Dodatky k bakalá ské práci
V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu Jan Skalík
Obsah Shrnutí bakalá ské práce Anotace v eském jazyce Abstract in English Posudek vedoucího bakalá ské práce Oponentský posudek Dopln ní vypracované po obhájení bakalá ské práce Tisková zpráva lánek do asopisu Sedmá generace
2 3 4 5 6 7 13 14
Dodatky Shrnutí bakalá ské práce Jana Skalíka
V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu Práce si klade za cíl napomoci odhalit vazby mezi informovaností eských dospívajících student ohledn zm ny klimatu, jejich postoji a environmentální šetrností jejich jednání. Práce pojmenovává specifika eského prost edí na základ jeho srovnání s Velkou Británií, shrnuje a vyhodnocuje dostupné výzkumy a teoretické koncepty a analyzuje hlavní vlivy na dospívající v Manchesteru a v Brn . V praktické ásti je diskutován pr zkum uskute n ný v rámci bakalá ské práce. V záv ru jsou popsány možné vazby a zmín ny faktory, které mohou vést k odlišnostem mezi britským a eským, st edoškolským a vysokoškolským prost edím. V pr b hu posledních n kolika let se zm na klimatu stala pro Evropany zdaleka nejvíce znepokojivým 1 tématem. V esku je však klimatická zm na vyhodnocovaná mezi dv mi nejvážn jšími sv tovými problémy v bec nejmenším podílem ob an (45%) ze všech stát Evropské unie. Naše zem rovn ž pat í k t m, kde se lidé cítí o zm n klimatu nejmén informovaní2 Ukazuje se, že p edevším mladí a vysokoškolsky vzd laní lidé mají k tématu nejblíže. Efektivitu ší ení pov domí o zm n klimatu lze proto v této skupin o ekávat jako pom rn nejvyšší. Zvlášt v porovnání s Velkou Británií, kde má téma zm ny klimatu již po dlouhou dobu výrazné místo ve spole enské diskusi, se z analýzy voln p ístupných dokument ukazuje zanedbatelná snaha eských odborník kultivovat domácí ve ejnou debatu, tém úplná nep ítomnost tématu ve školní výuce a nezájem politické scény se tématem vážn zabývat.Z p edešlých studií a výzkum p itom vyplývá, že role informovanosti na postoje a jednání je velmi výrazná. Výzkum provedený na nereprezentativním vzorku 510 bakalá ských student Fakulty sociálních studií v Brn , 283 studentech eských st edních škol a statisticky nepr kazném vzorku 76 bakalá ských student britských vysokých škol nelze jednoduše zobecnit, p esto ale potvrzuje ur ující význam informovanosti.3: Vzhledem k v cnému položení testových otázek týkajících se zm ny klimatu, nejsou odpov di student zkresleny jejich projekcí a ukazují na tém naprostou neznalost problematiky zm ny klimatu. Nej ast jšími a zárove nejd v ryhodn jšími zdroji informací o klimatické zm n pro studenty jsou v dci, neziskové organizace a rodina. Studenti naopak projevují ned v ru v politiky, p edevším pak v postoje Václava Klause. Srovnání student Fakulty sociálních studií a student britské University of Salford, University of Huddersfield a The University of Edinburgh není vzhledem k nízkému po tu britských respondent statisticky pr kazné. P esto byly tyto dv skupiny student porovnány, nebo výsledky tohoto srovnání mohou minimáln poukázat na n které rozdíly a podobnosti mezi populacemi student daných stát .4 Vliv mediálních zdroj , v deckých autorit, politik a státní správy se ve Velké Británii ukazuje být v tším, než v eské republice. Studenti britských univerzit v porovnání se studenty FSS v otázce zm ny klimatu naopak mén d v ují svým p átel m a vzd lávacím institucím. Ned v ují p edevším politik m. Dotazovaní studenti britských škol se cítí být více osobn odpov dní za sv j podíl na existenci zm ny klimatu, než studenti FSS i studenti eských st edních škol. Tento rozdíl z ejm nelze vysv tlit pouze jejich fakticky v tším podílem na p í inách existence klimatické zm ny, ale je t eba po ítat i s vlivem ve ejné debaty a školní výuky a výchovy. Krom faktických informací byla na základ dat výzkumu zpracovávána i analýza vazeb mezi v domostmi, postoji a snahou jednat.5 Potvrzen byl p edpoklad, že d v ra ve v decké zdroje a snaha o formování vlastního názoru pozitivn koreluje s informovaností respondenta. Studenti, kte í dob e rozumí zm n klimatu, jsou ast ji orientováni postmaterialisticky, zm nu klimatu hodnotí negativn ji a poci ují za ni v tší osobní odpov dnost. Výrazn ji poci ovaná p íslušnost ke sv tu, než-li k regionu, v tší pov domí o zm n klimatu ovšem nepodmi uje a studenti, kte í mají v tší znalosti o zm n klimatu, se jí neobávají více a ani ve svém pr m ru neprokazují nižší míru konzumu. Koncepty Warnars a Van Meergena byly na populaci eských st edoškolských student a student FSS potvrzeny. S odkazem na srovnání vliv p sobících v britském a eském ve ejném prostoru lze íci, že pro zvýšení pov domí o zm n klimatu a s ním i pocitu vlastní odpov dnosti, které jsou mezi eskou mládeží nesmírn nízké, by mohlo mít podstatný efekt rozší ení výuky tématu zm ny klimatu p edevším na st edních školách a r st vlivu eské odborné ve ejnosti na podobu celospole enské debaty o klimatických zm nách.
1
European Commission, 2008. Special Eurobarometer 295/EB69.2/2008. Attitudes of European citizens towards the environment. Staženo 25. 11. 2008, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_295_en.pdf European Commission. 2008. Special Eurobarometer. 300/EB69.2/2008. Europeans' attitudes towards climate change. Staženo 25.11.2008, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_300_full_en.pdf 3 Výb r z výsledk diskutovaných v kapitole 3.6. 4 Výb r z výsledk diskutovaných v kapitole 3.7. 2
5
Výb r z výsledk diskutovaných v kapitole 4.1.
2
Dodatky Anotace
Práce si klade za cíl napomoci odhalit vazby mezi informovaností eských dospívajících student
ohledn
zm ny klimatu, jejich postoji a environmentální
šetrností jejich jednání. Práce pojmenovává specifika eského prost edí na základ jeho srovnání s Velkou Británií, shrnuje a vyhodnocuje dostupné výzkumy a teoretické koncepty a analyzuje hlavní vlivy na dospívající v Manchesteru a v Brn . V praktické ásti je diskutován pr zkum uskute n ný v rámci bakalá ské práce. V záv ru jsou popsány možné vazby a zmín ny faktory, které mohou vést k odlišnostem mezi britským a eským, st edoškolským a vysokoškolským prost edím. Z výsledk
pr zkumu vyplývá, e n kte í
eští politici popírající závažnost
zm ny klimatu nejsou pro studenty d v ryhodní. S odkazem na srovnání vliv p sobících v britském a eském ve ejném prostoru lze íci, že pro zvýšení pov domí o zm n
klimatu a s ním i pocitu vlastní odpov dnosti, které jsou mezi
eskou
mládeží nesmírn nízké, by mohlo mít podstatný efekt rozší ení výuky tématu zm ny klimatu p edevším na st edních školách a r st vlivu eské odborné ve ejnosti na podobu celospole enské debaty o klimatických zm nách.
Klí ová slova: zm na klimatu, v domosti, postoje, environmentáln šetrné jednání, mládež 3
Dodatky Abstract
The main aim of this thesis is to help explore the links between climate change awareness of Czech youth students, their attitudes and level of environmentally friendly behaviour. The thesis identifies particular aspects of Czech society in comparison with Great Britain, summarizes and interprets available surveys and theoretical concepts, and analyses main influences affecting young people in Manchester (UK) and Brno (CZ). In its empirical part, a survey conducted within the thesis is discussed. Finally, possible links and factors are mentioned which may lead to differences between British and Czech, secondary school and University environment. The results of the survey show that some Czech politicians denying the seriousness of climate changes are not trustworthy for the students. With reference to the comparison of influences in the British and Czech public space we can say that extending of climate change related education, above all in secondary schools, and a wider discussion on climate change initiated by Czech experts could play a crucial role in increasing the climate change awareness and feeling of own responsibility, which is extremely low in the Czech youth.
Key words: climate change, awareness, attitudes, ecological behaviour, youth 4
Dodatky Posudek vedoucího bakalá ské práce „V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu“ Vedoucí práce: Bohuslav Binka Celkové hodnocení práce Jana Skalíka je pro m , tentokráte ovšem z velmi specifických d vod , obtížné. Kolega Skalík se totiž o tématiku, které se týká jeho práce, dlouhodob zajímá a to je jak na rozsahu v domostí, tak na kvalit práce siln znát. Jak p ípravná práce, která se odráží v prvních kapitolách práce, tak samotný výzkum a jeho interpretace spl ují rámec práce diplomové, nikoliv bakalá ské – sám p itom p iznávám, že n které ásti výzkumu a jeho interpretace jsem nebyl schopen odborn kontrolovat a p i psaní tohoto posudku jsem se musel obrátit na poradce-externistu. Práce je tedy, jak svým rozsahem, tak svým obsahem na úrovni o stupe vyšší než je práce bakalá ská. Z tohoto pohledu jí nemám moc co vytknout. Kvalitní seznámení s problematikou zm ny klimatu, podrobné seznámení se s výzkumy názor na environmentální problémy i klimatickou zm nu a rozsáhlý kvalitn zpracovaný i interpretovaný výzkum, to vše je na svém míst a v odpovídající kvalit . P esto však práce obsahuje n kolik chyb – za které p ijímám i jakožto vedoucí práce sv j díl viny – které by se v takto kvalitním výzkumu objevit nem ly. Co mám na mysli? Za prvé – a koliv je struktura práce v principu správná, je rozsah jednotlivých ástí této struktury z hlediska p edm tu práce nevyvážený. Velmi povedený p epis dosavadních výzkum souvisí s cílem práce jen nep ímo, a proto je rozsah kapitol t mto výzkum m v novaný neodpovídající – m l by být kratší. Za druhé – chybí záv re ný index jmenného rejst íku. Vím, že ani jedna z výtek, které prezentuji, nem že snížit význam a podstatu kvality Skalíkovy práce, ovšem práv pro její kvalitu by bylo lepší se t chto chyb vyvarovat. Práce kolegy Skalíka hodnotím mimo ádn vysoko, a to jak v teoretické, tak praktické ásti a p es uvedené chyby jí nemohu hodnotit jinak než stupn m A. Bohuslav Binka
5
Dodatky Oponentský posudek na bakalá skou práci Jana Skalíka: V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu Katedra environmentálních studií FSS MU v Brn Posudek se zabývá formální, metodologickou a obsahovou stránkou p edkládané práce. Otázky, na které oponentka o ekává n jakou reakci v pr b hu obhajoby práce, jsou psány kurzívou. Formální stránka práce Autor lení práci do osmi kapitol a osmdesáti podkapitol 2. a 3. ádu. Osobn považuji toto následné len ní za p ehnané (výjimkou nejsou kapitoly o rozsahu jednoho odstavce, nap . 2.3.4.4, 2.3.4.5, 2.4.2, 2.4.7 atd.), na druhou stranu je pravda, že text je díky tomu precizn strukturovaný. Co je po formální stránce závažn jší, je absence dvou povinných ástí práce – chybí jmenný rejst ík a není vevázáno zadání práce. Autor navíc výrazn p ekro il povinný rozsah práce a tuto skute nost v práci nijak nezd vod uje ani nekomentuje. Další odchýlení od požadované formy je jiný zp sob citací (autor cituje v poznámkách pod arou místo v textu) a zejména použití jiné cita ní normy (Harvardské normy místo požadované cita ní normy SN). Ostatní povinné ásti jako anotace, obsah, seznam tabulek, graf a p íloh, seznam literatury atd. jsou naproti tomu zpracované náležit a velmi pe liv . Grafická úprava textu je vyhovující, text je z gramatického hlediska tém bezchybný, autor píše velmi srozumiteln . Cíl práce je formulován v anotaci na str. 5: „Práce si klade za cíl napomoci odhalit vazby mezi informovaností eských dospívajících student ohledn zm ny klimatu, jejich postoji a environmentální šetrností jejich jednání.“ Autor dále v anotaci i v úvodu specifikuje jednotlivé ásti práce, které na sebe, nutno íct, dob e navazují. Kdybych však brala v anotaci uvedený cíl za platný, musela bych podotknout, že práce je rozsahem pon kud nevyvážená (str. 17 – 36 jsou v novány prezentaci a shrnutí statistických výsledk Evropských, Britských a eských výzkum , které jsou rozhodn zajímavé, z hlediska uvedeného cíle práce by ale sta ilo srovnat tyto výsledky s daty získanými v praktické ásti výzkumu v kapitole Diskuse). I v použitém dotazníku je otázkám ohledn v domostí v nováno nepom rn více prostoru než otázkám po environmentální šetrnosti jednání student . Jelikož chybí zadání práce, není možné posoudit, jak moc ho autor p i zpracování práce respektoval. Metodologická stránka Je zjevné, že autor použitím statistických test a podrobným popisem metodiky práce s nimi výrazn p evyšuje pr m r na naší kated e. Je zásadní, že se autor nespokojil s primitivními statistickými souhrny po tu odpov dí na jednotlivé otázky, ale testuje kombinované hypotézy o souvislosti mezi znalostmi student a jejich postoji ke klimatické zm n , zdroji informací, které jsou pro n d v ryhodné atd. V kombinaci otázek na znalosti a postoje student , a odhalování souvislostí mezi t mito dv ma faktory, považuji výzkum za skute n výborný. Jak jsem již poznamenala, pon kud mén prostoru je již v nováno otázkám na chování student , což je ale z d vodu rozsahu výzkumu pochopitelné. Uvítala bych vysv tlení n kterých pojm , se kterými se ve výsledkové ásti pracuje, nap . co znamená „m ení anomie“ a co zahrnuje „Sroleho zp sob dotazování“ (str. 54), nebo co znamená íselný „adj. reziduál“ uvád ný ve výsledcích. Za nedostate né považuji také vysv tlení konceptu vlivu v domí na jednání (kap. 2.7), který je pro konstrukci celé praktické ásti klí ový, jsou mu ale v novány pouze necelé 3 stránky. Obsahová stránka Práce je obsahov velmi zajímavá. Její výjime nost a zárove hlavní úskalí spo ívá v množství aspekt problému vnímání zm n klimatu, které se autor snažil postihnout a popsat. Zajímavá je nap . snaha o rozbor vliv , které p sobí na formování názor dospívajících student v Brn a ve Velké Británii, vnucuje se ale otázka: Na základ eho ozna il autor uvedené vlivy (kap. 2.4.1 – 2.4.6) za klí ové? Stejn tak u již zmi ovaného konceptu vlivu v domí na jednání se do teme (str. 47), že „Existují t i základní roviny, které oz ejmují vztah lov ka a jeho životního prost edí: environmentální pov domí a informovanost, environmentální postoje a snaha jednat.“ Opravdu autor beze zbytku p istupuje na toto tvrzení? Kde jsou potom zahrnuty vlivy náboženské, evolu ní, etické a další? Osobn by m pak zajímal autor v názor na vypovídající schopnost statistických údaj uvedených v kapitole 2.3. Otázka není kritikou uvedení zmín ných údaj , pouze snahou o zamyšlení nad jejich významem. Jak si nap íklad autor vysv tluje fakt, že podle Evropských statistik je 39% Britských respondent p esv d eno, že význam zm n klimatu byl zveli en (str. 25), 77% respondent slyšelo v posledním období o ZK od politik , p itom v Británii panuje nadpr m rná ned v ra v i t mto zdroj m informací (str. 21), p esto ale 75% Brit již podniklo akce vedoucí k ochran klimatu (str. 25)? Celkov hodnotím práci velmi p ízniv . Nesporn p inesla množství zajímavých a nových údaj k aktuálnímu tématu zm n klimatu a zodpov dn se snažila postihnout problém vztahu mezi v domostmi a postoji mládeže ke zm n klimatu a množství faktor , které tento vztah formují a ovliv ují. Z mého pohledu nelze p ehlédnou zejména formální nedostatky uvedené výše, posouzení jejich závažnosti však nechávám na dalších lenech komise. Vzhledem k n kterým nedostatk m zmín ným výše navrhuji hodnocení B, velmi dob e. V Brn dne 20.5.2009
Mgr. Eva Fra ková
6
Dodatky
Dopln ní bakalá ské práce V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu vypracované po obhajob práce V následném rozší ení práce jsou odstran ny nedostatky, na které upozornila oponentura Mgr. Evy Fra kové. Konkrétn se jedná se o dopln ní jmenného rejst íku a zadání práce, vysv tlení pojm adjustovaný reziduál, Sroleho zp sob dotazování a anomie. Rovn ž je dopln na analýza dat s ohledem na pohlaví respondent .
Jmenný rejst ík
Ajzen ...................................48, 49, 51, 80
Je ábek ................................................. 15
Binka ...............................................39, 44
KDU- SL ........................................ 38, 82
Carbon Trust..........................................44
Klaus ..................................................... 15
Carter.....................................................45
KS M.............................................. 38, 82
CDE.......................................................14
Librová .................................................. 49
CEP .......................................................14
Low-Carbon Cities................................. 45
COI ......................................27, 28, 29, 30
Mach ..................................................... 14
CVVM ..................................31, 32, 33, 80
Mareš .................................................... 55
HMU........................................14, 15, 16
Meegeren ...................................9, 46 - 50
SSD...............................................38, 80
MŠMT........................................ 40, 41, 82
Downing.................................................45
MŽP ................................................ 41, 82
Dufková .................................................33
ODS ...................................................... 39
Dunlap .......................................48, 49, 81
OPSI ..................................................... 44
Eden ......................................................46
Pallemaerts ........................................... 16
EK..............................................16, 26, 35
Rabušic ................................................. 55
European Commission................... 17 - 25
Richard.................................................. 46
Factum Invenio ................................34, 81
Schmiedová........................................... 35
Glantz ....................................................13
Strana zelených......................... 38, 39, 83
Henelová ...............................................39
The University of Edinburgh ...... 46, 57, 77
Hollan ....................................................39
Tolacz.............................................. 14, 43
Houghton ...............................................13
University of Huddersfield.......... 45, 77, 83
ICM........................................................27
Vladyka ........................................... 40, 83
IPCC ..........................................14, 15, 16
Warnars......................................9, 46 - 50
Ipsos MORI............................................31
Wishart .................................................. 50
Jandourek..............................................12
7
Dodatky Zadání práce
Fakulta sociálních studií
pro: Jana Skalíka
MASARYKOVA UNIVERZITA Katedra environmentálních studií Zadání práce BAKALÁ SKÉ U O: 219846 imatr. ro .: 2006
Vedoucí katedry Vám ve smyslu studijních p edpis o státních záv re ných zkouškách ur uje Téma bakalá ské práce: V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu Téma bakalá ské práce v angli tin : Youth‘s Understanding and Attidudes Related to Climate Change Zásady pro vypracování:
Poslucha (ka) zpracuje bakalá skou práci p i využití všech svých v cných i metodologických znalostí a dostupné literatury. Nedílnou sou ástí práce jsou i její stru ná anotace, index a seznam použité literatury (blíže viz "Pravidla k vypracování bakalá ské práce”). Rozsah bakalá ské práce: 10 000 -17 000 slov.
Cíle práce: Práce si klade za cíl napomoci odhalit p ípadné vazby mezi informovaností dospívajících student ohledn zm ny klimatu a jejich postoji v souvislosti s environmentální p íznivostí jejich jednání. Ú elem práce je sumarizovat a vyhodnotit dostupné informace o hlavních vlivech na environmentální jednání dospívajících v Manchesteru a v Brn a porovnat u t chto dvou skupin v domosti o zm n klimatu. V záv ru práce by m ly být možné vazby popsány a zmín ny faktory, které mohou vést k p ípadným odlišnostem mezi britským a eským prost edím. Práce by tak m la posloužit k efektivn jšímu zacílení pozornosti v environmentálním vzd lávání. Osnova: 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 4. 5.
6.
Úvod: Charakteristika práce Teoretická ást Vlivy na dospívající studenty v Brn Vlivy na dospívající studenty v Manchesteru Porovnání vliv v Brn a Manchesteru Praktická ást V domosti a postoje student v Manchesteru V domosti a postoje student v Brn Porovnání v domostí a postoj v Brn a Manchesteru Diskuse Záv r
Literatura a zdroje
Ve své práci poslucha (ka) vyjde p edevším z t chto zdroj : 1) Burroughs, William James. 2001. Climate change: a multidisciplinary approach. Cambridge: Cambridge University Press. 2) Chenail, R. J. 1998: Jak srovnat kvalitativní výzkum do lat ? Biograf Bulletin, 16/1998, 29-37 3) Dieter Helm. 2005. Climate-change policy.. Oxford: Oxford University Press, 4) Disman, Miroslav 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 5) Hendl, Jan 1999. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum. 6) Kerlinger, Fred N. 1972. Základy výzkumu chování. Praha: Academia. 7) Ragin, C. Charles 1994. Constructing Social Research. London: Pine Forge Press. 8) Vaus, de David 1990. Survey in Social Research. London: Unwin Hyman. 9) Vlastní pozorování a výzkum v Manchesteru a Brn . 10) Výb r z oficiálních i neoficiálních tiskovin v Manchesteru a Brn (studijní plány a osnovy, materiály místní samosprávy, p íslušné zákony, neoficiální tiskoviny…). Ur ený vedoucí bakalá ské práce: Mgr. Bohuslav Binka, PhD. ………………………… podpis vedoucího BP
Datum zadání: 6.10.2008 ..………………………… Ing. Zbyn k Ul ák, PhD., vedoucí katedry ES
8
Dodatky
Zm na klimatu a pohlaví Primárním cílem tohoto výzkumu nebylo v p ístupu ke zm n klimatu sledovat genderové rozdíly, výzkum nebyl navržen s tímto cílem, a proto je i následující shrnutí pouze dodate né a zna n neúplné. Rozdílný p ístup muž a žen se však navzdory jinému cílení výzkumu ukázal jako citelný, a proto stojí za to jej zmínit.6 Znalosti týkající se zm ny klimatu m žeme pr m rn nalézt p ibližn stejné u žen jako u muž . Ženy byly sice mén asto než muži schopny vynikat nad pr m rný po et správných odpov dí, stejn tak však mén žen než muž m lo výsledky podpr m rné. Ženy vynikají v tší vazbou na místní prost edí: sv toob any lze najít ast ji mezi muži. Zástupci jednotlivých pohlaví se však mnohem výrazn ji liší v samotných postojích ke zm n klimatu: zatímco ženy spíše cítí odpov dnost za zm nu klimatu (adj. reziduál7 3,3), mnohem více dotazovaných muž než žen odpov d lo, že tuto odpov dnost rozhodn nepoci ují (adj. reziduál 6). Korelace pohlaví a pocitu odpov dnosti ukazuje slabou vazbu (Kramerovo V 0,212). Výrazn více žen než muž se zárove domnívá, že je zm na klimatu spíše zásadn jší téma než zvyšování životní úrovn (adj. reziduál 4,2). Naopak názor, že klimatická zm na je rozhodn mén zásadní, než r st životní úrovn pro výrazn více muž , než žen (adj. reziduál 5,8). Korelace je tomto p ípad slabší (Kramerovo V 0,254). 6
Jakkoli bude mít asi tato poznámka spíše beletristický charakter, má, myslím, smysl ji zaznamenat, protože je úsm vná a snad i pou ná. Data ze st edních škol byla sbíraná na za átku seminá o zm n klimatu. Jeden takový prob hl ale i den po obhajob práce. P i h e „Extrémy“ m li studenti a studentky nejprve vyjád it, zda je zm na klimatu zajímá, hodn o ní v dí a b žn dostupné informace, které se jí týkají, jim p ipadají snadno srozumitelné. Nepamatuji si, jak na tuto kombinaci otázek reagovaly školní kolektivy na p edcházejících seminá ích, v této genderov vyvážené t íd , ale chlapci vid li sebe sama jako „zaujmuté“, „dob e informované“ a „snadno se orientující“. Dívky pak v naprosté v tšin p i h e prezentovaly pravý opak. Zajímav jší je ovšem fakt, že ve chvíli, kdy m li vyjád it, zda se za klimatickou zm nu cítí odpov dní, se jejich role obrátily: „nezaujmuté“, „neinformované“ a „neorientující se“ dívky zastávaly pozici, že odpov dnost za klimatickou zm nu cítí a osobní vliv nepopírají. Chlapci naopak osobní vliv popírali a osobní odpov dnost necítili. Dotazem na to, zda dívky náhodou pouze nejsou líné se v názoru posunout a opravdu, p estože se prezentují jako v tématu dezorientované, se za n j cítí být odpov dné, jsem se do kal odpov di: „Odpov dnost za stav klimatu skute n cítím a kluci mají názor jaký mají, jen proto, že jsou ješitní.“ Tak jen doufám, že fakt mého opomenutí genderu v p vodním návrhu výzkumu není také pouze znakem mužské ješitnosti. Po návratu ze seminá e ke statistice, se totiž vliv pohlaví znatelný v jedné t íd ukázal statisticky signifikantní i na celém výzkumném vzorku. 7 Adjustovaný reziduál odkazuje ve statistické analýze na odchylku oproti výsledku o ekávanému v p ípad náhodného rozložení dat. Jeho absolutní velikost ur uje po et statistických odchylek, o které se daný po et liší od o ekávaného. Adjustovaný reziduál o velikosti 2 zna í 95% pravd podobnost, že daný výsledek není zap í in ný náhodným rozd lením. U výsledk s v tším adjustovaným reziduálem se pak p edpokládá statisticky významný vliv jistého nenáhodného faktoru na podobu výsledk . Nap íklad adjustovaný reziduál o velikosti –3 udává, že pravd podobnost, která ukazuje danou etnost jako nižší oproti náhodnému rozd lení je 99 %. Pro úplnost je t eba podat vysv tlení i dvou dalších pojm práce: Koncept anomie je sociolociologickým vyjád ením stavu, kdy „jsou siln zpochybn ny panující normy a existující hodnoty. Dosavadní zp soby orientace ztrácejí závaznost a skupinová morálka je ot esena, stejn jako sociální kontrola.“ (Jandourek, J. 2007. Sociologický slovník. Praha: Portál, strana 26) Ve výzkumu je anomi nost respondent zjiš ována vzhledem k p edpokládanému vlivu míry anomie osoby na její aktivitu ve prosp ch ve ejných dlouhodobých cíl (jako jsou nap íklad opat ení proti zm n klimatu). Sroleho zp sob tázání dává respondentovi možnost identifikace s adou postoj , které vykazují na anomické zam ení. Dle obvyklosti s jakou je respondent p ijme se pak m že stanovit p ibližná míra jeho anomi nosti.
9
Dodatky Spíše negativn hodnotí zm nu klimatu podstatn více žen, než muž (adj. reziduál 2,6), zatímco spíše pozitivn ji hodnotí výrazn více muž , než-li žen (adj. reziduál 5,1). Korelace je i v tomto p ípad op t spíše slabší (Kramerovo V 0,222). Z uvedených p íklad je rovn ž patrné, že muži mají tendenci zastávat v tomto tématu jednozna né postoje, zatímco u žen nalézáme ast ji váhav jší stanoviska. Kone n u muž lze pozorovat v otázce klimatu menší míru ned v ry ve Václava Klause (adj. reziduál –2,9), než-li u žen. T m naopak mnohem mén vadí zastánci environmentální politiky. (adj. reziduál: aktivisté –2,3; Al Gore –4,4; Strana zelených -3).
10
Dodatky
Tabulky k tématu pohlaví a zm na klimatu Tabulka 1. Souvislost pohlaví a pocitu odpov dnosti za zm nu klimatu 20. Cítíte vlastní odpov dnost za zm nu klimatu? * Pohlaví
20. Cítíte vlastní odpov dnost za zm nu klimatu?
a) rozhodn ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodn ne
celkem
po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et
Pohlaví a) muž b) žena 39 54 -1,0 1,0 106 170 -3,3 3,3 145 179 -,9 ,9 103 47 6,0 -6,0 393 450
celkem 93 276 324 150 843
Tabulka 2. Souvislost pohlaví a názoru na zásadnost tématu zm ny klimatu
18. Je podle Vás zm na klimatu zásadn jší téma než zvyšování sou asné životní úrovn , nebo spíše není?
a) rozhodn ano b) spíše ano d) spíše ne e) rozhodn ne
celkem
po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et
Pohlaví a) muž b) žena 100 124 -,8 ,8 105 178 -4,2 4,2 82 68 2,2 -2,2 45 8 5,8 -5,8 332 378
celkem 224 283 150 53 710
Tabulka 3. Souvislost pohlaví a hodnocení zm ny klimatu
22. Zm nu klimatu hodnotím:
a) rozhodn pozitivn b) spíše pozitivn c) spíše negativn d) rozhodn negativn
celkem
po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et
11
Pohlaví a) muž b) žena 21 11 2,3 -2,3 49 16 5,1 -5,1 134 196 -2,6 2,6 102 142 -1,5 1,5 306 365
celkem 32 65 330 244 671
Dodatky Tabulka 4. Zastoupení muž a žen ve v domostních skupinách
Znalostní skupiny
neznalí pr m rní znalí
celkem
Pohlaví a) muž b) žena 164 173 1,2 -1,2 120 176 -2,4 2,4 109 108 1,4 -1,4 393 457
po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et
celkem 337 296 217 850
Tabulka 5. Pohlaví a pocit p íslušnosti
Poci ovaná p íslušnost
lokál mix globál
celkem
Pohlaví a) muž b) žena 166 237 -2,2 2,2 90 87 1,8 -1,8 96 106 ,8 -,8 352 430
po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et adj. reziduál po et
12
celkem 403 177 202 782
Dodatky Tabulka 6. Ned v ryhodný subjekt v problematice klimatické zm ny dle pohlaví Crosstab
24. V otázce zm n klimatu ned v uji (komu):
aktivisté Al Gore p átelé p íbuzní média známý pedagog nevím nikdo NNO politici Václav Klaus ve ejná autorita v dci, odborníci vlastní úsudek Zelení, Martin Bursík
Total
Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count Adjusted Residual Count
13
Pohlaví a) muž b) žena 9 3 2,3 -2,3 35 13 4,4 -4,4 2 4 -,5 ,5 0 7 -2,3 2,3 11 23 -1,3 1,3 1 1 ,2 -,2 14 20 -,2 ,2 10 12 ,3 -,3 1 0 1,2 -1,2 57 81 -,4 ,4 74 137 -2,9 2,9 2 0 1,6 -1,6 1 1 ,2 -,2 0 1 -,9 ,9 12 3 3,0 -3,0 229 306
Total 12 48 6 7 34 2 34 22 1 138 211 2 2 1 15 535
Dodatky TISKOVÁ ZPRÁVA
výsledky výzkumu
V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu 8
Zm na klimatu se v posledních p ti letech stala pro Evropany v bec nejžhav jším globálním tématem. V esku je p esto vyhodnocovaná mezi nejvážn jšími sv tovými problémy nejmenším podílem ob an (45%) ze všech stát Evropské 9 unie. Naše zem rovn ž pat í k t m, kde se lidé cítí o zm n klimatu nejmén informovaní. Zvlášt v porovnání s Velkou Británií, kde má téma zm ny klimatu již po dlouhou dobu výrazné místo ve spole enské diskusi, se z rozboru voln p ístupných dokument ukazuje zanedbatelná snaha eských odborník kultivovat domácí ve ejnou 10 debatu, tém úplná nep ítomnost tématu ve školní výuce a nezájem politické scény se tématem vážn zabývat. Z p edešlých studií a výzkum p itom vyplývá, že práv informovanost o problému, kterou mohou zprost edkovat p edevším tyto instituce, má 11 výrazný vliv na postoje a jednání lidí. Jak sou asnou situaci zm nit? P edevším mladí a vysokoškolsky vzd laní lidé mají 12 k tématu nejblíže, a proto se zdá nejefektivn jší snažit se eskou ve ejnost dostat z této zaostalosti práv s jejich p isp ním. Pr zkum provedený na nereprezentativním vzorku 510 bakalá ských student Fakulty sociálních studií v Brn , 283 studentech p edevším brn nských st edních škol a statisticky nepr kazném vzorku 76 bakalá ských student britských vysokých škol nelze jednoduše zobecnit, p esto ale potvrzuje ur ující roli informovanosti na postoje lidí ke zm n klimatu.
Studentky a studenti, kte í dob e rozumí zm n klimatu, ast ji spoléhají na v decké zdroje a usilují o formování vlastního názoru. Tito lidé jsou rovn ž ast ji orientovaní nematerialisticky, zm nu klimatu hodnotí záporn ji a poci ují za ni v tší osobní odpov dnost. A koli pr m rn nejsou studentky v tématu lépe orientovány, jejich pocit vlastní odpov dnosti je v tší, než-li u student . Vzhledem k v cnému položení testových otázek, nejsou odpov di zkresleny jejich sebeprojekcí a p edevším u st edoškolských student student ukazují na tém naprostou neznalost problematiky zm ny klimatu. Nejd v ryhodn jšími zdroji informací o klimatické zm n pro studenty jsou v dci, neziskové organizace a rodina. Studenti naopak projevují ned v ru v politiky, p edevším pak v postoje Václava Klause.13 Srovnání student Fakulty sociálních studií a student britské University of Salford, University of Huddersfield a The University of Edinburgh není vzhledem k nízkému po tu britských respondent statisticky pr kazné. Vliv mediálních zdroj , v deckých autorit, politik a státní správy se ve Velké Británii ukazuje jako v tší, než v eské republice. Dotazovaní studenti britských škol se cítí být více osobn odpov dní za sv j podíl na existenci zm ny klimatu. Tento fakt z ejm nelze vysv tlit 14 pouze jejich v tším podílem na p í inách zm ny klimatu, ale je t eba po ítat i s vlivem ve ejné debaty, školní výuky a výchovy.
S odkazem na srovnání vliv p sobících v britském a eském ve ejném prostoru lze íci, že pro zvýšení pov domí o zm n klimatu a s ním i pocitu vlastní odpov dnosti, které jsou mezi eskou mládeží nesmírn nízké, by mohlo mít podstatný efekt rozší ení výuky tématu zm ny klimatu p edevším na st edních školách a r st vlivu eské odborné ve ejnosti na podobu celospole enské debaty o klimatických zm nách.15 kompletní výzkumná práce je voln k dispozici na http://klima.czweb.org Jan Skalík,
[email protected], 00420 607 185 686
8
European Commission, 2008. Special Eurobarometer 295/EB69.2/2008. Attitudes of European citizens towards the environment. Staženo 25. 11. 2008, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_295_en.pdf 9 European Commission. 2008. Special Eurobarometer. 300/EB69.2/2008. Europeans' attitudes towards climate change. Staženo 25.11.2008, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_300_full_en.pdf 10 Skalík, J. 2009. V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu. Brno: MU. kapitoly 2.4 a 2.5 11 Ajzen, I. 1991. Theory of Planned behaviour. Amherst: University of Massachusetts. Warnars, L. 2008. Aware of the Environment? Or the Environment is aware? Nijmegen: Radboud University. 12 European Commission. 2008. Special Eurobarometer. 300/EB69.2/2008. Europeans' attitudes towards climate change. Staženo 25.11.2008, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_300_full_en.pdf 13 Skalík, J. 2009. V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu. Brno: MU. kapitoly 4.1 a 3.6 14 Skalík, J. 2009. V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu. Brno: MU. kapitola 3.7 15 Skalík, J. 2009. V domosti a postoje mládeže týkající se zm ny klimatu. Brno: MU. kapitola 5
14
Dodatky JAN SKALÍK
Klima s námi: co m žeme d lat s klimatickou zm nou a co si o ní myslíme Jedním z dobrých d vod , pro nep istupovat na lidské zavin ní zm ny klimatu je, že si v tom p ípad ani nemusíme tak naléhav pokládat otázku, co s tím d lat. Pokud ale na lidský p vod sou asné prom ny podnebí p istoupíme, není od v ci podívat se podrobn ji na eský dvorek, který je za dv století bujícího pr myslu jedním z historicky nejšpinav jších. P i ervnových volbách jsme všichni byli sv dky p kného p íkladu toho, jak málo ech m záleží na Evrop . O eském euroskepticismu víme, není ale tak všeobecn známé, že eši vynikají i „jedine ným“ p ístupem ke zm n klimatu. Výjime n odpov dné postoje by v esku ekal asi málokdo, skute nost ale p esto zarazí: v problematice zm ny klimatu se adíme mezi ty i nejh e informované evropské spole nosti a toto globální téma u nás považuje za nep íliš d ležité v bec nejv tší podíl z evropských národ . Dosavadní výzkumy p itom ukázaly, že práv informovanost je pro citliv jší vnímání environmentálních rizik zásadní. Shr me tedy, že eský skepticismus se vskutku neprojevuje jen u našeho postoje k Evropskému parlamentu, ale rození Švejci jsme i v otázkách týkajících se životního prost edí: nep ipouštíme možnost, že bychom sami mohli prost edí ovlivnit, a zárove za n j tedy ani necítíme odpov dnost. Pod termínem životní prost edí si pak p edstavujeme p edevším naše bory šumící po skalinách a vody hu ící po lu inách. P itom nedohlížíme za hranice eské kotliny, kam se po dv století nenese pouze kou z našich komín , ale i jeho nep ímé d sledky. Asi dv st tun oxidu uhli itého, které v batohu ekologické odpov dnosti nese za své prad dy a prababi ky každý z nás, tíží jen málokoho. P itom „citelná“ je váha toho batohu docela ur it – takový í an jej má totiž asi desetkrát, a Ind dokonce zhruba p tadvacetkrát, leh í. S 12 tunami oxidu uhli itého na osobu a rok tak sbíráme další evropský primát, na který ale – op t – m žeme být jen st ží pyšní. Odpov dnost je, když … Prosincová klimatická jednání v Kodani se již blíží. Více jak polovina Evropan podporuje p ípadný závazek ke snížení emisí o 30% do roku 2020. Stejn jako v ostatních evropských zemích na opat ení proti zm n klimatu v esku slyší p edevším mladí a vzd laní lidé. To je tedy skupina, ve které lze hledat podporu pro zlepšení situace. Výzkum provedený letos na brn nských školách potvrdil snad až banální tezi, že pro to, aby lov k za m n né klima cítil odpov dnost a n co pro v c d lal, musí o problému p edevším n co v d t. Tím smutn jší je proto zjišt ní, že p edevším st edoškoláci o klimatu nev dí tém nic. Dokonce ani studenti vysokých škol na tom nejsou se znalostmi o moc lépe. „N jaký p ehled o zm n klimatu mám, ale ne ekla bych, že toho vím dost. A koli tající ledovce se asi jen t žko dají zfalšovat, informace v médiích se mi asto zdají zmatené. Rozhodn mi ale p ijde d ležité s tím n co d lat – p i nejmenším se šetrn v i p írod za ídit ve svém b žném život .“ íká studentka Josefa Ková ová. A není sama. A koli pr m rná dívka toho neví o klimatu víc, než pr m rný mladík, mnohem více se za zm nu klimatu cítí odpov dná a považuje ji za závažn jší téma než zvyšování sou asné spot eby. Nep ekvapí proto ani její v tší odstup od politik , kte í závažnost zm ny klimatu zpochyb ují. Takovým ale nev í ani kluci: v otev ené 15
Dodatky otázce tázající se komu v tématu zm ny klimatu ned v uji bylo v 537 vypln ných polí kách jméno Václava Klause celkem dv st t ináctkrát. D v ryhodnými zdroji informací pro studenty jsou naopak p edevším v dci, neziskové organizace a pro mladší studenty i rodina. D v ovat odborník m se p itom ur it „vyplatí“. Studenti, kte í získávají informace z odborných zdroj a vlastní názor si nikým nenechají nakukat, totiž ast ji klimatické zm n lépe rozumí. Takoví lidé jsou rovn ž ast ji orientovaní nematerialisticky, zm nu klimatu vnímají problemati t ji a cítí se za ni více osobn odpov dní. Ko eny zaostání, výhonky nad je Naskýtá se otázka, pro se tedy u nás d je tak málo v environmentálním a klimatickém vzd lávání, zdá-li se z ejmé, že bez n j to jednoduše nep jde. Nedávno byla vydaná Národní klimatická politika, z stává ale otázkou, jestli si ji politici p e tou. V programových materiálech všech „nezelených“ stran jsou o klimatu pouze nepatrné zmínky, které lze navíc pochopit dvousmysln . V tší pozornost si téma environmentálního vzd lávání nevysloužilo ani na úrovni samospráv, v médiích, ve školních osnovách. Oblastí s velkým - e eno kulantn - potenciálem rozvoje je rovn ž ve ejné angažmá odborník , kte í si dosud asto vysta í s meteorologickými balóny, oby ejné lidi jako by v bec nepot ebovali. Naopak to ale neplatí. Student Josef Dubec íká: „Snažím si o klimatu d lat vlastní názor. K tomu se mi hodí spíš st ízlivé a argumentované informace od v dc , než n kte í uk i ení politici. P ijde mi ale škoda, že p ístup k odborným informacím je u nás mnohem t žší, než slyšet hlasy, které se tím tématem cht jí jenom zviditelnit.“ Nesnadnou pozici odborník by asi bylo možné o ekávat. Nap íklad sociolog Ulrich Beck hovo í o zhroucení legitimity odbornosti už n kolik desetiletí. Každý se dnes m že cítit expertem, protože ani naše vyhodnocování hrozeb už dlouho není závislé na p ístupu k informacím. Náš osobní pocit nebezpe í je dnes spíše závislý na uspo ádání a vyhodnocení závažnosti jednotlivých rizik, na naší schopnosti si voln p ístupná data správn interpretovat. Vnést mezi tuto zm názor orienta ní body by však m l být stále úkol p edevším v dc . Neproblematický p íklad, jak „to d lat jinak a lépe“ než u nás v esku, z ejm nenajdeme. T eba ve Velké Británii se ale na progresivní klimatické politice jsou schopní shodnout nap í stranami, v dci se o sv j kredit p i vstupu do „laické“ ve ejné debaty tolik nebojí a podepisuje se to i na mladých, kte í cítí za zm nu klimatu v tší odpov dnost. Z p edešlého srovnání m žeme soudit, že pro zvýšení pov domí o zm n klimatu a s ním i pocitu vlastní odpov dnosti, by mohlo mít podstatný efekt rozší ení výuky tématu zm ny klimatu p edevším na st edních školách a r st vlivu odborné ve ejnosti na podobu celospole enské debaty. Doufejme, že se k tomu najde dost v le. lánek vychází z bakalá ské práce obhájené na Kated e environmentálních studií FSS, která je p ístupná na http://klima.czweb.org
16
