VLIV HYPEROXIE NA ÚSPĚŠNOST STŘELBY A PRŮBĚH REGENERACE V BASKETBALU*
Česká kinantropologie 2011, Vol. 15, č. 1, s. 15–23
MARTIN PUPIŠ1, ZUZANA BABARÍKOVÁ1, LUDMILA BRUNEROVÁ2, JIŘÍ SUCHÝ3 Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 3 Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze 1 2
SOUHRN Sdělení se zabývá vlivem inhalace koncentrovaného kyslíku na krátkodobý opakovaný výkon ve speciálním basketbalovém testu a průběh regenerace. Pro ověření byl využit dvojitý slepý experiment. Probandi (n = 8) absolvovali dvě testování v rozmezí čtyř dnů. Každé testování zahrnovalo dva dvouminutové basketbalové testy, kde byla evidována úspěšnost a počet hodů na koš. V průběhu šestiminutové pauzy mezi testy inhalovaly sledované osoby v náhodném pořadí koncentrovaný kyslík nebo placebo. Zdrojem koncentrovaného kyslíku byl přípravek Oxyfit, který obsahuje 99,5 % kyslíku nebo placebo v totožném obalu. Výzkum neprokázal vliv koncentrovaného kyslíku na úspěšnost a počet hodů na koš, protože speciální basketbalový test nebyl dostatečně reliabilní. Naopak se signifikantně (p<0,05) potvrdil pozitivní vliv inhalace koncentrovaného kyslíku na pokles hodnot srdeční frekvence (v průměru o 11 %) a hladiny laktátu v krvi po zátěži (v průměru o 25 %). Klíčová slova: hyperoxie, basketbal, úspěšnost střelby na koš, regenerace, krátkodobý anaerobní výkon. ÚVOD Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících výkonnost ve sportovních hrách je adaptace hráče na střídání aerobního a anaerobního zatížení, které je podmíněno rychlostí regenerace mezi těmito zatíženími. Pojem regenerace pro potřeby tohoto výzkumu zužujeme pouze na rychlost zotavných procesů z hlediska biologického. Inhalace koncentrovaného kyslíku zvyšuje nabídku kyslíku pracujícím svalům, proto se v posledních letech experimentuje s využitím různých vyšších koncentrací kyslíku v oblasti zvýšení výkonnosti a urychlení regenerace převážně ve vrcholovém sportu. Hollmann a Hettinger (1990) uvádí, že při dýchání 90 % až 100 % kyslíku při zátěži je možné aktuální příjem kyslíku zvýšit přibližně o 10 %. Z těchto důvodů lze při inhalaci kyslíku s vyšší než běžnou koncentrací zvýšit intenzitu zatížení v porovnání s běžnými podmínkami. Otevřenou otázkou zůstává vliv koncentrovaného kyslíku na koncentraci a přesnost jemné neuromuskulární koordinace. * Tento výzkum byl realizován s podporou Výzkumného záměru MŠMT ČR MSM 0021620864 a grantu VEGA 1/0840/09 a 1/0322/10. 15
V návaznosti na naše předchozí výzkumy jsme v rámci mezinárodního výzkumu rozhodli ověřit vliv inhalace koncentrovaného kyslíku/placeba na přesnost střelby při maximální zátěži a průběh regenerace u skupiny basketbalistek (n = 8), které se pravidelně účastní nejvyšších slovenských a francouzských národních soutěží. Zdrojem 99,5 % koncentrovaného kyslíku byl Oxyfit. Design šetření byl obdobný jako výzkumy Suchého a kol. (2008a, b, 2010) a pilotního ověření Pupiše et al. (2010). SHRNUTÍ VYBRANÝCH PUBLIKOVANÝCH POZNATKŮ Výzkumy potvrzující pozitivní přínosy inhalace koncentrovaného kyslíku na sportovní výkon publikovali např. Bannister a Cunningham (1954), Welch (1982, 1987), Snell et al. (1986), Takafumi a Yasukouchi (1997), Morris et al. (2000), Wilber (2004, 2003). Pozitivním vlivem inhalace koncentrovaného kyslíku na krátkodobý výkon a regeneraci jsme se zabývali v rámci výzkumu na skupině hokejistů (Suchý a kol., 2008a) i lyžařů – běžců (Suchý a kol., 2010) a kasuistikách dvou basketbalistů (Pupiš et al., 2010). Některé studie naopak tyto přínosy pro sportovní využití nepotvrdily (např. Murphy, 1986), zejména pokud se jednalo o střednědobá a déletrvající zatížení, nebo naopak o úseky krátkodobého submaximálního či maximálního zatížení (Robbins et al., 1992; Yamaji a Shephard, 1985). Autoři obvykle neuvádějí, pod jakým tlakem byl v rámci jejich výzkumů koncentrovaný kyslík inhalován. Výsledky ukazují, že inhalace hyperoxické směsi příznivě ovlivňuje bezprostředně následující výkon trvající přibližně dvě až tři minuty. Důvodem je zřejmě zvýšená saturace krve a tkání kyslíkem a nižší anaerobiozita pracujících svalů, která urychluje následné zotavení a návrat k výchozím hodnotám (Haseler et al., 1999; Nummela et al., 2002). Jednorázová nebo opakovaná krátkodobá inhalace koncentrovaného kyslíku či hyperoxických směsí má přechodný účinek na zvýšenou saturaci tkání kyslíkem, což lze využít pro urychlení regenerace při zatíženích přerušovaného typu (Nummela et al., 2002; Suchý a kol., 2008a). Robbins et al. (1992) uvádí, že inhalace hyperoxické směsi příznivě ovlivňuje bezprostředně následující výkon trvající přibližně dvě až tři minuty. Jednorázová nebo opakovaná krátkodobá aplikace kyslíku má přechodný účinek a zvýšení saturace tkání kyslíku je také jen přechodné (Nummela et al., 2002). Hyperventilační symptomy a s nimi související respirační alkalóza (tachykardie, pocení, mravenčení, svalové spazmy nebo zkrácená reflexní doba) při aplikaci zvýšených koncentrací kyslíku nebyly pozorovány (Matthys, 1993). Mezi negativa inhalace koncentrovaného kyslíku řadíme možnou hypoxickou vasokonstrikci ve tkáních. Metaanalýza Todda a Roberta (2003) uvádí řadu studií vlivu koncentrovaného kyslíku na výkonnost, ale žádnou k vlivu hyperoxie na urychlení regeneračních procedur mezi opakovanými anaerobními zátěžemi. V odborné literatuře se nám podařilo nalézt jen jednu cizí studii s podobným designem, která prokázala zlepšení maximální anaerobní kapacity po inhalaci Oxyfitu v rozsahu 3 až 6 % (Gabrys a Smatljan-Gabrys, 1999; Smatljan-Gabrys a Gabrys, 2000). Obdobu designu použitou v tomto výzkumu jsme s pozitivním výsledkem realizovali na skupině hokejistů a lyžařů. Studie prokázaly signifikantní lepší výkon u druhého Wingate testu při inhalaci koncentrovaného kyslíku v porovnání s placebem (Suchý a kol., 2008a, 2010). V odborné literatuře jsme nenašli žádné publikace k problematice vlivu inhalace koncentrovaného kyslíku na koncentraci, tedy ani na přesnost střelby na koš u většího počtu sledovaných osob. Pupiš et al. (2010) publikoval pilotní kasuistickou studii vlivu hyperoxie na úspěšnost hodu na koš a průběh regenerace na dvou sportovcích. Suchý (2008b) publikoval studii vlivu inhalace kyslíku na koncentraci u řidičů, ale výsledky nebyly statisticky významné. World Anti-Doping Agency (od 1. 1. 2009) považuje za doping, který může mít souvislost se zvyšováním přenosu kyslíku, následující procedury či substance:
16
– krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu, – umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty, perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně (www.antidoping.cz). V seznamu zakázaných prostředků tedy není uvedena ani suplementace koncentrovaným kyslíkem. Jugo test je standardním specifickým basketbalovým testem, kdy hráč střílí na koš z 10 různých pozic. Pozice pro střelbu jsou vyznačeny značkami, z nichž polovina je rovnoměrně rozmístěna ve vzdálenosti 625 cm od koše, druhá polovina je umístěna 425 cm od koše na spojnici mezi vzdálenější značkou a košem. Po střelbě na koš musí testovaný vždy doběhnout pro míč a za využití driblinku se přesunout na další značku. Realizační tým počítá celkový počet střel na koš a z nich dále eviduje úspěšné pokusy. Obvyklá délka trvání Jugo testu je 5 minut, ale s ohledem na předpokládanou fyziologickou délku trvání vlivu hyperoxie na organismus jsme se rozhodli test modifikovat a zkrátit na 2 minuty. CÍLE A HYPOTÉZY Cílem studie bylo ověřit vliv inhalace koncentrovaného kyslíku na výkonnost v modelu sportovního zatížení. Konkrétně jsme se zaměřili na úspěšnost střelby při opakované krátkodobé maximální zátěži a průběh regenerace. Jako zdroj koncentrovaného kyslíku byl využit preparát Oxyfit, který dle tvrzení výrobce obsahuje 99,5 % kyslíku. Placebo bylo inhalováno z lahví s totožným vzhledem jako Oxyfit. V návaznosti na cíle šetření jsme stanovili následující 2 nulové hypotézy: H1: krátkodobá inhalace koncentrovaného kyslíku nemá vliv na úspěšnost střelby ve dvou opakovaných krátkodobých speciálních basketbalových testech. Alternativní hypotéza: krátkodobá inhalace koncentrovaného kyslíku má pozitivní vliv na úspěšnost střelby ve dvou opakovaných krátkodobých speciálních basketbalových testech. H2: krátkodobá inhalace koncentrovaného kyslíku nemá vliv na průběh regenerace hodnocené prostřednictvím změn koncentrace laktátu v kapilární krvi a srdeční frekvence po ukončení dvouminutových speciálních basketbalových testů. Alternativní hypotéza: krátkodobá inhalace koncentrovaného kyslíku má pozitivní vliv na průběh regenerace hodnocenou prostřednictvím změn koncentrace laktátu v kapilární krvi a srdeční frekvence po ukončení dvouminutových speciálních basketbalových testů. METODIKA Pro ověření vyslovených hypotéz jsme zvolili experimentální model inhalace koncentrovaného kyslíku/placeba z lahví Oxyfit v dávkování dle doporučení dovozce firmy Linde gas a.s. (www.oxyfit.cz) mezi dvěma opakovanými speciálními basketbalovými jugo testy. Láhev s Oxyfitem obsahovala dle tvrzení výrobce 99,5 % kyslíku. Láhev s placebem byla naplněna běžným vzduchem a měla totožný vzhled jako Oxyfit. Zvolili jsme design dvojitého slepého experimentu. Celé testování proběhlo dvakrát v rozmezí 4 dnů (Banská Bystrica 11. a 14. 6. 2010), tak aby mezi testy byl dostatečný prostor pro regeneraci. Obě testování byla identická a zahrnovala dva dvouminutové jugo testy, mezi nimiž podle standardní metodiky uváděné výrobcem na obalu inhalovaly testované basketbalistky v náhodném pořadí vždy v průběhu celého testování Oxyfit nebo placebo z lahví s naprosto totožným obalem i inhalační maskou. Během sledování nebylo probandům, ani nikomu z obsluhujícího personálu známo, zda je inhalován Oxyfit nebo placebo. 17
Obrázek 1 Průběh testování (11. a 14. 6. 2010)
Před začátkem prvního testování byly všechny účastnice podrobně poučeny o tom, jak správně inhalovat a také jak s maximálním úsilím absolvovat dvouminutový jugo test. Instruktáž byla usnadněna skutečností, že všechny zúčastněné absolvovaly jugo již mnohokrát, jen v délce trvání pět minut. V průběhu všech testů byly všechny testované členky realizačního týmu aktivně verbálně motivovány. Při každém testování byla vždy používána nově rozbalená láhev. Schéma průběhu testování podrobně charakterizuje obrázek 1. Po ukončení testování ještě všechny testované absolvovaly strečink a regenerační práci s míčem (cca 15 min). Po ukončení druhého testování jsme se basketbalistek dotazovali, kdy inhalovaly placebo a kdy Oxyfit. Po zodpovězení otázky jsme jim sdělili pravdu. Srdeční frekvence byla zaznamenána pomocí Polar team 2 (www.polar.fi). Pro jednodušší vyhodnocení jsme do programu evidovali všechny počátky i ukončení testů, ze zaznamenaných intervalů následně program automaticky spočítal průměrné i maximální dosažené hodnoty. Hodnoty krevního laktátu byly analyzovány pomocí Lactate Pro LT-1710, který dle tvrzení výrobce měří koncentraci laktátu s odchylkou 3 % (www.arkay.co.jp). Naměřené hodnoty jsme zpracovali do podrobného protokolu. Výsledky dosažené v jugo testech za experimentálních a kontrolních podmínek, rozdíly mezi výsledky prvního a druhého jugo testu i průběh regenerace (hodnocený za využití změn koncentrace laktátu v krvi a hodnot srdeční frekvence) jsme porovnávali standardními základními statistickými metodami. Shodu nebo statisticky významnou rozdílnost středních sledovaných veličin získaných při inhalaci placeba a Oxyfitu jsme zjišťovali pomocí párového Studentova t-testu. Oxyfit, přípravek obsahující plynný kyslík s koncentrací 99,5 %, vyrábí švýcarská společnost Newpharm SA. Výhradním dovozcem do ČR i SR je firma Linde Gas a.s. (www.oxyfit.cz). V souladu s pokyny dovozce probandi při každé inspiraci prostřednictvím speciální inhalační masky stiskli uzávěr láhve celkem osmkrát v délce trvání přibližně dvě vteřiny. Každá inhalace byla řízena pomocným personálem, který měřil délku stlačení uzávěru láhve. Bohužel nám není známo, proč dovozce udává pro jednu aplikaci právě počet osmi inspirací. Zásady výzkumu jsou v souladu s Helsinskou deklarací (www.wma.net) a jeho design byl schválen Etickou komisí UK FTVS. 18
VÝZKUMNÝ SOUBOR Testování bylo realizováno na dobrovolnicích – basketbalistkách, které se pravidelně účastní nejvyšší slovenské nebo francouzské basketbalové ligy. V průběhu výzkumu dle svého tvrzení disponovaly všechny zúčastněné dobrým zdravotním stavem. S ohledem na skutečnost, že se v době testování nacházely po ukončení sezóny v přechodném období, absolvovaly všechny testované tréninkové zatížení v rozsahu přibližně 5 až 7 hodin za mikrocyklus. Pojem aktivní sport chápeme jako soustavnou sportovní činnost na výkonnostní úrovni, která je vázána na dobu trvání závodní kariéry. Tabulka 1 Charakteristika probandů (n = 8) Proband
Věk [roky]
Výška [m]
Hmotnost [kg]
Aktiv. sport [roky]
Průměr/směr. odchylka
22,7±0,4
1,80±0,3
67,3±4,6
13,3±3,1
VÝSLEDKY Měření proběhlo v souladu se stanoveným designem výzkumu. U všech zúčastněných se podařilo získat všechny požadované ukazatele. Dle vlastního tvrzení se všechny testované snažily ve všech testech podat maximální výkon. Snahu o maximální výkon verbálně podporovali členové testovacího týmu. Tabulka 2 Přehled počtu a úspěšnosti střelby v modifikovaných jugo testech při inhalaci placeba/Oxyfitu JUGO I. Celkem hodů na koš [počet]
JUGO I. Úspěšné hody na koš [počet]
JUGO II. Celkem hodů na koš [počet]
JUGO II. Úspěšné hody na koš [počet]
Průměr placebo/směr. odch.
21,5±2,0
9,6±12,0
21,1±2,4
11,4±5,5
Průměr Oxyfit/směr. odch.
21,1±0,6
9,4±5,7
21,0±1,5
10,3±14,9
% rozdíl placebo – Oxyfit
–1,8 %
–2,7 %
–0,6 %
–11,0 %
Párový t-test
0,238
0,432
0,392
0,208
Výsledky opakovaných jugo testů jednoznačně dokumentují (tab. 2), že inhalace koncentrovaného kyslíku nemá signifikantní pozitivní vliv na počet i úspěšnost střelby na koš. Příčinou je nízká reliabilita testu. Tabulka 3 Koncentrace laktátu v krvi po prvním a druhém jugo testu při inhalaci placeba/Oxyfitu Laktát ihned po JUGO I. [mmol.l–1]
Laktát 270 s po JUGO I. [mmol.l–1]
Laktát ihned po JUGO II. [mmol.l–1]
Laktát 270 s po JUGO II. [mmol.l–1]
Průměr placebo/směr. odch.
8,2±2,1
7,9±3,7
11,1±8,6
9,8±10,6
Průměr Oxyfit/směr. odch.
7,6±4,8
7,3±2,5
10,0±4,9
7,8±3,9
% rozdíl placebo – Oxyfit
–8,7 %
–7,9 %
–10,9 %
–25,4 %
Párový t-test
0,140
0,015
0,055
0,039 19
Zjištěné hodnoty potvrzují (na hladině významnosti p<0,05), že inhalace koncentrovaného kyslíku má pozitivní vliv na pokles koncentrace laktátu ve 4. minutě po prvním i druhém jugo testu v porovnání s inhalací placeba. Ve čtvrté minutě po druhém jugo testu byl dokonce naměřen průměrně o čtvrtinu vyšší pokles koncentrace laktátu po inhalaci Oxyfitu v porovnání s placebem (tab. 3). Zjištěné hodnoty laktátu ihned o ukončení obou jugo testů nejsou statisticky významné, ale na průměrný pokles hodnot laktátu o 8,9 % (0,6 mmol.l–1) a 10,9 % (1 mmol.l–1) lze z hlediska sportovní praxe nahlížet jako na údaj, který může ovlivnit výkonnost a průběh regenerace. Tabulka 4 Hodnoty srdeční frekvence [tepů.min–1] v průběhu testování při inhalaci placeba a Oxyfitu TF prům. –3 až 0 min. Průměr placebo/ 111,3 směr. odch. ±25,7 Průměr Oxyfit/ 99,4 směr. odch. ±59,0 % rozdíl –11,9 % placebo – Oxyfit Párový t-test 0,002
TF JUGO I. JUGO I. max. max. TF TF –3 až 0 průměr min. 128,6 180,8 170,4 ±39,7 ±34,4 ±20,0 113,6 176,8 162,6 ±61,2 ±21,7 ±34,5 –13,2 –2,3 % –4,8 % % 0,001 0,041 0,020
Prům. Min. JUGO II. JUGO II. Prům. Min. TF TF pauza max. TF TF TF pauza TF průměr uklidnění uklidnění 124,4 101,1 ±18,5 ±10,6 118,3 89,5±11,7 ±37,4
184,4 ±33,5 181,6 ±23,2
173,6 ±21,2 168,1 ±19,9
141,6 ±16,0 135,8 ±24,4
114,4 ±21,7 105,8 ±29,9
–5,2 % –13,0 %
–1,5 %
–3,3 %
–4,3 %
–8,2 %
0,020
0,092
0,042
0,003
0,002
0,011
Naměřené hodnoty srdeční frekvence dokumentují (na hladině významnosti p<0,05) pozitivní vliv inhalace koncentrovaného kyslíku na nižší průměrné hodnoty srdeční frekvence při zátěži i odpočinku, s výjimkou maximální srdeční frekvence při druhém testu. Nižší hodnoty tepové frekvence v pauze (průměrně o 5,2 %) a po ukončení druhého testu (průměrně o 8,2 %) jsou z hlediska sportovního tréninku důležité, protože naznačují nižší úroveň zatížení a větší podíl aerobního krytí. Nižší srdeční frekvence v pauze a po druhém testu také ukazuje na lepší regeneraci a z toho plynoucí zahájení další zátěže s výhodnější úrovní zotavení (tab. 4). Průměrné hodnoty laktátu získané ihned po ukončení testu potvrzují, že sledované absolvovaly všechny čtyři testy s plným nasazením. Tuto skutečnost potvrzují nejen hodnoty laktátu i srdeční frekvence po ukončení prvního testu, ale především hodnoty dosažené po ukončení druhého testu a také průměrné hodnoty srdeční frekvence při jeho průběhu. Pět z osmi sledovaných basketbalistek na otázku, kdy inhalovaly Oxyfit uvedlo opačné testování, než ve kterém ho opravdu inhalovaly. Sledované tedy nebyly schopny rozlišit, kdy inhalují placebo a kdy Oxyfit. DISKUSE Dosud byl extenzivně sledován vliv hyperoxie na toleranci fyzické aktivity, spotřebu kyslíku během výkonu, metabolismus, laktátovou odpověď během i po výkonu či na parciální tlak kyslíku, jak v přehledovém článku podrobně shrnuje autorská dvojice Astorino a Robergs (2003). Prací zkoumajících vliv hyperoxie na regeneraci po fyzickém výkonu bylo publikováno podstatně méně. Vztah mezi hyperoxií a regenerací vychází z fyziologických principů energetiky svalové kontrakce a relaxace. Po fyzické zátěži přesahující určitou individuální kritickou hranici se dříve či později objevuje svalová slabost (Kay et al., 2008; Jones et al., 2008), která může být stanovována různými způsoby (např. snížením maximálního silového výkonu jako funkce času během supramaximálního zátěžového 30s Wingate testu (Enoka a Duchateau, 2007). Příčiny svalové slabosti jsou pravděpodobně komplexní. Významným faktorem se zdá být hladina fosfokreatinu, 20
která po překročení individuální kritické hranice významně klesá a naopak koncentrace anorganického fosfátu stoupá (Jones et al., 2008). Anorganický fosfát může vstupem do sarkoplazmatického retikula následným vyvázáním kalciových kationtů významně ovlivnit následnou svalovou kontrakci (Allen et al., 2008). Kreatin je výhradně za aerobních podmínek refosforylován na vysokoenergetický fosfokreatin (Haseler et al., 1999) za současného snížení anorganického fosfátu. Hyperoxie může tímto způsobem urychlovat regeneraci. Inhalaci kyslíku doprovází zvýšená tvorba kyslíkových radikálů v těle, která může vést ke zhoršení metabolických dějů ve tkáních, ale této problematice jsme se v rámci výzkumu podrobněji nevěnovali. Důvodem bylo hodnocení vlivu hyperoxie prostřednictvím sledování změn výkonnosti a průběhu regeneračních procesů. Testovaný model zatížení přibližně představuje situaci opakovaného dvouminutového sportovně specifického zatížení s neúplnou či nedostatečnou regenerací, které běžně nastávají v průběhu basketbalového utkání. Reálný průběh utkání je ovšem obvykle ovlivněn řadou různých technicko-taktických faktorů. Využitý modifikovaný jugo test se ukázal jako nedostatečně reliabilní. V podstatě každé hráčce minimálně jednou až dvakrát v průběhu každého testu odskočil míč mimo hřiště, kam pro něj musela běžet a následně se vracet na příslušnou značku. Ztráta času při této chybě byla velmi odlišná, podle toho, kam míč odskočil. Odskočení míče obvykle nastalo po neúspěšné střelbě na koš a následná časová ztráta vedla i ke snížení celkového počtu hodů na koš. Reliabilitu použitého modifikovaného jugo testu by podle našeho názoru výrazně zvýšilo přihrání vždy nového míče testovanému hráči členem realizačního týmu z prostoru pod košem ihned poté, co by se vystřelený míč dotkl koše nebo desky. V tomto případě by ovšem nedošlo k takové fyzické zátěži a hodnoty srdeční frekvence i laktátu by byly nižší a tím by inhalace koncentrovaného kyslíku mohla mít menší vliv na následnou regeneraci. Výsledek testu by také byl ovlivněn přesností a rychlostí přihrávky člena realizačního týmu z prostoru pod košem. Reliabilita testu by byla zřejmě také vyšší při standardní pětiminutové délce trvání jugo testu, ale při této délce trvání by výsledky testu již nebyly v dostatečné míře ovlivněny inhalací koncentrovaného kyslíku. Pozitivní účinek hyperoxie klesá vlivem délky zatížení, protože organismus se nedokáže kyslíkem předzásobit. Důvodem je omezená kapacita tkání navázat nefyziologicky zvýšené množství kyslíku (Robbins et al., 1992). Yamaji a Shephard (1985) uvádějí vliv inhalace koncentrovaného kyslíku maximálně několik desítek sekund. Výsledky měření hodnot laktátu v krvi mohly být částečně ovlivněny vysokou teplotou (cca 30 °C) v tělocvičně, kde testování probíhalo, ale v průběhu obou testovacích dnů byla teplota přibližně stejná. Vhodnější by bylo výsledky ověřit na větší skupině testovaných osob, ale tento typ výzkumů bývá obvykle realizován na malých skupinách. Důvodem jsou značné problémy se získáním většího počtu sportovců na odpovídající srovnatelné vysoké výkonností úrovni, kteří absolvují přibližně obdobné tréninkové zatížení. Za klad našeho výzkumu považujeme jeho realizaci na skupině vrcholových basketbalistek, které se všechny pravidelně účastní nejvyšších soutěží. Maska umožňující inhalaci Oxyfitu, která je součástí balení, má malé otvory, kterými proband inhaluje nejen koncentrovaný kyslík/placebo, ale také okolní vzduch. Ke zpřesnění výsledků by přispělo zjištění, jakou koncentraci kyslíku probandi přesně inhalují. Pět z osmi sledovaných uvedlo špatně, kdy inhalovaly Oxyfit a kdy placebo, ale všechny uváděly, že při obou testováních cítily rozdíl v inhalované směsi. Po sdělení výsledku uváděly, že Oxyfit byl při inhalaci vlastně „ostřejší“ v porovnání se vzduchem. ZÁVĚRY V souladu s výsledky obdobných předchozích studií (Smatljan-Gabrys, 2000; Wilber, 2003, 2004; Suchý a kol., 2008a, 2010; Pupiš et al., 2010) námi realizovaná studie také dokládá vliv 21
hyperoxie na urychlení regenerace. Z tohoto důvodu se domníváme, že by bylo vhodné využívat ve sportu tento povolený způsob zlepšení výkonnosti mezi opakovanými krátkodobými anaerobními zátěžemi ve větším rozsahu, než je tomu v současné době. Naopak se nepodařilo potvrdit vliv hyperoxie na zlepšení koncentrace, ale možnou příčinou mohla být nízká reliabilita zvoleného testu. Na základě testování vlivu inhalace koncentrovaného kyslíku na opakovaný speciální basketbalový test jsme zjistili, že v porovnání s placebem: ● Koncentrovaný kyslík nemá signifikantní pozitivní vliv na úspěšnost a počet hodů na koš, tj. potvrdili jsme nulovou hypotézu H1. ● Koncentrovaný kyslík má signifikantní pozitivní vliv na snížení hodnot laktátu v krvi ve čtvrté minutě po ukončení testu a hodnoty srdeční frekvence při zátěži i odpočinku, tj. vyvrátili jsme nulovou hypotézu H2 a potvrdili tak hypotézu alternativní. LITERATURA ALLEN, D. G., LAMB, G. D., WERBALD, H. (2008) Impaired calcium release during fatigue. J. Appl. Physiol., 104, p. 296–305. ASTORINO, T. A., ROBERGS, R. A. (2003) Effect of hyperoxia on maximal oxygen uptake, blood acid-base balance, and limitations to exercise tolerance. J. Exercise Physiol., 2(6), p. 9–20. BANNISTER, R. G., CUNNINGHAM, D. J. C. (1954) The effects on the respiration and performance during exercise of adding oxygen to the inspired air. J. Physiol., 125(1), p. 118–137. ENOKA, R., DUCHATEAU, J. (2008) Muscle fatigue: what, why and how it influences muscle function. J. of Physiol., 586, p. 11–23. GABRYS, T., SMATLJAN-GABRYS, U. (1999) Primenenie kisloroda kak ergogeničeskogo sredstva v anaerobnych glikoliticeskich nagruzkach u sportsmenok i sportsmenov. Teorija i praktika fiziceskoj kul´tury, 6, p. 19–23. HASELER, L. J., HOGAN, M. C., RICHARDSON, R. S. (1999) Skeletal muscle phosphocreatine recovery in exercise-trained humans is dependent on O2 availability. J. Appl. Physiol., 86(6), p. 2012–2018. HOLLMANN, W., HETTINGER, T. (1990) Sportmedizin. Arbeits- und Trainingsgrundlagen. Stuttgart : Schattauer Verlag. JONES, A. M., WILKERSON, D. P., DIMENNA, F., FULFORD, J., POOLE, D. (2008) Muscle metabolic response to exercise above and below “the critical power” assessed using 31P-MRS. Am. J. Physiol., 294, p. 585–593. KAY, B., STANNARD, S. R., MORTON, H. (2008) Hyperoxia during recovery improves peak power during repeated Wingate cycle performance. Brasil. J. Biomot., 2, p. 92–100. MATTHYS, H. (1993) Überprüfung der reinen Sauerstoffdosen O-PUR der Firma NEWPHARM SA, Schweiz zur zusätzlichen Sauerstoffgabe bei Normalpersonen und Patienten mit arterieller Hypoxie. Freiburg : Klinikum der Albert-Ludwig Universität Freiburg. MORRIS, D. M., KEARNEY, J. T., BURKE, E. R. (2000) The effects of breathing supplemental oxygen medicine altitude training on cycling performance. J. of Science and Medicine in Sport, 3(2), p. 165–175. MURPHY, C. L. (1986) Pure oxygen doesn’t help athlete’s recovery. Physician Sportsmedicine, 14(12), p. 31–38. NUMMELA, A., HAMALAINEN, I., RUSKO, H. (2002) Effect of hyperoxic on metabolic response and recovery in intermittent exercise. Scand. J. Med. Sci. Sports., 12(5), p. 309–315. PUPIŠ, M., RAKOVIĆ, A., SAVANOVIĆ, V., STANKOVIĆ, S., KOCIĆ, M., BERIĆ, D. (2010) Hyperoxy as a form of anaerobic workload reduction on the elite basketball players, Acta Kinesiologica, 4, p. 45–48. ROBBINS, M. K., GLEESON, K., ZWILLICH, C. W. (1992) Effects of oxygen breathing following submaximal and maximal exercise on recovery and performance. Medicine and Science in Sports and Exercise, 24(6), p. 720–725. SMATLJAN-GABRYS, U., GABRYS, T. (2000) The speed of lactate utilization in hyperoxia. In 2000 Pre-Olympic Congress Sports Medicine and Physical Education. Sept. 7–13, Brisbane, Australia, www.ausport.gov.au./fulltext/2000/ preoly/abs360.htm. SNELL, P. G. et al. (1986) Does 100 % oxygen aid recovery from exhaustive exercise? Medicine and Science in Sports and Exercise, 18(2), Supplement 9. SUCHÝ, J., HELLER, J., VODIČKA, P., PECHA, J. (2008) Vliv inhalace 99,5 % kyslíku na opakovaný krátkodobý výkon maximální intenzity, Česká kinantropologie, 12(2), s. 15–25. SUCHÝ, J., HELLER, J., VODIČKA, P., PECHA, J. (2008) Možnosti ovlivnění reakční doby a jejich vliv na kvalitu pracovní zátěže u profesionálních řidičů. Acta Universitatis Purkynianae, Studia Valetudinaria: Kvalita života II, Ústí nad Labem : UJEP, s. 194–202. SUCHÝ, J., NOVOTNÝ, J., TILINGER, P. (2010) Porovnání vlivu hyperoxie na krátkodobý anaerobní výkon v nížině a vyšší nadmořské výšce. Studia Sportiva, 1, s. 17–23.
22
TAKAFUMI, M., YASUKOUCHI, A. (1997) Blood lactate disappearance during breathing hyperoxic gas after exercise in two different physical fitness groups – on the work load fixed at 70 % VO2. Applied Human Science: J. of Phys. Anthropology, 16(6), p. 249–255. TODD, A. A., ROBERTS, A. R. (2003) Effect of hyperoxia on maximal oxygen uptake, blood acid base balance, and limitations to exercice tolerance. J. of Exercise Physiol., 6, p. 8–20. VANDEWALLE, H., PÉRE´S, G., MONOD, H. (1987) Standard Anaerobic Exercise Tests. Sports Medicine, 4, p. 268–289. WILBER, R. L. et al. (2003) Effect of F1O2 on physiological responses and cycling performance at moderate altitude. Med. and Science in Sports and Exerc., 35(7), p. 1153–1159. WILBER, R. L. et al. (2004) Effect of FIO2 on oxidative stress during interval training at moderate altitude, Med. and Science in Sports and Exerc., 36(11), p. 1888–1894. YAMAJI, K., SHEPHARD, R. J. (1985) Effect of physical working capacity of breathing 100 percent O2 during rest or exercise. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 25(4), p. 238–242. WELCH, H. G. (1982) Hyperoxia and human performance. Med. Sci. Sports Exerc., 14(4), p. 253–262. WELCH, H. G. (1987) Effects of hypoxia and hyperoxia on human performance. Exerc. Sport Sci. Rev., 15, p. 191–221. www.antidoping.cz [on line, 6. června 2010] www.arkay.co.jp [on line, 16. června 2010] www.oxyfit.cz [on line, 6. června 2010] www.polar.fi [on line, 16. června 2010] www.wma.net [on line, 16. května 2010]
The influence of hyperoxia in basketball on the success of throws and the effect on regeneration The article deals with the influence of in��������������������������������������������������� halation of concentrated oxygen on short – term repeated performance in a special basketball test and during the regeneration. We used the doubled blind experiment. Subjects (n = 8) went through two testing where we depicted successes and the number of throws to the basket. During six minutes long pause between tests subjects inhalated either Oxyfit or placebo. The source of concentrated oxygen was Oxyfit, which contains 99.5% of oxygen, or placebo in the same package. The study did not show any effect of concentrated oxygen on the success and the number of throws to the basket because the special basketball test was not reliable. But it significantly proved (p<0.05) the positive effect of inhalation of concentrated oxygen on lowering of heart frequency (cca 11%) and the level of lactate in the blood after the performance (cca 25%). Keywords: hyperoxia, basketball, success in throws to the basket, regeneration, short – term maximal performance. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D. UK FTVS, J. Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín e-mail:
[email protected], www.jirisuchy.cz
23
