UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií. Diplomová práce. Brigita Jelínková

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Diplomová práce Brigita Jelínková

Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední školy

Olomouc 2012

Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D.

6

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením paní Mgr. Dagmar Pitnerové, Ph.D., s pouţitím uvedených pramenů a literatury.

…………………….

V Olomouci, dne

vlastnoruční podpis 7

Poděkování Mé poděkování patří paní Mgr. Dagmar Pitnerové, Ph.D., za vedení a spolupráci při tvorbě této diplomové práce. Zároveň jí děkuji za předané rady, zkušenosti a návrhy. Dále bych ráda poděkovala vedení Penzionu pro důchodce Loštice, jeho pracovníkům a v neposlední řadě všem jeho uţivatelům za ochotu, pomoc a trpělivost při realizaci výzkumu. Děkuji své rodině za trpělivost , kterou se mnou měla po celou dobu studia. 8

„Pomáhati nutno rychle a včas. Často stačí nepatrný zákrok, i jen dobré slovo přátelské rady, aby bylo zabráněno velkým důsledkům mravním i hmotným. Všude v provádění úkolů sociální péče zachovati čistý, lidský poměr člověka k člověku, bratra k bratru, všemožně dbáti taktu a šetrnosti, nedopustiti se ničeho, co by druhého ponížilo či urazilo. Míti otevřené oči, sluch i srdce, nestrpěti bídy a utrpení, křivdy a bezpráví, ale všude, ze všech sil hned pomáhati. Býti člověkem..“

Dr.Zenkl (bývalý praţský primátor 1927)

9

ANOTACE Jméno a příjmení :

Brigita Jelínková

Katedra nebo ústav :

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce :

Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D.

Rok obhajoby :

2012

Název práce :

Spokojenost uţivatelů penzionu pro důchodce Loštice – chráněné bydlení

Název v angličtině :

Satisfaction of users in Retirement Home of Loštice – protective housing.

Anotace práce :

Tématem diplomové práce je spokojenost uţivatelů v Penzionu pro důchodce Loštice – chráněné bydlení. V teoretické části jsou popsány aspekty stárnutí, nejčastější zdravotní problémy u seniorů, vybrané aktivizační metody, systém péče o uţivatele v Penzionu pro důchodce Loštice – chráněném bydlení. Empirická část obsahuje výsledky výzkumného šetření. Cílem diplomové práce je seznámit s druhy sluţeb pro seniory u nás, popsat systém péče o seniory v penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení a prostřednictvím výzkumného šetření zjistit, jaká je spokojenost se sluţbami, které uvedené sociální zařízení nabízí.

Klíčová slova :

stáří, senior, uţivatel, sociální sluţba, volnočasové aktivity, standart kvality

Anotace v angličtině :

The theme of diploma work is satisfaction of users in Retirement Home of Loštice – protective housing. In the theoretical part are described aspects of aging, common health problems of seniors, chosen activation methods, system of care for users in Retirement Home of Loštice – protective housing. Empirical part contains results of explorative research. Goal of diploma work is to introduce variety of services for seniors in our homeland, and also to describe system of care for users in Retirement Home of Loštice – protective housing. And via explorative research to find out satisfaction of users with services, which are proposed in above mentioned social facility.

Klíčová slova v angličtině :

Age, senior, user, social service, free-time aktivity, standart of quality č. 1 Mapa poskytovatelů a zřizovatelů soc. sluţeb –

Přílohy vázané v práci :

10

chráněné bydlení, č. 2 Fotodokumentace č. 3 Dotazník pro uţivatele č. 4 Výsledky výzkumného šetření Rozsah práce : Jazyk práce :

85 s. český

11

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………….

6

1

8

SOCIÁLNÍ SLUŢBY……………………………………………………………..

1.1

Sluţby sociální péče……………………………………………………………. 9

1.2

Sluţby sociální prevence……………………………………………………….. 11

1.3

Poskytovatelé sociálních sluţeb………………………………………………... 13

2 SENIOR…………………………………………………………………………….

17

2.1

Fyzické aspekty stárnutí………………………………………………………..

18

2.2

Psychické aspekty stárnutí……………………………………………………...

20

2.3

Sociální aspekty stárnutí………………………………………………………..

22

2.4

Nejčastější onemocnění………………………………………………………… 23

3 VYBRANÉ AKTIVIZAČNÍ METODY PRO SENIORY……………………..

30

3.1

Ergoterapie……………………………………………………………………...

30

3.2

Muzikoterapie…………………………………………………………………..

31

3.3

Reminiscence…………………………………………………………………...

32

4

CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ „PENZION PRO DŮCHODCE LOŠTICE“……...

34

4.1

Historie…………………………………………………………………………

35

4.1

Cílová skupina………………………………………………………………….

36

4.3

Organizační struktura s kompetencemi………………………………………… 37

4.4

Sluţby…………………………………………………………………………..

4.5

Spolupráce s ostatními organizacemi…………………………………………... 47

5

5.1

41

VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ…………………………………………………………

49

Cíle a výzkumné předpoklady………………………………………………….

49

12

5.2

Metodologie, organizace a cílové skupiny……………………………………... 50

5.3

Vlastní výzkum, šetření………………………………………………………...

52

5.4

Závěr výzkumného šetření……………………………………………………...

78

ZÁVĚR………………………………………………………………………………...

80

SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………………. …...

81

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ……………………………………………… …...

82

SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

13

ÚVOD Současným trendem v naší společnosti je, ţe se lidé stále mladšího věku zajímají o sociální zařízení pro seniory. Vedou je k tomu společenské změny, které se za poslední desetiletí udály jak ve světě, tak i v naší republice. Důvodem těchto změn je nám všem velice dobře známé tzv. stárnutí populace. V minulém století bylo samozřejmostí postarat se o své staré rodiče. Bylo úplně standardní mít vedle domu tzv. „vejměnek“, kde senioři nacházeli svá útočiště po nástupu mladé generace. Myslím si, ţe z lidského hlediska to bylo správné. To, co rodiče vybudovali, předali svým dětem a ty se o ně postarali. Dnes je tomu jinak. Naše generace odchází do důchodu po šedesátém roce ţivota a do té doby musí kaţdodenně chodit do práce. Proto je celodenní péče o přestárlé rodiče, bohuţel, mnohdy nemoţná. V takovémto případě je důleţitá domluva mezi oběma generacemi, aby společnými silami vyhledali jiţ jmenovanou odpovídající a vyhovující sociální sluţbu. Pracuji 22 let ve zdravotnictví. Motivací pro výběr tématu pro mne byla má odborná praxe během studia v zařízení pro seniory. Sledovala jsem individuální přístup v péči o seniory, spokojené tváře uţivatelů, jejich zapálení pro všechno nové, láskyplný, optimistický přístup odborných pracovníků. Hlavním cílem mé diplomové práce je seznámit s druhy sluţeb pro seniory u nás, popsat systém péče o seniory v penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení a prostřednictvím výzkumného šetření zjistit, jaká je spokojenost se sluţbami, které uvedené sociální zařízení nabízí. Byly stanoveny dílčí cíle: Seznámit s aspekty stárnutí a poukázat na nejčastěji vyskytující se onemocnění. Popsat vybrané aktivizační metody pro seniory. Zkoumat spokojenost uţivatelů se sluţbami sociální pracovnice. Zjistit spokojenost uţivatelů s kvalitou dováţených obědů, s praním a ţehlením prádla. Zachytit zda je nabídka volnočasových aktivit dostatečná.

Diplomovou práci tvoří pět kapitol. V první kapitole popisuji sluţby sociální péče a sociální prevence dle zákona o sociálních sluţbách. Druhá kapitola je zaměřena na vymezení základních pojmů stáří, rozebírá nejčastější onemocnění u seniorů. Následují vybrané 14

aktivizační metody: ergoterapie, muzikoterapie a reminiscence, které jsou velmi často pouţívány k aktivizaci seniorů. Ve čtvrté kapitole se věnuji vybranému sociálnímu zařízeníchráněnému bydlení „ Penzion pro důchodce Loštice“. Zabývám se jeho historii, popisuji organizační strukturu a druhy sluţeb obligatorních a fakultativních. Pátou kapitolu tvoří výzkumné šetření v Penzionu pro důchodce Loštice.

Zvolila jsem kvantitativní šetření

formou dotazníku, který zjišťuje spokojenost uţivatelů s přístupem personálu a sociální pracovnice, spokojenost s nabízenými sluţbami, i s uvedením, co jim v poskytované péči nejvíce chybí. Dále jsem pouţila kvalitativní metodu strukturovaného rozhovor, který byl veden s ředitelem vybraného zařízení. Tématem stáří, péčí o seniory se u nás zabývá mnoho předních odborníků, například Gabriela MAHROVÁ, Martina VENGLÁŘOVÁ, Miroslav SMUTEK, Martin KAPPL, Eva MALÍKOVÁ, Darja JAROŠOVÁ, Dana KLEVETOVÁ, Irena BLABALOV, Eva TOPINKOVÁ, Helena HAŠKOVCOVÁ a Zdeněk KALVACH.

15

1 SOCIÁLNÍ SLUŢBY Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2008 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2007, přinesl zásadní změny v oblasti sociálních sluţeb. Spočívají, jak v novém pojetí samotných sociálních sluţeb, jejich forem, druhů a podmínek poskytování, tak i v novém přístupu k finančnímu zajištění osob, které pomoc v nepříznivé sociální situaci potřebují. Těmto osobám je určena nová sociální dávka – příspěvek na péči, poskytovaný na zajištění potřebné pomoci zejména prostřednictvím sluţeb sociální péče, ať jiţ poskytovaných v domácím prostředí osob, nebo v zařízení sociálních sluţeb.1 Zákon zavedl princip registrací poskytovatelů sociálních sluţeb, kdy kaţdý poskytovatel musí splnit řadu podmínek týkajících se oblasti kvality této sluţby a i po udělení registrace je povinen splnit další podmínky ve vztahu k uţivatelům sluţeb.2 MALÍKOVÁ charakterizuje současnou situaci jako přeměnu sociálních sluţeb, na kterou se MPSV jiţ připravovalo vydáním různých dokumentů, vytvářením dlouhodobých plánů, např. dokument „Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přitozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti“. či dokument „Kvalita života ve stáří – Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012“, konzultační dokument „Bílá kniha v sociálních službách.“.3 Základní sociální sluţby představují výchozí prvky systému, na základě kterých je kaţdý občan schopen utvořit si konkrétní představu o tom, co je obsahem pomoci, resp. sluţby nabízené poskytovatelem v tom, kterém zařízení. Základními sociálními sluţbami se rozumí hygiena, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů, pomoc při zajišťování chodu domácnosti, poradenství, stravování, terapie, ubytování a výchovné, vzdělávací a aktivizační sluţby.4

1

KRÁLOVÁ Jarmila a Eva RÁŢOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči. Praha: Anag, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7. 2 MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247- 3141-3. 3 MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. s. 30 ISBN 978-80-247- 3141-3 4 KOZLOVÁ Lucie. Sociální služby. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-662-7.

16

SMUTEK uvádí, ţe cílem pomoci, prostřednictvím sociálních sluţeb není konzervovat neţádoucí stav přemírou pomoci, která člověka nenutí k vyuţití vlastních moţností, schopností a zdrojů. Naopak, cílem této pomoci je návrat k co nejvyšší míře samostatnosti, soběstačnosti, sebepéče a sebeobsluhy, prostřednictvím motivačních prvků k vlastní aktivitě občana.5 Dle MAHROVÉ jsou sociální sluţby činnosti specializované, které mají pomoci člověku v jeho nepříznivé sociální situaci tuto situaci řešit. Sociální sluţba sice není schopná převzít za člověka odpovědnost za jeho vlastní ţivot. Jsou ale v ţivotě lidském stavy, kdy věk, či zdravotní stav uvrhne člověka do nepříznivé ţivotní situace a člověk je odkázán na pomoc druhých či na sociální pomoc státu. Sociální sluţby zahrnují tři základní oblasti sociální pomoci, kterými jsou sociální poradenství, sociální péče a sociální prevence. Stručná charakteristika sociálního poradenství spočívá v povinnosti poskytnout radu bez ohledu, kdo o radu ţádá, bud je to podle nějakého jevu (drogová závislost), nebo podle cílové skupiny (zdravotně postiţení, cizinci, senioři či lidé s duševním onemocněním).6

1.1

Sluţby sociální péče Úkolem sluţeb sociální péče je napomáhat občanům se stabilizovaným zdravotním

stavem zajišťovat jejich fyzickou i psychickou soběstačnost, s cílem umoţnit jim v co moţná nejvyšší míře zapojení do běţného ţivota společnosti. Vylučuje-li to jejich aktuální zdravotní stav, pak je úkolem sociálních sluţeb zajistit těmto klientům důstojné prostředí, jakoţ i zacházení.7 KRÁLOVÁ píše, ţe sluţby sociální péče, ve výše uvedeném rozsahu, smyslu a se stejně definovanými cíly je moţno poskytovat nejen v zařízeních sociálních sluţeb, ale tyto je

5

SMUTEK Miroslav a Martin KAPPL. Proměny klienta služeb sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. ISBN 80-7041-716-1. 6 MAHROVÁ Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2138-5. 7 SMUTEK Miroslav a Martin KAPPL. Proměny klienta služeb sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. ISBN 80-7041-716-1.

17

moţno nabízet i poskytovat v prostředí klientům důvěrně známém, a sice v prostředí domácím.8 MAHROVÁ připomíná, ţe systém sluţeb sociální péče by měl zabezpečovat co největší pestrost sluţeb, které jsou zaměřeny na všechny skupiny potřebných klientů. Tyto sluţby by měly být vzájemně propojeny, měly by navazovat jedna na druhou a odpovídat jak potřebám klientů, tak potřebám společnosti. Participují na tom jednak různé rezorty (zdravotnictví, sociálních věcí a školství) a zároveň se prolíná státní a nestátní sektor. Cílem společného úsilí pak je vytvořit systém, který by měl působnost ve všech sférách prevence a přispíval tak k lepší kvalitě ţivota. Snaha o vytvoření takového systému je v humánní společnosti zcela jistě nezbytná. Není to však zdaleka jednoduché a vţdycky bude část klientů, které systém nebude schopen pojmout, anebo obráceně - oni nebudou chtít sluţby systému přijmout. Proto by měl mít systém sociálních sluţeb nejen všechny dveře otevřené, ale také za klienty jít, vyhledávat je a oslovovat. Sluţby sociální péče do několika subkategorií, jako například osobní asistence, kdy se osobní asistent přizpůsobuje individuálním potřebám klienta v kaţdodenních, běţných činnostech, které z důvodu nemoci, stáří či tělesného, nebo duševního onemocnění není schopen vykonávat sám. Jedná se o terénní sluţbu.9 Pečovatelská sluţba je opět terénní sluţbou, která je určena jako pomoc v domácnostech lidem s duševní nemocí, zdravotním postiţením, seniorům, nebo pomoc rodinám s dětmi. Tísňová péče zabezpečuje pomoc telefonicky, nebo elektronicky lidem, kteří jsou v ohroţení ţivota, nebo v nějaké jiné, závaţné situaci. Průvodcovské a předčitatelské sluţby jsou určeny lidem s onemocněním smyslových orgánů a lidé s duševním onemocněním této sluţby vyuţijí tehdy, pokud je moţno jejich postiţení klasifikovat jako kombinované postiţení. Podpora samostatného bydlení podporuje člověka a jeho schopnost samostatně bydlet. Centra denních sluţeb nabízí lidem se sníţenou soběstačností ambulantní péči s moţností denního docházení. Denní stacionáře poskytují své sluţby v omezené míře ve smyslu otvírací doby, nedisponují lůţkovou kapacitou a své sluţby poskytují jen v průběhu dne. Jsou určeny pro osoby se zhoršenou soběstačností a cíleně 8

KRÁLOVÁ Jarmila a Eva RÁŢOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči. Praha: Anag, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7. 9 MAHROVÁ Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2138-5.

18

kombinují terapeutické, výchovné činnosti do celodenních programů. Týdenní stacionáře nabízejí terapeutickou péči po dobu pěti pracovních dní. Tyto na rozdíl od předchozích disponují lůţkovou kapacitou a zabezpečují pět dnů v týdnu dvaceti čtyř hodinový provoz. Domovy pro osoby se zdravotním postiţením jsou pobytovou celoroční sluţbou, která se zabývá komplexní péčí. Domovy pro seniory poskytují celoroční komplexní péči se sociálně terapeutickými činnostmi. Pro seniory, kteří mají duševní onemocnění, nebo závislými na návykových látkách jsou určeny domovy se zvláštním reţimem. Nový moderní tip pobytové sluţby je určen pro osoby se sníţenou soběstačností a zároveň je moţné zde zařadit společensky vyloučené osoby a tento tip se nazývá chráněné bydlení. Pro osoby, které se neobejdou bez odborné pomoci jsou určeny sluţby ve zdravotnických zařízeních a zařízeních ústavní péče, například nemocnice a psychiatrické léčebny.10 V pobytových sociálních sluţbách je velice důleţitá deinstitucionalizace, coţ ve svém důsledku znamená přechod k poskytování sociálních sluţeb tak, aby se klient cítil, jako by byl v domácím prostředí. Malíková zároveň definuje principy, na jejichţ základě toho lze docílit. Mimo jiné je to kupříkladu princip celoţivotního přístupu, jeţ je zaměřen na zdraví, prevenci nemoci, vzdělávání a bydlení. Dalším principem je partnerství vlády a samosprávy, coţ vyjadřuje důleţitost partnerství mezi vládou a regionální samosprávou. Zvláštní pozornost je věnována znevýhodněným a zranitelným skupinám naší doby, jako jsou váleční veteráni, emigranti, oběti totalitních reţimů apod. Provázanost jednotlivých generací a potřeba udrţování dobrých mezigeneračních vztahů je charakterizována principem mezigeneračních vztahů a soudrţnosti a princip tzv. genderového přístupu poukazuje na rozdíly mezi muţi a ţenami, které se promítají do všech oblastí našeho ţivota.11

1.2

Sluţby sociální prevence Sluţby sociální prevence jsou zaměřeny na oblasti negativních jevů jako například

bezdomovectví, kriminalita pouţívání návykových látek, domácího násilí, dále pak se zaměřují na osoby, které o sebe nemohou pečovat z důvodu nemoci a věku. Sluţby sociální prevence rozlišujeme na sluţby ambulantní, terénní a pobytové, nejlepší výsledky jsou, kdyţ 10

MAHROVÁ Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2138-5. 11 MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3141-3.

19

se všechny tři sluţby kombinují. Sluţby sociální péče napomáhají lidem zajistit jak fyzickou tak psychickou soběstačnost.12 Mohou být poskytovány ohroţeným osobám, které jsou vyloučené pro krizovou, nebo sociální situaci, ţivotní návyky, způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, které znevýhodňuje sociální prostředí, jedná se především o osoby páchající trestnou činnost, jeţ jsou v důsledku toho v rozporu s právem. Sluţby sociální prevence mají napomáhat těmto osobám překonávat jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost a předcházet šíření a vzniku neţádoucích společenských vlivů.13 KRÁLOVÁ hovoří o dělení sluţeb sociální prevence na terénní popřípadě ambulantní. Telefonická krizová pomoc je poskytována na přechodnou dobu osobám, jeţ se nachází v obtíţné ţivotní situaci, nebo v ohroţení ţivota, či zdraví a oni sami tuto situaci nemohou řešit vlastními silami, proto se obracejí na telefonickou krizovou linku. Tlumočnické sluţby jsou poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými, především smyslovým postiţením kteréţto zamezuje běţné komunikaci s okolím bez pomoci jiné osoby. Další sluţbou sociální prevence jsou azylové domy. Tyto poskytují lidem, kteří jsou bez domova pobytové sluţby na přechodnou dobu. Doba poskytování sluţby pro jednoho klienta by kontinuálně neměla přesáhnout jeden rok. Krizová pomoc je ambulantní, terénní, nebo pobytová sluţba, která je poskytována na přechodnou dobu osobám, jeţ se nacházejí v ohroţení ţivota, zdraví a svou nepříznivou sociální situaci nemohou řešit vlastními silami.14 Mezi terénní sluţby jsou řazeny také sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením jeţ poskytují osobám zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity, činnosti, které podporují sociální začlenění osob a poskytují pomoc při uplatňování práv a zájmů jedince. Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní sluţby, které jsou poskytované osobám se zdravotním postiţením, nebo se sníţenou soběstačností a pomáhají podporovat a zdokonalovat pracovní návyky, dovednosti prostřednictvím pracovní terapie. Terapeutické komunity jsou pobytové sluţby na přechodnou dobu pro lidi s chronickým duševním 12

MAHROVÁ Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2138-5. 13 SMUTEK Miroslav a Martin KAPPL. Proměny klienta služeb sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. ISBN 80-7041-716-1. 14 KRÁLOVÁ Jarmila a Eva RÁŢOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči. Praha: Anag, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7.

20

onemocněním, nebo drogově závislé, jeţ mají zájem o začlenění do běţného ţivota.Terénní programy jsou terénní sluţby, které jsou poskytované problémovým skupinám osob ţijících v sociálně vyloučených komunitách a cílem této sluţby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu ţivota.Sociální rehabilitace je soubor specifických činností, které se zaměřují na dosaţení soběstačnosti samostatnosti a nezávislosti formou terénních, ambulantních, nebo pobytových sluţeb v sociálně rehabilitačních centrech.15 Sociální poradenství je součástí všech sociálních sluţeb. Kaţdá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství, které poskytuje potřebné informace k řešení jejich nepříznivé situace. Všichni poskytovatelé sociálních sluţeb jsou povinni poskytovat základní poradenství. Odborné sociální poradenství realizují specializované poradny zaměřené na potřeby jednotlivých sociálních skupin. Mohou to být například poradny pro seniory, rodinné poradny , poradny pro osoby se zdravotním znevýhodněním.16

1.3

Poskytovatelé sociálních sluţeb Poskytovateli sociálních sluţeb jsou při splnění podmínek stanovených zákonem o

sociálních sluţbách

územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další

právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační sloţky státu. Obecně platí, ţe výše uvedené sociální sluţby mohou poskytovat jen poskytovatelé, kteří jsou zaregistrováni. Registrační povinnost se nevztahuje na blízké, nebo jiné fyzické osoby, které poskytují pomoc osobám za podmínek, ţe tuto činnost nevykonávají jako podnikatelé. Podmínky registrace jsou písemné podání ţádosti s připojenými doklady a platnými údaji, prokázání bezúhonnosti a odborné způsobilosti všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální sluţby. Dále je nutné zajištění hygienických podmínek a to v případě jsou-li sociální sluţby poskytovány v zařízení sociálních sluţeb. Nezbytnou podmínkou pro registrace vlastnické, nebo jiné právo k prostorám, či k objektu v nichţ budou poskytovány sociální sluţby.17 15

KRÁLOVÁ Jarmila a Eva RÁŢOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči. Praha: Anag, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7. 16 ČESKO.§ 37 odst. 2,3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů 17 HUTAŘ Jan. Sociální služby a pomoc v hmotné nouzi. Praha: NROSZP ČR, a.s., 2007. ISBN 978-80-903640-4-2.

21

KRÁLOVÁ hovoří o poskytování dotací poskytovatelům sociálních sluţeb, kteří jsou zapsáni v registru. Dále se dotace poskytují na zajištění povinností krajského úřadu poskytnout sociální sluţbu v případě, kdy poskytovatel sociální sluţby ukončil poskytování této sluţby. Dotace se vyuţívají také, kdyţ došlo ke zrušení registrace poskytovatele pozbytím její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, kdy osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální sluţby, se nacházejí v bezprostředním ohroţení jejich práv a zájmů a nejsou schopny si sami zajistit pokračující poskytování sociálních sluţeb. Dotace ze státního rozpočtu jdou na zajištění povinnosti obecního úřadu a obce s rozšířenou působností zajistit v nezbytném rozsahu poskytnutí sociální sluţby, nebo jiné formy pomoci osobě, které není poskytována sociální sluţba, a je v takové situaci, v níţ by neposkytnutí okamţité pomoci ohrozilo její ţivot, nebo zdraví.18 HUTAŘ zdůrazňuje důleţitost zajištění materiálních a technických podmínek, které dokládají úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů o registraci. Poskytovatel dále musí předloţit, ţe na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz a není proti němu zahájeno vyrovnávací, nebo konkurzní řízení. Jestliţe jsou splněny všechny podmínky vydá krajský úřad rozhodnutí o registraci. Další povinnost poskytovatelů je uzavření pojistné smlouvy pro případ způsobení škody při poskytování sociálních sluţeb. Poskytovatel musí zajistit dostatečnou dostupnost informací o způsob poskytování sociálních sluţeb o způsobu o kapacitě poskytovaných sluţeb o okruhu osob, kterým je tato sluţba určena, o místě kde se tato sluţba nachází a o místě kde je tato sluţba poskytována a to srozumitelným způsobem pro všechny osoby.19 V centru zájmu stojí podpora sociálních sluţeb, které mají celostátní, či neregionální charakter. Jsou vynakládány prostředky na činnosti, které mají rozvojovou povahu, zejména na vzdělávání pracovníků v sociálních sluţbách, na podporu kvality sociálních sluţeb a na zpracování střednědobých plánů krajů a plánů obcí v oblasti sociálních sluţeb. Rovněţ v případě mimořádných situací (mimořádnou situací se rozumí zejména ţivelná pohroma, poţár, ekologická, či průmyslová havárie). KRÁLOVÁ poukazuje na skutečnost, ţe se na financování uvedených činností mohou podílet také programy financované v rámci strukturálních fondů evropských společenství a dalších programů evropských společenství. 18 19

KRÁLOVÁ Jarmila a Eva RÁŢOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči. Praha: Anag, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7. HUTAŘ Jan. Sociální služby a pomoc v hmotné nouzi. Praha: NROSZP ČR, a.s., 2007. ISBN 978-80-903640-4-2.

22

Na

financování

běţných

výdajů

souvisejících

s poskytováním

sociálních

sluţeb

poskytovatelům sociálních sluţeb, kteří jsou zapsáni v registru, se podílejí rovněţ obce a kraje poskytováním dotací ze svých rozpočtů podle zákona č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve zněních pozdějších předpisů.20 HUTAŘ definuje povinnosti poskytovatelů sociálních sluţeb se sídlem v jiném státě EU, mimo ČR: „Povinnost registrace dále nemají fyzické nebo právnické osoby usazené v jiném státě Evropské unie, které poskytují sociální služby na území České republiky jen dočasně a ojediněle. Tyto osoby však jsou povinny krajskému úřadu poskytování sociálních služeb oznámit a předložit doklad opravňující k poskytování sociálních služeb v jiném členském státě Evropské unie. Povinnost hlášení mají do 8 dnů ode dne zahájení činnosti a služby mohou poskytovat nejdéle po dobu jednoho roku. Ostatní poskytovatelé jsou povinni požádat o registraci a splnit podmínky pro registraci.“21 Své nezastupitelné místo v systému sociálních sluţeb mají nestátní neziskové organizace, které se u nás začínaly rozvíjet po roce 1989. Nejčastější poskytují

terénní

sluţby – pečovatelská sluţba a odlehčovací sluţby. V rámci ambulantních sluţeb to jsou denní stacionáře, centra denních sluţeb, sociálně-terapeutické dílny, a z pobytových zařízení se jedná o domovy pro seniory, domovy se zvláštním reţimem, azylové domy a noclehárny.22

Aktuální stav poskytovatelů sociálních sluţeb k 31.12.2011, který je rozčleněn na příspěvkové organizace a nestátní neziskové organizace, uvádíme v Příloze č. 1 ( znázornění na mapě České republiky) a v následující tabulce. Je zde zachycena síť sluţeb dle jednotlivých krajů.

20

KRÁLOVÁ Jarmila a Eva RÁŢOVÁ. Sociální služby a příspěvek na péči. Praha: Anag, 2007s.141 HUTAŘ Jan. Sociální služby a pomoc v hmotné nouzi. Praha: NROSZP ČR, a.s., 2007. s. 31 ISBN 978-80-903640-4-2. 22 MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3141-3. 21

23

Kraje v ČR

Příspěvkové organizace

Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Vysočina Zlínský kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj

Nestátní neziskové organizace

6 13 6 6 1 4 2 2 3 3 2 12 1

9 14 5 1 4 5 3 9 5 4 4 11 3

Tabulka č. 1 – Síť poskytovatelů sociálních sluţeb dle jednotlivých krajů v ČR ( stav k 31.12.2011)23

SHRNUTÍ Seznámili jsme se systémem sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Uvedli jsme typy sluţeb sociální péče, sociální prevence a sociálního poradenství. Popsali podmínky registrace, které musí poskytovatelé sociálních sluţeb splnit, aby obdrţeli povolení k poskytování vybrané sociální sluţby. Na závěr jsme zařadili přehled příspěvkových organizací a nestátních neziskových organizací dle jednotlivých krajů.

23

autorka - vlastní

24

2 SENIOR Kaţdý proţívá stáří svým osobitým způsobem. Jsou lidé, kteří se na stáří dobře adaptují, většinou zaujímají konstruktivní postoj, který je spojen s dobrými vztahy v rodině. Senior je soběstačný, přizpůsobivý, tolerantní a je smířený se stárnutím.24

JAROŠOVÁ si všímá častého pouţívání pojmu „geront“, který spíš připomíná nesoběstačného člověka. Pojem důchodce je pro ni také nevyhovující, protoţe označuje pouze člověka pobírajícího důchod. Za nevhodné rovněţ pokládá označení senescent, jehoţ pouţití je zastaralé. Jako nejvhodnější jí připadá termín „senior“, který v sobě nemá ţádný emocionální nádech a označuje člověka v celém věkovém období génia. Je to významově neutrální pojem, který nahrazuje specifické označení starého člověka z pohledu různých vědeckých disciplín (např. medicína, psychologie, sociologie).25 Existují však senioři, kteří se neadaptovali na samotné stáří a zaujímají často obranný postoj. Odmítají přijmout jakékoliv změny stáří, snaţí se být soběstační, chtějí dokázat, ţe nejsou na nikom závislí. Vyhledávají různé činnosti a své stáří si nepřipouštějí. U dalších seniorů se můţeme setkat s nepřátelským postojem , postojem sebenenávisti a závislosti 26 Světová zdravotnická organizace WHO – World Health Organization rozdělila seniory do těchto skupin podle věku: 60-74 let: vyšší (starší) věk, rané stáří, 75-89 let: pokročilý (stařecký) věk, senium, 90 a více let: dlouhověkost.

24

MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011, s.31

25

JAROŠOVÁ Darja. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská universita, 2006 ISBN 80-7368-110-2

26

ŠIMÍČKOVÁ - ČÍŢKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

25

VENGLÁŘOVÁ se zabývá úvahou nad adaptačními schopnostmi člověka přijímat změny a vyrovnat se s nimi: „Změn přichází v životě mnoho. Lidé se liší ve schopnosti změny přijmout, vyrovnat se s nimi a zařídit si nový život ke své spokojenosti. Adaptace patří mezi základní lidské vlastnosti a umožňuje lidem přežít i velmi obtížné životní situace. Je tam ale několik ALE. Změn nesmí být nad únosnou míru, ta je pro každého z nás jiná. Změna musí mít pro svého nositele smysl, pak ji může lépe přijmout. Vyrovnání se předpokládá pomoc okolí, toleranci a trpělivost s člověkem, který se se změnou potýká. Když lidé plánují zásadnější životní změny, odborníci varují : „ Nechtějte změnit vše najednou!“ , ale v životě seniora mnohdy přichází přímo smršť změn.“27

Oproti tomu pro LANGMAIERA stárnutí představuje souhrn strukturálních a funkčních změn v organismu, kterými je determinována jeho zvýšená zranitelnost, stejně jako pokles výkonnosti, či ztráta schopností jednotlivce. Tyto strukturální a funkční změny dosahují vrcholu v terminálním stadiu smrti.28

Ve shodě se světovou zdravotnickou organizací i VÁGNEROVÁ označuje období po 75. roce ţivota jakoţto „pravé stáří“, přičemţ poukazuje na zvýšená rizika vzniku a moţného souběhu různých zátěţových situací, které kladou na seniora zvýšené nároky směrem k jeho schopnosti adaptace na nové ţivotní podmínky. Příkladem takovýchto změn, subjektivně často vnímaných aţ jako nezvladatelné, je moţno uvést nemoc a úmrtí partnera, zhoršení vlastního zdravotního stavu, či ztráta jistoty, soukromí, nebo vynucená změna ţivotního stylu.29

2.1 Fyzické aspekty stárnutí KLEVETOVÁ charakterizuje stárnutí jako ireverzibilní změny organismu probíhající na buněčné úrovni, jeţ se na venek projevují oslabením a zpomalením dřívějších fyziologických funkcí. Mimo jiné sem řadí i sníţenou schopnost adaptace, poruchy spánku, či potíţe s udrţováním rovnováhy způsobené úbytkem šedé kůry mozkové. Tyto změny probíhají dle Klevetové u kaţdého člověka s rozdílnou dynamikou. 30 27

VENGLÁŘOVÁ Martina. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada 2007.s.13 ISBN 978-80-247-2170-5.

28

LANGMEIER Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ.Vývojová psychologie.Praha:Grada2006 s.202-214 VÁGNEROVÁ Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-308-0. 30 KLEVETOVÁ Dana a Irena DLABALOVÁ. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada 2008. ISBN 978-80-247-2169-9. 29

26

Podle MALÍKOVÉ je základem fyzických změn ve stáří opotřebování orgánů, zpomalený metabolismus a pokles biologických adaptačních mechanismů. Dalším rysem stárnutí je sníţení elasticity orgánů a tkání, ke které dochází v důsledku změny struktury kolagenu. Významná

je sníţená

funkce

endokrinních

ţláz.

Sekrece

jednotlivých

hormonů

se nerovnoměrně sniţuje, coţ vede k hormonální nerovnováze. Mění se také citlivost periferních tkání k hormonálnímu působení. Ve stáří se mění distribuce tělesných tekutin. Klesá podíl intracelulární tekutiny, celkové mnoţství vody v těle se však nemění. Dochází také ke změně ve sloţení organismu. Ubývá netučné tělesné hmoty, zvyšuje se podíl tělesného tuku aţ o čtvrtinu. Vápník se ukládá ve tkáních, proniká do membrán a buněk. Zmenšení postavy ve stáří je způsobeno atrofií meziobratlových plotének a shrbeným drţením těla v důsledku ochabování svalů. Mění se chemická skladba kostí, ubývá vápníku, kosti mají sklon k zvýšené lomivosti. Zubní sklovina hrubne, zuby ţloutnou a dochází k jejich ztrátě. U kosterních svalů klesá jejich pruţnost, rychlost a síla svalových kontrakcí. Ubývá svalových snopců, zmenšuje se schopnost prodlouţené svalové námahy. Koţní turgor je sníţen objevují se pigmentace hlavně na nekrytých částech těla. Vlasy šediví, řídnou a vypadávají. Nehty ve stáří rostou pomaleji, objevují se na nich podélné rýhy a dráhy. Projevem stárnutí nervového systému je podle Malíkové postupné nestejnoměrné sniţování počtu neuronů. Mezi další projevy patří extracelulární změny, např. senilní plaky, depozita amyloidů, změny v mnoţství neurotransmiterů, které jsou potřebné k provedení vzruchů a změny mozkových cév. Změny hlubokého čití se projevují poruchou chůze, rovnováhy a postoje. Časté jsou poruchy spánku, ke kterým patří především insomnie. Patří zde také i obtíţné usínání, časté noční buzení, pocit nedostatečné hloubky spánku a probouzení v časných ranních hodinách. K metabolickým změnám patří ztíţení vstupu glukózy do buňky s porušením glukózové tolerance, sníţení bazálního metabolismu aţ o pětinu, pokles maximální spotřeby kyslíku. Klesá fyziologická adaptibilita jedince, např. ve vztahu ke kontrole tělesné teploty. V oběhovém systému klesá průtok krve všemi orgány, nejvíce ledvinami. Tepny se zvětšují a prodluţují, pojmou více krve, ale jejich elasticita klesá. Tím je narušena regulace krevního tlaku a vzniká tzv. pruţníková hypertenze. Sniţuje se poddajnost levé srdeční komory se sklonem k srdečnímu selhávání. Při zátěţi se zhoršuje srdeční

27

výkonnost, méně se zrychluje tepová frekvence. Srdeční chlopně degenerují, dochází k ukládání vápníku do chlopní. V respiračním systému se mění poddajnost plic, zvětšují se alveolární prostory a tento stav bývá označován jako stařecký emfyzém. Vitální kapacita plic klesá. Klesá také výkonnost řasinkového epitelu, častěji se vyskytují infekce dýchacích cest. V rámci vylučovacího systému ubývá ledvinných glomerulů s následným sniţováním glomerulární filtrace - po 35. roku věku klesá funkčnost ledvin kaţdým rokem o 1%. V průběhu stárnutí se sniţuje elasticita uretry, močový měchýř má niţší kapacitu, sniţuje se síla obou svěračů, stoupá postmikční reziduum. Močová inkontinence postihuje asi 15-30% osob starších šedesáti let.31 VENGLÁŘOVÁ popisuje tělesné změny ve stáří jako změny vzhledu, změny související s úbytkem svalové hmoty, či degenerativními změnami kloubů, dále popisuje změny termoregulace, změny činnosti smyslových orgánů či změny sexuální aktivity a v neposlední řadě se věnuje i systémovým změnám ať uţ se jedná o kardiopulmonální, trávicí, či vylučovací systém.32

2.2 Psychické aspekty stárnutí Ve stáří dochází ke změnám v zaznamenávání, ukládání a vyuţívání informací, jako jsou například změny aktivizační úrovně, změny smyslového vnímání, inteligence, paměti a tvořivosti.33 MALÍKOVÁ se zabývá také psychickými aspekty, které se podílí na formování stáří. Z dialektického hlediska však na tyto psychické aspekty není moţno nahlíţet izolovaně, ale je nutno je brát jako součást probíhajících fyzických změn, nebo přinejmenším se musí vnímat ve své vzájemné spojitosti a determinaci, kdy gradující změny tělesné bývají často seniory proţívány negativně, v čehoţ důsledku se dříve nebo později dostaví změny psychické. Charakteristické osobnostní rysy získávají nebo upadají ve své intenzitě. Ve struktuře osobnosti se můţe přesouvat pořadí potřeb, hodnot a cílů. Příčinou percepčních změn jsou probíhající změny ve smyslových orgánech, v přenosu informací a v jejich centrálním 31

MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových zařízeních. Praha: Grada 2011. ISBN 987-80-247-3148-3.

32

VENGLÁŘOVÁ Martina. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada 2007. ISBN 978-80-247-2170-5.

33

KELNAROVÁ Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie 1.díl. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-3270-1

28

zpracování. Zhoršené vnímání spolu se sníţenou pohybovou koordinací omezuje jedince v sociálním začlenění, reakce na podněty jsou zpomalené a často neadekvátní dané situaci. Stoupá nebezpečí úrazů, úbytek vnímání můţe mít dopad i na duševní zdraví seniora. Menší příjem zevních informací vede k postupnému odtaţení od reality, omezení činnosti můţe vyvolat stavy nudy aţ deprese. Často se vyskytují také pocity úzkosti, nejistoty a strachu. Vzhledem k tomu, ţe k oslabování percepčních funkcí dochází postupně, můţe je starý člověk kompenzovat zpomalováním tempa, opatrností, větším úsilím a kontrolou všech procesů. Intelektové schopnosti dosahují maximální úrovně v raném období dospělosti. Četné studie aplikací inteligenčních testů potvrzují, ţe stárnutí intelektuálních sloţek lze oddálit jejich stálým posilováním aktivní činností. Jedná se především o verbální schopnosti, externí údaje o světě, ve kterém senior ţije, o všeobecnou informovanost. Úroveň rozumových schopností ve stáří závisí také na vrozených schopnostech, na úrovni školního vzdělání a na profesionální kvalifikaci. Významně bývá ovlivňována také ţivotními zkušenostmi a mnoţstvím a kvalitou zevních a vnitřních podnětů. Staří lidé se cítí nejistí, úzkostní v neznámém prostředí, nebo při kontaktu s cizími lidmi. Projevují nedůvěru a někdy i nechuť ke všemu novému.34 HAŠKOVCOVÁ vysvětluje, ţe podle individuálního proţívání kaţdého jedince a podle jeho psyché rozdělujeme stárnutí do několika základních modelů. Prvním z nich je konstruktivní přístup, člověk je smířen se stárnutím, je soběstačný a stanovuje si přiměřené cíle či plány. Seniorovo chování je otevřené a tolerantní. Snadno navazuje kontakty s druhými lidmi, počítá s jejich oporou. Na ţivot má optimistický náhled je spokojený a má smysl pro humor. Druhý postoj je strategie závislosti, člověk se chová více pasivně a snaţí se být nesoběstačný. Chce, aby mu druzí lidé pomáhali. Ani teď ani dříve nebyl ctiţádostivý. Nejdůleţitější je pro něj odpočinek, pohodlí a bezpečí. Je velice podezíravý a neochotný vůči kontaktům s ostatními lidmi, protoţ má pocit, ţe by bylo narušeno jeho pohodlí. Třetím modelem je obranná strategie je to typický model pro profesně a společensky úspěšného člověka, který celý ţivot spíše dával a sám byl absolutně soběstačný. Odmítá přijmout stáří, bojí se závislosti. Svoji společenskou pozici se snaţí tvrdě udrţet aţ příliš tvrdě a do penze odchází aţ na nátlak. Čtvrtým z nich je nepřátelský postoj senior, který zastává tento postoj je pro sebe a okolí obvykle zdrcujícím všeho, co je kolem něho pěkné. Vinu za svoje neúspěchy svaluje na jiné. Můţe být aţ agresivní a je velice podezřívavý, neschopen konstruktivně a realisticky reagovat. Často ţije spíše sám, dalo by se říct aţ v izolaci. Vůči

34

MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových zařízeních. Praha: Grada 2011. ISBN 987-80-247-3148-3.

29

stáří a odchodu do důchodu pociťuje odpor a k mladým lidem bývá nevrlý, mrzutý, závistivý. Posledním pátým modelem je strategie sebenenávisti, člověk je nepřátelský vůči sobě samému, připisuje si všechnu vinu za své nezdary. Svůj ţivot hodnotí kriticky a pohrdavě, netouţí ho znovu proţít. Je smířen s faktem stáří, ale neumí zaujmout pozitivní postoj. Zanedbává styky s ostatními lidmi, cítí se být osamělý aţ zbytečný. Věří na ţivotní osud a sebe povaţuje za oběť. Tyto modely se v průběhu ţivota jedince různě modifikují nebo prolínají podle předchozích ţivotních zkušeností člověka a podle jeho samotné povahy, jejíţ charakteristické rysy se dají vhodným způsobem ovlivnit a kultivovat.35

KŘIVOHLAVÝ nahlíţí na problematiku psychického stárnutí veskrze optimisticky. Vidí zde příleţitost smysluplně změnit náplň ţivota při jeho přechodu do další fáze zcela v souladu s myšlenkou, ţe na kaţdém konci je hezké to, ţe něco nového začíná a vybízí k chápání stárnutí v těchto souvislostech.36

2.3 Sociální aspekty stárnutí Sociální stárnutí provází několik změn. Jednak je to odchod z aktivního pracovního ţivota do starobního důchodu. Tento přechod je spojen s určitými změnami, které mohou proţívání člověka významně ovlivnit. Odchodem do důchodu se mění sociální role seniora. Končí role pracovní, dochází ke změnám v rolích rodinných např. nová role prarodiče. S novou profesí seniora se sniţuje jeho autorita a společenská prestiţ. Důchodce bývá společností akceptován jako méněhodnotný, méněcenný aţ zbytečný. Odchod do důchodu hůře proţívají muţi, neţ ţeny. Lepší adaptaci ţen usnadňuje i to, ţe mají moţnost pokračovat v některých návycích, jako jsou práce v domácnosti či nákupy. Významným dopadem odchodu ze zaměstnání jsou změny v ekonomickém zajištění starého člověka, které ho často omezují v zaţitých kulturních a společenských aktivitách. S postupujícím věkem se stává starý člověk na svém okolí závislý. Starý člověk je také vystaven tzv. generační osamělosti. Musí se bohuţel smiřovat se ztrátou ţivotního partnera, se kterou se setkávají častěji ţeny a musí se smiřovat se smrtí svých vrstevníků, kteří v jeho okolí umírají. Prevencí izolace a osamělosti ve stáří jsou kvalitní mezilidské vztahy a především funkční rodina seniora. 35 36

MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových zařízeních. Praha: Grada 2011. ISBN 987-80-247-3148-3.

KŘIVOHLAVÝ Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada 2011. ISBN 978-80-247-3604-4.

30

Rodinné zázemí působí jako bariéra proti osamělosti, nejvýznamnějším zdrojem jsou vazby s dospělými dětmi a vnoučaty.37 FARKOVÁ uvádí, ţe člověk postupně ztrácí dřívější jistoty a to nejen na poli pracovním, myšleno odchodem na zaslouţilý odpočinek, ale i ve vlastním domácím prostředí počnou růst různé překáţky a bariéry, k jejichţ překonávání člověk potřebuje stále více pomoci a kompenzačních pomůcek.38 V této oblasti se KŘIVOHLAVÝ zaměřuje na změny v souvislosti s odchodem do důchodu. Změny, které popisuje se týkají chování, interpersonálních vztahů, sociální komunikace a společenského statutu, přičemţ neshledává všechny změny stejně důleţitými, či naléhavými. Výhodu vidí ve schopnosti jistého nadhledu.39

2.4

Nejčastější onemocnění Kaţdý lidský organismus prodělává v průběhu ţivota jisté změny. Mezi ty negativní

patří např. tvorba a ukládání aterosklerotických plátů uvnitř cévního řečiště a s tím úzce související ztráta pruţnosti a elasticity cév, jeţ jsou jednou z příčin onemocnění kardiovaskulárního systému ve smyslu arteriální hypertenze, ischemické choroby srdeční, akutního koronárního syndromu a infarktu myokardu. Míra incidence těchto onemocnění je do určitého stupně determinována tzv. rizikovými faktory, jako je kupříkladu obezita, dyslipidémie, diabetes mellitus, kouření, pozitivní rodinná anamnéza či ischemická choroba srdeční.40 SCHULER připouští, ţe ani jedno z těchto onemocnění se neobejde bez korekce. Tato můţe být jak farmakologická (vysoce individuální), tak i nefarmakologická (oběcně platná pro všechny). Mezi nefarmakologické metody korekce onemocnění kardiovaskulárního systému řadíme sníţení hmotnosti při nadváze, kdy přínosným je jakýkoliv úbytek hmotnosti,

37

MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových zařízeních. Praha: Grada 2011. ISBN 987-80-247-3148-3.

38

FARKOVÁ Marie. Dospělost a její variabilita. Praha: Grada 2009. ISBN 978-80-247-2480-5. KŘIVOHLAVÝ Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada 2011. ISBN 978-80-2473604-4 40 TOPINKOVÁ Eva. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005. ISBN 80-7262-365-6. 39 36

31

nekuřáctví a omezení konzumace alkoholických nápojů, pravidelnou fyzickou aktivitu a obohacení jídelníčku o ovoce, zeleninu a nízkotučné produkty.41 TOPINKOVÁ dále vysvětluje, ţe arteriální hypertenze probíhá po většinu času asymptomaticky. Teprve v pokročilejší fázi se manifestují jisté známky orgánového postiţení, nejčastěji pak dochází k hypertrofii levé srdeční komory a srdečnímu selhání, k tranzitorní ischemické atace mozku, k postiţení periferních tepen, retinopatii a nefropatii.42 HAROLD tvrdí, ţe je pro srdeční svalovinu důleţitý neustálý přísun kyslíku a ţivin k udrţení její funkce a vitality. Není-li tomu tak, potom dochází k nedokrvení - ischemii myokardu, coţ nazýváme ischemickou chorobou srdeční. Onemocnění probíhá buď pod obrazem asymptomatické (bezpříznakové) ischemické choroby srdeční, přes přechodnou ischémii, obvykle se projevující anginou pectoris (bolestí na hrudníku), ischemickou nekrózu (odumření srdeční svaloviny při infarktu myokardu) aţ po srdeční selhání a náhlou smrt. Dochází-li k těmto změnám pomaleji, pak hovoříme o stabilní, chronické ischemické chorobě srdeční, kdy cévy mohou reagovat vytvořením kolaterálního oběhu. Dále upozorňuje na to, ţe při ruptuře aterosklerotického plátu dochází k tzv. akutnímu koronárnímu syndromu, neboli infarktu myokardu. Je způsoben náhlým přerušením dodávky kyslíku do části srdce zásobené postiţenou tepnou a závaţnost tohoto stavu, jakoţ i další prognóza je determinována velikostí srdečního okrsku zásobovaného danou tepnou. Jedná se závaţný stav, vyţadující neodkladnou lékařskou péči. Můţe k němu dojít i bez předchozích známek ischemické choroby srdeční, tzv. "z plného zdraví". U určitého procenta nemocných probíhá ischemická choroba srdeční skrytě, bez příznaků. Jedná se o tzv. němou ischémii myokardu, která bývá častější u diabetiků.43 Negativním projevem stárnutí organismu jsou změny poměrů ukládání vápníku a jeho uvolňování v kostech a s tím související ztráta jejich pruţnosti a tzv. stařecká křehkost, které jsou hlavní příčinou onemocnění pohybového aparátu ve smyslu narůstající četnosti zlomenin. Z nich nejzávaţnější jsou fraktury proximální části femuru, u kterých mortalita dosahuje aţ 20% a pouze ½ přeţivších dosáhne plného uzdravení bez omezení funkčnosti. TOPINKOVÁ podmiňuje četnost těchto příhod do značné míry tzv. rizikovými faktory, mezi které řadí věk, pohlaví, nízkou hmotnost, časnou menopauzu, kouření a etylismus, 41

SCHULER Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-3013-4. 42 TOPINKOVÁ Eva. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005. ISBN 80-7262-365-6. 43 ADAMS B. a C.E. HAROLD. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha: Grada 1999. ISBN 80-7169-893-8.

32

malou fyzickou aktivitu, jakoţ i pozitivní rodinnou anamnézu. Tyto rizikové faktory se pak dále umocňují dlouhodobým uţíváním některých léků, jako jsou např. kortikosteroidy, lithium či heparin. U seniorů se k rizikovým faktorům navíc přidávají poruchy chůze a rovnováhy, opakované pády, nízká svalová hmota a demence. I u onemocnění pohybového aparátu lze docílit sníţení rizik pouţíváním vhodné obuvi (obuv s měkkou a pruţnou podráţkou tlumící nárazy a u deformit nohou ortopedické vloţky) a odlehčovacích pomůcek (ortézy, hole a berle), jakoţ i úpravou jídelníčku (dbát nejen dostatečného příjmu vápníku, ale i vitaminu D, který je důleţitý pro ukládání vápníku do kostí) a postupně se zvyšující fyzickou aktivitou (chůze či jízda na kole), největší význam však má cvičení zaměřené na udrţení rozsahu pohybu v kloubu, udrţení svalové rovnováhy a zabránění svalovým atrofiím. U seniorů je pak vhodná ergoterapie zaměřená na zachování sebeobsluhy a soběstačnosti. TOPINKOVÁ dále popisuje, ţe kromě postiţení kostěné části pohybového aparátu bývá v seniorském věku významné i postiţení kloubního systému a to jak degenerativními změnami způsobenými mechanickým opotřebováním kloubních ploch (artróza, osteoartróza), tak i zánětlivými změnami (artritida, revmatoidní artritida), či změnami indukovanými metabolickými poruchami (dna).44 Dalším v pořadí onemocnění seniorského věku, podle četnosti výskytu, jsou metabolická onemocnění, mezi nimiţ hlavní roli hraje tzv. stařecký diabetes, neboli diabetes mellitus II. typu. SCHULER prezentuje, ţe většina lidí s diabetem II. typu trpí dlouhodobě nadváhou, coţ vede k tomu, ţe se inzulín stává méně efektivní. Tento stav se nazývá „inzulínová rezistence“. Organismus potom musí produkovat stále více inzulínu pro udrţení hladiny cukru v krvi. Diabetes mellitus II. typu tedy neznamená, ţe by organismus ztratil svou schopnost inzulín produkovat, je to onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy, sekundárně pak je spojený s poruchou metabolismu tuků, bílkovin, minerálů a hospodaření organismu s vodou. Diabetes II. typu je způsoben sníţenou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu. Léčí se perorálními antidiabetiky, tedy ústy podávanými léky, které zvyšují citlivost organismu k inzulínu.Mezi rizikové faktory patří kromě jiţ výše uvedené dlouhodobé nadváhy i genetická predispozice, která je větší u diabetu II. typu, neţ u diabetu I. typu.

44

TOPINKOVÁ Eva. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005. ISBN 80-7262-365-6.

33

Aby senior sníţil riziko vzniku tohoto onemocnění, doporučuje se upravit jídelníček se zaměřením na menší porce jídla s nízkým obsahem tuků a sacharidů a současně se doporučuje zvýšení fyzické aktivity, nejlépe formou pravidelného cvičení.45 Klinicky se diabetes II. typu manifestuje pouze polydipsií a polyurií a v tom spočívá zákeřnost tohoto onemocnění, které plíţivě napadá organismus na mnoha úrovních, neboť jinak probíhá zpravidla bezpříznakově aţ dokud se neobjeví jiţ nezvratné poškození orgánů, či tkání.

KALVACH rozlišuje komplikace diabetu na akutní a chronické. Mezi akutní stavy řadí hyperglykemie a hypoglykemie, které mohou vyústit aţ do kómatu. K chronickým komplikacím řadí diabetickou retinopatii (poškození cév v sítnici), která můţe vést aţ k úplné ztrátě zraku, diabetickou nefropatii (poškození ledvin na úrovni glomerulů), která končí ledvinovým selháním, diabetickou polyneuropatii (senzitivní i motorická), v důsledku poškození autonomního nervového systému můţe dojít k poruše funkcí vnitřních orgánů a diabetická mikroangiopatie (vede k poruše cirkulace na dolních končetinách), jejímţ konečným důsledkem mohou být aţ amputace.46 Onemocnění gastrointestinálního traktu tvoří u seniorů čtvrtou nejčastější skupinu onemocnění. Těmito onemocněními je v České republice postiţeno přibliţně 20% seniorské populace a v posledních 15 letech jejich výskyt trvale roste. S rostoucím věkem u většiny populace klesá subjektivní potřeba příjmu tekutin a s tím „ruku v ruce“ přichází i potíţe „ze zahuštění“, jako jsou kupříkladu zácpy a z nich plynoucí komplikace, nebo zvýšená tvorba ţlučových a močových konkrementů a opět jimi působené komplikace. Obdobné je to i se subjektivně sníţenou potřebou příjmu potravy, na čemţ svůj nezanedbatelný podíl nese tzv. stařecké otupění čichových a chuťových buněk a z toho pak plynoucí malnutrice, nezřídka vedoucí aţ ke kachexii, čímţ se do budoucna vytváří predispozice k vzniku a tvorbě dekubitů.

45

SCHULER Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-3013-4. 46 KALVACH Zdeněk. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha, GRADA, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4.

34

Podle TOPINKOVÉ se kromě toho mohou vyskytovat potíţe uţ se samotným příjmem potravy, způsobené ztrátou dentice a poruchou motility jícnu (zhoršená koordinace polykacího aktu a gastroesofageální reflux) a sníţená motilita střev, zejména pak střeva tlustého, vedoucí opět k zácpám. Samotné trávení pak podléhá zhoršené kvalitě jednak díky sníţené produkci trávicích šťáv, ať uţ se jedná o trávicí enzymy ţaludečních šťáv či trávicí enzymy obsaţené v pankreatických šťávách a jednak díky redukci střevní sliznice, zejména pak klků a řas. Dalším onemocněním, které postihuje střevo je tvorba „výchlipek“ – tzv. divertiklů, které zvyšují riziko perforace střeva a úniku střevního obsahu do volné dutiny břišní. TOPINKOVÁ dále uvádí, ţe potíţe související s trávicím traktem i trávením samotným se souhrnně nazývá dyspepsie. Občasná ţaludeční nevolnost potká jednou za čas kaţdého, teprve pokud tento stav ţaludeční nevolnosti trvá nejméně 12 dní v kalendářním roce pak se tento stav nazývá dyspepsií. Podle příznaku, který dominuje, se rozlišuje ulcerozní typ (dráţdivý ţaludek), dysmotilitní typ (chabý ţaludek), reflexní typ (ţaludeční obsah se přes ezofageální svěrač vrací zpátky do jícnu), a poslední nespecifický typ s necharakteristickými potíţemi. U seniorů je dyspepsie většinou závislá na intoleranci velkého mnoţství léků, nebo některých potravin. Léčba chronických dyspeptických potíţí obvykle spočívá ve vyloučení jídel, které netolerujeme omezit alkohol, kouření, kořeněna jídla a po dohodě s lékařem sníţit počet léků. Dalším nejčastějším onemocněním gastrointestinálního traktu u seniorů je vředová choroba gastroduodenální. U starých lidí hraje v 50% - 70% nejvýznamnější roli infekce Helicobacter pylori, která vede ke vzniku gastritid. Druhou nejčastější příčinou peptických vředů u starých lidí bývají léky a to nesteroidní antirevmatika, kterými je dlouhodobě léčena většina starší populace. Prevence a terapie vředové choroby spočívá v omezení kouření, alkoholu, a v antisekreční léčbě, kterou určí lékař.47 SCHULER poukazuje na skutečnost, ţe seniorský věk s sebou přináší i sníţení prahové citlivosti smyslových orgánů manifestující se zhoršeným zrakem, kupříkladu sníţená schopnost akomodace oka (stařecká dalekozrakost), zhoršeným sluchem - zde

jedná o

postiţení jak kvantitativní, tak kvalitativní. Kvantitativní postiţení rozlišuje čtyři stupně postiţení: lehké postiţení (orgán sluchu není schopen zachytit zvuk o hlasitosti do 40 decibelů), střední postiţení (orgán sluchu není schopen zachytit zvuk o hlasitosti do 55 decibelů), těţké postiţení (orgán sluchu není schopen zachytit zvuk o hlasitosti do 80

47

TOPINKOVÁ Eva. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005. ISBN 80-7262-365-6.

35

decibelů) a úplnou hluchotu (kdy orgán sluchu není schopen zaznamenat hluk o hlasitosti nad 81 decibelů). Kvalitativní onemocnění se projevuje tím, ţe orgán sluchu ztrácí schopnost vnímání zvuku o kratších vlnových délkách a vyšších frekvencích (vysoké tóny).48 Mezi tzv. geriatrické syndromy lze zařadit i inkontinence, ačkoliv ne vţdy se musí nutně jednat o příznaky stáří. Obecně je močová inkontinence lépe tolerována neţ inkontinence stolice, která vede obvykle a ve většině případů k umístění takto postiţeného seniora do ústavní péče. KALVACH shledává, ţe příčin inkontinence moči můţe být celá řada. Jako příklady lze uvést věkem determinované změny funkce močových cest (sníţená kapacita močového měchýře, zvýšené postmikční reziduum, či omezená schopnost zadrţet mikci), onemocnění urogenitálního traktu (infekce, nádory, záněty, či atrofické změny), celková onemocnění (spojená s polyurií, autonomní neuropatie, postiţení mozku a míchy, či různá psychiatrická onemocnění) a v neposlední řadě je moţno za močovou inkontinencí hledat poruchy mobility (schopnost dojít na toaletu včas, schopnost svléknout se, či usadit – potřeba madel, úchytů, či nástavců).49 TOPINKOVÁ popisuje, ţe ani inkontinence stolice není důsledkem jediné příčiny. Za zjištěnou inkontinencí stolice lze hledat tyto příčiny: poruchy střevní motility (zácpy, průjmy, lékové vlivy, či přidruţená onemocnění), oslabená svalovina pánevního dna (v důsledku celkové svalové atrofie u imobility, či po operacích v oblasti malé pánve), poruchy inervace konečníku (onemocnění míchy, demence, roztroušená skleróza, stavy po cévních mozkových příhodách, či jako ztráta centrální inhibice defekace při Parkinsonově nemoci), funkční poruchy (psychiatrická onemocnění, či úzkost) a v neposlední řadě i zde můţeme vysledovat tzv. faktory prostředí (nevhodně umístěná toaleta, její nedostatečné vybavení, ale i ztráta soukromí, či nevhodná poloha při defekaci na lůţku).50

48

SCHULER Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-3013-4.

49

KALVACH Zdeněk. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha, GRADA, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4. 50 TOPINKOVÁ Eva. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén 2005. ISBN 80-7262-365-6.

36

Stárnutí, jako takové, není něčím, co by přišlo náhle a neočekávaně, jako úraz, či nehoda, stárnutí je dynamickým dějem, je to plynulý proces, který provází kaţdého jedince celým jeho ţivotem, začíná narozením a graduje smrtí. SHRNUTÍ Zabývali jsme se fyzickými, psychickými a sociálními aspekty stárnutí, kde jsme zachytili různá proţívání citlivého období v ţivotě člověka. Seznámili jsme s nejčastějšími typy onemocnění u seniorů, jejich důsledky pro další ţivot.

37

3 VYBRANÉ AKTIVIZAČNÍ METODY PRO SENIORY Starší lidé procházejí mnoha změnami, ať jiţ to jsou změny fyzické, psychické, či sociální. Protoţe je kaţdý člověk svým způsobem originál, tak se i k ţivotním změnám v souvislosti se stárnutím, úbytkem sil a psychickými změnami ve stáří staví kaţdý jedinec individuálně. Je hodně seniorů, kteří si stárnutí nepřipouští a stále se udrţují sami v dobré kondici jak tělesné, tak duševní a nepřerušují ani společenské kontakty. Mnohdy je tomu právě naopak. Jsou mnozí, kteří podléhají depresím, například ze ztráty paměti, nebo se neumějí vyrovnat s omezením pohybu v důsledku stáří, či nemoci. Právě pro zmírnění všech těchto potíţí existují tzv. aktivizační metody pro lidi např. s poruchou myšlení, vybavení si vzpomínek, či úkonů, ale také terapie obnovující částečně pohyb, a posilující svaly.

3.1 Ergoterapie Ergoterapie je zaloţena na podpoře psychických a fyzických funkcí, za pomoci vykonávání smysluplné činnosti. Hlavním cílem ergoterapie je snaha vyuţít zůstatkový mozkový potenciál k minimalizaci následků onemocnění, při předpokladu, ţe se mozek můţe reparovat opětovným vytvořením synaptických spojení.51 OREL uvádí, ţe ergoterapie, jako léčebná rehabilitace, zahrnuje praktickou léčbu pohybových stereotypů, které klient potřebuje pro svou nezávislost a soběstačnost v domácím, pracovním a sociálním prostředí, jako jsou kupříkladu pohyby potřebné k posílení funkčního úchopu ruky, posazování, přesunu či chůze nebo nácvik pohybů potřebných k oblékání. V rehabilitačním pojetí ergoterapie jde o posílení funkční zdatnosti klienta a udrţení, či zvýšení, jeho kvality ţivota.52 KRIVOSÍKOVÁ definuje ergoterapii jako soubor aktivit, pomáhajících lidem, navzdory jejich postiţení či poruše, vykonávat kaţdodenní činnosti, přičemţ by tyto měly být pro klienty důleţité. Ergoterapie v jejím podání se nevztahuje jenom k zaměstnání, nýbrţ i ke všem ostatním činnostem umoţňujícím lidem potvrdit sebe sama. Tyto aktivity umoţňují

51

PREISS Marek a Hana KUČEROVÁ a kol. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada 2006. ISBN 80-247-0843-4. 52 OREL Miroslav a Věra FACOVÁ a kol. Člověk, jeho smysly a svět. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-2946-6.

38

klientům jejich začleněním společenského ţivota v širším kontextu a v neposlední řadě dávají jejich ţivotu smysl. Všechny tyto oblasti výkonu zaměstnávání dělí do tří hlavních skupin: 1. Všední denní činnosti, 2. Práce a produktivní činnosti, 3. Hra a volný čas. Výsledkem ergoterapeutického působení je: naučit se dříve zapomenutou činnost, udrţování rovnováhy v provádění činností v různých obdobích ţivota jedince, usnadnění provádění činností u klientů s chronickým onemocněním, pomocí vlastních vyšetření nalézt oblasti problémů u jedince a doporučit kompenzační nebo technické pomůcky umoţňující udrţet soběstačnost klienta v běţných denních aktivitách.53

3.2 Muzikoterapie Hudba v člověku evokuje většinou příjemné záleţitosti v jeho ţivotě lidském, vrací mu vzpomínky spojené s návštěvou koncertů, tančíren, s vojenskými přehlídkami. Kupříkladu i zpěv bývá spojen s velice konkrétními záţitky. Zde by bylo vhodné podotknout, ţe můţe jít i o bolestné záţitky, je potřeba se tudíţ připravit i na negativní reakce seniorů. Muzika je spojena také s tancem, samozřejmě tam, kde to fyzická schopnost klientů dovolí.54 KANTOR vysvětluje, ţe pokud se hudba poslouchá terapeuticky, tak reakce klientů jsou buď verbální, nebo neverbální. Hudba můţe být hraná ţivě, můţe být vokální, instrumentální, můţou to být nahrávky více stylů, záleţí na terapeutovi, a samozřejmě to můţe být i hudební vystoupení. Poslech hudby pokud je vhodně zvolen podporuje klienta navázat s terapeutem přátelské vztahy otevřít se mu a vyjevit mu jeho starosti a problémy. Často i v textech písní se mohou naskytnout způsoby vyrovnání se s obtíţnými ţivotními situacemi. Dále uvádí druhy poslechu hudby a jejich evokace v člověku. Eurytmický poslech pomáhá zlepšit jemnou i hrubou motoriku a formuje taneční kroky. Percepční poslech je důleţitý k uchování vjemu a zlepšení sluchové pozornosti. Poslech spojený s reakcí představuje vyuţití textů písní k vyprovokování verbální reakce. Podmíněný poslech znamená vyuţití poslechu hudby k dosaţení změny chování klienta. Zprostředkující poslech je takový způsob poslechu, kdy hudba slouţí jako médium k ukládání a zpětnému vybavování si různých informací.

53 54

KRIVOSÍKOVÁ Mária. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada 2011. ISBN 978-80-247-2699-1. VALENTA Milan. Dramaterapie. Praha: Grada 2011. ISBN 97-80-247-3851-2.

39

Písňová (hudební) regrese je terapie, při níţ hudba pomáhá klientovi vybavit si proţitek z minulosti, jako kdyby jej proţíval právě nyní (často se provádí v relaxovaném stavu).55 HOLZER dokládá, ţe muzikoterapie má přibliţně padesátiletou tradici, přičemţ je to neuvěřitelný léčivý proces pro tělo, mysl i duši. Tato terapie nemá ţádné vedlejší účinky, klienti se léčí sami, vlastními silami, uvolněním vlastní léčivé energie, která mohla být dlouhodobě nepouţívaná a muzikoterapií se její síla uvolní a spustí se tzv. samoléčící proces v našem těle. Muzikoterapie můţe mít podobu aktivního hraní a zpívání do čaker nebo podobu relaxační-šamanské léčivé meditace. Můţe být i kombinovaná s obojím, taktéţ můţe napomoci i intuitivní pohyb a tanec. Muzikoterapie se v současné době dělí na dva velké proudy, První proud můţeme nazvat smyslově fyzikálním a druhý celostním, duchovně energetickým, nadsmyslově -metafyzickým proudem. Nutno chápat, ţe dochází mezi oběma proudy k přesahům. Smyslově fyzikální proud pracuje s muzikoterapeutickými technikami v oblasti smyslového vnímání, tedy smysly poznatelné lidské bytosti, a v prostoru současnými technologiemi měřitelných fyzikálních veličin. Lidská bytost je zde chápána a nazírána ve svých dvou základních částech, tělesné a duševní. Tyto části jsou většinou chápány odděleně a členěny dále na ještě menší celky, aţ do jednotlivostí. Tak jsou také realizovány muzikoterapeutické

metody,

které

se

nacházejí

ve

smyslově

fyzikálním

proudu

muzikoterapie. Celostní - holistický proud – duchovně energetický, zahrnuje v sobě logicky proud smyslově fyzikální a rozšiřuje oblast svého působení na vnímání mimosmyslové a nadsmyslové. Pracuje s lidským energetickým polem, s univerzálním energetickým polem a zasahuje aţ do sféry lidské duše a univerzálního duchovna, tedy veškerého jsoucna materiálně a fyzikálně neprojevená.56

3.3 Reminiscence VALENTA uvádí, ţe reminiscence je brána za terapii jiţ v polovině minulého století, protoţe prokázala, ţe vzpomínky starých lidí mohou být velice uţitečné při řešení jejich problémů a mohou být velice důleţité k jejich sociálnímu rozvoji, ke komunikaci a v neposlední řadě k jejich sebeuvědomění. Dále uvádí, ţe klient snadněji prezentuje své vzpomínky z dětství 55

KANTOR, J., M. LIPSKÝ aj. WEBER a kol. Základy muzikoterapie. Praha: Grada 2009. ISBN 978-80-247-2846-9 56 www.muzikoterapie.net/index.php/lubomír-holzer

40

mládí rodičovství, třeba i z války a nevzpomene si na včerejší návštěvu rodiny a příbuzných. Proto by se měli senioři účastnit reminiscenčních cvičení ve skupině, kde posilují komunikaci pocit společného sdílení a z toho vyplývá, ţe posilují vlastní sebeúctu. Reminiscenční terapie je zaměřena na vedení rozhovoru, během kterého si klient, často za pomoci vhodných pomůcek (staré fotografie, předměty, hudba, filmy), rozpomíná a vypráví o svém ţivotě. Tato technika má svá pravidla a vychází z principů péče orientované na člověka, respektujícího a validizujícího přístupu.57 JIRÁK, HOLMEROVÁ představují reminiscenci jako metodu vyvolání si vzpomínek, i kdyţ má senior rozvinutý syndrom demence zůstává zachovaná dlouhodobá paměť. Člověk, který je postiţen demencí si rozpomíná na různé věci, pro něj velice důleţité. Nejjednodušší pomůckou je sestavený ţivotopis , při které by nám měla pomoci nejbliţší rodina . V takovém ţivotopise poskládáme důleţité body ţivota člověka , které měly pro něho nějaký význam, a na které byl pyšný.58

JANEČKOVÁ prezentuje tzv. vzpomínkové krabice, jako spouštěče myšlenek. Mohou mít jakoukoliv podobu či formu, např. podobu deníku, koláţí nebo krabic. Jelikoţ kaţdý člověk v průběhu svého ţivota shromáţdí řadu předmětů, ke kterým se váţou hezké či jinak zajímavé vzpomínky, jichţ se nechce vzdát. Budou-li uloţeny do těchto pomyslných vzpomínkových krabic, pak jejich terapeutický význam spočívá v moţnosti kdykoliv si touto nenásilnou a příjemnou formou připomenout střípky z minulosti a dopomoci tak ke sloţení celistvého obrazu.59

SHRNUTÍ Je ţádoucí, aby byl senior ve své kaţdodenní činnosti motivován k aktivnímu proţívání. Právě pobytové sociální sluţby pro seniory vyuţívají různé aktivizační metody ke zkvalitnění jejich ţivota. Vybrali jsme ergoterapii, muzikoterapii a reminiscenci, neboť ty bývají pravidelně pouţívány a setkávají se u uţivatelů s pozitivním přijetím. 57

VALENTA Milan. Dramaterapie. Praha: Grada 2011. ISBN 97-80-247-3851-2

58

JIRÁK R., I. HOLMEROVÁ a C. BROŢOVÁ a kol. Demence a jiné poruchy paměti. Praha: Grada 2009. ISBN 978-80-247-2454-6. 59 JANEČKOVÁ Hana a Marie VACKOVÁ. Reminiscence. Praha: Portál 2010. ISBN 978-80-7367-581-3

41

4 CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ „PENZION PRO DŮCHODCE LOŠTICE“

Zřizovatelem Penzionu pro důchodce Loštice – chráněné bydlení je Olomoucký kraj. Tato sluţba je určena muţům a ţenám od 45 let a výše věku, se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního omezení, nosného a pohybového aparátu, se zachováním částečné mobility. Dále je určena pro klienty s chronickým onemocněním, kteří jsou schopni částečné sebeobsluhy a díky své momentální nepříznivé situaci potřebují podporu sociální sluţby chráněné bydlení. Poskytovatel této sociální sluţby se opírají o šest hlavních zásad: zachování lidské důstojnosti respektuje právo volby uţivatelů, jejich soukromí a partnerské vztahy, vytvářejí podmínky, aby se uţivatelé cítili důstojně, bezpečně a svobodně. Díky individuálnímu přístupu ke kaţdému uţivateli se přizpůsobují konkrétním potřebám a přáním uţivatele s ohledem na ostatní spolubydlící. Na základě předem zjištěných schopností uţivatele dochází k podpoře samostatnosti při respektování jeho volby, včetně podstoupení určité míry rizika. Dle zásady aktivního přístupu k uţivatelům se dbá na vyuţití jejich vlastních moţností, přičemţ důraz je kladen na soulad naplňování fyzických, psychických, sociálních a duchovních potřeb kaţdého uţivatele individuálně (princip klíčových pracovníků). Toto zařízení je otevřené směrem k okolnímu sociálnímu prostředí a podporuje své uţivatele v sociálním začleňování s místní komunitou. V souladu se zásadou odbornosti je dodrţována podmínka splňování kvalifikačních poţadavků všech pracovníků a jejich odborný růst dle potřeb uţivatelů.60 Posláním Penzionu pro důchodce Loštice (Hradská 113/5, Loštice) je prostřednictvím poskytovaných sociálních sluţeb aktivně podporovat uţivatele v udrţení schopnosti a dovedností zvládat své kaţdodenní potřeby a pomoci jim v naplňování těch potřeb, které vhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo sníţené soběstačnosti nejsou schopni sami zabezpečit. Jsme sluţbou pro ty, kteří potřebují podporu a pomoc někoho dalšího, aby ţili svůj ţivot v našem zařízení podobně, jak ho ţijí lidé mimo sociální sluţbu s plnou důstojností a bez omezení svých práv. Dlouhodobým a prioritním cílem této sluţby je udrţení

60

PPD Loštice.Organizační řád PPD Loštice., 1.1.2012

42

individuálních

schopností

a dovedností

vysokého

počtu

uţivatelů

prostřednictvím

poskytovaných sociálních sluţeb.61

4.1 Historie

Loštice se nacházejí na severovýchodním výběţku Hanácké metropole, která v minulosti proslula nejen takzvaných Loštických pohárů, ale dnes je spíše známa svoji 135-ti letou historií výroby tvarůţků. V 80-tých letech město Loštice bylo střediskovou obcí s rozvinutou infrastrukturou. V této době vznikla potřeba tehdejších představitelů města zabezpečit pro občany seniorského věku kvalitní a centralizovanou péči. V roce 1981-1982 vznikl projekt na výstavbu dvou pavilonů, vzájemně propojených tzv. krčkem, který byl situován do těsné blízkosti centra města. Z pohledu více jak 30-ti let můţeme konstatovat, ţe tehdejší projektový záměr plně zapadá do dnes nastavených poţadavků standardů kvality sociální péče, které ve standardu č. 14 klade důraz, aby poskytovaná sociální sluţba byla součástí městského prostředí, snadno dostupná a uţivatele nebyli omezeni na svých právech byt součástí ţivota obce. Bez znalosti dnešního zákona o sociálních sluţbách, který klade tento poţadavek, se ideový záměr podařilo naplnit. V rozmezí let 82-83 se povedlo vybudovat pavilon A (třípodlaţní zděný objekt ze 40 samostatnými bytovými jednotkami, které jsou vybaveny vlastním sociálním zázemím, kuchyní a obývacím pokojem o 32 m/2) Nelze opomenout, ţe kaţdá bytová jednotka má svoji lodţii coţ přispívá ke zkvalitnění ţivota uţivatelů. Do realizace projektu, kterého se ujalo tehdejší JZD, se zapojili obyvatelé města. Realizace stavby proběhla v rámci akce Z (existuje dokument). Do budování se zapojili obyvatelé města, tehdy mladí svazáčci, kteří ještě dnes v zařízení bydlí, nebo do dnes v zařízení pracují. Realizace stavby byl vytyčen takto: První poschodí 12 jednolůţkových bytů určených pro samostatné bydlení obyv. 2 a 3 poschodí 24 bytů pro souţití dvou uţivatelů. Celková kapacita zařízením 33 bytů z toho 6 dvoulůţkových. Zařízení bylo slavnostně otevřeno jako domov pro 60 obyvatel. Pokud se dá něco vytknout k realizaci, tak je to především skutečnost, ţe z důvodu realizace jiných staveb v obci se jiţ nepodařilo vybudovat tzv. budovu C. Právě ve druhém objektu projektový záměr zamýšlel vybudovat centrální vývařovnu stravy a další technický úsek. Pomineme-li tuto skutečnost, nelze nezmínit mnohem podstatnější fakt, který pro současnou poskytovanou sluţbu chráněné bydlení je značně limitující, jaký to je? Budova A byla určena pro samostatné bydlení obyvatel, kteří nevyţadovali podporu ze strany zaměstnanců, kdeţto budova C byla 61

PPD Loštice.Organizační řád PPD Loštice., 1.1.2012

43

zamýšlena jako tzv. domov pro ty, kteří z důvodu zhoršeného zdrav stavu, nebo vymizení sociálních návyků se nemohou, nebo nechtějí samostatně postarat. Potřebnost vybudovat zařízení v tomto rozsahu pro takovou to cílovou skupinu se ukázalo jako strategické, coţ dosvědčuje fakt, ţe kapacita zařízení byla po několika týdnech od otevření naplněna. Vybudování objektu s kapacitou 60 obyvatel v tak malé obci jako jsou Loštice s cca 2860 obyvateli, dosvědčuje o schopnosti tehdejších představitelů města reflektovat na tehdejší potřeby obyvatel. Domov důchodců Loštice se stal vzorovým zařízením tohoto typu a podle jeho návrhu byl v druhé polovině 90 let vybudován dnešní domov pro seniory v Mohelnici. Do roku 2002 patřilo zařízení pod okresní úřad v Šumperku a od roku 2003 se zřizovatelem stala rada Olomouckého kraje s účinnosti zákona se zařízení 1.1.2007 stalo registrovanou pobytovou sociální sluţbou chráněné bydlení a změnilo si název na penzion pro důchodce Loštice- chráněné bydlení, příspěvková organizace.62

4.2 Cílová skupina Sociální sluţba Chráněné bydlení je určena především lidem, kteří mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění, nebo zdravotního postiţení, nebo jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Dospělí (27-64) let, mladší senioři (65-79) let, starší senioři nad 80 let. Dále je určena muţům a ţenám od 45 let a výše věku se sníţenou soběstačností z důvodu zdravotního omezení nosného a pohybového aparátu se zachováním částečné mobility a chronickým onemocněním, kteří jsou schopni částečné sebeobsluhy a díky své momentální nepříznivé sociální situaci potřebují podporu sociální sluţby „chráněné bydlení“. Kapacita uţivatelů je 45.63 Sociální sluţba není určena tomu, kdo není schopen respektovat či dodrţet pravidla kolektivního souţití a to zejména z důvodu projevů mentální poruchy či psychického onemocnění. Jedná se především o stavy se zvýšeným rizikem agresivního jednání a poruchami chování, které ohroţují osobu nebo jeho okolí na zdraví a které v rámci moţností našeho zařízení nelze dostatečným způsobem kompenzovat. Do této oblasti řadíme zejména: diagnostikované schizofrenie a další psychotická onemocnění včetně poúrazových stavů, autismus, závaţnější mentální retardace; projevy závislosti na návykových látkách a jiných 62 63

Kronika města Loštice PPD LOŠTICE.Vzdělávací program organizace PPD Loštice 2011-2013.

44

sociálně patologických závislostí (gambling, závislost na sektě apod.); vymizení sociálních návyků a výrazné asociální poruchy osobnosti, diagnostikovanou demenci. Tomu, kdo jeví příznaky akutního závaţného infekčního či parazitárního onemocnění, ohroţující zdraví ostatních osob či hygienické podmínky. Tomu, kdo vyţaduje poskytování zdravotní péče v lůţkovém zdravotnickém zařízení a potřebuje nepřetrţitou péči 24 hodin denně.Tomu, kdo je nevidomý, hluchoněmý a hluchoslepý nebo plně upoutaný na lůţko či zcela odkázán na pomoc druhé osoby. Tomu, kdo nespadá do cílové skupiny uţivatelů a ţádá o jinou sociální sluţbu, neţ kterou poskytujeme.64

4.3 Organizační struktura

Graf č. 1 - Organizační schéma organizace PPD Loštice 65

MALÍKOVÁ připomíná v personálním standardu č.9 - Personální a organizační zajištění sociální sluţby, ţe poskytovatel musí mít dobře zpracované personální a organizační zajištění pro kvalitní chod celého zařízení. Počet pracovních míst, kvalifikační poţadavky a osobnostní předpoklady pro práci musí odpovídat typu zařízení a ve vnitřních pravidlech musí mít zakotvena pravidla pro příjem nových pracovníků . Standard č.10 Profesní rozvoj zaměstnanců zde Malíková upozorňuje na profesní rozvoj zaměstnanců. Poskytovatel musí mít zpracovanou nabídku vzdělávacích akcí a samozřejmě i hodnocení zaměstnanců morální i finanční.66 64 65

66

Domácí řád Penzionu pro důchodce Loštice, sociální sluţba chráněné bydlení, čl. 1, odst. 3 PPD Loštice.Organizační struktura organizace PPD Loštice, 1.1.2012 MALÍKOVÁ Eva. Péče o seniory v pobytových zařízeních. Praha: Grada 2011. ISBN 987-80-247-3148-3.

45

Struktura a profily pracovních pozic Počet pracovníků v sociální sluţbě odpovídá poţadavkům na kvalitní zajištění a poskytování pobytové sociální sluţby s přihlédnutím k odpovídajícím finančním prostředkům, které má organizace k dispozici.

Sociální sluţbu zajišťuje v organizaci 9 zaměstnanců. Stávající

struktura a počty zaměstnanců se odvíjí od typu poskytované sociální sluţby, především od sloţení uţivatelů sluţby, jejich potřeb a zdravotního stavu. Stěţejní důraz organizace je kladen na zajištění individualizované, odborné a kvalitní sociální sluţby. Při plánování stavu a struktury pracovníků vycházíme z potřeb jednotlivých úseků, z koncepce rozvoje organizace pro dané období a platné legislativy. Ve střednědobém horizontu rozvoje sociální sluţby v návaznosti zvaţujeme navýšit počet pracovníků, který by výrazně přispěl k plnění poslání i cílů sociální sluţby v návaznosti na naplňování poţadavků SQSS a realizované rozšíření sociální sluţby. Zvýšila by se moţnost k aktivizaci uţivatelů za účelem co nejdéle udrţet kvalitu jejich ţivota. Profily pracovních pozicí v organizaci Ředitel je statutárním zástupcem, zajišťuje a odpovídá za celkový chod organizace a rozhoduje o všech personálních a platových otázkách. Zabezpečuje koncepční činnost a strategické plánování, provádí organizační změny, v jejichţ důsledku se změní struktura činností, struktura a počet personálu. Zabezpečuje implementaci standardů kvality v organizaci, umoţňuje profesní a osobnostní rozvoj pracovníků, zavedení a naplňování etických norem a kodexů v denní praxi. Kontroluje činnost jednotlivých pracovišť tak, aby byla v souladu s platnou legislativou, s hygienickými normami, pravidly BOZP a se zásadami hospodárnosti provozu, efektivity práce a vysoké kvality poskytované sociální sluţby. Má odpovídají kvalifikaci, studium: Cyrilometodějská teologická fakulta UP v Olomouci (obor: teologie) a Pedagogická fakulta UP v Olomouci (probíhající studium 3. ročníku, obor: pedagogika – sociální práce).Má znalost právních předpisů, orientuje se v legislativě,v řízení lidských zdrojů, ovládá standardy kvality v sociálních sluţbách,orientuje se v sociální problematice regionu,je obeznámen se specifiky cílové skupiny uţivatelů . Účetní organizace Vede komplexní vedení účetnictví účetní jednotky, odpovídá za sestavování rozpočtu organizace, zajišťování realizace příjmových a výdajových stránek rozpočtu včetně návrhu 46

opatření při jejich neplnění. Provádí kontrolu hospodaření podle rozpočtu včetně sledování vývoje, provádění rozboru a stanovování návrhů na opatření, navrhování, přijímání a projednávání rozpočtových změn. Provádí komplexní činnost personalistiky a mzdové agendy, administrativně zabezpečuje příjem a propouštění zaměstnanců, zajišťuje agendu daně z příjmů, agendu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, provádí výpočet výše platu, zúčtování platu a náhrady platu, provádí likvidaci nemocenských dávek a zajišťuje agendu s tím spojenou. Zabezpečuje vedení účetních knih (deníku, hlavní knihy, knihy analytické evidence), jejich otevírání a uzavírání a sestavování účtového rozvrhu, účtování o stavu, pohybu a rozdílu majetku, vede knihu došlých faktur, provádí inventarizaci majetku, vydává dědictví příbuzným je správcem rozpočtu, provádí koordinace ekonomické a majetkové správy. Poţadované vzdělání je střední úplné nebo vyšší odborná škola. Poţadované odborné profesní vzdělání se zaměřením na ekonomii, účetnictví, management. Poţadované obecné znalosti a dovednosti jsou práce na PC, schopnost jednat s lidmi, komunikace, týmová spolupráce, flexibilita. Poţadované speciální znalosti a dovednosti jsou orientace v účetních standardech, znalost zákoníku práce, znalost platné legislativy, zákonných norem a právních předpisů pro danou oblast. Osobnostní předpoklady jsou motivovanost, vztah k cílové skupině, zájem pracovat v pomáhající profesi, dodrţování etického jednání. Jiné poţadavky jsou trestní bezúhonnost, ochota celoţivotně se vzdělávat, trestní bezúhonnost, potravinářský průkaz, řidičský průkaz sk. B. Sociální pracovnice Sociální pracovnice zabezpečuje sociálně právní poradenství. Metodicky vede pracovníky sociální péče, kteří zpracovávají sociálně-právní poradenství. Poskytuje analytickou a metodickou činnost uţivatelům pobytové sociální sluţeb. Vytváří podmínky pro zapojení uţivatelů do společenského procesu za účelem sociálního začlenění i mimo rámec zařízení sociálních sluţeb. Řeší sociálně-právní a sociálně zdravotní problémy klientů a aplikuje odborné metody sociální práce, diagnostické činnosit, poradenství; účast na jednání se správními orgány a jinými organizacemi v zájmu klientů. Sociální práce v zařízeních pobytových sociálních sluţeb. Poţadované vzdělání je VOŠ nebo VŠ. Poţadované odborné profesní vzdělání se zaměřením na sociální práci, speciální pedagogiku, charitní a humanitární činnost, sociálně právní činnost dle § 110 zákona o sociálních sluţbách. Poţadované odborné kompetence jsou teoretické myšlení a orientace v metodách, všeobecné vzdělání a odbornost, kreativita a schopnost řešit problémy, schopnost reagovat na změny, schopnost zjednodušovat i řešit komplexně. Poţadované sociální schopnosti: odpovědnost, pozitivní postoj 47

k uţivatelům, schopnost týmové práce, schopnost reflektování své práce, komunikativnost a alternativní způsoby komunikace, schopnost jednat s lidmi, týmová spolupráce, zkušenost s řízením kolektivu, zvládat sociální šetření v terénu, aplikace standardů kvality v praxi, umět jednat s cílovou skupinou uţivatelů. Osobnostní předpoklady: kladný vztah k cílové skupině uţivatelů, samostatnost a empatie, motivace k výkonu povolání, schopnost kompromisního jednání, přizpůsobivost a odpovědnost. Jiné poţadavky: trestní bezúhonnost, znalost práce s výpočetní technikou, ochota celoţivotně se vzdělávat, řidičský průkaz sk. B. Pracovnice sociální péče Pracovnice sociální péče provádí práce ve směnném provozu, realizuje nácvik jednoduchých denních činností, poskytují pomoc při osobní hygieně a oblékání, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, zabezpečují udrţování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování ţivotní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb. Poţadované vzdělání: základní vzdělání nebo střední vzdělání. Poţadované odborné profesní vzdělání: akreditovaný kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách. Poţadované obecné znalosti a dovednosti: schopnost jednat s lidmi, komunikace, týmová spolupráce, flexibilita, znalost, základních lidských práv a jejich aplikace v praxi. Poţadované speciální znalosti a dovednosti: základní znalost zákona o sociálních sluţbách, základní přehled o standardech kvality, základní orientace v oblasti sociální práce, základy ošetřovatelské péče, uţivatelská práce na PC. Osobnostní předpoklady: motivovanost, vztah k cílové skupině, zájem pracovat v pomáhající profesi, dodrţování etického kodexu sociálního pracovníka, odolnost vůči stresu, kreativita. Jiné poţadavky: trestní bezúhonnost, celoţivotní vzdělávání, ochota pro celoţivotní vzdělávání, práce ve směnném provozu, potravinářský průkaz, řidičský průkaz sk. B. Pracovnice úklidu Pracovnice úklidu provádí mechanické mytí, drátkování a leštění podlah, čištění osvětlovacích těles, mechanické klepání koberců, čištění, úklid a dezinfekce klozetů a koupelny, čištění oken (i zdvihových) včetně jednoduchých ventilací, zrcadel, přepáţek nebo stěn s olejovým nátěrem a dřevěným obloţením, dlaţdic, mytí dveří a zárubní, povrchu kuchyňských linek a vestavěných skříní apod. Poţadované vzdělání: základní vzdělání nebo střední vzdělání. Poţadované odborné profesní vzdělání: akreditovaný kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách (výhodou). Poţadované obecné znalosti a dovednosti: schopnost jednat s lidmi, spolupráce, komunikace, flexibilita, dodrţování práv uţivatelů sluţby. Poţadované 48

speciální znalosti a dovednosti: práce s čisticími prostředky, znalost bezpečnostních rizik daného pracoviště. Osobnostní předpoklady: pečlivost, vstřícnost, manuální zručnost, pracovitost, zájem pracovat v pomáhající profesi. Jiné poţadavky: trestní bezúhonnost, ochota pro celoţivotní vzdělávání. Pracovník údrţby, topič, řidič Je zodpovědný za domovnické práce včetně odborných řemeslných prací při opravách a údrţbě domovních, popřípadě ubytovacích objektů menšího rozsahu a technického vybavení, například údrţbářské práce, zahradnické, sklenářské, zednické a zámečnické práce; řízení, údrţba a běţné opravy motorových vozidel, jejichţ největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg. Poţadované odborné profesní vzdělání: vyučení nebo maturita v poţadovaném oboru. Poţadované obecné znalosti a dovednosti: schopnost jednat s lidmi, spolupráce, komunikace, flexibilita, dodrţování práv uţivatelů sluţby. Poţadované speciální znalosti a dovednosti: práce na PC, řidičský průkaz sk. B, referenční zkoušky, zkoušky kotelny, výtahy, svářečské zkoušky, práce se zařízeními a přístroji daného pracoviště, znalost bezpečnostních rizik daného pracoviště. Osobnostní předpoklady: motivovanost, spolehlivost, slušnost, pracovitost, zájem pracovat v pomáhající profesi. Jiné poţadavky: trestní bezúhonnost, celoţivotní vzdělávání.67

4.4 Sluţby Pro obyvatele chráněného bydlení Penzionu pro důchodce Loštice je ze sociálních sluţeb poskytnuta sluţba ubytování. Ubytování je poskytováno bytovými jednotkami, a k těmto bytovým jednotkám náleţí lodţie, předsíň s kuchyňkou a vestavěnou skříní, sprchový kout s umyvadlem a toaletou, vestavěná spíš a sklepní kóje v suterénu. Bytové jednotky jsou vybaveny nábytkem typu „Universal“ včetně lůţek s úloţným prostorem na lůţkoviny, společnou televizní anténou a dalším vybavením. Kuchyň je zařízena kuchyňskou linkou, lednicí a elektrickým sporákem s troubou. Po písemné dohodě s Poskytovatelem si můţe Uţivatel bytovou jednotku vybavit vlastním nábytkem i elektrospotřebiči. Mimo bytovou jednotku můţe uţivatel obvyklým způsobem uţívat společně s ostatními uţivateli 67

Organizační řád organizace PPD Loštice – pracovní profily zaměstnanců k 1.1.2012

49

v Chráněném bydlení také jídelnu s televizním koutem, společenskou místnost s knihovnou a čítárnou, počítač s veřejným internetem, tělocvičnu, bezbariérovou koupelnu v přízemí, společná sociální zařízení, kolárnu a zahradu. Ubytování v sociální sluţbě Chráněné bydlení zahrnuje také topení, dodávku teplé a studené vody, stočné, elektrický proud, svoz odpadků. Uţivatel si můţe pro návštěvy pronajmout hostinský pokoj. Obyvatel Chráněného bydlení Penzionu pro důchodce Loštice má právo poţádat Poskytovatele o poskytnutí stravy. Stravování probíhá na základě předem zveřejněného jídelního lístku. Uţivatel je povinen přihlásit nebo odhlásit stravu jeden pracovní den předem do dvanácti hodin v kanceláři účetní. Výši platby za stravu určuje nabídka poskytovaných sluţeb. Uţivateli sociální sluţby Chráněné bydlení můţe být poskytována preventivní a léčebná péče. Kromě lékaře zajišťují zdravotní péči zdravotní pracovníci a pracovníci sociální péče, a to zejména při krátkodobém onemocnění uţivatele sociální sluţby Chráněné bydlení – příprava léků, pomoc při osobní hygieně, koupání apod.

Uţivatel je povinen pečovat o osobní hygienu, čistotu svého prádla, oděvů a obuvi. K dodrţování osobní hygieny patří pravidelná péče o vlasy, u muţů holení a zastřihávání vousů. V případě nedodrţování pravidel osobní hygieny můţe ředitel udělit uţivateli upozornění. Obyvatelé Penzionu pro důchodce v Lošticích jsou povinni ve svých bytových jednotkách a ve společných prostorách udrţovat čistotu a pořádek. Obyvateli sociální sluţby Chráněné bydlení Penzionu pro důchodce v Lošticích jsou poskytovány tyto základní, nebo-li obligatorní sluţby : Pomoc při zajištění chodu domácnosti: a) Pomoc při běţném úklidu a údrţby domácnosti b) Pomoc při údrţbě domácích spotřebičů c) Podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běţnými pochůzkami.68 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:

68

Domácí řád PPD Loštice,sociální sluţba –chráněné bydlení,čl.2

50

a) Doprovod k lékaři, nezájmové aktivity na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné sluţby a doprovod zpět b) Podporu a pomoc při vyuţívání běţně dostupných sluţeb a informačních zdrojů c) Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob. Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: a) Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím b) Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností c) Zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání d) Podpora v oblasti partnerských vztahů Sociálně terapeutické činnosti: Rozvoj nebo udrţení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí: a) Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů b) Pomoc při vyřizování běţných záleţitostí Poskytnutí stravy v rozsahu tří hlavních jídel denně nebo pomoc při zajištění stravy: a) Pomoc s přípravou sestry b) Zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výţivy a potřebám dietního stravování Ubytování: a) Ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti, b) v případě potřeby praní, ţehlení a drobné opravy loţního, osobního prádla a ošacení69

69

Domácí řád PPD Loštice,sociální sluţba –chráněné bydlení,čl.2

51

Mimo obligatorní výše uvedené sluţby jsou nabízeny našim klientům také fakultativní sluţby: pomoc při koupání nebo mytí a mazání, samostatné koupání ve společné koupelně pomoc při oblékání a svlékání vč. speciálních pomůcek pomoc při podávání jídla a pití poskytnutí automatické pračky v prádelně pro samostatné praní pomoc při odnesení odpadků do kontejneru pomoc při převlečení lůţkovin a přípravou lůţka připomenutí uţití léků poskytnutí přistýlky v / k obytné jednotce telefonování z kanceláře, kopírování, počítačový tisk odvoz do města opravy v bytech Výše úhrad za fakultativní sluţby je obsaţena v dokumentu „Nabídka poskytovaných sluţeb a výše jejich úhrad“, který je přístupný na webové stránce poskytovatele www.ppd-lostice.cz.70 Jednání se zájemcem o sluţbu, vstup uţivatele do sluţby Na základě vnitřních pravidel poskytovatele sociální sluţby s kaţdým zájemcem o poskytnutí sociální sluţby, který nás kontaktuje – osobní návštěvou, telefonátem, písmeně jedná sociální pracovnice (pokud je sociální pracovnice nepřítomna, zastupuje ji ředitel; základní sociální poradenství o rozsahu poskytované sociální sluţby podá kaţdá pracovnice sociálních sluţeb). Ústředním cílem kaţdého jednání se zájemcem o poskytnutí sociální sluţby je zjištění jeho představ, přání a potřeb vzhledem k typu sluţby a poskytnutí podrobných a srozumitelných informací o rozsahu poskytovaných sociálních sluţeb a výši jejich úhrad. S dokumentem poskytovatele sociální sluţby „Nabídka poskytovaných sluţeb a výše jejich úhrad“je seznámen jednotlivý uţivatel, který dokument a jeho případnou aktualizaci vţdy obdrţí v tištěné podobě a je uveřejněn na webových stránkách poskytovatele www.ppd-

70

Domácí řád Penzionu pro důchodce Loštice, sociální sluţba chráněné bydlení, čl. 2

52

lostice.cz. Pravidla poskytování sluţby (obsaţená v domácích řádech a dalších předpisech, omezení vyplývající z charakteru sluţby) Pravidla pro poskytování sociálních sluţeb jsou obsaţena v dokumentech:  Domácí řád sociální sluţby;  Popis poskytované sociální sluţby – kdo jsme, co poskytujeme a jak to u nás chodí…? Dokumenty jsou součástí tzv. „Modré informační knize“, která v tištěné podobě shromaţďuje stěţejní směrnice a metodiky poskytovatele sociální sluţby a je uţivatelům a široké veřejnosti dostupná v prosklené vitríně, která je zavěšena v kaţdém poschodí objektu; dále v kanceláři sociální pracovnice a ředitele, na webových stránkách poskytovatele sociální sluţby www.ppd-lostice.cz. Kaţdý z uţivatelů obdrţel dokument „Domácí řád sociální sluţby“ v tištěné podobě. Poskytovatel sociální sluţby má vytvořeny vnitřními pravidla, ve kterých definuje postup práce s uţivateli sociální sluţby, plánování a popis individuálního plánování s uţivateli sociální sluţby. Poskytování sociální sluţby je systematicky zaznamenáván a periodicky vyhodnocován. Poskytovatel sociální sluţby má vytvořen systém předávání informací mezi pracovníky v přímé péči ke sdílení informací o uţivatelích a jednou týdně se společně setkávají při pravidelných poradách pracovnic v přímé péče a sociální pracovnicí. Pravidla pro vyřizování stíţností Pravidla pro vyřizování stíţností upravuje vnitřní směrnice poskytovatele sociální sluţby „Jak postupovat při podávání a vyřizování požadavků od uživatelů sociální služby a veřejnosti“. Směrnice je součástí tzv. „Modré informační knize“, která v tištěné podobě shromaţďuje stěţejní směrnice a metodiky poskytovatele sociální sluţby a je uţivatelům a široké veřejnosti dostupná v prosklené vitríně, která je zavěšena v kaţdém poschodí objektu; dále v kanceláři sociální pracovnice a ředitele, na webových stránkách poskytovatele sociální sluţby www.ppd-lostice.cz. Kaţdý z uţivatelů sociální sluţby, příbuzní a jiné osoby se mohou vyjádřit k poskytovaným sociálním sluţbám připomínky, podněty, stíţností a to formou ústního podání, písemnou cestou, telefonicky nebo prostřednictvím elektronické cesty; neslyšící se mohou obrátit na sociální pracovnice, která ovládá základy znakového jazyka. Schránka na podání podnětů a stíţnosti je zavěšena ve společenské místnosti objektu poskytovatele sociální sluţby. Ve společenské místnosti je vytvořeno „bezpečné místo včetně 53

anonymity“ na sepsání a vhození poţadavku do schránky. Práci s anonymní schránkou jsou součástí výše uvedených pravidel. Pravidla pro ukončení sluţby Uţivatel sociální sluţby můţe poskytování sociální sluţby v chráněném bydlení ukončit dohodou, výpovědí nebo úmrtím uţivatele. Výpovědní důvody a výpovědní lhůty jsou mezi poskytovatelem a uţivatelem sociální sluţby sjednány v dokumentu „Smlouva o poskytnutí sociální sluţby“. Při úmrtí uţivatele sociální sluţby sociální pracovnice poskytovatele sociální sluţby kontaktuje na základě informačního souhlasu osobu, která má být o této skutečnosti informována. V rámci poskytnuté informace sociální pracovnice vyzve určenou osobu k osobní účasti na soupisu cennosti a vyklizení bytové jednotky po zemřelém uţivateli sociální sluţby. Soupis cenného majetku po zemřelém uţivateli sociální sluţby provádějí zaměstnanci poskytovatele sociální sluţby za účasti jednoho uţivatele sociální sluţby jako svědka. Poskytovatel sociální sluţby sepsaný majetek převezme do úschovny a soupis přihlásí do pozůstalostního řízení a připojí vyúčtování případných závazků a pohledávek za poskytování sociálních sluţeb do dne úmrtí uţivatele. Majetek a finanční hotovost, které poskytovatel sociální sluţby převzal do úschovny, je vydáno pouze osobě, o které bylo rozhodnuto v rámci dědického řízení a to po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. Úhrady za sluţby, spoluúčast osoby blízké na úhradě Úhrady za ubytování jsou uţivatelem hrazeny v hotovosti nebo převodem z bankovního účtu uţivatele na účet poskytovatele jednou měsíčně v dohodnutém termínu. Na kaţdou bezhotovostní úhradu poskytovatel sociální sluţby vystaví uţivateli sociální sluţby dokad. Při nástupu nebo ukončení pobytu v průběhu kalendářního měsíce se výše úhrady vypočte jako násobek denní úhrady a počtu ubytovacích dnů. Úhrada za poskytnutí ubytování se při pobytu uţivatele mimo sociální sluţbu se nevrací. Pouze v případě, ţe byl uţivatel sociální sluţby hospitalizován v nemocnici, je výše denní úhrady sníţená o výši poplatku, který uţivatel uhradil při své hospitalizaci. Úhradu za stravu, úkony péče a fakultativní sluţby hradí uţivatel v hotovosti pověřenému pracovníkovi poskytovatele v dohodnutém termínu. Výše úhrady za základní činnosti (ubytování, stravování) a úkony péče se řídí platnými zákonnými předpisy. S výši úhrad je uţivatel seznámen před podpisem Smlouvy o poskytnutí sociální sluţby a dále vţdy při změně výše úhrad. Další doplňující informace. V případě nemoci či 54

mimořádnému zhoršení zdravotního stavu uţivatele sociální sluţby, se poskytuje běţným způsobem jako u běţného občana v jeho přirozeném prostředí. Potřebnou lékařskou péči uţivateli zajišťuje smluvní praktický lékař. Sociální sluţba pracuje s vnitřním systémem, kterým prostřednictvím „Dotazníků spokojenosti“ pravidelně zjišťuje spokojenost uţivatelů s kvalitou a rozsahem poskytovaných sluţeb. Pokud se zdravotní nebo sociální situace u uţivatele sociální sluţby zlepší, poskytujeme mu podporu na přechod do sociální sluţby s niţší mírou podpory, obdobně postupujeme i v opačném případě.71

4.5 Spolupráce s ostatními organizacemi V Penzionu pro důchodce Loštice – chráněmé bydlení je docela „rušný“ společenský ţivot. Zařízení spolupracuje cca s deseti organizacemi a nevyhýbá se ani společenským kontaktům jak přímo v Lošticích tak i mimo město. Přímo v penzionu probíhají velmi často různé společenské akce, kterých se zase účastní obyvatelé Loštic. Volno časové aktivity probíhají přímo ve společenské místnosti vybavené počítači s přístupem na internet, knihovnami a společenskými hrami, klavírním a hudebním koutkem. Pro sportovní aktivity uţivatelů je vyhrazena tělocvična, která je vybavena rotopedy, ţebřinami, ţíněnkami a pingpongovým stolem. Kondiční cvičení a další sportovní aktivity probíhají za účasti pracovníků v sociálních sluţbách. Pravidelné bohosluţby slouţené duchovním římsko-katolické církve jsou otevřené nejenom uţivatelů zařízení, ale i veřejnosti. Pro uţivatele jsou připravované odborné přednášky a besedy v rámci „Univerzity volného času“. Uţivatelé se prostřednictvím „Výboru uţivatelů“ zapojují a podílejí se na chodu Penzionu pro důchodce v Lošticích. Uţivatelům sociální sluţby jsou nabízeny tyto volnočasové aktivity čtení povídek na pokračování, kulturní a společenské akce, kurzy pečení a vaření, kurzy práce s počítači, pohybová a dechová cvičení, posezení s dechovkou, procházky do okolí a společné výlety, přednášky a besedy v rámci Univerzity volného času, trénování paměti, turnaje ve společenských hrách a jiné dle momentální tvůrčí invence zaměstnanců a uţivatelů. Další sluţby poskytované uţivatelům v zařízení, bezbariérová koupelna, hostinský pokoj pro ubytování vašich blízkých, kadeřnictví a holičství, kolárna, návštěvy praktického lékaře, pedikúra počítače s přístupem na internet, prádelenský provoz, společenská místnost s knihovnou a čítárnou, telefonní automat, 71

Vzdělávací program organizace PPD Loštice 2011-2013.

55

tělocvična s tělovýchovným nářadím, zahrada s altánem, zahrádka na drobné pěstitelské "pokusy“.

72

Penzion pro důchodce Loštice – chráněné bydlení spolupracuje s těmito organizacemi: Cyrilometodějská teologická fakulta UP v Olomouci zajištění odborných praxí studentů oboru "sociální práce"www.upol.cz/fakulty/cmtf

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hrabové pokrytí duchovních potřeb uţivatelů (biblické hodiny)Charita Zábřeh zajištění zdravotní péče uţivatelům na základě vyţádání lékaře Lékárna Loštice podpora v zajištění léků a zdravotním pomůcek Městský úřad Loštice pomoc a podpora při řešení sociálních sluţeb a provozních záleţitostí, Městský úřad Mohelnice zapojení se do komunitního plánování sociálních sluţeb města Mohelnice, Odborné učiliště a Praktická škola v Mohelnici, zajištění odborného výcviku ţáků oboru „pečovatelka“ ,Ordinace praktických lékařů MUDr. Koukalová a MUDr. Koval zajištění zdravotní péče uţivatelům Pedagogická fakulta UP v Olomouci zajištění odborných praxí oboru pedagogika – sociální práce“ www.upol.cz/fakulty/pdf Preus Software Praha, zavádění programů "Sledování péče" a poskytnutí programu "Klienti" www.preus.cz73

SHRNUTÍ Penzion

pro důchodce Loštice – chráněné bydlení je jednou ze sociálních sluţeb

Olomouckého kraje, která realizuje komplexní péči o své uţivatele. Seznámili jsme se s jeho historií, poukázali na cílovou skupinu, popsali kompetence pracovníků, kteří tvoří odborný tým v systému sociální sluţby. Zmapovali systém péče o uţivatele, který probíhá v souladu se standarty kvality sociálních sluţeb.

72

Vzdělávací program organizace PPD Loštice 2011-2013

73 www.ppd-lostice.cz/rubriky/spolupracujeme/

56

5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Výzkumné šetření je realizováno v pobytové sociální sluţbě Penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení. Jak uţivatelé sociální sluţby, tak i ředitel Mgr. Jurečka byli velmi vstřícní a výzkumné šetření vnímali pozitivně.

5.1 Cíle a výzkumné předpoklady Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit zda jsou uţivatelé Penzionu pro důchodce Loštice - Chráněné bydlení spokojeni s poskytovanými sluţbami, zda je vyuţívají a nadále vyuţívat chtějí v nabízeném rozsahu. Dílčí cíle: Zkoumat spokojenost uţivatelů se sluţbami sociální pracovnice. Zjistit spokojenost uţivatelů s kvalitou dováţených obědů, s praním a ţehlením prádla. Zachytit zda je nabídka volnočasových aktivit dostatečná. Ověřit spokojenost uţivatelů s prostředím v PPD Loštice – chráněné bydlení

K naplnění hlavních a dílčích cílů byly stanoveny následující výzkumné předpoklady: Výzkumný předpoklad 1: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena se sluţbami sociální pracovnice. Výzkumný předpoklad 2: Předpokládáme, ţe většina respondentů zná svého klíčového sociálního pracovníka. Výzkumný předpoklad 3: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena jak s kvalitou dováţených obědů, tak i s kvalitou praní a ţehlení prádla. Výzkumný předpoklad 4: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena s nabídkou volnočasových aktivit. Výzkumný předpoklad 5: Předpokládáme, ţe se většina respondentů nesetkala v Penzionu pro důchodce-Chráněné bydlení s psychickým, fyzickým a ani náboţenským násilím. 57

Výzkumný předpoklad 6: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena s vnějším i vnitřním prostředím penzionu.

5.2 Metodologie, organizace výzkumu a cílové skupiny K ověření cílů a výzkumných předpokladů v diplomové práci byla pouţita kvantitativní metoda – dotazník a kvalitativní metoda – rozhovor. RYŠAVÝ hovoří o několika zásadách, které jsou nejvhodnější

při

koncipování

dotazníků a právě jeho první zásadou je úspornost. Rozsáhlé a těţce srozumitelné dotazníky jsou pro respondenta velkou obtíţí. Dále RYŠAVÝ klade důraz na smysluplnost, zajímavost a promyšlenost dotazníků.74 Podle CHRÁSKY je dotazník písemné kladeni otázek, které získává písemné odpovědi. Nejdůleţitější poţadavky na konstrukci dotazníku jsou tato. Poloţky v dotazníku musí být všem respondentům jasné a srozumitelné, to znamená, ţe musíme respektovat to, jakým respondentům je dotazník určen (věk, vzdělání, motivace). Formulace poloţek v dotazníku musí být naprosto jednoznačná a nesmí připouštět chápání více způsoby. Poloţky v dotazníku by měly zjišťovat jen nezbytné údaje, které nelze získat jiným způsobem. Poloţky v dotazníku nesmějí být sugestivní, pokud jsou sugestivní, respondent často odpoví nepravdivě z obavy před kompromitací. Pro úspěch kaţdého dotazníkového šetření je nezbytným předpokladem ochota respondentů spolupracovat. Dotazník musí obsahovat vţdy jasné pokyny k vyplňování. Při konstrukci dotazníku je třeba dbát na to, aby získané údaje bylo moţno snadno třídit a zpracovávat.75 Při řazení poloţek v dotazníku dáváme vţdy přednost pořadí, které vyhovuje z psychologického hlediska, před pořadím logickým, dotazník obyčejně začíná zcela jednoduchými konkrétními otázkami a dále následují obsahové poloţky, které se podle potřeby prokládají poloţkami kontrolními a psychologickými. CHRÁSKA dále uvádí vlastnosti dobrého dotazníku.Tak, jako kaţdý jiný prostředek měření, měl by i dotazník 74 75

RYŠAVÝ D. Metody a techniky sociálního výzkumu. Olomouc: UP 2002. ISBN 80-244-0577-6. CHRÁSKA Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.

58

splňovat základní poţadavky kladené na dobré měření. Jsou to zejména validita (platnost, spočívá v tom, ţe dotazník zjišťuje skutečně to, co je výzkumným záměrem) a reliabilita (spolehlivost, schopnost dotazníku zachycovat spolehlivě a přesně zkoumané jevy).76 V úvodu pouţitého dotazníku jsme poloţili dvě otázky uzavřené. Které se týkají informací o respondentovi, tyto otázky jsou zaměřeny na věk, pohlaví, a délku pobytu v Penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení. Ostatní otázky jsou polotevřené a otevřené. Aby se co nejvíce zvýšila validita odpovědí v dotazníku, byl dotazník anonymní, respondenti, aspoň neměli důvod se obávat jeho zneuţití. Dotazník v příloze č…… Druhou pouţitou metodou byl rozhovor. ŠVEC předkládá rozhovor jakoţto metodu, která navazuje na běţný hovor vedený v kaţdodenní komunikaci mezi přáteli, známými, sousedy, jen se od nich podstatně odlišuje svou náročností, cílevědomostí a zaměřeností. Rozhovor představuje slovní komunikaci mezi dvěma, či více lidmi formou otázek a odpovědí.77 Organizace výzkumného šetření byla zahájena na jaře 2011, samotný výzkum byl ukončen v srpnu 2011. Obsah dotazníku byl řešen jak s panem ředitelem, tak se sociální pracovnicí, spolupráce byla velice vstřícná a pohodová. Kdyţ byl dotazník vytvořen k všeobecné spokojenosti všech zúčastněných stran, na jedné schůzi uţivatelů penzionu byl dotazník představen. Na oné schůzi bylo uţivatelům sděleno, s čímkoli by si nevěděli rady, mají se obrátit na dotazovatelku, která do penzionu jezdila celý červenec v pravidelných intervalech s nabídkou pomoci při vyplnění dotazníků. Spolupráce s respondenty byla velice příjemná. Rozhovor s ředitelem by nahráván a podle pořízeného zvukového záznamu byl pořízen doslovný přepis. Cílovou skupinu tvořili uţivatelé Penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení a ředitel uvedené pobytové sluţby.

76 77

CHRÁSKA Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. ŠVEC Vlastimil a Josef MAŇÁK. Výukové metody. Brno: Paido 2003. ISBN 80-7315-039-5.

59

5.3 Vlastní výzkumné šetření Výsledky výzkumného šetření jsou rozděleny do dvou částí. V části A jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů v rámci dotazníkového šetření. V části B je zaznamenán rozhovor s ředitelem Mgr. Jurečkou. A) DOTAZNÍK Celkem bylo předloţeno 37 dotazníků, jejich návratnost byla 100%. První dvě otázky byly zaměřeny na pohlaví, věk a délku pobytu v penzionu.

Respondenti

Varianty odpovědí Muž Žena 51 – 60 let 61 – 70 let 71 – 80 let 81 a více let

Muži počet 5 0 0 3 2 0

Relativní četnost % 13.51% 0,00% 0,00% 8.10% 5.41% 0,00%

01. Pohlaví a věk Relativní Ženy počet četnost % 0 0,00% 32 86.49% 0 0,00% 7 18.92% 11 29.73% 14 37.84%

Absolutní četnost 5 32 0 10 13 14

% 13.51% 86.49% 0,00% 27.03% 35.14% 37.84%

Tabulka č. 2 – Věk a pohlaví respondentů Z celkového počtu respondentů 37 bylo 32 ţen a 5 muţů. Tři muţi a sedm ţen bylo ve věku 61-70 let, dva muţi a jedenáct ţen v kategorii 71-80 let a čtrnáct ţen je zastoupeno i v kategorii 81 let a více.

Graf č. 2 – Znázornění skladby uţivatelů dle pohlaví a věku 60

Varianty odpovědí Muži počet Méně než 1 rok3 1 – 5 let 0 6 – 10 let 2 Více než 10 let0

02. Jak dlouho v PPD Loštice žijete? Relativní Relativní četnost % Ženy počet četnost % 8.11% 3 8.11% 0.0% 13 35.14% 5.41% 6 16.22% 0.00% 10 27.03%

Absolutní četnost 6 13 8 10

Tabulka č. 3 – Délka pobytu v zařízení

Graf č. 3 – Znázornění rozloţení uţivatelů dle stávající délky pobytu

61

% 16.22% 35.14% 21.62% 27.03%

Výzkumné předpoklady č. 1: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena se sluţbami sociální pracovnice. Otázka č.5 byla zaměřena na spokojenost s pomocí sociální pracovnice, otázky č. 8 a č.9 se uţivatelů ptaly na ranní a večerní obchůzky na jejich bytové jednotce , zda ano, či ne. 05. Jste spokojen/a s pomocí sociální pracovnice Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost Zcela spokojen/a 5 13.51% 30 81.08% 35 Částečně spokojen/a 0 0.0% 2 5.41% 2 Málo spokojen/a 0 0.0% 0 0.0% 0 Nespokojen/a 0 0.0% 0 0.0% 0 Máte nějaký návrh 0 na zlepšení0.0% nebo změnu péče 0 sociální pracovnice? 0.0% Uveďte 0 je prosím:

% 94.59% 5.41% 0.0% 0.0% 0.0%

Tabulky č. 4 – Spokojenost se sociální pracovnicí 35 respondentů je zcela spokojeno s pomocí sociální pracovnice, 2 ţeny uvedly, ţe jsou spokojeny jen částečně.

Graf č. 4 – Znázornění spokojenosti se sociální pracovnicí Z tabulky a grafu jednoznačně vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů je zcela spokojeno s pomocí sociální pracovnice a pouze 5,41% dotazovaných je s jejími sluţbami spokojeno jen částečně a to z blíţe nespecifikovaných důvodů. 62

08. Přejete si, aby pracovnice sociálních služeb Vás každé ráné navštívila v bytové jednotce (v rámci pravidelné pochůzky)? Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost % Ano 4 10.81% 30 81.08% 34 91.89% ne 1 2.70% 2 5.41% 3 8.11%

Tabulka č. 5 – Návštěvy sociální pracovnice ráno Zjistili jsme, ţe 5 uţivatelů a 30 uţivatelek vyjádřilo přání, aby je sociální pracovnice navštěvovala pravidelně ráno v jejich bytě. Pouze tři uţivatelé (1 muţ a 2 ţeny) si nepřejí být ráno navštěvováni.

Graf č. 5 – Znázornění stanoviska k ranní návštěvě sociální pracovnice v bytě Z tabulky a grafu jednoznačně vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů si přeje návštěvu sociální pracovnice kaţdé ráno a pouze 8,11% dotazovaných odpovědělo, ţe si její ranní návštěvu nepřejí. 63

09. Přejete si, pochůzky)? Varianty odpovědí Ano ne

aby pracovnice sociálních služeb Vás každý večer navštívila v bytové jednotce (v rámci

Muži počet 3 2

Relativní četnost % 8.11% 5.41%

Ženy počet 25 7

Relativní četnost % 67.57% 18.92%

Absolutní četnost 28 9

% 75.68% 24.32%

Tabulka č. 6 – Návštěvy sociální pracovnice večer Zjistili jsme, ţe 3 uţivatelé a 28 uţivatelek vyjádřilo přání, aby je sociální pracovnice navštěvovala pravidelně večer v jejich bytě. Pouze devět uţivatelů (2 muţi a 7 ţen) si nepřejí být večer navštěvováni.

Graf č. 6 – Znázornění stanoviska k večerní návštěvě sociální pracovnice v bytě

Z tabulky a grafu jednoznačně vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů si přeje návštěvu sociální pracovnice kaţdý večer a pouze 24,32% dotazovaných odpovědělo, ţe si její večerní návštěvu nepřejí. Výzkumný předpoklad č. 1 byl potvrzen, protoţe 91,89% všech uţivatelů je spokojeno se sluţbami sociální pracovnice.

64

Výzkumný předpoklad č.2: Předpokládáme, ţe většina respondentů zná svého klíčového pracovníka. Varianty odpovědí Ano ne

Muži počet 5 0

06. Víte, kdo je Vaší „klíčovou pracovnicí“? Relativní Relativní četnost % Ženy počet četnost % 13.51% 31 83.78% 0.0% 1 2.70%

Absolutní četnost 36 1

% 97.30% 2.70%

Tabulka č. 7 – Znalost klíčového pracovníka 36 respondentů (5 muţů a 35 ţen) zná svého klíčového pracovníka a pouze jedna ţena jej nezná.

Graf č. 7 – Znalost klíčového pracovníka

Z tabulky a grafu vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů zná svého klíčového pracovníka a pouze 2,7% dotazovaných jej nezná. Výzkumný předpoklad č. 2 byl potvrzen, protoţe 97,3% uţivatelů zná svého klíčového pracovníka.

65

Výzkumný předpoklad č. 3: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena s kvalitou dováţených obědů a i s praním a ţehlením prádla. 20. Jak hodnotíte kvalitu dovážených obědů z jídelny základní školy Varianty Relativní Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % Zcela spokojen/a 3 8.11% 11 29.73% Částečně spokojen/a 0 0.0% 3 8.11% Málo spokojen/a 0 0.0% 2 5.41% Nespokojen/a 0 0.0% 0 0.0%

Absolutní četnost

%

14

37.84%

3

8.11%

2 0

5.41% 0.0%

Tabulka č. 8 – Kvalita dováţených obědů 14 uţivatelům (3 muţům a 11 ţenám) zcela vyhovuje kvalita dováţených obědů, 3 uţivatelky jsou spokojeny částečně a 2 uţivatelky jsou jen málo spokojeny.

Graf č. 8 – Znázornění hodnocení kvality dováţených obědů z jídelny základní školy

Z tabulky a grafu vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů je spokojeno s kvalitou dováţených obědů a pouze 48,64% dotazovaných si obědy obstarává jiným způsobem. 66

21. Vyhovuje vám doba, kdy Varianty odpovědí Muži počet Ano 3 Ne 0 Jiné 2

jsou Vám obědy ze základní školy podávány? Relativní Relativní Absolutní četnost % Ženy počet četnost % četnost 8.10% 19 51.35% 22 0.0% 0 0.0% 0 5.41% 13 35.14% 15

% 59.46% 0.0% 40.54%

Tabulka č. 9 – Doba podávání obědů 19 uţivatelkám a 3 uţivatelům vyhovuje doba podávání obědů a 15 uţivatelům (2 muţům a 13 ţenám) by lépe vyhovovalo jiné načasování podávání obědů.

Graf č. 9 – Vyjádření spokojenosti s načasováním podávání obědů Z tabulky a grafu vyplývá, ţe s načasováním podávání obědů je spokojena více neţ polovina respondentů a pouze 40,54% dotázaných by k podávání obědů raději volilo jinou hodinu. 67

22. Jste spokojen/a s praním a žehlením prádla? Varianty Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet Zcela spokojen/a 3 8.10% 29 Částečně spokojen/a 1 2.70% 1 Málo spokojen/a 0 0.0% 0 Nespokojen/a 0 0.0% 0

Relativní četnost %

Absolutní četnost

78.38%

32

86.49%

2.70%

2

5.41%

0.0% 0.0%

0 0

0.0% 0.0%

%

Tabulka č. 10 – Spokojenost s praním a ţehlením Bylo zjištěno, ţe s praním a ţehlením prádla je zcela spokojeno 32 uţivatelů (3 muţi a 29 ţen) dva uţivatelé (1 muţ a 1 ţena) jsou s touto sluţbou spokojeni pouze částečně.

Graf č. 11 – Znázornění spokojenosti s praním a ţehlením

Z tabulky a grafu vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů je s praním a ţehlením prádla zcela spokojena a pouze 5,41% dotazovaných projevilo s touto sluţbou jen částečnou spokojenost. Výzkumný předpoklad č. 3 byl splněn, protoţe většina uţivatelů je spokojena s kvalitou jak dováţených obědů tak i spraním a ţehlením prádla. 68

Výzkumný předpoklad č.4: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena s nabídkou volnočasových aktivit.

11. Máte přehled o aktivitách, které Vám nabízíme? Varianty Relativní Muži počet Ženy počet odpovědí četnost % Ano 5 13.51% 32 Ne 0 0.0% 0

Relativní četnost % 86.49% 0.0%

Absolutní četnost 37 0

% 100.00% 0.0%

Tabulka č. 11 – Přehled o nabízených aktivitách Všech 37 uţivatelů udává, ţe má přehled o nabízených volnočasových aktivitách.

Graf č. 11 – Znázornění přehledu uţivatelů o nabízených aktivitách Z tabulky a grafu jasně vyplývá, ţe plných 100% respondentů je obeznámeno se všemi nabízenými moţnostmi volnočasových aktivit.

69

12. Víte jak postupovat, kdybyste chtěli služby rozšířit o další úkony? Varianty Relativní Relativní Muži počet Ženy počet odpovědí četnost % četnost % Ano 5 13.51% 23 62.16% Ne 0 0.0% 9 24.32%

Absolutní četnost 28 9

% 75.68% 24.32%

Tabulka č. 12 – Znalost postupu v rámci rozšíření sluţeb 28 uţivatelů (5 muţů a 23 ţen) ví, jak postupovat při ţádosti o rozšíření sluţeb a pouze 9 uţivatelek postup nezná.

Graf č. 12 – Znázornění znalosti postupu o rozšíření sluţeb Z tabulky a grafu je zřejmé, ţe více neţ polovina respondentů zná postup při poţadování rozšíření sluţeb a pouze 24,32% dotazovaných uvedlo, ţe postup nezná.

70

13. Je nabídka nabízených aktivit pro vyplnění volného času dostatečná? Varianty Relativní Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % Ano 5 13.51% 29 78.38% Ne 0 0.0% 0 0.0% Nevím 0 0.0% 3 8.11% Jiné 0 0.0% 0 0.0%

Tabulka č. 13 – Hodnocení nabízených aktivit

Absolutní četnost 34 0 3 0

% 91.89% 0.0% 8.11% 0.0%

34 uţivatelům (5 muţům a 29 ţenám) se nabídka volnočasových aktivit jeví jako dostatečná, tři ţeny neví.

Graf č. 13 – Znázornění hodnocení nabízených aktivit

Z tabulky a grafu jednoznačně vyplývá, ţe více jak polovina respondentů hodnotí nabídku volnočasových aktivit jako dostatečnou, pouze 8,11% neví.

71

14. Cítíte se nucen/a k některým aktivitám Varianty Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ano 0 0.0% Ne 5 13.51% Jiné 0 0.0%

– činnostem? Ženy počet 1 31 0

Relativní četnost % 2.70% 83.78% 0.0%

Absolutní četnost 1 36 0

% 2.70% 97.30% 0.0%

Tabulka č. 14 – Nucení k aktivitám 36 uţivatelů (5 muţů a 31 ţen) odpovědělo, ţe nejsou nuceni a pouze 1 uţivatelka odpověděla, ţe ano.

Graf č. 14 – Znázornění, zda jsou uţivatelé nuceni k některým aktivitám Z tabulky a grafu je jasné, ţe více neţ polovina respondentů se necítí být nucena do volnočasových aktivit a pouze 2,7ˇ% odpovědělo, ţe ano.

72

15. Jak často se Vám stává, že Vás účast zapomenete nebo se Vám nechce? Varianty Relativní odpovědí Muži počet četnost % Nikdy 1 2.70% Občas 4 10.81% Pořád 0 0.0%

na nějaké aktivitě nejprve láká, ale potom na akci

Ženy počet 6 22 4

Tabulka č. 15 – Přehled o „nadšení“ pro aktivity

Relativní četnost % 16.22% 59.46% 10.81%

Absolutní četnost 7 26 4

% 18.92% 70.27% 10.81%

26 uţivatelů (4 muţi a 22 ţen) vypovědělo, ţe se jim to občas stane, 7 uţivatelů (1 muţ a 6 ţen) odpovědělo, ţe se jim to nestává nikdy a oproti tomu 4 uţivatelkám se to stává pravidelně.

Graf č. 15 – Znázornění „vnímání“ aktivity uţivatelem Z tabulky a grafu jednoznačně vyplývá, ţe se více neţ polovině respondentů občas stane, ţe na plánovanou volnočasovou aktivitu zapomenou, 18,92% respondentů se to nestává a jen 10,81% dotazovaných se to stává pravidelně.

73

16. Mají děti z mateřské školky / hudební školy chodit častěji na besídky? Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost Ať chodí častěji 1 2.70% 6 16.22% 7 Vyhovuje mi jak chodí 4 10.81% 25 67.57% 29 Ať chodí méně 0 0.0% 1 2.70% 1

18.92% 78.38% 2.70%

Tabulka č. 16 – Hodnocení návštěvnosti dětí z mateřské / hudební školy 29 uţivatelů (4 muţi a 25 ţen) vypovědělo, ţe jim vyhovuje, jak děti na besídky chodí, 7 uţivatelů (1 muţ a 6 ţen) by uvítalo jejich návštěvy častěji a pouze 1 ţena vyjádřila nespokojenost.

Graf č. 16 – Znázornění spokojenosti s četností návštěv dětí

Z tabulky a grafu je zřejmé, ţe více neţ polovině respondentů četnost dětských návštěv vyhovuje, 18,92% respondentů by dokonce uvítalo tyto návštěvy četnější a pouze 2,7% dotázaných vyjádřilo s těmito návštěvami nespokojenost.

74

18. Máte horší přístup k nabízeným aktivitám – z důsledku zhoršené pohyblivosti – než jiní uživatelé? Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost % Ano 1 2.70% 15 40.54% 16 43.24% Ne 4 10.81% 17 45.90% 21 56.76%

Tabulka č. 17 – Přístup k aktivitám 21 uţivatelů (4 muţi a 17 ţen) zhodnotilo, ţe jejich zhoršená pohyblivost není překáţkou v přístupu k nabízeným aktivitám a 16 uţivatelů (1 muţ a 15 ţen) odpovědělo, ţe jejich zhoršená pohyblivost je důvodem k horšímu přístupu k nabízeným volnočasovým aktivitám.

Graf č. 17 – Znázornění přístupu k aktivitám Z tabulky a grafu vyplývá více neţ polovina respondentů necítí své sníţené pohybové schopnosti jako příčinu horšího přístupu k nabízeným aktivitám a 43,24% dotazovaných uvedlo, ţe to tak cítí.

Výzkumný předpoklad č.4 byl potvrzen respondenti jsou spokojeni volnočasovými aktivitami.

75

Výzkumný předpoklad č. 5: Předpokládáme, ţe se většina respondentů nesetkala s fyzickým, psychickým ani náboţenským násilím. 26. Setkal/a jste se v PPD Loštice s fyzickým násilím? Varianty Relativní Muži počet Ženy počet odpovědí četnost % Ano 0 0.0% 0 Ne 5 13.51% 32

Relativní četnost % 0.0% 86.49%

Absolutní četnost 0 37

% 0.0% 100.00%

Tabulka č. 18 – Fyzické násilí Všech 37 uţivatelů se s fyzickým násilím v PPD Loštice nesetkalo.

Graf č. 18 – Znázornění zda se uţivatelé setkali v zařízení s fyzickým násilím Z tabulky a grafu jasně plyne, ţe se s fyzickým násilím respondenti ve 100% nesetkali. 76

27. Setkal/a jste se v PPD Loštice s psychickým nátlakem? Varianty Relativní Relativní Muži počet Ženy počet odpovědí četnost % četnost % Ano 0 0.0% 0 0.0% Ne 5 13.51% 32 86.49%

Absolutní četnost 0 37

% 0.0% 100.00%

Tabulka č. 19 – Psychický nátlak Všech 37 uţivatelů vypovědělo shodně, ţe s e s psychickým nátlakem v zařízení nesetkali.

Graf č. 19 – Znázornění odpovědi v souvislosti s psychickým nátlakem Z tabulky a grafu je zřejmé, ţe se ve 100% dotazovaní s psychickým nátlakem nesetkali. 77

28. Setkal/a jste se v PPD Loštice s náboženským nátlakem? Varianty Relativní Relativní Muži počet četnost % Ženy počet četnost % odpovědí Ano 0 0.0% 0 0.0% Ne 5 13.51% 32 86.49%

Absolutní četnost 0 37

% 0.0% 100.00%

Tabulka č. 20 – Náboţenský nátlak Všech 37 uţivatelů odpovědělo ve shodě, ţe nebyli vystaveni ţádnému náboţenskému nátlaku.

Graf č. 20 – Znázornění odpovědi respondentů týkající se náboţenského nátlaku Z tabulky a grafu jasně plyne, ţe se respondenti ve 100% nesetkali s ţádnou formou náboţenského nátlaku.

Výzkumný předpoklad č. 5 byl ve 100% potvrzen. 78

Výzkumný předpoklad č. 6: Předpokládáme, ţe většina respondentů je spokojena s vnitřním i vnějším prostředím Penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení. 29. Jste spokojen/a s venkovním prostředím Varianty Relativní odpovědí Muži počet četnost % Zcela spokojen/a 4 10.81% Částečně spokojen/a 0 0.0% Málo spokojen/a 1 2.70%

okolo PPD Loštice? Relativní Ženy počet četnost %

Absolutní četnost

30

81.08%

34

91.89%

2

5.41%

2

5.41%

0

0.0%

1

2.70%

%

Tabulka č. 21 – Spokojenost s venkovním prostředím zařízení 34 uţivatelů (4 muţi a 30 ţen) je zcela spokojeno s venkovním prostředím zařízení, dvě ţeny jsou spokojeny částečně a jeden muţ odpověděl, ţe je s venkovním prostředím jen málo spokojen.

Graf č. 21 – Znázornění spokojenosti uţivatelů s venkovním prostředím zařízení Z tabulky a grafu vyplynulo, ţe více neţ polovina uţivatelů je s venkovním prostředím zařízení zcela spokojena, 5,41% respondentů projevilo částečnou spokojenost a pouze 2,7% dotazovaných vyjádřilo jen malou spokojenost s venkovním prostředím zařízení. 79

30. Máte dostatek dalších prostor kde se můžete scházet věnovat se svým zálibám? Varianty Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet Ano 5 13.51% 32 Ne 0 0.0% 0

s ostatními uživateli nebo si jen posedět a Relativní četnost % 86.49% 0.0%

Absolutní četnost 37 0

% 100.00% 0.0%

Tabulka č. 22 – Hodnocení prostor k setkání s ostatními uţivateli Všech 37 uţivatelů hodnotí prostory pro vzájemné setkání jako naprosto dostačující.

Graf č. 22 – Znázornění, zda mají uţivatelé dostatek prostor ke společným schůzkám Z tabulky a grafu je zcela zřejmá 100% spokojenost respondentů.

80

31. Jste spokojen/a s vnitřním prostředím sociální služby (výzdoba květiny) Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost Zcela spokojen/a 5 13.51% 31 83.78% 36 Částečně spokojen/a 0 0.0% 1 2.70% 1 Málo spokojen/a 0 0.0% 0 0.0% 0

% 97.30% 2.70% 0.0%

Tabulka č. 23 – Spokojenost s vnitřním prostředím zařízení 36 uţivatelů (5 muţů a 31 ţen) vyjádřilo naprostou spokojenost a jedna ţena vyjádřila spokojenost s vnitřním prostředím zařízení jen částečnou.

Graf č.23 – Znázornění spokojenosti uţivatelů s vnitřním prostředím zařízení Z tabulky a grafu je zcela evidentní, ţe více neţ polovina respondentů vyjádřila naprostou spokojenost s vnitřním prostředím zařízení a pouze 2,7% dotazovaných vyjádřilo spokojenost jen částečnou.

Výzkumný předpoklad č. 6 byl 97,3% potvrzen.

81

Součástí dotazníku byly čtyři otevřené otázky. Na otázku 32. Co vám v tuto chvíli dělá starosti, čím se trápíte ? 29 respondentů odpovědělo „Nic mě netrápí a v tuto chvíli mi nic nedělá starosti.“ 2 respondenti odpověděli „Trápí mě nemoc.“Další odpovědi byly různé: „Trápí mě obava ze smrti.“ „Trápí mě, že mi není dvacet let.“

„Mám osobní starosti.“ „Starost mi dělají vládní

reformy.“ a „Starosti mi dělá potřeba výměny starých chladniček za nové pro vysokou spotřebu elektrické energie.“ Na otázku 33. Co vám v PPD Loštice chybí ? 34 respondentů odpovědělo „Nic mi nechybí.“2 respondenti odpověděli „Chybí mi zdraví.“ 1 respondent odpověděl „Chybí mi osobní soběstačnost.“ Na otázku 34. Co se vám v PPD Loštice líbí ? 24 respondentů odpovědělo „v PPD Loštice se mi líbí“4 respondenti odpověděli „Líbí se mi nové vedení, celkové zlepšení a vstřícnost sociálních pracovnic v čele s panem ředitelem.“3 respondenti odpověděli „Líbí se mi čistota, která je v PPD Loštice.“2 respondenti odpověděli „Líbí se mi děti z mateřské školky.“2 respondenti odpověděli „líbí se mi, že se respektuje moje samota“Další odpovědi byly různé:„Líbí se mi volnočasové aktivity.“, „Líbí se mi možnost vzdělávání v PPD Loštice.“ Na otázku číslo 35. Co se vám v PPD Loštice nelíbí ? 34 respondentů odpovědělo „V PPD Loštice se mi líbí vše.“Další odpovědi byly různé: „Nelíbí se mi pomluvy a závist.“ „Nelíbí se mi vyúčtování elektrické energie, protože nemotivuje k šetřen.í“ „Nelíbí se mi svícení na chodbách a ve společných prostorech.“

82

B) ROZHOVOR Rozhovor s panem ředitelem Mgr.Bc. Ondřejem B. Jurečkou Otázka č. 1 „Jaký máte vztah k cílové skupině ?“ Odpověď: „Pro práci s lidmi jsem se rozhodl již v době kdy jsem hledal svoji profesní orientaci. Obecně se lidstvo dělí na dvě skupiny na ty, kteří mají práci jako zaměstnání a ty kteří chtějí mít práci jako poslání. Myslím si a možná nesprávně, že práce s lidmi a pro ně, zvláště v sociálních službách je samo o sobě poslání. Nechci stávající cílovou skupinu připodobnit k jakési formě pseudofarnosti, proto jsem v minulosti absolvoval Cyrilometodějskou Teologickou fakultu, ale již v průběhu studia jsem si uvědomoval ono určující poslání. Být s lidmi a pro ně a být ostražitý na to aby okolo mě neprocházeli se svými otázkami a já nedával odpovědi, které mnohdy ani nechtějí slyšet. A před nástupem do funkce jsem pracoval nejen se ženami a matkami s dětmi v azylovém domě, ale i jako sociální pracovník na oddělení pro tělesně postižené a handicapované, kde se utvářeli dobré teoretické i praktické dovednosti pro práci s cílovou skupinou.“ Otázka č. 2 „Jak dlouho jste na pozici ředitele a jakou máte motivaci pro tuto náročnou práci ?“ Odpověď: „Na pozici budu v srpnu 3 roky, i když moje funkce vzniká a zaniká jmenování radou olomouckého kraje takže chci věřit, že v srpnu budu stále ještě ve funkci. Schopnost pro aplikaci kompetencí v běžné praxi sociální služby může být ověřena pouze v průběhu samotného výkonu funkce. Možná i pro to novela zákoníku práce vytváří prostor pro 6 měsíční zkušební dobu pracovníků. S ohledem 2,5 let jsem stále hlouběji přesvědčen, že základní a nosnou kompetencí je zkušenost s prací v sociálních službách opřená o vysokoškolské studium daného oboru, žel právě tato skutečnost není reflektována v obecných požadavcích zřizovatele na obsazení funkce ředitele příspěvkové organizace kde je stanoven obecný požadavek na vysokoškolské studium.“ Otázka č. 3 „Co vám připadá na vaši funkci nejtěžší ?“ Odpověď: „Nejtěžší je prosazení koncepce kvalitně poskytované sociální služby. Jsem přesvědčen, že stávající stav formy sociální služby chráněného bydlení plně nekoresponduje s požadavkem zákona o sociálních službách, kdy žijeme určitý druh „transsexuality“. Tedy něco deklarujeme na venek a něco odlišného realizujeme. Nejtěžší není práce s zaměstnanci ani s uživateli, ale prostředí stále sílících tzv. sociálních reforem, které zcela programově a 83

možná i záměrně vytlačující jeden druh poskytování sociální služby - pobytové služby a chtějí ho nahradit terénními a ambulantními službami. Jako nejtěžší spatřuji skutečnost prosazení záměru, aby se prosazovali kvalitní sociální služby pro ty, kteří jí skutečně potřebuji a nebyly pouze náhražkou pro ty, kteří sociální služby vnímají jen jako prostředek pro zajištění pohodlného bydlení.“ Otázka č. 4 „Jaké máte vize k rozvoji v sociální službě ?“ Odpověď: „Vize těsně navazují na předešlou otázku a mají své historické opodstatnění již v dobách vzniku tohoto zařízení…, uvažte, jaká byla koncepce. Dvě propojená zařízení služby pro ty, kteří jsou schopni se o sebe postarat sic omezeně, a pak služba pro ty, kteří tuto dovednost již nemají, tedy ke stávající registrované službě chráněného bydlení. Registrovat druhou službu domov pro seniory. Tímto budeme schopni zabezpečit potřeby, které sepsali uživatelé ve vašem dotazníku. 33 respondentů uvedlo že si přejí zemřít tady což jim stávající služba neumí zabezpečit. Myslím si že vize obsažené v této výpovědi uživatelů jsou natolik silné, že stojí za tu námahu, aby byly naplněny.“ Otázka č. 5 „Co jsou největší úskalí chráněného bydlení ?“ Odpověď: „Vyhláška v zákonu o sociálních službách chráněné bydlení považuje spíše za sociální službu, která je poskytována těm, kteří ji potřebují a je zasazena do běžného prostředí. Tady v našem panelovém domě je jeden bezbariérový byt, který je určen těm, kteří z důvodu zdravotního stavu, nebo momentální situace potřebují podporu někoho zvenčí, tedy žijí svůj život svým způsobem, ale bez podpory a pomoci třetí osoby toho prozatím nejsou schopni. V našem případě nám vymizeli běžní sousedé a všechny bytové jednotky jsme zaplnili těmi, kteří potřebují pomoc zvenčí. Toto považuji za ohrožení pro stávající uživatele a možnost postupného vymizení osvojených sociálních návyků, tedy žít svůj život a stát se závislým na sociální službě.“ Otázka č. 6 „Pomáhají vám SQSS v práci?“ Odpověď: „Standardy kvality sociálních služeb jsou nezbytným předpokladem pro činnost každé sociální služby. Pokud by tomu tak nebylo standard by nebyly součástí prováděcí vyhlášky k zákonu č. 108 2006 sb., o sociální službách. Standardy kvality v té podobě v jaké jsou představovány vyhláškou jsou pilíři pro kvalitní a fungující sociální službu. Lze je chápat jako směrovek ukazatel, který vede ke kvalitní sociální službě. Pomáhají mi v tom smyslu, že spolu s týmem pracovníků identifikujeme naši službu s požadavky standardu. Srovnání 84

z biblickým desaterem je zcela na místě. V hebrejském originálu není taxativně vymezeno, co všechno můžeme a nemůžeme, nýbrž je tam doporučení, chceš-li, zachovávej přikázání. Pokud sledujeme kvalitu sociální služby je potřeba přijmout i standardy, které směřují ke kvalitě.“ Otázka č. 7 „Je zájem uživatelů o služby obligatorní?“ Odpověď: „Z účinnosti novely zákonu o sociálních službách ve vztahu k pobytové službě chráněného bydlení je zákonodárcem zpoplatněna veškerá poskytované služby, jak základní, tak i fakultativní. Pokud si uživatelé vzhledem k jejich věku musí něco uhradit vždy se to setkává s radikálním odmítnutím. Je potřeba v rámci individuálního plánu u každého uživ. Společně pojmenovat jeho potřeby a přání a v rámci tohoto vzájemného kontaktu označit činnosti se kterými mu sociální služba prostřednictvím pracovníků sociální služba může pomoci, nebo konkrétního uživ podpořit, tedy neposkytovat všem všechno, ale pouze těm, kteří o určitou službu mají zájem nebo jí potřebují vzhledem k zdrav stavu, nebo momentálnímu omezení. Otázka hrazení nejen oblig služeb, ale i základních je velkou a náročnou manažerskou zodpovědností. Vzhledem k tomu, že uvedená vyhláška stanovuje maximální výši úhrad a nastavení výše úhrad je svěřeno do kompetence ředitele. V tomto ohledu jsme první a zatím jediné chráněné bydlení v Olomouckém kraji, které reflektuje potřeby uživatele. A od letošního roku v případě hospitalizace uživatele ve zdravotnickém zařízení. Je uživateli snížena výše úhrady o částku, kterou zaplatil v nemocnici.“ Otázka č. 8 „Jaký je kontakt váš s uživateli?“ Odpověď: „S uživateli jsem v každodenním kontaktu, potkáváme se na chodbách, dveře mé kanceláře jsou po celý den otevřeny a můžou kdykoliv vejít a mohou se mnou tedy kdykoliv hovořit. Každý týden navštívím minimálně 4 bytové jednotky za účelem udržení vztahu s uživatelem v jeho přirozeném prostředí ve snaze zajímat se o jeho radosti i starosti.“ Otázka č. 9 „Jak řešíte připomínky a stížnosti?“ Odpověď: „Snad ani nejde o připomínky a stížnosti ani o jakousi pomyslnou knihu přání a stížností, kterou jsem měl zavěšenou nad špalkem, když jsem pracoval jako řezník, spíše jde o podmety na kvalitu služby za účelem zlepšení a posun. Nejenom uživatele ale i veřejnost přicházející do sociální služby je formou nástěnek, informací o místě kde mohou svůj podmět vyjádřit vhozením své případné stížnosti, žaloby, do tzv. schránky důvěry. Šťastná sociální služba, která má dostatek těchto podmětů. Vzpomínám si na dobu kdy jsme všichni museli mít jeden názor a projevit svou individualitu bylo bezmála heroickým činem. Uživatelé jsou proto 85

pravidelně informováni o možnosti podat svůj podmět, nebo vyjádřit své bolesti, kterémukoliv zaměstnanci sociální služby. Dokonce reagujeme na podněty, které jsou anonymní, každý přijatý podnět, buď přímým sdělením, nebo schránkou je po jeho obdržení opatřen číslem jednacím, což zaručuje, že se při jeho řešení nemůže ztratit. Následně je podnět předán řediteli, který spolu se sociální pracovnicí obdržený podnět řeší za aktivní účasti adresáta podnětu (pokud je znám) a dalších uživatelů, kterých se podnět týká. Na začátku nového kalendářního roku provádí ředitel analýzu podnětů a zapracovává vytěžené poznatky do činnosti organizace. S každým obdrženým podnětem jsou seznámeni členové organizace v rámci pravidelného setkávání.“ Otázka č. 10 „Jaká je spolupráce s radou uživatelů?“ Odpověď: „Radu uživatelů v naší sociální službě nemáme ustanovenu, byla to právě velerada která vydala Ježíše a stejnou chybu neuděláme dvakrát. Po převzetí funkce bylo mojí primární snahou vytvořit kontakt s uživateli prostřednictvím volených zástupců v tzv. výboru uživatelů Netušil jsem, že se každá volba, která se pravidelně opakuje v listopadu stane kulturní a politickou aktivitou. Jsou vylepovány kandidátky jednotlivý uchazeči prezentují oblast, o kterou se v případě zvolení budou starat, máme volební urnu a uživatemé zvláště ti starší chodí s občanským průkazem. Výbor uživatelů má 5 členů a spolu se sociální pracovnicí a účetní se setkáváme na pravidelních měsíčních setkáních, na kterých ředitel informuje o úspěších a mnohdy i nenaplněných vizích za uplynulý měsíc.“

5.4 Závěr výzkumného šetření Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit míru spokojenosti uţivatelů Penzionu pro důchodce Loštice – chráněné bydlení. 100% návratnost dotazníků a doprovázející dotazy respondentů- uţivatelů Penzionu pro důchoce Loštice potvrdily jejich vysoký zájem o naše výzkumné šetření . Spokojenost uţivatelů se sluţbami sociální pracovnice byla vysoká- 94,59%,tj. 35 z celkového počtu 37. Pouze dvě uţivatelky uvedly, ţe jsou částečně spokojeny s její pomocí. 34 respondentů ( 91,89%) si přeje, aby je navštěvovala ráno v rámci pravidelné pochůzky v jejich bytové jednotce a 28 ( 75,68% ) si ţádá její návštěvu i večer.

86

Znát svého klíčového pracovníka by měl kaţdý uţivatel jakékoliv sociální sluţby. V našem zařízení prokázalo 36 uţivatelů ( 97,30%) , ţe ví, kdo

ním je. Pouze jedna

uţivatelka nevěděla, s kým realizuje individuální plánování. Druhá oblast byla zaměřena na vybrané sluţby: dovoz obědů, praní

a ţehlení

prádla.S kvalitou dováţených obědů bylo zcela spokojeno 14 respondentů (37,84%), 3 byli spokojeni částečně ( 8,11%) a 4 (2 ţeny a 2 muţi ) respondenti (5,41%) jsou spokojeni málo. 3 respondenti a 29 respondentek (celkem 86,49%) byli zcela spokojeni s praním a ţehlením prádla. Dva vyjádřili spokojenou částečnou ( 5,41%). Třetí oblast se týkala volnočasových aktivit. Zjištěné výsledky byly velmi pozitivní, neboť všech 37 uţivatelů vyjádřilo 100% spokojenost. 28 uţivatelů ( 75,68%)

je

informováno o tom, jak by měli postupovat, kdyby poţadovali rozšíření volnočasových aktivit o nové. Zajímalo nás, jak hodnotí nabízené aktivity, zda jsou dostatečné pro vyplnění jejich volného času. 34 respondentů (91,89%) odpovědělo kladně a pouze 3 respondentky odpověděli „nevím.“ 36 respondentů (97,3%) sdělilo, ţe nejsou nuceni k činnostem, aktivitám a pouze jedna respondentka odpověděla kladně. Zabývali jsme se i otázkou tzv. „prvotního nadšení

pro akci ,“ a následného „zapomnění či nechuť.“ Odpovědi byly

zajímavé, neboť 7 respondentů ( 18,92%) sdělilo, ţe se jim vţdy na akci chtělo, 26 (70,27%) občas podlehlo danému proţívání a 4 respondentky prozradily, ţe se jim „to děje pořád.“ Kladně hodnotily besídky dětí z mateřské a hudební školy. Zde 29 respondentů ( 78,38%) sdělilo, ţe jim vyhovuje počet tak, jak je. 6 respondetek a 1 respondent si přeji jejich návštěvy častěji. V rámci čtvrté části jsme se dotkli velmi citelné oblasti- psychického, fyzického a náboţenského násilí. Na poloţené otázky odpověděli všichni respondenti (100%) „NE,“ ţe se nesetkali s ţádnou z výše uvedených forem násilí v zařízení. Poslední zkoumanou oblastí byla spokojenost uţivatelů s vnitřními prostorami, s adekvátním počtem místnostmi ke společnému „scházení, potkávání se“.100 % respondentů odpovědělo kladně. S venkovním prostředím okolo PPD Loštice je zcela spokojeno 91,89%. Všechny stanovené výzkumné předpoklady byly potvrzeny. Rozhovor s ředitelem zařízení Mgr. Jurečkou byl důkazem jeho odborného přístupu provázeného nadšením pro práci s lidmi. Reakce uţivatelů svědčili o jeho profesionálním přístupu, empatickém jednání, kdy dialog je zde denně vyuţíván ke spolupráci, porozumění a zpříjemnění ţivota všech.

87

ZÁVĚR Hlavním cílem mé diplomové práce na téma „Spokojenost uživatelů v Penzionu pro důchodce Loštice – chráněné bydlení“ bylo seznámit s druhy sluţeb pro seniory u nás, popsat systém péče o seniory v Penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení a prostřednictvím výzkumného šetření zjistit, jaká je spokojenost se sluţbami, které uvedené sociální zařízení nabízí. Stanovené cíle byly naplněny. V teoretické části jsem charakterizovala typy sluţeb pro seniory u nás v souladu se zákonem o sociálních sluţbách. Věnovala jsem se psychickým, fyzickým a sociálním aspektům stárnutí a v závěru této části jsem poukázala na onemocnění, která bývají nejčastěji diagnostikována u seniorů. Ve stáří ţivot nekončí, je ţádoucí, aby senioři byli motivováni, a proto jsem do své práce zařadila ergoterapii, muzikoterapii a reminiscenci -

vybrané aktivizační metody, které jsou často vyuţívány i v pobytových

zařízeních pro seniory. Chráněné bydlení pro seniory v Lošticích je ukázkou kvalitního zařízení, kde uţivatelé proţívají opravdu důstojně „podzim svého ţivota.“ Seznamuji s typy obligatorních a fakultativních sluţeb pro uţivatele, popisuji prostředí a odborný tým daného zařízení. V rámci výzkumného šetření byly pouţity dvě metody- dotazník pro uţivatele a rozhovor s ředitelem zařízení. Velmi potěšujícím byl výsledek vysoké spokojenosti uţivatelů se sluţbami, personálem, prostředím, které uvádím v podkapitole 5.4. Rozhovor s Mgr. Ondřejem B. Jurečkou byl pro mne inspirativní. Profesionálně a s láskou hovořil o uţivatelích, o nabízených sluţbách, o celkovém „ţivotě“ v Penzionu pro důchodce Loštice – Chráněné bydlení. Ve své práci zdravotní sestry se setkávám velmi často se seniory. Vidím v jejich tvářích obavy, strach z toho, co je čeká. Ačkoliv se mnozí z nich snaţí na stáří připravit, mnohdy osud přivane chvíle, které jsou pro ně nečekávané. Můţe to být například nemoc, smrt milovaného člověka, zklamání rodiny. Je třeba, aby senioři byli maximálně informováni o sluţbách, které mohou vyuţívat. Není rozhodující, zda-li to budou sluţby poskytované v přirozeném

prostředí

seniora

nebo

ambulantně

v denních

centrech,

v domech

s pečovatelskou sluţbou anebo nakonec v pobytových zařízeních. Důleţité je, aby kaţdý senior našel „svůj ostrůvek,“ kde zakotví.

„Nikdo není tak starý, aby nemohl beze studu doufat ještě v jeden den.“ Lucius Annaeus Seneca

88

SEZNAM ZKRATEK apod.

a podobně

č.

číslo

Tzv.

tak zvaně

ČR

Česká republika

EU

Evropská Unie

např.

například

tzn.

to znamená

cca

přibliţně

PPD

penzion pro důchodce

VP

výzkumné předpoklady

SQSS

standardy kvality

89

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Odborné publikace 1. ADAMS B. a C. E. HAROLD. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha: Grada 1999. ISBN 80-7169-893-8. s. 488 2. FARKOVÁ Marie. Dospělost a její variabilita. Praha: Grada 2009. ISBN 978-80247-2480-5. s. 136 3. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1.vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 978-80-87 109-19-9. s. 365 4. HUTAŘ, J. Sociální služby a pomoc v hmotné nouzi. NROSZP ČR, Praha 2007, ISBN978-80-903640-4-2. s. 137 5. CHRÁSKA., M Metody pedagogického výzkumu. Praha, Grada 2010 ISBN 97880-247-1369-4. s. 265 6. JANEČKOVÁ Hana a Marie VACKOVÁ. Reminiscence. Praha: Portál 2010. ISBN 978-80-7367-581-3. s. 152

7. JAROŠOVÁ Darja. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská universita, 2006. ISBN 807368-110-2. s. 110 8. JIRÁK R., I. HOLMEROVÁ a C. BROŢOVÁ a kol. Demence a jiné poruchy paměti. Praha: Grada 2009. ISBN 978-80-247-2454-6. s. 163 9. KALVACH, Z., Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, Praha, Grada 2008 ISBN 978-80-247-2490-4. s. 336 10. KANTOR, J., M. LIPSKÝ aj. WEBER a kol. Základy muzikoterapie. Praha: Grada 2009. ISBN 978-80-247-2846-9. s. 269 11. KELNAROVÁ Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie 1.díl. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-3270-1. s. 168 90

12. KLEVETOVÁ Dana a Irena DLABALOVÁ. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada 2008. ISBN 978-80-247-2169-9. s. 202 13. KOZLOVÁ, L., Sociální služby. Praha 2005, Triton s. 23 ISBN 80-7254-662-7. s. 79 14. KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální služby a příspěvek na péči. ANAG, 2007, s. 69 ISBN 978-80-7263-405-7. s. 350 15. KRIVOSÍKOVÁ Mária. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada 2011. ISBN 978-80247-2699-1. s. 368 16. KŘIVOHLAVÝ Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada 2011. ISBN 978-80-247-3604-4. s. 144 17. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., Vývojová psychologie. Praha, Grada 2006. ISBN 80-247-1284-9. s. 368 18. MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M, Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha, Grada 2010. ISBN 978-80-247-2138-5. s. 168 19. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha, Grada 2011. ISBN 987-80-247-3148-3. s. 328 20. MAŇÁK, J., ŠVEC, V., Výukové metody. Brno, Padio ISBN 80-7315-039-5. s. 219 21. MATOUŠEK, O. Sociální sluţby. 1.vyd. Praha: Portál, 2007, ISBN 978-80-7367310-9. s. 183 22. OREL Miroslav a Věra FACOVÁ a kol. Člověk, jeho smysly a svět. Praha: Grada 2010. ISBN 978-80-247-2946-6. s. 256 23. PREISS Marek a Hana KUČEROVÁ a kol. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada 2006. ISBN 80-247-0843-4. s. 368 91

24. SCHULER, MATTHIAS, Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha, Grada 2010, ISBN 978-80-247-3013-4. s. 336 25. SMUTEK, M., KAPPL, M., Proměny klienta služeb sociální práce. Hradec králové. GAUDEAMUS 2006, ISBN 80-7041-716-1. s. 478 26. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi. Praha, Galén 2005, ISBN 80-7262-365-6. s. 270 27. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha, Portál 2000, ISBN 80-7178-308-0. s. 522

28. VALENTA Milan. Dramaterapie. Praha: Grada 2011. ISBN 97-80-247-3851-2. s. 252

29. VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory (příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky). Praha, Grada 2007, ISBN 978-80-247-21705. s. 96

Legislativa 30. Listina základních práv a svobod schválená usnesením předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. 31. ZÁKON č 108/2006 Sb., O sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 32. VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách.

92

Jiné zdroje 33. Kronika města Loštice 34. PPD Loštice .Vzdělávací program organizace PPD Loštice, 2011-2013. 35. PPD Loštice. Organizační řád organizace PPD Loštice.. Loštice, 1.1.2012 36. PPD Loštice. Domácí řád Penzionu pro důchodce Loštice, sociální sluţba chráněné bydlení, čl. 2 37. www.ppd-lostice.cz/rubriky/spolupracujeme 38. www.muzikoterapie.net/index.php/lubomír-holzer

93

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Síť poskytovatelů sociálních sluţeb dle jednotlivých krajů v ČR ( stav k 31.12.2011) Tabulka č. 2 – Věk a pohlaví respondentů Tabulka č. 3 – Délka pobytu v zařízení Tabulky č. 4 – Spokojenost se sociální pracovnicí Tabulka č. 5 – Návštěvy sociální pracovnice ráno Tabulka č. 6 – Návštěvy sociální pracovnice večer Tabulka č. 7 – Znalost klíčového pracovníka Tabulka č. 8 – Kvalita dováţených obědů Tabulka č. 9 – Doba podávání obědů Tabulka č. 10 – Spokojenost s praním a ţehlením Tabulka č. 11 – Přehled o nabízených aktivitách Tabulka č. 12 – Znalost postupu v rámci rozšíření sluţeb Tabulka č. 13 – Hodnocení nabízených aktivit Tabulka č. 14 – Nucení k aktivitám Tabulka č. 15 – Přehled o „nadšení“ pro aktivity Tabulka č. 16 – Hodnocení návštěvnosti dětí z mateřské / hudební školy Tabulka č. 17 – Přístup k aktivitám Tabulka č. 18 – Fyzické násilí Tabulka č. 19 – Psychický nátlak Tabulka č. 20 – Náboţenský nátlak Tabulka č. 21 – Spokojenost s venkovním prostředím zařízení Tabulka č. 22 – Hodnocení prostor k setkání s ostatními uţivateli Tabulka č. 23 – Spokojenost s vnitřním prostředím zařízení

94

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 - Organizační schéma organizace PPD Loštice Graf č. 2 – Znázornění skladby uţivatelů dle pohlaví a věku Graf č. 3 – Znázornění rozloţení uţivatelů dle stávající délky pobytu Graf č. 4 – Znázornění spokojenosti se sociální pracovnicí Graf č. 5 – Znázornění stanoviska k ranní návštěvě sociální pracovnice v bytě Graf č. 6 – Znázornění stanoviska k večerní návštěvě sociální pracovnice v bytě Graf č. 7 – Znalost klíčového pracovníka Graf č. 8 – Znázornění hodnocení kvality dováţených obědů z jídelny základní školy Graf č. 9 – Vyjádření spokojenosti s načasováním podávání obědů Graf č. 11 – Znázornění spokojenosti s praním a ţehlením Graf č. 12 – Znázornění znalosti postupu o rozšíření sluţeb Graf č. 13 – Zmázornění hodnocení nabízených aktivit Graf č. 14 – Znázornění, zda jsou uţivatelé nuceni k některým aktivitám Graf č. 15 – Znázornění „vnímání“ aktivity uţivatelem Graf č. 16 – Znázornění spokojenosti s četností návštěv dětí Graf č. 17 – Znázornění přístupu k aktivitám Graf č. 18 – Znázornění zda se uţivatelé setkali v zařízení s fyzickým násilím Graf č. 19 – Znázornění odpovědi v souvislosti s psychickým nátlakem Graf č. 20 – Znázornění odpovědi respondentů týkající se náboţenského nátlaku Graf č. 21 – Znázornění spokojenosti uţivatelů s venkovním prostředím zařízení Graf č. 22 – Znázornění, zda mají uţivatelé dostatek prostor ke společným schůzkám Graf č.23 – Znázornění spokojenosti uţivatelů s vnitřním prostředím zařízení

95

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Mapa poskytovatelů a zřizovatelů sociálních sluţeb – chráněné bydlení, Příloha č. 2 Fotodokumentace Příloha č. 3 Dotazník pro uţivatele Příloha č. 4 Výsledky výzkumného šetření

96

Příloha č. 1 - Mapa poskytovatelů a zřizovatelů sociálních sluţeb – chráněné bydlení,

97

Příloha č. 2 - fotodokumentace

Foto č. 2 – návštěvní místnost (archiv autora)

Foto č. 3 - výzkumné šetření – odevzdávání dotazníků (archiv autora) 98

Příloha č. 2 - fotodokumentace

Foto č. 4 - výzkumné šetření – odevzdávání dotazníků (archiv autora)

Foto č. 5 – společenská místnost (archiv autora) 99

Příloha č. 2 - fotodokumentace

Foto č. 6 – ergoterapeutický koutek (archiv autora)

Foto č. 7 – internetový koutek (archiv autora) 100

Příloha č. 2 - fotodokumentace

Foto č. 8 – jídelna (archiv autora)

101

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele

DOTAZNÍK SPOKOJENOSTI 2011



UŽIVATELÉ Vážení uživatelé, jmenuji se Brigita Jelínková a 5. rokem suduji obor učitelství zdravotních a sociálních předmětů pro střední a odborné školy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve spolupráci s pracovníky Penzionu pro důchodce Loštice jsem připravila „Dotazník spokojenosti 2011“. V dotazníku můžete zhodnotit poskytované sociální služby poskytované v Penzionu pro důchodce Loštice, příspěvková organizace  v textu PPD Loštice. Na otázky odpovídejte zakroužkováním nebo křížkem vyhovující odpovědi, případně otázku doplňte o vlastní názor. Pokud se rozhodnete, že dotazník vyplníte, berte prosím položené otázky vážně a odpovídejte sám / sama za sebe. Dotazník je anonymní – nemusíte dotazník podepisovat. Získané informace použiji pro moji diplomovou práci. Zhodnocený dotazník bude předán sociální pracovnici a také Vám, uživatelům. Předem mnohokrát děkuji za Váš zájem o vyplnění dotazníku. Brigita Jelínková

01. a b c d e f

Pohlaví a věk Muž Žena 51 – 60 let 61 – 70 let 71 – 80 let 81 a více let

     

02. a b c d

Jak dlouho v PPD Loštice žijete? méně než 1 rok 1 – 5 let 6 – 10 let Více než 10 let

   

03. Jste spokojen/a se stávajícími sociálními službami? a  ANO b  NE Pokud ne, uveďte důvod: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… c …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 102

Máte nějaký návrh na zlepšení nebo změnu služeb? Uveďte jej prosím: ………………………………………………………………………………………..…… …………………………………………………………………………………………….. d …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………..

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele 04. V případě trvale zhoršeného zdravotního stavu očekáváte?     

postarají se o mne moji blízcí

    

chci zůstat

    

odejdu do jiného typu zařízení, např. domova důchodců

Jste spokojen/a s pomocí sociální pracovnice? Zcela spokojen/a  označte Částečně spokojen/a  označte Málo spokojen/a  označte Nespokojen/a  označte Máte nějaký návrh na zlepšení nebo změnu péče sociální pracovnice? Uveďte jej prosím: …………………………………………………………………………………………….. e ................................................................................................................................ …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………..

05. a b c d

06. Víte, kdo je Vaší „klíčovou pracovnicí“? a b

 ANO  NE

07. Respektují zaměstnanci Vaše soukromí v bytové jednotce? a  ANO b  NE Přejete si, aby pracovnice sociálních služeb Vás každé ráno navštívila v bytové jednotce (v rámci pravidelné pochůzky)? a  ANO b  NE

08.

09.

Přejete si, aby pracovnice sociálních služeb Vás každý večer navštívila v bytové jednotce (v rámci pravidelné pochůzky)? 103

 ANO  NE

a b

Vyhovuje Vám rozsah víkendových služeb (sobota a neděle od 7:30 do 19:00 hod?) a  ANO b  NE Jiné: …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. c …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………..

10.

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele

11. Máte přehled o aktivitách, které Vám nabízíme? a b

 ANO  NE

12. Víte jak postupovat, kdybyste chtěli služby rozšířit o další úkony? a  ANO b  NE 13. Je nabídka nabízených aktivit pro vyplnění volného času dostatečná? a  ANO b  NE c  NEVÍM Jiné: d …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. 14. Cítíte se nucen/a k některým aktivitám – činnostem? a Jsem nucen/a do aktivit (např. procházky venku, hry apod.)  ANO b Nejsem nucen/a a veškeré činnosti vykonávám dobrovolně  NE Jiné: c …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Jak často se Vám stává, že Vás účast na nějaké aktivitě nejprve láká, ale potom na akci zapomenete nebo se Vám nechce? a  NIKDY b  OBČAS c  POŘÁD

15.

16. Mají děti z mateřské školky / hudební školy chodit častěji na besídky? 104

 AŤ CHODÍ ČASTĚJI  VYHOVUJE MI JAK CHODÍ  AŽ CHODÍ MÉNĚ

a b c

17. Drobné zvířata v bytové jednotce (pas, kočka)? a  VADILO b  NEVADILO Pokud máte zhoršenou pohyblivost, jste omezen/a v dostupnosti některých služeb, aktivit, které nabízíme a poskytujeme? a  MYSLÍM, ŽE NE b  NEMYSLÍM SI TO

18.

Přejete si, aby hlavní vstupní dveře do zařízení měli kliku (k otevření dveří nepotřebujete klíče) nebo kouli (k otevření dveří potřebujete klíče)? a Dveře s klikou  ANO  NE b Dveře s koulí  ANO  NE

19.

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele

20. Jak hodnotíte kvalitu dovážených obědů z jídelny základní školy? zcela spokojen/a  označte pouze jednu volbu částečně spokojen/a  označte pouze jednu volbu a chuť málo spokojen/a  označte pouze jednu volbu nespokojen/a  označte pouze jednu volbu jiné  označte pouze jednu volbu 21. Vyhovuje vám doba, kdy jsou Vám obědy ze základní školy podávány? a  ANO b  NE c Pokud NE, uveďte čas, který by Vám vyhovuje hod. Jste spokojen/a s praním a žehlením prádla? Zcela spokojen/a  označte Částečně spokojen/a  označte Málo spokojen/a  označte Nespokojen/a  označte Máte nějaký návrh na zlepšení nebo změnu služeb? Uveďte jej prosím: ……………………………………………………………………………………………. e ……………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………….

22. a b c d

23. Myslíte si, že jinde by bylo o Vás lépe postaráno než v PPD Loštice? a Doma  ANO  NE 105

b V jiné sociální službě – např. domov důchodců  ANO  NE c Myslím, že je to všude stejné  ANO  NE d Myslím si, že je zde dobrá péče  ANO  NE Jiné: …………………………………………………………………………………………….. e …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Kdybyste mohl/a vrátit čas, nastoupil byste znovu do PPD Loštice? Líbí se mi tu  ANO  NE Stejně by mě k tomu donutili (rodina, bytové okolnosti apod.)  ANO  NE Hledala bych jinou sociální službu – jiný domov  ANO  NE Jiné: …………………………………………………………………………………………….. d …………………………………………………………………………………………….. ................................................................................................................................

24. a b c

25. Doporučil/a byste PPD Loštice svým blízkým přátelům? a b

 ANO  NE

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele 26. a b c d e

Setkal/a jste se v PPD Loštice s fyzickým násilím?  ANO  NE  ano  ano  ano

Ze strany uživatelů  ne Ze strany pracovníků  ne Ze strany rodinných příslušníků?  ne Jakým? …………………………………………………………………………………………….. f …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Mělo to pro Vás následky? …………………………………………………………………………………………….. g …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………..

27. Setkal/a jste se v PPD Loštice s psychickým nátlakem? a b 106

 ANO  NE

c Ze strany uživatelů  ano  ne d Ze strany pracovníků  ano  ne e Ze strany rodinných příslušníků?  ano  ne Jakým? …………………………………………………………………………………………….. f …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Mělo to pro Vás následky? …………………………………………………………………………………………….. g …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. 28. a b c d e

Setkal/a jste se v PPD Loštice s náboženským nátlakem?  ANO  NE  ano  ano  ano

ze strany uživatelů  ne ze strany pracovníků  ne Ze strany rodinných příslušníků?  ne Jakým? …………………………………………………………………………………………….. f …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Mělo to pro Vás následky? …………………………………………………………………………………………….. g …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………..

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele Jste spokojen/a s venkovním prostředím okolo PPD Loštice Zcela spokojen/a  označte Částečně spokojen/a  označte Málo spokojen/a  označte Nespokojen/a  označte Máte nějaký návrh na zlepšení nebo změnu? Uveďte jej prosím: …………………………………………………………………………………………….. e …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………..

29. a b c d

Máte dostatek dalších prostor, kde se můžete scházet s ostatními uživateli nebo si jen posedět a věnovat se svým zálibám? a  ANO b  NE

30.

31. Jste spokojen/a s vnitřní prostředím sociální služby (výzdoba, květiny) 107

Zcela spokojen/a  označte Částečně spokojen/a  označte Málo spokojen/a  označte Nespokojen/a  označte Máte nějaký návrh na zlepšení nebo změnu? Uveďte jej prosím: …………………………………………………………………………………………….. e …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. a b c d

32. Co Vám v tuto chvíli dělá starosti, čím se trápíte? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 33. Co Vám v PPD Loštice chybí? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 34. Co se Vám v PPD Loštice líbí? ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

108

………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 35. Co se Vám v PPD Loštice nelíbí? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… X K otázce č. _____ (doplňte) chci ještě uvést: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

Příloha č. 3 – dotazník pro uţivatele X K otázce č. _____ (doplňte) chci ještě uvést: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… X K otázce č. _____ (doplňte) chci ještě uvést: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 109

Děkuji Vám za vyplnění „Dotazníku spokojenosti 2011“ a čas, který jste jeho vyplnění věnoval/a. Vyplněný dotazník vhoďte do připravené schránky, která je umístněna v prostorách jídelny PPD Loštice do pátku 1. července 2011. O vyhodnocení dotazníku budete informováni na nástěnkách v PPD Loštice. Brigita Jelínková

110

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 03. Jste spokojen/a se stávajícími sociálními službami? Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost Ano 5 13.51% 32 86.49% 37 ne 0 0.0% 0 0.0% 0 Pokud ne uveďte 0 důvod 0.0% 0 0.0% 0 Máte nějaký návrh 0 na zlepšení0.0% nebo změnu služeb? 0 Uveďte0.0% je prosím: 0

Tabulka č. 24

Graf č. 24 – Jste spokojen/a se stávajícími sociálními sluţbami?

111

% 100.00% 0.0% 0.0% 0.0%

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 04. V případě trvale zhoršeného zdravotního stavu očekáváte? Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost Postarají se o mne 1 moji blízcí2.70% 2 5.41% 3 Chci zůstat 4 10.81% 27 72.97% 31 Odejdu do jiného 0 typu zařízení, 0.0% např. Domova3 důchodců 8.11% 3

Tabulka č. 25

Graf č. 25 – V případě zhoršeného zdravotního stavu očekáváte?

112

% 8.11% 83.78% 8.11%

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření Varianty odpovědí Ano ne

07. Respektují zaměstnanci Vaše soukromí v bytové jednotce? Relativní Relativní Absolutní Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost 5 13.51% 32 86.49% 37 0 0.0% 0 0.0% 0

Tabulka č. 26

Graf č. 26 – Respektují zaměstnanci Vaše soukromí v bytové jednotce?

113

% 100.00% 0.0%

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 10. Vyhovuje vám rozsah víkendových služeb Varianty Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet Ano 5 13.51% 31 ne 0 0.0% 0 Jiné 0 0.0% 1

Relativní četnost % 83.78% 0.0% 2.70%

Tabulka č. 27

Graf č. 27 – Vyhovuje vám rozsah víkendových sluţeb?

114

Absolutní četnost 36 0 1

% 97.30% 0.0% 2.70%

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 17. Drobné zvířata v bytové jednotce (pes, kočka)? Varianty Relativní Muži počet Ženy počet odpovědí četnost % Vadilo 2 5.41% 23 Nevadilo 3 8.11% 9

Relativní četnost % 62.16% 24.32%

Tabulka č. 28

Graf č. 28 – Drobná zvířata v bytové jednotce (pes, kočka)?

115

Absolutní četnost 25 12

% 67.57% 32.43%

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 19. Přejete si, aby hlavní vstupní dveře do zařízení měli kliku (k otevření dveří nepotřebujete klíče) nebo kouli (k otevření dveří potřebujete klíče)? Varianty Relativní Relativní Absolutní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost % Dveře s klikou 1 2.70% 6 16.22% 7 18.92% Dveře s koulí 4 10.81% 26 70.27% 30 81.08%

Tabulka č. 29

Graf č. 29 – Přejete si, aby hlavní vstupní dveře do zařízení měli kliku (k otevření dveří nepotřebujete klíče) nebo kouli (k otevření dveří potřebujete klíče)?

116

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 23. Myslíte si, Varianty odpovědí Doma V jiné sociální službě Myslím, že je to všude stejné Myslím si, že je zde dobrá péče Jiné

že jinde by bylo o Vás lépe postaráno než v PPD Loštice? Relativní Relativní Absolutní Muži počet četnost % Ženy počet četnost % četnost 0 0.0% 4 10.81% 4

% 10.81%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

0

0.0%

1

2.70%

1

2.70%

5 0

13.51% 0.0%

27 0

72.97% 0.0%

32 0

86.49% 0.0%

Tabulky č. 30

Graf č. 30 – Myslíte si, ţe jinde by bylo o vás lépe postaráno neţ v PPD Loštice ?

117

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 24. Kdybyste mohl/a vrátit čas, nastoupil/a byste znovu do PPD Loštice? Varianty Relativní Relativní odpovědí Muži počet četnost % Ženy počet četnost % Líbí se mi tu 5 13.51% 28 75.68% Byl/a bych stejně donucen/a 0 0.0% 3 8.11% Hledal/a bych jinde 0 0.0% 0 0.0% Jiné 0 0.0% 1 2.70%

Tabulka č. 31

Absolutní četnost 33

% 89.19%

3

8.11%

0 1

0.0% 2.70%

Graf č.31 – kdybyste mohl/a vrátit čas, nastoupil/a byste znovu do PPD Loštice ?

118

Příloha č. 4 – výsledky výzkumného šetření 25. Doporučil/a byste PPD Loštice svým blízkým přátelům? Varianty Relativní Relativní Muži počet Ženy počet odpovědí četnost % četnost % Ano 5 13.51% 29 78.38% Ne 0 0.0% 3 8.11%

Absolutní četnost 34 3

Tabulka č. 32

Graf č. 32 – Doporučil/a byste PPD Loštice svým blízkým přátelům?

119

% 91.89% 8.11%