Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jaromír Landa

Lucie Bílková

Brno 2013

Děkuji Ing. Jaromíru Landovi za odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce. Dále děkuji pracovníkům, kteří mi poskytli statistická data návštěvnosti turistických objektů. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě při psaní této práce podporovali.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 17. května 2013

__________________

Abstract Bílková, L. Influence of the game Geocaching on tourist attendance. Bachelor thesis. Brno 2013. This bachelor thesis deals with dependence between the worldwide game Geocaching and the attendance of tourist facilities. To achieve the objectives of bachelor thesis were used questionnaires as the form of marketing research. The analysis of dependence was found by calculation of correlation coefficient. This bachelor thesis also describes practical hiding of a cache close to tourist facility and after hiding the cache valorization attendance of this attraction. Keywords Geocaching, geographic information systems, types and forms of tourism, South Moravian Region.

Abstrakt Bílková, L. Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost. Bakalářská práce. Brno 2013. Tato bakalářská práce se zabývá závislostí mezi celosvětovou hrou Geocaching a návštěvností turistických objektů. K dosažení cílů bakalářské práce byly využity dotazníky jako forma marketingového výzkumu. Analýza závislosti byla zjištěna prostřednictvím výpočtu korelačního koeficientu. Bakalářská práce také popisuje praktické založení cache u turistického objektu a zhodnocení návštěvnosti této atraktivity po založení cache. Klíčová slova Geocaching, geografické informační systémy, druhy a formy cestovního ruchu, Jihomoravský kraj.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ............................................................................................................. 15

1.2

Cíl práce ....................................................................................................... 15

1.3

Metodika ...................................................................................................... 16

Přehled literatury a pramenů 2.1

17

Geocaching .................................................................................................. 17

2.1.1

Základní pojmy spojené s Geocachingem ......................................... 17

2.1.2

Aktivní účast na hře Geocaching ...................................................... 23

2.1.3

Založení cache .................................................................................... 24

2.2

Geocaching a geografické informační systémy ........................................ 26

2.2.1 Globální družicový polohový systém (GNSS = Global Navigation Satellite System)................................................................................................27 2.2.2

Souřadné systémy .............................................................................. 29

2.2.3

Navigace vhodná pro Geocaching ..................................................... 31

2.3

3

Cestovní ruch .............................................................................................. 32

2.3.1

Subjekt cestovního ruchu .................................................................. 32

2.3.2

Faktory ovlivňující cestovní ruchu ................................................... 33

2.3.3

Druhy cestovního ruchu .................................................................... 34

2.3.4

Formy cestovního ruchu ................................................................... 36

Výsledky 3.1

38

Dotazníkové šetření ................................................................................... 38

3.1.1

Výsledky dotazníkového šetření ....................................................... 38

3.1.2

Shrnutí dotazníkového šetření........................................................... 41

3.2

Srovnání hry Geocaching s turistickou návštěvností .............................. 42

3.2.1

Výsledky srovnání .............................................................................. 43

3.2.2 Shrnutí výsledků ze srovnání cache a atraktivit pro oba roky dohromady ....................................................................................................... 46 3.3

Založení vlastní cache a její srovnání s návštěvností atraktivity ............ 46

10

Obsah

3.3.1

Založení vlastní cache ........................................................................ 46

3.3.2 Srovnání návštěvnosti Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity s cache ............................................................................................. 48 4

Diskuze

50

5

Závěr

52

6

Literatura

53

A

Výběr cache

57

B

Dotazník

59

C

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

64

D

Vytvořená cache

71

Obsah

11

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Travel Bug (Geocaching Travel Bugs, 2013)

21

Obr. 2

Geocoin (Geocoiny, 2013)

22

Obr. 3

GeoKrtci neboli GeoKrety (Geocaching.cz, 2007)

22

Obr. 4

Czech Wood Geocoin (Czech Wood Geocoin, 2013)

23

Obr. 5 Czech Personal Geocoin (Czech Personal Geocoin, 2012)

23

Obr. 6

Tři složky GNSS (McNamara, 2004)

27

Obr. 7

Diferenciální GPS (DGPS, 2010)

29

Obr. 8 Vypočet zeměpisné šířky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012)

30

Obr. 9 Vypočet zeměpisné délky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012)

30

Obr. 10 Otázka č. 15 Pokud hledáte cache spojenou s turistickým objektem, navštívíte i tento objekt?

40

Obr. 11 Srovnávané atraktivity (vytvořeno v programu ArcMap)

42

Obr. 12 Vyhledání pomocí vyhledavače (Najít & založit cache, 2013)

57

Obr. 13

Vyhledávání na mapě (Vyhledávání, 2013)

58

Obr. 14

Příprava cache

71

Obr. 15

Vytvořená cache

71

Obr. 16 Linsting Botanicka zahrada a arboretum – 1. část (Botanicka zahrada a arboretum, 2013)

72

Obr. 17 Listing Botanicka zahrada a arboretum – 2. část (Botanicka zahrada a arboretum, 2013)

73

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1 Znázornění ikon cache (Oficiální stránka Geocaching, 2013)

19

Tab. 2

44

Výsledky korelace

Tab. 3 Logy cache a návštěvnost Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity

48

Tab. 4

Logy cache a návštěvnost Státního hradu Bítov

64

Tab. 5 Logy cache a návštěvnost zříceniny hradu Nový Hrádek u Lukova

64

Tab. 6

64

Logy cache a návštěvnost hradu Pernštejn

Tab. 7 Logy cache a návštěvnost Státního hradu Veveří

65

Tab. 8

65

Logy cache a návštěvnost jeskyně Balcarka

Tab. 9 Logy cache a návštěvnost Muzea letecké a pozemní techniky ve Vyškově

65

Tab. 10

65

Logy cache a návštěvnost pavilonu Anthropos

Tab. 11 Logy cache a návštěvnost památníku bratří Mrštíků (Diváky)

66

Tab. 12

Logy cache a návštěvnost Přeskačského podzemí

66

Tab. 13

Logy cache a návštěvnost synagogy v Boskovicích

66

Tab. 14

Logy cache a návštěvnost huti v Adamově

66

Tab. 15

Logy cache a návštěvnost kovárny v Těšanech

67

Tab. 16

Logy cache a návštěvnost větrného mlýnu v Kuželově

67

Tab. 17

Logy cache a návštěvnost vodního mlýnu v obci Slup

67

Tab. 18

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Bučovice

67

Tab. 19

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Kunštát

68

14

Seznam tabulek

Tab. 20

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Lednice

68

Tab. 21

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Lysice

68

Tab. 22

Logy cache a návštěvnost zámku v Mikulově

68

Tab. 23

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Milotice

69

Tab. 24 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Rájec nad Svitavou

69

Tab. 25

69

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Uherčice

Tab. 26 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Vranov nad Dyjí

69

Tab. 27

70

Logy cache a návštěvnost Zoologické zahrady Brno

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Už jste někdy viděli člověka, který v ruce drží GPS přijímač, papíry a bezradně obchází kolem křoví nebo plotu? Tak nejspíš takhle vypadá většina hráčů Geocachingu. Geocaching je celosvětová hra, při které je používáno GPS zařízení k nalezení ukrytých pokladů. Ve světě Geocachingu se těmto pokladům říká geocache (keš, keška). Takové hledání je přeneseno do současnosti, takže jsou při hledání využívány moderní technologie, a to Internet a globální souřadný navigační systém. Slovo Geocaching je složenina ze dvou slov. Prvním částí je slovo geo, které má představovat geologii. Druhým slovem je caching, který znázorňuje proces ukrývání pokladů (Oficiální stránka Geocaching, 2013). Geocaching se řadí mezi netradiční formy cestovního ruchu. Spojuje aktivní odpočinek s kulturním poznáním a adrenalinem. Cestovní ruch přispívá k rozvoji regionu, k rekonstrukci památek nebo k vytváření pracovních míst. Cestovní ruch sám o sobě může negativně působit na životní prostředí, Geocaching se snaží být k prostředí šetrný. Dalo by se říct, že Geocaching je druh sportu, zábavy a vždy, když někam jdete, tak máte přesně daný cíl. Člověk, který založí někde kešku, chce ostatním hráčům ukázat něco zajímavého, místo, které ho zaujalo, nebo kam rád chodí. Díky Geocachingu lidé poznávají nová místa, přírodní a kulturní atraktivity. V této práci chci zjistit, jestli je mezi návštěvou atraktivity a nalezením kešky, která byla založená v její blízkosti, závislost. Dále mě zajímá, jestli dojde ke zvýšení návštěvnosti turistického objektu, pokud založím novou kešku v jeho blízkosti. Pokud by závislost byla kladná, mohl by být Geocaching využívaný v marketingu a jako prostředek pro rozvoj cestovního ruchu v určité oblasti.

1.2

Cíl práce

Cílem práce je zjistit a porovnat návštěvnost vybraných turistických objektů a úkrytů ze hry Geocaching. Pro splnění cíle je potřeba sestavit dotazník, který je zaměřen na zjištění povědomí veřejnosti o celosvětové hře Geocaching a na cílovou skupinu, která se Geocachingem zabývá. Dále je dotazník zaměřen na to, jakým způsobem cílová skupina tuto hru hraje. Cíl práce je dále splněn díky porovnání jednotlivých turistických objektů s návštěvností úkrytů hry Geocaching. Konkrétně se jedná o porovnávání měsíční návštěvnosti atraktivit za rok 2011 a rok 2012 situovaných na území Jihomoravského kraje. Posledním krokem pro dosáhnutí stanoveného cíle je praktická ukázka založení kešky u turistického objektu a následně zjištění, zda došlo ke zvýšení návštěvnosti atraktivity díky založené kešce.

16

1.3

Úvod a cíl práce

Metodika

Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsány základní informace a pojmy hry Geocaching. Dále jsou zde rozebrány globální družicové polohové systémy, souřadné systémy, druhy a specifické formy cestovního ruchu. Druhá část práce je zaměřena prakticky. Jsou zde popsány jednotlivé kroky k dosažení stanoveného cíle. Pro správné sestavení dotazníku je potřeba prostudovat materiály zaměřené na tvorbu dotazníků a seznámit se s univerzitním programem umbrela.mendelu.cz, vytvořeným pro realizaci výzkumu. Pro práci je nutné poznat turistické objekty umístěné v Jihomoravském kraji a zjistit, k jakým objektům jsou založeny kešky. Do těchto objektů je nutné zaslat e-mailové zprávy s žádostí o zveřejnění statistických údajů, které se týkají návštěvnosti. Následně porovnat návštěvnost určité atraktivity se zápisy hráčů Geocachingu, kteří kešku spojenou s daným objektem našli. Tyto zápisy (logy) jsou dostupné na oficiálních internetových stránkách Geocachingu1, kam se musí zapsat každý nálezce kešky. Aby mohla být keška založena je nutné se seznámit s pravidly pro publikování kešky. Dále je potřeba najít vhodné místo pro její samotné umístění a zjistit návštěvnost atraktivity, u které bude keška umístěna.

1

www.geocaching.com

Přehled literatury a pramenů

17

2 Přehled literatury a pramenů 2.1

Geocaching

Geocaching vznikl ukrytím první geocache 3. května roku 2000 v USA, konkrétně v Oregonu, Davem Ulmerem. Dave Ulmer využil toho, že došlo na základě rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Clintona k vypnutí umělé odchylky přidávané do signálu GPS. Toto odstranění odchylky mělo za následek, že se zlepšilo zaměření pro běžné uživatele z desítek až stovek metrů na několik metrů. Den poté, jeho úkryt našel první nálezce. Nápad Dave Ulmera se začal šířit a během měsíce byla vytvořena první internetová stránka se zaměřením jednotlivých skrýší. V září roku 2000 byla spuštěna oficiální internetová stránka Geocachingu. První geocache uložená mimo USA byla na Novém Zélandu a první geocache v Evropě se objevila v Irsku (McNamara, 2004). O třináct let později je po celém světě ukryto přes 2 miliony keší2 a k této hře se hlásí více jak 5 milionů hráčů. Nejvyužívanějším serverem pro Geocaching je jeho oficiální internetová stránka. Tento server umožňuje uživatelům prohlížet cache na jakémkoliv místě po celém světě. Uživatelé si zde zapisují cache, které našli. Je zde také možné sledovat trackovatelné předměty (Oficiální stránka Geocaching, 2013). Postupem času začaly vznikat alternativy oficiálního serveru. Mezi hlavní důvody patří to, že na oficiálních internetových stránkách Geocachingu jsou některé funkce zpoplatněny a existuje zde až abnormální počet keší. Mezi alternativní servery patří například server TerraCaching3, který se zaměřuje hlavně na kvalitu založených keší (TerraCaching, 2013). Dalším takovým serverem je Opencaching Network4, který dává hlavní důraz na komunitu, nekomerčnost a otevřenost. Na české verzi Opencaching Network je založeno od roku 2006 asi 400 keší (OpenCaching, 2012). V České republice existuje server pro české geocachery s diskusním fórem, mapou České republiky se všemi založenými keškami, dále s různými návody a radami (Geocaching.cz, 2007). V rámci zlepšení úrovně Geocachingu a zlepšení kvality založených keší vznikla v České republice Česká asociace Geocachingu (ČAGeo, 2013). 2.1.1

Základní pojmy spojené s Geocachingem

Postavy hry Geocaching Stejně jako hra na kočku a myš nebo hra policajti a zloději má dvě stěžejní postavy, i hra Geocaching má své dvě takové postavy a to geocachery a mudly.

Počet 2 miliony byl překročen v březnu roku 2013. www.terracaching.com 4 www.opencaching.com 2 3

18

Přehled literatury a pramenů

Geocacher zkráceně cacher a v češtině kešer nebo také kačer je osoba, která se věnuje Geocachingu. Jednotliví geocacheři se mohou také spojovat do týmů. Mudla (ang. Muggles) je osoba, která neví co Geocaching znamená a že něco takového vůbec existuje. Pro kešery to jsou osoby, které jim znepříjemňují odlov kešky, protože při hledání musí být kešer nenápadný, aby schránku neprozradil. Označení mudla bylo inspirováno příběhy o Harry Potterovi, kde mudlové jsou lidé, kteří nevědí, že existuje svět čar a kouzel (McNamara, 2004). Druhy cache Co je to vlastně geocache? Geocache, zkráceně cache, nebo také foneticky keš či keška, je označení schránky tedy jakéhosi pokladu, který kešeři hledají (McNamara, 2004). Podle jednotlivých vlastností keše byly postupně vytvořeny různé varianty typů schránek. V databázi na oficiálních stránkách Geocachingu má každá keška svoji ikonu, podle které ji jednoduše každý identifikuje. V následujícím textu budou vysvětleny jednotlivé typy, a to od nejčastější po nejméně častou formu. Pod textem bude grafické znázornění ikon jednotlivých typů Tab. 1.  Traditional Cache – českým výrazem pro tuto formu je tradička, tradicionálka nebo tradka. Je to nejjednodušší forma keše, protože schránka je umístěna na zveřejněných souřadnicích. Traditional Cache je jakákoliv plastová nádoba o různé velikosti, v které musí být logbook s informacemi pro náhodného nálezce, případně různé předměty pro výměnu.  Multi-Cache – česky se jí často říká zkráceně multina. Tato keška se skládá minimálně ze dvou umístění. Myšlenkou tohoto typu je, že než se dostaneme k finální schránce, tak nejdříve musíme splnit kroky stanovené majitelem kešky. To znamená, že nejsou zveřejněny souřadnice finální kešky, ale pouze souřadnice jednotlivých zastávek. První způsob je, že musíme najít skrýš, popřípadě řetězec skrýší, kde jsou umístěny informace pro cílovou kešku. U druhého způsobu nehledáme skrýše, ale musíme postupně splnit dané úkoly, díky kterým získáme souřadnice pro finální skrýš. Místa, kde jsou uloženy pomocné schránky, nebo kde musíme plnit úkoly, se nazývají stage (McNamara, 2004).  Mystery Cache – české označení pro tuto formu je mysterka. U tohoto typu jsou sice zveřejněny souřadnice, ty ale nesměřují přímo na schránku, nýbrž do jejího blízkého okolí. Abychom mohli kešku odlovit, musíme nejdřív zjistit potřebné informace pro výpočet cílových souřadnic. Tyto informace musíme získat například prostudováním nějakých informací, nebo vyluštěním šifry či hádanky.  EarthCache – jedná se o virtuální formu kešky. To znamená, že keška není nikde fyzicky ukryta. Tento druh schránky je možné založit pouze na místě se zajímavým geologickým jevem. Pro její odlovení je potřeba zjistit si informace, které většinou nelze najít jinde, než na daném místě. Dále je nutné se vyfotografovat na daném místě, abychom měli důkaz, že jsme skutečně u geologického jevu byli. Posledním krokem, pro to abychom měli kešku

Přehled literatury a pramenů



 





19

odlovenou, je poslání zjištěných informací a fotografie zakladateli (majiteli) kešky. Event Cache (geoevent) – jde o setkání geocacherů při nějaké příležitosti, například setkání za účelem pouštění balónků štěstí. Zároveň jde o to, aby se geocacheři navzájem seznámili a vyměnili si zkušenosti. Mega-Event Cache – je zvláštním druhem Event Cache, který je národního nebo celosvětového rozsahu a musí ho navštívit alespoň pět set geocacherů. Cache In Trash Out Event (CITO) - mezi eventy se řadí také tento druh kešky, na kterém se geocacheři snaží vyčistit vytyčené místo od odpadků a nepořádku (Druhy kešek, 2010). Letterbox Hybrid – opět nejsou zadány souřadnice pro finální kešku. Pro její nalezení musíme hledat několik malých skrýší, kde jsou buď souřadnice či popisy cesty, které nás postupně dovedou až k cílové skrýši. Kromě logbooku a informací pro náhodného nálezce obsahuje schránka ještě razítko, které si mohou kešeři obtisknout (McNamara, 2004). Wherigo Cache – je to dobrodružná hra, u které geocacher musí dělat vše, co mu speciální program řekne. Tento program je potřeba si do mobilu nebo GPS nahrát. Nalezení této kešky zabere většinou přes dvě hodiny (Druhy kešek, 2010).

Tab. 1

Znázornění ikon cache (Oficiální stránka Geocaching, 2013)

Ikona cache

Název cache Traditional Cache Multi-Cache Mystery Cache EarthCache Event Cache (geoevent) Mega-Event Cache Cache In Trash Out Event (CITO) Letterbox Hybrid Wherigo Cache

Některé keše mohou být tematicky zaměřené, například na nějaký film, seriál, hudební skupinu nebo sběr poštovních známek. Pokud kešer najde skrýš s tímto

20

Přehled literatury a pramenů

zaměřením, mělo by dojít k výměně předmětů, které mají něco společného s daným zaměřením (McNamara, 2004). Velikosti cache Kešky nejsou děleny pouze podle vlastností, ale také podle velikosti schránky. Následující seznam popisuje velikosti od nejmenší po největší.  Micro – jedná se o malou schránku, například krabičku od filmu do fotoaparátu, krabičku od bonbónů nebo vitamínů. V kešce o této velikosti je pouze logbook se zkrácenými informacemi pro náhodného nálezce, ale předměty pro výměnu se do tohoto typu neukládají. Keška typu micro se používá hlavně ve městech, kde se pohybuje velké množství lidí. Často je také doplněna o magnet, kterým je přichycena k železnému předmětu (McNamara, 2004).  Small – kešky o velikosti small jsou většinou uzavíratelné plastové krabičky určené na skladování potravin. V kešce je uložen logbook se základními pravidly a předměty pro výměnu.  Regular – velikost regular je ideální velikostí pro skrýš. Nejčastější nádobou je uzavíratelná krabice velikosti krabice od bot. V kešce by se měl nacházet logbook s informacemi pro náhodného nálezce a větší předměty pro výměnu, jako jsou například plyšáci.  Large – pod keškou o velikosti large je možné si představit plastový kbelík s víkem. Tento druh kešky se zakládá pro speciální výměny například knih, kazet nebo CD (Cameron, 2004).  Other – jde o schránku, jejíž velikost nespadá do žádné z předešlých kategorií. Může se jednat například o magnetickou nálepku (McNamara, 2004). Obtížnost a terén cache U kešek se dále charakterizuje obtížnost a terén. Obtížnost znamená, jak složité bude pro geocachera skrýš najít. Obtížnost je určena počtem hvězdiček od 1 do 5. Jedna hvězdička znamená, že obtížnost najití kešky je nejjednodušší. Keška je na očích a hledání geocacherovi zabere pár minut. Dvě hvězdičky znamenají, že cacher může hledat skrýš i 30 minut. Pokud má keška u obtížnosti tři hvězdičky, může geocacherovi hledání zabrat i část odpoledne. Čtyři hvězdičky už jsou velmi obtížné a pro nalezení kešky může být potřeba několik dní a výletů. Pět hvězdiček signalizuje nejtěžší obtížnost. K nalezení skrýše je potřeba specializovaných dovedností, zkušeností nebo vybavení. Terén říká, jak náročná je cesta ke skrýši. Stejně jako obtížnost je i terén určen počtem hvězdiček od 1 do 5. Jedna hvězdička u terénu znamená nejlehčí možnost a skrýš je přístupná i pro zdravotně postižené či rodiče s kočárky. Pokud má terén dvě hvězdičky, znamená to, že trasa vede většinou po značené cestě a není zde strmé převýšení. Tři hvězdičky u terénu už nejsou doporučeny pro

Přehled literatury a pramenů

21

malé děti, protože trasa může vést mimo pevnou cestu, může na ní být strmé převýšení a je delší jak 3 kilometry. Čtyři hvězdičky signalizují, že pro odlov kešky bude možná potřeba i přenocovat. Trasa může být delší jak 16 kilometrů a převýšení tak strmé, že geocacher bude muset použít i své ruce. Pět hvězdiček u terénu je nejnáročnější možnost. Odlov kešky je extrémní a cacher může potřebovat specializované vybavení jako loď, horolezecké vybavení či potápěčské vybavení (Systém hodnocení keší, 2013). Trackovatelné předměty (Trasovatelné předměty) Trackovatelné předměty (ang. Trackable Items, Trackables) jsou předměty, které cestují z cache do cache. Jejich cesta se zaznamenává na oficiálních stránkách Geocachingu pomocí zápisů kešerů, kteří předmět přesunuli. Trackovatelné předměty se nevyměňují. To znamená, že pokud geocacher vezme z keše tento předmět, nemusí za něj do keše něco dát. A naopak, pokud geocacher chce do keše trackovatelný předmět dát, tak si z kešky žádný jiný předmět nebere. Majitel trackovatelného předmětu může mít na internetových stránkách uvedeno, kam chce, aby trackovatelný předmět doputoval. V databázi Geocachingu je určeno několik typů těchto předmětů (Oficiální stránka Geocaching, 2013).  Travel Bug – jde o jakoukoliv věc, například autíčko nebo klíčenku, na kterou je přidělaný koupený kovový identifikační štítek. Tomuto identifikačnímu štítku se říká psí známka (ang. dog tag), na kterém je vyražený kód tzv. Tracking Number. Podle tohoto kódu najdeme Travel Bug zapsaný na internetových stránkách, kde je také zaznamenávána jeho trasa.

Obr. 1

Travel Bug (Geocaching Travel Bugs, 2013)

 Geocoin – jedná se o koupené ražené mince nebo medailonky, na kterých je vyražen unikátní kód. Díky tomuto kódu je opět možné sledovat cestu Geocoinu a také je možné podle tohoto kódu Geocoin najít zaregistrovaný na webu (McNamara, 2004).

22

Přehled literatury a pramenů

Obr. 2

Geocoin (Geocoiny, 2013)

 GeoKrtci (GeoKrety) – jedná se o nekomerční formu Travel Bugu. GeoKrtci nejsou zapisováni na oficiální internetové stránky Geocachingu jako Travel Bug a Geocoin, ale jsou zapisováni na stránky přímo určené pro tento typ trackovatelného předmětu5. GeoKrtkem může být například malá figurka s přívěskem, kniha, CD nebo DVD. Tento předmět musí být doplněn o vytisklý štítek se jménem GeoKrtka, jeho identifikačním číslem a jménem vlastníka (GeoKrety, 2013).

Obr. 3

GeoKrtci neboli GeoKrety (Geocaching.cz, 2007)

 Czech Wood Geocoin – nejedná se přímo o trackovatelné předměty, ale je to forma Geocoinu. Tato forma je určena pro sběratelské účely, nikoliv pro její přesouvaní z kešky do kešky. Pokud si kešer chce vzít tento předmět domů, měl by ho vyměnit za jiný. Je to dřevené kolečko, na kterém je laserem gravírované logo geocachera nebo týmu. Obdobou těchto předmětů je Czech Personal Geocoin, který je ale vyroben z kovu (Czech Wood Geocoin, 2013).

5

www.geokrety.org/

Přehled literatury a pramenů

Obr. 4

Czech Wood Geocoin (Czech Wood Geocoin, 2013)

Obr. 5

Czech Personal Geocoin (Czech Personal Geocoin, 2012)

2.1.2

Aktivní účast na hře Geocaching

23

Aby se obyčejný člověk stal geocacherem musí si vytvořit uživatelský účet na oficiálních webových stránkách Geocachingu (popřípadě na alternativních internetových stránkách). Základní uživatelský účet je zadarmo, ale v současnosti je možné si zaplatit prémiové členství. Toto prémiové členství stojí buď $ 10 na 3 měsíce, nebo $ 30 na celý jeden rok. Prémiové členství pro cachera znamená výhody v existujících keškách jen pro prémiové členy. Dále jsou jim poskytovány vylepšené mapy a mapy od firmy Google poskytující detailní mapy ulic a kvalitní satelitní mapy, jednodušší vyhledávání s možností vyfiltrování keší podle stanovených kritérií, nebo například možnost stáhnout si informace o kešce přímo do své GPS, aniž by se musel doma na odlov nějak připravovat (Geocaching Premium, 2012). Odlov kešky se skládá ze tří základních kroků, a to vyhledání kešky na internetových stránkách, samotný odlov kešky a nakonec zapsání odlovu na svůj uživatelský účet. Geocacher si vybere kešku, kterou chce najít na oficiálních webových stránkách Geocachingu po svém přihlášení. Pokud by cacher nebyl přihlášen, tak se mu nezobrazí přesné umístění kešky. Nebude tedy vědět souřadnice, na kterých se keška ukrývá. Cacher si může vybrat kešku několika způsoby. Může pomocí vyhledavače najít kešku podle adresy, podle kraje, státu, podle souřadnic, ale také podle názvu kešky nebo podle toho, kdo ji už našel či založil. Druhým způsobem je najití kešky na mapě Geocachingu, kde se geocacherovi zobrazí všechny kešky ve zvolené oblasti. Obě varianty jsou uvedeny v příloze A. Poté, co si kešer vybere, jakou kešku chce odlovit, musí si o dané schránce zjistit několik základních údajů. Tyto základní údaje zjistí v listingu geocache, tedy na internetové stránce, kde jsou všechny potřebné údaje pro odlovení kešky napsány. Mezi základní informace patří především souřadnice, které říkají, kde se geocache

24

Přehled literatury a pramenů

ukrývá. Další údaj, který geocachera zajímá, je velikost schránky, ohodnocená obtížnost nalezení a terén trasy. Geocacher si může také přečíst nápovědu pro správný nález kešky. Nápověda je z toho důvodu, že navigace cachera nezavede přímo ke skrýši, protože GPS zařízení mají odchylku kvůli technickým omezením6. Nakonec si geocacher může potřebné údaje přenést do svého GPS zařízení, nebo vytisknout do papírové podoby. Než kešer vyrazí na lov, neměl by si zapomenout vzít s sebou informace, které si o kešce našel, tužku, mapu a svoji navigaci, protože bez nich by byl ztracený. Při hledání by měl být kešer nenápadný, aby skrýš neprozradil a nedošlo k jejímu zničení, poškození nebo dokonce odcizení. Jakmile geocacher skrýš najde, musí se zapsat do logbooku. Logbook je záznamový arch v kešce, kam se zapíše každý nálezce pod svým uživatelským jménem, dále zaznamená datum a čas nálezu. Popřípadě napíše nějaký vzkaz pro majitele kešky, většinou se jedná o poděkování za její založení. Pokud jsou ve schránce předměty pro výměnu nebo trackovatelné předměty, může si je kešer vzít a to za předpokladu, že u předmětu určeného pro výměnu musí k výměně určitě dojít. To znamená, že geocacher musí do logbooku zapsat, co si z kešky vzal a co do ní na oplátku uložil. Hodnota předmětu, který kešer do schránky dal, by měla být stejná nebo vyšší než hodnota předmětu, který si z kešky rozhodl vzít. U trackovatelných předmětů je to jiné v tom, že cacher musí pouze do logbooku zaznamenat, že si trackovatelný předmět vzal, a nedochází k žádné výměně. Geocacher by měl mít také na paměti, že trackovatelný předmět by měl do 14 dnů dát do jiné kešky. Posledním krokem při odlovu je uložení kešky na stejné místo, kde ji kešer našel. Geocacher by ji měl také zamaskovat stejným způsobem, jakým byla schována, když ji objevil. Poté co cacher přijde domů, musí svůj nález zapsat ještě na internetových stránkách ve svém profilu. Do logu by měl zapsat, zda kešku našel nebo se mu hledání nezdařilo, dále datum a nějaký vzkaz pro další kešery, kteří se budou rozhodovat, zda danou keš odlovit nebo ne. Geocacher by měl do logu napsat, k jaké došlo výměně a pokud si vzal i trackovatelný předmět, musí u tohoto předmětu zaznamenat, do jaké kešky byl přesunut (Cameron, 2004). 2.1.3

Založení cache

Geocaching se rozrůstá díky nově zakládaným pokladům. Pro hráče Geocachingu platí nepsané pravidlo, že by svou vlastní cache měli založit až po odlovení alespoň několika desítek keší. Hlavním důvodem tohoto pravidla je nasbírání zkušeností. Prvním krokem pro vytvoření cache je najít zajímavé místo, ke kterému by mohla být založena a kde ještě cache není vytvořena. Následně je potřeba najít skrýš u vybraného místa, kde keš bude ukryta. Při hledání místa je potřeba mít na paměti několik pravidel:  keš nesmí být nikdy zakopána, 6

O GPS a navigacích více v kapitole Geocaching a geografické informační systémy.

Přehled literatury a pramenů

25

 keš nesmí být umístěna v oblasti, kde by mohla být poškozena příroda nebo rušeny zvířata (například národní park, divočina),  keš nesmí být založena v oblasti, do které je zakázán přístup (například v blízkosti železničních tratí, ve vojenských oblastech),  keš nesmí ničit cizí majetek,  keš nesmí sloužit k propagačním a komerčním účelům. Před tím, než vytvoříme samotnou cache, je potřeba si ověřit, zda úkryt, který jsme vymysleli, není v kolizi. To znamená, že musíme zjistit od správců, kteří mají na starosti schvalování nových keší (ang. reviewer), zda jsou jednotlivé skrýše od sebe vzdáleny minimálně 161 metrů. Toto omezení bylo vytvořeno, aby nedocházelo k přehuštění kešek v určité oblasti. Poté, co máme vybrané místo a víme, že keš není v kolizi, musíme vytvořit samotnou schránku. Důležité je si určit, jakou bude mít velikost a podle toho si vybrat nějakou vhodnou uzavíratelnou krabičku. Tuto krabičku musíme označit názvem keše, informací, že se jedná o skrýš hry Geocaching, a přiřazeným GC kódem. Do keše musíme dát logbook a informace pro náhodného nálezce, kde je vysvětleno, k čemu je krabička určena. Pokud to velikost cache umožňuje, dáme do ní tužku a předměty určené pro výměnu. Do keše se ale nesmí dávat potraviny, urážlivé, nebezpečné nebo komerční a propagační předměty. Vytvořenou kešku musíme ukrýt a poté je potřeba zaměřit její umístění. Je vhodné provést zaměření víckrát v různých časech, protože postavení satelitů se během dne mění a z toho důvodu jsou v měření nepřesnosti. Poté je nutné vybrat takové souřadnice, které budou přibližně uprostřed všech měření, aby bylo zaměření co nejpřesnější. Aby cacheři věděli o nové keši, je potřeba vytvořit listing. Ten se vytvoří pomocí vyplnění online formuláře na oficiálních stránkách Geocachingu. Ve formuláři je potřeba vyplnit:  typ keše – v této položce musíme vybrat jeden z typů keše (Traditional Cache, Multi-Cache, atd.).  velikost keše – zde musíme určit, jak je naše schránka veliká (micro, small, atd.).  název keše – název by měl vystihovat, k jakému místo nebo proč byla keška vytvořena. V názvu by se neměla používat diakritika.  autoři keše – autorem je cacher, který keš vytvořil. Zde se zadá uživatelské jméno takového cachera.  datum založení – datem založení se myslí datum, kdy byla keš fyzicky uložena na místo úkrytu.  souřadnice – po vložení naměřených souřadnic je možné si ověřit umístění keše na mapě. U kešky, kde kešer nesmí znát finální souřadnice (například Mystery Cache, Multi-Cache), se udávají souřadnice místa, se kterým má cache něco společného.  pozice – zde musíme určit zemi a region, ve které se keš nachází.

26

Přehled literatury a pramenů

 celková obtížnost – v této části musíme ohodnotit počtem hvězdiček, jak obtížné bude cache najít.  celkový terén – v položce terén musíme počtem hvězdiček určit, jak náročná je cesta k úkrytu.  stručný popis – ve stručném popisu by se mělo objevit pár informací o umístění, obtížnosti, terénu a velikosti cache.  hlavní popis – v této položce se můžeme rozepsat o samotné keši, o předmětech, které byly do kešky na začátku umístěny nebo o místě, kde se keška nachází.  hint – hint pod sebou ukrývá nápovědu, která může cacherovi pomoci keš najít. Nápověda je zašifrována. Pokud cacher chce nápovědu použít, musí si nechat nápovědu odšifrovat, nebo si ji může odšifrovat sám podle dekódovacího klíče.  poznámka pro reviewera – reviewer je dobrovolník, který schvaluje založení nové kešky. Do poznámky je vhodné mu poděkovat, zveřejnit finální souřadnice a popsat mu šifry (hádanky), které musí kešer vyluštit, aby se dostat k finálnímu umístění.  piktogramy, atributy – do listingu je také vhodné přidat atributy, které jednoduše popisují charakter cache.  pomocné body (wayponty) – pomocné body usnadňují kešerům najít například blízké parkoviště, zastávky hromadné dopravy. Do listingu je přidáme jako další zaměřené souřadnice s popisem. Po zveřejnění keše se musí majitel (ang. owner) o keš starat. A to jak v reálném, tak i ve virtuálním světě. Ve virtuálním světě musí majitel kontrolovat logy a poznámky cacherů, kteří cache našli. Pokud některý příspěvek obsahuje spam nebo nevhodnou poznámku, musí ho majitel smazat. Majitel musí kontrolovat i fyzické umístění cache. Pokud je cache rozbitá a nebo je logbook plný, musí dojít k co nejrychlejší výměně. Pokud se majitel cache rozhodne, že se o ni už nemůže starat, může dojít k adopci nebo k archivaci. Při adopci dojde k přenesení kešky na nového majitele. Pokud je keška archivována, tak je odstraněna z databáze a už ji nikdo nemůže hledat (McNamara, 2004).

2.2 Geocaching a geografické informační systémy V této kapitole bude vysvětlen způsob, jakým se určuje poloha po celém světě. Dále zde budou popsány jednotlivé globální družicové polohové systémy, a to Global Positioning System (GPS) a Galileo. Další podkapitola se bude věnovat souřadným systémům. Bude zde vysvětlena zeměpisná šířka a zeměpisná délka, poté bude popsán souřadný systém WGS-84 a dva souřadné systémy používané v České republice, a to souřadný systém S-42 a S-JTSK. Poslední část se bude věnovat navigacím, které jsou vhodné pro Geocaching.

Přehled literatury a pramenů

2.2.1

27

Globální družicový polohový systém (GNSS = Global Navigation Satellite System)

GNSS je služba, která za pomoci družic (satelitů) umožňuje určování polohy po celém světě. Aby systém správně fungoval, musí se skládat ze tří složek, a to z  kosmické složky,  řídící a kontrolní složky,  uživatelské složky.

Obr. 6

Tři složky GNSS (McNamara, 2004)

Kosmickou složku představuje družice, která obíhá na oběžné dráze. Kosmická složka se skládá z dalších tří částí. První částí je palubní počítač ovládající let družice a její další funkce. Druhou částí jsou atomové hodiny. Ty slouží k udržování přesného času. Třetí část představuje radiový vysílač, který vysílá signály k Zemi. Řídící a kontrolní složka se skládá z monitorovacích stanic na Zemi, které nepřetržitě pozorují zrovna viditelné družice. Tyto stanice určují informace o polohách družic tzv. efemeridy, provádějí údržbu atomových hodin, zasílají družici povely, určují, zda je družice na správné dráze a jestli správně funguje. Uživatelskou složkou je každý, kdo má přijímač, kterými může přijímat satelitní signály z družic, které jsou v určitou chvíli nad obzorem. Přijímače jsou pasivní, to znamená, že komunikace probíhá pouze od satelitu k uživateli. Přijímač obdrží od družice dva typy dat, a to polohu vysílající družice s polohou okolních družic a čas, kdy byl signál vyslán. Vzdálenost přijímače od dru-

28

Přehled literatury a pramenů

žice (a tedy jeho poloha) je pak vypočítána jako součin rychlosti šíření rádiových vln7 a doby mezi vysláním a přijetím signálu. Pro určení polohy o zeměpisné šířce a délce je potřeba tří satelitních signálů. Pro výpočet polohy o zeměpisné šířce, zeměpisné délce a výšce je potřeba signál z minimálně čtyř satelitů. Což znamená, že vyšší počet družic polohu zpřesňuje (McNamara, 2004). Global Positioning System (GPS) GPS je vojenský globální družicový polohový systém, který byl původně projektovaný na 24 družic. Ty obíhají nad povrchem Země ve výšce 20 200 kilometrů po šesti různých drahách. V současnosti je vypuštěno 32 družic. Satelit oběhne dráhu za 11 hodin a 58 minut. Na dráze jsou stanice, díky kterým jsou družice pečlivě sledovány (Maguire, Goodchild, Longley, 2012). Původní název byl NAVSTAR GPS (Navigation Satellite Timing and Ranging). Tento program vznikl spojením několika programů americkou armádou. Je financovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických. Pojmenování NAVSTAR nesou i družice. První družice byla vypuštěna roku 1974 (McNamara, 2004). Satelit má omezenou životnost, která se pohybuje okolo 10 let. V České republice je nejčastěji vidět 8 družic (GPS analyse, 2008). Řídící a kontrolní složkou je pozemní řídící centrála. Těchto pozemních řídících centrál je na Zemi několik. Nejvyšší centrálou je velitelství v USA na letecké základně Los Angeles v Californii. Po velitelství následuje řídící středisko, které leží v Schrieverově vojenské základně letectva USA (USAF) v Colorado Springs (Globální polohový systém, 2011). Uživatelé jsou rozděleny na autorizované a ostatní uživatele. Autorizovaní uživatelé zastoupení vojenským sektorem USA a vybranými spojeneckými armádami využívají službu Precise Positioning Service, díky které mají kódovací klíč a tím zaručenou vyšší přesnost signálu. Ostatní uživatelé, především civilní sektor, může používat službu Standard Positioning Service a má přesnost systému omezenou (Precise and Standard Positioning Service, 2009). Signál GPS má odchylku asi 10 až 15 metrů. Přesnost může být zvýšena na 1 metr a méně díky diferenciální GPS (zkratka DGPS). Diferenciální GPS kombinuje GPS signál ze satelitů se signálem z referenční stanice, která zná svoji polohu. Referenční stanice vyhodnocuje odchylky signálu ze satelitu od své skutečné polohy a korekce jsou zasílány uživateli (Maguire, Goodchild, Longley, 2012).

7

Radiové vlny se šíří jako rychlostí světla ve vakuu, což je asi 300 000 000 m/s.

Přehled literatury a pramenů

Obr. 7

29

Diferenciální GPS (DGPS, 2010)

Galileo Galileo je plánovaný globální družicový polohový systém, jehož realizaci zajišťují státy Evropské unie. Plán byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galilei. Systém počítá se 30 satelity obíhajícími po třech oběžných drahách ve výšce přibližně 23 200 kilometrů. Doba oběhu satelitu po oběžné dráze je 14 hodin a 5 minut. Původně měl být projekt spuštěný v roce 2008. V současnosti se plánuje, že první služby budou poskytované do konce roku 2014 a plně funkční by služby měly být na přelomu roku 2019 a 2020. Systém Galileo má v plánu poskytovat několik služeb. Volně dostupnou službou má být služba Open Service, kdy přijímače budou zároveň využívat i systému GPS, protože byla uzavřena dohoda o kompatibilitě s USA. Zpoplatněnou a šifrovanou službou, která bude poskytovat lepší zaměření než Open Service, bude služba Commercial Service. Další šifrované služby, které budou poskytovány, jsou Safety of Life Service (pro řízení letového provozu nebo jako pomoc při katastrofách a nebezpečí života), služba Search and Rescue (pro nouzovou lokalizaci v rámci celosvětové družicové záchranné služby) a služba Public Regulated Service (pro armády a bezpečnostní složky státu s kontrolovaným přístupem) (GALILEO, 2013). 2.2.2

Souřadné systémy

Souřadné systémy jsou různé způsoby, jakými se dají vyjádřit, vypočítat a zapsat zeměpisné souřadnice. Zeměpisnými souřadnicemi je zeměpisná šířka a zeměpisná délka (Tvorba map pro orientační běh, 2013). Zeměpisná šířka je úhel, který svírá rovina rovníku s přímkou, která prochází středem Země a příslušným bodem procházejícím na povrchu Země. Body na sever od rovníku mají severní zeměpisnou šířku (kladné číslo) a značí se v češtině zkratkou s. š., popř. anglicky písmenem N. Body, které leží od rovníku směrem k jihu, mají jižní zeměpisnou šířku (záporné číslo) a značí se českou

30

Přehled literatury a pramenů

zkratkou j. š., popř. anglicky písmenem S. Zeměpisná šířka může nabývat hodnoty od 0 do 90 stupňů (Zeměpisná délka a šířka, 2010).

Obr. 8

Vypočet zeměpisné šířky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012)

Zeměpisná délka je úhel, který svírá rovina poledníku, který prochází určitým bodem, a rovina nultého poledníku. Nultý poledník prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii. Body ležící na východní polokouli mají východní zeměpisnou délku (kladné číslo), která se značí českou zkratkou v. d., popř. anglicky písmenem E. Body, které leží od nultého poledníku směrem na západ, mají západní zeměpisnou délku (záporné číslo) a v češtině se značí zkratkou z. d., popř. anglicky písmenem W. Zeměpisná délka nabývá hodnot od 0 do 180 stupňů (Zeměpisná délka a šířka, 2010).

Obr. 9

Vypočet zeměpisné délky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012)

Při zadávání souřadnic je potřeba si dávat pozor na jejich různý zápis. Vždy se jedná o ten samý údaj, ale pouze je zapsán v jiném formátu. Dále je potřeba si dávat pozor na správné určení zeměpisné šířky a zeměpisné délky. Pro zápis souřadnic se používají 3 formáty:  stupně, minuty a vteřiny (DD MM SS.sss) – jde o nejčastější způsob zápisu souřadnic (např. N 49° 12' 57.600" E 16° 36' 53.352"),  stupně, minuty (DD MM.mmm) – tento formát souřadnic se nejčastěji využívá v Geocachingu (např. N 49° 12.960 E 016° 36.889),  stupně (DD.ddd) – v tomto způsobu zápisu jsou minuty a sekundy převedeny na stupně (např. 49.216, 16.61482).

Přehled literatury a pramenů

31

Převod mezi formáty je matematicky jednoduchý. Postupy pro převod8, případně online kalkulačky9, lze najít na Internetu (McNamara, 2004). V rámci Geocachingu se používají tři souřadné systémy a to souřadný systém WGS-84, S-42 a S-JTSK. Souřadný systém WGS-84 (World Geodetic System 1984) Souřadný systém WGS-84 je souřadný systém vytvořený v USA roku 1984. Počátkem tohoto systému je těžiště Země. Souřadný systém se skládá ze tří os. První osa X směřuje k místu, kde se protíná nultý poledník s rovníkem. Osa Z směřuje k severnímu pólu a osa Y je na osu X a na osu Z kolmá ve směru doleva. Podle souřadného systému WGS-84 je délka hlavní poloosy 6 378 137 metrů. V tomto systému pracuje globální družicový polohový systém GPS (WGS-84, 2007). Souřadný systém S-42 (Systém 1942) Souřadný systém S-42 je systém používaný v České republice a byl vytvořen pro vojenské mapy. Poprvé byl použit pro vojenské topografické mapy roku 1953. Teto systém je založený na válcovém zobrazení poledníkových pásů. Česká republika leží na 3. a 4. pásu (Tvorba map pro orientační běh, 2013). Souřadný systém S-JTSK (Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální) Druhým souřadným systém, který se používá v České republice, je souřadný systém S-JSK. Tento systém vznikl mezi lety 1920 až 1958 pro katastrální mapy. Souřadný systém S-JTSK používá Křovákovo zobrazení. Nevýhodou tohoto systému je, že byl vytvořen pouze pro bývalé Československo, a proto nenavazuje na souřadnicové systémy okolních států (Systém S-JTSK, 2013). 2.2.3

Navigace vhodná pro Geocaching

Navigace neboli GPS přijímač je elektronické zařízení, které dokáže určit polohu kdekoliv na Zemi díky přijímanému signálu ze satelitů. Na základě poskytnutých informací o zeměpisné šířce a délce je možné GPS přijímač využít pro navigaci z jednoho bodu do druhého. Přesnost zaměření závisí na druhu přijímače a na překážkách, které blokují satelitní signál. Satelitní signál se může zhoršit pod stromy nebo mezi vysokými budovami a k úplné ztrátě signálu může dojít pod mosty, v tunelu nebo interiéru (Maguire, Goodchild, Longley, 2012). V běžném životě se s GPS přijímačem nejčastěji setkáme v automobilu, a to s automobilovou navigací. V Geocachingu se využívají ruční GPS navigace, GPS

Vzorečky pro převod souřadnic lze najít na internetových stránkách http://www.vysilackynavigace.cz/prepocet-souradnic-produkt-21.html. 9 Online kalkulačka pro převod formátu souřadnic je např. na internetových stránkách http://www.geocaching.com/wpt/ nebo na http://rumkin.com/tools/gps/degrees.php. 8

32

Přehled literatury a pramenů

s podporou mobilních telefonů nebo GPS moduly, které lze připojit k jinému zařízení, např. k mobilnímu telefonu. Při výběru vhodné navigace pro hru Geocaching je potřeba zvážit několik otázek. Nejdříve se musíme rozhodnout, na co navigaci budeme používat. Je nutné vědět, jestli navigaci budeme používat jen pro Geocaching, nebo ji budeme používat například i jako navigaci do automobilu. Dále je důležité se rozhodnou, jestli chceme navigaci, která umožňuje zobrazit mapy, nebo nám postačí v navigaci pouze kompas. Při Geocachingu je důležité, aby baterie v navigaci vydržela po celou dobu odlovu, nebo abychom měli alespoň náhradní baterie, nebo možnost dobít baterii přes napájecí adaptér v automobilu. Zásadní otázkou je i dostatečná velikost paměťové karty. Měli bychom se také ujistit, jestli navigace dokáže komunikovat s počítačem a budeme moci vyměňovat data mezi navigací a počítačem. Velice důležitá je při výběru navigace i její velikost a váha, protože si musíme uvědomit, že navigaci budeme nosit při Geocachingu pořád s sebou. Dále je důležitý displej navigace. Musíme zhodnotit, jestli je dostatečně veliký, jestli je na displeji něco vidět ve tmě, nebo naopak na přímém slunci, nebo ve špatných povětrnostních podmínkách. Také bychom si měli rozmyslet, jestli chceme barevný nebo černobílý displej, protože mapy se lépe čtou na barevném displeji. Měli bychom zkusit, jestli lze ovládat navigaci například i v rukavicích, protože Geocaching se hraje i v zimním období. V neposlední řadě bychom měli popřemýšlet o držáku navigace do automobilu nebo na motocykl, o kabelu pro spojení s počítačem, o nabíjecích bateriích nebo o pouzdru na navigaci (McNamara, 2004).

2.3 Cestovní ruch Pojem cestovní ruch (turismus, anglicky Tourism) byl ustálen na počátku 90. let 21. století. Na Mezinárodní konferenci o statistice a turismu, která se konala v Ottawě pod záštitou Mezinárodní organizace turismu (WTO – World Tourism Organization), byly navrženy různé definice pro cestovní ruch. Pro cestovní ruch se ustálila definice, která popisuje cestovní ruch jako činnost osoby, která cestuje ve svém volném čase na přechodnou dobu mimo místo jejího trvalého bydliště. Účelem cesty nesmí být vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodnou dobou se pro mezinárodní cestovní ruch myslí doba kratší než jeden rok a pro domácí cestovní ruch je to doba kratší než šest měsíců (Palatková, Zichová, 2011). 2.3.1

Subjekt cestovního ruchu

Subjektem cestovního ruchu neboli účastníkem cestovního ruchu je ten, kdo uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu mimo místo svého trvalého bydliště (Hesková, 2006). Pokud hráč Geocachingu bude hledat kešky mimo své trvalé bydliště, tak může být v rámci cestovního ruchu označen jako návštěvník (Visitor). Návštěv-

Přehled literatury a pramenů

33

ník (Visitor) je osoba, která navštěvuje dané místo (stát), kde nemá trvalé bydliště, z jiného důvodu než je výdělečná činnost. Osoba na daném místě nesmí být po dobu delší jak šest měsíců, pokud se jedná o domácí cestovní ruch, a více jak jeden rok, pokud se jedná o mezinárodní cestovní ruch. Návštěvník může mít další dvě formy:  výletník neboli jednodenní návštěvník (Same-Day Visitor) nesmí na daném místě přenocovat,  turista (Tourist) musí v dané lokalitě alespoň jednou přenocovat. (Palatková, Zichová, 2011). 2.3.2

Faktory ovlivňující cestovní ruchu

Existenci a rozvoj cestovního ruchu ovlivňují faktory (předpoklady či podmínky) vnějšího prostředí. Vztah cestovního ruchu a turismu je vzájemný, tedy vnější prostředí ovlivňuje cestovní ruch a zároveň cestovní ruch ovlivňuje vnější prostředí. Faktory vnějšího prostředí lze rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou lokalizační faktory, druhou skupinu zastupují selektivní (stimulační) faktory a třetí skupina je tvořena realizačními faktory. Lokalizační faktory Lokalizační faktory jsou dané územím a prakticky se nemění. Určují místo, kde by se cestovní ruch mohl pozitivně rozvíjet a dále určují, jaký druh cestovního ruchu by se mohl na daném území rozvíjet. Lokalizační faktory jsou zastoupeny přírodními podmínkami. Mezi přírodní podmínky patří povrch, podnebí a klimatické poměry, vodstvo, fauna a flóra (živočichové a rostliny) nebo přírodní atraktivity (například chráněné krajinné oblasti, národní parky, vodopády, gejzíry nebo jezera). Lokalizační faktory dále tvoří kulturní atraktivity, které existují díky činnosti člověka. Kulturní atraktivity jsou zastoupeny architektonickými památkami, archeologickými místy, technickými památkami, muzei a galeriemi, dále památkami lidové architektury, zvyky, pořádanými slavnosti nebo místní gastronomií. Do kulturních atraktivit patří také umělé atrakce, které jsou tvořeny zábavními parky. Selektivní (stimulační) faktory Selektivní neboli stimulační faktory vyjadřují, zda oblast bude schopna přijímat účastníky cestovního ruchu a zároveň, jestli se společnost dané oblasti bude schopna stát účastníky cestovního ruchu. Tyto faktory vybírají ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady k tomu, aby se mohly účastnit cestovního ruchu. Selektivní faktory se dále dělí na objektivní a subjektivní faktory. Subjektivní stimulační faktory ovlivňují rozhodování lidí, zda se stanou účastníky cestovního ruchu. Mezi tyto faktory patří propagace a reklama destinace, zkušenosti nebo módnost destinace (Drobná, Morávková, 2004).

34

Přehled literatury a pramenů

Do objektivních stimulačních faktorů patří faktory, které ovlivňují cestovní ruch v území:  politické faktory – politické zřízení státu ovlivňuje vytváření orgánů cestovního ruchu, tvorbu právních norem nebo podporu aktivit souvisejících s rozvojem cestovního ruchu na daném území.  Ekonomické faktory – např. výše nezaměstnanosti (lidé začnou méně utrácet), inflace (pokles kupní síly peněz způsobí, že se zvýší ceny zboží a služeb cestovního ruchu) nebo vysoká úroková míra (omezuje se investování do cestovního ruchu).  Sociální faktory – cestovní ruch ovlivňuje fond volného času, výše příjmu, dosažené vzdělání, životní styl nebo sociální příslušnost.  Technicko-technologické faktory – díky informačním technologiím vznikají rezervační systémy, nové distribuční sítě nebo dochází k rozvoji letecké dopravy.  Ekologické faktory – cestovní ruch ovlivňuje životní prostředí. S tím souvisí strategie trvalého udržitelného rozvoje, která byla definována na mezinárodní konferenci o Zemi v Rio de Janeiro roku 1995. Strategie je zaměřená na uspokojování potřeb jak současné generace, tak generací příštích (Hesková, 2006). Realizační faktory Realizační faktory umožňují v oblastech, kde jsou příznivé lokalizační podmínky, realizovat cestovní ruch. Dané oblasti účastník cestovního ruchu dosáhne díky dopravě. Do dopravních předpokladů patří kromě dopravení se na určité místo, také pohyb v destinaci. Aby se cestovní ruch mohl v dané oblasti rozvíjet, musí zde být dostatečný počet a dostatečná kvalita ubytovacích, stravovacích, zábavních, kulturních nebo sportovních zařízení. Tato infrastruktura služeb se označuje také jako materiálně-technická základna cestovního ruchu (Drobná, Morávková, 2004). 2.3.3

Druhy cestovního ruchu

Podle toho, jakým způsobem je cestovní ruch realizovaný, se může dělit podle kritérií na různé druhy cestovního ruchu. Geocaching by se mohl prolínat do následujících druhů cestovního ruchu. Podle toho, na kterém území cestovní ruch probíhá, se rozlišuje na domácí a zahraniční cestovní ruch. Jelikož je Geocaching celosvětově rozšířený, může se hrát jak v České republice, kde je založeno přes 33 000 keší (Oficiální stránka Geocaching, 2013), tak v zahraničí.  Domácí cestovní ruch zahrnuje cestování obyvatelstva na území státu, ve kterém trvale žijí.

Přehled literatury a pramenů

35

 V rámci zahraničního cestovního ruchu dochází k překračování hranic státu. Do zahraničního cestovního ruchu patří příjezdový cestovní ruch (aktivní cestovní ruch, Incoming), kdy lidé ze zahraničí přijíždějí do dané země. Dále sem patří výjezdový cestovní ruch (pasivní cestovní ruch, Outgoing, Outcoming), který představuje vyjíždění obyvatel dané země do zahraničí. Poslední složku tvoří tranzitní cestovní ruch, který znamená průjezd přes území určitého státu, aby bylo dosáhnuto cíle cesty v jiném státu. V daném státě, by mělo dojít k čerpání služeb cestovního ruchu (Drobná, Morávková, 2004). Podle délky pobytu se cestovní ruch dělí na jednodenní, krátkodobý a dlouhodobý. V rámci Geocahingu mohou samozřejmě nastat všechny tři varianty. Kešer může jít lovit pouze v rámci odpoledního výletu, nebo může vyjet na víkend mimo své trvalé bydliště, nebo odjede na týdenní dovolenou.  Jednodenní cestovní ruch trvá v rámci 24 hodin, bez přenocování.  Krátkodobý cestovní ruch zahrnuje 1 až 3 přenocování.  Dlouhodobý cestovní ruch zahrnuje 4 a více přenocování, ale doba pobytu nesmí být v rámci domácího cestovního ruchu delší jak šest měsíců a v rámci zahraničního cestovního ruchu delší jak jeden rok. Podle toho kdo a jak obstarává cestu a program, tzn. podle zabezpečení cesty a pobytu, se dělí cestovní ruch na organizovaný a neorganizovaný. Pro Geocaching je pravděpodobně vhodnější varianta neorganizovaného cestovního ruchu, kdy kešer může mít plánování programu zcela ve svých rukou a po cestě může kdekoliv zastavit, aby mohl odlovit kešku.  V rámci organizovaného cestovního ruchu účastníci cestovního ruchu kupují zájezd od zprostředkovatelských subjektů (cestovních kanceláří a cestovních agentur).  Neorganizovaný cestovní ruch znamená, že účastník cestovního ruchu si zajišťuje cestu a pobyt sám, zároveň může využívat jednotlivých služeb u zprostředkovatelských subjektů, např. rezervace letenek (Palatková, Zichová, 2011). Podle ročního období se cestovní ruch dělí na sezonní, mimosezonní a celoroční cestovní ruch. Geocaching se hraje po celý rok, ale každý hráč může lovit kešky v jiném období. Někteří mohou například upřednostňovat období mimosezóny, kdy je při hledání neruší davy turistů a mají klid na svůj koníček. Jiní naopak chtějí při hledání využívat výhod sezónního cestovního ruchu spojeného například s delší otevírací dobou památek.  V sezonním cestovním ruchu je letní a zimní sezona. Toto období je charakterizované vysokou návštěvností místa, maximální nabídkou služeb za maximální ceny.  Znaky mimosezonního cestovního ruchu jsou nízká návštěvnost místa a snížená nabídka služeb za nízké ceny.

36

Přehled literatury a pramenů

 Celoroční cestovní ruch se rozvíjí bez omezení po celý rok (Hesková, 2006). 2.3.4

Formy cestovního ruchu

V důsledku toho, že se mění životní styl účastníků cestovního ruchu a díky konkrétním specifickým činnostem, které jsou důvodem samotné cesty, nebo díky specifickým potřebám vznikají vedle známých (základních) forem cestovního ruchu i formy nové, specifické. V praxi se jednotlivé formy kombinují a jedna forma bývá vždy dominantní. Mezi základní formy cestovního ruchu patří rekreační, kulturně-poznávací, sportovní a zdravotní cestovní ruch. Ostatní formy spadají do specifických forem cestovního ruchu. Geocaching by mohl zasahovat do následujících forem cestovního ruchu. Pro rekreační (relaxační) cestovní ruch je charakteristický jak pasivní, tak aktivní odpočinek. Hlavním cílem této formy je obnova fyzických a duševních sil. Pobyt ve vhodném přírodním prostředí je doplněn o rekreační aktivity, jako jsou nenáročné sportovní činnosti, mezi které by právě mohl patřit Geocaching. Kulturně-poznávací cestovní ruch spojuje vzdělávání a účelné trávení volného času. Hlavním cílem je návštěva památek, galerií, muzeí, archeologických nalezišť, různých festivalů nebo společenských a náboženských akcí. Dochází ke zvyšování společenské, kulturní a odborné úrovně účastníků cestovního ruchu, protože se dozvídají o historii, kultuře, sociální a ekonomické situaci daného místa (Hesková, 2006). Právě do této formy pravděpodobně spadá Geocaching nejvíce, protože cache jsou zakládány mimo jiné u kulturních památek a zakladatel kešky chce, abychom danou památku poznali a dozvěděli se něco nového. Sportovní cestovní ruch představuje jak aktivní vykonávání sportovních činností v každém ročním období, tak i pasivní účast na sportovních utkáních. V dnešní době se nejedná pouze o obyčejné sportovní činnosti jako je cykloturistika, lyžování nebo vodní sporty, ale zahrnuje i lovecký cestovní ruch nebo adrenalinové a extrémní sportovní aktivity (Palatková, Zichová, 2011). Geocaching je spojený s obvyklými sportovními činnostmi jako je cykloturistika a pěší turistika, při které si kešeři dělají zastávky, aby mohli najít kešku. Obchodní a profesní cestovní ruch (MICE turismus) není realizován ve volném čase a většinou je určen pro uzavřenou skupinu účastníků. Hlavní důvod této formy je výměna informací, ale je spojena s kulturně-společenskými a sportovními aktivitami. První složkou jsou pracovní setkání (Meeting) charakteristická pro jednání omezeného okruhu účastníků. Druhou částí jsou motivační pobyty (Incentives, incentivní cestovní ruch), které jsou využívány jako prostředky pro motivaci zaměstnanců a obchodních partnerů. Třetí složku tvoří kongresový cestovní ruch (Conventions, Conferences). Jedná se o setkání zaměřená na výměnu výsledků lidského poznání z různých oblastí. Poslední složkou jsou výstavy, veletrhy a uspořádané akce (Exhibitions, Events), které jsou charakterizované jako pravidelně pořádané akce produktů a služeb. Mohou mít společenský, kulturní nebo vzdělávací charakter (Palatková, Zichová, 2011). I když se může zdát, že tato forma nemá s Geocachingem nic společného, opak je pravdou. V rámci motivačních pobytů se člověk dostane na neznámá místa,

Přehled literatury a pramenů

37

která může prozkoumat právě díky hledání cache. Při čtení logů jsem zároveň mnohokrát narazila na to, že kešeři využívají služebních cest a kongresů pro to, aby v navštíveném městě nebo ve městě, kterým projíždí, mohli odlovit nějaké kešky. Motivací pro městský cestovní ruch je návštěva měst a jejich atraktivit a služeb. K hlavním atraktivitám města patří například historické památky, moderní umění a architektura, divadla, galerie a koncertní sály, zábavní podniky, noční kluby, restaurace, bary nebo kavárny. Má charakter převážně kratších pobytů ve známých metropolí, nejčastěji se jedná o letecký zájezd na prodloužený víkend. Geocaching zasahuje i do městského cestovního ruchu, protože největší množství kešek je ukryto právě ve městech, ať už v parcích, u kostela nebo u divadla. Pobyt a aktivity spojené s přírodou spadají do venkovského cestovního ruchu. Lidé se snaží trávit svůj volný čas ve venkovském prostředí, aby se oprostili od stresu a zrychleného životního tempa. Hlavním cílem venkovského cestovního ruchu je udržovat a rozvíjet venkovské prostředí, dále zviditelnit, udržovat a rozvíjet místní tradice a památky nebo vrátit člověka do přírody. Individuální formou s opakovanými rekreačními pobyty je chataření a chalupaření. Mezi jednorázové turistické a rekreační pobyty patří agroturistika, ekoagroturistika a ekoturismus. Geocaching je sice spojen s přírodou, ale do agroturistiky a ekoagroturistiky spadá minimálně, protože tyto dvě formy jsou spojeny s pobytem na farmě a poznáváním života na ní. Do ekoturismu Geocaching spadá, protože forma zahrnuje putování přírodou a její pozorování. Při čemž je důležité zachování přírodních zdrojů a kulturních zajímavostí pro příští generace. Kešky nesmí být zakládány v oblastech, kde by mohlo dojít ke zničení vzácných rostlin nebo živočichů. V rámci venkovského cestovního ruchu má Geocaching nejblíže k chataření a chalupaření, odkud mohou kešeři vyrážet na výlety spojené s hledáním kešek (Drobná, Morávková, 2004).

38

Výsledky

3 Výsledky 3.1

Dotazníkové šetření

První kapitola v analytické části se týká dotazníkového šetření, které proběhlo od 3. března do 3. dubna roku 2013. Dotazník byl zveřejněn na internetových stránkách umbrela.mendelu.cz. Dotazník je uveden v příloze B. Odkaz na dotazník byl dán na stránky sociální sítě Facebook10, dále na fóra, která se týkají hry Geocaching11. Odkazy na dotazník byly také poslány elektronickou poštou. Protože jeden z hlavních cílů dotazníku bylo zjistit, jaké je povědomí o Geocachingu, respondentem nebyli pouze hráči této hry. Dotazník vyplnilo 276 respondentů, z toho 10 dotazníků bylo nesprávně vyplněno, a proto musely být tyto dotazníky vyloučeny z celkového počtu vyplněných dotazníků. Z toho plyne, že při vyhodnocení se pracovalo s 266 správně vyplněnými dotazníky. Dotazník byl vytvořen pouze v českém jazyce a obsahuje 23 otázek. Otázky mají nejčastěji uzavřenou formu, buď s jednou, nebo s více možnými odpověďmi. U některých otázek bylo také možné doplnit svou vlastní odpověď. První otázka rozdělila respondenty na ty, kteří znají pojem Geocaching a na ty, kteří nevědí, co tento pojem znamená. Třetí otázka byla také rozřazovací, která respondenty rozdělila na hráče Geocachingu a na ty, kteří tuto hru nehrají. Následující otázky byly zaměřeny na identifikaci kešera. Další sadou otázek se zjišťoval postoj kešera k turistickým objektům a poslední otázky byly identifikační. 3.1.1

Výsledky dotazníkového šetření

Z 266 respondentů na první otázku v dotazníku odpovědělo 248 respondentů, tedy 93,23 %, že ví, co znamená pojem Geocaching. Zbylých 18 dotazovaných (6,77 %) se s tímto pojmem nesetkalo. Ti, co odpověděli na danou otázku záporně, pokračovali ve vyplňování dotazníku až otázkou č. 20 (identifikační údaje respondenta). Dotazovaní nejvíce uváděli, že se o Geocachingu dozvěděli od kamaráda nebo kamarádů, a to 161 respondentů, a dále na Internetu v počtu 130 respondentů. Někteří v položce ,,jiné“ také uvedli, že se s pojmem Geocaching setkali ve škole a z příručky pro navigace. Třetí otázkou se zjišťovalo, jestli dotazovaný aktivně hraje Geocaching. Z celkového počtu 248 respondentů, tedy těch respondentů, kteří vědí, co znamená pojem Geocaching, je aktivním hráčem 165 dotazovaných (65,53 %). Aktivním hráčem Geocachingu není, ale občas se hry zúčastní s aktivním hráčem 12 respondentů (4,84 %). Zbylých 71 dotazovaných (28,63 %) Geocaching ne-

10 11

http://www.facebook.com/ http://www.geocaching.cz/news.php, http://www.fler.cz/ a http://www.hofyland.cz/

Výsledky

39

hraje. Pokud u této otázky respondent zaškrtnul, že nehraje Geocaching, tak opět přestoupil k otázkám identifikačním. Základní otázky pro kešera Dotazování nejčastěji Geocaching hrají 1 až 3 roky (89, tedy 50,28 %) a 4 až 6 let (66, tedy 37,29 % respondentů). Mají nejčastěji odloveno více než 500 keší (107 respondentů, 60,45 %). Geocachingu se věnuje 41,24 % (73) dotazovaných každý týden. Druhou nejpočetnější skupinou u otázky č. 6 jsou kešeři, kteří chodí cache lovit několikrát do měsíce, ale méně jak 4 krát týdně. Na otázku č. 7 (V jakém ročním období chodíte lovit cache?) mohli respondenti odpovědět libovolným množstvím odpovědí. Z výsledků vyplývá, že většině dotazovaných při lovení cache nezáleží na tom, jaké je roční období a loví cache celoročně. Podle očekávání nejméně respondentů loví cache v zimě. Libovolným množstvím odpovědí mohli respondenti odpovědět i na otázku č. 8. 84 dotazovaných (47,45 %) chodí na cache kdykoliv, tedy o víkendech a svátcích, v pracovních dnech nebo o dovolené (o prázdninách). Nejčastěji kešeři loví cache v pracovní dny nebo v době, kdy mají dovolenou. Kešeři nejčastěji hledají keše typu Traditional Cache, dále Mystery Cache a Multi-Cache. Někteří respondenti také uváděli v položce ,,jiné“ cache typu Wheringo, CITO nebo Letterbox. Celkem 50 respondentů uvedlo, že žádný typ cache neupřednostňuje. Při hledání kešeři nejčastěji používají navigaci. Tak odpovědělo 165 respondentů. Nápovědu při hledání využívá 77 dotazovaných a mapu používá 63 respondentů. Nejméně kešeři používají kompas a buzolu. Celkem 17 respondentů v položce ,,jiné“ uvedlo, že využívá při hledání mobilní telefon. V otázce č. 10 (Co při hledání používáte?) respondent mohl vybrat libovolný počet odpovědí. Nejčastější kombinace, které byly uvedeny, byly kombinace s navigací. Navigaci a nápovědu využívá 33 dotazovaných, navigaci a mapu používá 17 dotazovaných. Kombinaci všech tří komponent, tedy kombinaci navigace, nápovědy a mapy využívá 30 respondentů. Kešeři se nejčastěji ke kešce dopravují osobním automobilem a pěšky. Jízdní kolo dalo na první místo 16 dotazovaných. 55,37 % (98) dotazovaných hledá cache nejčastěji v přírodě. Počet cacherů, kteří hledají kešky ve městech a u zajímavých turistických objektů je téměř vyrovnaný (41 respondentů ve městě a 38 u atraktivity). Většina kešerů hledá cache i při cestě do zahraničí. 73 (41,24 %) respondentů odpovědělo spíše ano a 70 (39,55 %) dotazovaných loví cache vždy, když jedou do zahraničí. Na otázku č. 14 (Jakým způsobem plánujete Váš výlet?) odpovědělo ze 177 respondentů 140 (79,1 %), že při plánování výletu si nejdříve vyberou oblast, kterou chtějí navštívit a poté hledají cache v dané oblasti. Zbylých 37 dotazovaných (20,9 %) při plánování výletu vybírají oblast podle toho, kde a jaké cache se nacházejí.

40

Výsledky

Vztah kešera k atraktivitám Na otázku č. 15 odpovědělo ze 177 dotazovaných 110 (62,15 %) respondentů, že častěji navštíví turistický objekt, u kterého se nachází cache. Turistický objekt navštíví 38 respondentů (21,47 %). Turistický objekt častěji nenavštíví 26 respondentů (14,69 %). Zbylí 3 dotazovaní (1,69 %) turistický objekt nenavštíví.

Obr. 10 objekt?

Otázka č. 15 Pokud hledáte cache spojenou s turistickým objektem, navštívíte i tento

Na otázku č. 16 (Pokud hledáte cache, navštěvujete turistické objekty v jejím okolí?) ze 177 respondentů odpovědělo 163 dotazovaných (92,09 %), že turistické objety navštěvují, pokud mají čas a zdají se jim zajímavé. Zbylých 14 respondentů (7,91 %) atraktivity v okolí hledané cache nenavštěvují. Celkem 96 respondentů (54,24 %) upřednostňuje atraktivity, u kterých se nachází cache. Zbylých 81 respondentů (45,76 %) turistický objekt, u kterého se nachází cache, nepreferují. Ze 177 respondent je 114 dotazovaných (64,41 %) ochotných odlovit cache, i když musí zaplatit vstupné do objektu. Zbylých 63 respondentů (35,59 %) pokud musí zaplatit vstupné, cache neodloví. Pokud respondent odpověděl, že je ochotný zaplatit vstupné do objektu, aby tak mohl odlovit cache, měl poté uvést částku v Korunách českých. Nejčastěji respondenti uváděli vstupné v hodnotě od 51 Kč do 100 Kč, tak učinilo 37 respondentů (32,46 %). Vstupné v hodnotě do 50 Kč by zaplatilo 29 respondentů (25,44 %). Někteří respondenti místo částky uvedli, že nezáleží na ceně vstupného, ale na tom, jestli je turistický objekt zajímavý (12 dotazovaných, 10,53 %). 93 dotazovaných (52,54 %) odpovědělo, že nenavštěvuje více turistických objektů, od té doby, co se začali věnovat Geocachingu. Zbylých 84 respondentů (47,46 %) navštěvuje více turistických objektů, od té doby, co hraje Geocaching.

Výsledky

41

Identifikační údaje respondentů, kteří hrají Geocaching Z počtu 177 respondentů, kteří hrají aktivně Geocaching, nebo se ho občas zúčastní s aktivním hráčem, je 123 dotazovaných (69,49 %) mužského pohlaví a 54 žen (30,51 %). Nejvíce hráčů je z dotazovaných ve věku 33 až 45 let, a to 55 respondentů (31,07 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti ve věku od 21 do 26 let v počtu 43 dotazovaných (24,29 %) a třetí skupinou jsou respondenti ve věku 27 až 32 let v počtu 38 dotazovaných (21,47 %). Hráčů ve věku 46 až 58 je z dotazovaných 23 (12,99 %). Z dotazovaných je 13 hráčů (7,34 %) ve věku 15 až 20 let. Nejméně hráčů je v počtu 4 respondenti (2,26 %) ve věku více jak 58 let a ve věku méně než 15 let v počtu 1 dotazovaný. Z dotazovaných hraje Geocaching 78 respondentů (44,07 %), jejichž nejvyšší dokončené vzdělání je střední škola s maturitou. Vysokou školu má vystudováno 76 dotazovaných (42,94 %). Celkem 9 respondentů (5,08 %) vystudovalo pouze základní školu. Vyšší odborné vzdělání má ukončené 8 dotazovaných (4,52 %). Nejméně hráčů, a to 6 respondentů (3,39 %), má ukončenou střední školu bez maturity. Nejvíce dotazovaných v počtu 102 respondentů (57,63 %) jsou zaměstnanci. Druhou nejpočetnější skupinou jsou studenti, kterých je z dotazovaných 46 (25,99 %). Další skupinou jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v počtu 16 respondentů (9,04 %). Na posledních místech jsou nezaměstnaní v počtu 3 respondenti, 2 respondenti na mateřské dovolené a 1 respondent je důchodce. Zbylých 7 dotazovaných má jiné povolání, než bylo na výběr, například jeden respondent je na rodičovské dovolené, dále jeden respondent je jak zaměstnancem, tak osobou samostatně výdělečně činnou, nebo jeden z respondentů je v invalidním důchodu. 3.1.2

Shrnutí dotazníkového šetření

Podle nejčastějších odpovědí bychom si mohli kešera představit jako muže ve věku od 33 do 45 let, který má dokončené vyšší odborné vzdělání a pracuje. Kešer hraje Geocaching v rozmezí od 1 do 3 roků a má odleveno více jak 500 kešek. Geocachingu se věnuje každý týden a na lov chodí v pracovní dny a když má dovolenou. Kešky loví nejčastěji v létě, ale klidně půjde hledat i v jiném ročním období. Nejčastěji hledá kešky typu Traditional Cache nebo její kombinace s jiným typem, například kombinaci s Multi-Cache, Mystery Cache nebo s keší typu EarthCache. Při lovu používá hlavně navigaci a může k ní používat mapu nebo nápovědu. Na kešky nejčastěji jezdí osobním automobilem nebo pešky. Pokud jede do zahraničí, tak tam většinou loví i kešky. Když plánuje výlet, tak si nejdříve vybere oblast, kterou chce navštívit a pak hledá kešky v dané lokalitě. Preferuje hledání kešek v přírodě. Pokud hledá kešku, která je u nějakého turistického objektu, tak často navštíví také tuto atraktivitu. Pokud jsou atraktivity v okolí hledané kešky zajímavé a kešer má čas, tak navštíví i tyto turistické objekty. Dále kešer spíše upřednostňuje turistické objekty, u kterého se nachází keška. Pokud by pro odlovení kešky bylo nutné zaplatit vstup do objektu, tak je

42

Výsledky

ochotný zaplatit vstupné, většinou od 50 Kč do 100 Kč. Kešer nezačal díky hře Geocaching navštěvovat více atraktivit.

3.2 Srovnání hry Geocaching s turistickou návštěvností Ve druhé kapitole analytické části je srovnání logů kešek s návštěvností atraktivity, díky kterému jsem zjistila, jestli jsou tyto dvě veličiny na sobě závislé. Srovnání je uskutečněno za dva roky, a to za rok 2011 a 2012, takže jsem v práci také mohla zhodnotit, jestli došlo ke zvýšení nebo snížení závislosti. Logy kešek jsem získala s oficiální stránky Geocachingu, protože každý cacher, který najde určitou kešku, se zde musí zapsat. Podmínkou bylo, aby keška byla založena před rokem 2011 a aby byla založena v blízkosti atraktivity, od které jsem získala návštěvnost. Návštěvnosti atraktivit jsem získala od jednotlivých turistických objektů přes elektronické zprávy. E-mail s žádostí o zaslání návštěvnosti jsem poslala 41 turistickým objektům, které se nacházejí v Jihomoravském kraji. Žádosti jsem musela posílat opakovaně a v jednom případě jsem také musela atraktivitu navštívit a data si vyhledat. Vrátilo se mi 24 odpovědí s požadovanými daty.

Obr. 11

Srovnávané atraktivity (vytvořeno v programu ArcMap)

Závislosti mezi návštěvností atraktivity a logy kešky jsem zjistila díky výpočtu korelace, která nám říká, jak silný je vztah mezi hodnotami:

Výsledky

43

rxy 

n  xy x  x yi  y 1  i   n  1 i 1  x y  x  y

(1)

Korelační koeficient nabývá hodnot z intervalu 1;1 . Pokud je korelace rovna 0, tak jsou veličiny lineárně nezávislé, takže data mohou být silně závislá ale nelineárně. Čím více se hodnota pohybuje k číslu 1, tím více jsou veličiny lineárně závislé (přímo závislé) a čím více se hodnota přibližuje k číslu -1, tím více jsou veličiny nepřímo závislé (Walker, 2013). Výpočet korelace se skládá z několika částí:  výpočet průměru

x

1 n   xi n i 1

(2)

 výpočet směrodatné odchylky (směrodatná odchylka je odmocnina rozptylu)

  2

2 

n 1 2    xi  x  n  1 i 1

(3) (4)

 výpočet kovariance

 xy 

n 1    xi  x    y i  y  n  1 i 1

(5)

Korelaci lze také zjistit v programu Gretl, který jsem při výpočtech používala (Hindls, 2007). 3.2.1

Výsledky srovnání

Statistická data logů cache a návštěvností jednotlivých atraktivit jsou v příloze C. V následující tabulce jsou zaznamenány výsledky korelace pro jednotlivé turistické objekty pro rok 2011 a 2012 s komentáři.

44 Tab. 2

Výsledky Výsledky korelace

Rok srovnání 2011 Státní hrad Bítov 2012 Zřícenina hradu Nový 2011 Hrádek u Lukova 2012 2011 Hrad Pernštejn 2012 2011 Státní hrad Veveří 2012 2011 Jeskyně Balcarka 2012 Muzeum letecké 2011 a pozemní techniky 2012 ve Vyškově 2011 Pavilon Anthropos 2012 2011 Památník bratří Mrštíků (Diváky) 2012 2011 Přeskačské podzemí 2012 2011 Synagoga v Boskovicích 2012 2011 Huť v Adamově 2012 2011 Kovárna v Těšanech 2012 2011 Větrný mlýn v Kuželově 2012 2011 Vodní mlýn v obci Slup 2012 2011 Státní zámek Bučovice 2012 2011 Státní zámek Kunštát 2012 2011 Státní zámek Lednice 2012 2011 Státní zámek Lysice 2012 2011 Zámek Mikulov 2012 Název atraktivity

Korelační koeficient 0,664 0,444 0,952 0,788 0,940 0,870 0,778 0,817 0,781 0,887

Komentář nadprůměrná přímá závislost podprůměrná přímá závislost významná přímá závislost vysoká přímá závislost významná přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost

0,594 průměrná přímá závislost 0,734 vysoká přímá závislost 0,079 0,180 0,140 0,242 -0,016 0,754 0,191 0,168 0,176 0,463 0,035 -0,142 0,751 0,792 0,259 -0,296 0,246 0,513 0,823 0,750 0,952 0,818 0,761 0,742 0,911 0,962

lineární nezávislost nízká přímá závislost nízká přímá závislost nízká přímá závislost lineární nezávislost vysoká přímá závislost nízká přímá závislost nízká přímá závislost nízká přímá závislost podprůměrná přímá závislost lineární nezávislost nepřímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost nízká přímá závislost nepřímá závislost nízká přímá závislost průměrná přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost významná přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost významná přímá závislost významná přímá závislost

Výsledky

Rok srovnání 2011 Státní zámek Milotice 2012 2011 Státní zámek Rájec nad Svitavou 2012 2011 Státní zámek Uherčice 2012 Státní zámek Vranov 2011 nad Dyjí 2012 2011 Zoologická zahrada Brno 2012 Název atraktivity

45

Korelační koeficient 0,672 0,919 0,798 0,743 0,501 0,667 0,939 0,979 0,822 0,949

Komentář nadprůměrná přímá závislost významná přímá závislost vysoká přímá závislost vysoká přímá závislost průměrná přímá závislost nadprůměrná přímá závislost významná přímá závislost významná přímá závislost vysoká přímá závislost významná přímá závislost

U srovnání hradu Pernštejn nebyla cache přímo založena k Pernštejnu, ale první věta v listingu cache naznačuje, že se jedná o kešku, z které je krásný výhled na hrad Pernštejn a je od něj 10 minut chůze. V listingu kešeři uvádějí, že odlov cache spojují s návštěvou hradu. Závislost mezi hradem a cache potvrzují i výsledky korelace, které jsou vysoké. Nižší hodnota v roce 2011 u Muzea letecké a pozemní techniky ve Vyškově může být způsobena tím, že v měsících březnu, dubnu a květnu nemohli kešeři hledat cache. V jejím okolí se totiž kácely keře a hrozilo zde nebezpečí úrazu. Pouze mírná závislost u Památníku bratří Mrštíků může být způsobena tím, že cache je typu Mystery Cache a od roku 2009, kdy byla založena, ji našlo pouze 131 kešerů. Návštěvnost Přeskačského podzemí byla v letních měsících roce 2012 negativně ovlivněna dopravní uzávěrou obce v rámci budování průtahu obcí Přeskače. Počet kešerů v té době, ale byl podobný jako v roce 2011 a v srpnu dokonce vzrostl. Což znamená, že budování průtahu kešery negativně neovlivnilo. Nulové hodnoty u cache v některých měsících mohou být způsobeny tím, že keška je typu Multi-Cache. Nezávislost mezi daty u synagogy v Boskovicích může být způsobena tím, že od září 2012 je synagoga v rekonstrukci a přestože je návštěvnost synagogy tím pádem nulová, kešeři se v jejím okolí pohybují. Mírná závislost hutě v Adamově a cache může být způsobena tím, že keška je typu Mystery Cache, takže pro její konečný odlov musí kešeři nejdříve zjistit indicie. Nepodobnost dat Kovárny v Těšanech a cache může být způsobena tím, že keška je typu Multi-Cache a v roce 2011 (leden – červen) byla keška zničená a následně došlo k převedení kešky na jiného majitele. Mírná závislost Vodního mlýna v obci Slup a cache může být způsobena tím, že keška byla po delší dobu v obou rocích zničená a také tím, že v listopadu roku 2011 bylo vstupné do vodního mlýna zadarmo.

46

3.2.2

Výsledky

Shrnutí výsledků ze srovnání cache a atraktivit pro oba roky dohromady

Z 24 srovnávaných turistických objektů přesně polovina srovnání vykazuje vysokou až významnou přímou závislost mezi daty. To znamená, že když se bude zvyšovat počet kešerů v oblasti, tak se bude zvyšovat i počet návštěvníků atraktivity a naopak. Celkem 4 srovnávané atraktivity s cache dosahovali hodnot kolem čísla 0,5. Tato data tedy mají mezi sebou průměrnou přímou závislost. Mírná závislost se vyskytla u 6 srovnání. To znamená, že závislost mezi daty je, ale je podprůměrná a není významná. U dvou srovnání se vyskytly i data, u kterých se závislost nevyskytuje. Z dat vyplývá, že mezi atraktivitou a cache je vyšší závislost v oblasti, kde je atraktivita známější, než u atraktivit, které jsou významné spíše jen pro danou lokalitu. Nejlepší hodnoty korelačního koeficientu vycházely právě u hradů a zámků. U některých dat mohly na výsledek působit různé náhodné vlivy, například oprava silnice, památky, špatné počasí nebo ztráta cache.

3.3 Založení vlastní cache a její srovnání s návštěvností atraktivity Poslední kapitola analytické části se týká založení kešky a následně srovnání, jestli založená keška ovlivnila návštěvnost v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity. 3.3.1

Založení vlastní cache

Chtěla jsem založit keš k místu, kde by návštěvnost atraktivity i cache byla vysoká, například na Zelném trhu k Labyrintu pod Zelným trhem. Zde ale neustále docházelo ke kolizi s okolními kešemi. Musela jsem proto cache umístit mimo střed města Brna. Nakonec jsem si vybrala Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity. I zde ale docházelo původně ke kolizi. Musela jsem odlovit kešku v okolí a potom měřit vzdálenost, aby nově založená keška byla podle pravidel Geocachingu od ní vzdálená alespoň 161 metrů. Pro skrýš jsem našla místo nedaleko od hlavního vchodu do botanické zahrady a arboreta. Proto jsem se rozhodla zvolit pro krabičku nejmenší velikost, tedy velikost micro. Jako krabičku jsem si vybrala uzavíratelný váleček (plastovou zkumavku), na kterou jsem přilepila dva neodymové magnety12. Poté jsem celou krabičku oblepila šedou lepící páskou, aby splynula se železným plechem, pod kterým bude ukrytá. Krabičku jsem označila štítkem s logem Geocachingu, názvem kešky a jménem zakladatele. Posledním krokem bylo vytvořit logbook.

Neodymový magnet je v současnosti jeden z nejsilnějších magnetů s vynikajícími magnetickými vlastnostmi (Neodymové magnety, 2012) 12

Výsledky

47

Předpřipravený logbook pro kešku typu micro jsem si stáhla z Internetu13. Pak už bylo potřeba jen ho vytisknout, poskládat do harmoniky a přilepit šňůrku, aby se jednodušeji vytahoval. Jelikož je zkumavka malá, nedávala jsem do ní tužku ani předměty určené pro výměnu. Po vytvoření samotné kešky bylo potřeba ji dát na své místo a poté zaměřit souřadnice. Souřadnice jsem změřila pomocí programu c:geo, který mám nainstalovaný v mobilním telefonu a který využíván při hledání kešek. Umístěním kešky pro mě skončila práce v terénu a nastala pro mě práce u počítače, protože jsem musela kešku zveřejnit, aby ji mohli ostatní začít hledat. Pro zveřejnění jsem si vybrala oficiální stránky Geocachingu, kde mám také uživatelský účet. V online formuláři jsem vyplnila:  typ keše – protože kešeři vědí souřadnice, kde je cache uložena, je založená keš typu Traditional Cache. A kešeři nemusí tedy nic luštit a zjišťovat.  velikost keše – keška je typu micro. Schránka má tvar válce, je dlouhá 11,5 cm a průměr je 2 cm.  název keše – kešku jsem nazvala Botanicka zahrada a arboretum.  autoři keše – zde je zadáno uživatelské jméno, a to MerlinPJ.  datum založení – keš byla fyzicky uložena na své místo 11. března 2013.  souřadnice – po několika měřeních jsem vybrala souřadnice N 49° 12.960 a E 016° 36.889.  pozice – v pozici jsem vybrala stát Česká republika a Jihomoravský kraj.  celková obtížnost – i když je skrýš lehká a bylo by možné ji přiřadit pouze jednu hvězdičku, rozhodla jsem se pro dvě hvězdičky. Hlavním důvodem byla skutečnost, že kolem tohoto místa prochází denně velké množství lidí a kešeři by tedy měli být opatrní, aby skrýš neprozradili.  celkový terén – terén je také ohodnocený na dvě hvězdičky. Cesta ke keši je sice zpevněná, ale samotný úkryt je na trávě, kam by se vozíčkář sám těžko dostával. Proto nemůže mít terén jen jednu hvězdičku.  stručný popis – ve stručném popisu jsou kešeři upozorněni na velké množství lidí, kteří kolem chodí. Dále je jim obeznámeno, že je keška přivede ke vchodu do Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity a dozví se i rozměry krabičky.  hlavní popis – v hlavním popisu jsem napsala několik vět o vývoji botanické zahrady a arboreta a o tom, jaké rostliny a dřeviny zde může návštěvník vidět.  hint – jako nápovědu jsem zvolila magnet. Je to celkem obvyklá nápověda, ale pro tuto kešku se nápověda magnet vyloženě hodila, protože je cache schována pod železnou stříškou.  poznámka pro reviewera – protože od místa uložení bydlím asi 25 kilometrů, popsala jsem reviewerovi, proč se můžu o kešku starat. Podle pravidel by totiž keška měla být ukrytá v blízkosti domova, aby o ni majitel mohl pe-

13

www.zby.cz/geocaching/fold-logbook

48

Výsledky

čovat. Na svoji obhajobu jsem uvedla, že kešku mohu udržovat, protože v Brně studuji.  piktogramy, atributy – mezi atributy, které cache jednoduše popisují, jsem vybrala: možnost dojet na místo s kočárkem, odlov možný v zimě a 7 dní v týdnu po 24 hodin, v blízkosti je parkoviště a hromadná městská doprava, vhodné pro děti, nezabere více jak 1 hodinu a nutnost být nenápadný.  pomocné body (wayponty) – jako pomocný bod jsem vyznačila nedaleké parkoviště. Fotografie vyrobené kešky a vytvořený listing kešky je uveden v příloze D. 3.3.2

Srovnání návštěvnosti Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity s cache

Srovnání mohlo probíhat pouze za měsíc březen a duben, protože samotná keška byla založena až v březnu. Botanická zahrada a arboretum byla v lednu a únoru zavřená, takže návštěvnost za tyto měsíce byla nulová. Tab. 3

Logy cache a návštěvnost Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity

měsíc objekt měsíc objekt měsíc cache objekt

rok 2011 3. 813 141 rok 2012 3. 78 888 rok 2013 3. 162 97 648

4. 26 181 4. 2 487 4. 147 24 092

V botanické zahradě a arboretu se každoročně v březnu a dubnu konají výstavy, a to výstava orchidejí a akce Jaro v zahradě. Výstava orchidejí má dvě podoby. Přibližně jednou za pět let se koná velká výstava orchidejí (rok 2011) a další roky se koná víkendová výstava orchidejí (rok 2012 a 2013). Akce Jaro v zahradě, která se koná vždy v dubnu, byla v roce 2012 zrušena z důvodů rekonstrukce (Botanická zahrada a arboretum v Brně, 2013). Ze srovnání vývoje návštěvnosti za rok 2012 a 2013 vyplývá, že návštěvnost za měsíc březen v roce 2013 vzrostla a za měsíc duben poklesla. Duben je brán v obou rocích bez akce Jaro v zahradě. V roce 2013 by návštěvnost bez této akce byla 1 309 návštěvníků. Z dat také vyplývá, že návštěvnost má v měsíci dubnu za všechny tři roky klesající tendenci. Toto klesání nepomohla překonat ani založená keška. Pro závěrečné hodnocení, zda keška napomohla ke zvýšení návštěvnosti botanické zahrady a arboreta, by bylo potřeba větší množství dat, protože výsledky srovnání návštěvností jsou za dva měsíce zkreslené. Přesnější výsledky mohou

Výsledky

49

vyplynout až z delšího pozorování. Platí, že čím delší je pozorovací doba, tím budou výsledky přesnější. Vhodné by bylo provádět pozorování po několik let, kdybychom tyto roky mohli srovnávat mezi sebou, dále bychom mohli srovnávat jednotlivé měsíce a roční období. Z logů také vyplývá, že kešeři mají v plánu díky založené kešce botanickou zahradu a arboretum navštívit, návštěvu ale odkládají. Jedním z důvodů může být otevírací doba botanické zahrady a arboreta pouze v pracovní dny od 7 do 15 hodin.

50

Diskuze

4 Diskuze Při získávání dat v rámci dotazníkového šetření jsem narazila na několik problémů. Největším problémem byla neochota cacherů se zúčastnit dotazníkového šetření. Jejich hlavním důvodem byla snaha, aby se o Geocachingu nedozvěděli lidé, kteří o této hře nic nevědí a aby zůstal Geocaching v utajení. To způsobilo, že záměrně někteří kešeři neodpověděli na všechny uvedené otázky a tím pádem se stal vyplněný dotazník pro výzkum nepoužitelný. Dalším problémem byla formulace některých otázek. I když prošel dotazník pre-testem a zdálo se, že otázky jsou v pořádku, některým respondentům se otázky zdáli nejasné nebo zavádějící. Přestože na dotazník správně odpovědělo 266 respondentů, výsledky dotazníkového šetření by se měly brát s rezervou. Se složitostí sběru dat jsem se setkala i v druhé kapitole analytické části, která se zabývá srovnáním hry Geocaching s turistickou návštěvností. Nejdříve bylo nutné najít turistické objekty, kde je vstupné a tím pádem se zde pravděpodobně i zaznamenává návštěvnost objektu. Poté tyto objekty musely být vytříděny podle toho, jestli je v jejich blízkosti založená cache. Do těchto objektů jsem poté zasílala opakovanou žádost o spolupráci přes e-mail. Potřebná data mi nakonec poslalo asi 51 % oslovených objektů. Při srovnávání návštěvnosti atraktivity s logy cache musíme mít na paměti, že korelační analýza vyjadřuje pravděpodobnost, že na sobě data závisí, ale nevyjadřuje, že jedna veličina je příčinou a druhá následkem. Pokud korelační koeficient vyjde nulový, tak to neznamená, že mezi daty není závislost. Mezi daty závislost být může, ale nelze vyjádřit lineární funkcí. To znamená, že ve statistice korelace vyjadřuje vzájemný lineární vztah mezi veličinami. V rámci zjišťování, zda nově založená keška zvýšila návštěvnost Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity, by bylo vhodnější tento výzkum provádět po delší dobu. Dva měsíce na dokázání tohoto závěru jsou málo. Keška ale nemohla být dříve založena, protože bylo potřeba nejdříve najít vhodné místo u atraktivity, kde se zaznamenává návštěvnost a zároveň, aby vybrané místo nebylo v kolizi s jinou keškou. Toto byl největší problém při zakládání cache, protože v Brně je jich veliké množství. Pro srovnání by byla také vhodná denní návštěvnost. Tu ale botanická zahrada nevede. Při pročítání logů vyšlo najevo, že kešerům nevyhovuje otevírací doba botanické zahrady a arboreta. Ta je otevřena v pracovní dny od 7 do 15 hodin, tedy v době, kdy většina hráčů pracuje, nebo studuje. Pokud by botanická zahrada a arboretum chtěla využít nových potenciálních návštěvníků, musela by pracovní dobu upravit. V dotazníku respondenti uváděli, že turistický objekt navštíví, pokud se jim zdá zajímavý. Tento závěr potvrzuje i srovnání návštěvnosti s logy cache. Největší lineární závislost vycházela právě u zajímavých turistických objektů, jako jsou hrady a zámky, které jsou pro kešery známější. V případě, že u nějaké takové atraktivity keška není, mohli by si ji provozovatelé tohoto objektu založit. Nesměli by ale nutit nálezce k návštěvě atraktivity, protože by zde mohla být porušena pravidla Geocachingu, kde se píše, že Geocaching nesmí být komerční

Diskuze

51

a musí být v utajení před lidmi, kteří nic netuší. Myslím si, že toto pravidlo v dnešní době nemá smysl, protože o Geocachingu se píšou knihy, je zmíněný v některých návodech k GPS zařízení, nebo v časopisech bývají články o Geocachingu a v článcích o zajímavých místech bývají zmíněny kešky, které tam lze najít. Někdy můžeme také Geocaching slyšet v televizních novinách, kde je ale bohužel spíše prezentován jako hra životu nebezpečná. O nekomerčnosti a utajení bylo možné mluvit v době, kdy Geocaching vznikl a na začátku jeho rozvoje, ale nikoliv v dnešní době, kdy je tato hra rozšířena po celém světě a kešky se zakládají tak rychle a v takovém množství, že je těžké najít nějaké místo, u kterého keška není.

52

Závěr

5 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá vlivem hry Geocaching na návštěvnost turistických objektů. Geocaching je hra rozšířená po celém světě. Smyslem této hry je hledání zaměřených skrýší (kešek), které ukryl některý z hráčů pomocí GPS zařízení. V části přehled literatury a pramenů (kapitola 2) jsou uvedeny základní informace o hře Geocaching. Po jejím přečtení by měl být člověk, který tuto hru nezná, schopný Geocaching hrát. K tomu mu pomůže i podkapitola, která se věnuje navigacím vhodným pro Geocaching. Dále jsou zde popsány dva globální družicové polohové systémy (GPS a Galileo) a také souřadné systémy (WGS-84, S-42 a S-JTSK). Poslední část se zabývá cestovním ruchem a jeho souvislostí s Geocachingem. Část výsledky (kapitola 3) je rozdělena do třech částí (podkapitol). První část (podkapitola 3.1) se zabývá dotazníkovým šetřením. Zde bylo hlavním úkolem zjistit závislost mezi Geocachingem a cestovním ruchem. Z dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti raději loví kešky v přírodě. Pokud ale hledají kešku u nějakého turistického objektu, tak často navštíví i tento objekt, popřípadě i atraktivity v blízkosti cache, pokud jsou zajímavé a respondent má čas. Více jak polovina respondentů je také ochotná zaplatit vstupné do objektu, aby mohla cache odlovit. Druhá část (podkapitola 3.2) se věnuje srovnání počtu nálezů kešky a návštěvnosti atraktivity, u které je cache ukrytá. Pro výzkum bylo použito 24 atraktivit v Jihomoravském kraji. Polovina srovnání dosahovala vysokých až významných hodnot, což znamená, že mezi daty je lineární závislost významná. Většinou to byly právě hrady a zámky, které jsou známější pro větší oblast, než atraktivity, které mají spíše místní význam. V třetí části (podkapitola 3.3) je popsáno založení kešky u Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity. Po dvou měsících byl proveden výzkum, zda založená keška ovlivnila návštěvnost arboreta. Z výzkumu vyplývá, že za měsíc březen došlo v roce 2013 ke zvýšení návštěvnosti botanické zahrady a arboreta, ale v měsíci dubna návštěvnost oproti předcházejícím rokům poklesla. Důvodem větší návštěvnosti v březnu může být skutečnost, že keška byla u botanické zahrady a arboreta nově. Tím pádem o ni mohl být větší zájem než o kešky, které jsou ukryty mnohem delší dobu. Ke zvýšení návštěvnosti ale mohlo dojít také díky jiným vlivům, například kvůli většímu povědomí o výstavě orchidejí. Přesnější výsledky by mohly poskytnout až delší pozorování. Zakladatelé Geocachingu nejspíš ani netušili, co způsobí, když ukryjí krabici a její umístění zveřejní na Internetu. Geocaching se začal rozvíjet neuvěřitelnou rychlostí. Myšlenkou Geocachingu je mimo jiné vytvořit svět, o kterém ví, jen zasvěcení, tedy ti, co Geocaching znají, a před ostatními by měl zůstat utajený. To je v dnešní době ale nemožné, protože Geocaching je všude kolem nás a stačí se jen pořádně dívat a uvidí ho i ti, co ho dosud neznali.

Literatura

53

6 Literatura Botanicka zahrada a arboretum [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z Internetu: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=0fb910a878df-4291-a679-06f46d867ce7. Botanická zahrada a arboretum v Brně [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z Internetu: http://arboretum.mendelu.cz/cz/?lang=cz. CAMERON, L. The geocaching handbook. United States of America: FalconGuides, 2004. 128 s. ISBN 07-627-3044-7. CORNELIUS, S. - CARVER, S. - HEYWOOD, A. An Introduction to Geographical Information Systems. 4th edition. USA: Prentice Hall, 2012. 480 s. ISBN 0-273-72259-X. Czech Personal Geocoin [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z Internetu: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Czech_Personal_Geocoin. Czech Wood Geocoin [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z Internetu: http://www.volny.cz/jpa/geocoin.html. ČAGeo [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: http://www.cageo.cz/. DGPS [online]. 2010 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z Internetu: http://www.nowgps.com.au/2010/09/02/does-differential-gps-dgpstechiques-similar-with-real-time-kinematic-rtk-surveying-technique/. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-7168-901-7. Druhy kešek [online]. 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: http://pck.desitka.cz/21-druhy-kesek.html. GALILEO [online]. 2013 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z Internetu: http://www.czechspaceportal.cz/3-sekce/gnss-systemy/galileo/. Geocaching Premium [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z Internetu: http://www.geocaching.com/premium/. Geocaching Travel Bugs [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z Internetu: http://www.geocachingtravelbugs.com/%29. Geocaching.cz [online]. 2007 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: http://www.geocaching.cz/news.php. Geocoiny [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z Internetu: http://www.geokes.cz/Geocoiny/. GeoKrety [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: www.geokrety.org/. Globální polohový systém [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z Internetu:

54

Literatura

http://gislib.upol.cz/educagi/index.php?option=com_content&view=articl e&id=99:gps&catid=58:prodr-info&Itemid=90. GPS analyse [online]. 2008 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z Internetu: http://gis.templ.net/gps/Prague-20081704/gpsanalyse_html_289b5f8e.jpg. HINDLS, R. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3. International Date Line [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z Internetu: http://www.worldatlas.com/aatlas/infopage/dateline.htm. MAGUIRE, D. - GOODCHILD, M. - LONGLEY, P. Geographic Information Systems and Science. USA: Wiley, 2010. 560 s. ISBN 0-470-72144-8. MCNAMARA, J. Geocaching For Dummies. United States of America: Wiley Publishing, Inc., 2004. 240 s. ISBN 978-0-7645-7571-6. MCNAMARA, J. GPS For Dummies. United States of America: Wiley Publishing, Inc., 2004. 412 s. ISBN 0-7645-6933-3. Najít & založit keš [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z Internetu: http://www.geocaching.com/seek/. Neodymové magnety [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z Internetu: http://eshop.magnetyeu.cz/magnety-neodym-ndfeb. Oficiální stránka Geocaching [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z Internetu: http://www.geocaching.com/. OpenCaching [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: http://www.opencaching.com/cs/. PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. Precise and Standard Positioning Service [online]. 2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z Internetu: http://www.globmaritime.com/martech/marinenavigation/electronic-navigation/3649-gps-precise-and-standardpositioning-service Systém hodnocení keší [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: http://www.geocaching.com/hide/rate.aspx?. Systém S-JTSK [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z Internetu: http://transformace.webst.fd.cvut.cz/Iframe/SJTSK_iframe.htm. TerraCaching [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na Internetu: http://www.terracaching.com/. Tvorba map pro orientační běh [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z Internetu: http://tvorbamap.shocart.cz/kartografie/systemy.htm.

Literatura

55

Vyhledávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z Internetu: http://www.geocaching.com/map/default.aspx. WALKER, I. Výzkumné metody a statistika. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 224 s. ISBN 978-80-247-3920-5. WGS-84 [online]. 2007 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z Internetu: http://www.path.cz/forum/viewtopic.php?f=4&t=19. Zeměpisná délka a šířka [online]. 2010 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z Internetu: http://www.zemepis.eu/zemepisna-delka-a-sirka.p30.html.

56

Literatura

Přílohy

Výběr cache

57

A Výběr cache Na následujících obrázcích jsou znázorněny způsoby, jakými může geocacher najít kešku na internetových stránkách, kterou by rád odlovil.

Obr. 12

Vyhledání pomocí vyhledavače (Najít & založit cache, 2013)

58

Obr. 13

Výběr cache

Vyhledávání na mapě (Vyhledávání, 2013)

Dotazník

59

B Dotazník Vážený respondente, v rámci zpracování mé bakalářské práce na téma Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost si Vás dovoluji požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Vyplnění Vám zabere v průměru 5 minut. Údaje, které mi poskytnete, zůstanou anonymní. Za vyplnění dotazníku Vám předem děkuje Lucie Bílková, studentka 3. ročníku Mendelovy univerzity v Brně, Provozně ekonomická fakulta. 1. Víte, co znamená pojem Geocaching? Z následujících možností vyberte jednu.

o o

ano ne (pokud ne, přejděte na otázku č. 20)

2. Kde jste se s tím to pojmem setkali? Z následujících možností můžete vybrat několik nebo všechny, případně doplnit vlastní.

□ □ □ □ □ □

internet tisk televize, rozhlas od příbuzných od kamaráda/kamarádů jiné …………

3. Jste aktivním hráčem této hry? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o

ano ne (pokud ne, přejděte na otázku č. 20) nejsem, ale občas se této hry účastním s aktivním hráčem

4.Jak dlouho tuto hru hrajete? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o o

méně než 1 rok 1 až 3 roky 4 až 6 roků více než 6 roků

60

Dotazník

5. Kolik máte nalezených cache? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o o

méně než 100 100 až 300 301 až 500 více než 500

6.Jak často se této hře věnujete? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o o o

pouze výjimečně každý měsíc několikrát do měsíce (méně než 4 krát) každý týden téměř každý den

7. V jakém ročním období chodíte lovit cache? Z následujících možností můžete vybrat několik nebo všechny.

□ □ □ □

jaro léto podzim zima

8. Na cache chodívám Z následujících možností můžete vybrat několik nebo všechny.

□ □ □

pouze o víkendech a svátcích i v pracovních dnech o dovolené (o prázdninách)

9.Jaký druh cache upřednostňujete? Z následujících možností můžete vybrat několik nebo všechny, případně doplnit vlastní.

□ □ □ □ □ □ □

Traditional Cache Multi-Cache Mystery Cache Event Cache EarthCache neupřednostňuji žádný druh jiné …………

Dotazník

61

10. Co při hledání používáte? Z následujících možností můžete vybrat několik nebo všechny, případně doplnit vlastní.

□ □ □ □ □ □

navigaci kompas buzolu nápovědu mapu jiné …………

11. Jaký způsob dopravy nejčastěji využíváte? Seřaďte od nejčastějšího po nejméně častý způsob – přiřaďte pořadí následujícím položkám.

___ ___ ___ ___ ___ ___

osobní automobil hromadná městská doprava motocykl jízdní kolo pěšky jiné

12. Kde nejčastěji cache hledáte? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o

ve městě u zajímavých turistických objektů v přírodě

13. Hledáte cache i při cestě do zahraničí? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o o

vždy spíše ano spíše ne nikdy

14. Jakým způsobem plánujete Váš výlet? Z následujících možností vyberte jednu.

o

nejdříve si vyberu oblast, kterou chci navštívit a poté hledám, jaké cache se zde nacházejí

o

nejdříve hledám, kde a jaké cache se nacházejí a podle toho si zvolím, jakou oblast chci navštívit

62

Dotazník

15. Pokud hledáte cache spojenou s turistickým objektem, navštívíte i tento objekt? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o o

ano častěji ano ne častěji ne

16. Pokud hledáte cache, navštěvujete turistické objekty v jejím okolí? Z následujících možností vyberte jednu.

o o

ano, pokud mám čas a zdají se mi zajímavé ne

17. Preferujete turistický objekt, u kterého se nachází cache před turistickým objektem, u kterého se cache nenachází? Z následujících možností vyberte jednu.

o o

ano ne

18. Pokud hledáte cache spojenou s turistickým objektem, jste ochotni odlovit tuto cache, i když musíte pro její odlovení zaplatit vstupné do objektu? Z následujících možností vyberte jednu.

o ne o ano, uveďte částku v Kč ………… 19. Navštěvujete více turistických objektů, od té doby, co jste se začal/a věnovat hře Geocaching? Z následujících možností vyberte jednu.

o o

ano ne

20.Jaké je Vaše pohlaví? Z následujících možností vyberte jednu.

o muž o žena

Dotazník

63

21. Kolik je Vám let? Z následujících možností vyberte jednu.

o méně než 15 o 15 až 20 o 21 až 26 o 27 až 32 o 33 až 45 o 46 až 58 o více jak 58 22. Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Z následujících možností vyberte jednu.

o o o o o

základní škola střední škola bez maturity střední škola s maturitou vyšší odborné vzdělání vysoká škola

23. Jaké je Vaše převažující povolání? Z následujících možností vyberte jednu, případně doplňte vlastní.

o student o zaměstnanec o OSVČ o mateřská dovolená o důchodce o nezaměstnaný o jiné ………… Za Vaši ochotu a čas Vám děkuji.

64

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

C Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache Tab. 4

Logy cache a návštěvnost Státního hradu Bítov

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. cache 0 0 3 6 8 objekt 0 0 0 2152 3075 měsíc 1. 2. 3. 4. 5. cache 0 0 2 12 3 objekt 0 0 42 1722 3660 Tab. 5

Logy cache a návštěvnost zříceniny hradu Nový Hrádek u Lukova

měsíc 1. 2. 3. cache 0 0 1 objekt 0 0 0

4. 11 893

měsíc 1. 2. 3. cache 0 0 1 objekt 0 0 0

4. 5. 20 9 276 1443

Tab. 6

rok 2011 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 3 8 7 2 5 0 0 5519 19441 16690 4015 1108 0 580 rok 2012 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 4 7 6 4 5 1 0 4744 19447 19196 4639 861 50 574

5. 9 702

rok 2011 6. 7. 10 24 860 1669 rok 2012 6. 7. 19 41 738 1668

8. 20 1712

9. 10. 11. 12. 12 12 3 1 877 338 0 0

8. 27 2035

9.

10. 11. 12. 9 6 1 2 759 498 0 0

Logy cache a návštěvnost hradu Pernštejn

rok 2011 měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. cache 2 7 19 29 12 24 63 47 20 15 7 1 objekt 0 0 0 5934 6830 9226 26752 18001 8546 3257 25 892 rok 2012 měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. cache 4 1 20 21 24 13 37 34 15 6 0 2 objekt 0 0 236 5794 7855 9069 22690 17533 9265 752 0 722

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

Tab. 7

Logy cache a návštěvnost Státního hradu Veveří

měsíc 1. 2. cache 25 22 objekt 0 0

3. 4. 34 47 0 7194

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 15 26 47 57 objekt 0 0 1637 5443 Tab. 8

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 8 3 21 50 objekt 0 0 384 2066

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 25 26 52 48 37 25 2097 3036 7310 7639 2184 1231 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 36 22 57 84 28 32 2655 3003 7434 7830 2428 817

11. 12. 12 3 400 0 11. 12. 5 6 365 0

Logy cache a návštěvnost Muzea letecké a pozemní techniky ve Vyškově

měsíc 1. 2. 3. cache 9 6 0 objekt 0 0 0

4.

měsíc 1. 2. 3. cache 14 14 25 objekt 0 0 0

4. 32 416

Tab. 10

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 49 56 54 50 54 54 29 32 7542 7956 18351 17104 10070 4698 0 0 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 60 43 59 68 67 19 11 5 11451 7537 13936 16725 6870 2806 0 0

Logy cache a návštěvnost jeskyně Balcarka

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 7 6 15 52 objekt 0 0 595 1438

Tab. 9

65

0 343

rok 2011 6. 7. 8. 4 22 31 40 728 748 1668 1441 rok 2012 5. 6. 7. 8. 42 23 35 50 576 444 1546 1438 5.

9. 10. 11. 12. 18 22 29 19 612 313 0 0 9. 10. 11. 12. 52 20 23 21 627 0 0 0

Logy cache a návštěvnost pavilonu Anthropos

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 43 55 92 83 objekt 1714 2742 3753 2436 měsíc 1. 2. 3. 4. cache 42 30 108 58 objekt 2030 2964 3612 3240

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 80 16 4 19 71 3209 3379 3432 2612 1841 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 61 4 61 56 44 3343 3354 2664 2528 2286

10. 11. 12. 56 62 18 3844 3830 2293 10. 11. 12. 40 53 27 4321 4615 2319

66

Tab. 11

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

Logy cache a návštěvnost památníku bratří Mrštíků (Diváky)

měsíc cache objekt

1.

měsíc cache objekt

1.

Tab. 12

3. 8 0

2.

5 0

4. 2 0

3. 1 0

2 0 4.

5 0

0 0

1.

měsíc cache objekt

1.

2. 3 4

3. 3 0

2.

2 8

4.

1 28 3.

1 0

4 9 4.

0 7

4 57

2 67

9. 10. 11. 12. 0 1 3 0 23 0 0 0

8.

9. 10. 11. 12. 1 0 0 2 5 78 35 0 0 0

rok 2011 5. 6. 0 1 59 75 rok 2012 5. 6. 1 0 46 7

7. 3 150 7. 2 58

8. 4 85

9.

10. 11. 12. 1 0 0 1 85 99 0 0

8. 9. 10. 11. 12. 8 1 2 1 1 87 45 5 4 5

Logy cache a návštěvnost synagogy v Boskovicích

měsíc cache objekt

1. 13 0

2. 11 0

3. 4. 24 40 0 490

měsíc cache objekt

1. 16 0

2. 14 0

3. 34 0

Tab. 14

8.

Logy cache a návštěvnost Přeskačského podzemí

měsíc cache objekt

Tab. 13

2.

2 0

rok 2011 5. 6. 7. 0 3 6 57 181 91 rok 2012 5. 6. 7. 7 0 5 146 120 114

4. 30 0

rok 2011 5. 6. 7. 19 0 21 974 1084 1671 rok 2012 5. 6. 7. 35 34 37 0 0 1596

8. 9. 10. 11. 12. 77 44 26 15 15 813 828 516 0 0 8. 1 747

9. 5 0

10. 11. 12. 3 6 26 0 0 0

Logy cache a návštěvnost huti v Adamově

měsíc cache objekt

1.

měsíc cache objekt

1.

2.

2 0

3 0

9 0 2. 1 0

3. 18 0

4. 20 265

3.

4.

7 0

7 242

rok 2011 5. 6. 9 2 499 238 rok 2012 5. 6. 13 3 638 251

7. 8. 9. 10. 11. 12. 24 3 8 4 4 4 410 598 263 117 0 0 7.

8.

9. 10. 11. 12. 3 6 13 7 7 5 381 586 288 205 0 0

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

Tab. 15

Logy cache a návštěvnost kovárny v Těšanech

měsíc cache objekt

1. 0 0

2.

měsíc cache objekt

1.

2.

Tab. 16

2 0

1.

měsíc cache objekt

1.

3. 0 0

3 0

3. 12 0

4 0

1 0

2.

3.

1 0 2. 0 0

4. 0 429 4. 3 245

3 0 3.

4. 13 447 4.

5 0

5 367

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 9 3 14 16 11 8 1 2 478 667 2541 1340 710 485 0 0 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 6 15 17 21 7 10 1 5 625 821 2826 1447 1020 380 0 0

Logy cache a návštěvnost vodního mlýnu v obci Slup

měsíc cache objekt

1. 0 0

2.

měsíc cache objekt

1. 0 0

2.

Tab. 18

0 0

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 0 0 3 2 1 3 1 2 186 469 293 319 1357 178 0 0 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 5 4 6 7 3 2 5 1 334 393 310 249 601 380 0 0

Logy cache a návštěvnost větrného mlýnu v Kuželově

měsíc cache objekt

Tab. 17

67

0 0

3 0

3. 0 0

1 262

3.

4.

7 0

4.

4 229

rok 2011 5. 6. 11 7 279 512 rok 2012 5. 6. 10 4 157 238

7. 8. 9. 10. 11. 12. 27 31 22 11 11 6 919 700 1872 2423 5560 0 7.

8. 9. 10. 11. 12. 7 0 0 3 3 2 441 398 1576 195 0 0

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Bučovice

měsíc cache objekt

1.

měsíc cache objekt

1.

5 0

4 0

2. 29 0

3. 36 0

4. 44 997

2. 15 0

3. 4. 26 7 48 1107

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 29 14 30 39 79 36 24 21 2492 1003 1976 1282 1048 670 0 0 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 12 45 51 55 50 3 0 0 2714 1166 1925 1985 975 627 33 0

68

Tab. 19

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Kunštát

měsíc cache objekt

1.

měsíc cache objekt

1.

Tab. 20

6 0

2. 18 0

3. 22 0

4. 18 267

2.

3. 14 0

4. 20 47

4 0

4 0

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Lednice

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 12 19 32 134 objekt 0 1072 1822 20292 měsíc 1. 2. 3. 4. cache 9 7 44 97 objekt 0 740 2520 19189 Tab. 21

Tab. 22

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 68 87 257 242 146 89 44 30799 37103 75083 72825 39653 21589 3193 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 143 105 249 121 27 59 24 38763 38915 71781 75346 38872 21779 1970

12. 11 1293 12. 18 1761

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Lysice

měsíc 1. cache 2 objekt 280 měsíc cache objekt

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 14 17 35 38 25 10 6 7 944 755 2047 1816 1272 234 0 255 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 25 13 19 34 39 9 4 4 820 1173 1506 1670 1255 34 0 145

2. 9 0

1. 2. 0 4 5 243

rok 2011 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 8 6 11 13 14 18 12 8 11 4 212 1989 2275 4369 6617 5829 2878 1073 39 687 rok 2012 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 5 13 16 11 9 37 7 7 5 3 105 2524 3402 3082 5482 5422 2835 918 48 479

Logy cache a návštěvnost zámku v Mikulově

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 6 22 20 90 objekt 0 0 83 2037 měsíc 1. 2. 3. 4. cache 6 5 34 56 objekt 33 34 265 2615

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 60 51 166 164 134 3339 5587 15067 12013 5800 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 65 65 190 199 118 5391 5362 13500 11924 5269

10. 11. 12. 61 28 17 3554 117 19 10. 11. 12. 69 31 18 2751 0 0

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

Tab. 23

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Milotice

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 0 27 25 36 objekt 0 0 0 2266 měsíc 1. 2. 3. 4. cache 3 2 7 25 objekt 0 0 463 1684 Tab. 24

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 6 11 29 31 objekt 82 269 7522 1549

10. 11. 12. 10 1 3 1780 0 24 10. 11. 12. 10 5 3 1043 48 0

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 16 15 30 34 19 12 10 7 1234 1948 3917 3630 1960 498 0 0 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 22 25 24 36 16 15 8 3 2645 2725 3508 3668 1702 478 35 0

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Uherčice

měsíc cache objekt

1. 2. 3. 4. 1 3 4 28 0 0 0 80

měsíc cache objekt

1. 2. 3. 4. 0 0 3 2 0 0 14 0

Tab. 26

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 22 15 53 32 20 3952 4493 6649 5351 2629 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 30 21 37 31 14 4790 4880 5570 5692 2862

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Rájec nad Svitavou

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 10 16 24 28 objekt 0 1970 2230 599

Tab. 25

69

rok 2011 6. 7. 6 2 19 134 58 985 rok 2012 5. 6. 7. 5 8 8 60 15 1020 5.

8. 9. 10. 11. 12. 13 13 2 1 0 767 5 0 0 12 8. 9. 10. 11. 12. 10 8 1 0 0 946 91 7 37 11

Logy cache a návštěvnost Státního zámku Vranov nad Dyjí

měsíc 1. 2. cache 4 2 objekt 572 47

3. 4. 10 33 87 2341

měsíc 1. 2. cache 3 3 objekt 203 0

3. 4. 14 31 58 2047

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 15 24 81 101 36 3372 6138 19065 16057 4951 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 34 41 105 100 38 5262 7583 23120 21929 6652

10. 11. 12. 28 11 3 2221 24 558 10. 11. 12. 2 0 0 1998 73 0

70

Tab. 27

Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache

Logy cache a návštěvnost Zoologické zahrady Brno

měsíc 1. 2. 3. 4. cache 3 7 15 23 objekt 2602 3469 13849 35190 měsíc 1. 2. 3. 4. cache 2 2 36 40 objekt 1682 1986 17737 27518

rok 2011 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 35 39 54 32 45 22 2 13 25155 28662 40051 40693 22677 11311 3632 5518 rok 2012 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 60 39 56 61 51 16 7 0 39859 29998 38528 44212 21259 10807 4419 6887

Vytvořená cache

71

D Vytvořená cache Na následujících obrázcích jsou fotografie, kde můžeme vidět přípravu kešky a již vytvořenou kešku. Dále zde lze vidět vytvořený listing pro cache Botanicka zahrada a arboretum.

Obr. 14

Příprava cache

Obr. 15

Vytvořená cache

72

Obr. 16 2013)

Vytvořená cache

Linsting Botanicka zahrada a arboretum – 1. část (Botanicka zahrada a arboretum,

Vytvořená cache

Obr. 17 2013)

Listing Botanicka zahrada a arboretum – 2. část (Botanicka zahrada a arboretum,

73