Vady optických zobrazovacích prvků: OSNOVA 1. Zobrazovací systémy 2. Vady zobrazení a) Monochromatické (sférická,astigmatismus, koma, zklenutí pole, zkreslení) b) Chromatické 3. Vinětace 4. Reflexy 5. Odstranění vad 1. ZOBRAZOVACÍ SYSTÉMY Zobrazování pomocí čoček – využívá zákona lomu Čočky – jsou to skleněné útvary, které se skládají z kulových ploch. Čočky dělíme na dvě hlavní skupiny: spojky = konvexní čočky (po průchodu čočkou se paprsky sbíhají) a rozptylky = konkávní čočky (po průchodu čočkou se paprsky rozbíhají). Předmětový a obrazový prostor je na opačných stranách čočky, tzn. skutečný obraz se vytvoří za čočkou, zdánlivý v té části prostoru, kde je předmět.
Druhy čoček:
1. spojky: a) dvojvypuklá, b) ploskovypuklá, c) dutovypuklá; 2. rozptylky: d) dvojdutá, e) ploskodutá, f) vypuklodutá 2. VADY ZOBRAZENÍ (aberace) Jednoduché zobrazovací rovnice, s nimiž počítáme při zobrazování čočkou, platí pouze pro paprsky v těsné blízkosti optické osy - v tzv. paraxiálním prostoru, ale se vzdalováním od osy se začínají projevovat složité jevy, které obraz nějakým způsobem deformují. Dalším problémem je, že jednoduché rovnice předpokládají monochromatické světlo (jednobarevné, složené z jedné vlnové délky). Stejně jako skleněné čočky, i elektromagnetické čočky vykazují stejné vady. Je to jeden z hlavních důvodů, proč se v praxi nedosahuje teoretické rozlišovací schopnosti. Vezměme do úvahy všechny vlastnosti, které mají vliv na vzhled výsledného obrazu. Vady dělíme na dvě základní skupiny: Monochromatické Chromatické (barevné) Do první skupiny patří vady, které nemají vliv na barvu, ale spíše na ostrost obrazu. Otvorová vada, Asymetrická vada, Astigmatismus, Zklenutí obrazového pole, Zkreslení Druhá skupina zahrnuje vady, které deformují barevné podání obrazu; tyto vady se projevují i při černobílé fotografii, není tedy pravda, že na černobílých snímcích nejsou vidět. Barevná vada polohy paprsky vycházející z jednoho bodu na ose se (při odstraněné otvorové vadě) spojují v různé vzdálenosti od ohniska v závislosti na vlnové délce světla. Obraz zaostřený v jedné barvě nebude současně ostrý i pro jiné barvy. Barevná vada velikosti obrazy vytvořené paprsky různé vlnové délky (= barvy) mají nestejnou velikost.
1
Barevné variace monochromatických vadpři odstranění některé vady pro světlo určité barvy není tatáž vada odstraněna pro světlo jiné barvy. Existuje šest druhů aberace, které způsobují defekty obrazu v dalekohledu. Tvoří je pět Siedlových aberací - sférická, astigmatická, zakřivení pole, coma a distorze a chromatická aberace. a) MONOCHROMATICKÉ VADY 1. Sférická aberace Sférická aberace je definována jako deviace (odchylka) směru toku světelných paprsků procházejících okraji optické soustavy čoček, od směru toku světelných paprsků procházejících poblíž optické osy takové soustavy. Výsledkem je měkčí kresba obrazu.
Kresba bodů obrazu procházející okraji čoček změkčuje obraz který je tvořen paprsky poblíž optické osy. Výsledný obraz se jeví měkčí. Sférická vada je způsobena tím, že paprsky na krajích čočky se lámou víc než ty kolem středu, tudíž nejsou zaostřeny na plochu filmu, ale kousek blíž. Na obrazu se to projeví máznutím, neostrostí.
Inability of all rays to focus at the same point. Marginal rays (at the edge) through the lens come to focus closer to the lens than do paraxial rays (rays parallel to the axis or center). This causes the focus to drift as you stop down the lens. This may be part of the XL1 focusing problems. However, it's just my opinion. Sférická vada - je neschopnost čočky zaostřovat všechny paprsky vycházející z bodového zdroje opět do jednoho bodu. Elektrony, procházející vnější částí čočky jsou zaostřovány do bodu, který leží blíž k čočce, než elektrony, které procházejí čočkou v těsné blízkosti optické osy. Praktickým důsledkem této vady je, že zvětšení v krajích obrazu je jiné než v jeho středu Velikost sférické vady je závislá na ohniskové vzdálenosti čočky, a je tím větší, čím větší je tato vzdálenost. Otvorová vada způsobena tím, že svazek paprsků vycházejících z jednoho bodu na optické ose se nespojuje na filmu v bod, ale v jejich skupinu. Obraz nelze přesně zaostřit. 2. Astigmatismus V tomto případě jsou horizontální proužky zaostřeny a vertikální rozostřeny nebo naopak. Astigmatismus je nejvíce zřetelný v krajích obrazu u dalekohledů s širokým polem záběru. Některé z takzvaných dalekohledů s širokým úhlem pohledu, které se vyskytují na našem 2
trhu, nemají vůbec žádnou úpravu astigmatismu. Širokoúhlé dalekohledy Nikon však dávají jasný, ostrý obraz až do krajů záběru.
Originální obraz
Horizontální linky se jeví jako Vertikální linky se jeví jako nezaostřené nezaostřené Astigmatismus způsobují šikmé paprsky, které se lámou jinak než kolmé. Body mimo střed se zobrazují jako elipsy nebo úsečky a ke krajům se prodlužují. Při přeostřování se zase začnou protahovat kolmo na předchozí. Ostrost vodorovných nebo svislých linií může klamat, protože při určitém zaostření se úsečky vzájemně překrývají. The inability of the lens to bring to focus both vertical and horizontal lines on the same plane. Astigmatism is caused by axial rays (not parallel to the lens axis). It will appear that lines of equal density (darkness) are less dense horizontally or vertically. Astigmatism is improved by stopping down the lens (smaller lens opening, larger F number). Astigmatismus čočka se chová tak, jako by měla v různých místech různé ohniskové vzdálenosti; paprsky se spojují buď před, nebo za ohniskem. Nelze zaostřit. Osový astigmatismus - je způsobený nesymetrií magnetického pole. V důsledku toho elektrony procházející čočkou v různých rovinách, mají různé ohnisko . Nejčastějším zdrojem astigmatismus jsou nečistoty na vnitřních plochách mikroskopu - pólových nástavcích čoček, clonách apod. Nečistoty, které jsou většinou elektricky nevodivé, se nabíjejí a svým rušivým elektrickým polem způsobují změny v drahách elektronů. 3. Zakřivení pole Rovina objektu, která je k ose optického systému v pravém úhlu, se nejeví jako rovný obraz. U dalekohledů, které mají tuto aberaci můžete zaostřit kolem středu pole, ale periferie pole jsou nezaostřené nebo je tomu naopak. Například dalekohledy značky Nikon 7x50 a 10x70IF SP WP v sobě mají optické systémy, které plně kompenzují zakřivení obrazu. Tyto dalekohledy jsou zvláště velmi vhodné pro astronomická pozorování.
Zakřivení obrazu po průchodu optickou soustavou. Okraje obrazu jsou rozostřené vlivem zakřivení roviny pole obrazu Zklenutí pole znamená, že body ležící v rovině rovnoběžné s rovinou filmu nevytvoří ostrý obraz na rovinu filmu, ale na zakřivenou plochu, a to vypuklou nebo vydutou. Znamená to, že můžeme zaostřit buď na kraj nebo na střed pole. Vada značně vynikne u snímků plochých 3
předmětů nablízko (malá hloubka ostrosti), při snímcích vzdálených objektů se téměř neprojevuje.
The plane of sharpest focus becomes curved, not flat. It is caused by rays from the outer limits of the subject plane coming to focus nearer to the lens than the axial rays (image comes to focus in curved shape, away from the CCD). This defect is not improved by stopping down the lens. Zklenutí obrazového pole obraz roviny se nevytvoří v rovině, ale na zakřivené ploše, což má za následek deformaci reality. 4. Koma (Komatická aberace) Komatická aberace se projevuje obrazem s protaženými objekty ve tvaru komety. Jelikož se koma zvětšuje směrem k vnějšímu okraji objektivu působí především na okrajích zorného pole.
Koma (asymetrická vada) je tvořena velmi šikmými paprsky procházejícími blízko u okraje čočky, které se lámou značně nepravidelně. Jimi vytvořený obraz předmětu je jinak velký než který vytváří paprsky ze středu objektivu, čímž vzniká složitý útvar podobný kometě s chvostem ubíhajícím ke kraji Coma causes parallel oblique rays passing through a lens to be imaged (focused) not as a point, but as a comet shaped (oval) image. Coma can be improved by stopping down the lens. Asymetrická vada způsobuje, že svítící body ležící mimo optickou osu se nezobrazují na filmu jako body, ale jako skvrny připomínající komety. 5. Distorze Jestliže se obraz liší od objektu geometricky, jedná se o vadu, které se říká distorze. Distorze může být buď pozitivní nebo negativní, obě jsou způsobeny změnami při zvětšení. Jak se distorze zvětšuje, velikost obrazu se liší ve středu a na okrajích zorného pole, ačkoliv obraz se jeví ostrý. Zkreslení neboli zhroucení kresby je patrné směrem ke krajům. Dochází k němu vlivem různě velkého zvětšení předmětu ve středu a na okraji obrazu. Podle toho jak se deformuje fotografovaný čtverec rozlišujeme tyto typy zkreslení: soudkovité poduškovité vlnovité (kombinací soudkovitého a poduškovitého)
4
O typu rozhoduje umístění clony (před spojkou, před rozptylkou). Distorze obrazu v dalekohledu
Originální obraz
Pozitivní distorze
Negativní distorze
Distortion causes the image of a straight line, at the edges of the field (CCD) to bow in or out. Bowed in, pincushion, bowed out barrel distortions. Produced by variations of magnifications over the field of the lens, particularly at the ends of its range (max wide angle, max telephoto). It does not effect sharpness, only shape of the image. It is not improved by stopping down. Very common in extreme wide angles and lenses with WA adapters. Zklenutí obrazového pole přímky neprotínající optickou osu čočky se zobrazují jako prohnuté čáry, což má opět za následek deformaci reality. b) CHROMATICKÉ VADY Chromatickou aberaci způsobují rozdíly ve vlnových délkách světla. Ohnisková vzdálenost (obr.1) nebo zvětšení (obr. 2) objektivu se liší podle vlnové délky každého typu dopadajícího světla. Tedy, jestliže se díváte na obraz skrz objektiv s chromatickou aberací, obraz je rozmazaný a na vnějších okrajích zbarvený. Obecně lze říci, že čím je vyšší zvětšení, tím je vyšší chromatická aberace.
Chromati cká vada (barevná) je důsledkem rozdílného indexu lomu jednotlivých barev ve spektru, takže dochází vlastně k ohniskové diferenci. Nejvíce se projeví na ostrých kontrastních hranách, které se zobrazí 5
mázle a v barevném spektru. Největší rozdíl v indexu lomu je mezi barvami z opačných konců spektra (červená-fialová), ty pak ohraničují obraz. Velké nebezpečí hrozí od paprsků vlnových délek, pro které není objektiv korigován. Stává se to u infračerveného nebo ultrafialového záření, při jehož velkém obsahu může dojít ke značnému rozostření. Longitudinal Chromatic Aberration - The inability of a lens to focus all colors (wavelengths) at the same plane on the lens axis (shorter wavelengths come to focus in front of the CCD, longer behind). This defect is not improved by stopping down the lens. This is normally only noticeable in long telephoto lenses. It is reduced by the use of special glass elements, referred to as ED, ID, LD or Fluorite.
Lateral Chromatic Aberration - lateral displacement of color images at the focal plane (CCD). Caused by different sizes of images by produced by different colors even though the image is all on the same plane (CCD). Produces color fringing of red or blue. Not improved by stopping down. Chromatická vada (chromatická aberace, chromatic aberation) je jedna z vad zobrazení. V podstatě se jedná o fyzickou vlastnost objektivu. Světlo o různých vlnových délkách se v materiálu, ze kterého jsou vyrobeny čočky láme pod různými úhly. Nejčastěji se tato vada projevuje na snímcích focených v protisvětle, kde na rozhraní velmi tmavých a velmi světlých ploch vzniká rušivá barevná kontura. Ta může mít různou barvu, modrou, zelenou, v nejhorším případě fialovou. Chromatická vada - vzniká v důsledku rozdílných energií elektronů ve svazku. Pomalejší elektrony s větší vlnovou délkou jsou v magnetickém poli cívek vychylovány jinak a protínají osu cívky v jiném bodě, než elektrony s vyšší rychlostí. 3. VINĚTACE Je to pokles osvětlení ke krajům obrazu. Vinu nesou jednak optické zákonitosti jednak stavba objektivu, především jeho konstrukční délka. Čím více čoček tím větší náchylnost k vinětaci. Podílí se na tom i objímky čoček, na které paprsky narážejí nebo se lámou jako na cloně. Vinětace se projevuje také více u objektivů s velkým zorným úhlem, které obsahují čočky s velkým zakřivením. Tato vada se někdy koriguje přídavnými optickými členy se zatmavováním ke středu.
Za vadu zobrazení v pravém slova smyslu nelze v plném rozsahu považovat tzv. vinětaci. Je to vada, která se projevuje dvěma způsoby: buď rozostřením obrazu v rozích snímku, nebo
6
tím, že je snímek v rozích tmavý či úplně černý. První varianta je způsobena nízkou kvalitou čočky, která není schopna vykreslit ostrý obraz až do rohů obrazu. Vadu nelze odstranit a trpí jí hlavně levné kompakty. Druhá varianta vinětace je způsobena buď podobně jako varianta první (nekvalitní čočky), nebo použitím sluneční clony, která má menší zorný úhel než snímací objektiv; použijeme-li clonu pro objektiv 50 mm na objektiv 35 mm, budou rohy obrazu černé, protože clona je v objektivu vidět. Jediným předpokladem pro úspěšné použití sluneční clony tedy není jen velikost závitu, ale také zorný úhel, který - pokud nejde o clonu pro základní objektiv - by měl být vyznačen na objímce clony, popřípadě na jejím obalu.
4. REFLEXY Svetelné lúče sa na povrchu šošovky lámu a odrážajú nielen do šošovky, ale aj mimo nej. V závislosti od druhu skla, povrch jednej šošovky odráža 4 až 8 percent vchádzajúceho svetla. Reflexy (odrazy) Velkým problémem v optické soustavě jsou různé odrazy paprsků, které se přímo neúčastní tvorby obrazu. Část paprsků se odráží přímo od čoček zpátky (ztráta světla) nebo různě náhodně ve vlastním tubusu objektivu. Odrazy můžeme rozdělit podle důsledku na odlesky (světelné skvrny různých tvarů) a duchy (tvoří se většinou světelný závoj podstatně snižující kontrast a zhoršující kvalitu podání barev). Tyto odrazy způsobuje boční světlo a světelné zdroje přímo v zorném poli objektivu a podstatně je dotváří lamelová clona. Odrazy vlastně vytvářejí jakési obrazy čehosi, často lamelové clony (nebo tvary oválů, půlměsíců, to záleží na představivosti objektivu; čím méně kvalitní objektiv tím větší mívá představivost). Mohou se vytvořit do roviny filmu, ale častěji spíš někam úplně jinam, což se projeví právě tvorbou duchů (závojů). Na počet těchto rušivých obrazů (jakož i na ztrátu světla odrazem) má vliv počet optických členů v objektivu, přesněji počet rozhraní sklo vzduch, a vlastní stavba objektivu. S počtem členů 1,2,3,4,5,6... se zvětšuje počet odrazů 1,6,15,28,45,66... Takže v jednoduchém objektivu s 8 optickými odraznými plochami (základní konstrukce planaru), tj. se 4 členy, může vzniknout 28 druhotných obrazů a paprsky se tam ještě mohou různě náhodně mydlit. Na jedné takové ploše by se při použití normálního skla ztratilo asi 5% světla, což by děsivě snížilo množství světla procházejícího k filmu. U starších objektivů, dokud ještě nebyly vyvinuté antireflexní technologie, se ztrácelo i 45% světla, takže docela dobře mohl být při určitých podmínkách světelný objektiv méně světelný než méně světelný objektiv jednodušší konstrukce. Proti odrazům bojujeme několika způsoby:
7
5. ODSTRANĚNÍ VAD Vady zobrazení nelze odstranit, protože jsou způsobeny výrobou čoček; pokud nějaký objektiv má vadu zobrazení, nepomůže mu sebekvalitnější oprava, pouze výměna vadné čočky. Naprostá většina objektivů má všechny vady odstraněny nebo alespoň výrazně korigovány; výjimku tvoří "objektivy" levných, zpravidla neznačkových kompaktů, které mají čočky dokonce z plastu, což pochopitelně má vliv na kvalitu obrazu. Sférická aberace je často odstraňována použitím asférických čoček. Nejchoulostivější jsou tlusté čočky u krátkých ohnisek a hodně světelné objektivy. Vada lze odstranit zacloněním. Omezuje se odstraněním okrajových paprsků pomocí clony. Aké sú to asférické šošovky ? - špeciálne šošovky na elimináciu deformácie obrazu a redukciu zkreslenia. Neasférická šošovka má guľové zakrivenie plochy a vtedy je jej zväčšenie v blízkosti optickej osi iné ako na okraji zorného poľa. Potom sa štvorec nejaví ako štvorec, ale má strany prehnuté 1. dovnútra, tzv. podúškovité skreslenie - ak zväčšenie rastie od stredu k okraji, alebo 2. von, tzv. súdkovité skreslenie - ak zväčšenie rastie od okraja k stredu šošovky. Podrobnejšie v otvorová vada šošoviek. Astigmatismus Vada se při konstrukci objektivu odstraňuje vhodnou kombinací čoček. Zmírňuje se rovněž zacloněním. Astigmatismus se v mikroskopu koriguje magnetickým polem stigmátoru, jehož nastavení se koriguje v případě SEM i několikrát denně. Dokonalá korekce je při větších zvětšeních v TEM nutnou podmínkou k získání uspokojivých výsledků. Zklenutí pole lze odstranit vhodnou vzájemnou polohou členů objektivu a roviny clony. Často se s ní setkáme u světelných projekčních objektivů. Koma . Při stavbě objektivu se vada odstraňuje vhodným umístěním roviny clony, jinak pak zacloněním. Zkreslením trpí nejvíce širokoúhlé objektivy a zoomy, zvláště s velkým rozsahem, které mívají u krátkých f soudkovité a u dlouhých f poduškovité zkreslení. Nezmění se zacloněním. Tyto vady se při konstrukci objektivů (viz.další kapitola) korigují s větší či menší úspěšností. Používá se soustavy mnoha čoček různého tvaru a různých materiálů. Objektivy jsou vždy korigovány pro určitou vzdálenost, kde pak vykazují lepší vlastnosti než ve zbylém zaostřitelném pásmu. V některých případech se záměrně určité vady ponechávají. Celkově se účinky vad nejvíce projevují u zoomů, dost širokoúhlých objektivů a u objektivů s malým základním c. Optimální korekce bývají u středních clonových čísel. U velmi světelných objektivů se může stát, že kreslí lépe při menších clonách, protože musí být korigována rozsáhlá okrajová pásma, a to často na úkor středů, které se využívají při větším zaclonění. Tento kompromis často způsobí, že s drahými supersvětelnými objektivy nemůžeme kresebně dosahovat tak skvělých výsledků jako s jejich méně světelnými bratry. Chromatické vady Nikon vyvinul svá vlastní originální ED skla (Extra-low Dispersion), která minimalizují chromatickou aberaci. Dalekohledy vybavené ED skly od Nikonu poskytují jasný, brilantní obraz ve skutečných barvách. Barevná vada se koriguje (zvláště u teleobjektivů, kde se paprsky promítají pod malým úhlem) použitím optických členů vyrobených ze speciálních skel a kombinací různých druhů skel o různém indexu lomu (sklo korunové - má malý rozptyl, flintové - velký rozptyl atd.) Barva této vady je pro daný typ objektivu vždy stejná a záleží na použitém materiálu čoček a konstrukcí objektivu. Proto se také výrobci optiky snaží "lepší" objektivy fotoaparátů vyrábět z několika čoček umístěných v tzv. skupinách. Každá ze skupin se pak snaží odstranit některou z vad zobrazení. Princip odstranění vady je celkem jednoduchý - fialový odstín "odbarvíme" a uděláme z něj šedou barvu, která není na snímku tak nápadná. Použil jsem k tomu program Adobe PhotoShop 6.0CE. Snížení chromatické vady u elektromagnetických čoček je možné docílit zlepšením koherentnosti a monochromatičnosti elektronového svazku, čehož lze dosáhnout maximální stabilizací urychlovacího napětí mikroskopu. Odstranit zcela tuto vadu
8
nelze, neboť ke změnám energie elektronů dochází při samotné interakci elektronů s preparátem a výrazně se tato vada projevuje v případě silnějších řezů. Takové soustavy čoček, které mají korigovanou otvorovou vadu, se nazývají aplanáty a ty, které mají korigovanou barevnou vadu, se nazývají achromáty. Aké sú to achromatické a apochromatické šošovky ? Sú to sústavy dvoch šošoviek (jedna spojka, druhá rozptylka) spolu stmelených, jedna so skla fintového, druhá so skla korunového. Zvyčajne je to takto riešené v objektívoch. V okulároch sa používa zvyčajne druhý prípad achromatickej sústavy: šošovky rovnakého druhu optického skla sú v určitej vzdialenosti od seba. Obidvoma spôsobmi sa dosiahne potlačenie farebnej a otvorovej vady šošovky. Ak šošovky korigujú farebnú vadu pre dve farby, hovoríme o šošovkách achromatických (achromáty), ak až pre tri farby, hovoríme o apochomatických sústavách šošoviek. Podrobnejšie v otvorová a farebná vada šošoviek. Centrování Středy křivosti všech optických členů leží na jedné optické ose procházející i středem roviny filmu, která je kolmá na optickou osu (nemusí platit u speciálních objektivů, viz. v kapitole Zvláštnosti a pojmy v konstrukci objektivů). Dobré centrování optického systému znamená rovnoměrnost kvality zobrazení po celém obrazovém poli. Optické vlastnosti musí mít ve všech rozích stejné hodnoty. Toho se dosáhne pečlivým usazením všech členů přesně v optické ose. U levných objektivů se právě tento nedostatek díky hromadné rychlovýrobě často objevuje. Reflexy ANTIREFLEXNÍ (protiodrazné) VRSTVY - Jsou to většinou vícevrstvé (multicoating - MC) povlaky na čočkách z fluoridů kovů v kombinaci s dielektrikem, nanášené ve vakuu. Musí mít určitou tloušťku a určitý index lomu. Jejich použitím se zvýší světelná propustnost čoček (u složitých objektivů až několikanásobně) a dost podstatně omezí tvorba rušivých obrazů. Kvalitními MC vrstvami docílíme mnohem kontrastnějšího obrazu a lepšího barevného přenosu. Další jejich výhodou je, že odolávají mechanickému poškození a vlhkosti. S jejich rozvojem bylo možné začít konstruovat mnohem složitější objektivy. Jako zvláště ceněný můžeme uvést multicoating Pentax SMC a unikátní Carl Zeiss T*. Druhy antireflexných optických vrstiev, ktorá je lepšia ? Svetelné lúče sa na povrchu šošovky lámu a odrážajú nielen do šošovky, ale aj mimo nej. V závislosti od druhu skla, povrch jednej šošovky odráža 4 až 8 percent vchádzajúceho svetla. Súčtom týchto odrazov cez viaceré šošovky v ďalekohľade je dôsledok, že až 50% svetelných lúčov by nevošlo do oka, keby sme mali ďalekohľad s nevrstvenou optikou. Všetky šošovky , kde zväzok lúčov vchádza zo vzduchu do skla a zo skla do vzduchu by mali mať antireflexnú vrstvu. Antireflexné vrstvy zväčšujú svetelnú priepustnosť, zlepšujú kontrast, redukujú lesk a eliminujú - znižujú množstvo odrazov. Antireflexná vrstva je vidieť najčastejšie ako farebný povlak na povrchu šošovky. Lacnejšie ďalekohľady majú niekedy pokrytú antireflexnou vrstvou len vonkajšiu stranu šošovky, aby urobili dojem a pomýlili neskúseného zákazníka. V katalógoch používajú výrobcovia štyri druhy označení vrstvenia optiky: vrstvená optika (anglicky coated optics) - toto je najlacnejší stupeň druhu vrstvenia v lacnejších ďalekohľadoch. Znamená to, že prinajmenšom jeden povrch, jedna strana šošovky má jednu antireflexnú vrstvu. Zvyčajne je to vonkajšia strana šošovky objektívu. plne vrstvená optika (anglicky fully coated optics) - všetky šošovky a hranoly by mali mať jednu antireflexnú vrstvu. mnohovrstvenná optika (anglicky multi-coated optics) - prinajmenšom jeden povrch, jedna strana šošovky (tej vpredu) má viac ako jednu antireflexnú vrstvu, zvyšok optiky má jednu antireflexnú vrstvu (ale niekedy nie všetky šošovky).
9
plne mnohovrstvenná optika (anglicky fully multi-coated optics) - najlepší prípad, keď všetky povrchy sú mnohovrstvenné. Takýmto ďalekohľadom by malo prejsť 90 až 95% svetla. Ak neudáva výrobca v katalógu, tak potom je veľmi ťažko povedať, ako majú ďalekohľady vrstvenné šošovky. ďalekohľady treba vyskúšať a porovnať. Alebo kúpiť od renomovaného výrobcu a od spoľahlivého predajcu. Stretávame sa s rôznymi farbami antireflexným vrstvami: napr. modro-zelená, modro-fialová, rubínová (červená), oranžovo-červená, ... Podrobnejšie v antireflexné vrstvy. Všetky šošovky , kde zväzok lúčov vchádza zo vzduchu do skla a zo skla do vzduchu by mali mať antireflexnú vrstvu. Antireflexné vrstvy (zvyčajne z magnezium fluoridu) zväčšujú svetelnú priepustnosť, zlepšujú kontrast, redukujú lesk a eliminujú - znižujú množstvo odrazov. Ich princíp spočíva v inteferencii svetla.
VNITŘNÍCH CLONY v tubusu objektivu. Jedná se o rýhování vnitřních stěn tubusu, které jsou navíc pro lepší pohltivost černě matovány (při použití měchových zařízení mají stejný význam záhyby měchu). Těchto rýh si můžeme často všimnout i před čelní čočkou objektivu. SLUNEČNÍ CLONA ochrana před postranními paprsky má. Aby tyto paprsky nezapříčinily vznik duchů nebo odlesků, nesmějí se dostat ke vstupní čočce. Některé objektivy mají proto vstupní čočku značně hluboko, např. hodně základních objektivů nebo makroobjektivů. Některé objektivy zase mají vhodně vytvarovanou obrubu (objektivy, na které stejně už nelze nic montovat, což jsou většinou velmi širokoúhlé objektivy nebo rybí oka) nebo je v nich zabudována vysouvací clona (případ mnoha teleobjektivů, u kterých to delší konstrukce umožňuje). Jinak musíme používat nasazovací sluneční clony (pevné kovové nebo sklopné gumové). Mají obvykle tvar kuželu nebo lépe tvar formátu a musí být vypočtené pro příslušný zorný úhel. Lze jich výhodně použít i jako ochrany proti nepřízni počasí a mechanickým vlivům (padání kamení :-)). Absorpce světla (pohlcování) Jak jsme se už zmínili, optickou soustavu tvoří látky (sklo čoček), které pohlcují část paprsků. Ne všechny paprsky procházející čočkami objektivu se tedy dostanou až k rovině obrazu. S rostoucí mohutností těchto optických členů vzrůstá i nebezpečí ztráty světla. Značně záleží na kvalitě použitého skla, průměru čoček a typu konstrukce. Spolu s MC má sklo největší vliv na kvalitu výsledného obrazu po stránce kontrastu a barevného přenosu. Použité zdroje: http://digifoto.jinak.cz/purplefringing/ http://www.nikon.cz/d_encyklop.htm http://photo.mysteria.cz/text/objekt2.html http://www.paladix.cz/teor006.html#mono http://sweb.cz/radek.jandora/f18.htm http://www.fotografovani.cz/art/fo_recenze/IS500_demos.html http://www.astropix.com/HTML/J_DIGIT/VIGNET.HTM http://www.dalekohlady.sk/prirucka1.htm http://www.dalekohlady.sk/prirucka5.htm
10
