Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií
Grunge v Praze: ,,Grunge is dead?" Bakalářská práce
Autor: Kryštof Rozumek
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Zuzana Jurková, PhD.
Praha 2011 1
Autor práce: Kryštof Rozumek Vedoucí práce: doc. PhDr. Jurková Zuzana, Dr. Oponent práce: Datum obhajoby: Hodnocení:
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně. Všechny použité prameny a literatura byly řádně ocitovány. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zpřístupněna v příslušné knihovně UK a prostřednictvím elektronické databáze vysokoškolských kvalifikačních prací v depozitáři Univerzity Karlovy a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem. V Praze dne 18.7 2011 .......................................... Podpis 3
Poděkování: Rád bych zde poděkoval vedoucí své bakalářské práce PhDr. Zuzaně Jurkové, PhD., která mě zasvětila do oboru etnomuzikologie, za její ochotu během mého studia. Mirku Broumovi z kapely Broumband za jeho vstřícný přístup. Slečně Daniele Reslové za její ochotu a v neposlední řadě své rodině, která mě po celou dobu podporovala.
4
Obsah: Obsah....................................................................................................................................str.5 1. Úvod.................................................................................................................................str.6 1.1 Pozice, kterou zaujímám ke grungi................................................................................ str.6 1.2 Téma výzkumného projektu a teoretické zakotvení.....................................................str.10 1.3 Výzkumné otázky, výzkumná strategie a technika sběru dat......................................str. 12 1.4 Výběr vzorku, prostředí výzkumu.................................................................................str.14 1.5 Analytické postupy, hodnocení kvality výzkumu..........................................................str.15 1.6 Etické otázky.................................................................................................................str.17 2.Grunge.............................................................................................................................str.18 2.1 Historie grunge.............................................................................................................str.18 2.2 Názory a podoba...........................................................................................................str.21 3. Kapela Broumband........................................................................................................str.23 3.1 Kapela Broumband a její hudba....................................................................................str.23 3.2 Podoba vystoupení kapely Broumband........................................................................str.28 4.Momentka: Koncert v pražském klubuK4......................................................................str.32 4.1 Koncert.........................................................................................................................str.32 4.2 Hudební stránka vystoupení.........................................................................................str.38 5.Nehudební aspekty grunge.............................................................................................str.39 5.1 Věkové kategorie a bodylanguage................................................................................str.39 5.2 Užívání drog..................................................................................................................str.47 5.3 Slovník příslušníků grunge............................................................................................str.50 5.4 Slovník kapely Broumband...........................................................................................str.53 Analýza písní Broumband..................................................................................................str.55 6.1 Rozbor textů písní kapely Broumband..........................................................................str.55 6.2 Hudební projev.............................................................................................................str.61 6.3 Rozbor písně.................................................................................................................str.63 6.4 Notový zápis.................................................................................................................str.67 7.Závěr...............................................................................................................................str.70 8. Seznam použité literatury..............................................................................................str.72 9. Příloha............................................................................................................................str.74
5
1. Úvod:
1.1 Pozice, kterou zaujímám ke grungi S grungem jsem se poprvé setkal ve svých 12ti letech na pravidelných zkouškách pěveckého sboru, do kterého jsem v té době chodil. Vždy po zkoušce probíhala volná zábava a chlapci se vždy rozdělili do skupinek, které byly většinou tvořeny chlapci se stejným věkem, kde řešili své ,,záležitosti". Protože už jsem se považoval za staršího, vybral jsem si skupinku chlapců ve věku 12-15 let, kde probíhala vášnivá diskuze. Když jsem přišel blíže, zjistil jsem, že předmětem jejich debaty je kapela, která se jmenuje ,,Pearl Jam 1" a ve vztahu k této kapele padlo několikrát slovo ,,grunge". Kapelu i podivné slovo jsem slyšel prvně a oboje vzbudilo mou pozornost. Z této debaty jsem si odnesl, že ,,Pearl Jam jsou fakt skvělý" a že grunge je hudební styl, ve kterém se zmíněná kapela pohybuje. I když nerad, musím připustit, že prvním důvodem, proč jsem se o grunge začal zajímat bylo, že jsem chtěl mezi chlapce zapadnout a skamarádit se s nimi. Takto jsem se poprvé vydal po stopách grunge, který pro řadu lidí představuje i určitý postoj a životní styl. Tuto ,,záhadu" jsem začal poodhalovat s pomocí svého strýčka a starší kamarádky, která mi poprvé poskytla audio nahrávky kapely Pearl Jam. Díky tomu jsem byl schopen zapojit se do diskuzí, které i nadále probíhaly po hodině zpěvu a někdy i během ní. Tak jsem postupně poodhaloval hudební svět, který si mě během krátké chvíle zcela získal. Důvodů, proč se tak stalo, bylo podle mého názoru hned několik. Zcela jistě tomu bylo, protože jsem se delší dobu pohyboval v prostředí, kde se kladl důraz na práci s hlasem a na péči o hlas. Proto jsem vždy v duchu soucítil se zpěváky, kteří své hlasivky namáhají až za hranice lidských možností a svým ,,řevem" mi naháněli hrůzu. Přesto jsem do této doby spolu se svými vrstevníky a kamarády poslouchal hudbu, jejímž cílem bylo vyjádřit agresivitu a kde se právě toto ,,řvaní" uplatňuje. Když jsem se však seznámil se stylem grunge, který byl rovněž ,,dravý" a který vedle ,,řvaní" uplatňoval i melancholický melodický vokál, zcela jsem tomuto hudebnímu stylu podlehl. Vždy jsem se při poslechu hudby cítil jaksi ,,propojený" se zpěvákem, protože jsem si v duchu zkoušel přezpívat jeho party a v polohách, které se v grungi objevují, jsem se cítil dobře. Zároveň se 1
Pearl Jam: Americká rocková skupina založená v Seattlu r. 1990, obvykle řazena do stylové přihrádky grunge. (Wich, 1999: s.159,160) 6
mi zamlouvala skutečnost, že stavy a postoje interpretů jsou spíše vyjádřeny prostřednictvím melancholie a melodií, které umožňují průchod emocí a zároveň svou formou dávají větší prostor pro zapojení imaginace, než tomu bylo v písních, které jsem doposud poslouchal. Skutečnost, že naléhavost může být vyjádřena jinak než hrubou silou, mne velice oslovila a naprosto jsem se s tímto ztotožnil. Od té doby jsem styl grunge vnímal spíše jako ,,osobní výpověď" interpreta, které však svou formou nenutí posluchače nutně sdílet stejná stanoviska, ačkoli obsahuje zmíněnou naléhavost, pocity sklíčenosti i agresi. To úzce souvisí s dalším důvodem, proč si mě grunge získal. Vždy mi vadilo členění na určité skupiny a subkultury, kde člověk musí nutně dodržovat normy a projevy pouze pro to, aby ke skupině i nadále mohl náležet, nebo nebyl terčem posměchu (například subkultura lidí jezdících na skateboardech, subkultura gothic 2, kde je obzvlášť kladen důraz na zevnějšek atd.). ,,Společenská kultura se skládá z čehokoliv, co člověk musí znát, nebo čemu musí věřit k tomu, aby fungoval způsobem přijatelným pro její členy...(W.Goodenough in Sunstein, Strater 1997:, s.3) Vnímal jsem to jako potlačení svobodného názoru a stírání individuality, pouhé reprodukování obsahů, které se za určitými atributy a projevy skrývají. Naopak mi vždy vyhovovala jakási ,,střední cesta", kdy má člověk možnost sympatizovat s názory subkultury, ale nemusí nutně přijímat veškeré její prvky, aniž by to předtím podrobil vlastní myšlenkové analýze, na jejímž základě zjistí, zda-li daná věc neodporuje jeho životnímu přesvědčení. Toto shledávám jako paradox většiny radikálních hnutí, která se vymezují vůči konzumní společnosti, ale svým přístupem a jakousi pasivitou sdílejí shodné atributy s tím, proti čemu se vymezují. Typickým příkladem tohoto je hnutí Emo 3, jehož členové se velice často
2
Gothic rock nebo gotický rock je hudební styl, který vznikl na přelomu 70. a 80. let. Vyvinul se z anglického punk rocku a post punku a paralelně se šířil ve Velké Británii, USA a dalších západních zemích. Je charakteristický temnou melancholickou atmosférou nebo inspirací gotickými romány.http://cs.wikipedia.org/wiki/Gothic_rock 3
Emo je styl rockové hudby, obvykle se vyznačuje melodickou muzikou a výraznými, často zpovědními texty. Vznikl v polovině osmdesátých let dvacátého století z hnutí hardcore punk ve Washingtonu DC, kde byl znám jako ,,emocionální hardcore" nebo ,,emocore" a propagoval kapely jako Rites jara a Embrace. Emo je spojován s obzvláště emocionální prožitky, citem, stydlivostí. Vyznavači Emo stylu jsou introvertní, zažívající pocity úzkosti. Emo je také spojeno s depresí, sebepoškozováním a sebevraždami. http://emo.aceweb.cz/ 7
pohybují na místech, kde se setkáváme s grungem 4, a já se tak konfrontoval i s touto subkulturou. Dále pak punk nebo subkultura hip-hopu. Jako hlavní prostředek, jímž osoba vyjadřuje své názory nebo příslušnost k subkultuře vyvstává vnější podoba, fyzický vzhled, což zahrnuje oblečení, gesta, ale třeba i používané fráze a obraty, kdy jejich absence vyvolává nevoli uvnitř komunity. V případě hnutí Emo je tento rys vyhnán až do extrému, kdy je u chlapců žádoucí androgynní vzhled a vyhublá postava spolu s introvertní plachostí a depresemi, které si tak mohou příslušníci záměrně navozovat, nebo o nich přinejmenším mluvit bez toho, aby k nim vedla reálná příčina. V některých případech to pak vede k sebepoškozování či pokusům o sebevraždu. Tuto skutečnost jsem se nepokoušel ve svém výzkumu postihnout, protože mým cílem bylo popsat subkulturu grunge a její příslušníky, avšak při hledání vhodných respondentů a při samotném výzkumu a terénní činnosti jsou takové projevy nepřehlédnutelné a velice časté. S určitým potěšením mohu konstatovat, že jsem grunge zažil v jeho ,,zlaté éře" (90.léta 20.století). Avšak ani tehdy nepředstavoval dominantní hudební proud. Je však s podivem, že si po celou dobu uchoval své příznivce a i dnes, v roce 2011, má mnoho svých příznivců. Dokonce se dá říci, že zhruba od roku 2006 po současnost zažívá grunge renesanci, protože jedny z hlavních kapel tohoto stylu po delší pauze obnovily svou činnost (Alice in chains, Soundgarden). Z toho důvodu jsem jako podtitul své práce zvolil kultovní větu ,,grunge is dead(?)", která v sobě nese narážku na úmrtí několika hlavních protagonistů a ikon tohoto stylu, což podobu grunge i názory jeho příslušníků zásadním způsobem ovlivnilo. Zároveň určitou trvanlivost v čase a postupném mizení z podvědomí posluchačů. Především pak tento výraz poukazuje na vliv komerce 5, která původně undergroundovou hudbu zkrotila pro své účely a tím ji ,,zabila". Ačkoli jsem byl grungem takto uchvácen, během střední školy jsem se věnoval i jiným hudebním stylům, ať už jako posluchač nebo aktivní člen v kapelách. Možná i proto se grunge na jisté období vytratil z mé pozornosti. Mé sympatie vůči němu neopadly, pouze jsem se snažil neuzavírat pouze do jediného stylu a snažil se rozšiřovat vlastní obzory. Důkladněji 4
Není zde přímá spojitost s grungem, pouze fakt, že většina klubů, kde se s grungem setkáváme, je situována v centru města Prahy a podniky představují místa, kde se mladí lidé mohou scházet i v pozdních nočních hodinách. 5 Komercializace - termín označující (v umění, v hudbě) degradaci, zplošťování daného uměleckého (hud.) typu, projevu atp. v procesu jeho zbožného fubgování. (Matzner, 1983: s.213) 8
jsem se mu začal věnovat až při studiu Fakulty humanitních studiích, kdy jsem v akademickém roce: 2006-2008 navštěvoval přednášky Mimoevropské hudební kultury a hudebně antropologický seminář doc. PhDr. Zuzany Jurkové, Dr.. Zde mi byly poprvé představeny metody výzkumu v terénu, což mě ihned oslovilo, protože mi svým přístupem, kdy je pozornost věnována nejen hudbě, ale i chování a osobám, které jí vytvářejí, připomínaly práci žurnalisty, jež mě vždy lákala. Zároveň jsem měl zkušenosti s dotazováním lidí, zhruba 4 roky jsem pracoval v několika společnostech, které se zabývaly průzkumem trhu prostřednictvím dotazování respondentů na určité výrobky. Data se získávala z rozhovorů s respondenty a z dotazníků, které respondenti obdrželi. Doufal jsem, že bych mohl tyto zkušenosti určitým způsobem uplatnit i v rámci studia. Po úvodních přednáškách kurzu etnomuzikologického semináře si každý ze studentů zvolil cílovou subkulturu, které se bude v průběhu celého kurzu věnovat. Přestože jsem se nikdy nepovažoval za osobu, která se hlásí k určité subkultuře, v okamžiku volby jsem měl jasno, že se grunge stane tématem pro mou výzkumnou činnost v rámci kurzu. Takto jsem zahájil svou výzkumnou činnost a začal si grunge všímat ve svém okolí, mezi přáteli, v podnicích a klubech, kam jsem s nimi nebo i sám chodil. ,,Nemusíme se vždy vzdálit příliš daleko od domova, abychom našli skupiny lidí, jejichž způsoby chování a komunikace jsou jiné, zajímavé a přece jsou pro nás neznámé." (Sunstein, Strater, 1997: s.6) Samotného mě překvapilo, že mi grunge, který jsem po hudební stránce znal od svých školních let, zůstával po delší dobu skrytý na místech, kde jsem se běžně pohyboval a předpokládal tak, že dané prostředí dobře znám. Protože jsem se výzkumu v rámci tohoto kurzu věnoval delší dobu (2006-2008) a práce mě bavila, rozhodl jsem se, že se zároveň stane tématem mé bakalářské práce.
9
1.2 Téma výzkumného projektu a teoretické zakotvení Tématem mého výzkumného projektu je výzkum hudební subkultury ,,grunge" v Praze. Výzkum byl započat v akdemickém roce 2006 v rámci hudebně antropologického semináře, který vede doc. PhDr. Zuzana Jurková , Dr. Svou povahou se nejvíce blíží pojetí případové studie podle Jana Hendla : ,,Výzkum pomocí případové studie se zaměřuje na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. Základní výzkumnou otázkou je, jaké jsou charakteristiky daného případu nebo skupiny porovnávaných případů." (Hendl, 2005 :103). V rámci výzkumu proběhl etnografický výzkum této subkultury v pražských hudebních klubech, které představují hlavní místa, kde se tato subkultura schází. Dále byla systematicky zkoumána jedna pražská hudební skupina hrající hudební styl ,,grunge", který k sobě váže subkulturu lidí, jež představuje hlavní cíl mého výzkumu. Cílem bylo provedení kvalitativního výzkumu této subkultury s důrazem na vytyčení jednotících prvků a specifických znaků, které určují příslušnost členů k této subkultuře. Ve svém výzkumu kombinuji etickou perspektivu (perspektiva na skupinu z pohledu člena jiné skupiny) i emickou perspektivu (perspektiva jedince ze skupiny). Povaha práce klade důraz na kulturní kontext, v jakém se hudba vyskytuje, a vychází tak z konceptu navrženém Alanem P. Merriamem v knize The Antropology of Music, 1964 (Boháček, 2005: s.12). Téma grunge je v současném hudebním světě poměrně aktuální, protože řada z kapel zažívá v roce 2010 comeback 6, přestože se již řadu let o grungi mluví jako o ,,mrtvém stylu". Tento fakt jsem rovněž zohlednil ve svém výzkumu a pokusil jsem se tento trend prozkoumat i v pražské hudební scéně. Teoretické zakotvení tématu práce Základními pojmy mé práce jsou grunge, kultura, subkultura, insider, outsider, práce v terénu a etnomuzikologie. Vymezení grunge jsem věnoval samostratnou kapitolu (doplnit číslo). Kultura ,,je systém sdílených názorů, hodnot, praktik, jazyka, norem, rituálů a materiálních věcí, jež jsou vyjádřením toho, jak určitá skupina pojímá svět a život (srov.Rataj 2005). Subkultura je kultura určité podskupiny většího společenství.“(Hendl, 2005: 118)....Dalšími významnými pojmy pro mou práci jsou výzkumný terén a práce v terénu.
6
výraz používaný pro návrat na hudební scénu 10
,,Výzkumný terén je místo, kde se výzkum provádí a práce v terénu je její vykonávání" (Sunstein, Strater, 1997: str.1). Přestože jsem pojem ,,práce v terénu"již znal ,bylo třeba, abych si osvojil některé postupy a pravidla, jakými se v něm výzkumník chová a postupuje při své práci. Především pak rozlišováním mezi perspektivou outsidera a insidera a to i v případě, kdy se jedná o běžnou činnost, se kterou se setkáváme v naší vlastní kultuře či subkultuře, jako je například pití alkoholu, nošení dlouhých vlasů či nášnic. V tomto mi byla velice přínosná práce antropologa Horace Minera: Body Ritual Among the Nacirema (1956), kdy prostřednictvím satyry popisuje některé návyky americké populace tak, že se nám jeví jako neznámé a člověk si tak všímá záležitostí, kterým by mnohdy nevěnoval pozornost, protože je vnímá jako běžnou rutinu, ale právě v těchto projevech a záležitostech se mnohdy mohou skrývat důležité informace, které charakterizují zkoumanou kulturu či subkulturu. ,,Když navštívíte nějaké jiné místo, než je to vaše, můžete si všimnout, že se lidé pohybují a mluví pomaleji nebo rychleji, více potichu nebo nahlas, nebo že používají prostor jinak, než jste zvyklí. Během výzkumu neznámých (nebo dokonce známých) vzorců vystupuje výzkumník v terénu ,,ven", aby přijal perspektivu outsidera. pokouší se odhalit mnoho vrstev jednání a přesvědčení, která nutí lidi myslet tak, jak myslí a jednat tak, jak jednají (Sunstein, Strater,1997: s.8). Etnomuzikologie zkoumá hudební projevy, nástroje a veškeré procesy s hudbou spojené. . ,,etnomuzikologie znamená „studium hudby v kultuře“ (Merriam, 1960). Etnomuzikologie se skládá z etnologie a muzikologie..., hudební zvuk je výsledkem lidské činnosti, která je ovlivněna hodnotami, přístupy a přesvědčeními lidí, kteří tvoří určitou kulturu. Hudba nemůže být vytvořena jinak než člověkem pro jiné lidi a i když můžeme pojmově oddělit hudbu od kultury, ani jedna není bez druhé kompletní."(Boháček, 2005 : str.12). Spolupracuje při tom a vychází z mnoha dalších vědních oborů jako jsou např. antropologie, sociologie, psychologie a jiné.
11
1.3 Výzkumné otázky,výzkumná strategie a technika sběru dat Výzkumné otázky: Hlavním tématem mého výzkumného projektu je současná subkultura grunge v Praze. S touto stěžejní otázkou budou spojeny tématické okruhy, které by mi měly ve sledování tohoto tématu pomoci : 1) Jaké systémy hodnot, norem, chování a postojů jsou sdílené v pražské subkultuře grunge a jaká je jejich provázanost s hudbou? 2) Jak sami insideři definují vlastní subkulturu a co pro ně znamená být jejím členem? 3) ,, Platí pro pražskou subkulturu grunge výrok ,,grunge is dead"(grunge je mrtvý)? Výzkumná strategie Pro svůj výzkumný projekt jsem zvolil metodu kvalitativního výzkumu v terénu. ,,Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem je tu odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím." (Disman, 2002 : s.285) ,,Na začátku výzkumného procesu je pozorování, sběr dat. Pak výzkumník pátrá po pravidelnostech existujících v těchto datech , po významu těchto dat, formuluje předběžné závěry a výstupem mohou být nově formulované hypotézy nebo nová teorie" (Disman, 2002 : s.287). Během výzkumu jsem zaujal induktivní přístup. ,,…z pravidelnosti zkoumaných událostí odvozujeme obecné pravidlo o určité pravidelnosti platné pro další události na jiném místě nebo v jiném čase.“…..,, Používáme dat k induktivnímu odvození teorie : Data : tvrzení – teorie.“ (Hendl, 2005 : s.36). Během svého výzkumu jsem se delší dobu (2006-2008, 2010-2011) pohyboval ve výzkumném terénu se snahou o získání etnografického popisu subkultury grunge v pražských klubech. ,,...etnograf se otevřeně nebo skrytě zúčastní každodenního života lidí po dlouhou dobu, pozoruje, co se děje, naslouchá, co se povídá, klade otázky a shromažďuje všechna různým způsobem dostupná data“.(Hammersley 1990, s. 40 in Hendl, 2005: s.119). Technika sběru dat Pro účely výzkumu bylo využito zúčastněného pozorování. Zúčastněné pozorování ,,je styl výzkumu, ve kterém výzkumník participuje na každodenním životě lidí, které studuje." ,,Participace na životě zkoumané skupiny je především nástrojem k porozumění problémům lidí, nástrojem k pochopení situace; výzkumník se ponoří do života lidí a situací, kterým se snaží porozumět." (Disman, 2002 : s.305). Během pozorování jsem postupně zaujal pozici pozorovatel jako participant ,,Výzkumník je v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem." (Disman, 2002: s.306) a participant jako
12
pozorovatel : ,,Výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum" (Disman, 2002: s.306). Během výzkumu byly prováděny polostrukturované rozhovory se členy kapely a návštěvníky pražských hudebních klubů. Rozhovory byly mnou nahrávány na diktafon. Pro pořízené rozhovory jsem se snažil od respondentů získat demografické údaje sledující pohlaví, věk a sociální status respondentů (pracovní pozici nebo studium a nejvyšší dosažené vzdělání). Tyto údaje pak byly využity pro třídění a vyhodnocování rozhovorů. Při rozhovorech jsem se přidržoval tématických okruhů, abych příliš neodbočil od tématu a otázek, které jsem si pro výzkum vytyčil. Délka rozhovoru nebyla předem dána a závisela na postihnutí všech důležitých bodů a míře ochoty respondentů. Zaznamenáván byl i počet odmítnutých rozhovorů a důvod jejich odmítnutí. V rámci rozhovorů byly respondentům předkládány otázky mapující orientaci příslušníků ve vlastní subkultuře, pohled na užívání drog (protože je s nimi subkultura grunge často spojována), důvod, proč se osoba hlásí k této subkultuře, hodnoty, které v ní spatřuje a názory na hudební kapelu, která byla byla prostřednictvím ankety vyhodnocena jako představitel pražského grunge. V rámci výzkumu byla pořizována fotodokumentace z koncertů a večerních akcí v pražských klubech. V průběhu celého výzkumu jsem pořizoval terénní zápisky a byl mnou veden terénní deník, který je doplněný o vlastní postřehy a subjektivní dojmy z výzkumného procesu, chyby kterých jsem se v rámci výzkumu dopustil i otázky, které se mi nepodařilo postihnout. Zápisky byly vedeny v rámci schématu popsaného Hendlem : a) ,,Popisné poznámky se snaží popsat prostředí, lidi a jejich činnost v souhlase se zaměřením výzkumu." (Hendl, 2005: s.197). Ty obsahují popis prostředí klubů a zkušebny kapely, kterou jsem v rámci výzkumu zkoumal. Dále pak popis koncertů, zkoušek a aktivit na těchto místech a popisy jednotlivců. Jejich vzhled, oblečení, mluvený projev a gesta. b) ,,Reflektující poznámky se týkají hlavně úvah výzkumníka o tom, co pozoruje." (Hendl, 2005 : s. 197). Ty obsahují především reflexe a subjektivní připomínky, které se týkají metody výzkumu, jeho analýzy, hodnocení dosavadního průběhu výzkumu a reflexe, etické problémy, vlastní nápady a komplikace během výzkumu, které jsou zahrnuty v rámci vyhodnocování dat.
13
1.4 Výběr vzorku, prostředí výzkumu Protože je subkultura grunge poměrně ,,skrytou" komunitou, která není většinové společnosti příliš známá, uplatnil jsem ve své studii osobu ,,dveřníka" (gatekeeper). Ta mi díky své pozici a osobní prestiži, jež se odvíjí ze skutečnosti, že jistou dobu působila jako člen grungeové kapely, umožnila snadnější vstup do této subkultury. ,,V kvalitativních studiích hrají značnou roli tzv. gatekeepers, dveřníci. Tyto osoby umožňují výzkumníkům pobyt v terénu a přístup k zajímavým jedincům a skupinám." (Hendl, 2005: s.152). Mimo této osoby, která v mém výzkumu sehrála zásadní roli, uplatňuji několik ,,klíčových informátorů". Klíčový informátor ,,...je důležitým zdrojem informací v každé fázi zúčastněného a etnografického výzkumu. Jedná se o jedince, který zná výborně dané prostředí a dokáže své znalosti vyjádřit. Výzkumník se pomocí klíčového informátora dostává k informacím, jež by sám těžko získal." (Hendl, 2005: s. 194). Na začátku výzkumu jsem se seznamoval s výzkumným terénem. Navazoval jsem neformální rozhovory se všemi respondenty, kteří se mnou byli ochotni komunikovat. Pro další část výzkumu, jsem již vybíral osoby, o kterých jsem buďto zjistil, že se jedná o příslušníky grunge, nebo vykazovali některé rysy, které jsou grungeové subkultuře připisovány. S těmito osobami byl proveden polostrukturovaný rozhovor. ,,Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). " (Hendl, 2005: s. 175). Na základě odpovědí jsem osoby požádal, zda-li bych je nemohl za stejným účelem kontaktovat někdy v budoucnu. S takovými osobami jsem pak prováděl interview, či je zvolil jako své klíčové informátory. Při výběru respondentů jsem rovněž uplatnil metodu ,,sněhové koule". ,,... ,,Snowball technique" spočívá na výběru jedinců, při kterém nás nějaký původní informátor vede k jiným členům naší cílové skupiny."(Disman, 2002: s.114). Dotazování respondentů probíhalo do fáze, kdy výzkum dosáhl teoretické saturace. ,,Shromažďování dalších informací je ukončeno po dosažení teoretické saturace, což znamená, že je z hlediska výzkumníka teorie již vyvinuta a nepředpokládá se, že další případy přinesou nové poznatky, které by mohly vést k její změně. " (Hendl, 2005: s.151). Výzkum se zabývá hudební subkulturou grunge, proto byly osloveny pražské kapely spadající do hudebního žánru grunge. Prostřednictvím internetového portálu http://www.bandzone.cz mnou byly vyhledány veškeré pražské kapely, které ve svých profilech uváděly odkaz na tento hudební žánr, nebo se k němu přímo hlásily. Následovala 14
selekce na základě frekvence vystoupení v Praze a celkové prestiži u návštěvníků pražských klubů ve snaze získat pokud možno jednu reprezentativní kapelu pro účely výzkumu. Tato selekce proběhla pomocí strukturovaných krátkých dotazníků, které byly předkládány respondentům v klubech, kde tyto kapely nejčastěji hrají. Výzkum proběhl v pražských klubech: XT3, UZI, Mlejn, 007, Klamovka, K4, Roxy, Chapeau Rouge, Modrá vopice, Rock Café a především pak v klubu Vagon. Po vyhodnocení dotazníků a následném zúžení možného výběru proběhlo oslovení kapely prostřednictvím e-mailu, kde jsem ji seznámil s výzkumným záměrem a požádal ji o spolupráci. Rozhovory s respondenty probíhaly ve večerních hodinách. Řada respondentů tak mnohdy byla vzhledem k prostředí, kde výzkum probíhal, pod vlivem alkoholu nebo drog. To jsem se snažil zohlednit i ve své práci a náležitě posuzovat relevanci takovýchto rozhovorů. 1.5 Analytické postupy, hodnocení kvality výzkumu Polostrukturované rozhovory získané během výzkumu byly zaznamenávány na diktafon, následně přepsány a opatřeny kódy. Při přepisování jsem uplatnil doslovnou transkripci ,,proces převodu mluveného projevu z interview nebo ze skupinové diskuze do písemné podoby.“ (Hendl, 2005: s.208) a shrnující protokol, který nezachovává celý text. ,, …jde o sjednocení úrovně obecnosti podávaných informací, pak se přistupuje ke stále větší abstrakci. Tou se snižuje rozsah materiálu, jednotlivé významové části se integrují nebo se mohou vypustit, protože již jsou obsaženy v jiných jednotkách textu.“(Hendl, 2005: s.209). Během výzkumu jsem použil způsoby kódování podle Strausse a Corbinové (1990) popsané Hendlem (2005): 1. otevřené kódování ,,Výzkumník provádí otevřené kódování prvním průchodem daty. Přitom lokalizuje témata v textu a přiřazuje jim označení....Otevřené kódování odhaluje v datech určitá témata. Tato témata jsou nejdříve na nízké úrovni abstrakce. Mají vztah k položeným výzkumným otázkám, k přečtené literatuře, k pojmům používaným účastníky nebo jde o nové myšlenky vznikající, jak výzkumník proniká k textu." (Hendl, 2005: s.247). 2. axiální kódování : ,,výzkumník uvažuje příčiny a důsledky, podmínky a interakce, strategie a procesy a tvoří tak ,,osy" propojující jednotlivé kategorie."(Hendl, 2005: s.248). 3. selektivní kódování : ,,V průběhu selektivního kódování je výzkumník veden snahou vyhledat hlavní témata a kategorie, které budou ústředním bodem vznikající teorie. To znamená, že budou integrovat ostatní témata a kategorie. Poté, co se dokončila formulace 15
vztahů k ústřední kategorii, se všechny její vlastnosti a dimenze znovu přezkušují pomocí dat. To platí i pro celou navrženou teorii. Postup interpretace dat a sběr dalšího datového materiálu se přeruší v okamžiku teoretické saturace - když žádné další kódování nepřináší nové poznatky." (Hendl, 2005: s. 251). Hodnocení kvality výzkumu Validita a reabilita představují podle Silvermana hlavní kritéria hodnocení kvality výzkumu. Validita : ,,Pod validitou budem rozumiet` pravdivost`: interpretovanů ako mieru, v akej vysvetlenie presne reprezentuje sociálne javy, o ktorých hovorí." (Hammersley, 1990: s.57 in Silverman, 2005: s.188). ,,Reliabilita, spolehlivost - prokázání možnosti získání stejných závěrů, pokud by se studie zopakovala....,,Cílem reliability je minimalizace náhodných a systematických chyb." (Hendl, 2005: s.342). Při svém výzkumu jsem rovněž využil postupy pro zvětšení konstruktové validity : využití více zdrojů dat a komunikativní validizaci ,,konečnou zprávu nebo její předběžné verze předložíme k vyjádření účastníkům studie." (Hendl, 2005 : s.147). Různorodé zdroje informací (triangulaci 7) jsem využíval pro ověřování svých závěrů po celou dobu výzkumu. Závěry ze zúčastněného pozorování jsem ověřoval pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory jsem pak ověřoval buď po uplynutí určité doby, pokud k tomu byli respondenti svolní a okolnosti to umožnily, nebo prostřednictvím rozhovorů s jinými osobami. Rovněž celému výzkumu prospěla pauza v období, po které jsem se grungem zabýval (2006-2008 a 2010-2011). Celková délka tohoto sledování (2006-2011) by rovněž měla přispět ke kvalitě výzkumu. ,,Dostatečné trvání studie - aby bylo možné naučit se kultuře skupiny, testovat záměrně falešné informace, získat si důvěru skupiny a postupovat iterativním způsobem celou studií, je nutné věnovat studii dostatek času."(Hendl, 2005: s.339). Jelikož výzkum subkultury grunge představuje téma mé diplomní práce, v průběhu mého výzkumu byly jednotlivé kroky konzultovány s mým tutorem doc. PhDr. Jurková Zuzana, Dr., a tím bylo zohledněno kritérium důvěryhodnosti popsané Hendlem:
7
Datová triangulace (Denzin 1989). ,,Jako datovou triangulaci Denzin označuje použití různých datových zdrojů a odlišuje ji od použití různých metod sběru dat. Doporučuje zkoumat jev v různých časových momentech, na různých místech a u různých osob."(Hendl, 2005: s.149) 16
,,Konzultace - doporučují se pravidelné diskuse s osobami, jež se neúčastní výzkumu, aby se odhalila bílá místa průzkumu a přezkušovaly pracovní hypotézy."(Hendl, 2005: s.339). Předpokládám, že má práce přispěje k rozvinutí poznatků v oblasti etnografie na dané téma, a bude tak moci posloužit některým dalším výzkumům, které by se tématikou grunge zabývaly. 1.6 Etické otázky Všichni respondenti zpracovaných rozhovorů byli seznámeni s výzkumným záměrem hned v úvodu. Prvním krokem tedy bylo získání poučeného (informovaného) souhlasu. V rámci mého výzkumu byl postačující ,,pasivní souhlas" - bez podpisu. Rovněž veškeré nahrávání a dokumentace proběhly pouze za souhlasu daných osob. Respektoval jsem právo respondenta na anonymní účast a s touto možností jej seznámil hned v úvodu. Subkultura grunge je spojena s konzumací alkoholu a drog, a tak jsem se tohoto tématu dotkl během svých rozhovorů. Jedná se o choulostivé téma a ne každý je takovéto konverzaci otevřený. Byl jsem proto připraven respektovat odmítnutí odpovědi na tyto nebo jiné pro respondenta nepříjemné otázky. Rovněž jsem respektoval ,,svobodu odmítnutí" a účastníkům bylo řečeno, že svou účast v rámci výzkumu mohou kdykoli ukončit. Vzhledem k tématu a případným otázkám jsem volil respondenty starší patnácti let. Horní věková hranice není stanovena. Prohlašuji, že jsem s žádným z respondentů nemanipuloval pro účely výzkumu ani pro své osobní účely. Účast ve výzkumu byla čistě dobrovolnou záležitostí, která nebyla nijak finančně odměněna a ani já se nepokusil a nepokusím na získaných informacích obohatit. Veškeré výpovědi uchovám tak, aby nemohly přijít do nepovolaných rukou a nemohly být využity jinak než pro účely tohoto výzkumu. Obsah výzkumu a rozhovorů nebudu poskytovat jiným než povolaným osobám. Respondenti byli obeznámeni s tím, že jim v okamžiku ukončení výzkumu poskytnu mnou získaný materiál týkající se jejich osoby, pokud by tak chtěli. Rovněž jsem připraven poskytnout zúčastněným osobám finální podobu mé diplomní práce.
17
2. ,,grunge" 2.1 historie grunge : Výraz ,,grunge" představuje označení pro hudební styl 80.- 90.let 20. století, se kterým se pojí subkultura posluchačů tohoto hudebního žánru. Grunge se jako hudební styl nachází na pomezí ,,hardrocku 8" a ,,alternativního rocku 9". Jde o velice pestrý hudební styl, který vychází ze stylů: hardcore, punk, heavy metal indie rock. Kromě této základní charakteristiky jsou zároveň do grunge vnášeny i lidové a exotické prvky především východních kultur, což úzce souvisí s faktem, že grunge v mnoha směrech sdílí stejné představy a názory jako hnutí hippies, které vzniklo v 60.letech 20.stol. v USA s epicentrem v San Franciscu. Toto hnutí, pro které jsou charakteristické myšlenky světového míru, svobody, lásky a dodržování základních lidských práv, je spojeno se sympatizováním s náboženstvím a fiosofiemi jako jsou budhismus a hinduismus, ale i představy domorodých kmenů nezasažených západní civilizací a severoamerických indiánských kmenů. Grunge vznikl v polovině 80.let 20.století ve státě Washington. Epicentrem tohoto stylu se stalo největší město státu Washington - Seattle, se kterým je grunge dodnes neodmyslitelně spojován. Hlavním vydavatelstvím tohoto hudebního stylu byla nezávislá nahrávací společnost Sub Pop, která vznikla rovněž v Seattlu v roce 1986 10 pod vedením Bruce Pavitta a Jonathana Ponemana. Tato společnost produkovala většinu grungeových 8
Hudební styl, který vychází z rock and rollu, garage a psychedelického rocku počátku 60.let. Spíše než samostatný hudební žánr představuje jakýsi ,,nadžánr", který je aplikován na více stylů rockové hudby (punk rock, grunge atd.), které jsou odchylkami od pop-rocku hraného v rádiích. Charakteristické pro hard-rock je používání elektrických kytar a jejich zkresleného zvuku, basové kytary a bicích. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hard_rock Rock-druh a směr moderní populární hudby, jenž vznikl na bázi hudby rhytm and blues a country and western v padesátých letech v USA. Ve svých výpovědích namnoze obsahuje kus sociálního protestu nebo výraz nesouhlasu vůči průniku cizí populární hudby do USA. Některé jeho rysy lze sice v obecnosti charakterizovat (výrazová extatičnost, houpavý motorický rytmus, napodobující kolébavé pohyby těla, akcentace lehkých dob, zvuková intenzita, postupný příklon k modalitě, standartní obsazení rockové kapely aj. Jednoznačná definice rocku je však sotva možná. Dnešní rocková hudba je silně diferencovaným proudem.(Vysloužil, 1995: s.248) 9 v Británii také jako Indie (independent) je žánrem rockové hudby, který vznikl v 80.letech a poulárním se stal v průběhu 90. let. Tento termín se v 80.letech začal používat pro skupiny inspirované punkem, které svou hudbu vydávaly u nezávislých hudebních vydavatelství. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alternativn%C3%AD_rock 10 True 2006: s.95 18
kapel. První kapelou hrající tento styl byli američtí Green River 11. Mezi předchůdce grungeových kapel jsou označovány kapely a interpreti jako: The Stooges, Melvins, Sonic Youth nebo Black Flag. Jako zdroj inspirace a interpreti, kterými se grunge nechal ovlivnit, jsou uváděni: Jimi Hendrix (byl mezi prvními, kdo začal v hudbě uplatňovat zpětnou vazbu a deformaci zvuku elektrické kytary), Beatles, Doors, Led Zeppelin, Black Sabbath, Sex Pistols, Pixies, Blue Cheer, MC-5 a mnohé další...Pro hudební styl grunge jsou charakteristické ,,špinavé" zvuky kytar a silné riffy. Narozdíl od punku, se kterým má grunge hodně společného, se však setkáváme s pomalejším tempem, propracovanější strukturou skladeb a kladením důrazu spíše na melodie a harmonie, než na rytmiku. Texty se nejčastěji věnují tématům jako jsou: vzpoura proti útlaku ze strany autorit, společenské odcizení, deprese, bezmoc, užívání drog, sex, diskriminace a útlak jedinců či minorit, válka, smrt, ale i naděje a láska. Typický vokální projev zpěváka grunge je melancholický, depresivní nebo má agresivní zabarvení, které má vyjadřovat nesouhlas či rozhořčení nad tématy, o kterých interpret zpívá. Využití recese či humoru je v hudbě grunge minimální a i v takových případech se spíše jedná o cynismus. Obsazení kapely je stejné jako pro většinu rockových kapel, čili 4 osoby, které obsluhují vokály, jednu nebo dvě elektrické kytary, baskytaru a bicí. Tématům odpovídá i chování na podiu, kdy se hudebníci ,,potácejí" jakoby ve stavu bezmoci, rezignace či drogového opojení nebo naopak ,,bojují" s neviditelným zlem či demolují aparaturu, aby uvolnili svůj vztek. ,,Hudba je produktem člověka a má strukturu, ale ta struktura nemůže mít vlastní existenci, odlišnou od chování, které ji produkuje. Abychom pochopili, proč je hudební struktura taková, jaká je, musíme také porozumět chování, které ji produkuje."(Boháček, 2005: str.12.) Historii grunge lze rozdělit na 2 zásadní etapy: 1.etapa: polovina.80.let 20.století, hl. kapely: Green River, Mudhoney, Soundgarden a Nirvana. 2.etapu: představuje období od roku 1991, hl. kapely: Pearl Jam, Alice in Chains, Screaming trees, Temple of the Dog. - za vrchol grunge je označován rok 1991 a vydání alba Nevermind skupiny Nirvana a album Ten kapely Pearl Jam. - zásadními událostmi pro styl grunge je sebevražda jedné z ústředních postav grunge Kurta
11
True 2006: s.37 19
Cobaina z kapely Nirvana (5.4 1994) a úmrtí zpěváka kapely Alice in Chains Layna Staleyho v důsledku předávkování drogami (19.4 2002) Grunge je svým způsobem protestní hudba, která reagovala na hospodářskou recesi 80. a 90. let. Je v něm obsažena averze vůči ,,baby boomers" - generace ,,šťastných a zajištěných dětí", které vyrůstaly v 60.letech. Z jejich řad pak vyrostli businessmani a ředitelé společností, kteří současné generaci dospívajících ,,pili krev". Tyto osoby naopak zažily, nebo zažívaly těžkou sociální situaci a velice často pocházely z rozvrácených rodin. V blízké budoucnosti tak spatřovali jen pramálo pozitivního, a to se odrazilo v hudbě, ale i v celkovém vzhledu grunge...,,Nevím, čím to je, ale můj osud je je úplně stejnej jako osud devadesáti procent lidí, kteří jsou v mým věku. Rodiče všech se rozvedli, jejich děti čadili během školní docházky trávu a vyrůstaly v době obrovský komunistický hrozby a všichni jsme si mysleli, že umřeme v nějaký atomový válce...Neřek bych, že naše muzika odráží tenhle fakt jinak než muzika kterýkoli jiný kapely, která vznikla ve stejný době jako my." Kurt Cobain 1994 (Wise, 1997: s.15-16) . Neupravené dlouhé vlasy a otrhané oblečení je v ostrém kontrastu s pečlivě střiženými vlasy a formálním oděvem ,,smetánky". Svým vystupováním se pak grungeři snažili dát najevo, co pro ně znamenají materiální hodnoty a jaká měřítka uplatňují ve svém životě. Stejně tomu odpovídala vokální i instrumentální složka skladeb, která je rovněž ,,neukázněná" a ,,neučesaná". Z toho důvodu může být tato hudba ze strany posluchače, který se nehlásí k subkultuře grunge, kritizována pro svou nízkou hudební úroveň nebo nedostatečné zvládnutí hudebních nástrojů. ,,V hudbě jsme podobně náchylní posuzovat hudbu jakožto hudbu mimo její kulturní kontext. Raději mluvíme o písni jako umělecké formě, že je pěkná nebo špatná a proč, aniž posoudíme její hlavní kulturní funkci." (McAllester 1960:468 in Boháček, 2005: str.33). Ke vzniku názvu grunge se váže řada příběhů. Podle jednoho z nich dal názvu vzniknout Mark Arm z americké grungeové kapely Mudhoney při rozhovoru s redaktorem jednoho seattleského časopisu o hudebních klubech, význam slova se překládá jako ,,roztrhaný", ,,špinavý 12". Název tak evokuje americkou mládež, která holduje alkoholu a drogám a příliš nedbá o svůj zevnějšek. S jinou teorií o vzniku tohoto názvu přišel neznámý americký žurnalista, který hudbu těchto kapel přirovnal ke zvuku, který je vytvářen při leštění
12
angl.,,grungy" - ,,špinavý" 20
parket a název ,,grunge" odvodil z jedné značky výrobku pro leštění parket. V literatuře je jako první osoba, která slovo grunge použila v souvislosti s hudbou, uváděn rockový kritik Lester Bangs, který v roce 1972 popsal v dubnovém čísle Rolling Stones skupinu The Groundhogs: ,,výborný tvrdý grunge, až se třesou police."(True, 2008: s.96).Podle kytaristy kapely Mudhoney Steva Turnera již toto slovo bylo použito dříve na přebalu desky Johnyho Burnetta a také ve spojení s Linkem Wrayem 13. Tento výraz pak dále propagovalo a dále šířilo vydavatelství Sub Pop...,,Důrazný zpěv, řev zesilovačů Marshall, ultra-odvázaný GRUNGE, který ohrožuje mravní výchovu mládeže."(True, 2008: s.97) 2.2 Názory a podoba grunge Grunge příliš neuznává materiální hodnoty a konzumní společnost. Daleko více je prezentována lidská tolerance, přátelství a semknutost osob, které sdílejí stejné názory. Příslušníci grunge vlastní podobná stanoviska jako hnutí hippies a punk. Především pak odpor proti násilí, upírání lidských práv a svobod, manipulaci ze strany státu, vlivu peněz a konzumní společnosti na člověka. Celkově se grunge snaží o jakési přenastavení hodnot, které ve společnosti 20.století panují a návratu ke kořenům, k přírodě, lidskému prožitku a oproštění se od všudypřítomného přepočítávání všeho na peníze. To vše se promítá do zevnějšku, textů písní, videoklipů, ale i jednání v médiích, kdy byla vystoupení parodována, inetrpreti plivali do kamery a celkově byl komerční záměr shazován. Grunge se podobně jako punk rock 14 ostře vymezuje vůči konzumu. Proto byla z jeho strany napadána hudební scéna 80.let, pro kterou byly typické ,,mamutí" koncerty. Ze stejných důvodů byl grungery odsuzován hudební styl glamm rock, jež je charakteristický svým koketováním s homosexualitou a vysokou stylizací zevnějšku. ,,Prostě jsme byli znechucený a znuděný velkolepým rockem - těmi stadiónovými dinosaury, zvláštními efekty
13
Hvězda rock'n'rollu 50.let, kt. je označována jako ,,král zkresleného tónu."(True, 2008: s.111) 14 angl. termín označující hudbu, která staví na odiv primitivnost, drsnost, a pohrdání kvalitou. Skupiny byly charakterizoványy těmito znaky: a)agresivitou tvorby, vzevření a jiných projevů; b)rychlým a krátkodobým úspěchem; c)problematičností profesionality a hudební úrovně, která se projevuje hlavně na živých vystoupeních. Punk rock velmi věrně odrážel stránku perspektiv a ideálů, kterou na Západě prodělávala mládež v 2.pol.70.l. Britské skupiny: Sex Pistols, Clash, Eddie and The Hotrods, Adverts, Damned. Americký punk rock: Blondie, Talking Heads, Television, Ramones, Dictators, zpěvačka Pattie Smith. (Matzner, 1983: s.320) 21
a vůbec vším, co bylo naším pravým opakem."(E.True, 2008: s.9.) Pro grunge je naopak charakteristické vystupování v malých lokálních klubech a nošení starého, obnošeného oblečení, které zcela koresponduje s názory příslušníků grunge. Pro stát Washington a město Seattle je typické chladné deštivé počasí. Z toho důvodu se v šatníku obyvatel nejčastěji objevovaly teplé flanelové košile s kostkovaným vzorem, jeansy s dlouhými nohavicemi a pevná obuv ,,farmářského" typu. To se přeneslo i na styl oblékání grunge a kostkované košile, vytahané svetry a pevná obuv či tenisky značky Converse jsou dodnes neodmyslitelnými módními prvky tohoto stylu. Setkáváme se tak s paradoxem, že snaha zesměšnit a vyjádřit znechucení nad určitým chováním a projevy, které vycházejí z přemíry stylizace vedou rovněž ke stylizaci. Přestože se grungeové kapely svým zvukem nejvíce pohybují v oblasti hardrocku a alternativního rocku, každá z kapel má svůj vlastní nezaměnitelný projev a jakousi devízu, která je její vizitkou. V nejznámější grungeové kapele Nirvana je to frontman Kurt Cobain se svými depresivními texty a specifickým vokálem. Dále pak kapela Alice in chains se svým důrazem na harmonie dvojhlasu nebo například Soundgarden a jejich zpěvák Chris Cornell a jeho obrovský hlasový rozsah. Vedle grunge se od pol. 90. let také hovoří o tzv. post grungi, který představuje komerčnější a masám přístupnější podobu původního stylu, která je ovlivněna především styly jako je alternativní rock, alternative metal a hard rock. Je logické, že některé z těchto kapel založili hudebníci, kteří zažili zlatou éru grunge a pouze tento styl přizpůsobili podmínkám a požadavkům dnešní hudební scény. Navzdory tomu, že je grunge mnohdy považován za ,,mrtvý styl", inspiroval řadu známých i méně známých kapel. Dodnes je respektován pro svou otevřenost vůči tématům, kterým se komerční kapely raději vyhýbaly. literatura využitá pro vymezení ,,grunge" : M.Heatley, Encyklopedie rocku BETA, 1999 Praha-Plzeň, Everett True, Nirvana - Pravdivý příběh, Volvox Globator, Praha 2008 František Wich, Rock&Pop Encyklopedie, Volvox Globator, Praha 1999 Radek Fic, Robert Fic, Petr Karlíček a Václav Malík, Rock proti proudu: 1. a 2.díl, edice Vokno Praha 1992,1993
22
Historie české grungeové scény se dá jen stěží zmapovat, protože literatury i zdrojů o grungi je poskrovnu a ty zpravidla popisují pouze zahraniční interprety. Dalším aspektem, který celou záležitost komplikuje, je fakt, že většina kapel grunge uvádí pouze jako zdroj inspirace pro svou hudbu. Z toho důvodu jsem se zaměřil na pražskou klubovou scénu, kde v současné době grungeové kapely nejvíce působí.
3. Kapela Broumband 3.1 Kapela ,,Broumband" a její hudba Na začátku svého výzkumu jsem stál před otázkou, kterou pražskou kapelu si zvolím, abych mohl jejím prostřednictvím popsat podobu pražského grunge. Provedl jsem proto anketu v pražských klubech, kde se grunge nejčastěji hraje: Vagon, Rock Café, Modrá vopice, XT3, Bordo a Chapeau Rouge. V této anketě jsem se vyzvaných osob tázal, kterou aktivně hrající kapelu ze současné pražské scény považují za typického představitele grunge. Na základě výsledků z této ankety jsem oslovil kapelu Broumband. Při samotném oslovení a pozdějším seznamování jsem uplatnil několik klíčových informátorů, kteří mě uvedli do prostředí a společnosti okolo kapely Broumband. Nejprve se jednalo o neformální schůzky, které se nesly v přátelském duchu, kde jsem členům a především pak frontmanovi kapely vyložil svůj záměr a smysl mé práce. S kapelou jsem se postupně seznamoval na těchto neformálních schůzkách, na zkouškách a na samotných vystoupeních a koncertech. Nejvíce výzkumných dat a informací o kapele, o grungi a o fanoušcích jsem získával právě na zmíněných neformálních sezeních. Ty nejčastěji probíhaly v pražském klubu Vagon a Rock Café. Byl zde dostatečný prostor pro uskutečnění interview a i samotní členové měli více času, kdy se nemuseli věnovat svým známým a fanouškům. Velice přínosným se pro mě stala skutečnost, že fanoušci kapely Broumband navštěvují právě tyto kluby. Velkou část z toho tvoří mladé fanynky, které jsou zaujaty spíše svými idoly, nežli jejich hudbou. Takto jsem vstoupil do povědomí jako ,,ten co se furt baví s Broumem", což mi velice usnadnilo práci při navazování dalších rozhovorů s respondenty. Kapela Broumband vznikla v roce 2003. Přestože proběhlo několik změn na pozici bubeníka, kapela aktivně funguje bez delší přestávky dodnes. Jak kapela sama uvádí, vznikla 23
jako pocta nezávislým americkým kapelám 90.let. Kapela je nejvíce ovlivněna těmito skupinami: Alice in chains. Kapela obvykle řazená ke grunge, založená v r. 1987. Ovlivněni jak kapelami Soundgarden tak i britskou indie 15 scénou. Hudba i texty jsou často odrazem depresí způsobených mj. závislostí na heroinu. (Wich, 1999: s.21,22) Aerosmith: Jedna z nejpopulárnějších amerických hardrockových kapel, někdy označována jako odpověď na britský hardrock počátku 70.let. Začínají v r. 1970 v Bostonu na základech skupiny Jam Band. (Wich, 1999: s.17) The Cult: Významná anglická rocková skupina, která vychází z gotického rocku a rocku 60. a 70.let. Ovlivněna filosofií hnutí hippies. (Wich, 1999: s.232) Guns N' Roses: Populární hardrocková skupina založená v Los Angeles v r. 1985. Kapela získává postupně ohlas mj. i díky své image - výtržnosti, alkohol, drogy. (Wich, 1999: s.416,417) Mötley Crüe: Americká rocková skupina založená v L.A. v r. 1981. Stylově řazena buď k heavy metalu nebo heavy rocku (vliv AC/DC a Black Sabbath). Od počátků byli známí svými vystředními koncerty v glamrockovém stylu (vliv KISS).(Wich, 1999: s.86) Motörhead: Anglická heavymetalová skupina vedená I. Kilmisterem. Sound 16 kapely byl dlouhou dobu označován za primitivní a vulgární. Rychlé kytarové riffy později ovlivnily jak trashmetalové tak punkové kapely. (Wich, 1999: s.87,88) Nirvana: Slavná skupina z amerického Seattlu, která vznikla v r. 1987 v Aberdeenu ve státě Washington. Považována za jeden ze základních kamenů módního stylu grunge. (Wich, 1999: s.119, 120) Pearl Jam: Americká rocková skupina založená v Seattlu r. 1990, obvykle řazena do stylové přihrádky grunge. (Wich, 1999: s.159,160) Rolling Stones: Anglická rocková skupina, vedle Beatles vůbec nejslavnější. Původně vyšli z rhytm'n'blues. Tento styl ale obohatili o řadu vlivů a vytvořili originální vlastní styl. (Wich, 1999: s.251,252) 15
Indie rock - styl ,který vychází z angl. slova ,,independent". Jedná se o žánr alternativního rocku, který je nezávislý na velkých hudebních vydavatelsvích a představuje tak undergroundovou scénu. Z toho i plyne zalíbení v experimentech se zvuky a postupy, které nejsou svázány konvencemi.http://en.wikipedia.org/wiki/Indie_rock 16 Anglicky ,,zvuk", v jazzu a rockové hudbě označení pro různé charakteristické zvukové barvy v projevu instrumentalisty nebo instrumentální skupiny. (Vysloužil, 1995: s.275,276) 24
Silverchair: Australská rocková skupina obvykle řazena do oblasti grunge. Založena roku 1992. (Wich, 1999: s.311) Velká část těchto kapel představuje styl grunge nebo jeho pozdější podoby. Díky tomu se hudba kapely Broumband pohybuje na pomezí grunge a punku. Kapela má za sebou nahrávání několika singlů: Zapal nás (2004), Poslední bastard v nebi (2008) a KOKAI’N’ROLL (2009). Dále pak album: ,,Sex a jiné pohádky (2010). Aktivně působí v pražských klubech. Především v klubech: Vagon, Rock Café, Modrá Vopice, Klub 007, Kulturní centrum Zahrada, Mlejn, Chapeau Rouge, XT3 a Roxy. Rovněž kapela učinkuje a pravidelně spolupracuje s kluby v jiných městech: v Plzni, Havlíčkově Brodě, v České Lípě a ve Stříbře. Těmto klubům a učinkování v nich jsem se ale nevěnoval, protože jsem ve svém výzkumu chtěl postihnout podobu ,,pražského grunge". Kapela vždy vystupovala ve tříčlenné sestavě, což je pro rockovou kapelu poněkdu atypické 17. Aktuální sestava kapely: Mirek Broum -vokály a hra na elektrickou kytaru, věk 32let, nejvyšší dosažené vzdělání: inženýr na České zemědělské univerzitě v Praze, v současné době zaměstnán v nejmenované 18 pražské bance v oblasti administrativy. Jan ,,Seňor" Bláha - hra na baskytaru, věk 24let, nejvyšší dosažené vzdělání: středoškolské s maturitou, nezaměstnán. Chico Torres - hra na bicí, věk 24let, nejvyšší dosažené vzdělání: středoškolské s maturitou, nezaměstnán. Věkový rozdíl mezi členy kapely je nápadný na první pohled. Mirek Broum představuje srdce celé kapely a je autorem většiny písní a textů. ,,Asi jo...., dá se říct, že sem něco jako kapelník, ale snažim se dávat prostor všem. Tak pokaždý někdo přijde s nějakym nápadem nebo třeba vlastnim songem." (M. Broum, 2007). Přestože je mezi členy kapely téměř desetiletý věkový rozdíl, názorově se téměř nerozcházejí a působí jednotným a uvolněným dojmem. Hlavní motivací pro všechny tři členy kapely je dle jejich výpovědi energie a vnitřní prožitek, který během hraní a koncertování vzniká. Je pro ně osvobozující záležitostí, kdy se mohou na okamžik zcela uvolnit a oprostit od mantinelů konvencí a dát průchod vlastní individualitě. To je v jejich snažení pohání a stejný postoj zaujímají při vnímání hudby jiných kapel. Teorie pozitivního vcítění: ,,To, co do něj vnáším [einfühle], je zcela obecně život. A život je síla, vnitřní konání, 17
Standartní obsazení rockové kapely představují 1-2 elektrické kytary, baskytara, zpěv a bicí. V kapele tak zpravidla působí čtyři až pět osob. 18 respondent si nepřál uvádět název společnosti 25
snažení a naplnění. Život je jedním slovem činnost. Činnost je však to, v čem zažívám uplatnění energie. Tato činnost je ze své podstaty volní činností. Je snažením či chtěním v pohybu" (Worringer, 2001: s.25)…,,Mohu-li se požadované činnosti oddat bez vnitřních rozporů, mám pocit svobody. A to je pocit libosti. Pocit libosti je vždy pocitem svobodné seberealizace.”(Theodor Lipps in Worringer, 2001: s.26). To vše se odráží v celkovém nadšení pro věc a jakési vytrvalosti, což zahrnuje i v aktivní propagaci kapely prostřednictvím webových stránek, plakátů a nálepek. S nimi se můžeme setkat ve většině klubů, v nichž kapela vystupovala, nebo vystupuje, ale i například v MHD. Motivy a loga pro tyto propagační materiály zajišťuje baskytarista Jan Bláha. Hudba Broumband Ačkoli se všichni tři členi věnují hudbě již řadu let (díky čemuž každý z nich zvládá hru na více nástrojů) a frontman pochází z hudebně založené rodiny 19, nikdo neabsolvoval určitou hudební průpravu v rámci lekcí hry na nástroj nebo zpěvu. Zároveň se nikdo nevěnoval studiu uměleckých škol či univerzit. Přestože je instrumentální stránka hudby kapely Broumband zvládnuta na solidní úrovni 20. Během mnoha koncertů, které jsem navštívil, jsem se setkal pouze s minimem chyb a výpadků. Přesto může být tato hudba outsiderem hodnocena negativně, protože nesplňuje měřítka západní umělecké hudby. Subkultura, v níž kapela Broumband působí, si vytváří svá vlastní měřítka a normy. Podle nich je kvalita hudby hodnocena a posuzována. Stejně tak z rozhovorů s publikem vyplývá, že pouze malé procento z nich má hudební průpravu a spíše než technicky precizní a virtuozní hru očekávají ,,živé" vystoupení, ze kterého bude vyzařovat energie. Takovýto laik, co se hudebních postupů týče, se daleko více ztotožní s hudbou, která mu bude svým provedením přístupnější a srozumitelnější a s interprety, které se mu svým způsobem podobají. ,,Víš co, líbí se mi, že si na nic nehrajou, umim, co umim. Sou to týpci jako my, který chtěj říct, co je štve a co se jim líbí. Nic víc v tom nehledám a stačí mi to 21." 19
Oba rodiče se věnují hře na nástroj a zpěvu, strýc Milan Broum je členem známé české kapely Olympic 20 Hudbu kapely Broumband jsem konzultoval s lektorem hry na klasickou a elektrickou kytaru a hudebníky, kteří se věnují hře na nástroje, které jsou v kapele Broumband uplatňovány. 21 respondent muž, 25 let; 2010 26
Texty se zabývají tématy jako jsou sex, drogy, zábava, vzpoura proti útlaku ze strany systému a další, avšak jsou propracované a využívají jazykové prstředky, se kterými se můžeme setkávat například v poezii. Texty tak obsahují využití oxymóronu 22, personifikace či metafor, které nejsou provplánové a stojí za nimi hlubší úvaha. Přesto jsou texty svým charakterem srozumitelné a přístupné posluchači. Řada obratů a spojení může nést více interpretací a jejich výklad je nejdnoznačný. To jsem s jejich autorem konzultoval, ale jak sám uvádí, záleží především na posluchači, jaké obsahy a motivy v nich nachází. ,,Je to jako s abstrakcí v umění, můžeš v obraze vidět něco úplně jinýho, než člověk před tebou, ale je důležitý, že tě to nějakým způsobem zaujme, osloví. Najdeš se v tom. Když to má takhle víc lidí, je to úžasný souznění a vo tom to všechno je."(M.Broum 2008). Takovýto přístup kapela zaujímá i vůči celkovému vnímání jejich hudby ze strany posluchače. Estetický prožitek je objektivovaný sebeprožitek. ,,Esteticky zakoušet znamená zakoušet sama sebe v jiném smyslovém předmětu, vciťovat se do něj." (interpretace Theodora Lippse in Worringer, 2001: str. 25). Jako primární cíl v hudbě kapely Broumband je propojení s posluchačem a vzájemný přenost energie. S hudbou kapely jsem se seznamoval prostřednictvím CD, které jsem ihned obdržel. Dále jsem navštěvoval koncerty a zkoušky kapely. Ihned se mi potvrdily výsledky mé ankety, protože kapela Broumband skutečně splňuje veškeré atributy, které jsou s kapelou hrající grunge a touto subkulturou spojovány: neupravenost, oblečení, nespokojenost, přehlížení tradičních hodnot, ,,syrový" hudební projev. Rovněž jsou zde patrné ryze ,,české náměty", vztah k českému jazyku a kultuře. Tomu všemu odpovídá i image kapely, chování na jevišti i mimo něj. Vlastní pozorování a nahrávání jsem doplňoval o rozhovory se členy kapely o jejich hudebním záměru a plánech. Předmětem rozhovorů bylo vnímání vlastní hudby i hudby jiných kapel a v neposlední řadě vnímání a hodnocení tvorby kapely Broumband ze strany posluchačů. To, jak hudbu vnímá stálý fanoušek i náhodný posluchač, který se s touto hudbou setkává poprvé. Já sám jsem při prvním poslechu hudby kapely Broumband nechápavě kroutil hlavou a soustředil se především na technickou stránku hudby a hlasový projev zpěváka. Na tento přístup upozorňují Bonnie Stone Sunstein a Elizabeth Chiseri Strater ve své knize Fieldworking: ,,Protože všichni výzkumníci v terénu riskují, že do skupin, které studují, budou projektovat, to co sami předpokládají o určitých věcech, musí být 22
Literární přívlastek, který je svým významem ve zdánlivém rozporu s významem podstatného jména, které určuje (Klimeš, 1985: s.497) 27
připraveni a ochotni odložit svou vlastní kulturní výbavu a dát se na cestu, při které budou spolupracovat s těmi, které studují."(Sunstein, Strater;1997: s.4) 3.2 Podoba vystoupení kapely Broumband Hlavní devízou kapely Broumband je jejich entuziasmus a feeling 23, který je obsažen v samotném hudebním projevu, ale i v pohybech a gestech, kdy do svých koncertů dávají opravdové maximum. Zcela běžné jsou tak pády na jevišti, vzájemné dotyky interpretů značící souznění a stejné naladění, nekontrolovaný výraz v obličeji, který může v člověku vyvolávat různé představy o dotyčném, ale vypovídá o bezprostřednosti tohoto stavu a vnímání celého vystoupení. Samozřejmě ke koncertům patří alkohol a všudypřítomné cigarety, avšak podle slov členů kapely se snaží být během vystoupení ve střízlivém stavu a teprve po skončení koncertu je prostor pro větší konzumaci alkoholu. Přesto však členové na podiu působí dojmem, že jsou pod vlivem drog či alkoholu. To je však pevně spojeno se stylem grunge. Potácení se, pády, nekontrolovaná gesta a pohyby spíše vyjadřují uvolnění během hudby, než drogové opojení a mělo by se přenést i na samotné posluchače. Setkáváme se tak s řečí těla a neverbální komunikací, která má na posluchače značný vliv. ,,Hlavní je, aby sis to užil ty i lidi, pro který to děláš, můžeš bejt virtuóz a vrazit tam vyhrávkový sólo, ale když seš u toho mrtvej, tak je to prázdný."(Mirek Broum, 2008) To vše je podpořeno bouřlivým povzbuzováním a vybízením k zapojení se do tohoto ,,rituálu", který může připomínat kmenové rituály a tance mimoevropských kmenů. Skutečně pokud člověk zahodí pohled zasvěcené osoby a přijme perspektivu outsidera, který danou věc vidí poprvé, celá záležitost pak připomíná kmenové rituály u ohně, kdy podium s kapelou a aparaturou představuje ohniště, ze které vychází ,,teplo" a energie hudby a hudebního prožitku. Metafora ,,šamana" a rituálu je v prostředí rocku a grunge velice často používána a má svůj základ v zalíbení v archacických společnostech a současných kmenových společnostech, které nejsou svázány politickým systémem a vládou. Stejně tak hudba a vystoupení, divadelní představení a další kulturní události nesou stejné charakteristiky jako
23
Feeling (angl. cit, pocit, cítění) - velmi frekventovaný termín v jazzové publicistice a kritice (později též užíván v oblasti moderní pop.hudby). Označuje se jím jinak těžko definovatelný smysl pro specifické kvality jazzu (zprostředkovaně i moderní pop.hudby) manifestovaný zvláště při vlastním hudebním výkonu.(Matzler, 1983: s.93) 28
,,rituál", které z ních činí něco ,,výjimečného". ,,...představení či předvedení, naplánované nebo improvizované, kterým se realizuje přechod od každodenního života k alternativnímu kontextu, v jehož rámci je proměněn všední den." (B.Alexander, 1997: s.139 in Bowie, 2008: s.149). ,,...divadelní představení, hry, sport a rituál mají společných několik základních vlastností: specifické uspořádání v čase, specifickou neproduktivní hodnotu připisovanou objektům a často i zvláštní vyhrazené místo, kde se tyto akce provozují." (Schechner, 1994: s. 6-16 in Bowie, 2008: s.154). Všechny tyto charakteristiky splňuje i hudební vystoupení grungeových kapel: hudební kluby, vystupování od osmé hodiny večerní a vnímání a specifické hodnocení ze strany posluchačů. Během koncertů se všichni členové kapely soustředí na kontakt s publikem, kdy jsou lidé pod podiem slovně nebo gesty vybízeni k aktivitě, předávají si navzájem mezi sebou cigaretu nebo alkoholický nápoj, či jen udržují oční kontakt. Protože kapela disponuje tzv.,,vysílačkami", není problém, aby se některý z kytaristů vrhl mezi diváky a určitou dobu hrál v jejich řadách. To má jistě silný psychologický efekt, protože takto divák nabývá dojmu, že vytváří hudbu jakoby s kapelou. Rovněž je velice časté půjčování mikrofonu či společné zpívání některých částí písně (většinou refrén) spolu se zpěvákem. Zcela běžná je gestikulace a znázorňování symbolů pomocí rukou. Tato getsa jsou pro hraní tohoto hudebního stylu typická. Kapely hrající grunge v 90.letech byly známé rozbíjením svých nástrojů během vystoupení 24. Kapela Broumband rovněž přejala tento odkaz, kdy však ke skutečnému ničení nedochází. S nástroji je zacházeno nešetrnně pouze naoko a naznačováno, že člen kapely nástroj upustí, či s ním udeří o zem. Při vystoupeních kapely Broumband jsou nápadné situace, kdy se členové kapely navzájem dotýkají, olizují jeden druhému nástroje, dávají si polibky na tváře i ústa. Homosexualita je rovněž častým námětem písní a textů. To může v osobě, která není zasvěcena do kontextu, vyvolat představu, že se jedná o homosexuály, nebo že je naopak kapela zaujatá vůči homosexuální orientaci a tímto způsobem ji paroduje a zesměšňuje. V tomto případě se jedná o vyjádření uvolnění nálady, zábran a o určitou sounáležitost. Zároveň toto jednání přitahuje pozornost a nese v sobě jistou dávku provokace nejen společnosti, autorit, rodičů atd., ale i případných homofobů. ,,Začal sem bejt hrdej na to, že 24
především pak kapela Nirvana, která se ničením aparatury stala pověstnou (True, 2008: s.127,205,239,374,403, 412-413) 29
jsem gay, přestože jsem žádnej gay nebyl. Líbil se mi ten rozpor. Bylo to docela vzrušující. Byl jsem něco extra. Nedařilo se mi bejt takovým punkrockerem, jako jsem chtěl, ale bylo to lepší, než bejt obyčejnej outsider." (Wise, 1997: s.107) Ve videoklipech kapely Broumband se vyskytují obrazy a motivy, které evokují změněné stavy myšlení a psychedelie. Je pak na nás, zda-li jim přiřkneme alkoholový nebo drogový původ, či pouze jakési spojení s intenzivním prožitkem, katarzí a extází. Výmluvný je i samotný název nejznámější grungeové kapely ,,Nirvana 25". Koncert a vystoupení představuje společenskou a kulturní událost, kde se lidé scházejí, seznamují a navazují přátelské i důvěrnější vztahy. Stejně tomu je i v prostředí pražského grunge a zcela jistě je tato skutečnost obsažena v samotné hudbě, která doslova vybízí k takovému jednání. Hudba a texty obsahují sexuální narážky a motivy znázorňující svobodu výběru partnera i způsobu sexuálního života, jemuž dává hranice především člověk sám a ne konvence, které jsou určeny výchovou a společností. Velice oblíbený je motiv ,,zlobivé slečny", která se staví proti těmto normám a je s nimi v ostrém kontrastu. Je patrné, že se s tímto názorem mnoho mladých slečen ,,skutečně" ztotožňuje a dává to najevo svým oblečením, make-upem i vystupováním. Kromě těchto témat se zde však setkáme i s motivy ,,semknutosti", komunity a jakého si bratrství. Pocit vykořeněné generace, která nenechází pochopení u autorit a starších, proti kterým se bouří. Mirek Broum klame svým vzhledem, kdy má image rebela s vyholenýmy vlasy do ,,kohouta" a i svým rockovým vzevřením (řetězy na kalhotech, motivy lebek na oblečení atd.) tuto image podtrhuje. Pod touto ,,slupkou", která evokuje spíše rebela se zálibou v bujaré zábavě a alkoholu se skrývá přemýšlivý muž s titulem inženýra. To se odráží i v samotném chování frontmana kapely Broumband. Během rozhovorů se projevoval jako nejvíce ,,seriózní" člen, který si je vědom toho, kdy je třeba přestat se zábavou a začít brát některé věci vážně. 25
Pojem označující vyhasnutí, vyvanutí v člověku všeho světského lnutí a lpění, vymanění se z koloběhu znovuzrození, úplné oproštění se od vlivu osudového -,,lä". Je to vrcholný cíl duchovního snažení všech opravdově upřímných budhistů. (Kolmaš, 2009: s.149). Nirvana - v asijské filosofii a náboženství učení o úplném a konečném rozplynutí ega a ,,já" bez ztráty uvědomování si sebe sama (self-awareness). Stav mysli, v němž chybí veškerá bolest, utrpení a duševní muka. Místo, kde končí samsara, kolo života (wheel of life). Budhistický konečný cíl, stav úplného míru, v němž člověk nalézá svobodu od rozptylující touhy a vědomí vlastního já. V éře hippies výraz získal světštější význam jako pocit štěstí nebo euforie, často navozený sexem, drogami nebo rock'n'rollem.(McCleary, 2010: s.396) 30
Broumband respektuje ostatní kapely pražské klubové scény, které spadají do žánru grunge i mimo něj. ,,Je správný, že lidi dělaj muziku, jako jasně, něco může bejt totální shit, ale to už je starost tý kapelky a lidí, co v tom sou. Proč je od toho odrazovat?"(J.Bláha 2010). Během spolupráce s Broumband jsem nezaznamenal ani náznak rivality nebo zášti vůči určité kapele. Naopak mezi jednotlivými kapelami panují kamarádské vztahy, kdy si vzájemně vypomáhají s organizací koncertů a plánováním akcí 26. Krátká historie a úspěchy kapely Broumband: •
2003 - vznik kapely
•
2004 - singl Zapal nás a natočení videoklipu
•
2008 - singl Poslední bastard v nebi a natočení videoklipu
•
2009 (začátek roku) - vítězství videoklipu Poslední bastard v nebi v 1. kole pořadu Výtah na Tv Óčko
•
2009 (červen) - v rámci vítězství v T-music účast na festivalu Rock for people
•
2009 (září) - vznik nového singlu Kokai´n´roll + jeho křest
•
2009 (říjen): kapela vyhrává první kolo hudební soutěže Future line a vyráží na klubové turné s Jolly Joker & PBU
•
2009 (prosinec) – 2. místo ve finálovém kole soutěže Výtah na TV Óčko
•
2010 - Křest debutového alba "Sex a jiné pohádky"(produkce: Broumband, mix: Lukáš Martinek) + jarní klubové Tour 2010
•
2010 - Videoklip KOKAI'n'ROLL a jeho křest + Podzimní klubové Tour 2010
•
2011 - Jarní klubové Tour 2011
zdroj: http://www.broumband.cz/
26
Tato spolupráce rovněž vyplývá z faktu, že program na celý večer, který obvykle trvá cca tři hodiny, nezajistí jediná kapela. 31
4.Momentka: Koncert v pražském klubu K4 4.1 Koncert Koncert se odehrál 18.12. 2010 v pražském studentském klubu K4 v Celetné ulici 562/20. Začátek akce byl na stránkách bandzone a prostřednictvím Facebooku avizován na 19:00. Tento večer měly vystoupit kapely Broumband, Afterspoon, Screep a The Sisters. Publikum přicházelo s předstihem, aby mohlo obsadit ta nejlepší místa při poslechu svých oblíbenců. Protože mám zkušenosti s podobnými akcemi a praxe je taková, že koncert většinou začíná se čtvrt hodinovým až půlhodinovým zpožděním, dorazil jsem na místo určení až po sedmé hodině večerní. Na místo jsem se vydal v doprovodu osoby, kterou jsem si zvolil jako svého ,,dveřníka" (říkejme mu Tomáš). S Tomášem se mi brzy podařilo navázat přátelský vztah. Klub K4 je situován v podzemí rektorátu University Karlovy. Jedná se ostudentský klub, kde probíhá řada kulturních akcí především pro studenty a mládež. V programu jsou zahrnuta divadelní vystoupení, besedy, přednášky na různá témata a hudební vystoupení pražských kapel tvořených především studenty. Svým neomítnutým kameným zdivem prostor připomíná katakomby, což místu dodává atmosféru a určité mystično. Areál klubu se nachází o patro níž od hlavních dveří. Návštěvník klubu nejprve prochází přes vrátnici, a má tak pocit, jakoby vstupoval na akademickou půdu za účelem studia, nežli návštěvy rockového koncertu, kde alkohol teče proudem a hraje hlasitá muzika. Celkový prostor klubu je pro účely vystoupení kapel poměrně malý, hlavní sál tvoří místnost o velikosti cca 60m², na kterou se napojuje chodba dlouhá cca 15m. Chodba vede k baru a místnosti o velikosti cca 20m², kde se návštěvníci mohou posadit k několika stolům a konverzovat. V hlavní místnosti, kde se koncerty odehrávají , nejsou vzhledem k všudypřítomnému hluku vždy příznivé podmínky pro konverzaci. U schodiště je menší místnost (cca 25m²) se stoly, kde si lidé většinou odkládají své batohy či bundy, případně postávají a konverzují. Samozřejmostí jsou toalety pro pány i dámy, které jsou sitouvány na pravé straně od vchodu a jsou velice příjemně zařízeny. Tento fakt zmiňuji, protože ve většině klubů, které jsem v rámci vystoupení kapely Broumband navštěvoval, jsou toalety velice skromně zařízeny a působí neudržovaným dojmem. To ovšem k hudebním stylům jako grunge patří. Nikdy jsem se tak nesetkal s tím, že by byl někdo z těchto podmínek pohoršen nebo znechucen. Na baru je k 32
dispozici klasická nabídka nápojů a občerstvení, se kterými se ve většině pražských klubů můžeme setkat. V oakmžiku, kdy jsme s Tomášem dorazili na místo, byl klub již ze tří čtvrtin plný (cca 60osob). Na koncertech kapely Broumband se většinou nevybírá vstupné 27. Nebylo tomu jinak ani v tento večer. V celém klubu je zákaz kouření z důvodů situovanosti v suterénu budovy a tudíž špatnému odvětrávání. Protože se nejedná o klasický hudební klub, mohlo by kouření obtěžovat další návštěvníky, kteří se vypravili na zcela jiný druh programu, kde by byl cigaretový zápach rušivý. Kvůli zákazu kouření vzniklo během večera několik konfliktů mezi obsluhou baru a přítomnými fanoušky vystupujích kapel, kteří jsou zvyklí na kouření v průběhu celého večera. Přítomnost alkoholu a cigaret během večera je pro ně samozřejmostí a téměř jakousi nezbytností. Jednalo se však o slovní napomenutí, na která nebyl příliš brán zřetel. Napomenutí budila spíše pobavení a posměšky ze strany návštěvníků, což vyústilo v ultimátum, že pokud kouření nezanechají, klub ihned uzavřen a celá akce zrušena. Tento zákaz porušovali i samotní interpreti, kteří si zapalovali jednu cigaretu za druhou a možná tak podbarvovali svou ,,rebelskou" image 28. Před zahájením koncertu se tak většina osob chtě nechtě střídala ve ,,frontě na cigárko", která probíhala u schodiště, jež vede k hlavnímu východu. Přistižená kouřící osoba se tak mohla vymluvit na to, že jde kouřit ven a cigaretu uvnitř si pouze zapalovala. Nejprve jsme se s Tomášem vypravili k baru, kde si Tomáš obědnal 3dcl vodky a lehkou colu jako tzv.,,brzdu", což přítomnou obsluhu zaskočilo, nicméně mu vyhověla. Já jsem si zakoupil kelímek piva a společně jsme se vydali k již zmíněné ,,frontě na cigárko" s příslibem toho, že zde nalezneme členy kapely Broumband, jelikož všichni tři členové jsou kuřáci. Během krátké chvíle jsme opravdu zahlédli poznávací znamení frontmana Mirka Brouma v podobě vyholené hlavy a ,,číra". Ten nás s nadšením přivítal: ,,Čágo kluci, supr, že ste dorazili! Dneska by to mělo bejt velký!" Bubeník ,,Chico" a baskytarista ,,Bláha" byli více méně podobně oblečení: černé kožené bundy, tmavá trička s krátkým rukávem a jeansy. Frontman kapely Mirek Broum měl černé kožené kalhoty a šedivou košili. Všichni tři měli 27
Vstupné v pražských klubech, ve kterých jsem prováděl svůj výzkum se v rámci vystoupení kapel pohybuje od 50kč-100kč na celý večer. 28 Podoba, do které se pop. interpret stylizuje při styku s obecentsvem a při jakémkoliv vystupování na veřejnosti. Součástí image je nejen volba repertoáru nebo stylového a výrazového zaměření, ale i způsob oblékání, úpravy zevnějšku, vystupování na podiu i mimo ně, chování na veřejnosti aj. (Matzner, 1983: s.145) 33
nezbytné černé sluneční brýle a s výjimkou bubeníka Chica také řetězy připnuté ke kalhotům. Baskytarista Jan Bláha se od zbylé dvojice odlišoval černým a červeným šátkem, který je typickou rekvizitou rockových hvězd. Baskytaristovi Broumband slouží jako potítko, kdy ho nosí v zadní kapse u kalhot nebo ovázaný kolem čela. Při této chvíli ,,před bouří" jsem využil těch několika pár minut a zeptal se Mirka na několik otázek: výzkumník Kryštof Rozumek (K.R.): ,,Jak se vám líbí prostor? Už proběhla ,,zvukovka" 29 respondent Mirek Broum (M.B): ,,Pohodička, už sme tady parkrát hráli a dycky to bylo super. Zkuška proběhla a všechno je ,,ready"." K.R.: ,,Zahrajete nějaký nový věci, máte připraveno něco speciálního, nebo pojedete klasický vystoupení?" M.B.: ,,Jasný, zahrajeme nějaký nový pecky a tu ,,Nirvanovskou", co si moh slyšet na zkoušce. Jinak to bude klasika se všim všudy." K.R.: ,,Jak je na tom tréma. Jsi třeba nervózní?" M.B: ,,Hele ani ne. Chci, aby se to povedlo, ale ,,no stress 30"." K.R: ,,Jak jste spokojeni s návštěvností? Přišlo dost lidí?" M.B: ,,Parádička! Nečekal jsem, že do tak malýho klubíku dorazí tolik lidí. Ste skvělí!" Většinu techniky si kapely dovezly samy. Zapůjčeno bylo pouze několik kytarových zesilovačů. V rámci rozhovoru jsme s kapelou krátce konverzovali o přítomných slečnách a zákazu kouření. Poté se kapela vydala směrem k podiu, aby pomalu zahájila své vystoupení. V tento předvánoční večer měly vystoupit především dvě z hlavních kapel představujících pražskou grungeovou scénu Broumband a Afterspoon. Dále vystoupily kapely Screep a The Sisters, pro kterou tento večer představoval jejich první koncert. Oba hlavní představitelé pražské grungeové scény se znají. Vzájemně se podporují v organizaci koncertů či nahrávání, ale i při nečekané indispozici některého z členů, kdy je osoba zastoupena někým z druhé kapely. I přes tuto vzájemnou solidaritu kvůli jistým komplikacím v kapele Afterspoon bohužel k ohlášenému vystoupení nedošlo. Na místo dorazil alespoň frontman, který celý večer symbolicky zahájil v 19:25. Hrdinně zahrál několik skladeb z vlastní
29
Zvuková zkouška, kdy se zkouší naladění kytar a ostatních nástrojů, akustyka místnosti, celkové ozvučení a také hlasitost aparatury a nastavení parametrů jako jsou míra basů, výšek a jiné. 30 Výraz, který vyjadřuje klidnou náladu bez zbytečného stresování nebo vyhrocených situací. 34
tvorby i několik známých písní grungeových kapel coby pomyslnou poctu grungi a k tomu, aby správně naladil přítomné posluchače. Kvůli organizačním změnám došlo k prohození pořadí hrajících kapel. Jako první kapela, nepočítaje zmiňovaného frontmana Afterspoon, vystoupil Broumband, po nich zahráli Screep a na závěr se představila kapela Sisters. Při vystoupení Broumband se Tomáš rozhodl, že kapelu dostatečně zná a nepřipojí se ke mně při jejím sledování. Raději se posadil u schodiště, kde si četl knihu. Já jsem setrval a vyhledal si vhodné místo pro pozorování. Většina lidí si pro sledování vystoupení zvolila sezení u stolu. Po zapojení aparatury a kontrole nástrojů, vystoupení ve 20:10 začalo. Po úvodních tónech první písně ,,Sextáze" se skupinka prozatím nesmělých slečen (zhruba 22let) začala shromažďovat okolo podia. To hrající trojici podpořilo a začali vyzývat i ostatní, aby se přesunuli blíže k podiu: ,,Poďte, jedem všichni!". Některé fanoušky to opravdu přimělo k aktivitě a vydali se směrem k podiu. Ostatní přítomní seděli u stolů a pokyvovali hlavou do rytmu na znamení účasti, nebo si podupávali nohou. Během čtvrté písně v setlistu 31 s názvem ,,Ke hvězdám" se Mirek Broum během instrumentální pasáže bez zpěvu vydal i s kytarou mezi návštěvníky klubu. Mohl tak učinit díky bezdrátovému zařízení pro kytary, které bývá označováno jako ,,vysílačka 32" a umožňuje hudebníkovi spojení se zesilovačem, aniž by musel být s tímto zařízením propojen kabelem. To se shledalo s velkým ohlasem u diváků, kteří se k frontmanovi natahovali, aby ho poplácali po zádech, nebo se dotkly strun jeho nástroje. Baskytarista Bláha se zatím věnoval svému ,,harému" fanynek, které se shromáždily u pravé strany podia, kde stál. Střídavě si s nimi vyměňoval cigaretu, která mezi dívkami kolovala nebo je nechal zahrát na svůj nástroj. To překvapivě ve výsledném souzvuku nepůsobilo rušivým dojmem. Když frontman kapely dokončil své ,,kolečko" mezi známými a fanoušky, vrátil se zpět na podium, kde skladbu dokončil závěrečným refrénem. Během vystoupení je jakýmsi ,,zhodnocením" počet osob, které stojí nebo tančí v blízkosti podia. Množství tančících lidí značí, že hudba kapely publikum dostatečně zaujala. Rovněž je posuzována celková nálada a bouřlivost reakcí. Zběsilé tančení, skandování, pády a nekontrolované chování představují ta nejvyšší ohodnocení. Skoky
31
Seznam skladeb, které mají pro daný večer zaznít - zkráceně ,,set", vytištěná nebo napsaná verze se většinou označuje jako ,,playlist". 32 Kytarový bezdrátový systém, který umožňuje přenos signálu z kytary do kytarového zesilovače bez toho, aniž by zařízení musela být propojena kabelem. http://www.muzikmanie.cz/o/bezdratove-systemy-kytarove-143 35
diváků i samotných interpretů z podia do ,,kotle" 33 jsou pro grungeové a punkové koncerty typické. Avšak vzhledem k množství přítomných lidí, které se na dnešní koncert dostavilo, by se to rovnalo prudkému pádu na zem. Kromě určitého adrenalinu, vyjádření uvolnění a odevzdanosti, má toto jednání společenský význam, kdy je dotyčným vyjadřována důvěra v přítomné osoby, které skákajícího zachytí. To opět odkazuje k představě semknutosti a vzájemnosti příslušníků subkultury grunge. ,,Skočit z jeviště i s kytarou do davu, kterej si vás podává nad hlavama až na konec sálu a zpátky, aniž by vás něko zranil, nebo vám nějak ublížil...byla to oslava něčeho, co se nedá popsat."(Kurt Cobain in Wise, 1997: s.74).. ,,Kurta tehdy poprvé vyhodil dav do vzduchu, což znamenalo něco jako obřad zasvěcení, předtím se podobného privilegia dostalo jenom Marku Armovi. Bylo v tom opravdu až něco kmenového."(Jonathan Poneman in E.True, 2008: s.159) Celý koncert se pak odehrával v podobném duchu, kdy zazněla většina písní z repertoáru kapely Broumband. Vzhledem ke zvoleným písním vystoupení posloužilo také jako propagace nového CD,,Sex a jiné pohádky". Všechny písně se nesou v rychlém tempu, mají podobné schéma a výstavbu. Zároveň i texty a obsažené náměty jsou velice podobné, nebo se opakují. Z toho důvodu může přítomný posluchač nabýt dojmu, že se některé písně opakují. Skutečně jsem tak během koncertu zaznamenal několik komentářů typu: ,,Hele a nehráli už tohle?". Kromě Tomáše, který se věnoval knize, byla většina návštěvníků klubu K4 zaujata vystoupením kapely Broumband. Své vnímání koncertu dávali najevo již zmíněnými gesty, máváním rukou, výkřiky a v neposlední řadě potleskem. Množství osob v sále, kde se koncert odehrával, čítalo cca 40 osob. Zbytek lidí střídavě odcházel na toalety, k baru nebo kouřit. Navzdory prosincovému počasí se oblečení přítomných shodovalo s tím, jak jsem jej popsal v kapitole Bodylanguage. S jediným rozdílem, že části oblečení byly nošeny v několika vrstvách. Proti mrazu chránily černé kožené bundy nebo tmavé kabáty, které si lidé odkládali na stoly a židle v sále. Další v pořadí (již sedmou skladbou) byla píseň s názvem ,,Nejsem Gáj", která opět může evokovat určitou zaujatost vůči homosexuálům. Stejně jako v užívaném slovníku kapely Broumband a společností kolem ní má toto označení přenesený výraz pro osoby, které jsou terčem posměchu příslušníku grunge: účastníci diskoték,
33
označení pro dav tvořený posluchači 36
metrosexuálové a finančně zajištěná mládež, kterou vydržují jejich rodiče. Nejde zde tedy o záležitost sexuální orientace, ale spíše o jednání osob. Vystoupení kapely se chýlilo ke konci, byla vyhlášena předposlední píseň. Zde bych rád podotknul, že kapela Broumband nemá ve zvyku uvádět k písni něco víc než jen název a případné věnování některé osobě. Z mých pozorování jsem zaznamenal, že některé jiné grungeové kapely někdy k uvedení písně připojí krátký příběh, který vedl k jejímu vzniku, případně ke vzniku jejího názvu. Broumband pouze diváky vyzval: ,,Pojďte to s náma na závěr rozject!". Stejnou výzvu jsem jmenovitě obdržel i já a Tomáš. Přestože mne tato výzva a jakési ,,zapojení" do celé akce potěšilo, kdy jsem mohl pocítit, že jsem se integroval do společenství, se kterým jsem předtím neměl nic společného, setrval jsem na svém místě. Odtud jsem pořizoval fotografie a s připraveným poznámkovým blokem jsem sledoval závěr vystoupení. Jako poslední píseň byla ohlášena skladba ,,Ke hvězdám". Melancholická píseň s milostným obsahem, která má však tvrdé rockové provedení. Poslední tóny této písně zazněly a v sále nastala klasická situace, kdy je kapela publikem vybízena k tomu, aby zahrála ještě alespoň jednu píseň 34. Broumband se nenechal příliš dlouho přemlouvat. S tímto dožadováním o přídavek jistě počítal. Jsou zvyklí na takovéto situace, kdy celá záležitost pro přítomné představuje kladné ohodnocení celého koncertu. Kapela slíbila, že zahraje ještě jednu píseň, ale pak budou opravdu muset místo přenechat nasledující kapele Screep. Tím ji zároveň uvedli a vyjádřili dík, že se spolu s nimi na této akci podílí. Jako přídavek byla vybrána skladba ,,Sextáze". Na úplný závěr frontman kapely zmínil, že je u něj možnost zakoupit právě vyšlé CD ,,Sex a jiné pohádky", dále pak uvedl webové stránky kapely Broumband a účet na portálu Facebook, který je kapele věnován a jehož prostřednictvím jsou avizovány následující vystoupení. ,,Díky moc, byli ste skvělí, krásný svátky všem a zase příště." S těmito slovy kapela podium opustila a vydala se k baru. Vystoupení kapely Broumband trvalo 59minut včetně krátkých pauz mezi jednotlivými písněmi.
34
Tato situace, která bývá většinou doprovázena slovy ,,ještě jednu, ještě jednu" je samozřejmě obvyklá i v jiých žánrech. Řada kapel dokonce s touto situací počítá natolik, že svůj set zkrátí o potřebný přídavek, aby tak nakonec hrála stejný časový úsek, jak se plánovalo. Z tohoto důvodu se některé kapely od tohoto ,,přídavku" distancují. Odmítají na výzvy publika reagovat, protože tuto situaci v mnoha případech považují za kalkul ze strany vystupující kapely. Ta může ,,uměle" navozovat zdání úspěchu a popularity, protože záměrným zkrácením hrací doby přiměje posluchače, který chce slyšet alespoň ,,něco", aby takto skandoval. 37
Po kapele Broumband vystoupily Screep a The Sisters, kdy došlo pouze k drobným změnám v nastavení techniky 35 a koncert proběhl se stejným nazvučením. Jedná se o jiný hudební žánr, než je grunge, a proto jsem jejich vystoupením nevěnoval tolik pozornosti. Kapela Screep hrála 45minut a celkové reakce ze strany diváků byly vlažnější než u předchozího vystoupení, z čehož bylo patrnné, kdo byl hlavní hvězdou večera. Stejně tomu bylo i u vystoupení kapely The Sisters, které trvalo 43minut. V rámci těchto vystoupení již byla celková nálada jaksi uvolněnější, lidé se střídavě věnovali konverzaci, popíjení nápojů a sledování koncertu. I já jsem se spolu s kapelou Broumband přesunul k jednomu ze stolů. Tam jsme krátce zhodnotili průběh jejich vystoupení, se kterým byli všichni tři členové spokojeni. Ve 23:45 jsem se s kapelou rozloučil a spěchal na poslední metro. Ještě během mého pobytu baskytarista ,,Bláha" stačil vzbudit rozruch, když v zadní části klubu začal stříkat pěnu z ukořistěného hasícího přístroje. Okamžitě se mi vybavily výtržnosti, které jsou ve spojitosti s grungem popisovány. ,,Kurt slezl v SOAS ze scény a poněčem se rozhlížel. Ptal jsem se ho: ,,Co vyvádíš?" Směje se Anton Brookes. ,,Kurt drmolil: ,,Potřebuju něco udělat, ale nevím co." Tak jsem se ho zeptal: ,,Co kdybys třeba odjistil hasící přístroj?" Přál bych ti vidět, jak se mu obličej rozzářil jako malému uličníkovi. A taky že hned jeden hasičák popadnul a..."(True, 2008: s.198). 4.2 Hudební stránka vystoupení a vytupování členů: Protože jsem v rámci výzkumu opakovaně docházel na koncerty a doprovodné akce (křty CD, natáčení videoklipů) kapely Broumband, mohu konstatovat, že se jednalo o ,,klasické" vystoupení, na kterém zazněly nejznámější, ale i nové písně z posledního CD. Během vystoupení se kapela nepokoušela o určité instrumentální nebo vokální experimenty či improvizaci. Vystoupení také zcela korespondovalo s průběhem zkoušek, na které jsem docházel, kdy byla schémata koncertů průběžně nacvičována. To zahrnuje i gestikulaci a hesla, jež sem takto zpětně rozeznával v samotném vystoupení. Několikrát bylo zmíněno, že důraz není kladen na preciznost hry na nástroje či zpěv, ale celkový dojem a energii. Nebylo tomu jinak ani během tohoto vystoupení. Tento fakt byl patrný i na samotných členech kapely, kteří byli na konci vysoupení promáčení potem. Co se však kapele nedá upřít, je to, že 35
Zapojení vlastních nástrojů: kytary a baskytary, kytarové efekty, zkouška hry na saxofón, který uplatňuje kapela The sisters. 38
velice dobře zvládá orientaci v rámci skladeb. Veškeré přechody a rytmické změny, které zpravidla odděluje ,,break" 36, jsou tak velice plynulé a sjednocené. Rovněž to umožňuje hráčům další aktivity během hraní, aniž by se museli příliš soustředit na průběh a schéma písně. Tak mohl například baskytarista opakovaně zcela přestat hrát a zaujmout statickou pózu rockové hvězdy, která zdviženým prostředníčkem provokuje a působí na diváky. Toto jednání opět vyjadřuje mnohokrát zmiňovaný přístup, kdy jedinec odmítne respektovat pravidla obecně platná, ale i ta, která si sám vytvořil například v rámci vlastní skladby a jakoby ,,stávkuje". Dalšími výrazovými prostředky byly divoké skoky do vzduchu, potácívý pohyb jako smyslů zbavené osoby, která se zcela oddává právě znějící hudbě. Chyb technického rázu bylo poskrovnu. Kapela během celého vystoupení působila vyrovněna a místy skoro suverénním dojmem, což však odpovídá samotným představám členů kapely o dobře zvládnutém koncertu. ,,Něco pohnojíš? Jede se dál. Když to nebudeš všude roztrubovat a dávat najevo, nakonec to vyjde tak, že to byl záměr. Navíc je to Rockn'roll, tady se na bezchybnost nehraje." 37
5. Nehudební aspekty grunge 5.1 Věkové kategorie a bodylanguage Během svého výzkumu jsem se snažil popsat vzhled a vnější znaky příslušníků subkultury pražského grunge. Evidoval jsem si jednotlivé vnější znaky svých respondentů, kteří během dotazníku nebo interview uvedli, že se k této subkultuře řadí. Vycházel jsem z jejich vlastní vizáže, či fotografií, které jsem pořizoval, případně z odpovědí na otázky typu: 1) ,,Jak podle vás vypadá správný grunger". 36
Angl. doslova přerušení, v tomto smyslu označuje improvizovanou zpravidla dvoutaktovou sólovou kadenci jednoho nástroje nebo vokálního sólisty na konci osmitaktové nebo dvanáctitaktové periody bez doprovodu rytmické skupiny, případně jen s občasnými akcenty.(Matzner, 1983: s.62) 37 Jan Bláha (baskytarista Broumband); 2010. 39
2) ,,Dokázal byste zde v klubu najít osobu, která je nejvíc grunge?" Poté jsme se celkovému vzhledu této osoby společně věnovali. Po ukončení tohoto rozhovoru s respondentem jsem se pokusil s vybranou osobou navázat rozhovor. 3) ,,Shledáváte na svém oblečení a doplňcích něco typicky grungového?" 4) ,,Nakolik podle vás svým zevnějškem člověk dává najevo, že se k subkultuře grunge řadí?" Po nashromáždění dostatečného množství dat jsem si na jejich základě vytvořil ,,simulační model grungera". Tento model jsem pak namátkově přezkušoval oslovováním osob, které jeho rysy splňovaly. Model jsem takto zpřesňoval a případně obohacoval o další znaky. Obecný ,,model" grungera nelze vytvořit, proto jsem příslušníky pražského grunge rozdělil do tří věkových kategorií z celkového počtu 162 osob :
Příslušníci pražského grunge
15% 44%
41%
1.věková kategorie (17-20 let) 67 osob 2.věková kategorie (21-28 let) 71 osob 3.věková kategorie (29-43 let) 24 osob
- do celkového počtu jsem nazahrnoval obsluhu podniků a techniky 38 Vnější znaky a oblečení jsou u všech tří kategorií velmi podobné, především pak u 1. a 2. věkové kategoie, což u každé z kategorií zvlášť rozepíši. Příslušníci punku a anarchisté s oblibou vodí své psi na různé akce a do klubů, u příslušníků grunge jsem se s ničím podobným nesetkal i za předpokladu, že dotyční psa vlastní. Mezi návštěvníky, se kterými jsem se během výzkumu setkal, zcela převažovali obyvatelé města Prahy. Respondenti byli 38
Tzv. ,,zvukaři", kteří zajišťují fungování techniky, která je buď ve vlatnictví podniku nebo majetkem kapel a je na místo dovezena. 40
dotazováni, za jakým účelem klub navštívili. Důvodů mnohdy bývá více zároveň, nebo příslušná osoba nemá jasnou představu, kdy neočekává něco konkrétního. Na základě sebraných dat jsem se pokusil u každé kategorie určit hlavní důvod návštěvy. 1. věková kategorie (17-20 let): Chlapci i dívky jsou v této kategorii rovnoměrně rozloženi. U dívek i chlapců převažují delší nebo dlouhé vlasy. Jako oblečení jsou u chlapců dominantní černá trika opatřená názvy rockových a grungeových kapel, armádní kalhoty (tzv. ,,kapsáče"), jeansy (většinou tmavé), mikina s kapucí nebo kožená či jeansová bunda. Pokrývky hlavy se zde téměř nevyskytují. Nápadné je však časté nošení šál typu ,,palestina" 39 i v letních měsících. Tento módní prvek je rozšířen i v jiných subkulturách a nepovažuje se za něco ryze ,,grungeového". Nicméně nese symboliku revolty a odhodlanosti, která je grungi vlastní. Celkový vzhled příslušníků subkultury grunge této věkové kategorie nepochybně odkazuje k ikonám tohoto stylu, kde je však nutno poznamenat, že se jednalo až na určité výjimky pouze o osoby mužského pohlaví. Díky této celkové absenci ,,vzorů" mají dívky svůj šatník daleko pestřejší a vycházejí především ze stylů rock, punk 40 a hippies. Čili se tak můžeme setkat s tmavým oblečením a koženými bundami (rock), ale i naopak pestrými batikovanými šaty a blůzami (hippies) či kostkovanými sukněmi, které jsou opatřeny cvočky a svíracími špendlíky (punk). Jako doplňky slouží zmíněné cvočky, svírací, špendlíky, nášivky s názvy kapel a ,,placky", které nesou různé slogany charakteristické pro tuto subkulturu: ,,peace 41", sex, drugs, rockenroll, antifa 42, aby tak vyjádřili své názory a postoje. Mezi šperky se objevují barevné dřevěné korále na krk, které jsou inspirovány kulturou severoamerických indiánů či východními filosofiemi (budhismus, hinduismus). Dominantím šperkem jsou náušnice u chlapců i dívek, které jsou nošeny v uších nebo v 39
http://www.oriental.cz/clanek/3453/arabsky-satek-arafat---palestina.htm V 90.letech se ve Washingtonu začalo prosazovat radikální feministické hnutí ,,Riot Grrrl", které bývá označováno jako třetí vlna feminismu. Názory tohoto hnutí byly vyjadřovány spolu s hudbou, kdy kapely tvořily především ženy. Hlavním představitelem tohoto hudebního žánru, který bývá řazen do kategorie punk, představuje kapela ,,Hole" v čele s Courtney Love, manželkou a vdovou nejslavnějšího z grungerů Kurta Cobaina. http://en.wikipedia.org/wiki/Riot_grrrl 41 peace symbol - symbol míru, který nosili antiváleční demonstranti a stoupenci míru, navrhl jej v r.1958 Gerald Holton pro britskou organizaci Kampaň za jaderné odzbrojení (CND).(McCleary, 2010: s.424) 42 hnutí, které vystupuje proti neonacismu a dalším formám diskriminace 40
41
podobě piercingu v oblasti obočí, pupíku (dívky), nosu a pod spodním rtem. Vizáž příslušníků subkultury grunge se snaží evokovat atributy, které jsou pro tento styl příznačné: nespoutanost, revolta, sex, alkohol, drogy, ale i mír, základní lidská práva, láska, lidská tolerance, smíření se s vlastním osudem. Na většinu společnosti mohou příslušníci subkultury grunge působit neupraveným dojmem, či snad dojmem narkomanů, ale je ironií, že ve snaze dosáhnout takovéto image stráví mnoho znich značné množství času, než kdyby jim na vzhledu skutečně nezáleželo. Rovněž je zde cítit inspirace kulturou amerických indiánů, kteří v očích grungerů představují zosobněnou svobodu a další ideály, ke kterým grungeři tolik vzhlížejí: spojení s přírodou, osvobození se od konvencí a establishmentu, divoký způsob života bez limitů společnosti. Tento indiánský motiv je u grungerů velice častý a můžeme se s ním setkávat v podobě zmíněných korálů, náušnic, ale i v podobě tetování nebo zaplétaných vlasů na indiánský způsob. Grungeři v této věkové kategorii s oblibou sedí na zemi, i když je možnost posadit se na židli. Díky rozhovorům s těmito osobami mohu konstatovat, že se opět jedná o vyjádření pohrdání společenskými konvencemi a výtváření si vlastní etikety a vystupování jedince, kdy je spořádané chování hodnoceno spíše negativně. Takto jsem byl během rozhovorů mnohokrát vyzván, abych se také posadil na zem, jak se ve společnosti grungerů sluší a patří. Tento projev zároveň vyjadřuje určitou rovnocennost osob v rámci takového kolektivu, kdy nikdo nevlastní určitá privilegia. Nápadným jevem je, že jsem se v této věkové kategorii u chlapců setkal s množstvím ,,variací" napodobující vizáž Kurta Cobaina. Mnohdy to až hraničilo se snahou vytvořit přesný ,,duplikát" této ikony grunge. Určitým druhem zábavy, která je v této věkové kategorii rozšířena, je snaha ,,propašovat" vlastní alkohol 43 do klubu a v průběhu večera jej popíjet, aniž by si toho obsluha podniku všimla. ,,Ušetříš prachy a je to vzrůšo, jestli tě ten namakanec nečapne." 44 důvod návštěvy: - setkání s přáteli v oblíbenném klubu - snaha seznámit se s určitou osobou a navázat s ní intimní vztah - odejít za zábavou a nesetrvávat doma s rodiči - opít se 43 44
ve většině pražských klubů je zákaz konzumace vlastních nápojů respondent žena, 19let; 2008 42
- poslech hudby, návštěva koncertu - osoby jsou členy vystupujících kapel Z celkového hlediska pro tuto věkovou kategorii představují akce pořádané v rámci subkultury grunge možnost společenského vyžití, kdy jednotlivci vyhledávají společnost druhých (nejčastěji vrstevníků), se kterými tráví večer. Estetický zážitek plynoucí z poslechu hudby plní sekundární úlohu. 2.věková kategorie (21-28 let) Díky výpovědím svých respondentů v této věkové kategorii mohu konstatovat, že se jedná o generaci, která měla možnost zažít grunge v jeho původní podobě 90.let, kdy tento styl zažíval svou ,,zlatou éru". Od toho se i odvíjí celkový vzhled těchto osob. Setkáváme se zde s projevy, které byly popsány v první věkové kategorii, ale jsou zde zároveň obsaženy typičtější prvky grungeové módy 90.let: kostkované flanelové košile nošené na těle nebo uvázané kolem pasu, vytahané a obnošené svetry, klasické jeansy modré barvy a volná trika, která jsou nošena i ve více vrstvách. Celkový styl však působí uvolněnějším dojmem a jakýmsi ,,vystřízlivěním" ve smyslu, že již není primární vypadat jako některý z členů slavných grungeových kapel. Já sám mám dlouhé vlasy, což mi dle mého názoru umožnilo lépe proniknout do tohoto výzkumného terénu. Dlouhé vlasy mi byly přínosem, protože v této věkové kategorii mi umožnily lepší zblížení a navázání rozhovoru s respondentem: respondent ,,M.": ,,Týjo, máš dobrý háro. Taky sem takový měl." výzkumník ,,K.R.": ,,Děkuju, proč si se nechal ostříhat?" ,,M": ,,Přišlo mi to zbytečný. Už sem si to užil a teď se na to tolik nehraje." 45 To opět vystihuje spíše uvolněný charakter 2.věkové kategorie. Tomuto bodu jsem se pokusil věnovat více, proto jsem vytvořil specifický dotazník pro respondenty 2.věkové kategorie. Z rozhovorů vyplývá, že hlavním důvodem pro zmíněné jednání je fakt, že se osoby buď již zapojily, nebo se na budoucí povolání připravují formou studia. respondent ,,T.": ,,Když bych přišel na zkoušku v roztrhanejch džínách a rozcuchanej, tak moc dobrej dojem neudělám. A já chci přece prolízt." 46 respondent ,,O": ,,Jednám s lidma na recepci, tak nemůžu chodit voblíkaná jako smažka 47." 45
rozhovor z klubu Vagon; respondent muž, 25 let; 2010 respondent muž, 24 let; 2011 47 označení pro narkomana; rozhovor z klubu XT3; respondent žena, 26let; 2010 46
43
Díky tomu se v této věkové kategorii můžeme setkat se zajímavým jevem. Jde o jakousi ,,fúzí" formálního oblečení do školy nebo do zaměstnání s libovolnými částmi šatníku klasického grungera. Nejčastěji jsem se setkával s kombinací saka nebo vesty a černého trička s rockovým nápisem. Protože osoba ve společnosti může a udržuje řadu rolí, ke kterým se váže žádoucí chování i vzhled, koncipoval jsem podle toho své otázky. Pokládal jsem tedy otázky, abych zjistil, zda-li není možné šatník střídat či obměňovat v závislosti na tom, v jakém prostředí se subjekt nachází. U všech respondentů mi bylo shodně odpovězeno, že by to pro ně bylo příliš časově i finančně nákladné a v jejich pohledu se v subkultuře grunge nejedná o něco zásadního. respondent ,,R": ,,Jsem tady z práce. Víc jak tričko a cígo po mně nikdo chtít nemůže. Strojej se už akorát jen trapáčci a pozéři 48." Tento přístup jsem ve 2.věkové kategorii zaznamenal jak u chlapců i dívek. Přes všechny zmíněné rysy působí 2.věková kategorie dojmem průměrného rockového publika: tmavé oblečení, dlouhé i krátké vlasy, náušnice v uších. Tím pro mne jako pro výzkumníka, který vybírá respondenty, nebylo příliš složité vybrat osoby pro rozhovory a dotazování. U respondentů 2.věkové kategorie se můžeme daleko více setkat s tetováním. Jím jsou vyobrazeny názvy kapel nebo motivy z jejich alb 49. Přestože i v 1. i 3.věkové kategorii je tetování poměrně častou záležitostí, v 1.kategorii převládají ,,novější" motivy charakteristické pro současná tetování. Neobsahují již v takové míře grungeové motivy a odkazy k nim. Opět se dá u druhé kategorie konstatovat, že dívky i chlapci (ženy/muži) jsou rovnoměrně rozloženi, což je způsobeno faktem, že na koncerty i akce pořádané v grungeovém duchu chodí často lidé v párech nebo skupinách 50, které jsou tvořeny páry. důvod návštěvy : - rozptýlení po pracovním dni nebo dni stráveném ve škole, konzumace alkoholu - poslech koncertu - možnost seznámení se, získat partnera - osoby jsou členy vystupujících kapel
48
označení pro osobu, která se snaží zaujmout především svým fyzickým vzhledem, nežli vystupováním či verbálním projevem; respondent muž, 27 let; 2011 49 http://www.amazon.com/Utero-Nirvana/dp/B000003TAR 50 skupinu tvoří 4-8 osob 44
V této věkové kategorii je vyrovnaný poměr mezi poslechem koncertu a společenským vyžitím, které je spojeno s relaxem a uvolněním nálady. Tyto činnosti jsou vnímány jako navzájem propojené. Pro první i druhou věkovou kategorii je příznačné upravování oblečení, které je charakteristické pro rockové fanoušky i pro fanoušky grunge. Jedná se o módní etiku, která je označována ,,do it yourself" (DIY) - ,,udělej si sám", kdy je obnošeného vzhledu dosaženo záměrnými zásahy a poškozováním jinak neporušeného a mnohdy i nového oblečení. Podobnost můžeme vysledovat i s hnutím hippies, se kterým má grunge hodně společného. Je zde využíváno sloganu ,,do your own thing" - ,,udělej si svoje" 51, což je však vztahováno na širší pole činností a odkazuje především k toleranci a respektování druhých, ale je uplatněno i na módu: zmíněné batyky, výroba šperků, ozdob atd. 3.věková kategorie (29-43 let) Tato kategorie představuje nejmenší část mých respondentů a sledovaných osob. Rovněž je třeba poznamenat, že z celkového množství zde bylo zastoupeno jen několik desítek žen. V této kategorii se dá vysledovat jistá tendence, kdy se s přibývajícím věkem snižuje míra stylizace jedinců. Rozhodně si netroufám tvrdit, že je to způsobeno psychickou vyzrálostí osob, ale spíše to potvrzuje mou hypotézu pro druhou věkovou kategorii, kdy lze sledovat nápadnou tendenci se snižující se mírou stylizace vzhledem k výši věku. Stejně tak i chování je nejméně bouřlivé ze všech tří věkových kategorií. Hlavním důvodem návštěvy je poslech hudby nebo klidná konverzace. respondent ,,V" 52: ,,Vždycky sem měl tenhle styl rád, ale nemusim ještě kvůli tomu poskakovat a řvát pod podiem. Toho sem si užil až, až. Ale je sranda pozorovat, jak si to ty osmnáctky užívaj." K.R. : ,,Vás tahle muzika nevybízí k tanci a k pohybu. Není v ní energie?" ,,V": ,,Sem rád, že sem rád. Přišel sem si spíš poslechnout koncert, než abych řádil." S výjimkou tmavého oblečení a plnovousu u mužů nelze u třetí věkové kategorie vysledovat určité společné rysy. Nošení dlouhých vlasů u mužů se vyskytovalo pouze výjimečně. Samozřejmě jsou zde zastoupeny i atributy, které byly vyjmenovány u předchozích dvou kategorií, ale jedná se jednotlivé případy. Netvoří tak určitý rys, který by se dal uplatnit pro 51 52
http://www.hiphappy.com/content/view/31/56/ rozhovor z křtu alba ,,Sex a jiné pohádky", respondent muž, 37 let; klub Roxy; 2010 45
celou skupinu. Navzdory menšímu zastoupení byly rozhovory s osobami z této věkové kategorie bohaté na informace a respondenti projevovali dobrý přehled v dané tématice. U mladších subjektů (1.a 2. věkové kategorie) se mi často stávalo, že docházelo k zaměňování grunge s jinými hudebními styly. Nejčastěji se tak dělo s punkem a nu metalem 53. V řadách třetí věkové kategorie se mi také podařilo získat svého ,,dveřníka" (gatekeeper), který mi umožnil lepší proniknutí do výzkumného terénu a seznámil mě s dalšími osobami, které byly důležité pro mou práci. Při třídění dat z rozhovorů s respondenty třetí věkové kategorie vyvstal zajímavý aspekt a to, že se převážně jedná o bývalé nebo stávající členy hudebních kapel. Jako aktivní člen grungeové kapely do této věkové kategorie spadal pouze frontman kapely Broumband Mirek Broum. důvod návštěvy: - poslech hudby, vystoupení kapel - rozptýlení - snaha inspirovat se pro vlastní tvorbu, udržování kulturního přehledu V této věkové kategorii je primárním důvodem návštěvy poslech hudby a sledování vystoupení. Ačkoli se kategorie v určitých rysech odlišují, společným znakem je držení cigarety a alkoholického nápoje. Bylo mi řečeno, že cigarety a alkohol ke grungi prostě patří. Ze všech mých respondentů (162 osob) bylo jen 34 nekuřáků. Dokonce jsem i já, coby odnaučený kuřák, začal kouřit. Tuto skutečnost vnímám jako dopad toho, že jsem se delší dobu pohyboval v prostředí, kde je kouření běžnou záležitostí. Nešlo z mé strany o záměr lépe proniknout do subkultury. Řada rozhovorů byla zahájena otázkou ze strany respondenta: ,,hele nemáš cígo?". Přestože alkohol a cigarety neodmyslitelně patří k subkultuře grunge, s vyloženě opilými jedinci jsem se setkal pouze několikrát. Těmto rozhovorům jsem se spíše vyhýbal a dále je nerozpracovával pro jejich relevantnost. Stejně tak konflikty nebo poškozování věcí byly pocelou dobu mého výzkumu spíše výjimečnou záležitostí.
53
Hudební styl, který vznikl v polovině 90. let. Jedná se o heavy metal s prvky rapu a je pro něj charakteristické používání podladěných sedmistrunných kytar, minimální využití kytarových sól a důraz na hru na baskytaru. ,,Jedná se o moderně znějící do skoku podněcující kyberneticky skřípavý metal prošpikovaný hutně sekanými riffy, nosnou kostru kapely čerpají buď z hip-hopu nebo hard coru." (Husák, Špulák, 2001: s.151) 46
5.2 Užívání drog Chtěl jsem rovněž postihnout neodmyslitelný vztah grunge a drog. Protože jsem si vědom, že se jedná o choulostivou záležitost, znovu jsem všechny své respondenty upozornil na právo odmítnout na otázku odpovědět. Přesto jsem se snažil tento aspekt ve své výzkumné práci postihnout. V rozhovorech a dotaznících jsem proto postupně pokračoval od obecných otázek užívání drog ve společnosti, přes užívání drog mezi interprety grungeových kapel až po vlastní zkušenosti s drogami jednotlivých respondentů. Mým cílem nebylo zjistit množství osob s drogovou závislostí nebo zkušeností, ale postihnout vztah drog a grunge a do jaké míry to členy této subkultury ovlivňuje. Výcházel jsem ze zkutečnosti, že pro grungeovou scénu 90.let bylo užívání drog typické, především užívání heroinu. Se závsilostí na heroinu se potýkalo mnoho interpretů grungeových kapel. Mnohým se stala droga osudnou. Z nejznámějších osobností grunge to jsou Layne Staley (1967-2002), Mike Starr (1966-2011) a nezjznámější osobnost grunge Kurt Cobain (1967-1994). V případu Kurta Cobaina se nejednalo o předávkování, ale o sebevraždu 54, avšak podle výpovědí k ní s největší pravděpodobností vedla právě závislost na heroinu. Respondenti, kteří byli ochotni na toto téma hovořit, vypověděli o zkušenostech s řadou drog. Jednalo se především o hašiš, kokain, extázi, pervitin a marihuanu. Samozřejmě věrohodnost těchto informací nemohu ověřit, ale celkový postoj příslušníků grunge k užívání drog je nám nápomocný, abychom si utvořili celistvější obrázek o této subkultuře. Z vybraných dotazníků, ve kterých byli respondenti ochotni na toto téma hovořit (108 osob), mi vyšlo následující: 1) drogy jsou příjemným spestřením a zdrojem zábavy 2) drogy jsou nedílnou součástí grunge, ale člověk je nemusí užívat 3) drogy představují zdroj inspirace 4) drogy jsou zlozvyk, který je pouze produktem své doby a člověk by se měl bez jejich užívání obejít
54
Okolo této události se vede již několik let řada sporů, kdy je sebevražda Kurta Cobaina zpochybňována a jsou vznášeny námitky, že se jednalo o vraždu. Nejvíce podezřelou je manželka Curta Cobaina - Courtney Love, která po smrti svého manžela získala značné jmění, a je tak obviňována z toho, že si smrt svého manžela najala. I přes mnohá obvinění a nejasnosti byl případ uzavřen a úmrtí Kurta Cobaina bylo klasifikováno jako sebevražda. (Comfort, 2010: kap.6) 47
Postoj příslušníků pražského grunge vůči drogám
15% 29%
spestření, zábava (52 osob)
8%
součást grunge, ale není nutné je užívat (31 osob)
48%
zdroj inspirace (16 osob) zlozvyk (9 osob)
,,Nikdy by neudělal takhle dobrou muziku, kdyby nesolil." 55 ,,V životě bych si takovýdle svinstvo nedala, ale asi to prostě k Seatlu patřilo." 56 ,,Těžko si grunge bez drog představím, ale abych ho mohl poslouchat, nemusím v tom sám lítat." 57 ,,Někomu může dát na chvíli křídla, ale droga tě brzy stáhne dolů." 58 Několikrát jsem se setkal s názory, a to především v první věkové kategorii (1720let), že užití drog obnáší dávku odvahy a v očích mnohých představuje i jakýsi hrdinský čin. Netvrdím, že poslouchání a sympatizování s grungem nutně vede k užívání drog, ale shledávám, že takovéto zidealizované a mnohdy dosti naivní představy, které jsou však subkulturou reprodukovány a v mnoha symbolech prezentovány, mohou pro některé, a to především pro mladé osoby, které se rozhodnou následovat své vzory, představovat určitou hrozbu. Navrhuji proto, aby toto bylo zohledněno například v programech primární prevence, které se věnují žákům základních a středních škol. ,,Heroin má mimořádně špatnou pověst - jak to, že ho lidé přesto začnou brát?",,To k tomu právě patří. Vzrušení z neznáma, z nebezpečí...nejdřív je to docela strašidelný, celá ta představa, že si do ruky vrazíš jehlu a 55
respondent žena, 20let; 2008; ,,nesolil" - neužíval drogy. respondent žena, 22 let; 2008 57 respondent muž, 25 let; 2008 58 respondent žena, 25 let; 2008 56
48
vpíchneš si do žíly nějakou tekutinu, ale pak když seš mladej a drog se nebojíš, protože si už nějaký zkusil, říkáš si, Vau, to je jízda. Jsi posedlej představou, že bereš to samý, jako tvý hrdinové. Některý závislí to popíraj, ale sou to kecy. Když seš mladej a blbej, chceš následovat svoje idoly úplně ve všem, Lou Reeda a Johna Lennona a Stouny a Johna Coltranea...dali by se jmenovat další a další, Johny Thunders, Sid Vicious, Ray Charles...je to skoro jako obřad zasvěcení, jako by sis říkal, že když to nebereš, tak nejsi správnej trpící umělec." (James Burdyshaw in E. True, 2008: s.54,55) Několikrát zmiňovaná sebevražda Kurta Cobaina je na základě jeho dopisu na rozloučenou považována spíše jako projev odhodlanosti a vzpoury proti společnosti, nadvládě a bezpráví i vlastním nedostatkům. Takto se zesnulý Kurt Cobain stal skutečnou ikonou subkultury grunge. Některé jeho výroky jsou příslušníky subkultury grunge vyslovovány s téměř posvátnou úctou. ,,Je lepší shořet, než vyhasnout" (,,It's better to burn out, than fade away" 59) ,,Je lepší být nenáviděn pro to jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi". Tento dopis na rozloučenou 60 a další informace o smrti Kurta Cobaina jsem několikrát studoval, ale nemám dostatečnou kvalifikaci pro to, abych byl schopen tento čin analyzovat. Přestože Kurt Cobain trpěl silnými depresemi a zdravotními problémy 61 v kombinaci s užíváním drog, je jeho čin primárně brán jako projev odvahy a celá záležitost je heroizována. ,,Všichni vo tom mluvěj, ale Kurt si na to jedinej troufnul." 62 Motivy sebedestrukce a sebevraždy prostupují celým grungem. Čin Kurta Cobaina inspiroval i několik osob, které se pokusily spáchat sebevraždu stejným způsobem, čili vystřelem z brokovnice.
59
Wise, 1997: s. 223, 224 Wise, 1997: s.127, 128 61 Kurta Cobaina od dětství sužovaly bolesti žaludku způsobené podvýživou.(True, 2008: s.28) 62 respondent muž, 20 let; 2008 60
49
5. 3 Slovník příslušníků subkultury grunge Slova jsem zaznamenával prostřednictvím nahrávek na diktafon během oslovování respondentů, ale i během rozhovorů, které jsem dále nezpracovával. Důležité pro mne bylo, že se osoba k příslušnosti k subkultuře grunge hlásila. Jednotlivá slova jsem přepisoval a opatřoval kódy. Na jejich základě jsem je rozřadil do kategorií podle významů a témat, kterých se týkají. Ty většinou korespondují s oblastí zájmů a aktivit, kterým se příslušníci grunge věnují nebo je zajímají. Pokud jsem se s daným slovem setkal v této subkultuře poprvé, a nemohl tak s jistotou určit jeho význam, poprosil jsem osobu, aby mi význam slova vysvětlila, nebo použila synonymum. Velice frekventovanými slovy jsou názvy grungeových kapel, jejich alb a členů. Angické výrazy a spojení: ,,Your way" 63; underground 64; wasted 65; ,,wow" 66; winner 67; whatever 68; what's up? 69; shit; fuck; bitch; old-school; funny kategorie alkohol: beer, lívaneček, rezavá voda (označení pro pivo); drink (angl.nápoj, v tomto případě alkoholový), prcek; kořalka; placour; rumiště; brzda (nealkoholický nápoj, který složí pouze na zapití). Samozřejmě se v subkultuře grunge setkáváme i s dalšími názvy alkoholických nápojů, ale ty nejsou specifické a běžně se používají i mimo tuto subkulturu. kategorie pro osoby patřící k dalším subkulturám, se kterými se příslušníci grunge konfrontují:
63
tvoje cesta, osobní, vlastní touha, osobní volba (McCleary, 2010: s.628) skryté před veřejností nebo úřady, činnost nebo společnost, která je běžné populaci neznámá (McCleary, 2010: s.585) 65 1.,,vysmaženej", opilý nebo pod vlivem drog, 2. zbitý nebo mrtvý, 3.demoralizovaný nebo ztrapněný (McCleary, 2010: s.603) 66 jo!, výraz který verbalizuje prozření, nadšení, vnitřní pochopení např. ,,Wow, like, I really dig herr, you know?(Jo, já ji jako fakt žeru, víš?), jedno z nejpoužívanšjích sov, které přišlo s hippie kulturou (McCleary, 2010: s.622) 67 ohodnocená osoba, místo nebo věc (McCleary, 2010: s.616) 68 ,,no a co? to mě nebere, o tom si nic nemyslím (McCleary, 2010: s.609) 69 pozdrav, ,,jak je?", Většina těchto pozdravů, zvláště tento, nikdy nevyžadovala odpověď, kromě nějakého zavrčení nebo neurčitého pozdravu na oplátku. Původně afroamerický výraz z 50.let. (McCleary, 2010: s.609) 64
50
áčkaři (anarchisti); plešky, fašouni (příslušníci hnutí skinheads, neonacisté 70); antifáci (antifašistické hnutí); emíci (subkultura emo); hopíci (vyznavači hudebního stylu hip-hop); hipíci (hnutí hippies) označení pro policii: benga, fízláci, fízlové, chlupatý, vodznakáři drogy a potřeby k jejich užívání: vitamíny, anabolika (drogy), háčko, herák, bílej, drsnota (označení pro heroin); lajna, káčko, koksík, svinstvo, smetana, cukr pro pracháče (kokain); mňau mňau, levnej koks (mefedron 71); extožka, pilule (extáze); trip, papír (LSD); brčko, raketa, špek, kornout, skaňour, torpédo, travka (označení pro marihuanu); ,,haš"(hašiš); houbičky (halucinogenní druhy hub, u nás především vyhledávány houby rodu lysohlávky); buchna (injekční stříkačka); guma, špagát (škrtidlo pro snadné nalezení žíly); nášleh, solit (užití drogy); vodnice (vodní dýmka); ,,dáme na slož?" (osoby spojí zbytky drogy, které by sami o sobě nestačily na potřebnou dávku většinou marihuana) osoby užívající drogy: kedra; smažka; fetka; troska; solič; zombie 72 slova spojená s hudbou a koncertními vystoupeními: jízda, nátěr, kurťácký, nirvanovský, divočina, bordel (koncert s velkou návštěvností); pecka (kladně hodnocená píseň); song; koncík; set (zkratka pro setlist); díra (podnik); kejtra (kytara); bicman (bubeník); mikroš (mikrofon); kombíčko (kytarový zesilovač); rokoška 73; zatáhlý; pařba; chrchlák, chraploš, chraplák (vokální projev s typickou grungeovou manýrou). další slova: love, many, zlatý, chechtáky, kováci (peníze); litr (tisícikoruna); ciento, kilo (stokoruna); pětka (desetikoruna); bůr (pětikoruna); fotbálek (stolní fotbal); cajk, pohoda, 70
vůči těmto radikálním hnutím se příslušníci grunge zvláště ostře vymezují a často mezi nimi dochází k potyčkám 71 mefedron - látka, která se používá jako hnojivo, ale je využívána i jako droga. Aplikuje se podobně jako kokain prostřednictvím nosní sliznice.http://rostlinky.net/mefedronmephedrone 72 zombie - duševně anebo fyzicky necitlivý, podobný mrtvole. V éře hippies často díky drogám.( McCleary, 2010: s.633) 73 projekce rockových videoklipů 51
leháro (určitá věc či situace je v pořádku, mluvčímu vyhovuje); voheň; zapík; cígo; cíčko; retko; vytlemenej (pod vlivem drog); vykropenej (opilý člověk) ; fotřík, fógi (otec); mutr, mother (matka); Marteny (pevná obuv značky Dr.Martnes); Conversky (tenisky značky Converse); tragéd, marnej, trapáček, vopruzák, slizák (společensky neatraktivní člověk); pozér (osoba, která klade důraz na zevnějšek, používáno v kontextu, že někdo k určité subkultuře nenáleží, protože příslušnost pouze předstírá prostřednictvím vnějších prvků); machírek, heur (příliš sebejistě vystupující osoby); typka, buchta, roštěnka, čubička, samice (označení pro dívky); týpek, borec, drak, ještěr (označení pro chlapce); háro, mánička, mít na hlavě Veddera 74 (dlouhé vlasy u mužů). Gesta a pozdravy používané v subkultuře grunge: zdvižený prostředníček, kdy jsou ostatní prsty pokrčené a kryté palcem - tzv. ,,fuck off!" 75, zdvižený malíček a ukazováček - ,,rohy" 76 pozdravy: Muži se mezi sebou zdraví klasickým podáním ruky, nebo tzv. ,,soul handshake" - pozdrav se sestává ze tří pohybů prováděných souběžně: 1) po napřažení rukou dojde k oboustranému zalomení palců. U velmi blízkých přátel dojde přitom k vzájemnému přitažení sevřených rukou k hrudi, 2) zaklesnou se vzájemně prsty a vytvoří tak jakousi společnou pěst z prstů a dlaní, 3) na závěr každý sevře ruku v pěst a tou klepne o pěst druhého, čímž dojde k dramatickému stvrzení přátelství. 77 Existuje řada zkrácených verzí tohoto pozdravu nebo různé varianty, které mají jednotlivých kroků více; pozdravení, kdy jsou k sobě přiloženy ruce, které gestikulují ,,rohy" tak, že jedna z dlaní s prsty vytočena tak, aby se obě mohly vzájemně proplést a prsty zůstaly natažené. Dívky se zdraví polibkem na tvář nebo na ústa, často jsem se setkával i s tím, že dívky používaly typicky mužské pozdravy používané v subkultuře grunge.
74
zpěvák kapely Pearl Jam, který je znám pro své dlouhé vlnité vlasy zaklení používané k odmítnutí osoby, ,,di do prdele", podobné výrazu ,,get lost" nebo ,,go to hell" (McCleary, 2010: s.212) 76 toto gesto je rozšířené po celém světě a v různých kulurách může nést jiné významy, v subkultuře grunge a hudebním prostředí to je symbol ,,Satana", který vyjadřuje oddání se hudbě a atmosféře, dělání ,,zakázaného", co se neslučuje s běžným civilním životem: alkohol, zábava, sex, uvolnění zábran...http://en.wikipedia.org/wiki/Sign_of_the_horns#Heavy_metal_subculture 77 McCleary, 2010: s.526...s původem v černošské jazzové kultuře, kterou převzala kultura hippies. Je zde obsažena symbolika yin-yang (dvou propojených elementů). 75
52
Velice časté je gestikulování a napodobování hry na nástroj (el. kytara, bicí, baskytara) nebo procítěné artikulování textů písně bez toho, aby osoba zpívala (což však není v subkultuře grunge neobvyklý jev), kdy daná osoba pouze otevírá ústa. 5.4 Slovník kapely Broumband Slova kapely Broumband jsem zaznamenával především na zkouškách, kterých jsem se v rámci výzkumu účastnil, protože zde bylo nejvíce prostoru pro konverzaci a sledování, jak se vyjadřují jednotliví členové. Dále pak na koncertech a večírcích pořádaných v pražských klubech. Členové rádi využívají anglické výrazy, které záměrně komolí a doplňují o česká slova. Rovněž s oblibou parodují některé dialekty, jako je například mluva obyvatel Ostravy nebo Brna. Zároveň však s oblibou používají i ,,sofistikovanější" druh zábavy, kdy citují Murphyho zákony např. : ,,Když se zdá, že už nemůžeš bejt víc v hajzlu, budeš. 78"; ,,Dycky za to může někdo jinej 79." Členové kapely Broumband se běžně vyjadřují vulgárně a užívají sprostých slov. Řada slov se týká hudebních postupů a výrazů, které jsou běžně mezi kapelami používány. Nápadné je využívání pejorativního označení ,,fízl", kdy daná věc nebo osoba z určitého důvodu mluvčímu nevyhovuje. anglická, převzatá nebo zkomolená slova: ,,very nice beatiful"; jedem c'mon; half time (zpomalení tempa skladby na polovinu); break 80; riff 81; ,,one, two, tři pět"; recordingujem (nahráváme skladbu); měl jsem tam nějaký ,,boty" (chyby a nepřesnosti ve hře); ,,to nejsou moc Guns N' Roses, ZZ-top", ,,zkusíme Nirvanu" (přirovnávání celkového zvuku skladby ke známým zahraničním kapelám, které svým typickým zvukem tvoří jakási hudební schémata); ,,lesbitchky"(kombinace slov lesba a bitch-děvka); gájové, buzy, géčko, homoklád, homokládský (homosexuál, vztahující se k homosexuální orientaci), anabolika(drogy), efekt 82
78
,,Když se zdá, že už nemůže být hůř, bude." (Konvitová, 1999: s.121) ,,Vinu má vždycky někdo jiný." (Konvitová, 1999: s. 53) 80 označuje improvizovanou zpravidla dvoutaktovou sólovou kadenci jednoho nástroje nebo vokálního sólisty na konci osmitaktové nebo dvanáctitaktové periody bez doprovodu rytmické skupiny, případně jen s občasnými akcenty. (Matzner, 1983: s.62) 81 melodicky prostá dvou- až čtyřtaktová fráze zpravidla nepřetržitě opakovaná, případně transponovaná pomocí sekvencí (Matzner, 1983: s.328) 82 Řada hráčů na elektrické kytary používá efekty (zařízení) k tomu, aby dosáhli jiného zvuku svých nástrojů. Efekty jsou většinou zapojeny mezi kytarou a zesilovačem. Mění zvuk kytary tím, že pozměňují signál ze snímačů. (Danesová, 2001: s.54) 79
53
česká slova a fráze: ,,hrajem jak prase"(nejednotná hra); přehrávka (zkouška většinou před vystoupením, kdy se hrají písně, které mají na koncertě zaznít a celé vystoupení se v podstatě simuluje); zkusíme, zkusme, možno?; nechcu; tóž; to je fér (pokud se něco povede); jako normálka; mi to tam nehrálo (nejasnosti a nepřesnosti ve hře); ,,ty kurvo!", ,,co to děláš?" (v případě chyby a zmíněná nadávka je směřována směrem k nástroji); jebu; fízlovská kytara, fízlo-krám (komplikace s nástroji a technikou); sjedem to klasicky; ,,ať je to chlív" (vybízení k uvolnění emocí ze strany interpretů); přílišně (např. nahlas); je to plechový (zvuk); ,,není to teplý?", buzerantský, teplajzničí, (pokud je píseň příliš melancholická); docela chytrý (povedená pasáž skladby); parádička; provařený (známý hudební postup); ,,Čuráno"(parafráze na Cyrana z Bergeracu); Romulus a Róbus (Romulus a Remus) Z celkového verbálního projevu členů kapely Broumaband je patrný záměr komolit ustálené výrazy, což opět evokuje jakousi revoltu a vytváření vlastních pravidel. Rovněž má jakékoliv spojení s autoritami, státními institucemi a orgány ryze pejorativní až hanlivý význam a negativní konotace. Řada slov má posloužit pobavení a je pronášena s nadsázkou. Zaznamenal jsem značnou frekvenci používání výrazů, které jsou využívány ve spojitosti s homosexualitou. Zeptal jsem proto, jaký je postoj členů kapely vůči homosexualní orientaci mužů a žen. Bylo mi řečeno, že je to vztah veskrze kladný a tyto obraty mají pouze vajdřovat opak typických maskuliních výrazů, které symbolizují tvrdost, mužnost a agresivitu. Slovník členů kapely v rámci produkování hudby je v podstatě totožný se slovníkem užívaným během společenských interakcí a konverzace. Během sledování neverbální komunikace (gesta, pohyb v prostoru, výraz v obličeji) jsem zachytil shodné chování během zkoušky a na samotném vystoupení. Výskoky do vzduchu, vykřikování hesel a sloganů, gestikulování během zpěvu a ukazování rockových symbolů pomocí rukou je během zkoušky uplatňováno podobně jako na koncertě. Všechny tyto projevy jsou tak téměř jakoby simulovány a trénovány na samotný koncert. Abych zjistil, zda-li se jedná skutečně o ,,nácvik", jak jsem se domníval, zeptal jsem se kapely na tuto skutečnost během jednoho z interview: ,,Když se do toho ponoříš, tak to přijde samo. Neni to záměr nebo trénink. Akce a reakce, kdy jedno spouští druhý a naopak. Tomu se neubráníš. Zároveň tě to nabije. Rozproudí se ti krev a ty do toho dáš ten správnej výraz. Když bysme tu unyle stáli, tak by se to určitě přeneslo i na muziku. Ale jak říkám, ta tě nakopne sama!" (M.Broum 2008). Naopak ve společnosti kapela
54
působí klidným a vyrovnaným dojmem, kdy je z jejich strany hlas zvyšován pouze ojediněle a gestikulace je prováděna klidnými pohyby.
6. Analýza písní kapely Broumband 6.1 Rozbor textů písní kapely Broumband: Z tvorby kapely Broumband jsem vybral texty tří písní, které obsahují základní atributy subkultury grunge: sex, drogy, sebevražda a Rock'nRoll. Texty psané v češtině vytváří frontman Mirek Broum. Na otázku zvolení českého jazyka pro repertoár kapely mi bylo odpovězeno, že pro ně hudba představuje prostředek pro komunikaci s lidmi. Proto chtějí, aby tato komunikace byla přímá a co možná nejpřístupnější. Zvolení cizího jazyka by některým lidem tuto komunikaci komplikovalo. Rovněž to vyplývá z faktu, že kapela respektuje a ctí českou kulturu a tvorbu. Proto chce podle vlastních slov vystupovat jako ,,česká" kapela s českými texty a ne ,,Xtá" variace na některou úspěšnou zahraniční kapelu. ,,Už mi to přijde vážně trapný, že je deset stejnejch kapel, co hrajou jednu a tu samou věc a který akorát těžej z úspěchu někoho jinýho. Chci, aby se to líbilo, ale zároveň chci, aby to byla naše muzika."(M.Broum 2010). Opět se zde projevuje všeprostupující odhodlání členů, které neodrazuje ani obtížná situace tuzemských kapel v prosazení se na hudební scéně či kritika, nedostatek finančních prostředků nebo fanouškovské přízně. Broumband si nevede notový zápis svých skladeb ani zápis textů. Skladby jsou přehrávány na základě krátkých poznámek a značek. Z toho důvodu jsem musel texty z jednotlivých nahrávek přepsat. Když jsme s členy kapely diskutovali o jednotlivých částech textů, sami byli překvapeni, jak vypadají, když jsou sepsány pohromadě.
55
Texty písní: Sextáze Nech mě smát se a brečet na kolenou, hvězdy ti dám spal můj žár, co tě žene po těle stejkám, lesk ti dám per to tam, nečekej panenka tančí pod tebou per to dál, jsem hladovej panenka září a najednou refrén: válka je slast, tělo do těla a tak to dám válka je past, skoro lavina čarujem dál 2.sloka: na těle mráz, hajej malá v duši jen prach, jsem v zajetí nauč mě řvát, Karkulko zlá a nastav dlaň, jsme nevinný tango dám, jsem lovec dam mladá kůže a perel pár šeptej dál a labuť má očima svádí, je hladová refrén: ............................... jedem, dělej, hajej, zalej mě refrén: válka v nás, měj se fajn a tak to dám válka zas, to nedělám čarujem dál jedem, dělej, hajej, zalej mě.
56
Text této písně nese zcela evidentní obsah, radosti i trápení spojená s láskou. Je zde použito mnoho metafor, dvojsmyslů a přímých vyjádření sexuálních obsahů - ,,panenka tančí pod tebou."Přesto použitými výrazy i samotnými motivy nepředstavuje něco vulgárního či snad hrubého. Samozřejmě je zde patrnná otevřenost vůči tématům, která se běžně ve společnosti nediskutují, ale jak se kapela Broumband sama vyjádřila, její písničky mají být o životě mladé generace a sex je toho nedílnou součástí. Celkově text představuje pomyslný příběh, kdy dojde k seznámení páru a dvoření se ze strany promlouvajícího - ,,na kolenou, hvězdy ti dám". Následuje vzplanutí vášní, které vyústí v sexuální hrátky. Po této barvitě líčené pasáži následuje určitý svár a vystřízlivění z milostného opojení. Vše je prezentováno způsobem, jakoby to bylo nedílnou součástí všech vztahů a je jen otázkou času, kdy se dočasná idylka rozplyne a dostaví se ,,to" nepříjemné - ,,láska je past, skoro lavina, čarujem dál". Pár se rozchází, ale mluvčí vše uzavírá stylem, že život jde dál, nějakým způsobem se s touto situací vypořádá, protože to jistě nebylo poprvé a očekává příchod jiné osoby. Text písně není nikterak složitý, ale je zde použito řada zajímavých a barvitých prostředků a slovních spojení. Mirek Broum ve svých textech s oblibou využívá kontrastních motivů: ,,...smát se a brečet", ,,válka je slast". Autor textů si také často pohrává s dvojsmysly, které většinou nesou sexuální podtext : ,,...po těle stejkám, lesk ti dám." Využití metafory představuje v textech písní poměrně standartní záležitost: ,,....hvězdy ti dám (,,splním každé tvé přání")....,,válka zas (svár, hádky)". Opět se zde objevuje symbolika ,,šamanství" a rituálu, kdy je milostný vztah a láska popisována jako kouzlo: ,,čarujem dál". Rovněž se zde projevuje a potvrzuje to, o čem Mirek Broum hovořil a tím je fakt, že některá spojení a symboliky mohou mít vícero interpretací a záleží na posluchači, jaké konkrétní obsahy k daným motivům přiřadí. V případě zmíněné lásky se může jednat o spojení s kouzlem ve smyslu její prchavosti, nebo že se jedná o něco výjimečného a kouzelného, nebo že každý z partnerů využívá svá ,,kouzla" a prostředky, kterými si získává náklonost druhého a udržuje tak vztah i nadále v chodu. ,,Ke hvězdám" Spal mě hned, v těle jed a proplouvej světlo hvězd, na protest tak poslouchej 57
střel si teď, start a leť kam se dá dráhy těl, na povel se rozpadám refrén: ke hvězdám si tě dám ke hvězdám , kde tě mám? 2.sloka: proplujem noc a den vánek tě líže čarujem, milujem sem poď něžný zvíře střel si teď, terč a jeď kam se dá jen si dej, na povel to tady mám refrén: ........................... lajnu dám, bude fajn, bude fajn tady maj, bude ráj, jen ráj V této písni a textu se vyskytuje celá řada odkazů ke konzumaci drog, ať už náznaky a metaforami ,,v těle jed" nebo přímo ,,lajnu dám". Opět si zde autor pohrává s dvojakostí, kdy sdělení ,,střel si teď" jasně evokující aplikaci drogy, doplní ,,střel si teď...terč", což může být vykládáno jako střílení na terč například na pouti. Celkově je v této písni užívání drog spojeno s příjemnými pocity: ,,ke hvězdám, bude ráj...". Objevuje se zde pro grunge neodmyslitelný motiv lásky a sexu, který je přirovnáván k magii: ,,čarujem". Vypravěč - interpret zde vystupuje coby osoba, která může drogu poskytnout: ,,na povel to tady mám" a zároveň jako osoba, která drogu konzumuje. ,,Zapal nás" Oheň, ráj ti dám sem tu pro tebe 58
srdce ledový obrátíme čas vemu tě do nebe oči medový refrén: zapal nás, co dál? zapal nás, co zbejvá? zapal nás, co dál? zapal nás, co zbejvá? 2.sloka: hlaveň spánku dám nic mě nebolí v krvi prach a dým ruka spoutaná den se probudil v duši klid a mír refrén: ...................... dej mi, dej mi dej mi, dej mi ráj Tato píseň přesně vystihuje přístup většiny grungerů vůči tématu ,,sebevražda". Je v ní spatřováno východisko z bezvýchodné situace, útlaku a nespokojenosti s vlastním životem: ,,...ruka spoutná". V grungeových písních velice často uplatňovaný námět. Zcela jistě je zde patrná inspirace již několikrát zmiňovanou sebevraždou Kurta Cobaina, který svůj život ukončil výstřelem ze zbraně: ,,hlaveň spánku dám". Motiv ,,ohně" zde evokuje hranici, na které skončí lidský život a osoba dosáhne ,,vysvobození". Texty ostatních písní (nejen uvedených) se stále věnují těmto základním motivům: láska, sex, drogy, smrt-sebevražda, Rock'nRoll a hledání životní cesty. Tak se i opakují použitá slova a obraty: ,,ochutnám", ,,panenka", ,,stejkám", ,,čarujem" atd. Navzdory obsahům a tématům se v písních objevuje jen minimum sprostých slov a vulgarismů, které však nejsou samoúčelné. Spíše podbarvují náladu a zabarvení písní. Schéma skladeb je v podstatě velice podobné. Skládá se ze dvou slok. Ty odděluje refrén, který je v závěru dvakrát zopakován a následuje jakýsi krátký epilog, který skladbu 59
uzavírá (...lajnu dám, bude fajn....dej mi, dej mi ráj....). Kromě básnických prostředků, které jsem uvedl výše (metafora, oxymóron, personifikace a využívání symbolů), se zde rovněž uplatňuje zvukomalba a libozvučnost. Používaná slova příliš nekorespondují s běžným slovníkem, který členové kapely běžně používají. Zjišťoval jsem proces, jakým skladby vznikají a v podstatě ve všech případech textům předchází instrumentální složka, pro kterou jsou texty následně komponovány. Texty kapely nejsou umístěny na žádném webu ani nejsou otištěny na obalech CD, což je u většiny kapel zažitá praxe. Opět to vychází z toho, že si kapela nepřeje nějaké univerzální interpretace svých textů. Texty jsou přímé a měly by oslovit i takového posluchače, který je slyší poprvé. Přesto texty hrají v hudbě kapely Broumband velice důležitou úlohu. Při sledování videoklipů i celkové prezentaci kapely prostřednictvím plakátů, fotografií a nálepek jsou předkládány motivy, které jsou poutavé a lákavé především pro mladší generace, protože jsou buď trnem v oku rodičům a institucím, nebo je člověk nezažívá každý den - uvolněné normy sexuálního života, smrt (lebky, zbraně), pohrávání si s homosexuální orientací, nezávazný sex, dlouhé alkoholové večírky a užívání drog, vzpoura proti autoritám a ,,šedi" běžného života či jen pouhé spontánní uvolnění emocí a energie. Vše s čím se může mladý člověk dnešní doby ztotožnit. Tak jsou písně prokládány skandováním a vybízením: ,,Jste v tom snáma?; ,,Poďte do toho!"; ,,Rockn'roll baby!"; ,,Sou tady nějaký rockeři?". Celkově tak kapela udržuje neustálý kontakt s posluchači, kdy jsou lidé vybízeni k tleskání do rytmu, k paření 83, nebo aby zpívali do mikrofónu na chvíli místo zpěváka. Primární je tak kolektivní zážitek, který opět evokuje jakýsi rituál. ,,Rituály mají mnoho funkcí a to jak na úrovni jednotlivce, tak celých skupin nebo společností. Dokážou zprostředkovat a vyjádřit city, řídit a prosazovat způsoby chování, podporovat nebo naopak porušovat status quo, vyvolávat změny nebo obnovovat soulad a rovnováhu... Předávání hodnot nejhlouběji zakořeněných v určité kultuře od jednoho pokolení k druhému se dá usnadnit pomocí rituálu. Rituály jsou rovněž velmi těsně spjaty s násilím, ničením a vytvářením obětních beránků. Především jsou dramatické. Rituály lze pokládat za představení, do nichž jsou zapojeni herci i diváci."(F.Bowie, 2008: s. 147). Během řady rozhovorů po absolvovaném vystoupení mi bylo sděleno, že pro kapelu je z celého vystoupení nejdůležitější kolektivní zážitek. ,,Hele mrvili sme to tam, na chvilku
83
výraz používáný pro ,,užívání si", zábavu, tanec a skandování 60
nešel zvuk, ale lidi byli skvělý."(Chico Torres 2010). To se jeví jako největší motivace pro kapelu, ale i pro samotné posluchače. Z pozorování a rozhovorů vyvstává, že kritéria pro hodnocení takového koncertu jsou odlišná, než se běžně na kulturních akcích používají. Není zde příliš posuzována technická úroveň skladby ani výkony interpretů, ale přenos emocí, celkové uvolnění, možnost dělat na chvíli něco, co je v běžné společnosti nepřístojné (vrážení do lidí, polibky mezi dívkami a chlapci i mezi sebou navzájem, rozbíjení věcí atd.). ,,Jasně! Byla to pecka. Někdo by ty písničky třeba zazpíval líp, ale tady to úplně stačí. Perfektně sem se vyřádila s lidma a cejtila, jak to šlape. Je to super pocit." 84 6.2 Hudební projev: Zpěv i instrumentální složka hudby kapely Broumband odpovídá kritériím, aby tato tvorba mohla být řazena do kategorie grunge (melancholický zpěv, který je podbarven typickou grungeovou manýrou a tlačením na hlas, ostré riffy elektrických kytar a úderné bicí). Skladby zpravidla využívají 3-4 akordů 85 a svým schématem jsou velice podobné (krátké intro, sloka, refrén, 2. sloka, refrén jednou či dvakrát). Ve své hudbě kapela využívá konsonance 86 (libý souzvuk) i disonance 87 (souzvuk, kt. v posluchači vzbuzuje pocit neklidu). Několikrát jsem měl při poslechu koncertu pocit, že se jedná o opakování stejné skladby, protože textu v danou chvíli nebylo zcela rozumět, což ale bylo způsobeno hlasitostí instrumentální složky. Většina písní má spíše rychlé tempo 88 a celkovým zvukem nejvíce
84
respondent žena, 23 let; 2011 Souznění nejméně tří tónů, podle některých moderních teoretiků (F.Z. Skuherský, A. Hába) i dvou tónů různé výšky. Stejnojmenné tóny v různých oktávách se přitom počítají jako jeden tón. (Vysloužil, 1995: s.17) 86 Takový souzvukový druh, který může za příznivých okolností působit na posluchače tak, že v něm nevzbuzuje napětí. Je to zpravidla souzvuk libý, ne však dráždivý. (Janeček, 1965: s.46) 87 Takový souzvukový druh, který vzbuzuje v posluchači pocit neklidu a napětí za všech okolností, tj. v jakékoliv úpravě a v jakémkoliv postavení a v souzvukovém sledu. Disonance jsou velmi rozmanité. Najdeme mezi nimi souzvuky líbezné, příjemně dráždivé, mdle zakalené, břitce zaostřené a drásavě drsné, průzračné i chaoticky přetížené. Všem je však jedno společné: budí k napětí a budí k pohybu. (Janeček, 1965: s.46) 88 z lat. tempus, čas. Stupeň rychlosti hudebního dění. Tempo jako důležitý hudební parametr spoluurčuje délku trvání rytmických hodnot (rytmus) a jejich objektivní měřitelnost. Určuje též délku trvání skladeb. (Vysloužil, 1995: s295) 85
61
připomíná zahraniční grungeové nebo post-grungeové kapely jako jsou Soundgarden 89 nebo Silverchair. Jak již bylo řečeno, kapela si zakládá (spíše než na precizním odehraní skladby) na celkovém feelingu a přenesení emocí na posluchače či diváka. Tak je zcela běžné, že nejsou dodržovány některé pěvecké postupy jako například dodržení rytmického schématu, držení tónu atd. Při poslechu tak člověk může nabýt dojmu, že se jedná o chybu, ale toto jednání vychází z jakéhosi ,,odmítání" klasických kritérií a hudebních norem. Naopak v případě, že by zpěvák při interpretaci grungeových písní uplatnil ,,čistý" pěvecký projev, na který jsme zvyklí například z klasického sborového zpěvu, jistě by se nesetkal s valným ohlasem, protože v této subkultuře tento vokální projev reprezentuje právě ten řád a hodnoty, proti kterým grunge vystupuje. ,,Hudba komunikuje v rámci určité hudební komunity. Ale to by pak znamenalo, že také existuje rámcové pochopení toho, jak tato komunikace probíhá. Nejpřijatelnější je, že se při této komunikaci přidělují hudbě symbolické významy, na kterých se mlčky dohodli členové komunity."(Boháček, 2005: str.16.) Například, když jsem prováděl interview s frontmanem a zpěvákem Mirkem Broumem, kde byl dotazován, jestli někdy prošel nějakým pěveckým kurzem či průpravou. Bylo mi odpovězeno, že tu možnost několikrát měl, ale nestál o to z toho důvodu, že to člověka v rámci žánru ,,sváže". Toto nedodržování klasických postupů je tak spíše jakýmsi vyjádřením protestu vůči tomu, aby člověk nutně přijímal něco, co je většinové. Uplatňování klasických hudebních postupů tak představuje jakousi poslušnost a pasivitu. ,,Naučíš se tam techniku, ale pochytíš tam i věci, který sou ti tady na nic a pak už se jich nezbavíš. Člověka, co chodil třeba do sboru, okamžitě poznáš. Bylo by hezký, kdybych zpíval jako Pavarotti, ale naběhnout s timdle třeba do ,,Rokáče", tak sem akorát za takovýho toho skautíka a akorát pro smích."(M. Broum, 2010).
89
Soundgarden - Skupina z amerického Seattlu založená v r. 1984 a obvykle označována jako metalový grunge. (Wich, 1999: s.345,346) 62
6.3 Rozbor písně Pro analýzu hudby kapely Broumband jsem vybral píseň ,,Sextáze", jejíž text jsem rozebral v kapitole texty písní kapely Broumband. Píseň se jako třetí v pořadí nachází na debutovém albu ,,Sex a jiné pohádky" (2010). Vybral jsem ji z toho důvodu, protože je její schéma velice podobné jako u ostatních skladeb, a tak představuje dobrý příklad hudby kapely Broumband. Tato píseň je kapelou velice propagována prostřednictvím internetových stránek. Zřejmě je tomu i z toho důvodu, že k ní byl natočen videoklip. Protože kapela pro uchovávání své hudby využívá pouze nahrávek, musel jsem pro tyto účely text i notový zápis přepsat z CD ,,Sex a jiné pohádky"(2010). rozbor: V písni sextáze je využíváno tzv. ,,power chordů 90", kde je hlavním důvodem jejich uplatnění skutečnost, že ve většině písní kapela využívá ,,efektů" pro zkreslení tónu. Při použití klasického kompletního akordu by tóny vytvářely nepřehlednou ,,změť". Naopak powerchordy, které nehrají všechny tóny akordu a využívají konsonantních intervalů: kvinta, kvarta a oktáva, umožňují při zkreslení, aby zvuk kytar zněl jasně. Struktura písně je tvořena především základním riffem, který se zkládá z kvart-kvintových powerchordů: D, B, F a G. Píseň je hrána ve čtyřčtvrťovém taktu a tempo je 130 M.M. 91. Tónina písně je F Dur/d moll Vokál svou strohostí odpovídá charakteru hudby a tématu písně (sex, svár). Svou ,,přímočarostí" dosahuje autentičnosti a přesvědčivosti této výpovědi. Zpěv konvenuje s projevem el. kytary, která je zde dominantním nástrojem. Důraz je kladen na rytmiku a frázování textu, které svou logikou odpovídá frázování během rozhovoru. Ve zpěvu je využívána rocková manýra, která si však zachovává ,,drsnou" image (někdy bývá využíváno 90
,,Názvy souzvuků, kdy doprovod není vytvářen ,,normálními", běžnými akordy, ale jejich částmi. Jde o velmi významnou záležitost a není rozhodně nadnesené, když dáme do rovnítka powerchordy a rockovou muziku obecně. Ve své podstatě jde o to, že v těchto ,,poloakordech" není přítomna tercie - proto tedy nemůžeme jednoznačně o zcela samostatném power-chordu říci, zda se jedná o durový či mollový akord. Dalším znakem je jejich jednoznačná harmonická průzračnost a čitelnost - a to i při zkresleném tónu."(Štefl, 2003: s.217) 91 Tempo metronomu se nastavuje v úderech za minutu a označuje se jako „M.M.“ (Mälzelův metronom), případně jen číslem a čtvrťovou notou, nebo v anglické literatuře jako BPM (beats per minute); Metronom byl zdokonalen Johannem Nepomukem Mälzlem. (Vysloužil, 1995: s.174) 63
,,vzlyků" k navození baladického až depresivního nádechu písně). Nasazení tónu je rovné. Zpěvák se však během pěveckého projevu nesnaží držet ,,rovný" tón po celou dobu, kdy využívá tzv. ,,slidů"(skluzů), což evokuje určitou provokaci (konzervativního posluchače) a několikrát zmiňovanou osobnost rockera, která má vyhraněný životní postoj, kdy se s věcmi ,,nepáře", příliš nerespektuje uložená pravidla, případně si vytváří svá vlastní. úloha nástrojů a hudebníků v písni: elektrická kytara: určuje základní strukturu písně a plní rytmicko-harmonickou funkci a funkci sólového nástroje vokál: je zde hlavním melodickým ,,nástrojem" baskytara : kopíruje základní tóny a potvrzuje harmonii, plní především rytmickou úlohu bicí: rytmická složka schéma písně 1.) intro (8taktů): 4 takty hraje pouze el.kytara podložená power chordy, je zde užito tzv. arpeggiového postupu 92. Ve funkční harmonii jsou použity akordy: d moll, g moll, B Dur a F Dur. Zde jsou ovšem redukovány na souzvuk krajních tónů (power chord).1.takt: powerchord D, power chord G s přidaným tónem A; 2takt: power chord B s přidaným tónem C; 3.takt: power chord F s přidaným tónem G; a 4.takt: powerchord G s přidaným tónem A. Přidáním tónu se ozvláštňuje harmonie a akordy znějí ,,otevřeně". V 5. taktu se přidává basa, která potvrzuje základní tóny power chordů. V 8. taktu se přidávají bicí na 3. a 4. dobu taktu, což je efektní vstup dalšího nástroje. 9.taktem začíná sloka a zpěv. Ten vychází z riffu a rozvíjí základní motiv. 2.) 1.sloka (16 taktů): Zpěv vychází ze stupnice d moll. Zpěv svým rozpětím přesahuje o jeden a půl tónu oktávu (7,5 tónu), a pro interpreta (zpěváka) by tak neměl představovat obtížnou záležitost. Od 8. taktu jsou uplatněny především zmiňované powerchordy, díky nimž se docílí větší průraznosti a přenosu energie.
92
postupné zaznění akordických tónů zdola nahoru (Vysloužil, 1995: s.23) 64
3.) refrén(8 taktů): Zde dochází ke gradaci, která je vytvářena zredukováním použitých power chordů na D a B. 4.) 2.sloka (16 taktů): Totožná s první, pouze s jiným textem a jemu odpovídajícím frázováním s lehkou změnou melodické linky. 5.) 2.refrén(8 taktů): Stejný jako předchozí. 6.) ,,vrchol gradace" (2 takty): Vybočení z předchozího schématu (sloka,refrén). Evokuje excitaci a vzhledem k použitému textu může v posluchači vyvolávat různé asociace například orgasmus během pohlavního styku. 7.) sólo (16 taktů): Vstupuje bezprostředně po ,,vrcholu gradace" a jeho plán sleduje tuto předchozí část, je jednoduše provedeno a využívá techniky opakovaného tónu a glissand 93. Ve druhé polovině se k postupu přidávají power chordy a paralelně postupují s melodií sóla, čímž zvyšují dojem celkového napětí spolu s rytmickou sekcí, která rozbíjí strukturu předchozích osmi taktů. Sólo představuje důležitý gradační moment, kdy svým plánem logicky navazuje na předchozí text. V závěru je na kytaru uplatněna technika ,,slidu", kdy kytarista přejede trsátkem přes struny kytary od kobylky ke hmatníku, čímž je do písně vnesen prvek jakési ,,nečistoty" - agresivní moment podtrhující dramatičnost a napětí sóla. 7.) 2x refrén (2x 8taktů): Stejný jako předchozí, změna jen ve využívání techniky ,,slidu" při přechodu na druhý zahraný refrén. 8.) závěr písně (2 takty): Totožný jako ,,vrchol gradace". I přes určitou ,,jednoduchost", která plyne z opakujícího se schématu, je píseň zajímavě aranžovaná a jsou zde využívány zajímavé postupy (bicí, glissando). Aranžmá i při využití jednoduchých prostředků dosahuje silného výsledného efektu. Ovšem tato celková 93
Klouzavé vyplnění dvou vzdálenějších intervalů vyznačené spojovací čarou mezi počátečním a konečným tónem.Na smyčcových nástrojích se provádí klouznutím prstu směrem nahoru nebo dolu po struně. (J.Vysloužil, 1995: s. 98) 65
přímočarost je pro tento hudební žánr charakteristická a dosahuje efektu autenticity a přenosu energie, což je posluchačem této hudby primárně hodnoceno. Nápadnými jsou zvonivost a jasně ohraničené až agresivní hudební tvary. Nejdůležitějším je zde kolektivní prožitek: revolta, vybití frustrace a hněvu, který je způsoben konvenčním životem. Pro požitek z takovéto hudby je důležité, aby byl posluchač správně ,,naladěn".
66
6.4 notový zápis - Sextáze
67
68
69
Závěr: Hlavním tématem mého výzkumného projektu je současná subkultura grunge v Praze. Cílem mé práce bylo postihnout jednotící prvky a specifické znaky příslušníků této subkultury. Soustředil jsem se na vnější znaky i na projevy chování a hodnoty, které jsou v rámci této subkultury sdíleny. Vzhledem k nedostatku literatury, která se ke grungi vztahuje, jsem se jej pokusil vymezit. Grunge představuje hudební styl, který má specifické vlastnosti a postupy, které reprodukují současné kapely, jež grunge hrají. Prostřednictvím cílové kapely, která reprezentuje subkulturu pražského grunge, jsem se snažil zachytit fungování této subkultury a to, jak se na ní vztahuje slogan ,,grunge is dead". Grunge je hudební styl, který se zrodil v USA ve státě Washington. Spolu s hudbou a interprety, kteří zasáhli hudební svět 90.let a ovlivnili současnou především rockovou hudbu, vznikla subkultura, jež sdílí společné názory, hodnoty a vymezuje se proti konzumní společnosti a autoritám. V současné pražské klubové scéně existuje subkultura, která ctí tento odkaz. Představuje skupinu lidí, která se soustřeďuje na určitých místech (pražské hudební kluby), vlastní společný specifický jazyk, styl módy a stylizaci, která má původ v americkém grungi 90.let. Příslušníci pražského grunge využívají koncertů a hudebních vystoupení pro setkání s dalšími členy této subkultury. Hudební vystoupení tak plní především sociální funkci. Tomu odpovídá i charakter hudby, která je v rámci hudebního stylu grunge produkována. Ta je mnohdy v rozporu s klasickými estetickými měřítky, která se pro hudbu uplatňují. Texty i motivy, které hudba evokuje zcela odpovídají náladám příslušníků grunge. Agrese, deprese, vzpoura proti normám a prosazování vlastní individuality. Důraz je kladen na kolektivní zážitek a vyjadřování názorů této subkultury. Subkultura vlastní specifická měřítka pro hodnocení vlastního hudebního stylu, kdy je posuzováno nasazení a procítění interpretů, které je vnímáno jako důležitější, nežli ostatní aspekty hudby. Snahou je uvolnit nahromaděnou energii a sdílet ji s ostatními. Grunge vyzvihuje lidskou svobodu, opovrhuje konzumem, odmítá establishment a komerci. Častými projevy chování jsou odchýlení se od norem, dělání něčeho zakázaného, užívání si a uvolnění napětí, které vzniká v důsledku útlaku ze strany autorit a nespokojenosti s konvenčním stylem života. Příslušníky subkultury pražského grunge jsem rozdělil do tří věkových kategorií: 1) 17-20 let, 2) 21-28 let, 3) 29-43 let. Tyto kategorie se lyší v přístupu a vnímání samotného grunge, ale i svým zevnějškem a chováním na akcích, které jsou v rámci grunge pořádány. Lidé zde navazují, nebo udržují sociální vztahy s osobamy, které sdílejí stejné názory a životní postoje. V této subkultuře je využíván specifický slovník, který jsem roztřídil do kategorií. Ve všech věkových kategoriích je rozšířená konzumace drog a alkoholu. Kromě očekávání příjemných zážitků plynoucích z užití drogy má toto jednání příčinu ve vzhlédnutí se v hudebních ikonách stylu grunge, a to především u první věkové kategorie. Tyto osoby buď chtějí být ,,neposlušné", nebo si užívání drog spojují s úspěchem a slávou.
70
Hudbu pražského grunge jsem zkoumal prostřednictvím kapely Broumband. Vystupování členů této skupiny i samotná hudba vyjadřují výše zmíněné charakteristiky pražského grunge. Hudební kapely a společnost lidí, které se schází na grungeových akcích tvoří společenství, kde je usilováno o pocit sounáležitosti. Pro osoby, které oporu a jistoty nenacházejí v institucích, u rodičů nebo v kariéře, tak má toto prostředí a v něm existující subkultura významnou úlohu. V rámci svého výzkumu jsem chtěl současný pražský grunge konfrontovat s kultovní hláškou ,,grunge is dead". Ta nese několik významů (úmrtí hlavních hvězd, trvanlivost hudebního žánru a vliv komerce). Při pohledu na podobu současného pražského grunge musím konstatovat, že grunge tomuto výroku odolává. V pražských klubech a akcích pořádaných subkulturou grunge je odkaz zašlých hvězd udržován i 20 let po době své největší slávy. Nadšení a zapálení pro věc všech zůčastněných to jen dokládá. V neposlední řadě pak fakt, že si pražský grunge udržel svou nespoutanost a dosud nebyl zkrocen komerčními vlivy, dává této hudbě a životnímu postoji šanci na přežití do dalších let.
71
7. Seznam použité literatury
Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, Karolinum. Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha, Portál Silverman, D. (2005): Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava, Ikar Everett True (2008): Nirvana - Pravdivý příběh. Praha, Volvox Globator Nick Wise (1997): Kurt Cobain & Courtney Love - Nic víc/Nothing more. Olomouc, Votobia John Bassett McCleary (2010): Hippie encyklopedie. Praha, Volvox Globator Michael Heatley (1999): Encyklopedie rocku. Praha-Plzeň, Beta David Comfort (2010): Rocková kniha mrtvých. Brno, JOTA Bonnie Stone Sunstein, Elizabeth Chiseri-Strater (1997): Fieldworking. USA, Prentice Hall Mikoláš Boháček bakalářský překlad (2005): Alan P. Merriam (1964): The Anthropology of music. USA, Northwestern University Press Josef Kolmaš (2009): Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie. Praha, Libri Michal Husák, Jaroslav Špulák (2001): Yeah 1990-2000, Rocková scéna 90.let. Praha, vydáno vlastním nákladem ve spolupráci s rockovým obtýdeníkem BIG BENG! Karel Janeček (1965): Základy moderní harmonie. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger a kolektiv (1983): Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Praha, Supraphon Fiona Bowie (2008): Antropologie náboženství. Praha, Portál Wilhelm Worringer (2001): Abstrakce a vcítění. Havlíčkův Brod, Triáda Emma Danesová (2001): Základy hry na elektrickou a akustickou kytaru. Praha, Svojtka&co. Jiří Vysloužil (1995): Hudební slovník pro každého. Vizovice, Lípa Elena Konvitová (1999): Murphyho zákony: téměř úplné znění, Český Těšín, PORADCE s.r.o. Lumír Klimeš (1985): Slovník cizích slov. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, n.p. 72
Horace Miner (1956): Body Ritual among the Nacirema in str. 10-14 Bonnie Stone Sunstein, Elizabeth Chiseri-Strater (1997): Fieldworking. USA, Prentice Hall František Wich (1999): Rock&Pop encyklopedie. Praha, Volvox Globator Vítězslav Štefl (2003): Rocková kytara II. Praha, Muzikus
73
Příloha:
Kapela Broumband
74
Tetování inspirovaná obalem CD ,,In Utero" kapely Nirvana
Respondenti 3.věkové kategorie (29-43 let)
75