Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav systémového inženýrství a informatiky
Využití detektivních metod při realizaci detektivní prověrky Martin Mareš
Bakalářská práce 2012
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.
V Pardubicích dne: 30. 4. 2012 Martin Mareš
Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce, panu Mgr. Milanu Bláhovi, za jeho cenné připomínky, rady a poznatky nejen k obsahu, ale i k formální stránce bakalářské práce. Bez těchto cenných informací by nemohla tato práce vzniknout. Také bych rád poděkoval vedení i zaměstnancům firmy, jejichž prostřednictvím mi bylo umožněno získat a zpracovávat data pro účely této práce. V neposlední řadě tímto děkuji všem svým blízkým za jejich neustálou podporu a trpělivost během celé doby studia.
ANOTACE Tato práce pojednává zejména o detektivních formách a metodách, které jsou využívány pro efektivní získávání relevantních informací nejen v rámci detektivní činnosti, ale i v oblasti konkurenčního zpravodajství. Dále je nastíněna informační bezpečnost i s problematikou ohledně ochrany informací. V neposlední řadě je provedeno informační proniknutí, které umožňuje utvoření si představy o tom, kam lze směřovat či jaké hrozby plynou z výsledku.
KLÍČOVÁ SLOVA Informační proniknutí, detektivní formy, detektivní metody, bezpečnost informací
TITLE Application of detective methods for detective screening execution
ANNOTATION This work deals with detective forms and methods which are used for an effective gaining of relevant information. It´s not only used in detective activity although in competitive intelligence. One chapter deals with the security and protection of information. Last but not least an information breach is made which is important for creating imagination.
KEYWORDS Information breach, detective forms, detective methods, information security
OBSAH Seznam obrázků .......................................................................................................................................7 Seznam tabulek ........................................................................................................................................7 1
Úvod .................................................................................................................................................8 1.1
2
Formy detektivní činnosti.............................................................................................................. 12 2.1
4
5
Formy .................................................................................................................................... 12
2.1.1
Detektivní vyšetřování (rozkrývání) .............................................................................. 12
2.1.2
Detektivní dohled .......................................................................................................... 13
2.1.3
Detektivní pátrání.......................................................................................................... 13
2.1.4
Detektivní zpravodajství ................................................................................................ 13
2.2 3
Základní problematika soukromé detektivní činnosti ..............................................................9
Detektivní prověrka ............................................................................................................... 14
Metody detektivní činnosti ........................................................................................................... 16 3.1
Tvorba a prověřování detektivních verzí ............................................................................... 16
3.2
Detektivní vytěžování ............................................................................................................ 17
3.3
Detektivní legendy ................................................................................................................ 18
3.4
Detektivní dezinformace ....................................................................................................... 19
3.5
Detektivní vyhodnocování dokumentů ................................................................................. 20
3.6
Detektivní vytěžování databází, evidencí, registrací a archivů ............................................. 21
3.7
Detektivní obhlídka místa ..................................................................................................... 21
3.8
Detektivní dokumentování .................................................................................................... 21
3.9
Detektivní kombinace ........................................................................................................... 22
3.10
Metoda vizuální kontroly (pozorování, monitorování, sledování) ........................................ 24
Informační bezpečnost .................................................................................................................. 27 4.1
Bezpečnostní prvky ............................................................................................................... 28
4.2
Utajovaná skutečnost a obchodní tajemství ......................................................................... 29
4.3
Metoda informačního proniknutí.......................................................................................... 31
Informačního proniknutí do firmy ................................................................................................. 33 5.1
Stanovení cílů a dílčí metody................................................................................................. 33
5.2
Zdroje – otevřené, primární .................................................................................................. 34
5.3
Popis situace.......................................................................................................................... 35
5.4
Plán informačního proniknutí ............................................................................................... 35
5.4.1
Personální uspořádání ................................................................................................... 35
5.4.2
Informační zdroj ............................................................................................................ 36
5.4.3
Legenda ......................................................................................................................... 37
5.4.4
Dosažení cílů.................................................................................................................. 38
5.5
6
Realizace informačního proniknutí ....................................................................................... 39
5.5.1
Informace o firmě.......................................................................................................... 39
5.5.2
Zaměstnanci .................................................................................................................. 41
5.5.3
Dodavatelé a zákazníci .................................................................................................. 43
5.5.4
Výdaje a závazky ............................................................................................................ 50
Závěr .............................................................................................................................................. 53
Použitá literatura................................................................................................................................... 55
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Zpravodajská informace. Zdroj: Upraveno podle [1]. ..........................................................10 Obrázek 2 Formy, metody a prostředky. Upraveno podle [9]. ...............................................................12 Obrázek 3 Detektivní zpravodajství. Upraveno podle [9]. .....................................................................14 Obrázek 4 Detektivní prověrka. Upraveno podle [9]. ............................................................................15 Obrázek 5 Detektivní verze. Zdroj: Upraveno podle [9]........................................................................16 Obrázek 6 Detektivní vytěžování. Zdroj: Upraveno podle [9]. ..............................................................17 Obrázek 7 Detektivní legenda. Zdroj: Upraveno podle [9]. ...................................................................18 Obrázek 8 Detektivní dezinformace. Zdroj: Upraveno podle [9]...........................................................19 Obrázek 9 Vyhodnocování dokumentů. Zdroj: Upraveno podle [9]. .....................................................20 Obrázek 10 Dokumentování. Zdroj: Upraveno podle [7]. .....................................................................21 Obrázek 11 Detektivní kombinace. Zdroj: Upraveno podle [9]. ............................................................22 Obrázek 12 Utajovaná skutečnost. Zdroj: Upraveno podle [3]. .............................................................30 Obrázek 13 Proniknutí infiltrací osoby. Zdroj: Upraveno podle [4]. .....................................................32 Obrázek 14 Personální uspořádání. Zdroj: Autor...................................................................................35 Obrázek 15 Přístup k datům. Zdroj: Autor. ............................................................................................38 Obrázek 16 Kancelář. Zdroj: www.mapy.cz. .........................................................................................40 Obrázek 17 Dílna a skladiště. Zdroj: www.mapy.cz. .............................................................................40 Obrázek 18 Typy zakázek 2010. Zdroj: Autor. ......................................................................................45 Obrázek 19 Původ zakázek 2010. Zdroj: Autor. ....................................................................................45 Obrázek 20 Dodavatelé fólií 2010. Zdroj: Autor. ..................................................................................48 Obrázek 21 Dodavatelé a služby por 100. Zdroj: Autor. .......................................................................49 Obrázek 22 Výdaje. Zdroj: Autor. .........................................................................................................51 Obrázek 23 Závazky. Zdroj: Autor. .......................................................................................................51
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Zaměstnanci. Zdroj: Autor. .................................................................................................. 41 Tabulka 2 Denní harmonogram. Zdroj: Autor. ..................................................................................... 44 Tabulka 3 Klienti 2010. Zdroj: Autor. .................................................................................................. 46 Tabulka 4 Přijaté faktury 2010. Zdroj: Autor........................................................................................ 47 Tabulka 5 Cena podle kategorií 2010. Zdroj: Autor. ............................................................................ 48 Tabulka 6 Výdaje a závazky. Zdroj: Autor. .......................................................................................... 50
1 ÚVOD Předmětem zpracování této práce s názvem Využití detektivních metod při realizaci detektivní prověrky je popsání jednotlivých metod, z toho zejména detektivní kombinace, monitoringu (sledování, pozorování) a informačního proniknutí. Dále jsou v práci zahrnuty i nejdůležitější formy detektivní činnosti a hlavně detektivní prověrka. Komplexnější zpracování je nutné, protože mnoho metod i forem spolu úzce souvisí a využitím jedné, velmi často nastává nutnost využít i dalších. Jelikož detektivní činnost vždy směřuje k získávání významných informací, ať už se jedná o oblast trestných činů, pátrání po osobách a majetku, působení v občansko-právních sporech apod. anebo jde o získávání informací na poli firem, společností či různých organizací za účelem zvýhodnění, ochrany, obrany, získání know-how apod. V obou typech případů lze využít prostředky a teorie detektivní činnosti. V souvislosti s praktickou částí se práce okrajově zabývá i informační bezpečností, protože s ohledem na charakter praktické části, která se zabývá informačním proniknutím, je dobré si uvědomit, jaká jsou všeobecně nejslabší místa každé společnosti, jak se takové nedostatky eliminují, aby nenastala nenávratná škoda v podobě úniku cenných utajovaných informací. Již zmíněná praktická část, informační proniknutí, je uskutečněna na základě dat existující firmy. V těchto posledních kapitolách je provedeno informační proniknutí s ohledem na vytyčené cíle. Ze všeho nejdříve je vytvořen návrh pro danou situaci, z kterého čerpá samotné provedení proniknutí. Prvním bodem, který je stanoven jako jeden ze čtyř cílů, je zpracování základních informací, čím se firma zabývá, její sídlo, počet zaměstnanců apod. Druhým bodem jsou informace o zaměstnancích, kdy je provedena i jednoduchá ukázka výsledku monitoringu (sledování) zástupce společnosti v podobě pracovní náplně dne. Třetím cílem je získání informací o dodavatelích a zákaznících. Posledním vytyčeným bodem je získání informací o výdajích a závazcích firmy. Práce by v jistých částech vyžadovala netradiční postupy. Určité informace je nemožné získat morální cestou, proto jsou podstatná data zpracovávána na základě dohody s vedením firmy a uváděné údaje do jisté míry upravené. Z toho vyplývají určitá omezení ve volnosti použití a přístupu k datům. Přes všechny komplikace bude informační proniknutí i jeho výsledek realizován a zpracován co nejvěrohodněji.
8
1.1 Základní problematika soukromé detektivní činnosti Ačkoliv je dané téma zaměřeno na určité oblasti detektivní činnosti, je důležité nastínit, co vlastně znamenají jednotlivé základní pojmy, které s celou problematikou detektivní činnosti souvisí. Soukromé detektivní služby Soukromé detektivní služby jsou provozovány dle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Jedná se o koncesovanou živnost. V praxi to znamená, že k činnosti soukromého detektiva je nutné prokázat potřebnou odbornou způsobilost. Tato způsobilost se týká vzdělání, doby praxe a případně i profesní kvalifikace. Dále se zákon zabývá bezúhonností, odpovědnostmi za zaměstnance a různými dalšími podmínkami pro vykonávání služeb soukromé detektivní činnosti. Za soukromého detektiva nebo také vyšetřovatele je považován subjekt poskytující soukromé bezpečnostní služby na komerčním základě, tedy za úplatu. Opírá se o práva a povinnosti, které jsou svěřené zpravidla mandátní formou. Detektiv je profesionálně připravená osoba, která pracuje v civilním oděvu, případně přestrojení, získává požadované informace určitého druhu či pomáhá k odhalení zločinů. K veškeré této činnosti má určitá potřebná oprávnění. [7] [10] Do zavedení soukromých detektivních služeb v České republice nebylo snadné řešit záležitosti, které nebyly v možnostech policie či dalších institucí provádějících právní zastoupení, poskytujících právní moc apod. Mezi zamýšlené záležitosti patřilo zejména hledání důkazů, informací, dlužníků a zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Vznikem těchto služeb tedy byla posílena právní jistota občanů, protože je lze využít nejen tam, kde je možností nedostatek nebo žádné, ale zároveň i souběžně s výkonem policie nebo jiných způsobilých orgánů. [2] Následující definice specifikuje soukromé detektivní služby a jejich zaměření. “Soukromou detektivní službou se rozumějí činnosti jednotlivců nebo nestátních organizací (firem), které spočívají v získávání, shromažďování a vyhodnocování informací o fyzických či právnických osobách ve prospěch a v zájmu jiných fyzických či právnických osob, včetně opatřování důkazů, pátrání po osobách a majetku, referenční činnosti a specializovaných ochranných činnostech, a to jako služba na základě smluvního vztahu a na komerčním podkladě. V širším významu slova pak i jde o obdobné činnosti pro vlastní potřebu organizace (firmy, instituce apod.).” [2] 9
Informace Jelikož je pojem informace velmi často zmiňován, je nepochybně důležité si k němu něco říci. Obrázek 1. znázorňuje přeměnu zpravodajské informace přes znalosti až ke konkurenční výhodě. Informace ze zpravodajského hlediska: “Budoucnost patří těm, kdo ovládnou nástroje účinného sběru (rafinerie) dat a informací, jejich účinné filtrace a analýzy a přeměny relevantních informací ve znalosti a poznání.“ [1] “Informace, to je jenom symbolický (v podobě slov, čísel, obrázků apod.) popis nějaké akce, zatím co znalost je schopnost (dovednost, znalost) tuto akci provést.“ [1]
Obrázek 1 Zpravodajská informace. Zdroj: Upraveno podle [1].
Definice informace z pohledu informatiky a komunikace: “Informace je název pro abstrakci a zobecnění toho, co přijímají naše smysly, co zpracovává naše centrální nervová soustava, co sdělujeme jiným lidem či živočichům a s čím jsme se naučili pracovat i naše specializované umělé objekty.“ [5] Z pohledu komunikace lze na informaci pohlížet jako na obsah procesu lidské komunikace, která spočívá v odevzdávání či přijímání oznámení, které je přenášeno různými způsoby (osobní kontakt, zvuk, signál a prostředky masové komunikace). Dále je do této skupiny řazen i každý znakový projev, jenž má pro stranu komunikátora i příjemce nějaký smysl. [6] Rozlišování soukromých detektivních služeb Rozlišení soukromých detektivních služeb z hlediska oblasti působení [2]: Soukromé detektivní služby V tomto případě jsou služby provozované v rámci podnikání pro občany, soukromě podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Firemní detektivní služby Činnost prováděná zaměstnanci dané organizace, jež je uskutečňována pro vlastní potřeby podniku. Příkladem mohou být banky a pojišťovny.
10
Z hlediska přílohy živnostenského zákona mají služby soukromých detektivů následující obsahovou náplň: Hledání majetku a osob. Zjišťování skutečností (důkazní prostředky). Získávání informací týkajících se právnických či fyzických osob nebo jejich majetkových poměrů. Získávání informací souvisejících s vymáháním pohledávek. Vyhledávání protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství. Související sběr dat a jejich vyhodnocování.
11
2 FORMY DETEKTIVNÍ ČINNOSTI Soukromému detektivovi slouží formy detektivní činnosti k zefektivnění práce. Jedná se o charakteristiku obecných cílů, kterých je potřeba dosáhnout v konkrétním případě. V podstatě formu můžeme chápat jako model rozhodování vymezující postupy vedoucí k určitým stanoveným cílům, důležitým pro danou zakázku, ačkoliv nejsou známé přesné důsledky těchto kroků na vývoj situace. Stanovení formy usnadní následnou volbu metod a prostředků. Takto je možné dosáhnout organizovanosti a spolehlivého základu v daném případě. [2] [9]
Obrázek 2 Formy, metody a prostředky. Upraveno podle [9].
2.1 Formy Mezi formy soukromé detektivní činnosti patří detektivní vyšetřování, dohled, pátrání, zpravodajství a prověrka. Je důležité zmínit tyto formy, protože díky tomu je možné si utvořit přesnější představu jednak o detektivní činnosti, jakým způsobem se detektiv snaží pracovat a o nákladovosti, náročnosti na provedení a propojení s metodami jednotlivých forem. Obrázek 2. znázorňuje vztah mezi formami, metodami a prostředky soukromých detektivů. 2.1.1 Detektivní vyšetřování (rozkrývání) Jedná se o nejnáročnější formu, protože je nutný vysoký stupeň vzdělání a praxe soukromého detektiva. Zpravidla je používána více osobami pro svoji komplexnost a obtížnost. Při její aplikaci se využívá v podstatě všech metod soukromé detektivní činnosti, od těch základních (analýzy,
syntézy,
hypotézy
atd.),
přes
speciální
(vytěžování,
sledování
apod.)
a až ke kriminalistickým (ohledání místa, daktyloskopie, písmoznalectví, testování DNA). Z toho vyplývá, že tato forma je velmi finančně nákladná. Jejím cílem je směrovat k zajištění 12
informací o důkazech, protiprávních skutečnostech či jednáních osob. Tyto informace i důkazy musí být vždy získané zákonnou cestou. K důkazům je pravděpodobně nejvíce vypovídající právní norma podle § 89 odst. 2 tr. ř. ,,za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité v trestním řízení a ohledání. Skutečnost, že důkaz nevyžádal orgán činný v trestním řízení, ale předložila jej některá ze stran, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.“ [2] [9] 2.1.2 Detektivní dohled Účelem detektivního dohledu je kontrola dodržování žádoucího stavu, což znamená, že v případě nastání stavu nežádoucího, jsou přijata potřebná opatření vedoucí k navrácení stavu žádoucího. Dohled využívá různé metody detektivní činnosti. Tuto formu využívají zejména hoteloví detektivové, kteří dohlížejí na dodržení bezpečnosti a pořádku v hotelech, restauračních zařízeních a podobně. Dále je tato forma využívána prostřednictvím detektivů obchodu, kteří kontrolují dodržování bezpečnosti a pořádku v obchodních zařízeních. V neposlední řadě je detektivní dohled využíván i přímo soukromými detektivy, například při dohledu nad dodržováním veřejného pořádku, bezpečnosti a stanoveného režimu pojišťoven, peněžních ústavů, průmyslových objektů, ale dohled se může týkat i kontroly dodržování stanoveného režimu pro utajované informace a bránit únikům obchodních tajemství firmy. Soukromí detektivové oproti ostatním zmíněným detektivům pracují převážně v utajení, nemají stejnokroj. [2] 2.1.3 Detektivní pátrání Detektivní pátrání po osobách a věcech často probíhá souběžně s činností Policie ČR, protože klienti můžou mít pocit z nečinnosti policistů či své neschopnosti dostatečně zasáhnout do průběhu. Dále se pátrání využívá v případech, které nespadají do rozsahu Policie ČR, nemá k tomu zákonný důvod. Těmito případy je myšleno například: pátrání po pobytu dlužníků, po majetku v rámci rozvodového řízení, po majetku k účelům exekuce. Zásadní role v této formě sehrává spolupráce s veřejností (příbuzní, spolupracovníci, známí, zastavárny apod.), s policií a případně i s dalšími detektivními kancelářemi. Výhodou oproti Policii ČR je možnost se intenzivněji věnovat danému případu, ale nevýhodou je obtíž zajistit pátrání v dostupné ceně. [2] [9] 2.1.4 Detektivní zpravodajství Výstupem při využití této formy v soukromé detektivní činnosti jsou zpracované znalosti v podobě, jakou si klient žádá. Tohoto výsledku se docílí pomocí systematického vyhledávání 13
a získávání dat a informací prostřednictvím metod a prostředků soukromých detektivů. Data a informace jsou shromažďována a tříděna v závislosti na požadavcích klienta (lze hovořit o klíči). Dále je prováděna investigativní analýza shromážděných a vytříděných dat a informací (využívají se zejména obecné metody: analýza, dedukce, indukce a logika). Následuje syntéza analyzovaných dat a informací a jejich transformace na znalosti. Existuje ofenzivní zpravodajství, které zahrnuje získávání, zpracování a předání informací k využití, obranné zpravodajství, které se zabývá bezpečnostmi (personální, informační, know-how apod.) a vlivové zpravodajství (lobby). [2] [9] Obrázek 3. zjednodušeně znázorňuje formu detektivního zpravodajství.
Obrázek 3 Detektivní zpravodajství. Upraveno podle [9].
2.2 Detektivní prověrka Na detektivní prověrku, formu soukromé detektivní činnosti, lze nahlížet hned několika způsoby, protože její účel může spočívat v [2] [9]: Kontrole pověsti osoby - schopnost splácet, majetkové poměry, osobní a rodinné poměry. Kontrole zájmového prostředí - negativní skutečnosti či osob. Kontrole režimu činnosti osob a kontaktů. Kontrole organizační struktury - firmy, společnosti, sdružení, hnutí, instituce apod. Kontrole události (děje). Detektivní prověrku můžeme vyjádřit následujícím diagramem Obrázku 4.
14
Obrázek 4 Detektivní prověrka. Upraveno podle [9].
Detektivní prověrka spočívá v získání co nejpřesnějších nezprostředkovaných informací. Při prověřování se jedná zejména o individuální činnost soukromého detektiva, ale je-li například v daném případě potřeba vizuální kontroly, poté je zpravidla zapojeno více spolupracovníků. Provedení prověrky velice často čerpá ze spolupráce s různými lidmi, kdy je nutné, aby detektiv získal potřebnou důvěru či ochotu určitého člověka k zodpovězení otázek. Naproti tomu vytěžování písemností, dokumentů, databází, anebo registrací je prioritní dodržení zákonů (předpisy získávání a ochrany informací). Pro vytěžování je přínosné mít vytvořenou legendu, která pomáhá udržet míru utajení. [2] [9] S touto formou se obvykle pojí metody jako detektivní vytěžování osob, pozorování, vytěžování evidencí, registrací, archivů apod. a osobní pátrání. [9] Podrobněji budou jednotlivé metody vysvětleny v následující kapitole.
15
3 METODY DETEKTIVNÍ ČINNOSTI Metody soukromé detektivní činnosti jsou prostředkem naplňování činnosti soukromých detektivů, oproti tomu formy, kterými se zabývala předchozí kapitola, jsou vnějším výrazem obsahu určité typové skupiny soukromé detektivní činnosti. Formy tedy zobecňují skupiny určitého charakteru zakázek. Metody poté zobecňují postupy pro naplnění těchto forem. [2] [9] Jelikož metod soukromé detektivní činnosti je poměrně značně mnoho a velice často se v rámci formy vyskytuje společně více metod, které se doplňují, budou obecně nastíněny ty nejdůležitější v souvislosti s touto prací. Pod záštitou formy detektivní prověrky mohou stát všechny následující metody a mohou být užívány pro řešení rozličných dílčích cílů.
3.1 Tvorba a prověřování detektivních verzí
Obrázek 5 Detektivní verze. Zdroj: Upraveno podle [9].
Jedná se o modifikované vyšetřovací verze a verze operativně pátrací, které jsou uzpůsobeny podmínkám soukromé detektivní činnosti. Jak je již patrné z Obrázku 5., tak metoda spočívá v tvorbě hypotéz s cílem dostat se k objektivním informacím odhalujícím nebo dokazujícím pravdu. Hypotézy jsou vyvozeny podle částečných informací, které se během procesu shromažďují. Celá činnost prověřování a tvorby verzí se pohybuje ve čtyřech etapách. První etapou je tvorba detektivní verze jako hypotézy, dále její prověření, vyloučení nepotvrzených verzí, dokazování pravdivosti verze či stanovení postupu pro vyvození nových hypotéz. Tato metoda
se
nezřídka
vyskytuje
v souvislosti
s formami,
rozpracováním, ochranou, ale i zpravodajstvím. [2] [5] [9]
16
jako pátrání,
prověrkou,
3.2 Detektivní vytěžování
Obrázek 6 Detektivní vytěžování. Zdroj: Upraveno podle [9].
Tato metoda je základním stěžejním a nezastupitelným prvkem detektivní práce. Jedná se zpravidla o cílený rozhovor směřující k získání informací., kde je detektiv řídícím subjektem v sociální komunikaci a interakci s danou osobou. Pochopení této metody, samotného vytěžení a jeho obsahu, znamená poznat odraz objektivního světa ve vědomí člověka. Je totiž nesmírně důležité osobnost osoby chápat po psychologické stránce, ale i z pohledu teorie informace, z hledisek zkoumané události a také třetích osob. Primární roli této metody hraje získání důvěry, která vyplývá z pochopení mentality spojené s věkem, pohlavím, zainteresovaností v daném případu, ale také vyžaduje odpovídající přístup k vytěžovanému. Na rozdíl od možností Policie ČR nemá detektiv podporu zákonů k donucení k výpovědi, proto se v tomto případě jedná do jisté míry i o umění. Podstatné pro navázání a udržení kontaktu je důležitá znalost odborné terminologie či slangu, což často vyžaduje rozsáhlou přípravu. Detektiv musí brát v potaz důvěryhodnost a spolehlivost informací, které získává. U vytěžování lze rozlišit tři základní fáze: Kontaktní, monologickou a dialogickou. Stručněji řečeno je kontaktní fází myšleno právě získání důvěry dotazované osoby, její bližší poznání a navázání příležitostí ke komunikaci o předmětu vytěžování. Fáze monologická je vylíčení události, jevu, chování či jednání vytěžované osoby bez zásahů detektiva. Poslední dialogická fáze je doplňující pro informace z monologické. Jsou při ní pokládány otázky a zjišťovány dodatečné informace a skutečnosti. Tímto je docíleno vytěžení osoby, jehož průběh je stručně vyjádřen v podobě Obrázku 6. [2] [4] [9]
17
3.3 Detektivní legendy
Obrázek 7 Detektivní legenda. Zdroj: Upraveno podle [9].
Správná detektivní legenda je založena na pravdivých a nepravdivých prvcích a to takovým způsobem, že pro osobu nebo skupinu osob, proti nimž je legenda vybudována, není v danou chvíli možné ověřit nepravdivé informace, ale pravdivé lehce ověřitelné jsou anebo jsou známé. Sestavení takové legendy vyžaduje, aby bylo vycházeno z existující objektivní situace působící na cílovou osobu či osoby. Tudíž jsou kladeny vysoké nároky na znalosti soukromého detektiva o dané situaci, objektu, člověku, protože musí působit hodnověrně. Legenda tedy slouží k zajištění krytí používaných metod, prostředků, ale i samotného detektiva. Na Obrázku 7. je detektivní legenda vyjádřena prostřednictvím diagramu. Jsou tři hlavní požadavky, které musí detektivní legenda splňovat. [2] [4] [9]: Hodnověrnost – legenda v základu vychází ze skutečnosti, teprve až v jejím navršení mohou být obsaženy nepravdivé nebo polopravdivé informace. Účinnost – tento požadavek je splněn, pokud je ovlivněno jednání, myšlení a smýšlení zájmové osoby nebo skupiny ve prospěch detektiva. Neověřitelnost – Týká se nepravdivých informací, které nesmějí být příjemcem v dané chvíli a na daném místě ověřitelné.
18
3.4 Detektivní dezinformace
Obrázek 8 Detektivní dezinformace. Zdroj: Upraveno podle [9].
Dezinformace je považována za velice komplexní kombinovanou souhrnnou metodu soukromé detektivní činnosti. Obrázek 8. znázorňuje v podobě diagramu, jak detektivní dezinformace probíhá.
Princip metody spočívá v záměrné infiltraci nepravdivé zprávy
k zájmové osobě nebo objektu a je formulována takovým způsobem, aby detektiv dosáhl určitého cíle (převážně získání informace, její ověření apod.). Tato metoda má své významné místo
ve
zpravodajské
činnosti,
mezi
soukromými
detektivními
službami
není
nejfrekventovanější. S rostoucím významem konkurenčního zpravodajství, však tato metoda nalézá využití i právě u soukromých detektivů, kteří jsou pro účely tohoto druhu zpravodajství vyhledáváni. Velice důležitý je obezřetný postup, protože může dojít k nežádoucím následkům. Při nedostatečné opatrnosti může tato metoda vést i k naplnění skutkové podstaty trestného činu (šíření poplašné zprávy, pomluvy apod.). Tato metoda má hodně společných znaků s detektivní legendou, ale je mnohem složitější, co se týče použitých prvků, ověřitelnosti pravdy a obvykle působí na větší množství lidí. Nicméně část dezinformace je založena na pravdě, což tvoří základ, stejně jako v případě legendy. V rámci soukromých detektivních služeb se může vyskytovat zejména vedle komplexní metody informačního proniknutí, ale své zásadní místo má i v realizaci lobbingu nebo vlivového zpravodajství. Pro průběh této metody jsou specifické určité fáze. Nejprve je nutno připravit dezinformaci, to je první fáze, v níž je potřebné uvědomit si její záměr, obsah a jeho formulaci, postupuje se k formulování nebo plánování detektivní dezinformace, dále vytipování nosičů zprávy a informačních zdrojů a nakonec k plánu průběhu realizace metody detektivní dezinformace. Druhá fáze, vlastní realizace detektivní dezinformace, tak zde je prvním krokem proniknutí nosiči dezinformace a informačními zdroji do cílového objektu (zájmové prostředí), předání dezinformace (nositelem, telefonní hovor, zpráva v elektronické podobě, v tiskové podobě atd.), infiltrace dezorientační zprávy k objektu dezorientace a následné získání zpětné vazby. Jako další navazuje třetí fáze, vyhodnocení účinnosti infiltrované dezinformace, která spočívá v analýze informací ze zpětných vazeb, jejich interpretací a poté je na řadě plán korekce detektivní dezinformace, kde navazuje případná čtvrtá fáze, ale pouze pokud nejsou splněny 19
záměry dezinformace v některých vytyčených bodech a je poté nutné pokračovat opakováním jednotlivých fází. [2] [4] [9]
3.5 Detektivní vyhodnocování dokumentů
Obrázek 9 Vyhodnocování dokumentů. Zdroj: Upraveno podle [9].
Dokumenty v písemné formě často ukrývají významné informace, které mohou sloužit například jako důkazy před soudy nebo při jednáních před správními orgány. Obrázek 9. je grafickým ztvárněním této metody. Dokumenty jsou posuzovány z hlediska informační hodnoty, což se týká zejména objemu informací a obsahu vzhledem k zájmové osobě či událost a podobně. Veledůležitá je objektivnost a aktuálnost obsahu. Dále je posuzována důkazní hodnota, která spočívá ve využití dokumentů. Zdali mají takovou hodnotu, že je lze využít procesní cestou jako důkaz (v soudním procesu) anebo je možné alespoň jejich taktické využití. Vyhodnocování dokumentů se řídí určitými hledisky [2] [9]: Obsah – dokumenty hovořící k podstatě zjišťované věci a dokumenty podpůrné obsahující významnosti, které nepřímo přispívají k podstatě věci. Forma – dokumenty, které jsou vhodnými listinnými důkazními prostředky. Dokumenty prokazující totožnost, stav atd., ale také osobní dopisy, technické dokumentace a další obdobné materiály. Pravost – Pro vyhodnocení pravosti dokumentů má konečný verdikt často až soudní znalec. Podstatné je také doložení původu dokumentů (důkazů), pokud se jedná například o soudní proces. [9]
20
3.6 Detektivní vytěžování databází, evidencí, registrací a archivů Zdroje informací, s kterými tato metoda pracuje, jsou významné, ale jsou dvojího druhu z hlediska legality vstupu soukromého detektiva. Získáváním informací charakteru utajovaných skutečností by se detektiv mohl dopustit naplnění skutkové podstaty trestného činu a mohl by být trestně stíhán. Členění databází, evidencí atd. je tedy rozděleno na veřejně přístupné, do kterých je možno nahlédnout zcela zdarma nebo lze získat přístup po zaplacení určitého správního poplatku a na neveřejně přístupné, které slouží pouze k interní potřebě, jsou důvěrné (finanční výkazy) nebo utajovaného charakteru z hlediska zákona. [3] [5] [7]
3.7 Detektivní obhlídka místa Metoda sloužící k rekognoskaci terénu, která většinou předchází využití dalších metod detektivní činnosti. Jedná se o obhlídku potřebnou k plánování a přípravy akcí. Dále může být obhlídka místa využita k vyhledávání a zajišťování stop, jejich nosičů a v neposlední řadě může její využití spočívat v přímé realizaci soukromé detektivní činnosti (Např. při pátrání po osobách a věcech). [3] [7]
3.8 Detektivní dokumentování
Obrázek 10 Dokumentování. Zdroj: Upraveno podle [7].
Dokumentování má jasný cíl, a to je zachování a zpřístupnění informací (srozumitelná podoba). Obrázek 10. je stručnějším vyjádřením detektivního dokumentování. Tato metoda je členěna z pohledu použitých metod, kdy například při metodě monitoringu je nutné zaznamenávat čas, místo a děj. Při pátrání je zaznamenáván postup, výsledky, které opravňují pokračování. Odlišností v rámci metod je velká řada. Druhý způsob rozlišení dokumentování je podle využitých prostředků a je následující [3] [5] [7]: 21
Písemná dokumentace - fotokopie, písemnosti, čestná prohlášení, znalecké posudky atd. (často je důležité úřední ověření). Fotodokumentace - fotodokumentace událostí, jevů, kriminalistických stop, činnosti osob a podobně. Audiodokumentace a videodokumentace - cd a dvd nosiče a další filmová či zvuková média. Věcná dokumentace – týká se dokumentace zajištění předmětů a stop pro různé soudní procesy správní řízení. [9]
3.9 Detektivní kombinace
Obrázek 11 Detektivní kombinace. Zdroj: Upraveno podle [9].
Detektivní kombinace je naplánovaný a plánovitě realizovaný souhrn úkonů (opatření) soukromé detektivní činnosti, které na sebe vzájemně navazují a vzájemně se podmiňují s cílem získat pro daný případ soukromé detektivní činnosti relevantní informace. Tato metoda v sobě zpravidla ukrývá další dílčí metody, které spolu s obecnými psychologickými metodami (zejména metody reflexivních her) a asertivním chováním tvoří její základ. Obrázek 11. je ukázkou toho, jak si lze danou metodu představit v podobě diagramu. Pro detektivní kombinaci je cílem využít určitého prostředí a specifického navození situace tak, aby byla vyvolána reakce zájmového objektu (sledovaná a zaznamenávaná osoba nebo osoby). Většinou se jedná o získávání informací plynoucích z této reakce v rámci různých detektivních forem (prověrka, vyšetřování, pátrání, informační proniknutí apod.). Tato metoda může být i využívána v konkurenčním zpravodajství, kde jsou stanoveny zpravidla jiné cíle, ale je založena na stejném principu. V oblasti konkurenčního zpravodajství je metoda nazývána zpravodajskou kombinací. V podstatě lze hovořit o tom, že kombinaci lze považovat nejen za složeninu zpravodajských či reflexivních her, ale i za do jisté míry 22
přípustný stupeň provokace. Princip metody spočívá ve vytvoření a využití podnětů k získání určité reakce, která je registrována prostřednictvím jiných metod (často vizuální sledování). Soukromý detektiv nebo zpravodajec musí dokázat metodu uvědoměle používat. Je důležité, aby byla dopředně pečlivě připravena, krok za krokem i s určitými prognózami. Při provádění detektivní či zpravodajské kombinace je důležitá i rychlost a ofenzívnost, které dohromady s kvalitně promyšlenou legendou a správným odhadem příznivých situací pro zjištění a zaznamenání důležitých informací, umožňují vytvořit podmínky pro navázání dalšího postupu, který může spočívat ve využití vhodných metod a tím dosáhnout cílů v rámci dané akce či zakázky. V kombinaci jsou tedy do přirozené objektivně nastalé situace vnášeny umělé prvky tak, aby ovlivnily chování a jednání osob za účelem splnění určitého záměru. [2] [4] [9] Umělé prvky musí splňovat: Věrohodná a správná návaznost na normální situaci, se kterou nenápadně splynou. Tvorba na základě dobré znalosti charakteristiky osob, které jsou umělými prvky ovlivňovány. Utajení vnesených prvků do dané situace, jak před osobami v detektivním zájmu, tak i před dalšími nepovolanými osobami. Nesmějí zasahovat nebo negativně působit na další osoby pohybující se v daném čase a prostředí, kde je prováděna metoda kombinace. Nesmí se připustit, aby umělé prvky nabádaly nebo provokovaly zájmové či další osoby k páchání trestné činnosti či jinému protiprávnímu chování. [4] Pro detektivní či zpravodajskou kombinaci je charakteristický složitý model systémového přístupu k řešenému problému. Týká se provedení mnoha na sebe navazujících opatření a úkonů, u kterých se doporučuje dodržovat určité body [4] [9]: Důkladná analýza situace – analyzování a vyhodnocení situace na základě doposud získaných informací, což je důležité pro upřesnění úkolů, které by měly být splněny v další etapě a jaké úkony či opatření je nutno splnit. Vytyčení cíle a způsob provedení – formulace cíle musí být konkrétní a všechna opatření, jako volba metod a postupů musí efektivně k danému cíli vést. 23
Plánovité provedení úkonů a opatření – plán by měl být zpracován (písemná podoba, grafy apod.), protože plánovitost provádění úkonů a opatření je podstatná pro neprozrazení zpravodajské či detektivní činnosti. Stanovení a sladění umělých prvků – důležité je sladit uměle vnášené prvky z hlediska času i prostředí, což vyžaduje odborné znalosti a praktické zkušenosti. V tomto bodě je kladen důraz na prognózy, které by měly být co nejpečlivěji připraveny. Přesto nikdy není vyloučeno působení nepředvídatelných vlivů. Zajištění trvalé kontroly průběhu metody – trvalou kontrolou průběhu vývoje zpravodajské či detektivní kombinace je myšlena pružná reakce detektiva či zpravodajce na vzniklé situace, které nemusí odpovídat plánu či prognózám. To se odvíjí jednak od připravenosti s ohledem na dané cíle a také od zkušeností a schopností detektiva či zpravodajce. [4] [9] Metodu detektivní či zpravodajské kombinace lze považovat za souhrn různých metod vhodných pro daný případ. Může se jednat o kombinace monitoringu, legendy, vytěžování osob apod. Vše podléhá plánovitému provedení, průběhu a podstatě dané operace.
3.10 Metoda vizuální kontroly (pozorování, monitorování, sledování) Jedná se o velice významnou a klíčovou metodu, která může stát samostatně pro účel vizuální kontroly, ale často se staví do role metody dílčí. Může být využita prakticky v souvislosti, s kteroukoliv detektivní metodou. [2] [4] Vizuální kontrola může být prováděna následujícími způsoby: Otevřeně – staticky, neboli v klidové poloze anebo dynamicky, neboli v pohybu. Skrytě – opět staticky nebo dynamicky. Zájmovým objektem vizuální kontroly může být: Prověřovaná, rozpracovávaná, dohledávaná atd. osoba anebo skupina osob. Prostor anebo jiné neživé objekty. Probíhající skutkový děj. [2] [4]
24
Cíle detektivní vizuální kontroly: Zmapování denního režimu zájmového objektu. Zmapování styků – kontakty, s kterými se osoba stýká. Zjištění relevantních informací o jednání a chování zájmového objektu. Zjištění, zadokumentování a potvrzení či vyvrácení činnosti, která byla předpokládána a je cílem pro splnění dané zakázky. Zjištění relevantních informací o zájmových neživých objektech, jež jsou důležité v souvislosti s daným případem. [2] [4] Metoda vizuální kontroly slouží zejména k potvrzení nebo vyvrácení známých poznatků, k získání nových upřesňujících nebo doplňujících poznatků nebo k získání zcela nových poznatků. [4] Fáze detektivní vizuální kontroly: Připravení vizuální kontroly – průzkum terénu, ve kterém má být osoba vizuálně kontrolována. Realizace vizuální kontroly – umožnění bezprostředního kontaktu a kontroly nad jednáním osoby, dokumentování a zajištění potřebného utajení. Shromáždění a třídění poznatků z vizuální kontroly – informace získané v průběhu pozorování a zpracování záznamů audio, video či fotografického charakteru. Doplnění neúplných informací – dodatečné informace z evidencí a registrací nebo podobných zdrojů. Analýza a interpretace – týká se informací, které jsou využitelné v rámci dalších relevantních informací získaných jinými metodami. Zpracování zprávy a dokumentace. [2] [4] Chyby, kterých by se mělo během vizuální kontroly vyvarovat: Nepřesnost – hodnotitel se nesmí dopustit nepřesného popisu osoby, situace v místě a času.
25
Abstrahování údajů – zanášet neprokazatelné informace do skutečného děje daného pozorování. Vlastní komentáře (domněnky) – jedná se o tvrzení, která nejsou ve skutečnosti pozorováním podložena. [4] Vizuální kontrola v sobě zahrnuje monitoring (pozorování) a sledování. Ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, je zde zásadní rozdíl. Monitoringem (pozorováním) je zpravidla spíše míněno statické pozorování s případným využitím nebo prostřednictvím technických prvků a sledováním je často míněna osobní vizuální kontrola.
26
4 INFORMAČNÍ BEZPEČNOST Vzhledem k praktické části zabývající se informačním proniknutím do určité firmy je nepochybně důležité utvořit si představu o slabých článcích, bezpečnostních prvcích organizací, společností či firem i nastínit jaké otázky si je nutno z pohledu řešení ochrany informací klást a na druhou stranu jaké otázky je zároveň nutné si pokládat v opačném případě. V neposlední řadě jsou zmíněny i plynoucí hrozby úniku informací. Ochrana informací a dat z hlediska telekomunikačních a počítačových systémů je velmi důležitá. Pokud se na problém díváme v rámci těchto systémů, lze rozlišovat převážně dvě možnosti úniku, první je selhání či nespolehlivost lidského faktoru a druhou je selhání či nespolehlivost technických systémů (včetně softwareu). Technická a softwareová spolehlivost je také výsledkem určité lidské činnosti, takže by v podstatě bylo možné hovořit o jediném problému. Firma, podnik, organizace apod. může tedy vlastnit špičkové programy, dokonalé zabezpečení, ale pokud nemá vyřešenou kontrolu a školení zaměstnanců, tak je stále velmi zranitelná. Lidský faktor je tedy často největším nebezpečím, protože informace mohou být získány s využitím lehkověrnosti, naivity a ignorance. V rámci konkurenčního zpravodajství, je tedy třeba si určit [3] [11]: Co je pro danou firmu důležité chránit a proč? Musí být vymezeny informace, data, počítačové a komunikační systémy, které by měly spadat do utajovaných prvků. Které elementy daných utajovaných informací jsou hlavními a proč? Co musí být po jakou dobu utajováno a proč? Co je již známé nebo se to předpokládá a proč? Jaké organizační ( firemní, podnikové, společnosti atd.) útvary a které osoby z nich budou obeznámeny s určitými informacemi, projekty a podobně? V jakém rozsahu? Kdo a v jakém rozsahu má přístup do počítačových nebo komunikačních systémů a důvod proč? Osoby spadající do skupiny manažerů, kteří tvoří rozhodnutí, obchodní strategie, pracují na výzkumu nebo vývoji.
27
4.1 Bezpečnostní prvky Z pohledu bezpečnosti je možné uvažovat dělení na několik skupin a je nutno zavést odpovídající stupeň ochrany pro daný případ. [3] Personální bezpečnost – tato část se zabývá jednáním a konkrétními událostmi způsobenými pracovníky v rámci informačních systémů. Problémy v této oblasti lze minimalizovat preventivními opatřeními. Prostřednictvím detektivní prověrky jak budoucích zaměstnanců, tak i opakujícími se prověrkami zaměstnanců stávajících, je možné předejít nechtěným bezpečnostním rizikům. Důležitá jsou i opatření týkající se bývalých zaměstnanců. Režimová bezpečnost – jedná se o další preventivní prvek, kdy je důležité zavést pravidla, podmínky a zásady pro práci s informacemi, daty, komunikačními a informačními systémy. Kromě zavedení těchto opatření je nutná i kontrola jejich dodržování. Problematika se týká zejména písemností, datových médií a režimu ukládání, přenosu, přístupu k nim apod. Bezpečnost technických prostředků – jde o výběr a spolehlivost, kontrolu přístupu a jejich ochranu před nežádoucími vlivy (elektromagnetické záření, elektrostatická elektřina atd.). Tato část bezpečnosti zahrnuje například odhalení
a
znemožnění
odposlechů,
ochranu
telefonních,
faxových,
počítačových linek. Bezpečnost programových prostředků a dat – Týká se zejména ochrany programů, databází, souborů atd. Je celá řada hrozeb, před kterými se je nutno v této oblasti chránit. Některé z ochran jsou následující: ochrana proti zneužití softwarového vybavení, ochrany proti virům či jiným škodlivým programům, ale také i ochrany před zničením nebo poškozením softwaru. Z toho vyplývá, že důležité je zajistit opět kontrolu, ale vedle ní i autentizaci a identifikaci uživatele, určení pravomocí uživatelům a výběr spolehlivých programů. Bezpečnost komunikačních systémů a cest – ochrana mezi jednotlivými komunikačními částmi počítačových, telekomunikačních a dalších podobných systémů.
28
Fyzická bezpečnost – již z názvu je patrné, že se jedná o opatření, která vylučují možnost neoprávněného vniknutí či přístupu do prostor, kde se nacházejí informace, data, počítačové a komunikační systémy. Aktivní ochrana úniku informací a dat – spočívá v proti- podnikové špionáži či operacím proti konkurenčnímu zpravodajství. Požadovaným výsledkem by mělo být získání informací o aktivitě konkurenčních útvarů zjišťujících informace a učinění odpovídajících opatření. [3] Bezpečnost informací je velice komplexní záležitost. Podnik, organizace, firma apod. v dnešní době nedovede bez informací fungovat. Informace umožňují orientovat se v obchodním nebo podnikatelském prostředí, dále podporují rozhodování, to jak využívat zdroje a efektivně dosahovat stanovených cílů. Škody plynoucí z úniku informací mohou být různého charakteru, ale lze rozlišit dvě kategorie a to přímé, kam patří například vyzrazení obchodních záměrů, vyzrazení výzkumu, ztráty vznikající na základě ztracených informací, z nuceného přerušení výroby či expedice zboží apod. Spadají sem tedy škody nejen v materiální, ale i duchovní podobě. Druhou kategorií škod jsou nepřímé, kam lze zařadit ztrátu dobrého jména společnosti, která se může odvíjet z nedodržení ujednaných podmínek. Opatření či ochrana informací je velmi důležitá, ale také často ztěžuje činnost pracovníků a zvyšuje náklady. Každopádně je nutné vzít v potaz, jaké důsledky jsou fatálnější, jestli ztráta informací nebo zvýšené náklady způsobené jejich ochranou. Náklady tedy vyplývají samozřejmě nejen z technického zabezpečení (software, hardware, detektory pohybu, firewally apod.), ale měl by být kladen i velký důraz na školení zaměstnanců s cílem dostatečně je informovat, aby se co nejvíce eliminovalo uniknutí informací pomocí tzv. sociotechnických útoků. Sociotechnický útok je proveden využitím schopnosti manipulace s lidmi za dosažením vlastních cílů. [3] [11]
4.2 Utajovaná skutečnost a obchodní tajemství Utajovaná skutečnost má společné znaky jako tajené informace firmy, podniku či společnosti, protože informační proniknutí se získáním hodnotných informací zabývá, je jistě na místě její vysvětlení.
29
Obrázek 12 Utajovaná skutečnost. Zdroj: Upraveno podle [3].
Z Obrázku 12. je patrné, že informace charakteru utajovaných skutečností se skládají ze tří částí. Utajením se rozumí opatření udržující informace pouze mezi oprávněnými osobami. Újma je následkem ztráty utajované informace a sankci lze vysvětlit, že porušení utajení může být potrestáno podle zákonu či jiného právního aktu. Potřeba zachovávat informace v tajnosti započala už v dávné historii lidstva, kdy panovníci, církev a jiné společenství, instituce apod. potřebovali omezit přístup k informacím pouze na určitou sortu lidí. Únik či ztráta takových informací byla považována za nebezpečí, z kterého plynou ohrožení ve smyslu kvality existence (osoby, společnosti, firmy, státu atd.). Příkladem výsledků vyzrazení tajemství z pohledu osob může být ztráta zaměstnání, ztráta partnerství a z pohledu firem, institucí, společností a podniků se může jednat o ztrátu postavení vlivem poškození jména, může dojít ke zvýšení nákladů, poškození či ztrátě výzkumu a tak dále. [3] Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů definuje utajované skutečnosti takto: “Utajovaná skutečnost je taková skutečnost, se kterou by neoprávněné nakládání mohlo způsobit újmu zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, nebo by mohlo být pro tyto zájmy nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných skutečností.“ [11] Utajované skutečnosti ČR jsou tříděny na stupně utajení, kterými je rozlišena důležitost a potencionální hrozba při odhalení. Rozlišujeme informace: přísně tajné, tajné, důvěrné a vyhrazené. Podobné dělení se může vyskytovat i u různých firem či společností. Pro podnikatelské subjekty je významný obchodní zákoník, který umožňuje ochranu informací firmám či společnostem. Utajované skutečnosti se týkají státu a spadají do jeho zájmu, naproti tomu zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku uvádí v § 17: “Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,
30
mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.” [13]
4.3 Metoda informačního proniknutí Pro tuto metodu bylo z důvodu zaměření praktické části a návaznosti vyhrazeno jiné místo než metodám ostatním. Informační proniknutí je velmi významnou a efektivní metodou využívanou soukromými detektivními službami nebo v rámci zpravodajské činnosti. Cílem je vybudování informačních zdrojů. Informace jsou považovány za zboží, protože mají svojí hodnotu a to jak v rámci soukromých detektivních služeb, tak i z pohledu konkurenčního zpravodajství. V policejní teorii i praxi je možné rozlišovat informační zdroje získané na ideovém základě a informační zdroje na základě kompromitujících materiálů. Využití kompromitujících materiálů by ze strany detektivů mohlo být považováno za vydírání a přesvědčení na ideovém základě není také velmi pravděpodobné. Tudíž je často nejjistějším a nejpravděpodobnějším způsobem opatření informací nabídka finanční odměny, protože každá informace má svojí cenu. Existují dva způsoby zpravodajského proniknutí, a to přímo samotným zpravodajským pracovníkem anebo prostřednictvím informátora. První způsob proniknutí vyžaduje velké znalosti o dobývání informací a postupy, které jsou využívány, se mohou často pohybovat u hranic toho, co je morální a právně přípustné. Častější je tedy informační proniknutí prostřednictvím informátora, což vyžaduje znalost sociotechniky. Dále je možné zdroje členit podle času na krátkodobé a dlouhodobé. Na celou problematiku lze nahlížet i účelově a tím rozdělit typ zdroje na cílený, kdy získávání a vytěžování informačního zdroje směřuje pouze ke konkrétní osobě a na poziční, které je prováděno dle potřeby či k vytvoření obrazu detektivní situace z informačního zdroje v určitém prostoru (firma, hotel, region apod.). [2] [4] [9] Informační proniknutí je vysoce obtížnou činností, jejímž cílem je zajistit informace o zájmových osobách, jevech, situacích a podobně. Zpravidla se jedná o informace pocházející ze získaných lidských informačních zdrojů, které zkušený zpravodajec či detektiv dovede vytvořit, ale i s nimi do jisté míry manipulovat za účelem získání cílových informací. [4]
31
Existují tři hlavní požadavky na informační zdroj [2] [4]: Vhodnost – je daná přístupem informačního zdroje k získání relevantních informací, takže je například důležité, aby měl možnosti, jako je pohyb v blízkosti zájmové osoby či osob a zájmovém prostředí. Schopnost – spočívá v psychických a charakterových vlastnostech osoby, jestli dokáže navazovat kontakty, rozlišit důležitost informací a být objektivní. Spolehlivost – tato vlastnost informačního zdroje v sobě zahrnuje pravidelnost, pravdivost a objektivitu informace. Vedle toho je důležitá i důvěryhodnost osoby. O spolehlivosti hovoříme tedy pouze v případě, kdy je vysoká pravděpodobnost toho, že informace budou podávány v určeném čase a budou dodržovány dohodnuté termíny. Dále jde o vysokou pravděpodobnost toho, že zdroj dodává skutečné pravdivé informace i jejich původce nebo způsob, jak se k nim dostal. Dále je velmi důležité nezkreslování a nevytváření domněnek. V neposlední řadě musí být informační zdroj schopný získávat důvěru v daném zájmovém prostředí a bude vůči zpravodajskému pracovníku či detektivu loajální. [4] [9] Způsob proniknutí může být proveden dvěma způsoby, infiltrací vhodné osoby anebo vytipováním a získáním osoby přímo z daného zájmového prostředí. [5] Obrázek 13. znázorňuje, jak probíhá zavedení osoby do zájmového prostředí. Přenos požadovaných informací v podstatě probíhá stejným způsobem u obou druhů proniknutí, jak v rámci zpravodajské, tak i detektivní činnosti.
Obrázek 13 Proniknutí infiltrací osoby. Zdroj: Upraveno podle [4].
32
5 INFORMAČNÍHO PRONIKNUTÍ DO FIRMY Informační proniknutí je naplánováno a realizováno na základě informací existující stavební firmy. Pro danou problematiku jsou využity poznatky forem a metod detektivní či zpravodajské činnosti, které umožní dosáhnout stanovených cílů. Kapitola začíná vytyčením cílů a jejich popsáním, pokračuje stanovením zdrojů informací, popsáním situace, určením personální hierarchie firmy a nejvhodnější pozice informátora a v neposlední řadě se zabývá i pravomocemi jednotlivých typů pracovníků firmy a jejich přístupu k datům.
5.1 Stanovení cílů a dílčí metody Cíle jsou vytyčeny na základě vlastní úvahy a informace, které jsou získány k těmto bodům, jsou zpracovány spíše pro informativní než pro detektivní či zpravodajské účely a jsou ovlivněny omezeními vyplývajícími z
osobních, citlivých či utajovaných informací
a morálních principů. Informace o firmě. Zaměstnanci. Dodavatelé a zákazníci. Výdaje. Informace o firmě spočívají ve zjištění toho, co firma dělá, jak dlouho působí, kde má administrativní či provozní budovy, kdo jí vede apod. Informacemi o zaměstnancích je myšleno určení osob, jejich funkcí a důležitosti. Dále budou zjištěni hlavní dodavatelé, zákazníci daného období a jaké typy zakázek firma dostává. Také bude určeno, který materiál je u této firmy nejvíce požadován a dojde i na snahu získání oblasti, kde firma působí a jaké zakázky provozuje nejčastěji. Zisk firmy, náklady a výnosy a podobné informace jsou nejnedostupnějšími. Metody detektivní nebo zpravodajské činnosti se používají v rámci forem. Vzhledem ke stanoveným cílům a obtížnosti byla zvolena prověrka, která spočívá v kontrole zájmového prostředí, osob, dějů i skutečností. Tato forma by měla směřovat k analýze získaných a vytřídění důležitých informací. Prověrka je vhodnou formou dále proto, že je pro ni často charakteristické využívání vytěžování osob a písemností (dokumentů apod.), pozorování zájmových osob, ale i informační proniknutí. Tyto metody se jeví pro danou problematiku jako nejvhodnější. 33
5.2 Zdroje – otevřené, primární Informační proniknutí spočívá v opatření potřebných informací ze zájmového prostředí pomocí informačního zdroje, který je získán nebo zaveden do dané situace. Pomocí informátora je pravděpodobně možné získat přístup k interním informacím o zisku, o nákladech, o dodavatelích, ale v podstatě o čemkoliv, co je pro firmu důležité. Informátor musí být zvolen tak, aby k daným informacím měl nebo mohl získat přístup. Využitím vizuální kontroly osob je možné zjistit informace o bydlišti, kontaktech, aktivitách, místech a vytvořit si denní režim. Denní režim osoby ve vztahu s firmou může pomoci určit nejen mnoho skutečností k danému člověku, ale může vést i k získání přehledu o dodavatelích a zákaznících. S metodou informačního proniknutí je mimo jiné v tomto případě úzce spjato vytěžování osob a dokumentů, které může stát i samostatně, ale jako dílčí metody pod záštitou proniknutí budou využity efektivnějším způsobem, ale budou i přístupnější. Vedle využití všech těchto metod lze bezpochyby mnoho podstatných informací opatřit prostřednictvím otevřených zdrojů, s jejichž použitím se nepojí žádná rizika porušení osobních a citlivých osobních údajů, obchodního tajemství apod. Hlavní zdroje informací: Informátor – osoba, u které se předpokládá vhodnost, schopnost a spolehlivost pro danou situaci. Je nejcennějším informačním zdrojem pro dlouhodobý příjem informací. Firemní dokumenty – pro daný účel je nejvhodnější získat přístup k firemním fakturám, účetnictví, nabídkám a podobným dokumentům. Zaměstnanci – vytěžováním osob lze získat mnoho cenných informací jak o struktuře firmy, zaměstnancích samotných, lidech ve spojitosti s firmou, ale i o dodavatelích, klientech a mnoho dalšího. Otevřené zdroje – nejsilnějším otevřeným zdrojem je internet, protože každá větší firma využívá reklamního potenciálu tohoto média. K zjištění informací o firmě budou jistě směrodatné webové prezentace, obchodní či živnostenský rejstřík atd.
34
5.3 Popis situace Ve zmiňované firmě již několikátý rok pracuji. Vystřídal jsem několik pracovních pozic v rámci této firmy, jednalo se z počátku o pomocné práce na střešních pláštích, později asistence při montážích a samotných izolacích, dále jsem působil jako řidič pro dovoz materiálu od dodavatelských firem, později jsem se dopracoval k administrativní práci, která spočívala v měření různých parametrů objektů pro izolace, spolupráci při návrhu nabídek, komunikaci s dodavateli, evidenci faktur a dalších souvisejících pracích.
5.4 Plán informačního proniknutí K vytvoření plánu informačního proniknutí a jeho uskutečnění je nutno získat přehled o struktuře organizace, aby bylo jasné, kam je nutné soustředit snahy o pronikání. Jen někteří zaměstnanci nebo pozice v dané firmě mohou být klíčoví v řešení daných cílů. Nejjednodušší pro přísun informací je získat zdroj s nejrozsáhlejším přístupem. Zjištění struktury organizace je vzhledem k vlastnímu působení ve firmě poměrně jednoduché. Obrázek 14. umožňuje pohled na funkce a pod koho spadají jednotlivé okruhy zaměstnanců. 5.4.1 Personální uspořádání
Obrázek 14 Personální uspořádání. Zdroj: Autor.
Ostatními pracovníky jsou míněné osoby, které provádí manuální práce, izolace, uskladňování či vyskladňování, řízení, montáže, klempířské a podobné práce. Mezi těmito zaměstnanci jsou osoby, které jsou pro chod firmy velmi důležité. Jsou to izolatéři, klempíři a tesaři s dlouholetými zkušenostmi, vedle informací o tom, jaké postupy používá firma v provádění své činnosti, jsou to i potenciálně hodnotné zdroje, protože dle vytyčených cílů mají nepochybně určité informace o dodavatelích, klientech a o firmě samotné. Odpovědní vedoucí 35
jsou osoby, které koordinují pracovní činnosti, výběr vhodných osob pro dané akce, přidělují operace na skladech, výrobní dílně, ale i přímo na určitých akcích. Firma má zástupce vedení, který je
spojujícím
článkem
mezi
zaměstnanci
vykonávajícími
manuální
práce,
administrativními pracovníky a majitelem firmy. Administrativní pracovníci vytváří nabídky, vyřizují objednávky, dodávky a spadá sem i účetnictví firmy. Z hlediska toku informací je to nejhodnotnější oblast, protože zde prochází řada firemních dokumentů a pracovníci mají dostatek relevantních informací. 5.4.2 Informační zdroj Způsoby získání zdroje jsou poměrně omezené, protože jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, tak informace jsou zboží a získání informátora vyžaduje zpravidla finanční odměnu, odborné a v lepším případě i praktické znalosti. Informátor si posléze musí vypěstovat důvěru, pokud tedy není z řad dlouhodobějších zaměstnanců. Dalším způsobem získání informačního zdroje je vlastní infiltrace. Po proniknutí do zájmového prostředí se již informátor snaží dle pokynů získat dané informace nebo přímo zodpovědět a podložit odpovědi na konkrétní otázky. S ohledem na uvedený obrázek firemní hierarchie a přístupu k informacím je nejvhodnějším informačním zdrojem člověk z oblasti administrativy, protože v této rovině mají nejen přístup k zájmovým informacím, ale také je sami vytvářejí. Některé cíle, jako například určité informace o firmě, kontakty, pracovní postupy, přehled o dodavatelích i klientech mohou objasnit i osoby pohybující se v kterékoliv personální části firmy. Informační zdroje: Získaný ze zájmového prostředí – k uskutečnění této akce je vhodné disponovat lidskými a finančními zdroji, ovládáním sociotechniky a dalšími prostředky, které umožní nejprve určit vhodné osoby a poté je i získat. Dosazený do zájmového prostředí – pro daný případ je přesvědčena nebo zvolena osoba, pro kterou je vypracována odpovídající legenda, jenž jí zajišťuje krytí a možnosti pro proniknutí na potřebná místa. Tato osoba je úkolována a kontrolována detektivem či zpravodajským pracovníkem. Vlastní proniknutí – tato varianta podle užitých publikací není příliš častá, spíše jsou upřednostňovány předchozí způsoby průniku.
36
Jelikož je potřeba získat specifické informace, které se vyskytují na pozici administrativních pracovníků nebo výše a určité informace mohou být doplněny i od ostatních pracovníků, poté se jedná o poziční informační zdroj, pro který je specifické širší pojetí získávání informací ze zájmového prostředí. Jelikož zavedení informačního zdroje vyžaduje vysokou odbornou způsobilost, zpravidla finanční prostředky, spolupráci více lidí a v tomto případě i nepochybně čas, tak byla zvolena firma, v které již delší dobu pracuji a vlastní osoba za informační zdroj. Zařazení do některé z výše uvedených kategorií může být problematické, protože získávání informací a úkolování nepodléhá žádné další osobě a nedošlo ani k získání na finančním základě nebo z důvodů přesvědčení. Snaha získat a zpracovat informace, které jsou předpokládány z dané pozice za dostupné, může v rukou konkurence působit jako zbraň v boji o zakázky, dodavatele, stanovování cen, přebírání zaměstnanců a podobně. 5.4.3 Legenda V tomto případě již není legendu třeba tvořit, ale způsob, jak se dostat na jednotlivé pozice, nebo kdo je pro jednotlivé pozice vhodný je následující. Začlenění do vrstvy ostatních pracovníků nevyžaduje mnoho odbornosti, protože k takovému účelu postačí velice málo. Mezi stavebními firmami je velmi často využíváno levných pracovních sil pro pomocné, dělnické a podobné práce. Jelikož se v rámci firem tohoto zaměření jedná o sezónní práci, kdy je pro výkon nutné příznivé počasí, tak se pro ni často hodí studenti hledající pracovní příležitosti v období léta. Tudíž by pro průnik do této vrstvy byla postačující legenda, která by byla zpracována na základě určité školy v daném okolí anebo by byla využita osoba s těmito předpoklady. Je poté tedy možné získat přístup do skladů nebo přímo na určité stavby zákazníků. Mít přehled o materiálu, výbavě, získat kontakt na zaměstnance atd. Zavedení osoby mezi administrativní pracovníky je velmi komplikované, protože firma již nehledá další pracovníky na tyto pozice. Z toho vyplývá, že přístup k interním informacím lze získat spíše prostřednictvím získaného zdroje.
37
Obrázek 15 Přístup k datům. Zdroj: Autor.
Obrázek 15. znázorňuje, v jaké pozici se nachází jednotliví zaměstnanci administrativní sféry po straně přístupu k firemním datům. A1, A2 jsou administrativní pracovníci a Zdroj A3 je vlastní pozice zdroje. Z obrázku je patrné, které cíle je možné naplnit z dané pozice. 5.4.4 Dosažení cílů Pro dosažení cílů v rámci informačního proniknutí je možnost využít více metod a způsobů, jak se k informacím z dané pozice dostat. Některé možnosti jsou uvedeny v této kapitole a v kapitole o realizaci informačního proniknutí jsou i využity. Informace o firmě Hodnotné informace je nepochybně možno hledat prostřednictvím webové prezentace firmy, obchodního či živnostenského rejstříku. Tento cíl je tedy možné do jisté míry dosáhnout skrze otevřené zdroje. S primárními zdroji, ke kterým je umožněn přístup pomocí informátora uvnitř firmy, se otevírá možnost vytěžení osob, evidencí apod. Zaměstnanci Informace o zaměstnancích, vedoucím pracovníku či vedením samotném, jejich denním harmonogramu, kontaktech a další skutečnosti lze získat pozorováním (monitoringem), vytěžováním osob či dokumentů. Dodavatelé a zákazníci Stanovení dodavatelů či zákazníků firmy, jejich důležitost a popis je možný několika způsoby, a to podle záznamů objednávek, dodavatelských faktur a nabídek. Z otevřených zdrojů je možné získat informace popisného charakteru, kontakty apod. dodavatelských firem. Dalšími možnostmi, které jsou pravděpodobně více náročné, je monitoring osob, vytěžení zaměstnanců nebo například i proniknutí na pozice s přehledem o pohybech materiálu. 38
Náročnější jsou z toho důvodu, že dodavatelé jsou z dlouhodobějšího hlediska méně proměnliví než klienti a proto by výsledná objektivnost informací získaných těmito metodami vyžadovala dlouhodobý a komplexní přístup. Výdaje a závazky Tyto informace nelze z příslušné pozice v administrativní rovině získat morálním způsobem, protože přístup k účetním archům a příslušejícím dokumentů je povolen účetnímu, zástupci či vedoucímu pracovníku. Úložné prostory těchto dokumentů, ať už v písemné či elektronické podobě jsou z kanceláře přístupné všem administrativním pracovníkům, ale jejich získání a využívání i pouze pro účely této bakalářské práce nejsou zcela možné.
5.5 Realizace informačního proniknutí Nyní, když je stanoveno, jakým způsobem lze proniknout k požadovaným informacím prostřednictvím informačního zdroje, tak je na řadě samotná realizace, sběr dat a následné zpracování do použitelné podoby pro dosažení vytyčených cílů. 5.5.1 Informace o firmě Zdroje: Webová prezentace, firemní rejstříky a vytěžení osob. Firma Izolace M+M s.r.o. provádí nejrůznější hydroizolační a tepelně izolační práce. Zabývá se zejména izolacemi střech, bazénů, teras a balkónů. K těmto účelům využívá systémy Protan, Fatrafol, Sarnafil, Sikaplan, Cosmofin a Uniplan. Jedná se o systémy izolačních fólii, které jsou distribuovány prostřednictvím různých dodavatelských firem nebo přímo výrobcem. Firma se věnuje izolacím již od roku 1990 a má zkušené pracovníky. Působení firmy je zejména v oblasti Pardubického kraje. Z uvedeného na propagačních stránkách Izolace M+M či z různých stránek firemních rejstříků lze vyčíst různé kontaktní informace. Obrázek 16. udává sídlo kanceláře a Obrázek 17. umístění skladiště a dílny. Sídlo kanceláře: Ústí nad Orlicí 562 01, T.G. Masaryka 173. E-mail:
[email protected].
39
Obrázek 16 Kancelář. Zdroj: www.mapy.cz.
Firma využívala do loňského roku skladištní oblast v ulici Třebovská 287, kde byla v podnájmu firmy Tepvos, spol. s.r.o. V areálu měla dílnu a skladiště. Začátkem tohoto roku proběhlo stěhování do prostor v ulici Nerudova do areálu bývalých bavlnářských závodů PERLA. Prostory jsou využívány jako klempířská dílna a skladiště izolačních fólií, geotextilií, nářadí apod. Z pohledu zabezpečení se jedná o objekt, do kterého je omezený přístup, je hlídán a je zde umístěno bezpečnostní zařízení v podobě detektorů pohybu a sirén vyžadující bezpečnostní kód při vstupu.
Obrázek 17 Dílna a skladiště. Zdroj: www.mapy.cz.
Firma vlastní čtyři automobily, zpravidla dodávky a její počet zaměstnanců se pohybuje kolem patnácti. Struktura firmy z hlediska zaměstnanců byla obecně popsána v předchozí kapitole, ale bude upřesněna v následujícím cíli. Projitím webové prezentace lze získat v podstatě veškeré výše uvedené informace. Na stránkách zabývajících se reklamou, evidencí firem či podnikatelů lze získat taktéž kontaktní údaje. Umístění skladiště a dílny je oproti adrese kanceláře údaj, který není veřejně přístupný, nelze získat z otevřených zdrojů, ale vzhledem k vlastnímu působení ve firmě není
40
zjištění této skutečnosti problematické, stejně jako typy a počet automobilů, existence bezpečnostního zařízení atd. Tyto základní informace o firmě jsou užitečné před zahájením jakékoliv detektivní či zpravodajské činnosti. 5.5.2 Zaměstnanci Zdroje: Evidence zaměstnanců, vytěžení osob, vizuální kontrola. Zjištění většiny informací o zaměstnancích je při delším působení ve firmě jednoduché a vzhledem k poměrně menšímu počtu zaměstnanců se znají všichni mezi sebou a základní fakta i důležitost osob lze zjistit bez větších problémů. Harmonogram pohybu osoby nebo její činnosti je záležitostí komplikovanější, protože vyžaduje vizuální dohled. V následující Tabulce 1. jsou uvedeni významní pracovníci, ale pro zjednodušení převážně ti s delší praxí a zkušenostmi. Tabulka 1 Zaměstnanci. Zdroj: Autor. Pozice
Jméno
Věk
Vedoucí
Ivan M.
50+
Zástupce
Milan Š.
35+
Účetní
Marek N.
50+
A1
Karel K.
50+
A2
Petr R.
25+
Ved. prac.1 Ved. prac.2
Tomáš K.
40+
Radek J.
40+
Ost. prac. Ost. prac. Ost. prac. Ost. prac.
Stanislav P. Jaroslav J.
30+ 25+
Josef M.
30+
Jiří B.
25+
Doba působení (roky)
Činnost
řízení, rozhodování, 12 plánování, atd. dohled, řízení, 9 rozhodování, atd. účetnictví externí firma klienti, evidence, 7 nabídky, objednávky klienti, dodavatelé, 3 objednávky vedení pracovníků, 12 klempíř vedení pracovníků, 12 izolace klempíř, přípravné 10 práce zednické práce, 5 montáž izolací přípravné práce, 10 montáž izolací přípravné práce, 4 montáž izolací
41
Vzdělání
střední průmyslová škola střední stavební škola neznámo střední ekonomická škola
Stav/děti
rozvedený/ano ženatý/ano ženatý/ano ženatý/ano
gymnázium
ženatý/ne
vyučený klempíř
ženatý/ano
vyučený zedník
ženatý/ano
vyučený zedník
ženatý/ano
vyučený zedník
ženatý/ano
vyučený zámečník
rozvedený/ano
základní vzdělání
ženatý/ano
Informace uvedené v tabulce výše jsou základní údaje, které jsou získány vytěžením osob. Opatření kontaktů, jako telefonní čísla, e-mail a adresa bydliště není nijak komplikované, ale jedná se o osobní informace. Ze stejného důvodu byly upraveny použité informace. Většina skutečností byla získána komunikací s jednotlivými osobami. Pro potřebu získání informačního zdroje by nepochybně byl výčet informací mnohem rozsáhlejší než v uvedené tabulce. Doba působení může mít význam například v případě, že se budeme snažit získat zdroj informací, lze předpokládat, že dlouho působící zaměstnanci budou loajálnější nebo nám tato informace může posloužit v případě, že by se jednalo o získání zaměstnance do konkurenční firmy apod. Též věk osoby, rodinný stav a vzdělání může pomoci ve volbě osoby pro informační proniknutí. Dále počet dětí, jestli jsou studenty školy, může například posloužit ke kontaktu se zájmovou osobou. Telefonní čísla, e-mail, ani adresy bydliště nejsou uvedeny záměrně, jedná se o osobní údaje, ale na pozici administrativního pracovníka není komplikované zjištění těchto údajů, protože zaměstnanci zpravidla mezi sebou mají jeden na druhého kontakty a dále je i vedena evidence zaměstnanců, kde je možné dodatečné údaje dohledat. Velmi důležitá fakta o firmě či jednotlivých osobách lze získat vizuální kontrolou osob. Tato metoda může být provozována v rámci jiné metody, v tomto případě informačního proniknutí. V této situaci může podpořit odhalování skutečností o osobách, jejich denního režimu a kontaktech (dodavatelé, klienti, pracovníci). Pro příklad toho, jak může vypadat den zájmové osoby, byl využit zástupce vedoucího. Tabulka na následující stránce vyobrazuje situaci, která přibližně odpovídá náplni dne v pondělí 4. června 2011. Dlouhodobou vizuální kontrolou by takto bylo možné zjistit síť dodavatelů a klientů, protože pan Milan Š., je angažován v jednání s většinou důležitých osob. V praxi je pro vizuální kontrolu nezřídka využívána vícečlenná skupina lidí a různé technické prostředky, jako kamery, fotoaparáty apod. Sledování je prováděno vycvičenými pracovníky, proto byla pro názornou ukázku využita příležitost setrvání v blízkosti dané osoby po dobu pracovní doby. Uvedené časové údaje jsou přibližné, ale zmíněné firmy a místa odpovídají realitě. V případě, že by o firmě nebylo absolutně nic známo, pouze informace z veřejných zdrojů, tak by jistě vizuální kontrola předcházela samotnému informačnímu pronikání a to by jistě dopomohlo k upřesnění cílů i vhodného informátora či způsobu infiltrace. V případě profesionálního přístupu k monitoringu by zpravodajský pracovník jistě vzhledem k povaze funkce zájmové osoby, která evidentně vyžaduje značné cestování a pohyb v různých objektech volil dynamickou skrytou vizuální kontrolu. K úspěšnému provedení je 42
vhodnější vyšší počet osob, čímž rostou náklady a komplikovanost pro dosažení vymezených cílů, které je možné prostřednictvím informátora získat ekonomičtějším a efektivnějším způsobem. Tabulka 2. znázorňuje čas, místo, kontakty a činnost zájmové osoby. Dlouhodobě prováděná vizuální kontrola by vedla k odhalení většiny dodavatelů a podstatné části klientů firmy. Podle uvedeného lze odvodit důležitost osoby. Jak již bylo zmíněno z pohledu ekonomičnosti by dosahování cíle týkajícího se dodavatelů a zákazníků bylo velmi zdlouhavé a finančně nákladné. 5.5.3 Dodavatelé a zákazníci Zdroj: Faktury, objednávky, nabídky, monitoring, vytěžení osob, účetní archy. Firma působí v oboru izolací dvanáct let a v průběhu jejího růstu a nabírání zkušeností se postupem času mění složení jejích dodavatelů. Sledováním vystavených faktur lze zpracovat síť dodavatelů, ale i klientů. V pozici administrativního pracovníka není velmi komplikované takové údaje získat a kompletovat, protože jsou archivovány a je k nim možný přístup. Z příkladu monitoringu minulé podkapitoly je možné usoudit, že dosažení cíle daným způsobem je hodně pracné, časově a finančně náročné. Nejlepší zdrojem, co se týče objemu informací a přehlednosti jsou knihy vydaných a přijatých faktur, jež jsou součástí účetních archů. Pro názornost byly dohodnutím pro účely této práce získány knihy faktur z roku 2010. Přístup k těmto dokumentům je z pozice administrativního pracovníka možný, ale není oprávněný. Další zpracování získaných údajů umožňuje vytvoření přehledu podílu odebíraného materiálu, významných dodavatelů a klientů. Zákazníci V Tabulce 3. jsou uvedené firmy či zákazníci, kterým byla vystavena Izolacemi M+M faktura za rok 2010. Z tabulky je evidentní, že Izolace M+M figurovaly často jako subfirma společností, které se zabývají kompletním zhotovením či rekonstrukcí staveb. Dále lze vyčíst, jaké zaměření zakázek bylo v roce 2010 preferováno. Většinově se jednalo o zakázky pro stavební firmy, jak je patrné z Obrázku 18., které zahrnují podílení se na rekonstrukcích či novostavbách, další významné zakázky pocházely ze skupiny vlastníků rodinných a panelových domů, vedle kterých měly silné zastoupení prodejní či výrobní objekty.
43
Tabulka 2 Denní harmonogram. Zdroj: Autor.
Čas
Denní harmonogram zájmové osoby Město Ulice
Objekt
Pondělí 4.6.2011 Kontakty
Milan Š. - zástupce Činnost
6:30 - 7:00
Ústí nad Orlicí
Nerudova 116
Firemní skladiště a dílny
Vedoucí a ostatní pracovníci
Přidělení instrukcí pro rozdělané pracovní akce a kontrola materiálu
7:45 - 10:00
Ústí nad Orlicí
T.G. Masaryka 173
Firemní kancelář
Administrativní pracovníci, majitel firmy
Porada o nabídkách, objednávkách, dodávkách a přidělení instrukcí
10:10 11:30
Ústí nad Orlicí
17. listopadu 64
Bývalé bavlnánřské závody PERLA
Investoři oprav střechy
Domluva o požadovaných opravách, určení požadovaného materiálu, provedení měřičských prací
11:40 12:20
Ústí nad Orlicí
J. Haška 247
Restaurace Mendrik
Majitel firmy, administrativní pracovníci
Oběd, projednání nové nabídky
12:35 13:00
Kerhartice
Sokolská 5
Kancelářefirmy UO TEX
Stanislav K., zástupce
Projednání dodávky textilních podkladových materiálů
14:00 15:00
Svitavy Předměstí
Olbrachtova 31
Kanceláře firmy DEKTRDE
Roman A., jednatel
Vyřízení reklamace dodávky poplastovaných tabulí a dohoda termínu školení pracovníků
15:45 16:45
Ústí nad Orlicí
T.G. Masaryka 173
Firemní kancelář
Administrativní pracovníci
Kontrola nabídek, dodávek a objednávek
V harmonogramu nejsou zahrnuty aktivity, které nejsou s ohledem na cíle relevantními. Jedná se o pauzy na občerstvení, cestování a podobně.
44
Prodej či výroba
Služby Prodej či 12% výroba 23% Stavební Vlastník či firma bytové 38% družstvo 27%
Vlastník či bytové družstvo Stavební firma Služby
Obrázek 18 Typy zakázek 2010. Zdroj: Autor.
Poté je možné z Obrázku 19. vyčíst, že většina klientů sídlí v okresu Ústí nad Orlicí, ale kromě jediné zakázky v daném roce pocházející z města Prahy, firma operovala a operuje zejména v Pardubickém kraji.
7 6 5 4 3 2 1 0
Počet zakázek
Obrázek 19 Původ zakázek 2010. Zdroj: Autor.
V roce 2010 firma uskutečnila 26 akcí, 23% pochází z Ústí nad Orlicí, 19% z České Třebové a 7% z Lanškrouna, což jsou místa s největším podílem akcí daného období. Těžištěm zákazníků je tedy okres Ústí nad Orlicí, který je z hlediska dodatečných nákladů spojených s dopravou materiálů, osob a časové prodlevy, která je tímto způsobena pro společnost nejvýhodnější a zároveň nejdůležitější.
45
Tabulka 3 Klienti 2010. Zdroj: Autor.
Název firmy/ jémno klienta Evita CZ, spol. s.r.o. Schott EP, spol. s.r.o. Marek K. Stabyt Stapo, spol. s.r.o. KPV systém, spol. s.r.o.
Václav M. Nemocnice D.A.N., spol. s.r.o. CHB dřevostavby, s.r.o. SFM, spol. s.r.o. Miroslav M. RC AKTIVA, spol s.r.o. DS Intex, spol. s.r.o. Agrochem, a.s. SBD JTJ stav., spol. s.r.o. Jaroslav D. Zdeněk T., spol s.r.o. Izomont, spol. s.r.o. Stabart, spol. s.r.o Coleman S.I., a.s. Teza, spol. s.r.o. Maixner, spol. s.r.o. Tomáš S. Forea, spol. s.r.o.
Klienti podle vydaných faktur z roku 2010 Město Adresa Žamberk Havlenova 580 Lanškroun Dvořákova 997 Rudoltice Ústí nad Orlicí Letohradská 1359 Ústí nad Orlicí Vrbová 655 Ústí nad Orlicí Mírové náměstí 1389 Česká Třebová Ústí nad Orlicí Čs. armády 1076 Rychnov nad Kněžnou Zbuzany 1062 Ústí nad Orlicí Tkalcovská 110 Kerhartice Sokolská 230 Česká Třebová Ústí nad Orlicí T.G.Masaryka 897 Česká Třebová U Dvora 118 Lanškroun Dvořákova 87/III Praha Bělehradská 40 Černovír Černovír 14 Česká Třebová Albrechtice Albrechtice 133 Kolín Hluboký Důl 34 Brandýs nad Orlicí Komenského 203 Svitavy V Zahrádkách 1703/4 Česká Třebová F. V. Krejčího 405 Sopotnice Sopotnice 170 Jehnědí Hradec Králové Ostrov 2
Typ zakázky Prodej či výroba Prodej či výroba Vlastník či bytové družstvo Vlastník či bytové družstvo Stavební firma Stavební firma Vlastník či bytové družstvo Služby Stavební firma Stavební firma Stavební firma Vlastník či bytové družstvo Služby Stavební firma Prodej či výroba Vlastník či bytové družstvo Stavební firma Vlastník či bytové družstvo Stavební firma Prodej či výroba Stavební firma Prodej či výroba Služby Stavební firma Vlastník či bytové družstvo Prodej či výroba
Zákazníci Izolací M+M jsou převážně společnosti s ručením omezeným s kontaktní adresou v Ústí nad Orlicí, která je nejčetnější ve sledovaném období. Tabulka 3. je kompletním zobrazením dat, která byla využita pro určení nejdůležitějších klientů firmy a také hlavní oblasti působnosti.
46
Dodavatelé Stejně jako kniha vydaných faktur, existuje i kniha faktur vystavených. Postup zpracování údajů bude obdobný. Nejprve byla sestrojena Tabulka 4. týkající se společností či osob, od kterých jsou faktury vystaveny. U většiny firem se jedná o společnosti s ručením omezeným a sloupec částka obsahuje přibližný součet fakturačních údajů za jednotlivé služby a materiál. Tabulka 4 Přijaté faktury 2010. Zdroj: Autor.
Název Tepvos Vodafone Účetní firma AAA Poptávka Adam Š. Ekola Variant Vakstav Coleman UO Tex Izolprotan Izolfatra Vítězslav U. Generali Evromat Stanislav H. SFM Vorlíček M. Pila UO Stapo UO
Dodavatelé a společnosti podle přijatých faktur 2010 Město Adresa Předmět faktury Ústí nad Orlicí Třebovská 287 Pronájem prostor Ústí nad Orlicí Mírové náměstí 5 Telefonní služby Ústí nad Orlicí Tvardkova 1191 Účetnické práce Praha 4 Durychova 101/66 Reklamní služby Lanškroun Houští 474 IT služby, správa webu České Libchavy České Libchavy 172 Likvidace odpadního materiálu Vysoké Mýto Voštice 896 Střešní krytiny, plechy, svitky Ústí nad Orlicí Lochmanova 420 Spojovací materiály Svitavy V Zahrádkách 4 Střešní krytiny, fólie, plechy Ústí nad Orlicí Sokolská 5 Geotextílie, fólie Kostelec nad Orlicí Čestice 159 Fólie Zlín Jateční 169 Geotextílie, fólie Bílovice Bílovice 10 Kotvící technika Ústí nad Orlicí Lochmanova 57 Pojištění Libchavy Horní Libchavy 219 Plechy, svitky, okapní sys. Černovír Černovír 76 Pokladačské práce Kerhartice Sokolská 230 Dodávka Lanškroun Zborovská 26 Dodávka Vyprachtice Výprachtice 82 Pila Ústí nad Orlicí Vrbová 655 Dodávka
Kategorie Služby Služby Služby Služby Služby Služby Plechy Spojení Fólie Textílie Fólie Fólie Spojení Služby Plechy Služby Dodávky Dodávky Dřevo Dodávky
Částka 55000 60000 22000 10000 5000 15000 25000 20000 820000 65000 185000 345000 35000 12000 25000 40000 5000 4000 20000 3000
K firmám byla vyhledána náležitá města, adresy, to čeho se faktura týká a přibližná částka, která vznikla sumou jednotlivých faktur v daném období za příslušného dodavatele nebo osobu vystavující fakturu. Dodatečně byl vytvořen sloupec, jímž je rozlišena každá firma podle toho, jestli nabízí služby nebo materiály. Uvedené částky jsou pouze přibližné, ale mají reálný vypovídající charakter.
47
Následující Tabulka 5., která v sobě obsahuje částky za jednotlivé kategorie, určuje, která kategorie služeb či materiálů je za dané období nejnákladnější. Suma za materiál, respektive konkrétně za izolační fólie je nejdražší položkou každého období této firmy, jak let předcházejících roku 2010, tak i následujících. Nejsou zahrnuty zásoby, pouze fakturované položky. Tabulka 5 Cena podle kategorií 2010. Zdroj: Autor. Kategorie Služby Plechy Spojení Fólie Textílie Dřevo Dodávky
Suma částek 219000 50000 55000 1350000 65000 20000 12000
% 12% 3% 3% 76% 4% 1% 1%
Jak je patrné z Obrázku 20., tak mezi firmami dodávajícími izolační fólie je primárním dodavatelem Coleman, od kterého firma odebírá jak pozemní, tak i střešní izolační materiály. Od firem Izolprotan i Izolfatra jsou odebírány zpravidla střešní typy fólií. Konkrétní obsah objednávek je k dispozici ve fakturách přiložených ke kníhám faktur. 900000 850000 800000 750000 700000 650000 600000 550000 500000 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0
820000
Coleman 345000
Izolprotan Izolfatra
185000
Částka
Obrázek 20 Dodavatelé fólií 2010. Zdroj: Autor.
48
Následující grafické zpracování, Obrázek 21., uvádí firmy, jejichž částka nepřekročila sto tisíc. Mezi nejdůležitější z hlediska ceny se řadí UO Tex, který je výrobcem i distributorem geotextílií, dále společnost Tepvos, která poskytovala pronájem prostor, skladiště a dílna Izolací M+M. Dále zde figuruje společnost Stanislava H., který pro firmu provedl pokladačské práce a společnost Vítězslava U., od kterého firma odebírá kotvící prvky. 70000 65000
Tepvos
65000
60000
Vodafone
55000 50000
Účetní firma
55000
AAA Poptávka
45000
Adam Š.
40000
Ekola
40000
35000
Variant
30000
Vakstav
25000 20000
25000 22000
25000
5000
UO Tex
20000
15000 10000
25000 20000
15000
Evromat
12000
10000 5000
Generali
5000 4000
0
3000
Stanislav H. SFM
Obrázek 21 Dodavatelé a služby por 100. Zdroj: Autor.
Podle knihy faktur je patrné, že největší část nákladů leží v materiálových položkách. Firma si drží v každém období jisté zásoby, ale vzhledem k dřívějším skladovacím podmínkám firmě nebylo umožněno přechovávat příliš velké materiálové rezervy. Veškeré tyto poznatky je možné využít konkurenční firmou například za účelem změny dodavatelů, či na přizpůsobení se jiné oblasti klientů. Také je možné odhadnout, jak si firma stojí a jaké má vyhlídky v rámci daného období a dále lze například ohrozit zisk firmy přebíráním zakázek, protože s přehledem, na jaké zakázky firma tvoří nabídky, jaký materiál firma odebírá a jakou cenu za něj platí, není těžké odhadnout poměrně přesnou cenu, která bude přijatelná a která již nepřípustná pro danou akci. Tyto informace mohou být užitečné i pro firmu samotnou, protože díky nim bylo zjištěno, kteří dodavatelé jsou nejdůležitější a pro následující období je možné sledovat změny v dodavatelských cenách a vyvodit případně nutné změny vedoucí k zvýhodnění firmy. S dostatkem informací o nabídkách se pro konkurenci otevírá možnost vyhrát výběrová řízení. 49
5.5.4 Výdaje a závazky Zdroj: Účetní archy Tento cíl nelze přípustným způsobem naplnit přímo z pozice daného informačního zdroje, protože údaje účetnického charakteru, hospodaření firmy, bankovní převody apod. nejsou běžně přístupné. Ačkoliv není způsob získání těchto dokumentů morální, pro názornost toho, jak vypadají příslušné doklady a zpracování, je úkol splněn na základě domluvy s vedením. Umožněným nahlédnutím do účetních archů a příslušných písemností je možné vytvořit přibližnou ukázku toho, jak může být daného cíle dosaženo a z jakých materiálů. Protože se jedná o veřejně nepřístupné informace, které si firma chrání, budou údaje do jisté míry upraveny. Následující informace Tabulky 6. jsou vytvořeny na základě daňových přiznání jednotlivých let. Jedná se o výdaje související s příjmy z podnikání, závazky na začátku zdaňovacího a na konci zdaňovacího období. Vedle těchto dat se v daňovém přiznání vyskytují i příjmy, dlouhodobý majetek, zásoby, mzdy atd. Na základě kompletních údajů je možné stanovit zisk nebo ztrátu za daná období, ale vzhledem k omezením ve výběru dat byla zvolena daná kombinace. Firma nikdy nebyla ve ztrátě, nachází se po celou dobu existence v zisku. Z uvedených údajů si lze upřesnit, jestli se firma pohybuje se svými závazky v mezích a je schopná splácet. Tabulka 6 Výdaje a závazky. Zdroj: Autor. Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Výdaje související s příjmy 2800000 4250000 4800000 3300000 4050000 6900000 4950000 4820000 Závazky na začátku 1000 250000 2000 3000 490000 15000 25000 80000 období Závazky na konci oobdobí 250000 2000 3000 490000 15000 25000 80000 2000
Obrázek 22 je přehlednějším znázorněním vývoje firmy podle výdajů souvisejících s podnikáním. Podle účetních materiálů byly příjmy firmy vždy vyšší, pohybovaly se ve statisících a jejich řazení podle velikosti odpovídá řazení výdajů podle velikosti. Tudíž v roce 2003 firma vynaložila nejnižší výdaje, ale zároveň dosáhla i nejnižšího zisku, který se pohybuje vždy circa v rozsahu 15% až 35% z uvedených výdajů. Rok 2003 byl zároveň přelomem z hlediska organizačních změn, protože do firmy byli následně přijati noví zaměstnanci a proběhly investice do prostředků pro podnikání (vybavení, reklama apod.) a jak je vidno, společnost zaznamenala značný růst. Rok 2006 byl těžkým obdobím, protože firma 50
nedokázala získat obdobný počet zakázek, jako v předchozích dvou letech, přesto se dovedla vzpamatovat a v roce 2008 dosáhla svých nejvyšších výdajů a zároveň i zisků. V budoucích letech se její výdaje i zisky snížily, ale z celkového hlediska se jedná o úspěšná období. 7500000 7000000 6500000 6000000 5500000 5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0
6900000
4950000 4820000
4800000 4250000
4050000 3300000
2800000
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 22 Výdaje. Zdroj: Autor.
Závazky na začátku a na konci zdaňovacího období lze zhlédnout v posledním Obrázku 23. této kapitoly. Je patrné, že každý rok začíná konečným stavem závazků roku předchozího. V posledních třech letech, kdy se firmě velmi dařilo, dosahovala nízkých závazků pod hranicí sta tisíc. Naproti tomu nejvyšší závazky byly dosaženy roku 2006, jež mohou mít spojitost s úvěrem pro uhrazení provozních a materiálních nákladů.
550000 500000 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2003
2004 2005 2006 Závazky na začátku období
2007 2008 2009 Závazky na konci oobdobí
Obrázek 23 Závazky. Zdroj: Autor.
51
2010
Druhé nejvyšší závazky vznikly roku 2003 a byly způsobeny investicemi a organizačními změnami, které byly podle údajů přínosné. S informacemi o výdajích a příjmech je možné vyvodit, jestli se firma nenachází v problémech. V kombinaci se znalostmi o dodavatelích, zakázkách a zaměstnancích je možné ve správnou chvíli uštědřit zásah, který by mohl mít fatální následky. Například kombinace přebrání zaměstnanců a převzetí zakázek by mohla ve slabém období firmu velmi ohrozit. Dále je možné získat i povědomí o solventnosti firmy. Opět je nepochybně možné informace využít i firmou samotnou a zaměřit se na analýzu příčin pádu nebo vzestupu příjmů, výdajů neboli zisku.
52
6 ZÁVĚR Jak již bylo v úvodu zmíněno, práce zahrnovala v teoretické části zejména formy a metody detektivní činnosti, které jsou velmi významné v komerční oblasti. Pozornost byla zejména věnována formě detektivní prověrky a metodám informačního proniknutí, kombinace a vizuální kontroly. Vzhledem k propojenosti metod a pochopení forem bylo nutno teoretickou část v některých kapitolách pojmout širším způsobem. K pochopení problematiky byla dále nastíněna informační bezpečnost, hrozby, které plynou z úniku utajovaných nebo podobných důležitých informací a jak se takovým hrozbám dá čelit případně, jaké otázky je nutno si položit, ať už pro případ zamezení úniku informací, tak pro jejich získání. Poslední část práce se zabývá informačním proniknutím. K tomuto účelu a naplnění cílů, které byly stanoveny, posloužil příklad založený na existující firmě stavebního zaměření. Získání informačního zdroje by bylo takřka nemožné, protože je zpravidla nutno disponovat finančními zdroji a v lepším případě i zkušenostmi z oblasti sociotechniky, ale ve zmíněné firmě, jak bylo v práci zmíněno, delší dobu působím, a proto bylo možné informační proniknutí realizovat. Přesto nešlo uvedené informace prezentovat nebo zpracovávat naprosto svobodně a přesně, jak byly k dispozici nebo jak je bylo možné získat, protože ne vše je jednak v zájmu firmy dobré uveřejnit, ale zároveň z hlediska morálního či trestní odpovědnosti není takový čin uskutečnitelný. Samotnému informačnímu proniknutí předcházelo plánování, které spočívalo jednak v zavedení zdroje, jeho vhodnosti z hlediska pozice v hierarchii společnosti a přístupu k informacím. Také bylo popsáno, jakým způsobem dosáhnout jednotlivých informací a odkud je získat. Následovala realizace informačního proniknutí. V prvé řadě informací o firmě, které z větší části tvoří zpracování dat z otevřených zdrojů, zejména internetu. Na první pohled je možná tento bod méně podstatným, ale dle mého názoru je to základní nutnost téměř každého proniknutí nebo v podstatě jakékoliv metody, která má vyústit v dosažení obdobných cílů. Informace o zaměstnancích jsou dalším cílem. Jejich získání bylo na pozici administrativního pracovníka poměrně jednoduché. Takové informace mohou sloužit k mnoha účelům, například při přebírání zaměstnance konkurencí, hledání člověka páchajícího krádeže materiálu, nářadí atd., výběr informátora pro potřeby informačního proniknutí apod. Také byla provedena vizuální kontrola,
která
dopomohla
k vytvoření
denního
harmonogramu
zástupce
firmy,
ale pro dosažení daných cílů se nejeví jako nejvhodnější metoda. Dalším cílem bylo zjištění informací o dodavatelích a klientech. Vedle hlavních zaměření zakázek bylo zjištěno i působení firmy. Dále jací dodavatelé jsou pro firmu nejvýznamnější, jaké materiály a v jaké 53
hodnotě jsou využívány. Takové informace mohou posloužit opět na straně konkurence, ale i samotné společnosti. Konkurenční firma na základě těchto údajů může přehodnotit své dodavatelské firmy nebo pozitivním způsobem změnit zaměření či přístup k daným zakázkám. S pohledu samotné firmy mají takové informace význam například ve volbě dodavatelských firem či rozhodování v upřednostnění zakázek. Nejobtížněji dosažitelným cílem bylo získání informací o výdajích a závazcích firmy, kterým byla přiřazena spojitost s výší příjmů. Takové informace mají vypovídající hodnotu o solventnosti firmy, o tom, jestli jsou hospodářské výsledky příznivé, anebo firma strádá. Bylo vymezeno, jak si firma v rozmezí několika let vedla a určeno, jaké příčiny se nejpravděpodobněji podílely na některých význačných hodnotách. V rukou konkurence můžou tyto informace udávat přehled o tom, jak si firma vede, což je nepochybně vhodné ve spojitosti s přehledem o nabídkách, dodávkách či stávajících zakázkách, protože ve správné chvíli může být firmě uštědřena devastující rána v podobě přebrání zakázky nasazením nižší ceny pro zakázku nebo nabídky kvalitnějšího provedení, anebo přetažení zaměstnanců apod. Pro firmu samotnou opět můžou být takovéto informace přínosné. Například z těchto informací může být vyvozena potřeba změny strategie, plánování, podněty pro rozhodování, utajení zneužitelných vyplývajících informací a tak dále. Cílem práce bylo nejen provést informační proniknutí a dostat informace k vytyčeným cílům. Je evidentní, že proniknutí je velmi nebezpečná metoda k získání výhody v konkurenčním boji, ať už z pohledu oběti, kdy může dojít k úniku nenahraditelných informací, tak i z pohledu druhé strany, která se z útočníka může stát obětí konspirace. Informační proniknutí se využívá i v zakázkách zabývající se protiprávní či jinou činností, kde je nutné získat relevantní informace. V úplném závěru práce si dovolím citovat S. Zweiga: “Informace znamená všechno; za války jako v míru, v politice jako ve finanční sféře.“
54
POUŽITÁ LITERATURA [1]
BLÁHA,
Milan. Úvod
do
nestátního
zpravodajství.
Prezentace.
2012
[cit. 2012-03-25]. [2]
BRABEC, František, et al. Soukromé detektivní služby. Vyd. 1. Praha : EUROUNION, s.r.o., 1995. 199 s. ISBN 80-85858-16-9.
[3]
BRABEC, František, et al. Bezpečnost pro firmu, úřad, občana. Praha : Public History, 2001. 400 s. ISBN 80-86445-04-06.
[4]
BRABEC, František. Technologie detektivních činností. Vyd. 1. Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7318-780-4.
[5]
ČAPEK, Jiří. Teoretické základy informatiky: pro kombinovanou formu studia. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-035-4.
[6]
Definice informace. Definice informace. Data - informace - znalosti [online]. 2012 [cit. 20. 2. 2012]. Dostupné z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm.
[7]
Detektiv. Detektiv - Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-12-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Detektiv.
[8]
Izolace M+M. Izolace M+M [online]. 2009. Dostupné z: http://izolacemm.cz.
[9]
KAMENÍK, Jiří, et al. Komerční bezpečnost : Soukromá bezpečnostní činnost detektivních kanceláří a bezpečnostních agentur. Vyd. 1. Praha : ASPI, a.s., 2007. 340 s. ISBN 978-80-7357-309-6.
[10]
KYNCL, Jaromír. Odborná způsobilost v komerční bezpečnosti. 1. vydání. Praha: PBtisk, 2010. ISBN 978-80-7431-028-7.
[11]
MITNICK, Kevin; SIMON, William. Art of Deception. 1. vydání. Wiley, 2002. ISBN 978-04-7123-712-9.
[12]
Sbírka zákonů. Sbírka zákonů - zákon ze dne 11. června 1998 o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů - Sbírka zákonů Sagit [online].
1998.
Dostupné
z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb98148&cd=76&typ=r. [13]
Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. Zákon, Zákony, Zákoník, Zákony on-line, Zákony
v
Praxi [online].
2010
[cit.
2012-03-25].
Dostupné
z: http://www.zakon.vpraxi.cz/zakon_c_5131991_sb_obchodni_zakonik.html#§ 17. 55
