Vliv arabského jara na turismus v Egyptě

Vliv arabského jara na turismus v Egyptě

Bakalářská práce

Šimon Podskalský

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph. D. Datum odevzdání bakalářské práce: E – mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

The influence of the Arab Spring on tourism in Egypt

Šimon Podskalský The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph. D. Date of Submission: E – mail: [email protected] Prague 2015

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Vliv arabského jara na turismus v Egyptě“ zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

V Praze dne

.................................................... Podpis

Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucí práce Ing. Pavlu Attlovi, Ph. D. za cenné rady a připomínky, které mi pomohly v průběhu psaní této práce. Dále děkuji za podporu své rodině, která mě během mého studia psychicky podporovala a neztrácela se mnou trpělivost. Zároveň bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace k vypracování praktické části práce.

Abstrakt

PODSKALSKÝ, Šimon: Vliv Arabského jara na turismus v Egyptě. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 69. Cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj turismu v Egyptě po arabském jaru. Vzhledem k tématu je do práce začleněno Tunisko díky své důleţitosti v rámci arabského jara. Na základě získaných informací a dat je účelem zhodnocení dopadu arabského jara na cestovní ruch v Egyptě a pro lepší ilustraci i Tuniska. V závislosti na zjištěných poznatcích dojde k potvrzení nebo vyvrácení předpokladu, ţe arabské jaro mělo negativní vliv na cestovní ruch. Dalším cílem je zjistit zájem u českých turistů, kteří alespoň jednu ze zemí navštívili a co by k návštěvě přimělo české turisty, kteří nikdy v ani jedné ze zemí nebyli. Klíčová slova: Arabské jaro, bezpečnost, cestovní ruch, Egypt, Tunisko

Abstract The aim of the thesis is to analyze the development of tourism in Egypt after the the Arab Spring. In relation of the topic of the Bachelor´s dissertation is incorporated into the work the Tunisia due to its importance in the context of the Arab Spring. Based of collected informations and data is to assess the impact of the Arab Spring on tourism in Egypt and to better illustrate in Tunisia. Depending on the identified knowledge will be confirmed or refuted the assumption that the Arab Spring had a negative impact on tourism. Another aim is to determine the interest of Czech tourists who at least visited one of these countries and how to motivated the Czech tourists to visit who have never been in of these countries. Key words: Arab Spring, security, turism, Egypt, Tunisia

Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................................... 7 Seznam grafů ........................................................................................................................ 7 Seznam tabulek .................................................................................................................... 7 Seznam zkratek .................................................................................................................... 9 Úvod .................................................................................................................................. 10 1. Teoretická část .............................................................................................................. 12 1.1 Arabské jaro ...................................................................................................... 12 1.2 Cestovní ruch .................................................................................................... 14 1.2.1Vývoj cestovního ruchu..................................,.................................... 15 1.2.2 Geografie a druhy cestovního ruchu .................................................. 15 1.3 Bezpečnost a cestovní ruch .............................................................................. 19 2. Praktická část ................................................................................................................. 20 2.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Egyptě a Tunisku ....................... 20 2.2.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Egyptě ............................... 20 2.2.2 Předpoklady pro rozvoj turismu v Tunisku ............................................ 25 2.2 Příčiny a důsledky arabského jara v Egyptě .................................................... 31 2.3 Příčiny a důsledky arabského jara v Tunisku .................................................. 35 2.4 Provázanost arabského jara mezi Tuniskem a Egyptem .................................. 37 2.5 Vývoj turismu v Egyptě a Tunisu .................................................................... 38 2.6 Dotazníkové šetření ......................................................................................... 42 2.6.1 Dotazovaná skupina ................................................................................ 43 2.6.2 Výsledky výzkumu ..................................................................................45 2.6.3 Výsledky výzkumu – respondenti navštívili buď Egypt nebo Tunisko .. 48 2.6.4Výsledky výzkumu – respondenti nenavštívili ani Egypt ani Tunisko .... 54 3. Návrhová část ..................................................................................................................57 Závěr ................................................................................................................................... 60 Literatura ........................................................................................................................... 62 Příloha 1 ............................................................................................................................. 67

Seznam Ilustrací Obrázek 1 – Mapa Egypt

str. 22

Obrázek 2 - Archeologické oblasti v Egyptě

str. 24

Obrázek 3 – Mapa Tunisko

str. 27

Seznam grafů Graf. č. 1 Sloţení zkoumaného souboru z hlediska pohlaví respondentů

str. 43

Graf. č. 2: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska věku respondentů

str. 44

Graf. č.3 Sloţení zkoumaného souboru z hlediska vzdělání respondentů

str. 45

Graf. č.4: Preference dovolené z hlediska typu cestovního ruchu

str. 46

Graf č. 5: Faktory ovlivňující rozhodování

str. 47

Graf č. 6: Znalost a navštívenost Egypta nebo Tunisko

str. 48

Graf č. 7: Čím Egypt / Tunisko zaujal?

str. 49

Graf č. 8: Návštěvnost Egypta nebo Tuniska v letech od roku 2005 do současnosti

str. 49

Graf č. 9: Výhody z hlediska respondentů

str. 50

Graf č. 10: Zápory z hlediska respondentů

str. 51

Graf č. 11: Výsledky z hlediska zájmu o bezpečnost

str. 52

Graf č. 12: Znalost Arabského jara

str. 52

Graf č. 13: Přetíţenost a dopady cestovního ruchu na danou lokalitu

str. 53

Graf č. 14: Opakovaná návštěva v Egyptě nebo Tunisku

str. 54

Graf č. 15: Atraktivnost Egypta / Tunisko

str. 55

Graf č. 16: Ochota strávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku

str. 56

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Porovnání selektivních předpokladů pro rozvoj turismu ve vybraných zemích str. 26 Tabulka č. 2 : Porovnání lokalizačních předpokladů pro rozvoj turismu ve vybraných zemích

str. 29

Tabulka č. 3: Porovnání realizačních předpokladů pro rozvoj turismu ve vybraných zemích str. 30 Tabulka č. 4: Srovnání návštěvnosti ve vybraných zemích v letech 2010 -2014

str. 40

Tabulka č. 5: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska pohlaví respondentů

str. 43

Tabulka č. 6: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska věku respondentů

str. 44

7

Tabulka č. 7: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska vzdělání respondentů

str. 44

Tabulka č. 8: Preference dovolené z hlediska typu cestovního ruchu

str. 45

Tabulka č. 9: Faktory ovlivňující rozhodování

str. 46

Tabulka č. 10: Znalost a navštívenost Egypta nebo Tunisko

str. 47

Tabulka č. 11: Čím Egypt / Tunisko zaujal?

str. 48

Tabulka č. 12: Návštěvnost Egypta nebo Tuniska v letech od roku 2005 do současnosti str. 49 Tabulka č. 13: Výhody z hlediska respondentů

str. 50

Tabulka č. 14: Zápory z hlediska respondentů

str. 51

Tabulka č. 15: Výsledky z hlediska zájmu o bezpečnost

str. 51

Tabulka č. 16: Znalost Arabského jara

str. 52

Tabulka č. 17: Přetíţenost a dopady cestovního ruchu na danou lokalitu

str. 53

Tabulka č. 18: Opakovaná návštěva v Egyptě nebo Tunisku

str. 54

Tabulka č. 19: Atraktivnost Egypta / Tunisko

str. 55

Tabulka č. 20: Ochota strávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku

str. 56

8

Seznam zkratek WTO

Světová organizace cestovního ruchu World Trade Organization

HDP

Hrubý domácí produkt

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organnization

USD

Americký dolar United States Dollar

UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu United Nations World Tourism Organisation

SCAF

Nejvyšší rada ozbrojených sil Supreme Council of the Armed Forces

EU

Evropská unie European Union

CPR

Kongres pro republiku Congress for the Republic

NDP

Národní demokratická strana National Democratic Party

ETA

Egyptský úřad pro cestovní ruch Egyptian Tourism Authority

TDA

Úřad pro rozvoj cestovního ruchu Tourism Development Authority

ETF

Federace egyptského cestovního ruchu Egyptian Tourism Federation

ONTT

Tuniský národní úřad pro cestovní ruch Office National du Tourisme Tunisien

AFT

Organizaci zabývající se vyuţíváním přírodních zdrojů Agence Foncière Touristique

FTH

Federace tuniského pohostinství Fédération Tunisienne de l'Hotellerie

FTAV

Federace tuniských cestovních kanceláří a agentur Fédération Tunisienne des Agences de Voyages

9

Úvod Cestovní ruch je dnes součástí ţivota skoro kaţdého člověka . Vzhledem k tomu, ţe velice rád cestuji, poznávám nová místa a také mne zajímají mezinárodní vztahy i politika, jsem si vybral téma „Vliv arabského jara na turismus v Egyptě“. Kaţdý den se můţeme v médiích setkávat s různými problémy, které i přes atraktivitu země, cestovní ruch ovlivňují a tím mají i celkový vliv na ekonomiku země. I přes název práce se ve své práci chci zaměřit nejen na Egypt, jako turistickou destinaci, ale také na Tunisko, ve kterém vlny nepokojů zvané arabské jaro odstartovaly. Komparace Tuniska s Egyptem bude slouţit k celkovému obrazu o vlivu arabského jara na cestovní ruch. Také obě destinace, které leţí na severu Afriky, mají v oblasti cestovního ruchu mnoho společných rysů. Pro obě země je cestovní ruch klíčovým sektorem ekonomiky a jedním z nejdůleţitějších zdrojů příjmů do státní pokladny. Zároveň jsou odvětví týkající se turistiky významná i z hlediska vzniku nových pracovních míst. Hlavním cílem práce je analyzovat a komparovat, jak dalece ovlivnily události Arabského jara v letech 2010 a 2011 zájem turistů o jejich návštěvu, pomocí komparace turismu ve vybraných zemích se zaměřením na situaci po arabském jaru. Předpoklad, ţe dopad arabského jara na cestovní ruch je negativní, a to ve smyslu úbytku turistů, budu moci potvrdit nebo vyvrátit. Pokud se myšlenka potvrdí, odhalím, zda je pokles návštěvníků zřetelný spíše v Egyptě nebo Tunisku. Dalším cílem práce je, zjistit zájem přímo u českých turistů. Jestliţe bude mít arabské jaro záporný vliv na turismus, představím návrhy, jako moţná řešení tohoto problému. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, které spolu úzce souvisí. V rámci první teoretické části seznámím s arabským jarem, se samotným pojmem cestovní ruch z hlediska jeho vývoje, geografie, vlivů i předpokladů k jeho rozvoji. Závěrem teoretické části je zaměřen na bezpečnost a cestovní ruch. Druhá praktická část, se v první části bude věnovat předpokladům rozvoje turistického ruchu a pomocí analýzy a komparace ukáţe předpoklady rozvoje cestovního ruchu Egypta a Tuniska jednotlivě i vzájemně. Následovat bude kapitola zaměřena na Arabské jaro. Na jeho důsledky a vzájemnou provázanost Egypta s Tuniskem i vývoj v obou zemích.

10

Pro závěr praktické části jsem pouţil metodu dotazování prostřednictvím tištěného dotazníku, který se zaměřuje na chování turistů České republiky v návaznosti na toto téma. Třetí návrhová část je zaměřena na způsob zvýšení atraktivity pro turisty a zároveň na moţné způsoby zlepšovaní nabídky i úrovně cestovního ruchu. Důleţité pro vypracovávání této bakalářské práce byl sběr, kompletace a studium dostupných materiálů, kterými jsou literatura, data z internetových stránek, informací z odborných článků, časopisů a studií, které byly zpracovány v netištěné podobě nebo zveřejněny na internetu různými organizacemi zabývajícími se danou problematikou. Data, která získáme hodnocením, následně pouţijeme k analýze a komparaci. Vzhledem k velkému mnoţství informací byla vedle těchto metod pouţita metoda syntézy. Na základě srovnání Egypta a Tuniska můţe být učiněn závěr. V této práci je klíčovým prvkem potvrzení nebo vyvrácení předpokladu o negativním vlivu arabského jara na cestovní ruch. Dále byly pouţity metody deskripce, analýzy a komparace. Dále byla pouţita kvalitativní metoda výzkumu formou dotazníkového šetření.

11

1. Teoretická část 1.1 Arabské jaro Pojem Arabské jaro nebo také Arabská revoluce, představuje uskutečněné demonstrace, protesty a vlny nepokojů, které zasáhly prakticky celý arabský svět na přelomu let 2010 a 2011. Za předzvěst nepokojů můţeme pokládat protestní upálení několika mladých lidí z Tunisu, kteří takto chtěli upozornit na sloţitou situaci obyčejných lidí, ale tím, kdo Arabské jaro opravdu „odstartoval“ a stal se jeho symbolem byl tuniský šestadvacetiletý pouliční prodavač zeleniny Mohammed Bouazizi, který se v prosinci roku 2010 upálil. Poté se vlny nepokojů a vzpour rozšířily po celém arabském světě, kde otřásly autokratickými reţimy. O rok později byli vyhnáni tři z dlouholetých diktátorů, a to Zín ElAbidín Bin Alí z Tuniska, Muhammad Husní Mubárak z Egypta, a Muammar Kaddáfí z Libye. Sýrie, Jemen i Bahrajn byly rovněţ svědky rozsáhlých nepokojů, jeţ vyvolala politická situace v zemi. V Maroku, Alţírsku a Jordánsku byli političtí vůdcové taktéţ pod tlakem z důvodů přijímání nových reforem. Vysoká nezaměstnanost a pomalý růst HDP na obyvatele, jakoţto souhrnné měřítko ekonomické výkonnosti, byly jedny z mnoha faktorů, které protesty zapříčinily (FILIPE, CHOR, 2012, s. 167). I přesto, ţe se ekonomika v jednotlivých arabských zemích před Arabským jarem pohybovala nad celosvětovým průměrem, stoupala míra nezaměstnanosti, spojená s neschopností tvořit dostatek pracovních míst a stejně tak stoupala sociální nerovnost, chudoba i nedostatek potravin. Mnoho arabských zemí neřešilo přímo situaci chudých lidí, ale kladlo důraz na přechod k demokracii, boj proti korupci a spíše na krátkodobá opatření s okamţitým účinkem, jako jsou sníţení dovozních cel a daní z přidané hodnoty, zvýšení platů mezi pracovníky ve veřejném sektoru a zvýšení plateb celkového sociálního zabezpečení. Heslo provázející Arabské jaro „lid chce pád reţimu“ poprvé zaznělo v lednu roku 2011. Poprvé se heslo skandovalo v Tunisku po útěku tamního prezidenta Bin Alího ze země

12

do Saúdské Arábie. Z Tuniska se heslo přeneslo do Egypta, Bahrajnu, Jemenu, Libye a Sýrie. Poţadavky protestujících obyvatel v arabských zemích byly téměř stejné - změna autoritářského způsobu vládnutí, zlepšení ekonomické situace a ţivotních podmínek. V roce 2011 se v zemích subsaharské Afriky rozpoutalo mnoho protestů, ale jednalo se spíše o nespokojenost s konkrétními činy některých vládců a nespokojenost s klesající ţivotní úrovní. V subsaharské Africe bylo Arabské jaro vyuţito spíše jako prostředku k sesazení – vyhnání vládců po vzoru Egypta a Tuniska místní opozicí. Ve výsledku se jim to nepovedlo, protoţe v zemích subsaharské Afriky, která je rozdělena podle kmenových i náboţenských linií, je prakticky nemoţné, aby demonstrace mohly propuknout na tolika místech země najednou, jako tomu bylo v Egyptě a Tunisku. Podstatnou roli v úspěšných arabských protestech sehráli nezaměstnaní mladí lidé, studenti a střední třída. A právě těmito společenskými vrstvami subsaharská Afrika neoplývá (KOPŘIVA, 2011, s. 10).

13

1.2 Cestovní ruch Cestovní ruch je v dnešní době pojem všeobecně známý pojem. I přes to je cestovní ruch velice komplikovaný sociálně-ekonomický jev a je obtíţné jej přesně definovat. Pro někoho to můţe být příjemný víkend nebo výlet za kulturnímu památkami a pro někoho hezká dovolená u moře. Jeho sloţitost charakterizují i úvodní slova Výkladového slovníku cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002), dle nichţ „cestovní ruch vţdy zahrnuje cestování, ale ne kaţdé cestování je cestovním ruchem, cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne kaţdá rekreace je cestovním ruchem, cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu“. I kdyţ se různé definice mohou různě lišit, mají vţdy společné základní rysy, kterými jsou: dočasná změna místa svého trvalého bydliště a nevýdělečný charakter cesty. Nejpouţívanější a všeobecně známou se stala definice vytvořená Světovou organizací cestovního ruchu (WTO – World Trade Organization), která zní: „ Cestovní ruch znamená dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ jeden rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení s lidmi“. Aktivity spojené s cestovním ruchem se často pojí s aktivitami ţivota obyvatel, kteří svou činností umoţňují ostatním lidem účastnit se cestovního ruchu. Proto je také povaţován za nástroj porozumění mezi rezidenty a cestujícím osobami a za prostředek, kterým je moţné udrţovat dobré vztahy mezi národy. Pro cestujících osoby se uţívá několik specifických označení kterými jsou návštěvník, turista a výletník. Návštěvník je nejobecnějším označením účastníka cestovního ruchu. Jedná se o osobu cestující do jiného místa neţ je místo jejího obvyklého pobytu a to na dobu kratší neţ jeden rok. Turistou je označován návštěvník, který se na navštíveném místě zdrţí alespoň 24 hodin za účelem vyuţití volného času a zároveň v tomto místě přespí. Posledním označením je výletník, který se v navštíveném místě zdrţí pouze jeden den a nepřenocuje zde. Vzhledem k návaznosti aktivit místních obyvatel v dané lokalitě, je vlastně cestovní ruch komplex ekonomických činností různých oborů a odvětví, které zabezpečují uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a tvoří samostatnou oblast národního hospodářství. Cestovní ruch také přispívá velkou měrou k rozvoji zemí, k revitalizaci ekonomicky

14

slabých zemí. Je velkým zdrojem pracovních míst, na jehoţ základě dochází k rozvoji sluţeb, například ubytovacích či stravovacích, ale souvisí s rozvojem dalších odvětví jako jsou například doprava, stavebnictví nebo kultura. Pro přesnější popis tématu je potřeba vysvětlit pojem mezinárodní turismus. Jde o cestovní ruch, při kterém účastník překročí hranici národního státu. Také je moţné říct, ţe mezinárodní cestovní ruch spočívá v návštěvách účastníků mezi všemi státy světa (PALATKOVÁ, M., 2011. s. 11). A také pojem světový turismus, který představuje zároveň příjezdový i výjezdový turismus po celém světě.

1.2.1 Vývoj cestovního ruchu Samotný cestovní ruch je moţné rozdělit do čtyř etap. Prvopočátky datujeme v rozmezí 5. století př. n. l. aţ do 16. století n. l. Moderní cestovní ruch, který je povaţován za druhou vývojovou etapu a přiřazujeme ho k období 17. století n. l. aţ 19. století n. l. Další fází je novodobí cestovní ruch, za který povaţujeme dobu po první světové válce do roku 1948, a také období v letech 1949 aţ 1989 (BURIAN, RYGLOVÁ, VAJČNEROVÁ 2011, s. 24). Poslední etapou je právě současné období po roce 1990, které je ovlivněno zejména významným rozvojem dopravy a nástupem nových technologií. (tamtéţ, s. 27).

1.2.2 Geografie a druhy cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu představují souhrn všech faktorů, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. V této kapitole vymezíme selektivní, lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu. Pomocí těchto předpokladů budeme moci analyzovat Egypt společně s Tuniskem. Geografie turismu má své vědecké počátky ve 30. letech minulého století, a tudíţ je povaţována za jedno z nejmladších odvětví geografie. Mezi významné geografy, kteří definovali turismus z hlediska geografických aspektů, patří například Peter Mariot. Ten na základě geografických výzkumů definoval turismus jako společenskou aktivitu podmiňující přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných

15

interakcemi krajinných prvků, které jsou schopné vyvolat dočasnou změnu místa pobytu (HAMARNEH. 2012, s. 11). Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu tvoří objektivní a subjektivní vlivy. Mezi objektivní patří demografické a sociální, ekonomické, politické, urbanizační a ekologické. Patří sem tedy i dopad cestovního ruchu na ţivotní prostředí, který při dobré organizaci státními orgány a dalšími sektory ekonomiky nemusí mít nutně negativní dopad, ale někdy také dopad pozitivní. Na cestovní ruch a jeho rozvoj tedy působí vlivy, faktory, které přímo s cestovném ruchem nesouvisejí, ale značnou měrou ovlivňují poptávku po něm. Do subjektivních předpokladů zahrnujeme mnoho psychologických pohnutek, které jsou ovlivněny kulturní úrovní obyvatel. - Demografické a sociální vlivy: Mezi demografické a sociální vlivy můţeme zahrnout stárnutí obyvatelstva, zvyšování počtu pracujících ţen a tím pádem růst příjmů rodin, růst podílu jednočlenných domácností, růst vzdělanosti populace, růst trendu pozdějšího zakládání rodiny, zvyšování počtu bezdětných manţelství, moţnost větší migrace obyvatel a také mnoţství volného času. Celkový počet obyvatelstva v současnosti roste pomaleji a zvyšuje se tak podíl starších obyvatel s největšími sklony a předpoklady umoţňujícími účast na cestovním ruchu realizovat. S moţností větší migrace souvisí i moţnost přílivu pracovní síly do rozvinutějších zemí Evropy a Ameriky. V souvislosti s vyšší úrovní vzdělání souvisí také větší touha poznávat nová místa, kultury a získávat nové zkušenosti. - Ekonomické vlivy: Ekonomické vlivy cestovního ruchu mají dopad na hospodářskou situaci v zemi, na HDP, obchodní bilanci atd. Souvisí s poptávkou a nabídkou po destinacích a s tím spojeným přílivem investic, tvorbou pracovních příleţitostí ovlivňující pokles nezaměstnanosti a zároveň příliv cizí měny. - Politické vlivy: Politické vlivy jsou pro naši práci těmi nejdůleţitějšími. V současnosti se usnadňuje moţnost cestovat zaváděním bezvízového styku mezi státy, které se rozšiřuje na stále více zemí, a které je součástí zahraniční politiky státu. Naproti tomu vnitřní politická nestabilita země můţe výrazně ovlivnit cestovní ruch různými způsoby. Následky mohou působit přímo nebo nepřímo, být krátkodobé nebo dlouhodobé, mohou se objevit nejen

16

v bezprostředním místě násilí, ale i daleko za jeho hranicemi a většinou postihují jak turisty, tak celý cestovní ruch v destinaci. Je pravděpodobné, ţe se v první řadě zhorší vnímání destinace mezi turisty, kteří mohou z tohoto důvodu omezit svoji poptávku po ní (rušení rezervací, niţší počet nových rezervací apod.) a přesměrování toku turistů do jiných (bezpečnějších) lokalit, jak si buď potvrdíme nebo vyvrátíme ve vztahu k Egyptu i Tunisku a jeho navštěvovanosti českými turisty po nepokojích spojených s Arabským jarem. Pokles v turistických příjezdech můţe způsobit poškození místní ekonomiky a politická nestabilita můţe omezit další rozvoj cestovního ruchu z důvodů poklesu domácích a zahraničních investic do infrastruktury cestovního ruchu. Mezinárodní cestovní ruch je vysoce konkurenční prostředí a potencionální cestovatelé si mohou vybírat z celé řady jiných potenciálních destinací. Mezi subjektivní předpoklady také zahrnujeme mnoho psychologických pohnutek, které souvisí s kulturní úrovní obyvatel. Lokalizační předpoklady Klíčovým prvkem ve smyslu vyuţití nějaké konkrétní oblasti cestovním ruchem jsou lokalizační předpoklady. O dané lokalizaci rozhodují, zejména pak o jejím funkčním vyuţití, a to z hlediska přírodních moţností a společenských aktivit. Pod přírodní podmínky spadá klima, hydrologie, geologie, fauna a flóra. Co se týká společenských aktivit, platí zde fakt, ţe kde je větší hustota obyvatelstva, tam se nachází větší mnoţství atraktivních staveb či událostí (ČERBA, 2005, s. 30). Lokalizační faktory jsou významné také proto, ţe se podílí pozitivně nebo negativně na dalším rozvoji cestovního ruchu. Realizační předpoklady Realizační předpoklady cestovního ruchu představují podmínky pro efektivní vyuţití lokalizačních předpokladů. Dělí se na infrastrukturu a suprastrukturu. V dané destinaci utváří infrastrukturu veřejná doprava, parkovací plochy a odpočívadla. Hlavními částmi suprastruktury je sektor ubytovacích sluţeb a sektor stravovacích sluţeb, dále následují zařízení, která mají kladný vliv na rozvoj cestovního ruchu v destinaci (HAMARNEH, 2012, s. 14-18).

17

Důleţitou částí realizačních předpokladů je echnický rozvoj, který se uplatňuje hlavně urychlení dopravy a rozvoji moderních technologií relativně zkracují vzdálenosti. Jak uţ bylo zmíněno, současný cestovní ruch je ovlivněn rozvojem letecké dopravy a nových komunikačních technologií, které činí cestovní ruch stále rychlejší a levnější, usnadňuje přístup k informacím a moţnostem rezervací na dálku. Velký důraz je a bude stále více kladen na bezpečnost cestování. Druhy cestovního ruchu O druzích cestovního ruchu můţeme hovořit tehdy, pokud vezmeme jako základ posuzování cestovního ruchu účel, pro který účastníci pobývají přechodně na cizím místě. Mezi druhy následně zařazujeme: 1) Rekreační cestovní ruch 2) Sportovní cestovní ruch 3) Dobrodruţný cestovní ruch 4) Myslivecký a rybářský cestovní ruch 5) Náboţenský cestovní ruch 6) Lázeňský cestovní ruch 7) Zdravotní cestovní ruch 8) Obchodní cestovní ruch 9) Kongresový cestovní ruch

Druhy cestovního ruchu se v praxi většinou objevují ve vzájemné kombinaci, přičemţ jeden z nich bývá dominantní. Rekreační cestovní ruch se nejčastěji prolíná se sportovním, zdravotním a kulturním cestovním ruchem (HESKOVÁ, 2006, s. 21-22).

18

1.3 Bezpečnost a cestovní ruch Zkoumání vztahu bezpečnostních otázek a cestovního ruchu z vědeckého pohledu je relativně mladá disciplína. Do centra zájmu se toto téma v akademických diskusích dostalo aţ v polovině 80. let minulého století, kdy vrcholila aktivita mezinárodního terorismu a válka v Zálivu v roce 1991. Kromě publikování řady teoretických i empirických studií a knih se od poloviny 90. let také konalo několik vědeckých konferencí zabývajících se tímto tématem1. Během let byly vyprofilovány tři hlavní koncepty zabývající se vztahem mezi bezpečností a cestovním ruchem: - Koncepty související s povahou bezpečnostních krizí ve vztahu k cestovnímu ruchu, přičemţ zkoumanými proměnnými jsou typy bezpečnostních krizí, jejich četnost, závaţnost, motivy, cíle a lokace. - Koncepty reflektující dopady bezpečnostních krizí. Zkoumané proměnné mají poskytnout obrázek o jejich dopadech na destinaci samotnou, na chování turistů a průmyslu cestovního ruchu, na vlády hostitelských zemí a zdrojových trhů, o dopadech na chování médií. - Koncepty zabývající se reakcí všech zainteresovaných stran na krize v cestovním ruchu, které se zaměřují na zkoumání chování destinace, tvorbu image a vnímání destinace, krizový management a metody zotavení. V souvislosti s cestovním ruchem jsou zmiňovány především čtyři moţné bezpečnostní hrozby (PIZAM, MANSFELD ,2006, s 11), které mohou poškodit cestovní ruch. Jsou jimi kriminalita, terorismus, válka a občanský, případně politický nepokoj. Způsobem jakým ovlivňují výše zmíněné hrozby cestovní ruch, se dá shrnout do těchto bodů: 1) Ohroţují ţivot a majetek jednotlivce (turisty). Nestabilní bezpečnostní situace představuje sama o sobě ohroţení pro turisty, turista se však sám můţe stát cílem útoku. 2) Působí na vytvoření image nebezpečné destinace, coţ můţe vést k poškození turismu dané lokality, případně celkové prosperity oblasti.

1

První taková konference byla pořádáná Mid Sweden University v Östersundu v roce 1995 ve Švédsko, pod názvem Talk at the Top: International Conference on Tourism Security and Risk.

19

3) Obvykle způsobí poškození infrastruktury a zařízení cestovního ruchu. Někdy dochází i k poškození nebo zničení atraktivit cestovního ruchu (přírodních i kulturně-historických). Paradoxní je, ţe v posledních letech se místa zasaţená válkou, teroristickými útoky či jinými tragediemi stávají cílem nového druhu cestovního a to dark tourismu. Tento termín se začal pouţívat v roce 1996. Turista, vyhledávající takové turistické cíle, rád proţívá emocionální záţitky a nepříjemné události. I přes to potřebují turisté pro své cestování mír a pocit důvěry, coţ u mnoha destinací, nejen v arabském světě, zatím chybí.

20

2. Praktická část 2.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Egyptě a Tunisku Jak jiţ bylo řečeno, představují předpoklady cestovního ruchu souhrn všech faktorů, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. V této kapitole pomocí těchto předpokladů analyzujeme předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Egypt a Tunisku.

2.1.1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Egyptě Selektivní předpoklady

Egypt je společně s dalšími třinácti státy součástí Středního východu, překypuje přírodním i kulturně-historickým potenciálem a cestovní ruch pro něj tvoří podstatnou část příjmů. Z hlediska selektivních předpokladů je Egypt díky své rozloze 1 001 450 km2 jednou z největších zemí v regionu. Také je jednou z nejlidnatějších zemí v regionu s více neţ 86 miliony obyvatel. Na HDP se v Egyptě průmysl podílí 37,5 %, zemědělství 14,5 % a sluţby zaujímají 48 % podílu. Důleţitost turismu pro egyptskou ekonomiku je podtrţena existencí ministerstva turismu2. Téměř 90 % obyvatel vyznává sunniitský islám3, coţ je státní náboţenství. Menšina obyvatelstva vyznává římsko-katolické, koptské, anglicko protestantské a ortodoxní řecké náboţenství. V době vlády prezidenta Husní Mubáraka4 bylo státní zřízení Egypta povaţováno za demokratickou republiku. Ve skutečnosti tomu však bylo jinak, díky výjimečnému stavu, který byl v zemi vyhlášen, získal v roce 1982 prezident Mubarak neomezenou moc (HAMARNEH, 2012, 131-132). Podle stávající ústavy je Egypt prohlášen za demokratickou republiku, ve které se o moc výkonnou dělí prezident spolu s předsedou vlády. V současné době je hlavou státu zvolen v historicky druhé přímé volbě polní maršál Abdel-Fattah El-Sísí. Skutečnosti, které se odehrály v Egyptě na konci roku 2012 v návaznosti na Arabské jaro a také situace, která nastala v srpnu 2013, jasně ukazují, ţe politická situace se bude ještě dlouhou dobu transformovat.

2

http://www.touregypt.net/ Islám je náboţenství, které v 7. století n. l. zaloţil prorok Muhamed a vychází z posvátné knihy Korán. 4 Prezidentem Egypta v letech 1981–2011. 3

21

Právě stabilní politická situace je jedním z pozitivních předpokladů pro rozvoj turismu (MZV, 2012a). Z demografického

hlediska

je

důleţitým

ukazatelem

průměrný

roční

přírůstek

obyvatelstva, který činí zhruba 800 tisíc ročně. Výrazný nárůst populace je jedním z problému, se kterým se Egypt potýká. Pracovní trh nevytváří dostatek pracovních míst, a proto se zde prohlubuje chudoba a sociální rozdíly, které mimo jiné vedly k událostem Arabského jara. Také počet nevzdělaných obyvatel je velmi vysoký ve srovnání s evropskými zeměmi. Na venkově je dokonce větší část ţenské populace bez vzdělání (MZV, 2012b). Lokalizační předpoklady 1) Přírodní podmínky: Egypt láká díky své výhodné poloze v suchém subtropickém pásmu. Jak je vidět na obr. 1, je to středomořský přímořský stát, který se rozkládá mezi Středozemním a Rudým mořem. Na východě sousedí s Izraelem, na jihu se Súdánem, na západě s Libyí a ze severu je omýván mořem. Obrázek 1 – Mapa Egypt

Zdroj: http://topics.nytimes.com/ Poušť představuje větší část povrchu Egypta a má vliv na charakter místního klimatu. Pro pouštní klima jsou typické výkyvy teplot mezi dnem a nocí. V Egyptě jsou rozlišována pouze dvě roční období a to letní a zimní. Letní období trvá od května do října a teploty mohou dosahovat i 46ti stupňů ve stínu, je ideálním místem pro milovníky opravdového 22

horka.

Zimní

období,

které

představuje

hlavní

turistickou

sezonu,

trvá

od listopadu do dubna, kdy se teploty pohybují okolo 20ti stupňů a na jihu okolo 30ti stupňů. Z geologického pohledu je země rozčleněna na čtyři oblasti, jeţ zahrnují údolí a deltu Nilu, Sinajský poloostrov, Lybijskou a Arabskou poušť. Dalšími lákadly k návštěvě Egypta jsou fauna a flora Rudého moře. Nádherné písčité pláţe a podmořský svět lákají spousty obdivovatelů a vyznavačů potápění. Zhruba 7 km od města Dahab najdeme slavnou potápěčskou lokalitu zvanou Modrá díra. Průzračné moře a podmořský ţivot s výskytem barevných korálů se nachází ve městě Marsa Alam, které leţí na pobřeţí Rudého moře. V rámci hydrologie nesmíme opomenout řeku Nil, která protéká celým územím. Ročně vyuţijí plavbu po Nilu miliony turistů, aby navštívili staroegyptské památky (CESTOVNÍ AGENTURA TOURIA, 2013a, s. 1-7). 2) Kulturně-historické památky: Egypt má hned 7 památek na seznamu UNESCO5, z toho 6 kulturních a jednu přírodní památku. Významnou destinací je především hlavní město Káhira, kde se nachází mešita al-Azhar, Citadela, Káhirská věţ a Egyptské muzeum. Jarní mezinárodní kniţní veletrh v Káhiře a Káhirský filmový festival patří mezi nejvýznamnější kulturní akce (HAMARNEH, 2012, s. 133-134). Nejstarší z památek, které jsou součástí sedmi divů světa jsou pyramidy v Gize. Nachází se nedaleko od Káhiry a byly postaveny třemi králi z období 4. dynastie Staré říše. V současné době stojí v Egyptě přes 80 pyramid, které byly postaveny v průběhu jednoho tisíce let. Pyramidy a nejznámější chrámy, které se nachází v Egyptě jsou zobrazeny na obr. 2. Jednou z nejvýznačnějších archeologických lokalit na světě je Údolí Králů. Jedná se o rozlehlé pohřebiště egyptských faraónů, které leţí nedaleko Luxoru na západním břehu Nilu. Najdeme zde celkem 62 hrobek patřících králům, královnám a hodnostářům Nové říše. Na sever od Luxoru se vyskytují Karnacké chrámy. Jedná se o komplex chrámů, vedlejších náboţenských staveb, sluţebních čtvrtí, skladů a zahrad leţících ve třech okrscích. Nejvýznamnější okrsek byl zasvěcen panovníkovi Amon-Reovi (SCARE, 2000, s. 100). Za zmínku stojí také obelisky Thutmose I. a Hatšepsut v Karnaku, nebo Memnónovy kolosy, které znázorňují panovníka Amenhotepa III. a dosahují aţ do výšky 15,6 metrů. Jak jiţ bylo zmíněno, Nil nabízí moţnost plaveb po a nebo proti proudu moderně vybavenou lodí, která po cestě (4 – 5 dní) staví u jednotlivých památek. 5

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organnization)

23

Zmíněné památky jsou ročně lákají miliony turistů, a právě proto tvoří podstatnou část egyptské ekonomiky. Obrázek 2 - Archeologické oblasti v Egyptě.

Zdroj: Britské muzeum v Londýně http://www.ancientegypt.co.uk/geography/explore/arch.html Realizační podmínky V rámci realizačních podmínek pro rozvoj turismu je v Egyptě důleţitá letecká doprava, kterou nejčastěji vyuţívají zahraniční turisté. Z celkového počtu 84 letišť má 10 pravidelné letecké spojení. Mezi nejvýznamnější řadíme letiště v Káhiře, Sharm El Sheikhu, Luxoru, Hurghadě, Tabě, Asuánu, Marsa Alam a v Alexandrii. V zemi je velmi podstatná doprava námořní a říční (HAMARNEH, 2012, s. 135). V Egyptě jsou turistické destinace propojeny vcelku hustou sítí autobusového a vlakového spojení. Hromadná městská doprava funguje bez problému a je zajištěna státními autobusy. Ve městech je moţné vyuţít sluţeb soukromých mikrobusů či relativně levných taxíků. Podstatnou sloţku realizačních faktorů tvoří sluţby, zejména pak ubytovací a stravovací zařízení. Ceny egyptských hotelů jsou odvozeny od jejich úrovně

24

a kvality. Uvádí se, ţe přijatelné hotely jsou pro Evropany od tří aţ čtyř hvězdiček, kde se cena pohybuje okolo 15–50 USD za den. Za posledních deset let byl v Egyptě zaznamenán obrovský nárůst postavených hotelů, především v turisticky atraktivních destinacích. Například v Káhiře působí 12 hotelových řetězců a kaţdým rokem se počet vystavěných hotelů zvyšuje (VELVYSLANECTVÍ ČR V KÁHIŘE, 2013).

2.2.1 Předpoklady pro rozvoj turismu v Tunisku Selektivní předpoklady Region Afrika se dle UNWTO člení na Severní Afriku a Subsaharskou Afriku. Tunisko spadá

pod

subregion

Severní

Afriky,

který

má

výrazné

homogenní

rysy

v oblastech náboţenské a jazykové struktury obyvatelstva (HAMARNEH, 2012, s. 170). Ze

selektivních

předpokladů

turismu

si

zde

uvedeme

základní

demografické

a ekonomické ukazatele. Politický systém a vnitropolitická situace v zemi mají velký dopad na cestovní ruch, a tudíţ představíme i některé politické faktory Tuniska (CZECH TOURISM, 2012). Tuniská republika má celkovou rozlohu 162 155 km², z toho tvoří 25 000 km² poušť. V roce 2014 dosahoval počet obyvatel 10 886 500. Stejně jako v Egyptě i v Tunisku je průměrný roční přírůstek kaţdý rok v kladných hodnotách, můţeme i do budoucna předpokládat nárůst obyvatelstva. Náboţenská vyznání jsou zastoupena podobně jako v Egyptě, dokonce aţ 98 % obyvatel se řadí k sunnitskému islámu, zbylá dvě procenta patří křesťanství, ţidovství a dalším náboţenstvím. Tunisko je republikou prezidentského typu, kde byl hlavou státu dlouhých 23 let autoritářský prezident Zine El Abidine Ben Ali. Po jasmínové revoluci byl však prezident sesazen a v současnosti ţije v exilu. Novým prezidentem se stal Mocef Marzouki, kterého zvolilo Ústavodárné shromáţdění (BUSSINESINFO, 2012). Na HDP se obdobně jako u Egypta nejvíce podílejí sluţby, které vykazují 54,1 %. Zpracovatelský průmysl a ostatní průmyslová odvětví zaujímají 35 % na celkovém HDP. Nemůţeme opomenout zemědělský sektor, který představuje 10,9 %, a turismus, z něhoţ vzešly do státní kasy v roce 2012 příjmy ve výši 2,9 mld. TD (MZV, 2012c).

25

Tabulka č. 1: Porovnání selektivních předpokladů pro rozvoj turismu ve vybraných zemích

Selektivní předpoklady rozloha počet obyvatel

Egypt

Tunisko

Maroko

Česká republika

1 001 450 km2

162 155 km2

446 550 km²

78 866 km²

více než 86 mil

necelých 11 mil více než 33 mil

více než 10 mil

roční přírůstek obyvatel 800 tisíc 140 tisíc více než 330 tisíc cca 100 tisíc průmysl 37,50% 35% 30% 35,50% zemědělství 14,50% 10,90% 17% 59% služby 48% 54,10% 53% 5,50%

Zdroj: Vlastní zpracování Lokalizační předpoklady Lokalizační

předpoklady

cestovního

ruchu

jsou

pro

Tunisko

velmi

důleţité

z hlediska jeho dalšího rozvoje. Jak jiţ bylo řečeno, rozhodují o funkčním vyuţití určité oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních nebo společenských atraktivit. Do společenských atraktivit zahrnujeme nejen stálé objekty, kterými jsou například zámky, hrady nebo divadla, ale i jednorázové akce, jako jsou festivaly a koncerty. Přírodní a kulturně-historické památky, které spadají do světového dědictví seznamu UNESCO, jsou pro danou lokalitu taktéţ velmi význačné. 1) Přírodní podmínky: Tunisko je součástí subregionu zvaného Severní Afrika. Na jihovýchodě sousedí s Libyí a na západě s Alţírskem, jak je vidět na obr. 3.

26

Obrázek 3 - Mapa Tunisko

Zdroj: http://www.mixdecultura.ro/2012/11/tunis/ Protoţe Tunisko spadá pod subtropický pás, panují zde výrazné rozdíly týkající se klimatických podmínek na jihu a na severu země. V blízkosti Sahary, tedy v jiţní části, je podnebí suché s velkými výkyvy teplot. Naopak typicky středomořské počasí s mírnou zimou a teplým létem bez sráţek je na severu země. Průměrné teploty se na Sahaře pohybují v průběhu roku kolem 23 °C a v letních měsících dosahují aţ 50 °C. V severní části země podél pobřeţí pak teploty hraničí zhruba na 12 °C v zimě a v létě se teploty pohybují okolo 30 °C. Jiţní Tunisko se tedy skutečně diametrálně odlišuje od severního. Vyskytují se zde solná jezera, horské oázy a saharské oázy. Sahara představuje pro turisty nezapomenutelný záţitek obzvlášť při západu nebo východu slunce. Největší solné jezero Chott el Jerid, které je dlouhé 250 km, má díky silné vrstvě soli tak pevné dno, ţe přes něj dokonce vede silnice. Na severu země se nacházejí skalní štíty, hory, zátoky a především bohatá vegetace. Právě zde leţí i národní park Lac Ichkeul. Jedinou stálou a významnou řekou pramenící v Tunisku je Medţera, ostatní řeky jsou pouze sezónní. Turisty vyhledávanou oblastí vhodnou pro potápění je okolí Tabarky, kde se rozkládá pás krásného korálového pobřeţí vedoucí aţ k alţírským hranicím (CESTOVNÍ AGENTURA TOURIA, 2013b, s. 1–9). 2) Kulturně-historické památky: Hlavní město Tunis nabízí mnoho kulturně-historických památek a je zároveň jedním z nejstarších měst islámského světa. Velký význam má 27

Národní muzeum Bardo, které je zároveň druhé největší v Africe, kde můţeme zhlédnout ohromující římské mozaiky a sochy (MAGI, FABBRI, 2008, s. 13). Součástí hlavního města je čtvrť, která nese název Staré město, jeţ je součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve Starém městě je k vidění Velká mešita Jama Ez Zitouna, která bývá také nazývána jako Olivová mešita a palác Dar Ben Abdallah, v němţ je vybudováno vlastivědné muzeum. V Tunisu stojí dále za pozornost katolická katedrála Vincent de Paul z 19. století a úchvatný národní park Belvedere (tamtéţ, s. 10). Nedaleko Tunisu se nachází historické město Kartágo, jehoţ název je odvozen z fénického spojení „Qart Hadašt“, coţ v překladu znamená „Nové město“. Kartágo se rozrůstá okolo kopečku Byrsa, na němţ stojí od roku 1890 katedrála svatého Ludvíka. Vedle katedrály je moţné navštívit archeologické Národní muzeum. Proslulé římské koloseum, které patří mezi nejvýznamnější a nejzachovalejší tuniské památky, leţí v El Jemu, které je vzdáleno asi 70 kilometrů od letoviska Sousse. Po Římu a Neapoli je zmíněné koloseum největší a představuje ukázku římského stavitelství. V roce 1979 byly zříceniny této ohromující stavby zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Další památkou na římské období je zachovalé město Dougga, které je umístěno zhruba 90 kilometrů jihozápadně od hlavního města Tunisu. Byl zde vybudován chrám zasvěcený trojici bohů: Jupiterovi, Minervě a Juoně (CESTOVNÍ AGENTURA TOURIA, 2013b, s. 3–9). Zmíněné kulturně-historické památky a historická města shledávám za nejdůleţitější pro udrţení a rozvoj cestovního ruchu. Jako tomu bylo v případě Egypta, i do Tuniska se ročně podívají milióny turistů, a samotný turismus je tak nedílnou součástí tamní ekonomiky.

28

Tabulka č. 2: Porovnání lokalizačních předpokladů pro rozvoj turismu ve vybraných zemích Lokalizační předpoklady

podnebí přírodní podmínky

Egypt

Tunisko

suchý subtropický pás

subtropický pás

Maroko subtropický pás

Česká republika mírný pás

moře

Středozemní, Rudé

Středozemní

Středozemní, Atlantický oceán NE

poušť

ANO

ANO

ANO

NE

UNESCO

UNESCO

UNESCO

UNESCO

kulturně historické podmínky

Zdroj: Vlastní zpracování Realizační podmínky Infrastruktura a suprastruktura jsou základními prvky realizačních předpokladů turismu. V Tunisku, stejně jako v Egyptě, je nejpodstatnější letecká doprava, kterou turisté často vyuţívají. Letištní infrastruktura disponuje 8 mezinárodními letišti a jejich současná kapacita je kolem 19 miliónů pasaţérů. Letovisko najdeme například v hlavním městě Tunisu nebo na Djerbě a celkově lze říct, ţe letištní infrastruktura je v zemi na velmi slušné úrovni. Podstatnou sloţkou dopravy jsou také obchodní námořní přístavy, kterých je v zemi dohromady 7. Obchodní přístavy jsou klíčové pro zahraniční obchod Tuniska, protoţe se skrze ně přepravuje aţ 97% vyváţeného a dováţeného zboţí. Vlakové sítě mají v zemi slušné pokrytí a jsou tvořeny asi 2 256 kilometry. Mezi turisticky vyhledávanými regiony je zajištěna autobusová doprava. Často vyuţívaným a oblíbeným dopravním prostředkem je taxi, které je, stejně jako v Egyptě, poměrně levné (MZV, 2012c). V Tunisku sídlí mnoho známých hotelových řetězců, které působí ve významných letoviscích. Mezi tato letoviska patří Djerba, Hammamet, Sousse, Monastir, Mahdia, Nabeul a Tabarka. V roce 2011 byla zaznamenána hotelová kapacita v Tunisku přibliţně 200 tisíc lůţek. Letovisko Mahdia bylo turisty v tomto roce nejvíce vyhledávanou destinací (VELVYSLANECTVÍ ČR V TUNISU, 2012, s. 25).

29

Tabulka č. 3: Porovnání realizačních předpokladů pro rozvoj turismu ve vybraných zemích Realizační předpoklady letecká námořní doprava

autobusová železniční říční taxi služby ve městech

ubytování ubytovací zařízení cena za noc

Egypt

Tunisko

přes 80 letišť ANO ANO - plně rozvinuta

8 letišť ANO

ANO ANO

ANO NE

ANO

ANO vzrůstající počet ubytovacích kapacit 25 - 80 USD

ANO

vzrůstající počet ubytovacích zařízení 15 - 50 USD

Zdroj: Vlastní zpracování

30

Česká republika

Maroko 9

5

ANO

NE

ANO Ne příliš rozšířená ANO

ANO

ANO

ANO

vzrůstající počet

stávající počet

20 - 70 USD

10 - 60 USD

ANO ANO

2.2 Příčiny a důsledky arabského jara v Egyptě Počátkem Arabského jara v Egyptě byla nespokojenost obyvatel s absencí politické svobody a prohlubujícími se sociálními rozdíly. Protestům, stejně jako v Tunisku, předcházela tragická samoupálení. První se odehrálo 17. ledna 2011 v Káhiře, přímo před budovou Parlamentu, pekař Abdú Gafr, který se na protest proti špatné ţivotní úrovni a stále rostoucím ţivotním nákladům, polil benzínem a zapálil. Během tří dnů v týdnu od 17. do 23. ledna 2011 došlo celkem ke třem dalším tragickým samoupálení osob. Posledním byl 25ti letý nezaměstnaný muţ, který se zapálil na střeše svého domu v Alexandrii. 25. ledna 2011 desítky tisíc protestujících obsadily náměstí Tahrír, strategicky hlavní dopravní uzel, parlament a několik ministerských budov, a následujících 15 dní poţadovaly změnu reţimu, především sesazení prezidenta Husního Mubáraka. V ulicích Káhiry se protestující setkávali s násilím ze strany policie, která pouţívala k rozptýlení skupin slzný plyn, vodní děla a munici. V průběhu protestů bylo mnoho protestujících zraněno, někteří zemřeli a stovky z nich policie zatkla. 28. ledna zorganizovaly stovky tisíc protestujících pomocí internetu tzv. Pátek hněvu. Ten den ztratila policie v poledních hodinách úplnou kontrolu nad káhirskými ulicemi, několik policejních vozidel vyhořelo a sídlo Národní demokratické strany bylo zapáleno. Policie byla nucena stáhnout se z ulic, čímţ se Káhira a mnoho dalších měst ocitlo bez jakéhokoliv policejního dozoru. Pořádek se snaţila nastolit egyptská armáda, která se snaţila ochránit vybrané objekty, zejména Egyptské Muzeum a státní televize. Protestující měli jediný cíl, kterým byl pád reţimu a vytvoření nové organizační struktury v zemi. Prezident Mubárak, ale odmítl odstoupit a ve státní televizi prohlásil, ţe se rozhodl zůstat ve funkci aţ do konce září. Jeho nově jmenovaná vláda se pokoušela přirovnat protesty ke snaze odpůrců reţimu o zničení Egypta. Protestující se nevzdávali a neopustili náměstí, i přes pokračující útoky se zde scházelo stále více obyvatel. Večer 10. února prezident Husní Mubárak uskutečnil svůj další projev k národu, kterým zapříčinil návrat stovek tisíc Egypťanů zpět na náměstí, ve snaze vyvinout další tlak na prezidenta a jeho odstoupení. Velké skupiny protestujících se dokonce dostaly do prezidentského paláce a státního televizního velitelství. Kolem

31

sedmnácté hodiny odpoledne se objevil v televizi viceprezident a oznámil v půlminutové řeči, ţe prezident Mubárak se rozhodl vzdát svých pravomocí. Od té chvíle převzal moc v zemi orgán nejvyšší armády. Na náměstí Tahrír se rozpoutaly velkolepé slavnosti, které přetrvaly aţ do následujícího dne. Po 16-ti dnech nepřetrţitých protestů bylo náměstí uvedeno do původního stavu. Dne 18. února, který je pojmenován jako Pátek vzpomínky, se více neţ milion lidí vrátilo na náměstí a uskutečnila se tak největší modlitba v historii Egypta (RASHED, AZZAZI, 2011). Egyptská revoluce je povaţována za jednu z mála revolucí, které měly relativně krátký průběh a byly dotaţeny do pádu reţimu. Svrţením Mubárakova reţimu nastala v zemi nová etapa vývoje. Vzniklo mnoho nových partikulárních politických stran, avšak moc v zemi v podstatě převzala armáda. Dočasná správa státu byla svěřena SCAF6, která zahájila stíhání členů bývalého reţimu i samotného exprezidenta. Účelem dočasné správy státu byla příprava prvních svobodných parlamentních a prezidentských voleb. Revoluce tedy přinesla pád reţimu, ovšem problémy Egypta jsou i ekonomického a sociálního rázu. Hospodářské situace v zemi je velmi špatná. Zhruba polovina obyvatel ţije pod hranicí relativní chudoby. I přes reálný růst HDP se mezi širší vrstvy obyvatel bohatství nedostalo. Naopak vzrůstá nezaměstnanost, míra inflace, a také se zvyšuje procento chudých Egypťanů. Nedostatek kvalifikované pracovní síly má špatný dopad na trh práce. Hlavními faktory, které způsobují potíţe v ekonomice, jsou rozsáhlé hospodářské korupce a její dlouhodobé neodborné vedení (BURGOVÁ, 2011, s. 9–11). Cílem přechodného období v Egyptě bylo vybudování nového spravedlivého a demokratického systému. Bohuţel téhoţ roku, co prezident abdikoval a předal moc státu do rukou SCAF, vypukly další protesty. Vývoj v zemi se za deset měsíců od počátku revoluce daleko neposunul, přestoţe v březnovém referendu přijali občané ústavní změny a byla zakázána Národnědemokratická strana. Uţ v létě okupovali náměstí Tahrír liberálové, socialisté, Koptové, Muslimští bratři a saláfističtí radikálové. Liberálové si nepřáli, aby se náboţenství nebo armáda stala součástí politiky. V srpnu příznivci Mubaraka hrozili vypálením vězení, pokud bude exprezident odsouzen (PEROUTKA,

6

Nejvyšší rada ozbrojených sil (Supreme Council of the Armed Forces)

32

2011). V listopadu bylo zaznamenáno opět tisíce obyvatel v centru Káhiry, kteří se bouřili proti pomalým reformám a poţadovali odchod vojenské vlády a jejího maršála Tantávího. Při protestech zemřelo i několik desítek civilistů (ČT24, 2011). Demonstranti hlásali, ţe nově zvolená přechodná vláda společně s vojenskou radou jsou horší neţ Mubarakův reţim. Ke zklidnění situace nepomohlo ani odstoupení prozatímní vlády nebo posunutí prezidentských voleb o půl roku. Protestující se doţadovali okamţitého přechodu k civilní vládě. Týden před konáním prvních svobodných parlamentních voleb v Egyptě, dala popud k nepokojům islámská Strana svobody a spravedlnosti, která se snaţila armádu odstavit (PEROUTKA, 2011). Historicky první svobodné parlamentní volby se uskutečnily 28. listopadu 2011. V Egyptě bylo celkem 58 milionů oprávněných voličů, kteří vybírali zástupce do obou komor parlamentu. Ve volbách kandidovalo 40 politických stran a v první etapě zvítězila Strana svobody a spravedlnosti. Vojenské vedení předalo 7. prosince téhoţ roku prezidentské pravomoci novému předsedovi vlády Kamálovi Ganzúrímu. I ve druhém kole voleb, které proběhly 14. prosince, upevnila své vedení islamistická Strana svobody a spravedlnosti. Závěrečná fáze voleb se konala 3. ledna 2012, kde celkově zvítězila Strana svobody a spravedlnosti se 47 % hlasů, druhá v pořadí následovala islámská Strana světla s 24 %, Nová vafdistická strana dosáhla 9 % a koalice liberálních a levicových stran Egyptský blok získala 7 %. Volby rozhodly o obsazení dolní komory parlamentu, tedy Lidového shromáţdění (LUK, 2012a). O obsazení horní komory parlamentu, zvané Šura, se rozhodlo ve volbách, které začaly 29. ledna 2012. Volby opět ovládly islamistické strany. Strana svobody a spravedlnosti získala 105 křesel a 45 křesel získala Strana světla. Dohromady bylo rozděleno 180 křesel v horní komoře z celkových 270. Zbývající zákonodárce jmenoval předseda SCAF maršál Husajn Tantáví (BLAUSTEIN, 2012). V dubnu téhoţ roku zveřejnili egyptští úředníci seznam kandidátů, kteří usilovali o post nového prezidenta. Na seznamu bylo uvedeno 13 jmen z původních 23 kandidátů. První kolo voleb se uskutečnilo 23. – 24. května. Za silné kandidáty byli povaţováni předseda Strany svobody a spravedlnosti Mohammed Mursí, bývalý šéf Arabské ligy Amr Músa a expremiér Ahmed Šafík (BBC, 2012a).

33

Ani prezidentské volby se neobešly bez předcházejících vln protestů. V egyptské Káhiře demonstrovali příznivci Mubárakova reţimu za účelem oslabení islamistických skupin a během nepokojů bylo zraněno několik vojáků (LEYNE, 2012). Z vyhlášení konečných výsledků prvního kola prezidentských voleb vzešlo, ţe do dalšího kola postoupili Mohammed Mursí s 24,3 % hlasů a bývalý premiér Ahmed Šafík, kterému postup zajistilo 23,3 % hlasů. Dále komise uvedla účast v prvním kole voleb, která činila 46 %. Ve druhém kole voleb zvítězil Muhammad Mursí s 51,73 % hlasů a stal se tak 24. června 2012 novou hlavou státu (BBC, 2012b). Islamisté v čele s prezidentem Mursím postupně začali ztrácet podporu většiny populace a nová vlna protivládních protestů, kterých se podle armádních odhadů účastnilo aţ 14 milionů lidí, se rozpoutala 30. června 2013 a vyústila v sesazení prezidenta Mursího a opětovné převzetí moci do rukou egyptské armády – vojenský puč. Po svém svrţení byl Mursí obţalován z několika zločinů. Koncem letošního dubna mu soud uloţil dvacetiletý trest za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012. V polovině května letošního roku byl odsouzen k trestu smrti za organizaci hromadného útěku z vězení v roce 2011 a za konspiraci se zahraničními radikálními organizacemi. V lednu 2014 byla referendem schválena nová ústava, podle které je prezident volen na čtyřleté funkční období, můţe být zvolen maximálně dvakrát a můţe být odvolán parlamentem. Nové volby prezidenta se konaly mezi 26. a 28. květnem 2014. Voleb se účastnili pouze dva kandidáti. Prvním byl velitel vojenského puče Abd al-Fattáh as-Sísí, který kandidoval jako nezávislý. Druhým Hamdín Sabahi, sekularista a násirista ze strany Lidový proud Účast ve volbách byla kolem 48 % a prezidentem byl jiţ v první kole se ziskem skoro 97% Abd al-Fattáh as-Sísí. Zůstává otázkou, jak se situace v Egyptě bude i nadále vyvíjet po náhle demisi vlády v září letošního roku a zda se prezidentovi a nově zvoleným vládnoucím stranám (ze dvou volebních kol v říjnu a prosinci letošního roku) podaří situaci v zemi uklidnit a naplnit poţadavky ohledně politické svobody a sociální spravedlnosti.

34

2.3 Příčiny a důsledky arabského jara v Tunisku V prosinci 2010 vypukly protesty v Tunisku, odtud se revoluce šířily po celém arabském světě. Lidé touţili po změně reţimu, přimět vládu k hlubší odpovědnosti a úpravě právních poměrů pro veřejnost. Moderní přístup k islámskému politickému myšlení byl pro revoluci klíčový a vyznačuje se na rozdíl od jiných tradic islámu akceptováním politické legitimity. Základním cílem modernistického islámského politického myšlení bylo definovat, jak by měla efektivně fungovat správa věcí veřejných v souladu s právem šaría7. Lidé povaţovali za důleţité, aby islám posiloval zásadní politické hodnoty, které jsou potřebné k vybudování moderní politiky v Tunisku (FADEL, 2011). Revoluci spustil čin mladého prodejce zeleniny jménem Mohamed Bouazizi, který pocházel z jiţní části města Sidi Bouzid, coţ je jedna z nejchudších oblastí Tuniska. Město se potýká s vysokou hranicí nezaměstnanosti a dalšími problémy. Bouazizi chtěl ukázat, stejně jako ostatní před ním, na svou zoufalou situaci - nemoţnost dosáhnout spravedlnosti vůči úřadům, které mu nepovolily stánkový prodej, protoţe neměl na jejich uplacení a které mu zkonfiskovaly veškeré zboţí. Proto se v prosinci 2010 polil hořlavinou a zapálil. Na následky svých zranění zemřel v nemocnici během ledna 2011. Mohamed Bouazizi se stal tváří revoluce a symbolem milionů tuniských obyvatel. Zejména pak vysokoškolsky vzdělané mládeţe, která si v zemi nemůţe najít dostatečné uplatnění. Sebeupálením rozpoutal Bouazizi náhlý nárůst nepokojů v Sidi Bouzid, které pokračovaly přes jiţní Tunisko, aţ nakonec vyvrcholily v celostátní kampaň. V lidech se prohloubil politický odpor k autoritářské vládě Zin El-Abidin Ben Alího. Vláda Ben Alího představovala neustálé kontroly občanské společnosti a kooptovala volební systém. Kromě neliberální politické praxe rozšiřoval Ben Alí politické programy, které vedly k občanské poslušnosti, jeţ občanům nedovolila svobodné rozhodování. Například v roce 2008 byl vydán pakt mládeţe, který se snaţil tuniské mládeţi podat falešné zprávy o demokracii a politické pluralitě.

Šaría je systém islámského náboţenského práva a tradičně se zabývá běţnými záleţitostmi ţivota včetně politiky, ekonomie, bankovnictví, obchodu, smluv, rodiny, sexuality, hygieny a sociálních věcí. 7

35

Reakcí Ben Alího na prosincové povstání bylo nařízení bezpečnostním silám, aby protesty potlačily a stovky demonstrantů byly chyceny a uvězněny za pokus o převrat. V Tunisku byl vţdy jakýkoliv druh organizované činnosti kritizující vládu přísně zakázán. I kdyţ organizátoři ţádali o povolení zamýšlených protestů, úřady jejich ţádosti běţně zakazovaly (CHOMIAK, 2011, s 68–77). Lidé se přesto vzbouřili a rozpoutali řadu demonstrací, které nakonec vedly k odstoupení prezidenta Ben Alího. Ten se vzdal své funkce 14. ledna 2011 a uprchl krátce poté i s rodinou do Saúdské Arábie. Ovšem jeho odvolání si v průběhu střetů mezi bezpečnostními silami a demonstranty vyţádalo desítky ţivotů. Dalším krokem revoluce v Tunisku bylo svrţení bývalého premiéra Mohammeda Gannouchího, který byl nahrazen Fouad Mebazaaou (UCDP, 2011a). V návaznosti na arabské jaro je Tunisko prvním státem, který postavil své čelní představitele před soud. Výjimkou zůstává exprezident, který se nachází i se svojí rodinou v Saudské Arábii. Země zřejmě v budoucnu ani nesvolí k jeho vydání, přestoţe je na bývalého prezidenta podáno více neţ 180 ţalob. V Tunisku se 9 měsíců po odstoupení Ben Alího konaly první demokratické volby. Volební den byl stanoven na 23. října a samotné volby proběhly v poklidu bez větších potíţí. Volební účast byla vysoká a činila téměř 70 % oprávněných voličů. V prvních svobodných volbách zvítězila podle očekávání Ennahda8, která získala 41,7 % hlasů. Další v pořadí následovala politická strana CPR9, která získala 13,8 % hlasů a na třetím místě skončila strana Ettakato10. Po volbách do Ústavodárného shromáţdění byl stanoven termín prezidentských voleb. Novým prezidentem byl 12. prosince 2011 zvolen aktivista za lidská práva a lékař Moncef Marzouki, který ţil v době vlády Ben Alího v exilu ve Francii (UCDP, 2011b). Následující rok po zvolení nového prezidenta měl být obdobím ozdravování ekonomiky, kterou revoluce silně poznamenala. Důleţité bylo nalezení efektivních cest k zahraničním 8

Ennahda je politická strana v Tunisku, která se hlásí k zásadám islámu a zároveň k sociálně trţní ekonomice. 9 CPR je zkratka pro nacionalistický levicový Kongres pro republiku (Congress for the Republic) 10 Ettakatol je socialistické Demokratické fórum pro práci a svobody (Democratic Forum for Labour and Liberties)

36

investorům a přijetí vládních programů zaměřených na obnovení hospodářství. Tato očekávání se však splnila jen částečně. Pokračující stávky se vládě nedařily zastavit a tím pádem oţivit hlavní odvětví hospodářství. Na obnovení ekonomiky se odrazila negativně i rozpočtová krize EU, jejíţ členské země jsou pro Tunisko významnými obchodními partnery. Oproti zápornému vývoji HDP v roce 2011, můţeme označit za pozitivní jeho mírný růst o 2,7 % v roce 2012. Nepatrný, avšak velmi důleţitý nárůst, byl evidován v oblastech stavebnictví, strojírenství a po revolučním propadu i v oblasti cestovního ruchu. Jedním z mnoha důvodů propuknutí protestů byla i vysoká nezaměstnanost obyvatelstva ve věku 15–29 let. V porevolučním roce se na pracovním trhu objevilo 10 000 nových pracovních míst, coţ je ovšem srovnatelné se situací v roce 2011. Vnitropolitická krize a s ní spjaté nejasné kroky prozatímní vlády oslabovaly tuniské hospodářství. To bylo rovněţ důvodem pokračujícího sociálního napětí a násilných nepokojů v regionech, které byly těţce zasaţeny vysokou nezaměstnaností, zejména v Silianě a Gafse (VELVYSLANECTVÍ ČR V TUNISU, 2013). Po posledních přímých prezidentských volbách, které se uskutečnily v listopadu a prosinci roce 2014 se stal nově úřadujícím prezidentem Beji Caid Essebsi. Zatím můţeme jen spekulovat, jakých změn se obyvatelé po posledních volbách dočkají a zda se nově zvolenému prezidentovi a vládnoucí straně podaří situaci v Tunisku stabilizovat.

2.4 Provázanost arabského jara mezi Tuniskem a Egyptem Mezi Egyptem a Tuniskem je moţné pozorovat v rámci revolučního období jisté paralelní procesy. U Egypta je zřetelná návaznost na tuniský vývoj revoluce. Například týden poté, co rezignoval tuniský premiér, armáda rozpustila egyptskou vládu. Egyptská Vysoká rada ozbrojených sil nechala rozpustit státní bezpečnost krátce poté, co tak rozhodla tuniská vláda. Dalším shodujícím se krokem po vzoru Tuniska bylo rozpuštění bývalé vládní strany NDP egyptským správním soudem. Tunisko určilo datum konání všeobecných voleb a rozhodlo i o tom, ţe se v prvních volbách zvolí ústavní shromáţdění. Poté egyptská vojenská rada stanovila datum parlamentních voleb, jejichţ cílem bylo zvolit způsob sepsání nové ústavy. Společným prvkem revolučního vývoje bylo také zahájení trestního stíhání proti vysoko postaveným politikům a bývalým prezidentům (HESOVÁ, 2011, s. 5).

37

U obou států je období demonstrací povaţováno za úspěšné, protoţe jejich hlavním důvodem byl odpor k dlouholetému vládnoucímu reţimu, který se podařilo občanům svrhnout. V prvních demokratických volbách občané rozhodli o sestavení Ústavodárného shromáţdění jak v Egyptě, tak i v Tunisku. Poté se konaly prezidentské volby, ve kterých zvítězili Mohammed Mursí v Egyptě a Moncef Marzouki v Tunisku. Co se porevolučního vývoje týče, narozdíl od Egypta, kde byla nová ústava schválena jiţ v roce 2012, trvalo v Tunisku její vypracování a schválení aţ do roku 2014. V obou zemích prozatím vládnou vítězné politické strany, které vzešly a v případě Egypta znovu vzejdou ze svobodných demokratických voleb. U moci jsou rovněţ svobodně zvolení prezidenti, kteří společně s vládou musí zlepšit ekonomiku států, která v období arabského jara utrpěla silný pokles v mnoha sektorech. Aby došlo k transformaci ekonomiky ve smyslu vytváření pracovních míst, je potřeba angaţovanost ze stran místních a mezinárodních podnikatelů. Lidé musí pocítit svobodu projevu a zlepšení ţivotní úrovně, aby byly cíle revoluce naplněny. Dnes je vidět, ţe je to otázka ještě několika let, neţ se zemím podaří poţadavky občanů zcela naplnit.

2.5 Vývoj turismu v Egyptě a Tunisku Egypt Cestovní ruch představuje jednu z největších poloţek v celkových příjmech Egypta. Také proto je v Egyptě Ministerstvo cestovního ruchu, tento národní orgán je odpovědný za vytvoření právního a regulačního rámce v souvislosti s udrţitelným rozvojem cestovního ruchu. Pod jurisdikci tohoto ministerstva spadá egyptská centrála cestovního ruchu ETA11, která prostřednictvím 17-ti mezinárodních

kanceláří řídí vývoj

a diverzifikaci produktů cestovního ruchu. Dále pod jurisdikci ministerstva řadíme TDA12, jeţ si sklade za cíl zajistit co nejlepší vyuţívání přírodních zdrojů a dosáhnout udrţitelného rozvoje v rámci ochrany ţivotního prostředí. S ministerstvem úzce spolupracuje ETF1313, která zastupuje soukromý sektor a je sloţena z pěti komor pracujících v oblasti cestovního ruchu. Vazba mezi ETF a Ministerstvem cestovního ruchu je ukázkou spolupráce soukromého a veřejného sektoru (OECD, 2012, s. 357–358). 11

ETA je zkratka označující Egyptský úřad pro cestovní ruch (Egyptian Tourism Authority) TDA je zkratka pro Úřad pro rozvoj cestovního ruchu (Tourism Development Authority) 13 ETF je označení pro Federaci egyptského cestovního ruchu (Egyptian Tourism Federation) 12

38

Arabské jaro, a s ním spojené politické nepokoje, měly negativní vliv nejen na ekonomiku, ale také na cestovní ruch. Cestovní ruch v Egyptě se nikdy neocitl v takové krizi, jako právě po arabském jaru. Po růstu zájmu turistů v roce 2010 přišel dramatický propad. Po vypuknutí protestů 25. ledna 2011 se ceny ubytovacích zařízení a jejich obsazenost ve velkých městech rapidně sníţily. Ministerstvo cestovního ruchu se rozhodlo schválit prodlouţení dotací na některých letištích s cílem podpořit charterové lety. I kdyţ některé cestovní kanceláře nabízely velké slevy na dovolenou v Egyptě, jiné naopak reagovaly na vzniklou situaci vytvořením jiných nabídek zájezdů na úkor Egypta (BUSINESS MONITOR INTERNATIONAL, 2012, s. 11). Údaje týkající se cestovního ruchu ukázaly, ţe v 1. a 2. čtvrtletí roku 2011 se počet turistů sníţil nejméně o 40 %, coţ ve srovnání s výnosy z 1. pololetí roku 2010 způsobilo ztrátu příjmů ve výši 3,6 miliardy USD. Pokles návštěvníků se zmírňoval s postupem času. V roce 2011 v únoru činil úbytek turistů 80 %, v březnu tohoto roku 60 %, 35 % v dubnu, 40 % v květnu, 28 % v červnu a 26 % v červenci. Konečný počet turistů byl v závěru roku 2011 o 32,6 % menší neţ v roce předcházejícím a v rámci trţeb představoval tento pokles návštěvníků celkový úbytek o 31,6 %. Vláda poté začala plně podporovat soukromý sektor a snaţit se vytvářet pozitivní prostředí pro zahraniční investice. Současná vládní politika zajišťuje účast země ve významných mezinárodních veletrzích v oblasti turismu a snaţí se zajistit spolupráci se zahraničními partnery a mezinárodními organizacemi za účelem podpory růstu cestovního ruchu. Egypt se zúčastnil například Mezinárodního dne cestovního ruchu, který se konal 27. září 2011 v Asuánu (OECD, 2012, s. 356). Rok po revoluci se ukázalo, ţe cestovní kanceláře postupně přesvědčují cestující, ţe je opět bezpečné vrátit se do země. Egyptské ministerstvo cestovního ruchu vykázalo téměř 20% nárůst příjezdů oproti roku 2011. Od ledna do září roku 2012 bylo evidováno celkem 8,8 milionů zahraničních příjezdů. Ovšem Egypt je stále daleko za čísly z roku 2010, kdy zemi navštívilo 14,1 milionu turistů (INTERNATIONAL BUSINESS TIMES, 2012, s. 2). Je proto evidentní, ţe revoluční a porevoluční události zapříčinily ztrátu zájmu turistů a silně ovlivnily také podíl turismu na tvorbě HDP. Mezi roky 2011–12 byl zaznamenán 39

propad podílu turismu na tvorbě HDP ve výši 5,9 %. Tento sektor zaměstnává aţ 2,8 milionu Egypťanů. I přestoţe se v kalendářním roce 2012 zvýšily výnosy z turistického ruchu ve srovnání s rokem 2011 o 13 %, je výsledná částka stále o 23 % menší neţ v roce 2010. Co se týká českých turistů, do Egypta jich podle praţského letiště v roce 2012 odletělo celkem 208 272, coţ znamenalo nárůst proti předcházejícímu roku 2011, kdy do Egypta zavítalo 158 674 Čechů (BUSSINESINFO, 2013a). V roce 2013 byl zaznamenán pokles zájmu v souvislosti s demonstracemi na protest proti rozhodnutí armády, která 3. července 2013 svrhla prezidenta Muhammada Mursího. Jeho stoupenci po šest týdnů pořádali v Káhiře pravidelné protesty a násilnosti se nevyhnuly ani oblíbenému letovisku Hurgada, kde zahynul 1 člověk. Nepokoje měly za následek 525 mrtvých a přes 3700 zraněných. Začátkem roku 2014 zasáhl turistický ruch teroristický útok na autobus s jihokorejskými křesťanskými poutníky v egyptském letovisku Taba, který zabil tři jihokorejce a egyptského řidiče a zranil dalších 13 lidí. K tomuto atentátu se přiznala salafistická dţihádistická skupina Ansár Bajt al-maqdís (Obránci Jeruzaléma), která se hlásí k Al Kajdě a má na svědomí nekrvavější akce z poslední doby. Skupina prohlásila, ţe bude pokračovat v útocích na „cestovní ruch, ekonomiku a armádu země“, a vyzvala všechny turisty, aby z Egypta do 20. února odjeli, jinak se stanou terčem útoků. I přes tyto události průzkumy z počátku tohoto roku ukazují, ţe se turisté do Egypta zase začínají vracet. Podle jednoho z největších prodejců zájezdů Dovolená.cz vzrostl zájem o zájezd do Egypta aţ o 35% u českých turistů, kteří vyuţili nákupu dovolené first minute. Tunisko Stejně jako v Egyptě představuje cestovní ruch jednu z nejdůleţitějších poloţek v oblasti příjmů země, proto je mu přikládán stále větší význam. Stejně jako Egypt i Tunisko má Ministerstvo cestovního ruchu, které má pracovat na rozvoji tohoto odvětví. Pod ministerstvo spadá úřad ONTT14, jehoţ cílem je vytvářet strategie pro rozvoj turismu, regulovat a kontrolovat cestovní ruch a zajišťovat školení. Součástí ONTT je 11 regionálních 14

ONTT znamená v překladu Tuniský národní úřad pro cestovní ruch (Office National du Tourisme Tunisien)

40

odborů cestovního ruchu a 17 tuniských kanceláří působících v příslušném oboru (PORTAIL DU TOURISME, 2013). Pod ministerstvo spadá také agentura AFT15, která vznikla za účelem efektivního vyuţívání přírodních zdrojů, a tím se zároveň snaţí dosáhnout udrţitelného rozvoje v rámci ochrany ţivotního prostředí (AGENCE FONCIÈRE TOURISTIQUE, 2012). S ministerstvem také spolupracuje organizace FTH16, která se zabývá klíčovými otázkami v oblasti pohostinství a předkládá doporučení a návrhy týkající se provozování ubytovacích sluţeb (FÈDÈRATION TUNISIENNE DE L'HÔTELLEIRE, 2012). V soukromém sektoru působí vedle FTH federace FTAV17 organizující činnosti tuniských cestovních kanceláří. Pod tuto federaci spadá dohromady 650 cestovních kanceláří (FÈDÈRATION TUNISIENNE DES AGENCES DE VOYAGES, 2012). Nepokoje, které odstartovaly právě v Tunisku v prosinci roku 2010, a které pokračovaly i v následujícím roce, způsobily velké ekonomické ztráty v mnoha sektorech. Cestovní ruch nevyjímaje. V I. čtvrtletí roku 2011 byl zaznamenán pokles zahraničních návštěvníků o téměř 42 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy do země přicestovalo 927 000 turistů. Menší návštěvnost destinace byla evidována nejvíce ze strany Evropanů. Konkrétně zemi navštívilo o 58 % méně Němců a o 50 % méně Italů, Francouzů a také Britů. Příjmy z cestovního ruchu za I. čtvrtletí roku 2011 vykazovaly 48 % ztrátu oproti předcházejícímu roku (CENTRAL BANK OF TUNISIA, 2011a, s. 4). V následujících měsících stále klesal zájem o dovolenou v Tunisku, údaje ukazují, ţe počet zahraničních turistů obsahovaly o 1,8 milionu návštěvníků méně za I. pololetí roku 2011 a oblíbená přímořská letoviska vykazovala výrazné ztráty (CENTRAL BANK OF TUNISIA, 2011b, s. 5). Ke konci léta 2011 byla obsazenost hotelů o polovinu menší, neţ tomu bylo v roce 2010. Řada hotelů kvůli obrovským ztrátám byla nucena ukončit svoji činnost nebo propouštět zaměstnance, v této souvislosti přišlo o práci více neţ 22 000 osob. Po neúspěšné letní sezóně se ministerstvo snaţilo podporovat kulturní cestovní ruch a saharskou turistiku. Více neţ rok po vypuknutí revoluce se začala situace v oblasti cestovního ruchu zlepšovat a cestovním kancelářím se dařilo prodávat více zájezdů. Za pozitivní lze vnímat nárůst o 80 % v počtu strávených nocí turisty v hotelových komplexech, evidovaný za prvních pět měsíců roku 2012. Počet

15

AFT je označení pro organizaci zabývající se vyuţíváním přírodních zdrojů (Agence Foncière Touristique) FTH je zkratka pro Federaci tuniského pohostinství (Fédération Tunisienne de l'Hotellerie) 17 FTAV představuje označení pro Federaci tuniských cestovních kanceláří a agentur (Fédération Tunisienne des Agences de Voyages) 16

41

návštěvníků ze zahraničí rostl kaţdým měsícem a s ním se zároveň zvyšovaly také příjmy z daného odvětví (KALBOUSSI, 2011). Českých turistů, kteří v roce 2011 přicestovali do Tuniska, bylo necelých 70 000. Coţ představuje pokles o 12,4% oproti roku 2010. Vzhledem k určitému zlepšení politické stability se Tunisko snaţí turisty nalákat zpět. Bohuţel ani rok 2012 a 2013 nevykazují velký nárůst příjmů z cestovního ruchu. Rok 2013 spíše pokles oproti roku 2012. Tunisku se prozatím nedaří vrátit se na úroveň předrevolučních let. Hlavním cílem Ministerstva cestovního ruchu je obnovit obraz Tuniska jako bezpečné a pohostinné země (ASHARG, 2013). K tomu bohuţel moc nepřispěl teroristický útok z 18. března letošního roku, kdy ozbrojenci napadli budovu tuniského parlamentu a sousední muzeum Bardo v hlavním městě Tunisu. Podle tuniského ministerstva vnitra při útoku zemřelo 22 lidí, z toho 19 turistů. Mezi oběťmi bylo 8 Francouzů, 2 Italové a Poláci, Italové, Němci, Španělé a další cizinci. I přes to v letošními roce, podle

jednoho z největších prodejců zájezdů Dovolená.cz, vzrostl zájem o zájezd do Tuniska aţ o 40% u českých turistů, kteří vyuţili nákupu dovolené first minute. Tabulka č.4:Srovnání návštěvnosti ve vybraných zemích v letech 2010 -2014 2010 Egypt Tunisko Maroko

2011

2012

2013

2014

celkem

14,7 mil

9,8 mil

11,5 mil

9,1 mil

9,6 mil

češi celkem češi celkem češi

206 tis 6,7 mil 75 tis 9,2 mil 3,5 tis

150 tis 4,5 mil 67 tis 9,3 mil 10,5 tis

208 tis 6 mil 85 tis 9,3 mil 6 tis

122 tis 6,2 mil 115 tis 10 mil 21 tis

185 tis 6 mil 77 tis 10 mil 20 tis

Různé zdroje: MZV, Czechbussines, Czech tourism, ČT

2.6 Dotazníkové šetření Jedním z hlavních cílů bakalářské práce bylo zjistit zájem českých turistů o Egypt a Tunisko jako o turistickou destinaci vzhledem k nepokojům Arabského jara na přelomu let 2010 a 2011. Dotazníkové šetření bylo prováděno v době od 4. května 2015 do 17. května 2015. Soubor tvořil náhodný výběr respondentů. Dotazník se snaţil pojmout jak skupinu turistů, kteří dané lokality navštívily, tak i zjistit názor na dané destinace u skupiny turistů, kteří v Egyptě ani Tunisku nikdy nebyli. Proto se v dotazníku nachází 7 společných otázek, dále

42

se pak dotazník větví na část 8ti otázek pro respondenty, kteří navštívili alespoň jednu z daných lokalit a na část 2 otázek pro respondenty, kteří nikdy nenavštívili ani Egypt, ani Tunisko. 2.6.1

Dotazovaná skupina

Celkem bylo osloveno 45 osob, z toho 30 muţů a 15 ţen. Sloţení reprezentativního souboru dle jednotlivých identifikačních znaků – pohlaví, věku a vzdělání je uvedeno v následujících tabulkách a grafech. Tabulka č.5: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska pohlaví respondentů Pohlaví

n

%

muţi ţeny Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

30 15 45

67 33 100

Graf. č. 1 Sloţení zkoumaného souboru z hlediska pohlaví respondentů

33% muži ženy 67%

Zdroj: Vlastní zpracování

43

Tabulka č. 6: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska věku respondentů celkem Věk

z toho muži

n

do 20 3 25 - 35 20 35 - 50 16 nad 50 6 Celkem 45 Zdroj: Vlastní zpracování

z toho ženy

%

n

%

n

%

7 45 35 13 100

1 16 9 4 30

2 36 20 9 67

2 4 7 2 15

4,5 9 15 4,5 33

Graf. č. 2: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska věku respondentů

8%

9%

22%

do 20 let 25 - 35 let 35 - 50 let nad 50 let 61%

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 7: Sloţení zkoumaného souboru z hlediska vzdělání respondentů celkem

z toho muži

z toho ženy

Vzdělání

n

%

n

%

n

%

základní vyučen(a) střední, střední odborné vyšší odborné vysokoškolské jiné Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

0 4 22 9 10 0 45

0 9 49 20 22 0 100

0 4 17 4 5 0 30

0 9 38 9 11 0 67

0 0 5 5 5 0 15

0 0 11 11 11 0 33

44

Graf. č.3 Sloţení zkoumaného souboru z hlediska vzdělání respondentů

0% 9%

základní

22%

vyučen (a) střední, střední odborné vyšší odborné

20%

49% vysokoškolské

Zdroj: Vlastní zpracování 2.6.2

Výsledky výzkumu

První čtyři společné otázky k určení preferovaného typu dovolené, hlavního faktoru, který respondenty ovlivňuje při výběru dovolené, Egypta a Tuniska jako turistické destinace. Na všechny otázky odpověděli všichni respondenti, odpovědi na otázky 1 a 2 jsou zaznamenány v tabulkách a grafech č. 4 a 5. Odpovědi na otázky 3 a 4 jsou zaznamenány v tabulce a grafu č. 6. Otázka č. 1: Jaký typ dovolené preferujete? Tabulka č. 8: Preference dovolené z hlediska typu cestovního ruchu celkem Typ cestovního ruchu

n

%

Rekreační Sportovní Dobrodruţný Náboţenský Lázeňský Zdravotní Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

28 16 1 0 0 0 45

62 36 2 0 0 0 100

45

Graf. č.4: Preference dovolené z hlediska typu cestovního ruchu

2%

0% rekreační sportovní

36%

dobrodružný Náboženský Lázeňský zdravotní

62%

Zdroj: Vlastní zpracování Z odpovědí vyplývá, ţe většina respondentů preferuje rekreační typ dovolené a hned na druhém místě dovolenou sportovní. Z dopsaných poznámek u odpovědí bylo patrné, ţe respondenti by uvítali, kdyby se oba dva tyto typy mohly prolínat, tak aby rekreační dovolená obsahovala moţnost sportovního vyţití v hotelové resortu nebo jeho blízkosti. Otázka č. 2: Co ovlivňuje Vaše rozhodování při výběru dovolené Tabulka č. 9: Faktory ovlivňující rozhodování celkem Faktor

n

%

Cena Bezpečnostní situace Lokalita Typ dovolené Lázeňský Zdravotní Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

20 9 16 0 0 0 45

44 20 36 0 0 0 100

46

Graf č. 5: Faktory ovlivňující rozhodování

36% cena bezpečnost lokalita

44%

20%

Zdroj: Vlastní zpracování Jako odpověď na tuto otázku jednoznačně převaţuje cena nad bezpečnostní situací a lokalitou. Z odpovědí vyplývá, ţe respondenti nejprve hledají dovolenou podle ceny, po té ovlivňuje jejich rozhodování lokalita a aţ na posledním místě je bezpečnost. Otázka č. 3: Znáte Egypt nebo Tunisko jako turistickou destinaci? Otázka č. 4: Navštívil (a) jste někdy Egypt nebo Tunisko? Tabulka č. 10: Znalost a navštívenost Egypta nebo Tunisko celkem Znalost

n

Ano 45 Ne 0 Celkem 45 Zdroj: Vlastní zpracování

z toho navštívilo

z toho nenavštívilo

%

n

%

n

%

100 0 100

25 25

55 55

20 20

45 45

47

Graf č. 6: Znalost a navštívenost Egypta nebo Tunisko 120

100

100 80 55

60

45

40 20

0

0 zná

nezná

navštívilo

nenavštívilo

Zdroj: Vlastní zpracování Pozitivum, které pro Egypt a Tunisko z otázek 3 a 4 vyplývá je, ţe jako turistická destinace je znám všem dotázaným, ze kterých navštívilo alespoň jednu z daných zemí 55%. Ani jednu z těchto zemí nenavštívilo 45% respondentů. Díky tomu se v této části dotazník rozděluje na respondenty, kteří Egypt nebo Tunisko navštívili (8 otázek) a na respondenty, kteří nebyli ani v jedné z těchto zemí. 2.6.3

Výsledky výzkumu – respondenti navštívili buď Egypt nebo Tunisko

V této části odpovědělo všech 25 respondentů, kteří v minulosti jednu z daných destinací navštívilo, na všechny otázky a jejich výsledky jsou zaznamenány v tabulkách a grafech č. 7 – 14. Otázka č. 5: Čím Vás Egypt / Tunisko zaujal? Tabulka č. 11: Čím Egypt / Tunisko zaujal? celkem Cena Moře, potápění Památky Ničím Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

n

%

10 6 5 4 25

40 24 20 16 100

48

Graf č. 7: Čím Egypt / Tunisko zaujal? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

40

24

cena

20

moře, potápění

16

památky

nic

Zdroj: Vlastní zpracování Z odpovědí vyplývá, ţe výběru Egypta nebo Tunisko jako místa dovolené stálé vévodí cena a hned v zápětí lokalizační faktory, kterými jsou hlavně moře, příroda a historické památky. Otázka č. 6: V jakém roce jste navštívil (a) Egypt nebo Tunisko? Tabulka č. 12: Návštěvnost Egypta nebo Tunisko v letech od roku 2005 do současnosti celkem Roky

n

2005 2 2008 15 2009 4 2014 4 Celkem 25 Zdroj: Vlastní zpracování

Egypt

Tunisko

%

n

%

n

%

8 60 16 16 100

2 9 2 3 16

8 36 8 12 64

0 6 2 1 9

0 24 8 4 36

Graf č. 8: Návštěvnost Egypta nebo Tuniska v letech od roku 2005 do současnosti 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9

6 Egypt Tunis

3 2

2

2 1

0 2005

2008

2009

Zdroj: Vlastní zpracování 49

2014

V návštěvnosti je v popředí Egypt a to s 64% návštěvností oproti Tunisku, který navštívilo jen 36% respondentů. Otázka č. 7: Co považujete za největší devízu dané lokality? Tabulka č. 13: Výhody z hlediska respondentů celkem Klady

n

%

Nic Moře, potápění Památky Nevím Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

6 8 7 4 25

24 32 28 16 100

Graf č. 9: Výhody z hlediska respondentů 35

32 28

30 24

25 20

16

15 10 5 0

nic

moře, potápění

památky

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování Jako největší deviza stále převaţují lokalizační faktory, kterými v tomto případě jsou příroda

a

kulturně-historické

památky,

50

které

označilo

60%

respondentů.

Otázka č. 8: Co považujete za největší zápor dané lokality? Tabulka č. 14: Zápory z hlediska respondentů celkem Zápory

n

%

Nic Bezpečnost Hodně turistů Nemoţnost volného cestování Nevím Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

2 3 5

8 12 20

5 10 25

20 40 100

Graf č. 10: Zápory z hlediska respondentů 10

10 8 6

5

4

0

3

2

2

nic

5

bezpečnost

hodně turistů

nemožnost volně cestovat

Nevím

Zdroj: Vlastní zpracování Nejvíce respondentů 40% neví, co by označilo jako největší nevýhodu daných lokalit, zatím co 20% by uvítalo moţnost volného cestování po zemi, které bohuţel stále není vzhledem k bezpečnostní situaci moţné. Otázka č. 9: Zajímal (a) jste se o bezpečnostní situaci před návštěvou Egypta / Tuniska? Tabulka č. 15: Výsledky z hlediska zájmu o bezpečnost celkem n Ano 14 Ne 11 Celkem 25 Zdroj: Vlastní zpracování

TV a tisk

Internet

%

n

%

n

%

56 44 100

10 10

40 40

4 4

16 36

51

Graf č. 11: Výsledky z hlediska zájmu o bezpečnost 60 50

16

0

40

Internet

30 20

40

44

Ano

Ne

TV a tisk

10 0

Zdroj: Vlastní zpracování Většina respondentů 56% si před návštěvou Egypta nebo Tuniska zjišťovala jaká je bezpečnostní situace v zemi a to hlavně prostřednictvím televize, tisku a dnes jiţ internetu. Zbylých 44% se o bezpečnost raději nezajímá. Otázka č. 10: Víte, co je Arabské jaro? Tabulka č. 16: Znalost Arabského jara Znalost Arabského jara Ano Ne Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

celkem n

%

13 12 25

52 48 100

Graf č. 12: Znalost Arabského jara

48%

Ano

52%

Ne

Zdroj: Vlastní zpracování 52

Většina respondentů 52% ví co a kdy bylo Arabské jaro. U několika respondentů po vyplnění dotazníku vyplynulo, ţe vědí o nepokojích v letech 2010 - 2011, ale neví, ţe se jim říká arabské jaro. Otázka č. 11: Jsou podle Vás některá místa turisty přetížená? Otázka č. 12: Jsou v dané lokalitě patrné pozitivní dopady cestovního ruchu? Tabulka č. 17: Přetíţenost a dopady cestovního ruchu na danou lokalitu

Přetíženost turisty n Ano 5 Ne 4 Nevím 16 Celkem 25 Zdroj: Vlastní zpracování

Pozitivní dopad cestovního ruchu na lokalitu

%

n

%

20 16 64 100

12 3 10 25

48 12 40 100

Graf č. 13: Přetíţenost a dopady cestovního ruchu na danou lokalitu

100 80 60

40 64 12

40 20 0

16

48

20 Přetíženost turisty

Pozitivní dopad cestovního ruchu

Zdroj: Vlastní zpracování

53

Nevím Ne Ano

Otázka č. 13: Strávili byste znovu dovolenu znovu v Egyptě nebo Tunisku? Tabulka č. 18: Opakovaná návštěva v Egyptě nebo Tunisku chuť znovu trávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku

celkem

Ano Ne Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

n

%

13 12 25

52 48 100

Graf č. 14: Opakovaná návštěva v Egyptě nebo Tunisku Zdroj: Vlastní zpracování 52 52 51 50 49

Ano 48

Ne

48 47 46

Z odpovědí vyplývá, ţe na dovolenou do Egypta nebo do Tunisku by se rádo znovu podívalo 52% respondentů, kteří uţ jednu z daných destinací v minulosti navštívili. 2.6.4

Výsledky výzkumu – respondenti nenavštívili ani Egypt ani Tunisko

Tato část obsahuje dvě otázky týkající se daných lokalit jako moţného cíle pro dovolenou a znalosti pojmu Arabské jaro, odpovídalo všech 20 respondentů, na všechny otázky a jejich výsledky jsou zaznamenány v tabulkách a grafech č. 15 – 16.

54

Otázka č. 5: Čím by Vás Egypt / Tunisko zaujal jako místo pro dovolenou? Tabulka č. 19: Atraktivnost Egypta / Tuniska Přetíženost turisty n

%

Cena

10

50

Moře

5

25

Nic Moţnost volně cestovat

3

15

2

10

Celkem 20 Zdroj: Vlastní zpracování

100

Graf č. 15: Atraktivnost Egypta / Tunisko 50

50

40 30

25

20

15 10

10 0

cena

moře

nic

volné cestování

Zdroj: Vlastní zpracování Stále je a pravděpodobně i nadále pro turisty bude největším lákadlem cena zájezdu, kterou jako největší lákadlo uvedlo 50% respondentů, hned na druhém místě následují lokalizační faktory, ze kterých nejvíce a to 25% by lákalo moře. 10% dotázaných by také uvítalo moţnost volného cestování, coţ bohuţel zatím stále z bezpečnostního hlediska není moţné. A nakonec posledních 15% je přesvědčeno, ţe ani Egypt a ani Tunisko je nemůţe naprosto ničím oslovit.

55

Otázka č. 6: Chtěl(a) byste strávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku? Tabulka č. 20: Ochota strávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku Ochota strávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku n

%

Ano

6

30

Ne

14

70

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

20

100

Graf č. 16: Ochota strávit dovolenou v Egyptě nebo Tunisku 70 70 60 50 40

Ano

30

Ne

30 20 10 0

Zdroj: Vlastní zpracování Pouze 30% respondentů, kteří nikdy nebyli ani v jedné z daných lokalit , by jednu z nich rádo navštívilo.

56

3. Návrhová část Na světě existuje mnoho druhů cestovatelů, kaţdému vyhovuje něco jiného a podle toho se rozhodujeme při výběrů dovolené. Pro turisty preferující odpočinkovou, pobytovou, poznávací i sportovní dovolenou je Egypt i Tunisko ideální destinací, zbývá jen přitáhnout pozornost. Čím tedy přilákat a na co si jako cestovatel dát pozor? Bohuţel pro mnoho lidí hrají roli finance, podle kterých se dovolená vybírá, proto se metody, prostřednictvím kterých se snaţí cestovní kanceláře prodávat více zájezdů do těchto destinací, v podstatě neliší. Kanceláře nabízejí potencionálním zákazníkům atraktivní ceny zájezdů a rozšiřují moţnosti výletů za kulturně-historickými památkami. Proto jsou Egypt i Tunisko relativně cenově přijatelné destinace, kdy se průměrná cena za dovolenou v obou zemích můţe pohybovat jiţ od cca 10. 000 Kč a samozřejmě stoupat výše. Jako lákadlem v tomto případě mohou být cenově zvýhodněné pobyty. Pro turisty plánující svou dovolenou několik měsíců dopředu, doporučuji akce cestovních kanceláří zvané „first minute“ nebo „first moment“. Zájezdy s tímto označením nabízí cenově výhodné pobyty díky včasnému zakoupení několik měsíců před samotnou dovolenou. Pro turisty, kteří neradi něco plánují daleko dopředu jsou zde nabídky „last minute“ nebo „last moment“. Toto označení znamená nákup na poslední chvíli. Dnes koupím a zítra letím. Další faktorem při rozhodování je stravování v místě pobytu. Cestovní kanceláře nabízejí několik typů stravování a to: bez stravy (coţ bych v těchto destinacích příliš nedoporučoval) polopenzi18, plnou penzi19 a all inclusive20. Forma all inclusive je dle mého názoru nejpohodlnější a pokud se v ceně zájezdu promítne s minimálním navýšením, můţe být i největším lákadlem. Dalším faktorem, který přesvědčí ke koupi, jsou různé aktivity v místě pobytu a na které mohou cestovní kanceláře lákat turisty a ovlivňovat tím jejích rozhodování. V Případě Egypta tomu mohou být poznávací zájezdy po údolí Nilu nebo Káhiry či Luxoru. V Egyptě je mnoho nezpřístupněných památek a díky tomu má dle mého názoru velký nevyuţitý

18

Polopenze je označení pro způsob stravování poskytovaného ubytovacím zařízením - hotelem nebo penzionem. Součástí polopenze jsou dvě denní jídla, obvykle snídaně a večeře; výjimečně snídaně a oběd. Nápoje ve většině případů nejsou do polopenze zahrnuty. 19 O plnou penzi se jedná pokud jsou poskytována všechna tři denní jídla. 20 All inclusive je systém sluţeb v hotelech, kdy cena jídla, nápojů a mnoha dalších druhů sluţeb je zahrnuta v ceně pokoje.

57

kulturně-historický potenciál. Proto jsem přijal s nadšením plán Ministerstva cestovního ruchu Egypta o otevření některých z doposud nepřístupných památných míst, kterými jsou například některé hrobky v Gíze. V tomto ohledu věřím, ţe se Ministerstvu cestovního ruchu podaří jeho záměr nejen dokončit, ale čím dál tím víc rozšiřovat o další nepřístupná místa. Stejně tak je potřeba neustále rozšiřovat kulturní balíčky týkající se kulturních památek a výletů v Tunisku. Čím více nových a doposud nezpřístupněných míst bude otevřeno, tím větší bude zájem vidět něco, co ještě nikdo neviděl a tím bude větší příliv návštěvníků. Pozitivní vidím snahu o zdravotnický cestovní ruch v Tunisku. Budoucnost vidím v jeho rozšiřování a zlepšování cenově příznivých a přesto kvalitních zdravotnických sluţeb s širokou nabídkou procedur. Tato oblast by mohla v budoucnu uspokojit široké spektrum turistů v oblasti zdraví a wellness. Nejdůleţitější úlohu ale před sebou mají vládnoucí strany. Vlády musí pracovat na zajištění příznivého právního prostředí, které povede k přílivu přímých zahraničních investic. Díky těmto investicím bude moţné vytvořit v oblasti cestovního ruchu nová pracovní místa, coţ bude mít pozitivní vliv na sníţení míry nezaměstnanosti a tím i sniţování chudoby. Celkově by pak zlepšení sociálních podmínek mohlo vést ke sníţení sociálních nepokojů a tím i ke zvýšení bezpečnosti. V souvislosti s investicemi vidím mezery v rozvoji infrastruktury, lidskými zdroji a ochrannou ţivotního prostředí. Egyptská i Tuniská vláda se snaţí prostřednictvím svých ministerstev ve spolupráci s ostatnímu resorty, zejména školství, zajišťovat programy na podporu a rozvoj turismu. Jednotlivé programy mají za úkol nejen zlepšit úroveň sluţeb, ale i schopnosti zaměstnanců. Například v případě Egypta byly některé programy rozvoje započaty jiţ před Arabským jarem, například program Moderního řízení v oblasti potravin. Nejsloţitější otázkou je bezpečnost, se kterou se Egypt i Tunisko neustále potýká. Země se nyní musí potýkat s hrozbami Islamského státu a sebevraţednými atentátníky. Řešením mohou být zvýšená bezpečnostní opatření v letoviscích i navštěvovaných památkách. Mělo by to být řešením pouze dočasným protoţe omezení pohybu turistů a přítomnost ozbrojených ochranných sloţek, vyvolá spíše neţ pocit bezpeční větší strach z nebezpečí.

58

Závěrem několik praktických cestovních rad. Po rozhodnutí se pro Egypt či Tunisko jako místo pro ideální dovolenou, je dobré zjistit si veškeré dostupné informace o momentální situaci v zemi. V dnešní době je nejsnadnějším přístupem k informacím internet. Všechny důleţité informace, týkající se podmínek vstupu, doporučených očkování i terirotiálních informací je nejlepší hledat na stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky: www.mzv.cz. Odtud je moţné dostat se přímo na stránky Zastupitelského úřadu v daném místě, které mimo jiné obsahují kontaktní informace pro případy nouze – telefonní číslo, které je pro turisty k dispozici 24 hodin denně.

59

Závěr Hlavním smyslem bakalářské práce bylo zjistit, jak dalece ovlivnily události Arabského jara v letech 2010 a 2011 zájem turistů o návštěvu Egypta. Vzhledem k podobnosti průběhu nepokojů i turistickou atraktivitou, jsem do bakalářské práce zahrnul i Tunisko. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První praktická část seznamuje se samotným pojmem Arabské jaro a pojmem cestovní ruch, zahrnuje jeho definici, vývoj, geografii a druhy. Dále zahrnuje charakteristiku selektivních, realizačních a lokalizačních předpokladů pro vývoj turismu. Závěrem této části je kapitola věnovaná vztahu bezpečnosti k cestovnímu ruchu. Druhá praktická část je věnována předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu v obou zemích. Nejen vzhledem k mnoha kulturně-historickými památkami, z nichţ jsou některé zařazeny v seznamu UNESCO lze obě země charakterizovat jako turisticky vysoce atraktivní,. Následující kapitoly se zabývají samotným „Arabskýmu jarem“, jeho příčinami a důsledky v Egyptě i Tunisku. U obou zemí byly příčiny vzniku demonstrací velmi podobné. Hlavním důvodem byla nespokojenost obyvatel s dlouholetým vládnoucím reţimem, který se podařilo občanům Egypta i Tuniska úspěšně svrhnout. Období revolucí je zde tedy povaţováno za úspěšné, i přes to, ţe svrhnutí reţimů a následné demokratické volby s sebou nesly mnoho dalších nepokojů. V obou zemích prozatím vládnou vítězné politické strany, v Egyptě proběhlo první kolo dalších svobodných demokratických voleb v říjnu tohoto roku a druhé kolo voleb se uskuteční začátkem prosince tohoto roku. Nově zvolené vlády ale musí neustále pracovat na uklidnění nejen porevoluční situace a zlepšení bezpečnostní situace, musí se snaţit se posílit ekonomiku státu, která v období arabského jara utrpěla v Egyptě i Tunisku silný pokles v mnoha sektorech. Předpoklad, ţe arabské jaro mělo negativní dopad na cestovní ruch studovaných zemí ve smyslu úbytku turistů lze potvrdit, neboť byl prokázán velký pokles návštěvníků v kapitole Vývoj cestovního ruchu. Zahraniční turisté neprojevovali po revoluci příliš velký zájem o tyto destinace, coţ způsobilo silné ztráty. Egypt zaznamenal pokles zahraničních návštěvníků o 31,6 % a Tunisko o 30,7 %. S počtem turistů jsou úzce spjaty samozřejmě i příjmy z tohoto odvětví, vzhledem k tomuto faktu obě země přišly o část zisku z cestovního ruchu. Konkrétně to bylo v případě Egypta o 32,6 % a v případě Tuniska byla evidována 27,3% ztrátovost.

60

V úspěšnosti zemí nalákat turisty zpět se lépe dařilo Egyptu, protoţe rok po revoluci dokázal zvýšit návštěvnost destinace o 15,8 %, zatímco u Tuniska byl nárůst o 13,7 %. I přesto však Tunisko dokázalo zvýšit své příjmy z cestovního ruchu o 25,2 %, čemuţ se Egypt zdaleka nepřiblíţil, neboť zde vzrostly výnosy o 12,9 %. Metody, kterými se státy snaţily posílit odvětví cestovního ruchu, byly a jsou ve své podstatě podobné. Vlády v obou zemích mají stanovené cíle ohledně modernizace infrastruktury, zvyšování úrovně pohostinství díky zavádění různých školících programů a vytváření příznivého právního prostředí na podporu investic do cestovního ruchu. V obou zemích existují Ministerstva cestovního ruchu, která financují programy určené pro rozvoj cestovního ruchu a cestovní kanceláře nabízely atraktivní ceny. Ţe cena patří mezi největší lákadla k návštěvě jedné z daných lokalit se potvrdila v dotazníkovém šetření. Kromě ceny se potvrdila i turistická atraktivita vzhledem k památkám i přírodě. Z celkového počtu dotazovaných 45, svou dovolenou strávilo alespoň v jedné zemi 55% dotázaných a z toho 52% by svou návštěvu zopakovala. Většina respondentů arabské jaro registrovala, ale nijak zásadně je to v rozhodování neovlivnilo. Bohuţel i přes stoupající zájem a pozvolné pozitivní výsledky je důleţité říct, ţe ještě dnes cestovní ruch pociťuje následky arabského jara a nedosahuje v Egyptě ani Tunisku takových hodnot, jako tomu bylo před arabským jarem. Důleţité je nejen posílit a zajistit bezpečnost, ale také posílit kampaně podporující cestovní ruch, zefektivnit vzdělávací programy v rámci rozvoje turismu a samozřejmě pokračovat v plnění svých plánů nejen v rámci zvětšování přílivu turistů, ale i chuti turistů se při příští dovolené vrátit. díky čemuţ dojde ke zvýšení příjmů z cestovního ruchu.

61

Seznam použité literatury [1] BURIAN, M., RYGLOVÁ, K., VAJČNEROVÁ I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-40393. [2] HAMARNEH, I. Geografie turismu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 224 s. ISBN 978-80-247-4430-8. [3] HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. [4] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8. [5] SCARE, CH. Sedmdesát divů světa: Osudy slavných stavebních památek. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Slovart, 2000. 306 s. ISBN 80-7209-190-5. [6] TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0. 51 [7] ČERBA, O. Geografie cestovního ruchu. [online]. Fakulta aplikovaných věd, 2005. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: [8] CESTOVNÍ AGENTURA TOURIA. Egypt. [online]. Touria, 2013a. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: [9] BUSINESS MONITOR INTERNATIONAL. Egypt tourism report 2012. [online]. Business Monitor International, 2012. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: [10] FADEL, M. Modernist Islamic Political Thought and the Egyptian and Tunisian Revolutions of 2011. [online]. Canada: University of Toronto, Faculty of Law, 2011. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: [11] CHOMIAK, L. The making of a revolution in Tunisia. [online]. BRILL, 2011. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: [12] INTERNATIONAL BUSINESS TIMES. One Year on Since Arab Spring Egypt Tourism Rebounds. [online]. International Business Times, 2012. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:

62

[13] UCDP. Timeline Arabian spring. [online]. Uppsala University, 2011a. [cit. 2013-0319]. Dostupné z: [14] UCDP. The Tunisian Uprising. [online]. Uppsala University, 2011b. [cit. 2013-0319]. Dostupné z: [15] HESOVÁ, Z.: Arabské revoluce 2011: Arabské dny hněvu. Mezinárodní politika. 2011 KOPŘIVA, P.: Perspektivy dopadů „arabského jara“ na subsaharskou Afriku. Mezinárodní politika. 2011 [16] AGENCE FONCIÈRE TOURISTIQUE. L'Agence Foncière Touristique. [online]. 2012. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: [17] BBC. Egyptian army deployed in Suez after anniversary unrest. [online]. 2013a. [cit. 2013-03-10], Dostupné z: [18] BLAUSTEIN, M. Egypt: Islamisté drtivě zvítězili i ve volbách do horní komory parlamentu. [online]. 2012. [cit. 2013-03-10], Dostupné z: [19] BUSSINESINFO. Egypt: Ekonomická charakteristika země. [online]. 2013a. [cit. 2013-05-05], Dostupné z: [20] BUSSINESINFO. Tunisko: Ekonomická charakteristika země. [online]. 2013b. [cit. 2013-10-05], Dostupné z: [21] BUSSINESINFO. Tunisko: Základní informace o teritoriu. [online]. 2012. [cit. 2012-12-27], Dostupné z: 55 [22] CZECH TOURISM. Turistický potenciál regionů. [online]. 2012. [cit. 2012-12-27], Dostupné z: 63

[23] ČT24. Demonstrantům sliby Tantávího nestačí. [online]. 2011. [cit. 2013-03-10], Dostupné z: [24] FÈDÈRATION TUNISIENNE DES AGENCES DE VOYAGES. La Fédération Tunisienne des Agences de Voyages. [online]. 2012. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: [25] FÈDÈRATION TUNISIENNE DE L'HÔTELLEIRE. La Fédération Tunisienne de l'Hôtellerie. [online]. 2012. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: [26] LUK. Egyptští islamisté zřejmě ovládnou půlku parlamentu. [online]. 2012a. [cit. 2013-03-10], Dostupné z: [27] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Egypt: Vnitropolitická charakteistika. [online]. 2012a. [cit. 2013-03-25], Dostupné z: 57 [28] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Egypt: Základní informace o teritoriu. [online]. 2012b. [cit. 2013-03-25], Dostupné z: [29] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Tunisko: Ekonomická charakteristika země. [online]. 2012c. [cit. 2013-04-03], Dostupné z: [30] PEROUTKA, F. Dočká se Egypt svobodných voleb? [online]. 2011. [cit. 2013-03-10], Dostupné z: [31] VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V TUNISU. Souhrnná teritoriální informace Tunisko. [online]. 2012. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: [32] KALBOUSSI, R. Tourism Sector Shows Large Losses. [online]. 2011. [cit. 2013-0511], Dostupné z:

64

[33] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Egypt: Základní informace o teritoriu. [online]. 2012b. [cit. 2013-03-25], Dostupné z: [34] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Tunisko: Ekonomická charakteristika země. [online]. 2012c. [cit. 2013-04-03], Dostupné z: [35] BREISINGER, C., AL-RIFFAI, P., ECKER, O. Economics of the Arab awakening. [online]. International Food Policy Research Institute, 2011. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: [36] BUSINESS MONITOR INTERNATIONAL. Egypt tourism report 2012. [online]. Business Monitor International, 2012. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: [37] CENTRAL BANK OF TUNISIA. The economic situation periodical. [online]. Central Bank of Tunisia, 2010. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: [38] CENTRAL BANK OF TUNISIA. The economic situation periodical. [online]. Central Bank of Tunisia, 2011a. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: [39] CENTRAL BANK OF TUNISIA. The economic situation periodical. [online]. Central Bank of Tunisia, 2011b. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: [40] CESTOVNÍ AGENTURA TOURIA. Egypt. [online]. Touria, 2013a. [cit. 2013-0326]. Dostupné z: [41] CESTOVNÍ AGENTURA TOURIA. Tunisko. [online]. Touria, 2013b. [cit. 2013-0403]. Dostupné z: [42] ČERBA, O. Geografie cestovního ruchu. [online]. Fakulta aplikovaných věd, 2005. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: 52 [43] FADEL, M. Modernist Islamic Political Thought and the Egyptian

65

and Tunisian Revolutions of 2011. [online]. Canada: University of Toronto, Faculty of Law, 2011. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: [44] CHOMIAK, L. The making of a revolution in Tunisia. [online]. BRILL, 2011. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: [45] INSTITUT NATIONAL DE LA STATISTIQUE. Annuaire statistique de la Tunisie 2006-2010. [online]. Institut National de la Statistique, 2010. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: [46] INTERNATIONAL BUSINESS TIMES. One Year on Since Arab Spring Egypt Tourism Rebounds. [online]. International Business Times, 2012. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: [47] RASHED, M. A., EL AZZAZI, I. The Egyptian revolution: A participant's account from Tahrir Square. [online]. Anthropology Today, 2011. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: [48] UCDP. Timeline Arabian spring. [online]. Uppsala University, 2011a. [cit. 2013-0319]. Dostupné z: [49] UCDP. The Tunisian Uprising. [online]. Uppsala University, 2011b. [cit. 2013-0319]. Dostupné z:

66

Příloha 1 Váţená paní, váţený pane, obracím se na vás s prosbou o vyplnění tohoto jednoduchého dotazníku, který je zaměřen na zjištění zájem o Egypt a Tunis jako turistickou destinaci. Dotazník je anonymní, výsledky budou pouţity ke zpracování mé bakalářské práce na téma „Vliv Arabského jara na turismus v Egyptě“ v rámci studia na Vysoké škole hotelové v Praze. Za Vaši ochotu a čas věnovaný dotazníku děkuji. Šimon Podskalský

Nejdříve Vás prosím o uvedení základních osobních údajů pohlaví

žena

muž

vzdělání

základní

vyučen

maturita

VOŠ

věk (let)

do 20 let

20 - 35

35 - 50

50 a více let

Jaký typ dovolené preferujete? Rekreační cestovní ruch Sportovní cestovní ruch Dobrodruţný cestovní ruch Náboţenský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch Zdravotní cestovní ruch 2. Co ovlivňuje Vaše rozhodování při výběru dovolené: CENA BEZPEČNOSTNÍ SITUACE LOKALITA TYP DOVOLENÉ 3. Znáte Egypt nebo Tunisko jako turistickou destinaci? ANO – znám alespoň jednu z nich NE – neznám ani jednu

67

VŠ

4. Navštívil/a jste někdy Egypt nebo Tunisko? ANO – navštívil/a jsem alespoň jednu z těchto zemí NE – nenavštívil/a jsem ani jednu

V případě odpovědi ANO pokračujte zde:

V případě odpovědi NE pokračujte zde:

5. Čím Vás Egypt/Tunisko zaujal?

5. Čím by Vás Egypt/Tunis zaujal jako místo pro dovolenou?

6. V jakém roce jste navštívil/a Egypt/Tunisko?

6. Chtěl (a) byste strávit dovolenou v Egyptě nebo v Tunisku? ANO NE

7. Co považujete za největší devízu dané lokality?

8. Co považujete za největší zápor dané lokality? 9. Zajímal/a jste se o bezpečnostní situaci před návštěvou Egypta/Tunisku? ANO NE 10. Víte, co je Arabské jaro? ANO NE 11. Jsou podle Vás některá místa turisty přetížená? ANO NEVÍM NE

68

12. Jsou v dané lokalitě patrné pozitivní dopady cestovního ruchu? ANO NEVÍM NE 13. Strávili byste znovu dovolenu znovu v Egyptě nebo Tunisku? ANO NE

Děkuji Vám za spolupráci

69