ÚVOD DO STUDIA DĚJIN. Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. Mgr. Martin Čapský

ÚVOD DO STUDIA DĚJIN Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. Mgr. Martin Čapský 1. 2. 3. 4.

Historická věda a její vnitřní členění Periodizace Etapy historické práce Heuristika – a) literatura b) prameny c) edice pramenů 5. Kritika pramenů a) vnější kritika b) vnitřní kritika 6. Interpretace a syntéza 7. Metody historikovy práce 8. Formy a typy historických publikací 9. Historické časopisy 10. Historická pracoviště 11. Pojetí historické vědy v období osvícenství, romantismu a pozitivizmu (Dobner, Pelcl, Dobrovský; Palacký; Goll a Gollova škola) Součástí zkoušky je: a) čtení textů psaných kurentem a švabachem b) bibliografický záznam c) orientace na mapě

ZÁKLADY POMOCNÝCH VĚD HISTORICKÝCH doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Okruhy: Pomocné vědy historické a jejich místo v historickém bádání. Písemné prameny – analýza, kritika a interpretace. Edice pramenů, jejich příprava a zpracování, archeografie. Edice úředních a neúředních pramenů k dějinám českých zemí a střední Evropy (přehled). Paleografie (předmět, terminologie, vývoj písma se zřetelem na české země). Epigrafika (předmět, terminologie, třídění). Chronologie (předmět, vývoj kalendáře, převádění dat). Metrologie (předmět, vývoj měrných soustav a jednotek v českých zemích). Diplomatika (předmět, terminologie, kategorie úředních písemností – charakteristika, rozbor a zpracování, vývoj diplomatického materiálu a kanceláří v českých zemích). Kodikologie (předmět, neúřední rukopisy v českých zemích, vývoj knihoven). Sfragistika (předmět, terminologie, popis a vývoj pečetí v českých zemích). Heraldika (předmět, terminologie, blasonování, vývoj a uţití erbů v českých zemích). Genealogie (předmět, pojmy, prameny genealogického bádání a jejich vyuţití). Numismatika (předmět, terminologie, vývoj měny v českých zemích).

Základní literatura k jednotlivým disciplínám a PVH jako celku. Poţadavky ke zkoušce: Teoretické znalosti k jednotlivým disciplínám a pomocným vědám jako celku v rozsahu povinné literatury a látky probrané na přednáškách, včetně edic k dějinám českých zemí a střední Evropy středověku a novověku. Praktické znalosti v oblasti přepisu (transkripce a transliterace) středověkých a novověkých písemných textů včetně převodu běţných zkratek, zpracování regestů písemností, datování středověkých a novověkých písemností. Zkouška probíhá písemnou formou. Povinná literatura: Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1984, 1992, 1997 ad. vydání. Chronologické příručky pro potřeby darování (Friedrich, G.: Rukověť křesťanské chronologie. Praha 1935 ad. vydání nebo reprinty nebo Emler, J.: Rukověť chronologie chřeťanské. Praha 1875 nebo Bláhová. M: Historická chronologie. Praha 2000) Texty k PVH. Interní tisk FPF SU Opava (Knihovna ÚHM) Doporučená literatura: Hledíková, Z. – Kašpar, J.: Paleografická čítanka. Praha 1982. Hledíková, Z. – Kašpar, J. – Ebelová, I.: Paleografická čítanka. Praha 2000. Kašpar, J. – Úvod do latinské novověké paleografie. Praha 1987. Šebánek, J. – Fiala, Z. – Hledíková, Z.: Česká diplomatika do roku 1848. Praha 1984. Hlaváček, I.: Úvod do latinské kodikologie. Praha 1978, 1992. Krejčíková, J. – Krejčík, T.: Úvod do české sfragistiky. Ostrava 1989. Krejčíková, J. – Krejčík, T.: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha 1987.

SEMINÁŘ K POMOCNÝM VĚDÁM HISTORICKÝM doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Seminář vychází ze znalostí získaných v rámci přednášek Základy pomocných věd historických. Zaměřuje se na praktickou práci s prameny – čtení, datování a rozbor písemných pramenů jednotlivých kategorií a různé provenience z období středověku a novověku, jejich vyuţití pro historické bádání, přípravu edic písemných pramenů (in extenso, regestáře), popis a rozbor sfragistických, heraldických a numismatických pramenů, aplikace základních postupů a metod analýzy a kritiky pramenů. Seznámení se základní literaturou a edicemi pramenů. Poţadavky pro udělení zápočtu: - docházka na seminář (omluvena je pouze nepřítomnost v důsledku nemoci nebo jiných závaţných důvodů) - splnění a odevzdání průběţně zadávaných úkolů - aktivní práce na seminářích. Povinná a doporučená literatura:

Viz předmět ZÁKLADY POMOCNÝCH VĚD HISTORICKÝCH

NUMISMATIKA doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Okruhy: Numismatika – předmět, vývoj disciplíny, základní prameny a literatura. Terminologie. Horní a mincovní regál. Mincovní právo a mincovny v českých zemích. Nástin vývoje peněz v Evropě (předmincovní platidla, mince, postmonetární platidla – papírové peníze ad.). Nástin vývoje měnových systémů a platidel v českých zemích v 10. – 20. století se zvl. zřetelem na Čechy, Moravu a Slezsko: denárová, grošová, tolarová, konvenční, rakouská a korunová měna. Základní literatura k dějinám oboru a vývoji měnových systémů a platidel. Poţadavky k udělení kolokvia: Teoretické znalosti v rozsahu povinné literatury a látky probrané na přednáškách a seminářích, základní literatura k dějinám oboru a měnovému vývoji v českých zemích praktické znalosti (základní určování a popis platidel na základě vyobrazení). Ověření znalostí probíhá písemnou formou. Povinná literatura: Nohejlová – Prátová, E.: Základy numismatiky. Praha 1975. Pošvář, J.: Měna v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do počátku 20. století. Praha 1977. Sejbal, J.: Základy peněţního vývoje. Brno 1997. Doporučená literatura: Petráň, Z. – Radoměrský, P.: Encyklopedie české numismatiky. Praha 1996. Sém, J.: Papírové peníze na území Československa 1762-1967. Liberec 1967. Vorel, T.: Od praţského groše ke koruně české. Praha 2000 ad.

DIPLOMATIKA A PALEOGRAFIE doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Předmět prohlubuje teoretické a praktické znalosti studentů v oblasti pomocných věd historických, a to v následujících okruzích: Cíl, obsah a metody diplomatiky a paleografie jako vědních disciplín a jejich postavení v rámci historického bádání. Vývoj písma v latinské kulturní oblasti se zvl. zřetelem k českým zemím. Přepis (transkripce, transliterace) textů ze středověku a novověku včetně převodu zkratek.

Vývoj diplomatického materiálu a kanceláří ve středověku a novověku se zvl. zřetelem k českým zemím (panovnická, resp. česká dvorská kancelář, písemnosti stavovské, církevní, městské a vrchnostenské provenience). Analýza a kritika písemných pramenů úřední povahy, stanovení vypovídací schopnosti, věrohodnosti a všestranného vyuţití písemných pramenů jednotlivých vydavatelů pro politické, ekonomické, sociální a kulturní dějiny středověku a novověku. Zpracování edic diplomatického materiálu. Poţadavky pro udělení kolokvia: Teoretické a praktické znalosti z oblasti paleografie a diplomatiky v rozsahu povinné literatury a látky probrané na přednáškách a v seminářích Povinná literatura: Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1984, 1992, 1997 ad. vydání. Texty k PVH. Interní tisk FPF SU Opava (Knihovna ÚHM). Texty poskytnuté vyučující na začátku semestru pro potřeby předmětu. Doporučená literatura: Hledíková, Z. – Kašpar, J.: Paleografická čítanka. Praha 1982. Hledíková, Z. – Kašpar, J. – Ebelová, I.: Paleografická čítanka. Praha 2000. Kašpar, J. – Úvod do latinské novověké paleografie. Praha 1987. Šebánek, J. – Fiala, Z. – Hledíková, Z.: Česká diplomatika do roku 1848. Praha 1984.

ZÁKLADY ARCHIVNICTVÍ doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Okruhy: Vývoj a organizace českého archivnictví a jeho historie. Síť archivů v ČR v současnosti a jejich fondy. Zahraniční archivy a archivnictví. Zákonné normy týkající se archivnictví v ČR. Podmínky bádání v archivech, metodika práce. Spisovna, registraturní pořádek a pomůcky. Skartace. Archiv – definice, provenienční a pertinenční princip. Archivní fond, sbírka, pozůstalost. Zpracování archivních fondů, třídění a pořádání, evidenční pomůcky. Vyuţití archivů, archivní pomůcky. Samostudium vybrané literatury, týkající se aktuálních otázek českého a evropského archivnictví. Poţadavky k udělení kolokvia: Teoretické znalosti v rozsahu povinné literatury a látky probrané na přednáškách a seminářích. Ověření znalostí probíhá písemnou formou.

Povinná literatura: Bartoš, J.: Úvod do archivnictví pro historiky. Olomouc 1995 a d. vydání Štouračová, J.: Úvod do archivnictví. Brno 1999. Zákonné normy upravující archivnictví a spisovou sluţbu v ČR. Doporučená literatura: Hrubý, V.: Úvod do archivní teorie a praxe. Praha 1930. Archivní příručka. Praha 1965. Archivy v ČR. Praha 1988. Webové stránky archivů v ČR.

DĚJINY SPRÁVY doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Okruhy: Cíl a obsahové vymezení předmětu, základní terminologie. Územní vývoj a územně správní členění českého státu a jednotlivých zemí od středověku do současnosti. Základní přehled vývoje veřejné správy v českých zemích do roku 1848: - panovnická správa, po r. 1526 s přihlédnutím k centrální správě habsburského soustátí), - stavovská správa - partikulární správa do r. 1848 (městská, patrimoniální, církevní), - finanční a soudní správa. Správní systém rakouského státu v letech 1848-1918 s akcentem na české země (ústavní vývoj, politická správa, samospráva, organizace soudnictví). Správa Československa v letech 1918-1938 (ústavní vývoj, zákonodárná a výkonná moc, politická správa, samospráva, soudní organizace). Správa v letech 1938-1945 (emigrační vláda, oblast protektorátu, Sudet). Správní systém v Československu, resp. v České republice po r. 1945 (ústavní vývoj, zákonodárná a výkonná moc, národní výbory na jednotlivých územně správních stupních, soudnictví, reformy po roce 1989). Poţadavky ke zkoušce: Teoretické znalosti v rozsahu povinné literatury a látky probrané na přednáškách. Orientace na mapě (územní vývoj). Zkouška probíhá písemnou formou. Povinná literatura: Janák, J. – Hledíková, Z.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. Praha 1989. Janák, J. – Kubíček, J.: Přehled vývoje ústavních a správních institucí od roku 1945 nebo Čechák, V.: Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945-2004). Praha 2004. Doporučená literatura: Janák, J.: Vývoj správy v českých zemích v letech 1848-1918 se soupisy pramenů a literatury. Praha 1987.

Kocích, M.: Vývoj veřejné správy v českých zemích do r. 1960. Opava: FPD SU 1997 (pouze pro období po roce 1918). Schelle, K.: Organizace veřejné správy v letech 1848-1948. Brno 1993. Schelle, K.: Vývoj veřejné správy v letech 1848-1946. Praha 2002. Schelle, K.: Vývoj veřejné správy na Moravě a ve Slezsku. Brno 1991. Malý, K. – Sivák, F.: Dějiny státu a práva v Československu. I. Do roku 1918. Praha 1993. Vaněček, V.: Dějiny státu a práva v Československu do r. 1945. Praha 1975.

POPULAČNÍ VÝVOJ V ČESKÝCH ZEMÍCH doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Předmět podává základní přehled vývoje obyvatelstva v českých zemích od nejstarších dob do současnosti. Sledovány jsou otázky demografického vývoje, velikosti populace a její sociální, národnostní (jazykové) a profesní struktury v jednotlivých chronologických úsecích (prehistorické, předstatistické, protostatistické a statistické období). Pozornost je věnována dále odborné terminologii, postupům a metodám výzkumu dějin obyvatelstva se zřetelem na jeho multidisciplinární charakter (demografie, statistika, historie, sociologie, antropologie ad.), literatuře a pramenům k dané problematice. Poţadavky k udělení kolokvia: Teoretické znalosti v rozsahu povinné literatury a látky probrané na přednáškách. Povinná literatura: Fialová, L.- Horská, P.- Kučera, M.- Maur, E.- Musil, J.- Stloukal, M.: Dějiny obyvatelstva českých zemí. 2. vyd., Praha 1998. Horská, P. – Kučera, M. – Maur, E. – Stloukal, M.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. Doporučená literatura: Horský, J. – Seligová, M.: Rodina našich předků. Praha 1997. Kárníková, L.: Vývoj obyvatelstva v českých zemích. 1754-1914. Praha 1965. Placht, O.: Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16. – 18. století. Praha 1957. Dvořáček, František: Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 17541921. Československý statistický věstník, V-VII, 1924-1926. Radimský, J.: Vývoj obyvatelstva na Moravě do roku 1857. Vlastivědný věstník moravský, 1946 Radimský, J.: Vývoj obyvatelstva ve Slezsku. Slezský sborník 1947. Historická demografie – průběţně.

ZÁKLADNÍ PŘEHLED PRAVĚKÝCH DĚJIN ČESKÝCH ZEMÍ PhDr. Vratislav Janák, CSc. Periodizace pravěku a rané doby dějinné; jednotlivé epochy (paleolit, mezolit, neolit, eneolit, doba bronzová, doba halštatská, doba laténská, doba římská, doba stěhování národů, doba

hradištní) a jejich charakteristika v ohledu hospodářském, sociálním a duchovním; kulturní systematika a pramenná základna jednotlivých epoch; charakteristika jednotlivých kultur (chronologie, územní rozšíření, geneze, periodizace a hmotná náplň); přehledné práce o pravěku českých zemí a jejich charakteristika

DĚJIN STAROVĚKU PhDr. Karla Vymětalová Dějiny starověkého Řecka a Říma Charakteristika a význam minojské a mykénské kultury Základní etapy formování řeckých poleis, charakteristika polis Athénská cesta k polis a demokracii Starověká Sparta Vznik a význam řeckých spolků, athénská námořní říše Příčiny, projevy a důsledky krize řeckých poleis ve 4. st. př.n.l. Příčiny, formy a směry řecké expanze Charakteristika a význam helénistického období Charakteristika a vývoj řeckého hospodářství Sociální struktura a sociální problémy řeckých poleis Státní zřízení řeckých poleis /formy státního zřízení, státní instituce, orgány/ Tradice o době královské v Římě a její konfrontace s archeologickými prameny Etruskové v dějinách Říma Řím a Itálie v době rané římské republiky Etapy vytváření Imperium Romanum, jeho vztahy s barbarikem Vývoj a charakteristika římského státního zřízení Příčiny, projevy, etapy a důsledky krize římské republiky Základní charakteristika a význam římského principátu Příčiny, průběh a důsledky krize římského císařství ve 3. století Příčiny, průběh a důsledky zániku starověkého Říma Římské hospodářství, význam zemědělské problematiky v dějinách Říma Správní systém římských provincií a jejich význam v dějinách Říma Charakteristika a vývoj sociální struktury Říma B: Dějiny starověkého Předního Východu a Egypta Dějiny Egypta, Sumeru, Babylonie, Asýrie, Palestiny, Foiníkie, Chetitů, Lýdie, Frýgie, Médie a Persie Seznam doporučené literatury: Dějiny starověkého Předního Východu a Egypta Kramer, S.N.: Historie začíná v Sumeru. Praha 1965. Nováková, Nea – Furat, Rahman: Dějiny Mezopotámie. Praha 1998. Pečírková, Jana: Asýrie. Od městského státu k říši. Praha 2000. Klíma, Josef: Společnost a kultura starověké Mezopotámie. Praha 1962. Oppenheim: Starověká Mezopotámie. Praha 2001. Klíma, Josef: Zákony Asýrie a Chaldeje. Praha 1985. Hruška, Miroslav: Pod babylonskou věţí. Praha 1987.

Zamarovský, Vojtěch: Na počátku byl Sumer. Praha 1984. Encyklopedie starověkého Předního Východu. Praha 1999. Glassner, Jean-Jacque: Mezopotámie. Praha 2002. Kienitz, Friedrich-Karl: Národy ve stínu. Praha 1991. Moscati, Sebastiano: Staré semitské civilizace. Praha 1969. Moscati, Sebastiano: Foiničané. Praha 1975. Bič, Miloš: Stopami dávných věků. Praha 1979. Jepsen, Alfred: Královská taţení ve starém Orientu. Praha 1997. Bardtke, Hans: Příběhy ze staré Palestiny. Praha 1988. Schäfer, Peter: Dějiny Ţidů v antice. Praha 2003. Johnson, Paul: Dějiny civilizací Svaté země. Praha 2003. Kosidowski, Zenon: Příběhy od Mrtvého moře. Praha 1979. Kosidowski, Zenon: Na počátku bylo Slovo. Praha 1992. Segert, Stanislav: Synové světla a synové tmy. Praha 1970. Malý lexikon bible. Praha 1990. Slovník biblické kultury. Praha 1992. Lexa, František: Náboţenská literatura starého Egypta. Praha 1957. Lexa, František: Výbor z mladší literatury egyptské. Praha 1953. Lexa, František: Věčný ţivot ve starověkém Egyptě. Praha 1955. Lexa, František: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha 1968. Vachala, Břetislav: 77 zajímavostí ze starého Egypta. Praha 1979. Fragan, Brian: Oloupený Nil. Praha 2001. Vandenberg, Philip: Zapomenutý farao. Praha 1987. Vandenberg, Philip: Nefertiiti. Bratislava 1980. Verner: Miroslav: Pyramidy, tajemství minulosti.Praha 1997. Jacq, Christian: Egypt velkých faraonů. Praha 2002. Geant, Michael: Kleopatra – královna egyptská. Praha 2003. Silioti, Alberto: Průvodce egyptskými pyramidami. Bratislava 2003. Silioti, Alberto: Údolí králů. Bratislava 2000. Johnson, Paul: Civilizace starého Egypta. Praha 2002. Tyldesley, Joyce: Zlatý věk starého Egypta. Praha 2002. Tyldesley, Joyce: Pyramidy. Praha 2003. Shaw, Ian: Dějiny starověkého Egypta. Praha 2003. Zamarovský, Vojtěch: Jejich Veličenstva pyramidy. Praha 1976. Swiderková, Anna: Sedm Kleopater. Praha 1987. Dějiny Řecka a Říma Pressová, Ludwika: Stará Kréta. Praha 1978. Buttinová, Anne-Marie: Řecko. Praha 2002. Graves, Robert: Řecké mýty I.,II. Praha 1982. Zamarovský, Vojtěch: Řecký zázrak. Praha 1972. Zamarovský, Vojtěch: Objevení Tróje. Bratislava 1976. Flaciere, Robert: Ţivot v době Periklově. Praha 1981. Mireaux, Émile: Ţivot v homérské době. Praha 1980. Bouzek, Jan – Hošek, Rostislav: Antické Černomoří. Praha 1978. Vidman, Ladislav: Od Olympu k Pantheonu. Praha 1997. Kun, A. N.: Starověké báje. Praha 1976. Geiss, Heinz: Starověký Knóssos. Praha 1985. Bartoněk, Josef: Zlaté Mykény. Praha 1980. Bartoněk, Josef: Světem starých Řeků. Praha 1977.

Oliva, Pavel: Zrození evropské civilizace. Praha 2003. Oliva, Pavel: Sparta a její sociální problémy. Praha 1971. Oliva, Pavel: Kolébka demokracie. Praha 2000. Oliva, Pavel: Řecko mezi Makedonií a Římem. Praha 1995. Oliva, Pavel: Svět helénismu. Praha 2001. Grant, Michael: Zrození Řecka. Praha 2002. Grant, Michael: Klasické Řecko. Praha 1999. Klasické Athény. Bratislava 1970. Zangger, E.: Nový boj o Tróju. Praha 1995. Hošek, R.: Země bohů a lidí. Praha 1972. Pokorný, Petr: Řecké dědictví v Orientu. Praha 1993. Bleicken, Jochen: Athénská demokracie. Praha 2002. Swiderková, Anna: Hellada králů. Praha 1982. Encyklopedie antiky. Praha 1976. Slovník antické kultury. Praha 1976. Antika v dokumentech I. Praha 1959. Burian, Jan: Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Praha 1970. Burian, Jan: Římské impérium. Praha 1994. Wolters, R.: Římané v Germánii. Praha 2002. Češka, J.: Římský dominát. Brno 1978. Češka, J.: Římský stát a katolická církev v IV. století. Praha 1983. Bednaříková, J.: Stěhování národů. Praha 2003. Robert, Jean-Noel: Řím. Praha 2001. Grant, Michael: Římští císařové. Praha 2002. Grant, Michael: Dvanáct císařů. Praha 1998. Grant, Michael: Pád římské říše. Praha 1997. Grant, Michael: Ţidé v římském světě. Praha 2003. Grant, Michael: Dějiny antického Říma. Praha 1999. de Coulanges, Fustel: Antická obec. Praha 1998. Skřejpek. M.: Ius et religio. Praha 1999. Bleicken, Jochen: Augustus. Eine Biographie. Berlin 2000. Eck, W.: Augustus. Praha 2003. Barker, G. – Rasmussen, T.: Etruskové. Praha 2005. Beck, C. H.: Rom. Die Geschichte der Szadt in der Antike. München 1995. Úryvky z děl antických autorŧ k vypracování historického komentáře Thukydides: Dějiny peloponéské války 1, 13 Kdyţ moc Řecka vzrůstala a o získání majetku byl ještě větší zájem neţ dříve, byly ve městech hojně zřizovány tyranidy, neboť důchodů přibývalo – předtím v nich bývali dědiční basileové s určitými čestnými právy. Současně si Řecko budovalo loďstvo a více obracelo svou pozornost na moře. Podle podání byli Korinťané ti první, kteří se chopili námořnictví způsobem blízkým nynějšímu, a první řecké trojveslice byly vystavěny v Korintě. …..Korinťané totiţ, sídlíce na šíji, měli ve svém městě vţdycky obchodní středisko, protoţe Řekové, ti na Peloponésu i mimo něj, se navzájem stýkali původně více po souši neţ po moři, a to přes jejich území: vynikali tedy bohatstvím, jak je patrno i ze starých básníků, kteří to místo nazvali blahobytným. Aristoteles: Athénská ústava 12, 54 A ustal jsem snad dříve neţ jsem dosáhl byť čehokoli z toho, proč jsem sdruţil lid?

To bude soudit čas a to mi dosvědčí olympských boţstev sama matka největší nejlépe – Země černá, z níţ jsem tenkráte dal vyrvat mezníky, jeţ všady trčely, dotehdy otrokyně, nyní svobodná. Do vlasti, do Athén, jeţ bozi stavěli, jsem zpět zavedl mnohé, kteří po právu i proti právu byli prodáni, i ty, kdo z bídy uprchnout museli a aticky uţ neuměli, neboť světem bloudili. – zde doma, v třesení a bázni před pány, jsem osvobodil. To jsem činil, maje moc a spojiv právo s násilím. Co slíbil jsem, jsem všecko vyplnil. Své zákony jsem dal jedny a tytéţ pro špatné i pro dobré a šel jsem na kaţdého právem poctivým. Thukydidés: Dějiny peloponéské války 2, 37 Máme ústavu, která se neshlíţí v zákonech sousedů, ba spíše jsme sami vzorem pro jiné, neţ abychom druhé napodobovali. Její jméno je lidovláda, protoţe není věcí několika, nýbrţ většiny. Před zákonem jsou si všichni rovni, pokud jde o osobní zájmy, co se týče váţnosti toho, jak je kdo pro co oceňován, tedy nikomu se nedostává v obci větší cti pro jeho společenskou příslušnost nebo pro jeho (osobní) přednosti: ba ani chudoba a skromný původ nikomu nebrání dojít hodnosti, je-li schopen vykonat něco pro obec. Velkomyslně si vedeme ve věcech veřejných, ba ani v kaţdodenních vzájemných stycích, které vyvolávají nevraţivost, nehřešíme se na souseda, činí.li něco pro své potěšení, a nepůsobíme mu nepříjemnosti, sice neškodné, ale na pohled odpuzující. A jako v osobním styku jednáme druh s druhem ohleduplně, tak i ve veřejném ţivotě se chráníme porušit řád hlavně z ostychu, poslouchajíce právě vládnoucích úřadů a zákonů, zejména těch, které jsou dány ve prospěch utiskovaných, a těch, které sice nejsou napsány, ale přinášejí porušovateli hanbu v očích všech. Polybios: Dějiny 3,6 Které to byly ve skutečnosti příčiny a z čeho válka s Peršany vzešla, nahlédne snadno kdokoli.. Především to byl návrat Xenofontových Řeků z vnitrozemských satrapií, při kterém protáhli celou Asií, zemí jim nepřátelskou, aniţ se jim kdo z barbarů odvÁţil postavit v řádné bitvě: za druhé vylodění lakedaimonského krále Agésiláa v Asii, kde nenalezl při svých podnicích ţádný váţný odpor a byl nucen se vrátit s nepořízenou (jen) pro nepokoje vzniklé mezitím v Řecku. Z toho se Filip domyslil, jak nestateční a neteční jsou Peršané, a uváţiv vojenskou zdatnost svou vlastní i Makedonců, dále představiv si ty velké a vzácné hodnoty, které by mu válka přinesla, tu ihned, jakmile si získal nepochybnou přízeň Řeků, zatouţil a rozhodl se válčit, a to pod záminkou, ţe spěchá pomstít perské křivdy na Řecích: a konal pro to všechny přípravy. Proto musíme pokládat za příčiny perské války to, co jsem uvedl na počátku, kdeţto to druhé za záminku a Alexandrovo přejití do Asie za její počátek. Livius: Dějiny I 2, 32 Potom se otců zmocnila obava, aby se neopakovaly – kdyby vojsko bylo rozpuštěno – tajné schůze a spolčování. Měli však za to, ţe vojáci sou vázáni přísahou: odvody sice konal diktátor, ale pod přísahu je brali konsulové: proto pod záminkou, ţe Aequové znovu zdvíhají válku, nařídili vyvést legie z města. To vzpouru urychlilo. A napřed se prý pomýšlelo na

zavraţdění konsulů, aby se (vojáci) vyvázali z přísahy, kdyţ pak byli poučeni, ţe ţádného závazku se nelze zprostit zločinem, na radu jakéhosi Sicinia odtáhli proti vůli konsulů na Svatou horu – je to za Anienem, tři míle od města: to je pověst rozšířenější neţ ta, kterou zaznamenal Piso, ţe se odstěhovali na Aventin. Tam bez jakéhokoli vůdce obehnali svůj tábor náspem a příkopem a chovajíce se pokojně a opatřujíce si jen nejnutnější ţivotní potřeby, vydrţeli po několik dní, aniţ koho napadali či byli napadáni. Polybios: Dějiny 6, 11 Ty tři sloţky, které jsem prve vyjmenoval, všecky v obci vládly, všecko však pořádaly a spravovaly – kaţdá na svém úseku – tak správně a přiměřeně, ţe ani nikdo z domácích lidí by nedovedl s jistotou říci, je-li jejich zřízení vcelku aristokratické nebo demokratické nebo monarchické. A není divu. Kdykoli totiţ uváţíme moc konsulů, zdálo by se docela monarchické, a kdykoli moc senátu, zase aristokratické, a kdyby člověk pozoroval moc lidu, zdálo by se určitě demokratické. Politická moc kaţdé z těch sloţek byla tehdy – a aţ na nepatrné výjimky ještě dnes – následující. Diodóros Sicilský: Historická knihovna 37, 2 Diodóros vykládá o válce tak řečené marsické, kterou zaţil, ţe byla větší neţ všechny předešlé. Marsickou byla podle něho pojmenována podle (Marsů), kteří vzpouru zahájili: tuto válku totiţ vedli s Římany všichni Italikové. První příčinou války bylo prý to, ţe Římané od svého spořádaného, prostého a ukázněného způsobu ţivota, který jim umoţnil takový rozmach, přešli k zhoubnému dychtění po přepychu a nevázanosti. Tato zkáza měla za následek odboj lidu proti senátu, který si pak přizval na pomoc Italiky a slíbil, ţe se s nimi podělí o vytouţené římské občanství a stvrdí to zákonem: kdyţ se však z těch slibů nesplnilo Italikům nic, vzplanula jejich válka s Římany. V Římě byli tehdy konsuly Lucius Marcius Philippus se Sextem Juliem … Plutarchos: Ţivotopisy slavných Řekŧ a Římanŧ. Gaius Gracchus 5 Zákony, které navrhl lidu k vůli a senátu ke zkáze, byly tyto: Pozemkový, podle kterého se měla chudým rozdělit půda, vojenský, který nařizoval opatřovat výstroj na státní útraty, nic na to z vojenského ţoldu nesráţet a neodvádět brance mladšího sedmnáct let: spojenecký, jímţ se udělovalo Italikům rovné hlasovací právo s občany, obilní, zajišťující chudým laciné obilí, konečně soudní, kterým ztenčil moc senátorů nejvíce. Rozsuzovali totiţ pře oni jediní a byli proto postrachem lidu i jezdců: on k nim však – bylo jich tři sta – připojil tři sta (soudců) z řad jezdců. Takţe soudilo všech šest set společně. Strabón: Geógrafika 7, 1, 3 Tam (za Alpami) je Hercynský hvozd a kmeny suebské, z nichţ některé sídlí uvnitř hvozdu, mezi nimi i Buiaimon, království Marobodovo. Na to místo on přesídlil kromě mnoha jiných obzvláště své soukmenovce Markomany. Zmocnil se totiţ vlády, ač býval soukromou osobou, po svém návratu z Říma: za mlada tam totiţ byl a těšil se přízni Augustově. Kdyţ se vrátil, stal se panovníkem a mimo ty, které jsem uvedl, získal veliký kmen Lugiů, Zumy, Gutony, Mugilony, Sibiny a ze samých Suebů (jeden) veliký kmen, Semnony. Ostatní kmeny suebské, jak řečeno, sídlí jedny uvnitř hvozdu, jiné mimo něj, v sousedství Getů. Poţadavky ke zkoušce z dějin starověku: - úspěšné napsání zápočtové písemky

-

odevzdání recenze na jednu z publikací, které jsou výše v Seznamu doporučené literatury uvedeny /do konce května/ - rozsah cca 2 strany odevzdání seznamu přečtené literatury /při zkoušce/ odevzdání historického komentáře k vybranému úryvku /viz výše/ - ráno před zkouškou – rozsah cca 4 strany /s uvedeným seznamem pouţité literatury/

OKRUHY KE ZKOUŠCE Z OBECNÝCH DĚJIN STŘEDOVĚKU Doc. PhDr. Jaroslav Bakala, CSc. 1. Rozklad antické společnosti a římského impéria 2. Tzv. barbarské státy 3. Francká říše 4. Byzantská říše 5. Vznik islámu a říše kalifů 6. Římsko-německá říše 7. Papeţství a císařství, Itálie v éře vrcholného a pozdního středověku 8. Arabská expanze na Pyrenejský poloostrov a reconquisita 9. Kříţové výpravy 10. Polsko, Uhry a Pobaltí ve středověku 11. Skandinávské státy ve středověku 12. Francie a Anglie ve středověku 13. Rusko ve středověku a mongolská expanze 14. Osmanští Turci 15. Vzdělanost ve středověké Evropě

STARŠÍ DĚJINY SLEZSKA Doc. PhDr. Jaroslav Bakala, CSc. 1. Jméno Slezska a předslovanská etnika jiţního Poodří 2. Slovanské pospolitosti ve Slezsku v raném středověku 3. Státoprávní vývoj Slezska od 10. do začátku 16. stol. 4. Stabilizace vlády Lucemburků ve Slezsku během 14. stol. 5. Vznik piastovských kníţectví ve Slezsku 6. Přemyslovské kníţectví na Opavsku 7. Ustavení a územní vývoj těšínského kníţectví v 14. a 15. stol. 8. Integrace ratibořského kníţectví s přemyslovskými doménami 9. Počátky středověkých měst na území Čes. Slezska 10. Struktura slezské vesnice ve středověku a raném novověku 11. Církevní poměry středověkého Slezska 12. Reformace a protireformace ve Slezsku 13. Dynastické změny v Čes. Slezsku od konce 15. stol. do r. 1742 14. Politickosprávní vývoj Slezska v raném novověku do r. 1742 15. Základní ekonomické změny Slezska v raném novověku

Doporučená základní literatura k předmětu BIERMANN, G., Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen 1874. - BIERMANN, G., Geschichte des Herzogthums Teschen. Teschen 1863, (2.vyd.) 1894. - P. KOUŘIL, Slovanské osídlení českého Slezska. Brno - Český Těšín 1994. P. KOUŘIL, D. PRIX, M. WIHODA, Hrady českého Slezska. Brno - Opava 2000. - Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha 1992. - PANIC, I., Księstwo cieszynskie w średniowieczu. Cieszyn 1988.- PEŘICH, L. Slezsko. Přehled národnostního vývoje. Praha 1945. - PRASEK, V., Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Opava 1891. - PRASEK, V., Dějiny kníţectví Těšínského do roku 1433. Opava 1894. - Slezsko. Opava 1992. - Slezsko, český stát a česká kultura. Opava 1946. - Slezsko na cestě k československému státu. Opava 1969. - Slezsko v dějinách českého státu. Opava 1998. - ŢÁČEK, R., Dějiny Slezska va datech. Praha 2004. Doporučené syntézy k dějinám celého Slezska: Geschichte Schlesiens (vydáno od Historische Kommission für Geschichte Schlesiens), sv. I (do 1526), 1. vydání Breslau 1938, sv. II (1526 - 1740), 1. vydání Darmstadt 1973. Historia Śląska. Sv. I/1 - 4 (do 1763). Wrocław 1976. K. Popiołek. Historia Śląska od pradziejów do 1945 roku. Katowice 1972 (1. vyd.). Doporučená základní literatura k předmětu "Starší dějiny Slezska" BIERMANN, G., Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen 1874. - BIERMANN, G., Geschichte des Herzogthums Teschen. Teschen 1863, (2.vyd.) 1894. - P. KOUŘIL, Slovanské osídlení českého Slezska. Brno - Český Těšín 1994. P. KOUŘIL, D. PRIX, M. WIHODA, Hrady českého Slezska. Brno - Opava 2000. - Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha 1992. - PANIC, I., Księstwo cieszynskie w średniowieczu. Cieszyn 1988.- PEŘICH, L. Slezsko. Přehled národnostního vývoje. Praha 1945. - PRASEK, V., Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Opava 1891. - PRASEK, V., Dějiny kníţectví Těšínského do roku 1433. Opava 1894. - Slezsko. Opava 1992. - Slezsko, český stát a česká kultura. Opava 1946. - Slezsko na cestě k československému státu. Opava 1969. - Slezsko v dějinách českého státu. Opava 1998. - ŢÁČEK, R., Dějiny Slezska va datech. Praha 2004. Doporučené syntézy k dějinám celého Slezska: Geschichte Schlesiens (vydáno od Historische Kommission für Geschichte Schlesiens), sv. I (do 1526), 1. vydání Breslau 1938, sv. II (1526 - 1740), 1. vydání Darmstadt 1973. Historia Śląska. Sv. I/1 - 4 (do 1763). Wrocław 1976. K. Popiołek. Historia Śląska od pradziejów do 1945 roku. Katowice 1972 (1. vyd.).

DĚJINY ČESKÉHO STŘEDOVĚKU Mgr. Martin Čapský Příchod Slovanŧ: Proměny středověké Evropy v době stěhování národů – narativní prameny – výpověď archeologie – teorie o pohybech Slovanů – stav dosavadního bádání. Velká Morava: Francká říše a střední Evropa – formování státu Mojmírovců – význam přijetí křesťanství – organizační model velkomoravského státu – geografické rozšíření – zápas o Panonii –

písemné prameny – hmotná kultura – Svatoplukova éra – příchod Maďarů – pád Velké Moravy a její dědictví – stav současného bádání. Počátky českého státu: Formování kmene Čechů – styky s franckou říší – vliv Velké Moravy – kníţe Václav počátky svatováclavského kultu – kníţectví v éře Boleslavů – hospodářské základy přemyslovské expanze – Slavníkovci – krize českého státu kolem r. 1000 a její překonání – proměny hradské soustavy – Břetislav I. a vztahy s říší – údělný systém a jeho hlavní vývojové rysy – formování církevní organizace českého státu – královská koruna – nastolovací rituály – proměny velmoţské vrstvy – Konrádova statuta - venkov – podhradské osady – kláštery – imunity – moravské markrabství – zásahy Fridricha I. Barbarosy – Přemysl Otakar I. a Vladislav Jindřich – Kosmovský obraz českého státu – stav současného bádání. Století posledních Přemyslovcŧ: Základní obrysy středoevropského vývoje 13. století – zlatá bula sicilská – dvůr přemyslovských králů – zápas o bábenberské dědictví – přemyslovsko-habsburské soupeření ve střední Evropě – rozšiřování vlivu českého státu – souboj o přemyslovskou korunu – hospodářské proměny českého státu v éře emfyteutické kolonizace – venkov – počátky měst – české stříbro – emancipace šlechty – proměny postavení církve – narativní prameny – český a moravský diplomatář – stav současného bádání. Lucemburská éra: Vzestup lucemburského rodu na západním pomezí říše – proměny střední Evropy a nástup nových dynastií – inaugurační dekrety – mladý král a domácí šlechta – domaţlické dohody – spojenectví/soupeření s Ludvíkem z Wittelsbachu – Země Koruny české – univerzita – arcibiskupství – snahy o posílení obchodu - za císařskou korunou – Karlova koncepce českého státu (J. Spěváček, F. Kavka) – Václav IV. – dvojí zajetí českého krále – vztah světské a církevní moci – stav současného bádání. Husitství: Formování reformních proudů – Dekret kutnohorský – Kostnický koncil – praţská defenestrace – kříţové výpravy – Zikmund Korybutovič - soupeření husitských křídel – katolická opozice – politika Zikmunda Lucemburského - Soudce chebský – Basilejský koncil – Lipany – tolerance z nutnosti – stavovské proměny českého státu – vedlejší korunní země narativní prameny - stav současného bádání. Český stát v období pozdního středověku: Hledání krále – Jiří z Poděbrad zemským správcem – české země a Řím – zahraniční spojenectví – mírový plán Jiřího z Poděbrad – domácí politika husitského krále – hospodářské reformy - střet s Matyášem Korvínem – nástup Jagellonců – stavovský stát – Vídeňské dohody – Turci na prahu střední Evropy – stav současného bádání.

ČESKÉ DĚJEPISECTVÍ Hodnocení vědomostí bude posuzováno zpravidla formou písemného testu. Z kaţdého z níţe uvedených prvních 3 okruhů dostane zkoušený 1 otázku, ze čtvrtého okruhu otázky 3. Doba na zpracování testu max. 80 minut. Zkoušený vyplní v záhlaví formuláře, který obdrţí, jméno, příjmení, ročník, kombinaci, píše bez jakýchkoli pomůcek, výpisků a konzultací s kolegy

během psaní testu. Maximální počet získaných bodů = 100. Hodnocení: výborně 75 a více bodů, velmi dobře 50-74 body, dobře 30-49 bodů, neprospěl – 0-29 bodů. I. Obecná charakteristika podmínek a charakteru historiografické práce v jednotlivých obdobích. Účel historiografie, společenská atmosféra, podmínky pro dějepiseckou tvorbu. Povaha a formy historiografických prací. Obecná charakteristika autorů, institucí, případně dobových periodik a edicí. (max. 25 bodů) Obecné rysy českého středověkého dějepisectví (do husitství). - Husitské dějepisectví. Historiografie doby poděbradské a jagellonské. - Historiografie ve století před Bílou horou (1526-1618). - Barokní dějepisectví (1618 – cca 1750). - Osvícenská historiografie (1750 – cca 1820). - České dějepisectví první poloviny 19. století (1820-1848). – Česká historiografie druhé poloviny 19. století (do převahy pozitivismu). – Česká historiografie od konce 19. století do r. 1918 (cca 1882-1918). Pozitivismus. Spor o „smysl českých dějin“. – Gollova škola, Jaroslav Goll a jeho ţáci. - Česká historiografie za první Československé republiky (1918-1938). - Česká historiografie v letech 1945-1948. - Česká historiografie od února 1948 do srpna 1968. – Česká historiografie v letech 1969-1989. II. Významné tematické okruhy, nejvýznamnější jednotlivci. Vyţaduje se podrobnější odpověď. (max. 20 bodů) Legendy, anály a kroniky doby přemyslovské. - Kroniky doby lucemburské. - Staré letopisy české. Historické topografie od konce 18. století do současnosti. – Muzea a jejích podíl na rozvoji historiografie od počátku 19. století do současnosti. – Základní ediční řady z hlediska vydávání pramenů k českým dějinám. - Základní rysy vývoje české archeologie do r. 1918. – Základní rysy vývoje české archeologie v l. 1918-1938. – Charakteristika vývoje české archeologie po r. 1945. – Základní rysy vývoje některých pomocných věd historických od 18. století do současnosti ( jen numismatika, heraldika, sfragistika, genealogie). – Základní práce o vývoji výtvarného umění a dějin architektury. – Základní práce o dějinách české literatury. – Základní české práce o filozofii dějin a historiografii. – Základní historická periodika. - Spory o rukopisy. Německá historiografie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 19. a 20. století (do r. 1945). - Historiografie dějin státu a práva. - II. sjezd československých historiků (1947). Syntézy českých dějin. – Samizdatová literatura po r. 1968. – Čeští historikové v emigraci po r. 1948. Kosmas. – Petr Ţitavský. - Hájek z Libočan. - Sixt z Ottersdorfu. - Bratrské dějepisectví. Dobová literatura (prameny) o českém povstání. - Balbín. – Dobner. – Voigt. – Pelcl. – Dobrovský. – František Palacký. - Pavel Josef Šafařík. – Václav Vladivoj Tomek. - Antonín Gindely. - Josef Kalousek. - Josef Emler. - Josef Alexandr Helfert. - Antonín Rezek. - Karl Adolf Konstantin Höfler. - Jaroslav Goll. - Josef Pekař. - Josef Šusta. - Kamil Krofta. - Václav Novotný. - Gustav Friedrich. - Lubor Niederle. - Adolf Bachman. - Bertold Bretholz. - Václav Vaněček. - Rudolf Urbánek. - František Michálek Bartoš. - Václav Chaloupecký. - Jaroslav Werstadt. - Jan Slavík. - Bedřich Mendl. - Otakar Odloţilík. - Zdeněk Kalista. - Josef Macůrek. - Josef Polišenský. - Jindřich Šebánek. - Jaroslav Böhm. - Jiří Neustupný. - Jan Filip. – Václav Husa. - František Kutnar. - Josef Macek. - František Graus. - Jaroslav Purš. Václav Král. - Josef Janáček. - František Šmahel. - Jiří Kořalka. - Karel Kaplan. - Robert

Kvaček. - Josef Petráň. - Miroslav Hroch. - Jan Křen. - Josef Poulík. - Jiří Spěváček. – Otto Urban. - Amedeo Molnár.

III. Důleţité okruhy a jednotlivci. Postačí všeobecná charakteristika s uvedením důleţitějších faktů. (max. 15 bodů) Kristiánova legenda a spory kolem ní. - Pokračovatelé Kosmovi. - Tzv. druzí pokračovatelé Kosmovi. - Cestopisy z doby Jiřího z Poděbrad. - Historické kalendáře z 16. století. Genealogie, resp. cestopisy z 16. století. - Paměti a záznamy z doby před Bílou horou (Dačický, Budovec, Ţerotín, Marek Bydţovský). - Rajhradští benediktýni a jejich přínos k historiografii. - Českomoravská kronika. - Česká historiografie obecných dějin. – Historiografie dějin věd a techniky. - Regionální historiografie v 19. století do r. 1918) – region nebo tematický okruh podle vlastního výběru. - Regionální historiografie v 1918-1945 – region nebo tematický okruh podle vlastního výběru. - Regionální historiografie po r. 1945 – region nebo tematický okruh podle vlastního výběru. – Katoličtí historikové církevních dějin. – Evangeličtí historikové církevních dějin. – Organizace historiků (spolky a společnosti). - Marxistická skupina českých historiků před 1938. – Oběti nacistické okupace z řad historiků. - III. sjezd československých historiků (1959). – Tzv. obrodný proces v 60. letech 20. století a česká historiografie. Práce k dějinám hudby. - Práce k dějinám lesů, rybníků a zemědělského průmyslu. - Práce k dějinám hornictví a hutnictví. – Práce k dějinám průmyslu. - Práce k dějinám školství, novinářství, knihtisku. - Práce k dějinám lékařství. - Práce k pomocným vědám historickým. Vlastní ţivotopis Karla IV. - Petr z Mladoňovic. - Vavřinec z Březové. - Kronika Eneáše Sylvia Piccolominiho. - Dialogus Jana z Rabštejna. - Písař Bartoš. – Bílejovský. – Kuthen. – Blahoslav. - Stránský. – Skála. – Slavata. - Historické aspekty v díle Komenského. - Pešina z Čechorodu. – Beckovský. - Jan Schmidt. - Pubička. - Josef Vratislav Monse. – Palackého Dějiny národu Českého v Čechách a v Moravě – charakteristika, význam. - Jan Erazim Vocel. - Antonín Boček. - Vincenc Brandl. - Karel Jaromír Erben. - Antonín Springer. - Hermenegild Jireček. – Josef Ladislav Píč. - Christian d´Elvert. - Beda Dudík. - Konstantin Jireček. - Čeněk Zíbrt. - Zikmund Winter. - August Sedláček. - František Kameníček. – Ernest Denis. – Jaromír Čelakovský. - Julius Glücklich. - Zdeněk Václav Tobolka. - Jaroslav Bidlo. Vlastimil Kybal. - Zdeněk Nejedlý. - Ferdinand Hrejsa. - Jan Kapras. - Josef Vítězslav Šimák. - František Hrubý. - Karel Stloukal. - Josef Borovička. - Jan Hanuš Opočenský. - Karel Kazbunda. - Hugo Traub. - Jaroslav Prokeš. - Milada Paulová. - František Dvorník. František Drtina. – Emanuel Rádl. – Josef Král. – J. L. Fischer. - Otakar Kádner. - Josef Dobiáš. - Rudolf Holinka. - Václav Ţáček. - Jaroslav Ludvíkovský. - Václav Vojtíšek. Gustav Skalský. - Emanuela Nohejlová-Prátová. - Jan Eisner. - Rudolf Turek. - Wilhelm Wostry. - Josef Pfitzner. - Eugen Lemberg.- Eduard Winter. - Záviš Kalandra. - Jaroslav Kadlec. - Josef Kočí. - Alois Míka. - Dušan Třeštík. - Pavla Horská-Vrbová. - Ludmila Kárníková. - Vlastislav Lacina. - Vilém Prečan. - Milan Otáhal. - Jaroslav Marek. - Jaroslav Mezník. - František Kavka. - Věra Olivová. - Eduard Maur. - Oldřich Říha. - Václav Vojtíšek. - Zdeněk Fiala. - Rostislav Nový. - Zdeněk Kárník. - Arnošt Klíma. - Jaroslav Charvát. – Jan Havránek. - Jaroslav Valenta. - Karel Pichlík. - Pavel Reiman. - Václav Kural. - Ján Mlynárik. - Josef Válka. - Jaroslav Kudrna. - Josef Bartoš. - Milan Myška. - Andělín Grobelný. - Václav Vaněček. - Karel Kosík. - Jan Patočka. - František Matějek. - Jaroslav Pánek. - Josef

Ţemlička - Pavla Horská-Vrbová. - Jan Gebhart. - Jaroslav César. - Jan Galandauer. - Zdeněk Fiala. - Václav Bůţek. IV. Ostatní. Postačí zařazení do doby a celkového kontextu, nejstručnější (několik slov) charakteristika problému nebo zaměření autora, resp. jen jméno autora nebo výběrový výčet jmen, institucí apod. podle charakteru otázky. (max. 10 bodů) Rozdíl mezi análem, legendou a kronikou. - Nekrologium břevnovské. - Letopisy hradištskoopatovické. - Kanovník vyšehradský. - Mnich sázavský.- Vincentius. – Jarloch. - František Praţský. - Beneš Krabice z Weitmile. - Giovanni Marignola. - Neplach. - Přibík Pulkava z Radenína. - Vita Carolis imperatoris. - Paměť Ondřeje z Dubé. - Nová rada Smila Flašky z Pardubic. - Carmen insignis Coronae Bohemiae. – Relatio de Magistri Joannis Hus causa Constantii. - Bartošek z Drahonic. - Mikuláš Biskupec z Pelhřimova. Petr Ţatecký. - Krátké sebránie z kronik českých k výstraze věrných Čechů. - Panoše Jaroslav. - Václav Šašek z Bířkova. - Dialogus sive disputatio baronum bohemorum de bello contra regem Georgium de Poděbrad. - Kronika o bouři praţské r. 1524 neboli Knihy o pozdviţení jedněch proti druhým v obci praţské. - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. - Ecclesiae slavinicae brevis historiola . - Jan Matyáš ze Sudetu. – Dubravius. – Akta aneb knihy památné čili Historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547. - Jan Černý. - Jakuba Bílek. - Daniel Adam z Veleslavína. - Václav Březan. – Bartoloměj Paprocký z Hlohol. - Jan Kocín z Kocinétu. - Jean Bodin. - Melchior Godast. - Ondřej Habervešl z Habernfeldu. - Historia persecutionum ecclesiae Bohemicae. Historia o těţkých protivenstvích církve české. Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohemica. – Epitomae rerum bohemicarum. – Mars Moravicus. - Poselkyně starých příběhů českých. – Dějepis a dějezpyt. - Magonald Ziegelbauer. - Josef Bonaventura Piter. - Kašpar Royk. - Procházka, Ungar. – Ignác Cornova. - Josef Antonín Riegger. – Karl Biener z Biennenberka. - Jaroslav Schaller. Reginald Kneifel. - Josef Schwoy. - František Vavák. - Jan Petr Cerroni. - Jan Bohumír Dlabač. - Leopold Jan Šeršník. - Jan Rulík. - Josef Jungmann. - Karl Ludwig Woltmann. Würdigung der alten böhmischen Geschichtsschreiber. - Matyáš Kalina z Jäthensteinu. - Alois Vojtěch Šembera. - Václav Hanka. - Václav Krolmus. - Augustin Smetana. - Karel Sabina a Emanuel Arnold. - Karel Tieftrunk. - Klement Borový. - František Dvorský. - Emanuel Tonner. – Jakub Malý. - Karel Vladislav Zap. – Hugo Toman. - Ignác Jan Hanuš. - Josef Jireček. - Miroslav Tyrš. - Jindřich Wankel. - Julius Fejfalik. - Ludwig Schlesinger. - Julius Lippert. - Hermann Hallwich. - Johann Loserth. - Anton Frind. - Colmar Grünhagen. Gottlieb Biermann. - Řehoř Tomáš Volný. - Jindřich Vančura. - Ferdinand Tadra. - Josef Teige. - Josef Truhlář. - Antonín Randa. - Bohuš Rieger. - Otakar Hostinský. - Antonín Truhlář. - Jan Gebauer. - Karel B. Mádl. – František Augustin Slavík. - Vincenc Prasek. – Josef Zukal. – Adolf Srb. - Jan Herben. – František Sláma. - Jaroslav Kosina. - Emil Werunsky. - Rudolf Wolkan. - Heinrich Rauchberg. - Heinrich Friedjung. - Ladislav Karel Hofmann. - Jan Bedřich Novák. - František Hýbl. - Jan Heidler. - Bohumil Navrátil. - Antonín Podlaha. - Jan Sedlák. - Albín Bráf. - Cyril Horáček. - Jan Peisker. - Ladislav Klincman. Karel Jaroslav Maška. - Innocenc Ladislav Červinka. - František Lexa. - Bedřich Hrozný. Karel Kadlec. - Miroslav Stieber. - Karel Kramář. - Bohumil Baxa. - Jaroslav Vlček. - Jan Jakubec. - Josef Hanuš. - Václav Flajšhans. - Václav Tille. - František Ţákavec. - Zdeněk Wirth. - Vojtěch Birnbaum. - Max Dvořák. - Rudolf Dvořák. - Josef Zavadil. - František Teplý. - Tomáš Jiroušek. - Josef Kudela. - Jaroslav Kratochvíl. - František Zuman. - Jindřich Chylík. - Karel Hoch. - Josef Kazimour. - Otto Placht. - Josef Pohl. - Václav Černý. František Bednář. - Augustin Alois Neumann. - František Cinek. - Karel Hrdina. - Josef Klik. - Stanislava Jonášová-Hájková. - Václav Pešák. - Miroslav Volf. - Bohdan Chudoba. - Josef

Václav Čejchan. - Miloslav Trapl. - Ladislav Rašín.- Zdeněk Hájek. - Rudolf Říčan. – Bohumil Ryba. - Hanuš Kuffner. - Františeka Kurfürst. - Miroslav Matoušek. - Jan Klepl. Jan Kořan. - František Lom. - Emanuel Janoušek. - Rudolf Hurt. - Josef Noţička. - Václav Hrubý. - Antonín Haas. - František Beneš. - Jiří Čarek - Karel Schwarzenberg. – Václav Letošník. - Josef Pilnáček. - Albín Stocký. - Emauel Šimek. - Josef Schránil. - Josef Skutil. Ivan Borkovský. - Arne Novák. - Josef Vašica. - Jan Vilikovský. - František Roubík. Antonín Profous. - Vladimír Šmilauer. - Ladislav Hosák. - František Čáda. - Richard Horna .Albert Praţák.- Felix Vodička.- Jiří Horák. - Frank Wollmann. - Julius Heidenreich-Dolanský. - Karel Krejčí. - Otokar Fischer. - Vilém Mathesius. - Václav Vilém Štech. - ). Antonín Matějček. - Albert Kutal. - Josef Cibulka. - Václav Mencl. - Václav Richter. - Emauel Poche. - Oldřich Blaţíček. - Gracián Černušák. - Vladimír Helfert. - Jan Racek. - Fridolín Macháček. - Václav Čepelák. - Václav Davídek. - Jaroslav Dřímal. - Václav Nešpor. - Fratišek Dostál. Bohumír Indra. - Adolf Turek. - . Leopold Peřich. - Jaroslav Ludvík Mikoláš. - Joţa Vochala.Herrmann Aubin. - Ernst Schwarz. - Emil Strauss. - Bohumír Šmeral. - Kurt Konrad. - Václav Líva. - Pavel Oliva. - Jurij Kříţek. - Zdeněk Šolle. - Jan Novotný. - Miroslav Toegl. - Bedřich Löwenstein. - Karel Bartošek. - Antonín Šnejdárek. - Bohumil Baďura. - Lubomír Slezák. Václav Peša. - Luboš Nový. - Zdeněk Horský. - Mikuláš Teich. - František Červinka. Zdeněk Urban. - Karel Novotný. - Tomáš Pasák. - Koloman Gajan. - Zdeněk Jindra. - Josef Haubelt. - Ivan Hlaváček. - Lubomír Vebr. - Jaroslav Kladiva. - Vladimír Kašík. - Vladimír Dubský. - Jan Měchýř. - Ladislav Niklíček. - František Hrbata. - Alice Teichová. - Václav Veber. - Josef Hanzal. - Čestmír Amort. - Milan Švankmajer. - Miroslav Tejchmann. Miroslav Šesták. - Toman Brod. - Otakar Frankenberger. – Jaroslav Kříţek. - Oldřich Janeček. -. Jan Durdík. - Jindřich Veselý. - Miloš Hájek. - Michal Reiman. - Zdeněk Hradilák. - Miroslav Klír. - Jan Pachta. - Milan Hübl. - František Janáček. - Zdeněk Deyl. - Zdeněk Snítil. - Vojtěch Mencl. - František Jordán. - Josef Kolejka. - František Mainuš. - Bedřich Šindelář. – Josef Kabrda. – Ivana Holzbachová. - Saša Dušková. - Miroslav Flodr. - Dimitr Krandţalov. - Libuše Hrabová. - Miloš Trapl. - Miloň Dohnal. - Jindřich Růţička. - Josef Křivka. - Jiří Radimský. - Metoděj Zemek. -Vladimír Spáčil. - František Spurný. - Rudolf Zuber. -Bohumír Indra. - Adolf Turek. Ladislav Pallas. - Blanka Pitronová. - Arnošt Mazur. Otakar Káňa. - Jaroslav Bakala. - Jiří Kejř. - Jiří Klabouch. - Karel Malý. - Milan Machovec. Robert Kalivoda. - Jiřinu Popelová-Otáhalová. - Ivan Sviták. - Ladislav Štoll. - Jan Mukařovský. - Josef Hrabák. - Oldřich Králík. - Jaromír Neumann. - Mirko Očadlík. - Boţena Kopičková. - Miloslav Polívka. - Tomáš Vojtěch. - Jaroslav Boubín. - František Kubů. - Pavel Bělina. - Antotnín Kostlán. - Jan P. Kučera. - Josef Harna. - Pavla Vošahlíková. - Jiří Štaif. František Kolář. - Ondřej Felcman. - Luboš Nový. - Jan Janko. -Miroslav Šesták. - Miroslav Tejchman. - Jaromír Mikulka. - Emil Voráček. - Zdeněk Šimeček. - Milan Šmerda. - Václav Čada. - Jan Kuklík. - Otto Novák. - Vladimír Nálevka. - Petr Křivský. - Aleš Skřivan. Zdeňka Hledíková. - František Hejl. - Jan Janák. - Ctibor Nečas. - Miloš Trapl. - Jaroslav Horejsek. Jan Navrátil. - Josef Bieberle. - Zdeněk Filip. - Lumír Dokoupil. - Ludmila Nesládková. - Jiří Matějček. - Jan Steiner. - Jana Machačová. - Dan Gawrecki. - Gabriela Sokolová. - Šárka Hernová. - Tomáš Staněk. – Mečislav Borák. - Babincová (Gawrecká). Jaroslav Pátek. - Jan Kumpera. - Lenka Bobková. - Václav Ledvinka. - Jiří Pešek. - František Hoffmann. - Zdeněk Šolle. - Jiří Rak. - Václav Lomič. - Zdeněk Hojda. - Pavel Křivský. Vladimír Wolf. - Pavel Balcárek. - Dušan Uhlíř. - Jiří Pernes. - Petr Čornej. - Jaromír Kincl. Valentin Urfus. - Noemi Rejchrtová. – Jiří Sláma. - Zdeněk Smetánka. - Zdeněk Měřínský. Emanuel Vlček. - Karel Kurz. - František Buriánek. – Vladimír Macura. – František Černý. – Jiří Fukač. – Petr Pithart. – Danubius. – Václav Kural. – Podiven. - Josef Kalvoda. - František Dvorník. - Jiří Kovtun. -Radomír Luţa. - Victor S. Mamatey. - Eduard Táborský. - Hubert Ripka. - Jaromír Smutný. - Zbyněk Zeman. - Robert Seton-Watson. - Alice Teichová. - Boris

(Bořivoj) Čelovský. - Ivan Pfaff. - Karel Schwarzenberg. - Jiří Morava. - Hubert Gordon Skilling. - Stanley Winters. - Victor L. Tapié.

OBECNÉ DĚJINY RANÉHO NOVOVĚKU Podmínkou připuštění ke zkoušce je vedle zápočtu ze semináře předloţení písemného seznamu prostudované literatury s řádnými bibliografickými údaji (3 monografie kromě učebnicové literatury, 3 vědecké studie). Za samozřejmost se povaţuje orientace na mapě a znalost základních, zejména studentem pouţívaných termínů. Student bude odpovídat na dvě vylosované otázky - jednu ze skupiny otázek č. 1-16, druhou ze skupiny otázek č. 17-32.

1. Raný novověk - periodizace, obecná charakteristika nejdůleţitějších problémů. 2. Renesance a humanismus - výklad pojmů, periodizace, hlavní projevy. 3. Renesanční papeţství. Konciliarismus. Devotio moderna. Observantismus. “Katolická

reformace” a vývoj katolické církve do tridentského koncilu. 4. Počátky reformace - Luther, Zwingli, Kalvín. Reformace v Německu do augšpurského náboţenského smíru. 5. Zámořské objevy a jejich důsledky. 6. Boj o španělskou (habsburskou) hegemonii v Evropě do třicetileté války. 7. Nizozemská revoluce. 8. Francie od míru v Cateau Cambresis do smrti Jindřicha IV. 9. Anglie za Tudorovců. 10. Osmanské imperium od pádu Cařihradu do počátku 17. století. 11. Rusko od Ivana III. do nástupu Romanovců - základní charakteristika. 12. Polsko v 16. století (do války třicetileté). 13. Německo v letech 1555-1618. 14. Dánsko, Švédsko a zápas od nadvládu nad Baltským mořem od sekularizace státu řádu Německých rytířů do konce třicetileté války. 15. Třicetiletá válka jako evropský mocenský konflikt. 16. Věda a kultura v Evropě v 16. století (do třicetileté války). 17. Anglie za Jakuba I. a Karla I. 18. Anglická revoluce (do 1659). 19. Restaurace Stuartovců. Slavná revoluce. Velká Británie do konce válek o španělské dědictví. 20. Velká Británie v 18. století (od 1714 do vzniku USA). 21. Francie za Ludvíka XIV. 22. Francie za Ludvíka XV. a XVI. 23. Cesta Ruska do Evropy v 17. a 18. století. 24. Polsko od konce války třicetileté do jeho třetího dělení. 25. Osmanská říše v 17. a 18. století. 26. Merkantilismus. Fysiokratismus. Počátky liberalismu. 27. České země v evropské politice od 14. století do konce vlády Josefa II. Základní charakteristika.

28. Věda, kultura a ideové proudy v Evropě od třicetileté války do Velké francouzské revoluce. 29. Koloniální expanze v Novém světě v 16.-18. století. 30. Úsilí severoamerických kolonií o nezávislost. Vznik USA. 31. Indie v 16.-18. století. 32. Absolutismus a osvícenství jako fenomény evropských dějin 17. a 18. století (obecné rysy a komparace vývoje jednotlivých států).

DĚJINY SLEZSKA Seznam přednáškových okruhŧ: 1. Úvod, prameny, literatura, geografický vývoj a pojmy 2. Slezské války, politický a územně správní vývoj 1740-1847 3. Ekonomický, populační a kulturní vývoj Slezska 1740-1847 4. Revoluce 1848/49 ve Slezsku 5. Územní, správní, populační a ekonomický vývoj 1849-1918 6. Politický a kulturní vývoj 1848-1918 7. Vznik hranic Československého Slezska 1918-1920 8. Slezsko v letech 1918-1938 9. Slezsko za II. světové války 10. Slezsko po roce 1945 11. Specifika slezského vývoje aj. přednášky formou exkurzů Okruhy ke kolokviu z Dějin Slezska po r. 1740 Kolokvium bude provedeno formou písemného testu tak, ţe z kaţdého uvedeného okruhu bude poloţena jedna otázka, kdo dosáhne stanovený počet bodů, vyhoví podmínkám pro úspěšné splnění studijní povinnosti

1. Geografie Slezska (celkový přehled o historickém Slezsku, detailnější o slezském území v dnešní České republice): přibliţná rozloha, řeky, hory, města a větší obce (v ČR alespoň na úrovni hlavních měst někdejších soudních okresů, v Polsku znalost sídel nad 20 tis. obyvatel), hranice Slezska (hlavně s Moravou), německé a polské základní názvy pro slezské lokality 2. Administrativní vývoj území dnešního českého Slezska a Hlučínska po r. 1742 (Slezsko jako autonomní samosprávná jednotka, Slezsko v rámci jiných územních struktur, vnitřní členění Slezska aţ do úrovně soudních okresů v meziválečném období, Slezsko v územních strukturách 1928-2003. Orgány samosprávy ve Slezsku, státní správa a její orgány ve Slezsku.) 3. Literatura a prameny k dějinám Slezska vůbec a podrobněji dnešního slezského území v ČR, která se týká období po 1740 (bibliografie, syntézy, práce tematicky a teritoriálně úţeji a jinak zaměřené, literatura psaná česky, německy, polsky, významnější autoři - Češi, Němci, Poláci), vědecká periodika - česká, polská, německá, vědecké instituce zabývající se slezskými dějinami. Prameny: archívy, fondy, dobová periodika ke slezským dějinám.

4. Hlavní rysy dějinného vývoje slezského území, jeţ je dnes v ČR: a/ 1742-1847, b/ 18481849, 1848-1918, 1918-1920, 1920-1938, 1938-1945, 1945-2003. Viz shorauvedené přednáškové okruhy. 5. Osobnosti slezských dějin 1740-2003 (na dnešním českém území) - a/ Češi, b/ Němci c/Poláci, d/ politici, e/ kulturní a církevní činitelé, spisovatelé, umělci ap. f/ podnikatelé a činitelé z oblasti ekonomiky

DĚJINY KŘESŤANSTVÍ Mgr. Veronika Čapská 1. semestr: náboţenská konceptualizace času – základní charakteristika ţidovského, islámského a křesťanského kalendáře liturgický rok – svátky temporálu a svátky sanktorálu, strukturování dne a týdne v křesťanství křesťanský letopočet a gregoriánská reforma kalendáře, datování v Byzanci náboţenská konceptualizace prostoru – význam rozlišení sakrální a profánní sféry; Šalamounův chrám a klášter jako prototypy uspořádání křesťanského prostoru nekonsensuální charakter raného křesťanství, problematičnost pojmu hereze, raněkřesťanské hereze a jejich charakteristika středověký církevní diskurs herezí, role Inocence III. a mendikantských řádů, středověké hereze a jejich charakteristika diferenciace raněnovověkých vyznání v důsledku reformace, proudy radikální reformace „náboţenství srdce“ – jansenismus a pietismus jako projevy náboţenského zvroucnění oficiální teologie x lidová religiozita; problematika magie úcta ke světcům, mariánský kult, svátostiny; víra v zázraky 2. semestr: církevní dějepisectví - způsoby psaní o církevních dějinách v minulosti a současnosti; historická teologie x teologie historie dějiny řeholního ţivota – počátky, anachoretská a cenobitská tradice; mnišské řády a jejich reformy; fenomén řeholních kanovníků inovace mendikantských řádů; devotio moderna; vliv reformace na řeholní ţivot

církevní řády po tridentském koncilu; změny ve formách ţenského řeholního ţivota ekumenické koncily konciliarismus x papalismus tridentský koncil a obnova raněnovověkého katolicismu; I. a II. vatikánský koncil – od ghettoizace k modernizaci ? proměny náboţenství a religiozity v posledních dvou stoletích – proces sekularizace a jeho různé interpretace; francouzský model odluky církve od státu náboţenské oţivení od 70. let 20. stoleté a hrozba globálních konfliktů; problematika sekt Základní literatura: Adam, A.: Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha 1998. Bečka, J. – Mendel, M.: Islám a české země. Praha 1998. Čáňová, E.: Činnost řeholních řádů a kongregací v Čechách (1848-1918). Praha 1997. Delumeau, J.: Hřích a strach. Pocit viny na evropském Západě ve 13. – 18. století. Praha 1998. Elbel, M.: Bohemia Franciscana. Františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století. Olomouc 2001. Franzen, A.: Malé církevní dějiny. Praha 1995. Friedrich, G.: Rukověť křesťanské chronologie. Praha 1997. Gauchet, M.: Odkouzlení světa. Dějiny náboţenství jako věci veřejné. Brno 2004. Hanuš, J.: Pozvání ke studiu církevních dějin. Brno 1999. Johnson, P.: Dějiny křesťanství. Brno 1999. Johnson, P.: Dějiny ţidovského národa. Praha 1995. Kepel, G.: Boţí pomsta. Brno 1996. Kropáček, L.: Duchovní cesty islámu. Praha 1993. Lambert, M.: Středověká hereze. Praha 1999. Lawrence, H.: Dějiny středověkého mnišství. Praha 2001 Molnár, A.: Valdenští. Evropský rozměr jejich vzdoru. Praha 1991. Molnár, A.: 12 století církevních dějin. Praha 1991. Ohler, N.: Náboţenské poutě ve středověku a novověku. Praha 2002. Pavlát, L. a kol.: Ţidé – dějiny a kultura. Praha 1997. Pěkný, T.: Historie Ţidů v Čechách a na Moravě. Praha 2001. Rapp, F.: Církev a náboţenský ţivot Západu na sklonku středověku. Brno 1996. Rémond, R.: Náboţenství a společnost v Evropě. Praha 2003. Sheldrake, P.: Spiritualita a historie. Úvod do studia dějin a interpretace křesťanského duchovního ţivota. Brno 2003. Svátek, J.: Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy. SAP 20, 2/ 1970, s. 503 – 624. Vocelka, K.: Volksfrömmigkeit im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. (Hrsg.) G. Heidl. Wien 2003. Teoreticko - metodologická literatura: Durkheim, E.: Elementární formy náboţenského ţivota. Praha 2002. Luţný, D.: Náboţenství a společnost. Sociologické teorie modernizace a sekularizace. Brno 1999.

Weber, M.: Sociologie náboţenství. Praha 1998. Dějiny religionistiky. Edd. Břetislav Horyna a Helena Pavlincová. Olomouc 2001. Slovníky a encyklopedie: Čáňová, E.: Slovník představitelů katolické církevní správy v Čechách v letech 1848 – 1918. Praha 1995. Lurker, M.: Slovník biblických obrazů a symbolů. Praha 1999. Lexikon für Theologie und Kirche. Ed. K. Rahner. Freiburg im Breisgau 1958 – 1967. Lexikon der christlichen Ikonographie. Ed. E. Kirschbaum. Rom 1990 (2. vydání). Seznam je chápán jako orientační. Studentům se doporučuje sledovat aktuální produkci, zejména ediční řadu Historia ecclesiastica nakladatelství CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury) v Brně a vydavatelské aktivity nakladatelství Vyšehrad.

HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DĚJINY STŘEDOVĚKU A RANÉHO NOVOVĚKU Doc. PhDr. Rudolf Ţáček, Dr. 1. 2. 3. 4.

Vysvětli a charakterizuj pojem emfyteuze Vysvětli a charakterizuj pojem šoltýs nebo fojt Vysvětli pojem „trojí lid“. Vysvětli a časově zařaď pojem „vnitřní kolonizace“ a uveď kterých území v českých zemích se týkala 5. Vysvětli princip „ţďáření“. 6. Vysvětli pojem „léno“ 7. Vyjmenuj 5 nejvýznamnějších českých šlechtických rodů středověku. 8. Vyjmenuj 5 nejvýznamnějších cizích šlechtických rodů usazených v Čechách od 17. století 9. Vyjmenuj nejvýznamnější druhy zboţí, jeţ byly předmětem zahraničního obchodu Čech v X. stol. 10. Vyjmenuj 3 nejstarší církevní řády v českých zemích 11. Charakterizuj stručně sociální sloţení české středověké vesnice 12. Vysvětli pojem „lán“ 13. Vysvětli historický pojem „sedlák“ 14. Vysvětli historický pojem „zahradník“ 15. Vysvětli historický pojem „komorník“ 16. Vysvětli historický pojem „domkář“ 17. Vysvětli, časově a místně zařaď pojem „pasekářská kolonizace“ 18. Uveď kdo byl představitelem základní jednotky církevní správy ve středověku 19. Vysvětli pojem „výsluhová šlechta“ 20. Vysvětli pojem „střídavé hospodaření“ 21. Vysvětli pojem „trojhonný systém“ 22. Uveď hlavní technické plodiny pěstované v českých zemích v období středověku a raného novověku 23. Uveď hlavní obiloviny pěstované v českých zemích v období středověku a raného novověku 24. 25. Vysvětli pojem „pozemková šlechta“

26. Vysvětli a časově zařaď pojem „malé klimatické optimum“ 27. Vysvětli pojem „mílové právo“ 28. Vysvětli pojem „zemské desky“ 29. Vysvětli a charakterizuj společenskou skupinu – „čeleď“ 30. Popiš sociální a národnostní sloţení českých středověkých královských měst 31. Vysvětli a charakterizuj pojem „střídník“ 32. Vysvětli pojem „kaplan“ 33. Vysvětli pojem „oltářník“ 34. Vysvětli a časově zařaď pojem „černá smrt“ 35. Vyloţ obsah pojmu „rytíř“ 36. Vyloţ obsah pojmu „panoše“ 37. Vyloţ obsah pojmu „nápravník“ 38. Vyloţ obsah pojmu „vladyka“ 39. Vyloţ obsah pojmu „pán“ 40. Vyjmenuj společenské skupiny ţijící v českých středověkých městech 41. Vyjmenuj hlavní naleziště stříbra v českých zemích a zařaď časově období jejich rozkvětu 42. Uveď jakou technologií a kde se v Čechách těţilo zlato 43. Vysvětli, lokalizuj a časově zařaď pojem „Valašská kolonizace“ 44. Vysvětli pojem „urbář“ 45. Uveď, charakterizuj a časově zařaď hlavní etapy zásahů státu do poměru mezi vrchností a poddanými v českých zemích 46. Vysvětli pojem „gruntovnice“ 47. Vysvětli pojem „merkantilismus“ 48. Vysvětli a časově zařaď pojem „fyziokratiosmus“ 49. Vyjmenuj hlavní zásady berní a urbariální reformy Josefa II. 50. Vysvětli a časově zařaď pojem „karolinský katastr“ 51. Vysvětli a časově zařaď pojem „tereziánský katastr“ 52. Vysvětli a časově zařaď pojem „lánové rejstříky“ 53. Vysvětli a časově zařaď pojem „josefský katastr“ 54. Uveď a vyjmenuj druhy dokumentů zajišťujících drţbu nemovitostí 55. Uveď kdo a z jakého titulu měl povinnost péče o sirotky 56. Uveď společenskou hierarchi a sociální strukturu obyvatel středověkého a raněnovověkého „domu“ či „hospodářství“ 57. Vyjmenuj hlavní zásady hospodářské politiky habsburské monarchie v období osvícenského absolutismu 58. Vyloţ a časově zařaď pojem „Orientální kompanie“ 59. Vyloţ a časově zařaď pojem „Výchoidoindická kompanie“ 60. Charakterizuj ekonomickou situaci měst v českých zemích po třicetileté válce 61. Vyloţ a časově zařaď pojem „soustředěná manufaktura“ a uveď ve kterých odvětví výroby se tento typ uplatnil 62. Vyloţ a časově zařaď pojem „rozptýlená manufaktura“ a uveď, kterých odvětví výroby se tento typo uplatnil 63. Vysvětli a charakterizuj obsah pojmu „cech“ 64. Vysvětli pojem „mýto“ 65. Uveď a charakterizuj hlavní odvětví hospodaření vrchností ve vlastní reţii v 16. – 18. století 66. Charakterizuj a časově zařaď proces oddělování místa práce od místa bydlení 67. Vyjmenuj a charakterizuj společenské skupiny ţijící tzv. „na okraji společnosti“ 68. Vysvětli pojem „odúmrť“

69. Uveď alespoň tři nejstarší manufaktury pracující v českých zemích v 18. století 70. Charakterizuj dopady husitských válek na ekonomiku českých zemí 71. Charakterizuj dopady 30 leté války na ekonomiku českých zemí 72. Charakterizuj dopady slezských válek na ekonomiku českých zemí 73. Charakterizuj stručně ekonomiku státu prvních Přemyslovců a uveď hlavní zdroje bohatství 74. Charakterizuj stručně ekonomiku státu posledních Přemyslovců a uveď hlavní zdroje bohatství 75. Charakterizuj vliv geografické polohy českých zemí na jejich hospodářství 76. Uveď a časově zařaď hlavní dokumenty představující zásahy státu do organizace cechovního systému v habsburské monarchii 77. Uveď hlavní směry obchodních cest ve středověké Evropě ve vztahu k českým zemím 78. Uveď a časově zařaď hlavní obory hospodaření šlechtického velkostatku ve vlastní reţii 79. Vysvětli pojem „faktorský systém“ 80. Kdy a pod vlivem čeho dochází v českých zemích k rozšíření pěstování brambor 81. Kdy a z jakého důvodu dochází v českých zemích k státním zásahům do pěstování lesa 82. Uveď a charakterizuj hlavní středověká městská privilegia v oblasti hospodářství 83. Vysvětli pojem „lenní systém“ 84. Vysvětli pojem „mílové právo“ 85. Vysvětli pojem „kartounka“ 86. Uveď a časově zařaď hlavní měnové jednotky uţívané v českých zemích v období středověku a raného novověku 87. Charakterizuj a časově zařaď počátky technického školství a vědy v českých zemích 88. Uveď alespoň tři druhy hlavních pícnin v období raného novověku 89. Uveď hlavní zdroje sladidel v období středověku a raného novověku 90. Uveď hlkavní druhy orebního nářadí ve středověku a raném novověku 91. Charakterizuj hlavní etapy rozvoje silniční sítě v 18. století 92. Charakterizuj dopady 30 leté války na jednotlivé společenské skupiny obyvatel českých zemí 93. Charakterizuj základní principy nerovnoměrného vývoje mezi evropským Západem a českými zeměmi v 17. a 18. století 94. Uveď základní předpoklady nutné pro výrobu ţeleza ve středověku a raném novověku 95. Vysvětli pojem „dýmačka“ 96. Vysvětli pojem „hamr“ 97. Vysvětli pojem „milíř“ 98. Uveď hlavní oblasti lnářské výroby v českých zemích 99. Uveď základní předpoklady nutné pro výrobu skla ve středověku a raném novověku 100. Uveď hlavní prameny k hospodářským dějinám českých zemí 101. Uveď alespoň tři autory a jejich práce věnované hosp. dějinám středověku a raného novověku (s výjimkou učebnic a syntéz dějin českých zemí) 102. Charakterizuj pojem „makroekonomika“ 103. Charakterizuj pojem „mikroekonomika“ 104. Charakterizuj pojem „primární sektor“ 105. Charakterizuj pojem „sekundární sektor“ 106. Charakterizuj pojem „terciární sektor“ 107. Charakterizuj pojem „kvarciární sektor“ 108. Charakterizuj pojem „dělené vlastnictví“ 109. Charakterizuj pojem „dominium utile“

110. 111. 112. 113. 114. 115. 116.

Charakterizuj pojem „dominium directum“ Uveď a charakterizuj hlavní reformy hospodářského charakteru období vlády Marie Terezie Uveď a charakterizuj hlavní reformy hospodářského charakteru období vlády Josefa II. Uveď a charakterizuj osvícenské zásahy státu do vztahu vrchnosti a poddaných Charakterizuj pojem „dominikál“ Charakterizuj pojem „rustikál“ Uveď kdy dochází k prvním pokusům o státní evidenci obyvatelstva

DĚJINY RANÉHO NOVOVĚKU Doc. PhDr. Rudolf Ţáček, Dr. Ke zkoušce si kaţdý přinese seznam 10 poloţek prostudované literatury a úvahu na 2 – 3 strany (Word) k jednomu z níţe uvedených okruhŧ 1. Charakteristika jagellonského období vlády v českých a uherských zemích 2. Turecká expanze ve střední Evropě v 16. a na poč. 17. století 3. Vznik habsburské středoevropské monarchie 4. Charakteristika období vlády Ferdinanda I. Habsburského 5. Charakteristika období vlády Maxmiliána I. 6. Charakteristika období vlády Rudolfa II. 7. Charakteristika období vlády Matyáše 8. Hospodářská situace českých zemí před třicetiletou válkou 9. Humanismus a renesance v českých zemích 10. Náboţenská situace a náboţenské konflikty v českých zemích a ve střední Evropě 16. a na počátku 17. století 11. České země v zápase o prosazení České konfese 12. Stavovské povstání 1618 a „česká válka“ 13. Země České koruny v kontextu habsburské monarchie za třicetileté války 14. Protireformace v českých zemích v 17. století 15. Hospodářská situace v českých zemích po třicetileté válce 16. Projevy absolutismu v habsburské monarchii v 17. a 18. století 17. Charakteristika období vlády Leopolda I. 18. Zápas o upevnění mezinárodního postavení habsburské monarchie v 17. a 18. století 19. Charakteristika období vlády Josefa I. 20. Charakteristika období vlády Karla VI. 21. Barokní kultura v českých zemích 22. Projevy osvícenského absolutismu v českých zemích v kontextu habsburské monarchie 23. Války o tzv. rakouské dědictví po smrti Karla VI. 24. Charakteristika období vlády Marie Terezie 25. Charakteristika období vlády Josefa II. 26. Důsledky osvícenských reforem na hospodářskou situaci českých zemí 27. Charakteristika období vlády Leopolda II. 28. Města v českých zemích období raného novověku

29. Šlechta v českých zemích v období raného novověku 30. Církev v českých zemích v období raného novověku 31. Zahraniční politika habsburské monarchie v 17. a 18. století 32. Postavení českých zemí v jagellonské a habsburské monarchii v raném novověku 33. Hospodářská pozice českých zemí v habsburské monarchii v období raného novověku 34. Úloha a postavení církve v českých zemích v 17. a 18. století 35. Vedlejší země České koruny v období raného novověku 36. Konflikty mezi stavy a panovníkem českých zemích v 16. století 37. Historiografie jagellonského období 38. Historiografie předbělohorského období 39. Historiografie třicetileté války 40. Historiografie období absolutistické monarchie 41. Historiografie období osvícenského absolutismu DĚJINY PRÁVA Doc. PhDr. Rudolf Ţáček, Dr. 1. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Soudní zákon pro laiky“ 2. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Nomokánon“ 3. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Dekreta Břetislavova“ 4. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Výsady Boleslavovy“ 5. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Statuta Konráda Oty“ 6. Vysvětli pojem „právní knihy“ 7. Vysvětli pojem „zemské desky“ 8. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Knihu starého pána z Roţmberka“ 9. Vysvětli pojem „obyčejové právo“ 10. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Knihu Tovačovskou“ 11. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Knihu Drnovskou“ 12. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Práva zemská Ondřeje z Dubé“ 13. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Saské a Švábské zrcadlo“ 14. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Řád práva zemského“ 15. Časově zařaď a stručně charakterizuj „ Knihu písaře Jana“ 16. Časově zařaď a stručně charakterizuj „O právciech, súdiech a dskách země české knihy devatery“ 17. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Majestas Carolina“ 18. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Vladislavské zřízení zemské“ 19. Časově zařaď a stručně charakterizuj dodatky k Vladislavskému zřízení zemskému“ 20. Časově zařaď a stručně charakterizuj Zemské zřízení Markrabství moravského“ 21. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Práva městská Brikcího z Licska“ 22. Časově zařaď a stručně charakterizuj tzv. „Koldínova městská práva“ 23. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Horní zákoník Václava II.“ 24. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Obnovené zřízení zemské“ 25. Časově zařaď a stručně charakterizuj sbírky panovnických nařízení z období absolutismu 26. Časově zařaď a stručně charakterizuj „Všeobecný občanský zákoník“ 27. Časově zařaď a stručně charakterizuj trestní zákoník Karla VI. 28. Časově zařaď a stručně charakterizuj trestní zákoník Josefa I. 29. Časově zařaď a stručně charakterizuj trestní zákoník Marie Terezie

30. Časově zařaď a stručně charakterizuj trestní zákoník Josefa II. 31. Stručně charakterizuj „Pillersdorfovu ústavu“ (1848) 32. Stručně charakterizuj tzv. „Březnovou“ ústavu (1849) 33. Stručně charakterizuj tzv. „Únorovou ústavu“ (1861) 34. Stručně charakterizuj tzv. „Prosincovou ústavu“ (1867) 35. Stručně charakterizuj „Prozatímní ústavu ČSR“ 36. Stručně charakterizuj československou ústavu z roku 1920 37. Stručně charakterizuj „Ústavu 9. května“ 38. Stručně charakterizuj ústavu ČSSR z roku 1960 39. Stručně charakterizuj ústavní změny roku 1968 40. Stručně charakterizuj ústavní změny let 1990-1992 41. Stručně charakterizuj ústavu České republiky 42. Časově zařaď a stručně charakterizuj dekrety presidenta E. Beneše 43. Vysvětli pojem „ordálové řízení“ 44. Vysvětli pojem „půhon“ 45. Vysvětli pojem „apelační soud“ 46. Vysvětli pojem „nalézat právo“ 47. Vysvětli pojem „regál“ 48. Vysvětli pojem „tortura“ 49. Vysvětli pojem „vdovské věno“ či také „obvěnění)“ 50. Uveď hlavní překáţky pro uzavření manţelství 51. Vysvětli pojem „personalita práva“ 52. Vysvětli pojem „poručenství“ 53. Vysvětli pojem „kšaft“ 54. Vysvětli pojem „mocný otcovský poručník“ 55. Vysvětli pojem „věrný poručník“ 56. Vysvětli pojem „mocný poručník“ 57. Vysvětli pojem „kodifikace práva“ 58. Vysvětli pojem „haeresis“ 59. Vysvětli pojem „apostatsia“ 60. Vysvětli pojem „schisma“ 61. Vysvětli pojem“simonie“ 62. Vysvětli pojem „delicta mixta“ v kanonickém právu 63. Vysvětli pojem „delicta civilia“ v kanonickém právu 64. Vysvětli pojem „apostasia ab ordine“ 65. Charakterizuj stručně základní rysy procesu u zemského soudu (stavovský) 66. Charakterizuj stručně základní rysy procesu u městského soudu 67. Charakterizuj stručně základní rysy procesu u církevního soudu 68. Vysvětli pojem „stání“ 69. Vysvětli pojem „přísaha s kléskou“ 70. Vysvětli pojem „přísaha bez klésky“ 71. Vysvětli pojem „zásada projednací“ 72. Vysvětli pojem „právní způsobilost“ a uveď předpoklady způsobilosti 73. Vysvětli pojem „nedíl“ 74. Vysvětli pojem „lání“ 75. Vysvětli pojem „pranýř“ 76. Vysvětli pojem „zástava s drţbou“ 77. Vysvětli pojem „zástava umořovací“ 78. Vysvětli pojem „zástava bez drţby“ 79. Vysvětli pojem „zástava propadna“

80. Vysvětli pojem „zástava prodejná“ 81. Vysvětli pojem „věčné platy“ 82. Vysvětli pojem „podací nebo patronátní právo“ 83. Vysvětli pojem „investitura“ 84. Vysvětli pojem „dělené vlastnictví“ 85. Vysvětli pojem „emfyteutické právo“ 86. Vysvětli pojem „záduší“ 87. Vysvětli pojem „fundace“ 88. Uveď formality stvrzující symbolicky v městském právu uzavření kupní smlouvy 89. Vysvětli pojem „dominikál“ 90. Vysvětli pojem „rustikál“ 91. Vysvětli pojem „ius bohemicum“ 92. Vysvětli pojem „ius theutonicum“ 93. Vysvětli pojem „dominium directum“ 94. Vysvětli pojem „dominium utile“ 95. Vysvětli pojem „dědictvie“ 96. Vysvětli pojem „infidelitas nebo felonie“ 97. Vysvětli pojem „vazal“ 98. Vysvětli pojem „léno“ 99. Vysvětli pojem „ výsluhová drţba“ 100. Uveď právní předpisy upravující oblast cechovní výroby v 18. století 101. Uveď právní předpisy upravující poddanské poměry v 17. a 18. století 102. Uveď základní právní předpisy upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v 19. a 20. století 103. Uveď základní právní předpisy upravující občanské právo v 19. a 20. století 104. Uveď základní právní předpisy upravující trestní právo v 19. a 20. století 105. Uveď změny v organizaci soudnictví v 18. století 106. Uveď základní právní předpisy upravující jazykové právo v 19. století 107. Uveď základní právní předpisy upravující právo spolčovací a shromaţďovací v 19. a 20. století 108. Charakterizuj základní rysy občanského a rodinného práva v 19. a 20. století 109. Charakterizuj základní rysy procesního práva v 19. a 20. století 110. Charakterizuj stručně základní rysy práva tzv. „Protektorátu“ 111. Charakterizuj stručně základní rysy práva „druhé republiky“ 112. Charakterizuj stručně právo období „řízené demokracie“ (1945-1948), 113. Charakterizuj stručně právo Československé republiky a ČSFR období let 1948-1989 114. Charakterizuj stručně právo České republiky po roce 1990 115. Uveď základní bibliografii k dějinám českého práva (alespoň tři syntetické práce) 116. Vyjmenuj 5 našich nejvýznamnějších právních historiků

EVROPSKÁ HISTORIOGRAFIE Prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. -

Řecké antické dějepisectví

-

Dějepisectví antického Říma Raně středověcí kronikáři barbarských států Středověcí kronikáři Svaté říše římské Francouzští středověcí kronikáři Kronikáři anglického středověku Byzancké dějepisectví Nejstarší ruské letopisy Uherští středověcí kronikáři Polští středověcí kronikáři Italské renesanční dějepisectví a Niccoló Machiavelli Dějepisectví francouzské, anglické a německé renesance Giambattista Vico a jeho nová věda Osvícenská historiografie a kritický dějezpyt Johann Gottfried Herder a jeho dějiny lidskosti Historiografie německého romantismu a právně historická škola Leopold von Ranke a jeho škola Francouzské liberální dějepisectví první poloviny 19.století Alexis de Tocqueville Britská historiografie 19. století Počátky ruské moderní historiografie (18. a 19. století) Auguste Comte a pozitivismus v historické vědě (Francie, Anglie, Německo) Wilhelm Dilthey a jeho reakce na pozitivismus Italská historiografie 19. a 20. století Ruská a sovětská historiografie 20. století Jacob Burkhardt a jeho pojetí dějin Německá nacionalistická historiografie druhé poloviny 19. století Max Weber a jeho vliv ve společenských vědách Nové proudy v německé historiografii 1.poloviny 20. století (E.Troeltsch, W.Sombart, O. Spengler) Francouzská škola Annales a „nová historie“ Arnold Toynbee a jeho vliv na anglosaskou historiografii Britská historiografie 20. století Johan Huizinga a jeho pojetí kulturních dějin Německá nacistická historiografie a Walter Frank Překonávání nacistické minulosti v německé poválečné historiografii Spor německých historiků o pojetí moderních německých dějin v 80.a 90.letech (Historikerstreit) Historiografie v postmoderním věku

OBECNÉ NOVODOBÉ DĚJINY Prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. -

Evropa v předvečer Francouzské revoluce Druhé a třetí dělení Polska - finis Poloniae Příčiny vzniku Velké francouzské revoluce Velká francouzská revoluce (1789-1799) – průběh událostí Vývoj názorů na Velkou francouzskou revoluci

-

Vliv a ohlas Velké francouzské revoluce v Evropě Konzulát a císařství ve Francii (1799-1815) Vídeňský kongres a nové uspořádání Evropy po roce 1815 Éra vojenských revolucí po roce 1815 (tzv. pronunciamientos) Prusko na počátku 19. století a Steinovy reformy Velká Británie v čase politických přeměn 1814-1832 (Great Reform Bill) Rusko na počátku 19. století a povstání děkabristů Národně osvobozenecké hnutí v Latinské Americe Francouzská červencová revoluce 1830 a její ohlas v ostatní Evropě Revoluce let 1848-1849 v Evropě Mocenský vzestup Pruska a sjednocení Německa Hnutí za sjednocení Itálie (Risorgimento) Krymská válka a Rusko v druhé polovině 19. století Druhé císařství ve Francii a vznik III. republiky Viktoriánská Anglie a rozmach britského imperia Rozklad Osmanské říše a vznik nových států na Balkáně Počátky a vývoj dělnického hnutí v 19. století Evropské mocnosti a vznik koloniálního systému Antisemitismus a zrod moderního sionismu USA v první polovině 19. století – vývoj a teritoriální rozvoj Občanská válka v USA (1861-1865) a období rekonstrukce Kolonizace černé Afriky a burské války Vznik Trojspolku a Trojdohody Balkánské války (1912-1913) Vstup USA do světové politiky – imperiální období americké politiky Rusko-japonská válka, krize carismu a revoluční hnutí do roku 1917 Příčiny vzniku 1. světové války 1. světová válka – průběh událostí Paříţská mírová konference a nové rozdělení světa Nástup bolševismu v Rusku a vznik SSSR Poválečné Německo a Výmarská republika Versailleský systém a Společnost národů (diplomatické konference a plány) Vznik fašismu a fašistická Itálie Vývoj ve střední Evropě po roce 1918 (Rakousko, Polsko, Maďarsko) USA v letech po 1. světové válce Velká hospodářská krize a její následky Nacismus v Německu a Hitlerův nástup k moci Stalin a stalinismus v SSSR Španělská občanská válka (1936-1939) Japonsko a Čína mezi světovými válkami Turecko a Balkán v meziválečném období Národně osvobozenecké hnutí v koloniích a závislých zemích (Indie, arabský svět, Indočína…) Západní mocnosti a politika „appeasmentu“ ve 30. letech (Mnichov 1938)

ČESKÉ NOVODOBÉ DĚJINY Doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc.

1. Doba předbřeznová 2. Revoluce 1848/49 a české země 3. Palackého politický program 4. Neoabsolutismus 5. Průmyslová revoluce v českých zemích 6. Ekonomický vývoj českých zemí v letech 1850-1914 7. České státní právo 8. Masarykovy politické názory 9. České a německé politické strany před r. 1914 10. Národnostní poměry v habsburské monarchii 11. Vznik ČSR 12. Politický systém ČSR (1918-1938) 13. Národnostní poměry ČSR 14. Ekonomický vývoj ČSR 15. Slovensko v Československé republice 16. Politické a hospodářské problémy Československa za velké hospodářské krize (19291933) 17. Československá zahraniční politika (1918-1938) 18. Mnichov, jeho příčiny a průběh Poţadavky ke zkoušce:  znalost literatury a pramenů  seznam četby - minimálně 2 monografie, 10 časopiseckých studií

OBECNÉ DĚJINY NEJNOVĚJŠÍ (1939 – 1990) OKRUHY KE ZKOUŠCE

Doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. 1. Předpoklady vzniku 2. světové války (1938–1939) 2. Průběh 2. světové války v Evropě, Africe a Tichomoří: mezinárodní vztahy 1939– 1945, vývoj na frontách, okupační reţimy v Evropě a Asii 3. Holocaust – příčiny, jednotlivé fáze a potrestání zločinů. Diskuse historiků, problematika popírání holocaustu 4. Postavení Organizace spojených národů v mezinárodních vztazích do konce 80. let 5. Zápas o poválečné uspořádání světa a předpoklady vzniku studené války (1943–1947) 6. Názory historiků na vznik studené války 7. Mezinárodní vztahy 1947–1975 (studená válka, jednání o uvolnění mezinárodního napětí, problémy zbrojení a odzbrojení) 8. Integrační proces západní Evropy 1947 – 80. léta (bezpečnostní a hospodářská politika) 9. Vznik a vývoj tzv. sovětského bloku (do konce 80. let) 10. Konfliktní vztahy v komunistickém bloku (mj. Jugoslávie, Čína, Albánie) 11. Vnitropolitický vývoj hlavních evropských států (1938 – konec 80. let) 12. Základní tendence vývoje amerického kontinentu (1939 – konec 80. let) 13. Základní tendence vývoje Asie (1939 – konec 80. let)

14. Problémy tzv. třetího světa 15. Rozpad koloniální soustavy po r. 1945 a protikoloniální hnutí 16. Principy fungování světové ekonomiky (1945 – konec 80. let) 17. Ohniska ozbrojených a válečných konfliktů ve světě (1945–1990) Forma zkoušky: písemný test (75 otázek)

ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY 1938 – 1970 Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. 1. Pomnichovská republika (politický, hospodářský, sociální a kulturní vývoj) 2. Vývoj jednotlivých částí Československa 1939–1945 (správní přináleţitosti a okupační reţim) 3. Odboj, kolaborace a perzekuce (1938–1945) 4. Osvobození Československa (koncepce, průběh a výsledky) 5. Československo 1945–1948 (politický systém, hospodářský, politický a sociální vývoj) 6. Mocenské střety v roce 1947 a únor 1948 7. Národnostní problematika v Československu (1945–1970) 8. Emigrace a exil 9. Mimosoudní a soudní perzekuce a otázka protikomunistické rezistence v 50. letech 10. Hospodářský vývoj 1948–1953 11. Politický, hospodářský a sociální vývoj 1953–1967 12. Základní problémy kulturního vývoje (1938–1970) 13. Léta 1968–1970 a počátky tzv. normalizace Poznámka: Ke zkoušce bude požadován přehled prostudované literatury (nejméně 4 monografie, 10 odb. studií)

ÚVOD DO STUDIA DĚJIN HMOTNÉ KULTURY Pojem kultura, kulturní dědictví a hmotná kultura Vývoj oboru a geneze bádání Charakteristiky hmotného pramene Práce s hmotnými prameny Interpretace hmotných pramenů Vztahy hmotného, písemného a obrazového pramene Vědní discipliny pracující s hmotnými prameny Průřez v obrysech: - zdroje energie - řemesla, průmysl - zemědělství, plodiny, produkty, potraviny - ochrana, úkryt, konstrukce, architektura - technologie a technika

Hmoty a materiály: Dřevo, kámen, kost, keramika, sklo, kovy

DĚJINY HMOTNÉ KULTURY Přezkušovaná období: Starověk Helénismus Řím Střední Evropa Středověk Proměny raného novověku Počátky nové doby 17. a 18. století/ Proces proměn v 19. století 20. století V kaţdém období přezkušovaná problematika: -

zemědělská produkce, způsob úpravy půdy, plodiny řemeslná produkce, výroba, organizace, technologické postupy, nástroje a stroje doprava, obchod a směna podoba sídel /město a venkov/ bydlení, vybavení domácnosti těţba a zpracování nerostných surovin zpracování organických hmot zdroje energie stavební technologie odívání, textilní materiály stravování potraviny a nápoje hygiena léky, léčitelství, medicína zábava, hry, sport

Vybrané kapitoly z dějin hmotné kultury Městská řemesla, přehled a vývoj obecný, cechovní organizace a města Kovozpracující řemesla / ţelezo, měď, cín, bronz, drahé kovy/, materiály, technologie a výrobní postupy, finální výrobky, uţívání a rozšíření, míra dokumentování a dochování v hmotných pramenech Cínařství, nástin dějin v našich zemích, značení cínu, typologie, napodobeniny a falza Šperkařství a klenotnictví, materiály, techniky, značení Technologie bronzu, výrobky a jejich uţití, rozšíření Řemesla pracující s organickými materiály /dřevo, sláma, kost, kůţe, vlákna/, výchozí materiály, technologie, výrobní postupy, uţívání a rozšíření Tesaři, stolaři, bednáři, truhláři, šindeláři

Dřevo ve stavebních konstrukcích Dřevo jako materiál strojových zařízení Dřevo ve vybavení interiérů a jeho specifika Materiálová typologie keramických hmot Stavební keramika a řemesla s ní spojená Městská potravinářská řemesla Řemesla a manufakturní systém

SBĚRATELSTVÍ A ZNALECTVÍ Sběratelství a sbírky antické s důrazem na epochu helénistickou a římskou, Alexandreia, Pergamon, Řím. Knihovny, chrámové sbírky, osobnosti sběratelů. Prameny k poznání antického sběratelství Epocha vrcholného a pozdního středověku v Evropě, příklady sbírek a jejich skladba, osobnosti, osudy sbírek Humanismus a renesance v evropském kontextu. Kunstkabinety, obraz tehdejšího muzea, osobnosti sběratelů, skladba a osudy sbírek. Rodové galerie. Počátky obchodu, umění, kuriosa a scientifica jako předměty komerce. 17. a 18. století, sbírky šlechtické a měšťanské, sféry zájmu, obchod s uměním a raritami. Rodové galerie spolu s prezentací a reprezentací. Klášterní sbírky, literatura a katalogy. 19. století, sběratelství a procesy institucionalizace, vztahy a vazby mezi jednotlivcem a muzeem či galerií. Sféry zájmu, rozšiřování sběratelských programů a aktivit. Společenské proměny, industrializace, postavení nových elit. 20. století, sběratelství a společnost, spolky a sdruţení. Úloha a postavení kvalifikovaných odborníků, stabilizace vědních disciplin souvisejících se sběratelskými aktivitami. Války, společenské zvraty a otřesy – odraz v kolekcích u nás a v Evropě. Moţnosti výzkumů, výstupů a prezentace různých typů sbírek. Úloha současného komerčního světa – módní vlny, proměny zájmových sfér sběratelských aktivit.

KAPITOLY Z DĚJIN UMĚLECKÝCH ŘEMESEL - vymezení pojmů umělecká řemesla a uţité umění - postavení a význam uměleckých řemesel v dějinách umění - sklářská tvorba: antika helénistická a římská středověká sklářská produkce sklo renesanční sklo barokní sklo 19. století 20. století, sklo jako materiál volné tvorby - keramické hmoty: fajáns a majolika kamenina královská doba porcelánu český porcelán 19. století porcelán – výtvarný názor, uţitkovost a účelnost - ţelezo:

-

umělecké zámečnictví, kovářství a pasířství výzdobné techniky, spojení s architekturou umělecká litina ţelezo a kovy jako materiál volné tvorby 2. půle 20. století nábytkářství výchozí materiály techniky a technologie tvarosloví ve slohovém přehledu základní typologie

OBECNÁ MUZEOLOGIE Doc. PhDr. Karel Boţenek. Ph.D. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Metamuzeologie – předmět poznání muzeologie – definice muzeologie Systém muzeologie – literatura Poznávací metody muzeologie Historická muzeologie Vývoj muzeologie – časopisy – spolky – muzeologický výzkum Principy selekce Muzeální hodnota Originalita a autenticita Muzeální předmět Tezaurace Muzejní sbírka Depozitární reţim Prezentace a interpretace sbírkových fondů Institucionální muzeologie Práce s veřejností

TEORIE A METODIKA PREZENTACE SBÍREK Doc. PhDr. Karel Boţenek. Ph.D. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Muzejní prezentace – historický vývoj Muzejní prezentace – vědecký aspekt, komunikační aspekt, muzeologický aspekt, výtvarně technický aspekt, provozní bezpečnostní aspekt Principy muzejní prezentace jako tvorby muzejních programů Tvorba námětu, libreta, scénáře a technické scénáře Obsahová náplň muzejních programů Prezentační formy v muzeu Muzejní prostředí jako faktor muzejní prezentace Metodika přípravy prezentačních programů v muzeích Muzejní komunikace Návštěvníci muzeí – uţivatelé muzejních sluţeb Evaluace muzejních programů z hlediska působnosti na publikum Teoretický výklad muzejních prezentačních prostředků

VZTAHY AXIOLOGIE A MUZEOLOGIE Doc. PhDr. Karel Boţenek. Ph.D. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Filozofie hodnot Pluralita hodnotových koncepcí Vztahy axiologie a muzeologie Typologie hodnot – hledisko platnosti, hledisko kultury, hledisko času Systém hodnot a jeho vazby na muzeologickou selekci Hodnocení, poznávání a rozhodování Jednota poznání a hodnocení Emoce v hodnocení Hodnoty a významy Tvořivost a kulturní hodnoty Estetické osvojení skutečnosti Hodnoty artefaktu a mantefaktu Hodnotové orientace v muzeologii

DĚJINY EVROPSKÉ HUDBY Doc. PhDr. Karel Boţenek. Ph.D. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Ve světě pradávných kultur Řekové a Římané – památky Gregoriánský chorál Hudební gotika Renesanční hudba Vývoj opery Vývoj instrumentálních forem Principy hudebního baroka – J. S. Bach Principy hudebního klasicismu – Haydn, Mozart, Beethoven Hudební romantismus Hudební kultura 20. stol. – L. Janáček

SYSTÉMOVÁ DOKUMENTACE I Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti informatiky a výpočetní techniky, prakticky zvládne základní operace spojené s obsluhou počítače, operačního systému Windows, standardních aplikačních programů. Posluchač bude schopen aplikovat tyto znalosti v muzejní praxi, zejména v oblasti dokumentace muzejních sbírkových předmětů. Obsah (Sylabus)

- Vymezení a obsah pojmu informace, data, informační systém a informační technologie, klasifikace systémů - Kódování informací, kódy, formáty dat, znakový a grafický formát uloţení dat, orientace - v souborech dat, operační systém Windows - Standardní aplikační programy (textový editor, tabulkový kalkulátor, databázový systém) - Charakteristika a funkce tabulkového kalkulátoru Excell - Systémová analýza informační situace v muzeu, charakteristika informačního systému muzea - Doporučený postup administrativní registrace muzejních sbírkových předmětů - Informační systém jako model reality - Princip relačního databázového modelu - Obecná informační věta o sbírkovém předmětu (struktura záznamu) - Oborové informační věty pro evidenci a katalogizaci sbírkových předmětů

SYSTÉMOVÁ DOKUMENTACE II Cíl (Synopse) Posluchač zvládne základní principy dokumentace muzejních sbírek s vyuţitím relačního databázového systému a tabulkového kalkulátoru, posluchač získá teoretické a praktické znalosti v oblasti vyuţití dokumentačního systému DEMUS pro evidenci I. a II. stupně, dále v oblasti vědecko - statistického vyhodnocení informací o sbírkových předmětech a v oblasti procesu vyhledávání informací a informačních zdrojů na Internetu. Obsah (Sylabus) - Směrnice CIDOC pro popis sbírkových předmětů - ICOM – CIDOC model dat pro dokumentaci sbírkových fondů muzeí - Informační systém DEMUS (systém pro dokumentaci a evidenci muzejních sbírkových předmětů), systém EVIDENCE, systém KATALOG - Oborová informační věta – ARCHEOLOGIE, slovníky a číselníky pro archeologii - Údaje o lokalizaci sbírkového předmětu v prostoru - Principy deskripce a klasifikace sbírkových předmětů - Vědecko-statistické vyhodnocení informací o sbírkových předmětech - Klasifikace a charakteristika existujících automatizovaných systémů dokumentace muzejních sbírkových předmětů (AISM, MacArtCZ, AMIS, DEMUS, BACH) - Hypertext, multimédia, obrazová dokumentace sbírkových předmětů - Internet, počítačové sítě a jejich vyuţití v muzejní praxi Literatura: Macháček, J. : Počítačová podpora v archeologii. Brno 1997. Chenhall, R.: Katalogizace muzejních sbírek ve věku počítačů. Praha 1981. Chenhall, R., Vance, D.: Museum Collections and Today´s Computers. New York 1988. Zapletal, M.: Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava 1992. Malina, J. Nové metody popisu tvaru sbírkových předmětů. České Budějovice 1977. Koubský, P.: Cesty moderního programování. Praha 1991. Kukal, J.: Hanousek, J., Charamza, P.: Moderní metody zpracování dat - matematická statistika pro kaţdého. Praha 1992. Zůna, P.: Informatika a výpočetní technika. Praha 1993. Hlavenka, J.:Windows – referenční uţivatelská příručka. Praha 1997.

Broţ, M., Broţová, P.: Excel 7.0 - základní průvodce uţivatele. Brno 1998. Vrabec, V., Čepek, A.: Internet CZ - průvodce českého uţivatele, Praha 1995. Sokolowsky, P., Šedivá, Z.: Multimédia - současnost budoucnosti. Praha 1994. Waidacher, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999.

ÚVOD DO OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti působení antropogenních faktorů na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí, ekosystémy a lidské zdraví a v oblasti ochrany ţivotního prostředí, ekosystémů a lidské populace před působením těchto faktorů. Obsah (Sylabus) - Ochrana ţivotního prostředí. Vztah mezi ekologií a ochranou ţivotního prostředí. Charakteristika různých přístupů ke třídění ţivotního prostředí. Systémové schéma ţivotního prostředí člověka. Biotické a abiotické sloţky prostředí. - Ekologie. Věda o vztazích a vazbách. Princip pozitivní a negativní zpětné vazby. Celostní přístup ke zkoumání ekosystému. - Biotické sloţky prostředí. Jedinec, populace, společenstvo. Charakteristika a formy růstu populace. Vztahy mezi populacemi. Charakteristika společenstva a procesu sukcese. - Ekosystém. Prostorové a funkční vymezení ekosystému, typy ekosystémů. Procesy v ekosystémech - energomateriálové toky a biogeochemické cykly. Tok energie v ekosystému, potravní (trofické) řetězce v ekosystému. Primární a sekundární produkce ekosystému. Biogeochemické cykly v ekosystémech. Schéma idealizovaného uzavřeného ekosystému s dokonalou recyklací. - Ekologická stabilita a rovnováha. Vymezení a vzájemný vztah mezi ekologickou stabilitou a ekologickou rovnováhou. Ekologická rovnováha jako dynamický stav ekosystému. Limitující a produkční faktory ovlivňující ekologickou rovnováhu. Zákon tolerance a minima. - Zátěţe ţivotního prostředí. Znečišťování ovzduší, vod, půdy. Znečišťování odpady. Znečišťování fyzikálními vlivy. Hygiena a pohoda prostředí. - Globální znečišťování. Kyselá atmosférická depozice. Klimatické změny. Ozonová vrstva. Smogy. Kontaminace biosféry. Změna biologické diverzity. Ekologická krize. Literatura: Moldan, B.: Příroda a civilizace - ţivotní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha 1997. Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.: Ekologie – jedinci, populace a společenstva. Olomouc 1997. Odum, E. P.: Základy ekologie. Praha 1977. Míchal, I.: Ekologická stabilita. Praha 1992. Kudrna, K.: Biosféra a lidstvo. Praha 1988. Duvigneaud, P.: Ekologická syntéza. Praha 1988. Nováček, P., Huba, M.: Ohroţená planeta. Olomouc 1994. Zapletal, M.: Atmosférická depozice acidifikačních činitelů na území České republiky. Opava 1997.

OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v legislativě ochrany ţivotního prostředí a v oblasti hodnocení vlivu látek znečišťujících ovzduší na vybrané sloţky ţivotního prostředí, zejména materiály kulturních a historických památek. Obsah (Sylabus) - Legislativní zabezpečení ochrany ţivotního prostředí v ČR. Charakteristika systému řízení péče o ţivotní prostředí v ČR. Právní úprava péče o ţivotní prostředí. Právní úprava ochrany ovzduší. Právní úprava ochrany vod. Právní úprava ochrany přírody a krajiny. Právní úprava v odpadovém hospodářství. Nástroje řízení péče o ţivotní prostředí. - Charakteristika látek znečišťujících ovzduší Znečišťování a znečištěné ovzduší. Vlastnosti a klasifikace znečišťujících látek. - Vliv látek znečišťujících ovzduší na vybrané sloţky ţivotního prostředí. Vliv na půdu, vodu, krajinu, materiály. Charakteristika stavebních materiálů historických a kulturních památek (pískovec, vápenec, ocel, zinek, hliník, měď, bronz). - Příčiny koroze stavebních materiálů. Druhy koroze. Příčiny koroze. Vliv ovzduší. Vliv vody. Vliv solí. Vliv ţivých organismů. Vliv ostatních environmentálních faktorů. - Metodologie mapování zátěţe znečištěným ovzduším na materiály kulturních a historických památek na území ČR. Vyuţití dávkově-reakčních funkcí pro výpočet aktuálních stupňů koroze a poškození materiálů kulturních a historických památek (vápenec, pískovec, ocel, zinek, hliník, měď, bronz). Literatura: Herčík, M., Lapčík, V.: Ochrana ţivotního prostředí, Ostrava 1993. Kotlík, P.: Stavební materiály historických objektů, Praha 1999. Kolektiv autorů: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000. Dykyjová, D.: Metody studia ekosystémů. Praha 1989. Häberle, G.: Technika ţivotního prostředí pro školu i praxi. Praha 2003. Moldan, B.: Příroda a civilizace - ţivotní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha 1997. Zapletal, M.: Atmosférická depozice acidifikačních činitelů na území České republiky. Opava 1997. Hanousek, J., Charamza, P.: Moderní metody zpracování dat - matematická statistika pro kaţdého. Praha 1992.

OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ II Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti hodnocení globálních environmentálních problémů ţivotního prostředí. Obsah (Sylabus) - Koloběh prvků a látek v ekosystému. Negativní antropogenní ovlivňování koloběhů prvků a látek v suchozemských, mokřadních a vodních ekosystémech v lokálním, regionálním a globálním měřítku.

- Klimatické změny. Narušení koloběhu uhlíku a jeho vztah ke klimatickým změnám. Charakteristika a podstata klimatických změn (metody analýzy podnebí v minulosti, paleoklimatická rekonstrukce minulého klimatu). - Bilance ţivin v suchozemských ekosystémech. Vstup látek do suchozemských ekosystémů (suchá, mokrá a celková atmosférická depozice okyselujících látek). Výstup látek ze suchozemských ekosystémů (odtoky v povodí). - Acidifikace a eutrofizace. Narušení koloběhu dusíku a jeho vliv na acidifikaci (okyselování) a eutrofizaci suchozemských a vodních ekosystémů. Narušení koloběhu síry a jeho vliv na acidifikaci (okyselování) suchozemských a vodních ekosystémů. Narušení koloběhu fosforu a jeho vliv na eutrofizaci. - Stratosférická ozonová vrstva. Charakteristika a podstata problému narušení ozonové vrstvy Země. - Hlavní mezinárodní aktivity a úmluvy v oblasti ochrany ovzduší. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Literatura: Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R: Ekologie - jedinci, populace a společenstva. Olomouc 1997. Herčík, M., Lapčík, V.: Ochrana ţivotního prostředí, Ostrava 1993. Dykyjová, D.: Metody studia ekosystémů. Praha 1989. Spellerberg, I., F.: Monitorování ekologických změn. Brno 1995. Moldan, B.: Příroda a civilizace - ţivotní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha 1997. Zapletal, M.: Atmosférická depozice acidifikačních činitelů na území České republiky. Opava 1997. Nováček, P., Huba, M.: Ohroţená planeta. Olomouc 1994. Meadowsová, D., Meadows, D., Randers, J.: Překročení mezí. Praha 1995. Houghton, J.: Globální oteplování. Praha 1998. Lippert, E.: Ozonová vrstva Země. Praha 1995.

OCHRANA PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti ochrany přírody a krajiny v regionálním a globálním měřítku. Obsah (Sylabus) - Mezioborový přístup k ochraně přírody a krajiny. Filozofické pozadí ochrany přírody. - Biologická diverzita. Diverzita druhová, genetická, společenstev a ekosystémů. - Ohroţení biologické diverzity. Rychlost vymírání. Příčiny vymírání. - Ochrana na úrovni druhu a populací. Strategie ochrany přírody ex situ (zoologické zahrady, botanické zahrady a arboreta, akvária). Právní ochrana druhů a mezinárodní dohody druhové ochrany. - Ochrana na úrovni společenstev. Chráněná území. Mezinárodní aktivity, spolupráce a dohody v oblasti ochrany přírodního dědictví. Ekologické sítě v rámci Evropy. Historie ochrany přírody a krajiny na území ČR. Územní ochrana přírody a krajiny v ČR. Legislativní zabezpečení ochrany přírody a krajiny v ČR. Management chráněných území. Ekosystémový management a ekologická obnova.

- Ochrana přírody a trvale udrţitelný rozvoj. Trvale udrţitelný rozvoj a mezinárodní přístupy k ochraně přírody. Literatura: Primack, R.B., Kindlmann, P., Jersáková, J.: Biologické principy ochrany přírody. Praha 2001. Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota. Praha 1995. Burton, R.: Poslední bašty přírody. Praha 1995. Grazzini, G.: Národní parky světa. Praha 1994. Gobel, P.: Přírodní parky pod záštitou UNESCO. Praha 1999. Mnohostranné mezinárodní úmluvy. Díl IV. Příroda a krajina. Praha 1997. Moldan, B.: Příroda a civilizace – ţivotní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha 1997. Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.: Ekologie – jedinci, populace a společenstva. Olomouc 1997.

DOKUMENTACE PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ I Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti monitorování a dokumentace biologické rozmanitosti a seznámí se s antropogenními příčinami vymírání druhů a populací. Obsah (Sylabus) - Monitorování stavu a ohroţení biologické diverzity - Monitorování a dokumentace rychlosti vymírání druhů - Ostrovní biogeografie a současná míra vymíraní druhů - Anropogenní příčiny vymírání - Úbytek stanovišť - Fragmentace a degradace stanovišť - Znečištění stanovišť (znečištění pesticidy, kulturní eutrofizace, znečištění ovzduší) - Globální změna klimatu a její vliv na biodiverzitu - Nadměrné vyuţívání zdrojů - Invazní druhy

DOKUMENTACE PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ II Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti projektování a managementu chráněných území s vyuţitím moderních informačních a dokumentačních metod. Obsah (Sylabus) - Shromaţďování ekologických informací a hodnocení účinnosti chráněných území - Stanovení priorit ochrany přírody - Vyuţití dálkového průzkumu země a geografických informačních systémů v dokumentaci přírodního dědictví - Mezinárodní dohody v oblasti dokumentace a ochrany přírodního dědictví - Ekologické sítě v rámci Evropy

-

Projektování chráněných území Ekosystémový management a ekologická obnova

Literatura: Primack, R.B., Kindlmann, P., Jersáková, J.: Biologické principy ochrany přírody. Praha 2001. Wilson, E. O.: Rozmanitost ţivota. Praha 1995. Burton, R.: Poslední bašty přírody. Praha 1995. Spellerberg, I., F.: Monitorování ekologických změn. Brno 1995. Grazzini, G.: Národní parky světa. Praha 1994. Gobel, P.: Přírodní parky pod záštitou UNESCO. Praha 1999. Mnohostranné mezinárodní úmluvy. Díl IV. Příroda a krajina. Praha 1997. Moldan, B.: Příroda a civilizace – ţivotní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha 1997. Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.: Ekologie – jedinci, populace a společenstva. Olomouc 1997. Tuček, J.: Geografické informační systémy. Principy a praxe. Praha 1998.

MANAGEMENT V MUZEJNICTVÍ Cíl (Synopse) Posluchač získá základní znalosti v oblasti managementu v muzejnictví, schopnost aplikovat systémový přístup v managementu dokumentace sbírek, schopnost aplikovat vybrané manaţerské techniky v muzejní praxi. Obsah (Sylabus) - Vymezení managementu a jeho vývojové etapy - Základní principy a terminologie moderního managementu - Procesní činnosti v managementu muzejnictví (plánování, organizování, výběr a rozmístění spolupracovníků, vedení, kontrola) - Manaţerské funkce (sekvenční a paralelní) a role - Systémový přístup v managementu v muzejnictví - Marketing a management neziskových organizací (Bostonský diagram) - Portofoliová analýza marketingu muzea - Metody pro měření výkonu muzea - Metody posuzování poţadavků návštěvníků muzea, metodika sociologických výzkumů vztahů mezi muzejní expozicí (výstavou) a jejím publikem - Vyhodnocení výzkumu publika a návštěvníků muzea (vyhodnocení informací získaných dotazníkovým šetřením, základní termíny manaţerské statistiky, histogram, hodnocení náhodnosti výběru) - Kvantitativní metody v managementu (metody manaţerského rozhodování) – popisná statistika, metoda CPM - Vyuţití popisné (manaţerské) statistiky k vyhodnocení návštěvnosti muzea - Management procesu dokumentace muzejních sbírek - Optimalizace procesu zavádění automatizovaného systému dokumentace sbírek (vlastnosti, projektování a volba informačního systému pro dokumentaci muzejních sbírek) - Organizování a charakteristika organizačních struktur, optimální organizační struktury v muzeu

Literatura: Koontz, H., Weihrich, H.: Management. Praha 1993. Vodáček, L., Vodáčková, O.: Management - teorie a praxe 80. a 90. let. Praha 1994. Šuleř, O. Manaţerské techniky. Olomouc 1995. Drucker, P.: Řízení neziskových organizací. Praha 1994. Hannagan, T.J.: Marketing pro neziskový sektor. Praha 1996. Beneš, J.: Základy muzeologie. Opava 1997. Waidacher, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999. Zapletal, M. Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava 1992.

INFORMATIKA PRO ARCHEOLOGY I, II Cíl (Synopse) Posluchač získá znalosti v oblasti vyuţití základních statistických metod pro zpracování archeologických vědeckých dat s pomocí počítačové podpory. Obsah (Sylabus) - Charakteristika a funkce prostředků výpočetní techniky a jejich pouţití v archeologii - Operační systém Windows - Standardní aplikační programy vyuţitelné pro zpracování archeologických dat (textový editor, tabulkový kalkulátor, databázový systém) - Geografický informační systém a jeho vyuţití v archeologii - Internet - Úvod do statistické analýzy archeologických dat - Základní termíny a metody popisné statistiky - Deskripce a klasifikace - Regresní, korelační a shluková analýza - Analytické a statistické funkce tabulkového kalkulátoru Excel a jejich pouţití při zpracování archeologických dat Literatura: Macháček, J.: Počítačová podpora v archeologii. Brno 1997. Shenann, S.: Quantifying Archeology. Edinburgh 1988. Malina, J.: Nové metody popisu tvaru sbírkových předmětů. České Budějovice 1977. Hanousek, J., Charamza, P.: Moderní metody zpracování dat - matematická statistika pro kaţdého. Praha 1992. Broţ, M., Broţová, P.: Excel 7.0 - základní průvodce uţivatele. Brno 1998. Chenhall, R.: Katalogizace muzejních sbírek ve věku počítačů. Praha 1981. Zůna, P.: Informatika a výpočetní technika. Praha 1993. Vrabec, V., Čepek, A.: Internet CZ – průvodce českého uţivatele, Praha 1995. Zapletal, M.: Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava 1992.

ZÁKLADY VÝPOČETNÍ TECHNIKY PRO HISTORIKY Cíl (Synopse)

Posluchač získá znalosti v oblasti vyuţití standardních aplikačních programů pro zpracování vědeckých dat (textový editor Word, tabulkový kalkulátor Excel, databázový systém, informační systém DEMUS) a vyhledávání informací a informačních zdrojů na Internetu. Obsah (Sylabus) - Vymezení a obsah pojmu informace - Informační systém - Informační technologie - Příprava a uchování dat - Charakteristika a funkce programových prostředků - Operační systém Windows - Informační systém DEMUS (systém pro dokumentaci a evidenci muzejních sbírkových předmětů) - Systém EVIDENCE - Systém KATALOG - Standardní aplikační programy a jejich vyuţití pro zpracování historických vědeckých dat - Textový editor - Tabulkový kalkulátor - Databázový systém - Internet Literatura: Zůna, P.: Informatika a výpočetní technika. Praha 1993. Broţ, M., Broţová, P.: Excel 7.0 - základní průvodce uţivatele. Brno 1998. Hanousek, J., Charamza, P.: Moderní metody zpracování dat - matematická statistika pro kaţdého. Praha 1992. Macháček, J. : Počítačová podpora v archeologii. Brno 1997. Vrabec, V., Čepek, A.: Internet CZ - průvodce českého uţivatele, Praha 1995. Zapletal, M.: Výpočetní technika a muzejní dokumentační systémy. Opava 1992.

ÚVOD DO STUDIA MUZEJNÍ KONZERVACE I. A II. Ing. Jiří Šťastný -

Základní pojmy, zařízení konzervátorského pracoviště, etické zásady Teoretické aspekty koroze kovů Koroze ţeleza, ţelezo a jeho slitiny Konzervace ţeleza a litiny Konzervace mědi a slitin s mědí. Patiny Konzervace stříbra a slitin se stříbrem Konzervace cínu a slitin s cínem Konzervace zlata, olova, zinku a hliníku Závěrečné konzervační úpravy povrchu kovů. Lepení a tmelení. Konzervace keramiky. Sestavování a lepení. Konzervace porcelánu Konzervace skla Konzervace kamene Konzervace papíru. Výroba ručního papíru

-

Konzervace textilu.

ZÁKLADY MUZEJNÍ KONZERVACE I. A II. Ing. Jiří Šťastný -

Konzervace suchého dřeva Konzervace mokrého dřeva. Dřevo archeologické Konzervace kůţe a usní. Pergamen Konzervace kostí, rohoviny a podobných materiálů Konzervace polychromovaných ploch lidového nábytku Zásady péče o mobiliární prvky ze dřeva Zhotovování kopií. Galvanoplastika Konzervace památek umístěných v exteriéru. Konzervace vitráţí Konzervace historických zbraní

SPECIÁLNÍ KONZERVÁTORSKÉ TECHNIKY Ing. Jiří Šťastný -

Základy zlacení, materiály, postupy, čištění Konzervace nástěnných maleb. Sgrafita Konzervace závěsných obrazů Konzervace grafických děl Speciální konzervace historických zbraní palných a chladných Péče o památky umístěných v exteriérech. Poškozování Konzervace pergamenu Konzervace pečetí

ZÁKLADY KONZERVACE PRO ARCHEOLOGY Ing. Jiří Šťastný -

Základní pojmy, etické zásady Zařízení pracoviště pro konzervaci archeologického materiálu Teorie koroze kovů Konzervace ţeleza a litiny Konzervace mědi a slitin s mědí. Patiny Konzervace stříbra a slitin se stříbrem Konzervace cínu a slitin s cínem. Bronzy Konzervace zlata, olova, zinku Závěrečné úpravy konzervovaných kovových povrchů Konzervace keramiky. Sestavování, lepení Konzervace skla a porcelánu

-

Konzervace kamene Konzervace textilu a papíru - informativně Konzervace dřeva suchého i mokrého Konzervace kůţe a usní Konzervace kostí, rohoviny a podobných materiálů

DĚJINY VOJENSTVÍ Ing. Jiří Šťastný / prof. PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. Vývoj historických zbraní Rozdělení a pojmenování evropských chladných zbraní - Jílcové zbraně dlouhé - Jílcové zbraně krátké - Zbraně s dlouhou násadou - Zbraně s krátkou násadou - Nástrojové zbraně a bijáky Vývoj historických palných zbraní (základní typy) - Doutnákový zámek - Kolečkový zámek - Křesadlové zámky – typy - Zápalkový (perkusní) zámek - Zbraně s jehlovým zapalováním - Zbraně na jednotné náboje s vlastním těsněním - Opakovací zbraně (pušky, pistole revolvery) - Informativně vývoj dělostřelectva

PREVENTIVNÍ KONZERVACE Mgr. Antonín Šimčík Okruhy ke kolokviu: •Principy ochrany sbírek v moderním muzeu •Etická pravidla při sanační a preventivní konzervaci •Historie oboru •Odborná sdruţení a důleţitá pracoviště v ČR, základní odborná literatura •Účinky teploty a vlhkosti na sbírkové materiály •Účinky záření na sbírkové materiály •Účinky pevných, kapalných a plynných nečistot na sbírkové materiály •Příčiny a důsledky biologického napadení sbírkových materiálů •Deponování sbírek a jejich transport •Specifika preventivní ochrany sbírkových předmětů dle jejich materiálové podstaty •Ochrana sbírek v krizových situacích •Ochrana zdraví při práci se sbírkami

•Digitalizace jako nástroj PK •Indikátory efektivnosti PK v muzeu (ICCROM)

DĚJINY UMĚNÍ PhDr. Pavel Šopák 1. Přehled románského umění v Evropě: architektura, malířství, sochařství 2. Architektura v Čechách a na Moravě v 10. – 12. století 3. Nástěnná a kniţní malba v Čechách a na Moravě v 10. – 12. století 4. Gotika v Evropě: architektura, malířství, sochařství 5. Architektura v českých zemích ve 13. století a počátku 14. století 6. Nástěnná a kniţní malba v českých zemích 13. století a počátku 14. století 7. Matyáš z Arrasu a Petr Parléř 8. Malba v českých zemích ve 14. století 9. Architektura v českých zemích ve 14. století mimo parléřovský okruh 10. Mistr michelské madony 11. Mistr třeboňského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr vyšebrodského oltáře 12. Krásný sloh: historiografie, architektura, malířství, sochařství 13. Umění husitské doby: proměna vizuální strategie a umělecká tvorba 14. Franko-vlámská malba 14.-16. století 15. Renezance v Evropě: pojem, architektura, malířství, sochařství 16. Renezanční malířství v Itálii, Francii a Německu 17. Teorie a historiografie umění v době renezance a humanismu 18. Umění v českých zemích doby poděbradské 19. Architektura, malířství a sochařství v českých zemích doby jagellonské 20. Mistr litoměřického oltáře 21. Renezanční architektura v Čechách a na Moravě 22. Renezanční Pardubice 23. Renezanční malířství v českých zemích; Kniţní kultura doby renezance v českých zemích 24. Manýrismus: pojem a historiografie, příklady z architektury, malířství a sochařství 25. Architektura v Čechách let 1620 –1680 26. Malířství v Čechách let 1620 – 1680 27. Sochařství v Čechách let 1620 – 1680 28. Architektura, malířství a sochařství na Moravě let 1620 –1680 29. Baroko: pojem a historiografie 30. Architektura 17. – 18. století v Itálii 31. Barokní malířství v Itálii, Francii, Španělsku, Německu a Anglii 32. Barokní architektura ve střední Evropě (německé země, Rakousko) 33. Barokní sochařství v Evropě; Gian Lorenzo Bernini 34. Tzv. radikálně barokní skupina v české architektuře kolem roku 1700 35. Architektura v Čechách v 1. a 2. třetině 18. století 36. Architektura na Moravě v 1. a 2. třetině 18. století 37. Karel Škréta 38. Petr Brandl 39. Malířství v Čechách v 1. a 2. třetině 18. století 40. Malířství na Moravě v 1. a 2. třetině 18. století

41. Sochařství v Čechách v 1. a 2. třetině 18. století (mimo Brauna a Brokofy) 42. Matyáš Bernard Braun a jeho dílna; Ferdinand Maxmilián Brokof a jeho dílna 43. Architektura závěru 18. století v Čechách a na Moravě 44. Malířství v Čechách a na Moravě v 3. třetině 18. století 45. Klasicismus, empír, biedermeier: pojmy a jejich význam 46. Romantismus: pojem a jeho význam, příklady z výtvarného umění, literatury a hudby 47. Klasicistní architektura ve Francii, Itálii, německých zemích a Anglii 48. Klasicistní malířství a sochařství v evropských zemích 49. Architektura klasicismu a romantického historismu v českých zemích 50. Josef Niklas a Josef Vojtěch Ullmann 51. České malířství od konce 18. století do 2. třetiny 19. století 52. František Tkadlík a Antonín Machek 53. Sochařství v Čechách v 19. století 54. Malířství 40. – 60. let 19. století: J. Mánes, K. Purkyně, J. V. Hellich 55. Malířství a sochařství na Moravě v 1. a 2. třetině 19. století 56. Umělecké řemeslo 1. a 2. třetiny v českých zemích 57. Druhé rokoko v architektuře, malířství a uměleckém řemesle 58. Historismus (historismy): pojem a význam 59. Historizující architektura ve Francii, Anglii, německých a rakouských zemích 60. Historizující malba v Evropě 61. Krajinomalba v Anglii a ve Francii od konce 18 .století do nástupu impresionismu 62. Historizující sochařství v evropských zemích 63. Architektura 60. – 90. let 19. století v Čechách; Malířství 60. – 90. let 19 .století v Čechách 64. České sochařství od klasicismu po secesi modernu (V. Levý, J. V. Myslbek, F. Bílek) 65. Architektura a malířství 60. – 90. let 19. století na Moravě. 66. Generace Národního divadla: problém stylu končícího 19. století 67. Secese a moderna: pojmy a jejich význam, příklady z celé Evropy 68. Vídeňská (rakouská) moderna: architektura, malířství, literatura, hudba, filozofie 69. Tzv. praţská nebo česká secese: příklady z architektury, malířství, sochařství 70. Otto Wagner a jeho ţáci v českých zemích, zvláště Jan Kotěra a Joţe Plečnik 71. Expresionismus v Německu: výtvarné umění, literatura, hudba, film 72. Futurismus v Itálii: výtvarné umění a literatura 73. Situace SVU Mánes a Umělecké besedy v letech 1890 – 1914 74. Katolická moderna a Sursum (1896 – 1907; 1910 – 1912) 75. Situace českého umění před 1. světovou válkou: Osma a Skupina výtvarných umělců 76. Kubismus v architektuře 77. Architektura na Moravě a ve Slezsku let 1890 – 1914: od historismu k moderně 78. Malířství na Moravě a ve Slezsku let 1890 – 1914 79. Purismus a funkcionalismus; pojmy a jejich význam 80. Avantgarda ve Francii a Německu; Bauhaus 81. Paříţská škola 82. Architektura v Evropě a USA po první světové válce: trendy a protagonisté 83. Malířství v Evropě a USA po první světové válce: trendy a protagonisté 84. Sochařství v Evropě a USA po první světové válce: trendy a protagonisté 85. Architektura v ČSR v letech 1918 – 1938 86. Malířství v ČSR v letech 1918 – 1938; Tvrdošíjní, Imaginativní malba 87. Sochařství v ČSR v letech 1918 – 1938: mezi avantgardou a klasikou 88. Rondokubismus v architektuře a uţitém umění 89. Devětsil a praţská avantgarda 20. let 20. století: „obraz a báseň“

90. Imaginativní malířství a surrealismus 91. Skupina 42, Skupa RA, Sedm v říjnu: malířství, sochařství, literatura, fotografie 92. Architektura tvůrců německé národnosti v Československu 93. Malířství a sochařství umělců německé národnosti v Československu 94. Socialistický realismus – architektura, malířství, literatura, film; Bruselský styl 95. Trendy v architektuře po druhé světové válce: brutalismus, organická architektura, postmoderna a neofunkcioanlismus, high-tech 96. Trendy v malířství a sochařství po druhé světové válce: od klasické sochy a obrazu k enviromentu a performance 97. Polooficiální a neoficiální česká výtvarná kultura 1945 – 1989 98. Architektura a uţité umění v českých zemích po druhé světové válce Výběr z literatury – Evropa: Casson, Hugh: Dějiny architektury. Praha 1993. Gombrich, Ernst Hans: Příběh umění. Praha 1992. Kitson, Michael: Barok a rokoko. [z edice Umění světa]. Praha 1972. Přeloţil Klement Benda. Lynton, Norbert: Umění 19. a 20. století. [z edice Umění světa]. Praha 1981. Přeloţila Věra Nosková. Huyghe, René: Umění nové doby. Encyklopedie. Praha 1974. Kenneth Frampton, Moderní architektura. Kritické dějiny. Praha, Academia 2004. Felix Haas, Architektura XX. století. Praha, SPN 1978. Bohumír Mráz – Marcela Mrázová, Encyklopedie světového malířství. Praha, Academia 1988. Jena Starobinski, Symboly rozumu. Proměny umění a revoluce. Brno, Barrister+Principal 2003. Jiří Kroupa, Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I. Brno, MU 1996. Hanno-Walter Kruft, Dejiny teórie architektúry. Bratislava, Pallas 1993. Výběr z literatury – české země: Kolektiv: Dějiny českého výtvarného umění I/1-2, II/1-2, III/1-2, IV/1-2. Praha 1983- 2001. Horová, Anděla (ed.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A-M, N-Ţ. Praha1995. Stejskal, Karel: Středověké výtvarné umění. In: Pavel Spunar (ed.): Kultura středověku. Praha 1995, s. 181-197. Dufek, Antonín – Janáková, Iva – Kybalová, Ludmila – Lamarová, Milena – Pečinková, Pavla – Rousová, Hana – Šopák, Pavel: Vademecum. Moderní umění v Čechách a na Moravě 1890 – 1938. Praha, Gallery 2002. Krsek, Ivo – Kudělka, Zdeněk – Stehlík, Miloš – Válka, Josef: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996. Roman Prahl a kolektiv, Umění náhrobku v českých zemích let 1780-1830. Praha, Academia 2004. Bydţovská, Lenka – Lahoda, Vojtěch – Srp, Karel: České moderní umění 1900 – 1960. Sbírka moderního umění Praha, NG – Veletrţní palác. Katalog výstavy. Praha 1995. Švácha, Rostislav: Od moderny k funkcionalismu. Proměny praţské architektury první poloviny dvacátého století. Praha 1994. Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 2002. Wittlich, Petr: České sochařství ve XX. století 1890 – 1945. Praha 1978. Lahoda, Vojtěch: Český kubismus. Praha 1996.

Chalupecký, Jindřich: Nové umění v Čechách. Praha 1994.

ÚVOD DO STUDIA ARCHEOLOGIE Základní terminologie; přehled archeologických pramenů a jejich charakteristika; metody archeologické práce; chronologie a periodizace, klasické a moderní datovací metody; bibliografický záznam a poznámkový aparát; dějiny archeologie, „klasické“ a „moderní“ proudy v současnosti; antropogeneze (podstata, průběh, výsledky); základní literatura Archeologie českých zemí : Neolit - eneolit Neolit a eneolit, jejich geneze a chronologie; neolit a eneolit jakoţto historické epochy, jejich charakteristika z hlediska hospodářského, společenského a duchovního; dějiny bádání, nejvýznamnější naleziště a základní literatura; kulturní systematika a hmotná kultura neolitu a eneolitu českých zemí (od kultury s lineární keramikou po kulturu kulovitých amfor). Archeologie Evropy : Neolit a eneolit Dějiny bádání a základní literatura; neolitická revoluce na Předním Východě a šíření neolitické civilizace do Evropy; vztahy mezolitických a neolitických populací; charakteristika neolitu jako historické epochy v evropských dějinách; kulturní systematika a hmotná kultura evropského neolitu s důrazem na Balkán, střední a východní Evropu; povaha změn v oblasti ekonomické, sociální a duchovní, vyznačujících nástup eneolitu (tzv. druhá revoluce); charakteristika eneolitu jako historická epochy v evropských dějinách; kullturní systematika a hmotná náplň evropského eneolitu s důrazem na Balkán a střední Evropu. Prof. PhDr. Stanislav Stuchlík, CSc. Archeologie českých zemí – doba bronzová a halštatská Charakteristika doby bronzové a halštatské; dějiny bádání; relativní a absolutní chronologie doby bronzové a halštatské; systematika kultur z pozdního eneolitu, doby bronzové a halštatské; hmotná kultura od pozdního eneolitu do halštatu; nejvýznamnější naleziště z doby bronzové a halštatské; výrazné osobnosti české archeologie na toto období; základní literatura o období pozdního eneolitu aţ doby halštatské. Archeologie Evropy - doba bronzová a halštatská Počátky doby bronzové v Evropě; doba bronzová na Krétě a v Řecku; charakteristika vývoje doby bronzové a halštatské v jednotlivých oblastech (Balkán, východní Evropa, Karpatská kotlina, Itálie, Rakousko, Polsko, Německo); nejpouţívanější chronologické systémy; výrazné archeologické osobnosti na toto období; nejvýznamnější naleziště z doby bronzové a halštatské; základní literatura o době bronzové a halštatské.

Pohřební ritus v pravěku Pohřební zvyklosti jako společenský jev; terminologie pohřebního ritu (hrob, pohřeb, inhumace, mohyla, sarkofág aj.); základní způsoby pohřbívání; vývoj pohřebního ritu od paleolitu do halštatu; zvláštnosti pohřebního ritu; sekundární otvírání hrobů; hromadné pohřby; pohřby na sídlištích; pohřby zvířat. Architektura v pravěku Význam sídlišť v pravěku; typologické rozdělení sídlišť; první obydlí v paleolitu; dlouhé nadzemní stavby v neolitu; kruhové objekty v neolitu a jejich výskyt v mladších obdobích pravěku; první hradiska v eneolitu; kultovní objekty; fortifikační systémy.

DOBA SLOVANSKÁ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ PhDr. Vladimír Goš, CSc. Definice pojmu doba hradištní, periodizace a její náplň Etnogeneze Slovanů, typ Praha a Korčak Sámova říše očima archeologa Slované a Avarský kaganát Fenomén Velké Moravy a její archeologický projev Vesnice raného středověku Hradiště raného středověku Sakrální architektura Velké Moravy Produkce keramiky v době slovanské Depoty ţelezných předmětů a jejich základní charakteristika Šperk střední doby hradištní Hradská soustava mladší doby hradištní a její archeologická náplň

ARCHEOLOGIE VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU PhDr. Vladimír Goš, CSc. Strukturální změny 13. století očima archeologa Význam archeologie pro poznání vrcholného středověku Hrad 13. - 14. století v Českém království

Vesnice doby husitské a výsledky archeologického bádání Nezdařená zaloţení měst v Čechách a na Moravě Město jako archeologický fenomén-půdorys, hradba, městský hrad, dům,výrobní objekty, odpadní jímky Keramika vrcholného středověku a hrnčířské dílny Produkce ţeleza ve středověku a charakteristika jednotlivých produktů Sklo ve středověku Problematika importů a cest ve vrcholném středověku Těţba drahých kovů a její archeologická stopa

ARCHEOLOGIE ČESKÝCH ZEMÍ : DOBA LATÉNSKÁ PhDr. Jana Čiţmářová Pojem „doby laténské“, jeho chronologie a periodizace; dějiny bádání a základní literatura; antické písemné prameny a jejich význam pro poznání doby laténské, vliv antického světa na střední Evropu v posledních staletích starého letopočtu; pravlast Keltů, jejich expanze a rozsídlení v Evropě; struktura laténského osídlení v českých zemích, keltská sídliště a pohřebiště; hospodářství, sociální uspořádání a duchovní ţivot středoevropských Keltů; nekeltské prvky v našich zemích; púchovská kultura. Archeologie Evropy : Doba laténská Přehled historického vývoje v Itálii a v Řecku, starověké písemné prameny; dějiny výzkumu a základní literatura; chronologie a periodizace; původ a rozsídlení Keltů (pravlast, expanze, Keltové v západní Evropě, ve střední Evropě, v Itálii a na Balkáně); keltská pohřebiště ( pohřební ritus, hmotná kultura,.odraz společenských poměrů); struktura osídlení, typy sídlišť (otevřená sídliště, časně laténská hradiska, pozdně laténská oppida, drobná opevnění castella) a jejich hmotná kultura; zemědělství, řemesla a obchod; umění a náboţenství; nekeltská Evropa (púchovská kultura, Germáni, Ilyrové a Dákové v době laténské); působení Středomoří na středo- a západoevropský vývoj.

ARCHEOLOGIE ČESKÝCH ZEMÍ - DOBA ŘÍMSKÁ A STĚHOVÁNÍ NÁRODŦ PhDr. Ondrej Šedo, Ph.D. -

Definice pojmu Dějiny bádání Speciální odborné termíny, sídelní aglomerace, sídlištní objekty, pohřební ritus, materiální kultura Chronologie a periodizace doby římské a stěhování národů Nejvýznačnější lokality a jejich hmotná náplň ve středním Podunají s důrazem na situaci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Aktivity římských vojsk na sever od středního Dunaje a jejich archeologické stopy Limes Romanus a jeho vliv na poměry ve středním Podunají Tzv. třetí zóna a její místo na pomezí římského a barbarského světa

Antické písemné prameny a jejich význam pro poznání doby římské a stěhování národů; datová kostra, aktuální stav názorů - Charakteristika doby římské a doby stěhování národů v ohledu ekonomickém, sociálním a duchovním -

Archeologie Evropy : Doba římská a stěhování národů -

Římské vojsko a jeho místo v politice impéria; struktury, taktika, vojenské tábory, militaria Archeologické stopy římských výbojů na obsazovaných územích Římské akce augustovského období v prostoru Germánie (do bitvy v Teutoburském lese) Římský limit, vznik a další osudy, limitní oblasti římského impéria se zaměřením na území v Podunají Konflikty a souţití římského a barbarského světa, komunikace, obchod, problematika importů Markomanské války, jejich stopy v archeologických nálezech Archeologie tzv. Velké Germánie, kultury Velké evropské níţiny Barbarský svět (společnost, kultura, zdroje obţivy, výroba, mimoekonomická jednání, postavení elit) Historický a archeologický obraz doby stěhování národů Pád římského limitu a kontinuita antického odkazu