Vliv hluku na člověka Tomáš Řiháček
Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU Brno
[email protected]
Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně, jako se vypořádalo s morem a cholerou. Robert Koch (1843-1910)
akustický smog všudypřítomnost hluku 15-20% populace vystaveno denním hladinám > 65 dB(A) (černé zóny) 40% vystaveno denním hladinám 55-65 dB(A) (šedé zóny) v anketách hluk na předním místě mezi environmentálními problémy nárůst o 1 dB ročně dopravní hluk
Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně, jako se vypořádalo s morem a cholerou. Robert Koch (1843-1910)
vizuální kultura sluch nelze vyřadit (nemáme „ušní víčka“) sluchové informace biologicky důležitější zvuk má aktivační účinek zrak umožňuje odstup, sluch ponoření, „dotek na dálku“
Civilizace vers. příroda
(zdroj MF DNES)
CIVILIZACE
dB
PŘÍRODA
šum počítače
10
let mouchy
tikot náramkových hodinek
20
šustění listí
šepot
30
větřík
hlukové pozadí v obytné čtvrti (noc)
30-35
tichá zahrada
hlukové pozadí v obytné čtvrti (den)
40-45
štěbetání ptáků
běžný rozhovor
60
žabí kvákání
hluk v kanceláři, běžná restaurace
70
silný déšť
hlasitá hudba, živá ulice
80
mořské vlnobití
metro
90
bouřka
sekačka trávy, walkman
90-100
vichřice
rockový koncert, diskotéka, cirkulárka, motor auta ve vyšších obrátkách
100-110
uragán
pneumatické kladivo vzdálené asi 1 m letadlo vzdálené 30 m
120 120-130
vodopád výbuch sopky
Mýty o hluku
Co neslyším, to mi neublíží Pokud si na hluk můžu zvyknout, nemůže na něm být nic špatného
Jedině hlasitý zvuk může být hlukem
Hluk znamená pokrok
Hluk je jen subjektivní pocit
Definice hluku Hluk je každý nežádoucí zvuk, který vyvolává – nepříjemný nebo – rušivý vjem, nebo který má – škodlivý účinek
? relativita hluku
Působení zvuku na člověka
zvuk jako informace – reakce závisí na významu (interpretaci)
zvuk jako fyzikální podnět – reakce je automatická
Hluk relativní a absolutní
relativní – reakce záleží na postoji jedince k hluku (resp. jeho zdroji)
absolutní – nad cca 65 dB(A) – mimovolní fyziologická reakce (zvýšení TK, tepové frekvence, vasokonstrikce, dechové změny, zvýšené svalové napětí, zhoršené trávení)
Lehmannovo dělení PÁSMO
dB
NÁZEV
POPIS
0
bezzvukovost
Pro člověka škodlivá.
I.
do 30
pásmo ticha
Normální přírodní prostředí: šumění deště, větru, pohyby lidí, zvířat atd. Tyto zvuky obvykle nevnímáme.
II.
30-65
pásmo relativního hluku
Za určitých okolností se může škodlivým: rozhodující je vztah člověka k hluku, zvláště při dlouhodobém působení. Funkční tělesné reakce jsou dány intenzitou emocí.
III.
65-90 (95)
pásmo absolutního hluku
Hluk je již škodlivý bez ohledu na duševní postoj. Funkční tělesné změny jsou především dány fyzikálními vlastnostmi hluku (hladinou). Negativní citový postoj může funkční reakce dále umocnit. Je to hluk na velmi živých křižovatkách, v továrních halách, při těžké nákladní dopravě.
IV.
90 (95)110 (130)
pásmo specifického vlivu hluku
Kromě duševních a funkčních tělesných reakcí je dříve či později poškozován sluchový orgán. Je to hluk ve velmi hlučných továrních provozech, hluk startujících letadel, velkých motorů a strojů, unikajících plynů a páry atd.
V.
nad 110 (130)
akutní nebezpečí
Hluk působí bolest a škody na vnitřním sluchu, které jsou pronikavé, rychle postupující a ireverzibilní.
Účinky hluku
(Guidelines for Community Noise, WHO, 1995)
poškození sluchu ztížení komunikace rušení spánku fyziologické reakce duševní zdraví pracovní (studijní) výkon sociální chování emocionální reakce
Poškození sluchu
akustické trauma – impulzní hluky nad 130 dB
chronická expozice – přípustné týdenní zatížení sluchu
presbyacusis, socioacusis, tinnitus pracovní prostředí: LAeq,8h = 85 dB (WHO 75 dB) volný čas: LAeq,24h = 70 dB (WHO) odhadem 120 miliónů lidí trpí poruchou sluchu
Ztížení komunikace
maskování řeči a jiných akustických signálů nejdůležitější pásmo 100 – 6.000 Hz (300 – 3.000 Hz) signál alespoň 15 dB nad hladinou pozadí (hladina běžné řeči 50-60 dB)
Rušení spánku
primární účinek
– ztížené usínání, probouzení, méně hluboký spánek (v důsledku aktivace)
sekundární následek
– pocit snížené kvality spánku, zvýšená únava, zhoršená nálada, snížená výkonnost
Leq ≤ 30 dB(A), Lmax ≤ 45 dB(A) zvýšení hlučnosti v noční době z 50 na 70 dB provázeno nárůstem nemocnosti o 10% příjemný tichý monotónní zvuk podporuje útlum CNS
Fyziologické reakce
vznikají jak přímo (primární), tak v důsledku negativního postoje (sekundární) evidence o souvislosti mezi hlučností a výskytem některých onemocnění – hypertenze, ICHS, infarkt myokardu, katar horních cest dýchacích, infekční onemocnění (imunosupresivní působení hluku) – korelace se subj. posouzením zdr. stavu
Duševní zdraví
urychlení a zintenzivnění rozvoje latentních duševních poruch – zvýšená spotřeba psychofarmak (anxiolytika, hypnotika), četnější psychiatrické příznaky, vyšší návštěvnost PL – závěry nejsou jednoznačné
Pracovní (školní) výkon
u nenáročných úkolů a krátkodobě může zvýšit výkon – kompenzace motivací – postadaptační efekt („daň za adaptaci“)
u náročných a komplexních úkolů zhoršení (čtení, řešení problémů, memorizování) – rozptýlení pozornosti, úleková reakce, zúžení pozornosti
zkoumáno často na školním výkonu dětí – narušena pozornost, porozumění čtenému, zhoršení dlouhodobé paměti
Sociální chování
zvýšená hostilita negativnější hodnocení druhých snížená ochota spolupracovat a komunikovat nižší ochota pomoci
Emocionální reakce (2/4)
sociální a situační proměnné – postoj ke zdroji hluku – důvěra v pravomocné orgány (uznání problému, ochota ke spolupráci, jasná komunikace) – historie hlukové expozice (srovnání s dřívějším stavem) – očekávání (očekávání nárůstu samo zvýší rozmrzelost a naopak) – vnímaná možnost ovlivnit situaci, předvídat, význam a důležitost
Emocionální reakce (3/4)
osobní charakteristiky – věk, pohlaví, socioekonomický status – citlivost k hluku (10-20% velmi citlivých, stejně tolik velmi tolerantních) – aktuální psychický a tělesný stav
Emocionální reakce (4/4)
vlastnosti hluku – – – –
hladina intenzity (resp. hlasitost) frekvenční složení časový průběh (modulace, rytmus) prostorové umístění zdroje (vzdálenost, viditelnost)
ŘEŠENÍ Tradiční cesta
eliminace hluku – – –
zdroj (odhlučnění) šíření (izolace) příjemce (ochranné pomůcky)
maskování („akustický parfém“)
ŘEŠENÍ Nové trendy
příznivá zvuková prostředí – od „ještě přijatelných“ k pozitivně působícím – důraz na plánování
celostní a kvalitativní pohled – od měření hlučnosti k diferencovanému pohledu – kulturní a historická hodnota zvuků, pestré a vyvážené zvukové prostředí, informační bohatost
přijetí odpovědnosti za zvukové prostředí – rozvoj citlivosti vůči zvukům
Příznivé zvukové prostředí (International Commission on Biological Effects of Noise)
zdraví a rehabilitace bezpečí sociální interakce, stejně jako soukromí spánek, odpočinek, rekreace a psychické zotavení učení a kreativita výkonnost a produktivita vnímání a estetické hodnocení orientace a sebedůvěra