Vliv pohybu na reprodukční zdraví ženy
Lucie Křížková
Bakalářská práce 2010
PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Beru na vědomí, že
•
• • • •
•
odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1); beru na vědomí, že bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k nahlédnutí; na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 3 2); podle § 60 3) odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; podle § 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo – bakalářskou práci - nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše); pokud bylo k vypracování bakalářské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tj. k nekomerčnímu využití), nelze výsledky bakalářské práce využít ke komerčním účelům.
Prohlašuji, že • •
elektronická a tištěná verze bakalářské práce jsou totožné; na bakalářské práci jsem pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval. V případě publikace výsledků budu uveden jako spoluautor.
Ve Zlíně ...15.5.2010................ ........................................................ Lucie Křížková
1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47b Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.
2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).
3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo:
(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.
ABSTRAKT Cílem mé bakalářské práce je zjistit, kolik žen se věnuje pohybové aktivitě a zda pohyb ovlivňuje jejich tělesné a duševní zdraví. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji anatomii ženských pohlavních orgánů a pánevního dna, menstruační cyklus, období gravidity a klimakteria. Dále zde popisuji jednotlivé složky pohybu, zejména se věnuji psychomotorickému vývoji a posilování pánevního dna. V praktické části pomocí dotazníkového šetření zkoumám, kolik žen se věnuje pohybové aktivitě, jakou pohybovou aktivitu preferují a zda se díky cvičení dostávají do lepší tělesné kondice. Dále pak zkoumám, zda u gravidních žen je součástí psychoprofylaktické přípravy zahrnuta i pohybová aktivita a cvičení pro gravidní ženy.
Klíčová slova: pohyb, reprodukce, zdraví, menstruační cyklus, gravidita, ontogeneze
ABSTRACT The goal of this work is to determine how many women are devoted to physical activity and movement that affects their physical and mental health. The thesis is divided into theoretical and practical parts. In the empirical part of the anatomy of female reproductive organs and pelvic floor, menstrual cycle, pregnancy and menopause period. Then I describe here the components of movement, especially the devoted psychomotoric development and strengthening the pelvic floor. In practically part of the questionnaire survey I examine how women are devoted to physical activity, as a physical activity they prefer and whether it is due to receive training in better physical condition. Then investigate whether a pregnant women is part of the training include antenatal preparation and physical activity and exercise for pregnant women.
Keywords: movement, reproduction, health, menstrual cycle, pregnancy, ontogenesis
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Zdeňku Melichárkovi za odborné vedení, vstřícný a trpělivý přístup a za velmi přínosnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl. Dále pak bych chtěla poděkovat Mgr. Pavle Boudové a Bc. Lence Petrů, které mi ve svých kurzech umožnily dotazníkové šetření, a také děkuji všem respondentkám za ochotu projevenou při vyplňování otázek v dotazníkovém šetření. Mé poděkování v neposlední řadě patří mé rodině a přátelům za podporu a pomoc.
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................. 9 ÚVOD .................................................................................................................................. 11 I. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 13 1
ANATOMIE PÁNVE A PÁNEVNÍHO DNA ........................................................ 14
1.1
PÁNEV (PELVIS)...................................................................................................... 14
1.2
SVALY PÁNVE ........................................................................................................ 16
1.3 CÉVY A NERVY .......................................................................................................... 18 1.4 SPOJENÍ PÁNVE.......................................................................................................... 19 2
ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY........................................................................... 20
2.1
VNITŘNÍ GENITÁLIE .............................................................................................. 20
3
OSTATNÍ ORGÁNY MALÉ PÁNVE.................................................................... 22
4
MENSTRUAČNÍ CYKLUS .................................................................................... 23
4.1
GENITÁLNÍ CYKLUS .............................................................................................. 23
4.2
TĚHOTENSTVÍ ......................................................................................................... 25
4.3
KLIMAKTERIUM ..................................................................................................... 26
5
POHYB ...................................................................................................................... 27
5.1
POHYB V ONTOGENEZI ........................................................................................ 27
5.2
TĚLESNÝ POHYB .................................................................................................... 31
5.3
METODA DLE MOJŽÍŠOVÉ ................................................................................... 33
5.4
POSILOVÁNÍ PÁNEVNÍHO DNA .......................................................................... 34
5.5
CVIČENÍ V GRAVIDITĚ.......................................................................................... 36
5.6
POHYBOVÉ AKTIVITY U ŽEN .............................................................................. 39
6
ZDRAVÍ, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ................................................................... 40
7
PATOLOGIE ............................................................................................................ 44
II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 47 8
METODOLOGIE VÝZKUMU............................................................................... 48
8.1
CÍLE A HYPOTÉZY ................................................................................................. 48
8.2
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...................................................................................... 49
8.2.1 VYHODNOCOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ ............................................................................. 49 8.2.2 VÝSLEDKY VÝZKUMU .......................................................................................... 50 9
ZHODNOCENÍ DOTAZNÍOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................... 76
9.1
VÝSLEDEK STANOVENÝCH CÍLŮ A HYPOTÉZ A STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ .......................................................................................................... 76
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 82 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 84 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 85 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 86 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 87
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
11
ÚVOD „ Člověk mnoho vydrží, má – li cíl.“ Tomáš Garrigue Masaryk
Pohyb je hlavním projevem žijící bytosti. Informuje nás nejen o vnitřních procesech, ale také o stavu mysli. Stěžejním významem pro rozvoj lidského jedince je oblast psychomotoriky. Již embryo dokáže reagovat na hlas matky, citlivé a láskyplné doteky a tím nastavit pozitivní stav mysli, která je velmi důležitá pro další vývoj interakčních schopností, ale také funkčních a orgánových soustav. Nebýt pohybu nikdy bychom se poprvé neposadili, nepostavili se, neudělali první krok… Při zapojení síly, vytrvalosti, obratnosti a rychlosti dochází k rozpoznání svého vlastního „já“ a rozvíjení dalších stránek osobnosti. Je známo, že již malí kojenci, jež navštěvující kurz s nějakou pohybovou aktivitou jsou mnohem klidnějšími a spokojenějšími dětmi, které se lépe adaptují na nová prostředí a také si lépe budují obranyschopnost, jsou odolnější vůči infekcím. Žijeme v 21. století, v době mnoha technických vymožeností a pokroků, ale i doba masivního rozvoje, který přináší obrovsky nasazené životní tempo, které má za následek přemíru stresu, která se pak odráží zejména na zdravotním stavu obyvatelstva. V posledních letech prudce vzrůstá počet sterilních párů. Sterilita se tak stává závažným problémem společnosti. Dříve bylo toto téma spíše drženo v pozadí pod nálepkou „tabu“, ale díky medicínskému vývoji se stává často diskutovaným tématem. I za pomocí pohybové aktivity, například s využitím Metody dle Mojžíšové - soustavy jednoduchým pohybových prvků, často nastane pozitivní zvrat a i po mnohaletém úsilí sterilního páru dojde k oplodnění. Pohyb jako součást zdravého životního stylu, by měl být zahrnut do každodenních rituálů. Pomocí hormonu „štěstí“ endorfinu, dochází k eliminaci stresu a tím tak nastolení duševní hygieny.
Téma „Vliv pohybu na reprodukční zdraví ženy“ jsem si zvolila proto, že mě zajímá problematika spjatá s pohybovou aktivitou a ženou obecně. Hlavním cílem bylo, zjistit kolik žen se v dnešní době věnuje pohybovým aktivitám a jaké si nesou prožitky, ať už libé, či nelibé.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
12
Dále mě pak zajímala problematika psychoprofylakčních kurzů. Zde jsem pátrala, zda ženy vnímají pohyb jako pozitivum a přínos úlevy, zejména při tělesných změnách spojených s II. a III. trimestrem. V neposlední řadě mě i díky svému okolí oslovila problematika sterilních žen, kterým se díky Metody dle Mojžíšové podařilo, i po pro ně předem prohrané bitvě, otěhotnět. Ale není to jen problematika těhotenství a době poporodní. Pohybovou aktivitu by měla vykonávat každá žena ve všech věkových obdobích se zvýšenou pozorností na oblast posilování svalů pánevního dna, která může mít za následek mnoha problémů, z nichž nejznámější a nejzávažnější je inkontinence. Každá žena by si měla na sebe udělat čas a alespoň 20 minut denně věnovat svému zdraví.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
I.
TEORETICKÁ ČÁST
13
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
1
14
ANATOMIE PÁNVE A PÁNEVNÍHO DNA
1.1 Pánev (pelvis) Pánev rozdělujeme na kostěnou a měkkou část. Kostru pánve tvoří prstenec, tvořený čtyřmi kostmi. Topograficky se dělí na malou a velkou pánev. Ženská pánev má odlišnosti, které zajišťují větší prostor pro rostoucí dělohu v těhotenství a možnost porodu. Kostru pánve tvoří čtyři kosti: dvě kosti pánevní (ossa coxae), kost křížová (os sacrum), kostrč (os coccyeum). Spojení kostí zajišťuje: symfýza (vazivově chrupavčitá ploténka), křížovo-kyčelní klouby (pevné vazivové spojení). Pánev je také spojena s pátým lumbálním obratlem, kostí křížovou, kostí kostrční a kostmi stehenními.
Kostěná pánev tvoří pevný prstenec a současně pevnou ochrannou schránku. Velká pánev (pelvis major) bývá ohraničena břišní stěnou, lopatami kyčelních kostí a lumbální pátěří. Linea terminalis (innominata) spojnice, která odděluje velkou a malou pánev. Tvoří ji promontorium, kost kyčelní, hřeben kosti stydké a horním okraj symfýzy. Malá pánev (pelvis minor) nahoře bývá definována hranicí s velkou pánví a její průběh a distální zakončení definují pánevní roviny.
Pánevní kost (os coxae) tvoří ji tři kosti: kost kyčelní (os illium), kost stydká (os pubis) a kosti sedací. Tyto kosti se embryonálně zakládají samostatně, ale v dalším vývoji vzájemně pevně srůstají v jednu párovou plochou kost. Má tvar písmene Y a prochází jamkou kyčelního kloubu.
Kost kyčelní (os illium) nachází se na horní části pánevní kosti. Nejvýraznější je lopata kosti kyčelní (ala ossis ilii), ta ohraničuje velkou pánev a tvoří podklad jámy kyčelní. Lopatu na horním okraji zakončuje hřeben (crista iliaca). Na předním a zadním okraji hřeben za-
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
15
končuje přední trn (spina iliaca anterior superior) a zadní trn (spina iliaca posteriori superior), které slouží k zevnímu vyšetřování pánve.
Kost sedací (os ischii) se skládá z těla, horního a dolního ramena. Důležitým útvarem je sedací hrbol (tuber ischiadicum). Ten nám upíná zadní svaly stehna. Trn kosti sedací (spina ischiadica), špičatý kostní výběžek, mířící dorzolaterálně ke kostrči. Trn a hrbol definují pánevní roviny.
Kost stydká (os pubis) nachází se v přední části pánevní kosti. Tvoří jí tělo a ramena. Její horní a dolní rameno zpředu ohraničují ucpaný otvor ( foramen obturatum). V místě spojení těchto ramen se nachází plocha, která slouží pro připojení spony stydké (symphysis pubis).
Kost křížová (os sacrum), plochá kost, složená z těla, křídel a kloubních ploch (s kyčelními kostmi, pátým lumbálním obratlem a kostrčí). Na kosti rozeznáváme přední stěnu, která je konkávní, hladká a která je součástí kostěného porodního kanálu. Důležitým bodem na kosti je promontorium a od něho vybíhající zadní část linea terminalis. Zadní stěna je nerovná, konvexní. Uvnitř kosti nacházíme kanál, ze kterého vystupují křížové nervy. Embryonálně vzniká srůstem z pěti obratlů.
Kostrč (os coccygis) je tvořena třemi až čtyřmi rudimentálními obratly. S křížovou kostí je spojena chrupavkou. Konec je volný. Konce kosti křížové a kostrční definují pánevní roviny.
Spona (symphysis pubica), vazivově chrupavčitá ploténka, spojující vpředu pánevní kosti. Měří tři až čtyři centimetry a půl centimetru bývá silná.
Křížovo-kyčelní kloub (articulatio sacroiliaca) spojuje pánev v osové kostře. Tento pevný kloub obsahuje velké množství silných vazů. [2], [13] (viz. Příloha P V.)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
16
1.2 Svaly pánve Svaly východu pánevního jsou tvořeny diaphragmou pelvis a diaphragmou urogenitale.
Pánevní dno - nacházíme ho v oblasti malé pánve a má nálevkovitý tvar. Je tvořeno svalově-vazivovou ploténkou. Uzavírá dutinu břišní. Svaly pánevního dna jsou na dně trupu, zároveň ho podpírají a tvoří spojnici mezi trupem a dolními končetinami. Pánevní dno vyrovnává nitrobřišní tlak, podílí se na pružné topografii orgánů pánve a je součástí močové trubice, konečníku a porodních cest. Skládá se ze tří vrstev. Hlavním úkolem těchto vrstev je uzavírat celý pánevní vchod na základě principu svalových vláken, kdy vlákna v první vrstvě probíhají zpředu dozadu, vláknu druhé vrstvy jdou napříč a třetí vlákna jdou podélně. U mužů
je pánevní vchod daleko užší, svalová vrstva pevnější a tlustší,
proto se u nich jen ve výjimečných případech objevují potíže spojené s pánevním dnem. Již malé děti, které využívají ke svým hrám hodně pohybu, aktivizují své pánevní dno, a proto předcházejí možným komplikacím v pozdějším věku. [14]
1. Diafragma pelvis Svalová vrstva tvořena těmito svaly: zvedačem konečníku (m. levator ani) a kostrčový svalem (m.coccygeus). K levátoru se zespod přikládá zevní svěrač konečníku (m. sphincter ani externus). Nejspodnější vrstva uzavírá svalstvo močového měchýře a řitního otvoru. U žen probíhá od stydké kosti ke kostrči.
Kostrčový sval (m. coccygeus) je trojúhelníkového tvaru. Začíná od spina ischiadica a poté se rozbíhá podél kostrče k nejspodnější části kosti křížové. Okrajem se upíná na zadní okraj levátoru.
Zevní svěrač konečníku (m. sphincter ani externus) je kruhovitého tvaru a neupíná se ke kostře. Skládá se ze tří částí: ta nejpovrchnější vyzařuje do kůže v oblasti análního otvoru. Střední část je kruhová a nejhlubší část zasahuje do diaphragma urogenitale.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
17
2. Diaphragma urogenitale Tenká trojúhelníková svalově-vazivová ploténka, která uzavírá z vnější strany hilus urogenitalis. Tato ploténka se rozepíná mezi dolními rameny stydkých kostí. Tvoří jí: velký hýžďový sval (m.gluteus maximus), hruškovitý sval (m. piriformis), bedrokyčelostehenní sval (m.iliopsoas), střední a malý hýžďový sval (m. gluteus medius, minimus).
Velký hýžďový sval (m. gluteus maximus) vzniká splýváním tří svalů, které končí na zadní konce stehenní kosti. Tento sval můžeme dobře nahmatat v celém jeho rozsahu.
Hruškovitý sval (m. piriformis) nacházíme jej uvnitř pánve. Je hmatný v mezi kostí křížovou a trochanterem a nejlépe jej nahmatáme uprostřed hýždě.
Bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsolas) se skládá ze dvou částí: bedrokyčelní části (začíná od bederních obratlů) a kyčlostehenní část. Tyto části se spojují v jeden sval (m.ilipsoas) pod tříselným vazem a upínají se na trochanter stehenní kosti.
Střední a malý hýžďový sval (m. gluteus medius, minimus) na zadní ploše kostí kyčelních. Jsou částečně překryty velkým hýžďovým svalem. Upínají se k femuru. [15]
3. Zevní vrstva uzávěrových svalů Zde patří svaly zevního genitálu. V této vrstvě nacházíme největší svalovou hmotu, která slouží nejen jako podpěra orgánů, ale také tyto orgány topograficky drží na svém místě. Velký vliv má také na držení těla. Zevní vrstva je centrem pohybu, centrem pro statiku a dynamiku. [2], [14]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
18
Přední břišní stěna Ohraničuje vpředu velkou pánev pomocí uspořádaných břišních svalů. Ty se překrývají a společně s fasciemi tvoří pevnou stěnu. Dalšími vrstvami jsou nástěnné peritoneum, podkoží a kůže.
1.3 Cévy a nervy Arterie a vény Břišní aorta se ve výši čtvrtého lumbálního obratle rozdvojuje na dvě větve a tyto větve pokračují jako stehenní tepny do dolních končetin. V průběhu, v pánvi, z nich vycházejí pánevní tepny zásobující pánev a pánevní orgány. Hlavní je arteria iliaca interna, z ní se odděluje děložní tepna – arteria uterina pro dělohu a řada dalších větví pro ostatní orgány a části pánve. Adnexa jsou dále zásobena krví ze dvou arterií ovariálních – pravá odstupuje přímo do aorty a levá z levé renální větve. Přes adnexa jsou ovariální tepny propojeny s větvemi tepen děložních. Průběh tepen sledují žilní systémy. Cévy tvoří hustou síť zásobující jednotlivé orgány a části pánve. Mízní systém (cévy, uzliny) Lymfatické cévy se v pánvi nacházejí v hojném počtu, provází cévní systém a tvoří regionální uzlinové shluky. Inervace Inervace pánevního dna a orgánů pánve zajišťují nervy motorické a vegetativní. Jednotlivé nervy, které jsou ve svazcích, vycházejí z lumbální a sakrální části páteře. Vegetativní nervstvo tvoří pleteně podél cév – plexus uterovaginali a sacralis, které vycházejí ze segmentů thoracikálních, lumbálních a sakrálních. Ze senzitivních nervů patří mezi nejdůležitější: nervus pudendus, nervus iliomquinalis a nervus genitofemoralis. [2]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
19
1.4 Spojení pánve V podobě: a) pravých kloubů – zde patří například klouby kyčelní a křížovokyčelní b) vazivového spojení – mezi kostrčí a kostí křížovou c) chrupavky – toto spojení je mezi stydkými kostmi pomocí silných vazů [2]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
2
20
ŽENSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY
Ženské pohlavní orgány můžeme rozdělit na vnitřní genitálie a zevní genitálie. Liší se stavbou a také funkcí.
2.1 Vnitřní genitálie Pochva (vagina, colpos) – tento orgán má více funkcí, například odvádí menstruační krev, kopulační, tvoří porodní kanál. Pochva spojuje dělohu se zevními rodidly. Obkružuje děložní čípek, a tak tvoří přední, zadní a postranní klenbu poševní. Vpředu sousedí s uretrou a močovým měchýřem, vzadu s konečníkem. Je kryta nerohovatějícím dlaždicovým epitelem.
Děloha (uterus) – jedná se o svalový orgán hruškovitého tvaru. Děloha přijímá embrya, která se zde dále pak vyvíjí a na konci gravidity jej vypuzuje. Velký význam má v reprodukčním věku, kdy cyklicky odlučuje sliznice a tím vzniká menstruace. Děložní dutina (cavum uteri) – má trojhranný tvar. V rozích přechází do dutiny vejcovodů, zespod do cervikálního kanálu. Cervikální kanál ohraničuje zevní a vnitřní branka. Skládá se ze 3 částí: a) Čípek (cervix) – ten se pak dále dělí na: 1. vaginální část – část vyčnívající do pochvy 2. supravaginální část – část nad úponem pochvy
b) Tělo (corpus) - skloženo z přední a zadní stěny, z rohů, hran a fundu. Uvnitř je dutina trojúhelníkového tvaru a ta v rozích přechází do vejcovodů. Děložní stěna se skládá z: 1. endometria – děložní sliznice 2. myometria – svalovina děložní 3. perimetria – peritoneum pokrývající děložní tělo
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
21
c) Istmus – část mezi cervixem a corpusem
Adnexa – skládají se ze 3 částí: a) tuby (salpinx, vejcovod) – párový orgán odstupující z děložních rohů b) ovaria (vaječník) – párová pohlavní žláza s vnitřní sekrecí, která tvoří zásobárnu vajíček c) závěsného aparátu – parametria – udržují normální topografii orgánů
2.2 Zevní genitálie Zevní rodidla (vulva) – skládají se z: a) hrmy (mons pubis) – tukového polštáře, krytým kůží s ochlupením a mazovými žlázkami. b) velkých stydkých pysků (labia majora) – kožní řasy přecházející v hrmu. c) malé stydké pysky (labia minora) – obklopují poševní předsíň. Vpředu se spojují a tvoří preputium klitorisu. Obsahují vazivo a mazové žlázky. Chráněny jsou sliznicí. d) Poštěváček (klitoris) – jedná se o topořivé těleso, které je svými rameny přichyceno ke stydké kosti.
Poševní předsíň (vestibulum vaginae) – kryta malými stydkými pysky. Ústí zde: ostium vaginae a hymen. Zevní ústí uretry (ostium uretrae) - vyúsťuje zde močová trubice. Dále zde ústí Skeneho a Bartholiniho žlázky, ty produkují hlen a tím zajišťují zvlhčení sliznice. Bulbus vestibuli – erektilní těleso ve spodině velkých stydkých pysků. Podkladem jsou zde žilní pleteně. Hráz (perineum) navazuje mezi zevní rodidla. Nachází se mezi stydkými pysky a řitním otvorem. Zčásti je tvořena pánevním dnem. [2]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
3
22
OSTATNÍ ORGÁNY MALÉ PÁNVE
Močový měchýř (vesica urinae ) – nacházíme jej za symfýzou. Od dělohy je oddělen vesicoutenní plikou. Močová trubice (uretra) – sousedí s přední stěnou pochvy a ústí do poševní předsíně. Močovody (uretery) – vycházejí z ledvin do pánve a stáčejí se do močového měchýře. Probíhají pod děložními tepnami. Konečník (rektum) – ve vyhloubenině kosti křížové má ampulární část a prochází pánevním dnem perineální částí. Končí na kůži řitním otvorem (annus) a svěračem (sfinkter). Douglasův prostor – nachází se mezi zadní děložní stěnou a rektem.
Pobřišnice (peritoneum) Pelveoperitoneum, jako součást peritonea abdominální dutiny zajišťuje vlhkost, hladkost a posunutelnost orgánů a struktur uvnitř peritoneální dutiny, která je nutná pro měnící se objemy a tvary orgánů, například: močový měchýř, děloha, střeva. Pelveoperitoneum pokrývá pánevní stěny a orgány pánve. Široký záhyb pokrývá dělohu (perimetrium), vejcovody vytváří dva listy širokého vazu, který přechází na pánevní stěny. Vpředu kryje močový měchýř, vzadu rektum. Vytváří řasy a prostory. Peritoneum je pevně srostlé s měchýřem, dělohou, tubami, jinak je proti spodině pohyblivé. [2] (viz. Příloha P VI.)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
4
23
MENSTRUAČNÍ CYKLUS
4.1 Genitální cyklus Genitální cyklus je charakteristický pro cyklicky se opakující změny reprodukčního systému způsobené endokrinní činností, které jsou plně rozvinuty v reprodukčním období zralé dospělé ženy mezi 18 – 45 lety. Dělíme jej na: •
Cyklus ovariální
•
Cyklus uterinní – endometriální a cervikální
•
Cyklus vaginální
•
Cyklus mléčné žlázy
Menstruace: považována za objektivní a klinicky sledovatelný symptom endometriálního cyklu. První menstruaci označujeme jako menarche a nachází se zhruba kolem 12. roku. Poslední menstruace nastává od 45 – 55 let a označujeme ji jako menopauzu. Menstruace trvá několik dní, fyziologická 3 – 6 dní, kdy dochází zde ke ztrátě 50 – 80 ml krve. Důležitý jen enzym plazmin, který je součástí endometria, díky němuž dochází k útlumu srážení menstruační krve.
Folikulární fáze: Pomocí vlivu folikulostimulačního hormonu (FSH) začne ve vaječníku růst několik folikulů obsahujících vajíčka a obaly těchto vajíček produkují hormony estrogeny, primárně estradiol. Estrogeny iniciují vývoj nové vrstvy endometria. Stoupající hladina estrogenů může mít negativní vliv na hypofýzu a snížit tak sekreci folikul stimulačního hormonu, stejně jako inhibic, který je vylučován největším folikulem. Tzv. „vedoucí folikul“ se díky vyššímu počtu receptorů folikul stimulačního hormonu může dále rozvinout a růst ostatních folikulů přeruší, proto dozrává jen jeden folikul.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
24
Ovulace: Po dozrání folikulu dochází k produkci estadiolu a tím vznikne tzv. pozitivní zpětná vazba a akutně se začne spouštět luteinizační hormon (LH). Tento hormon se začne spouštět kolem 12. dne menstruačního cyklu. Díky němu dochází k oslabení stěny folikulu ve vaječníku a uvolnění zralého vajíčka ať už z pravého či levého vaječníku do vejcovodu. Prasklý folikul zůstává jako blanka a pokud nedojde k oplodnění, tak se stává tzv. žlutým tělískem. Neoplodněné vajíčko se později rozloží.
Luteinizační fáze: Pomocí hormonů hypofýzy se po ovulaci zbytek folikulů přemístí do žlutého tělíska a právě toto tělísko bude produkovat krom estrogenu i progesteron. Ten je nesmírně důležitý pro implantaci. Jestliže dojde k oplození, implantované embryo začne produkovat hormon lidský choriový gonadotropin (hCG). Tím žluté tělísko nezanikne a bude se dál vyvíjet a produkovat progesteron. Pokud však nedojde k oplození, tělísko zanikne a tím dojde ke snížení hladiny progesteronu (začne tak menstruační krvácení) a estrogenu (později umožní růst hladiny folikul stimulačního hormonu pro dozrávání dalších folikulů). Menstruační cyklus má tyto fáze: •
Menstruační fáze – tato fáze trvá zhruba 4 dny a dochází v ní ke krvácení, odloučení a odstranění zničené děložní sliznice
•
Proliferační fáze – je mezi 5. – 12. dnem cyklu, navazuje na konec menstruačního krvácení. V průběhu zraje Graafův folikul a dochází k růstu nově děložní sliznice.
•
Sekreční fáze – fáze mezi 13. – 27. dnem. V této fázi i nadále roste sliznice děložní a její žlázky, které produkují velké množství hlenu. Je zde dobré prokrvení. Vajíčko se z vaječníku uvolňuje zhruba mezi 12. – 14. dnem. Corpus luteum postupně zaniká, sníží se hladina progesteronu a sníží se i děložní sliznice, která mezi 24. – 27. dnem se postupně rozpadne.
•
Ischemická fáze – nastává v období 27. – 28. dnem menstruačního cyklu. Díky rapidnímu poklesu progesteronu a oxytocinu, který je uvolněn z neurohypofýzy, způsobí několikahodinové stažení cév, které zásobují děložní sliznici krví. Nedostatečně prokrvené endometrium se rozpadne. Stažení cév postupně bude povolovat a při-
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
25
tékající krev do poškozené sliznice a tím se odloučí a odplaví odumřelé vrstvy a začíná nový cyklus. [6]
4.2 Těhotenství Po splynutí spermie a vajíčka dochází k oplození. Oplozené vajíčko ihned rýhuje a niduje. Těhotenství trvá 280 dní - 40. týdnů – 10 lunárních měsíců a dělíme jej na: •
1. trimestr: 0 – 12 týdnů. Bývá označován jako rané období, které je doprovázeno velkými tělními změnami, například: zvětšuje se děloha, sílí vlákna děložní, zvětšení a napětí prsou, zvyšuje se tepová a dechová frekvence. A naopak zpomaluje se střevní peristaltika, proto gravidní ženy často trpí obstipací a nauzeou.
•
2. trimestr: 12 – 24 týdnů. Dochází zde k pigmentaci prsních bradavek a prsního dvorce, na břichu se objevuje linea fusca, pigmentovaný pruh, který po porodu vymizí. V tomto trimestru žena naopak může mít zvýšenou chuť k jídlu, proto zde dochází k vysokému váhovému přírůstku.
•
3. trimestr: 24 – 36 týdnů – prsy začnou produkovat mlezivo. Jelikož se začnou uvolňovat klouby, u žen může docházet k bolestem zad a kyčlí. Velký váhový přírůstek má za následek edémy obličeje, horních a dolních končetin.
•
Přípravné období: 36. týden – porod – i nadále můžou přetrvávat edémy, tělo ženy se začne chystat na porod, objevují se tzv. poslíčci. Díky útlaku bránice se objevuje dyspnoe (dušnost). Únava v tomto období je velmi znatelná.[2], [19]
Důležité v graviditě je stanovení výpočtu přibližného termínu porodu. Nejvíce je využíváno tzv. Naegeleho pravidlo, kdy určíme datum poslední menstruace, přičteme 7 dní a odečteme 3 měsíce. Tato rovnice by nám pak měla ukázat předpokládaný termín porodu. [2]
Příznaky těhotenství: •
A) pravděpodobné – amenorrhoea (vynechání menstruace), změny na pochvě, na čípku a děloze, zvýšená bazální teplota,…
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií •
26
B) nejisté – psychická labilita, zvýšená únava, deprese, nauzea, zvracení, chutě, pálení žáhy, obstipace, průjmy, závratě, mdloby, zvětšení prsů a břicha, varixy
•
C) jisté – ozvy plodu, pohyby plodu, palpace plodu [2]
4.3 Klimakterium Klimakterium – je obdobím změn charakteristických pro menopauzu, ve které odeznívá aktivita ovarií, snižuje se tvorba estrogenu a progesteronu, zastavuje se menstruační cyklus. Klimakterium se u žen objevuje okolo 45 – 50 lety života. Často bývá doprovázeno vegetativními příznaky, například.: noční pocení, závratě, nespavost, únava, nervozita, podrážděnost, deprese, bolesti hlavy, úzkost, opakované záněty močových cest, inkontinence. Dochází k úbytku vody z podkoží, proto se snižuje hydratace pokožky a vznikají tak nové vrásky. Ovšem velkým rizikem může být vznik osteoporózy, která je v tomto období velmi typická. Sklony k tloustnutí, hypertenze a zvýšená hladina cholesterolu můžou mít za následek řadu kardiovaskulárních onemocnění. [20] Menopauza – termín označující poslední ovariální krvácení, kdy následuje nejméně 12 měsíců pauza od krvácení. Perimenopauza – období 2 let kolem menopauzy Premenopauza – období zhruba 5 let před menopauzou Postmenopauza – následuje po perimenopauze Senium – v tomto období dochází k prudkému poklesu estrogenů a folikul stimulačního hormonu Již s prvními příznaky klimakteria je nutné poradit se svým gynekologem na dalších krocích, popřípadě léčbě. [14]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
5
27
POHYB
5.1 Pohyb v ontogenezi Hlavním projevem života zdravé žijící bytosti je pohyb. Informuje nás o procesech vnitřních orgánů, vnitřního prostředí, ale i o stavu mysli. Zejména rozvoj motoriky umožňuje jedinci pomocí vnímání a uvědomování rozvoj interakčních schopností a tím určit úroveň duševního a tělesného stavu. Je velmi důležitý v primární a sekundární prevenci, napomáhá oddalovat degenerativní onemocnění. Pohybový systém působí pod vlivem centrální nervové soustavy (CNS) jako celek. Podnět k vykonání pohybu přichází jednak z vnitřního a jednak z vnějšího prostředí. Při učení pohybu vycházíme ze tří oblastí: 1. z kortikální - racionální 2. z kortikosubkortikální – emocionální 3. z limbického systému Pohyb je důležitou součástí v období ontogeneze, protože díky němu dochází k aktivnímu utváření tvarů a funkcí organismu v jakémkoliv věkovém období: •
prenatální období (od početí až do porodu): Toto období je charakteristické pro rozvoj jednoduchých psychických reakcí na podkladě jednoduchých zkušeností. Plod již reaguje na různé podněty a dle libosti, či nelibosti zaujímá vhodnou polohu. Má schopnost elementárního učení.
•
novorozenecké období (od porodu do 28. dne): Období nesoucí přívlastek „adaptační“. Novorozenec využívá vrozený způsob chování pomocí reflexů: hledací, sací, uchopovací, polohovací. Křikem dítě dokáže upozornit na desaturaci svých potřeb. Hlavním podnětem v tomto období je dotek. Hybnou silou se stává motorika.
•
Kojenecké období (od 28. dne do 1 roku): Díky pohybu se v tomto období prokáže zralost organismu dítěte, která musí být v souladu s rozvojem učení. Prioritní pohyby pro dítě jsou: krátkodobé, dynamické a intenzivní. Kolem třetího měsíce dítě začíná zvedat hlavičku a do té doby rovná páteř se začíná tvořit krční lordóza, sezením poté hrudní kyfóza a chozením
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
28
pak bederní zakřivení. Pohyb v tomto období je na podkladě reflexů. Cílenými aktivitami jsou plavání, pokusy v oblasti lyžování a bruslení. Zásadně na děti působí dospělý, od kterého dítě přijímá impulz k vykonání činnosti, na něj také reaguje. Učit by se dítě mělo hrou. -
1. – 4. měsíc – dítě je výhradně soustředěno na své vlastní tělo a libé, či nelibé poznatky, které subjektivně vnímá a prožívá. Opakovaně vykonává činnost, aniž by mělo nějaká záměr anebo cíl.
-
4. – 6. měsíc – díky emocionálním subjektivním prožitkům dítě vykonává již záměrnou činnost, ale tato činnost je zaměřena na něj a vede k nekontrolované pohybové aktivitě.
-
6. měsíc – 1. rok – dítě si již dopředu vytyčí cíl a podniká jednotlivé kroky (zejména pohybové) k naplnění těchto cílů. Vývoj motorických dovedností je nesmírně důležitý pro rozvoj poznávacích procesů. Kojenec začíná preferovat dominantní stranu, ta dříve a rychleji reaguje na dané podněty.
•
Batolecí období (1 rok – 3 roky): Batole postupně ovládá prvky chůze a prvky bezdotykové lokomoce. Je zde vysoká pohybová aktivita, ať už spontánní, či řízená. Většinu dne se dítě věnuje dynamické pohybové aktivitě a je závislé na přítomnosti druhého člověka. Svůj pohyb prožívá díky svým přáním. Batole, které je zvídavé, začíná objevovat nové poznatky, proto je zde velké riziko poranění při některé z této činnosti. V tomto období má dítě zvýšenou potřebu pohybu, ovšem nejedná se o sport, nýbrž o pohybovou činnost. Pohybovou aktivitu u dítěte vyvolají: a) myšlenky b) impulz od dospělého c) impulz od jiných dětí
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií •
29
Předškolní věk (3 – 6 let): Pro tento věk je typická zvýšená pohybová aktivita, pestrost činností. Děti mají velký kloubní rozsah, proto jsou pružné a ohebné. Již dokáží detekovat své pohlaví a to jim napomáhá zaujmout vhodnou pohybovou aktivitu. Pohyby se účelně zaměřují a zdokonalují. Děti napodobují činnosti druhých, přebírají vzory. Předškolák se dokáže orientovat v prostoru, umí běhat, skákat, zacházet s míčem, učí se plavat. Nutno, aby dítě pociťovalo potřebu pohybu a tím si i vybudovalo kladný vztah k pohybovým aktivitám, tedy sportu obecně. Dítě musí mít dostatek prostoru a dostatek času na vytváření jednotlivé pohybové aktivity, které můžou vést až k úplnému osamostatnění dítěte. Zapojení hry a zábavy by mělo být součástí učení. Zařazením do skupin si přebírají nové sociální interakce a vzájemné působení na sebe i na druhé.
•
Mladší školní věk (6 – 9let): Díky nástupu do školy se výrazně dítěti mění režim. Platí zde obecné pravidlo, že mladší školák by měl vykonávat pohybovou aktivitu stejně dlouho dobu, kterou stráví sezením ve škole. Měly by zde být zahrnuty všechny její složky (síla, obratnost, vytrvalost, rychlost). Preferují se míčové hry s prvky soutěživého charakteru. Mladší školák by měl umět reagovat na rychlost a její změny, umět identifikovat přiměřenou sílu, být obratný a vytrvalý.
•
Prepubescence (9 – 11let): Období přípravy na dynamické změny v životě jedince. Zvyšuje se potřeba nových poznatků, pocitů sounáležitosti. Velmi negativně prepubescent reaguje od autorit na nespravedlnost a lež. Díky zdokonalení dovedností dochází k rozvoji pohyblivosti a obratnosti. Převládá zde i nadále soutěživý charakter, hlavním motivačním prvkem je radost z pohybu.
•
Starší školní věk (12 – 15let): Období dynamických změn, ať už tělesné složky, vnitřního prostředí, ale také svalové síly. Pohybová aktivita musí splňovat určité biologické předpoklady, které musí respektovat, aby nedošlo k narušené adaptaci. Je nutné, aby jedinci chápali pohyb jako součást aktivního odpočinku, měli potřebu pohybu, střídali jednotlivé činnosti. Nutno zde odlišit pohlaví kvůli následné přiměřené aktivitě. U těchto jedinců dochází k rozvoji vůle a vytrvalosti. Nevhodná je zde činnost soutěživého charakteru, díky psychické labilitě jedinců.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií •
30
Adolescence (15 -20let): Jedinec v tomto období má schopnost vrcholově podávat výkony a vysokou hranici umí posunovat směrem nahoru. Tito jedinci mají silnou vůli a snahu po sebezdokonalování. Často zvýšenou pohybovou aktivitou adolescent řeší nějaké psychické potíže jako řešení svých problémů. Vhodné jsou prakticky všechny pohybové aktivity. Sport by měl být zaměřený na celý organismus. Dívky v tomto období preferují zejména aerobic, tanec, nebo gymnastiku, chlapci spíše kulturistiku, fotbal a hokej.
•
Dospělost (20 – 60let): Důležité je udržení hlavních funkcí formovaného těla, udržení stálosti vnitřního prostředí, celistvost fungování orgánů a organismu. Zvyšuje se zájem o zdravý životní styl, zejména zdravou výživu. Rozhodující ukazatelé pro jednotlivé pohybové činnosti v těchto obdobích jsou: zdravotní stav, věk a pohlaví, styl života, styl zaměstnání, zda byla vykonávaná nějaká pohybová aktivita již v dětství. Nejprve dojde ke snížení pohyblivosti (po 20. roku), následuje snížení rychlosti (22. – 24. rok, ale největší pokles zaznamenáváme od 30. roku - 50. roku) Vrcholový sportovci by měli ukončit pohybovou aktivitu kolem 40. roku života. Sport je chápán jako druh aktivního odpočinku a je zaměřený na vytrvalost a sílu. Aktivity můžou mít až submaximální intenzitu, například: vodáctví, turistika, jogging. Kolektivní hry, například: volejbal, basketbal, fotbal, napomáhá udržení optimální psychické stránky jedince. Ovšem v tomto období může díky ubývající svalové a vazivové hmotě dojít k přecenění sil jedince a následně jeho poranění. Zejména u žen v klimakteriu, kterým se ještě před menopuazou doporučují kombinované sportovní aktivity. Daná pohybová činnost by neměla být jen náhodným výběrem, ale měla by být doporučená odborníkem. S pohybovou aktivitou nelze skončit ze dne na den, zátěž je zapotřebí postupně snižovat. Zvláště u výkonných vrcholových sportovců může dojít k projevu abstinenčních příznaků a tím vznikne nerovnováha organismu. Dospělost dělíme na: -
mladou dospělost (20 – 35let) – vrcholem je 28. – 33. rok života
-
střední dospělost (35 – 45let) – pohyb by měl spíše sloužit k relaxaci
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií -
31
starší dospělost (45 – 60let) – aktivity se snaží jedince udržet v co nejvyšší možné úrovni, pohyb by měl mít psychohygienický a relaxační charakter
•
stáří (60let a výše): Dochází k postupné genezi stárnutí, do které je zahrnut multifaktoriální děj. Degenerativní změny postihují všechny orgány a tkáně, dochází k úbytku svalové a vazivové hmoty a naopak k nárůstu tukové tkáně. Psychomotorika se značně zpomaluje, má sestupnou tendenci. Proto využíváme vytrvalostních forem pohybu a to ve všech jeho formách. Vhodná je například: turistika, chůze, plavání. Důležitost klademe na to, aby starší jedinec ovládal správnou techniku a posloupnost dané činnosti a hlavně naučil se regenerovat po vykonané činnosti. Kontraindikacemi v tomto období jsou: srdeční onemocnění, plicní onemocnění, osteoporóza, hypertenze, chronická jaterní a ledvinová onemocnění, trvalé a závažné potíže pohybového aparátu, artróza, jakékoliv akutní onemocnění. [7], [10], [11], [15] Stáří dělíme: -
rané stáří (60 a výše) – pohyb zaměřen na relaxaci pomocí zátěže střední až mírné intenzity, snaha o udržení psychických a sociálních vazeb a schopností
-
pravé stáří (nad 75let) – udržení psychické a fyzické složky [15]
5.2 Tělesný pohyb Pohybový systém obsahuje: •
Aktivní pohybovou složku – do níž řadíme kosterní sval, který je tvořen ze svalových vláken, ve kterém se střídají složky aktinu a myozinu. Sarkomer je nejmenší jednotkou svalového vlákna. Hlavními funkcemi jsou kontrakce a relaxace.
•
Pasivní pohybovou složku – tvoří pojivová tkáň, tj. kosti, klouby, šlachy, vazy.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
32
Hlavními pohybovými schopnostmi jsou: a) síla – ukazatelem vnitřních a vnějších odporů ve vztahu ke svalům b) rychlost – schopnost pohybu důležitá k dosažení maxima k určitým činnostem c) vytrvalost – do jaké míry je chopen jedince vykonávat činnost bez snížení výkonu d) obratnost – jak je schopen jedinec zareagovat na různě přicházející podněty Tělesný pohyb napomáhá díky poznání vlastního těla k rozvoji osobnosti a vnímání vlastního „já“. Pravidelná sportovní aktivita navíc napomáhá snižovat stres, díky relaxaci se zlepší i nespavost, redukuje hmotnost, zvyšuje se srdeční kapacita, a také se do těla vyplavují „hormony štěstí“ – endorfiny, které jsou uvolňovány z hypotalamu. Tyto hormony se můžou stát pro řadu lidí návykovými.
„Působení pohybu na organismus: •
Zvyšuje svalovou sílu, rozsah a koordinaci pohybu
•
Přispívá k ekonomice cirkulace při zátěži střední a maximální intenzity
•
Působí jako nejméně škodlivý prostředek regulace napětí a stresu
•
Udržuje optimální tělesnou hmotnost a snižuje podíl tělesného tuku
•
Omezuje odvápnění kostí a snižuje riziko zlomenin“ [7]
Před započetím jakékoliv pohybové aktivity musí dojít k rozcvičení, tedy procesu vytvoření maximální připravenosti organismu na blížící se zátěž usnadňující přechod z klidové části na fázi vykonávání pohybu.
Důležité je však vybrat vhodnou pohybovou aktivitu, kde by došlo k optimální stimulaci a naopak, aby zde nedošlo k poškození jedince. Proto musíme při výběru dbát na: -
celkový zdravotní stav jedince, stav jeho organismu
-
zjistit zažité biorytmy jedince
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií -
33
do jaké míry je schopen jedinec zátěž schopen vykonávat (výkonnost zjišťujeme pomocí funkční zkoušky)
-
míru adaptace na danou zátěž
-
zda je jedince naladěn na vykonávání určité pohybové činnosti
-
ochotu spolupráce
-
využit vhodných pomůcek k jednotlivým aktivitám
-
vybrat vhodné místo, prostředí [4], [7]
5.3 Metoda dle Mojžíšové Dnes se tato metoda dostává do popředí v péči nejen o neplodné ženy, ale i ženy s ochablým pánevním dnem, či jinými gynekologickými obtížemi. Metoda je založena na souboru po sobě jdoucích jednotlivých nenáročných cviků. Aby byl sval opět posílen, každý cvik by se měl nejméně 40x po sobě opakovat v pravidelných časových intervalech, po dobu 8 – 10 týdnů. Cvičení lze rozdělit na 3 skupiny, ovšem tyto skupiny se již dále dělit nemůžou. Většina pacientů může již od samého začátku cvičit celou sérii, výjimku však tvoří gynekologicky nemocné ženy (včetně sterilních žen). U nich může dojít k cvičení celé sestavy za podmínky, je – li uvolněn m. levator ani. Výsledkem tohoto cvičení má být tzv. izometrické cvičení (sval nemění svou délku). Metoda obsahuje 10 cviků, které jsou rozděleny do 3 skupin: (viz. Příloha P VIII.) I.
skupina 1. a 2. cviku – díky těmto cvikům dochází k posílení hýžďových svalů, relaxaci hrudní a bederní páteře, obnovuje se správné držení pánve
II.
skupina 3. -7. cviku – v této fázi dochází k protažení celé páteře, prsních svalů, svalů hýžďových, protažení kyčelních kloubů, aktivuje se bederní páteř
III.
skupina 8. – 10. cviku – zde je zapojena hrudní páteř a bederní páteř do ohýbání a natažení, ale také do rotace páteře
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
34
Opakování cviků: 1.,2.,6. cvik – první týden 15x, druhý týden 20x, třetí týden 25x, čtvrtý týden 30, pátý týden 35x a šestý týden 40x. 3.,4.,5.,7. cvik – od prvního týdne 10 – 15x, počet se již nezvyšuje, jen u 7. cviku se střídavě mění strany. 8., 9.,10. cvik-denně se opakují 5x a u těchto cviků se mění střídavě polohy. [11]
5.4 Posilování pánevního dna Díky jednoduchým cvikům můžeme dosáhnout pozitivního efektu již při běžných denních rutinních záležitostmi, kterými jsou: správný postoj těla, správná chůze, či zvedání břemen, aniž bychom si to v běžném životě uvědomovali. K tomu, aby měl cvičení pozitivní efekt, je nutné postupovat podle 6 kroků: 1. seznámení – žena by měla rozpoznat své jednotlivé složky osobnosti, naučit se vnímat své tělo jako celek, aby mohlo dojít k efektivitě a naplnění očekávaného cíle. V této fázi dále pak probíhá seznámení s jednotlivými pánevními vrstvami. Obecně platí: uzavření směrem ke svěrači, táhnout sedací hrboly k sobě, protáhnou a zpevnit záda a zůstat v této poloze. 2. rozvinutí síly – síla je důležitá zejména pro správné držení těla, funkčnost svalů, ale také koordinuje dech. Během cvičení se musí provádět správná dechová gymnastika, nezadržovat dech a naopak nechat dech volně plynout. 3. aktivace – díky napětí je umožněna reakce pánevního dna na dané podněty, na které reaguje adekvátně. 4. správné posazení a stání – díky vhodné technice se může zapojit a zároveň nenáročně posílit pánevní dno. Stačí jen se postavit s lehce pokrčenými koleny a stát v naprostém klidu. Po chvíli se dostaví mírný třes a to je právě známkou toho, že pánevní dno bylo zapojeno. Při sedu dbáme na vzpřímený postoj, jestliže pánev
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
35
nahneme směrem vzad, zbavujeme pánevní dno napětí a tím je neaktivní. 5. chůze – díky svižné chůzi dochází k opětovnému načerpání energie. U lidí se sedavým stylem zaměstnání se doporučuje alespoň jednou denně protažení zad, kdy v poloze ve stoje s mírně pokrčeným koleny, se dají ruce za pas, následuje nádech a při výdechu táhnout spodní část směrem dolů. 6. radost ze zátěže - zátěž je nedílnou součástí našeho života, ovšem pomocí jednoduchých kroků a úpravách ji můžeme využít k posílení pánevního dna, například: při shýbání, či ohýbání mít narovnaná záda, nebo volit tzv. stojatou váhu, kdy přeneseme zátěž na jednu končetinu. Při správném zvedání břemen obecně platí: jít co nejblíže k břemenu, rozkročit dolní končetiny, přenesení těžiště zátěže, přitažení a zvedání na etapy, pomalu obratel po obratli a s výdechem následuje relaxace.
V těhotenství je důležité dbát na správné techniky protažení zad a díky využití síly pánevního dna zabránit vzniku lordózy. V poloze vleže s pokrčenými dolními končetinami v kolenou začneme s pánví jemně kolébat. Při výdechu pánev pomalu obratel po obratli zvedáme nahoru, při nádechu jí vracíme zpět na podložku. Velmi pozitivní účinek má i poloha na čtyřech, kdy s výdechem vyhrbíme záda, s nádechem záda prohýbáme. Je možno při prohýbání přidat i střídavé zvedání paží, či přenesení váhy dopředu, dozadu, doprava, doleva. Po porodu je vhodné co nejdříve začít s gymnastikou pánevního dna, aby došlo k co nejrychlejší regeneraci. Vhodné jsou silové cviky, ale také cíleně a nenáročně zapojování pánevní dno, například správným držením těla nebo stahováním pánevního dna. Při inkontinenci využíváme maximální soustředěnosti a schopnosti pevného uzávěru pánevního dna. Již při prvním pocitu na mikci se snažíme co nejvíce močový měchýř stáhnout a moč co nejdéle zadržet. Pokud však již došlo k poklesu orgánů, provádí se cviky vleže, aby se zbytečně nezvyšovali nitrobřišní tlak. [5], [14]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
36
5.5 Cvičení v graviditě Pohyb a pohybové aktivity během gravidity jsou velmi doporučované, nejen ze stran gynekologů, ale i porodních asistentek, pod jejichž vedením právě tyto kurzy probíhají. Ovšem neslouží jen k účelu pohybových aktivit, ale mohou zde být nastávajícím maminkám podány informace týkající se gravidity a následně i porodu. Předtím, než však gravidní žena započne s nějakou pohybovou aktivitou, je nutné, aby se poradila se svým gynekologem o výběru vhodné aktivity odpovídající jejímu zdravotnímu stavu. Doporučenými sporty pro gravidní ženy jsou: •
chůze – jedná se o jednu z nejčastějších pohybových aktivit, při níž dochází k posilování a napínání všech svalů a svalových skupin. Při chůzi využíváme svižnějšího tempa a dbáme na pitný režim
•
jízda na stacionárním kole (rotoped) – aktivita vhodná zejména u žen v prvním trimestru gravidity. Tepová frekvence při jízdě na rotopedu by neměla přesáhnout 140 tepů za minutu.
•
plavání – tato pohybová aktivita se řadí mezi nejoblíbenější a nejvhodnější. Gravidní ženy můžou využít této aktivity až do 38. týdne gravidity. Plavání vnímají velmi pozitivně, jelikož dochází ke zmírnění obtíží pohybového aparátu a ženy se zde můžou dokonale uvolnit. Vhodný je zde nácvik dechové gymnastiky, která se používá později při porodu.
•
posilování – vhodná jen pro tipy žen, které již před otěhotněním navštěvovaly nějaká fitcentra. Posilování by nemělo být silové a mělo by zde dojít pouze k udržení dobré kondice.
•
jóga – bez ohledu na stádia těhotenství je možné jógu uplatňovat v jakémkoli stupni těhotenství. Základním principem jógy je vnitřní rovnováha a nalezení klidu. Nutné však mít na paměti: nezaujímat polohu na zádech nebo v obrácené poloze a vyvarovat se cvikům na posílení cviků břišního svalstva.
•
pilates – je metoda založená na jednoduchých posilovacích cvicích. I v pilates platí, že stav těla a mysli musí být v souladu s vlastním tělem. Velmi pozitivní vliv má na zádové a břišní svaly a na svaly dna pánevního.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
37
1. I. trimestr V tomto období je nutné se vyvarovat běhu, skokům a poskokům. Zvýšenou opatrnost přikládáme datu předpokládané menstruace. Díky narůstající váze a rostoucímu bříšku dochází k prohloubení bederní lordózy a tedy i častým bolestem zad, proto je nutné naučit se správnému držení těla, správnému a vhodnému sezení, opatrnému vstávání z lehu, zvedání břemen. Bolestem zad můžeme předejít i cílenému vyrovnávání bederní lordózy, kdy se žena položí na záda, dolní končetiny jsou mírně pokrčené a chodidla jsou opřená o zem, paže má volně podél těla. Žena stahuje břišní a hýžďové svaly směrem k prohnutí páteře a páteř tiskne co nejvíce k zemi. Také v tomto období je možno posilovat prsní a břišní svaly, ovšem posilování břišních svalů je možné nejdéle do 28. týdne. S narůstající váhou je zde velká zátěž i pro klenbu nožní, vedoucí k jejímu poklesu, proto je nutné vybírat správnou a vhodnou obuv. Také díky zvýšené zátěži můžou vzniknout tzv. varixy (křečové žíly). Ty se můžou nacházet nejen na končetinách, ale i zevních rodidlech, či konečníku a můžou tak způsobit nemalé obtíže. Jako prevence proti těmto komplikacím slouží jednoduchá opatření – nošení elastických punčoch, neustálý pohyb končetin a zvedání dolních končetin do zvýšené polohy.
2. II. trimestr V tomto trimestru je možno vykonávat cviky jako v prvním trimestru, ale volíme zde polohu na boku, nebo vsedě. Vyhýbáme se poloze na zádech, protože zde hrozí tzv. syndrom dolní duté žíly, kdy dojde k jejímu útlaku a těhotná žena může upadnout do mdlob. Nevhodné jsou opět sporty, kde je riziko otřesů, možných pádů a dokonce i zranění, jako je například: bruslení, horolezectví, lyžování, potápění, rafting, aerobik, … Jelikož je gravidita a porod obrovskou zátěží po organismus, je zapotřebí se pomalu na tento stav připravit, zejména zapojením speciálních dechových cvičení, snažit se o co nejvyšší relaxaci kloubů, svalů, páteře, kyčelních kloubů, mezilopatkových svalů a posílením hýžďových svalů a pánevní dna. Jelikož v tomto trimestru je typická snížená
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
38
motilita střev, preventivně se vyhýbáme obstipaci jednoduchými cviky, či úpravami jídelníčku a pitného režimu. K pohybovým aktivitám se v hojném počtu využívá například gymnastický míč, kdy se na něj gravidní žena rozkročmo posadí, chodidla v šířce ramen jsou upevněny k zemi, srovnají se záda a podsazenou pánev postupně předsunuje pánev dopředu, dozadu, doleva, doprava.
3. III. trimestr Pro většinu gravidních žen se zdá toto období nekonečné, mají obtíže se spánkem, intenzivně vnímají váhový přírůstek, pociťují časté nucení na močení. Jelikož se pánev připravuje na porod, dochází vlivem hormonů k uvolňování vazů a kloubů, proto jsou zřetelné bolesti kyčlí. Důraz zde klademe na nácvik břišního dýchání, povrchového dýchání (tzv. psí dýchání), ale také zadržování dechu. I nadále však ženy v tomto trimestru můžou využívat gymnastický míč například: na zpevnění hrudníku a bránice, kdy v rozkročmém posedu, žena zpevní záda a podsadí pánev. S nádechem upaží a uklání se na jednu nebo druhou stranu.
4. Porod Během předporodního kurzu se ženy naučily zaujímat jednotlivé úlevové porodní polohy, které by jim během jednotlivých dob porodních mohly zmírnit bolesti. •
I. doba porodní – obvykle tato doba, též zvaná „otevírací“, trvá nejdéle, proto zde využíváme zejména odlehčovacích cvičení, kdy žena například vestoje krouží pánví, anebo s ní pohybuje ze strany na stranu. Tento manévr lze povést i na gymnastickém míči. Pozitivně je vnímána masáž kříží, nebo podbřišku. Postupně dochází k nácviku břišního a povrchového dýchání. Úlevou od bolesti může být také sprcha, anebo vana s teplou vodou. Hlavní důraz klademe na to, aby rodička mezi jednotlivými kontrakcemi se naučila relaxovat. V této fázi žena společně s porodní asistentkou vyhledává porodnickou polohu, která jí následně bude vyhovovat v II. době porodní.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií •
39
II. doba porodní – doba „vypuzovací“. Zde je nutné, aby žena spolupracovala, zejména při tlačení a využívala k tomu zadrženého dechu s přidechnutím a následným předechnutím.
•
III. a IV doba porodní – doba, ve které dochází k porodu placenty a následně pak 2 hodiny žena setrvává na porodním sále. [13]
5.6 Pohybové aktivity u žen Již v dětském období je kladen důraz na to, aby již malá děvčátka přejímala vzory v rodině, protože pokud se rodiče věnují nějakému sportovnímu odvětví, tak zde můžou být dány dobré předpoklady k tomu, že i jejich dítě bude pohybovou činnost vykonávat aktivně a pozitivně. Pohyb by měl být součástí herních procesů, ve kterých se i mimo jiné dítě naučí pečovat o své zdraví a zčásti si osvojí hygienické nároky. V posledních letech narůstá na oblibě mnoha pohybových činností, které ženy preferují ve svém výběru, jmenujme si alespoň ty základní, jsou jimi: břišní tance, kalanetika, pilates, aerobik, jóga, plavání. Musíme mít ale na paměti, že i tyto druhy sportu podléhají módním trendům, proto můžou být variabilní. Díky vzrůstající popularitě těchto jednotlivých odvětví sportu vzrůstá i věkový průměr aktivně se věnujících dané aktivitě, ženy se již více zajímají o své zdraví, pečují o něj. Zejména volí aktivity, ve kterých lze pokračovat ve všech věkových obdobích. [5] (viz. Příloha P VI., VII.)
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
6
40
ZDRAVÍ, ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
Zdraví - dle Světové zdravotnické organizace se definuje jako stav bio – psycho – sociální a spirituální rovnováhy. Člověk je v harmonii ve všech složkách a nepociťuje žádný dyskomfort. Ovšem i tato definice vyvolávala zejména pochybnosti, jelikož tento pojem je chápán příliš subjektivně a může být příliš obecný, proto byl doplněn a zkonkretizován do jednotlivých oblastí. Reprodukční zdraví – pojem „reprodukční zdraví“ se ve společnosti začal objevovat až v posledních desetiletích. Zde je zejména vyvyšován pojem „reprodukce,“ neboli rozmnožování a zdraví v této oblasti. Díky lékařské vědě, která se zabývá problematikou rozmnožování, dochází ke značnému vývoji, neboť dnešní společnost čelí prudkému nárustu poruch plodnosti. Vycházejícími pojmy pro „reprodukční zdraví“ byly: příprava a výchova k odpovědnému rodičovství a sexuální výchova. Pod tímto pojmem dnes rozumíme schopnost pohlavního styku, schopnost oplodnění, otěhotnění a donošení a následně porození zdravého dítěte. Ale také by zde měla být zahrnuta preventivní péče, ale i možné patologie, týkající se tohoto odvětví. Sexuální zdraví – u ženy ho můžeme chápat pouze jako naprostá nepřítomnost onemocnění a nemocí, zabránění přenosu sexuálních chorob a také zde spadá i doména mnoha gynekologických obtíží. V širším pojetí může zahrnovat i ochranu proti neplánovanému otěhotnění, antikoncepční metody, které zabraňují vysokému procentu potratů u dívek a žen. Co se týká subjektivní stránky ženy, je nesmírně důležité brát ohled na její pohled sexuality, jak jí vnímá, prožívá, pociťuje. Také je důležité, aby žena měla svobodnou volbu, jak svou sexualitu projevit. K tomu ovšem musí ovládat znalost vlastního těla. I do tohoto pojmu je zahrnuta prevence, tedy ochrana zdraví a předcházení nemocem.[9], [11], [21] Nemoc – narušení jedné, či více složek bio – psycho – sociální a spirituální rovnováhy, projevující se dyskomfortem v některé nebo ve všech složkách. Zdravý životní styl – do něj řadíme: - Výživu - chápeme ji převážně jako zdroj energie, kdy její skladba a jednotlivé složky jsou významné při vykonávání některé z těchto aktivit. Strava musí být dobře vyvážená na tuky, sacharidy a bílkoviny, ale také minerály, vitamíny, stopové prvky a vlákninu.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
41
Zejména sacharidy ve formě glykogenu a tuk v tukových tkáních, využívá tělo jako zdroj vlastní energie při vytrvalostní pohybové aktivitě. Energetický výdej u dospělých se pohybuje okolo 8 400 – 11 700 kJ (2000 – 2 800 kcal). [4] a. bílkoviny – v lidském těle najdeme přes 20 druhů aminokyselin, ale pouze 8 z nich je esenciálních, tedy životně důležitých pro regeneraci buněk, tvorbu hormonů a enzymů. -
hlavním zdrojem bílkovin jsou: maso, sýry, mléko, mléčné výrobky, drůbeží maso, luštěniny, ryby, vejce
b. sacharidy – jsou hlavním okamžitým zdrojem energie. Dělíme je na: -
jednoduché – fruktóza, sacharóza, maltóza
-
komplexní – celulóza, škrob
-
jsou obsaženy v: ovoci, cukru, ve vybraných druzích pečiva, hroznovém cukru, cukrovinkách, cereáliích, bramborách, rýži, chlebu, ale také ve sladkých nápojích
c. tuky – jsou tvořeny 3 mastnými kyselinami: -
nasycené - tučné maso, mléčné výrobky, kokosový olej
-
vícenasycené – sójový, kukuřičný a řepkový olej, ale i ryby
-
nenasycené – olivový olej, podzemnicový olej
-
rozpouští se v nich vitaminy A, D, E, K. Jsou zdrojem pro esenciální a mastné kyselin. Tuky můžeme rozdělit na:
-
živočišné – s vysokým obsahem cholesterolu (máme 2 typy cholesterolu LDH – je škodlivý,“hodný“ cholesterol HDL), jsou škodlivější.
-
rostlinné – převládá zde hladina HDL
d. vitamíny a minerály –
vitamín A (retinol) – důležitý pro zdraví pokožky, noční vidění a obranyschopnost
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
42
–
vitamin B1 (thiamin) – má za úkol přeměnu škrobů na energii
–
vitamin B2 (riboflavin) – udržuje zdravý zrak, pokožku a dodává energii
–
vitamin B3 (niacin) – důležitý pro tvorbu energie
–
vitamin B6 (pyridoxin) – napomáhá tvorbě a produkci erytrocytů
–
vitamin B12 (kobalamin) – klade se na něj obrovskývýznam období gravidity, napomáhá dělení buněk, jeho nedostatek můžu způsobit poškození nervového systému
–
vitamin C (kyselina askorbová) – důležitý pro obranyschopnost, bojuje proti toxinům, působí na dásně, pokožku a kosti
–
vitamin D (kalciferol) – důležitý pro vstřebávání vápníku
–
vitamin E (tokoferol) – významný antioxidant
–
kyselina listová (folát) – má vliv na syntézu bílkovin a na tvorbu erytrocytů
–
vitamin K – hlavní význam se připisuje podílů při srážení krve
–
Vápník – důležitý pro růst kostí, zubů, ale také na správnou funkci nervů, buněk a srážení krve
–
Jod – zajišťuje vývoj nervové soustavy plodu, je nesmírně důležitý pro správnou činnost štítné žlázy
–
Železo – hlavní význam je tvorba hemoglobinu
–
Hořčík – tvoří energii a je nutný pro přestavbu kostry
–
Draslík – udržuje optimální rovnováhu tekutin v těle
–
Selen – slouží jako ochrana buněčných membrán
–
Zinek – uplatňuje se při regeneraci a přestavbě tkání
e. vláknina – díky její nestravitelnosti zůstává ve střevech, kde napomáhá posunování odpadních látek, proto dochází k postupnému uvolňování energie, tuky jsou kontrolovaně vstřebávány. Nedostatek může způsobit hemeroidy, či obstipaci. Hlavními zdroji vlákniny jsou: cereálie, syrové ovoce a zelenina, pšenice, rýže, či ořechy.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
43
f. příjem tekutin – denní doporučená dávka tekutin se pohybuje okolo 1,5 litru tekutin až 2 litry. Vhodnými tekutinami jsou stolní vody, bylinkové čaje, neslazené nápoje. [18] - dostatek pohybu – napomáhá lepšímu trávení a spouštění tzv. endorfinů. Doporučuje se denně ujít alespoň 10 000 kroků, což odpovídá u mužů 8,5 km u žen 6,5 km. - vyvarování se stresu – stresem dochází k „nastartování“ mnoha nemocí, jako je například: hypertenze, deprese a zažívací obtíže, diabetes mellitus apod. Pozitivně nastavená mysl může přispět k eliminaci stresových faktorů. - mít čas na sebe – znamená věnovat se vlastním koníčkům, zájmům, které rozvíjí jak fyzickou, tak psychickou složku člověka. Do této sféry ovšem patří i odpočinek, který považujeme za zdroj energie a relaxace pro vysoce pracovně vytížené jedince. - preventivní péče a prohlídky – pravidelnými preventivními prohlídkami můžeme předejít celé řadě chorob. Důraz klademe na edukaci a spolupráci jedinců v péči o své zdraví. [18]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
7
44
PATOLOGIE 1) Premenstruační syndrom
Až 80% žen udává změny tělesné, nebo psychické před nástupem menstruace. Tyto změny můžou být pozitivní, například se u některých žen zvýší energie a výkonnost, ovšem spíše převládají změny negativní, ke kterým patří zejména podrážděnost, citová labilita, zapomnětlivost, zvýšený pocit hladu a chuti na sladké, bolestivost zad a hlavy. Symptomy možno zmírnit vhodným stravováním, či pohybovou aktivitou. [18]
2) Poruchy menstruačního cyklu Jedná se zejména o poruchu rytmu a to buď silnou menstruací (hypermenorea), anebo prodlouženou menstruací (menoragii). U žen s velmi nízkou hmotností se setkáváme také s nepřítomností menstruace (amenorea). Nejvíce žen však uvádí bolestivou menstruaci (dysmenoreu). Ve všech případech je nutné navštívit odborníka a zkonzultovat další kroky. [18]
3) Syndrom kostrče a pánevního dna Pánev je těžištěm těla. Při onemocnění vnitřních orgánů může docházet i k funkčním poruchám kloubních blokád, protože zde dochází k vzájemnému cévnímu a nervovému propojení, kdy na bolestivý podnět jednoho z vnitřních orgánů může být spastická odpověď svalů. Většina onemocnění spojená se syndromem pánevního dna souvisí s posunem sacroiliakálního spojení. Hlavními příznaky tohoto onemocnění jsou: bolesti hlavy, skolióza, lordóza a blokády svalů a kloubů, dysbalance, inkoordinace, ischemie až degenerativní poruchy svalových vláken. [13]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
45
4) Neplodnost Neplodnost lze stanovit u zdravého páru, kdy jeden z partnerů je starší 30 let a snaží se přirozeně počnout dítě více jak 2 roky. U mužských problémů s plodností se může jednat o nedostatečnou kvalitu spermií, sníženou tvorbu až úplným netvořením spermií. Také zde může být problém s přenosem spermií. U žen se může jednat o ovulační poruchu, narušení struktur vejcovodů (zejména infekcemi či patologickými změnami na děloze a děložním hrdle). Neplodnost může být ovlivněna jak psychickými faktory, tak faktory endokrinními a imunologickými, které pak můžou způsobovat sexuální problémy, zejména narušení soulože. Velkým podílem na neplodnost má tělesná hmotnost. Před nástupem první menstruace by dívka měla dosahovat alespoň 48 kg. Nízká hmotnost, či prudké snížení váhy může vést k zástavě tvorby luteinizačního hormonu a folikul stimulačního hormonu. Tím pádem nemůže dojít k otěhotnění. Pokud se ženě i přes nízkou porodní váhu podaří otěhotnět, je vystavena velkému riziku potracení, předčasnému porodu, či hypotrofii plodu. K výpočtu optimální váhy využíváme tzv. Body mass index (BMI) ve vzorci: výška: hmotnost v m2 Nejen podváha, ale i nadváha (obezita) bývá spojovaná s tímto problémem. Vzniká jako důsledek nadměrného příjmu energie, která se nestačí přetvářet a ukládá se tak v podobě tuků a tím mimo jiné dochází k poruchám cyklu. Obezitu lze označit jako 20% přesáhnutí ideální tělesné hmotnosti. Obézní lidé jsou velmi často celou řadou onemocnění, ať už metabolických, cévních, či karcinogenních. [18]
5) Klimakterické obtíže Během klimakteria dochází k četným vegetativním příznakům, jakými jsou: návaly horka, hypertenze, zvýšené pocení, palpitace, dochází k nárůstu hmotnosti, osteoporóza, cefalea, také vznětlivost, melancholie až deprese. Tyto příznaky ve vysoké míře bývají individuální. Důležitá je vyrovnanost žen na tyto změny. [1]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
46
6) Inkontinence Přední strana dělohy je v těsném kontaktu s močovým měchýřem, proto kdykoliv dojde k jakékoliv změně v oblasti dělohy, dochází ke zvýšenému tlaku na močový měchýř, který vyvolává pocit mikce. K tomuto stavu může dojít v období těhotenství, při ochabnutí svalů pánevního dna, či poklesem a posunem dělohy. Nepatrnou roli zde sehrává i stres, tehdy mluvíme o stresové inkontinenci. Inkontinence také může vzniknout jako důsledek zvýšeného napětí nitrobřišního tlaku a to ať už při kašli, či kýchnutí. [14]
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
II. PRAKTICKÁ ČÁST
47
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
8
48
METODOLOGIE VÝZKUMU
V praktické části mé bakalářské práce se zabývám výzkumem, kolik % žen různých věkových kategorií se věnuje pohybové aktivitě a zda se i gravidní ženy věnují pohybové činnosti. K zjištění požadovaných informací jsem si zvolila dotazníkové šetření, které probíhalo v období od prosince do února v různých kurzech zabývajících se pohybovou aktivitou a psychoprofylaktických kurzech pro gravidní ženy. Dotazníky byly rozdány v tištěné formě a shledala jsem se s pozitivním přístupem ze stran dotazovaných žen k jejich vyplnění. Celkem bylo rozdáno 220 dotazníků a návratnost činila 95%.
8.1 Cíle a hypotézy Cíl 1: Zjistit kolik procent gravidních žen se věnuje pohybovým aktivitám. Hypotéza 1: Domnívám se, že více jak 20% gravidních žen je ve věkové skupině 26 – 30 let. Hypotéza 2: Domnívám se, že více jak 10% gravidních žen se rozhodlo věnovat cvičením pro těhotné na základě informací z literatury. Hypotéza 3: Domnívám se, že více jak 30% gravidních žen budou primipary. Hypotéza 4: Domnívám se, že více jak 20% gravidních žen se věnovalo v předchozí graviditě pohybovým aktivitám. Hypotéza 5: Domnívám se, že více jak 10% gravidních žen se věnovalo pohybové aktivitě již před otěhotněním. Hypotéza 6: Domnívám se, že více jak 20% psychoprofylaktických kurzů bude obsahovat cvičení pro gravidní ženy.
Cíl 2: Zjistit kolik procent žen se věnuje pohybovým aktivitám ve svém volném čase. Hypotéza 1: Domnívám se, že více jak 20% žen bude mít 3 a více dětí. Hypotéza 2: Domnívám se, že více jak 20% žen rodilo spontánně. Hypotéza 3: Domnívám se, že více jak 10% žen se věnovalo pohybovým aktivitám i během gravidity.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
49
Hypotéza 4: Domnívám se, že více 30% žen se věnuje pohybovým aktivitám ve svém volném čase. Hypotéza5: Domnívám se, že více než 30% žen se věnuje pohybovým aktivitám 1x týdně. Hypotéza 6: Domnívám se, že více jak 20% žen má sedavý styl práce. Hypotéza 7: Domnívám se, že více jak 10% žen má zdravotní potíže pohybového aparátu.
Cíl 3: Zjistit kolik procent žen mělo problémy s otěhotněním Hypotéza 1: Předpokládám, že více než 10 % žen mělo potíže s otěhotněním.
8.2 Dotazníkové šetření Rozdala jsem 2 typy dotazníků. Každý typ byl určen 100 respondentkám. Dotazník pro gravidní ženy obsahoval 13 otázek. Taktéž 13 otázek obsahoval dotazník určený negravidním ženám. Je polootevřený, respondetky odpovědi kroužkují, případně dopisují vlastními slovy. V úvodních otázkách zjišťuji údaje o ženě a předešlých porodech. V následných otázkách se dotazuji na jejich aktuální postoj k pohybovým aktivitám, zda mají obtíže spojené s nedostatkem pohybovým aktivit. 8.2.1
Vyhodnocování dotazníků
Dotazníky jsem nejprve zpracovala pomocí tabulek programu Excel a vytvořila grafy. Každá otázka obsahuje tabulku, graf a shrnutí. Dotazníky jsou uloženy v Příloze I a Příloze II.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 8.2.2
50
Výsledky výzkumu
Dotazník pro gravidní ženy 1. Váš věk ODPOVĚĎ
POČET
%
18 - 20
13
13%
21 - 25
26
26%
26 - 30
31
31%
31 - 35
26
26%
36 - 40
4
4% Tab. 1 Váš věk
Věk
4%
13%
26%
18-20 21-25 26-30 26%
31-35 36-40
31%
Graf. 1 Věk respondentek V otázce číslo 1 bylo nejčastější skupinou dotazovaných žen ze 100 respondentek (100%) věkové rozmezí 26 – 30 let. Tyto respondentky zaujímaly 31%. Věk 21 – 25 let byl zastoupen 26 ženami (26%), rovněž tak byl zastoupen věk 31 – 35 let, kdy i tyto ženy tvoří 26%. 13 žen (13%) bylo ve věkovém rozmezí 18 – 20 let a pouze 4 ženy (4%) byly ženy ve věkovém rozmezí 36 – 40 let.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
51
2. Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit? ODPOVĚĎ
POČET
%
internet
24
24%
doporučení gynekologa
16
16%
doporučení kamarádky
33
33%
literatura
32
32%
jiné …
0
0%
Tab. 2 Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit?
Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit?
3%
24%
internet
30%
doporučení gynekologa doporučení kamarádky literatura 16%
jiné
27%
Graf 2. Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit? V otázce číslo 2 jsem chtěla zjistit, na základě jakého podnětu je přimělo vykonávat nějakou pohybovou aktivitu. Ze 100 respondentek (100%) 30 žen (30%) uvedlo, že hlavním podnětem byla literatura, 27 ženám (27%) doporučila pohybovou aktivitu kamarádka, 24 žen (24%) si vyhledalo informace na internetu, 16 žen (16%) dalo na doporučení gynekologa a 3 ženy (3%) přiměl k pohybové aktivitě partner, či rodinní příslušníci.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
52
3. Jste v očekávání svého prvního dítěte? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
47
47%
ne
53
53%
Tab. 3 Jste v očekávání svého prvního dítěte?
Jste v očekávání svého prvního dítěte?
47% 53%
ano ne
Graf. 3 Jste v očekávání svého prvního dítěte? V otázce číslo 3 z dotazníkového šetření vyplynulo, že celkem ze 100 respondentek (100%) je 47 žen (47%) primipar a 53 žen (53%) sekundipar, tercipar a multipar
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
53
4. Cvičila jste v předchozí graviditě? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
21
21%
ne
32
79%
Tab. 4 Cvičila jste v předchozí graviditě?
Cvičila jste v předchozí graviditě?
21%
ano ne
79%
Graf. 4 Cvičila jste v předchozí graviditě? V otázce číslo 4 jsem se chtěla dozvědět, kolik žen se aktivně věnovalo pohybové aktivitě již v předešlém těhotenství. Ze 100 respondentek (100%) uvedlo kladnou odpověď 21 žen (21%), 79 žen (79%) odpovědělo záporně na tuto otázku.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
54
5. Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě? ODPOVĚĎ
POČET
%
cvičení na balónech
18
86%
břišní tance
2
9%
jóga
1
5%
Tab. 5 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě?
Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě?
9%
5%
cvičení na balónech břišní tance jóga 86%
Graf. 5 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě? V otázce číslo 5 odpovědělo z 21 respondentek (100%) 18 (86%), že v graviditě prováděly cviky na balónech, 2 ženy (2%) navštěvovaly kurz břišních tanců a 1 respondentka (1%) cvičila jógu.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
55
6. Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
61
61%
ne
49
49%
Tab. 6 Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím?
Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím?
45%
55%
45%
ano ne
Graf. 6 Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím? V otázce číslo 6 uvedlo ze 100 respondentek (100%) uvedlo 55 žen (55%), že se věnovalo nějaké pohybové aktivitě, 45 žen (45%) se nevěnovalo žádné pohybové aktivitě.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
56
7. Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala před graviditou? ODPOVĚĎ
POČET
%
plavání
19
35%
cyklistika
14
26%
tenis
9
15%
aerobik
7
13%
moderní tance
6
11%
Tab. 7 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala před graviditou?
Jaké pohybové aktivitě jste se před graviditou věnovala?
13% 26%
plavání 15% 26%
cyklistika tenis
11%
aerobik moderní tance
35%
Graf. 7 jaké pohybové aktivitě jste se před graviditou věnovala? V otázce číslo 7 z 55 respondentek (100%) uvedlo 19 žen (35%), že se věnovalo plavání, 14 žen (26%) uvedlo cyklistika, 9 respondentek (15%) cvičilo aerobik, 7 žen (13%) hrálo tenis a 6 žen (11%) se věnovalo modernímu tanci.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
57
8. Navštěvujete kurz předporodní přípravy? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
48
48%
ne
52
52%
Tab. 8 Navštěvujete kurz předporodní přípravy?
Navštěvujete kurz předporodní přípravy?
52%
48%
ano ne
Graf. 8 Navštěvujete kurz předporodní přípravy? V otázce číslo 8 uvedlo ze 100 respondentek 48 žen (48%) kladnou odpověď na tuto otázku, 52 žen (52%) psychoprofylaktický kurz nenavštěvovalo.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
58
9. Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
48
100%
ne
0
0%
Tab. 9 Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy?
Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy?
100%
0%
0%
ano ne
Graf. 9 Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy? V otázce číslo 9 zjišťuji, zda do psychoprofylaktické přípravy je zahrnuta i nějaká pohybová aktivita. Na tuto otázku odpovědělo všech 48 žen (100%) kladně.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
59
10. Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
72
72%
ne
28
28%
Tab. 10 Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě?
Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě?
72%
28%
28%
ano ne
Graf. 10 Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě? V otázce číslo 10 uvedlo 72 žen (72%), že se aktivně věnují nějaké pohybovým aktivitám i v domácím prostředí, 28 žen (28%) se nevěnuje pohybovým aktivitám vůbec.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
60
11. Jaké pomůcky jste používala k pohybové aktivitě? ODPOVĚĎ
POČET
%
gymnastický balón
51
71%
gymnastickou gumu
21
29%
Tab. 11 Jaké pomůcky jste používala k pohybové aktivitě?
Jaké pomůcky jste používala k pohybové aktivitě?
29% balon gymnastická guma 71%
Graf. 11 Jaké pomůcky jste používala k pohybové aktivitě? V otázce
číslo
11
uvedlo
ze
72
respondentek
(100%)
51
žen
(71%),
že využívá k pohybovým aktivitám gymnastický míč a 21 žen (29%) gymnastickou gumu.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
61
12. Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
53
53%
ne
47
47%
Tab. 12 Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice?
Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice?
53%
47%
47%
ano ne
Graf. 12 Pociťuje, že Vás cvičení dostává do kondice? V otázce číslo 12 uvedlo ze 100 respondentek 53 žen (53%), že je tělesný pohyb dostává do lepší kondice a 47% žen neudává zlepšení.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
62
13. Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
39
39%
ne
61
61%
Tab. 13 Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem?
Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem? (bolesti zad a končetin, otoky,...)
39% ano ne 61%
Graf. 13 Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem? (bolesti zad a končetin, otoky, …) V otázce číslo 13 zjišťuji, zda gravidní ženy díky pohybové aktivitě pociťují zmírnění obtíží související s II. a III. trimestrem, který je zatěžující zejména pro pohybový aparát. Ze 100 respondentek pouze 39 žen (39%) udává zmírnění potíží a 61 žen (61%) nevidí žádné razantní změny.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
63
Dotazník pro negravidní ženy 1. Váš věk je ODPOVĚĎ
POČET
%
18 - 20
10
10%
21 - 25
14
14%
26 - 30
30
30%
31 - 40
28
28%
41 - 50
18
18% Tab. 14 Váš věk je?
Věk respondentek
30% 18-20 28% 46%
21-25 26-30
18% 14%
31-40 41-50
10%
Graf. 14 Věk respondentek V otázce číslo 1 ze 100 respondntek (100%) tvořilo nejpočetnější věkovou skupinu v počtu 30 žen (30%) ve věku 26 – 30let. 28 žen (28%) tvořilo věkové rozmezí 31 – 40 let, 18 žen (18%) 41 – 50 let, 14 žen (14%) 21 – 25 let a 10 žen (10%) 18 – 20 let.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
64
2. Kolik máte dětí? ODPOVĚĎ
POČET
%
0
0
0%
1-2
78
78%
3 a více
22
22% Tab. 15 Kolik máte dětí?
Kolik máte dětí?
0% 22% 0 1-2 3 a více 78%
Graf. 15 Kolik máte dětí? V otázce číslo 2 jsem zjišťovala, kolik dětí respondentky mají. Ze 100 respondentek (100%) 78 respondentek (78%) odpovědělo 1 – 2, 22 (22%) respondentek má 3 a více dětí. Žádné dítě neuvedla ani jedna z dotazovaných žen.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
65
3. Před kolika lety jste naposledy rodila? ODPOVĚĎ
POČET
%
rokem
1
1%
dvěma lety
2
2%
třemi lety
5
5%
čtyřmi lety
6
6%
pěti lety
6
6%
šesti lety
7
7%
sedmi lety
8
8%
osmi lety
11
11%
devíti lety
12
12%
desíti lety
13
13%
jedenácti lety
13
13%
dvanácti lety
16
16%
Tab. 16 Před kolik lety jste naposledy rodila?
Před kolika lety jste naposledy rodila? 1 2 1% 2%
16%
5%
3
6%
4
6% 13%
5 7%
6 7 8
8%
13% 12%
11%
9 10 11 12
Graf. 16 Před kolika lety jste naposledy rodila?
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
66
V otázce číslo 3 zjišťuji, před kolik lety respondentky naposledy rodily. Ze 100 respondentek (100%) 16 (16%) rodilo před 12 lety, 13 (13%) před 11 lety, 13 (13%) před 10 lety, 12 (12%) před 9 lety, 11 (11%) před 8 lety, 8 (8%) před 7 lety, 7 (7%) před 6 lety, 6 (6%) před 5 lety, 6 (6%) před 4 lety, 5 (5%) před 3 lety, 2 (2%) před 2 lety a 1 (1%) před rokem.
4. Jakým způsobem jste rodila? ODPOVĚĎ
POČET
%
spontánně
89
89%
císařským řezem
21
21%
Tab. 17 jakým způsobem jste rodila?
Jakým způsobem jste rodila?
19%
spontánně císařským řezem
81%
Graf. 17 Jakým způsobem jste rodila? V otázce číslo 4 nejvíce žen ze 100 respondentek (100%) jich 81 (81%) rodilo spontánně a 21 (21%) rodilo císařským řezem.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
67
5. Měla jste problémy s otěhotněním? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
16
16%
ne
84
84%
Tab. 18 Měla jste problémy s otěhotněním?
Měla jste problémy s otěhotněním?
16%
ano ne
84%
Graf. 18 Měla jste problémy s otěhotněním?
V otázce číslo 5 ze 100 respondentek 84 (84%) uvedlo, že počalo dítě bez potíží a 16 (16%) přiznalo potíže s otěhotněním.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
68
6. Cvičila jste v těhotenství? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
14
14%
ne
86
86%
Tab. 19 Cvičila jste v těhotenství?
Cvičila jste v těhotenství?
14%
ano ne
86%
Graf. 19 Cvičila jste v těhotenství? V otázce číslo 6 jsem se zajímala o to, kolik žen se věnovalo pohybové aktivitě během gravidity. Ze 100 respondentek (100%) převážná většina – 86 žen (86%) udalo, že se nevěnovalo žádné pohybové aktivitě a pouze 14 žen (14%) vykonávalo nějakou pohybovou aktivitu.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
69
7. Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství? ODPOVĚĎ
POČET
%
jóga
5
36%
plavání
5
35%
cvičení na balónech
4
29%
Tab. 20 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství?
Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství?
35%
jóga 36%
36%
plavání cvičení na balónech
29%
Graf. 20 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství?
V otázce číslo 7 mě zajímalo, jaké konkrétně pohybové aktivitě se respondentky věnovaly. Ze 14 respondentek (100%) se 5 (36%) věnovalo cvičení na gymnastických balónech, 5 (35%) dávalo přednost plavání a 4 (29%) provozovalo jógu.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
70
8. Navštěvujete kurz s pohybovou aktivitou? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
61
61%
ne
39
39%
Tab. 21 Navštěvujete kurz s pohybovou aktivitou?
Navštěvujete kurz s nějakou pohybovou aktivitou?
39% ano ne 61%
Graf. 21 Navštěvujete kurz s nějakou pohybovou aktivitou?
V otázce číslo 8 jsem chtěla zjistit, kolik žen se ve svém volném čase věnuje nějaké sportovní aktivitě. Ze 100 respondentek (100%) 61žen (61%) navštěvuje pohybový kurz, 39 žen (39%) nikoli.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
71
9. Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu? ODPOVĚĎ
POČET
%
1x měsíčně
20
32%
1x týdně
34
56%
vícekrát
7
12%
Tab. 22 Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu?
Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu?
56%
12% 12%
1x měsičně 1x týdně vícekrát
32%
Graf. 22 Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu? V otázce číslo 9 uvedlo z 61 respodentek (100%) 34 žen (56%), že se věnuje pohybové aktivitě 1x týdně, 20 žen (32%) 1x měsíčně a 7 žen (12%) i vícekrát než byly uvedené možnosti.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
72
10. O jaký druh pohybové aktivity se jedná? ODPOVĚĎ
POČET
%
kondiční
11
17%
posilovací
19
32%
rekreační
31
51%
jiné
0
0%
Tab. 23 O jaký druh pohybové aktivity se jedná?
O jaký druh pohybové aktivity se jedná?
0%
17% kondiční posilovací
51%
rekreační 32%
jiné
Graf. 23 O jaký druh pohybové aktivity se jedná? V otázce číslo 10 bylo mým cílem zjistit, jaký druh pohybové aktivity ženy preferují. Z 61 respondentek (100%) 31 (51%) uvedlo rekreační druh, 19 (32%) druh posilovací a 11 (17%) kondiční cvičení. Žádná neudala jinou odpověď.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
73
11. Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
55
90%
ne
6
10%
Tab. 24 Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice?
Pociťujete, že Vás cvičení dostává do tělesné kondice?
10%
ano ne
90%
Graf. 24 Pociťujete, že Vás cvičení dostává do tělesné kondice? V otázce číslo 11 jsem se dotazovala, zda díky pohybové aktivitě se respondentky cítí v lepší tělesné kondici. Z 61 respondentek 55 (90%) odpovědělo kladně, 6 (10%) nikoliv.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
74
12. Máte sedavý styl zaměstnání? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
44
44%
ne
56
56%
Tab. 25 Máte sedavý styl zaměstnání?
Máte sedavý styl zaměstnání?
44% ano ne 56%
Graf. 25 Máte sedavý styl zaměstnání? V otázce číslo 12 mě díky neustále narůstajícímu počtu zdravotních potíží spojené s pohybovým aparátem zajímalo, kolik respondentek má sedavý styl zaměstnání, který k těmto obtížím nemalém měřítku přispívá. Ze 100 dotazovaných žen (100%) 56 (56%) uvedlo, že nemají sedavý styl zaměstnání a 44 (44%) uvedlo, že má sedavý styl zaměstnání.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
75
13. Máte nějaké potíže související s pohybovým aparátem? ODPOVĚĎ
POČET
%
ano
26%
26%
ne
74%
74%
Tab. 26 Máte nějaké potíže související s pohybovým aparátem?
Máte nějaké zdravotní potíže související s pohybovým aparátem?
26%
74%
74%
ano ne
Graf. 26 Máte nějaké zdravotní potíže související s pohybovým aparátem? V otázce číslo 13 odpovědělo ze 100 respondentek 74 (74%), že nemá obtíže související s pohybovým aparátem a 26 (26%) uvedlo, že pociťuje pohybové potíže.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
9
76
ZHODNOCENÍ DOTAZNÍOVÉHO ŠETŘENÍ
Z celkového množství respondentek vyplývá, že více jak polovina z nich se alespoň jednou měsíčně věnuje sportovním aktivitám.
9.1 Výsledek stanovených cílů a hypotéz a statistické zpracování Cíl 1: Zjistit kolik procent gravidních žen se věnuje pohybovým aktivitám. Hypotéza 1: Domnívám se, že více jak 20% gravidních žen bude ve věkové skupině 26 – 30 let. Otázka číslo 1 dotazníku pro gravidní ženy směřovala k ověření hypotézy. Z celkového počtu 100 (100%) žen ve věkovém rozmezí 26 – 30 let zaujímaly 31 %. Věk 21 – 25 let byl zastoupen 26 ženami (26%), rovněž tak byl zastoupen věk 31 – 35 let, kdy i tyto ženy tvoří 26%. 13 žen (13%) bylo ve věkovém rozmezí 18 – 20 let a pouze 4 ženy (4%) byly ženy ve věkovém rozmezí 36 – 40 let. Hypotéza se tedy potvrdila.
Hypotéza 2: Domnívám se, že více jak 10% gravidních žen se rozhodlo věnovat cvičením pro těhotné na základě informací z literatury. Zde byla určena otázka číslo 2 dotazníku pro gravidní ženy. Ze 100 respondentek (100%) 30 žen (30%) uvedlo, že hlavním podnětem byla literatura, 27 žen (27%) doporučila pohybovou aktivitu kamarádka, 24 žen (24%) si vyhledalo informace na internetu, 16 žen (16%) dalo na doporučení gynekologa a 3 ženy (3%) přiměl k pohybové aktivitě partner, či rodinní příslušníci Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 3: Domnívám se, že více jak 30% gravidních žen budou primipary. V otázce číslo 3 dotazníku pro gravidní ženy vyplynulo, že celkem ze 100 respondentek (100%) je 47 žen (47%) primipar a 53 žen (53%) sekundipar, tercipar a multipar. Hypotéza se potvrdila.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
77
Hypotéza 4: Domnívám se, že více jak 20% gravidních žen se věnovalo v předchozí graviditě pohybovým aktivitám. Ze 100 respondentek (100%) uvedlo kladnou odpověď 21 žen (21%), 79 žen (79%) však odpovědělo záporně na tuto otázku. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 5: Domnívám se, že více jak 10% gravidních žen se věnovalo pohybové aktivitě již před otěhotněním. K ověření hypotézy slouží otázka číslo 6 dotazníku pro gravidní ženy. Ze 100 respondentek (100%) uvedlo 55 žen (55%), že se věnovalo nějaké pohybové aktivitě, 45 žen (45%) se nevěnovalo žádné pohybové aktivitě. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 6: Domnívám se, že do více jak 20% psychoprofylaktických kurzů bude obsahovat cvičení pro gravidní ženy. K ověření hypotézy slouží otázka číslo 9 dotazníku pro gravidní ženy. Všech 48 žen (100%) odpovědělo kladně na tuto otázku. Hypotéza se potvrdila.
Cíl 2: Zjistit kolik procent žen se věnuje pohybovým aktivitám ve svém volném čase. Hypotéza 1: Domnívám se, že více jak 20% žen bude multipar. K ověření hypotézy slouží otázka číslo 2 dotazníku pro negravidní ženy. Ze 100 respondentek (100%) 78 respondentek (78%) odpovědělo 1 – 2, 22 (22%) respondentek má 3 a více dětí. Žádné dítě neuvedla ani jedna z dotazovaných žen. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2: Domnívám se, že více jak 20% žen rodilo spontánně. K této hypotéze slouží otázka číslo 4 dotazníku pro negravidní ženy. Ze 100 respondentek (100%) jich 81 (81%) rodilo spontánně a 21 (21%) rodilo císařským řezem.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
78
Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 3: Domnívám se, že více jak 10% žen se věnovalo pohybovým aktivitám i během gravidity. K ověření hypotézy sloužila otázka číslo 6 dotazníku pro negravidní ženy. Ze 100 respondentek (100%) převážná většina – 86 žen (86%) udalo, že se nevěnovalo žádné pohybové aktivitě a pouze 14 žen (14%) vykonávalo nějakou pohybovou aktivitu. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 4: Domnívám se, že více 30% žen se věnuje pohybovým aktivitám ve svém volném čase. Otázka číslo 8 dotazníku pro negravidní ženy slouží k ověření hypotézy. Ze 100 respondentek (10%) 61žen (61%) navštěvuje pohybový kurz, 39 žen (39%) nikoli. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 5: Domnívám se, že více než 30% žen se věnuje pohybovým aktivitám 1x týdně. K této hypotéze patří otázka číslo 9 dotazníku pro negravidní ženy. Z 61 respodentek (100%) 34 žen (56%), že se věnuje pohybové aktivitě 1x týdně, 20 žen (32%) 1x měsíčně a 7 žen (12%) i vícekrát než byly uvedené možnosti. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 6: Domnívám se, že více jak 20% žen má sedavý styl práce. K ověření hypotézy slouží otázka číslo 12 dotazníku pro negravidní ženy. Ze 100 dotazovaných žen (100%) 56 (56%) uvedlo, že nemají sedavý styl zaměstnání a 44 (44%) uvedlo, že má sedavý styl zaměstnání. Hypotéza se potvrdila.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
79
Hypotéza 7: Domnívám se, že více jak 10% žen má zdravotní potíže pohybového aparátu. Otázka číslo 13 dotazníku pro negravidní ženy, slouží k ověření hypotézy. Ze 100 respondentek 74 (74%), že nemá obtíže související s pohybovým aparátem a 26 (26%) uvedlo, že pociťuje pohybové potíže. Hypotéza se potvrdila.
Cíl 3: Zjistit kolik procent žen mělo problémy s otěhotněním Hypotéza 1: Předpokládám, že více než 10 % žen mělo potíže s otěhotněním. K ověření hypotézy slouží otázka číslo 5 dotazníku pro negravidní ženy. Ze 100 respondentek 84 (84%) uvedlo, že počalo dítě bez potíží a 16 (16%) přiznalo potíže s otěhotněním. Hypotéza se potvrdila.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
80
ZÁVĚR Závěrem bych chtěla uvést doporučení, která by mohla pomoci přimět ženy k pohybovým aktivitám, motivovat je a vhodně edukovat v dané problematice, zejména oblasti pánevního dna. Vhodné pro osvětu a edukaci žen je aktivní přístup k této problematice, hlavně ze stran lékařů, porodních asistentek, ale také fyzioterapeutů, či lektorů pohybových aktivit. Ženy se dozvídají informace o možnostech posilování pánevního dna zejména tehdy, až když vznikne problém spojený s touto oblastí. Bohužel velmi často zbytečně. Stačilo je srozumět s jednoduchými cviky vedoucím ke zpevnění svalů pánevního dna, které můžou zařadit do každodenního života a běžného denního provozu. Tato problematika se netýká jen žen po porodu, ale žen ve všech věkových skupinách. Proto by bylo vhodné zahrnout edukaci a následnou demonstrující ukázku tohoto cvičení zavést do všech kurzů pohybových aktivit. Také k přispění eliminace této patologie by mohlo přispět veřejné fórum, kde by bylo ženám podáno dostatek informací o této problematice, popřípadě vznesení a zodpovězení dotazů. Již na základních školách by dívky měly věnovat pozornost svým reprodukčním orgánům, zejména jejich správné funkci. Vhodná osvěta by proto měla zaznět ze stran učitelů, gynekologů a porodních asistentek, kteří by se měli vzájemně přizvat ke spolupráci. Velmi přínosná je i spolupráce gynekologů s rehabilitačními pracovníky. I zde je možné společným úsilím motivovat ženy a muže k vykonávání pohybové aktivity, na základě pozitivních úspěchů v této oblasti, zejména u sterilních žen. V oné problematice je nezbytně nutná psychická podpora páru, která je často opomíjená, ale bývá stěžejní. Proto zapojením psychologů by v dané oblasti mělo řadu kladných odezev. Docela zarážející je pro mě fakt, že téměř 1/3 žen nevěnuje svému zdraví zvláštní pozornost. Během rozhovoru při sběru informací, jsem zjistila, že téměř každá 5. žena nenavštěvuje pravidelně svého gynekologa, podceňuje drobná nachlazení, nepravidelně se stravuje a žije v nadmíře stresu. O zdravém životním stylu mají spoustu teoretických poznatků, ovšem praxe u nich vypadá jinak. Prevence by proto měla probíhat i v tomto odvětví. Bakalářská práce mi rozšířila pohled na problematiku pohybové oblasti. Myslím si, že je potřeba udělat pro ženy maximum a šířit v co největším poli působnosti edukační činnost.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
81
Myslím si, že ženy ani nemají povědomí o tom, jak je pohyb nesmírně důležitý pro zpomalení procesu stárnutí a degeneraci buněk a také, že slouží k duševní hygieně. Ženy by měly být hrdé na své ženství a hlavně být jeho součástí.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
82
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ADAMÍROVÁ, J. Gynegymnastika. Praha: Vašut, 2002. ISBN 80 – 7236 – 064 – 7. [2] ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL, K. a kolektiv. Porodnictví. 2. vydání, Praha: Grada, 2006. ISBN 80 – 247 – 1313 – 9. [3] GŮTH, A. a kolektiv. Vyšetrovacie a liečebné metodiky pre fyzioterapeutov. Bratislava: Liečreh, 1995. ISBN 80 – 967385 – 0 – 5. [4] HAVLÍČKOVÁ, L. Fyziologie tělesné zátěže. 2. vydání. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80 – 7184 – 785 – 1. [5] HÖFLER, H. Posílení pánevního dna. Praha: Grada, 2009. ISBN 978 – 80 – 247 – 2958 – 9. (Z německého originálu přeložila Jana Bílková) [6] JELÍNEK, J. Biologie člověka. Olomouc:Olomouc, 1996. ISBN 80 – 7182 – 027 – X. [7] Kolektiv autorů. Pohybový systém a zátěž. Havlíčkův Brod: Grada, 1997, str. 12. ISBN 80 – 7182 – 027 – X. [8] Kolektiv autorů. Cvičení pro zdraví. 2. vydání. Brno: KÖCK SPORT, 2004. [9] KONEČNÁ, H. Reprodukční zdraví. Praha: NADACE MATEŘSKÁ NADĚJE, 2005. ISBN 80 – 7040 – 765 – 4. [10] KOUKOLÍK, J. Mozek a jeho duše. 3. vydání, Praha: Galén, 2005. ISBN 80 – 7262 – 314 – 1. [11] KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví, Praha: Portál, 2001. ISBN 80 – 7367 – 568 – 4. [12] MACKŮ, F., ČECH, E. Gynekologie pro střední zdravotnické školy, Praha: Informatorium, 2002. ISBN 80 – 7333 – 001 – 6. [13] MAREK, J. a kolektiv. Syndrom kostrče a pánevního dna. Praha: TRITON, 2000. ISBN 80 – 7254 – 137 – 4. [14] REEVES, I., L. Pánevní dno: Jak využít běžný den pro trénink. Praha: Vašut, 2008. ISBN 978 – 80 – 7236 – 590 – 6. (Z německého originálu přeložila Alice Kavanová) [15] SLEPIČKA, P., HAŠEK, V., HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80 – 246 – 1290 – 9.
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
83
[16] SIKOROVÁ, L. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. Brno: Computer press, 2006. ISBN 80 – 251 – 1202 – 0. [17] STRUSKOVÁ, O., NOVOTNÁ, J. Metoda Ludmily Mojžíšové. Praha: Ivo Železný, 2003. ISBN 80 – 2373 – 771 – 6. [18] TREWINNARD, K. Jak přirozeně otěhotnět. Brno: Computer press, 2005. ISBN 80 – 251 – 0764 – 7. (Z německého originálu přeložila Radmila Kijonková)
SEZNAM POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ LITERATURY: [19] Wikipedie [online]. [cit. 25. 4. 2010] dostupné z WWW: http:// cs.wikipedia.org/wiki/Těhotenství [20] Wikipedie [online]. [cit. 25. 4. 2010] dostupné z WWW: http:// cs.wikipedia.org/wiki/Klimakterium [21] Sexuálně [online]. [cit. 25. 4. 2010] dostupné z WWW: http:// www.sexualne.cz/sexualni - zdravi - zeny
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK m.
musculus
84
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
85
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Věk respondentek ..................................................................................................... 50 Graf 2 Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit? ............................................... 51 Graf 3 Jste v očekávání svého prvního dítěte? .................................................................... 52 Graf 4 Cvičila jste v předchozí graviditě? ........................................................................... 53 Graf 5 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě? .............................. 54 Graf 6 Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím? ........................................... 55 Graf 7 Jaké pohybové aktivitě jste se před graviditou věnovala? ........................................ 56 Graf 8 Navštěvujete kurz předporodní přípravy? ................................................................ 57 Graf 9 Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy? ............................................. 58 Graf 10 Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě?....................................................... 59 Graf 11 Jaké pomůcky jste používala k pohybové aktivitě? ................................................ 60 Graf 12 Pociťuje, že Vás cvičení dostává do kondice? ....................................................... 61 Graf 13 Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem? (bolesti zad a končetin, otoky, …) ........... 62 Graf 14 Věk respondentek ................................................................................................... 63 Graf 15 Kolik máte dětí? ..................................................................................................... 64 Graf 16 Před kolika lety jste naposledy rodila? ................................................................... 65 Graf 17 Jakým způsobem jste rodila? .................................................................................. 66 Graf 18 Měla jste problémy s otěhotněním? ........................................................................ 67 Graf 19 Cvičila jste v těhotenství? ....................................................................................... 68 Graf 20 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství? .......................................... 69 Graf 21 Navštěvujete kurz s nějakou pohybovou aktivitou? ............................................... 70 Graf 22 Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu? ............................................. 71 Graf 23 O jaký druh pohybové aktivity se jedná? ................................................................ 72 Graf 24 Pociťujete, že Vás cvičení dostává do tělesné kondice?......................................... 73 Graf 25 Máte sedavý styl zaměstnání? ................................................................................ 74 Graf 26 Máte nějaké zdravotní potíže související s pohybovým aparátem? ........................ 75
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
86
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Váš věk ..................................................................................................................... 50 Tab. 2 Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit? ............................................... 51 Tab. 3 Jste v očekávání svého prvního dítěte?..................................................................... 52 Tab. 4 Cvičila jste v předchozí graviditě? ........................................................................... 53 Tab. 5 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě? .............................. 54 Tab. 6 Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím? ........................................... 55 Tab. 7 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala před graviditou? ........................................ 56 Tab. 8 Navštěvujete kurz předporodní přípravy?................................................................. 57 Tab. 9 Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy? ............................................. 58 Tab. 10 Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě? ....................................................... 59 Tab. 11 Jaké pomůcky jste používala k pohybové aktivitě? ................................................ 60 Tab. 12 Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice? ..................................................... 61 Tab. 13Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem? .................................................................. 62 Tab. 14 Váš věk je?.............................................................................................................. 63 Tab. 15 Kolik máte dětí?...................................................................................................... 64 Tab. 16 Před kolik lety jste naposledy rodila? ..................................................................... 65 Tab. 17 jakým způsobem jste rodila? .................................................................................. 66 Tab. 18 Měla jste problémy s otěhotněním? ........................................................................ 67 Tab. 19 Cvičila jste v těhotenství? ....................................................................................... 68 Tab. 20 Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství? .......................................... 69 Tab. 21 Navštěvujete kurz s pohybovou aktivitou? ............................................................. 70 Tab. 22 Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu? ............................................. 71 Tab. 23 O jaký druh pohybové aktivity se jedná? ................................................................ 72 Tab. 24 Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice? ..................................................... 73 Tab. 25 Máte sedavý styl zaměstnání?................................................................................. 74 Tab. 26 Máte nějaké potíže související s pohybovým aparátem? ........................................ 75
UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií
SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I.:
Žádost o umožnění dotazníkového šetření u gravidních žen
Příloha P II.: Žádost o umožnění dotazníkového šetření u negravidních žen Příloha P III.: Dotazník pro gravidní ženy Příloha P IV.: Dotazník pro negravidní ženy Příloha P V.:
Ženská pánev – pohled zepředu, orgány ženské pánve [12]
Příloha P VI.: Uvolňovací cviky na míči [8] Příloha P VII.: Uvolnění a protažení páteře a zad [8] Příloha P VIII.: Metoda dle Mojžíšové [17]
87
Vážená paní,
Jmenuji se Lucie Křížková a jsem studentkou 3. ročníku oboru Porodní asistentka na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který je důležitou součástí mé bakalářské práce, která se nazývá Vliv pohybu na reprodukční zdraví ženy. Získané údaje jsou zcela anonymní a nebudou k ničemu zneužity. Proto Vás snažně žádám, odpovídejte pravdivě a na všechny otázky. U daných otázek si můžete vybrat odpovědi, zakroužkovat je, případně dopsat. Děkuji Vám za vaši ochotu, spolupráci a pomoc Lucie Křížková
1. Váš věk je: a) b) c) d) e)
18 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 35 36 – 40
2. Na základě jakých informací jste se rozhodla cvičit? a) b) c) d) e)
internet doporučení gynekologem doporučení kamarádky literatura jiné ………………………………….
3. Jste v očekávání svého prvního dítěte? a) ano b) ne (Pokud je Vaše odpověď ANO, přejděte prosím k otázce č. 6)
4. Cvičila jste již v předchozí graviditě? a) ano b) ne
5. Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v předchozí graviditě?(prosím napište jaké)……………………………………………………………… 6. Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím? a) ano b) ne (pokud je vaše odpověď NE přejděte k otázce č. 8)
7. Jaké pohybové aktivitě jste se před graviditou věnovala? (prosím napište jaké)…………………………………………………………… 8. Navštěvujete kurzy předporodní přípravy?
a) ano b) ne
9. Je zde cvičení pro těhotné zařazeno do této přípravy?
a) ano b) ne
10. Věnujete se i doma nějaké pohybové aktivitě?
a) ano b) ne
11. Jaké pomůcky využíváte k pohybové aktivitě?(prosím napište konkrétní pomůcky, např. balón, gymnastická guma,…) ……………………………………………………………………………………………
12. Pociťujete, že Vás cvičení dostává do kondice? a) ano b) ne
13. Myslíte si, že díky pohybové aktivitě máte mírnější obtíže pohybového aparátu související s II. a III. trimestrem?(např. bolesti zad a končetin, otoky,…)
a) ano b) ne
Vážená paní,
Jmenuji se Lucie Křížková a jsem studentkou 3. ročníku oboru Porodní asistentka na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který je důležitou součástí mé bakalářské práce, která se nazývá Vliv pohybu na reprodukční zdraví ženy. Získané údaje jsou zcela anonymní a nebudou k ničemu zneužity. Proto Vás snažně žádám, odpovídejte pravdivě a na všechny otázky. U daných otázek si můžete vybrat odpovědi, zakroužkovat je, případně dopsat. Děkuji Vám za vaši ochotu, spolupráci a pomoc Lucie Křížková 1. Váš věk je: a) b) c) d) e)
18 - 20 21 – 25 26 – 30 31 – 40 41 - 50
2. Kolik máte dětí? a) 0 b) 1 c) 2 – 3 d) 3 a více (Pokud je Vaše odpověď 0 přejděte prosím k otázce č. 8)
3. Před kolika lety jste naposledy rodila?(prosím uveďte rok posledního porodu) .................................................................................................................................
4. Jakým způsobem jste rodila? a) spontánně b) císařským řezem
5. Měla jste problémy s otěhotněním? a) ano b) ne (pokud je Vaše odpověď ANO, cvičila jste Metodu dle Mojžíšové?) a) ano b) ne
6. Cvičila jste v těhotenství?
a) ano b) ne
7. Jaké pohybové aktivitě jste se věnovala v těhotenství? (prosím napište konkrétní aktivity) ……………………………………………………………………………………… 8. Navštěvujete kurz s nějakou pohybovou aktivitou?
a) ano b) ne
(Pokud je Vaše odpověď NE přejděte prosím k otázce č. 12)
9. Jak často navštěvujete nějakou pohybovou aktivitu? a) 1x měsíčně b) 1x týdně c) vícekrát
10. O jaký druh pohybové aktivity se jedná?
a) b) c) d)
kondiční posilovací rekreační jiná ……………………………………………………………………………..
11. Pociťujete, že Vás cvičení dostává do tělesné kondice?
a) ano b) ne
12. Máte sedavý styl zaměstnání? a) ano b) ne
13. Máte nějaké zdravotní potíže související s pohybovým aparátem? a) ano b) ne