Vliv navrhované daňové reformy na příjem poplatníka fyzické osoby

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Vliv navrhované daňové reformy na příjem poplatníka – fyzické osoby Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Milena Otavová, Ph.D.

Vypracoval: Petr Hejlek

Brno 2012

Zadání

Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Mileně Otavové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace, za cenné rady, náměty a připomínky.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci „Vliv navrhované daňové reformy na příjem poplatníka – fyzické osoby“ vypracoval samostatně s použitím odborné literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 22. 4. 2012

__________________

Abstract Hejlek, P. Influence of suggested tax reform on payer income – natural pople. Bachelor thesis. Brno, 2012. This thesis looks into problem of the prepared tax reform, which should be in force as per projection beginning 1. 1. 2014. It compares payers` incomes before prepared tax reform, thus in current conditions and accordig to law number 586/1992 Sb., income tax, and incomes after suggested changes. Changes are applied to practical examples. The work evaluates impacts of these changes on the tax encuberance of natural people, namely employees and entrepreneurs, and on employers which are refered to in a large part of these changes. Lastly this thesis refers to possible impacts of tax reform on the general rate of unemployment and future costs of the state. Key words Tax reform, tax, income

Abstrakt Hejlek, P. Vliv navrhované daňové reformy na příjem poplatníka - fyzické osoby. Bakalářská práce. Brno, 2012. Tato práce se zabývá problematikou připravované daňové reformy, která by měla být účinná dle předpokladů od 1. 1. 2014. Srovnává příjmy poplatníků před připravovanou daňovou reformou, tedy za stávajícího stavu dle současného znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a příjmy po navrhovaných změnách. Změny jsou aplikovány na praktických příkladech. Práce vyhodnocuje dopady těchto změn na daňovou zátěž fyzických osob, a to jak zaměstnance, tak podnikatele, a dále na zaměstnavatele, kterých se část změn také dotýká. V neposlední řadě se práce zabývá také možnými dopady daňové reformy na celkovou míru nezaměstnanosti a státní rozpočet ČR. Klíčová slova Daňová reforma, daň, příjem

Obsah 1 2

Úvod .............................................................................................................................................. 13 Cíl a metodika práce .................................................................................................................... 14 2.1 2.2

3

Cíl práce................................................................................................................................. 14 Metodika práce ..................................................................................................................... 14

Základní přehled .......................................................................................................................... 15 3.1

Vymezení základních pojmů .............................................................................................. 15

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.1.8 3.1.9 3.1.10 3.1.11 3.1.12 3.1.13 3.2

Daňová soustava v ČR ........................................................................................................ 21

3.2.1 3.3

Funkce daňové soustavy, daní a principy daňového systému ............................... 22

Daň z příjmuI fyzických osob ............................................................................................ 23

3.3.1 3.3.2 3.4

Zaměstnanec a zaměstnavatel .................................................................................... 15 Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) ........................................................... 15 Pracovněprávní vztahy ................................................................................................ 15 Daně .............................................................................................................................. 16 Státní rozpočet (SR) .................................................................................................... 17 Stravenky ....................................................................................................................... 17 Zdravotní a sociální pojištění ..................................................................................... 17 Výdajový „paušál“ ....................................................................................................... 19 Zaměstnanecký paušál ................................................................................................ 19 Režijní jízdenky ............................................................................................................ 19 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ............................................................................. 19 Disponibilní důchod.................................................................................................... 19 Daňová reforma ........................................................................................................... 20

Výhody a nevýhody „Švarc systému“ ....................................................................... 24 Příjmy FO ..................................................................................................................... 24

Základní způsob výpočtu jednotlivých příjmů pro rok 2012 ........................................ 24

3.4.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6) .................................................... 24 3.4.2 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) .............................. 27 3.4.3 Příjmy z kapitálového majetku (§8) ........................................................................... 28 3.4.4 Příjmy z pronájmu (§9) ............................................................................................... 29 3.4.5 Ostatní příjmy (§10) .................................................................................................... 30 3.4.6 Přehled slev na dani, odčitatelných položek a výdajových paušálů platných pro rok 2012 ................................................................................................................................. 30 3.5

Změny v připravované daňové reformě ........................................................................... 32

3.5.1 3.5.2

Změny vztahující se k dani z příjmu FO .................................................................. 32 Ostatní změny .............................................................................................................. 33

4 Komparace jednotlivých navrhovaných změn daňové reformy v návaznosti na daň z příjmu .................................................................................................................................................. 34 4.1 4.2

Zrušení „Superhrubé mzdy“ .............................................................................................. 34 Přesun zátěže ZP ze zaměstnavatele na zaměstnance .................................................... 36

4.2.1 Kvantifikace přesunu ZP ze zaměstnavatele na zaměstnance z pohledu zaměstnavatele.............................................................................................................................. 38 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 5

Odpočet úroků z úvěru na bydlení .................................................................................... 38 Zrušení daňového zvýhodnění stravenekII a zaměstnanecký paušál ............................ 41 Zrušení slevy na poplatníka pro pracující důchodce....................................................... 44 Změny v příjmech při překročení 4 násobku průměrné mzdy...................................... 45 OSVČ a změna výdajových paušálů, odečet darů ........................................................... 48 OSVČ a změna SP ............................................................................................................... 52

Zhodnocení návrhů změn a jejich dopady............................................................................... 54 5.1

Zhodnocení některých návrhů ........................................................................................... 54

5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.2 5.3 5.4 6 7 8 9

Starobní důchodci a sleva na dani ............................................................................. 54 Odpočty úroků z úvěru na bydlení............................................................................ 54 Změna sazby SP u OSVČ ........................................................................................... 55 Zrušení daňového zvýhodnění stravenek ................................................................ 56

Dopady na domácnosti ....................................................................................................... 57 Dopady na podniky a zaměstnanost ................................................................................. 59 Dopad na státní rozpočet ČR ............................................................................................. 60

Závěr.............................................................................................................................................. 61 Literatura ....................................................................................................................................... 63 Seznam použitých zkratek .......................................................................................................... 67 Seznam obrázků a tabulek .......................................................................................................... 68

1 Úvod Připravovaná daňová reforma se bude týkat každého z nás, ať jsme zaměstnanci nebo podnikatelé (FO a PO). Každý tak určitě bude chtít vědět, jak se ta daná změna promítne do jeho příjmu. Bohužel i v dnešní době moderních technologií je pro většinu lidí veliký problém si spočítat svoji mzdu, a tak jsou odkázáni pouze na částky uvedené na výplatních páskách a další a další změny daňového systému rozhodně nepomáhají v pochopení našeho daňového systému. I když si to možná neuvědomujeme, naše rozhodování je ovlivňováno daňovou zátěží, kterou na nás stát přenáší. Ovšem jsou informace poskytované státem prostřednictvím médií dostatečné pro zhodnocení daňové zátěže nebo je potřeba se danou problematikou zabývat hlouběji? Dle výzkumů je finanční gramotnost obyvatelstva na velmi špatné úrovni a lidé mají velké problémy při nakládání se svými finančními prostředky. Je to však jejich chyba, že se o danou problematiku zajímají málo? Musím konstatovat, že pouze z malé části. Mnoho obyvatel má v prvé řadě problém pochopit, jak daně vlastně fungují. I když mají třeba i zájem o to, aby se dozvěděli více o financích, neustálé změny a složitost systému je pouze více matou. Nemůžeme se pak divit jejich rezignaci na pochopení celého systému. Jsou tak především ovlivňováni informacemi z médií, a to především z reklam a nabídek jednotlivých společností, zabývajících se finančními transakcemi. Jejich rozhodování je pak výrazně ovlivněno informacemi, které sice nejsou chybné, ale jsou často velmi zavádějící, a právě složitost systému těmto společnostem nahrává k tomu, aby daného člověka nalákaly na svoje služby. Následně, když však spotřebitel zjistí, že informace, které obdržel, nebyly kompletní, je již ve většině případů pozdě a bohužel často nepomohou ani soudní spory, které naopak spotřebitele mohou dostat do dalších finančních potíží. Dovolím si tedy tvrdit, že hlavní problém je v prvé řadě v tom, že stát není schopen dostatečně a jasně informovat obyvatele o nástrahách dnešního složitého finančního světa. Nemůžeme ani obviňovat spotřebitele, že se o finanční informace nezajímají, protože často i publikace, které by problematiku měly osvětlovat, jsou napsány právnickým jazykem. Nejen zaměstnanci se rozhodují dle daňové zátěže, ale i zaměstnavatelé. O to důležitější je si uvědomit možné dopady změny daňového zatížení jednotlivých položek přijímaných zaměstnanci, které však hradí zaměstnavatel. Zásahy do těchto položek však mohou znamenat další, tedy duplikované, dopady na příjem zaměstnanců, ale také dopady na mandatorní výdaje1, nezaměstnanost a v neposledním případě i na státní rozpočet jako celek. Proto bych rád touto prací oslovil mimo jiné i čitatele laika, a přiblížil mu tak názorným a jednoduchým způsobem funkci daňového systému a základní výpočty týkající se daně z příjmu, tedy každého z nás, a v neposlední řadě i nastínit to, že v oblasti daní často jedna změna ovlivňuje mnohem širší souvislosti a ne jen předmět, kterého se daň týká. Výdaje rozpočtu, které jsou externě stanoveny (např. zákonem) a nelze je při plánování rozpočtu účinně ovlivnit (např. výplaty sociálního zabezpečení, důchodů, dávky v nezaměstnanosti atp.) 1

13

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce V této bakalářské práci se budu zabývat srovnáním příjmů FO zaměstnanců a podnikatelů, a to pro každou změnu z plánované daňové reformy. Vzhledem k tomu, že daňová reforma má být účinná až od 1. 1. 2014, budu se zabývat nejen pravděpodobnými změnami, ale také veškerými návrhy na změny, které by měly dopad na příjmy, či částečnými změnami, které proběhnou do data účinnosti daňové reformy a budou mít vztah k daňové reformě. Změny budou demonstrovány na praktických příkladech, kde budeme vycházet ze stávajícího znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Cílem práce bude přiblížení daňového systému, jeho změn a vyhodnocení dopadů, jak z pohledu příjmů, tak daňové zátěže FO, PO a v neposlední řadě státního rozpočtu. Současně dle hodnocení dopadů se pokusím predikovat chování uvedených subjektů, ve vztahu ke změnám, a to na základě již uskutečněných průzkumů a pravděpodobného vývoje.

2.2 Metodika práce Podklady pro psaní bakalářské práce „Vliv navrhované daňové reformy na příjem poplatníka – fyzické osoby“ byly získány studováním odborné literatury, zákonů, internetových zdrojů, médií, ale především vlastní praxí a zájmem o danou problematiku. Metody použité při zpracování této práce: metoda deskripce, metoda analýzy, metoda komparace – jedna z nejdůležitějších metod pro dosažení cíle práce, metoda pozorování a metoda vytváření hypotéz a teorií. Tato práce je rozdělena do tří základních částí. První část, která je zpracována metodou deskripce, tedy popisem jednotlivých pojmů, se bude zabývat teoretickými informacemi potřebnými k lepšímu porozumění problému a k jeho praktickému řešení. Podrobně analyzujeme daň z příjmu fyzických osob, a to jak z pohledu zaměstnance, tak pohledu zaměstnavatele, a samozřejmě i podnikatele FO. Pro lepší porozumění zde budou uvedeny základní schémata výpočtu daně z příjmu FO a popsány jednotlivé změny týkající se daňové reformy, které budou v následující části prakticky rozebrány a zhodnoceny. V praktické části provedu jednotlivé komparace navrhovaných změn, tedy zjistíme kvantitativní dopady daňové reformy jednotlivých změn. Zhodnotím každou změnu jak jednotlivě, tak z kumulativního hlediska. Zde je především důležité to, že některé změny se nedají hodnotit jako jednotlivé, ale jako soubor změn. V závěrečné části se budu věnovat celkovému pohledu na daňovou reformu, zejména pak zhodnocení návrhů daňové reformy, dopadů na domácnosti a podnikatelské prostředí a dále predikováním budoucího vývoje v oblasti zaměstnanosti a státního rozpočtu.

14

3 Základní přehled Tato část obsahuje vymezení základních pojmů a souvislostí pro bližší pochopení daného problému. Zejména pak daňovou soustavu v ČR a zaměření na daň z příjmů FO, a dále pak souvztažnosti daní ke státnímu rozpočtu a jeho struktury. Tyto poznatky jsou pak důležitou součástí komparační metody a hypotéz souvisejících se změnami daňové zátěže.

3.1 Vymezení základních pojmů 3.1.1

Zaměstnanec a zaměstnavatel Zaměstnanec - účastník pracovněprávního vztahu, kterým se zavazuje vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele. Pro naše účely zdaňování budeme používat § 6 ZDP, příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky. Zaměstnavatel - PO nebo FO, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu.

3.1.2

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) Pro úřady, zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení osoba, která má příjem z podnikání a/nebo jiné samostatně výdělečné činnosti § 7 ZDP.

3.1.3

Pracovněprávní vztahy Pracovní poměr - zakládá se pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část druhá: pracovní poměr Dohoda o provedení práce (DPP) - rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, nesmí překročit 300 hod. v kalendářním roce, § 75 zákoníku práce. Dohoda, u které je odměna stanovena na méně než 10 000 Kč2 měsíčně, nezakládá účast na zdravotním pojištění zaměstnanců, neodvádí se ani pojistné na sociální zabezpečení. Dohoda, u které je odměna stanovena na méně než 5 000, a není podepsáno prohlášení poplatníka, se odvádí pouze srážková daň ve výši 15% oproti vyšším částkám, kdy se odvádí záloha na daň3. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) - je možné ji uzavřít, i když rozsah práce nepřekračuje 300 hodin ročně. Není však možné vykonávat práci v rozsahu převyšující v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. § 76 zákoníku práce. Zaměstnanec je v tomto případě účasten na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění.

Jedná se o částku menší než 10 000 Kč včetně Zde je důležité, aby bylo podepsáno prohlášení poplatníka, v opačném případě se bude jednat o daň srážkovou. Stejně tak v případě nižších částek než 5 000 Kč, pokud je prohlášení podepsáno je daň zálohová, pokud není, je daň srážková. 2 3

15

3.1.4

Daně Daň - povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová (v okamžiku zaplacení není známo, co z těchto prostředku bude financováno) a neekvivalentní (to, jak se jednotlivec podílí na příjmech SR, nemá žádný vztah k tomu, jaké statky bude spotřebovávat). Poplatník daně4 - PO nebo FO, která nese daňové břemeno Plátce daně - PO nebo FO, která je povinna daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu pod svou majetkovou odpovědností. U přímých daní je často poplatník a plátce shodnou osobou. Správce daně - je to příslušný finanční úřad, který kontroluje správnost výpočtu a odvádění daní a daň vymáhá. Předmět daně5 - u přímých daní je to příjem nebo majetek, který podléhá zdanění. U nepřímých daní jsou to výrobky nebo služby. Některý předmět daně může být od daně osvobozen (např.: příjmy z prodeje nemovitosti, § 4 odst. 1 ZDP) Základ daně (ZD)6 - je předmět daně vyjádřený v peněžních nebo naturálních jednotkách, z něhož se počítá daň. Sazba daně - % daně ze základu daně. U FO pro zdaňovací období 2012 je platná sazba 15%. Nezdanitelná část základu daně7 - částka nebo procentní podíl snižující základ daně v zákonem stanovených případech (dary, úroky z úvěru poskytnutého na bytové potřeby, penzijní připojištění atp.). Sleva na dani8 - částka, o kterou je možno ponížit vypočtenou daň (sleva na poplatníka, na studenta, na ZTP atp.) Zdaňovací období - období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést. U přímých daní - buď kalendářní rok nebo hospodářský rok. U nepřímých daní - měsíc nebo čtvrtletí. Daňové zvýhodnění9 - forma slevy na dani, která se vztahuje k vyživovaným dětem Daňový bonus – pokud je roční daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, jedná se o daňový bonus, tedy částku, kterou nám stát uhradí i v případě, že jsme neodvedli žádné daně10.

Dle § 2 ZDP Dle § 3 ZDP, jedná se o příjmy uvedené v § 6 až § 10 ZDP 6 Dle § 5 ZDP a § 23 ZDP 7 Dle § 15 ZDP 8 Dle § 35 ZDP 9 Je nutné splnit podmínky dle § 35c ZDP 4 5

16

3.1.5

Státní rozpočet (SR)

Plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje poslanecká sněmovna. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, cla, poplatky a další příjmy. 3.1.6

Stravenky

Poukázky na stravování, velmi oblíbený benefit poskytovaný hojně zaměstnavatelem. Pro zaměstnavatele je to daňově uznatelný náklad až do výše 55% ceny jídla za jednu směnu, max. však do výše 70% stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin11. Zaměstnavatel je osvobozen od odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Tento příjem (až 70% výše sazby stravného a až 55% hodnoty poukázky) zaměstnance nepodléhá dani z příjmů fyzických osob ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění. 3.1.7

Zdravotní a sociální pojištění Zdravotní pojištění – je povinné pro každého občana ČR, buď si jej hradí sám, nebo je za něj hrazeno státem (děti, studenti, důchodci atp.). Každý pojištěný má nárok na bezplatnou základní zdravotní péči. Výše zdravotního pojištění je 13,5% z vyměřovacího základu12. o Zaměstnavatel – odvádí část pojistného připadajícího na zaměstnance, a to ve výši 9% z hrubé mzdy zaměstnance o Zaměstnanec – za zaměstnance odvání pojistné zaměstnavatel, a to ve výši 4,5% z hrubé mzdy o OSVČ – ve výši 13,5% z vyměřovacího základu2 Sociální pojištění (struktura) – sociální pojištění se skládá z několika položek, a to: o Pojistné na důchodové zabezpečení - z této položky se vyplácí starobní důchody, plný invalidní a částečný invalidní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.

Nárok na daňový bonus je možné využít jen v případě, že roční příjem dosáhne alespoň šestinásobku minimální mzdy. 11 Horní hranice činí 76 Kč, tedy maximálně možná daňově uznatelná částka je pro rok 2012 53,20 Kč. Ideální hodnota stravenky tak činí 96 Kč. 12 Vyměřovací základ je pro zaměstnance jeho hrubá mzda, pro podnikatele FO (OSVČ) je to 50% z příjmu z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ si může stanovit i vyšší vyměřovací základ. 10

17

o Státní politika zaměstnanosti (tzv. podpora v nezaměstnanosti, kterou dostávají uchazeči o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci, na správní výdaje ČSSZ a úřadů práce) o Nemocenské pojištění (nemocenská, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství) Sociální pojištění (poplatníci) o Zaměstnavatel – odvádí část pojistného připadajícího na zaměstnance, a to ve výši 21,5% na důchodové pojištění, 1,2% na státní politiku zaměstnanosti, 2,3% na nemocenské pojištění (dobrovolně i 3,3% u zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců dle zákonných podmínek), tedy souhrnně ve výši 25% z hrubé mzdy zaměstnance o Zaměstnanec – za zaměstnance odvání pojistné zaměstnavatel, a to ve výši 6,5% pouze na důchodové pojištění. o OSVČ – odvádí 28% z vyměřovacího základu2 na důchodové pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti, tedy 29,2%. Dobrovolně se může účastnit nemocenského pojištění, které činí dalších 2,3%. V případě OSVČ je potřeba informovat o minimálním13 a maximálním14 vyměřovacím základu. Pro rok 2012 činí maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění 1 206 576Kč, pro platbu zdravotního pojištění 1 809 864 Kč. Minimální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je 5 000 Kč. Minimální vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění 12 568,50 Kč, pro platbu sociálního pojištění 6 285 Kč měsíčně v případě hlavní činnosti15 a 2 514 Kč v případě vedlejší činnosti16. Minimální vyměřovací základy slouží také ke stanovení minimálních záloh, které OSVČ platí17. V některých případech nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, pak se vyměřovací základ rovná minimálnímu vyměřovacímu základu. 14 Po dosažení maximálního vyměřovacího základu se nadále pojistné neodvádí, všechny částky zaplacené na pojistném, či zálohách se stávají přeplatky. 15 Hlavní činností se rozumí podnikatelská činnost, pokud se nejedná o činnost vedlejší, upraveno v § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V případě hlavní činnosti je OSVČ povinen platit měsíční zálohy, které vypočteme z posledního známého vyměřovacího základu, pokud nemáme dostatečné příjmy, nebo začínáme podnikat, musíme odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu 16 Vedlejší činnost je upravena v § 9 zákona č. 155/1995Sb., o důchodovém pojištění. Tedy pokud jsme současně zaměstnáni a toto zaměstnání ukládá účast na nemocenském pojištění. V tomto případě zálohy v prvním roce podnikání neplatíme, v dalším roce vycházíme z předchozího vypočteného vyměřovacího základu, ne však méně než z minimálního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost. 17 Pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji (daňový základ pro daň z příjmu) nepřekročí částku 60 328 Kč (pro rok 2012), nemusíme platit zálohy. Pokud si ovšem platíme nemocenské pojištění (můžeme dobrovolně), musíme platit i zálohy na sociální pojištění. Částka 60 328 Kč se poměrně krátí za každý kalendářní měsíc, kdy OSVČ nevykonává svoji činnost (např. v důsledku nemoci). 13

18

3.1.8

Výdajový „paušál“18

Podnikatelé FO si mohou místo vykázání přesných výdajů na dosažení a udržení příjmů uplatnit výdaje v procentní výši z příjmů dle zákona, a to dle druhu podnikání až 80%, což je výhodné zejména pro podnikatele, kteří mají nižší výdaje než je uvedený paušál. 3.1.9

Zaměstnanecký paušál

Dle návrhu daňové reformy by zaměstnanecký paušál měl nahradit výpadek příjmů vyplývajících např. ze stravenek či režijních jízdenek. 3.1.10 Režijní jízdenky Benefit především zaměstnanců Českých drah (ČD), kdy jízdenka na celý rok je prodávána zaměstnancům za minimální částku ze skutečné hodnoty, tedy vzniká příjem zaměstnanců, který je v tomto případě osvobozený od daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. 3.1.11 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Jde o součet zaměstnaných a nezaměstnaných. Za nezaměstnaného se považuje osoba starší 15 let, která ve sledovaném období splňuje 3 podmínky: 1. Nemá placené zaměstnání ani není OSVČ 2. Zaměstnání aktivně hledá 3. Je připravena k nástupu do práce, a to nejpozději do 2 týdnů 3.1.12 Disponibilní důchod19 Je příjmem po očištění o daň. Tedy prostředky, které osoba může použít pro uspokojení svých potřeb, a to jak spotřebou, tak případnými úsporami.

Jedná se o výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů Máme-li osobní důchod PI a daň D, pak disponibilní důchod (DPI) můžeme položit rovnici DPI = PI – D, přičemž DPI = C (spotřeba) + S (úspory), je to jeden z makroekonomických ukazatelů. 18 19

19

3.1.13 Daňová reforma Definovat daňovou reformu je velmi složité. V našem případě budeme za daňovou reformu považovat změny parametrů daní, které jsou vyvolány nově položenými cíli daňové politiky. Abychom mohli změny daňové legislativy považovat za daňovou reformu, je třeba splnit alespoň jeden z následujících ukazatelů: Změna daňového mixu20 Zamýšlená změna daňové incidence21 Zavedení nových daní, či rušení stávajících I když za daňovou reformu nemůžeme považovat pouze změnu jedné daně, je i přesto velmi důležité, zda se změna dotkne pouze jednoho typu daní nebo se její důsledky projeví na všech daních v daňovém systému. Další možností je, že se změny vyhnou některé z daní, ale vlivem změn ostatních daní se změní i její postavení. Daňový systém je nedílnou součástí veřejných financí. Primární funkcí daní je schopnost naplnit veřejné rozpočty tak, aby mohly být realizovány veřejné výdaje v plném rozsahu. Můžeme se tedy setkat jak s reformou, která jen málo ovlivňuje výdajovou stranu veřejných rozpočtů (dochází pouze ke změně daňového mixu), tak s reformou výhradně vyvolanou reformou veřejných financí22.

Daňový mix je změna struktury daní obsažené v daňové soustavě (např. snížení sazby u důchodové daně, snížení počtu daňových pásem), růst nepřímého zdanění, růst sazby u nepřímých daní. 21 Daňová incidence nám zjišťuje osobu, která nakonec skutečně platí daň. Tedy přesun daně dále od zdaněného subjektu až k tomu, kdo už ji nemůže dál přesunout. 22 Reformou veřejných financí rozumíme snahu o odstranění schodku státního rozpočtu buď snížením výdajů, nebo naopak zvýšením příjmů, a to především z daní. 20

20

3.2 Daňová soustava v ČR Daňová soustava je soustava daní státu. Její ideou je zajistit státu dostatek finančních prostředků, proto je jednou ze základních složek státního rozpočtu. Stát naproti tomu poskytuje určité služby (např. armáda, zdravotnictví, školství). Pokud je poskytováno mnoho služeb nebo pokud stát jedná nehospodárně, je nucen zvyšovat daňové zatížení. Pokud se však daňové zatížení dostane na určitou mez, stane se daňová soustava demotivující a kontraproduktivní.

Obrázek 1: Lafferova křivka23 Zdroj: wikipedia.org

Daňová soustava ČR obsahuje v současné době 16 daní. Do tohoto systému však musíme zahrnout ještě další příjmy, které se daní nenazývají, avšak z ekonomického hlediska jsou řazeny mezi daně. Jedná se o: Clo Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní podporu zaměstnanosti Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Správní poplatky Soudní poplatky Místní poplatky Poplatky za využívání silnic a dálnic

Lafferova křivka zachycuje elasticitu zdanitelného příjmu, tedy že stát může maximalizovat příjem do SR, pokud nastaví sazbu daně do ideálního bodu. Maximální míra zdanění neznamená maximální příjem do SR. 23

21

Obrázek 2: Daňová soustava ČR Zdroj: převzato z http://www.ap-levova.estranky.cz

3.2.1

Funkce daňové soustavy, daní a principy daňového systému24 Funkce daňové soustavy o Fiskální – úkolem je vytvořit dostatečně velký SR, aby byl schopen zabezpečit plynulé financování státního hospodářství o Regulační – úkolem je regulovat spotřebu (např. vysokými daněmi na tabák, alkohol se snaží snížit jejich spotřebu ve prospěch zdraví či životního prostředí) o Stimulační – poplatníci daně by se měli rozhodovat v souladu s ekonomickými hledisky (např. při využívání nemovitosti – bydlení, pronájem) o Sociální – nástroj pomáhající řešit sociální a kulturní potřeby, které stát není schopen hradit plně z daní (odčitatelné položky ze ZD – např. dary či zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností)

Způsob jakým se daně vybírají, lineární (procentuální sazba daně je stejná pro všechny plátce, je tedy přímo úměrná velikosti základu daně), progresivní (čím je vyšší ZD, tím je vyšší procentuální sazba) nebo regresivní (čím vyšší je ZD, tím nižší je procentuální sazba). Známe také termín rovná daň, ten označuje systém odstraňující všechny výjimky a úlevy při stanovování konečných odvodů. 24

22

Funkce daní o Fiskální – plní veřejné rozpočty o Alokační – upravuje funkci tržního mechanismu o Redistribuční – mírní rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů o Stabilizační – součást hospodářské politiky státu Principy daňového systémuIII o Daňová spravedlnost – je zde zakotven stejný přístup všech poplatníků bez ohledu na jejich právní formy o Daňová efektivnost – zajistit co možná nejlepší způsob výběru daní o Makroekonomická regulace – stát může pomocí daní zasahovat do ekonomiky a ovlivňovat ji o Jednoduchost a jednoznačnost – každý je povinen znát požadavky, které jsou na něj kladeny

3.3 Daň z příjmuI fyzických osob Daň z příjmů FO (v tomto případě zaměstnanců) má z pohledu státu jednu nepochybnou výhodu. A to, že zaměstnanci si nemohou snižovat základ daně (ZD) o výdajové položky, které si mohou uplatňovat pouze podnikatelé FO dle zákona, ale pouze o částky vymezené v zákoně25, jako je například: Odpočet úroků z úvěru na bytové potřeby, a to až do hodnoty 300 tis. (za zdaňovací období 2011) Dary (včetně darování krve) Penzijní připojištění se státním příspěvkem Soukromé životní pojištění Atp. Tedy u zaměstnanců může docházet k daňové optimalizaci26 jen dle vymezených podmínek, naproti tomu OSVČ mají v daňové optimalizace více prostoru. Zejména zákonem zakázaný „Švarc systém“27 je z pohledu daňového zatížení a jeho výpočtu výhodnější. V podstatě můžeme říci, že za stejnou práci obdrží OSVČ více než zaměstnanec, což si ukážeme i na praktických příkladech.

§15 ZDP, nezdanitelné části základu daně Nastavení všech parametrů daní tak, aby výsledná platba daně byla co možná nejnižší. Jde o legální cestu jak si snižovat daňovou povinnost. 27 Jde o systém, v němž se zaměstnanec stane podnikatelem FO a vykonává pro zaměstnavatele stejnou práci, kterou by jinak vykonával v pracovním poměru, nemá žádné další smlouvy, dle kterých by práci vykonával i pro další subjekty, tedy vykonávaná práce má podobu pracovního poměru 25 26

23

3.3.1

Výhody a nevýhody „Švarc systému“ Výhody o Zaměstnavatel – zaměstnavatel převádí některé administrativní záležitosti na živnostníka, náklady na vykonanou práci jsou nižší než by tomu tak bylo u zaměstnance, živnostník nemá stanovenou dovolenou, zkušební či výpovědní lhůtu, zaměstnavatel se tak může vyhýbat svazujícímu zákoníku práce o Zaměstnanec/živnostník – náklady je možné si vykázat tzv. výdajovým paušálem, tedy procentem z příjmů, i když těchto výdajů nedosahuje, zejména proto, že mu zaměstnavatel zajišťuje na své náklady pracovní podmínky. Příjem je vyšší než ze zaměstnaneckého poměru Nevýhody o Zaměstnavatel – protizákonné, pokud se prokáže, že spolupráce s živnostníkem má podobu pracovněprávního poměru. Možnost, že klíčový pracovník odejde hned (nemá výpovědní lhůtu). o Zaměstnanec/živnostník – některé administrativní záležitosti přecházejí na živnostníka (např. vedení daňové evidence). Živnostník nemá nárok na dovolenou, odstupné, výpovědní lhůtu, nevztahuje se na něj zákonné pojištění zaměstnavatele, v případě odškodnění zaměstnavatele za chybu musí uhradit veškerou ztrátu, respektive z toho vyplývá možné pojištění odpovědnosti za škodu. Je sice možné různé případy zahrnout do smlouvy o spolupráci, ovšem zaměstnavatel a živnostník se tak vystavují většímu riziku posouzení dané smlouvy respektive spolupráce jako „Švarc systém“.

3.3.2

Příjmy FO

Příjmem dle zákona o daních z příjmů se rozumí příjmy uvedené v § 6 - § 10 ZDP. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) Příjmy z pronájmu (§ 9) Ostatní příjmy (§ 10)

3.4 Základní způsob výpočtu jednotlivých příjmů pro rok 2012 3.4.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

V našem případě použijeme schéma výpočtu mzdy zaměstnance ze zaměstnaneckého poměru, a to jak na pracovní poměr, tak při dohodě o pracovní činnosti a dohodě o provedení práce. U DPP budeme počítat s tím, že poplatník nemá podepsané prohlášení k dani, tedy si neuplatňuje slevu na poplatníka.

24

Tabulka 1: schéma výpočtu příjmu FO, § 6 ZDP

Pracovní poměr Mzda/odměna

Dohoda o pracovní činnosti

Měsíční hrubá mzda


+ přesčasy, příplatky, náhrady

+ přesčasy, příplatky, náhrady

+ odměny, 1% z pořizovací + odměny, 1% z pořizovací ceny automobilu používaného k ceny automobilu používaného k soukromým účelům soukromým účelům Celkem hrubá mzda zaokrouhlená na celé Kč nahoru

Celkem hrubá mzda

Zaměstnavatel + 9% zdravotní pojištění (zaokrouhluje se na celé +25% sociálního pojištění Kč nahoru) Základ daně (ZD) zaokrouhlený na celé 134% hrubé mzdy stokoruny nahoru Záloha na daň/srážková daň Slevy na dani Daňové zvýhodnění Daň/ daňový bonus

Výpočet čisté mzdy

Celkem hrubá mzda + 9% zdravotní pojištění +25% sociálního pojištění 134% hrubé mzdy

15% ze ZD (zálohová)

15% ze ZD

- částka za poplatníka - částka na počet dětí Daň/ daňový bonus

- částka za poplatníka - částka na počet dětí Daň/ daňový bonus



Zaměstnanec - 4,5% zdravotní pojištění (zaokrouhluje se na celé - 6,5% sociální pojištění Kč nahoru) - daň/ + daňový bonus Čistá mzda - srážka za stravenky - náhrady škod, ostatní srážky + cestovné + náhrady Mzda k vyplacení

- 4,5% zdravotní pojištění - 6,5% sociální pojištění - daň/ + daňový bonus Čistá mzda - srážka za stravenky - náhrady škod, ostatní srážky + cestovné + náhrady Mzda k vyplacení

Zdroj: Vlastní zpracování

25

Tabulka 2: schéma výpočtu příjmu FO, § 6 ZDP

Dohoda o provedení Dohoda o Dohoda o provedení práce I. provedení práce II. práce III. Mzda/odměna

Oděna za provedení Odměna za práce nižší než 5 provedení práce 000 Kč 10 000 Kč a nižší

Zaměstnavatel (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru)

Odměna za provedení práce vyšší než 10 000 Kč

XXX

XXX

+ 9% zdravotní pojištění

XXX

XXX

+25% sociálního pojištění

Základ daně (ZD) zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru (na celé koruny dolů u srážkové daně)

Oděna za provedení práce nižší než 5 000 Kč, zaokrouhleno na celé stokoruny dolů

Odměna za provedení práce 10 000 Kč a nižší, zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru

Odměna za provedení práce vyšší než 10 000 Kč, zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru

Záloha na daň/srážková daň

15% ze ZD (srážková) nepodepsáno prohlášení nelze uplatnit

15% ze ZD (zálohová) nepodepsáno prohlášení nelze uplatnit

15% ze ZD (zálohová)

Daň

Daň

Daň

Slevy na dani Daňové zvýhodnění Daň/ daňový bonus

nepodepsáno prohlášení nelze uplatnit

Oděna za provedení Oděna za provedení Oděna za provedení práce nižší než 5 práce nižší než 5 000 práce nižší než 5 000 000 Kč Kč Kč Zaměstnanec (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru)

XXX

XXX

XXX

XXX

- daň - daň Odměna k vyplacení Odměna k vyplacení Zdroj: Vlastní zpracování

26

- 4,5% zdravotní pojištění - 6,5% sociální pojištění - daň Odměna k vyplacení

3.4.2

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)

Zde budeme uvažovat pouze o podnikání jako hlavní činnosti a budeme tak počítat dílčí základ daně. Vedlejší činnost se váže např. na pracovní poměr, jsou zde tedy rozdíly v zálohách na pojištění a na naše srovnání nemá vliv. Současně nebudeme ani dále uvádět samostatný základ daně, který je daněn zvláštní sazbou daně. Jedná se např. o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, které nepřekročí částku 7 000 Kč v měsíci.28 Tabulka 3: schéma výpočtu příjmu FO, § 7 ZDP

OSVČ (hlavní činnost) + Příjmy - výdaje skutečně prokázané nebo výdaje "paušálem" Základ daně

ZD

- odčitatelné položky - ztráta z minulých let Nezaokrouhlený dílčí základ daně Dílčí základ daně zaokrouhlen na celé stokoruny dolů

DZD §7 ZDP

DZD Daň 15% z DZD - slevy na dani - daňové zvýhodnění + doplatek daně/ - daňový bonus

Vyměřovací základ pro SP Sociální pojištění zaokrouhleno na celé Kč nahoru Zdravotní pojištění zaokrouhleno na celé Kč nahoru

50% z nezaokrouhleného DZD

29,2 % z vyměřovacího základu

13,5% z vyměřovacího základu


28

U těchto příjmů nelze uplatnit výdaje ani paušálem, ani v prokázané výši.

27

3.4.3

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

Vzhledem k tomu, že se při následné komparaci nebudeme věnovat přímo příjmům z kapitálového majetku, ale pouze změnám v oblasti dividend a CP, uvádím pouze základní informace o danění Co patří mezi příjmy kapitálového majetku29 o Podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti (dividendy), spol. s r.o., komanditní společnosti plynoucí komandistům, z členství v družstvu, tichého společenství z účasti na podnikání o Příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (smlouvy o převodu zisku, ovládací smlouvy) o Úroky a jiné výnosy z cenných papírů, výhry a jiné výnosy na vkladních knížkách, z peněžních prostředků na vkladovém účtu, z vkladů na běžných účtech o Výnosy z vkladových listů o Dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem (vyplácené na podkladě zvláštního zákona 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v aktuálním znění o Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy o Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z prodlení, úrokové výnosy z držby směnek atp. o Rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo jemu na roveň postaveného a emisním kurzem při jejich vydání Danění příjmů z kapitálového majetku většinou poplatníci (FO) nemusí řešit. Je to proto, že pokud jejich zdanitelné příjmy § 8 nedosáhnou výše alespoň 6 000 Kč, a mají pouze příjmy ze závislé činnosti, nemají dle § 38g odst. 2 ZDP povinnost podávat daňové přiznání. Pokud nemá žádné příjmy, které za zdaňovací období nepřesáhnou 15 000 Kč, pak také nemá povinnost podat daňové přiznání dle § 38q odst. 1 ZDP.

Příjmy osvobozené od DPFO (§ 4 odst. 1 písm. q), l), s), v), y), zh) a zm), tyto příjmy poplatník neuvádí do daňového přiznání, nemůže tak uplatnit takové daňové výdaje související s těmito příjmy 29

28

I přes vyšší zdanitelný příjem to však pro nás nemusí znamenat nutnost podání daňového přiznání. Velká část příjmů je daněna zvláštní sazbou daně (srážková daň), kterou odvádí za poplatníka plátce, a tedy až ostatní zbytkové případy podléhají zdanění, a to v daňovém přiznání. Tabulka 4: schéma zdanění příjmů z kapitálového majetku § 8

Popis Podíl na zisku Příjmy z vyrovnání Úroky z CP a bank Výnosy z vklad. listů

ZD (minimálně 0 Kč) příjem nesnížený o výdaje příjem nesnížený o výdaje příjem nesnížený o výdaje příjem nesnížený o výdaje dávka snížená o zaplacené příspěvky včetně Penzijní připojištění státních Životní pojištění plnění snížené o zaplacené pojistné Úroky privátní příjem nesnížený o výdaje Směnky bank příjem nesnížený o výdaje Směnky ostatní příjem nesnížený o výdaje rozdíl mezi vyplacenou hodnotou a emsním Odkup dluhopisu kursem příjem snížený o pořizovací cenu předkupního práva Opce na CP

Zdanění srážka 15% srážka 15% srážka 15% srážka 15% srážka 15% srážka 15% do přiznání srážka 15% do přiznání srážka 15% do přiznání


3.4.4

Příjmy z pronájmu (§ 9)30

Z našeho pohledu uvedeme pouze základní informace, navrhované změny se momentálně nedotýkají těchto příjmů. Do § 9 patří tyto příjmy: Příjmy z pronájmu nemovitostí (domů, pozemků, bytů nebo jejich částí) Příjmy z pronájmu movitých věcí s výjimkou příležitostného pronájmu Tabulka 5: schéma výpočtu ZD §9, příjmy z pronájmu

§9 Příjmy z pronájmu + příjmy z pronájmu nemovitostí či movitého majetku - výdaje ve skutečné výši nebo výdaje "paušálem" (30%) DZD z pronájmu Zdroj: Vlastní zpracování

Je nutné rozlišovat, zda je nemovitost či movitý majetek v obchodním majetku či nikoli. V případě, že majetek je v obchodním majetku, je nutné příjmy z tohoto pronájmu majetku danit dle § 7 jako příjmy z podnikání. 30

29

3.4.5

Ostatní příjmy (§ 10)

Týkají se příležitostných výdělečných činností, jako jsou například sečení trávy sousedovi, pečení cukroví, prodej přebytků ze zahrady nebo třeba i prodej nemovitosti FO. S ohledem na § 10 ZDP je důležité si nastudovat § 4 ZDP, který vymezuje situace pro nárok na osvobození od daně. Například v případě prodeje nemovitostí je to ve specifikovaných případech časový test 2 let. Po této době je příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmu. ZD ostatních příjmů jsou tedy všechny příjmy z příležitostných činností, pokud nejsou osvobozeny. 3.4.6

Přehled slev na dani, odčitatelných položek a výdajových paušálů platných pro rok 2012 Slevy na dani o Na poplatníka – 24 840 Kč o Na dítě31 – 13 404 Kč o Na dítě (držitele průkazu ZTP/P) – 26 808 Kč o Na vyživovanou manželku/manžela32 - 24 840 Kč o Na vyživovanou manželku/manžela (držitele průkazu ZTP/P) – 49 680 Kč o Invalidita I. a II. stupně – 2 520 Kč o Invalidita III. stupně – 5 040 Kč o Držitel průkazu ZTP/P – 16 140 Kč o Student – 4 020 Kč o Na zaměstnance se zdravotním postižením33 - 18 000 Kč o Na zaměstnance s těžším zdravotním postižením34 - 60 000 Kč

Maximální daňový bonus činí 60 300 Kč Můžeme slevu uplatnit, pokud příjem manžela/manželky nepřesáhne 68 000 Kč, do příjmů se nepočítají přídavky na děti, výživné na dítě, sociální příplatky, příspěvek na bydlení, příspěvek na školní pomůcky, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, příspěvek na péči o blízkou nebo jinou osobu. 33 Může uplatnit pouze zaměstnavatel FO nebo PO 34 Může uplatnit pouze zaměstnavatel FO nebo PO 31 32

30

Odčitatelné položky (nezdanitelné části základu daně) o Dary35 – úhrnná hodnota darů musí činit alespoň 1 000 Kč nebo 2% ZD a nesmí přesáhnout 10% ze základu daně o Bezplatné darování krve – za každý odběr je možné si snížit ZD až o 2 000 Kč, počítají se do kategorie darů o Úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru36 – až do výše 300 000 Kč v rámci jedné domácnosti o Penzijní připojištění se státním příspěvkem37 – uhrazené penzijní připojištění do maximální hodnoty 12 000Kč přesahující částku 6 000 Kč o Soukromé životní pojištění38 – uhrazená částka do maximální hodnoty 12 000 Kč o Odborové příspěvky – můžeme snížit ZD o zaplacené členské příspěvky až do výše 1,5% zdanitelných příjmů (dle §6 ZDP), maximálně však 3 000 Kč za zdanitelné období o Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání – možnost snížení ZD o zaplacené částky zkoušek ověřující výsledky dalšího vzdělávání, maximálně však 10 000 Kč. Poplatníci se zdravotním postižením maximálně 13 000 Kč a poplatníci s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. Výdajové „paušály“ o Řemeslné živnosti – 80% příjmů o Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství – 80% příjmů o Ostatní živnosti – 60% příjmů o Svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání dle zvláštních předpisů – 40% příjmů o Pronájem nemovitostí a movitých věcí – 30% příjmů

U darů PO je minimální hodnota stanovena na 2 000 Kč a maximální na 5% ze ZD dle § 20 odst. 8 ZDP, § 15 odst. 1 ZDP vyjmenovává komu a na jaké účely je možné dar poskytnout. 36 Úvěr musí být použit na bytovou potřebu, což je upraveno § 15 odst. 3 ZDP, podrobněji v pokynu D-6 37 Je nutné dodržet podmínky uvedené v § 15 odst. 5b ZDP 38 Podmínky pro uplatnění: plnění je sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy, nejdříve v roce kdy poplatník dosáhne 60 let, u pojistné smlouvy od 5 do 15 let musí být sjednaná částka minimálně 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let minimálně 70 000 Kč 35

31

3.5 Změny v připravované daňové reformě 3.5.1

Změny vztahující se k dani z příjmu FO Zrušení výpočtu daně ze „Superhrubé mzdy“39 – nově by se mzda měla počítat z hrubé mzdy zaměstnance, sazba daně by se však zvýšila na 19%. Po dohodě z 10. 04. 2012 až na 20%. Odpočet úroku z hypotéky ze ZD – maximální výše odpočtu by se měla snížit z 300 000 Kč na: o 150 000 Kč o 80 000 Kč o 150 000 Kč pro stávající smlouvy, pro nové smlouvy 0 Kč Zvýšení sazby zdravotního pojištění zaměstnance a to ze 4,5% na 6,5% Snížení sazby zdravotního pojištění zaměstnavatele z 9% na 7,5% Zavedení druhé sazby daně pro příjmy vyšší než 100 000 Kč měsíčně, a to ve výši 31%. Po dohodě z 10. 04. 2012 by se mělo jednat o sazbě (solidární příspěvek) dalších 7% z příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy asi 100 000 Kč40 Zrušení daňového zvýhodnění na režijní jízdenky, na peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti příslušníkům ozbrojených sil atp. Zrušení daňového zvýhodnění stravenek, jak z pohledu daně z příjmů, tak placení SP a ZP, oproti tomu by měl být zaveden výdajový paušál ve výši 3 000 Kč ročně. Zrušení stropu na zdravotní pojištění, pro rok 2012 je strop nastaven na 72násobek průměrné mzdy (1 809 864 Kč) Zrušení srážkové daně z dividend41 - tedy zrušení dvojího zdanění dividend Snížení výdajových paušálů na úroveň roku 2004 o Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 50% příjmu o Příjmy ze živnosti, z jiného podnikání, či činností dle zvláštních předpisů – 25% příjmu o Příjmy z užití autorských práv nebo práv průmyslového vlastnictví – 30% příjmu Současně by mělo být možné využívat výdajový „paušál“ pouze u podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH Zrušení odčitatelných položek – odborové příspěvky a výdaje na zvyšování kvalifikace Maximální limit pro odečet darů by se mohl zvýšit z dnešních 10% na 15% Základní slevu na poplatníka by mohli využívat pouze lidé s příjmem nižším než čtyřnásobek průměrné mzdy Zrušení možnosti uplatnit slevu na poplatníka pro pracujícího důchodce

„Superhrubá mzda“ je hrubá mzda navýšená o odvody na sociální a zdravotní pojištění odváděné zaměstnavatelem, což vyplývá z § 6 odst. 13 ZDP 40 Tento příspěvek by měl nahrazovat původní návrh druhé sazby daně ve výši 31%. 41 Nyní je příjem zdaněn srážkou přímo u zdroje (daň ze zisku PO 19%) a současně spadá do příjmu § 8 z kapitálového majetku daněného dalšími 15% 39

32

3.5.2

Ostatní změny Omezená valorizace penzí Zvýšení snížené sazby DPH z 10% na 14%42 - tato změna je dle informací vztažena k důchodové reformě Zvýšení snížené sazby DPH z 14% na 15% a základní sazby DPH z 20% na 21%, od roku 2016 sjednocení daně na 17,5% Změna výpočtu důchodu pro OSVČ v návaznosti na minimální sazbu 6,5% SP, kterou by měl OSVČ platit43 Hranice pro odvod DPH u OSVČ by se měla snížit na 750 000 Kč44 Zřízení jednotného inkasního místa pro výběr daní Zavedení konstantní sazby 19% u daně darovací a 9,5% u daně dědické, mělo by zůstat osvobození v 1. a 2. skupině (tedy u manželů, příbuzných a osob žijících ve společné domácnosti více než 1 rok), u 3. skupiny by se mělo osvobození zvýšit z dosavadních 20 000 Kč na 50 000 Kč Zvýšení zdanění firem, které mají sídla v daňových rájích, z 15% na 35% Zvýšení daně z převodu nemovitosti z 3% na 4% Povinnost platit DPH z plné ceny režijní jízdenky, i když se poskytuje za sníženou cenu

Jistě jsem ve výčtu nevyjmenoval všechny plánované změny, bohužel se názory politiků mění tak rychle, že není ani možné zmapovat všechny možné změny. Pokusil jsem se tedy vyjmenovat alespoň takové změny, které mají nejvyšší pravděpodobnost uskutečnění.

Tato změna již byla zavedena od 1. 1. 2012 OSVČ by tak platil 6,5% z hrubého zisku místo 29,2% z vyměřovacího základu, v budoucnu by pak ale obdržel menší důchod 44 Nyní povinnost se přihlásit k placení DPH při obratu nad 1 mil. Kč 42 43

33

4 Komparace jednotlivých navrhovaných změn daňové reformy v návaznosti na daň z příjmu V následujících bodech se pokusím rozebrat kvantitativně rozdíly v jednotlivých změnách, vztažených k aktuální platné legislativě a zhodnotit jednotlivé návrhy. V jednotlivých porovnáních a následného zhodnocení budu používat následující ukazatele: Průměrná hrubá mzda – za 4. čtvrtletí 2011 je to 26 067 Kč, ovšem toto je povětšinou způsobeno vánočními prémiemi a odměnami na konci roku, použijeme tedy přepočtenou průměrnou mzdu, a to průměr za všechna čtvrtletí45 roku 2011, tedy 24 321 Kč Střední hodnota mezd – tedy medián46 mezd je dle OECD47 přibližně 85,2% průměrné mzdy, v našem případě tedy 20 721 Kč Průměrná rodina – 2 dospělí a dvě děti Jednotlivec bez závazků Rodina s jedním dítětem, ale manželkou/manželem bez vlastních příjmů, u manželky budeme počítat s průměrným příjmem na rodičovské ve výši 7 100Kč48

4.1 Zrušení „Superhrubé mzdy“ Jak jsme již výše uvedli, dle návrhu změny dojde k celkové změně výpočtu daně na straně zaměstnance a tedy i ke zvýšení sazby daně na 19%. Po nové dohodě až na 20%. Uvedená změna spočívá ve změně ZD. Zatímco dosud je základem daně hrubá mzda zaměstnance zvýšená o odvody zaměstnavatele, po změně se za ZD bude považovat pouze hrubá mzda zaměstnance. Toto není nový způsob jak danit příjem, takto se postupovalo až do roku 2008, kdy byla zavedena „superhrubá mzda“.

1Q/11 23 144 Kč, 2Q/11 23 984 Kč, 3Q/11 24 089 Kč, 4Q/11 26 067 Kč Tedy rozdělení příjmů, kdy 50% příjmů je menších než uvedená hodnota a 50% příjmů vyšších 47 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 48 Předpokládáme pobírání rodičovského příspěvku do 3 let věku dítěte 45 46

34

Tabulka 6: Změna výpočtu příjmu po zrušení "superhrubé mzdy"

Aktuální Výpočet dle Výpočet dle výpočet navrhovaného navrhovaného příjmu (15%) znění (19%) znění (20%) Hrubá mzda 20 721 Kč 20 721 Kč 20 721 Kč Příplatky, náhrady 0 Kč 0 Kč 0 Kč Odměny 0 Kč 0 Kč 0 Kč Celková hrubá mzda 20 721 Kč 20 721 Kč 20 721 Kč ZP zaměstnavatel (9%) 1 865 Kč 1 865 Kč 1 865 Kč SP zaměstnavatel (25%) 5 181 Kč 5 181 Kč 5 181 Kč Základ daně (zaokrouhlený) 27 800 Kč 20 800 Kč 20 800 Kč Daň 4 170 Kč 3 952 Kč 4 160 Kč Sleva na dani -2 070 Kč -2 070 Kč -2 070 Kč Daňové zvýhodnění (1 dítě) -1 117 Kč -1 117 Kč -1 117 Kč Daň celkem 983 Kč 765 Kč 973 Kč Hrubá mzda 20 721 Kč 20 721 Kč 20 722 Kč ZP zaměstnanec (4,5%) 933 Kč 933 Kč 933 Kč SP zaměstnanec (6,5%) 1 347 Kč 1 347 Kč 1 347 Kč Daň celkem 983 Kč 765 Kč 973 Kč Čistá mzda 17 458 Kč 17 676 Kč 17 469 Kč Srážky (např. stravenky) 0 Kč 0 Kč 0 Kč Náhrady škod, ostatní srážky 0 Kč 0 Kč 0 Kč Cestovné 0 Kč 0 Kč 0 Kč Dávky nemocenského pojištění 0 Kč 0 Kč 0 Kč Mzda k vyplacení 17 458 Kč 17 676 Kč 17 469 Kč Zvýšení +/ pokles 218 Kč 11 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce tak můžeme jednoduše posoudit rozdíly ve výpočtu příjmů. Tedy zjišťujeme, že při sazbě daně z příjmů 19% bychom obdrželi o 218 Kč více než při současném výpočtu, avšak po zvýšení až na 20%, můžeme zvýšení příjmů spíše označit za žádné, příjem by se nám zvýšil o pouhých 11 Kč. Tedy konstatování pana ministra financí, že po změně výpočtu daně dojde ke zvýšení příjmu, můžeme brát jako pravdivé, ale současně musíme říci, že to není celá odpověď. V následující změně uvidíme proč tomu tak je.

35

4.2 Přesun zátěže ZP ze zaměstnavatele na zaměstnance Tato změna znamená, že 1,5% ze ZP, které odvádí zaměstnavatel, se přesune na stranu zaměstnance a současně se zvýší o dalšího 0,5%. Tedy zaměstnavatel odvede jen 7,5% a zaměstnanec odvede 6,5% ZP V této změně srovnáme nejen stávající výpočet pro medián mezd, ale také pro průměrnou mzdu a minimální mzdu, a to proto, abychom ukázali, že daná změna se nedotkne pouze skupin s vyššími příjmy, ale i skupin s nízkými příjmy. Tabulka 7: Aktuální výpočet příjmů pro různé příjmové skupiny

Aktuální výpočet příjmu ("superhrubá mzda", 15%) Hrubá mzda Příplatky, náhrady Odměny Celková hrubá mzda ZP zaměstnavatel (9%) SP zaměstnavatel (25%) Základ daně (zaokrouhlený) Daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění (1 dítě) Daň celkem Hrubá mzda ZP zaměstnanec (4,5%) SP zaměstnanec (6,5%) Daň celkem Čistá mzda Srážky (např. stravenky) Náhrady škod, ostatní srážky Cestovné Dávky nemocenského pojištění Mzda k vyplacení Zdroj: Vlastní zpracování

36

20 721 0 0 20 721 1 865 5 181 27 800 4 170 -2 070 -1 117 983 20 721 933 1 347 983 17 458 0 0 0 0 17 458

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

24 321 0 0 24 321 2 189 6 081 32 600 4 890 -2 070 -1 117 1 703 24 321 1 095 1 581 1 703 19 942 0 0 0 0 19 942

Kč 8 000 Kč Kč 0 Kč Kč 0 Kč Kč 8 000 Kč Kč 720 Kč Kč 2 000 Kč Kč 10 800 Kč Kč 1 620 Kč Kč -2 070 Kč Kč -1 117 Kč Kč -1 117 Kč Kč 8 000 Kč Kč 360 Kč Kč 520 Kč Kč -1 117 Kč Kč 8 237 Kč Kč 0 Kč Kč 0 Kč Kč 0 Kč Kč 0 Kč Kč 8 237 Kč

Tabulka 8: Výpočet příjmu po zrušení "superhrubé mzdy" a změně sazby daně na 20%

Výpočet dle navrhovaného znění (20%) Hrubá mzda Příplatky, náhrady Odměny Celková hrubá mzda ZP zaměstnavatel (7,5%) SP zaměstnavatel (25%) Základ daně (zaokrouhlený) Daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění (1 dítě) Daň celkem Hrubá mzda ZP zaměstnanec (6,5%) SP zaměstnanec (6,5%) Daň celkem Čistá mzda Srážky (např. stravenky) Náhrady škod, ostatní srážky Cestovné Dávky nemocenského pojištění Mzda k vyplacení Zvýšení +/ pokles -

20 721 0 0 20 721 1 555 5 181 20 800 4 160 -2 070 -1 117 973 20 721 1 347 1 347 973 17 054 0 0 0 0 17 054 -404

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

24 321 0 0 24 321 1 825 6 081 24 400 4 880 -2 070 -1 117 1 693 24 321 1 581 1 581 1 693 19 466 0 0 0 0 19 466 -476


8 000 0 0 8 000 600 2 000 8 000 1 600 -2 070 -1 117 -1 117 8 000 520 520 -1 117 8 077 0 0 0 0 8 077 -160



Z výše uvedených tabulek tak můžeme jednoznačně kvantifikovat snížení příjmu u všech příjmových skupin. Můžeme současně říci, že čím vyšší příjem, tím vyšší snížení příjmu, které je způsobeno zvýšením % sazby ZP. Tedy případné zvýšení příjmu ze změny sazby daně z příjmu je negováno a dále je příjem snížen o zvýšení ZP. Tedy celkově se příjmy sníží, a to podstatně. Není možné tedy od sebe odtrhávat daň z příjmu a pojištění, protože i pojištění je bráno jako forma daně.

37

4.2.1

Kvantifikace přesunu ZP ze zaměstnavatele na zaměstnance z pohledu zaměstnavatele

Níže kvantifikujeme dopad přesunu ZP na stranu zaměstnance, tedy snížení odvodu z 9% na 7,5%. Tabulka 9: Kvantifikace nákladů zaměstnavatele před a po změně

Náklady zaměstnavatele - aktuální znění Celková hrubá mzda 20 721 Kč 24 321 Kč 8 ZP zaměstnavatel (9%) 1 865 Kč 2 189 Kč SP zaměstnavatel (25%) 5 181 Kč 6 081 Kč 2 Náklady zaměstnavatele 27 767 Kč 32 591 Kč 10 Náklady zaměstnavatele - po změně Celková hrubá mzda 20 721 Kč 24 321 Kč 8 ZP zaměstnavatel (7,5%) 1 555 Kč 1 825 Kč SP zaměstnavatel (25%) 5 181 Kč 6 081 Kč 2 Náklady zaměstnavatele 27 457 Kč 32 227 Kč 10 Rozdíl 310 Kč 364 Kč

000 720 000 720

Kč Kč Kč Kč

000 600 000 600 120

Kč Kč Kč Kč Kč


Z tabulky tak jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel ušetří, co se týče mzdových nákladů, až několik set korun na jednom zaměstnanci. Tyto snížené náklady byly obhajovány tím, že zaměstnavatelé tak mají prostor pro zvýšení mezd zaměstnanců, či pokrytí případného výpadku po zrušení výjimky z danění stravenek či režijních jízdenek. Toto je však velice nepravděpodobné, vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé v dnešní ekonomické situaci chtějí růst mezd zastavit, či se snaží dokonce mzdy snižovat.

4.3 Odpočet úroků z úvěru na bydlení Jedna z možností jak si snížit ZD a ušetřit tak na daních aktuálně až 45 000 Kč. Tedy 15% z maximálně možného úroku 300 000 Kč ročně. Pokud by tato maximálně možná částka zůstala, paradoxně by si poplatník mohl přilepšit o 60 000Kč. Avšak daňová reforma počítala se snížením maximální odčitatelné částky na 150 000 Kč u starých smluv a u smluv uzavřených v roce 2012 by se tato částka snížila až na 0 Kč. Nově projednaná změna však představila snížení odčitatelné částky na 80 000Kč, a tedy její zachování. V následujících tabulkách je použit medián mezd, pro roční výpočet příjmu, ale také mzda ve výši 80 000 Kč hrubého měsíčně, abychom si mohli ukázat rozdíly při uplatňování vysokých úroků u vysoko-příjmové skupiny.

38

Tabulka 10: Kvantifikace změny příjmu u změny maximální částky odpočtu úroku

Hrubá mzda SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel ZD Odpočet úroků Důchodové připojištění Životní pojištění ZD po odečtení nezdanitelných částek ZD zaokrouhlený (na stokoruny dolů) Daň Sleva na poplatníka Daň po slevách Zaplaceno na zálohách Přeplatek -/ nedoplatek + Čistý příjem Příjem celkem Rozdíl

Aktuální znění (15%) 248 652 Kč 62 163 Kč 22 379 Kč 333 194 Kč 80 000 Kč 0 Kč 0 Kč

Po změně (20% a ZP) 248 652 Kč XXX XXX 248 652 Kč 80 000 Kč 0 Kč 0 Kč

Po změně (20% a ZP) 248 652 Kč XXX XXX 248 652 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč

253 194 Kč 168 652 Kč 248 652 Kč 253 100 37 965 -24 840 13 125 25 200 -12 075 196 092 208 167 NA

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

168 600 33 720 -24 840 8 880 25 080 -16 200 191 244 207 444 -723

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

248 600 49 720 -24 840 24 880 25 080 -200 191 244 191 444 -16 723



V této tabulce jsme zjistili, že paradoxně při uplatňování odpočtu úroků po změně daňové sazby a přesunu ZP, jsme na tom lépe, než před touto změnou. Tedy snížení příjmu vlivem přesunu ZP se nás dotkne pouze okrajově, a to snížením ročního příjmu pouze o 723 Kč. To je dáno změnou sazby daně, kdy při původní sazbě (15%) můžeme snížit daň až o 12 000Kč (80 000*0,15), zatímco po změně můžeme snížit daň až o 16 000Kč (80 000*0,2). Tedy tato možnost snížení daně nám kompenzuje zvýšení ZP o 4 848 Kč ročně. Rozdíl je tvořen ročním přepočtem daně, kde se ZD zaokrouhluje na stokoruny dolů na rozdíl od měsíčního ZD. Při tomto výpočtu používáme pouze maximální odečet úroků ve výši 80 000 Kč, protože 80% úvěrů na bydlení se pohybuje, co se týče úroků, do této výše. Jedná se o úvěry do hodnoty 3,5 mil. Kč. Pokud by byl zrušen odpočet úroků, představovalo by to snížení příjmu až o 16 000 Kč, což je vyčísleno v posledním sloupci tabulky. Tedy vidíme, že poplatník, který využívá úvěru, a tedy odpočtu úroku, má vyšší výhody než před avizovanou změnou. Aby se tato výhoda nezvyšovala, navrhoval bych zde odečitatelnou položku úroku snížit na 75 % základu. Tedy při maximálním odpočtu 80 000 Kč následovně: (80 000 * 0,75) * 0,2 = 12 000 Kč, tedy shodný odpočet jako před avizovanou změnou.

39

Tabulka 11: Kvantifikace změny příjmu u změny maximální částky odpočtu úroku pro vysoko příjmovou skupinu

Hrubá mzda SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel ZD Odpočet úroků Důchodové připojištění Životní pojištění ZD po odečtení nezdanitelných částek ZD zaokrouhlený (na stokoruny dolů) Daň Sleva na poplatníka Daň po slevách Zaplaceno na zálohách Přeplatek -/ nedoplatek + Čistý příjem Příjem celkem Rozdíl

Aktuální Po změně Po změně Po změně Po změně znění (15%) (20% a ZP) (20% a ZP) (20% a ZP) (20% a ZP) 960 000 Kč 960 000 Kč 960 000 Kč 960 000 Kč 960 000 Kč 240 000 Kč

XXX

XXX

XXX

86 400 Kč XXX XXX 1 286 400 Kč 960 000 Kč 960 000 Kč 300 000 Kč 300 000 Kč 150 000 Kč 0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

XXX

XXX XXX 960 000 Kč 960 000 Kč 80 000 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

986 400 Kč 660 000 Kč 810 000 Kč

880 000 Kč 960 000 Kč

986 400 Kč 660 000 Kč 810 000 Kč 147 960 Kč 132 000 Kč 162 000 Kč

880 000 Kč 960 000 Kč 176 000 Kč 192 000 Kč

-24 840 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč 123 120 Kč 107 160 Kč 137 160 Kč

-24 840 Kč -24 840 Kč 151 160 Kč 167 160 Kč

168 120 Kč 167 160 Kč 167 160 Kč

167 160 Kč 167 160 Kč

-45 000 Kč -60 000 Kč 686 280 Kč 668 040 Kč 731 280 Kč 728 040 Kč XXX -3 240 Kč

-16 668 684 -47

-30 668 698 -33

000 040 040 240

Kč Kč Kč Kč

000 040 040 240

Kč 0 Kč Kč 668 040 Kč Kč 668 040 Kč Kč -63 240 Kč


Pro vysoko příjmové skupiny, které si více pořizují vyšší úvěry, jsou však dopady plánovaných změn daleko znatelnější. Zde již nehraje roli rozdíl, který je tvořen přesunem ZP a změnou sazby daně a zvyšuje tak příjem, ale snížení maximální částky odpočtu úroku. U varianty, která je nejpravděpodobnější, tedy že se maximální výše odpočtu sníží z 300 000 Kč na 80 000 Kč, se jedná o snížení příjmu až o částku 29 000 Kč ročně49. 49

Původně 300 000 * 0,15 = 45 000Kč, po změně 80 000 * 0,2 = 16 000 Kč

40

4.4 Zrušení daňového zvýhodnění stravenekII a zaměstnanecký paušál Další změnou by se mělo odstranit daňové zvýhodnění na stravenky a další příjmy zaměstnance, které nejsou daněny50 v rámci daně z příjmu. Tedy částka, kterou zaměstnavatel přispívá na stravenku (až 55% z hodnoty stravenky, až 70% hodnoty stravného51) by byla zahrnuta do ZD poplatníka. Náhradou by měl být zaměstnanecký paušál, tedy sleva na dani ve výši 3 000 Kč ročně, pro náš výpočet budeme počítat s měsíční částkou 250 Kč. Pro naše porovnání budeme počítat s průměrnou hodnotou stravenky52 v ČR, což je 70 Kč. Tedy příspěvek zaměstnavatele bude pro lepší výpočet 38 Kč a příspěvek zaměstnance 32 Kč. Dále budeme počítat s průměrnými 21 pracovními dny za měsíc. Tabulka 12: Výpočet nákladů zaměstnavatele po zrušení daňového zvýhodnění stravenek

Hrubá mzda Stravenky Celková hrubá mzda ZP zaměstnavatel (9%) ZP zaměstnavatel (7,5%) SP zaměstnavatel (25%) Náklady zaměstnavatele Rozdíl

Náklady zaměstnavatele aktuální stav 20 721 Kč 8 000 Kč XXX XXX 20 721 Kč 8 000 Kč 1 865 Kč 720 Kč 5 181 Kč 27 767 Kč XXX

2 000 Kč 10 720 Kč XXX

Náklady zaměstnavatele po změně 20 721 Kč 8 000 Kč 798 Kč 798 Kč 21 519 Kč 8 798 Kč 1 614 5 380 27 715 -52

Kč Kč Kč Kč

660 2 200 10 860 140

Kč Kč Kč Kč


V uvedené tabulce se předpokládá, že zaměstnavatel ponechá poskytování stravenek v plné výši. Můžeme si všimnout, že při poskytování stravenek nízko příjmové skupině zaměstnanců dochází k navýšení nákladů zaměstnavatele. Čím vyšší má mzdu zaměstnanec, tím více na něm zaměstnavatel ušetří. Je to dáno přesunem 1,5% ZP ze strany zaměstnavatele na stranu zaměstnance, tedy při nízké mzdě převyšuje částka SP z příjmu za stravenky pokles ZP. Ovšem čím je mzda vyšší, tím je absolutní částka za snížení ZP vyšší, ale částka za SP z příjmu za stravenky zůstává stejná.

Režijní jízdenky, peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti příslušníkům ozbrojených sil, závodní stravování atp. 51 Viz bod 3.1.6 Stravenky v základním přehledu, str. 12 52 Kateřina Hovorková, 13. 6. 2011, idnes.cz 50

41

Tabulka 13: Výpočet příjmu po zrušení daňového zvýhodnění stravenek

Aktuální výpočet příjmu ("superhrubá mzda", 15%) Hrubá mzda Příplatky, náhrady Odměny Celková hrubá mzda ZP zaměstnavatel (9%) ZP zaměstnavatel (7,5%) SP zaměstnavatel (25%)

20 721 Kč 0 Kč 0 Kč 20 721 Kč 1 865 Kč 5 181 Kč

2 000 Kč

Základ daně (zaokrouhlený) Daň Sleva na dani Zaměstnanecký paušál Daň celkem Hrubá mzda ZP zaměstnanec (4,5%) SP zaměstnanec (6,5%) Daň celkem Čistá mzda Srážky (např. stravenky)

27 800 Kč 4 170 Kč -2 070 Kč

10 800 Kč 1 620 Kč -2 070 Kč

2 100 Kč 20 721 Kč 933 Kč 1 347 Kč 2 100 Kč 16 341 Kč -672 Kč

Náhrady škod, ostatní srážky Cestovné Dávky nemocenského pojištění Mzda k vyplacení Zvýšení +/ pokles -

8 000 Kč 0 Kč 0 Kč 8 000 Kč 720 Kč

Výpočet dle navrhovaného znění (20%) 20 721 Kč 798 Kč 0 Kč 21 519 Kč

8 000 Kč 798 Kč 0 Kč 8 798 Kč

1 614 Kč 5 380 Kč

660 Kč 2 200 Kč

0 Kč 8 000 Kč 360 Kč 520 Kč 0 Kč 7 120 Kč -672 Kč

21 600 Kč 4 320 Kč -2 070 Kč -250 Kč 2 000 Kč 21 519 Kč 1 399 Kč 1 399 Kč 2 000 Kč 15 923 Kč -672 Kč

8 800 Kč 1 760 Kč -2 070 Kč -250 Kč 0 Kč 8 798 Kč 572 Kč 572 Kč 0 Kč 6 856 Kč -672 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 15 669 Kč XXX

0 Kč 6 448 Kč XXX

0 Kč 15 251 Kč -418 Kč

0 Kč 6 184 Kč -264 Kč


Z uvedené tabulky tak jednoznačně vyplývá, že zrušením daňového zvýhodnění stravenek dojde k dalšímu snížení příjmů i přes zavedení zaměstnaneckého paušálu53. Nemůžeme však výše uveden výpočet považovat za zcela správný. Předpokládáme, že zaměstnavatel bude poskytovat stravenky nadále ve stejné hodnotě, i když si tímto může zvýšit náklady na zaměstnance. Tato varianta je však velmi nepravděpodobná, protože se stravenky tímto chovají jako zvýšená mzda a zaměstnavatel nemá důvod zaměstnanci zvyšovat mzdu o celou částku jeho předchozího příspěvku, i když by sám ušetřil na změně ZP. 53

Strana 31, tabulka č. 8

42

Dále si můžeme všimnout velkého snížení příjmu u nízkých mezd i přesto, že by si zaměstnanec mohl odečíst zaměstnanecký paušál v hodnotě 250 Kč. Je to způsobeno tím, že daň nemůžeme snížit pod hranici 0 Kč, s výjimkou daňového zvýhodnění na dítě. Z toho vyplývá, že cele zdanění příspěvku stravenky nese v tomto případě zaměstnanec. Pro plné využití zaměstnaneckého paušálu by zaměstnanec musel mít přiznanou mzdu ve výši alespoň 11 600Kč hrubého. Toto počítáme po zrušení „superhrubé mzdy“. Znamenalo by to tak snížení příjmů pro nízko příjmové skupiny zaměstnanců, a to podle odborové organizace až 500 000 zaměstnanců54. Netýká se to pouze stravenek, ale také závodního stravování, režijních jízdenek, peněžního plnění za výstrojní a proviantní náležitosti příslušníkům ozbrojených sil atp.

54

Jan Stuchlík, 12. 5. 2011, profit.tyden.cz

43

4.5 Zrušení slevy na poplatníka pro pracující důchodce Při pobírání starobního důchodu nemá být od platnosti daňové reformy možné uplatňovat si základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. To může znamenat pro spoustu pracujících důchodců výrazný propad příjmů. Tabulka 14: Výpočet příjmů bez základní slevy na poplatníka

Výpočet dle navrhovaného znění (20%) Hrubá mzda 20 721 Kč 8 000 Kč Příplatky, náhrady 0 Kč 0 Kč Odměny 0 Kč 0 Kč Celková hrubá mzda 20 721 Kč 8 000 Kč ZP zaměstnavatel (7,5%) 1 555 Kč 600 Kč SP zaměstnavatel (25%) 5 181 Kč 2 000 Kč Základ daně (zaokrouhlený) 20 800 Kč 8 000 Kč Daň 4 160 Kč 1 600 Kč Sleva na dani -2 070 Kč -2 070 Kč Daňové zvýhodnění (1 dítě) 0 Kč 0 Kč Daň celkem 2 090 Kč 0 Kč Hrubá mzda 20 721 Kč 8 000 Kč ZP zaměstnanec (6,5%) 1 347 Kč 520 Kč SP zaměstnanec (6,5%) 1 347 Kč 520 Kč Daň celkem 2 090 Kč 0 Kč Čistá mzda 15 937 Kč 6 960 Kč Srážky (např. stravenky) 0 Kč 0 Kč Náhrady škod, ostatní srážky 0 Kč 0 Kč Cestovné 0 Kč 0 Kč Dávky nemocenského pojištění 0 Kč 0 Kč Mzda k vyplacení 15 937 Kč 6 960 Kč Zvýšení +/ pokles -

Výpočet dle navrhovaného znění (20%) 20 721 Kč 8 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 20 721 Kč 8 000 Kč 1 555 Kč 600 Kč 5 181 Kč 2 000 Kč 20 800 Kč 8 000 Kč 4 160 Kč 1 600 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 4 160 Kč 1 600 Kč 20 721 Kč 8 000 Kč 1 347 Kč 520 Kč 1 347 Kč 520 Kč 4 160 Kč 1 600 Kč 13 867 Kč 5 360 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 13 867 Kč 5 360 Kč -2 070 Kč -1 600 Kč


Z uvedené tabulky je zřejmý propad příjmu. Co se týče minimální mzdy, zde se propad mírní nemožností si uplatnit celou slevu na poplatníka. Daň může být nejméně 0 Kč, vyjma daňového zvýhodnění na děti. Vzhledem k tomu, že velká část pracujících důchodců si takto k penzi pouze přivydělává, pracuje na pozicích hodnocených minimální či velmi nízkou mzdou. Takoví důchodci tak budou za celý měsíc práce pobírat pouze 5 360 Kč.

44

Dalo by se tak říci, že si důchodce bude svůj průměrný důchod55 ve výši 10 749 Kč dotovat částkou alespoň ve výši 3 936 Kč. Tedy částkou 2 240 Kč odvedenou na důchodovém pojištění (28% z hrubé mzdy), částkou 96 Kč za odvod na sociální politiku zaměstnanosti56 (1,2% z hrubé mzdy) a samozřejmě částkou až 2 070 Kč (v našem případě 1 600 Kč) za nemožnost si uplatňovat slevu na poplatníka.

4.6 Změny v příjmech při překročení 4 násobku průměrné mzdy V této části se pokusím kvantifikovat změny, týkající se příjmů při překročení 4 násobku průměrné mzdy, v tomto případě budeme používat částku 25 137 Kč57, která byla stanovena vyhláškou vlády. Jedná se o tyto změny: Solidární příspěvek při přesáhnutí 4 násobku průměrné mzdy, a to ve výši 7% z příjmů nad 100 548 Kč, tedy 1 206 576 Kč včetně Změna příjmů při překročení maximálního vyměřovacího základu ZP vzhledem k plánovanému zrušení maximálního vyměřovacího základu pro ZP, pro rok 2012 je maximální vyměřovací základ stanoven na 1 809 864 Kč, pro SP je to 1 206 576 Kč Slevu na poplatníka by bylo možné využít pouze za předpokladu nepřekročení 4 násobku průměrné mzdy Pro tyto účely tedy použijeme roční příjem ve výši 2 mil. Kč. V následujících tabulkách použijeme 4 varianty výpočtů: I. Pouhá změna výpočtu ze „superhrubé mzdy“ a přesunu části ZP II. Zakomponován solidární příspěvek ve výši 7% přesahující 4 násobek průměrného příjmu III. Současně se solidárním příspěvkem je v této variantě počítáno se zrušením maximálního vyměřovacího základu pro ZP IV. Kumulativní výpočet včetně zrušení možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka při překročení 4 násobku průměrné mzdy

Predikce MPSV na rok 2012 Důchodce už vlastně nemůže být nezaměstnaný 57 Vláda vyhlašuje všeobecný vyměřovací základ (24 526 Kč) a MPSV přepočítací koeficient (1,0249), tedy 24 526 * 1,0249 = 25 137 Kč 55 56

45

Tabulka 15: Výpočet příjmu po překročení 4 násobku průměrné mzdy

Aktuální Výpočet dle Výpočet dle výpočet navrhovaného navrhovaného příjmu (15%) znění (20%) I. znění (20%) II. Hrubá mzda Příplatky, náhrady Odměny Celková hrubá mzda ZP zaměstnavatel (9%) ZP zaměstnavatel (7,5%) SP zaměstnavatel (25%) Základ daně (zaokrouhlený dolů) Daň Solidární příspěvek (7%) Sleva na dani Daňové zvýhodnění (1 dítě) Daň celkem Hrubá mzda ZP zaměstnanec (4,5%) ZP zaměstnanec (6,5%) SP zaměstnanec (6,5%) Daň celkem Čistá mzda Srážky (např. stravenky) Náhrady škod, ostatní srážky Cestovné Dávky nemocenského pojištění Mzda k vyplacení Zvýšení +/ pokles -

2 000 000 Kč 0 Kč 0 Kč 2 000 000 Kč 162 888 Kč 301 644 Kč 2 464 500 Kč 369 675 Kč XXX -24 840 Kč 0 Kč 344 835 Kč 2 000 000 Kč 81 444 Kč 78 428 Kč 344 835 Kč 1 495 293 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 1 495 293 Kč

2 000 000 Kč 0 Kč 0 Kč 2 000 000 Kč

2 000 000 Kč 0 Kč 0 Kč 2 000 000 Kč

135 740 Kč 301 644 Kč 2 000 000 Kč 400 000 Kč XXX -24 840 Kč 0 Kč 375 160 Kč 2 000 000 Kč

135 301 2 000 400 55 -24

117 78 375 1 428

117 78 430 1 373

642 Kč 428 Kč 160 Kč 770 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 1 428 770 Kč -66 523 Kč

740 Kč 644 Kč 000 Kč 000 Kč 540 Kč 840 Kč 0 Kč 430 700 Kč 2 000 000 Kč 642 Kč 428 Kč 700 Kč 230 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 1 373 230 Kč -122 063 Kč


Varianta I Již při zrušení „superhrubé mzdy“ je patrný velký propad v příjmech, a to o 66 523 Kč. Velká část tohoto snížení (36 198 Kč) je způsobena zvýšením ZP na straně zaměstnance o 2% a zbylá část je tvořena daní z příjmu a změny jejího výpočtu. Dosud se ZD počítal jako součet hrubé mzdy a SP a ZP. Po změně je však ZD pouze hrubá mzda, z toho vyplývá, že v případě ZD 2 mil. Kč počítáme daň z poměrně vyšší částky než před změnou, a to díky stropu na ZP. Vzhledem ke stropu ZP tak ZD před změnou je nižší než 1,3458 násobek hrubé mzdy. 58

Zjednodušený výpočet pro SP 25% a ZP 9% před plánovanou změnou

46

Tabulka 16: Výpočet příjmu po překročení 4 násobku průměrné mzdy

Hrubá mzda Příplatky, náhrady Odměny Celková hrubá mzda ZP zaměstnavatel (9%) ZP zaměstnavatel (7,5%) SP zaměstnavatel (25%) Základ daně (zaokrouhlený dolů) Daň Solidární příspěvek (7%) Sleva na dani Daňové zvýhodnění (1 dítě) Daň celkem Hrubá mzda ZP zaměstnanec (4,5%) ZP zaměstnanec (6,5%) SP zaměstnanec (6,5%) Daň celkem Čistá mzda Srážky (např. stravenky) Náhrady škod, ostatní srážky Cestovné Dávky nemocenského pojištění Mzda k vyplacení Zvýšení +/ pokles -

Výpočet dle Výpočet dle navrhovaného navrhovaného znění (20%) III. znění (20%) IV. 2 000 000 Kč 2 000 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 2 000 000 Kč 2 000 000 Kč 150 301 2 000 400 55 -24

000 644 000 000 540 840 0 430 700 2 000 000


150 301 2 000 400 55


130 78 455 1 336

130 78 430 1 360

000 644 000 000 540 0 0 455 540 2 000 000




Varianta II Další propad jsme zaznamenali při součtu se solidárním příspěvkem. Původně byla navrhována další sazba daně ve výši 31%, ovšem nakonec byla zamítnuta. Solidární příspěvek má trvat pouze 3 roky, tedy do roku 2016. Varianta III Zde dochází ke zrušení stropu na ZP, a tím k dalšímu propadu příjmu. ZP se tedy počítá již z celé částky.

47

Varianta IV Tato varianta je kumulativním součtem všech uvedených variant. Navíc je zde počítáno se zrušením možnosti odpočtu základní slevy na poplatníka. Propad příjmu se tedy zvýšil na konečných 159 261 Kč.

4.7 OSVČ a změna výdajových paušálů, odečet darů Nyní se budeme věnovat OSVČ, a tedy možností uplatňovat si výdajové paušály. V následujících řádcích se pokusím spojit více změn týkajících se OSVČ, ale nejen jich. Tyto změny se budou zabývat: Snížením výdajových paušálů na úroveň roku 2004 o Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 50% příjmu o Příjmy ze živnosti, z jiného podnikání, či činností dle zvláštních předpisů – 25% příjmu o Příjmy z užití autorských práv nebo práv průmyslového vlastnictví – 30% příjmu Možnost uplatňovat výdajové paušály pouze u podnikatelů, neplátců DPH, s obratem do 1 mil. Kč Zvýšení odpočtu darů z možných 10% ze ZD na 15%59 Uplatnění výdajových paušálů při různém obratu Vzhledem k další plánované změně, a tedy snížení obratu pro povinnost placení DPH na 750 tis. Kč, by se tak snížil počet podnikatelů využívajících výdajových paušálů. Na druhou stranu se uvažovalo o další změně, a to, že při využívání výdajových paušálů si nebude poplatník moci uplatňovat slevu např. na manželku, která nedosahuje příjmů 68 000 Kč ročně, případně další slevy. Základní sleva na poplatníka však má zůstat. Výdajové paušály platné pro rok 2012 Řemeslné živnosti – 80% příjmů Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství – 80% příjmů Ostatní živnosti – 60% příjmů Svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání dle zvláštních předpisů – 40% příjmů Pronájem nemovitostí a movitých věcí – 30% příjmů

59

Pro PO by zvýšení bylo obdobné, a to z 5% na 10%

48

V následující komparaci použiji vícero variant, které však budou mít stejný základ, a to roční příjem ve výši 900 000 Kč, výdaje budou uplatňovány paušálem, dary budou poskytovány v maximální výši, uplatňována bude sleva na poplatníka a sleva na manželku nedosahující příjmu 68 000 Kč. Varianty: I.

V této variantě se počítá se současnou sazbou daně z příjmu ve výši 15% ze ZD a současnou výší paušálního výdaje ve výši 80% z příjmu.

II.

Zde se počítá s již změněnou sazbou daně, a to ve výši 20% ze ZD a změnou výdajového paušálu, který bude snížen na 50% z příjmu.

III.

V této variantě počítáme s nově zamýšleným zvýšením odpočitatelné části daru, a to až do výše 15% ze ZD.

IV.

V poslední variantě se dostáváme ke změně nastavení možnosti užití výdajového paušálu, tedy zde počítáme se snížením obratu pro povinnost stát se plátcem DPH, a to z 1 mil. Kč na 750 000 Kč, a tím pádem nemožnosti použít jinou slevu na dani než základní slevu na poplatníka a současně nemožnost užít výdajového paušálu. Avšak pro přehlednost jsou v této variantě nastaveny výdaje ve skutečné výši na shodnou hodnotu jako při uplatňování paušálu.

Současně jsem v daných případech použil pojem „teoretický příjem“, chtěl jsem tak poukázat na to, že u poplatníků, kteří využívají výdajového paušálu, není možné přesně určit, jakého příjmu dosahují. Toto je způsobeno tím, že pokud použijí paušál a současně mají výdaje nižší než je hodnota uplatněného paušálu, vzniká jim tak příjem ve výši rozdílu mezi výdajovým paušálem a skutečnými výdaji. Tento příjem násobený aktuální sazbou daně se současně zvýší o dalších 42,7%60 z vyměřovacího základu pro odvod SP a ZP.

60

29,2% SP a 13,5% ZP

49

Tabulka 17: Komparace příjmů OSVČ pro jednotlivé změny

OSVČ (hlavní činnost) + Příjmy Zemědělská výroba Dary

- výdaje skutečně prokázané nebo výdaje paušálem 720 000 Kč 450 000 Kč - odčitatelné položky 18 000 Kč 45 000 Kč - ztráta z minulých let 0 Kč 0 Kč

Nezaokrouhlený dílčí základ daně DZD Dílčí základ daně zaokrouhlen na celé stokoruny dolů DZD Daň 15% z DZD Daň 20% z DZD - sleva na poplatníka - sleva na manželku - daňové zvýhodnění + nedoplatek daně/ přeplatek daně Vyměřovací základ 50% z nezaokrouhleného pro SP DZD Sociální pojištění zaokrouhleno na celé 29,2 % z vyměřovacího Kč nahoru základu Zdravotní pojištění zaokrouhleno na celé Kč nahoru Teoretický příjem* Rozdíl příjmů Daňová zátěž Rozdíl zátěže

Varianta I. Varianta II. 900 000 Kč 900 000 Kč


162 000 Kč 405 000 Kč

162 000 Kč 405 24 300 Kč 81 -24 840 Kč -24 -24 840 Kč -24

0 Kč

000 Kč 000 Kč 840 Kč 840 Kč

31 320 Kč

81 000 Kč 202 500 Kč

23 652 Kč

59 130 Kč

10 935 Kč 27 338 127 413 Kč 287 212 159 799 34 587 Kč 117 788 83 201

Kč Kč Kč Kč Kč


Již v komparaci varianty I a II je vidět podstatný rozdíl. Zvýšil se nám příjem a stejně tak daňová zátěž. Ovšem jak je možné, že se nám změnil příjem? Je to způsobeno snížením výdajového paušálu z 80 % na 50 % příjmu. Předpokládáme však, že výdaje činí méně nebo maximálně částku 450 000 Kč. Tedy v takovém případě jde samozřejmě o jev opačný, i když tomu srovnání nenapovídá. Ve skutečnosti naopak příjem podstatně klesne, a to proto, že zatímco u varianty I jsme odečetli z příjmu 270 000 Kč výdajů navíc, které jsme neměli, v nové variantě jsme uplatnili maximum.

50

Tím pádem se nám samotná daň snížila o 40 500 Kč61. V konečném důsledku tak při shodných podmínkách, avšak po změně výdajových paušálů a daně, nedochází k růstu příjmu, ale k poklesu, a to o uvedených 83 201 Kč. Zvýšení příjmu je pouze teoretické* a neodráží tak skutečný stav, který nám dá až výpočet částky, o kterou se zvýšila daňová zátěž. Tabulka 18: Komparace příjmů OSVČ pro navrhované změny

Zemědělská výroba Dary Nezaokrouhlený dílčí základ daně Dílčí základ daně zaokrouhlen na celé stokoruny dolů

Vyměřovací základ pro SP Sociální pojištění zaokrouhleno na celé Kč nahoru Zdravotní pojištění zaokrouhleno na celé Kč nahoru Teoretický příjem* Rozdíl příjmů Daňová zátěž Rozdíl zátěže

OSVČ (hlavní činnost) Varianta III. Varianta IV. + Příjmy 900 000 Kč 900 000 Kč - výdaje skutečně prokázané nebo výdaje paušálem 450 000 Kč 450 000 Kč - odčitatelné položky 67 500 Kč 67 500 Kč - ztráta z minulých let 0 Kč 0 Kč DZD

382 500 Kč

382 500 Kč

DZD Daň 15% z DZD Daň 20% z DZD - sleva na poplatníka - sleva na manželku - daňové zvýhodnění + nedoplatek daně/ přeplatek daně

382 500 Kč

382 500 Kč

76 500 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč

76 500 Kč -24 840 Kč 0 Kč

26 820 Kč

51 660 Kč

50% z nezaokrouhleného DZD

191 250 Kč

191 250 Kč

29,2 % z vyměřovacího základu

55 845 Kč

55 845 Kč


25 819 274 016 -13 196 108 484 -9 304

Kč Kč Kč Kč Kč

25 819 249 176 -24 840 133 324 24 840

Kč Kč Kč Kč Kč


61

270 000 Kč * 0,15 = 40 500 Kč

51

Ve variantě III došlo k navýšení maximální možné částky daru, a to z 10% na 15%. Z výše uvedeného tak vyplývá sice snížení příjmu, ale jak jsem již vysvětloval, v těchto případech se musíme zaměřit ne na příjem, ale na daňovou zátěž, která nám ukazuje, zda se příjem poplatníka zvýšil či nikoli. Tedy vidíme, že vlivem zvýšení maximální částky daru se příjem poplatníka zvýšil o 9 304 Kč. V poslední variantě IV je počítáno se změnou v obratu a povinnosti platit DPH. Tedy snížení obratu pro povinnost placení DPH z 1 mil. Kč na 750 000 Kč, a tedy nemožnost použít jiné než základní slevy na poplatníka a současná nemožnost použít výdajový paušál, avšak jak jsme si již uvedli, pro přehlednost počítáme s výdaji shodnými s výdajovým paušálem. Z uvedené varianty vyplývá, že poplatníkovi se sníží příjem o 24 840 Kč, což odpovídá slevě na manželku. Můžeme říci, že jakákoli další sleva, kterou by si poplatník běžně odečítal, se v poslední variantě promítne do příjmu, a to jeho snížením. Tyto varianty jsou však pouze náznakem, kterým směrem by se mohlo pokračovat ve zdaňování podnikatelů FO.

4.8 OSVČ a změna SP Další podstatnou změnou je změna výpočtu SP u podnikatelů FO. Zatímco dnes se SP počítá jako 29,2% z vyměřovacího základu, po změně by se měl počítat jako 6,5% z „hrubého zisku“62, tedy z příjmu poníženého o výdaje. Toto by mělo snížit náklady podnikatelů, ovšem v budoucnu by jim toto snížení SP mělo dramatickým způsobem snížit obdržený důchod. Zda je to výhodné či nikoli spíše záleží na umění podnikatele takto obdržené prostředky investovat či zhodnocovat. V uvedené tabulce si tak ukážeme, jaký dopad bude mít tato změna na příjem poplatníka. Toto je jeden z návrhů, které jsou zatím nejméně pravděpodobné a ani neexistují žádné přesnější podmínky. Pro nás je zajímavý spíše dopadem na SR nežli dopadem na příjem poplatníka. Pro daný výpočet počítáme s již navrhovanými změnami daně z příjmu na 20% a zvýšení hranice pro odpočet darů z 10% na 15%. Snížení obratu pro povinnost platit DPH nebereme pro tuto variantu v potaz.

Uváděným termínem „hrubý zisk“ jsou myšleny příjmy ponížené o výdaje. Dosud byla vyměřovacím základem polovina příjmů ponížených o výdaje. Tento termín byl takto použit přímo ministrem financí. 62

52

Zemědělská výroba Dary

OSVČ (hlavní činnost) + Příjmy - výdaje skutečně prokázané nebo výdaje paušálem - odčitatelné položky - ztráta z minulých let

Nezaokrouhlený dílčí základ daně DZD Dílčí základ daně zaokrouhlen na celé stokoruny dolů DZD Daň 15% z DZD Daň 20% z DZD - sleva na poplatníka - sleva na manželku - daňové zvýhodnění + nedoplatek daně/ přeplatek daně Vyměřovací základ 50% z nezaokrouhleného pro SP DZD Sociální pojištění zaokrouhleno na celé 29,2 % z vyměřovacího Kč nahoru základu 6,5 % z hrubého zisku Zdravotní pojištění zaokrouhleno na celé 13,5% z vyměřovacího Kč nahoru základu Teoretický příjem* Rozdíl příjmů Daňová zátěž Rozdíl zátěže

900 000 Kč 900 000 Kč 450 000 Kč 450 000 Kč 45 000 Kč 45 000 Kč 0 Kč 0 Kč 405 000 Kč 405 000 Kč

405 000 Kč 405 000 Kč 81 000 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč

81 000 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč

31 320 Kč

31 320 Kč

202 500 Kč 202 500 Kč

59 130 Kč 26 325 Kč

27 338 Kč 27 338 287 212 Kč 320 017 32 805 117 788 Kč 84 983 -32 805

Kč Kč Kč Kč Kč


Z tabulky tedy vyplývá, že poplatník si polepší o 32 805 Kč, co při teoretickém příjmu 320 017Kč ročně, tedy asi 26 668 Kč měsíčně, znamená zvýšení příjmu o téměř 2 744 Kč.

53

5 Zhodnocení návrhů změn a jejich dopady Celkové zhodnocení je velmi těžké, změny se týkají tolika oblastí, že zhodnocení jednotlivých oblastí bez návaznosti na další by mohlo být zavádějící a nevypovídající o skutečných dopadech. V této části se tedy nebudu zabývat pouze změnami z pohledu daně z příjmu, ale pokusím se kvantifikovat a zhodnotit i další změny, které by se nás mohly týkat.

5.1 Zhodnocení některých návrhů 5.1.1 Starobní důchodci a sleva na dani Návrh nemožnosti si uplatnit základní slevu na dani na poplatníka při současném pobírání starobního důchodu, by znamenal obrovský propad příjmů pro důchodce, kteří si tak snaží přivydělat na základní životní potřeby. Vzhledem k výši starobního důchodu63 je každé snížení disponibilního důchodu velkým zásahem. Vezmeme-li v potaz již zvýšení snížené sazby DPH a další plánované snížení valorizace důchodů, vidím tento návrh jako velice diskutabilní. Změna je obhajována tím, že má důchodcům snížit motivaci pracovat při pobírání důchodu, ale na druhou stranu, po dosažení určité hranice příjmu si důchodce slevu na poplatníka bude moci zase uplatnit. Bohužel ti důchodci, kteří si například musí přivydělávat, a povětšinou je jejich práce pomocného charakteru a ještě ohodnocena minimální mzdou budou tímto opatřením biti nejvíce. Doporučoval bych v této situaci opačný postup, a to takový, že starobní důchodce, který si přivydělává ke svému starobnímu důchodu, si naopak bude moci uplatnit základní slevu na poplatníka a teprve po dosažení určité výše příjmu by se tato nemohla nadále uplatňovat. Opatření by tak nepostihlo důchodce, kteří si ke svému živobytí pouze přivydělávají, a naopak by se daň zvýšila těm, u kterých by tato práce měla podobu standardního pracovního poměru. 5.1.2 Odpočty úroků z úvěru na bydlení Paradoxně poplatníkovi, který si odečítá úroky z úvěru na bydlení ze ZD, se po změně sazby daně sníží příjem méně než poplatníkovi, který si úroky neuplatňuje. Je to dáno Změnou sazby daně z 15% na 20%, a tedy zvýšení maximální možné částky odečtených úroků, a to o 33%. Naopak bych v této situaci, kdy stát podporuje stavební spoření64 a současně potřebuje šetřit, ponechal dosavadní maximální výši odečtu úroků, a to tak, že by došlo ke snížení částky úroků pro odečtení na 75% základu. Tímto způsobem by tak částka odečtu úroků zůstala shodná i po změně sazby daně a nedošlo by tak k dalšímu zvýhodnění poplatníka odečítajícího si úroky z úvěru ze ZD.

Průměrný důchod ke konci roku 2011 byl 11 700 Kč u mužů a 9 584 Kč u žen, tedy přibližně 10 642 Kč na starobního důchodce 64 Maximální státní podpora je 2 000 Kč, tedy 10%, avšak z maximální částky 20 000 Kč vkladu ročně 63

54

5.1.3 Změna sazby SP u OSVČ Za další kontroverzní návrh bych považoval snížení sazby SP pro OSVČ z 29,2% z vyměřovacího základu na 6,5% z hrubého zisku. Tento návrh byl podán v souladu se snížením budoucího vypláceného důchodu pro OSVČ, který si tak bude platit základní sazbu65. Bohužel zatím neexistují přesné informace o výpočtu důchodu pro tuto skupinu. Je však zřejmé, že by tak stát přišel na tomto snížení až o 55 % příjmu. Tabulka 19: Propad příjmu SR vztažen ke snížení SP u OSVČ

OSVČ (hlavní činnost) + Příjmy - výdaje skutečně prokázané nebo výdaje paušálem DZD (hrubý zisk) Vyměřovací základ SP 29,2% z vyměřovacího základu SP 6,5% z DZD Snížení platby

900 000 Kč 500 000 Kč

450 000 Kč 250 000 Kč 450 000 Kč 250 000 Kč 225 000 Kč 125 000 Kč 65 700 Kč 29 250 Kč -55%

36 500 Kč 16 250 Kč -55%


Tento propad by tak výrazně zasáhl do důchodového účtu. Předpokládám zde dotaz, jak je možné, že by tento propad zasáhl důchodový účet, když by se vlastně vyplácely nižší důchody pro tuto skupinu. Problém je v tom, že snížení SP, tedy příspěvku na důchodový účet, zasáhne důchodový účet ihned, tedy by výrazně zvýšil jeho schodek, kdežto případné snížené platby z důchodového účtu by se projevilo až po dosažení důchodového věku těchto OSVČ. Na druhou stranu by to mohla pro tuto skupinu být velká výhoda, mohli by tak ušetřené peníze investovat lépe, a jejich budoucí důchod by to mohlo ještě zvýšit. Rizikem však může být neinvestování či nešetření těchto prostředků a po dosažení důchodového věku a obdržení minimálního důchodu by i přesto stát musel poskytnout určité prostředky těmto skupinám, aby nedošlo k případnému zvýšení kriminality či zvýšeného počtu lidí bez domova a příjmu. Toto by zvýšilo výdaje SR, a tedy částka ušetřená na důchodech by mohla být spotřebována jako jiná podpora pro tyto skupiny. Došlo by tak k propadu důchodového účtu bez budoucího snížení výdajů, a to je dle mého názoru v dnešní situaci nepřijatelné.

65

Poplatník si může zvolit vyšší platbu, a tedy posléze vyšší důchod

55

5.1.4 Zrušení daňového zvýhodnění stravenek Zrušením daňového zvýhodnění stravenek, tedy povinností zahrnout část hodnoty stravenky poskytnuté zaměstnavatelem do příjmu zaměstnance by mohlo dojít k omezení jejího poskytování. Podle zjištění společnosti Factum invenio66 by byly po zrušení daňového zvýhodnění zachovány stravenky pouze v 33 % případů. Můžeme si tedy jednoduše spočítat, že po zrušení zvýhodnění by místo 1,3 milionu zaměstnanců dostávalo stravenky pouze 429 000. Stejně tak bychom mohli postupovat v případě závodního stravování, které zaměstnavatelé poskytují 1,8 milionu zaměstnanců, a toto zrušení daňového zvýhodnění se samozřejmě dotkne i tohoto příspěvku. Zde by tedy došlo ke snížení na 594 000 zaměstnanců. Máme tu tedy 2 077 000 zaměstnanců, kteří by přišli o příplatek na stravování. Dle odhadů by pak přestlala až polovina těchto zaměstnanců chodit pravidelně na obědy do restaurací či závodních jídelen. Tomu by odpovídal i následující graf od společnosti ING Bank.

Obrázek 3: Graf nejčastější oblasti šetření Zdroj: ING Bank

Společnost zabývající se vyhledáváním a nalézáním faktů, relevantních informací, které mohou identifikovat pravé, nezkreslené fakty a informace. 66

56

Dle odhadů by pak mohli restauratéři a závodní jídelny přijít až o polovinu zákazníků, což by zvýšilo jejich průměrné fixní náklady, a tyto firmy by následně musely podniknout kroky pro řešení nastalé situace. Vzhledem k průměrné hodnotě stravenky 70 Kč a přibližně stejné průměrné ceny poledního jídla, by propad příjmů těchto podniků mohl činit až: 70 * 21 * 1 038 500 *12 = 18,32 mld. Kč Údaje výpočtu: 70 (průměrná cena stravenky), 21 (průměrný počet pracovních dní za měsíc), 1 038 500 (polovina zákazníků, o které by restauratéři mohli přijít), 12 (počet měsíců) Při tržbách v oblasti ubytování, pohostinství a stravování za rok 2009 ve výši 97,88 mld. Kč, by tento pokles znamenal 18,72% celkových tržeb. Stravenky tedy považuji za nástroj pro zvýšení spotřeby pohostinských služeb, a tedy podporu podnikání. Za hlavní problém spíše považuji to, že tisk těchto cenin byl svěřen do rukou soukromým subjektům. V tomto případě, kdy stravenky jsou ceniny, tedy jiná forma platebního prostředku, bych spíše nechal jejich kontrolu státu, tedy poplatky za stravenky by tak mohly připadnout státu, kompenzovaly by se tak náklady na tisk a mohl by se zvýšit příjem do státního rozpočtu.

5.2 Dopady na domácnosti V prvé řadě si musíme uvědomit, že domácností se mimo změn týkajících se příjmů vztažených k dani z příjmu dotkne také zvýšení DPH, které částečně již proběhlo, a to od 1. 1. 2012. Tedy došlo ke zvýšení snížené sazby daně z 10% na 14%. Další změna by měla nastat 1. 1. 2013, a to zvýšení sazeb DPH o 1 procentní bod, tedy na 15% a 21%. Těmito zvýšeními se již zaobírá ČMKOS67, dle které se dané změny projeví následovně v závislosti na spotřebě a velikosti domácnosti (16. 4. 2012, Popelková, Čornejová, Janíčko, Úsporná opatření vlády 2013 – 2015): 2012 – zvýšení výdajů na osobu v domácnosti o 250 Kč měsíčně 2013 – zvýšení výdajů na osobu v domácnosti o 150 Kč měsíčně Tedy celkem se jedná o 400 Kč měsíčně na osobu jen na zvýšení DPH. Dále se má jednat o zvýšení spotřební daně o 60 Kč na osobu a měsíc. Dopady tedy spočítáme pro běžné domácnosti, tedy průměrnou rodinu (2 dospělé a 2 děti), jednotlivce bez závazků a rodinu s jedním dítětem, ale manželkou/manželem na mateřské dovolené. Vzhledem k tomu, že navýšení jsou počítána jako průměrná, budeme počítat s průměrnou mzdou 25 137 Kč, dle vyhlášky vlády.

67

Českomoravská konfederace odborových svazů

57

Tabulka 20: Pokles příjmů modelových domácností

2 děti a 2 dospělí

Pokles příjmu na osobu při průměrné mzdě Počet zaměstnaných Celkem změna Zvýšení sazby DPH 2012 Zvýšení sazby DPH 2013 Počet osob v domácnosti Mezisoučet Zvýšení spotřební daně Mezisoučet Celkem snížení příjmů Roční snížení

1 dítě a Jednotlivec měnželka bez závazků na mateřské

-487 Kč -487 2 -974 Kč -487 -250 Kč -250 -150 Kč -150 4 -1 600 Kč -1 200 -60 Kč -60 -240 Kč -180 -2 814 Kč -1 867 -33 768 Kč -22 404

Kč -487 1 Kč -487 Kč -250 Kč -150 3 Kč -400 Kč -60 Kč -60 Kč -947 Kč -11 364

Kč 1 Kč Kč Kč 1 Kč Kč Kč Kč Kč


Z tabulky vyplývá, že propady příjmů jsou poměrně razantní. Vezmeme-li, že při průměrné mzdě osoby mající jedno dítě, je její čistý příjem 20 016 Kč, je propad příjmů u domácnosti se dvěma dětmi přibližně 7%, cože přibližně stejně jako u rodiny s jedním dítětem a dospělým na mateřské dovolené. Jednotlivec je na tom zdánlivě lépe, jeho pokles příjmu činí přibližně 5%. Avšak vzhledem k tomu, že má k dispozici pouze jeden příjem pro placení výdajů, může to pro něj být výraznější propad. Vezmeme-li do úvahy přibližně 5 mil.68 zaměstnaných osob a průměrný propad příjmu na obyvatele69 vypočtený následovně: (((2 814/2) * 0,85 + (1 867/2) * 0,15) * 0,75) + ( 947 * 0,25) = 1 239 Kč po zaokrouhlení Údaje o výpočtu: výpočet je váženým průměrem údajů o rodinách, získaných z ČSÚ, uvedených v poznámce č. 69 a částek uvedených a zvýrazněných v tabulce č. 20 Tedy předpokládejme celkový propad disponibilního důchodu zaměstnaných za rok: (1 239 * 12) * 5 000 000 = 74 340 mil. Kč Není zde samozřejmě počítáno s dalšími proměnnými, jako jsou odpočet úroků z úvěru, solidárního příspěvku 7% atp., tedy číslo není obrazem přesného propadu. Míra nezaměstnanosti za 03/2012 je 8,9%, 525 180 lidí, to je přibližně 5,9 mil ekonomicky aktivního obyvatelstva, nejsou však uváděny údaje o neevidovaných nezaměstnaných, pro lepší výpočet zaokrouhleno na mil. dolů. Zdroj ČSÚ. 69 Dle ČSÚ tvoří asi ¾ domácností rodiny a ¼ jednotlivci, přičemž rodiny neúplné tvoří asi 15% rodin 68

58

Je to tedy samozřejmě velmi hrubý odhad, ovšem vezme-li v úvahu odhady Davida Marka, analytika z Patria Finance: Zvýšení DPH z 10% na 14% přibližně 34 mld. Kč (2012) Zvýšení DPH z 14% na 15%, respektive z 20% na 21% přibližně 17 mld. Kč (2013) Změna sazby daně z příjmu na 20% přibližně 13 mld. Kč Tedy celkem 64 mld. Kč, ve kterých není započteno zvýšení ZP o 0,5% a přesunu 1,5% ZP ze zaměstnavatele na zaměstnance a další, dostáváme se velmi blízko k předpokládanému propadu disponibilního důchodu zaměstnaných. Nesmíme však zapomínat na důchodce, nejsou sice povětšinou ekonomicky aktivním obyvatelstvem, avšak zvýšení DPH se jejich příjmů dotkne také, a to vzhledem k plánovanému snížení rychlosti valorizace70 důchodů. A samozřejmě se nejedná jen o důchodce, ale i další občany pobírající jakýkoli příspěvek od státu. V takovém případě by se mohl propad disponibilního důchodu vyšplhat až k 100 mld. Kč za rok.

5.3 Dopady na podniky a zaměstnanost V dnešní ekonomické situaci má jakákoli změna spotřeby ze strany občanů velký vliv na firmy. Pokud občané nebudou mít dostatek finančních prostředků na spotřebu, respektive jim bude zůstávat čím dál menší disponibilní důchod, budou tak spotřebovávat méně a společnosti tak nebudou moci prodat všechny svoje výrobky či služby. To znamená zvýšení fixních nákladů podniku a tedy potřebu řešit nastalou situaci, a to především snižováním nákladů. Pokud si vezmeme již zmíněné stravenky a případný propad tržeb v oblasti pohostinství a stravování v částce přibližně 18,32 mld. Kč a průměrnou tržbu na 1 zaměstnance v této oblasti 743 000 Kč, mohlo by to znamenat propuštění až 24 656 zaměstnanců, což je přibližně 0,4% nezaměstnaných. Nezaměstnanost by se tak mohla zvýšit na 9,3%, a to jen v důsledku snížení tržeb v oblasti pohostinství. Zvážíme-li však již zmíněný propad disponibilního důchodu přibližně 100 mld. Kč, a tedy snížení tržeb, ne však celé částky, odhaduji, že přibližně 20% částky by spadalo na úspory. Tedy částka 80 mld. Kč, při průměrných tržbách na zaměstnance ve výši 3 336 tis. Kč, by mohla znamenat ztrátu dalších 23 980 pracovních míst, což by odpovídalo dalším 0,4% nezaměstnaných. Nezaměstnanost by se tak mohla zvýšit celkově až na 9,7%. Toto zvýšení by se mohlo částečně kompenzovat tlakem zaměstnavatelů na snižování mezd, což by však paradoxně při zvyšování cen, daní a poplatků mohlo znamenat další pokles spotřeby a tím další nárůst nezaměstnanosti. Toto řešení by tak problém pouze oddálilo. Současně by tento propad mohl znamenat zánik podniků a tím i tedy zánik pracovních míst a zvýšení počtu nezaměstnaných dále snižuje spotřebu občanů. 70

Pouze o třetinu růstu průměrné reálné mzdy a třetinu inflace

59

5.4 Dopad na státní rozpočet ČR Z výše uvedených odhadovaných výpočtů se pokusím kvantifikovat dopad na SR. Průměrná podpora v nezaměstnanosti v roce 2011 činila přibližně 5 500 Kč na osobu a měsíc. Vezmeme-li v úvahu již vypočtený nárůst počtu nezaměstnaných o 48 636, mandatorní výdaje by se tak mohly zvýšit o 267 mil. Kč měsíčně. SR by dále přišel o dalších až 142 mil. Kč jen dani z příjmu FO a 553 mil. Kč na SP a ZP měsíčně. Další snížení příjmů by způsobil propad v tržbách, zmíněných 80 mld. Kč, což by mohlo znamenat až 6 mld. Kč ročně na dani z příjmu PO a podnikatelů FO. Celkem by tak mohl SR, důchodový účet a zdravotní pojišťovny přijít až o 17,5 mld. Kč, což by při plánovaném schodku státního rozpočtu na rok 2013, 110 mld. Kč, bylo přibližně 15%. Pokud použijeme hodnotu HDP71 na 1 zaměstnance za období 2010, které činí 358 957 Kč, snížení disponibilního důchodu a následně tržeb, by mohlo znamenat snížení růstu HDP až o 2,3%, čímž by mohlo dojít až k celkovému snížení HDP. Je možné tedy konstatovat, že stát sice do SR vybere daně, ovšem nedá se předpokládat, že tato částka bude odpovídat 100% zvýšení daní, či zavedení poplatků, a to z důvodu dodatečných mandatorních výdajů.

71

Hrubý domácí produkt – celková peněžní hodnota statků a služeb tvořená za dané období na určitém území

60

6 Závěr V této práci jsem se snažil přiblížit čitateli daňovou soustavu ČR jako celek, její funkce a principy a dále jsem se zaměřil na daň z příjmu, a to jak FO tak právnických osob. Základní pojmy a způsoby výpočtů jednotlivých daní z příjmu (§6 až §10 ZDP) tak měly zjednodušeně nastínit postup, jakým se dostaneme k našim disponibilním prostředkům, a jakým způsobem se jednotlivé daně odvádějí do státního rozpočtu, a na které služby poskytované státem jsou některé odvody používány. Hlavní část se však zabývá jednotlivými změnami, které byly navrhnuty v oblasti daní, či v oblastech, které nějakým způsobem s daněním příjmu nebo disponibilními prostředky souvisí. Ukázali jsme si, že bohužel informace, které nám stát prostřednictvím politiků jsou zavádějící a neúplné. Jedním z příkladů je uváděná změna výpočtu daně z příjmu FO (zaměstnanců), a tedy zrušení „superhrubé“ mzdy. Zde bylo uváděno, že díky změně výpočtu mezd se zvýší příjem obyvatel. Musíme říci, že daná formulace je sice správná, avšak zavádějící tím, že není obyvatelstvu objasněna další změna, která se současně váže ke zrušení „superhrubé“ mzdy, a to přesun odvodů na ZP ze zaměstnavatele na zaměstnance, a dále zvýšení sazby odváděného ZP o 0,5%. V celkovém důsledku tak naopak zaměstnanec obdrží méně finančních prostředků než před zrušením „superhrubé“ mzdy. Dochází zde tedy ke snižování nákladů zaměstnavatelů, ale současně ke snižování disponibilního příjmu obyvatelstva. Vyvstává zde otázka, proč představitelé státu, kteří jsou voleni obyvatelstvem, zatajují, či spíše se snaží přizpůsobit výklad změn tak, aby vypadal přijatelněji. Neměl by spíše stát pravdivě informovat o všech změnách takovým způsobem, jenž je srozumitelný a ukazuje přesné důsledky? Komparací jednotlivých změn jsem chtěl názorně kvantifikovat dopady na disponibilní příjem jednotlivých poplatníků, či skupin obyvatel, kterých se takováto opatření budou týkat. Musím však konstatovat, že většina změn způsobí pokles disponibilního příjmu obyvatelstva. V těch případech, kdy je tomu naopak (odpočet úroků z úvěru na bytové potřeby) si však myslím, že takovéto změny nejsou systémové a jejich drobnou změnou, která by se v drtivé většině případů nedotkla většiny uživatelů, by se mohlo ulevit těm skupinám, kterých se dané změny dotknou nejvíce. Dalším složitým tématem, kterému jsem se věnoval, jsou OSVČ. Ve snaze přiblížit výši daní OSVČ daním zaměstnanců (OSVČ má za stejnou práci jako zaměstnanec více disponibilních prostředků), se stát snaží různými způsoby zvyšovat daňovou zátěž nebo jim naopak za nižší daně upravovat finanční příjmy, které obdrží v budoucnu (např. důchody). Zde však nastává problém, jakým způsobem OSVČ více zdanit, aniž by si pomocí daňové optimalizace znovu neupravili své výsledky. Jednou možností, zmíněnou v práci, by bylo snížení důchodového pojištění s tím, že v budoucnu by OSVČ obdržel menší důchod. Avšak v čase, kdy důchodový účet začíná být ve ztrátě, se mi toto jeví jak krátkozraké řešení. Důvodem jsou případy, kdy si OSVČ na svůj důchod šetřit nebude a následně bude požadovat příspěvek od státu v důchodovém věku. Stát by tak o tyto prostředky mohl přijít a současně by důchodový účet

61

byl v ještě větší ztrátě. Je třeba se také zamyslet nad tím, jestli spíše podmínky OSVČ neupravit jiným způsobem než přímo zvýšením daňové zátěže. Přeci jen malé a střední podniky, které se právě často formují z podnikatelů FO, jsou tahouny inovací a často i nových technologických postupů. Obecně lze říci, že daňová reforma jako taková je velmi složitý celek. Dochází ke změnám v mnoha oblastech, a jak jsme si mohli ukázat i na příkladech, jde většinou o zvyšování daňové zátěže poplatníků. Musím říci, že s myšlenkou daňové reformy souhlasím. Vidím však problém v jejím naplňování. Některá opatření vidím jako velmi problematická z pohledu morálního, ale i z pohledu spravedlnosti. Jedná se například o zmíněnou nemožnost uplatnit si slevu na poplatníka v případě, že současně pobírám starobní důchod. V době, kdy i přesto, že občan obdrží za svou dlouholetou práci důchod a je nucen si ještě na své živobytí přivydělávat, je způsob jakým stát chce přijít k penězům od těchto poplatníků minimálně diskutabilní. Na druhou stranu však při uplatňování odpočtu úroků z úvěru, kdy se celková maximální částka odpočtu zvýší, mi tato opatření připadají jako nesystémová. Tedy stát na jedné straně bere potřebným a na druhé straně snižuje výběr daní, i přesto, že by nemusel. Zvyšování daní a poplatků v době, kdy se ekonomika státu dostává do recese, mi nepřipadá jako nejlepší provádění daňové reformy. Osobně bych viděl spíše získávání finančních prostředků v systémových změnách v daňové zátěži poplatníků a na straně výdajů. Dle pana ministra financí dochází k získávání financí z třetiny na straně příjmů, tedy zvyšování daní a poplatků, a ze dvou třetin na straně výdajů, například sloučení do jednoho inkasního místa. Bohužel se však hned následně dozvíme, že oficiální informace směřující do EU uvádějí 70% na straně příjmů a pouze 30% na straně výdajů. Zvyšováním daní a poplatků tak poplatníci přichází o svůj disponibilní důchod, na což mohou doplatit nejen podniky, protože nebudou mít odběratele pro své výrobky a služby, ale zejména stát, který nakonec bude muset zvýšit své mandatorní výdaje vlivem zvýšení nezaměstnanosti. Pozastavuji se i nad změnou sazby daně FO na 20%, zatímco korporátní sazba daně zůstane na 19%. Ekonomika státu je tažena soukromou spotřebou, a to více než 70%, tedy pochybuji, že vyšší zisky PO nastartují růst ekonomiky. Problematickou situaci bych dále viděl ve zvyšování cen a tlakům zaměstnavatelů na snižování mezd. Vzhledem k předpokládanému poklesu kupní síly obyvatelstva by mohlo dojít k tlakům z jeho strany naopak na zvyšování mezd. To by mohlo způsobit další zvyšování inflace a tedy snižování hodnoty úspor. V dnešní době je tedy důležitější než kdy jindy, aby rozhodnutí politiků směřovala k růstu, ne k jeho potlačení.

62

7 Literatura Knižní publikace a články v odborných časopisech: I MACHÁČEK, I. -- DĚRGEL, M. Daň z příjmů 2010 : výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2010. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 588 s. ISBN 978-80-7357-528-1 II MACHÁČEK, I. Zaměstnanecké benefity. Praktická pomůcka jejich daňového řešení . Praha: C.H.BECK , 2010. 146 s. ISBN 978-80-7400-301-1 III ŠIROKÝ, J. -- TOMÁNEK, P. -- MACHÁČEK, M. -- TICHÁ, M. Daňové teorie. S praktickou aplikací. 2. vyd. Praha, Česká republika: C.H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8 Odborný časopis Práce, mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále. Český Těšín: Poradce, 2006- . ISSN 1801-9935. HN. Hospodářské noviny: [Hlavní vydání]: deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, 2011KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8 KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie : úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9 MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2011 : úplná znění platná k 1. 4. 2011. Praha: Grada, 2011. 263 s. ISBN 978-80-247-3944-1 Legislativa v aktuálním znění: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Internetové zdroje: Daňová soustava ČR 2011 a Systém sociálního pojištění 2011. OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA V JABLONCI NAD NISOU. Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce [online]. Jiráskova 9, Jablonec nad Nisou, 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://kontaktnicentrum.as4u.cz/cs/informace-k-cr-pl-hospodarske-spolupraci-apodnikani/legislativa/danova-soustava-cr-2011-a-system-socialniho-pojisteniDaňový systém ČR. Ekonomie [online]. 2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=danova_soustava_ceske_republiky Schéma daňové soustavy. Výpočty daní [online]. 8.3.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ap-levova.estranky.cz/clanky/danova-soustava/schema-danove-soustavy.html

63

Kde stát nejvíc utrácí?. In: BUKAČ, Petr. Měšec.cz [online]. 3.5.2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/kde-stat-nejvic-utraci/ Daňová soustava. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 9. 10. 2011. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%A1_soustava Lafferova křivka. Středoevropské centrum pro finance a mangement [online]. 2005-2012 [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Lafferova+krivka&IdPojPass=54 EDENRED. Edenred [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.edenred.cz/zamestnanecke-benefity/stravenky-ticket-restaurant.aspx Stravenka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 30. 7. 2011. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stravenka Mezinárodní daňové systémy. MIRASLEBL. Miraslebl [online]. 2000-2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/mezinarodni-danove-systemy.php Daňová incidence. In: Leccos [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/danova-incidence Reforma veřejných financí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 11. 2. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reforma_ve%C5%99ejn%C3%BDch_financ%C3%AD Daňové reformy ČR. In: VANČUROVÁ, Doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. Komora daňových poradců [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU. 2012, 40 s. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=struktura%20ve%C5%99ejn%C3%BDch%20fina nc%C3%AD%202011&source=web&cd=16&ved=0CEQQFjAFOAo&url=http%3A%2F% 2Fwww.ospzvaso.cz%2Faddons%2FRHSD93%2FOcekavany_vyvoj_verejnych_rzpoctu_a_vladniho_dluhu _....doc&ei=FViAT52VHtHEmQXh0MnkBw&usg=AFQjCNGgsCnY2jZtiSOEejSbhdhSaiB c_Q&cad=rja Český daňový systém je pro chudé progresívní a pro bohaté degresívní. In: Britské listy [online]. 6.4.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/62922.html Daň. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 4. 3. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88

64

Základní změny ve výpočtech mezd a platů v roce 2012 (díl I.). In: DVOŘÁKOVÁ, Vladislava, DiS. Wolters Kluwer Česká republika [online]. 27.12.2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d36394v46163-zakladni-zmeny-vevypoctech-mezd-a-platu-v-roce-2012-dil-i/ Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více. In: W. FETTER, Richard. Měšec.cz [online]. 6. 3. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/dohoda-o-provedeni-prace-u-prijmu-nad-10-000-odvedetevice/ Postup při výpočtu mzdy. In: Vyplata.cz [online]. 29.3.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php Daňová kalkulačka 2011 - online výpočet pro podnikatele a OSVČ. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/ Daně z příjmů. In: Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/dane-z-prijmu/ PŘEHLEDNĚ: změny, které přinese daňová reforma. In: Idnes.cz [online]. 20. září 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/prehledne-zmeny-ktere-prinese-danovareforma-fny-/ekonomika.aspx?c=A110920_184428_ekonomika_fih Co přinese daňová reforma? Podívejte se, co schválili poslanci. In: Aktuálně.cz [online]. 9.11.2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/03/18/danova-reforma-2013-dan-zprijmu-zmeny-prehled/ Jak se liší průměrná mzda a medián?. In: GOLA, Petr. FinExpert.cz [online]. 7. 6. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/jak-se-lisi-prumerna-mzda-a-median Maximální odvody na pojistném v ČR a ve světě v roce 2012. In: GOLA, Petr. Investujeme.cz [online]. 02.12.2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/maximalniodvody-na-pojistnem-v-cr-a-ve-svete-v-roce-2012/ Odpočet úroků z hypoték může zůstat, ale výrazně klesne limit. In: AKRMAN, Libor. Ihned.cz [online]. 8. 5. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-51795790kalousek-otocil-odpocet-uroku-z-hypotek-muze-zustat-ale-vyrazne-klesne-limit HOVORKOVÁ, Kateřina. Za stravenku si Češi na rozdíl od Švédů bohatý oběd nedopřejí. In: Idnes.cz [online]. 13.6.2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/zastravenku-si-cesi-na-rozdil-od-svedu-bohaty-obed-nedopreji-p5q/podnikani.aspx?c=A110607_1598531_podnikani_sov

65

STUCHLÍK, Jan. Boj o stravenky aneb jak vám chtějí firmy sebrat část mzdy. In: Profit.cz [online]. 12.5.2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://profit.tyden.cz/clanek/boj-ostravenky-aneb-jak-vam-chteji-firmy-sebrat-cast-mzdy/ ŠABATA, Ing. Vladimír. Základ daně - závislá činnost. In: Agrovenkov.cz [online]. 16.3. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.agrovenkov.cz/service.asp?act=print&val=118073 GOLA, Petr. Nižší strop sociálního pojištění sníží zdanění bohatších. In: ČeskéReformy.cz [online]. 17. 01. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/nizsi-stropsocialniho-pojisteni-snizi-zdaneni-bohatsich/ HOVORKA, Jiří. OSVČ si na minimálních zálohách v roce 2012 připlatí. In: Měšec.cz [online]. 2. 12. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/osvc-si-naminimalnich-zalohach-v-roce-2012-priplati-672-korun/ Kdy do důchodu?. In: Duchody-duchodci.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.duchody-duchodci.cz/ Ekonomicky aktivní obyvatelstvo. In: Else AZ [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.elseaz.cz/slovnik/ekonomicky-aktivni-obyvatelstvo/ Čeští zaměstnavatelé jsou pro zachování zvýhodnění stravenek. In: EMD consultants [online]. 22.11.2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.emd-pr.cz/2010/11/cestizamestnavatele-jsou-pro-zachovani-zvyhodneni-stravenek/ Většina Čechů chce ušetřit na návštěvách restaurací. In: Novinky.cz [online]. 25.3.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/262867-vetsina-cechu-chceusetrit-na-navstevach-restauraci.html Jak Češi spoří. In: BUBÁK, Zdeněk. Finparáda [online]. 21.3.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=527 Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Podpora v nezaměstnanosti v průměru klesá. In: . Česká televize [online]. 17. 4. 2011 [cit. 201204-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/121395-podpora-vnezamestnanosti-v-prumeru-klesa/

66

8 Seznam použitých zkratek ZP – zdravotní pojištění SP – sociální pojištění ZD – základ daně DZD – dílčí základ daně SR – státní rozpočet HDP – hrubý domácí produkt OECD – organizace pro hospodářskou spolupráci ZDP – zákon o dani z příjmu FO – fyzická osoba PO – právnická osoba DPČ – dohoda o pracovní činnosti DPP – dohoda o provedení práce OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná ZTP – zvlášť těžké postižení ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení FÚ – finanční úřad DPH – daň z přidané hodnoty ČMKOS - Českomoravská konfederace odborových svazů

67

9 Seznam obrázků a tabulek Obrázky: Obrázek 1: Lafferova křivka ............................................................................................................... 21 Obrázek 2: Daňová soustava ČR ....................................................................................................... 22 Obrázek 3: Graf nejčastější oblasti šetření ........................................................................................ 56 Tabulky: Tabulka 1: schéma výpočtu příjmu FO, §6 ZDP ............................................................................. 25 Tabulka 2: schéma výpočtu příjmu FO, §6 ZDP ............................................................................. 26 Tabulka 3: schéma výpočtu příjmu FO, §7 ZDP ............................................................................. 27 Tabulka 4: schéma zdanění příjmů z kapitálového majetku §8 ...................................................... 29 Tabulka 5: schéma výpočtu ZD §9, příjmy z pronájmu.................................................................. 29 Tabulka 6: Změna výpočtu příjmu po zrušení "superhrubé mzdy" ............................................. 35 Tabulka 7: Aktuální výpočet příjmů pro různé příjmové skupiny ................................................. 36 Tabulka 8: Výpočet příjmu po zrušení "superhrubé mzdy" a změně sazby daně na 20% ......... 37 Tabulka 9: Kvantifikace nákladů zaměstnavatele před a po změně .............................................. 38 Tabulka 10: Kvantifikace změny příjmu u změny maximální částky odpočtu úroku ................. 39 Tabulka 11: Kvantifikace změny příjmu u změny maximální částky odpočtu úroku pro vysoko příjmovou skupinu................................................................................................................................ 40 Tabulka 12: Výpočet nákladů zaměstnavatele po zrušení daňového zvýhodnění stravenek ..... 41 Tabulka 13: Výpočet příjmu po zrušení daňového zvýhodnění stravenek .................................. 42 Tabulka 14: Výpočet příjmů bez základní slevy na poplatníka ...................................................... 44 Tabulka 15: Výpočet příjmu po překročení 4 násobku průměrné mzdy ...................................... 46 Tabulka 16: Výpočet příjmu po překročení 4 násobku průměrné mzdy ...................................... 47 Tabulka 17: Komparace příjmů OSVČ pro jednotlivé změny ....................................................... 50 Tabulka 18: Komparace příjmů OSVČ pro navrhované změny ................................................... 51 Tabulka 19: Propad příjmu SR vztažen ke snížení SP u OSVČ .................................................... 55 Tabulka 20: Pokles příjmů modelových domácností....................................................................... 58

68

Vliv navrhované daňové reformy na příjem poplatníka fyzické osoby

Recommend Documents