Vliv památek UNESCO na cestovní ruch vybraného regionu

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Vliv památek UNESCO na cestovní ruch vybraného regionu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Ivana VĚŽNÍKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jitka KRULOVÁ

Znojmo, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Vliv památek UNESCO na cestovní ruch vybraného regionu“ zpracovala samostatně a pouţila jsem literaturu uvedenou v seznamu pouţitých pramenů a literatury, který je součástí této bakalářské práce. Ve Znojmě dne

……………………. Podpis

Poděkování Děkuji Ing. Jitce Krulové za odborné vedení práce, cenné rady, věcné připomínky a podněty k dalším úvahám.

Abstrakt Bakalářská práce v teoretické části seznamuje čtenáře především s cestovním ruchem, jeho přínosy a rozvojem. Zabývá se ale také vlivem památek na cestovní ruch, kulturním a přírodním dědictvím a památkami UNESCO v České republice. V neposlední řadě popisuje organizaci UNESCO a historii jejího vzniku. Praktická část se věnuje představení jednotlivých památek UNESCO v České republice, porovnáním památek dle vybraných kritérii, ale především přínosem památek UNESCO pro vybraný region. Těţištěm praktické části je dotazníkové šetření, kdy byl zjišťován zájem o památky UNESCO v České republice a povědomí o nich. Na základě výsledků dotazníkového šetření budou prezentovány přínosy památek UNESCO pro vybraný region a navrhnuta případná opatření pro zlepšení situace. Klíčová slova: cestovní ruch, organizace UNESCO, kulturní a přírodní dědictví, památky UNESCO

Abstract The theoretical part of this bachelor thesis introduces the topic of tourism industry, its benefits and development. It’s also concerned with the importance of historic sights for the tourism industry, with the cultural and natural heritage and UNESCO sites in the Czech Republic. Last but not least, it describes the organization UNESCO itself and the history of its establishment. The practical part is devoted to a presentation of the individual UNESCO sites in the Czech Republic, and primarily to their contribution to the respective region. The focus will be set on a questionnaire survey in which I assessed the interest in and public awareness of UNESCO sites in the Czech Republic. Based on the results of the questionnaire, I will present the contribution of the UNESCO sites to the respective region and suggest prospective measures to improve the situation.

Key words: tourism, the UNESCO organization, cultural and natural heritage,UNESCO sites

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 8

2

Cíl práce a metodika ................................................................................................ 10

3

Teoretická část ......................................................................................................... 11 3.1

Cestovní ruch .................................................................................................... 11

3.1.1

Přínosy cestovního ruchu ........................................................................... 13

3.1.2

Vzájemný vztah cestovního ruchu a regionální problematiky ..................... 18

3.2

Destinace cestovního ruchu ............................................................................... 20

3.2.1 3.3

Rozvoj cestovního ruchu ................................................................................... 22

3.3.1

Faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu ............................................... 22

3.4

Památky a cestovní ruch .................................................................................... 23

3.5

Organizace UNESCO ........................................................................................ 24

3.5.1

Historie vzniku UNESCO .......................................................................... 25

3.5.2

Kulturní dědictví ........................................................................................ 26

3.5.3

Přírodní dědictví......................................................................................... 27

3.5.4

Zápis památky na seznam UNESCO .......................................................... 27

3.6

4

Specifika marketingu destinace .................................................................. 21

Památky UNESCO v České republice ............................................................... 29

3.6.1

Nehmotné památky .................................................................................... 30

3.6.2

Hmotné památky ........................................................................................ 30

Praktická část........................................................................................................... 32 4.1

Představení památek UNESCO na území ČR .................................................... 32

4.1.1

Hmotné dědictví ČR ................................................................................... 33

4.1.2

Nehmotné dědictví ČR ............................................................................... 36

4.1.3

Přínosy a negativa zařazení turistických atraktivit na seznam UNESCO ..... 38

4.2

Představení regionu Vysočina ........................................................................... 39

4.2.1

Návštěvnost památek na Vysočině v roce 2010 .......................................... 40

4.2.2


4.2.3


4.2.4

Porovnání návštěvnosti památek UNESCO na Vysočině s ostatními

památkami UNESCO v ČR ...................................................................................... 41 4.3

Kvantitativní průzkum a jeho průběh ................................................................. 45

4.4

Analýza dotazníkového šetření .......................................................................... 45

4.5

Doporučení danému regionu pro zvýšení kvality cestovního ruchu .................... 60

5

Závěr ....................................................................................................................... 65

6

Seznam pouţité literatury ........................................................................................ 67

7

Seznam grafů, obrázků, tabulek ............................................................................... 69

8

Přílohy ..................................................................................................................... 69

1 Úvod Cestovní ruch – Pojem, o kterém v odborné literatuře najdeme miliony řádků a písmenek, nás obklopuje v ţivotě stejně jako práce či starost o domácnost. Stal se běţnou součástí našich ţivotů. Je jedno, zda cestujeme za prací, za studiem, zda jedeme navštívit příbuzné „o kus dál“ či vyloţeně vyjedeme za odpočinkem nebo za poznáním, pořád se jedná o cestování a cestovní ruch a my jsme jeho účastníky, ať uţ aktivně, či pasivně. Přínosy cestovního ruchu nejen pro dnešní dobu jsou nesporné. Nejde hovořit jen o přínosu v rozvoji člověka a v rozšiřování jeho obzorů, ale jde také o vytváření nových pracovních míst, zlepšení podmínek pro podnikání a tím pádem také o zvýšený příliš peněz do státního rozpočtu, zvyšování HDP a bohatství pro stát. Cestovní ruch má přínosy nejen pro člověka, ale také pro samotnou přírodu, s kterou má velice úzký vztah. Kam by směřovaly naše kroky, pokud by nebyla zachována obdivuhodná krajina a památky, kam rádi zavítáme? Proto vznikají chráněné krajinné oblasti, národní parky a přírodní rezervace. A moţná proto vznikla mimo jiné také organizace UNESCO. Organizace UNESCO věnuje největší pozornost výchově a vzdělávání, nicméně usiluje také o udrţení mezinárodního míru pomocí spolupráce mezi státy v oblasti výchovy, vědy a kultury. Aktivitou UNESCO je také ochrana hmotného a nehmotného kulturního a přírodního dědictví, tedy památek. Punc UNESCO značí:„Ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je našim společným dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech - národů světa." Tím však jistě není řečeno to, ţe pouze památky pod záštitou organizace UNESCO stojí za naši pozornost a péči. Kulturní a přírodní dědictví je odkazem z minulosti a tento odkaz by měl být předán i do budoucnosti, pro další generace. Česká republika má celkem 12 hmotných památek UNESCO a čtyři nehmotné. V této bakalářské práci byly tedy všechny po zásluze zmíněny a představeny. Jako konkrétní cíl byl však zvolen vliv památek UNESCO na cestovní ruch daného regionu, a proto se zaměření týká regionu Vysočina a toho, jak zde památky UNESCO cestovní ruch 8

ovlivňují. Je prezentace a propagace památek UNESCO na Vysočině dostačující? Jak čeští turisté vnímají památky UNESCO a jaká je jejich návštěvnost? Jaká je podle nich nejzajímavější památka a jaké jsou klady a zápory zápisu památky na seznam UNESCO? Na tyto a další otázky nalezneme odpovědi v této bakalářské práci. Výsledkem bylo zhodnocení dotazníkového šetření a doporučení pro daný kraj, tzn. jak by se daly více vyuţít dané památky zapsané na seznam UNESCO pro zvýšení cestovního ruchu, tím pádem pro větší příliv financí danému kraji, tamějším podnikatelům, obcím a jednotlivým památkám.

9

2 Cíl práce a metodika Cílem práce je zhodnotit klady a zápory zařazení turistických atraktivit na seznam UNESCO ve vybraném regionu v České republice. Dílčím cílem je porovnání památek dle vybraných kritérií. Případně navrhnout další řešení pro zvýšení přínosů památky pro daný region. Prvním krokem této bakalářské práce bude zpracování rešerší teoretických poznatků. K tomuto účelu poslouţí odborná literatura, která se týká cestovního ruchu, památek a organizace UNESCO, stejně tak jako internetové zdroje. Dalším krokem bude dotazníkové šetření. Konkrétně bude proveden průzkum mezi občany České republiky různého věku a vzdělání, kterým bude zjištěno povědomí o organizaci UNESCO, o jednotlivých památkách UNESCO v České republice, o jejich oblíbenosti a návštěvnosti. Potřebná data budou sbírána prostřednictvím elektronického dotazníku, který bude rozeslán pomocí emailů a sociální sítě Facebook. Sběr dat bude probíhat v měsících červenec a srpen 2013. V praktické části pak budou získaná data analyzována a zpracována.

10

3 Teoretická část 3.1 Cestovní ruch „Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.“ Jan Werich Původní význam cestovního ruchu byl takový, ţe se jedná o jiný výraz pro cestování. 1 Cestovní ruch, tak jak je chápán dnes, je výsledkem dlouhého historického vývoje lidstva. Zájem o cestování jednotlivců i skupin lidí z místa jejich obvyklého prostředí do míst mimo jejich obvyklé prostředí za různým účelem je jiţ od starověku doloţen řadou informací. 2 Cestovní ruch se stal jiţ neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti a jedná se o sloţitou, vnitřně mnohočetnou a bohatě strukturovanou sociálně-ekonomickou kategorii, tzn. ţe se jedná o souhrn ekonomických a sociálních aktivit souvisejících s uspokojováním lidských potřeb.3 Neexistuje přesné vymezení a definování cestovního ruchu. V odborné literatuře nalezneme mnoho definic, které jsou však v základu velmi podobné. V minulosti bylo učiněno mnoho pokusů o jednoznačnou definici. Pro příklad můţeme uvést definici Bormana /1931/, který definuje cestovní ruch jako cesty, které se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo i z jiných důvodů, při nichţ dochází k dočasné změně trvalého bydliště. Jako cesty nepravidelné a dočasné bez úmyslu se usadit. Podobným způsobem interpretuje cestovní ruch také V. Dohnal /1969/, který chápe cestovní ruch jako cestu uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běţné ţivotní prostředí a ve volném čase. 4 1

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286, str. 9 2 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 11 3 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 11 4 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. 2. přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-80245-1569-4, str.9-10

11

Definovat cestovní ruch můţeme tedy různými způsoby, ţádný z nich však není plně vyčerpávající. Vycházet můţeme z definice Světové organizace cestovní ruchu (UNWTO), která za cestovní ruch povaţuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně na jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Můţe se ale také jednat o sluţební, obchodní nebo jinak pracovně motivovanou cestu.5 Dále můţeme vyuţít také definice podle AIEST = Mezinárodní sdruţení expertů cestovního ruchu, která říká, ţe se jedná o souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemţ místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání. 6Pro tyto definice cestovního ruchu jsou tedy základními rysy: 

dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj



nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase)



vztahy mezi lidmi, jeţ cestovní ruch vyvolává.7

V souvislosti s definováním pojmu cestovní ruch byly vymezeny i další pojmy týkající se typů účastníků domácího i mezinárodního cestovního ruchu. Jedná se o následující: Stálý obyvatel (rezident) 

v mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která ţije v zemi minimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší neţ jeden rok,



v domácím cestovním ruchu se jedná o osobu ţijící v určitém místě alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců.

5 FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7, str. 9 6 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286, str. 11 7 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. 2. přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-80245-1569-4, str. 11

12

Návštěvník 

v mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která cestuje do jiné země neţ v níţ má trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ výdělečná činnost,



v domácím cestovním ruchu je to osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší neţ šest měsíců, přičemţ hlavní účel její cesty je téţ jiný neţ výdělečná činnost.8

Turista 

v mezinárodním cestovním ruchu je za turistu povaţován návštěvník, který v navštívené zemi stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování,



v domácním cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštíveném místě stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování.

Jednodenní návštěvník 

v mezinárodním cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštívené zemi nestráví ani jednu noc,



v domácím cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštíveném místě nestráví ani jednu noc.9

3.1.1 Přínosy cestovního ruchu Cestovní ruch je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslů světa. Zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení, poskytování stravování a ubytování, sluţby cestovních kanceláří, průvodcovské sluţby, turistická informační centra. Podle údajů mezinárodních organizací představuje cestovní ruch ve druhé polovině dvacátého století

8

INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. 2. přeprac. vyd.. Praha: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 97880-245-1569-4, str. 13 - 14 9 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 20

13

jedno z nejdynamičtějších národohospodářských odvětví. Svou ekonomickou váhou se řadí na třetí místo za obchod s ropou a ropnými produkty a automobilový průmysl. 10 K. Nejedl řekl, ţe: „Přínosy cestovního ruchu můžeme charakterizovat jako výsledky pozitivních procesů, tj. postupných, na sebe navazujících a vnitřně spojených změn jevů avěcí, respektive přírůstků užitků, nových rozvojových možností, snižování negativních jevů, k čemuž dochází v území v důsledku působení cestovního ruchu.“11 Přínosy cestovního ruchu dělíme podle různých kritérií na dvě základní skupiny 

Ekonomické,



neekonomické, ty poté dále na o sociální přínosy, o přínosy pro ekologii.

Cestovní ruch má z hlediska ekonomického vliv na: 

Zaměstnanost,



vytváření podnikatelských a pracovních příleţitostí,



rozvoj územních celků,



záchranu kulturních, uměleckých a historických památek,



příjem do státního rozpočtu,



platební bilanci,



tvorbu hodnot.12

Účast na tvorbě hodnot 

tvorba hodnot se projevuje zvětšením HDP, celkových příjmů a bohatství státu

Ekonomický přímý přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství se vyjadřuje většinou prostřednictvím: 1) ukazatele „podíl turismu na tvorbě hrubé přidané hodnotě“ – Přidanou hodnotou se rozumí „přidaná hodnota vytvořená jednotlivými charakteristickými součástmi

10

FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7, str. 29 11 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 21 12 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 22 - 23

14

cestovního ruchu a ostatními odvětvími národního hospodářství k uspokojení spotřeby vnitřního cestovního ruchu,“ 2) ukazatele „podíl turismu na tvorbě hrubého domácího produktu“ – HDP cestovního ruchu se rozumí „součet celkové přidané hodnoty vytvořené všemi odvětvími k uspokojení spotřeby vnitřního cestovního ruchu a hodnoty čistých daní“. Příjem do státního rozpočtu 

Za přínosy jsou v tomto případě povaţovány příjmy z daní,



jedná se o přímé daně (z příjmů právnických a fyzických osob, majetkové daně),



jedná se o nepřímé daně (DPH a spotřební daň).

Vztah k platební bilanci Je často uváděným ekonomickým přínosem cestovního ruchu. Platební bilanci sestavuje Česká národní banka z podkladů komerčních bank. Mezinárodní měnový fond stanovil pravidla pro vykazování výkonů turismu v platební bilanci. 

Příjmy: ubytování a stravování zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních, nákupy zahraničních návštěvníků v tuzemsku, sluţby poskytované zahraničních návštěvníkům,



výdaje: výdaje domácího obyvatelstva za sluţby a nákupy v zahraničí, nákupy a sluţby v tuzemsku v souvislosti s cestou do zahraničí,



dopad cestovního ruchu na platební bilanci má saldo příjmů a výdajů označované jako neoficiální „bilance cestovního ruchu.“13

Vytváření podnikatelských a pracovních příležitostí 

Jedná se o sluţby a zboţí přímé, tedy přímo poskytované účastníkům cestovního ruchu, např. hotelnictví, stravovací sluţby, kulturní a sportovní sluţby, prodej spotřebního zboţí, bankovní sluţby, průvodcovské sluţby atd.,



dále sluţby nepřímé – turismem vyvolané činnosti – dodavatelé potravin do hotelů a restaurací, dodavatelé interiérů, výroba místních potravinářských specialit (pardubický perník), outsourcingové sluţby.

13

NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 23 - 32

15

Sociální přínosy Sociální přínosy jsou úzce propojeny s přínosy ekonomickými. Jako příklad můţeme uvést nové podnikatelské příleţitosti a nová pracovní místa, ty pak mají také pozitivní dopad na sociální sloţení a profil populace navštěvovaných míst. Nové pracovní moţnosti vyţadují většinou doplnění pracovních znalostí, dovedností, studium cizích jazyků atd. Cestovní ruch má také pozitivní přínosy pro účastníky výjezdového turismu, kteří se co nejlépe připravují na cestu studiem historie, kultury apod. navštívených oblastí. Přínosy pro ekologii „Zemi jsme nezdědili po našich předcích, nýbrž jsme si ji vypůjčili od našich dětí.“ Antoine de Saint Exupéry Základním rysem cestovního ruchu a ţivotního prostředí je vzájemnost, při níţ obě strany vztahu na sebe působí trvale a souběţně, pozitivně i negativně. Velkým zájmem turismu je uchovat dobré ţivotní prostředí, protoţe ho ke své existenci bytostně potřebuje, jedině tak má zajištěno své fungování a svůj další rozvoj. Jaké konkrétní přínosy pro environmentální prostředí lze tedy uvést? 

Cestovní ruch vytváří chráněné přírodní celky. Jedná se o národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace,



podporuje vytváření turistických tras, tím poskytuje bezpečnost a komfort pro turisty a zároveň chrání přírodní území,



zaměstnání mnoha lidí, kteří mohou specializovaně pečovat o ekologické prostředí a zamezit devastování přírody (průvodci, pečovatelé o zvěř apod.).14

Cestovní ruch má nejenom klady, ale samozřejmě i negativní dopady na navštěvovanou oblast. Mezi příklady můţeme uvést: 

Ohroţení přírodního bohatství,



ztráta jedinečnosti specifické lokální kultury, památky,



negativní vnímání návštěvníků místními obyvateli,



ztráta soukromí místních obyvatel.

14

NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 32 - 38

16

Proto by veškeré aktivity spojené s cestovním ruchem měly být realizovány tak, aby se minimalizovala případná negativa, tzn. je důleţitá snaha o dlouhodobou udrţitelnost těchto aktivit.15 Jak uţ jsem výše sdělila, je statistika cestovního ruchu sledována prostřednictvím Českého statistického úřadu a České národní banky v určitých ukazatelích, jejichţ náplň je stanovena mezinárodně uznávanými standardy pro statistiku cestovního ruchu. Ukazatele jsou však pouze dílčí, které postihují jen některé stránky ekonomiky ovlivněné cestovním ruchem. V současnosti nároky na komplexní informace o přínosech cestovního ruchu rostou.16 Proto 1. března 2000 schválila Komise pro statistiku OSN Satelitní účet cestovního ruchu. Satelitní účet cestovního ruchu má umoţnit přesnější vyjádření ekonomických přínosů cestovního ruchu, stejně jako mezinárodní srovnání jednotlivých zemí a států, ale také postiţení vnitrostátních, národních vývojových trendů. 17 Metodikou satelitního účtu je tedy moţno identifikovat a prokázat podíl cestovního ruchu na výkonu jednotlivých odvětví a celkové přínosy cestovního ruchu pro národní ekonomiku.18Účelem, cílem a smyslem satelitního účtu cestovního ruchu tedy je: 

Prezentovat údaje o cestovním ruchu, které se striktně opírají o zásady systému národních účtů (SNA) a jsou kompatibilní s doporučeními OSN týkajícími se turistické statistiky tak, aby umoţnily vzájemné porovnání s jinými odvětvími na komparativní bázi a poskytovaly tak cestovnímu ruchu, resp. jeho ekonomickým a dalším dopadům důvěryhodnost a legitimnost,



poskytovat soustavu mezinárodně porovnatelných ukazatelů a účtů, vycházejících a fungujících v rámci národních účetních principů,



analyzovat cestovní ruch komplexně z ekonomického hlediska,

15

Czechtourism: Podíl cestovního ruchu na vytváření ekonomického prostředí. In: [online]. [cit. 201310-27]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnimruchu-v-cr 16 DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2010, 200 s. ISBN 978-80-7373-079-6, str. 48 17 FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7, str. 30 18 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286, str. 12

17



umoţnit vládním a dalším orgánům bliţší pohled na cestovní ruch a jeho sociálně ekonomické funkce a na ekonomické a další přínosy cestovního ruchu (v běţných cenách a také v objemovém vyjádření),



vykalkulovat pro daný soubor komodit a odvětví přidanou hodnotu cestovního ruchu v rámci určitého koherentního systému,



poskytovat informace o profilu zaměstnanosti v odvětvích cestovního ruchu,



indikovat produktivní funkce odvětví cestovního ruchu a jejich vzájemnou provázanost se zbytkem ekonomiky,



sestavit vhodný referenční rámec, z něhoţ je moţno odvodit modely ekonomických přínosů a jiné analytické ekonomické modely cestovního ruchu,



poskytovat údaje o velikosti kapitálových investic do cestovního ruchu a podklady pro analýzu jejich vazby na nabídku v cestovním ruchu,



poskytovat informace o základním jmění a kapitálové základně. 19

3.1.2 Vzájemný vztah cestovního ruchu a regionální problematiky Z pohledu řízení cestovního ruchu jsou podstatné dva typy regionů, a to administrativní region a region cestovního ruchu a jejich vzájemný vztah. Regionem cestovního ruchu je chápáno území, které je vyuţitelné pro cestovní ruch tzn., ţe region cestovního ruchu je přirozený územní celek s následujícími charakteristikami: 

Stejnorodé geografické území ohraničené přirozeným způsobem (hory, vodní toky, reliéf krajiny),



kulturně-historické dědictví, tj. historické památky, kulturní a umělecké artefakty,



historický a kulturní vývoj, ţivotní styl, zvyky populace, které vytvořily určitá specifika ve srovnání s okolím.

Region cestovního ruchu musí mít minimální velikost a vybavenost, aby ho mohl trh akceptovat.

19

C.O.T. business. OSN schválila satelitní účet cestovního ruchu [online]. 2000, č. 6 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_06/6_trend_1.htm

18

Administrativní regiony vznikají administrativním, správním aktem. Jsou částí velkých územních celků členěných na celky menší, jejichţ území jsou stanoveny politickým a právním rozhodnutím oficiálních orgánů státní správy. Pro smysluplný a efektivní rozvoj cestovního ruchu v území je nezbytná spolupráce obou typů regionu Jak uţ bylo několikrát sděleno, cestovní ruch uspokojuje určité potřeby populace tím, ţe jí nabízí hmotné a nehmotné statky, které jsou vázané na konkrétní místo či území. Cestovní ruch se tedy realizuje vţdy a pouze v nějakém konkrétním území. Tím je dáno, ţe spotřebitelé cestovního ruchu musí do konkrétního místa přijet. Očekávají však, ţe nabízené sluţby splňovala jejich očekávání. Cestovní ruch tedy nemůţe existovat bez různých územních celků, tzn. vzájemný vztah regionu a cestovního ruchu. Zatímco se v regionu nacházejí různé atraktivity cestovního ruchu, postrádá většinou jiné ekonomické aktivity, coţ vyvolává ekonomické a sociální problémy. Cestovní ruch se tak stává, často jediným, zdrojem pro rozvoj regionu. V této souvislosti hovoříme o tzv. vyrovnávací funkci turismu. Znamená, ţe potencionální turisté získají finanční prostředky ve svém trvalém bydlišti a stávají se ekonomickou poptávkou, která nenalezla uspokojení v místě svého trvalého bydliště, a proto nalézají moţnosti v místě mimo své obvyklé prostředí, tedy v jiném regionu, který disponuje atraktivitami. Podle K. Nejedla tedy „Podstata vyrovnávací funkce cestovního ruchu spočívá v transferu ekonomické poptávky z místa její produkce do místa s disponibilními předpoklady cestovního ruchu, kde se tato poptávka realizuje a tam se v podstatné části reinvestuje do místní ekonomiky.“20 Závěrem je tedy nutno říci, ţe mezi turismem a územními celky je existenční vztah, který je spojuje natrvalo.21 Co se týká cestovního ruchu, souhlasila bych s teorií V. Dohnala, neboť kdyţ se řekne cestovní ruch, převáţná většina z nás si vybaví odpočinek, cestování, kulturu a to takovým způsobem, ţe uspokojíme naše potřeby. Kaţdý z nás byl minimálně jednou návštěvníkem či turistou nějaké destinace, kaţdý z nás má s cestovním ruchem a cestováním zkušenosti, které mu mohou pomoci v osobním i profesním ţivotě. 20

NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 40 21 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204s. ISBN 978-80-7357-673-8, str. 38 - 45

19

3.2 Destinace cestovního ruchu Destinace mohou být definovány jako regionální, celosvětově konkurenceschopné, strategicky řízené jednotky nabídky na mezinárodním trhu. Destinace představuje sociálněkulturní jednotku hmotnou (lokalita, fyzické charakteristiky), ale také nehmotnou (historie, tradice).22 Na destinaci cestovního ruchu můţeme nahlíţet dvěma způsoby. Z marketingového hlediska je destinace chápána jako produkt cestovního ruchu, z hlediska geografického se dá říci, ţe destinace je území, které má svá specifika. 23 WTO definuje destinaci cestovního ruchu jako: „místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.“24 Stejně jako existuje celá řada definic, existují i různé destinace cestovního ruchu, které jsou sice odlišné, ale mají některé společné rysy: 

Destinace se vyznačují určitými společensko-kulturními prvky,



destinace jsou neoddělitelné, tzn. cestovní ruch vzniká tam, kde je spotřebováván,



destinace jsou vyuţívány nejen turisty, ale i místním obyvatelstvem. 25

V odborné literatuře se často setkáváme s tzv. „šesti A“, coţ jsou charakteristické komponenty kaţdé destinace: 

Attractions (atraktivity) – primární nabídka, která vyvolává návštěvnost,



accessibility a ancillary services (dostupnost a doplňkové sluţby) – infrastruktura, bankovní sluţby, zdravotnické,



amenities (vybavenost) – sekundární nabídka, která umoţňuje pobyt v destinaci a vyuţití jejích atraktivit,



available packages (dostupné balíčky) – připravené produkty,



activities (aktivity). 26

22

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5, str. 25 23 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2, str. 77 24 KIRÁLÓVÁ, Alţběta. Marketing destinace cestovního ruchu.1. vyd. Praha 4 : EKOPRESS,s.r.o., 2003.173s. ISBN 80-86119-56-4, str. 15 25 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea servis, 2007, 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5, str. 35 26 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286, str. 153

20

Destinace cestovního ruchu si samozřejmě navzájem konkurují, mají však jeden společný cíl, kterým je prodej sluţeb v destinaci. 3.2.1 Specifika marketingu destinace Nejdříve bych připomněla všeobecnou definici marketingu podle P. Kotlera, který říká, ţe se jedná o: “společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotových výrobků s ostatními.“27Podstata marketingu destinace je tedy v orientaci všech zainteresovaných subjektů na uspokojení potřeb a poţadavků návštěvníků destinace za účelem dosaţení zisku.28 Specifika marketingu destinace vyplývají ze specifik trhu turismu, jeho struktury, různorodosti a také z charakteru sluţeb cestovního ruchu: 

Heterogenní celek se skládá z velkého mnoţství menších subjektů a sektorů, které jsou na sebe přímo, nepřímo nebo zprostředkovaně napojeny,



sluţby cestovního ruchu jsou vyznačovány svoji nehmatatelností a neoddělitelností místa, času čerpání a poskytování sluţby, jsou subjektivně vnímány,



turismus je určován nabídkou, coţ v některých případech znamená menší orientaci na spotřebitele,



produkt destinace cestovního ruchu je poskládán z dílčích produktů různých poskytovatelů sluţeb, coţ vede k nízké míře kontroly kvality produktu destinace,



produkt destinace není jednoduché objektivně ocenit proto, ţe zahrnuje fázi předcestovní, fázi samotné cesty a fázi pocestovní. 29

Významným specifikem jsou i cíle destinačního marketingu. Ty se totiţ nesoustřeďují jen na přilákání co nejvíce turistů do destinace, ale také na dlouhodobě udrţitelný rozvoj cestovního ruchu. S ním se totiţ spojuje tzv. efekt turistické pasti destinace. Tímto

27

KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-2471359-5, str. 44 28 KIRÁLÓVÁ, Alţběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha 4 : EKOPRESS,s.r.o., 2003.173s. ISBN 80-86119-56-4, str. 28 29 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5, str. 80

21

rozumíme schopnost cestovního ruchu znehodnotit svůj kapitál aktivitami vyplývajícími z cestovního ruchu.30 Pokud bychom tedy shrnuli to, co jsme se dozvěděli v odborné literatuře, řekli bychom, ţe destinace je cíl cesty, tedy místo navštívené účastníkem cestovního ruchu, typické významnou

nabídkou

atraktivit

a

infrastruktury

cestovního

ruchu.

Jakákoliv

konkurenceschopná destinace by měla uspokojovat kaţdého účastníka cestovního ruchu propojeností všech výše zmíněných komponent.

3.3 Rozvoj cestovního ruchu Základními podmínkami vzniku, ale i rozvoje cestovního ruchu jsou svoboda pohybu a zachování bezpečnosti v dané destinaci, vytvoření dostatečného fondu volného času a zajištění přiměřeného disponibilního důchodu obyvatelstva. Rozvoj cestovního ruchu je podporován růstem počtu obyvatelstva naší planety, zlepšováním jejich zdravotního stavu a zvyšováním vzdělanosti, která postupně překonává jazykové bariéry a podněcuje touhu poznávat nová místa a kultury. Cestování v dnešní době uţ nepatří do luxusních potřeb člověka, nýbrţ do běţných, a stává se nedílnou součástí ţivota. Stává se volnočasovou aktivitou, rekreací a poznáváním. 31Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je důleţitá kvalitní nabídka, která je schopna přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich potřeby a poţadavky. 32 3.3.1 Faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu Existuje celá řada podmínek, tj. činitelů působících na rozvoj cestovního ruchu. Podmínky lze rozdělit do následujících kategorií: 

Selektivní (stimulační faktory) jedná se o způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu. Tyto faktory dále členíme na: o objektivní

-

ekonomické

předpoklady,

ekologické,

demografické

skutečnosti, administrativní podmínky,

30

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2, str. 88 31 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286, str. 17 32 KIRÁLÓVÁ, Alţběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha 4: EKOPRESS,s.r.o., 2003.173s. ISBN 80-86119-56-4, str. 16

22

o subjektivní 

psychologické faktory, rodinné poměry.

Lokalizační podmínky umoţňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité lokality. Dále je dělíme na: o podmínky přírodního charakteru - klimatické poměry, přírodní podmínky a atraktivity, flóra a fauna, o podmínky společenského charakteru - kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení a akce a sportovní a zábavní zařízení a akce.

Mezi významné představitele lokalizačních faktorů patří památky (přírodní i kulturní) zařazené do světového dědictví a zapsané do seznamu UNESCO. 

Realizační podmínky umoţňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu prostřednictvím dopravy a vyuţívat materiálně-technickou základnu.33

Všechny uvedené faktory ovlivňující účast člověka na cestovním ruchu nepůsobí izolovaně, ale ve vzájemné propojenosti. Ţe podmínky v dané zemi velmi ovlivňují cestovní ruch dokazují také minulá období v České republice. Po druhé světové válce ještě moţnosti České republiky nebyly pro cestování nijak výrazné. Cestovnímu ruchu nepřály politické poměry, ani ekonomické podmínky obyvatelstva. Výrazně se situace zlepšila aţ po roce 1989, kdy se otevřely hranice naší země.

3.4 Památky a cestovní ruch Zmínku o cestovním ruchu za památkami najdeme například uţ v bibli, která popisuje poutě Ţidů do Jeruzaléma. To, ţe památky mění v toku času svůj účel a roli ve společnosti, je ale zřejmé. Pro zachování a další vyuţívání památek se tedy nabízí zpřístupnění veřejnosti, a tedy vyuţití v rámci průmyslu cestovního ruchu. Rozvoj sluţeb cestovního ruchu nyní vychází z přesvědčení, ţe lidé nebudou spokojeni, dokud jim nedopřejeme vše, za co jsou ochotni zaplatit. Pokud tedy nemáme dostatek kvalitních kulturních památek, nezbývá, neţ si postavit nové, nebo alespoň ty staré upravit tak, aby odpovídaly očekáváním turistů.

33

HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ediční oddělení VŠE Praha., 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4, str. 21 - 27

23

Památková péče definuje svůj hlavní cíl jako péči o zachování kulturního dědictví pro budoucnost. Prvořadým úkolem je tedy ochrana památek a aţ na druhém místě následuje jejich prezentace veřejnosti. Památky jsou primárně vyhledávaným cílem u kulturně-poznávacího a náboţenského cestovního ruchu, jako vhodný doplněk pak mohou slouţit u rekreačního cestovního ruchu, zdravotně orientovaného cestovního ruchu nebo nákupního cestovního ruchu. 34 Umělecké a kulturní památky nejrůznějších epoch nám nabízejí nekonečné mnoţství záţitků, poznatků a poučení, jejich prostřednictvím můţeme z části proţít ţivoty lidí před padesáti či tisíci lety. Cestovní ruch má právě tu moţnost nás seznámit s kulturními a uměleckými památkami. 35 Tak jako se můţeme dočíst všude v odborné literatuře a také v této bakalářské práci, jsou památky pevně spjaty s cestovním ruchem, jsou v podstatě jeho základem. I v dnešní uspěchané době si člověk většinou najde volný čas na sebevzdělávání a poznávání. A jaký je nejlepší způsob? Dle mého názoru cestování. Vývoj společnosti určitě také nahrává skutečnosti, ţe lidé chtějí poznat, vědět, vidět…Je relaxační strávit víkend či týden poznáváním barů na slunečné pláţi, ale je nejspíš naplňující a smysluplnější tento čas věnovat kultuře, památkám a cestovnímu ruchu. Zaţít na chvíli tu kouzelnou atmosféru tajemna, minulosti a něčeho nového. Psaním této bakalářské práce aspoň teoreticky představím jedny z nejvýznamnějších památek v České republice a jistě mohou někoho natolik zaujmout, ţe se rozhodne pro jejich návštěvu.

3.5 Organizace UNESCO Bohuţel ne všichni cestovatelé a návštěvníci památek UNESCO mají povědomí o této organizaci, proto povaţuji ze svého pohledu za více neţ nutné říci k ní pár slov. Myslím, ţe organizace UNESCO, tak i památky UNESCO v České republice, zaslouţí trochu teorie, která zvýší povědomí a tím i dost moţná zájem o tuto problematiku z řad veřejnosti.

34

NOVÁČIK, Kamil; SVOBODA, Petr; BLAHOVÁ, Stanislava. Památky ve 21. století: jejich význam, využití, obnova a ochrana. Brno: Občanské sdruţení Pomněnka a Historicko-Astronomická Spoločnosť v nakl. Mravenec, 2010, 181 s. ISBN 978-80-86994-99-4, str. 43 - 50 35 BERANOVÁ, Věra. Cestovní ruch a kulturní dědictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2011, 124 s. ISBN 978-80-254-9537-7, str. 7

24

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu Obr. 1 Logo org. UNESCO

byla zaloţena 16. listopadu 1945 v Londýně. Ratifikace Ústavy

se

zúčastnilo

dvacet

zemí,

mezi

nimi

i

Československo.36 Hlavním úkolem UNESCO je usilovat o udrţení mezinárodního míru, a to rozvíjením spolupráce mezi

státy

v oblasti

výchovy,

vědy

a

kultury

a

prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu. UNESCO věnuje největší pozornost výchově a vzdělávání. Zabývá se přírodními a společenskými vědami. Jeho Zdroj:http://www.unescoczech.cz/

aktivitou je také ochrana hmotného kulturního a přírodního dědictví.

i nehmotného

37

Emblém organizace tvoří na koso postavený neuzavřený čtverec propojený s jej opisujícím neuzavřeným kruhem. Čtverec je tvar, který se v přírodě nevyskytuje a je vytvořený člověkem, proto symbolizuje kulturu. Kruh pak představuje přírodu a oba jsou propojeny, protoţe kultura neexistuje mimo přírodu. Znak jako celek je kulatý jako svět, ale symbolizuje také ochranu. Označení památky tímto emblémem Světového dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje: „Ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je našim společným dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech - národů světa."38 3.5.1 Historie vzniku UNESCO Jak uţ bylo výše řečeno, vznikla organizace na základě Úmluvy 39 dojednané v Londýně. Podnětem ke vzniku UNESCO byly zkušenosti z 2. Světové války. Zaţité hrůzy přiměly světové společenství k rychlému přijímání kroků, které by zajistily, aby se podobné

36

UNESCO [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/unesco/aboutus/who-we-are/history/ 37 NASKU, Petr. Ochrana kulturních památek. Brno, 2005. Dostupné z: http://theses.cz/vyhledavani/?search=nasku+petr. Diplomová práce. Masarykova univerzita, právnická faktulta. Vedoucí práce JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. 38 České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/ 39 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. In: Zákon č. 159/1991 Sb. 1991. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=1991&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=8

25

katastrofy uţ neopakovaly. Preambule Ústavy UNESCO uvádí: “…poněvadţ války se rodí v mysli lidí, je třeba v mysli lidí vybudovat obranu míru.“40 V současné době má UNESCO 195 členů. Zabývá se činností v pěti hlavních oborech: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. Projekty podporované UNESCO zahrnují šíření gramotnosti, odborné a školicí programy, programy mezinárodní vědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku, regionální a kulturní historické projekty, propagaci kulturní různorodosti, dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví a ochrany lidských práv, a pokusy vyrovnat rozdíly v moţnosti vyuţití digitálních technologií ve světě.41 3.5.2 Kulturní dědictví Nejdříve bychom si měli vysvětlit samotný pojem dědictví. Podle UNESCO a Centra světového dědictví definice říká: „Dědictví je odkazem minulosti, s nímţ ţijeme v současnosti a který předáme budoucím generacím. Naše kulturní a přírodní dědictví je nenahraditelným zdrojem ţivota a inspirace. Je základem našeho jednání, měřítkem uvaţování, základem naší identity.“42 Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví je za kulturní dědictví povaţováno: 

Památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jeţ mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy),



skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy),



lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).43

40

KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009, 199 s. ISBN 978-80-87104-52-1, str. 11 41 UNESCO. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/UNESCO#Historie 42 KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009, 199 s. Odborné a metodické publikace, sv. 37. ISBN 978-808-7104-52, str. 53 43 Světové dědictví. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD

26

3.5.3 Přírodní dědictví Za přírodní dědictví jsou povaţovány: 

přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jeţ mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;



geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohroţených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;



přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.

V roce 2013 bylo na seznamu světového dědictví 981 poloţek. Z toho 759 poloţek kulturního dědictví, 193 přírodního a 29 smíšeného ve 160 státech světa. Česká republika má na tomto seznamu celkem 12 památek.44 Za zmínku stojí i ochrana dědictví pro budoucnost. Hodnoty dědictví (přírodního a kulturního) trvale ohroţují nejen přirozené procesy, např. chátrání, ale i změny ţivotního stylu a hodnot, transformace společnosti a ekonomických podmínek, např. úpadek či zánik tradičních řemesel, stejně jako obhospodařování krajiny. Cílem ochrany přírodního a kulturního dědictví je zachovat zděděné hodnoty pro další generace v autentické podobě.45 3.5.4 Zápis památky na seznam UNESCO Seznam světového dědictví představuje systém mezinárodní ochrany kulturního a přírodního dědictví, které by mělo být zachováno pro budoucí generace. Základním principem výběru památek do seznamu je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. Z toho vyplývá, ţe v Seznamu nemohou být zapsány všechny hodnotné památky. Seznam je reprezentativní a zapsané památky částečně symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v určitém širším regionu. Pro zápis na seznam světového dědictví je nezbytné prokázat, ţe nominovaná památka splňuje jednu či více z níţe uvedených kritérií. Kritéria pro kulturní památku jsou uvedena v Úmluvě: 44

Světové dědictví. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD 45 HEŘMANOVÁ, Eva; CHROMÝ, Pavel. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3, str. 26

27

Kulturní dědictví I. II.

Je mistrovským dílem tvůrčího talentu člověka, představuje významný mezník v hodnotách člověka (v určité době nebo kulturním období) ve vývoji v architektuře, technice, umění či urbanismu,

III.

je jedinečným důkazem o existující nebo uţ vymizelé civilizaci nebo kulturní tradici,

IV.

je skvělou ukázkou stavby, architektonického nebo technologického souboru, dokumentující jednu nebo více významných etap v historii lidstva,

V.

je skvělou ukázkou určitého způsobu osidlování nebo způsobu vyuţití půdy či moře, typického pro nějakou kulturu, zejména tam, kde hrozí poškození vnějšími či vnitřními vlivy, jejichţ dopad by byl nevratný,

VI.

souvisí přímo nebo specificky s událostmi, s tradicemi, s převratnými myšlenkami, s vyznáním či vírou, s literaturou či uměním majícím univerzální význam (toto kritérium není obvykle pouţíváno samostatně, ale společně s jinými kritérii).

Přírodní dědictví VII.

Obsahuje unikátní přírodní fenomén či oblasti výjimečné přírodní krásy a estetického významu,

VIII.

je skvělou ukázkou dokumentující významné fáze přírodního vývoje Země, včetně dokladů o lidské evoluci, ukázkou významných právě probíhajících geologických procesů, případně je významným geomorfologickým či fyziografickým útvarem,

IX.

je skvělou ukázkou probíhajících ekologických a biologických procesů v rámci evoluce a vývoje pozemních, sladkovodních, pobřeţních či mořských ekosystémů a společenstev rostlin a ţivočichů,

X.

obsahuje nejdůleţitější a nejvýznamnější přírodní biotopy klíčové pro zachování místní biologické rozmanitosti, včetně takových biotopů, kde se nachází ohroţené druhy rostlin a ţivočichů výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy a ochrany přírody. 46

46

Světové dědictví. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD

28

Kaţdá památka na seznam můţe být navrţena pouze jednou, podruhé jiţ kandidovat nemůţe. 47 Návrhy na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO mohou provádět pouze státy, které jsou stranami zmíněné Úmluvy, jíţ je také zřízen uvedený seznam a ustaven uţ zmíněný řídící výbor. Prvním krokem je zařazení návrhu na tzv. Indikativní seznam, jedná se v podstatě o seznam budoucích kandidátů na zápis do Seznamu světového dědictví. Aţ po zanesení do tohoto seznamu moţných kandidátů teprve můţe být předloţen návrh na zápis do Seznamu světového dědictví v uţším slova smyslu. Při návrhu dokládá kaţdý stát textovou i mapovou nominační dokumentaci s informacemi o navrţené památce. Předloţená nominace je následně v několika mezinárodních kolech. Závěrečné hodnocení provádí Výbor pro světové dědictví a má tyto moţnosti hodnocena rozhodnutí: památku zapíše do Seznamu světového dědictví, nominaci zamítne, nebo nominaci vrátí k doplnění, případně ji odloţí, vyţaduje-li návrh ještě hlubší prozkoumání nebo podstatné přepracování ze strany předkládající země.48 Pokud se zamyslím nad procesem zápisu památky na Seznam UNESCO, vyvstane mi na mysl otázka: „Jsou skutečně správná rozhodnutí Výboru, který jako jediný můţe ovlivnit zápis památky na Seznam UNESCO?“ Přece jenom sto lidí, sto chutí. Na světě existuje jistě nesčetně památek, které jsou výjimečné a jedinečné a které by si dle mého zaslouţili označení výše uvedeným symbolem organizace. Jenom v naší zemi bych například uvedla hrad Karlštejn, jihočeské rybníky nebo zámek Buchlovice se zahradami.

3.6 Památky UNESCO v České republice Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO jiţ celkem 12 míst z celé České republiky. Koncentrace památek UNESCO v České republice vzhledem k rozloze státu patří mezi nejvyšší na světě. Všechny „světové památky“ ČR jsou prozatím z oblasti kulturního dědictví. Dá se říct, ţe

47

S Michaelou Severovou o památkách ze seznamu UNESCO. Respekt [online]. 2009, online, 17.7.2009 [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/rozhovory/c1-37771460-s-michaelouseverovou-o-pamatkach-ze-seznamu-unesco 48 Procedura zapisování památek na Seznam světového dědictví UNESCO. In: Ministerstvo kultury [online]. 2012 [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/dotazy/procedurazapisovani-pamatek-na-seznam-svetoveho-dedictvi-unesco-138338/tmplid-228

29

vzhledem k vysoké urbanizaci naší země není ani do budoucna snadné hledat témata, která by vyhověla podmínkám vynikající univerzální hodnoty v kritériích pro přírodní památky. 49 V teoretické části této práce se věnuji rozdělení památek UNESCO. Konkrétně si však jednotlivé památky v České republice představíme blíţe aţ v praktické části. Čtenář se tedy později dozví nejen v kterých městech se památky UNESCO na území České republiky nachází, ale také se dozví o konkrétní památce potřebné informace. 3.6.1 Nehmotné památky Za památku nehmotného (nemateriálního) kulturní dědictví povaţujeme podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památku uvedenou v Seznamu UNESCO, jehoţ oficiální název zní Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Mezi tyto památky mohou patřit písně, tance, zvyky, pořekadla atd.).50 3.6.2 Hmotné památky Hmotné památky se dělí na movité: 

Plastiky, malby, umělecká díla

a nemovité: 

Archeologické památky,



architektonické památky profánní (hrady, zámky, tvrze, domy),



architektonické památky sakrální (kostely, kláštery),



sochy, sousoší, kašny, kamenická a kovová díla,



lidová architektura,



technické památky,



památky historické a vojenské,



historické zahrady a parky.51

49

KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009, 199 s. Odborné a metodické publikace, sv. 37. ISBN 978-808-7104-521, str. 116 50 ČERŇANSKÝ, Martin. Hmotné a nehmotné dědictví UNESCO: Přírodní, kulturní a smíšené památky, mistrovská díla. Hmotné a nehmotné dědictví UNESCO [online]. 2000-2013 [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/ochrana-pamatky/unesco/unesco-svetove dedictvi.htm 51 KRULOVÁ, Jitka. Cestovní ruch. 1. vyd.. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2013. ISBN 978-80-87314-32-6

30

Česká republika patří svou rozlohou mezi malé státy světa, přesto by se dalo říci, ţe je velká svou bohatou historií, malebnou krajinou a neméně zajímavými stavbami. Nejenom památky UNESCO zaslouţí v naší zemi pozornost turistů, ať domácích, či zahraničních.

31

4 Praktická část Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vliv památek UNESCO pro daný region. Čtenář se dozví, jaké jsou přínosy a zápory zapsání památky na Seznam UNESCO, ale dočte se také základní informace o jednotlivých památkách UNESCO na našem území a jaká kritéria byla které památce konkrétně přiznaná. V praktické části je také zjišťována návštěvnost a zájem o památky UNESCO. Pro potřeby této práce bude zhodnocen dotazník a budou provedeny doporučení a závěry vybranému regionu.

4.1 Představení památek UNESCO na území ČR Česká republika má na „kontě“ zapsaných 12 hmotných památek UNESCO a čtyři nehmotné, zajímavostí je, ţe jde o více neţ dvojnásobek světového průměru. Právem v tomto případě můţeme hovořit o České republice jako UNESCO velmoci. Málokdo moţná tuší, ţe první památky byly zapsány na Seznam památek uţ v roce 1992. Mezi města, která jsou poctěna kulturním dědictvím UNESCO, patří: Český Krumlov, Praha, Telč, Ţďár nad Sázavou, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál, Holašovice, Kroměříţ, Litomyšl, Olomouc, Brno a Třebíč. Obr. 2 Památky UNESCO v ČR

Zdroj: http://www.unesco-czech.cz/

32

4.1.1 Hmotné dědictví ČR na seznamu UNESCO Český Krumlov 

zapsán v roce 1992



přiznané kritérium IV.52

Český Krumlov je výjimečným příkladem středověkého města. Urbanismus historického jádra města i jednotlivé stavby jsou odrazem vývoje během sedmi staletí. 53 Jádrem města Českého Krumlova je náměstí, původně trţiště, s budovou Nové radnice a řadou gotických a renesančních domů. Prakticky celé historické jádro města tvoří domy renesančního a gotického původu.54

Praha 

zapsána v roce 1992



přiznané kritérium II., IV., VI.

Praha je historická metropole, jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních středisek. je nejvýznamnější městskou památkovou rezervací u nás. Historické jádro

zahrnuje

unikátní urbanistický celek Praţského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem, Nového Města a Vyšehradu. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví i zámecký park v Průhonicích. 55

Telč 

zapsaná v roce 1992



přiznaná kritéria I. a IV.

Město Telč společně se zámkem tvoří výjimečně hodnotný architektonický a umělecký soubor určitého historického období. telčské náměstí, uzavřené rybníky a branami, je

52

Unesco club. Památky Unesco. Dostupné z: http://www.unescoclub.cz/index.php?menu=6leva&stranka=pamatky_unesco.php&spitem=315 53 TEPLÝ, Libor. České dědictví: památky v České republice zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO = Czech heritage : UNESCO world cultural and natural heritage sites in the Czech Republic. Vyd. 1. Brno: FOTEP, 2008, 281 s. ISBN 978-80-86871-13-4 54 České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/ 55 TEPLÝ, Libor. České dědictví: památky v České republice zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO = Czech heritage : UNESCO world cultural and natural heritage sites in the Czech Republic. Vyd. 1. Brno: FOTEP, 2008, 281 s. ISBN 978-80-86871-13-4

33

tvořeno komplexem historických domů, v renesančním a barokním stylu, s podloubími a průčelími. 56 Žďár nad Sázavou 

zapsán v roce 1994



přiznané kritérium IV.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je mistrovským dílem ve stylu barokní 57

gotiky.

Kostel je vytvořen komplikovanými průniky šesti kruţnic ve tvaru pěticípé

hvězdy a obklopuje ho ambit (kříţovéchody), který je s centrální stavbou propojen. 58 Kutná Hora 




přiznaná kritéria II. a IV.

Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci představuje jedinečnou středověkou urbanistickou strukturu s řadou gotických, renesančních a barokních domů. K dalším významným památkám patří také Vlašský dvůr, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej nebo klášter řádu sv. Voršily. Lednicko-valtický areál 

zapsán v roce 1996



přiznaná kritéria I., II., IV

Úpravy území Lednicko-valtického areálu vycházely ze zvyklostí uplatňovaných v anglických parcích. Proto se tu potkává barokní architektura s novogoticky upravenou budovou zámku a drobnými stavbami v romantickém stylu (Skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Janův hrad, Obelisk a Rendes-vous).59 Ve vzácné harmonii jsou zde tedy kombinovány stavby odkazující na různá historická období, s přírodními prvky domácího i cizokrajného původu. 56

České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz TEPLÝ, Libor. České dědictví: památky v České republice zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO = Czech heritage : UNESCO world cultural and natural heritage sites in the Czech Republic. Vyd. 1. Brno: FOTEP, 2008, 281 s. ISBN 978-80-86871-13-4 58 České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/ 59 České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/ 57

34

Holašovice 

zapsány v roce 1998



přiznaná kritéria II., IV.

Holašovice představují propojení dvou typů lidového stavitelství, které vytvořily výjimečný stavební styl tzv. selského baroka. Tato vesnice dává pozoruhodný příklad tradičního zemědělského osídlení ve středníEvropě. V komplexu najdeme výstavné statky se stodolami, maštalemi, výměnky, ale také kovárnu, hostinec a kapličku. 60 Kroměříž 





Zahrady a arcibiskupský zámek v Kroměříţi jsou výjimečným příkladem dochované barokní rezidence a s ní souvisící krajiny. Celý komplex, a zvláště Květná zahrada, hrály významnou roli ve vývoji barokních zahrad a paláců ve střední Evropě. Květná zahrada je geometricky pravidelná, s čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů. Za pozornost stojí Lví kašna a kašna Tritonů. Litomyšl 





Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámkuitalského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada. Olomouc 

zapsán v roce 2000



přiznaná kritéria I. a IV.

Jako projev díků za přečkanou morovou epidemii v Olomouci slouţil Mariánský sloup na Dolním náměstí. Ale jeho staviteli se zdál málo honosný, proto přišel s myšlenkou postavit na Horním náměstí sloup mnohem velkolepější. Tento sloup je vůbec největším 60

TEPLÝ, Libor. České dědictví: památky v České republice zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO = Czech heritage : UNESCO world cultural and natural heritage sites in the Czech Republic. Vyd. 1. Brno: FOTEP, 2008, 281 s. ISBN 978-80-86871-13-4

35

seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 35metrů a v jeho spodní části se nachází kaple.

Brno 

zapsáno v roce 2001




Jedná se o nejvýznamnější evropskou stavbu architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vila byla postavena v letech 1929-1930 pro manţele Tugendhatovi. Svým světovým uznáním hraje tato nadčasová stavební památka dodnes významnou roli v šíření moderního hnutí v architektuře, jehoţ vznik spadá do první čtvrtiny dvacátého století. Třebíč  zapsaná v roce 2003 

přiznaná kritéria II. a III.

Památkami zapsanými na seznam UNESCO jsou Bazilika sv. Prokopa a ţidovská čtvrť. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, 700 let starou, výdřevou stropu. Třebíč a její zachovaná ţidovská čtvrť je němým svědectvím souţití Ţidů a křesťanů. Ţidovská čtvrť s hustou zástavbou zahrnuje více jak 120 obytných domů, které doplňují objekty bývalých ţidovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga navíc nabízí ve své expozici dobové informace o historii ţidovské čtvrti. Přední synagoga dnes slouţí jako modlitebna Československé církve husitské. Na ţidovském hřbitově je dnes k vidění kolem 3000 kamenných náhrobků, z nichţ nejstarší pochází z roku 1631. Zajímavostí je, ţe hned po Jeruzalému jsou třebíčské ţidovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO. 61 4.1.2 Nehmotné dědictví ČR na seznamu UNESCO Slovácký Verbuňk 

zapsán v roce 2005

Slovácký verbuňk patří mezi muţské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným,

který není

vázán přesnými

61

choreografickými

pravidly.

Jeho

České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/

36

neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. Vyskytuje se v jihovýchodní části Moravy - v etnografické oblasti Slovácko. Verbuňk je součástí přirozených tanečních příleţitostí (hody, zábavy) Sokolnictví 

zapsáno v roce 2010

Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více neţ 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. Sokolnictví je povaţováno za hluboce empatickou aktivitu. Nominace sokolnictví byla rekordní v počtu zemí, které ji na seznam navrhly, kromě ČR to byli: Belgie, Francie, Jiţní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Spojené Arabské emiráty, Sýrie a Španělsko. Masopust 

zapsán v roce 2010

Konkrétně se jedná o vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci a převlékají se za ně většinou muţi. Masopustní průvod vede strakatý se ţenuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U kaţdého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol. Obchůzka je ukončena obřadem poráţení kobyly (jedna z masek), večer se koná taneční zábava. Jízda králů 


Jízda králů je lidový obyčej doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udrţuje uţ jen na Slovácku a na Hané. V čele skupiny jedou obvykle vyvolávači, za nimi pobočníci s tasenými šavlemi, kteří mezi sebou vedou krále - malého dosud nedospělého chlapce s růţí v ústech, za nimi následují další vyvolávači a ostatní jezdci. Celá druţina na ozdobených koních projíţdí obec, zastavuje se u domů a jezdci pronášejí k obyvatelům i náhodným divákům krátké veršované provolání

37

pochvalného nebo ţertovného charakteru. Za svůj výkon jsou odměňováni především peněţitými dary. 62 4.1.3 Přínosy a negativa zařazení turistických atraktivit na seznam UNESCO Jak se lidově říká:“ Kaţdá strana má dvě mince“, tzn. ţe většinou má vše svoje pro a proti. Nejinak je tomu i v případě zápisu památky na seznam UNESCO. Klady a zápory zařazení turistických atraktivit na seznam UNESCO budou rozlišeny ze dvou pohledů. Prvním pohledem bude pohled osob, které mají přímo co dočinění s danou památkou. Byly osloveny přímo kompetentní osoby, které o památku např. pečují nebo mají minimálně přehled o dané situaci. Druhým pohledem, který bude patrný přímo v dotazníkovém šetření, bude pohled jednotlivých návštěvníků památek UNESCO a našich spoluobčanů, tedy bude se jednat o laický pohled veřejnosti. Klady zařazení na seznam UNESCO: Dotazovaní se z velké části shodovali v odpovědích na otázky ohledně kladů i záporů zařazení památky na seznam UNESCO, jednoznačně se však shodli v tom, ţe zápis je převáţně pozitivní, převaţují tedy klady nad zápory. Na prvním místě všichni uvedli, ţe památka UNESCO znamená určitou prestiţ, a to nejen u nás, ale také v zahraničí. Zápisem dojde nejen ke zviditelnění konkrétní památky, ale záleţitost samozřejmě příznivě ovlivní i zviditelnění města jako takového a zvýšení cestovního ruchu do dané oblasti. Dalším uváděným pozitivem je to, ţe dochází ke zlepšení podmínek pro aktivní občany, tedy podnikatele, zvyšují se jejich trţby, vznikají nová pracovní místa a moţnosti podnikání. Mezi další zmíněné klady patří, ţe lokalita se stává prestiţní k trvalému bydlení, chalupaření či trávení volného času, coţ opět souvisí s tím, ţe přibývají finance do obecní pokladny. Zařazení památky do seznamu UNESCO můţe být tedy dobrým marketingovým tahem. Jako neopomíjený klad v neposlední řadě dotazovaní uváděli také to, ţe mají moţnost získávat finanční podporu z programu Podpora pro památky UNESCO a také moţnost získání grantových prostředků.

62

České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/

38

Pokud bych tedy měla shrnout výše uvedené informace, přináší kulturní dědictví kromě zvýšení ţivotního standardu místních obyvatel také příleţitosti pro rozvoj turismu, který můţe generovat dodatečné příjmy a zaměstnanost. Zápory zařazení na seznam UNESCO: Památky UNESCO mají také svá negativa, i kdyţ moţná minimální, přesto existují. Přestoţe zvýšení cestovní ruchu je zařazeno v přínosech pro danou obec, můţeme zvýšení cestovního ruchu zařadit částečně i jako negativní důsledek zápisu. Znamená to totiţ určitá omezení místních obyvatel, jako například narušení klidu apod. Jako další negativum bylo uvedeno pro danou obec obtíţné prosazování změn v územně plánovací dokumentaci, s tím je spojené také to, ţe zastupitelstvo obce nemůţe např. plánovat postavit výrobní zónu vedle památky UNESCO. Jako záporné uvádí dotazující také to, ţe jsou administrativně více zatěţováni, tzn. předkládají orgánům UNESCO monitorovací zprávy o stavu jednotlivých kulturních statků, bylo nezbytné dopracovat tzv. Plány péče o jednotlivé kulturní statky apod. Navíc památky musí být pravidelně rekonstruovány, aby neztratily svou konkurenceschopnost.

4.2 Představení regionu Vysočina Ve své bakalářské práci se zaměřím především na region, tedy kraj Vysočina. Tento region má na svém území tři památky UNESCO, jedná se o města Telč, Třebíč a Ţďár nad Sázavou, coţ mu přináší prvenství v koncentraci památek UNESCO. Nemusí však stoprocentně znamenat také prvenství v návštěvnosti a celkové úspěšnosti těchto památek. Nejdříve tedy pár slov o malebném kraji Vysočina, kde se „usídlily“ nejen památky UNESCO, ale kde příroda ještě neztratila svoje kouzlo a vládne zde plnou silou. Název kraje Vysočina souvisí se skutečností, ţe se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny. Kraj se rozkládá na ploše 6 796 km2 a celkový počet obyvatel je kolem 512 000. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice shlukující se kolem menšího města. To umoţňuje obyvatelům vyuţívat pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra. Metropolí kraje je

39

Jihlava. Vysočina je místem, kde se dá dobře ţít, pracovat, podnikat a kam se dá přijet na návštěvu za poznáním a odpočinkem.63 4.2.1 Návštěvnost památek na Vysočině v roce 2010 Pro porovnání návštěvnosti památek UNESCO v jednotlivých letech poslouţí statistické údaje zveřejněné na stránkách Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu

(www.nipos-mk.cz)

a

statistické

údaje

od

institutu

cestovního

ruchu

CzechTourism. Nyní se tedy podívejme, jak se měnila návštěvnost jednotlivých památek v letech 2010, 2011 a 2012. V roce 2010 vypadala návštěvnost jednotlivých památek na Vysočině následovně: Nejvíce návštěvníků zavítalo do města Telče, na jehoţ zámek a náměstí zavítalo 87 183 návštěvníků. Město Třebíč bylo v tomto roce na druhém místě v návštěvnosti památek. Do Třebíče zavítalo celkem 27 344 návštěvníků. Nejmenší návštěvnost mělo v témţe roce město Ţďár nad Sázavou, tady byla návštěvnost pouhých 23 236 osob. 4.2.2 Návštěvnost památek na Vysočině v roce 2011 Pokud se podíváme do roku 2011, opět v kraji Vysočina vede se svojí návštěvností město Telč. I přestoţe návštěvnost prudce klesla, stále se jedná o poměrně vysoké číslo, a to 71 723 návštěvníků. Druhé místo opět obsadila Třebíč. Zde naopak vidíme mírný nárůst návštěvnosti oproti roku 2010. Návštěvnost památek Třebíče v roce 2011 byla 31 792 osob. Nejméně lidé cestovali za poznáním opět do Ţďáru nad Sázavou, tady byla návštěvnost 23 646. Můţeme však pozorovat zanedbatelný nárůst počtu návštěvníků oproti předchozímu roku. 4.2.3 Návštěvnost památek na Vysočině v roce 2012 Rok 2009 přinesl opět pokles návštěvnosti u města Telče. V tomto roce bylo evidováno 68 904 návštěvníků, coţ je oproti roku 2010 pokles cca o 18 000 návštěvníků. Naopak opět se dařilo městu Ţďár n. Sázavou a také Třebíči. Ţďár n. Sázavou v roce 2012 navštívilo

63

Kraj Vysočina: Vítejte na Vysočině. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205

40

celkem 27 267 osob a Třebíč evidovala 38 806 návštěvníků. V těchto případech se tedy jedná opět o nárůst zájmu. Graf č. 1 Návštěvnost památek na Vysočině v jednotlivých letech 100 000 90 000

87 183

80 000

71 723

68 904

70 000 60 000

Telč

50 000 38 806

40 000

27 344 23 236

30 000

31 792 23 646

27 267

Třebíč Žďár n. Sázavou

20 000 10 000 0

rok 2010

rok 2011

rok 2012

Zdroj: vlastní práce

4.2.4 Porovnání návštěvnosti památek UNESCO na Vysočině s ostatními památkami UNESCO v ČR V celkovém srovnání památek UNESCO na Vysočině tedy jednoznačně se svoji návštěvností vede město Telč. Počet návštěvníků ovšem rok od roku klesá. Město Telč následuje město Třebíč, které má sice za sledované roky o polovinu méně návštěvníků památek, trend návštěvnosti je však vzrůstající, coţ je pro město Třebíč dobrou zprávou. Památka UNESCO Ţďáru nad Sázavou je z hlediska návštěvnosti památek na území kraje Vysočina na posledním místě. I přestoţe je zde návštěvnost rok od roku vyšší, nárůst návštěvnosti je stále nedostačující a památka zaostává za ostatními. Nyní se podíváme na to, jak si stojí kraj Vysočina s ostatními regiony v České republice a jejich památkami UNESCO. Jak je patrné z tabulky, návštěvnost v různých krajích se velmi odlišuje. Důvodem rozličnosti můţe být nejen různá propagace jednotlivých 41

UNESCO měst, ale také propagace a program jednotlivých památek. Dalším aspektem různorodé návštěvnosti můţe být také dopravní infrastruktura jednotlivých krajů a případné doplňkové sluţby daného okolí. Více se později dozvíme z dotazníkového šetření, které bude analyzováno v následující části bakalářské práce. Graf č. 2 Návštěvnost památek v jednotlivých letech – porovnání celá ČR 2 500 000

2 000 000

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj

1 500 000

Jihočeský kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj

1 000 000

Pardubický kraj Zlínský kraj

500 000

Praha 0 rok 2010

rok 2011

rok 2012


42

Tabulka č. 1 Návštěvnost památek v jednotlivých letech – porovnání 2010

2011

2012

Kraj Vysočina Telč – zámek a náměstí

87 183

71 723

68 904

Třebíč – Bazilika sv. Prokopa a ţidovská čtvrť

27 374

31 792

38 806

Ţďár n. Sázavou – poutní kostel na Zelené Hoře

23 236

23 646

27 267

CELKEM

137 793

127 161

134 977

Jihomoravský kraj Brno – vila Tugendhat

-------

-------

-------

Lednicko-Valtický areál

369 366

348 520

355 945

CELKEM

369 366

348 520

355 945

Jihočeský kraj Český Krumlov - zámek

292 684

319 721

315 979

Holašovice – vesnická rezervace

91 352

90 595

93 188

CELKEM

384 036

410 316

409 167

Olomoucký kraj Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice

169 553

181 071

195 685

CELKEM

169 553

181 071

195 685

347 136

349 138

357 173

647 136

349 138

357 173

Středočeský kraj Kutná Hora – Chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí pany Marie CELKEM

Pardubický kraj Litomyšl – zámek a areál zámku

29 854

36 416

26 076

CELKEM

29 854

36 416

26 076

Zlínský kraj Kroměříţ – zámek a zahrady

122 528

125 171

130 499

CELKEM

122 528

125 171

130 499

Praha Praha – zámecký park v Průhonicích, Praţský hrad

1 350 000

1 670 000

1 963 000

CELKEM

1 350 000

1 670 000

1 963 000


43

Jak vidíme z výše uvedeného grafu a také z tabulky, nejvíce návštěvníků v roce 2010 zavítalo do praţského kraje, tedy celých 42 %. Obrovská návštěvnost Prahy je dána určitě také tím, ţe je světoznámá a má výbornou dopravní dostupnost. Další významné místo pro turisty je také středočeský kraj, zde byla návštěvnost o polovinu niţší neţ v Praze, tedy zhruba 20 %. V uvedené tabulce skončil na třetím místě kraj jihočeský a těsně za ním kraj jihomoravský. Zde však musíme brát v potaz to, ţe od roku 2010 není do jihomoravského kraje započítaná památka vila Tugendhat v Brně, která v letech 2010 – 2012 procházela rozsáhlou rekonstrukcí, a proto byla uzavřena. Dle statistik předchozích let je však návštěvnost této památky vysoká a můţeme tedy předpokládat, ţe v opačném případě by jihomoravský kraj obsadil druhé místo v návštěvnosti vzhledem k ostatním krajům. Návštěvnost památek v roce 2010 je srovnatelná v kraji olomouckém, zlínském a v kraji vysočina. Zde se návštěvnost pohybovala kolem 5 % z celkového počtu. Velice nízkou statistiku návštěvnosti má bohuţel pardubický kraj se zámkem a areálem zámku v Litomyšli. Prvenství v roce 2011 patří opět velikánu mezi městy, Praze. V tomto roce stoupla návštěvnost dokonce aţ na 51 %, tedy o 9 % vyšší oproti roku 2010. Druhé místo v tomto roce obsadil jihočeský kraj, i zde stoupla oproti roku 2010 dokonce návštěvnost, tj. na 13 %. V pomyslné rovině se opět drţí středočeský kraj společně s krajem jihomoravským, stále však nesmíme zapomínat na uzavřenou památku UNESCO v Brně. Mírně nad zbývající kraje se vyvyšuje Olomoucký kraj, zde byla návštěvnost 5 %. Opět srovnatelná je návštěvnost zlínského kraje s krajem Vysočina, dle statistik zavítalo na památky UNESCO do těchto krajů 4 % z všech návštěvníků památek UNESCO. Daleko od všech, a tedy opět na posledním místě, skončil pardubický kraj, opět se pohybuje v návštěvnosti na pouhém 1 %. Jak vidíme z grafu i tabulky, Praha a tedy praţský region se těší čím dál větší oblibě. V roce 2012 obsadil praţský kraj opět první místo, tentokrát s celými 55 % z celkového počtu návštěvníků památek UNESCO v České republice. Pro představu - čísly se dostáváme skoro ke dvěma milionům lidí. Výsledky návštěvnosti se nemusí stydět ani kraj jihočeský spolu s krajem jihomoravským a středočeským. Zde se návštěvnost pohybovala kolem 10 %. Opět mírně vyšší návštěvnost oproti zbývajícím krajům je stejně jako v předchozím roce v olomouckém kraji. Srovnatelný je opět zlínský kraj a kraj vysočina se 4 %. Poslední příčku opět obsadil pardubický kraj s 1 %. 44

4.3 Kvantitativní průzkum a jeho průběh Kvantitativní průzkum byl proveden formou dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření je technika sběru dat, kdy jsou potřebné informace od zkoumaných osob získávány prostřednictvím předem sepsaných otázek. Na rozdíl např. od rozhovoru má respondent moţnost si své odpovědi více rozmyslet. Pro dotazník byly zvoleny uzavřené i otevřené otázky. Dotazníkové šetření probíhalo v měsících červenec – srpen 2013. Dotazník byl rozeslán pomocí sociálních sítí a také e-mailem. Dotazník byl k vyplnění volně také na serveru www.vyplnto.cz . Dotazník vyplnilo 323 respondentů, tj. návratnost 71 % .

4.4 Analýza dotazníkového šetření Otázka č. 1: Zkratka UNESCO znamená? Tabulka č. 2 Co znamená zkratka UNESCO?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

129

39,94

120

37,15

74

22,91

Světová organizace cestovního ruchu a památek Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu Světová organizace pro výchovu, vědu a kulturu Zdroj: vlastní práce

Z výše uvedené tabulky vidíme, ţe na otázku „Co znamená zkratka UNESCO“ odpovědělo více neţ 60 % respondentů bohuţel chybně. Pouze méně neţ 40 % odpovídalo správně. Pomocí této otázky bylo zjišťováno povědomí o organizaci UNESCO. Předpokladem tedy je, ţe většina respondentů nemá ponětí o samotné organizaci a jejích činnostech.

45

Otázka č. 2: Kolik kulturních památek má ČR zapsaných na seznamu UNESCO? Tabulka č. 3 Kolik památek má ČR zapsaných na seznamu UNESCO?

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

12

233

72,14

14

67

20,74

10

23

7,12

Odpověď


Na základě otázky č. 2 je zřejmé, ţe převáţná většina všech respondentů, tedy 72 %, má alespoň přehled o počtu památek UNESCO na našem území. Přesto necelá 1/3 respondentů nemá povědomí ani o tom, kolik významných památek UNESCO leţí v České republice, coţ je přinejmenším překvapující. Otázka č. 3: Navštívili jste některou památku zapsanou na seznamu UNESCO? (jedna či více odpovědí) Graf č. 3 Porovnání návštěvnosti památek UNESCO dle respondentů

200 180

Praha 189

Počet návštěvníků

160 140 120

Lednice 168

Telč

153

Český Krumlov

132

Třebíč

100

80 60 40 20

Kroměříž

96

Olomouc

72

Krutná Hora

52 50 49 45 41

Žďár n. Sázavou 23

0

Litomyšl Brno Holašovice

Město


46

Na základě otázky číslo tři respondenti odpovídali, jakou památku jiţ dříve navštívili. Ze vzorku respondentů jich nejvíce navštívilo památky v Praze, v Telči a v LednickoValtickém areálu a také v Českém Krumlově. Poměrně vyšší počet dotázaných také uváděl památky v Třebíči. Srovnatelné odpovědi měli památky zbývající, viz graf. Nízký počet respondentů, tj. 39 odpovědělo, ţe památku UNESCO nikdy nenavštívilo. Otázka č. 4: Plánujete navštívit některou památku UNESCO v budoucnu? (jedna či více odpovědí) Tabulka č. 4 Plánujete navštívit některou památku UNESCO v budoucnu?

Absolutní četnost

Odpověď

(počet)

(V %)

Brno – Vila Tugendhat

103

31,89


85

26,32

Český Krumlov – historické centrum

69

21,36

Kroměříţ – zámek a zahrady

67

20,74

Telč – historické centrum

61

18,89

57

17,65

Litomyšl – zámek a zahrady

54

16,72

Třebíč – Ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa

52

16,1

Praha – historické centrum

48

14,86

Holašovice – vesnická rezervace

43

13,31

38

11,76

Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice

34

10,53

Ne, neplánuji

50

15,48

Kutná Hora – centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie

Ţďár n. Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře


Na základě otázky č. 5 vidíme, ţe největší zájem v budoucnu by mohl být o památku v Brně – vilu Tugendhat. Její návštěvu plánuje celkem 103 respondentů. Největší zájem můţe být vyvolán tím, ţe památka byla v letech 2010 – 2012 veřejnosti uzavřena z důvodu 47

rekonstrukce. Poměrně vysoký zájem mají respondenti také o Lednicko-Valtický areál, tam by zavítalo nejraději v budoucnu celkem 85 respondentů. Podobný zájem také vidíme o památky UNESCO v Českém Krumlově, Kroměříţi, Telči, v Kutné Hoře a v Třebíči. Do těchto měst by zavítalo více neţ 50 respondentů. Malý zájem byl překvapivě o Prahu, dále o vesnickou rezervaci Holašovice, Ţďár n. Sázavou a o Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Poměrně vysoký počet respondentů, celkem 50, odpověděl, ţe neplánuje v budoucnu navštívit ţádnou památku UNESCO. Otázka č. 5: Líbila se vám některá památka UNESCO natolik, že byste ji navštívili znovu? Tabulka č. 5 Líbila se vám některá památka UNESCO natolik, ţe byste ji znovu navštívili?

Absolutní

Relativní

četnost

četnost

(počet)

(v %)

Brno

28

8,7


160

49,69

Český Krumlov

111

34,37

Kroměříţ

47

14,6

Telč

101

31,37

Kutná Hora

44

13,66

Litomyšl

29

9,01

Třebíč

53

16,46

Praha

138

42,86

Holašovice

12

3,73

Ţďár n. Sázavou

28

8,7

Olomouc

33

10,25

Nikdy jsem ţádnou památku UNESCO nenavštívil

18

5,59

Ne, znovu bych uţ ţádnou nenavštívil

15

4,66

Odpověď


Také pomocí této otázky byl zjišťován zájem o jednotlivé památky. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, ţe se jim nejvíce líbily památky v Lednicko-Valtickém areálu, v Českém 48

Krumlově, v Telči a v Praze, tedy navštívili by památky UNESCO v těchto městech znovu. Pro kaţdou z památek hlasovalo více neţ 100 respondentů. Dalšími zajímavými místy pro respondenty byla Kroměříţ, Kutná Hora a Třebíč, sem by znovu zavítalo kolem 50 respondentů. 33 dotazovaných odpovědělo záporně, tedy buď ţe nikdy ţádnou památku UNESCO nenavštívili, nebo ţe by nikdy znovu ţádnou nenavštívili. Otázka č. 6: Volíte návštěvu dané památky z důvodu, že je zapsaná na seznamu UNESCO? Tabulka č. 6 Volíte návštěvu dané památky z důvodu, ţe je zapsaná na seznamu UNESCO?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

279

86,38

39

12,07

5

1,55

Ne, nerozlišuji, zda je památka zapsaná na seznamu UNESCO nebo zda se jedná o jinou zajímavou památku Ano, zajímá mě, zda si památka zaslouţí být zapsána na seznamu UNESCO Nenavštěvuji památky vůbec, nezajímá mě to Zdroj: vlastní práce

Pomocí otázky číslo 6 bylo zjišťováno, jak moc návštěvnost památky ovlivňuje fakt, ţe je zapsaná na seznam UNESCO. Velmi překvapující byl výsledek, z kterého vyplynulo, ţe více neţ 85 % respondentů nezáleţí na tom, zda se jedná o památku UNESCO nebo o běţnou památku České republiky. Méně neţ 2 % respondentů dokonce uvedlo, ţe památky nenavštěvuje, protoţe je dané památky nezajímají.

49

Otázka č. 7: V případě že jste navštívili památku UNESCO, navštívili jste díky tomu i jinou zajímavost v okolí? Na základě této otázky vyplynulo, ţe dotázaní se kromě památky UNESCO v regionu zajímají i o další památky a zajímavosti v okolí, takto odpovědělo celkem 284, tedy 87,9 % respondentů. Pouhých 39, tj. 12,1 %, vyjelo do daného regionu pouze z důvodu návštěvy dané památky UNESCO. Otázka č. 8: Která památka na seznamu UNESCO vám přijde nezajímavější (vás nejvíce zaujala? Tabulka č. 7 Která památka na seznamu UNESCO vás nejvíce zaujala?

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)


85

26,32

Praha

70

21,67

Český Krumlov

50

15,48

Třebíč

22

6,81

Telč

22

6,81

Brno

20

6,19

Kutná Hora

15

4,64

Kroměříţ

14

4,33

Holašovice

10

3,1

Ţďár n. Sázavou

9

2,79

Olomouc

3

0,93

Litomyšl

3

0,93

Odpověď


Dle dotazníkového šetření nejvíce respondentů zaujala památka Lednicko-Valtický areál, pro tuto památku hlasovalo celkem 85 lidí. Těsně za ní se umístila Praha, která bezesporu patří k nejnavštěvovanějším památkám kaţdoročně. Větší počet respondentů zaujal také Český Krumlov, ten je nejzajímavější pro celých 50 respondentů. Méně neţ deset odpovědí

50

a tedy i jako nejméně zajímavé památky UNESCO ohodnotili respondenti památku ve Ţďáře n. Sázavou, v Olomouci a v Litomyšli. Otázka č. 9: V případě že jste navštívili památku UNESCO, využili jste také ubytovacích služeb v okolí? Tabulka č. 8 Vyuţíváte ubytovacích sluţeb při příleţitosti návštěvy památky UNESCO?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

171

52,94

134

41,49

18

5,57

Ne, jezdím zásadně na jednodenní výlety za památkami UNESCO Ano, vyuţil jsem sluţeb blízkého hotelu či penzionu Ne, odmítám váţit delší cestu kvůli památkám UNESCO Zdroj: vlastní práce

Prostřednictvím otázky č. 10 bylo zjištěno, jak respondenti vyuţívají doplňkové sluţby, v tomto případě ubytovací. Z otázky číslo deset jasně vyplývá, ţe většina respondentů při návštěvách památek nevyuţívá blízkých ubytování. Více neţ polovina jich jezdí pouze na jednodenní výlety, 18 respondentů dokonce odpovědělo, ţe odmítají váţit delší cestu s ubytováním kvůli památkám UNESCO. Nemalá část však odpověděla, ţe ubytovacích sluţeb v okolí vyuţívají, celkem tak odpovědělo 134 respondentů.

51

Otázka č. 10: V případě že jste navštívili památku UNESCO, využili jste také stravovacích zařízení? Tabulka č. 9 Vyuţíváte stravovacích sluţeb při příleţitosti návštěvy památky UNESCO?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

271

83,9

35

10,84

17

5,26

Ano, vyuţil jsem nabídky blízké hospůdky či restaurace Ne, jídlo si vozím převáţně připravené z domu Ano, vyuţil jsem nabídky rychlého občerstvení ze stánku či fastfoodu Zdroj: vlastní práce

Prostřednictvím otázky č. 10 bylo zjištěno, jak respondenti vyuţívají doplňkové sluţby, v tomto případě stravovací. 271 odpovídajících, tedy více neţ 80 %, upřednostňuje a vyuţívá nabídky občerstvení v restauraci či hospůdce. Dle odpovědí dále vyplynulo, ţe se najdou i tací, kteří si pečlivě připravují svačiny z domu, a tím pádem také v tomto případě šetří finance, takto odpovědělo celkem 35 respondentů. Kolem 5 % dotazovaných odpovídalo, ţe vyuţívají nabídky rychlého občerstvení. Otázka č. 11: Domníváte se, že zapsání památky na seznam UNESCO může mít nějaké zápory? (odpověď vlastními slovy, nepovinná otázka) Na otázku, zda se respondenti domnívají, ţe zápis na seznam UNESCO můţe mít i nějaké zápory, odpovědělo celých 90 dotazujících, tj. 52,6 %, ţe si nemyslí, ţe by tento proces měl pro samotnou památku nějaká negativa. Odpovědi byly v podstatě vyrovnány. 81, tedy 47,4 %, respondentů odpovědělo, ţe si myslí, ţe zápory vznikají. Jako nejčastější zápor uvedli masovost turistů do dané oblasti a zvýšení vstupného. Jako negativní dopad pro samou památku uváděli zvýšení administrativy a to, ţe se památka musí řídit zásadami organizace UNESCO.

52

Otázka č. 12: Má podle vás nějaké klady památka zapsaná na seznamu UNESCO? (odpověď vlastními slovy, nepovinná otázka) Dle pouhých 17 respondentů, coţ činí 8,9 % odpovídajících, nezíská památka zápisem na seznam UNESCO ţádné výhody a klady. Dalších 173 respondentů, tedy celých 91,1 %, však odpovědělo, ţe je prokazatelně kladné, pokud je památka zapsaná na seznam UNESCO. Mezi nejčastějšími klady bylo uváděno zviditelnění dané oblasti, atraktivita místa a větší zájem médií a veřejnosti. Dále bylo uváděno, ţe je o takovouto památku lépe pečováno a musí být pravidelně udrţovaná. Jako klad převáţné mnoţství respondentů uvádělo příjem dotací z různých organizací a také vyšší cestovní ruch a tím pádem vyšší ekonomický přínos dané památce a kraji. Otázka č. 13: Přitahovala by památka UNESCO vaši pozornost více v případě, že by se zde konaly různé společenské a kulturní akce? (herecká představení, koncerty, apod.)? Prostřednictvím otázky č. 13 bylo zjištěno, zda je výhodné pořádat různé akce pro návštěvníky památek UNESCO a zda různé akce zvyšují jejich pozornost a ovlivňují jejich návštěvnost. Celkem 207 respondentů, coţ je 64,1 %, odpovědělo, ţe kulturní nebo společenská akce pořádaná na památce UNESCO nezvýší jejich zájem o návštěvu. Poměrně velká skupina, celkem 35,1 % dotázaných, však také odpověděla, ţe toto by jejich rozhodnutí ovlivnilo. Mezi zmiňovanými akcemi byly koncerty, výstavy, jarmarky nebo například ohňostroje.

53

Otázka č. 14: Je podle vás lépe pečováno o památky UNESCO na našem území více než o jiné památky? Tabulka č. 10 Je podle vás lépe pečováno o památky UNESCO neţ o jiné památky?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

171

52,94

121

37,46

31

9,6

Ano, dle mého názoru jsou památky UNESCO zachovány a je o ně lépe pečováno neţ o ostatní památky Nemám celkově přehled o tom, jak je pečováno o památky Ne, připadají mi některé moţná aţ zanedbané, rozhodně by stát měl věnovat část financí na jejich rekonstrukci Zdroj: vlastní práce

Mírná nadpoloviční většina si myslí, ţe o památky UNESCO je lépe pečováno neţ o ostatní památky na našem území a ţe jsou zachované, takto odpovídalo 52,9 % dotázaných. Další velká část respondentů, tj. 37,5 %, odpovědělo, ţe nemá vůbec přehled o tom, jak je o památky na našem území pečováno. Zbývajících 9,6 % dotazovaných bylo negativních, tzn. ţe jim některé památky UNESCO připadají zanedbané a jsou toho názoru, ţe stát by měl financovat jejich rekonstrukci.

54

Otázka č. 15: Domníváte se, že jsou památky UNESCO dobře propagované (že je má širší veřejnost dostatečně v povědomí)? Tabulka č. 11 Jsou památky UNESCO dobře propagované?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

168

52,01

126

39,01

29

8,89

Myslím si, ţe památky UNESCO mají u nás stejně malou propagaci jako ostatní památky Ano, podle mě je všude dostatek informací a propagace památek UNESCO Jsem toho názoru, ţe památky UNESCO nejsou vůbec propagované a potřebovaly by v tomto ohledu mnohem větší péči Zdroj: vlastní práce

Na základě této otázky jsem zjistila, ţe více neţ 60 % dotázaných, tedy celkem 197 respondentů si myslí, ţe památky UNESCO u nás nemají ţádnou propagaci a měla by jim v této oblasti být věnována větší péče nebo ţe jsou propagované minimálně stejně jako ostatní památky na území České republiky. Naopak 126 dotázaných, tedy menší polovina, si myslí, ţe je všude dostatek informací a památky jsou propagované dostatečně. Otázka č. 16: Jaké kroky by se měly podniknout, aby se o památkách UNESCO více vědělo? Graf č. 4 návrhy na zvýšení povědomí o památce UNESCO

Počet odpovědí

250 200

198

Internet

150 100 50

Billboardy

82 17

Reklama je dostačující

34

Ostatní

0 Odpověď Návrh


55

Z otázky vyplývá, ţe drtivá většina respondentů si myslí, ţe by se památky UNESCO měly více propagovat na internetu, takto odpovědělo celkem 59,8 % dotázaných. 24,8 % odpovídajících by zavedlo reklamu pro změnu na billboardy u silnic. Dalšími návrhy byla reklama v televizi a v rádiu, dále reklama v tisku a kulturní akce, prostřednictvím nichţ se návštěvníci seznámí s památkou, pro tyhle moţnosti bylo 10,3 % odpovídajících. Pouhých 5,1 % povaţuje v tuto chvíli propagaci památek UNESCO za dostačující. Otázka č. 17: Rozhodli jste se někdy nenavštívit památku UNESCO jen kvůli tomu, že v okolí není další zajímavé místo nebo jsou nedostatečné ostatní služby (gastronomie, ubytování, špatná dostupnost jak autem, tak např. veřejnou dopravou)? Tabulka č. 12 Rozhodli jste se nenavštívit památku UNESCO kvůli nedostatečným ostatním sluţbám v okolí či z důvodu, ţe není v okolí další zajímavé místo?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

243

75,23

52

16,1

28

8,67

Neřeším, zda jsou v okolí kvalitní sluţby či další památky. Jde mi pouze o návštěvu dané památky UNESCO Ano, vadilo mi, ţe v okolí není další zajímavé kulturní zařízení a tudíţ nemá smysl váţit delší cestu Ano, podle mě bylo v okolí nedostatek ubytovacího a stravovacího zařízení Zdroj: vlastní práce

Na základě této bylo zjišťováno, jak návštěvníky památek UNESCO ovlivňuje okolí daného regionu a jeho sluţby. Celkem 243 respondentů odpovědělo, ţe zásadně neřeší další památky v okolí nebo ubytovací, stravovací sluţby nebo dostupnost, jedou za konkrétním cílem. Zbývajících 80 respondentů uvádí, ţe je sluţby v okolí ovlivňují. Celkem 52 odpovědělo, ţe nemá smysl váţit delší cestu za památkou UNESO, pokud není v okolí další zajímavé kulturní zařízení. Dalším 28 respondentům vadil nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení v okolí.

56

Otázka č. 18: Domníváte se, že se zapsání památky na seznam UNESCO odrazilo v ceně vstupného? Tabulka č. 13 Domníváte se, ţe se zapsání památky na seznam UNESCO odrazilo ve vstupném?

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

123

38,08

Ne, vstupné je adekvátní

107

33,13

Ano, ceny jsou zbytečně příliš vysoké

93

28,79

Odpověď Nemám přehled o cenách vstupného památek UNESCO a jiných kulturních zařízení


Na základě otázky č. 18 odpovídali respondenti na to, jaký mají názor na ceny vstupů památek UNESCO. Zde byly odpovědi vyrovnané. Celkem 123 respondentů nemá přehled o cenách vstupů na jednotlivé památky, dalších 107 respondentů usuzuje, ţe cena vstupného je adekvátní a 93 dotázaných si naopak myslí, ţe ceny jsou příliš vysoké. Otázka č. 19: Domníváte se, že zapsáním památky na seznam UNESCO, se zvýšila návštěvnost zahraničních turistů v ČR? Tabulka č. 14 Zvýšila se návštěvnost zahraničních turistů do ČR zapsáním památek na seznam UNESCO?

Odpověď Ano, myslím si, ţe díky památkám UNESCO je do ČR větší přísun zahraničních turistů Nevím, nemám o něčem takovém přehled a nezajímá mě to Ne, vyšší přísun zahraničních turistů k nám je i bez památek UNESCO Zdroj: vlastní práce

57

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

221

68,42

51

15,79

51

15,79

Zde měli dotazovaní odpovídat na otázku, jak podle nich památky UNESCO ovlivňují přísun zahraničních turistů do České republiky. Z odpovědí je zřejmé, ţe respondenti vidí jako hlavní důvod zvýšení počtu zahraničních turistů to, ţe byly některé památky zapsány na seznam UNESCO, takto odpovědělo celých 221 dotázaných, tzn. naprostá většina z nich. Zbývající respondenti se rozdělili na dvě poloviny, z nichţ jedna polovina nemá o něčem takovém přehled a druhá se domnívá, ţe zvýšený přísun zahraničních turistů zapřičiňují i jiné skutečnosti neţ památky UNESCO. Otázka č. 20: Vaše pohlaví? Poměr respondentů byl následující: 245 ţen a 78 muţů. Na otázky tedy odpovídalo 78,9 % ţen a 24,1 % muţů. Otázka č. 21: Jaký je váš věk? Respondentů do 30 let bylo celkem 224. Celkem 92 respondentů bylo ve věku mezi 31 aţ 51 lety. V rozmezí 51 let aţ 65 let byli čtyři respondenti a třem odpovídajícím bylo nad 65 let. Otázka č. 22: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Dosaţené vzdělání respondentů bylo rozloţeno následujícím způsobem: Střední školu s maturitou mělo 162 odpovídajících, 108 odpovědělo, ţe má vysokou školu. Dalších 23 z celku mělo vyšší odbornou školu a střední odborné učiliště zakončené výučním listem a základní vzdělání mělo po 15 respondentech.

58

Otázka č. 23: Z jakého kraje pocházíte? Tabulka č. 15 Z jakého kraje pocházíte?

Absolutní četnost

Relativní četnost

(počet)

(v %)

Jihomoravský kraj

118

36,53

Kraj Vysočina

70

21,67

Hlavní město Praha

33

10,22

Moravskoslezský kraj

20

6,19

Jihočeský kraj

14

4,33

Středočeský kraj

12

3,72

Olomoucký kraj

11

3,41

Zlínský kraj

11

3,41

Ústecký kraj

10

3,1

Královéhradecký kraj

9

2,79

Pardubický kraj

8

2,48

Liberecký kraj

5

1,55

Plzeňský kraj

1

0,31

Karlovarský kraj

1

0,31

Odpověď


59

4.5 Doporučení danému regionu pro zvýšení kvality cestovního ruchu Výsledky dotazníkového šetření poukázaly na to, ţe značka UNESCO je pro samotné památky jistým přínosem a dává jim punc kvality, nicméně z odpovědí vyplývá, ţe ani záštita organizace UNESCO nezajišťuje 100 % atraktivitu a návštěvnost. Důleţitá je i samotná propagace památky a předávání informací veřejnosti o konaných akcích. Na následujících řádcích budou navrhnuta moţná řešení pro zvýšení návštěvnosti regionu Vysočina a tedy i památek UNESCO, které se zde nachází. Pro názornost budeme pouţívat údaje regionu Vysočina v roce 2012. 

Protoţe zhruba jedna třetina vzorku respondentů odpovídala, ţe jim cena vstupu památky připadá příliš vysoká, ale ceny není moţné nereálně sníţit na minimum, navrhovala bych ceny vstupů ještě cca o 5,-Kč zvýšit a ke kaţdé vstupence dát drobnou pozornost ZDARMA, coţ by mohlo změnit návštěvníkův pohled na cenu. V úvahu by připadala pohlednice, placka či například přívěsek konkrétní památky UNESCO (současné finanční zhodnocení návštěvnosti památek UNESCO na Vysočině nalezneme na straně 63). Pohlednice = 5,- Kč Placka = 7,50 Kč 134 977 (návštěvníků památek v r. 2012) : 2 = 67 488 * 5 = 337 440,- Kč 134 977 (návštěvníků památek v r. 2012) : 2 = 67 499 * 7,5 = 506 160,- Kč Pokud bychom tedy uvaţovali, ţe památky v kraji Vysočina nakoupí pro polovinu návštěvníků placky a pro polovinu pohlednice, utratí celkem 843 600,- Kč za dárky zdarma při současném stavu cen vstupného. Nicméně pokud navýší vstupné o navrhovaných 5,- Kč, výdaje by činily pouhých 168 715,- Kč a příjmy ze vstupného by zůstaly stejné.

60



Někteří návštěvníci uvádí, ţe by jejich zájem o památku UNESCO nezvýšila pořádaná akce, nicméně najde se i poměrně velká část těch, kteří by akci spojenou s poznáním kulturní památky uvítali. Mezi navrhovanými akcemi byli: o ohňostroje o jarmarky o koncerty o výstavy o divadelní představení Po bliţším zkoumání a ověřování jsem zjistila, ţe většina z výše uvedených akcí pořádané jsou, nicméně opět zde hraje velkou roli propagace, které se budu věnovat v další části.

 Dalším doporučením by byla např. sleva na ubytování v jednom či dvou nejbliţších kvalitních penzionech. Památka by na svých webových stránkách nabízela moţnost ubytování v konkrétním penzionu, informace by také byly vyvěšeny na pokladně dané památky. Ubytování by bylo např. s 15 % slevou. Jako odměnu by penzion vyplácel památce určitou provizi za ubytované zákazníky. 40 % respondentů uvedlo, ţe vyuţívá ubytovacích sluţeb v okolí památky. Průměrná cena ubytování na Vysočině/os se pohybuje kolem 450,-Kč. Pokud bychom tedy uvaţovali, ţe by návštěvníci památky měli ubytování v konkrétním penzionu s 15 % slevou a penzion by vyplácel 10 % provizi dané památce, byla by situace následující: 53 991 (osob) * 450 = 24 295 950,- Kč sleva na ubytování

24 295 950 * 0,15 = 3 644 392,- Kč

provize památce

24 295 950 * 0,10 = 2 429 595,- Kč

V tomto případě by tedy vydělával jak konkrétní penzion, který by měl vyšší počet ubytování, protoţe by byl zvýhodněn oproti jiným penzionům, tak by vydělávala také památka UNESCO, která by dostávala provize od konkrétního penzionu.  Negativní výsledek z dotazníkového šetření vyšel u propagace památek UNESCO. Také jsem zjistila, ţe přestoţe památky UNESCO pořádají nespočet zajímavých 61

kulturních akcí, veřejnost není informována o jejich angaţovanosti. Nejvíce pozornosti je tedy zapotřebí věnovat této oblasti. Region Vysočina má celkově poměrně vysokou návštěvnost, ovšem pořád niţší oproti ostatním krajům, např. jihomoravskému či jihočeskému. Nejmenší zájem je potom o památku ve Ţďáře nad Sázavou. Moţnými řešeními tedy jsou: o

Oslovení potencionálních návštěvníků e-mailem. V tomto případě bych viděla za ţádoucí rozeslat nabídky na veškeré základní a střední školy v České republice. Jednalo by se o nabídku prohlídky památky UNESCO spojenou s výkladem a důleţitými informacemi jak o konkrétní památce, tak o organizaci UNESCO a o daném regionu. Zvýšila by se tedy nejen návštěvnost památek, ale také znalosti dospívajících o této problematice

o

Dalším, jistě velice přínosným návrhem, je rozšířit památky UNESCO přes sociální sítě. V dnešní době internetu, moderní technologie a sociálních sítí není moţné zaostávat v této oblasti. Nejenţe při hledání na sociální síti Facebook jsem nenašla ţádné odpovídající stránky památek UNESCO, nenašla jsem ani pozvánky na pořádané akce. Proto bych tedy doporučovala, aby vznikla stránka památek UNESCO na sociální síti, kde by byly uvedeny veškeré důleţité a zajímavé informace pro návštěvníka. Dále aby byly vytvářeny na této síti tzv. pozvánky a rozesílány náhodně uţivatelům. V tomto případě je zaručená masovost, tedy to ţe se pozvánka rozšíří do všech koutů České republiky a zvýší se kaţdopádně počet potencionálních návštěvníků.

Shora uvedená doporučení spojuje minimum nákladů. Kromě nákupu pohlednic a placek by povětšinou památka investovala pouze čas a práci navíc. Výše uvedené návrhy však mohou být velice účinné a přínosné. Další návrhy a doporučení budou finančně náročnější, nicméně i tady je předpokladem příliv nových návštěvníků a zájemců o památku i samotný kraj. Nejprve se však podívejme na finanční zhodnocení návštěvnosti památek a tedy na to, kolik ročně přinesou zájemci o památky UNESCO do kraje. Pro názornost si prezentujeme opět návštěvníky regionu Vysočina v roce 2012.

62

Tabulka č. 16 Finanční zhodnocení návštěvnosti památek v r. 2012

Počet návštěvníků

Cena/osoba

Celkem v Kč/rok

Třebíč

38 806

180,-

6 985 080,-

Telč

68 904

170,-

11 713 680,-

Žďár n. Sázavou

27 267

120,-

3 272 040,-


Jak vyplývá z tabulky, roční příjem kraje a památek UNESCO díky návštěvnosti památek není malý. Pokud bereme v úvahu navíc to, ţe 40 % respondentů odpovědělo, ţe vyuţívá také ubytování, pak se nám k výše uvedeným částkám přičte také 53 991 (40 % návštěvníků památek v r. 2012) * 450 (průměrná cena ubytování na Vysočině/os) = 24 295 950 ,-Kč. Nebereme v úvahu další aspekty, jako zakoupené suvenýry, případně potraviny a občerstvení. Nejvíce respondentů odpovědělo na otázku:“ Jak by zvýšily propagaci památky UNESCO“ buď větším mnoţstvím reklamy na internetu, nebo vyuţitím billboardů u silnic. Obě varianty jsem tedy zohlednila: 

reklama na internetu ( Seznam.cz)

Hlavní stránka Seznam.cz je nejnavštěvovanější stránkou na českém internetu. Její návštěvnost je cca 4,9 milionu uţivatelů za měsíc. Nejsilněji jsou zastoupeni uţivatelé ve věkové skupině 25 – 34 let. Navrhovaná reklama by probíhala po dobu jednoho týdne zobrazením na hlavní stránce www.seznam.cz . Odhadovaný počet oslovených uţivatelů je 1 800 000. Náklad činí 496 000,- Kč. 

reklama na billboardu

Billboardy byly zmiňované na druhém místě v návrzích na zvýšení povědomí o památkách UNESCO. Nyní si vyčísleme, jaký by byl roční náklad na vyuţití této sluţby:

63

Dle zjištěných informací stojí měsíční pronájem billboardu v oblasti města Třebíč průměrně 5000,- Kč. V okolí města Telč činí měsíční pronájem 6000,- Kč a v okolí Ţďáru nad Sázavou dokonce 8000,- Kč měsíčně. Roční náklady by tedy vznikly tyto: 5000 + 6000 + 8000 = 19 000,-Kč * 12 = 228 000,- Kč/rok. Celkové náklady na propagaci za rok by tedy činily 724 000,- Kč. V případě ţe by spolupracoval kraj s konkrétními památkami UNESCO a za pomoci různých dotací a grantů, mohli by společně dosáhnout velice efektivní návštěvnosti a příjmu peněz do svých pokladen.

64

5 Závěr Po zpracování teoretické části pomocí odborné literatury byl proveden kvantitativní průzkum formou dotazníkového šetření na téma:“ Vliv památek UNESCO na cestovní ruch daného regionu.“ Vybraným regionem byl kraj Vysočina. Dotazníkové šetření probíhalo v měsících červenec a srpen 2013 a zodpovědělo jej 323 osob. Dotazník byl sestaven pomocí webové stránky www.vyplnto.cz, tvořily jej otázky uzavřené i otevřené, a byl rozeslán e-mailem a pomocí sociální sítě Facebook. Získané informace byly ve výsledku zpracovány do grafů a tabulek a zanalyzovány. V praktické části bakalářské práce bylo nejprve představeno všech 12 hmotných památek UNESCO a také čtyři nehmotné, které má Česká republika zapsané na UNESCO seznamu., tzn. ţe se čtenář mohl dočíst to, v kterém roce byla památka na seznam zapsána, jaká splnila kritéria zápisu a čím je zajímavá. Poté jiţ byla část věnována tomu, jaké jsou klady a zápory zařazení turistických atraktivit na seznam UNESCO. Klady a zápory památek UNESCO byly rozlišeny ze dvou pohledů. Prvním pohledem byl pohled kompetentních osob, které mají přímo co dočinění s danou památkou, druhý pohled byl laický, tedy pohled veřejnosti. Obě skupiny dotázaných se jednoznačně shodly v tom, ţe zápis je převáţně pozitivní. Jako nejvýznamnější klad uváděli zviditelnění dané oblasti a památky u nás i v zahraničí, je to určitá prestiţ a atraktivita města, která zapříčiní zvýšení cestovního ruchu. Dalšími zmiňovanými klady byl příjem dotací a grantů a s tím související také lepší péče o památky. Nesporným kladem bylo také uváděné zlepšení podmínek pro aktivní občany, tedy podnikatele, zvýšení jejich trţeb a vznik nových pracovních míst. Také na záporech se obě skupiny shodly. Masovost turistů je nejen kladem, ale samozřejmě i záporem, protoţe znamená určité omezení místních obyvatel. Dalším shodně uváděným záporem bylo zvýšení administrativní zátěţe pro památku UNESCO. Návštěvníci pak jako zápor uvedli také zvýšení cen vstupného. Dílčím cílem bakalářské práce bylo porovnání památek dle vybraných kritérií, kde kritérii rozumíme především návštěvnost památek. Návštěvnost památek v kraji vysočina nepatří ve srovnání s celou Českou republikou k nejniţší, nicméně např. oproti krajům jihočeský či jihomoravský je stále co zlepšovat. Největší oblibu si získaly památky jednoznačně v Praze, dále v Lednicko-Valtickém areálu, v Kutné Hoře, v Českém Krumlově a v Telči.

65

Na základě zjištěných informací byla navrhnuta některá opatření pro zvýšení informovanosti návštěvníků památek UNESCO a pro zvýšení návštěvnosti památek v kraji Vysočina. Protoţe cena vstupů památek některým respondentům přišla příliš vysoká, bylo památkám doporučeno dávat ke kaţdé vstupence drobnou pozornost ZDARMA. Paralelně by však došlo k mírnému nárůstu cen vstupů, coţ by ve finále finančně památku příliš nepoškodilo (celkem 168 715,- Kč/rok), a zároveň by mohlo dojít ke změně pohledů návštěvníků na ceny vstupů. Mezi další návrhy patřila např. spolupráce s blízkým penzionem, kdy památka by svým návštěvníkům doporučovala ubytování se slevou a na jako odměnu by navíc inkasovala od penzionu provize za ubytované zákazníky. Největší pozornost byla však věnována propagaci památek UNESCO a propagaci kulturních a společenských akcí zde pořádaných, protoţe tato oblast nejvíce ovlivňuje návštěvnost památek. Doporučením bylo oslovit e-mailovou cestou přímo potencionální návštěvníky, tedy základní a střední školy, s nabídkou, a dále více rozšířit památky a pořádané akce přes sociální sítě, kde je zaručena masovost. V neposlední řadě by byla významná také propagace přes reklamu na portále Seznam.cz a přes billboardy v celkové výši 724 000,Kč/rok.

66

6 Seznam použité literatury Odborná literatura BERANOVÁ, Věra. Cestovní ruch a kulturní dědictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2011, 124 s. ISBN 978-80-254-9537-7 DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2010, 200 s. ISBN 978-80-7373-079-6 FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7 HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ediční oddělení VŠE Praha., 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4 HEŘMANOVÁ, Eva; CHROMÝ, Pavel. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357339-3 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. 2. přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-80-245-1569-4 KIRÁLÓVÁ, Alţběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha 4: EKOPRESS,s.r.o., 2003.173 s. ISBN 80-86119-56-4 KRULOVÁ, Jitka. Cestovní ruch. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2013. ISBN 978-80-87314-32-6 KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009, 199 s. Odborné a metodické publikace, sv. 37. ISBN 978-808-7104-521 NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer ČR, 2011.204 s. ISBN 978-80-7357-673-8 NOVÁČIK, Kamil; SVOBODA, Petr; BLAHOVÁ, Stanislava. Památky ve 21. století: jejich význam, využití, obnova a ochrana. Brno: Občanské sdruţení Pomněnka a Historicko-Astronomická Spoločnosť v nakl. Mravenec, 2010, 181 s. ISBN 978-80-8699499-4

67

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. upr. vyd. Praha: Idea servis, 2007, 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3.vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286 TEPLÝ, Libor. České dědictví: památky v České republice zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO = Czech heritage : UNESCO world cultural and natural heritage sites in the Czech Republic. Vyd. 1. Brno: FOTEP, 2008, 281 s. ISBN 978-80-86871-13-4 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2

Elektronické časopisecké články C.O.T. business. OSN schválila satelitní účet cestovního ruchu [online]. 2000, č. 6 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_06/6_trend_1.htm S Michaelou Severovou o památkách ze seznamu UNESCO. Respekt [online]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/rozhovory/c1-37771460-s-michaelou-severovou-o-pamatkach-zeseznamu-unesco

Zákony Zákon č. 159/1991 Sb. Sdělení o sjednání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví

Ostatní zdroje UNESCO. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/UNESCO#Historie NASKU, Petr. Ochrana kulturních památek. Brno, 2005. Dostupné z: http://theses.cz/vyhledavani/?search=nasku+petr. Czechtourism: Dostupné z: http://www.czechtourism.cz

68

UNESCO: Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/unesco/about-us/who-weare/history České dědictví UNESCO. Dvanáct českých divů světa. Dostupné z:http://www.unescoczech.cz Světové dědictví. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD Procedura zapisování památek na Seznam světového dědictví UNESCO. In: Ministerstvo kultury [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/dotazy/procedurazapisovani-pamatek-na-seznam-svetoveho-dedictvi-unesco-138338/tmplid-228 Unesco club. Památky Unesco. Dostupné z:http://www.unescoclub.cz/index.php?menu=6leva&stranka=pamatky_unesco.php&spite m=315 ČERŇANSKÝ, Martin. Hmotné a nehmotné dědictví UNESCO: Přírodní, kulturní a smíšené památky, mistrovská díla. [online]. Dostupné z: http://www.lidovaarchitektura.cz/ochrana-pamatky/unesco/unesco-svetove dedictvi.htm Kraj Vysočina: Vítejte na Vysočině. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205

7 Seznam grafů, obrázků, tabulek Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost památek na Vysočině v jednotlivých letech .................................. 41 Graf č. 2: Návštěvnost památek v jednotlivých letech – porovnání celá ČR ..................... 42 Graf č. 3: Porovnání návštěvnosti památek UNESCO dle respondentů ............................ 46 Graf č. 4: Návrhy na zvýšení povědomí o památce UNESCO ......................................... 55

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Logo organizace UNESCO ........................................................................ 25 Obrázek č. 2: Památky UNESCO v České republice ........................................................ 32

69

Seznam tabulek Tab. č. 1: Návštěvnost památek v jednotlivých letech – porovnání................................... 43 Tab. č. 2: Co znamená zkratka UNESCO? ....................................................................... 45 Tab. č. 3: Kolik památek má ČR zapsaných na seznamu UNESCO? ................................ 46 Tab. č. 4: Plánujete navštívit některou památku UNESCO v budoucnu? .......................... 47 Tab. č. 5: Líbila se vám některá památka UNESCO natolik, ţe byste ji znovu navštívili? ........................................................................................................................ 48 Tab. č. 6: Volíte návštěvu dané památky z důvodu, ţe je zapsaná na seznamu UNESCO?....................................................................................................................... 49 Tab. č. 7: Která památka na seznamu UNESCO vás nejvíce zaujala? ............................... 50 Tab. č. 8: Vyuţíváte ubytovacích sluţeb při příleţitosti návštěvy památky UNESCO?....................................................................................................................... 51 Tab. č. 9: Vyuţíváte stravovacích sluţeb při příleţitosti návštěvy památky UNESCO?....................................................................................................................... 52 Tab. č. 10: Je podle vás lépe pečováno o památky UNESCO neţ o jiné památky? ........... 54 Tab. č. 11: Jsou památky UNESCO dobře propagované? ................................................. 55 Tab. č. 12: Rozhodli jste se nenavštívit památku UNESCO kvůli nedostatečným ostatním sluţbám v okolí či z důvodu, ţe není v okolí další zajímavé místo? ................... 56 Tab. č. 13: Domníváte se, ţe se zapsání památky na seznam UNESCO odrazilo ve vstupném? ..................................................................................................... 57 Tab. č. 14: Zvýšila se návštěvnost zahraničních turistů do ČR zapsáním památek na seznam UNESCO?........................................................................................ 57 Tab. č. 15: Z jakého kraje pocházíte? ............................................................................... 59 Tab. č. 16: Finanční zhodnocení návštěvnosti památek v r. 2012 ..................................... 63

70

8 Přílohy PŘÍLOHA č. 1 Dotazník (vlastní práce) 1. Zkratka UNESCO znamená: Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu Světová organizace cestovního ruchu a památek Světová organizace pro výchovu, vědu a kulturu 2. Kolik kulturních památek má ČR zapsaných na seznamu UNESCO? 10 12 14 3. Navštívili jste některou památku zapsanou na seznamu UNESCO? Ano. Kterou, které?Napište Ne, ale mám v plánu Ne, památky mě nezajímají 4. Plánujete navštívit některou památku UNESCO v budoucnu? Pokud ano, vyberte (i více moţností) Brno - Vila Tugendhat Český Krumlov, Historické centrum Holašovice - vesnická rezervace Kroměříţ - zahrady a zámek Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Lednicko-Valtický areál Litomyšl - zámek a zámecké zahrady Ţďár n. Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice

Praha, Historické centrum Telč, Historické centrum Třebíč - Ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa Ne, neplánuji 5. Líbila se vám některá památka UNESCO natolik, že byste ji navštívili znovu? Pokud ano, která? Brno - Vila Tugendhat Český Krumlov, Historické centrum Holašovice - vesnická rezervace Kroměříţ - zahrady a zámek Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Lednicko-Valtický areál Litomyšl - zámek a zámecké zahrady Třebíč - Ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa Ne, znovu bych uţ ţádnou nenavštívil Ţďár n. Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice Praha, Historické centrum Telč, Historické centrum Ne, znovu bych uţ ţádnou nenavštívil Nikdy jsem ţádnou památku UNESCO nenavštívil. 6. Volíte návštěvu dané památky z důvodu, že je zapsaná na seznamu UNESCO? Ano, zajímá mě, zda si památka zaslouţí být zapsána na seznamu UNESCO. Ne, nerozlišuji, zda je památka zapsaná na seznamu UNESCO nebo zda se jedná o jinou zajímavou památku. Nenavštěvuji památky vůbec, nezajímá mě to

7. V případě že jste navštívili památku UNESCO, navštívili jste díky tomu i jinou zajímavost v okolí? Ano. Kterou? Navštívil jsem památku UNESCO, ale nebyl to výlet spojený s návštěvou další zajímavosti v okolí. Nikdy jsem památku UNESCO nenavštívil 8. Která památka na seznamu UNESCO vám přijde nejzajímavější (vás nejvíce zaujala)? Brno - Vila Tugendhat Český Krumlov - Historické centrum Holašovice - Vesnická rezervace Kroměříţ - Zahrady a zámek Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Lednicko-valtický areál Praha - Historické centrum Telč - Historické centrum Třebíč - Ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa 9. V případě že jste navštívili památku UNESCO, využili jste také ubytovacích služeb v okolí? Ano, vyuţil jsem sluţeb blízkého hotelu či penzionu. Ne, jezdím zásadně na jednodenní výlety za památkami UNESCO. Ne, odmítám váţit delší cestu kvůli památkám UNESCO. 10. V případě že jste navštívili památku UNESCO, využili jste také stravovacích zařízení? Ano, vyuţil jsem nabídky blízké hospůdky či restaurace. Ano, vyuţil jsem nabídky rychlého občerstvení ze stránku či fastfoodu. Ne, jídlo si vozím převáţně připravené z domu.

11. Domníváte se, že zapsání památky na seznam UNESCO může mít i nějaké zápory? nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy. 12. Má podle vás nějaké klady památka zapsaná na seznamu UNESCO? Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy. 13. Přitahovala by památka UNESCO vaši pozornost více v případě, že by se zde konaly různé společenské a kulturní akce? (herecká představení, koncerty, apod.)? (Pokud ano, uveďte konkrétní příklad) ano Ne, tato skutečnost by mě neovlivnila 14. Je podle vás lépe pečováno o památky UNESCO na našem území než o jiné památky? Ano, dle mého názoru jsou památky UNESCO zachovány a je o ně lépe pečováno neţ o ostatní památky. Ne, připadají mi některé moţná aţ zanedbané, rozhodně by stát měl věnovat část financí na jejich rekonstrukci. Nemám celkově přehled o tom, jak je pečováno o památky. 15. Domníváte se, že jsou památky UNESCO dobře propagované (že je má širší veřejnost dostatečně v povědomí)? Ano, podle mě je všude dostatek informací a propagace památek UNESCO. Jsem toho názoru, ţe památky UNESCO nejsou vůbec propagované a potřebovaly by v tomto ohledu mnohem větší péči. Myslím si, ţe památky UNESCO mají u nás stejně malou propagaci jako ostatní památky. 16. Jaké kroky by se měly podniknout, aby se o památkách UNESCO více vědělo? Více informací a reklamy na internetu Více reklamních poutačů a upozornění u silnic. Vlastní odpověď

17. Rozhodli jste se někdy nenavštívit památku UNESCO jen kvůli tomu, že v okolí není další zajímavé místo nebo jsou nedostatečné ostatní služby (gastronomie, ubytování, špatná dostupnost jak autem, tak např. veřejnou dopravou)? Ano, podle mě bylo v okolí nedostatek ubytovacího a stravovacího zařízení. Ano, vadilo mi, ţe v okolí není další zajímavé kulturní zařízení a tudíţ nemá smysl váţit delší cestu. Neřeším, zda jsou v okolí kvalitní sluţby či další památky. Jde mi pouze o návštěvu dané památky UNESCO. Vlastní odpověď 18. Domníváte se, že se zapsání památky na seznam UNESCO odrazilo v ceně vstupného? Ano, ceny jsou zbytečně příliš vysoké Ne, vstupné je adekvátní Nemám přehled o cenách vstupného památek UNESCO a jiných kulturních zařízení. 19. Domníváte se, že zapsáním památky na seznam UNESCO, se zvýšila návštěvnost zahraničních turistů v ČR? Ano, myslím si, ţe díky památkám UNESCO je do ČR větší přísun zahraničních turistů. Ne, vyšší přísun zahraničních turistů k nám je i bez památek UNESCO. Nevím, nemám o něčem takovém přehled a nezajímá mě to. 20. Vaše pohlaví? Muţ Ţena 21. Jaký je vás věk? do 30 let 31 let aţ 50 let 51 let aţ 65 let nad 65 let

22. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní vzdělání Střední odborné učiliště zakončené výučním listem Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola Vysoká škola 23. Z jakého kraje pocházíte? Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj

PŘÍLOHA č. 2 Reklama na Seznam.cz

Vliv památek UNESCO na cestovní ruch vybraného regionu

Recommend Documents