Vliv nezaměstnanosti na rodinu v důsledku současné hospodářské krize

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv nezaměstnanosti na rodinu v důsledku současné hospodářské krize Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Tereza Nagy

Petra Zemánková

Brno 2010

Poděkování Děkuji vedoucí mé práce Mgr. Tereze Nagy za vedení mé bakalářské práce a za cenné rady a připomínky, které mi poskytla.

2

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně za použití literatury uvedené ve zdroji literatury. V Brně dne 9.12.2010

__________________

3

Abstract Zemánková, P. The influence of unemployment over family as the result of the actual economic crisis, Bachelor thesis. Brno: MZLU, 2010. In my bachelor´s thesis I analyze an influence of unemployment over family in a period of the economic crisis. I divide my thesis in two parts, theoretical and practical part. I explaine some conceptions, which are needed, in theoretical part. In practical part I make qualitative research based on received information from respondents. The main question of the research is the influence of unemployment over family relations. The type of research is a case study. I deduced a theory from processed information. Keywords Thesis, a family, an economic crisis, an unemployment, social incidences, economic incidences, psychology incidences.

Abstrakt Zemánková, P. Vliv nezaměstnanosti na rodinu v důsledku současné hospodářské krize. Brno: MZLU v Brně, 2010. Ve své práci se zabývám vlivem nezaměstnanosti na rodinu v době současné hospodářské krize. Práci dělím do dvou okruhů, teoretické a praktické části. V teoretické části vysvětluji potřebné pojmy. V praktické části jsem provedla kvalitativní výzkum ze získaných informací od respondentů. Hlavní výzkumnou otázkou je vliv nezaměstnanosti na vztahy v rodině. Typem výzkumu je případová studie rodiny. Ze zpracovaných dat jsem vyvodila zakotvenou teorii. Klíčová slova Závěrečná práce, rodina, hospodářská krize, nezaměstnanost, dopady sociální, dopady ekonomické, dopady psychologické, případová studie rodiny, zakotvená teorie.

4

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

7

1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................. 8

Teoretická část

10

2

10

3

Rodina 2.1

Význam rodiny.........................................................................................10

2.2

Rodiny s jedním rodičem.........................................................................10

2.3

Význam zaměstnání pro rodinu a pro člověka ........................................ 11

2.4

Rodinné fungování .................................................................................. 11

Nezaměstnanost

12

3.1

Sociální význam nezaměstnanosti a role nezaměstnaného ....................12

3.2

Fáze reakce na nezaměstnanost ..............................................................13

3.3

Zvládání situace ztráty práce ...................................................................14

3.4

Nejrizikovější skupiny na ztrátu práce ....................................................15

3.4.1

Vzdělání............................................................................................15

3.4.2

Věk....................................................................................................15

3.4.3

Mladí nezaměstnaní.........................................................................16

3.4.4

Osoby se změněnou pracovní schopností........................................16

3.4.5

Sociální kategorie.............................................................................16

4

Psychologické, medicínské a sociální dopady nezaměstnanosti.16

5

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti……………………………….. 17 5.1

Vliv na členy rodiny ................................................................................. 17

5.2

Ekonomické důsledky globálně ...............................................................18

5.2.1

Ztráta domova..................................................................................18

5.2.2

Špatné úvěry kdekoliv na světě........................................................18

5.3 5.3.1

Důsledky pro ČR ......................................................................................19 Masivní propouštění zaměstnanců...........................................…….19

Obsah

6

5.3.2 Vzrůst cen potravin spotřebitelského koše mezi lety 2007 a 2008……...........................................................................................................19 6

Negativní vliv nezaměstnaného na rodinu ……………………………19 6.1

7

Vliv nezaměstnanosti na partnerské vztahy............................................21

Dopady nezaměstnanosti na společnost…..……………………………22 7.1

Sebevraždy jako dopad nezaměstnanosti............................................... 22

8

Programy pro nezaměstnané………………………………………………. 23

9

Velká hospodářská krize……………………………………………………..24 9.1

Jak začala Velká hospodářská krize v roce 2007 ................................... 24

9.2

Globální recese........................................................................................ 25

9.3

Zadlužené rodiny .................................................................................... 25

9.4 Nejrizikovější skupiny na ztrátu práce v souvislosti s hospodářskou krizí……………………………………………………………………………………………………..26 Praktická část

27

10 Kvalitativní výzkum

27

10.1

Cíl výzkumu a výzkumná otázka ……………………………………………..27

10.2

Výzkumná metoda .......................................................................... 27

10.3 Vyhodnocení výzkumného šetření nezaměstnané respondentky………………………………………………………………………………………...28 10.4 Vyhodnocení výzkumného šetření manžela nezaměstnané matky …………………………………………………………………………………………………………….36 10.5 11

Vyhodnocení výzkumného šetření dětí .......................................... 42

Diskuse

45

12 Závěr

48

13 Seznam použité literatury

50

14 Příloha

52

Úvod a cíl práce

1

7

Úvod a cíl práce

1.1 Úvod Ve své práci se zabývám dopady nezaměstnanosti na rodinu v současné době hospodářské krize. Práci dělím do dvou okruhů, teoretické a praktické části. V teoretické části za pomoci uvedené literatury vysvětluji pojmy nezaměstnanost, rodina, vysvětluji jaký je význam zaměstnání pro člověka a pro rodinu, popisuji zvládání situace ztráty práce, popisuji psychologické, medicínské a ekonomické dopady nezaměstnanosti na rodinu, vysvětluji jaké jsou dopady nezaměstnanosti na společnost, jaké jsou programy pro nezaměstnané, a popisuji souvislosti hospodářské krize. V praktické části provádím kvalitativní výzkum, ve kterém zkoumám dopady nezaměstnanosti na rodinu. Nezaměstnanost je v současné době jev, který nabírá na intenzitě, bohužel víc než by bylo pro ekonomiku zdravé a přirozené. Kvůli nezaměstnanosti ubývá reálné hodnoty příjmů, lidé se obávají ztráty sociálního statusu a celkově svých sociálních rolí. Hospodářská krize začala jako krize nemovitostí, přerostla v krizi finančního sektoru a nakonec skončila jako krize ekonomiky jako celku, to znamená s neblahými dopady na tu nejmenší a nejzákladnější jednotku celé společnosti, na rodinu, kterou se budu ve své práci dále více zabývat. Zaměstnání a rodina jsou pro mnoho lidí smyslem života. Ztráta zaměstnání vede u člověka k depresi, ke stresu, frustraci, ztrátě sebevědomí, zhoršování sebehodnocení, ke ztrátě osobních cílů až ke ztrátě identity. Nezaměstnaný se stává emočně labilnějším a zranitelnějším, klesá pocit celkové životní spokojenosti. Je to proto, že práce zařazuje člověka do společnosti, přináší mu pocit užitečnosti pro společnost, uspokojuje jeho potřeby, finančně jej zajišťuje a vlastně mu vytváří jeho denní řád. Ztrátou zaměstnání se člověk začne uzavírat, přerušují se vztahy s přáteli, se spolupracovníky, to proto, že se nezaměstnaný cítí sociálně degradován a za ztrátu zaměstnání se stydí. Později si nachází nové přátele s podobnou životní situací. Ztráta zaměstnání mívá neblahé dopady na zdraví. Vyvolává psychosomatické potíže. Nejčastěji se jedná o bolest hlavy, pocity zvýšené únavy, poruchy spánku, zažívací potíže, zvýšený krevní tlak a zvýšené riziko infarktů. Ztráta zaměstnání člena rodiny má dopad na ostatní členy rodiny. Většinou ztrátu zaměstnání vnímá jinak muž a jinak žena. V případě, kdy ztratí zaměstnání muž jako hlava a živitel rodiny, může tato ztráta vést ke ztrátě jeho postavení v rodině. Žena, která ztratí zaměstnání, může nalézt seberealizaci v domácích pracích a starání se o rodinu. Obecně platí, že čím vyšší postavení zaměstnaný muž nebo zaměstnaná žena měli, tím se se ztrátou zaměstnání vyrovnávají hůře. Neurotické chování a potíže se mohou přenášet

Úvod a cíl práce

8

z nezaměstnaného na zaměstnaného partnera a na děti. Pokud o zaměstnání přijdou oba rodiče, neuróza se může násobit. V těchto situacích je důležitá sociální opora od ostatních členů rodiny. V současnosti stále přetrvávají dopady hospodářské krize. Ke konci roku o zaměstnání přišel velký počet obyvatel a i v novém roce stále podniky propouští další zaměstnance. V tomto roce byl náš region Blansko zařazen mezi hospodářsky slabé regiony. Od chvíle, kdy zanikly nebo značně omezily provoz velké podniky, jsou v našem regionu možnosti zaměstnání proti minulosti snad desetinové. Ztráta zaměstnání je pro člověka velice traumatizující událostí i v případě, kdy věděl, že přijde a měla by být řešena ve společnostech s tržní ekonomikou více než doposud řešena je a to zvlášť v dnešní době hospodářské krize.

1.2 Cíl práce a metodika Cílem praktické části práce je zjistit, jaké změny se odehrávají u nezaměstnaného od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným, konkrétně se zaměřuji na změnu jeho vztahů v rodině a zohledňuji psychologické, sociální a ekonomické faktory hospodářské krize v ČR. Hlavním výzkumným problémem jsou změny ve vztazích v rodině nezaměstnaného v době, kdy je nezaměstnaný. Nezaměstnanost je v našem kraji a celkově v České republice diskutovaným problémem, a protože v mém okolí přesto, že hospodářská krize začíná být na ústupu, je stále velký počet nezaměstnaných a uvědomuji si, že něco takového by se mohlo v budoucnu stát i mně, rozhodla jsem se proto zabývat se tímto problémem ve své bakalářské práci. Svoji práci na téma vliv nezaměstnanosti na rodinu v době současné hospodářské krize člením do dvou okruhů, teoretické a praktické části. Teoretickou část tvořím na základě uvedené literatury. V praktické části provádím kvalitativní výzkum, ve kterém zkoumám vliv nezaměstnanosti na rodinu. Kvalitativní výzkum jsem zvolila proto, že mi umožňuje zkoumat socioekonomický problém. Metodou získávání kvalitativních dat je moderovaný rozhovor (interview), který jsem uskutečnila u vybrané rodiny v měsíci dubnu. Typem výzkumu je případová studie rodiny, kterou jsem zvolila proto, abych získala co nejširší pohled na výzkumný problém od více členů rodiny. Metodou zpracování rozhovoru je záznamový arch, který jsem zvolila proto, že mi umožňuje rychlou orientaci v údajích, a ve kterém mám předem stanovené a seřazené otázky. Snažím se o volněji utvářené dotazování, aby respondenti mohli sami vyjevit subjektivní názory a pohledy a kladu z větší části otevřené otázky. Rozhovor provádím s nezaměstnanou matkou rodiny, jejím manželem a dvěma dětmi, kteří tvoří výzkumný soubor. Nezaměstnané matce pokládám 42 výzkumných otázek, dělených do šesti okruhů. Okruhy jsou nazvány základní informace, ztráta práce, zdraví a duševní stránka, finanční situace, vztahy. Manželovi nezaměstnané respondentky pokládám 34 výzkumných otázek dělených do 6 stejných okruhů. Každému ze dvou dětí pokládám 6 výzkumných otázek. Metodou analýzy kvalitativních dat je metoda zakotvené teorie, kde nejprve identifikuji významové

Úvod a cíl práce

9

jednotky, následně vypíši klíčové pojmy identifikovaných významových jednotek, poté tyto klíčové pojmy rozdělím na deskriptivní a interpretativní údaje. V podstatě se jedná o převyprávění celého příběhu prostřednictvím významových jednotek. Deskriptivní údaje jsou údaje jasně sdělující svým obsahem určitý význam, který je relativně snadno popsatelný, a od kterého se lze jen velmi málo odchýlit. Interpretativní údaje jsou údaje, jejichž význam není možné zpravidla definovat bez kontextu, v jakém je účastník použil (Miovský, 2009, s. 233–234). Poté tvořím seznam kategorií a subkategorií. A na závěr tvořím pomocí identifikace příčinných a intervenujících podmínek zakotvenou teorii nebo–li teorii zakotvenou ve výzkumném procesu. Doslovný a celý přepis rozhovorů uvádím v praktické části svojí práce.

Rodina

10

Teoretická část

2

Rodina

Rodina je nejstarší a nejpřirozenější společností, má nenahraditelnou úlohu. Postupem času mění svoji skladbu. Položme si otázku: „Jak vypadá rodina 21. století?” Je možné považovat pár spolu žijících nesezdaných lidí za rodinu? A co matky samoživitelky, nebo homosexuální páry vychovávající dítě, je to rodina? Dnes se považuje za rodinu nejen matka, otec a děti, ale stále častěji i spolužijící nesezdané páry, svobodné matky, popřípadě svobodní otcové a také homosexuální páry. Navíc v dnešní době velmi stoupá rozvodovost.

2.1

Význam rodiny

Rodina je základní jednotkou lidské společnosti. Z hlediska vývoje dětské osobnosti je nejvýznamnější sociální skupinou. Dítě zde prostřednictvím určitého dospělého, kterým je nejčastěji matka, získává první informace o okolním světě. Matka, a později také celá rodina se stává pro dítě nejen zdrojem jistoty a bezpečí, ale i zdrojem informací o něm samotném. Tím jak rodina dítě vychovává, rozvíjí schopnosti a dovednosti ditěte a prezentuje mu určitý systém hodnot. Má tedy funkci socializační. (Vágnerová, 2008) Členové rodiny a vztahy mezi nimi slouží dítěti jako model, napodobuje ho, nebo se s ním identifikuje. Pokud jsou ale vztahy mezi rodiči nebo dalšími významnými členy rodiny disharmonické, zkreslují představu dítěte o realitě. Rodinný systém může být uspořádán různými způsoby, může mu také chybět určitý řád, jasná pravidla i srozumitelná hierarchie postavení jednotlivých členů. Rodina dítěti poskytuje mnoho podnětů, působících pozitivně i negativně. Všechny podněty jsou velice důležité, protože vytvářejí pro dítě prvotní zkušenost, na níž závisí interpretace i prožívání všech dalších sociálních podnětů. Proto má i z hlediska rozvoje různých psychických poruch rodina největší význam. (Vágnerová, 2008)

2.2

Rodiny s jedním rodičem

Rodiny s jedním rodičem (90 % z nich tvoří matka s dětmi a 10 % z nich tvoří otec s dětmi) je stále častější rodinný typ. Matky, které zůstávají samy s dětmi (nikoli záměrně svobodné matky) se mohou setkat s řadou problémů. Za prvé jsou to problémy s financemi, zaměstnáním a vedením domácnosti. Za druhé osobní problémy jako emoční distres, změny v sebepojetí. Třetí možný zdroj stresu jsou problémy s dětmi, s bývalým partnerem. Matky mohou bývat často

Rodina

11

přetížené a podrážděné, což se může objevit ve vztahu k dětem. Matka je tu zároveň v roli živitelky rodiny, tedy ztráta zaměstnání by pro ni byla velkou finanční a psychickou zátěží. Otcové, kteří vychovávají sami dítě, jsou na tom finančně většinou lépe, ale často platí navíc za služby, které se týkají domácností. (Sobotková, 2007, s. 170)

2.3

Význam zaměstnání pro rodinu a pro člověka

Rodina a práce znamenají pro velkou většinu lidí dvě nejdůležitější životní hodnoty. Sféra práce je zdrojem potřebných a žádoucích příjmů a prostorem pro seberealizaci. Práce dělá v životě člověka jakýsi řád. Zařazuje ho do společnosti. (Sirovátka, Hora) (Buchtová, 1999) Práce je pro člověka nejdůležitější podmínkou jeho existence, přináší mu nejen materiální užitek, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. (Buchtová, 1999). Existují různé motivy k práci, které mohou mít individuálně specifický význam: • Peníze. • Aktivita. Pracovní činnost může uspokojovat potřebu smysluplné aktivity. Opakem může být nuda a nedostatek životní náplně • Seberealizace. Hlavním cílem je úspěch, získání dané sociální pozice, potřeba dokázat, že člověk něco umí, že je užitečný apod. Práce se často stává smyslem života. Opakem je pocit zbytečnosti, neúspěchu, vyřazení z určitých sociálních skupin, ze skupin zaměstnaných. • Sociální kontakt. V zaměstnání navazuje člověk celou řadu kontaktů, stýká se s různými lidmi. • Samostatnost a nezávislost. Ekonomická nezávislost a soběstačnost na společnosti či rodině je potvrzením dospělosti. (Vágnerová, 2008, s. 732)

2.4

Rodinné fungování

Vymezení rodinného fungování uvádí S . R. Sauber s kolegy (1993) - je to schopnost rodiny fungovat ve čtyřech následujících oblastech: - osobní fungování (spokojenost členů rodiny se svou rolí a pozicí, kterou zaujímají v rodině); - manželské, respektive partnerské fungování (spokojenost v sexuální oblasti, vzájemný soulad); - rodičovské fungování (odpovědnost za výchovu dětí a pocit obohacení z rodičovské role); - socioekonomické fungování (jde o ekonomickou úroveň rodiny a sociální začlenění). (Sobotková, 2007, s. 44)

Nezaměstnanost

3

12

Nezaměstnanost

Rodinný stres je nespecifický požadavek na adaptační chování rodiny. Úroveň stresu záleží na jeho intenzitě a závažnosti a na tom jak ho rodina hodnotí, na fyzické a psychické odolnosti členů rodiny. Dalšími okolnostmi jsou stavy, které už rodina zažila, citová atmosféra v rodině a aktuální vztahy. Rodinný distres je negativní vliv stresu na rodinu, rodina pociťuje disharmonii. Rodinný eustres naopak stres, který má pozitivní vliv na rodinu, vzniklá nerovnováha je členy chápána jako výzva, kterou je třeba řešit. (Sobotková, 2007, s. 77) Nezaměstnanost je možné označit jako stav, ve kterém si nezaměstnaný, který je aktivní pracovní silou, není schopný najít zaměstnání, ale aktivně je hledá. Obyvatelstvo dělíme na ekonomicky aktivní a pasivní. Ekonomicky aktivní jsou lidé, kteří jsou zaměstnáni nebo nezaměstnáni, ale práci si aktivně hledají. Ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci aktivně nehledají. (Jan Klíma, 2006, s. 77)

3.1 Sociální význam nezaměstnanosti a role nezaměstnaného Nástup do zaměstnáním je významným mezníkem, který potvrzuje dospělost a samostatnost jedince. Profesní role je důležitou součástí identity dospělého člověka, vymezuje jeho pozici ve společnosti, ovlivňuje jeho začlenění do sociální hiearchie. Tím, že se člověk stane nezaměstnaným, ztrácí významnou sociální roli a snižuje se mu z ní vyplývající status. Ztráta zaměstnání způsobuje sociální degradaci, nezaměstnaný je dočasně vyřazen ze společnosti. (Vágnerová, 2008, s. 744) Sociální role nezaměstnaného má nižší až podřadný status, svého nositele stigmatizuje a sociálně znehodnocuje, je v ní zabudován předpoklad vlastní míry zavinění. V naší společnosti je vysoké hodnocení práce a zahálka je odsuzována. Nezaměstnanost byla často více chápána jako selhání jedince a ne selhání společnosti (Vágnerová, 2008, s. 744). V době hospodářské krize si ale lidé stále častěji uvědomují a velká část z nich na vlastní kůži zažívá, že ztráta zaměstnání může mít i objektivní důvody, jako je zavírání podniků. Nezaměstnanost je rizikovým faktorem narušení pohody a soudržnosti rodiny. Partnerský vztah a celé rodinné zázemí ovlivňuje psychickou pohodu i v dospělosti. Pokud by byly vztahy v rodině nějak narušeny nebo by rodina chyběla, stala by se rizikovým faktorem, který by mohl vést ke vzniku psychických potíží (rozpad rodiny, domácí násilí apod. vždy představují značnou zátěž). (Vágnerová, 2008)

Nezaměstnanost

13

3.2 Fáze reakce na nezaměstnanost Propuštění ze zaměstnání znamená pro většinu lidí traumatizující zážitek spojený s dlouhodobým stresem. Reakce na tuto ztrátu a zátěž probíhá v pěti fázích jdoucích po sobě v různých časových intervalech (Latack a Kaufman, 1988). Významnou roli zde hraje jakým způsobem člověk tuto ztrátu prožívá a hodnotí. Jedná se o posun v dimenzích optimismus–pesimismus a aktivita–pasivita, jak ve vztahu k přítomnosti, tak ve vztahu k minulosti a budoucnosti. (Vágnerová, 2008, s. 734) 1. Fáze šoku První bezprostřední reakcí na ztrátu zaměstnání bývá šok, člověk nemůže uvěřit, že by to bylo možné, a nakonec vztek, že tomu tak opravdu je. Tímto způsobem popsalo svou reakci na situaci 44,1 % nezaměstnaných (Buchtová a kol., 2002). Další pocity ale nemusejí být jen negativní, člověk může také začít krátkodobě pociťovat úlevu, protože má volnost a dostatek volného času a může nalézat nová účelná řešení. (Vágnerová, 2008, s. 734) 2. Fáze optimismu a aktivního hledání nového místa V této fázi člověk věří, že novou práci najde a vynakládá určité úsilí, činí to tak, jak to umí a jak byl zvyklý. Pokud ale nebude opět zaměstnán v krátké době, nebo alespoň nemá naději, že by nové zaměstnání našel, jeho postoje se mění. (Vágnerová, 2008, s. 734) 3. Fáze přechodu do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti. Obvykle nastává po šesti měsících trvání nezaměstnanosti (Malachová, 2004). Nezaměstnaný nabývá dojmu, že je ohrožen více a více natrvalo, než se mu zdálo na začátku. Svou situaci prožívá jako stresovou, ubývá mu na pocitu pohody a vnitřní rovnováhy, stává se pesimistou. Je také méně aktivní v hledání nového místa. Především přemýšlí o minulosti a o přítomnosti a v pohledu na budoucnost je dezorientován, není schopen předvídat, co všechno by mohlo nastat. (Vágnerová, 2008, s. 734) 4. Fáze adaptace na styl života nezaměstnaného Když člověk nemůže najít práci delší dobu, přichází do fáze, která je typická rezignací, ztrátou naděje, fatalismem, pasivitou a apatií. Nezaměstnaný přestává být aktivním, protože si myslí, že to stejně nemá smysl, snižuje své aspirace i sebehodnocení. O práci ztrácí zájem. Pro tuto fázi je důležitá změna postojů a očekávání nezaměstnaného. Snižuje se perspektiva a sebevědomí člověka a narůstá beznaděj. (Vágnerová, 2008, s. 735) 5. Fáze přetrvávající nedůvěry I přesto, že člověk po delší době nezaměstnanosti nějakou práci najde, nezmizí tak snadno jako nedůvěra, pocity, kdy se člověk cítil nejistě a podezíravost. Mohou se navíc objevovat problémy se zvládáním nové situace, na kterou člověk

Nezaměstnanost

14

nebyl zvyklý, protože byl jedinec dříve adaptován do pasivní role nezaměstnaného. (Vágnerová, 2008, s. 735) Další vysvětlení termínu nezaměstnanost se nachází v příloze.

3.3 Zvládání situace ztráty práce I přesto, že člověk po delší době nezaměstnanosti nějakou práci najde, nezmizí tak snadno jako nedůvěra, pocity, kdy se člověk cítil nejistě a podezíravost. Mohou se navíc objevovat problémy se zvládáním nové situace, na kterou člověk nebyl zvyklý, protože byl jedinec dříve adaptován do pasivní role nezaměstnaného. (Sobotková, 2007) Je podmíněna: • věkem • odolností člověka vůči psychické zátěži • pohlavím • dosaženou kvalifikací • zkušenostmi jedince s předchozím zaměstnáním • finančními možnostmi • sociální oporou Nejhůře prožívají ztrátu zaměstnání lidé ve věku 41 - 50 let. Tito lidé mají pocit bezradnosti a strach, že již nezískají nové zaměstnání. Je to způsobeno tím, že s věkem roste návykovost na stereotypy, čili čím starší člověk, tím hůř si zvyká na nové zaměstnání. Odolnost člověka vůči psychické zátěži je individuální a bývá geneticky podmíněna. Muž se zpravidla cítí jako hlava rodiny, která má zajistit živobytí rodiny, proto může pociťovat ztrátou zaměstnání i pokles statutu, který má v rodině. Žena navíc může nacházet svou seberealizaci v rodině, staráním se o děti a celkově o rodinu. Intelektuálně vyspělejší vrstva velmi pociťuje narušené vazby společnosti, jakousi „sociální deklasci” nebo–li nejtěžší sociální příkoří. Pokud byl člověk v předchozím zaměstnání velmi úspěšný a motivovaný, bude ztrátu zaměstnání snášet hůře. Lidé se sociální oporou snáší ztrátu zaměstnání výrazně lépe. (Vágnerová, 2007, s. 738) Nezaměstnané ženy Obecně lze říci, že nezaměstnanost lépe vnímají ženy než muži. To proto, že svou seberealizaci nacházejí také ve starání se o domácnost a o děti. Najdou si snadněji nějakou jinou užitečnou činnost. Někdy ani poté nechápou jak dříve když byly zaměstnané mohly všechno stíhat. Mnohé mladé ženy reagují na ztrátu zaměstnání těhotenstvím. Mateřství je v tomto případě plnohodnotnou náhradou profese (Mareš, 2002). Samozřejmě i zde platí, že s vyšším vzděláním, vnímají ženy ztrátu zaměstnání hůře.

Nezaměstnanost

15

Ženy dokáží sociální opory více využívat. Pomáhá jim, udržovat si různé kontakty s přáteli a příbuznými a nevážou se jen na společnost spolupracovníků. Riziko ztráty zaměstnání je u žen vyšší než u mužů. Ženy bývají dříve propouštěny, hlavně pokud nemají dobrou profesní kvalifikaci. Mladé ženy jsou sociálně handicapovány těhotenstvím a staráním se o děti. (Vágnerová, 2008, s. 740) Nezaměstnaní muži Muži obecně vnímají ztrátu zaměstnání hůře, to proto, že se zpravidla cítí jako hlava rodiny, která má zajistit živobytí rodiny, proto může pociťovat ztrátou zaměstnání i pokles statutu, autority, prestiže, kterou má v rodině. (Vágnerová, 2008, s. 740) Muži, kteří mají své koníčky, ztrátu zaměstnání vnímají méně hůře. K naplnění u nich dochází tím, že mají svou dílnu, jezdí na ryby, starají se o zahradu apod. Tyto koníčky z části brání tomu, aby upadli do deprese. Ztráta zaměstnání představuje pro muže závažnější sociální stigma než pro ženu a muži je také jako větší zátěž prožívají. Muži mají aktivnější a ofenzivnější postoj k řešení problému nezaměstnanosti (hlavně muži s vyšším vzděláním), přestože i oni se cítili rozladění, podráždění, ve větším psychickém napětí a v nepohodě. (Buchtová a kol., 2002)

3.4 Nejrizikovější skupiny na ztrátu práce Na prvních pozicích jsou mladí lidé, dále jsou to pak ženy, které mají malé děti, lidé předdůchodového věku a osoby se změněnou pracovní schopností. Riziko nezaměstnanosti je ovlivněno vzděláním, věkem, pohlavím, zdravotním stavem a příslušností k určité skupině. (Vágnerová, 2008, s. 733) 3.4.1 Vzdělání Nejrizikovější skupinou na ztrátu zaměstnání z hlediska vzdělání jsou osoby s nedostatečnou kvalifikací a nízkou úrovní vzdělání. V současnosti už však ani vyšší vzdělání není zárukou toho, že se s jistotou člověk uplatní. (Vágnerová, 2008, s. 733) 3.4.2 Věk Rizikovou skupinou jsou mladí lidé kolem 25 let, jimž chybí praxe a dále lidé starší 50 let, kteří bývají považováni za méně perspektivní pracovníky. Starší lidé (nad 50 let) ztrácejí zaměstnání v důsledku změny poptávky po určité kvalifikaci, z obavy rizika omezené výkonnosti a horší přizpůsobivosti novým požadavkům nebo zvýšené nemocnosti, dále jim mohou chybět potřebné dovednosti a znalosti. Starší lidé výrazně prožívají ztrátu zaměstnání jako stresovou situaci. (Vágnerová, 2008, s.733)

Psychologické, sociální a medicínské dopady nezaměstnanosti

16

3.4.3 Mladí nezaměstnaní Mladí lidé, kteří se stanou nezaměstnanými často v důsledku nedostatečné praxe a zůstávají existenčně závislí na rodině nebo na podpoře, nemohou rozvíjet své schopnosti a dovednosti, nevytvoří si tedy potřebné pracovní návyky. Ale otázkou je, kde mají praxi sehnat, když je ani nikdo zaměstnat nechce. Pokud jejich nezaměstnanost trvá déle než dva až tři roky, zapomenou, to co se ve škole naučili a mohou začít upadat do společenského parazitismu, neboť si zvyknou nepracovat a brát peníze z podpory, kterou dostávají, aniž by museli vynaložit nějaké úsilí a někteří navíc ještě dostávají příspěvek od rodičů, nebývají tedy vždycky motivováni k hledání práce. Nezaměstnanost u této mladé skupiny vede ke vzniku asociálního chování. Mladí nezaměstnaní mají nadbytek času, nudí se, nedostatek programu a tudíž se sdružují do part, užívají drogy, kradou, chovají se vandalsky. Vnímají společnost tak, že je nepřijala, že jim neposkytla šanci začít pracovat. (Vágnerová, 2008, s. 734) 3.4.4 Osoby se změněnou pracovní schopností Závažně postižený jedinec je omezen nejen při volbě povolání, ale ikdyž hledá vhodné místo pro zaměstnání. Velmi často se stává, že tito lidé nemohou sehnat přijatelné zaměstnání nebo nejsou schopni zvládnout jeho požadavky bez toho, aniž by nedošlo k úpravě pracovních podmínek. Často se tedy nejedná o výběr, ale o přijetí jediné varianty, kterou lze vůbec získat. (Vágnerová, 2008, s. 734)

3.4.5 Sociální kategorie Riziko nezaměstnanosti je vyšší u lidí z nejnižší sociální vrstvy, u příslušníků různých minoritních skupin (především Romů) a přistěhovalců. Někdy je i vyšší riziko nezaměstnanosti u lidí s určitým politickým nebo náboženským zaměřením. (Vágnerová, 2008, s. 734)

4 Psychologické, sociální a medicínské dopady nezaměstnanosti Ztráta zaměstnání vede u člověka k depresi, ke stresu, frustraci, ztrátě sebevědomí, zhoršování sebehodnocení, ke ztrátě osobních cílů až ke ztrátě identity. Ztráta zaměstnání vyvolává různé psychosomatické reakce. Psychická reakce na ztrátu zaměstnání je tím větší, čím jsou motivy k práci u daného jedince silnější. Platí, že čím déle nezaměstnanost trvá, tím jsou psychické změny jako reakce na její ztrátu větší. Tyto psychosomaticky podmíněné potíže vyvolané stresem jsou nejčastěji bolení hlavy, pocity zvýšené únavy i při nečinnosti, poruchy spánku, zažívací potíže a zvýšený krevní tlak, může být

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti

17

narušen i kardiovaskulární systém, zvýšené riziko infarktů, srdeční potíže, žaludeční vředy, problémy s páteří, nespavost. Nezaměstnaný se stává emočně labilnějším a zranitelnějším, klesá pocit celkové životní spokojenosti. Za své domnělé selhání se může stydět, může se cítit ponížený. (Vágnerová, 2008, s. 735) Celkově vzato člověk, který přijde o práci ne svoji vlastní vinou, prožívá psychosociální zátěž, která se dá snadno přirovnat dlouhodobé nemoci. Zvládání psychosociální zátěže je geneticky podmíněno. (Buchtová, 2000, s. 7) Jako důsledek studu za ztrátu práce se může začít vyhýbat styku s přáteli. Nejraději tráví čas doma naplněný nějakou pasivní činností jako je sledování televize. A snaží se o izolaci od společnosti.

Frustrace, stres a deprese z pracovní deprivace Frustrace je jednou ze zátěží, které mohou vést k narušení psychické rovnováhy. Frustrující skutečností je taková skutečnost, kdy je člověku znemožněno, aby dosáhl uspokojení subjektivně důležité potřeby, ačkoli byl přesvědčen, že tomu tak bude. Pozitivní očekávání hraje důležitou roli při vzniku frustrace, pokud člověk nic dobrého neočekává, nebývá zklamán. Stres vyznačují charakteristické projevy, jimiž organismus reaguje na různé zátěže. Stres nemusí mít jen negativní význam, přiměřená míra stresu může člověka také aktivizovat k tomu, aby hledal nová účelná řešení situace. Reakcí na ztrátu zaměstnání může být také zlost a vztek, který může být zaměřen na předpokládaného viníka dané situace. Deprese z pracovní deprivace popisuje depresi, která je způsobena ztrátou zaměstnání, přesněji popisuje její fyziologické, psychologické a sociální důsledky. Deprese je tím výraznější, čím víc se nezaměstnaný cítí vinnen za ztrátu své práce a čím míň může ovlivnit svoji budoucnost. Bylo dokázáno, že nezaměstnaní trpí výrazněji většími depresemi než zaměstnaní. A nezaměstnaný muž trpí depresivními poruchami více než nezaměstnaná žena. (Vágnerová, 2008, s. 48–53) (Buchtová, 2000, s. 34)

5 Ekonomické důsledky nezaměstnanosti 5.1 Vliv na členy rodiny Existují rozdíly mezi krizemi současnými a minulými. Dříve souvisela s nezaměstnaností krize obyvatelstva, krize o základní životní potřeby tj. o potraviny, o lékařskou pomoc u nemocných, o šatstvo. V dnešní době se rodina musí spíš uskrovnit kvůli nižším příjmům a nemůže si materiálně dovolovat ve spotřební společnosti to, co část společnosti, která je zaměstnaná. (Kohout, 2009)

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti

18

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti znamenají snížení možnosti výběru a omezení celkové spotřeby jedince a rodiny. Nezaměstnaný pociťuje nejen, že má nedostatek potřebných věcí, ale i to, že nemůže konzumací potvrdit svůj sociální status. Nezaměstnaný si nemůže dovolit totéž, co ostatní lidé z jeho sociální vrstvy. Upadá tedy na nižší úroveň. Nezaměstnaný dostává podporu v nezaměstnanosti, ale i to je pro mnohé nezaměstnané stresující. Často tito lidé prožívají úzkost a pocity ambivalence ve vztahu k podpoře, kterou sice ekonomicky potřebují, ale sociálně je pro ně těžko přijatelná. Cítí to totiž tak, že podpora vyjadřuje jejich druhořadý status. Navíc někdy ani nemůže poskytnout svým dětem takové materiální hodnoty, aby se necítili méněcenně mezi vrstevníky. (Vágnerová, 2008, s. 741)

5.2 Ekonomické důsledky globálně 5.2.1 Ztráta domova Prvním velkým ekonomickým důsledkem je ztráta domova pro velkou část rodin, především velkou část rodin žijících v USA, které měly hypotéku z let před krizí, a u kterých se pak výrazně zvýšilo procento úvěru v důsledku krize na trhu s hypotečními úvěry. Z 375 000 hypoték obyvatel hispánského původu se to týkalo 73 000, tito lidé přestali být schopní splácet hypoteční úvěr. Byli to hypotéky s neobvyklým konstrukčním systémem, které zpočátku nabízely lákavé sazby, ale s jejich možným pozdějším zvýšením. Toho si řada lidí ve smlouvě vůbec nevšimla, neboť si nepřečetla co bylo psáno drobným písmem, a nebo v případě cizinců tomu ani nerozumněla. Během nejbližších 6 let hrozí propadnutí zástavy 1,1 milionu hypoték. Z toho plyne i pokles prodeje nových domů. Situace v Americe je důležitá i pro ČR. Jednak může k něčemu podobnému dojít i u nás a jednak vývoj světové ekonomiky má vliv na zaměstnanost a hospodářský růst v ČR. (Kohout, 2009, s. 12–13) 5.2.2 Špatné úvěry kdekoli na světě. Již v březnu roku 2007 o možné hypoteční krizi trhy a úřady věděly. Ale většinou proti tomu nic nedělaly, nedělo se nic tři až čtyři měsíce. Pak si toho ale všimly kapitálové trhy, a to ty, které měly na starosti rizikové dluhopisy odvozené od rizikových hypoték cestou sekuritizace. Sekuritizace znamenala, že banky mohou poskytovat úvěry téměř komukoli, i klientům s velmi vysokým stupněm úvěrového rizika. Sekuritizace měla fungovat tím stylem, že se riziko z úvěrů mělo rozprostřít po celé zeměkouli a bude mít tak menší dopady než riziko, které je soustředěné v menším počtu bank. V praxi to tak ale neplatilo a špatné úvěry se začaly nalézat kdekoliv, např. v bance ve východním Německu, jindy zas ve finančních rezervách v Norsku atd. (Kohout, 2009, s. 16)

Negativní vliv nezaměstnaného na rodinu

19

5.3 Důsledky pro ČR 5.3.1 Masivní propouštění zaměstnanců V ČR se pády bank a pojišťoven nekonaly, (pro porovnání v první polovině 30. let zkrachovalo v USA okolo 8000 bank, v roce 2008 to bylo kolem dvou desítek). Hospodářská krize zasáhla finanční sektor. Způsobila pokles akcií. Způsobila krachy podniků a maloobchodníků. Dále byl jejím důsledkem kolaps sklářského průmyslu a automobilek, velké masivní propouštění zaměstnanců. Jedním z nejvíce postižených odvětví krizí je stavebnictví, loni zažádalo např. v Jihomoravském kraji o 20 % lidí méně o stavební povolení než v roce předešlém. Hypoteční trh klesá a s ním i výstavba domů a bytů. Postižen je také textilní průmysl, v roce 2008 se propadly tržby výrobců textilu o 16, 3 %. Se všemi těmito odvětvími souvisí zavírání provozoven a masivní propouštění zaměstnanců. Lidé, kteří byli zaměstnaní snad v téměř kterémkoliv odvětví, zažili propouštění a další lidé jsou dále propouštěni i v dnešních dnech. Vždy to znamená vznik velké finanční zátěže pro rodinu. Spousta rodin se ještě stále ze ztráty zaměstnání vzpamatovává a nevíme kolik rodin tento proces ještě čeká. Očekává se propad ekonomiky kolem 4 %. V našem regionu je na počátku roku 2010 kolem 6000 nezaměstnaných a pouze 165 volných pracovních míst. Nezaměstnanost se v roce 2010 v našem regionu přehoupla přes 11 %. (Dopady celosvětové ekonomické krize na hospodářství v ČR, 2009) (Kohout, 2009) 5.3.2 Vzrůst cen potravin spotřebitelského koše mezi lety 2007 a 2008 Rodina zejména pocítí zdražení základních potravin jako chleba, který se zdražil o 33,3 %, běžného pečiva o 30,8 %, vajec o 30,7 %, mléka o 29,5 %, sýru 23,5 %, čerstvého másla o 18,3 %. Ve zdražení pečiva se odrazilo zdražení mouky o 51,3 %. Naopak ceny domácích spotřebičů a automobilů poklesly, ale tyto předměty lidé nekupují tak často, proto také jejich váha ve spotřebitelském koši je nižší, kdežto potraviny lidé kupují denně, neobejdou se bez nich, proto jsou na změny jejich cen citlivější. (Kohout, 2009, s. 59)

6 Negativní vliv nezaměstnaného na rodinu U nezaměstnaného v důsledku ztráty zaměstnání může docházet ke ztrátě sociálního statusu. To se projevuje zejména u mužů, kde se ztrátou zaměstnání může dojít ke snížení jeho postavení v rodině a ke vzniku psychologických problémů u ostatních členů rodiny. Pokud dojde ke ztrátě zaměstnání u otce, může dojít ke snížení jeho autority zejména u dospívajících dětí. (Buchtová, 2000, s. 7)


20

Neurotické potíže a chování nezaměstnaný může přenášet na zaměstnaného partnera a na děti. Pokud jsou nezaměstnaní oba rodiče, stresy a psychologické důsledky se mohou násobit. Ztrátou zaměstnání dochází k narušení domácích stereotypů, dělby práce, vztahů, chování, v povinnostech. (Buchtová, 2000, s. 7) V rodině chybí volné finanční prostředky na financování drobných nákupů a toto vede ke každodenním nepříjemným diskuzím v rodině. Navíc každodenní celodenní přítomnost muže v rodině vede ke zvýšenému napětí v rodině. K nejvíce konfliktům v rodině dochází v prvním období živitelovy nezaměstnanosti. (Buchtová, 2000) Také izolovanost nezaměstnaného od společnosti kolísá v čase. V prvním období se nezaměstnaný vyhýbá styku s přáteli, stydí se za to, že je nezaměstnaný. Není s nimi kvůli svému omezenému finančnímu příjmu ani schopen držet krok v rekreačních aktivitách apod. Později nachází nové přátele většinou se stejným postižením. Nezaměstnanost někdy bývá zprvu nezaměstnaným vnímaná jako dovolená, kde má hodně času k rozjímání nad svým osudem, s prodlužující se dobou nemožnosti sehnat práci sílí pocity bezmocnosti, marnosti. Důsledkem nadbytku volného času je pak nuda. Nezaměstnaný tráví často nadpřiměřeně mnoho času v posteli nebo pasivním sledováním programů v televizi. Takový nezaměstnaný je pak navenek málo agresivní a pasivní se sníženým sebevědomím. Ztráta zaměstnání má dlouhodobé a trvalé následky. Přetrvává pocit osobního neúspěchu, omezuje se odevzdanost zaměstnavateli, stálé pochybnosti o svých schopnostech. Je posíleno vnímání rodiny a pocity bezpečí a přežití. (Buchtová, 2000) V rodině nezaměstnaného dochází k určitým změnám: • nezaměstnaný člověk ztrácí své původní postavení, snižuje se jeho sociální status • mění se vztahy mezi rodinnými příslušníky; dochází k narušení stereotypu rodinného života (např. trvalá přítomnost nezaměstnaného člena rodiny má rušivý vliv) • dochází ke změně rodinných zvyklostí v oblasti spotřeby kvůli nedostatku finančních prostředků, spojené s nutností redukce uspokojení různých potřeb všech členů rodiny; • může dojít k izolaci a omezení kontaktů s jinými lidmi mimo rodinu, následkem čehož chybí korektivní podněty a dochází k nárůstu napětí mezi členy rodiny • toto všechno vede k nutné změně životního stylu (Vágnerová, 2008, s. 745) Nezaměstnanost jako zátěž má vliv i na děti. Zasáhne je v důsledku změny rodinné atmosféry, omezením společných rodinných aktivit, cítí napětí v rodině a úzkost rodičů. Může se objevovat tendence rodičů ventilovat svou nespokojenost trestáním dětí. To, že je rodina ekonomicky omezena, může rovněž ovlivnit vztahy mezi vrstevníky, kterým se nemohou vyrovnat a nemohou s nimi sdílet mnohé zážitky, ke kterým by bylo zapotřebí více finančních prostředků, než si


21

rodina může dovolit. Mladší děti, které ještě nechápou, co způsobilo změnu v jejich rodině si v důsledku svého kognitivního egocentrismu mohou myslet, že ke změně rodinné atmosféry oni nějak přispěli, že ji zavinily. U starších dětí může ztráta rodinné pohody dát vzniknout zkratkovému jednání a vzniku fixace na někoho jiného a dále to může vést k předčasnému odchodu od rodičů, či dokonce k útěku z domova. (Vágnerová, 2008, s. 746)

6.1 Vliv nezaměstnanosti na partnerské vztahy Vztah se může v důsledku nezaměstnanosti jednoho z partnerů rozpadnout, může se ale také stmelit, záleží na tom, jak se k tomu partneři postaví. Nezaměstnaný může mít pocit osobního selhání, jeho komplexy ústí ve snahu snižovat partnerovy kvality. Nejhorším případem je stav, kdy zaměstnání ztratí muž, který si zakládal na své roli živitele a na manželčino povolání se ještě k tomu dívá tak trochu shora. Nyní se tato nenápadná žena stane živitelkou rodiny. V tomto okamžiku je důležité partnerovo či partnerčino pochopení, důvěra a podpora. Partner či partnerka ocení manželčino či manželovo nasazení v práci a poděkuje za podporu. Pokud ale dojde k opačnému jednání, kdy se například manželka stane v důsledku manželovy nezaměstnanosti živitelkou a bude to výrazně dávat najevo a shazovat tak ještě více manželovo sebevědomí, vztah se může řítit do záhuby. Jak se chovat k nezaměstnanému partnerovi či partnerce: –nic mu nevyčítat. –respektovat jeho důstojnost. –převést domácnost na úsporný program. –mobilizovat psychickou pomoc v širší rodině. –udržovat kontakt s přáteli. –mluvit o budoucnosti optimisticky. –projevovat důvěru v jeho schopnosti. –zdůrazňovat klady volného času a nenásilně radit, jak jej využít. –nepřipustit, aby se cítil jako neplnohodnotný člověk. –být mu oporou. (Vágnerová, 2008) Přijmout oporu je snadnější pro člena, který má nějakou roli, např. roli matky. I pro partnera nezaměstnaného může být situace stresující a sám může mít deprese, úzkost, strach z budoucnosti, to proto, že jsou na něj kladeny větší požadavky, které nejsou ničím kompenzovány. Z pohledu partnera bývá důležité, jak intenzivně nezaměstnaný partner hledá novou práci, jak je ochoten pomáhat v domácnosti, které povinnosti přejímá apod. Vinokur a jeho kolegové (1996) potvrdili, že zátěž nezaměstnanosti, která má spojitost s finančními problémy působí neblaze na oba partnery. Za těchto okolností roste napětí a riziko konfliktů, eventuálně i domácí násilí. Je také možné, že může dojít ke krizi a rozpadu rodiny. Rozvodovost v rodinách nezaměstnaných je dvojnásobná

Dopady nezaměstnanosti na společnost

22

ve srovnání s populačním průměrem. (Mareš, 2002) (Buchtová, 2000) (Vágnerová, 2008, s. 746)

7 Dopady nezaměstnanosti na společnost Nezaměstnanost má dopad nejen na jedince a jeho rodinu, ale na celou společnost. Jedná se o dopady spojené s patologickými jevy: • zvýšená konzumace alkoholu, drog a nikotinu • neúcta k politickým stranám • nárůst lidí bez domova • nárůst vzniku nemocí • krize v rodinách a institucích • nárůst počtu sebevražd, suicidálních pokusů a suicidálních hrozeb • nárůst kriminality, gambling (Buchtová, 2000) Některé výzkumy ukazují, že když se nezaměstnanost zvýší o 1 %, zvýší se kriminalita o 5,7 % a počet přijetí nemocných do státních nemocnic o 3,4 %. Je dokázáno, že nezaměstnaní více konzumují alkohol než zaměstnaní a rodiny s vyššími příjmy konzumují alkohol méně než rodiny s nižšími příjmy. Výzkumy ukazují, že požívání drog a jiných návykových látek je rovněž častější u nezaměstnaných než u zaměstnaných. Také v kuřáctví hraje významnou roli nezaměstnanost. (Buchtová, 2000)

7.1 Sebevraždy jako dopad nezaměstnanosti Nezaměstnanost má dopad na vzrůstající počet sebevražd, vražd a pokusů o sebevraždy nezaměstnaných tzv. parasuicidií. Američtí výzkumníci potvrdili stoupající počet vražd a sebevražd s hospodářskou krizí. Zjistili, že s každým procentem vzrůstu nezaměstnanost stoupne o 0,8 procent počet vražd a sebevražd. Při rychlejším růstu nezaměstnanosti sebevraždy a vraždy ještě více narůstají. Musíme také brát v potaz, že ze 28 % se na nárůstu úmrtí podílí alkohol. (Nezaměstnaní častěji vraždí a páchají sebevraždy, 2009) (Kvis, 2009) Životy si berou lidé, kteří v důsledku hospodářské krize už nemají prostředky na své životní náklady. V současnosti většina odborníků tvrdí, že bude v důsledku hospodářské krize počet sebevražd ještě přibývat. Jsou to tzv. sebevraždy bilanční, které páchají lidé po zvážení všech svých pro a proti své existence a impulzivní sebevraždy, které jsou reakcí na nějakou velkou negativní událost jako např. ztrátu zaměstnání. (Kvis, 2009) (Nezaměstnaní častěji vraždí a páchají sebevraždy, 2009)

Programy pro nezaměstnané

23

Dopad na rodinu: Ztráta člena rodiny je ta nejtěžší ztráta a psychická zátěž. Kromě toho rodina může začít strádat i finančně.

8

Programy pro nezaměstnané

V různých zemích probíhají pro nezaměstnané různé programy na udržení aktivity nezaměstnaného, zabránění nečinnosti a proti důsledkům, které plynou z nezaměstnanosti. Někde jsou tyto programy vázány s výplatou sociálních podpor, jinde tomu mohou bránit odborové organizace. Pomoc nezaměstnaným se dělí do dvou kategorií: cílem první kategorie je získat nové pracovní místo, druhá pomáhá řešit problémy, které v souvislosti s nezaměstnaností vznikly (jako psychické problémy, zdravotní problémy, problémy v rodině, ekonomické problémy, závislosti apod.). (Vágnerová, 2008, s. 747) • Služby úřadu práce Vytváří nové pracovní příležitosti, zprostředkovávají kontakty mezi nezaměstnanými a budoucími zaměstnavateli, vyřizují podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikační programy apod. Podpora nezaměstnanosti se vyplácí šest měsíců a to pouze těm lidem, kteří byli předtím minimálně 12 měsíců zaměstnaní nebo předchozích 12 měsíců studovali, po uplynutí 6 měsíců vyplácení podpory jsou odkázáni na dávky sociální pomoci. (Vágnerová, 2008, s. 747) • Sociální služby: Jsou často poskytovány celé rodině, nejen nezaměstnanému. Sociální pracovníci pomáhají řešit rodinné krize a ekonomické problémy atd. (Vágnerová, 2008, s. 747) • Psychoterapeutická péče Podporuje v člověku sebedůvěru a osobní iniciativu, upravuje změny postojů k práci atd. V našem kraji tuto pomoc nezaměstnaný najde v Brněnské Fakultní nemocnici, pracoviště Bohunice. Od roku 1989 je zřízeno krizové centrum. A k brněnské psychiatrii patří i brněnská Linka naděje. (Vágnerová, 2008, s. 747) Bohužel se v České republice zatím věnuje malá pozornost dopadům nezaměstnanosti na jedince a na rodinu. Spíše se do popředí dostávají čísla počtu nezaměstnaných na úřadech práce a administrativa, takže je úřad práce vnímán spíš jako administrativní instituce. To je také ten důvod proč někteří nezaměstnaní nazývají úřady práce jako „studené bez lidského jednání a snahy pomoci”. Je nezbytné řešit nezaměstnanost už preventivně. A vychovávat občany už k potenciální nezaměstnanosti. Je potřebná změna přístupu jednání se zaměstnanci a potenciálními zaměstnanci v managementu podniků a státní správě. (Buchtová, 2000, s. 40–41)

Velká hospodářská krize

9

24


Již ve 30. letech 20. století lidstvo zažilo nepříjemnou událost - Velkou depresi. Již na počátku roku 2009 bylo jasné, že krize započatá v roce 2007 bude podobným historickým momentem. Ikdyž mechanismus této krize je odlišný a následky menší, vliv na lidské uvažování je stejně silný. Finance a ekonomika před krizí již nikdy nebudou takové jako po krizi. (Kohout, 2009)

9.1 Jak začala Velká hospodářská krize v roce 2007 Vše začalo na trhu s hypotékami v USA již v letech 2001 - 2003. Americký federální rezervní systém začal udržovat extrémně nízké krátkodobé sazby, aby zabránil hospodářské recesi. To způsobilo stavební boom. Díky velmi levným a snadno dostupným hypotékám teď mohl začít stavět a dobře bydlet každý i lidé s nízkými a nestabilními příjmy, kteří by za normálních okolností bydleli v pronájmu. Většinou se jednalo o imigranty z latinské ameriky. Některé hypoteční firmy dokonce půjčovaly bez ověření jakéhokoliv dokladu klienta dokonce i průkazu totožnosti. Někdy půjčovaly i bez dokladu o výši příjmů, je dokonce zjištěno, že 95 % takových žádostí o příjmu žadatele v Americe je vylhaných. Položme si otázku, proč ale žadatelé lžou? Nejspíš si dovedou představit svou výši příjmu a neschopnost ji splácet, návštěvy exekutora a nucené stěhování, ale v touze mít svůj vysněný dům ji jsou schopni potlačit. (Kohout, 2009) V letech 2005 - 2006 se ekonomice v ČR vedlo docela dobře, hlavně kvůli celosvětovému oživení. Bohužel pak přišla krize v březnu 2007, dobrý vývoj se pak může proměnit v celosvětovou recesi a v lepším případě jen ve zpomalení globálního růstu. (Kohout, 2009, s. 13) Pro Českou republiku má hypoteční krize v USA dvojí význam, za prvé něco takového by se mohlo stát i u nás, za druhé vliv světové ekonomiky má velký vliv i na naši ekonomiku, na hospodářský růst a zaměstnanost v ČR. I v ČR levné hypoteční úvěry způsobily hypoteční boom a tedy i hospodářský růst. Když tento globální růst vystřídala globální recese, nejvíce utrpěly ty investice, které v posledních letech poskytovaly největší zisky. Finanční krize skoro nikdy není jen důsledkem selhání nějakého soukromého sektoru, většinou za selháním stojí ještě nějaká vládní politika. Někdy je příčinou až příliš expanzivní měnová nebo fiskální politika, která zapříčinila, že do ekonomiky nateklo příliš mnoho peněz. a vytvořilo se mnoho špatných úvěrů. Někdy jsou příčinou vzniku finanční krize chybné vládní politiky, které mají usměrňovat pohyby investic a úvěrů do „politicky správných” odvětví a regionů. Finanční krize, která začala v roce 2007, byla důsledkem obou těchto příčin. Finanční krize vyvrcholila na podzim roku 2008, poškodila systém amerického investičního bankovnictví,


25

zdrtila Rusko, vyvolala těžké škody Číně a vyvolala státní bankrot na Islandu. (Kohout, 2009)

9.2 Globální recese Globální recese znamená pomalejší růst české ekonomiky než byla 3 % v roce 2009, tedy pro rok 2010 se očekává růst maximálně 3 %. Zasažen recesí byl na prvním místě development a obchod s nemovitostmi v srpnu 2008 se přidal automobilový průmysl (prodeje aut poklesly meziročně 2007/2008 v Evropě průměrně o 20 %, například ve Španělsku o 40 %). Jak čelit recesi, poklesu růstu? K tomu jsou určeny dva nástroje, monetární politika, která je v rukou centrálních bank a fiskální nebo–li rozpočtová politika, ta učiní expanzi tím, že sníží daňovou zátěž nebo expanzi tím, že zvýší daňové výdaje. Podle Kohouta je lepší cesta snížit daně než výdaje, které fungují jako krátkodobá stimulace ekonomiky, ale aby snížení fungovalo, musí být nečekané. Je otázkou jakou daň by bylo třeba zvolit, abychom dosáhli všech tří následujících oblastí, kde je to potřeba: zmírnění nezaměstnanosti, snížení nákladů exportérům, zvýšení kupní síly obyvatelstva. (Kohout, 2009)

9.3 Zadlužené rodiny V současné době hospodářské krize velmi narůstá počet zadlužených rodin. Rodiny pak mají nespočet půjček a jejich měsíční příjem je nižší než výše měsíčních splátek. Tyto rodiny pak řeší svoji situaci oddlužením. (Kohout, 2009) Nalézá–li se rodina ve finanční tísni, je nejlepší, když se obrátí na Občanské poradny. Občanských poraden je v ČR kolem čtyřiceti, mají k dispozici školené zaměstnance a právníky a navíc jsou jejich služby bezplatné. Především své klienty nasměrují jak mají dál postupovat. Jedná se o oddlužení to znamená osobní bankrot. Oddlužení řeší úpadek nebo–li platební neschopnost podle insolvenčního zákona a to fyzických osob nepodnikatelů nebo osob, které podnikaly, ale mají zrušenou živnost a jejich dluhy nevznikly podnikáním. (Ginterová, 2010) V souvislosti se zadlužením je nutné uvést exekuce, které rodinám mohou hrozit a řadu rodin tak připravit o střechu nad hlavou. Jednak mohou vyplynout ze špatného hypotečního úvěru, který má rodina splácet, na jehož začátku splácela přijatelně malou částku, ale po dvou letech se finanční zátěž zdvojnásobila a došlo ke splácení jistiny, na což už rodině její měsíční finanční prostředky prostě nevystačily. A nebo případ, kdy je rodina v podnájmu či splácí úvěr a otec či matka či oba ztratí v důsledku hospodářské krize zaměstnání a poté nemají na placení měsíčních splátek dostatek finančních prostředků. (Kohout, 2009) ČR je pátou nejvíce globalizovanou ekonomikou a je otevřenou ekonomikou. Vysoká míra otevřenosti znamená, že jakékoliv výkyvy ve světové


26

ekonomice se na ekonomice ČR projeví silně a rychle.To znamená pokud světová ekonomika roste, daří se i ČR. (Kohout, 2009, s. 45)

9.4 Nejrizikovější skupiny na ztrátu práce v souvislosti s hospodářskou krizí Tady bych se zaměřila na diskriminaci lidí předdůchodového věku. Tito lidé bývají v českých podnicích propuštěni mezi prvními. Toto jednání je sociálně necitlivé. Jak je možné hodnotit výkonnost lidí předdůchodového věku? Nelze. Každý jsme jiný, máme jiné kvality a schopnosti, rychlost, pečlivost, přístup k práci a to platí pro každý věk. Takže stejně jako jsou doklady o tom, že jsou starší lidé s nižší výkonností, stejně tak jsou doklady o starších lidech s vyšší výkonností. Proto tady není žádný důvod proč právě tuto sociální skupinu propouštět ze zaměstnání na prvním místě. Navíc se starším věkem přibývá zkušeností a starší člověk svou práci často bere tak nějak odpovědněji. Obzvlášť v dnešní době hospodářské krize byl těchto lidí propuštěn velký počet a většina z nich se možná už do práce nikdy nevrátí. (Vágnerová, 2008) Dopad na rodinu: V předdůchodovém věku rodičů už bývají zpravidla děti dospělé a schopné se samy zajistit. Nebývá ale výjimkou, že rodiče přivedli děti na svět později a ve svém předdůchdovém věku mají děti ještě školou povinné. Pak je ztráta zaměstnání opět velkou zátěží pro rodinu s psychickými a finančními důsledky. (Vágnerová, 2008)

Praktická část

27

Praktická část 10

Kvalitativní výzkum

10.1 . Cíl výzkumu a výzkumná otázka Cílem výzkumu je zjistit, jaké změny se odehrávají u nezaměstnaného od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným, konkrétně se zaměřuji na změnu jeho vztahů s rodinou a zohledňuji psychologické, sociální a ekonomické faktory hospodářské krize v ČR. Hlavním výzkumným problémem jsou změny ve vztazích v rodině nezaměstnaného v době jeho nezaměstnanosti. Daný výzkumný problém jsem se rozhodla řešit, protože nezaměstnanost v dnešní době hospodářské krize je problémem stále více rodin nejen z mého okolí. Stanovila jsem si výzkumnou otázku: Jaký vliv má nezaměstnanost na vztahy v rodině? Podotázky: 1. Dochází v důsledku ztráty zaměstnání ke změnám v partnerských vztazích? 2. Dochází v důsledku ztráty zaměstnání ke změnám ve vztahu nezaměstnaného rodiče s dětmi?

10.2 Výzkumná metoda Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, protože budu zkoumat sociální realitu ovlivněnou ekonomickou realitou (nezaměstnaností a hospodářskou krizí), tj. vztahy nezaměstnaného člena rodiny s ostatními členy v době hospodářské krize nebo–li budu zkoumat výpovědi o vztazích v rodině nezaměstnaného člena. Metodou získávání kvalitativních dat je metoda moderovaného rozhovoru (interview) proto, abych získala vhled do problému. Zvolila jsem polostrukturované interview, abych mohla pokládat doplňující otázky a to i u odpovědí, které účastník dává na pevně strukturované podněty. Typem výzkumu je případová studie, kde je v centru pozornosti rodina, tj. nezaměstnaná žena, její manžel a dvě starší děti (ze čtyř, nejmladších dvou dětí jsem se nedotazovala, dostačující byly pro mě výpovědi dvou starších dětí). Případovou studii jsem zvolila proto, abych získala co nejširší pohled na výzkumný problém od více členů rodiny, a z jejich výpovědí si pak vytvořila teorii. Místem výzkumu je domácnost nezaměstnaného člena. Metodou zpracování rozhovoru je záznamový arch, který mi umožňuje rychlou orientaci v údajích, ve kterém mám předem stanovené a seřazené otázky. Výzkumným souborem je nezaměstnaná žena, její manžel a


28

dvě nejstarší děti. Snažím se o volněji utvářené dotazování, aby respondenti mohli sami vyjevit subjektivní názory a pohledy a kladu z větší části otevřené otázky. Metodou analýzy kvalitativních dat je metoda zakotvené teorie. Metoda zakotvené teorie ve výzkumném procesu spočívá v tom, že nejprve identifikuji významové jednotky, poté vypíši klíčové pojmy identifikovaných významových jednotek, následně tyto významové jednotky rozdělím na deskriptivní a interpretativní údaje. Poté tvořím seznam kategorií a subkategorií. A na závěr tvořím zakotvenou teorii pomocí identifikace příčinných a intervenujících podmínek a kontextu. V průběhu tohoto procesu (konceptualizace) dochází ke ztrátě některých informací, podobně jako při jakékoliv jiné úpravě testu. Tento nedostatek vyvažuje postupná selekce informací napomáhajících krystalizaci jednotlivých významových informací do srozumitelné a analyzovatelné podoby. Během tohoto procesu se tedy postupuje tak, že se vynechávají některé procedury a sleduje se pouze cíl identifikace nových kategorií (významných z hlediska výzkumného cíle). (Miovský, 2009, s. 234) Výzkum provádím v Jihomoravském kraji, regionu Blansko, kde je v současnosti v prvním čtvrtletí roku 2010 6000 nezaměstnaných a 165 volných pracovních míst. Mým případem je šestičlenná rodina. Mými respondenty jsou nezaměstnaná žena, její manžel a dvě nejstarší děti. Respondentů se budu ptát na události a změny v jejich životě, které se odehrály v době, která začala v okamžiku, kdy se matka rodiny stala nezaměstnanou. Popis respondentů Prováděla jsem kvalitativní výzkum v šestičlenné rodině. Nezaměstnaným respondentem byla vdaná matka, ve věku 33 let, vyučená a bez maturity. Manžel, kterému je 40 let, je také vyučený bez maturity. Manžel je zaměstnaný, ale v současnosti z důvodu dočasné pracovní neschopnosti asi měsíc na nemocenské. Rodina bydlí v rodinném domě. Dětem je 15, 8 a nejmladším dvojčatům jsou 4 roky, dvojčata ale mezi respondenty nepatří. Od všech respondentů jsem dostala souhlas k provádění interview. Také jsem jim sdělila, že pokud by jim byly některé otázky nepříjemné nebo by jim bylo nepříjemné na ně odpovídat, odpovídat nemusí, stejně tak jsem jim sdělila, že rozhovor je anonymní.

10.3 Vyhodnocení výzkumného šetření nezaměstnané respondentky Nezaměstnané respondentce je 33 let. Je vyučená obuvnicí bez maturity. Doposud je nezaměstnanou 8 měsíců.


29

a) Transkripce interview a identifikace významových jednotek V této části provádím transkripci nebo–li doslovný přepis rozhovorů. Podtržené části textu značí identifikované významové jednotky. T značí tazatele a R respondenta. Ztráta práce T: Jak dlouho jste doposud nezaměstnaná? R: 8 měsíců T: Byla jste již někdy v minulosti v této pozici nezaměstnaného? Pokud ano, jak dlouho vaše nezaměstnanost trvala? A můžete pozorovat nějaký rozdíl mezi minulou a současnou situací, kdy jste byla nezaměstnaná? R: Ano byla, před šesti lety, nezaměstnanost tehdy trvala 0,5 roku. Rozdíl? Nezaměstnanost jako nezaměstnanost, v minulosti jsme možná měli víc peněz. T: Jak si vysvětlujete ztrátu vaší práce? R: Po poslední mateřské už jsem nenastoupila do práce. Ale v současnosti chodím občas alespoň na brigády. T: Dá se ztráta vaší práce vysvětlit v souvislosti s hospodářskou krizí, tím myslím zavírání podniků a hromadné propouštění? R: Nevím. T: Jakou míru naděje cítíte vzhledem k nalezení nové práce? Určete na stupnici 0–10, kde 0 znamená žádnou naději a 10 nejvyšší možnou míru naděje. R: Do roka, 5. T: V době, kdy jste nezaměstnaná, snažíte se o další vzdělání, rekvalifikaci apod.? R: Ano, dělala jsem rekvalifikaci. T: Máte strach z budoucnosti? R: Nevím, jak se to vezme. T: Jaké jsou vaše výhledy do budoucnosti? R: Doopravit dům, starat se o rodinu, jet na dovolenou, chodit do práce, chodit na brigády. Zdraví a duševní stránka T: Pociťujete někdy v poslední době bolest hlavy, únavu, nevolnost, poruchy spánku nebo jiné fyzické symptomy, které jste dříve nepociťovala? R: Ano, člověk se cítí celkově nešťastný, ale navenek to nechci dávat znát. T: Cítíte se v poslední době v psychické nerovnováze?


30

R: Ano, nejsou peníze, nemůžu tudíž dopřát dětem to, co bych chtěla a jsem pak akorát naštvaná, takže psychicky se určitě cítím hůř. T: Je pro vás někdo v době vaší nezaměstnanosti oporou? Pokud ano, kdo? R: Ano, manžel a také to, že se starám o děti, mě drží nad vodou. T: Všimla jste si od doby, kdy jste nezaměstnaná, zhoršení psychického nebo fyzického zdraví vašeho partnera nebo vašich dětí? Pokud ano, popište je. R: Ano, také manžel je vzteklý a víc než já. T: Víc jak vy? R: No, protože chlapi jsou obecně vzteklejší než ženy. Ne, na dětech nic nepozoruji. T: Kouříte? R: Ne, nekouřím. T: Pijete alkohol? R: Stejně příležitostně jako dříve. Finanční situace T: Dotkla se současná hospodářská krize hospodaření vaší rodiny? R: Ano, člověk se víc dívá na peníze, když si chce něco koupit. T: Omezují vaše děti nějaké školní aktivity od doby, kdy jste nezaměstnaná, v důsledku vaší nezaměstnanosti? R: Ne, žádné placené aktivity nemají. T: I po ztrátě zaměstnání zvládáte finančně měsíční chod domácnosti stále jen z vlastních zdrojů? R: Ano, ale příbuzní nám finančně pomáhají. T: Jak trávíte volný čas v době, kdy jste nezaměstnaná? R: Starám se o děti. T: Kolik času denně v době vaší nezaměstnanosti trávíte sledováním televize? R: 1–2 hodiny. T: V době, kdy jste nezaměstnaná, zapojujete se více do domácích prací? R: Ano, člověk na to má víc času. Vztahy T: Změnil se v poslední době, kdy jste nezaměstnaná, nějakým způsobem vztah s vaším partnerem? Pokud ano, pak se zhoršil nebo naopak vás vaše situace stmelila?


31

R: Asi zhoršil. T: Uměla by jste konkrétně říct v čem se zhoršil? R: Je méně peněz, nadávám manželovi, že kouří, že utrácí peníze za cigarety. T: Vyskytují se u vás v době vaší nezaměstnanosti častěji hádky nebo neshody s vaším partnerem? R: Ano, nejčastěji kvůli penězům. T: Promítají se hádky nějakým způsobem na děti? R: Děti to nějak nevnímají. T: Dává vám znát váš partner častěji svou náklonnost, (např. říká vám jak mu na vás záleží) od doby, kdy jste nezaměstnaná? R: Ano. T: Změnilo se trávení volného času s vaším partnerem od doby, kdy jste nezaměstnaná? R: Ne, je to stejné. T: Jste spokojená se svou pozicí, kterou zaujímáte v rodině od doby, kdy jste nezaměstnaná? R: Ano, stále je to stejné. Nemám žádnou autoritu, mohu říkat, co chci a nic se neděje (se smíchem). T: Jste spokojená s tím, jak funguje vztah mezi vámi a partnerem od chvíle, kdy jste nezaměstnaná? R: Ano (váhavé). T: Pociťujete ve své rodině jistotu a oporu v současné době, kdy jste nezaměstnaná? R: Ano, příbuzní nás podrží, říkají mi, že si něco najdu v dohledné době, i finančně pomáhají. T: V době, kdy jste nezaměstnaná, je vaše rodina místem pohody, soudržnosti a harmonie? R: V pohodě. T: Vyčítal vám váš partner ztrátu vašeho zaměstnání? R: Ne, nevyčítal. T: Chovala jste se agresivně ke svému partnerovi nebo dětem v době vaší nezaměstnanosti? R: Ano, jsem víc vzteklá, i na manžela i na děti, vím to o sobě. T: Změnil se v poslední době vztah mezi vámi a dětmi?


32

R: Ne, pořád stejné. T: Došlo v poslední době ke změně ve vztazích s vašimi přáteli (např. vídáte se s nimi méně často..?) ? R: Spíš že je vídám méně. T: A proč se s nimi vídáte méně? R: Nemají čas, protože chodí do práce. T: Od doby, kdy jste nezaměstnaná, našla jste si nějaké nové přátele? R: Když jsem na pracovním úřadě, dám se tam s někým neznámým do řeči, ale jinak ne. b) Výpis klíčových pojmů identifikovaných významových jednotek - Respondentka je doposud 8 měsíců nezaměstnaná. - Rozdíl proti době před krizí, kdy byla respondentka také nezaměstnaná, je v tom, že tehdy měla rodina víc peněz. - Ztrátu práce vysvětluje respondentka tak, že po ukončení mateřské dovolené již nenastoupila do práce. - Nezaměstnaná očekává, že do roka nalezne nové zaměstnání. - Nezaměstnané se zhoršil v době její nezaměstnanosti psychický stav, avšak navenek to nechce nechat znát. - Na zhoršení psychického stavu nezaměstnané se podílí nemožnost dopřát jejich dětem to, co by si přála. - Manžel a příbuzní jsou pro nezaměstnanou sociální oporou, v péči o děti a o domácnost nachází respondentka svoji seberealizaci. - Nezaměstnaná respondentka je v důsledku své nezaměstnanosti agresivnější na děti i na manžela. - Nezaměstnanost respondentky se přenáší na manžela, který také bývá agresivnější. - Důsledky nezaměstnanosti respondentky se na děti nepřenáší. - V důsledku hospodářské krize se rodina omezuje ve finančních aktivitách. - Respondentka se v důsledku nezaměstnanosti zapojuje více do domácích prací. - V důsledku nezaměstnanosti respondentky se zhoršil vztah mezi ní a jejím manželem. - V době nezaměstnanosti respondentky se staly hádky mezi respondentkou a jejím manželem častější, častým důvodem jejich hádek je nedostatek finančních prostředků. - Hádky respondentky a jejího manžela se na děti nepromítají. - Sociální pozice v rodině respondentky zůstává i v době její nezaměstnanosti nezměněna. - I v době nezaměstnanosti respondentky je rodina respondentky místem pohody, soudržnosti a harmonie. - Vztah respondentky a dětí zůstává v době nezaměstnanosti respondentky nezměněn.

Kvalitativní výzkum -

33

V současnosti respondentka chodí občas na brigády. Respondentka absolvovala v době její nezaměstnanosti rekvalifikaci. Rodina jako finanční opora. Respondentka nepozoruje přenášení její neurózy z nezaměstnanosti ani vliv hádek mezi ní a manželem na děti. V době, kdy je respondentka nezaměstnaná, nezvýšila konzumaci alkoholu ani spotřebu cigaret.

c) Rozdělení klíčových pojmů identifikovaných významových jednotek na deskriptivní a interpretativní údaje. Deskriptivní údaje popisují skutečnost. Interpretativní údaje jsou výkladem, vysvětlením skutečnosti. Deskriptivní údaje - Respondentka je doposud 8 měsíců nezaměstnaná. - V současnosti respondentka chodí občas na brigády. - Respondentka absolvovala v době její nezaměstnanosti rekvalifikaci. - Rodina jako finanční opora. - V době, kdy je respondentka nezaměstnaná, nezvýšila konzumaci alkoholu. - Rozdíl proti době před krizí, kdy byla respondentka také nezaměstnaná, je v tom, že tehdy měla rodina víc peněz. - V důsledku hospodářské krize se rodina omezuje ve finančních aktivitách. Interpretativní údaje (obsahují často vztahová témata, děje , pocity apod.) - Ztrátu práce vysvětluje respondentka tak, že po ukončení mateřské dovolené již nenastoupila do práce. - Respondentka očekává, že do roka nalezne nové zaměstnání. - Nezaměstnané se zhoršil v době její nezaměstnanosti psychický stav, avšak navenek to nechce nechat znát. - Na zhoršení psychického stavu nezaměstnané se podílí nemožnost dopřát jejich dětem to, co by si přála. - Manžel a příbuzní jsou pro nezaměstnanou sociální oporou, péče o děti vnitřní oporou. - Nezaměstnaná respondentka je v důsledku své nezaměstnanosti agresivnější na děti i na manžela. - Nezaměstnanost respondentky se přenáší na manžela, který také bývá agresivnější. - Důsledky nezaměstnanosti respondentky se na děti nepřenáší. - Respondentka se v důsledku nezaměstnanosti zapojuje více do domácích prací. - V důsledku nezaměstnanosti respondentky se zhoršil vztah mezi ní a jejím manželem.

Kvalitativní výzkum -

-

34

V době nezaměstnanosti respondentky se staly hádky mezi respondentkou a jejím manželem častější, častým důvodem jejich hádek je nedostatek finančních prostředků. Hádky respondentky a jejího manžela se na děti nepromítají. Sociální pozice v rodině respondentky zůstává i v době její nezaměstnanosti nezměněna. I v době nezaměstnanosti respondentky je rodina respondentky místem pohody, soudržnosti a harmonie. Vztah respondentky a dětí zůstává v době nezaměstnanosti respondentky nezměněn. Respondentka nepozoruje přenášení její neurózy z nezaměstnanosti ani vliv hádek mezi ní a manželem na děti.

d) Výpis konečného seznamu subkategorií a kategorií. Kategorie jsou celky nadřazené subkategoriím, tj. zahrnují v sobě subkategorie. Konečný seznam subkategorií (číslo v závorce současně označuje kategorii) (1) Zhoršení vztahu mezi respondentkou a jejím manželem. (1) Častější hádky mezi respondentkou a jejím manželem. (1–2) Nezměněná sociální pozice respondentky v rodině. (2) Nezměněný vztah mezi respondentkou a dětmi. (2) Nepřenosnost neurózy rodičů na děti. (3) Respondentka chodí na brigády. (3) Respondentka absolvovala v době nezaměstnanosti rekvalifikaci. (3) Zapojení respondentky do domácích prací. (4) Více peněz v nezaměstnanosti před hospodářskou krizí. (4) Nemožnost dopřát dětem to, co by jim rodiče dopřát chtěli. (5) Zhoršení psychického stavu respondentky. (5) Respondentka je v době její nezaměstnanosti agresivnější. (5) Manžel respondentky je v době nezaměstnanosti respondentky agresivnější. (6–7) Manžel a příbuzní jako sociální opora, péče o děti jako seberealizace. (7) Rodina respondentky jako místo pohody, soudržnosti a harmonie. (7) Finanční pomoc od rodiny. Konečný seznam kategorií (1) Změna vztahu respondentky k manželovi v době její nezaměstnanosti. (2) Vztah respondentky k jejím dětem v době její nezaměstnanosti. (3) Využití volného času v nezaměstnanosti. (4) Vliv hospodářské krize na nezaměstnanost. (5) Psychický stav a zdraví. (6) Sociální opora. (7) Rodina jako zázemí.


35

e) Identifikace příčinných a intervenujících podmínek a kontextu a) Kontext vztahů v rodině Ztráta zaměstnání matky rodiny způsobila zhoršení vztahu mezi manžely. Nezaměstnanost zapříčinila častější hádky mezi manžely. Naopak se ukázalo, že neuróza z nezaměstnanosti se nepřenáší z rodičů na děti, tudíž nezaměstnanost matky nemá vliv na její vztah k dětem. Také sociální pozice nezaměstnané matky se v rodině nezměnila. Pro nezaměstnanou matku je její manžel a příbuzní sociální oporou, v péči o děti a o domácnost nachází seberealizaci. Zkoumaná rodina je stále místem pohody, soudržnosti a harmonie i v době nezaměstnanosti jejího člena. Rodině finančně pomáhají příbuzní. (1–2, 6–7) b) Kontext hospodářské krize a finanční situace rodiny Ukázalo se, že hospodářská krize nezaměstnanost prohloubila, protože v porovnání s minulou nezaměstnaností respondentky, měla rodina více finančních prostředků. Nezaměstnaná matka nemůže svým dětem dopřát to, co by chtěla. (4) c) Kontext volného času respondentky Respondentka volný čas věnovala absolvování rekvalifikačního kurzu, chodí na brigády, a více se stará o domácnost a o děti. (3) d) Kontext psychického stavu a zdraví rodiny Nezaměstnanost matky rodiny zapříčinila zhoršení jejího psychického stavu, je nervóznější a častěji je agresivnější na manžela a na děti. Objevuje se u ní neuróza z nezaměstnanosti. Psychický stav respondentky také zhoršuje její uvědomění, že nemůže finančně dopřát svým dětem to, co by chtěla. Manžel nezaměstnané ženy se v době její nezaměstnanosti také stal agresivnějším, objevuje se tady tedy přenosnost neurózy z nezaměstnanosti z nezaměstnané respondentky na manžela. (4–5) Pozorování při průběhu interview Z pozorování respondentky při průběhu interview byl zřetelný pokles nálady respondentky, který vyplývá pravděpodobně z toho, že při poskytování odpovědí začala hlouběji uvažovat nad svou situací. U otázky, která se týkala vztahu me-


36

zi ní a jejím partnerem, se nejprve odmlčela a pak odpověděla, že se jejich vztah zhoršil, v této chvíli byla respondentka asi nejsmutnější za celou dobu interview.

10.4 Vyhodnocení výzkumného šetření manžela nezaměstnané ženy Manželovi nezaměstnané ženy je 40 let. Je vyučený bez maturity. Pracuje jako dělník na pile. Momentálně je jeden měsíc nemocný. a) Transkripce interview a identifikace významových jednotek V této části provádím transkripci nebo–li doslovný přepis rozhovorů. Podtržené části textu značí identifikované významové jednotky. T značí tazatele a R respondenta. Ztráta práce T: Jak si vysvětlujete ztrátu manželčiny práce? R: Manželka byla na mateřské dovolené a po jejím ukončení již do práce nenastoupila. T: Dá se ztráta manželčiny práce vysvětlit v souvislosti s hospodářskou krizí, tím myslím zavírání podniků a hromadné propouštění? R: Spíš ano. T: V době, kdy krize naplno vypukla a zaměstnanci podniků byli hromadně propouštěni, sledoval jste na manželce nějaké změny, např. že by nezaměstnanost prožívala hůře? R: Ano. T: Jakou míru naděje cítíte, že si manželka nalezne novou práci? Určete na stupnici 0–10, kde 0 znamená žádnou naději a 10 nejvyšší možnou míru naděje. R: Ona je průbojná, 7. T: Máte strach z budoucnosti? R: Ano. T: Jaké jsou vaše výhledy do budoucnosti? R: Dobudovat dům. Zdraví a duševní stránka T: Pociťujete někdy v poslední době bolest hlavy, únavu, nevolnost, poruchy spánku nebo jiné fyzické symptomy, které jste dříve nepociťoval? R: Ano, ale s manželčinou nezaměstnaností to nemá nic společného, to je prostě moje zdraví.


37

T: Snažíte se být pro manželku v době její nezaměstnanosti oporou? R: Pořád, pořád stejně celou dobu. T: Všiml jste si od doby, kdy je vaše manželka nezaměstnaná, zhoršení jejího psychického nebo fyzického zdraví nebo vašich dětí? Pokud ano, popište je. R: Na manželce fyzického částečně, a duševního ve smyslu, že je roztěkaná, nervózní. Na dětech ne. T: Kouříte? R: Dřív jsem kouřil hodně, ale momentálně jsem nemocný, tak jsem to omezil. T: Pijete alkohol? R: Ne, jsem abstinent. Finanční situace T: Dotkla se současná hospodářská krize hospodaření vaší rodiny? R: Dá se říct, že ano. T: Omezují vaše děti nějaké školní aktivity od doby, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná v důsledku vaší nezaměstnanosti? R: Ne. T: I po ztrátě zaměstnání zvládáte finančně měsíční chod domácnosti stále jen z vlastních zdrojů? R: Ano a navíc nám pomáhají rodiče jak moji tak manželčini. Volný čas T: V době, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, zapojuje se více do domácích prací? R: To ano, zapojuje. Vztahy T: Změnil se od chvíle, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná vztah mezi vámi a ní? Pokud ano, pak se zhoršil nebo naopak vás vaše situace stmelila? R: Vztah máme stále stejný, každý má občas nějaké neshody, máme se rádi, máme děti, ona je bez práce, já jsem teď nemocný, ale to na tom nic nemění, takže žádný rozdíl ve vztahu oproti dřívějšku nevidím. Když už, tak nás spíš naše situace spojuje. T: Vyskytují se u vás v době manželčiny nezaměstnanosti častěji hádky nebo neshody mezi vámi a ní? R: Ne. (Respondent častější hádky naprosto zamítl.)


38

T: Od doby, kdy je vaše manželka nezaměstnaná, snažíte se jí častěji dávat znát vaši náklonnost, např. tím, že jí říkáte jak vám na ní záleží apod.? R: Ano. T: Změnilo se trávení volného času s vaší partnerkou od doby, kdy je nezaměstnaná? R: Ne, chodíme na procházky s dětmi, někam zajdeme apod. T: Myslíte, že od doby, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, se nějak změnila její pozice v rodině, např. se mohla zhoršit její autorita u dětí apod.? R: Děti ji neposlouchají, ona je žena a je měkká, kdyby bylo dítě jedno, tak ji poslechne, ale jak jsou čtyři tak ne, ale takto je to celou dobu nehledě na to, že je nezaměstnaná. T: Od chvíle, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, je vaše rodina místem soudržnosti, pohody, harmonie? R: Ano. T: Pozoroval jste nějakou změnu ve vztahu vaší manželky a dětí v době její nezaměstnanosti? R: Ne. T: Zlobí se vaše manželka na děti častěji od doby, kdy je nezaměstnaná? R: To zase ne, já bych řekl, že je to pořád stejné, že to vždy záleží na náladě. T: Od chvíle, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, pozoroval jste nějakou změnu ve vztahu mezi ní a jejími přáteli? R: Ne. T: Například, vídá se s přáteli méně často, než v době, kdy nezaměstnaná nebyla? R: Ne, je to stejné. T: Co zbytek rodiny, podporují vás? R: Ano, stýkáme se pořád, nějak se nedívají na to, že je manželka nezaměstnaná. T: Co cítíte jako hrozbu pro vaši rodinu (např. tlak od finančních úřadů, placení půjček) ? R: Že někdo z rodiny umře nebo onemocní. T: Co vám pomohlo zlepšit vaši situaci? R: Finanční pomoc od příbuzných. T: Co patří mezi silné stránky vaší současné situace (např. ekonomická úspora apod.) ? R: Že držíme při sobě jako rodina, rozumíme si, pomáháme si.


39

T: Co cítíte jako slabé stránky (např. moc plateb) ? R: Stres, splátky úvěrů každý měsíc, obavy z toho, jestli vyjdou každý měsíc peníze na to, aby se měsíční splátka zaplatila, tlak od finančních úřadů. b) Výpis klíčových pojmů identifikovaných významových jednotek - Nezaměstnaná manželka již po mateřské dovolené nenastoupila do práce. - Stav vyvrcholení krize a hromadné propouštění zaměstnanců na nezaměstnanou manželku negativně zapůsobil. - Nezaměstnanost partnerky nemá vliv na zhoršení zdraví partnera. - Respondent se snaží být nezaměstnané partnerce oporou. - Nezaměstnanost negativně ovlivnila jak fyzické zdraví nezaměstnané manželky, tak její duševní zdraví, nezaměstnaná manželka je v psychické nerovnováze. - Nezaměstnanost rodiče nemá negativní vliv na fyzické ani psychické zdraví dětí. - V době manželčiny nezaměstnanosti se nezvýšila manželova konzumace alkoholu ani cigaret. - Hospodářská krize se dotkla hospodaření rodiny. - Nezaměstnaná manželka se zapojuje více do domácích prací, způsob trávení volného času se oproti době, kdy byla zaměstnaná, nezměnil. - Respondent vnímá vztah se svoji manželkou jako neměnný vzhledem k její nezaměstnanosti, manželčina situace jejich vztah stmelila. - V době manželčiny nezaměstnanosti se podle respondenta nezvýšil počet hádek mezi ním a jeho partnerkou. - Respondent je pro nezaměstnanou partnerku sociální oporou. - Příbuzní jsou pro rodinu sociální oporou. - V době, kdy je partnerka nezaměstnaná, se nezměnil vztah mezi ní a dětmi. - Vztah mezi nezaměstnaným členem rodiny a jejími přáteli se v době její nezaměstnanosti nezměnil. - Respondent uvádí jako hrozbu pro rodinu onemocnění nebo úmrtí člena rodiny. - Situaci rodiny pomohla zlepšit finanční pomoc od příbuzných. - Silnou stránkou rodiny je její soudržnost, pomoc a porozumění. - Slabou stránkou rodiny je stres, tlak od finančních úřadů, včasné splácení úvěrů. c) Rozdělení klíčových pojmů identifikovaných významových jednotek na deskriptivní a interpretativní údaje. Deskriptivní údaje popisují skutečnost. Interpretativní údaje jsou výkladem, vysvětlením skutečnosti.


40

Deskriptivní údaje - V době manželčiny nezaměstnanosti se nezvýšila manželova konzumace alkoholu ani cigaret. - Hospodářská krize se dotkla hospodaření rodiny. - Nezaměstnaná manželka se zapojuje více do domácích prací, způsob trávení volného času se oproti době, kdy byla zaměstnaná, nezměnil. Interpretativní údaje (obsahují často vztahová témata, děje, pocity apod.) - Nezaměstnaná matka již po mateřské dovolené nenastoupila do práce. - Negativní působení hospodářské krize na stav nezaměstnané. - Nezaměstnanost partnerky nemá vliv na zhoršení zdraví partnera. - Respondent se snaží být nezaměstnané partnerce oporou. - Negativní vliv nezaměstnanosti na fyzické a psychické zdraví nezaměstnané partnerky, partnerka je v psychické nerovnováze. - Nezaměstnanost rodiče nemá vliv na fyzické ani psychické zdraví dětí. - Respondent vnímá vztah se svoji manželkou jako neměnný v době její nezaměstnanosti, manželčina situace jejich vztah stmelila. - V době manželčiny nezaměstnanosti se podle respondenta nezvýšil počet hádek mezi ním a jeho partnerkou. - Sociální opora nezaměstnané matce od manžela. - Sociální opora rodině od příbuzných. - Nezměněný vztah mezi matkou a jejími dětmi v době její nezaměstnanosti. - Nezměněný vztah mezi nezaměstnanou a jejími přáteli v době její nezaměstnanosti. - Úmrtí nebo onemocnění člena rodiny jako hrozba pro rodinu. - Finanční pomoc od příbuzných jako příležitost zlepšení situace rodiny. - Soudržnost, porozumění a pomoc rodiny jako silná stránka rodiny. - Stres, tlak od finančních úřadů, včasné splácení úvěrů jako slabá stránka rodiny. d) Výpis konečného seznamu subkategorií a kategorií. Kategorie jsou celky nadřazené subkategoriím, tj. zahrnují v sobě subkategorie. Konečný seznam subkategorií (číslo v závorce současně označuje kategorii) (1) Respondent vnímá vztah se svojí manželkou jako neměnný v době její nezaměstnanosti, manželčina situace jejich vztah stmelila. (1) V době manželčiny nezaměstnanosti se podle respondenta nezvýšil počet hádek mezi ním a jeho partnerkou. (2) Nezměněný vztah mezi matkou a jejími dětmi v době její nezaměstnanosti. (2) Nezaměstnanost rodiče nemá vliv na psychické ani fyzické zdraví dětí. (3) Nezaměstnaná manželka se zapojuje více do domácích prací, způsob trávení volného času se oproti době, kdy byla zaměstnaná, nezměnil.


41

(4) Negativní působení hospodářské krize na stav nezaměstnané. (4) Hospodářská krize se dotkla hospodaření rodiny. (5) Nezaměstnanost partnerky nemá vliv na zhoršení zdraví partnera. (5) Negativní vliv nezaměstnanosti na psychické a fyzické zdraví nezaměstnané partnerky, nezaměstnaná partnerka je v psychické nerovnováze. (5) V době manželčiny nezaměstnanosti se nezvýšila manželova konzumace alkoholu ani cigaret. (6) Sociální opora nezaměstnané matce od manžela. (6) Sociální opora rodině od příbuzných. (7) Soudržnost, porozumění a pomoc rodiny jako silná stránka rodiny. (7) Stres, tlak od finančních úřadů, včasné splácení splátek úvěrů jako slabá stránka rodiny. (7) Finanční pomoc od příbuzných jako příležitost zlepšení situace rodiny. (7) Úmrtí nebo onemocnění člena rodiny jako hrozba pro rodinu. Konečný seznam kategorií (1) Změna vztahu respondentky k manželovi v době její nezaměstnanosti. (2) Vztah respondentky k jejím dětem v době její nezaměstnanosti. (3) Využití volného času v nezaměstnanosti. (4) Vliv hospodářské krize na nezaměstnanost. (5) Psychický stav a zdraví. (6) Sociální opora. (7) Rodina jako zázemí. e) Identifikace příčinných a intervenujících podmínek a kontextu a) Kontext vztahů v rodině Respondent vnímá vztah se svojí partnerkou v době její nezaměstnanosti jako stále stejný vzhledem ke vztahu, který byl mezi nimi v době před partnerčinou nezaměstnaností. Říká, že nezaměstnanost jeho partnerky na jejich vztahu nic nemění. Stejně tak tvrdí, že počet hádek se v době nezaměstnanosti jeho partnerky nezvýšil. Také vztah mezi nezaměstnanou a jejich dětmi vidí stále stejný jako v době, kdy matka nezaměstnaná nebyla. Neuróza z nezaměstnanosti se tedy z rodičů na děti nepřenáší. Respondent je pro svoji partnerku sociální oporou. Příbuzní ze strany nezaměstnané i ze strany jejího partnera jsou pro rodinu taktéž oporou. (1–2, 6) b) Kontext hospodářské krize a finanční situace rodiny Hospodářská krize prohlubuje nezaměstnanost a dotýká se hospodaření zkoumané rodiny. (4)


42

c) Kontext volného času nezaměstnané partnerky Nezaměstnaná manželka se zapojuje více do domácích prací, způsob trávení volného času se oproti době, kdy byla zaměstnaná, nezměnil. (3) d) Kontext psychického stavu a zdraví rodiny Nezaměstnanost způsobila zhoršení psychického i fyzického zdraví nezaměstnané. Nezaměstnaná je více ve stresu, nervóznější a v celkové psychické nerovnováze. Partner nepociťuje, že by se partnerčina neuróza z nezaměstnanosti přenášela na něj, stejně tak na dětech se nijak neprojevuje. V rodině se nezvýšila konzumace alkoholu ani spotřeba cigaret v době nezaměstnanosti jejího člena. (5) e) Rodina jako zázemí Silným zázemím rodiny je porozumění a soudržnost jejích členů, pomoc a podpora od příbuzných. Slabou stránkou rodiny je stres, tlak od finančních úřadů, měsíční včasné splácení splátek. Finanční pomoc od příbuzných byla příležitostí zlepšit finanční stav rodiny. Jako hrozbu rodina cítí úmrtí nebo onemocnění některého jejího člena. (7) Pozorování respondenta při průběhu interview Respondent byl v průběhu interview klidný a otevřený, hlubší pokles nálady jsem u něj nezaznamenala.

10.5 Vyhodnocení výzkumného šetření dětí Obě děti jsou chlapci, staršímu je 14 a mladšímu 8 let. T značí tazatele a R respondenta. a) Transkripce interview a identifikace významových jednotek V této části provádím transkripci nebo–li doslovný přepis rozhovorů. Podtržené části textu značí identifikované významové jednotky. Pohlaví: muž Věk: 15 T: Od té doby, co maminka nechodí do práce, zlobí se na tebe kvůli něčemu častěji? R: Ne.


43

T: Od té doby, co maminka nechodí do práce, hádají se tvoji rodiče častěji? R: Asi ano. T: Býváš v poslední době častěji nemocný nebo tě častěji bolí hlava, není ti dobře, špatně spíš apod.? R: Ne. T: Stává se často od té doby, co maminka nemá práci, že to, co mají ostatní tvoji spolužáci ti vaši nemohou koupit? R: Ne. Pohlaví: muž Věk: 8 T: Od té doby, co maminka nechodí do práce, zlobí se na tebe kvůli něčemu častěji? R: Ne. T: Od té doby, co maminka nechodí do práce, hádají se tvoji rodiče častěji? R: Ne. T: Býváš v poslední době častěji nemocný nebo tě častěji bolí hlava, není ti dobře, špatně spíš apod.? R: Ne. T: Stává se často od té doby, co maminka nemá práci, že to, co mají ostatní tvoji spolužáci ti vaši nemohou koupit? R: Ne. (Ale z mimického výrazu byla odpověď spíše ano.) b) Výpis klíčových pojmů identifikovaných významových jednotek - Ani jednomu dítěti nepřijde, že by se na něj matka častěji zlobila v době, kdy je nezaměstnaná. - Starší syn pozoruje častější hádky mezi rodiči, od doby, kdy je jejich máma nezaměstnaná, mladší syn si ničeho takového nevšiml. - Ani jeden syn nepociťuje žádné fyzické ani psychické symptomy od doby, kdy je jejich máma nezaměstnaná. - Z pozorování mimiky mladšího syna je zřejmé, že by si přál, aby mu rodiče materiálně dopřáli i jiné věci na úrovni spolužáků. c) Rozdělení klíčových pojmů identifikovaných významových jednotek na deskriptivní a interpretativní údaje. Deskriptivní údaje popisují skutečnost. Interpretativní údaje jsou výkladem, vysvětlením skutečnosti.V tomto případě se jedná pouze o interpretativní údaje, žádné deskriptivní údaje nevznikly.


44

Interpretativní údaje (obsahují často vztahová témata, děje, pocity apod.) - Ani jednomu dítěti nepřijde, že by se na něj matka častěji zlobila v době, kdy je nezaměstnaná. - Starší syn pozoruje častější hádky mezi rodiči od doby, kdy je jejich máma nezaměstnaná, mladší syn si ničeho takového nevšiml. - Ani jeden syn nepociťuje žádné fyzické ani psychické symptomy od doby, kdy je jejich máma nezaměstnaná. - Z pozorování mimiky mladšího syna je zřejmé, že by si přál, aby mu rodiče materiálně dopřáli i jiné věci na úrovni spolužáků. d) Výpis konečného seznamu subkategorií a kategorií. Kategorie jsou celky nadřazené subkategoriím, tj. zahrnují v sobě subkategorie. Konečný seznam subkategorií (číslo v závorce současně označuje kategorii) (1) Starší syn pozoruje častější hádky mezi rodiči od doby, kdy je jejich máma nezaměstnaná, mladší syn si ničeho takového nevšiml. (2) Ani jednomu dítěti nepřijde, že by se na něj matka častěji zlobila v době, kdy je nezaměstnaná. (5) Ani jeden syn nepociťuje žádné fyzické ani psychické symptomy od doby, kdy je jejich máma nezaměstnaná. Konečný seznam kategorií (1) Výskyt častějších hádek mezi rodiči. (2) Zvýšení agrese matky k dětem. (5) Přenos neurózy z nezaměstnanosti na děti. e) Identifikace příčinných a intervenujících podmínek a kontextu a) Kontext vztahu matky a dětí Ani jeden syn nepozoruje, že by se na něj matka v době její nezaměstnanosti častěji zlobila. Neuvádí ani výskyt žádných fyzických ani psychických symptomů v době, kdy je jejich matka nezaměstnaná. Tudíž nezaměstnanost jejich matky nemá na zdraví dětí žádný vliv. (2) (5) b) Kontext vztahu mezi rodiči Zatímco starší patnáctiletý syn pozoruje častější výskyt hádek mezi rodiči, mladší osmiletý syn si ničeho nevšiml. (1)

Diskuse

45

Pozorování při průběhu interview Starší syn byl v průběhu interview klidný. Na mladším synovi šlo v průběhu interview pozorovat ostych a nervozitu.

11

Diskuse

Výzkumná otázka: Jaký vliv má nezaměstnanost na vztahy v rodině? Hypotéza, která vyplývá z kvalitativního výzkumného procesu: 1.

Nezaměstnanost významně ovlivňuje vztahy mezi členy rodiny, ale ne každý člen rodiny tyto změny vnímá nebo je vnímá dle svého postavení v rodině, věku a dalších aspektů. Podotázky: Dochází v důsledku ztráty zaměstnání ke změnám v partnerských vztazích? Dochází v důsledku ztráty zaměstnání ke změnám ve vztahu nezaměstnaného rodiče s dětmi? Z první podotázky vyplývají dvě hypotézy: 2. V důsledku ztráty zaměstnání může docházet ke změnám v partnerském vztahu. Nezaměstnaný může vnímat zhoršení jeho vztahu s partnerem, za3. tímco zaměstnaný partner zhoršení partnerského vztahu vnímat nemusí. Rozdílné postoje mohou být způsobené tím, že manželka je již dlouhou dobu doma bez pravidelného kontaktu se spolupracovníky apod. a v tomto důsledku vnímá vztah mezi ní a manželem více citlivě. Zatímco manžel netráví takový dlouhý čas doma a změn v jejich vztahu si tak pozorně nevšímá. Nezaměstnaná respondentka navíc uvádí i zvýšený počet hádek mezi ní a manželem. Zvýšený počet hádek mezi rodiči zaznamenal i starší syn. Z druhé podotázky plyne hypotéza: 4.

V případě mé zkoumané rodiny je možné předpokládat, že vztah mezi nezaměstnaným rodičem a jeho dětmi se nemění.

Na základě mého výzkumu je možné předpokládat, z nezaměstnanosti z nezaměstnané matky na děti nepřenáší.

že

se

neuróza

Diskuse

46

Z mé práce je možné určit další hypotézy: 5.

Hospodářská krize prohlubuje důsledky nezaměstnanosti.

K této hypotéze jsem dospěla na základě zjištění, že nezaměstnaná respondentka tvrdí, že nynější nezaměstnanost v době hospodářské krize se liší od předešlé nezaměstnanosti množstvím finančních prostředků, které má rodina k dispozici. Dalším rozdílem oproti minulé nezaměstnanosti je, že respondentka vnímá svoji nezaměstnanost v době hospodářské krize celkově hůře. 6. Nezaměstnanost může mít negativní vliv na psychické a fyzické zdraví nezaměstnaného. Konkrétně z mého výzkumu vyplynulo, že respondentka se cítí celkově nešťastná, ale nechce to dávat najevo svému okolí. Dále uvádí, že je nervóznější a agresivnější na manžela i na děti. Vadí jí, že dětem nemůže po finanční stránce dopřát to, co by si přála. Neuróza z nezaměstnanosti se může přenášet z nezaměstnaného 7. na zaměstnaného partnera. V mém výzkumu nezaměstnaná respondentka tvrdí, že v době její nezaměstnanosti se její manžel stal agresivnějším, nervóznějším. Manžel to ale na sobě nepozoruje. Tento rozdílný pohled manželů může být způsoben tím, že nezaměstnaná manželka tráví dlouhý čas doma a vnímá vše citlivěji, jak jsem již uvedla výše. 8. Sociální opora a seberealizace mohou být významnou oporou pro nezaměstnaného. Nezaměstnaná žena i její manžel uvedli, že jim příbuzní velmi pomáhají. Navíc sám manžel nezaměstnané je pro respondentku významnou sociální oporou. Nezaměstnaná žena navíc uvádí, že zlepšit její psychický stav jí velice pomáhá seberealizace v péči o děti a o rodinu. 9. V době nezaměstnanosti člena rodiny se v rodině nemusí zvyšovat konzumace alkoholu a cigaret. V případě mé zkoumané rodiny se konzumace alkoholu a cigaret v době nezaměstnanosti jejího člena nezvýšila. SWOT analýza rodiny Rozhodla jsem se Swot analýzu transformovat z ekonomické oblasti do sociálního kontextu rodiny v období nezaměstnanosti. Silné a slabé stránky jsou míněny vzhledem ke zvládání nezaměstnanosti. Příležitosti, které má rodi-

Diskuse

47

na v době nezaměstnanosti jejího člena a hrozby, které rodinu mohou ohrožovat v době nezaměstnanosti jejího člena. Silné stránky Slabé stránky - porozumění a soudržnost členů - stres rodiny - tlak od finančních úřadů - sociální podpora příbuzných - nepříznivé působení nezaměst- seberealizace nezaměstnané nanosti na fyzický a psychický matky v péči o děti a o rodinu stav nezaměstnané ženy - čtyři děti, které udržují v rodině - přenesená neuróza veselou náladu a pozitivní energii z nezaměstnanosti - pozitivní koncepce nezaměstnaz nezaměstnané manželky né v pohledu na nalezení nového na manžela - zhoršení vztahu mezi manžely zaměstnání - nepřenosnost neurózy z nezaměstnanosti na děti a neměnný vztah mezi rodiči a dětmi i v této těžší době Příležitosti Hrozby - finanční podpora od příbuzných - úmrtí nebo onemocnění člena - brigáda jako možnost rodiny - splátka nesplacená včas pro respondentku - rekvalifikační kurz jako možnost - manžel může přijít o práci pro respondentku - nezaměstnaná si nebude moci najít dlouhý čas novou práci

Závěr

12

48

Závěr

Ve své práci se zabývám dopady nezaměstnanosti na rodinu v současné době hospodářské krize. Práci dělím do dvou okruhů, teoretické a praktické části. V praktické části provádím kvalitativní výzkum, ve kterém zkoumám jaký vliv má nezaměstnanost na rodinu. Na základě mého výzkumu jsem nalezla odpovědi na výzkumné otázky a dospěla jsem k dalším hypotézám. Nezaměstnanost významně ovlivňuje vztahy mezi členy rodiny, ale ne každý člen rodiny tyto změny vnímá nebo je vnímá dle svého postavení v rodině, věku a dalších aspektů. V důsledku ztráty zaměstnání dochází ke změnám v partnerských vztazích. Je možné zvýšení počtu hádek mezi partnery a zhoršení vztahu mezi nimi. Stejně tak jako je možné, že dojde ke stmelení jejich vztahu. Na základě mého výzkumu je dále možné předpokládat, že se vztah mezi nezaměstnaným rodičem a jeho dětmi nemění. Dále jsem dospěla ke zjištění, že hospodářská krize prohlubuje důsledky nezaměstnanosti, rodina v době hospodářské krize disponuje menším množstvím finančních prostředků než v době před krizí, kdy byl její člen rovněž nezaměstnaný. Moji další teorií je, že nezaměstnanost může mít negativní vliv na psychické a fyzické zdraví nezaměstnaného. V mém výzkumu se cítí respondentka v celkové psychické nerovnováze a patrné je i zhoršení jejího fyzického stavu. Neuróza z nezaměstnanosti se může přenášet z nezaměstnaného na zaměstnaného partnera. Významnou roli pro nezaměstnaného má sociální opora od manžela, příbuzných a jeho seberealizace. Další hypotézou je, že v důsledku nezaměstnanosti se nemusí v rodině zvýšit konzumace alkoholu ani spotřeba cigaret. Na závěr mohu dodat, že je možné, že rodina zůstane i v době nezaměstnanosti jejího člena místem pohody, soudržnosti a harmonie. A že vztahy s přáteli a s příbuznými nemusí v době nezaměstnanosti člena rodiny projít žádnou změnou. Důsledky nezaměstnanosti ovlivňují společnost skrze rodinu jako sociální jednotku společnosti. Tedy je důležité si uvědomovat úzké spojení mezi ekonomickými a sociálními dopady hospodářské krize. Rozhodla jsem se navrhnout několik doporučení jak je možné zmírnit sociální a psychologické dopady nezaměstnanosti • Sociální oporou. Rodina, partner, děti, příbuzní, známí a kamarádi, všechny tyto osoby mohou hrát důležitou roli v životní opoře nezaměstnaného. Pokud nikdo nezaměstnanému neposkytne sociální oporu, bývá na tom se svým psychickým zdravím zpravidla mnohem hůře, než ten komu je sociální opora poskytnuta.

Závěr

49

• Vlastní pozitivní koncepcí. Je to tzv. vnitřní opora nebo–li nezdolnost člověka, to znamená, že nezaměstnaný je odolný vůči změnám a ztrátu zaměstnání chápe jako výzvu k nové aktivitě. • Koníčky a zájmy, u kterých nezaměstnaný pociťuje naplnění. • Seberealizace Nezaměstnaný nachází oblasti, ve kterých se může např. svojí prací nějak uplatnit, např. péče o děti, o rodinu

Seznam použité literatury

13

50


SOBOTKOVÁ, I . Kniha o rodině, 2. přeprac. vyd. Praha: Portál. 2007, 219 s ., ISBN 978–80–7367–250–8. KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál, 1.vyd. Praha: Grada. 2009, 218 s ., ISBN 978–80–247–3199–5. KLÍMA, J. Makroekonomie, 1.vyd. Praha: Alfa Publishing, s .r.o . 2006, 141 s ., ISBN 80–86575–29–2. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese, 4.vyd. Praha: Portál s .r.o . 2008, 870 s ., ISBN: 978–80–7367–414–4. BUCHTOVÁ, B. Psychologie a nezaměstnanost, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 2004, 248 s ., ISBN 80–210–3457–2. BUCHTOVÁ, B. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti: sborník referátů z konference s mezinárodní účastí… konané 16. listopadu 2000 v Brně, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita 2000, 79 s ., ISBN 80–210– 2425–9. STRAUSS, A ., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu, 1. vyd. Boskovice: Albert, 1999, 228 s ., ISBN 80–85834–60–X HENDL, J. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2008. 407 s . ISBN 978–80–7367–485–4. Nezaměstnaní častěji vraždí a páchají sebevraždy [online] 2009. [cit. 2010–2–6]. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/nezamestnani–casteji– vrazdi–a –pachaji–sebevrazdy–f7d– /ln_noviny.asp?c=A090709_000067_ln_noviny_sko&klic=232424&mes=090 709_0. KVIS, I . Krize v ČR [online] 2009. [cit. 2010–2–6]. Dostupné na: http://www.krize–cr.cz/krize–zvysi–pocet–sebevrazd/070820092236 Dopady celosvětové ekonomické krize na hospodářství v ČR [online] 2009. [cit. 2010–2–6]. Dostupné na: http://www.komora.cz/hk–cr–top–02– sede/podpora–podnikani–v–cr/pomahame–vam–celit–hospodarske– krizi/zpravodajstvi–z –domova/art_29043/dopady–celosvetove–ekonomicke– krize–na–hospodarstvi–cr.aspx GINTEROVÁ, M.Zoufalství zadlužených rodin zneužívají obratní manipulátoři [online] 2010. [cit. 2010–2–6]. Dostupné na: http://www.novinky.cz/ekonomika/finance/192045–zoufalstvi–zadluzenych– rodin–zneuzivaji–obratni–manipulatori.html Řešení hospodářské krize [online] 2009. [cit. 2010–2–6]. Dostupné na: http://www.hospodarskakrize.eu/reseni.php Práce a mzdy [online] 2009. [cit. 2010–2–6]. Dostupné na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=10– 08&&kapitola_id=15


51

HORA, O., SIROVÁTKA, T. Rodina, děti a zaměstnání v České společnosti, 1. vyd. Boskovice: Albert. 2008, 328 s. , ISBN 978–80–7326–140–5. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: SLON, 1999. 251 s. ISBN 80– 85850–75–3. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. 1. vyd. Praha: Akademie věd České republiky, 2004. 472 s. ISBN 80–200–1387–3. ATKINSON, R. Psychologie 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 751 s. ISBN 80– 7178–640–3. MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 332 s. ISBN 80–247–1362–4.

Příloha

14

52

Příloha

Nezaměstnanost podle různých aspektů Nezaměstnaní podle odborné kvalifikace Důležitou změnou je ztráta „pracovní vůle”, neboť déle nezaměstnaný člověk si odvyká od práce a ztrácí odbornou kvalifikaci. Jeden z nejhorších dopadů je na mladé lidi, co právě dokončí školu a pak nejsou nikde následně zaměstnáni, postupně ztrácí svoji kvalifikaci a zapomínají to, co se za svá studia naučili. Tabulka 1 Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání (stav k 31. 12.) Roky Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem základní vyučení střední (bez maturity) vyučení (s maturitou) Nejvyšší úplné střední dosažené všeobecné vzdělání (s maturitou) úplné střední odborné (s maturitou) vyšší vysokoškolské

2005 510 416

2006 448 545

2007 354 878

156 500 209 194 17 110

140 919 179 666 14 793

112 047 139 834 10 928

19 936

18 067

14 095

14 725

12 819

10 118

72 989

64 193

51 950

2860 17 102

2 506 15 582

1916 13 980

(ČSÚ, 2010) Z tabulky č.1 vidíme, že největší počet nezaměstnaných je s vyučením a dále se základním vzděláním. Z tabulky je možné také pozorovat, že před příchodem hospodářské krize v březnu 2007 se počet nezaměstnaných mezi lety 2005 2007 snižoval.

Nezaměstnanost podle různých aspektů

53

Tabulka 2 Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání (údaje jsou uváděny v %) Roky Obecná míra nezaměstnanosti Nejvyšší dosažené základní vzdělání a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vyšší a vysokoškolské

2008 4. čtvrtletí 4,4 19,2

2009 2. čtvrtletí 6,3 23,8

4,3

7,1

2,9

4,4

1,7

1,9

(ČSÚ, 2010) Z tabulky č. 2 dále pozorujeme, že nejvyšší počet nezaměstnaných je i v letech 2008 a 2009 stále ve stejné skupině. Navíc tu můžeme pozorovat s propuknutím hopodářské krize nárůst obecné míry nezaměstnanosti téměř o dva procentní body mezi 4. čtvrletím roku 2008 a 2. čtvrtletím roku 2009.

14.1 Nezaměstnanost podle věku Tabulka 3 Nezaměstnanost podle věku (údaje jsou uváděny v %). Roky Věkové skupiny

Do 19 let 20 –24 let 25 –29 let 30 –34 let 35 –39 let 40 - 44 let 45 –49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 a více let

2005 47,2 14,8 7,7 7,0 6,3 6,1 6,7 7,5 5,9 2,9

2006 35,3 12,7 5,7 6,2 5,4 5,5 5,7 6,3 5,7 2,9

2007 25,5 7,8 4,7 4,9 4,4 3,9 4,2 4,6 5,0 2,5

(ČSÚ, 2010) Z tabulky č. 3 vidíme, že zpravidla jsou nejčastější skupinou nezaměstnaných věkové skupiny Do 19 let, 20 –24 let, což můžeme zdůvodnit jako mladé lidi bez praxe, absolventi středních škol a z části i vysokých, které hůře shánějí své první zaměstnání. Ještě hůře je na tom věková skupina 25–29 let, kde platí obdobné důvody a v letech 2006 a 2007 věkové skupiny 50–54 let, 55–59 let, kdy tito lidé už mnohem hůře nalézají nové zaměstnání oproti jiným věkovým skupinám.


54

Tabulka 4 Nezaměstnanost podle věku (údaje jsou uváděny v %). Roky Věkové skupiny

2008 1. čtvrtletí Do 19 let 26,9 20 –24 let 8,1 25 –29 let 4,4 30 –34 let 5,0 35 –39 let 4,1 40 - 44 let 3,8 45 –49 let 4,2 50 - 54 let 4,3 55 - 59 let 4,7 60 a více 2,4 let

2008 4. čtvrtletí 22,8 8,7 4,2 4,7 3,6 3,1 4,1 3,5 4,5 2,4

2009 1. čtvrtletí 29,0 11,1 7,1 6,2 4,6 4,3 4,7 4,9 5,4 3,2

2009 2. čtvrtletí 26,0 13,5 7,9 6,5 4,8 4,7 5,2 5,5 5,9 3,8

(ČSÚ, 2010) Z tabulky č.5 vidíme, že skupinami s nejmenší zaměstnaností jsou po řadě skupina do 19 let, druhá skupina tradičně 20 –24 let čili absolventi středních a vysokých škol, a zatímco v roce 2008 v 1. čtvrtletí je třetí skupinou s největší nezaměstnaností věková skupina 55 - 59 let, roce 2009 je to věková skupina 25 –29 let, což je opravdu nečekaný posun.

14.2 Nezaměstnanost podle délky Tabulka 5 Nezaměstnanost podle délky Roky Délka do 3 měsíců nezaměstnanosti více než 3 měsíce až 6 měsíců více než 6 měsíců až 9 měsíců více než 9 měsíce až 12 měsíců více než 12 měsíců až 24 měsíců více než 24 měsíců (ČSÚ, 2010)

2005 130 938 86 618

2006 119 809 73 972

2007 106 358 57 867

46 380

39 139

29 960

33 676

30 716

23 780

79 724

62 964

44 911

133 080

121 945

92 002


55

Z tabulky č. 5 můžeme vidět, že v letech 2005 a 2006 je největší nezaměstnanost do 3 měsíců a pak do 1 roku klesá, čili většina lidí bez zaměstnání začne opět do jednoho roku pracovat. Jakmile ale již jsou lidé bez práce déle než jeden rok, je tu velká pravděpodobnost, že práci ani v brzké době mít nebudou, je to možné zdůvodnit tím, že po takové době si již člověk odvykne pracovat, ztratí motivaci si úsilovně hledat práci a v nejhorším případě upadne do společenského parazitismu. Optimistické ale je, že v roce 2007 počet těchto lidí klesá a je dokonce menší než nezaměstnanost v době do 3 měsíců.


56

Otázky pokládané nezaměstnané respondentce Základní informace 1. Pohlaví: muž žena 2. Věk: 3. Rodinný stav: nesezdaná a bez partnera nesezdaná a s partnerem, ale nežijící ve společné domácnosti vdaná mám partnera se, kterým žiji ve společné domácnosti 4. Máte děti? ano ne 5. Počet dětí: 6. Věk dětí: 7. Bydlíte: RD byt ve vlastním vlastnictví podnájem družstevní byt v případě, že jiný uveďte jaký: 8. Vzdělání: bez vzdělání základní vyučení bez maturity vyučení s maturitou střední bez maturity střední s maturitou vyšší vysokoškolské Ztráta práce 9. Jak dlouho jste doposud nezaměstnaná 10. Byla jste již někdy v minulosti v této pozici nezaměstnaného? Pokud ano, jak dlouho vaše nezaměstnanost trvala? A můžete pozorovat nějaký rozdíl mezi minulou a současnou situací, kdy jste byla nezaměstnaná? 11. Jak si vysvětlujete ztrátu vaší práce? 12. Dá se ztráta vaší práce vysvětlit v souvislosti s hospodářskou krizí, tím myslím zavírání podniků a hromadné propouštění? 13. Jakou míru naděje cítíte vzhledem k nalezení nové práce? Určete na stupnici 0–10, kde 0 znamená žádnou naději a 10 nejvyšší možnou míru naděje. 14. V době, kdy jste nezaměstnaná, snažíte se o další vzdělání, rekvalifikaci apod.? 15. Máte strach z budoucnosti? 16. Jaké jsou vaše výhledy do budoucnosti? Zdraví a duševní stránka 17. Pociťujete někdy v poslední době bolest hlavy, únavu, nevolnost, poruchy spánku nebo jiné fyzické symptomy, které jste dříve nepociťovala? 18. Cítíte se v poslední době v psychické nerovnováze? 19. Míváte někdy pocity méněcennosti od chvíle, kdy jste nezaměstnaná? 20. Je pro vás někdo v době vaší nezaměstnanosti oporou? Pokud ano, kdo? 21. Všimla jste si od doby, kdy jste nezaměstnaná zhoršení psychického nebo fyzického zdraví vašeho partnera nebo vašich dětí? Pokud ano, popište je. 22. Kouříte? ano, méně než v době, kdy jsem byl zaměstnaná


57

ano a více než v době, kdy jsem byl zaměstnaná ano, stejně jako dřív ne, nekouřím 23. Pijete alkohol? ne, jsem abstinent stejně příležitostně jako dříve nyní o něco víc Finanční situace 24. Dotkla se současná hospodářská krize hospodaření vaší rodiny? 25. Omezuje vaše dítě/děti nějaké školní aktivity od doby, kdy jste nezaměstnaný v důsledku vaší nezaměstnanosti? 26. I po ztrátě zaměstnání zvládáte finančně měsíční chod domácnosti stále jen z vlastních zdrojů? Volný čas 27. Jak trávíte volný čas v době, kdy jste nezaměstnaná? 28. Kolik času denně v době vaší nezaměstnanosti trávíte sledováním televize? Méně než 1 hod denně 1–2 hod denně 2–3 hodiny denně 3 a více hodin denně 29. V době, kdy jste nezaměstnaná zapojujete se více do domácích prací? Vztahy 30. Změnil se v poslední době, kdy jste nezaměstnaná, nějakým způsobem vztah s vaším partnerem? Pokud ano, pak se zhoršil nebo naopak vás vaše situace stmelila? 31. Vyskytují se u vás v době vaší nezaměstnanosti častěji hádky nebo neshody s vaším partnerem? 32. Dává vám znát váš partner častěji svou náklonnost, (např. říká vám jak mu na vás záleží) od doby, kdy jste nezaměstnaná? 33. Změnilo se trávení volného času s vaším partnerem od doby, kdy jste nezaměstnaná? 34. Jste spokojená se svou pozicí, kterou zaujímáte v rodině od doby, kdy jste nezaměstnaná? 35. Jste spokojená s tím, jak funguje vztah mezi vámi a partnerem od chvíle, kdy jste nezaměstnaná? 36. Pociťujete ve své rodině jistotu a oporu v současné době, kdy jste nezaměstnaná? 37. V době, kdy jste nezaměstnaná je vaše rodina místem pohody, soudržnosti a harmonie? 38. Vyčítal vám váš partner ztrátu vašeho zaměstnání? 39. Chovala jste se agresivně ke svému partnerovi nebo dětem v době vaší nezaměstnanosti?


58

40. V případě, že máte děti, změnil se v poslední době vztah mezi vámi a nimi? 41. Došlo v poslední době ke změně ve vztazích s vašimi přáteli (např. vídáte se s nimi méně často..) ? 42. Od doby, kdy jste nezaměstnaná, našla jste si nějaké nové přátele? Otázky pokládané manželovi nezaměstnané respondentky Základní informace muž žena 1. Pohlaví: 2. Věk: 3. Rodinný stav: nesezdaný a bez partnerky a s partnerkou, ale nežijící ve společné domácnosti partnerku, se kterou žiji ve společné domácnosti 4. Vzdělání: bez vzdělání základní vyučení bez maturity střední bez maturity střední s maturitou ské

nesezdaný ženatý

mám

vyučení s maturitou vyšší vysokoškol-

Ztráta práce 5. Jak si vysvětlujete ztrátu manželčiny práce? 6. Dá se ztráta vaší práce vysvětlit v souvislosti s hospodářskou krizí, tím myslím zavírání podniků a hromadné propouštění? 7. V době, kdy krize naplno vypukla a zaměstnanci podniků byli hromadně propouštěni, sledoval jste na manželce nějaké změny, např. že by nezaměstnanost prožívala hůře? 8. Jakou míru naděje cítíte, že si manželka nalezne novou práci? Určete na stupnici 0–10, kde 0 znamená žádnou naději a 10 nejvyšší možnou míru naděje. 9. Máte strach z budoucnosti? 10. Jaké jsou vaše výhledy do budoucnosti? Zdraví a duševní stránka 11. Pociťujete někdy v poslední době bolest hlavy, únavu, nevolnost, poruchy spánku nebo jiné fyzické symptomy, které jste dříve nepociťoval? 12. Snažíte se být pro manželku v době její nezaměstnanosti oporou? 13. Všiml jste si od doby, kdy je vaše manželka nezaměstnaná, zhoršení jejího psychického nebo fyzického zdraví nebo vašich dětí? Pokud ano, popište je. 14. Kouříte? 15. Pijete alkohol? Finanční situace 16. Dotkla se současná hospodářská krize hospodaření vaší rodiny?


59

17. Omezuje vaše dítě/děti nějaké školní aktivity od doby, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná? 18. I po ztrátě zaměstnání zvládáte finančně měsíční chod domácnosti stále jen z vlastních zdrojů? Volný čas 19. V době, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, zapojuje se více do domácích prací? Vztahy 20. Změnil se od chvíle, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná vztah mezi vámi a ní? Pokud ano, pak se zhoršil nebo naopak vás vaše situace stmelila? 21. Vyskytují se u vás v době, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, častěji hádky nebo neshody s vaší partnerkou? 22. Od doby, kdy je vaše manželka nezaměstnaná, snažíte se jí častěji dávat znát vaši náklonnost, např. tím, že jí říkáte jak vám na ní záleží apod.? 23. Změnilo se trávení volného času s vaší partnerkou od doby, kdy je nezaměstnaná? 24. Myslíte, že od doby, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, se nějak změnila její pozice v rodině, např. se mohla zhoršit její autorita u dětí apod.? 25. Jste spokojený s tím, jak funguje vztah mezi vámi a partnerkou od chvíle, kdy je nezaměstnaná? 26. V době, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, je vaše rodina místem pohody, soudržnosti a harmonie? 27. Pozoroval jste nějakou změnu ve vztahu vaší partnerky a dětí v době její nezaměstnanosti? 28. Zlobí se vaše partnerka na děti častěji od doby, kdy je nezaměstnaná? 29. Od chvíle, kdy je vaše partnerka nezaměstnaná, pozoroval jste nějakou změnu ve vztahu mezi ní a jejími přáteli? 30. Co zbytek rodiny, podporují vás? 31. Co cítíte jako hrozbu pro vaši rodinu? 32. Co vám pomohlo zlepšit vaši situaci? 33. Co patří mezi silné stránky vaší současné? 34. Co cítíte jako slabé stránky? Otázky pokládané dětem 1. Pohlaví: 2. Věk: 3. Od té doby, co maminka nechodí do práce, zlobí se na tebe kvůli něčemu častěji? 4. Od té doby, co maminka nechodí do práce, hádají se tvoji rodiče častěji? 5. Býváš v poslední době častěji nemocný nebo tě častěji bolí hlava, není ti dobře, špatně spíš apod.?


60

6. Stává se často od té doby, co maminka nemá práci, že to, co mají ostatní tvoji spolužáci ti vaši nemohou koupit?

Vliv nezaměstnanosti na rodinu v důsledku současné hospodářské krize

Recommend Documents