenceschopnosti pak je podle respondentů nesystematičnost a neprovázanost propagace Slovenské republiky jako destinace v zahraničí. Tyto problémové faktory pak podle respondentů brání zvyšování kvality jejich služeb, vytváření zdrojů pro investice, zvyšování kvalifikace zaměstnanců, znemožňují růst mezd v sektoru ubytovacích služeb a celkově brání rozvoji daného odvětví. Respondenti, kteří naopak označili slovenský cestovní ruch za konkurenceschopný, argumentovali nejčastěji vysokou kvalitou svých služeb, množstvím přírodních lokalizačních faktorů na Slovensku a schopností podnikatelů v cestovním ruchu využívat potenciálu Slovenské republiky jako destinace.
48
Jelikož z teoretické části práce již víme, že konkurenceschopnost destinace je ovlivňována mnohými faktory, nejen těmi ekonomickými, měli respondenti v následující části dotazníkového šetření ohodnotit46, které z uvedených faktorů mají podle nich největší vliv na vývoj konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu na Slovensku. Graf 11: Významnost jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu na Slovensku
Cenová konkurenceschopnost Celková kvalita podnikatelského prostředí (bariéry vstupu do odvětví, úroveň podpory středního a malého podnikání atd.) Přírodní a kulturní potenciál 1 Lidské zdroje 2 Úroveň turistické infrastruktury
3 4
Úroveň dopravní infrastruktury 5 Bezpečnost v dané zemi Kvalita životního prostředí Politické prostředí (stabilita)
Pramen: výzkum autorky, 2015
Z přiloženého grafu je patrné, že za faktory mající nejvýznamnější vliv na vývoj konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu byly respondenty označeny faktory bezpečnost v dané zemi a úroveň turistické infrastruktury (průměrné hodnocení = 4,33). Tento závěr je logický, neboť bezpečnostní situace v dané destinaci je nezbytným předpokladem pro samotnou existenci cestovního ruchu v ní. Turistická infrastruktura (tj. například hotely, restaurace, turistické atrakce atd.) zase funguje jako zázemí pro návštěvníky a její kvalita vytváří image celé destinace. Jako druhé nejdůležitější (průměrné hodnocení = 4,27) byly označeny faktory přírodní a kulturní potenciál a lidské zdroje, za nimi následovaly faktory 46
Hodnocení: 1 = žádný vliv; 5 = naprosto zásadní vliv.
49
úroveň dopravní infrastruktury a celková kvalita podnikatelského prostředí (průměrné hodnocení = 4,07) a cenová konkurenceschopnost (průměrné hodnocení = 4). Po těchto faktorech následovala kvalita životního prostředí (průměrné hodnocení = 3,67) a nakonec stabilita politického prostředí (průměrné hodnocení = 3,4). Vidíme, že poté, co se v destinaci vytvoří základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, se do popředí dostanou faktory ekonomické a politické, které mohou cestovní ruch a konkurenceschopnost destinace dále rozvinout, nebo naopak zabrzdit. 4.3.2
Daňová politika a slovenský cestovní ruch
Následující část dotazníkového šetření byla zaměřena na významnost daňové politiky ve vztahu k cestovnímu ruchu a již konkrétně na DPH. Jak lze vidět v přiloženém grafu 12, více než 90 % respondentů považuje daňovou politiku za významný faktor rozvoje slovenského cestovního ruchu. Graf 12: Významnost daňové politiky ve vztahu k rozvoji slovenského cestovního ruchu Vnímáte daňovou politiku jako významný faktor rozvoje cestovního ruchu na Slovensku? 6,67%
Ano: 28 (93,33 %) Ne: 2 (6,67 %) 93,33%
Pramen: výzkum autorky, 2015
Daňová politika totiž podle respondentů významně ovlivňuje cenotvorbu v odvětví cestovního ruchu a zejména DPH a sociální a zdravotní odvody značným způsobem znemožňují slovenským
podnikatelům
Nejčastějším
argumentem
v cestovním pak
byla
ruchu vysoká
konkurovat náročnost
zahraničním
odvětví
destinacím.
cestovního
ruchu
na nenahraditelnou lidskou práci, která v kombinaci s vysokým odvodovým a daňovým zatížením znesnadňuje tvorbu investic, zlepšování služeb a zvyšování kvalifikace personálu. Jak bylo zmíněno v teoretické části práce (podkapitola 2.5), služby s vysokým podílem lidské 50
práce se doporučuje zdaňovat nižší sazbou DPH, což akcentovala například asociace HOTREC (2008:21). Průzkum tedy potvrzuje, že nedodržení tohoto doporučení může skutečné vést k destabilizaci odvětví a zamezení jeho dalšího rozvoje. Následující otázka se týkala aktuální výše sazby DPH uvalené na služby poskytované v rámci odvětví cestovního ruchu. Jak již bylo uvedeno v teoretické části práce, daně obecně a konkrétně výše sazeb DPH mohou být v cestovním ruchu využívány jako nástroj pro soutěžení mezi jednotlivými destinacemi (Vanhove, 2011:141). Rovněž již víme, že Slovenská republika v současnosti uvaluje na ubytovací služby druhou nejvyšší sazbu v EU (ve výši téměř dvojnásobku evropského průměru). Proto byli jednotliví respondenti dotazováni na to, zda oni sami považují současnou výši sazby DPH uvalenou na jejich služby za konkurenční nevýhodu ve vztahu k zahraničním destinacím. Graf 13: Aktuální výše sazby DPH jako konkurenční nevýhoda ve vztahu k zahraničním destinacím Považujete současnou výši sazby DPH uvalenou na služby poskytované v rámci cestovního ruchu za konkurenční nevýhodu ve vztahu k zahraničním destinacím?
16,67% Ano: 25 (83,33 %) Ne: 5 (16,67 %) 83,33%
Pramen: výzkum autorky, 2015
Jak můžeme vidět v přiloženém grafu, 25 z 30 dotazovaných respondentů aktuální výši sazby DPH uvalenou na služby cestovního ruchu skutečně vnímá jako konkurenční nevýhodu ve vztahu k zahraničním destinacím, přičemž všichni z těchto 25 respondentů to považují za problematické. Pro 15 z nich dokonce aktuální výše sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu představuje velmi závažný problém (viz graf 14). Tímto zjištěním se kromě jiného potvrdilo výše uvedené tvrzení Vanhova (2011:141), tedy že některé destinace mohou skrze výši sazby DPH uvalenou na služby v oblasti cestovního 51
ruchu získat náskok před ostatními a jiné destinace mohou být naopak výší svojí sazby DPH uvalené na tyto služby znevýhodněny. Graf 14: Hodnocení aktuální výše sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu Jak závažný problém pro Vás tato sazba představuje? (Hodnocení: 1 = nepatrný problém, 5 = velmi závažný problém)
8%
5: 15 (60 %) 32%
4: 8 (32 %) 60%
3: 2 (8 %)
Pramen: výzkum autorky, 2015
4.3.3
Dopady snížení sazby DPH
Jak již bylo uvedeno v podkapitole 4.1, první část výzkumu byla zaměřena na identifikaci postoje respondentů k daňové politice ve vztahu k cestovnímu ruchu a identifikaci důvodů nízké konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu. Naproti tomu druhá část výzkumu se soustředila na potenciální dopady snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby na Slovensku. První a zásadní otázkou této části výzkumu proto bylo, zda by respondenti byli schopni skutečně snížit ceny svých služeb v případě, že by se tyto služby přesunuly pod sníženou sazbu DPH, která v současnosti na Slovensku činí 10 %.
52
Graf 15: Reakce hoteliérů na snížení sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu
V případě, že by došlo k poklesu sazby DPH uvalené na služby poskytované v rámci cestovního ruchu na 10 % (aktuální snížená sazba DPH), byli byste schopni snížit ceny vašich služeb za účelem zvýšení poptávky?
Ano: 21 (70 %)
30%
Ne: 9 (30 %) 70%
Pramen: výzkum autorky, 2015
Z výzkumu vyplynulo, že 70 % respondentů by skutečně bylo schopno v případě, že by došlo ke snížení sazby DPH na 10 %, své ceny za účelem zvýšení poptávky snížit (viz graf 15). Z následujícího grafu pak vyplývá, o kolik procent by byli respondenti své ceny schopni při zmíněném poklesu sazby DPH snížit. Graf 16: Procentuální snížení cen při snížení sazby DPH na 10 % O kolik % byste byli schopni ceny snížit v případě, že by došlo ke snížení sazby právě na zmiňovaných 10 %? 4,76% 1-2 %: 1 (4,76 %)
14,29% 19,05%
3-4 %: 4 (19,05 %) 5-6 %: 7 (33,33 %)
28,57% 7-8 %: 6 (28,57 %) 33,33% 9-10 %: 3 (14,29 %)
Pramen: výzkum autorky, 2015
Z grafu 16 plyne, že více než 76,19 % respondentů schopných ceny snížit, by je snížilo minimálně o 5 %. Z tohoto výsledku je zřejmé, že samotní poskytovatelé ubytovacích služeb 53
na Slovensku si uvědomují důležitost cenové konkurenceschopnosti v mezinárodním cestovním ruchu a rovněž si uvědomují, že aktuální výše jejich cen není ve srovnání se zahraničím dlouhodobě udržitelná. Další otázka byla zaměřena na respondenty maximální přijatelnou výši sazby DPH uvalenou na jejich služby. Z celkem 30 respondentů jich tuto otázku zodpovědělo pouze 29. Nejčastěji akceptovatelnou maximální výší sazby DPH by podle výsledků byla sazba ve výši 10 %, jak můžeme vidět v grafu 17, což právě odpovídá aktuální uzákoněné snížené sazbě DPH na Slovensku. Nad rámec je dále nutné uvést, že 1 z těchto 29 respondentů neuvedl konkrétní jím maximální akceptovatelnou výši sazby DPH, ale pouze se odkázal na výši sazeb DPH uvalených na stejné služby v okolních destinacích. Pokud tedy využijeme informací z druhé kapitoly práce, konkrétně z grafu 1, ve kterém jsou uvedeny aktuální sazby DPH uvalené na hotelové ubytování ve všech členských státech EU a na základě kterého bylo spočítáno, že v sektoru ubytovacích služeb je v současnosti průměrnou sazbou v EU sazba ve výši 10,63 %, mohli bychom dojít k závěru, že pro tohoto respondenta by byla maximální akceptovatelná výše sazby zhruba 10 – 11 %. Graf 17: Maximální akceptovatelná výše sazby DPH
Jaká maximální výše sazby DPH by pro Vás byla ještě přijatelná? 3,57% 7,14% Sazba 7 %: 1 (3,57 %) Sazba 10 %: 13 (46,43 %)
17,86%
Sazba 12 %: 6 (21,43 %) 3,57%
46,43%
Sazba 13 %: 1 (3,57 %) Sazba 15 %: 5 (17,86 %) Sazba 20 %: 2 (7,14 %)
21,43%
Pramen: výzkum autorky, 2015
54
4.4 Shrnutí výsledků Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že nízká konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu byla identifikována i z pohledu samotných poskytovatelů služeb cestovního ruchu (2/3 oslovených poskytovatelů ubytovacích služeb nepovažují slovenský cestovní ruch za konkurenceschopný ve vztahu k zahraničí). Z výzkumu rovněž vyplynulo, že většina respondentů spatřuje hlavní důvod této nízké konkurenceschopnosti právě v aktuálně nastavené daňové politice v oblasti cestovního ruchu. Konkrétně vysoká sazba DPH a vysoké odvodové zatížení zaměstnanců i zaměstnavatelů byly nejčastěji zmíněny jako faktory znesnadňující tvorbu investic, zvyšování kvality služeb, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a s tím spojený rozvoj daného odvětví. Významné je také to, že výzkum potvrdil předpoklad podrobně rozebraný v teoretické části práce, tedy že by snížení sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu vedlo ke snížení cen těchto služeb. 70 % respondentů uvedlo, že by v případě snížení sazby DPH na 10 % skutečně bylo schopno snížit ceny svých služeb, a to nejčastěji o 5 – 6 %. Následně bylo v rámci výzkumu také zjišťováno, zda existuje nějaká závislost mezi velikostí poskytovatelů ubytovacích služeb (respondentů) a tím, o kolik procent by byli schopni v případě snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby na 10 % snížit ceny svých služeb. Za tímto účelem byl spočítán korelační koeficient mezi těmito dvěma proměnnými, který vyšel v hodnotě 0,39. Tento výsledek značí, že mezi velikostí poskytovatelů ubytovacích služeb a tím, o kolik procent by byli schopni snížit ceny svých služeb, existuje jen mírná pozitivní závislost. Lze tedy uzavřít, že na snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby na Slovensku by strana nabídky ubytovacích služeb skutečně reagovala snížením svých aktuálních cen, a to právě za účelem zvýšení své cenové konkurenceschopnosti ve vztahu k zahraničním destinacím.
55
5 MOŽNÉ DOPADY SNÍŽENÍ SAZBY DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY 5.1 Dopad snížení sazby daně z přidané hodnoty na cenu ubytovacích služeb V teoretické části práce byl představen příklad pro znázornění vlivu sazeb DPH na ceny hotelového ubytování autorek Dombrovski a Hodžić (2010:137), které využily pro srovnání Lucembursko, Dánsko a Chorvatsko. Pokud bychom stejnou modelovou situaci (tj. kdy cena za 1 noc hotelového ubytování bez DPH činí 100 Euro) aplikovali na rok 2015 a místo Chorvatska bychom do srovnání zařadili Slovensko, zjistili bychom, že při započítání aktuálních sazeb DPH do cen hotelového ubytování by 1 noc v hotelu v Lucembursku stála 103 Eur, v Dánsku 125 Eur a na Slovensku 120 Eur. Při aplikaci této modelové situace na všechny státy EU bychom zjistili, že Slovensko by mělo společně s Velkou Británií druhou nejvyšší cenu, jak můžeme vidět z přiloženého grafu. Graf 18: Srovnání modelových cen za 1 noc hotelového ubytování při započtení aktuálních sazeb DPH v EU 130 125 120 115 110 105
Dánsko Slovenská republika Velká Británie Maďarsko Česká republika Chorvatsko Litva Švédsko Španělsko Francie Itálie Rakousko Finsko Slovinsko Bulharsko Estonsko Irsko Kypr Lotyšsko Rumunsko Polsko Německo Malta Belgie Řecko Nizozemí Portugalsko Lucembursko
100
Pramen: vlastní zpracování s využitím informací z Dombrovski a Hodžić (2010:137) a s využitím dat z European Commission: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, 2015:5 [online]
56
V grafu 18 tedy vidíme, že za 1 noc hotelového ubytování by turisté v tomto modelovém příkladu na Slovensku zaplatili o 17 Euro více než v Lucembursku. Pokud by však došlo k zavedení snížené sazby DPH na ubytovací služby na Slovensku, kde aktuální snížená sazba DPH činí 10 %, poté by modelová cena za 1 noc ubytování v hotelu činila 110 Eur, což by již odpovídalo evropskému průměru. Je však patrné, že tento modelový příklad je velmi zjednodušující, a slouží spíše pro ilustraci vlivu sazeb DPH na cestovní ruch, než pro podrobnější analýzu. Především se v předchozím případě nepočítá s případnou neochotou strany nabídky snižovat v případě snížení sazby DPH také finální ceny. Je zřejmé, že snížení sazby DPH automaticky neznamená, že konečný zákazník (tj. turista) zaplatí za ubytování nižší cenu než v situaci před zavedením snížené sazby DPH. Nabízející si mohou všechen užitek ze snížení sazby DPH ponechat pro sebe, pokud konečnou cenu pro zákazníka nesníží a naopak o celou část ušetřené DPH navýší svoji marži. V kapitole 3 však bylo poukázáno na skutečnost, že konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu je aktuálně v mezinárodním porovnání (zejména v rámci EU) velmi nízká, což dokazuje mimo jiné fakt, že ze zemí EU je Slovenská republika v současnosti v celkovém hodnocení konkurenceschopnosti cestovního ruchu po Rumunsku druhou nejméně konkurenceschopnou zemí EU (viz podkapitola 3.1). Cenová konkurenceschopnost je bezpodmínečně jedním z faktorů, který by mohl celkové konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu pomoci. Proto pokud by mělo vládní opatření v podobě snížení sazby DPH aplikované na služby cestovního ruchu (respektive ubytovací služby) pomoci slovenskému cestovnímu ruchu, nejúčinnější by bylo, kdyby se celý efekt tohoto opatření promítl právě do snížení konečné ceny pro spotřebitele (turistu). Z výsledků výzkumu představeného v kapitole 4 navíc také vyplynulo, že si poskytovatelé ubytovacích služeb uvědomují, že jejich ceny nejsou ve srovnání s ostatními destinacemi konkurenceschopné, a 70 % respondentů ví už v tuto chvíli, že by bylo v případě snížení sazby DPH na 10 % skutečně schopno ceny svých služeb snížit, a to nejčastěji o 5-6 %. V následující části práce je proto počítáno s ideální situací, kdy se celé opatření v podobě snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby promítne do snížení konečných cen za ubytování, tedy že cena, kterou obdrží poskytovatelé ubytovacích služeb po odečtení DPH (tedy základ pro odvod DPH), zůstane nezměněna. Za předpokladu průměrné ceny 57
za ubytování na Slovensku v roce 2014 by tedy měl dopad snížení sazby DPH ze současných 20 % (aktuální základní sazba DPH) na 10 % (aktuální snížená sazba DPH) následující dopad. Tabulka 3: Vliv snížení sazby DPH (na 10 %) na průměrnou cenu za ubytování47 P1
P2 24,50
22,46
Pramen: vlastní zpracování
Pro znázornění dopadů snížení sazby DPH se v práci dále počítá ještě se druhou variantou (pro veřejné finance na první pohled přijatelnější), kdy by se sazba DPH snížila ze současných 20 % pouze na 15 %. Za předpokladu průměrné ceny za ubytování v roce 2014 by tedy měl dopad snížení sazby DPH ze současných 20 % na 15 % následující dopad. Tabulka 4: Vliv snížení sazby DPH (na 15 %) na průměrnou cenu za ubytování P1
P3 24,50
23,48
Pramen: vlastní zpracování
5.2 Přímý dopad snížení ceny ubytovacích služeb v důsledku snížení sazby DPH na ukazatele cestovního ruchu a veřejné finance 5.2.1
Dopad bez zohlednění reakce turistické poptávky
Dopadem snížení ceny ubytovacích služeb (v důsledku snížení sazby DPH) bez zohlednění reakce turistické poptávky a bez změny ostatních proměnných bude zcela jistě pouze snížení celkového výnosu DPH. Jak již bylo uvedeno výše, výpočty počítají s tzv. ideální situací, kdy se celé snížení sazby DPH promítne do snížení konečné ceny pro spotřebitele a cena, kterou obdrží poskytovatelé ubytovacích služeb po odečtení DPH, zůstane beze změny. Jinými slovy to znamená, že bez zohlednění reakce turistické poptávky na snížení ceny zůstane základ pro odvod DPH nezměněn, ale jelikož bude nově zdaněn nižší sazbou DPH, bude celkový výnos DPH prokazatelně nižší. Snížení ceny v důsledku snížení sazby DPH za předpokladu nezměněné turistické poptávky nebude mít tedy žádný dopad na reálné tržby poskytovatelů ubytovacích služeb48 ani na jiné ukazatele cestovního ruchu, nýbrž pouze na veřejné finance.
47
V této a všech následujících tabulkách je dále cena uváděna jako „P“ (anglicky price), respektive „P1“, respektive „P2“, respektive „P3“. 48 Sníží se pouze tržby za ubytování včetně DPH (viz tabulka 5 a 6).
58
Pro konkrétní znázornění veškerých potenciálních dopadů v rámci všech následujících variant49 jsou v práci využity nejaktuálnější dostupné údaje ze ŠÚSR (viz podkapitola 3.2), a to průměrná cena za ubytování na Slovensku v roce 2014 (24,50 Eur) a celkový objem tržeb za ubytování na Slovensku v roce 2014 (267 550 285 Eur). Z těchto dvou veličin byl následně spočítán výnos DPH a počet zaplacených nocí50 (tj. před zavedením opatření snížení sazby DPH). Konkrétní dopad snížení ceny na celkové tržby za ubytování (tedy včetně DPH) a veřejné finance (výnos DPH) bez zohlednění reakce turistické poptávky je znázorněn v tabulkách 5 a 6, a to v závislosti na velikosti snížení sazby DPH (snížení na 10 %, respektive 15 %). Tabulka 5: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 10 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při nezměněné turistické poptávce
P1
P2
24,50 22,46
Tržby za ubytování včetně DPH (sazba 20 %) 267 550 285,00
Snížené tržby za ubytování včetně DPH (sazba 10 %) v důsledku snížení ceny 245 254 427,92
Tržby za ubytování bez DPH před snížením sazby DPH 222 958 570,83 Tržby za ubytování bez DPH po snížení sazby DPH 222 958 570,83
Výnos DPH (sazba 20 %) 44 591 714,17 Výnos DPH (sazba 10 %) 22 295 857,08
Počet zaplacených nocí 10 920 419,80 Snížení výnosu DPH 22 295 857,08
Pramen: vlastní zpracování
Tabulka 6: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 15 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při nezměněné turistické poptávce
P1
P3
24,50 23,48
Tržby za ubytování včetně DPH (sazba 20 %) 267 550 285,00
Snížené tržby za ubytování včetně DPH (sazba 15 %) v důsledku snížení ceny 256 402 356,46
Tržby za ubytování bez DPH před snížením sazby DPH 222 958 570,83 Tržby za ubytování bez DPH po snížení sazby DPH 222 958 570,83
Výnos DPH (sazba 20 %) 44 591 714,17 Výnos DPH (sazba 15 %) 33 443785,63
Počet zaplacených nocí 10 920 419,80 Snížení výnosu DPH 11 147 928,54
Pramen: vlastní zpracování
49
Veškeré výpočty v rámci kapitoly 5 byly provedeny pomocí programu MS Excel. Vydělením celkového objemu tržeb za ubytování v roce 2014 průměrnou cenou za ubytování v roce 2014 jsme vypočítali počet zaplacených nocí: celkem 10 920 419,80 nocí. Podle údajů ŠÚSR dosahoval reálný počet přenocování turistů hodnoty celkem 10 900 434 (viz podkapitola 3.2). Vidíme tedy, že reálný počet zaplacených nocí se od počtu zaplacených nocí, který byl v práci vypočten jako podíl celkových tržeb a průměrné ceny, odchyluje pouze nepatrně, proto lze výpočty považovat za realitě se přibližující. 50
59
Z uvedených tabulek 5 a 6 je patrné, že při snížení ceny způsobeném snížením sazby DPH na 10 %, respektive na 15 %, dojde za předpokladu nezměněné turistické poptávky a všech ostatních proměnných k poklesu tržeb za ubytování včetně DPH, a tedy k poklesu samotného výnosu DPH (v prvním případě přesně o polovinu, tj. o 22 295 857,08 Eur, ve druhém případě o jednu čtvrtinu, tj. o 11 147 928,54 Eur, což odpovídá danému snížení sazby DPH o polovinu, respektive o jednu čtvrtinu). Z výpočtů uvedených v tabulkách 5 a 6 tedy prokazatelně a logicky vyplývá, že v situaci bez započtení reakce turistické poptávky a bez zohlednění dalších proměnných bude pro veřejné finance skutečně jednoznačně výhodnější varianta snížení sazby DPH na 15 % oproti variantě snížení na 10 %. Dále z výpočtů uvedených v tabulkách 5 a 6 vidíme, že reálné tržby za ubytování (tedy bez DPH) zůstaly v obou případech snížení sazby DPH nezměněny přesně v souladu s předpokladem uvedeným výše. 5.2.2
Dopad se zohledněním efektu zvýšení turistické poptávky
Z teoretické části práce (viz kapitola 2) však již víme, že turistická poptávka reaguje na změny v cenách velmi citlivě, proto je naprosto zásadní s touto její reakcí v rámci potenciálních dopadů snížení sazby DPH počítat. V teoretické části práce byly také představeny jednotlivé hodnoty cenových elasticit turistické poptávky, se kterými zahraniční autoři ve svých studiích počítali (Manente a Zanette (2010), Dombrovski a Hodžić (2010) či Li, Wong, Song a Witt (2006)). V drtivé většině tito autoři došli právě k závěrům, že turistická poptávka reaguje na změny v cenách nadproporcionálně, což je také v souladu s tvrzeními Palatkové (2014:19). V rámci všech následujících výpočtů se tudíž počítá se závěry z teoretické části, tedy že turistická poptávka je skutečně vysoce cenově elastická, a pro vyhodnocení konkrétních možných variant dopadů snížení sazby DPH na ubytovací služby na Slovensku bylo využito dvou následujících hodnot cenové elasticity turistické poptávky. Tabulka 7: Hodnoty a prameny cenových elasticit turistické poptávky využitých v případové studii ED (cenová elasticita poptávky)
Pramen
-1,50
Dombrovski a Hodžić (2010)
-1,06
Manente a Zanette (2010)
Pramen: vlastní zpracování
60
Po zohlednění reakce turistické poptávky na snížení ceny v důsledku snížení sazby DPH (na 10 %, respektive na 15 %) dojde rovněž k poklesu celkového výnosu DPH, ovšem jak můžeme vidět v následujících tabulkách 8 a 9, tento pokles bude výrazně ztlumen právě nárůstem turistické poptávky (vyjádřené počtem přenocování), a tudíž i samotných tržeb za ubytování očištěných od DPH. Při zohlednění reakce turistické poptávky tedy dojde ke zvýšení základu pro odvod DPH, proto bude za této situace dopad na veřejné finance mírnější. Tabulka 8: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 10 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při zvýšené turistické poptávce
P1
P2
Změna ceny P51
24,50 22,46 - 8,70 % Tržby za ubytování bez DPH před snížením sazby DPH
ED (cenová elasticita poptávky)
Zvýšení poptávky v důsledku snížení ceny P52
Počet zaplacených nocí při zvýšení poptávky
-1,50
13,04 %
12 344 822,38
-1,06 Tržby za ubytování včetně DPH (sazba 10 %) při nárůstu poptávky
9,22 %
11 926 997,62
Tržby za ubytování bez DPH po při nárůstu poptávky
Výnos DPH (sazba 10 %) při zohlednění zvýšení poptávky
222 958 570,83
277 244 135,91
252 040 123,55
25 204 012,36
222 958 570,83
267 860 488,23
243 509 534,75
24 350 953,48
Pramen: vlastní zpracování
Z výpočtů uvedených v tabulce 8 můžeme vidět, že při snížení sazby DPH z 20 % na 10 % dojde za předpokladu cenové elasticity v hodnotě -1,50 k nárůstu turistické poptávky o 13,04 % (v absolutním vyjádření o 1 424 402,58 zaplacených nocí). Tento nárůst poptávky tak zčásti vykompenzuje prvotní pokles výnosu DPH při nezměněné turistické poptávce (výnos DPH se konkrétně oproti situaci bez zohlednění reakce turistické poptávky zvýší o 2 908 155,27 Eur). Za předpokladu cenové elasticity v hodnotě -1,06 pak dojde k nárůstu turistické poptávky o 9,22 % (v absolutním vyjádření o 1 006 577,82 zaplacených nocí), což povede ke zvýšení výnosu DPH oproti situaci bez zohlednění reakce turistické poptávky o 2 055 096,39 Eur.
51
V obou variantách snížení sazby DPH je změna ceny počítána pomocí metody středního bodu (viz Mankiw, 2000:112). 52 Vypočteno pomocí vzorce pro výpočet cenové elasticity poptávky: ED = procentuální změna poptávaného množství / procentuální změna ceny (Mankiw, 2000:111), jehož transformací jsme dostali vzorec pro výpočet procentuální změny poptávaného množství: procentuální změna poptávaného množství = ED * procentuální změna ceny.
61
Tabulka 9: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 15 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při zvýšené turistické poptávce P1
P3
24,50 23,48
Změna ceny P - 4, 26 %
Tržby za ubytování bez DPH před snížením sazby DPH
ED (cenová elasticita poptávky)
Zvýšení poptávky v důsledku snížení ceny P
-1,50
6,38 %
11 617 467,87
-1,06 Tržby za ubytování včetně DPH (sazba 15 %) při nárůstu poptávky
4,51 %
11 413 000,43
Tržby za ubytování bez DPH při nárůstu poptávky
Počet zaplacených nocí při zvýšení poptávky
Výnos DPH (sazba 15 %) při zohlednění zvýšení poptávky
222 958 570,83
272 768 464,32
237 189 968,97
35 578 495,35
222 958 570,83
267 967 739,35
233 015 425,52
34 952 313,83
Pramen: vlastní zpracování
Z tabulky 9 je dále zřejmé, že při snížení sazby DPH z 20 % na 15 % dojde za předpokladu cenové elasticity v hodnotě -1,50 k nárůstu turistické poptávky o 6,38 % (v absolutním vyjádření o 697 048,07 zaplacených nocí), což povede ke zvýšení výnosu DPH oproti situaci s nezměněnou turistickou poptávkou o 2 134 709,72 Eur. Ve variantě s cenovou elasticitou v hodnotě -1,06 pak dojde k nárůstu turistické poptávky o 4,51 % (v absolutním vyjádření o 492 580,64 zaplacených nocí) a ke zvýšení výnosu DPH oproti situaci s nezměněnou turistickou poptávkou o 1 508 528,20 Eur. Jak bylo výše uvedeno, v rámci výpočtů efektu zvýšení turistické poptávky bylo zjištěno, že dojde oproti prvně představenému efektu bez zohlednění reakce turistické poptávky také již k navýšení tržeb za ubytování očištěných od DPH, tedy ke zvýšení základu pro odvod DPH, což je způsobeno právě nárůstem turistické poptávky. Tato varianta tak má dopad již nejen na veřejné finance, ale i na ukazatele cestovního ruchu, konkrétně na počet zaplacených nocí (tj. počet přenocování) a v důsledku toho na tržby samotných poskytovatelů ubytovacích služeb. To mimo jiné prokazuje fakt, že tržby poskytovatelů ubytovacích služeb očištěné o DPH by za předpokladu nadproporcionálního zvýšení turistické poptávky v konečném důsledku vzrostly i přesto, že tito poskytovatelé by vůbec nezvyšovali své marže a celé opatření v podobě snížení sazby DPH by skutečně dopadlo jen na konečnou cenu, jež zaplatí spotřebitel (turista). V následující tabulce 10 je představena matice výsledků, které zobrazují, jak by se konkrétně zvýšila turistická poptávka, tedy počet zaplacených nocí, v závislosti na jednotlivých variantách (tedy v závislosti na hodnotě elasticity turistické poptávky a velikosti snížení sazby DPH). 62
Tabulka 10: Zvýšení počtu zaplacených nocí v závislosti na jednotlivých variantách Sazba DPH 10 % ED (cenová elasticita poptávky)
15 %
-1,50
1 424 402,58
697 048,07
-1,06
1 006 577,82
492 580,64
Pramen: vlastní zpracování
Z tabulky 10 jednoznačně vyplývá, že nejmarkantnější dopad na počet zaplacených nocí by měla varianta s cenovou elasticitou turistické poptávky v hodnotě -1,50 při současném snížení sazby DPH na 10 %. Oproti tomu nejméně by narostl počet zaplacených nocí v případě cenové elasticity turistické poptávky v hodnotě -1,06 při současném snížení sazby DPH na 15 %. Tyto výsledky tak potvrzují závěry Vanhova (2011:141) uvedené v teoretické části práce, tedy že daně mohou být opravdu využívány jako nástroj pro soutěžení mezi jednotlivými destinacemi, neboť za předpokladu cenově elastické turistické poptávky by skutečně vedlo snížení cen v destinaci k nárůstu této poptávky. Počet zaplacených nocí pak prokazatelně ovlivňuje samotné tržby za ubytování očištěné od DPH. Tabulka 11 ukazuje konkrétní navýšení těchto tržeb opět v maticové podobě v závislosti na jednotlivých variantách. Tabulka 11: Zvýšení tržeb za ubytování bez DPH v závislosti na jednotlivých variantách Sazba DPH 10 % ED (cenová elasticita poptávky)
15 %
-1,50
29 081 552,72
14 231 398,14
-1,06
20 550 963,92
10 056 854,68
Pramen: vlastní zpracování
Z tabulky 11 můžeme vidět, že tržby za ubytování očištěné od DPH kopírují reakci turistické poptávky (tj. počet zaplacených nocí) v závislosti na jednotlivých variantách. Jinými slovy došlo i u zmiňovaných tržeb k největšímu nárůstu v případě elasticity turistické poptávky v hodnotě -1,50 za současného snížení sazby DPH na 10 % a naopak k nejmenšímu nárůstu v případě elasticity turistické poptávky v hodnotě -1,06 za současného snížení sazby DPH na 15 %. V nadcházející tabulce jsou dále porovnány výnosy DPH jednotlivých výše uvedených variant. 63
Tabulka 12: Porovnání výnosu DPH ED (cenová elasticita poptávky)
Výnos DPH (sazba 20 %)
Výnos DPH (sazba 10 %) bez zvýšení poptávky
Výnos DPH (sazba 10 %) při zvýšení poptávky
Výnos DPH (sazba 15 %) bez zvýšení poptávky
Výnos DPH (sazba 15 %) při zvýšení poptávky
-1,50
44 591 714,17
22 295 857,08
25 204 012,36
33 443 785,63
35 578 495,35
-1,06
44 591 714,17
22 295 857,08
24 350 953,48
33 443 785,63
34 952 313,83
Pramen: vlastní zpracování
Z tabulky 12 je zřejmé, že čím citlivěji reaguje turistická poptávka na změnu (v daném případě snížení) ceny v důsledku snížení sazby DPH, tím menší bude následný výpadek výnosu DPH. V následující tabulce je pak zobrazena opět matice výsledků, které tentokrát ukazují, o kolik se výnos DPH v závislosti na jednotlivých variantách sníží oproti původnímu výnosu DPH s dvacetiprocentní sazbou, který činil 44 591 714,17 Eur. Tabulka 13: Snížení výnosu DPH v závislosti na jednotlivých variantách Sazba DPH 10 % ED (cenová elasticita poptávky)
15 %
-1,50
19 387 701,81
9 013 218,82
-1,06
20 240 760,69
9 639 400,34
Pramen: vlastní zpracování
Z tabulky 13 vidíme, že největší dopad by na veřejné finance měla varianta, ve které je počítáno s cenovou elasticitou turistické poptávky v hodnotě -1,06 a ve které se sazba DPH sníží na 10 %. V tomto případě by se výnos DPH snížil o 20 240 760,69 Eur. Oproti tomu nejpříznivější variantou pro veřejné finance by byla varianta s cenovou elasticitou turistické poptávky v hodnotě -1,50 při současném snížení sazby DPH na 15 %. V této variantě by se výnos DPH snížil o 9 013 218,82 Eur. V neposlední řadě z provedených výpočtů při porovnání tabulky 13 s tabulkou 11 vyplývá, že tržby poskytovatelů ubytovacích služeb očištěné o DPH vzrostly více, než o kolik klesl samotný výnos DPH. Vidíme tedy, že za předpokladu cenové elasticity turistické poptávky v hodnotě -1,50 a -1,06 by pozitivní dopady na ukazatele cestovního ruchu převyšovaly negativní dopady na veřejné finance.
64
5.3 Zohlednění dalších potenciálních dopadů Jak bylo zmíněno v předchozí podkapitole, uvedené výpočty dopadů na ukazatele cestovního ruchu a veřejné finance nebraly v potaz změny ostatních proměnných, ke kterým by s největší pravděpodobností po zavedení snížené sazby DPH v destinaci dále došlo. 5.3.1 Objem investic V souvislosti se zvýšením turistické poptávky a následným růstem tržeb za ubytování očištěných o DPH je v prvé řadě nezbytné zmínit skutečnost, která byla mimo jiné potvrzena i v rámci výzkumu uvedeného v kapitole 4, tedy že poskytovatelé ubytovacích služeb by v řadě případů využili takto nově získané finanční prostředky jako dodatečné investice na rozvoj svého podnikání (v současnosti naopak podle respondentů chybí zdroje pro tvorbu investic). Bezesporu by se tak vytvořil prostor pro zvyšování kvality již poskytovaných služeb nebo pro rozšíření stávající nabídky o nové služby a v neposlední řadě by také vznikl prostor pro zvyšování kvalifikace i mezd personálu, což by s největší pravděpodobností mohlo vést k dalšímu nárůstu turistické poptávky po ubytovacích službách na Slovensku. Jak bylo zmíněno již v teoretické části práce, cena není jediným faktorem (i když často se řadí mezi ty nejdůležitější) ovlivňujícím výběr cílové destinace. Skutečnost, že po zavedení opatření snížení sazby DPH na služby cestovního ruchu dojde ke zvýšení objemu investic v daném odvětví i zvýšení mezd zaměstnanců v tomto odvětví, potvrzují také reálné zkušenosti evropských zemí, které byly představeny v teoretické části práce (viz tabulka 1). 5.3.2 Tržby ostatních poskytovatelů služeb v destinaci Dále je nezbytné zohlednit skutečnost, že zvýšení počtu turistů způsobené snížením cen ubytovacích služeb neznamená jen zvýšení tržeb poskytovatelů ubytování, ale také zvýšení tržeb poskytovatelů ostatních služeb a statků v destinaci, kterých tito turisté během svého pobytu využívají, které spotřebovávají a nakupují. Velmi pravděpodobně se tak zvýší poptávka například po restauračních službách a potravinách (zejména těch tradičních pro danou destinaci), zvýší se poptávka po lokálních turistických suvenýrech, pohonných hmotách, popřípadě veřejné dopravě53, dojde k nárůstu návštěvnosti turisticky atraktivních míst (zvýšení tržeb ze vstupného) a mnohé další. Jelikož jsou všechny tyto služby a statky také zatíženy DPH (respektive u určitého typu zboží i spotřební daní, například pohonné hmoty, alkohol či tabákové výrobky), zvýší se na základě zdanění tohoto dodatečně
53
Turisté se v rámci dané destinace musí určitým způsobem pohybovat.
65
poptávaného množství výnos DPH, respektive potenciálně i výnos spotřební daně z daného zboží a služeb. 5.3.3
Výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob
V předchozí podkapitole bylo prokázáno, že by se za předpokladu nárůstu turistické poptávky zvýšily tržby poskytovatelů ubytovacích služeb. Kromě těchto by se velmi pravděpodobně zvýšily ale i tržby dalších poskytovatelů služeb a statků spotřebovávaných v destinaci těmito nově příchozími turisty (viz předchozí oddíl). Tyto zvýšené tržby by však neznamenaly jen nárůst výnosu DPH, ale také růst zisků těchto poskytovatelů a tudíž růst výnosu daně z příjmů fyzických a právnických osob. 5.3.4
Zaměstnanost
Další neopomenutelnou proměnnou, která by byla s velkou pravděpodobností snížením sazby DPH aplikované na ubytovací služby ovlivněna, je zaměstnanost v cestovním ruchu, a to primárně a nejmarkantněji v ubytovacích službách, ale s vysokou pravděpodobností i v dalších oblastech nabídky cestovního ruchu. Jak již bylo řečeno v teoretické části, cestovní ruch je odvětví náročné na lidskou práci a je tak podle Palatkové a Zichové (2014:117) odvětvím mimo jiné „s efekty vytváření pracovních míst“. Za předpokladu, že by se tedy skutečně zvýšila poptávka po slovenském cestovním ruchu, lze očekávat, že by se zvýšila také zaměstnanost v tomto odvětví. Větší objem poptávaných služeb, případně také poptávka po nových službách, které by byly nově poskytovány díky dodatečným investicím, si totiž žádají širší zaměstnaneckou základnu pro jejich poskytování. Skutečnost, že snížení sazby DPH aplikované na služby cestovního ruchu vede ke zvýšení zaměstnanosti v odvětví, potvrzují rovněž zahraniční zkušenosti se zavedením tohoto opatření představené v teoretické části práce (viz tabulka 1). Ve všech zemích EU uvedených v tabulce 1 mělo snížení sazby DPH pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst a celkovou zaměstnanost v daném odvětví, a naopak jediný příklad opatření ve formě zvýšení sazby DPH prokázal, že se toto opatření na zaměstnanosti v odvětví projevilo negativně. Zvýšení zaměstnanosti v daném odvětví by následně mělo další pozitivní efekt na veřejné finance. Za prvé by se zvýšení zaměstnanosti dotklo výdajové stránky veřejných financí, neboť by se současně se zvýšením zaměstnanosti snížily veřejné výdaje na sociální politiku státu (konkrétně výdaje na podporu v nezaměstnanosti a následné sociální dávky). Za druhé by se zvýšení zaměstnanosti dotklo i příjmové stránky veřejných financí, neboť se zvýšením
66
počtu zaměstnaných lidí by se zvýšily odvody na sociální a zdravotní pojištění a také výnosy daně z příjmů fyzických osob (tj. zaměstnanců). 5.3.5 Počet ubytovacích zařízení Zvýšení poptávky po slovenském cestovním ruchu by se následně mohlo promítnout rovněž do zvýšení počtu samotných ubytovacích zařízení či zvýšení kapacity již existujících ubytovacích zařízení. V podkapitole 3.2, konkrétně v grafu 6 byl zobrazen vývoj počtu ubytovacích zařízení na Slovensku mezi lety 2005 – 2014. Z předmětného grafu vyplývá, že vývoj počtu těchto ubytovacích zařízení se velmi podobá vývoji počtu turistů v ubytovacích zařízeních ve sledovaných letech, který je zobrazen v grafu 2. Z uvedeného můžeme usuzovat, že pozitivní vývoj návštěvnosti ubytovacích zařízení má tendenci motivovat podnikatele k tomu, aby zaměřili své podnikání na odvětví cestovního ruchu, což se může promítnout do zvýšení celkového počtu ubytovacích zařízení. Důkazem toho může být vývoj počtu ubytovacích zařízení i turistů v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2008, neboť právě v těchto letech se oba ukazatele vyvíjely naprosto identicky. 5.3.6 Efekt snížení šedé ekonomiky V neposlední řadě je v souvislosti se snížením sazby DPH aplikované na služby (v daném případě na ubytovací služby) nezbytné vzít v úvahu také předpoklad představený v teoretické části práce související s efektem snížení šedé ekonomiky. Konkrétně Kubátová (2015:233-234) zařadila mezi důvody pro zavádění snížených sazeb předpoklad, že služby, na rozdíl od zboží, velmi snadno unikají zdanění, a proto se právě na ně aplikuje často snížená sazba DPH, která podle ní bývá poskytovateli vnímána jako méně zatěžující, což v konečném důsledku vede ke snížení daňových úniků. Tento předpoklad následně ilustroval taktéž v teoretické části uvedený konkrétní příklad Islandu (viz HOTREC, 2008:32). Jelikož však ze samotné podstaty existence šedé ekonomiky jako takové vyplývá, že v dané oblasti žádná oficiální data o její velikosti a vztahu mezi ní a výší sazby DPH neexistují (a ani existovat nemohou), je nutné považovat tento předpoklad skutečně jen za ryze teoretický a tedy pouze teoreticky podporující zavedení opatření snížení sazby DPH aplikované na ubytovací služby.
5.4 Multiplikační efekt cestovního ruchu V teoretické části práce bylo dále poukázáno na skutečnost, že každý dodatečný výdaj návštěvníků (v konkrétní případové studii tedy turistů) v destinaci má dopad nejen přímý (představený v předchozí podkapitole), tedy dopad v odvětvích s cestovním ruchem přímo 67
spojených (tam, kde se poskytovatel nebo zprostředkovatel služby přímo setkává s návštěvníkem, respektive turistou), ale také nepřímý a indukovaný (Palatková a Zichová, 2014:106). Z uvedeného důvodu je za účelem znázornění a vyhodnocení celkového dopadu snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby nutné zohlednit rovněž multiplikační efekt cestovního ruchu. V předchozí podkapitole bylo znázorněno, jak by na snížení sazby DPH v oblasti ubytovacích služeb na 10 % (respektive na 15 %) reagovala turistická poptávka, a to za předpokladu, že by se její cenová elasticita rovnala hodnotě -1,5 (respektive -1,06). Z výpočtů zcela jednoznačně vyplynulo, že v každé variantě by došlo k nárůstu turistické poptávky (viz tabulka 10), což se následně promítlo do nárůstu samotných tržeb poskytovatelů ubytování (viz tabulka 11). Multiplikační efekt cestovního ruchu však zohledňuje také skutečnost, že zvýšená turistická poptávka neovlivní jen ukazatele s cestovním ruchem spojené, ale v konečném důsledku bude mít vliv i na další odvětví, která na první pohled s cestovním ruchem vůbec nesouvisejí (například odvětví stavebnictví, zemědělství a další). Při aplikaci tohoto teoretického konceptu na konkrétní situaci v případové studii to znamená, že každých dodatečně získaných 22,46 Eur (respektive 23,48 Eur) za ubytovací služby bude v první řadě příjmem poskytovatele ubytovacích služeb, který dodatečně získané prostředky použije v různém poměru na zaplacení vlastních zaměstnanců, dodavatelů (například potravin či energie), na tvorbu investic, generování zisku a další, a příjmem veřejného rozpočtu (výnos DPH), v rámci kterého se přerozdělí mezi další subjekty (například v oblasti zdravotnictví, školství, skrze sociální dávky či platy státních zaměstnanců). Rovněž zaměstnanci a dodavatelé a také příjemci státem přerozděleného výnosu DPH (například státní zaměstnanci), budou následně svůj dodatečně získaný příjem využívat k úhradě svých vlastních potřeb, tudíž se původně turistou jednou vynaložený výdaj v ekonomice použije v rámci vícero transakcí. V teoretické části však bylo popsáno (viz Beránek a kol., 2013:133), že všichni z těchto příjemců, ať už přímých, nepřímých či indukovaných příjmů, mohou nově získané prostředky také uspořit nebo vynaložit na nákup importovaného zboží, přičemž tato situace se označuje jako ztráta a tlumí konečný multiplikační efekt cestovního ruchu. Pro grafické znázornění celkového multiplikačního efektu cestovního ruchu v důsledku snížení sazby DPH aplikované na ubytovací služby na Slovensku bylo v práci využito schéma Palatkové a Zichové (2014:107), doplněné o poznatky Beránka a kol. (2013:133), které bylo následně aplikováno na konkrétní dodatečný výdaj turisty vypočítaný v předchozí
68
podkapitole, který se stal příjmem veřejného rozpočtu (výnos DPH) a poskytovatele ubytovacích služeb. Přepracované a doplněné schéma je zobrazeno v následujícím obrázku 254. Obrázek 2: Multiplikační efekt cestovního ruchu v případové studii
Pramen: převzato od Palatkové a Zichové (2014:107) a dále doplněno s využitím informaci z Beránek a kol. (2013:133) a přepracováno na základě vlastní případové studie
54
Jednotlivé konkrétní částky v zobrazeném schématu, které hoteliér rozdělí mezi zaměstnance, dodavatele, investice, zisk a pojištění odpovídají poměrovému rozdělení částek restauratérů mezi zaměstnance, dodavatele, investice, zisk a pojištění, které ve svém schématu uvádějí Palatková a Zichová (2014:107), viz kapitola 1.
69
V předchozí podkapitole bylo zjištěno, že za předpokladu cenové elasticity turistické poptávky v hodnotě -1,50 by při snížení sazby DPH na 10 % došlo k nárůstu poptávky o 1 424 402,58 zaplacených nocí, a při snížení sazby DPH na 15 % k nárůstu o 697 048,07 zaplacených nocí. Zobrazený multiplikační efekt s dodatečným výdajem ve výši 22,46 Eur by tudíž proběhl 1 424 402,58 krát (celkově by tedy přímé dodatečné příjmy plynoucí od nově příchozích turistů dosahovaly hodnoty 31 992 081,99 Eur) a s výdajem ve výši 23,48 Eur 697 048,07 krát (celkově by přímé dodatečné příjmy od turistů dosahovaly hodnoty 16 366 688,73 Eur). Za předpokladu cenové elasticity turistické poptávky v hodnotě -1,06 by dále při snížení sazby DPH na 10 % došlo k nárůstu poptávky o 1 006 577,82 zaplacených nocí a při snížení sazby DPH na 15 % k nárůstu poptávky o 492 580,64 nocí. To znamená, že zobrazený multiplikační efekt s dodatečným výdajem ve výši 22,46 Eur by proběhl 1 006 577,82 krát (celkově by přímé dodatečné příjmy plynoucí od nově příchozích turistů dosahovaly hodnoty 22 607 737,94 Eur) a s výdajem ve výši 23,48 Eur 492 580,64 krát (celkově by přímé dodatečné příjmy plynoucí od nově příchozích turistů dosahovaly hodnoty 11 565 793,37 Eur). Jak bylo dále představeno v teoretické části práce, Beránek a kol. (2013:135) uvádí, že v praxi se hodnota příjmového multiplikátoru cestovního ruchu pohybuje v rozmezí 100 – 250 %, přičemž nižší je multiplikátor v případě vysokých ztrát plynoucích například z importu. Pokud bychom uvažovali maximální uvedenou hranici, tedy 250 %, vypadal by reálný přínos přímých dodatečných výdajů turistů pro ekonomiku v důsledku jejich recirkulace následovně (zobrazeno opět v maticové podobě v závislosti na jednotlivých variantách elasticity turistické nabídky a velikosti snížení sazby DPH). Tabulka 14: Reálný přínos přímých dodatečných výdajů turistů pro ekonomiku za předpokladu příjmového multiplikátoru cestovního ruchu ve výši 250 % Multiplikátor = 250 % ED (cenová elasticita poptávky)
-1,50
-1,06
Sazba DPH 10 %
15 %
31 992 081,99 * 250 % =
16 366 688,73 * 250 % =
79 980 204,98 Eur
40 916 721,83 Eur
22 607 737,94 * 250 % =
11 565 793,37 * 250 % =
56 519 344,86 Eur
28 914 483,43 Eur
Pramen: vlastní zpracování
70
Jak však Beránek a kol. (2013:135) následně dodává, nižší je multiplikátor v případě vysokých ztrát plynoucích z importu, na základě čehož můžeme v případě Slovenské republiky předpokládat, že tato bude dosahovat určitých ztrát z importu, neboť jde o malou otevřenou ekonomiku, pro kterou je importovaná produkce podstatná55. Multiplikátor by se tedy v případě Slovenské republiky měl pohybovat spíše u spodní hranice rozmezí 100 – 250 %, neboť lze předpokládat, že část přímých a následně nepřímých a indukovaných příjmů by skutečně byla využita na uhrazení importované produkce (například energie, pohonné hmoty, ale i některé potraviny či nápoje). Z uvedeného důvodu jsou dále uvažovány pro zobrazení reálného přínosu přímých dodatečných výdajů turistů pro ekonomiku tři nižší potenciální hodnoty multiplikátoru, které spadají do první poloviny uvedeného rozmezí, tj. 125 %, 150 % a 175 %. Tabulka 15: Reálný přínos přímých dodatečných výdajů turistů pro ekonomiku za předpokladu příjmového multiplikátoru cestovního ruchu ve výši 125 %, 150 % a 175 % Multiplikátor = 125 % ED (cenová elasticita poptávky)
-1,50
-1,06 Multiplikátor = 150 % ED (cenová elasticita poptávky)
-1,50
-1,06 Multiplikátor = 175 % ED (cenová elasticita poptávky)
-1,50
-1,06
Sazba DPH 10 %
15 %
31 992 081,99 * 125 % =
16 366 688,73 * 125 % =
39 990 102,49 Eur
20 458 360,92 Eur
22 607 737,94 * 125 % =
11 565 793,37 * 125 % =
28 259 672,43 Eur
14 457 241,71 Eur Sazba DPH
10 %
15 %
31 992 081,99 * 150 % =
16 366 688,73 * 150 % =
47 988 122,99 Eur
24 550 033,1 Eur
22 607 737,94 * 150 % =
11 565 793,37 * 150 % =
33 911 606,91 Eur
17 348 690,06 Eur Sazba DPH
10 %
15 %
31 992 081,99 * 175 % =
16 366 688,73 * 175 % =
55 986 143,49 Eur
28 641 705,28 Eur
22 607 737,94 * 175 % =
11 565 793,37 * 175 % =
39 563 541,4 Eur
20 240 138,4 Eur
Pramen: vlastní zpracování 55
Přestože má Slovenská republika dle údajů Národné banky Slovenska od roku 2012 aktivní bilanci (přebytek) běžného účtu platební bilance a exporty zboží a služeb převyšují importy zboží a služeb, přesto představuje import podstatnou část nakupované produkce, například v roce 2014 dosahoval import zboží hodnoty 59 722,3 milionů Eur a import služeb hodnoty 6 748,5 milionů Eur (informace dostupné z: Národná banka Slovenska: Platobná bilancia [online]).
71
Z tabulky 15 vyplývá, že ať už bude reálná hodnota příjmového multiplikátoru dosahovat jakékoliv ze zvolených hodnot, vždy bude reálný konečný přínos výdajů turistů díky multiplikačnímu efektu pro ekonomiku vyšší než přínos přímý a promítne se v podstatně širším okruhu odvětví slovenské ekonomiky. Ve prospěch nižších hodnot příjmového multiplikátoru cestovního ruchu zobrazených v tabulce 15 v souvislosti se ztrátami svědčí rovněž kromě koupě importované produkce dále skutečnost, že příjemci přímých, nepřímých i indukovaných příjmů budou bezpochyby určitou část takto dodatečně získaných příjmů spořit.
5.5 Souhrn poznatků V této kapitole byly sledovány potenciální dopady snížení sazby DPH aplikované na ubytovací služby na hlavní ukazatele cestovního ruchu, ale rovněž na veřejné finance a díky multiplikačnímu efektu také na další sektory národní ekonomiky. Bylo zjištěno, že primární negativní dopad na veřejné finance (tedy snížení výnosu DPH způsobené snížením sazby DPH, viz oddíl 5.2.1) bude částečně zmírněn zvýšením turistické poptávky po ubytovacích službách (zvýšení zakladu pro odvod DPH, viz oddíl 5.2.2) a následně určitým způsobem dále vyvážen (přičemž není vyloučeno, že ve výsledku dojde dokonce k navýšení veřejných příjmů, jak bylo uvedeno v teoretické části práce, viz například Dombrovski a Hodžić (2010:138)) dalšími potenciálními dopady daného opatření. Mezi tyto další potenciální dopady zmírňující negativní dopady na veřejné finance patří zejména zvýšení zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu (a s ní spojené snížení veřejných výdajů na sociální politiku státu a současně zvýšení výnosu daně z příjmů fyzických osob a zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění), dále zvýšení poptávky po dalších produktech spotřebovávaných v destinaci nově příchozími turisty (tedy zvýšení výnosu DPH, případně i spotřební daně z těchto dodatečně poptávaných produktů), zvýšení zisků nabízejících v destinaci (a s tím související zvýšení výnosu daně z příjmů fyzických a právnických osob), a v neposlední řadě je třeba vzít v úvahu také v teorii předpokládané zmenšení šedé ekonomiky, ke kterému by právě v případě snížení sazby DPH uvalené na služby mělo dojít. Co se ukazatelů cestovního ruchu týče, lze konstatovat, že tyto by opatření snížení sazby DPH ovlivnilo velmi pozitivně. Primárním dopadem snížení sazby DPH bude za předpokladu cenově elastické turistické poptávky zvýšení poptávky po ubytovacích službách a s tím související zvýšení tržeb poskytovatelů ubytování. Tento primární pozitivní dopad na ukazatele cestovního ruchu však bude následně dále zesílen, a to zejména zvýšením 72
objemu investic do ubytovacích zařízení (které by se následně mohlo promítnout do zvýšení kvality poskytovaných služeb, což by mohlo dále pozitivně stimulovat vývoj turistické poptávky), zvýšením zaměstnanosti v daném odvětví, zvýšením poptávky po dalších službách a produktech v destinaci a v neposlední řadě by mohlo dojít rovněž ke zvýšení samotného počtu ubytovacích zařízení. Kromě uvedených přímých efektů v odvětví cestovního ruchu je nutno počítat i s příjmovým multiplikátorem cestovního ruchu, který předpokládá recirkulaci prvotních výdajů návštěvníků, respektive turistů v ekonomice. Tento multiplikátor tak dále zvýší pozitivní efekty snížení sazby DPH, tentokrát nejen na odvětví cestovního ruchu, ale i na další odvětví národního hospodářství, přičemž skrze nepřímé a indukované efekty se primární výdaje turistů v cestovním ruchu mohou pozitivně promítnout například i v sektoru zemědělství či průmyslu. Podstata tohoto multiplikačního efektu je zobrazena v obrázku 2. Jelikož však již v teorii bylo upozorněno na skutečnost, že multiplikační analýzy trpí řadou omezení jako je zejména nedostatek relevantních dat a s tím spojené přílišné množství odhadovaných proměnných, bylo na tomto místě využito v teorii představené hranice velikosti multiplikátoru cestovního ruchu (viz Beránek a kol., 2013:135), díky které byly znázorněny potenciální dopady multiplikačního efektu v případové studii. V souvislosti s uvedenými zjištěními je na tomto místě nezbytné závěrem uvést, že v rámci vyhodnocení dopadů snížení sazby DPH aplikované na ubytovací služby cestovního ruchu bylo využito v teoretické části představeného předpokladu cenově elastické turistické poptávky. V případě, že by turistická poptávka reagovala na snížení ceny pouze nepatrně či vůbec, zcela jistě by mělo opatření snížení sazby DPH daleko silnější negativní dopad na veřejné finance a pouze minimální dopad na ukazatele cestovního ruchu56. V teoretické části práce však bylo prokázáno, že turistická poptávka skutečně reaguje na změny v cenách v převážné většině případů nadproporcionálně, a proto lze uzavřít, že s její pozitivní reakcí je zcela nezbytné počítat.
56
Avšak pokud by se za této situace snížení sazby DPH neprojevilo ve snížení konečně ceny pro spotřebitele, ale naopak by vedlo ke zvýšení ceny, jež by obdržela strana nabídky, tj. zvýšení marží, vzrostly by tržby poskytovatelů ubytovacích služeb i bez zvýšení turistické poptávky. Dle mého názoru by však toto zvýšení bylo pouze krátkodobé, neboť aby se situace slovenského cestovního ruchu dlouhodobě zlepšila, je třeba právě stimulovat turistickou poptávku k výběru Slovenské republiky jako destinace. V takovém případě by nově získané příjmy díky navýšení marží bylo nezbytné využít na investice, zkvalitňování služeb a zvyšování kvalifikace personálu, díky čemuž by mohla být turistická poptávka pozitivně stimulována i jinak než snížením ceny.
73
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo formou případové studie na příkladu Slovenské republiky vyhodnotit vliv snížené sazby DPH u služeb poskytovaných v rámci cestovního ruchu na hlavní ukazatele tohoto odvětví a dané ekonomiky. Za konkrétní oblast služeb poskytovaných v rámci cestovního ruchu byla vybrána oblast ubytovacích služeb, neboť jak uvádí asociace HOTREC (2008:29), výdaje na ubytování představují jednu z největších položek celkových výdajů návštěvníků (turistů) na jejich dovolenou, a tudíž mají sazby DPH uvalené na tuto oblast významný vliv na konečný počet příchozích návštěvníků. Slovenská republika byla pro potřeby případové studie vybrána z toho důvodu, že se společně s Velkou Británií a Dánskem řadí mezi poslední členské země EU, které neaplikují na danou oblast produktu cestovního ruchu sníženou sazbu DPH, a v současnosti je tak slovenská sazba DPH uvalovaná na ubytovací služby ve výši téměř dvojnásobku evropského průměru druhou nejvyšší sazbou DPH v ubytovacích službách v EU. Klíčovým faktorem této diplomové práce, který byl podrobně rozebrán v teoretické části a ze kterého následně vycházela i část praktická, se tedy stal faktor DPH jakožto faktor přímo vstupující do cen v destinaci a tak prokazatelně ovlivňující její konkurenceschopnost. Daňové problematice ve vztahu k cestovnímu ruchu se podrobně věnovala jak odborná literatura zahraniční, tak odborná literatura česká. Konkrétně DPH a jejímu využívání jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu cestovního ruchu se však blíže věnovala pouze literatura zahraniční, která rovněž upozorňovala právě na značné rozdíly v aplikaci sazeb DPH v oblasti hotelnictví v EU, viz Vanhove (2011:141) či Dombrovski a Hodžić (2010:136). Lze tedy konstatovat, že tato problematika je v současnosti v rámci EU, a zejména pak právě na Slovensku velmi aktuální, což kromě jiného potvrdil samotný výzkum realizovaný v rámci této diplomové práce. Analýzou hlavních ukazatelů slovenského cestovního ruchu provedenou v kapitole 3 bylo prokázáno, že slovenský cestovní ruch v posledních letech vykazuje spíše negativní vývoj, a zejména pokles zahraničních (ale v menší míře i těch domácích) turistů v ubytovacích zařízeních se na dalších ukazatelích (jako jsou například tržby poskytovatelů ubytovacích služeb nebo platební bilance slovenského cestovního ruchu) projevuje velmi negativně. Rovněž bylo ve třetí kapitole prokázáno, že mezinárodní konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu vykazuje v posledních letech klesající tendenci.
74
Z provedeného výzkumu, který bezprostředně reagoval na skutečnosti vyplývající z analýzy vývoje hlavních ukazatelů cestovního ruchu a mezinárodní konkurenceschopnosti cestovního ruchu (viz kapitola 3) a který rovněž reflektoval poznatky uvedené v teoretické části práce, prokazatelně vyplynulo, že nízká konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu byla identifikována i z pohledu samotných poskytovatelů služeb cestovního ruchu. Většina respondentů spatřuje hlavní důvod této nízké konkurenceschopnosti právě v aktuálně nastavené daňové politice v oblasti cestovního ruchu, přičemž právě vysoká sazba DPH se stala jedním z nejčastěji uváděných faktorů znesnadňujících tvorbu investic, zvyšování kvality služeb, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a s tím spojený rozvoj daného odvětví. Za zásadní lze rovněž označit fakt, že výzkum potvrdil již zmiňovaný předpoklad, že by snížení sazby DPH uvalené na ubytovací služby skutečně vedlo ke snížení jejich cen (70 % respondentů uvedlo, že by v případě snížení sazby DPH na 10 % opravdu bylo schopno snížit ceny svých služeb, a to nejčastěji o 5 – 6 % za účelem zvýšení své konkurenceschopnosti ve vztahu k zahraničním destinacím). V poslední části práce byly vyhodnoceny potenciální dopady snížení sazby DPH aplikované na ubytovací služby, přičemž za klíčový výsledek této kapitoly lze označit skutečnost, že za předpokladu vysoce cenově elastické turistické poptávky by snížení sazby DPH prokazatelně vedlo k nárůstu ukazatelů cestovního ruchu, jako jsou poptávka po cestovním ruchu (vyjádřená jako nárůst počtu přenocování) a tržby poskytovatelů ubytovacích služeb, a potenciálně by mohlo vést také k nárůstu dalších ukazatelů cestovního ruchu (například objemu investic v cestovním ruchu či zaměstnanosti v cestovním ruchu). Negativní dopad daného opatření na veřejné finance by byl za předpokladu vysoce cenově elastické turistické poptávky zmírněn nárůstem této poptávky a tedy zvýšením základu pro odvod DPH a následně rovněž dalšími potenciálními pozitivními dopady (například snížení výdajů na sociální politiku státu za předpokladu zvýšení zaměstnanosti či zvýšení výnosu daně z příjmů fyzických osob). Lze tedy předpokládat, že původní výpadek výnosu DPH by byl v delším časovém horizontu nakonec vyrovnán či dokonce převýšen pozitivními dopady na veřejné finance plynoucími ze zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti slovenského cestovního ruchu. Diplomová práce prokázala, že daňová politika a z daní zejména DPH významným způsobem ovlivňují ceny produktů cestovního ruchu a tím i samotnou konkurenceschopnost jednotlivých destinací na trhu mezinárodního cestovního ruchu, což plně koresponduje s poznatky uvedenými v teoretické části, viz například Dombrovski a Hodžić (2010:137), 75
Dwyer, Forsyth a Dwyer (2010:772) či Candela a Figini (2012:538). Práce v neposlední řadě také identifikovala postoj samotné strany nabídky ubytovacích služeb Slovenské republiky k dané problematice, který následně zohlednila při vyhodnocování možných dopadů snížení sazby DPH. Přínosem této diplomové práce je tedy poskytnutí komplexního obrazu o vztahu zdanění a cestovního ruchu, neboť jak bylo výše poukázáno, česká odborná literatura cestovního ruchu se doposud vlivu zdanění a konkrétně vlivu sazeb DPH na konkurenceschopnost destinací věnovala ve srovnání s literaturou zahraniční pouze okrajově. Nad to bylo prokázáno, že pro slovenský cestovní ruch je daná problematika v současné době nanejvýš aktuální, proto by mohla tato práce dále představovat pro stranu nabídky slovenského cestovního ruchu podklad pro potenciální vyjednávání s tvůrci daňové politiky ohledně výše sazeb aplikovaných na služby cestovního ruchu na Slovensku.
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura a články [1] BERÁNEK, J. a kol. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting s.r.o., 2013, 296 s. ISBN 978-80-86724-46-1. [2] BERGER, W., KINDL, C. a WAKOUNIG, M. Směrnice ES o dani z přidané hodnoty: praktický komentář. Praha: 1. Vox, 2010, 736 s. ISBN 978-80-86324-83-8. [3] BIEGER, T. Management von Destinationen. 7. Auflage. Wissenschaftsverlag GmbH, 2008, 365 S. ISBN 978-3-486-58628-2.
Oldenbourg:
[4] CANDELA, G., FIGINI, P. The economics of tourism destinations. Berlin: Springer, 2012, 616 p. ISBN 978-3-642-42978-1. [5] CROUCH, G. A Meta-Analysis of Tourism Demand. 1995. In Dwyer, L., Forsyth, P., Dwyer, W. Tourism economics and policy. Bristol: Channel View Publications, 2010, 855 p. ISBN 978-1-84541-151-0. [6] DOMBROVSKI, R., HODŽIĆ, S. Impact Of Value Added Tax On Tourism. International Business & Economics Research Journal, October 2010, Vol. 9, No. 10, p. 131-138. ISSN 2157-9393. [7] DWYER, L., FORSYTH P., DWYER, W. Tourism economics and policy. Bristol: Channel View Publications, 2010, 855 p. ISBN 978-1-84541-151-0. [8] FISH, M. Taxing International Tourism in West Africa. 1982. In Dwyer, L., Forsyth, P., Dwyer, W. Tourism economics and policy. Bristol: Channel View Publications, 2010, 855 p. ISBN 978-1-84541-151-0. [9] FLOOK, A. The changing structure of international trade in tourism services, the tour operators perspective. 2001. In Ryan, Ch. Recreational tourism: demand and impacts. Clevedon: Channel View Publications, 2003, 358 p. ISBN 1-873150-56-3. [10] FRANKE, A. a kol. Statistiky cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012a, 230 s. ISBN 978-80-7357-717-9. [11] FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012b, 301 s. ISBN 978-807357-718-6. [12] HYSI, A., KOÇIU, L. The Impact Of The Reduction Of The VAT In Tourism. International Journal of Economics, Commerce and Management. April 2015, Vol. III, Issue 4, p. 1-10. ISSN 2348-0386. [13] Horwath Tourism & Leisure Consulting. Tourism multipliers. 1981. In Rusu, S. Tourism multiplier effect. Journal of Economics and Business Research. 2011, Year XVII, No. 1, p. 70-76. ISSN 2069-9476. [14] JENSEN, T. C., WANHILL, S. Tourism´s taxis times: value addend tax in Europe and Denmark. 2002. In Stabler, M. J., Papatheodorou, A., a Sinclair, M. T. The Economics of Tourism. 2nd ed. London: Routledge, 2010, 506 p. ISBN 978-0-415-45939-6. [15] KISS, I. a kol. Cestovný ruch na Slovensku: nástroj podpory hospodárstva. 1. vyd. Bratislava: Inštitút hospodárskej politiky, 2013, 101 s. ISBN 978-80-971467-0-2. 77
[16] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 6., aktualizované vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 275 s. ISBN 978-80-7478-841-3. [17] LEIPER, N. Tourism management. 3rd ed. Frenchs Forest, N.S.W.: Pearson Education Australia, 2004, 455 p. ISBN 1-86250-533-0. [18] LI, G., WONG, K. K. F., SONG, H., WITT, S. F. Tourism demand forecasting: A time varying parameter error correction model. 2006. In Tribe, J. The economics of recreation, leisure and tourism. 4th ed. London: Routledge, 2011, 500 p. ISBN 978-0-08-089050-0. [19] MAK, J. Taxation of travel and tourism. 2006. In Vanhove, N. The economics of tourism destinations. 2nd ed. London: Routledge, 2011, 327 p. ISBN 978-0-08-096996-1. [20] MAK, J. a NISHIMURA, E. The economics of a hotel room tax. 1979. In Candela, G., Figini, P. The economics of tourism destinations. Berlin: Springer, 2012, 616 p. ISBN 978-3-642-42978-1. [21] MANENTE, M., ZANETTE, M. Macroeconomic effects of a vat reduction in the Italian Hotel and Restaurants Industry. 2010. In Vanhove, N. The economics of tourism destinations. 2nd ed. London: Routledge, 2011, 327 p. ISBN 978-0-08-096996-1. [22] MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 768 s. ISBN 978-80-7169-891-3. [23] NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6. [24] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 251 s. ISBN 978-80-247-4862-7. [25] PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, konkurenceschopnost destinací turismu, produkt a partnerství v turismu. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. [26] PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. upravené vydání. Praha: Idea Servis, 2007, 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5. [27] PUNCH, K. F. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 232 s. ISBN 97880-7367-468-7. [28] RITCHIE, J. R. B., CROUCH, G. I. The competitive destination: a sustainable tourism perspective. Wallingford: CABI Publishing, 2003, 272 p. ISBN 0-85199-664-7. [29] RUSU, S. Tourism multiplier effect. Journal of Economics and Business Research. 2011, Year XVII, No. 1, p. 70-76. ISSN 2069-9476. [30] RYAN, Ch. Recreational tourism: demand and impacts. Clevedon: Channel View Publications, 2003, 358 p. ISBN 1-873150-56-3. [31] SAKAI, M. Micro-Analysis of Business Travel Demand. 1988. In Dwyer, L., Forsyth, P., Dwyer, W. Tourism economics and policy. Bristol: Channel View Publications, 2010, 855 p. ISBN 978-1-84541-151-0. [32] SNAK, O., BARON, P., NEACŞU, N. Economia turismului. 2001. In Rusu, S. Tourism multiplier effect. Journal of Economics and Business Research. 2011, Year XVII, No. 1, p. 70-76. ISSN 2069-9476. 78
[33] STABLER, M. J., PAPATHEODOROU, A., SINCLAIR M. T. The Economics of Tourism. 2nd ed. London: Routledge, 2010, 506 p. ISBN 978-0-415-45939-6. [34] STRAUSS, A. L., CORBIN, J. M. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. ISBN 80-85834-60-X. [35] SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 6. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2015, 526 s. ISBN 978-80-7400-274-8. [36] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 28 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU, zdanění finančního sektoru. 6. aktualiz. a přeprac. vyd. včetně CD. Praha: Linde, 2013, 386 s. ISBN 978-80-7201-925-0. [37] TRIBE, J. The economics of recreation, leisure and tourism. 4th ed. London: Routledge, 2011, 500 p. ISBN 978-0-08-089050-0. [38] VANHOVE, N. The economics of tourism destinations. 2nd ed. London: Routledge, 2011, 327 p. ISBN 978-0-08-096996-1. [39] WALL, G., MATHIESON, A. Tourism: changes, impacts and opportunities. 1st ed. Harlow, England: Pearson Prentice Hall, 2006, 412 p. ISBN 978-0-130-99400-4. [40] WEF. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013. Geneva: World Economic Forum, 2013, 484 p. ISBN 978-92-95044-40-1. [41] WEF. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2015. Geneva: World Economic Forum, 2015, 508 p. ISBN 978-92-95044-48-7. [42] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.
Elektronické zdroje [43] Český statistický úřad: Časové řady [online]. 2015 [cit. 2015-09-09]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr [44] Český statistický úřad: Metodika – časové řady cestovní ruch [online]. 2015 [cit. 201509-09]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/metodika_casove_rady_cestovni_ruch [45] European Commission. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union. [online]. European Commission, September 2015, 29 p. [cit. 2015-10-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/r ates/vat_rates_en.pdf [46] HOTREC. HOTREC response to the Consultation paper of the European Commission “Review of existing legislation on VAT reduced rates“ [online]. Brusel: HOTREC, 2013, 3 p. [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.hotrec.eu/publications-positions.aspx [47] HOTREC. Reduced VAT rates: A must for a sustainable European hospitanty industry [online]. Brusel: HOTREC, 2008, 39 p. [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.hotrec.eu/publications-positions.aspx [48] Národná banka Slovenska. Platobná bilancia [online]. 2015 [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/statisticke-udaje/statistika-platobnej-bilancie/platobna-bilancia [49] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2006/2005. [online]. Bratislava: MDVRR, 2007, 5 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=112767 79
[50] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2007/2006. [online]. Bratislava: MDVRR, duben září 2008, 2 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=112754 [51] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2008/2007. [online]. Bratislava: MDVRR, březen 2009, 4 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=112741 [52] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2009/2008. [online]. Bratislava: MDVRR, březen 2010, 3 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=112728 [53] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2010/2009. [online]. Bratislava: MDVRR, březen 2011, 1 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=105279 [54] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2011/2010. [online]. Bratislava: MDVRR, 2012, 1 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=111896 [55] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2012/2011. [online]. Bratislava: MDVRR, 2013, 1 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=127145 [56] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2013/2012. [online]. Bratislava: MDVRR, 2014, 1 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=142017 [57] MDVRR. Štatistické údaje o CR SR za rok 2014/2013. [online]. Bratislava: MDVRR, 2015, 1 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné na www: http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=159221 [58] ŠÚSR. Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2009. [online]. Bratislava: ŠÚSR, březen 2010, 83 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/products/publikacie/Katalog%20publikacii [59] ŠÚSR. Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2010. [online]. Bratislava: ŠÚSR, březen 2011, 83 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/products/publikacie/Katalog%20publikacii [60] ŠÚSR. Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2011. [online]. Bratislava: ŠÚSR, březen 2012, 83 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/products/publikacie/Katalog%20publikacii [61] ŠÚSR. Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 4. štvrťrok 2012. [online]. Bratislava: ŠÚSR, březen 2013, 83 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/products/publikacie/Katalog%20publikacii [62] ŠÚSR. Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za 1. – 4. štvrťrok 2013. [online]. Bratislava: ŠÚSR, březen 2014, 83 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/products/publikacie/Katalog%20publikacii [63] ŠÚSR. Základné ukazovatele za ubytovací zariadenia cestovného ruchu SR za rok 2014. [online]. Bratislava: ŠÚSR, březen 2015, 47 s. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/products/publikacie/Katalog%20publikacii [64] ZHRSR: O zväze [online]. 2015 [cit. 2015-09-09]. Dostupné z: http://www.zhrsr.sk/index.php/o-zvaze/temy/55-ciel-a-predmet-cinnosti#.VfAgehHtmko 80
Právní předpisy [65] Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2015-10-10].
81
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Zahraniční zkušenosti se snižováním a zvyšováním sazby DPH v odvětví cestovního ruchu ....................................................................................................................... 31 Tabulka 2: Cenová elasticita návštěvníků z Velké Británie v závislosti na cílové destinaci ... 33 Tabulka 3: Vliv snížení sazby DPH (na 10 %) na průměrnou cenu za ubytování ................... 58 Tabulka 4: Vliv snížení sazby DPH (na 15 %) na průměrnou cenu za ubytování ................... 58 Tabulka 5: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 10 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při nezměněné turistické poptávce ................................................ 59 Tabulka 6: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 15 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při nezměněné turistické poptávce ................................................ 59 Tabulka 7: Hodnoty a prameny cenových elasticit turistické poptávky využitých v případové studii ......................................................................................................................................... 60 Tabulka 8: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 10 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při zvýšené turistické poptávce ..................................................... 61 Tabulka 9: Vliv snížení ceny za ubytování v důsledku snížení sazby DPH (na 15 %) na tržby za ubytování a výnos DPH při zvýšené turistické poptávce ..................................................... 62 Tabulka 10: Zvýšení počtu zaplacených nocí v závislosti na jednotlivých variantách ............ 63 Tabulka 11: Zvýšení tržeb za ubytování bez DPH v závislosti na jednotlivých variantách..... 63 Tabulka 12: Porovnání výnosu DPH ........................................................................................ 64 Tabulka 13: Snížení výnosu DPH v závislosti na jednotlivých variantách .............................. 64 Tabulka 14: Reálný přínos přímých dodatečných výdajů turistů pro ekonomiku za předpokladu příjmového multiplikátoru cestovního ruchu ve výši 250 % .......................... 70 Tabulka 15: Reálný přínos přímých dodatečných výdajů turistů pro ekonomiku za předpokladu příjmového multiplikátoru cestovního ruchu ve výši 125 %, 150 % a 175 % 71
82
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Výše sazeb DPH uvalených na hotelové ubytování v zemích EU ...............................27 Graf 2: Vývoj počtu turistů v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2014 ...........................38 Graf 3: Vývoj počtu turistů v ubytovacích zařízeních v letech 2005 – 2014 v členění na zahraniční a domácí turisty ..................................................................................................39 Graf 4: Vývoj absolutního počtu přenocování v letech 2005 – 2014 .......................................40 Graf 5: Vývoj průměrného počtu přenocování v letech 2005 – 2014 ......................................41 Graf 6: Vývoj počtu ubytovacích zařízení v letech 2005 – 2014 .............................................42 Graf 7: Vývoj platební bilance cestovního ruchu v letech 2005 – 2014 (v mil. Eur) ...............43 Graf 8: Vývoj tržeb za ubytování v letech 2009 – 2014 (v mil. Eur) .......................................44 Graf 9: Vývoj průměrné ceny za ubytování v letech 2009 – 2014 (v Eurech) .........................45 Graf 10: Konkurenceschopnost slovenského cestovního ruchu ve vztahu k zahraničním destinacím .................................................................................................................................48 Graf 11: Významnost jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu na Slovensku .............................................................................................................................49 Graf 12: Významnost daňové politiky ve vztahu k rozvoji slovenského cestovního ruchu .....50 Graf 13: Aktuální výše sazby DPH jako konkurenční nevýhoda ve vztahu k zahraničním destinacím .................................................................................................................................51 Graf 14: Hodnocení aktuální výše sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu ...............52 Graf 15: Reakce hoteliérů na snížení sazby DPH uvalené na služby cestovního ruchu ...........53 Graf 16: Procentuální snížení cen při snížení sazby DPH na 10 % ..........................................53 Graf 17: Maximální akceptovatelná výše sazby DPH ..............................................................54 Graf 18: Srovnání modelových cen za 1 noc hotelového ubytování při započtení aktuálních sazeb DPH v EU .......................................................................................................................56
83
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Přímé, nepřímé a indukované efekty cestovního ruchu ......................................... 17 Obrázek 2: Multiplikační efekt cestovního ruchu v případové studii....................................... 69
84
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK DPH
Daň z přidané hodnoty
EU
Evropská unie
HOTREC
Hotels, Restaurants and Cafés in Europe / Asociace hotelů, restaurací a kaváren v Evropě
MDVRR
Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky
P
Price / Cena
ŠÚSR
Štatistický úrad Slovenskej republiky
UNWTO
World Tourism Organization / Světová organizace cestovního ruchu
WEF
World Economic Forum / Světové ekonomické fórum
ZHRSR
Zväz hotelov a reštaurácií Slovenskej republiky
85
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Sazby DPH aplikované jednotlivými zeměmi EU ................................................... 87 Příloha 2: Strukturovaný dotazník určený členům ZHRSR ..................................................... 88
86
Příloha 1: Sazby DPH aplikované jednotlivými zeměmi EU Členský stát
Super snížená sazba
Snížená sazba
Základní sazba
Parkovací sazba
Belgie
-
6 / 12
21
12
Bulharsko
-
9
20
-
Česká republika
-
10 / 15
21
-
Dánsko
-
-
25
-
Německo
-
7
19
-
Estonsko
-
9
20
-
Řecko
-
6 / 13
23
-
Španělsko
4
10
21
-
2,1
5,5 / 10
20
-
-
5 / 13
25
-
Irsko
4,8
9 / 13,5
23
13,5
Itálie
4
10
22
-
Kypr
-
5/9
19
-
Lotyšsko
-
12
21
-
Litva
-
5/9
21
-
Lucembursko
3
8
17
14
Maďarsko
-
5 / 18
27
-
Malta
-
5/7
18
-
Nizozemí
-
6
21
-
Rakousko
-
10
20
12
Polsko
-
5/8
23
-
Portugalsko
-
6 / 13
23
13
Rumunsko
-
5/9
24
-
Slovinsko
-
9,5
22
-
Slovensko
-
10
20
-
Finsko
-
10 / 14
24
-
Švédsko
-
6 / 12
25
-
Velká Británie
-
5
20
-
Francie Chorvatsko
Pramen: European Commission: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, 2015:3 [online]
Příloha 2: Strukturovaný dotazník určený členům ZHRSR
Pramen: vlastní zpracování
