VADY A PORUCHY PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ

ČVUT PRAHA Katedra technologie staveb

Miloslava POPENKOVÁ

Kurz pro firmu AZ PROMO

říjen 2013

VADY A PORUCHY PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ  VZTAHY OBJEDNATEL – PROJEKTANT - ZHOTOVITEL  Význam kontroly projektové dokumentace  Platnost norem  Vady stavebního díla 1


LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY

 legislativní požadavky

Zdroje požadavků na vlastnosti staveb

⇒ požadavky na dokumentaci stavby (vyhláška č.499/2006 Sb.) ⇒ požadavky na realizaci staveb (stavební zákon č.183/2006 Sb.) ⇒ požadavky na stavební výrobky (zákon č.22/1997-100/2013 Sb.)

2


Stavbyvedoucí, mistr a jeho povinnosti

Povinnosti stanovené zákonem

Řízení vlastního průběhu výstavby  Vedení stavebního deníku předepsaným způsobem  Doplňování projektové dokumentace během výstavby podle skutečného provedení stavby včetně kontrol projektové dokumentace  Realizace bezpečnostních opatření při výstavbě na ochranu zdraví pracovníků a opatření požární ochrany  Zajišťování všech potřebných dokladů (nutných či vyžádaných), koordinace s TDS při provádění kontrolních 3 zkoušek a vedení záznamů o nich 


Stavbyvedoucí, mistr a jeho povinnosti

ŘADA ZHOTOVITELU MÁ NÁZOR: - PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JSOU ZPRACOVÁVÁNY NEKVALITNĚ, NEÚPLNĚ, V ROZPORU S OBECNĚ PLATNÝMI PŘEDPISY - STAVEBNÍ ÚŘADY VYKONÁVAJÍ SVOU PRÁCI POUZE FORMÁLNĚ A V ŘADĚ PŘÍPADŮ POVOLUJÍ STAVBY V ROZPORU S PLATNÝMI PŘEDPISY  Vady

zapříčiněné neúplně příp. chybně zpracovanou projektovou dokumentací  Vady zapříčiněné nedodržením technologických postupů a nedodržením normových jakostních požadavků 4


PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Právní úprava - viz vyhláška č.499/2006 ve znění vyhl.č.62/2013 Sb.  rozsah a obsah projektové dokumentace pro:  ohlášení stavby  k žádosti o stavební povolení a  k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení je dán přílohou č.5  rozsah a obsah projektové dokumentace pro:  provádění stavby je dán přílohou č.6  rozsah a obsah projektové dokumentace pro:  skutečné provedení stavby je dán přílohou č.7 rozsah a obsah projektové dokumentace pro:  bourací práce je dán přílohou č.8

5



LEGISLATIVA aneb co je i není nařízeno … aneb jaká je praxe  projektant zpracovává projekt k ohlášení a stavebnímu povolení v takovém rozsahu, aby umožnil toto ohlášení nebo povolení získat, nikoli aby se podle něho dal realizovat objekt  ve většině případů se zpracovává pouze projekt k ohlášení nebo stavebnímu povolení, nikoli k realizaci. podrobný projekt (realizační, nebo též prováděcí) je sice zákonem definován, obsah prováděcí dokumentace však není zcela dodržován  projektová dokumentace obvykle neřeší koordinaci jednotlivých profesí (v oz ani sz není zmínka) ALE V LEGISLATIVĚ TO tak zcela NENÍ ……. I když pojmy úplnost, správnost 6 a proveditelnost zpracované projektové dokumentace nejsou přesně vymezeny.



Jak se vyhnout základním chybám při zpracování projektu? DOBRÁ A PODROBNÁ SMLOUVA Před zahájením spolupráce s projektantem určit osobu „dozorující“ projektanta (jako stavební dozor při realizaci) Motivovat projektanta ke kvalitnímu ale úspornému řešení konstrukcí Projektant určuje cenu díla a také jeho kvalitu a ostatní faktory, proto musí být hlídán minimálně stejně jako zhotovitel stavby. Při návrhu konstrukcí může být projektant ovlivněn nejen módou a požadavky zadavatele, ale i jinak ….. Provádět výběr projektanta (a sestavit tak i smlouvu na vyhotovení projektu) s ohledem na cenu realizace a nikoli jen projektu, protože v celkové ceně celého procesu výstavby je cena všech projektů jen 3 – 10% (podle rozsahu prací, druhu stavby a rozpočtovým nákladům). Zákon o veřejných zakázkách a honorářový řád ČKAIT nám mnoho nepomohou. 7



Jak se vyhnout základním chybám při zpracování projektu? DOBRÁ A PODROBNÁ SMLOUVA  Požadovat vždy variantní řešení jednotlivých konstrukcí podle:  Ceny  Doby trvání výstavby (předpokládané  Předpokládaného zhotovitele a jeho technických a personálních možností (velká firma, střední firma, specializovaná firma, stavba svépomocí)  Přepokládané klimatické podmínky (jestli budou konstrukce realizovány v letním či zimním období  Stanovit, které profese budou řešeny (málokterý projektant dobrovolně navrhne např. zabezpečovací zařízení)  Podrobně stanovit rozsah prací jednotlivých profesí (min. definovat obsah dle SZ).  Vyžadovat koordinaci profesí (žádné alibistické „ověřit na stavbě“)  U detailů co bude konkrétně který detail řešit (uvědomme si, že projektant značnou část „loví“ na internetu a sám nevymýšlí)  Požadovat pravidelné návštěvy při dokončenosti konstrukcí a autorský 8 dozor


PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE KONTROLA A SCHVÁLENÍ PD

 posouzení souladu PD se zákonnými předpisy a stanovení chybějících částí či částí zhotovených odlišně od zákonných předpisů  koordinace stavební části PD s částí TZB – není opora ve stavebním zákoně, vyhláškách, předpisech a pod.  kontrola údajů o normových vlastnostech navržených materiálů (tepelně technické, radonové, protiskluznost, mrazuvzdornost – obecně kontrola stavebně fyzikálních vlastností materiálů)  kontrola zpracování netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí (fasádní plášť, vnější zábradlí, vnější obklad) 9



 stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí (hydroizolací) a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných, tj. stanovených příslušnými technologickými předpisy a ČSN (zátopové zkoušky bazénů, teras aj.)  kontrola návrhu podlahového souvrství garáží, rozměrů garáží, garážových stání – šířka stání, délka stání, poloměry otáčení – ve vztahu k svodům kanalizace, VZT potrubí aj.  kontrola pohledů a detailů v potřebných podrobnostech - z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a detailů (zasazení objektu do terénu, řešení konstrukce ve vztahu k prostupujícím prvkům, klempířským konstrukcí, eliminace tepelných mostů, aj.) 10



 kontrola posouzení zkondenzované a odpařené vodní páry v konstrukci  posouzení možnosti průniku srážkové vody do konstrukce  kontrola stanovení velikosti prvků, šířky spár event. použití parozábrany na vnitřním líci konstrukce, druh flexibilních lepících hmot, spárovacích hmot (s min. difúzním odporem), velikost dilatačních polí (rozhodující min. rozměrové tolerance, min. nasákavost) aj.  kontrola statické části projektové dokumentace  kontrola části TZB  komunikace, chodníky, vsakovací jímky atd. 11


ZÁVĚR:

 Řídíme zpracování projektové dokumentace správně? evidence, distribuce materiálové a cenové standardy použité technologie koordinace jednotlivých profesí věcná a technická odborná kontrola úplnost (např. včasné zpracování všech potřebných detailů, specifikací, studií apod.)

12


ZODPOVĚDNOST ZA VADY ZE STRANY PROJEKTANTA

Dle stavebního zákona § 159 (1)  projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace ........ vč. vlivů na životní prostředí. Statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný. Projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám. Pozn.: Pojmy úplnost, správnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace nejsou však detailně vymezeny. O koordinaci jednotlivých profesí není v OZ ani SZ zmínka. 13


ZODPOVĚDNOST ZA VADY ZE STRANY ZHOTOVITELE

Dle obchodního zákoníku §560 - Vady díla Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554) …. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. Dle obchodního zákoníku §561 - Vady díla Zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů 14 upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit.


Jak u soudu?

§

POZNATKY Z PRAXE

 soud se řídí OZ – v případě běžných stavebních prací je obvykle vina na straně zhotovitele, i když jsou prokazatelné vady v PD  soud přihlíží k předmětu díla dle SOD – pokud je ve smlouvě o dílo např. uvedeno: Projektant je plně zodpovědný za správnost PD, celá PD odpovídá všem technickým, hygienickým, požárním a bezpečnostním normám a obecně platným předpisům, které jsou v souladu s podmínkami stavebního povolení a platí i ke dni kolaudace. Zhotoviteli stavby nepřísluší povinnost tyto okolnosti ověřovat tak se obvykle vina vztahuje i na projektanta Pokud zní SOD např. Zhotovitel prohlašuje, že předanou projektovou dokumentaci důkladně prostudoval, neshledal v ní nedostatky, které by měl při vynaložení odborné péče zjistit a může proto plynule pokračovat za níže uvedených smluvních podmínek ve stavebních pracích. Dále prohlašuje, že projektová dokumentace je pro zhotovitele plně postačující k řádnému zhotovení díla je vina15 na straně zhotovitele.


ŘEŠENÍ SOUDNÍHO SPORU DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU Dle §551 – Způsob provádění díla – (1)  Zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.  Posouzení vad uvedené ve znaleckém posudku obsahuje rozbor PD, SD, zápisů z KD, technických listů aj. přiložených dokladů 16


ŘEŠENÍ SOUDNÍHO SPORU DLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

Dle §551 – Způsob provádění díla (2)  Zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Při nedokončení díla má zhotovitel nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu.

 Zhotovitel, který nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných mu objednatelem.

17


NORMY - závaznost Právní rámec technické normalizace stanoví zákon č. 22/1997 (100/2013) Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tento zákon byl mnohokrát novelizován. Stanoví práva a povinnosti související s tvorbou a vydáváním českých technických norem. Tento zákon stanovil, že technické normy nejsou samy o sobě právně závazné, jejich právní závaznost však může stanovit právní předpis. Výjimky mohl povolit tzv. neopomenutelný účastník uvedený v normě. Ústředním orgánem státní správy je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Zákon rovněž zakázal rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. Zákon zavádí pojmy:  technický předpis – právní předpis obsahující technické požadavky na výrobek  (česká) technická norma – norma přijatá postupem podle zákona č. 22/1997 Sb. a oznámená ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví  jiná technická norma – pojem není přesně definován, rozumí se jím zejména technické normy přijaté obdobným způsobem v jiných státech nebo nadnárodních institucích  technický dokument – jiný dokument obsahující technické požadavky na výrobek, který není technickým předpisem ani technickou normou 


NORMY - závaznost Zákon 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky § 4 

České technické normy(1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není obecně závazná.(2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů.(3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech


NORMY - závaznost Jsou české technické normy v ČR závazné? A jak je tomu ve světě?

 Ne, stejně tak jako všude jinde ve světě. Novela zákona č.100/2013 Sb. uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování.  Stejně jako všude jinde ve světě však existují případy, že povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je:  právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí),  smlouva,  pokyn nadřízeného,  rozhodnutí správního orgánu.


NORMY - harmonizované Zákon číslo 71/2000 Sb. nabyl účinnosti od 03.04.2000 a kromě jiného zavedl do našeho právního řádu pojmy technický předpis, norma a harmonizovaná norma  Mezi ČSN mají své nezastupitelné místo normy harmonizované a určené. Někdy se setkáváme i s nejasnostmi ve věci správného chápání smyslu a poslání těchto ČSN.  Jejich praktické uplatnění má významný a profesně vymezený rozsah  Je třeba vědět, že ČSN se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.


NORMY - harmonizované  Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, mohou příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (určené normy)  V právních předpisech a nařízeních vlády ČR je pak na tyto normy odkazováno. Používání těchto norem uživateli zaručuje naplnění požadavků legislativy ČR a tedy i jednodušší a kvalifikovanější uplatnění na trhu. Harmonizované a

určené normy tvoří cca 1/6 všech v současné době platných ČSN.


PORUCHY STAVEB – podlahové kce

 Příčinou většiny poruch podlahových kce je:  podcenění návrhu sklady podlahového souvrství z hlediska jeho proveditelnosti (např. tloušťka podlahy, umístění výztuže, stlačitelnost kročejové izolace atd.),  neřešení skladby podlahy z hlediska tepelného odporu, tepelné jímavosti, kročejové neprůzvučnosti, difúze vodních par, mrazuvzdornosti, obrusnosti aj. (mechanické a stavebně - fyzikální vlastnosti materiálů),  neřešení návrhu dilatačních spár a jejich rozmístění, styků různých druhů nášlapných vrstev podlah, styku s ostatními konstrukcemi, nedefinování požadavků na ošetřování 23 povrchu, na jakost aj.


POŽADAVKY NORMY ČSN 73 6058



Dle 5.2.2 … Podlahové souvrství musí být vodotěsné a nesmí umožnit vnikání vlhkosti do ostatních konstrukcí nebo pronikání do nižších podlažích. Vodotěsná vrstva musí být vytažena na všechny prostupující konstrukce (stěny, sloupy….) do výšky alespoň 0,1m nad niveletu podlahy. Napojení podlahy na tyto konstrukce musí být vodotěsné

 Dle 5.2.3 Voda vnesená vozidly při zimním provozu se z garáže odstraňuje buď odvodňovacím systémem (spád min.1% k odvodňovacím vpustím) nebo vysátím při úklidu (nedoporučuje se u hromadných garáží)


REALIZACE – výztuž desky Výztuž desky rohožemi Kari  x mm s oky x mm Zásady: - oboustranný přesah jednotlivých dílů rohoží tvoří min. 20, nebo lépe velikost jednoho oka se zaklesnutím dvou rovnoběžných prutů. - jednotlivé konce rohoží je třeba vzájemně spojit vázacími drátky, proti možnému pohybu. - vertikální umístění rohoží: při horním okraji, uprostřed tloušťky desky nebo při horním a spodním kraji desek s uložením rohoží na terčové podkladky o výšce 1/2 tl. desky event. s min. krytím, přičemž vzájemná vzdálenost podkladků nesmí být větší než 800 mm (nesmí dojít k trvalé deformaci rohože při náhodném našlápnutí pracovníkem). Umístění výztuže dle projektu!!!!!

25


Výztuž proč má být výztuž u horního povrchu Důležité je zajistit polohu této výztuže u horního povrchu, neboť pokud tato výztuž poklesne k dolnímu povrchu desky, brání smršťování betonu u tohoto povrchu a tedy zvětšuje přetvoření ze smršťování u horního povrchu desky. Další důvod je přenášení tahových sil. Tahová napětí při horním povrchu vzniknou vždy, je nutné je minimalizovat (následně vhodným ošetřováním a dilatačními spárami). Zejména u nevyztužených desek je toto důležité, aby toto napětí neodčerpalo příliš velkou část únosnosti desky (nebo únosnost celou). Na obr. Zvedání rohů a okrajů

26


REALIZACE – drátkobeton výztuž desky Drátkobeton, tj. betonová směs C30/37 s portlandským cementem CEM I 42,5, max. vod. souč. w=0,4, s plastifikačními nebo ztekujícími přísadami. Stanovení typu, jakosti a parametru drátků vč. jejich hmotnostní koncentrace v kg/m3 se provádí na základě výsledků průkazních zkoušek navrhované třídy drátkobetonu (nutno přihlédnou k podmínkám při výrobě směsi, při dopravě a zpracování drátkobetonu). Pro průmyslové podlahy se dávkuje od 35 – 40 – 60 kg/m3 – dle typu drátků. Velikost drátku je nutno volit s ohledem na max. velikost zrna kameniva a množství hrubé frakce kameniva (délka drátku musí přesáhnout alespoň osovou vzdálenost dvou sousedních zrn hrubé frakce kameniva, je rovna cca 3 až 4 násobku max.velikosti užitého zrna ). POZOR: Při nižší koncentraci drátků se jedná o tzv. KVAZIDRÁTKOBETON, tj. drátkobeton s nízkým obsahem drátků – nejčastější příčina poruch!!! Zdůvodnění: u nás cena drátků dosahuje přibližně 70% ceny 27 betonu, v zahraničí jen 40%. U nás zatvrzelé držení směrných cen!!!


K některým problémům dilatace  Při použití Kari sítí je třeba zajistit jejich vertikální polohu v horní event. střední třetině tloušťky, tj. přímo v neutrální ose průřezu.  S ohledem na pohyb pracovníků po výztuži při ukládání betonu je nezbytné zajistit její polohu potřebným počtem distančních podložek. Jejich vzdálenost musí odpovídat průhybu v mezích pružnosti použitého typu rohože při zatížení pracovníkem.

 To činí např. u rohože kari Ø 8 mm s oky 150/150 mm po 800mm 28


K některým problémům dilatace

29


Složení betonu vyztuženému ocelovými vlákny

Směs po namíchání krátké drátky

Po zpracování směsi krátké drátky

správná délka drátků

správná délka drátků

Nutno dodržet použití drátků jednoho typu, jakosti a parametrů z důvodu zajištění homogenity směsi a hutnosti drátkobetonu v konstrukci podlahy 30 Nutno provádět trvalou kontrolu rovnoměrného rozmístění drátků po objemu čerstvého betonu za čerpadlem.


REALIZACE – ošetření betonu Důležitou složkou technologického postupu je ošetřování položeného betonu po jeho zpracování proti úniku záměsové vody:  postřikem (pokud úprava povrchu je konečná event. bude opatřena adhezním můstkem) nebo  překrytím plochy fólií event. mokrou textilií a fólií min. 7 dní. Tvorba trhlin je přirozeným chováním betonové konstrukce (spáry je tudíž nutno situovat do míst předpokládaného vzniku trhliny). Povrchové osychání způsobuje v prvé fázi tvorbu smršťovacích trhlinek, v následující fázi dotvarování ve smyslu vlhkostního gradientu, deformaci desky zvednutím okrajů a rohů s následným jejich zlomením. 31


REALIZACE – ošetření betonu

• zakrytí mokrou tkaninou • postřik chemickou látkou (membrána) • zaplavení • postřik a mlžení • zakrytí fólií • zakrytí izolací

Vliv vlhčení na pevnost Pevnost v tlaku v % hodnot betonu vlhčeného 28 dní

1 40 1 20 1 00 80 60

pouze na vzduchu

40

na vzduchu po 3 dnech na vzduchu po 7 dnech

20

28 dní vlhčeno 0

0

30

60

90

1 20

150

18 0

stáří v e dne ch

32


REALIZACE – spáry

Spáry, dle jejich technologické a statické funkce, dělíme na tři základní typy: pracovní spáry kontrakční spáry smršťovací dilatační spáry 33


K některým problémům dilatace  Je třeba si uvědomit, že teplota prostředí při které probíhá betonáž podlahové desky dává její základní tvar a rozměr.  Všechny následné teplotní výkyvy jak v kladném, tak i záporném smyslu od této základní teploty zvětšují či zmenšují její rozměr.  Betonáž při nízké teplotě v budoucnu bude zvětšovat rozměr, betonáž při vysoké teplotě bude v budoucnu zmenšovat celkový rozměr. 34



hodnoty vyjádřené v % ke stavu po 28 dnech

Průběh teploty betonu a nárůst pevnosti v % 120 100 průběh hydratační teploty v betonu

80 60

pevnost v prostém tahu

40 20 0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

29

hodiny od zamíchání betonové směsi 35



Vztah mezi množstvím drátků na 1 m 3 betonu a vzdáleností spár dle tloušťky desky "h" u CB desek na kluzné mezivrstvě. 90 množství drátků v kg/m3

80 70 60 50 40 30 20 10 30

35

40

45 50 55 násobek tloušťky desky "h"

60

65

70 36



Vztah mezi % vyztužení a vzdáleností spár u CB desky tl. 150 mm 1

procento vyztužení

0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 10

20

30

40 50 60 vzdálenost spár v m

70

80

90

37



38



39



40


REALIZACE

– hloubky řezu spáry

 v případě desky z prostého betonu stačí hloubka řezu do 1/3 tloušťky desky  u vyztuženého betonu ocelovými pruty, musí být v každém případě výztuž řezem přerušena  u betonu s rozptýlenou výztuží ocelovými drátky musí být řez veden dle množství drátků do hloubky 1/2 až 2/3 tloušťky desky

41


REALIZACE

– časový horizont spáry Časový horizont pro řezání spár je soubor řady souvislostí ve vztahu k nárůstu pevnosti, vývinu hydratačního tepla, vlhkosti prostředí atd. Po zatuhnutí a zatvrdnutí povrchu se provede síť smršťovacích řezů do stanovené hloubky s následným odsátím kalu (řezání je nutno ukončit nejdéle do 24 hod.; za normální teploty lze volit dobu řezání 8 - 12 hodin po položení a zpracování betonu, po řezání se plocha zakrývá fólií). Pozn.: Při předčasném zahájení řezu dochází k olamování hran vytvářené spáry, při pozdním řezání pak vzniká nebezpečí předběhnutí řezu divokou trhlinou, nebo i vznik trhliny mimo řezanou spáru. 42


PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV - AP Anhydritové samonivelizující potěry  samonivelizační lité směsi na bázi anhydritu síranu vápenatého  vykazují vysokou tekutost (vodní součinitel w = 0,264, po přidání plastifikátoru w = 0,36)  lehce zpracovatelné  vlhkost betonové podkladní vrstvy pod anhydritové podlahy max.8%

Realizace  tloušťka vrstev 30 mm (se separační vrstvou) – 50 mm (obvykle podklad pro nášlapnou vrstvu podlahy)  míchání směsi v rychloběžných míchačkách, doprava směsi autodomíchávači, směs čerpatelná (nesmí dojít k rozmíšení směsi, směs 43 musí být v neustálém pohybu)


PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV - AP příprava podkladu: cementobetonový podklad čistý, bezprašný, min. 4 hod. před nanášením směsi vlhčen provedení: rozlivem přímo z hadice čerpadla postupně po ploše podkladu, urovnání - mírným poklepem deskou na jeho povrch ochrana povrchu: proti průvanu, přímému slunečnímu svitu (zastínit okna), teplotám nižším než – 5C˚, (větrat je možno až po uplynutí 48 hodin po nalití směsi) pochůznost: po 24 hod., pokládka podlahovin po min. 28 dnech AP min. 20 pevnost v tlaku  20 MPa, pevnost v tlaku za ohybu  4,5 MPa, objemová hmotnost zatvrdlé směsi - 2 000 – 2 200 kg/m³, roztažnost 0,1 mm/m´, smrštění 0,01 mm/m´ dilatovaní AP není nutné (do cca 1000 - 1500 m², praxe cca 700 m²), v příp. dilatace podkladu se spáry řežou po max. 20 hod. cca do 1/3 44 1/2 tl. vrstvy


PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV - AP Druhy spár

Konstrukční spára spára probíhající stavební konstrukcí o

bezpodmínečně se provede i ve vrstvě potěru, a to ve stejném místě a o stejné šířce o umožňuje nezávislé pohyby touto spárou oddělených částí konstrukcí (spára ve většině případů prostupuje celou budovou a zabraňuje přenosu napětí vzniklých např. poklesem jedné části, teplotní roztažností atd.)

o konstrukční spára probíhající i ve vrstvě potěru v něm plní funkci dilatační spáry o realizuje se vložením pružného materiálu o požadované tloušťce a stlačitelnosti do speciálně připravených profilů přilepených k podkladu v celé své ploše o připevněné profily musí zabránit vtečení mokré směsi do spáry. 45


Pohybová spára

PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV -AP

spára umožňující volné a nezávislé pohyby jednotlivých desek potěru, způsobené smršťováním nebo změnou rozměrů desek při kolísání teplot

Okrajová spára dilatační spárou mezi potěrem a stěnou

o provádí se u oddělených a plovoucích potěrů, a to na celou výšku průřezu potěru o realizuje se vložením pružného materiálu o požadované tloušťce a stlačitelnosti za pomoci speciálních profilů přilepených k podkladu v celé své ploše tak, aby se zabránilo vtečení mokré potěrové směsi do spáry o Pozn.: aby se zajistila stejná úroveň hladin potěrů v jedné místnosti, oddělených pohybovou spárou, lze v dělícím profilu vyřezat otvory pro sjednocení přilehlých hladin. Podmínkou této úpravy je lití celé místnosti najednou. Po zatuhnutí je nutno takto vytvořené můstky proškrábnout, aby se jednotlivé desky oddělily.

o tl. okrajového pásku je závislá na změně teploty, velikosti plochy a na koeficientu tepelné roztažnosti, popřípadě stupni bobtnání materiálu o má-li okrajová spára plnit funkci akusticky izolační, musí46být tato páska ke stěnám buďto přilepena v oblasti nad nášl.vrstvou


Smršťovací spára

PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV - AP

spára v části tloušťky potěru předurčující polohu nepravidelných smršťovacích trhlin nebo délkových změn způsobených smršťováním o provádí se v horní části průřezu zhruba do 1/3 - 1/2 tloušťky čerstvého potěru o praxe - na základě téměř stabilního prostorového chování během fáze tuhnutí a vysoušení litých potěrů na bázi kalciumsulfátů se nepravé spáry v těchto potěrech neprovádějí

Doporučení řezání smršťovacích spár

– dle geometrie podlahy

10 m pro tuhé podlahy 20 m pro pružné podlahy 47


ANHYDRITOVÉ POTĚRY Půdorys tvaru

L

•uvnitř středního obdélníku a vyložení kratšího z ramen je větší než 6 m •uvnitř některého z ramen a vyložení kratšího z ramen je větší než 3 m •uvnitř některého z ramen a jeho vzdálenost od vnějšího rohu ramene je větší než 3 m •vně půdorysné plochy, nezávisle na délce ramene

Půdorys tvaru

U

•uvnitř střední části základny a vyložení některého z ramen je větší než 3 m •v postranní části základny a vyložení protilehlého ramene je větší než 3 m •uvnitř některého z ramen •vně půdorysné plochy 48


Nášlapná vrstva  Dřevěné podlahy tvoří klasickou část v oblasti průmyslových podlah a podlah občanské vybavenosti. V celé řadě průmyslových hal vyžaduje jejich vybavení a provoz podlahu alespoň na určité části dřevěnou. To platí i u objektů občanské vybavenosti, kde se nejedná o výrazná soustředěná dynamická zatížení, ale o poměrně rozsáhlé plochy jako jsou sportovní haly, tělocvičny, tančírny a další.

49


PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV Dřevěné a laminátové podlahy dřevěné podlahy se, dle normy, dodávají s obsahem vlhkosti 9%  2% a s touto vlhkostí by též měly být pokládány  výše uvedená vlhkost odpovídá mikroklimatu v místnosti 200C – 220C a relativní vlhkosti vzduchu 45% - 55% Pozn.: Upozorňuji na nutnost dodržení podmínek i po provedení uplatnit zásady užívaní ve smluvním vztahu) Požadavky na podkladní konstrukci max. odchylky podkladu pro realizaci těchto podlah jsou 2 mm /2 m délky 50


PORUCHY PODLAHOVÝCH VRSTEV max. vlhkost podkladní konstrukce 2,5% povrch čistý, bezprašný pro vyrovnání betonového podkladu se doporučují stěrky o pevnosti v tahu za ohybu 20 – 25 N/mm2 (vyrovnávací samonivelační stěrkový tmel pod parkety nebo vyrovnávací stěrka se zvýšenou tvarovou stabilitou) Realizace pevně spojená s podkladem (prvky lepené): max. tl. tmele do 5 mm, k lepení se doporučují polyuretanového lepidla (neobsahují ani vodu, ani organická rozpouštědla). Nutno respektovat dobu tuhnutí lepidla plovoucí: separační vrstva vytažená cca 200 mm na plochu 51stěn, přesah 100 mm

Poruchy obkladů a dlažeb -- vady projektové dokumentace – nevhodný výběr prvku, nespecifikace obkladu, nedořešení detailů, -- nevhodná připravenost podkladu – nízká tahová pevnost, nevyhovující předúprava podkladu, nízká schopnost dlouhodobě fixovat obkladové souvrství (65% závad) -- technologická nekázeň při realizaci – nedodržení časů, nedodržení jakostních požadavků Investor Architekt, projektant Management stavby Obkladač


Nášlapná vrstva Dlaždice malého rozměru o hraně do 300 mm. Vesměs se jedná o dlaždice keramické na bázi kaolinu v tloušťkách několika milimetrů, případně v tloušťkách i desítek milimetrů s hrubým, či glazovaným povrchem, dlaždice keramické terakotové s plastickým povrchem ostré, nebo hladké s lesklým povrchem, nebo dlaždice z taveného čediče, případně betonové s vymývaným povrchem, nebo povrchem teracovým, nebo dlaždice zhotovené na bázi umělých hmot. Dlaždice velkého rozměru o hraně nad 300 mm a tloušťkách desítky milimetrů, jsou většinou již desky z přírodního kamene, nebo jeho umělou aplikací, určené pro velké plochy podlah, většinou reprezentačního charakteru. 53


        

KONTROLA JAKOSTI

kontrola podkladní konstrukce jakost dodávaného materiálu rozměření plochy kontrola díla – ze vzdálenosti 1,5 m rovinnost střih spár, zalití spár ukončení dlažby k prostupujícím konstrukcím spojení dlažby s podkladem provedení a úprava dilatačních spár


KONTROLA JAKOSTI

Chybně izolovaný sprchový kout Viditelná vlhkost v prostoru sprchového koutu

Hydroizolace sprchového koutu


KONTROLA JAKOSTI

Chybně izolovaný sprchový kout Viditelná vlhkost v prostoru sprchového koutu

Hydroizolace sprchového koutu


ZÁVĚR V novém prostředí při chůzi věnuje člověk až 72% zrakových vjemů trajektorii, po které se pohybuje. Toto procento se postupně snižuje rozsahem poznání celého prostředí až na méně než 10%. Přesto však dlouho v podvědomí zůstává rovinnost, drsnost, barevné tónování a případná pestrost podlahy, která spoluvytváří pohodu prostředí a to bez ohledu zda se jedná o průmyslové pracoviště, obchodní centrum, konferenční sál, či sportovní halu. 57

VADY A PORUCHY PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ

Recommend Documents