UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Husitská teologická fakulta

Bakalářská práce

Zámecké

kaple v majetku státu , jejich zařízení a

liturgické předměty. Možnosti jejich využití.

Chapels in chateaux, whose are owned by the State. Their furniture and liturgical items. Available for functions.

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Pavel Kolář, Th.D., M.T.S.

Lenka Svobodová

Praha 2009

Anotace Bakalářská práce „Zámecké kaple v majetku státu, jejich zařízení

a

liturgické předmět y. Možnosti jejich využití“ pojednává o kaplích, které jako součásti hradů a zámků přešl y do vlastnictví státu. Zmíněny jsou způsob y nab ývání tohoto majetku a vývoj péče o něj. U tří vybraných hradů a zámků je uveden nástin jejich historie se zřetelem na dobu založení kaplí. Kaple jsou popsány z hlediska architektonického, umělecké výzdob y a zařízení. Jsou sledovány změny v jejich vybavení v průběhu staletí, přemísťování předmětů z kaple v rámci objektu i jinam, ztrát y, krádeže, nahrazování děl kopiemi a restaurování. Popsán je t ypický soubor liturgických potřeb pro bohoslužebné účel y v zámecké kapli. U každé kaple jsou uvedeny možnosti jejího využití.

Klíčová slova Kaple, památky, liturgika, umění, historie, hrady, zámky.

Annotation Thesis „ Chapels in chateaux,

whose are owned b y the State. Their

furniture and liturgical items. Available for functions“ deals with chapels, which are parts of heritage buildings owned b y the state. The manner of acquiring this propert y is mentioned together with the development of heritage care. The outline of the history three of selected buildings accents time foundation their chapels. The chapels are described from the standpoint of construction, decoration and facilities. Changes in their decor

trought

centuries are tracked, cum fixtures relocation from chapel in other place in the castle or out of the castle, losses, robberies, replacing works of art with copies and restoration. The t ypical set of the liturgical objects is described that have been used for divine service in chateau chapel. The possibilities of using are mentioned with every chapel.

Keywords Chapels, relics, liturgy, arts, history, castles.

2

.

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na

téma „Zámecké kaple v majetku

státu, jejich zařízení a liturgické předmět y. Možnosti jejich využití“ jsem zpracovala samostatně. Použitou literaturu, podkladové materiál y a odborné zdroje uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 20. března 2009

3

Poděkování Děkuji panu Mgr. Pavlu Kolářovi, Th.D., M.T.S. za ochotu, se kterou se ujal vedení této bakalářské práce. Náleží mu též poděkování za oprávněné kritické připomínky a veškerou pomoc a podporu, kterou mi zpracování poskytl.

4

při jejím

OBSAH OBSAH …………………………………………………………………………...……....….. 5 ÚVOD …………………………………………………………………………….……………………6 1. PÉČE O PAMÁTKOVÉ OBJEKTY V OBDOBÍ OD VZNIKU ČESKOSLOVENSKA….....8 2. KAPLE SV. KŘÍŽE NA KARLŠTEJNĚ……………………………….……………………....12 2.1

STRUČNÁ HISTORIE HRADU ………………………… ……………………………….…….12

2.2

Zařízení a výzdoba kaple sv. Kříže……………………………………………………..….14

2.2.1

Stav kaple sv. Kříže v době založení ………………………………….………………………….15

2.2.2 Stav kaple sv. Kříže v 17. s 18. století …………………………………………………………….16 2.2.3 Stav kaple sv. Kříže v 19. století ……………………….…………………………………….……17 2.2.4 Stav kaple sv. Kříže ve 20. století ……………………………………….…………………….…..19 2.2.5 Stav kaple sv. Kříže na počátku 21. století …………………………..……………………….….22 3. ZÁMECKÁ KAPLE V BŘEZNICI ………………………………...……………….………….27 3.1

Stručná historie zámku …………………….……….……………………………..……..…27

3.2

Zámecká kaple …………………………………...….…………………………….…...……28

3.2.1 Kaple v roce 1689 …………………………………………………………………………………. 30 3.2.2 Kaple v roce 1948 …………………………………………………………………………………. 31 3.2.3 Kaple od roku 1967 do současnosti …………………………..…………………………….……35 3.3

Soubor liturgických předmětů ………………………………….……….…………………37

3.3.1

Liturgické nádoby ………………………………………………………….………..……………..38

3.3.2

Ornáty a textilie ………………………………………………..…….…………………………….39

3.3.3

Mešní knihy ………………………………………………..………………………………………..47

3.4

Zhodnocení využití kaple…………………………………………………….…..…..………48

4. ZÁMECKÁ KAPLE V MNÍŠKU POD BRDY …………………………………………………50 4.1

Stručná historie zámku …………………………………………………………….….….....50

4.2

Zámecká kaple ………………………………………………………………….………..…..52

4.2.1

Umístění a výzdoba kaple …………………………………………..…………………..……...….52

4.2.2

Stav kaple v roce 2000 ………………………………………………………………....………….53

4.2.3

Současná instalace ………………………………………………………………..……..………...53

4.3

Zhodnocení stavu a využití kaple……………………………………….…….…………….56

ZÁVĚR…………………………………………………………………………………...………….. 58 SUMMARY …………………………………………………………………………………………..59 PRAMENY A LITERATURA …………………………………………………………….……......61 SEZNAM FOTOGRAFICKÝCH PŘÍLOH ………………………………………….…………....62

5

Úvod Bakalářská práce na téma „Zámecké kaple v majetku státu, jejich zařízení

a l i t u r g i c k é p ř e d m ě t y. M o ž n o s t i j e j i c h v yu ž i t í “ j e v ýs l e d k e m

snahy o propojení poznatků získaných během studia na teologické fakultě

s m ým

zájmem

o

historii

a

umělecké

p a m á t k y.

Návštěva

k a ž d é h o p a m á t k o v é h o o b j e k t u p ř i n á š í ř a d u p o d n ě t ů k z a m yš l e n í . K d o b yl i l i d é , k t e ř í n a h r a d ě č i z á m k u ž i l i , j a k é m ě l i o s u d y, j a k j e j i c h č i n y o v l i v ň o v a l a d o b a a j a k o n i o v l i v ň o v a l i d o b u . N a v ě t š i n ě b ýv a l ýc h k r á l o v s k ýc h i š l e c h t i c k ýc h s í d e l b ý v á s o u č á s t í p r o h l í d k y i z á m e c k á k a p l e , j e j í ž v ýz d o b ě v ě n o v a l i z a k l a d a t e l é v e l k o u p o z o r n o s t a č a s t o i n e m a l é f i n a n č n í p r o s t ř e d k y. H r a d y a z á m k y p r o c h á z e l y b ě h e m s v é s t a l e t é e x i s t e n c e r ů z n ým i z m ě n a m i a p ř e s t a v b a m i . C í l e m t é t o p r á c e j e n a p ř í k l a d u t ř í k a p l í v ýz n a m n ýc h p a m á t k o v ýc h o b j e k t ů v e s p r á v ě Národního

památkového

ústavu,

územního

odborného

pracoviště

s t ř e d n í c h Č e c h v P r a z e z a c h yt i t z m ě n y , k e k t e r ým d o c h á z e l o p ř í m o v s a k r á l n í c h p r o s t o r á c h , j a k s e m ě n i l j e j i c h v z h l e d , z a ř í z e n í a v yu ž i t í o d d o b y z a l o ž e n í a ž d o d n e š n í c h d n ů . V ý s l e d k e m b y m ě l o b ýt z j i š t ě n í , d o jaké míry odpovídá současný stav stavu původnímu. Ke kaplím patří r o v n ě ž s o u b o r y l i t u r g i c k ýc h p ř e d m ě t ů a o r n á t ů , k t e r é b ýv a l y u l o ž e n y v z á k r i s t i í c h . T yp i c k ým p ř í k l a d e m o b s a h u a r o z s a h u

dochovaných

k o l e k c í r o u c h a l i t u r g i c k ýc h p o t ř e b p r o z á m e c k é k a p l e j e s o u b o r z e zámku v Březnici, jehož detailní výčet uvádím v kapitole věnované březnické kapli. Na bakalářské práci jsem pracovala od června 2008 do února 2009. Během této doby jsem se jako členka inventarizačních komisí podílela na

řádn ých

inventarizacích

mobiliárních

fondů

státního

hradu

Karlštejn a státních z ámků Březnice a Mníšek pod Brd y. Součástí inventarizačních

prací

je

identifikace

nalezen ých

předmětů

a

sepisování mobiliáře v jednotliv ých prostorách, porovnávání se stavem z minul ých inventariz ací a kontrola dokladů, na jejichž základě b yl y předměty

v ydán y

z objektu,

například

k účelům

restaurování

či

zápůjčk y, a to v rámci Národního památkového ústavu, nebo jin ým

6

institucím. Základem této práce jsou tedy údaje získané přímo na místě a jejich porovnání s údaji získan ými z předchozích inventarizací. Dalšími

podklady

byl y

složky

smluv,

korespondence,

hlášení

o

krádežích a ostatní dokument y k příslušn ým památkov ým objektům. Informace

o

historick ých

událostech

a

dějinách

jednotliv ých

památkov ých objektů jsem získala během své praxe při průvodcovské činnosti, dále od spolupracovníků ze správ hradů a zámků a též z literatur y, jejíž seznam uvádím v příloze. P rávě odborná literatura b yla

hlavním

podkladem

pro

část

práce

věnovanou

liturgick ým

předmětům. První

kapitola

je

krátk ým

nástinem

v ývoje

památkové

v Československu. V souvislosti s dějinami republiky

péče

ukazuje, jak

stát k památkovým objektům přicházel. Následující kapitoly se již zab ývají přímo j ednotliv ými kaplemi v ybran ých objektů. Po stručném úvodu z historie hradu či zámku jsou popsány jejich kaple z hlediska stavebního, v ýzdob y a zařízení. Konkrétně druhá kapitola je věnována kapli sv. Kříže na Karlštejně. K porovnání změn v jejím inventáři slouží tři základní prameny – soupis profesora A. Sedláčka z konce 19. století, inventární soupis z roku 1961 a nejnovější inventarizační protokol z roku 2008. Náplní třetí kapitoly je kaple zámku v Březnici. Popis jejího inventáře v ychází z nejstaršího seznamu z roku 1948 a zaměřuje se na změn y, ke kter ým od té dob y docházelo až do dnešních dnů.

Rozsáhlou

část

této

kapitoly

tvoří

seznam

dochovan ých

liturgick ých předmětů, které se sice v kapli f yzick y nenacházejí, ale b yl y nedílnou součástí jejího v yužívání v dřívějších dobách. Dnešnímu v yužití kaple je věnován závěr kapitol y. Čtvrtá kapitola představuje kapli zámku v Mníšku pod Brd y, která je příkladem obnoveného a nově zařízeného prostoru.

7

1 . P éč e o pa má t ko v é o b je kt y v o b do b í o d v zn i ku Čes ko slo v e ns ka Konec habsburské monarchie znamenal v mnoha případech i změnu držitelů b ýval ých šlechtick ýc h sídel. Některá nejv ýz namnější se

dostala

i

z politick ých

do

vlastnictví

důvodů

jako

státu,

Konopiště,

a

to

přím ým

nebo

koupí

v yvlastněním od

původních

majitelů, kter ým se po provedení pozemkové reformy nedostávalo prostředků

k jejich

udržování.

Například

Fürstenberkové

se

tak

z finančních důvodů rozhodli v roce 1929 prodat hrad Křivoklát a zámek v Lánech. Stát jako nový majitel takto získané historické objekt y z přístupnil veřejnosti, nebo je v yužíval pro reprez entační účel y.

Méně v ýznamné objekt y kupovali jako svá sídla prům yslníci a

finančníci. Některé zřícenin y, hrady či tvrze zůstaly opuštěné a chátral y. Ujímal y se jich různé vlastivědné spolk y, které s pomocí veřejnosti usilovaly o jejich záchranu. Například Klub česk ých turistů se věnoval zajištění hradních zřícenin, mj. Žebráku a Točníku. Během 2.světové válk y došlo k poškození a zničení někter ých v ýz n a m n ý c h h i s t o r i c k ý c h o b j e k t ů . M o v i t é p a m á t k y v e l k é c e n y , k t e r é se nepodařilo ukr ýt, b yl y německ ými okupant y odvlečen y. Č ást z nich b yla po skončení válk y v ypátrána a vrátila se z pět do Č eskoslovenska, část však zmizela neznámo kde. Po osvobození v roce 1945 se do státního vlastnictví dostal konfiskací majetku Němců, kolaborantů, zákon y o pozemkové reformě i jin ými opatřeními bezpočet movit ých i nemovit ých památek. Konfiskačními dekret y se stát stal vlastníkem asi 2000 hradů, zámků a paláců s mobiliářem.1 Pro správu tohoto velkého majetku byl y z ákonem č. 137/1946 Sb. kulturní

komise

pro

správu

kulturního

2

v ytvořen y Národní

majetku

v Praze

při

ministerstvu školství a osvěty a v Bratislavě při pověřenectvu školství a

osvěty pro Slovensko. Národní kulturní komise přejímaly do své

____________________________ 1 2

BLAŽÍČEK, O. J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. Ústí nad Labem: KSSPPOP, 1983, s. 6. Zákon č. 137/1946 Sb.Prozatímního Národního shromáždění o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku ze dne 16.5.1946

8

správ y od r. 1947 nejv ýznamnější majetek

–

celkem

131

objektů

památky jako

s cca

400.000

státní

kulturní

inventárními

čísly

mobiliáře a s 1,500.000 knihovních jednotek.3 Na t yto objekt y, se kter ými s e po čít alo pro zpřístu pn ěn í veřej nosti , b yl y svážen y t ak é v ýz n a m n é s o u b o r y p a m á t e k z e z á m k ů u r č e n ý c h k j i n ý m ú č e l ů m ( š k o l y , nem ocniční zaříz en í, dom ov y dů ch od ců, d ěts ké dom ov y, úřad y, ob yt n é účel y). Zákl ad ním úkol em Národ ní kult urní k omis e b yl a z áchran a památek, péče o ně a jejich v yužití. Památkov ými orgán y, které v ykonával y odbornou činnost, b yl y s tátní památkové úřad y v P raze a Brně, spojené

v roce 1950. P o zříz ení krajsk ých národních v ýborů

roku 1949 převzaly péči o kulturní památky jejich

referáty pro

školství, osvětu a tělesnou v ýchovu. Národní kulturní komise se měla stát pouze poradním orgánem ministra, ale k žádné její další činnosti již nedošlo. Další reorganizace památkové péče nastala v roce 1953, kdy

b yla

při

ministerstvu

školství

a

osvěty

v yt vořena

Státní

památková správa v Praze, která sdružila b ývalé oddělení pro ochranu památek v ministerstvu školství, někdejší kancelář Národní kulturní komise

pro

správu

státního

kulturního

majetku

v Praze,

Státní

památkový ústav v Praze s pobočkou v Brně a Státní fotoměřický ústav. Vrcholn ým orgánem zůstalo ministerstvo školství a osvět y, od září

1953

do

roku

1956

ministerstvo

kultur y,

od

roku

1956

ministerstvo školství a kultur y, v němž bylo v ytvořeno nové oddělení pro památkovou péči a ochranu přírod y. Státní památková správa připravila znění z ákona o památkové péči. V ydáním tohoto zákona č. 22/1958 Sb.4 v Praze.

30.6.1958 skončila i činnost Státní památkové správy

Odborné

úkoly

převzal

Státní

ústav

památkové

péče

a

ochran y přírod y, památkové obj ekt y b yl y předán y národním v ýborům. Správu státních hradů a z ámků začala v ykonávat střediska státní památkové péče jako organizace krajsk ých národních v ýborů.

____________________________ 3 4

BLAŽÍČEK , O. J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů, s. 11. Zákon č. 22/1958 Sb. Národního shromáždění o kulturních památkách, ze dne 17.4.1958

9

Středisko

státní

památkové

národního v ýboru, které

péče

Středočeského

krajského

vzniklo v červenci roku 1960, převzalo

postupně v období let 1965-1967 do své správ y 18 památkov ých objektů.

Kromě

zajišťování

stavebních

oprav

a

přípravy

expozic

začala b ýt pozornost věnována rovněž poh ybu kulturního mobiliáře, tj.

převozům,

podch ycen y

zápůjčkám

řádnými

nedostatků

b yl

důraz

a

v ýpůjčkám,

doklad y.

Kromě

kladen

na

i

které

dříve

zjednání

pravidelné

často

neb yl y

nápravy

těchto

provádění

inventur

kulturního mobiliáře. Naštěstí neb yl realizován záměr pověřit správou mobiliáře Národní galerii a Uměleckoprům yslové muzeum v Praze. Obě t yto instituce by sv ým přístupem proměnil y interiér y hradů a zámků v galerie a muzea5 a nejcennější kusy mobiliáře

by z nich

převedl y do sv ých sbírek a stál ých ex pozic. Památkové objekt y b y tak ztratily možnost představovat návštěvníkům šlechtická sídla v ucelené podobě,

tj.

včetně

autenticky

zařízen ých

interiérů

s mobiliářem

majícím vztah k danému prostředí. S účinností od 1.1.1988 se veškerá rozhodnutí o nakládání s památkami řídí zákonem č. 20/1987 Sb.6, kter ý však již zcela neodpovídá změněn ým politick ým a společensk ým podmínkám. Proto Ministerstvo kultury ČR připravilo nový zákon o památkové péči, jehož návrh b yl předložen k připomínkovému řízení. Střediska památkové péče se později změnila na Krajské ústavy státní památkové

péče,

v roce

2002

b yla

sloučena

se

Státním

ústavem

památkové péče v Národní památkový ústav, jehož územní odborná pracoviště v jednotliv ých krajích pečují o památkové objekt y, které mají ve své správě. Za svůj základní úkol památkáři považují zachovat kulturní dědictví v dochované podobě i příštím generacím a proto omezují zásahy do stavebních částí objektů a dbají, aby interiéry neztratil y historickou věrnost. P ři rozšiřování prohlídkov ých tras se odborní pracovníci snaží zařídit místnosti tak, aby se co nejvíce přiblížily

původnímu

charakteru. K tomu v yužívají i dochovan ých

____________________________ 5

6

Typy instalací popisuje BENEŠ J. Pojetí prezentace uměleckých děl. In Muzejní a vlastivědná práce, 1977, roč. XV. číslo 1, s. 42-43 Zákon č. 20/1987 Sb. České národní rady o státní památkové péči, ze dne 30.3.1987

10

fotografií v rodinných albech majitelů či jejich kreseb ve skicářích. Základem nov ých instalací je vžd y umístění dochovaného mobiliáře, který

je

zařízením

uložen jiného

v depozitářích. původu

Ten pak b ývá doplňován vhodn ým

(svozový

mobiliář,

v ýpůjčk y

z jin ých

památkov ých objektů ve vlastní správě, nákup y, v ýpůjčk y od cizích institucí, kopie uměleck ých děl, věci předané z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkov ých jako odúmrť). Cílem tohoto stručného nástinu b ylo objasnit, jak probíhal v ývoj vlastnick ýc h vztahů státu k památkov ým objektům od dob y vzniku republiky v roce 1918 a jaké administrativní a právní změny přecház el y současnému stavu. Není vyloučeno, že dříve či později nastanou další změn y. Místní samospráv y b y rád y dostal y hrad či zámek v

obci do své správ y. Vede je k tomu především snaha o

komerční v yužití památk y. Tento vývoj, kter ý má podporu mnoha politiků na různ ýc h úrovních však z ároveň může ohrozit celistvost objektu ve sm yslu vztahu budov y a zaříz ení. Hrozí totiž nebezpečí v ykliz ení

části

prostor

pro

potřeby

jiného

v yuž ití

a

prodej

nepotřebného mobiliáře. Tak by se mohla opakovat například situace z 60. let minulého století, kd y Okresní národní v ýbor v Kutné Hoře jako tehdejší správce sázavského kláštera vytřídil téměř veškeré zb ývající zařízení zámku.7

____________________________ 7

K prvnímu prodeji inventáře došlo koncem roku 1952 (vytřídění Ministerstva školství, věd a umění č.j. 8276/53). Prodejem další části majetku Okresní národní výbor Kutná Hora v roce 1967 dosáhl úplného vyklizení zámecké budovy. Odkazy k odpisům obsahuje Soupis konfiskovaného majetku z roku 1951.

11

2.

Ka pl e s v. K ří že na Ka rlš te j ně Státní hrad Karlštejn patří mezi nejnavštěvovanější památky v naší

republice.

Na 300.000

lidí

projde každoročně jeho

zdmi8

a

při

prohlídce si připomene osobnost a dílo jeho zakladatele Karla IV., krále českého a císaře římského. Většina z návštěvníků však nemá možnost na vlastní oči spatřit jeden z největších klenotů středověkého umění kapli sv. Kříže.

2.1

Stručná historie hradu

Pevný hrad nedaleko Prahy je jedním z řady zakladatelských a stavitelsk ých počinů Otce vlasti. Stavba b yla z ahájena patrně v roce 1348

9

a trvalo celých 9 let, než se z a pevn ými hradbami objevil y tři

budov y, z nichž každá měla své určení. Skutečnost, že 27.3.1357 b yla založena karlštejnská kapitula, svědčí o tom, že hrad postupně ožíval a v jeho prostorách docházelo k naplnění císařov ých plánů, třebaže práce na jeho dokončení pokračovaly ještě další léta, zřejmě až do roku 1372.

Císařsk ý palác s reprezentačními a ob ytn ými místnostmi

sloužil světské moci, prostřední věž s kostelem P. Marie pak moci církevní, reprezentované převážně kanovník y karlštejnské kapitul y. Nad

nimi

se

t yč ící

nejposvátnějším

Velká

místem

věž

s kaplí

království.

sv.

Kříže

Uloženy

v ní

pak

měla

byl y

b ýt

říšské

korunovační klenoty, nejdůležitější státní listin y a též Karlova velká sbírka relikvií a ostatků svat ých. Avšak měnící se společenské poměr y a nové historické události následujících let a staletí neb yl y příliš vhodné pro zachování císařov ých z áměrů. Říšské korunovační klenot y b yl y na Karlštejně ulož en y v období let 1358 – 1423, v letech 1419 – 1421 i české korunovační klenot y, které se sem vrátil y ještě v období 1434 – 1619, kd y zde b yl umístěn archiv království českého. Hrad ____________________________ 8

9

Přesné počty návštěvníků jsou každoročně zveřejňovány v Ročence, která je přílohou časopisu Památky středních Čech. Praha: Jalna, 2003-, ISSN 0862-1586 K tomuto roku se váže soudobá zmínka o zakládání vinic pod hradem v kronice svatovítského kanovníka Beneše KRABICE z WEITMILE: „ Léta Páně 1348 … rovněž dal přivézt /pan Karel, král římský a český/ z Rakous velmi ušlechtilé druhy révy a vysázel je tam a pod hradem Karlštejnem, který v té době začal stavět.“ In Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. : umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna . Fajt, J. /Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, 12.11.1997-26.4.1998]. Praha: Národní galerie, 1997, s. 33.

12

spravoval

královský purkrabí, střežila ho místní manská posádka,

činn ý b yl děkan a kanovníci. V roce 1619 však b yly korunovační klenot y i archiv přestěhován y do Prah y a Karlštejn svůj v ýz nam královské

klenotnice

a

úschovny

státních

dokumentů

ztratil.

Roku 1625

císař Ferdinand II. zrušil úřad karlštejnského královského

purkrabího a panství včetně hradu ustanovil věnem česk ých královen. Údržbě hradu nebyla věnována náležitá pozornost a tak stavba začala chátrat. Za Ferdinanda III. b yl y z oltáře a obrazů v kapli sv. Kříž e v yjmut y a odvezen y relikvie a ostatk y, které Karel IV. s velk ým zaujetím shromažď oval. Mohlo b y se zdát, ž e tento čin b yl porušením vůle velkého panovníka, který určil a zřídil pro jejich uložení zvláštní důstojné místo. Ale musíme vzít v úvahu dobu a okolnosti. Správci hradu zastávali svůj úřad někdy více, jindy méně odpovědně a náhle se zjistilo, ž e část ostatků ch ybí. Na památku si je totiž odnášeli někteří návštěvníci kaple. Zarážející je nejen to, že se tito nezdární lidé nebáli přestoupit Boží přikázání, ale navíc kradli na posvěceném místě a

předmětem jejich lupu b yl y ostatk y světců a mučedníků vír y.

Skutečností tak zůstává, že převezením ostatků do Prahy a jejich uložením v katedrále sv. Víta Ferdinand III. zabránil jejich dalšímu rozkrádání. například

O

postupné

zprávy

devastaci

hradu

B a l b í n a , 10

Bohuslava

a

jeho

který

ve

interiérů druhé

svědčí

polovině

17.století hrad navštívil a shledal jej ve značně neutěšeném stavu. Karlštejn přestal b ýt věnn ým hradem česk ým královen v roce 1755, kdy z rozhodnutí Marie Terezie připadlo panství Ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech. V ýnos y z hospodářství b yl y jistě vítan ým zdrojem

financí,

nev ýz namnou

avšak

hrad

pozapomenutou

samotný připomínkou

spíše

přítěží.

zašl ých

Stal

se

Až

na

dob.

přelomu 18. a 19. století můžeme sledovat zv ýšení zájmu o historické a umělecké památky. V roce 1812 navštívil Karlštejn císař František, na něhož i zchátralý hrad učinil velk ý dojem. V ýsledkem Františkov y ____________________________ 10

BALBÍN, B. Miscelanea historica regni Bohemiae (1681). In Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 73-93

13

cest y b ylo rozhodnutí o opravě hradu a sepsání jeho inventáře. Oprav y probíhal y i v letech 1837-1838 za Ferdinanda I., který rozhodl, že hrad bude udržován ze zemsk ých prostředků. Ovšem k největší akci na obnově hradu došlo v letech 1887 – 1904. Oprava a přestavba dle návrhů

architekta

Josefa

Mockera

měla

svůj

původ

jednak

v obroz eneck ých myšlenkách česk ýc h vlastenců, kteří v hradu viděli s ymbol jednoho z největších

česk ýc h panovníků

a doby rozkvětu

česk ých zemí a jednak v romantismu, kter ý zvedl zájem o historické památk y. V hradu b ylo v roce 1906 zřízeno muz eum a objekt se stal v yhledávan ým turistick ým cílem. Po vzniku Československa v roce 1918 o hrad pečoval zvláštní v ýbor, složen ý z odborníků a osobností kultur y. V letech 1955-1956 došlo k reinstalaci hradního muz ea, ab y odpovídalo duchu dob y, hradní expozice se měnila i v následujících letech,

b yla

doplněna

v ypůj čen ými

exponát y,

kopiemi

listin

uměleck ých děl. Usnesením vlád y č. 251 ze dne 30. března 1962 Karlštejn

v yhlášen

národní

kulturní

památkou.

Hrad

je

11

i

byl

státním

majetkem, který spravuje zákonem určená instituce. V současné době je to Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze.

2.2

Za ř í z e n í a v ý z d o b a ka p l e sv . K ř í ž e

K a p l e U t r p e n í P á n ě , p o z d ě j i s v . K ř í ž e b yl a s l a v n o s t n ě v ys v ě c e n a 9.2.1365.12 Na každého, kdo do ní vstoupí, zapůsobí zlatý lesk nebeské k l e n b y a m l č e n l i v é p o h l e d y s v ě t c ů . J e t o m í s t o v yb í z e j í c í k z a s t a v e n í a z a m yš l e n í . A z á r o v e ň m í s t o , k d e m y š l e n k a d o š l a z h m o t n ě n í d í k y u m u l i d s k ýc h

rukou.

obdélný

prostor

Neznámý

architekt

křížovou

(možná

klenbou,

která

Petr

Parléř)

posázena

s k l e n ě n ým i p u k l i c e m i n a v o z u j e d o j e m n e b e s h v ě z d a m i ,

zaklenul zl acen ým i sluncem,

________________________ 11

12

Usnesení č. 251 Vlády Československé republiky o prohlášení nejvýznamnějších kulturních památek za národní kulturní památky ze dne 30.3.1962. Registrováno v částce 36/1962 Sb. na straně 0329 Beneš KRABICE z WEITMILE ve své kronice píše: „Léta Páně 1365… ctihodný otec pan Jan, arcibiskup pražský …v neděli po svátku Očišťování vysvětil větší kapli ve věži hradu Karlštejna“. In Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 33-35

14

měsícem a

5 planetami. Zlacená mříž

uprostřed

kaple

odděluje

p r o s t o r , k d e s e j e š t ě m ů ž e p o h yb o v a t s v ě t s k á o s o b a o d m í s t , k a m s m í vstoupit pouze duchovní. Horní části stěn kaple zdobí deskové obrazy mistra Theodorika13 znázorňující Kristovo utrpení a svět nebeského Jeruzaléma, nástěnné

na

klenbách

třech

okenních

malby

stejného

autora.

Církev

v ýk l e n k ů věřících

můžeme

vidět

symbolizuje

pod

o b r a z y p á s a m e t ys t o v ýc h a j a s p i s o v ýc h d e s e k v s a z e n ýc h d o t v a r u k ř í ž ů ve zlaceném štuku s reliéfy v podobě lvíčků, orlic, koruny či písmena „K“. Spodní kraj tohoto pásu lemuje zlacený prut s trny upomínající na Spasitelovu trnovou korunu.

V k a ž d é m d e t a i l u v ýz d o b y a u m í s t ě n í

p ř e d m ě t ů v k a p l i l z e h l e d a t a n a l é z a t j i s t o u s ym b o l i k u . A v š a k d u c h o v n í s f é r a n e n í t é m a t e m t é t o p r á c e . T í m j e z d o k u m e n t o v á n í z m ě n , k e k t e r ým v průb ěhu věků v kap li došl o, t udíž s e nadál e budeme věnovat takov ým r y z e p r o z a i c k ým z á l e ž i t o s t e m , j a k ým i j s o u v ě c i a j e j i c h p ř e m í s ť o v á n í .

2.2.1 Stav kaple sv. Kříže v době založení J a k p ř e s n ě k a p l e v yp a d a l a v d o b ě s v é h o d o k o n č e n í ,

se můžeme jen

d o h a d o v a t . Ž á d n ý s o u d o b ý p o p i s j e j í v ýz d o b y s e t o t i ž n e d o c h o v a l . Nejstarší

soupisy

inventáře

pocházejí

až

z 18.

století.

Nicméně

z n o v o d o b ýc h s t a v e b n ě - h i s t o r i c k ýc h p r ů z k u m ů v í m e , ž e s e p ů v o d n ě v kapli sv. Kříže nacházely 3 oltáře.14 Prostor rozdělovala chórová p řep ážka v p odob ě zl acené mříže a nad ní zl acený obl ouk s e z avěš eným i p o l o d r a h o k a m y. N a s t ě n á c h v i s e l o 1 3 0 p o r t r é t ů p ř í s l u š n í k ů N e b e s k é h o v o j s k a s e š i k o v a n é h o z e v a n g e l i s t ů , a p o š t o l ů , c í r k e v n í c h o t c ů , s v a t ýc h m u č e d n í k ů , v yz n a v a č ů , p r o r o k ů , p a p e ž ů , b i s k u p ů , o p a t ů , p a n o v n í k ů , r yt í řů,

vdov,

panen,

poustevníků,

andělů

a

archandělů.

Pokud

Karlovi IV. podařilo získat relikvii či ostatek příslušného světce, kůstky nebo předměty menších

se

b yl y

rozměrů uloženy do otvoru v obrazu

________________________ 13

14

Listiny dokládající autorství uvádí GOTTFRIED, L. Výběr archivních pramenů k Historii hradu Karlštejna a jeho umělecké výzdobě In Magister Theodoricus dvorní malíř Karla IV., s. 29 Bohuslav Balbín je dosvědčuje ještě v 17. století. BALBÍN, B. Diva Mantis Sancti (1665). In: Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 86

15

nebo

v jeho

rámu,

větší

r e l i k v i e b yl y u k l á d á n y d o s c h r á n e k

v oltářích. Oltářní stěně (obrázek č.1) vévodil obraz Ukřižování, pod ním tři deskové malby zobrazující dvojici andělů, Bolestného Krista a t ř i M a r i e . A u t o r e m v š e c h v ýš e u v e d e n ýc h m a l í ř s k ýc h d ě l b yl m i s t r T h e o d o r i k . T r i p t y c h p ř í m o n a d d v í ř k y o l t á ř n í h o v ýk l e n k u v yt v o ř i l italský mistr Tomasso da Modena. Představuje

sv. Václava, Pannu

M a r i i s J e ž í š k e m a s v . P a l m á c i a . D o v ýk l e n k u z a z l a c e n ý m i m ř í ž o v ý m i d v í ř k y b yl y u l o ž e n y k o r u n o v a č n í k l e n o t y a d a l š í v z á c n o s t i . P r o u l o ž e n í státních listin se používaly truhlice z dubového dřeva (obrázek č.2) o p a t ř e n é k o v á n í m a z á m k y, k t e r é b y l y r o z m í s t ě n y p o d é l s t ě n k a p l e . P r o s t o r o s v ě t l o v a l o 5 d ř e v ě n ýc h p ě t i b o k ýc h l u c e r e n a n ě k o l i k s v í c n ů . Liturgické Bohoslužba

obřady se zde

mohl

v kapli

konala jen

provádět velice

pouze

zřídka

a

biskup b yl a

či

děkan.

v ýj i m e č n o u

slavnostní událostí.

2.2.2 Stav kaple sv. Kříže v 17. a 18.století

O tom, jaké změny kapli přineslo 17. století, vypovídá hlavně svědectví Bohuslava Balbína

15

a dochovaný karlštejnský mobiliář. Jak

j i ž v yp l ýv á z ú v o d n í h o h i s t o r i c k é h o p ř e h l e d u , a ž d o r o k u 1 6 1 9 b yl y v k a p l i u l o ž e n y v ýz n a m n é a r c h i v á l i e . V š e c h n y p í s e m n o s t i s e p o s t u p e m času do původních truhlic z doby Karlovy

j i ž n e v e š l y. V 1 6 . s t o l e t í

p r o t o d o k a p l e p ř i b yl y 3 n o v é v e l k é a r c h i v n í t r u h l y s e z á s u v k a m i (obrázek č.3) a v roce 1612 i dvě intarzované skříně. Jedna nesla nápis „MATHIASI REGNANTE 1612“ (obrázek č.4) a druhá „STATUS REGNI F F 1 6 1 2 “ . U m í s t ě n y b yl y u č e l n í s t ě n y , j e d n a n a p r a v o , d r u h á n a l e v o o d hlavního oltáře, na němž se objevily dva nové svícny z jalovcového dřeva. Patrně v tomto období došlo i ke zrušení obou bočních oltářů. D o k u m e n t y v š a k v n o v ýc h s k ř í n í c h d l o u h o u l o ž e n y n e b y l y, n e b o ť z á h y nastalo

stěhování

archivu

do

P r a h y.

Stejně

korunovační klenoty a o nějaký čas později j e j i c h s e z n a m u v š a k b y l a v yř a z e n a l e b k a ,

i

tak

ostatky

b yl y a

relikvie.

BALBÍN, B. Miscelanea historica regni Bohemiae (1681). In Magister Theodoricus dvorní malíř Karla IV., s. 73-93

16

Z

o níž se ještě na začátku

________________________ 15

odvezeny

16. století soudilo, že patřila draku zabitému sv. Jiřím.16 O století p o z d ě j i v š a k j i ž b y l a s p r á v n ě i d e n t i f i k o v á n a j a k o l e b k a k r o k o d ýl a a t a k zůstala

v kapli

jako

vzácná

místní

zajímavost,

neboť

se

mezitím

r o z š í ř i l a p o v ě s t , ž e t e n t o k r o k o d ýl b yl u l o v e n v ř e c e B e r o u n c e . O d B o h u s l a v a B a l b í n a v í m e , ž e v k a p l i c h yb í j e d e n z d e s k o v ýc h o b r a z ů . Vzhledem

k tomu,

že

se

spolehlivě

nedá

určit

totožnost

všech

osobností,

jejichž portréty vykouzlil štětec mistra Theodorika,

lze se

j e n d o h a d o v a t , k d o n a z t r a c e n é m o b r a z u z p r v n í h o o k e n n í h o v ýk l e n k u n a p r a v é s t r a n ě o d v s t u p u b yl . M o ž n á z p o d o b ň o v a l M a r t u , s e s t r u L a z a r o v u , s n a d n a n ě m b yl a t v á ř s v . C e c í l i e . K d y a j a k o b r a z z m i z e l , n e n í z n á m o . P o d l e j e d n é t e o r i e b ýv a l n o š e n v č e l e p r o c e s í a j e d n o u s e z nějakého důvodu nevrátil, zůstal uložen na neznámém místě, možná se p o š k o d i l č i h o n ě k d o z c i z i l . S t e j n ě j a k o h r a d v 1 7 . s t o l e t í p o z b ýv a l n a v ýz n a m u , t a k i k a p l e z t r á c e l a s v ů j l e s k a p o d l é h a l a z u b u č a s u . Z 1 8 . století

jsou

dochovány

první

soupisy

inventáře

kaple.

Z nich

se

d o z v í d á m e , ž e v k a p l i j e j e d e n o l t á ř s e 2 d ř e v ě n ým i s v í c n y a p r o s t ým krucifixem, dvě skříně pro korespondenci, starý pulpit, 14 truhel, dvě s t o l i c e , p o s t e l s v . L u d m i l y z T e t í n a a p o s t e l K a r l a I V . s n e b e s y, d á l e dračí hlava a velký kámen z praku. Z polodrahokamů visících nad s t ř e d o v o u z l a c e n o u m ř í ž í v t é t o d o b ě z ů s t a l j e d i n ý, n e j v ýš e u m í s t ě n ý k á m e n . 17

2.2.3 Stav kaple sv. Kříže v 19.století Přenesme se nyní o další století, řadu informací o dění v kapli nalezneme

ve

spisech

profesora

Augusta

Sedláčka,

který kapli

navštívil ještě před zahájením velké Mockerovy hradní restaurace. Pan profesor při své návštěvě hradu v roce 1884 se smutkem konstatuje, že v kapli není dalších šest obrazů. Z oltářní stěny zmizelo Ukřižování a t r i p t yc h T o m a s s a d a M o d e n a , n a s v ý c h m í s t e c h n e b yl i a n i c í r k e v n í o t c o v é s v . A u g u s t i n a s v . A m b r o ž . K d y a k a m b yl y o d v e z e n y? ________________________ 16 17

FAJT, J. Posvátné prostory hradu Karlštejna. Praha: Památkový ústav středních Čech v Praze, Lepton, 1998, str. 58-59 Inventáře kaple sv. Kříže ve Velké věži z roku 1745 a 1759. In Magister Theodoricus dvorní malíř Karla IV., s. 261-263

17

N a t yt o o t á z k y o d p o v ě ď z n á m e . V r o c e 1 7 8 0 b yl y p ř e v e z e n y d o V í d n ě z a ú č e l e m p r ů z k u m u p o u ž i t ýc h b a r e v . A v m e t r o p o l i n a D u n a j i z ů s t a l y a ž d o r o k u 1 9 0 2 , k d y s n a h y o j e j i c h v r á c e n í b yl y k o n e č n ě k o r u n o v á n y úspěchem. Do té doby si však návštěvníci kaple místo obdivování T o m a s s o v a t r i p t yc h u m o h l i dřevěné

tabuli

Bohemiae“.

tento

na místě nad oltářem přečíst na zelené

nápis:

Ukřižování

„Ferdinandus

ničím

nahrazeno

I.

Imperator

n e b yl o ,

takže

Austriae

se

nabízel

pohled na bílou zeď. V letech 1839 až 1841 opustily kapli i další o b r a z y. D o b u k o v ý c h d e s e k s e t o t i ž p u s t i l č e r v o t o č a b y l o n u t n o u d ě l a t n ě c o p r o j e j i c h z á c h r a n u . O p r a v y s e u j a l p r a ž s k ý m a l í ř M a r k o v s k ý. 1 8 Červotoč ovšem hlodal i v dalším dřevěném zařízení kaple. Jeho přičiněním

se

začalo

rozpadat

dřevo

ú l o ž n ýc h

truhlic.

Lze

p ř e d p o k l á d a t , ž e v p o d o b n ě š p a t n é m s t a v u b yl i o l t á ř a p r o t o d o š l o k t o m u , ž e v r o c e 1 8 4 1 b yl p ů v o d n í r o z b o ř e n a n a h r a z e n n o v ým . 1 9 K neutěšenému stavu kaple přispívali i nehodní lidé, kteří zlákáni z l a t ým l e s k e m z c i z i l i z k l e n b y s l u n c e a m ě s í c . Z a ř í z e n í k a p l e k o n c e m 19.

století

(obrázek

č.5)

sestávalo

z oltáře

s dvěma

d ř e v ě n ým i

plastikami Ježíše Krista a jednou plastikou Panny Marie. Na oltáři stály 2 svícny z jalovcového dřeva a 2 svícny modré emailové s hvězdičkami. V kapli zůstaly všechny archivní truhlice i obě skříně z roku 1612, do n i c h ž s i k a r l š t e j n š t í d ě k a n é u l o ž i l i č á s t k n i h o v n y. B yl z d e v ys o k ý d ř e v ě n ý č t e c í p u l t s v yř e z á v a n ým i v ě ž i č k a m i , k l e k á t k o a p r o s k l e n á s kří ň s p amátkam i. Ze s oup isu p rofesora S edl áčka20 ví me, ž e v ní b yl n a p ř í k l a d s t ř í b r n ý p o h á r e k K a r l a I V . č i s t ř í b r n á s c h r á n k a s o s t a t k y, kterou měl císař nosívat na krku. Též kus jeho červeného pláště (obrázek

č.6),

nebo

památka

na

sv.

Václava

v podobě

části

jeho

k r o u ž k o v é k o š i l e . O s t a r ýc h d o b á c h n e j e n v á l e č n ýc h s v ě d č i l y k o v o v é š i p k y,

hroty

Návštěvníkům

kopí,

kuše,

se ukazoval

t ř m e n y,

udidla,

p o d k o v y,

z b yt e k p ů v o d n í h o

okna,

z á m k y,

klíče.

které

v době

K a r l o v ě b yl o z h o t o v e n o z p o l o d r a h o k a m ů z a l i t ýc h d o o l o v a . V k a p l i ____________________________ 18 19 20

SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko. Praha: Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1934, s. 30 FAJT, J. Magister Theodoricus, dvorní malíř Karla IV., s. 88 SEDLÁČEK, A. Průvodce na Karlšteině. Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka, 1884, s. 33-34

18

b yl d á l e m e š n í t r o j z v o n e k ,

části jedné gotické lampy (obrázek č.7) a

„zkamenělá lebka nějakého ještěra, nalezená v Berounce“.21

Postel sv.

Ludmil y se v kapli koncem 19. století stále ještě nacházela, zatímco p o s t e l K a r l a I V . b yl a v r o c e 1 8 0 0 o d v e z e n a n a r o z k a z c í s a ř e d o Laxenburka.22

2.2.4 Stav kaple sv. Kříže ve 20. století

A r c h i t e k t J o s e f M o c k e r d o s v ýc h p l á n ů r e s t a u r a c e h r a d u s a m o z ř e j m ě zahrnul i opravy a úpravy Velké věže a jejích interiérů. Do klenby k a p l e b yl o t e h d y v s a z e n o n o v é s l u n c e i m ě s í c , n o v ým i b y l y n a h r a z e n y p o š k o z e n é a c h yb ě j í c í s k l e n ě n é z l a c e n é p u k l i c e . O b n o v e n o b yl o z l a c e n í p l a s t i c k ýc h Zchátralé

štukových lišty

reliéfů,

poničené

s l i s o v a n ým i

z l a c e n ým i

b yl y n a h r a z e n y r e p l i k a m i . ornamenty

lvíčků,

orlic,

l í s t e č k ů , k ř í ž k ů a h v ě z d i č e k d r ž í c í n a s t ě n á c h d e s k o v é o b r a z y b yl y v ym ěněn y z a nov é, kt eré v š ak měl y s t ejn ou rel i éfní v ýzd ob u j ako t y p ů v o d n í . N a h r a z e n y b yl y i č á s t i p r o f i l o v a n ýc h l i š t s č e r v e n ý m a m o d r ým n á t ě r e m l e m u j í c í c h s t ě n y. N i c z p ů v o d n í c h s o u č á s t í n e b yl o v y h o z e n o . K a ž d á č á s t l i š t y, z l a c e n é h o š t u k u č i s t ř e p y s k l e n ě n é p u k l i c e b yl y ul ož en y do hradní h o d ep ozit áře. Kap le do st al a no v ý o l t ář. Do o b l o u k u n a d m ř í ž í b yl y z a v ě š e n y n o v é p o l o d r a h o k a m y , t a k ž e j e j i c h počet včetně jediného původního dochovaného chr ysoprasu dosáhl 39 kusů. Kaple se opět dočkala navrácení původního lesku. Velkor ysá restaurace však měla i svá stinná místa. Jedním z nich b ylo například nahrazení

původních

truhlic

z doby

Karlovy

nov ými

kopiemi.

Je

pravda, ž e dubové dřevo, z něhož byl y ve 14. století vyroben y, již b ylo v dost špatném stavu, ale kování drželo bedn y pohromadě. Pokud b y truhlice b yl y konzervován y a přestěhován y do v ýstavních prostor hradu , mo hl y se stát v ýzn amn ým i a vz ácn ými ex po nát y.

Veškeré

kování (pant y, petlice, z ámk y i okování hran) však b ylo z truhel sundáno a osaz en y jím b yl y nově v yrobené kopie. Původní truhl y se po ____________________________ 21 22

SEDLÁČEK, A. Průvodce na Karlštejně, s. 34 SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko , s. 37

19

tomto

zásahu

rozpadly

na

jednotlivé

desky

a

prkna,

uskladněny v depozitáři. Vcelku zůstala jediná truhlice,

které

b yl y

třebaže bez

kování. K negativnímu zásahu do interiéru kaple došlo v roce 1946, kdy b ylo několik Theodorikov ých deskov ých maleb svěřeno ke kulturnímu v yužití Národní galerii v Praze. Tato

instituce si pro v ystavení ve

sv ých stál ých expozicích v ybrala obraz y sv. Jeron ýma, evangelist y Matouše, sv. Alžbět y, sv. Víta a sv. Papeže, a to zcela bez ohledu na to, jak rušivě bílá místa v kapli působí. V roce 1962 se dokonce v souvislosti s dokončovan ým převodem správ y národního majetku od Státní památkové správy v likvidaci v Praze do správy Okresního národního

v ýboru

v Berouně,

který

znamenal

předání

movitého

majetku kulturní povahy Krajskému středisku státní památkové péče a ochran y přírod y S tředočeského kraje, jednalo o převedení dotčen ých obrazů do správy Národní galerie. Naštěstí berounský odbor školství a kultury projevil s převodem nesouhlas a naopak žádal o vrácení sv. Jeron ýma či o zhotovení kopie, neboť prázdné místo v kapli b ylo středem pozornosti návštěvníků a terčem neustál ých dotazů. Pro sledování osudů veškerého hradního mobiliáře je důležitý předávací protokol ze dne 20. ledna 1961, neboť jeho součástí je kompletní inventární soupis v ypracovan ý Jaroslavem Lukešem a ing. Janem Staňkem. Ze soupisu v ypl ývá, že v kapli sv. Kříže b yl y 2 cínové svícn y v ysoké 150 cm, pocházející z dob y kolem r. 1700, 6 mosazn ých pozlacen ých s Kristem, pětiboká

svícnů pult

pod

lampa,

zhotovená

koncem

školou

mosazný

a

v ysok ých misál

38

cm,

z cedrového

pětiboká

zasklená

19.století

podle

trojzvonek.

Za

bronzový dřeva,

lampa původní

pozlacený

poškozená s dřevěnou

kříž

dřevěná kostrou,

uměleckoprům yslovou

mřížov ými

dvířky

v oltářním

v ýklenku b yl y uložen y dvě dřevěné schránk y s ostatk y. Pocház el y z 2. polovin y 17. století a v jedné b ylo 7 kostí a umělé květin y, ve druhé kousk y kostí v barevn ých sáčcích a svaz eček slám y údajně pocházející

20

z b e t l é m s k ý c h j e s l í . 23

Kamenů visících nad středovou mříží b ylo už

jen 37, což znamená, že dva se mezitím staly pro neznámé jedince suven ýrem z návštěv y hradu. O tom, že o kamen y b yl mezi nenechavci zájem i nadále, svědčí

skutečnost, že v roce 1963 ub yl y 2 achát y,

k ř i š ť á l , s a r d e r a s v ě t l á z á h n ě d a 24, r o k u 1 9 6 7 b y l a z j i š t ě n a z t r á t a p o l o d r a h o k a m u č e r v e n ě a b í l e ž i l k o v a n é h o 25, v r o c e 1 9 6 8 k d o s i u k r a d l tmavozelený

k á m e n 26 a

od

roku

1973

je

postrádán

r ů ž e n í n 27.

Do

dnešních dnů tedy zůstalo pouze 31 kamenů. 63 cm dlouhá lebka krokod ýla se v roce 1961 nacház ela na méně důstojném místě než dříve, neboť b yla zaevidována na půdě Císařského paláce, která po restauraci

hradu

sloužila

jako

depozitář

pro

uložení

původních

dřevěn ých součástí v ybavení hradních prostor. Na stejném místě se nacházel y i zb ytky dvou postelí. Nelze v yloučit, že jedna z nich je právě ta, kterou pánové Balbín a Sedláček viděli v kapli sv. Kříže a k níž se váže pověst, že v ní ležela na Tetíně kněžna Ludmila předtím, n e ž b y l a z a v r a ž d ě n a . 28 Jako perličku možno uvést, že komise v roce 1961 do inventárního seznamu zapsala a číslo přidělila celkem 130 Theodorikov ým obraz ům, tj. včetně toho, který

c h y b ě l j i ž v 1 7 . s t o l e t í . 29 P ř e d m ě t p r o t o m u s e l

b ý t p o z d ě j i v e d e n i v k n i z e ú b y t k ů 30

s v ysvětlením, ž e schází již od

dob Balbínov ých. Ani v 80. letech 20. století, kd y dostával mobiliář při zpracování základní evidence nová čísla, neb yl nepřítomn ý obraz o p o m i n u t , b y l o m u o p ě t p ř i d ě l e n o č í s l o 31 a z a l o ž e n a p r o n ě j e v i d e n č n í karta. Koncem 20.století musela b ýt kaple sv. Kříže kvůli postupujícímu poškození způsobenému nadměrn ým návštěvnick ým provozem zcela uzavřena.

S v ynaložením

nemal ýc h finančních

prostředků

b yla

________________________ 23

24 25 26 27 28 29 30 31

Jedná se o relikvie původně zazděné ve stěně oltářního výklenku. O nálezu svazku slámy v hedvábné látce v r. 1810 píše SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko, s. 27 Hlášení ztráty polodrahokamu Okresnímu oddělení Veřejné bezpečnosti Beroun dne 28.12.1963 Hlášení ztráty polodrahokamu Oddělení Veřejné bezpečnosti Karlštejn dne 12.6.1967 Hlášení ztráty polodrahokamu Oddělení Veřejné bezpečnosti Karlštejn dne 10.6.1968, č.j. 584/68 Hlášení ztráty polodrahokamu Oddělení Veřejné bezpečnosti Karlštejn dne 2.12.1973, č.j. 795/73 Průběh zločinu je vylíčen ve 4. kapitole Kristiánovy legendy Inventární kniha, list č. 168. Zápis u inv. čísla 3156: „obraz schází od dob Balbínových /Na stěně malířské znamení: gotic. Majuskule N“ Kniha úbytků, pořadové číslo 188 s poznámkou „nepředáno Památkovou správou v likvidaci“ Karta základní evidence KA 3764. Předmět: obraz deskový, schází od 18. st.

21

provedena oprava celého interiéru, restaurovány nástěnné malby i deskové obraz y. Na restaurování Theodorikov ých maleb se podíleli restaurátoři ateliérů,

z

Národní

sdružení

galerie

Brandl

a

v Praze, další.

Státních

Kapli

však

restaurátorských deskové

obrazy

neopouštěly jen z důvodu restaurování. Národní galerie se snažila o jejich prez entaci na v ýstavách v naší republice i v zahraničí. V roce 1969 b yl y z apůjčen y na v ýstavu do Brna portrét y sv. Alžbět y a sv. Jeron ýma. Sv. Jeron ým o rok později putoval do Japonska na světovou v ýstavu Osaka 70. Na v ýstavu v P aříži v roce 1975 odjelo 6 obrazů – sv. Augustin, sv.Ambrož , sv. Hippol yt, sv. Kateřina, sv. r ytíř a pět sv. bratří. Do Polska se v roce 1977 podívala sv. Hedvika. V roce 1978 b ylo možno vidět na v ýstavě v P raz e sv. Kateřinu a sv. Ambrože. Sv. Jiří b yl zapůjčen v roce 1986 do bulharské metropole Sofie. Velkou v ýstavu uspořádala Národní galerie v klášteře sv. Jiří v Praze na Hradčanech v roce 1989, zapůjčeno na ní b ylo 33 deskov ých obrazů. Rozsahem ještě větší b yla v ýstava „Mistr Theodorik, dvorní malíř císaře Karla IV.“ v prostorách kláštera sv. Anežky České v Praze, která

b yla

zahájena

v roce

1997.

Z kaple

sv.

Kříže

na

ní

b ylo

v ystaveno 47 deskov ých obrazů, jedna původní lišta z jejich obložení, originální

skleněná

puklice

ze

stropu,

fragment

gotického

okna,

dřevěná závěsná gotická lampa, fragment zlacené štukové reliéfní ozdoby a oltářní relikvie – 3 voskové schránky na ostatky a svazek s l á m y z a b a l e n ý v h e d v á b n é l á t c e . 32

2.2.5 Stav kaple sv. Kříže na počátku 21. století Každé tři roky probíhá na státním hradě Karlštejně inventarizace mobiliárního

fondu,

zatím

poslední

b yla

provedena

v roce

2008.

Lokační seznam, který je přílohou inventarizačního protokolu, je tedy aktuálním soupisem všech předmětů, které se v současnosti v kapli ________________________ 32

Smlouva o výpůjčce č. SV 1639 ze dne 21.5.1997

22

n a c h á z e j í . 33

Návštěvník jistě s uspokojením konstatuje, že na sv ých

místech jsou všechn y Thedorikov y obraz y (samoz řej mě s v ýj imkou toho, jehož nepřítomnost b yla dosvědčena již v 17. století). Že b y Národní galerie v Praze dospěla k pochopení toho, že obrazy patří na místo, pro které byly určeny a vrátila je? Nikoliv. Raději pro Karlštejn nechala zhotovit kopie. Evangelisté Lukáš a Matouš, sv. Karel Velik ý, sv. Kateřina, sv. Ambrož a sv. Řehoř Veliký dnes zůstávají v expozici S t a r é h o u m ě n í v k l á š t e ř e s v . A n e ž k y Č e s k é v P r a z e 34. N e z b ý v á n e ž doufat,

že

jednou

nastane

doba,

kdy

se

vrátí

mezi

ostatní,

Theodorikovo Kristovo vojsko bude opět kompletní a kopie skončí v depozitáři, tak jako například zelená „Ferdinandova tabule“, která k d ys i n a h r a z o v a l a t r i p t yc h T o m a s s a d a M o d e n a . N o v ě z h o t o v e n ý m i kopiemi

jsou

rovněž

dvě

truhličky

na

relikvie,

které

vidíme

za

m ř í ž o v ým i d v í ř k y v ýk l e n k u n a d o l t á ř e m . J a k j i ž v í m e , k e k o p i í m j e t ř e b a p o č í t a t t é ž 1 4 ú l o ž n ýc h

t r u h e l , i k d yž p o u z e č á s t e č n ě , n e b o ť

j e j i c h d ř e v ě n é č á s t i n o v ě v yr o b e n é n a k o n c i 1 9 . s t o l e t í b yl y o s a z e n y originálním kováním ze 14. století. Z původního a v průběhu staletí doplňovaného v ybavení kaple na místě zůstal y oba v ysoké cínové svícn y a 6 menších mosazn ých svícnů, trojzvonek, dřevěný

dřevěná

stupeň,

lampa

který

na

b ýval

věčné součástí

světlo

visící

původního

před

oltáře

oltářem, a

v ysok ý

dřevěn ý pult pod misál. S někter ými dalšími předmět y, které kd ysi v kapli sv. Kříže b yl y, se návštěvníci mohou setkat během prohlídk y hradu v jin ých prostorách. Například obě skříně z počátku 17. století, které měl y sloužit k ukládání listin, jsou součástí v yb avení místnosti zvané Klenotnice, kříž s Kristem je nyní v R ytířském sále, stejně jako 3 archivní truhlice se zásuvkami z počátku 16. století. V Pokladnici v prosklené vitríně jsou v ystaven y 2 modré emailové svícn y, liturgické předmět y, část

kroužkové

košile sv. Václava

i lebka

krokod ýla

nilského. V téže místnosti je v ystavena i jediná dochovaná původní truhlice z dob y Karlov y,ovšem bez kování. V hradní expozici uvidíme ________________________ 33

34

Protokol o povedení řádné inventarizace mobiliárního fondu památkového objektu státního hradu Karlštejn. Inventarizace proběhla ve dnech 14.10. – 12.11. 2008. Smlouva o výpůjčce č. SV 2034 ze dne 13.11.2006 a její dodatky č. 1 a 2

23

i některé drobné památk y, které profesor S edláček shledal v kapli sv. Kříž e v prosklené skříni – kovové šipk y, udidla, třmeny, klíče apod.. Stříbrný koflík a stříbrná schránka na ostatky mezi nimi nejsou. Mezi dochovan ými předmět y však je i zb ytek roucha z červeného sametu s částmi rukávů, které měl nosit Karel IV., není ho však možné vidět, neboť je uložen v depozitáři.

2.3

Zhodnocení stavu a využití kaple sv. Kříže

Hrad Karlštejn se stal v yhledávan ým cílem milovníků památek, školních v ýletů a do programů zájezdů pro zahraniční návštěvník y ho často zařazují i cestovní kanceláře. Zájem o historii a památkové objekt y lze jistě hodnotit kladně, ovšem je třeba vidět i neblahé stop y, které na památce zanechává. Těmi stopami není jen turisty oblíbené r ytí

jmen do zdí. Jsou to i miliony nohou ošlapané dlaždice podlah a

kamen y schodů. Je to vlhkost přinášená dovnitř d ýchajícími, potícími se a často i zmoklými návštěvník y. Jsou to dotek y milionů prstů na nást ěn n ých m alb ách a d os ažitel n ých předm ět ech. Vžd yť dotk no ut s e historie

je

tak

lákavé.

Naštěstí

není

zatím

nutno

omezovat

návštěvnický provoz v celém hradě, Karel IV. mu dal pevný základ a rekonstrukce a opravy probíhají takřka neustále. Jiná situace nastala přímo

v kapli

sv.

Kříže,

do

které

b ylo

třeba

vstup

návštěvníků

radikálně omezit. Prohlídky se konají pouze v období od června do ř í j n a , p o č e t l i d í v e s k u p i n ě n e s m í p ř e s á h n o u t 1 5 o s o b . 35 T o t o o m e z e n í je

nutn ým

zájemcům

kompromisem

mezi

a

škodám,

zamezením

snahou

umožnit

které

poh yb

prohlídku osob

vážn ým

v prostoru

způsobuje. Olupující se vrstvy maleb na obrazech a opadávající omítku však nezapříčinily jen davy návštěvníků. V kapli se měnila teplota a klimatické podmínky

i v závislosti

na střídání ročních období. Jak

víme, kaple se nachází ve druhém patře Velké věže. Obklopují ji kamenné, několik metrů silné zdi, v nichž se dlouho do zimy udrží teplo,

avš ak j akm ile p rom rznou , chl ad v n ich v yt rv á až

________________________ 35

Aktuální návštěvní řád státního hradu Karlštejn vyvěšený u vstupu památkového objektu

24

do letních

měsíců.

Toto

kolísání

teploty je

však

celkem

novodob ým

jevem.

Ačkoliv se v kapli žádný zdroj tepla nenachází, zimou v ní účastníci bohoslužby netrpěli. V místnostech v nižších patrech věže jsou velké krb y. Kd yž se v nich topilo, tepl ý kouř stoupal komín y ve zdech věže kolem kaple a ohříval kamenné zdivo. V poschodí nad kaplí b yla strážnice,

ve

Mockerově

které

si

hradní

posádka

také

topila.

A

právě

po

rekonstrukci, kdy posádka věž opustila a z hradu se stalo

muzeum, přestal b ýt prostor kaple tímto jednoduch ým leč účinn ým způsobem temperován, což se na jejím stavu později neblaze projevilo. V současné době je v kapli instalována jednotka na úpravu vzduchu, která v ní zabezpečuje stabilní teplotu a vlhkost. Dalším rizikem, tentokrát pro stav jednotliv ých předmětů, je snaha různ ých kulturních institucí, našich i zahraničních, v ypůj čit si pro krátkodobé výstav y někter ý z Theodorikov ých obrazů. Veškeré tyto ž ádosti jsou v dnešní době na základě doporučení restaurátorské komise Ministerstva kultur y ČR z amítán y, a to s ohledem na nebezpečí poškození při manipulaci s deskami i se změnami klimatick ých a světeln ých podmínek během v ýstav. V kapli sv. Kříž e tak skutečně můžeme

vidět

unikátní

ucelený

deskov ých maleb, z něhož je pouze Anežky České v Praze ani pro prezentaci

soubor

originálních

gotick ých

6 děl v ystaven ých v klášteře sv.

nahrazeno kopiemi. Obrazy kapli neopustily

na v ýstavě „P rague, The

Crown

of Bohemia

1347–1437“ v Metropolitním uměleckém muzeu v New Yorku, na které se podílela Správa Pražského hradu v roce 2005. Vzhledem k v ýz namu této akce b ylo rozhodnuto, že tam budou v ystaven y dvě díla z oněch šesti, které jsou umístěny v Národní galerii -

sv. Karel Veliký a

Lukáš Evangelista. Kapli

a

její

v ýz době

je

z památkového

hlediska

věnována

náležitá péče, o čemž svědčí skutečnost, že za projekt o restaurování a soustavnou péči o soubor deskov ých obrazů Mistra Theodorika z kaple sv.

Kříže

ocenění

získal

Národní

Evropské

unie

památkový v oblasti

ústav

ochrany

dědictví – diplom a plaketu Europa Nostra.

25

v roce

2006

evropského

prestižní kulturního

Kaple b yla po rekonstrukci dne 8. srpna 2000 z novu posvěcena kardinálem Vlkem. Církevní obřady

v kapli sv. Kříže však i nadále

zůstanou j en z cela v ýjimečnou událostí. Bohoslužba z de totiž od té dob y b yla slouž ena pouze jednou, 27.března 2007 u příležitosti 650. v ýročí založení karlštejnské kapituly. Obřad proběhl výhradně za účasti kléru. Pravidelně se bohoslužba koná v karlštejnském kostele Panny Marie 15. srpna a zádušní mše za Karla IV. 29. listopadu. Mše k v ýročí založení karlštejnské kapituly 27. března probíhá v kapli sv. Mikuláše. A jaká je tedy budoucnost kaple? Církevním účelům bude sloužit patrně jen velice zřídka. Jednak je omezen počet osob vstupujících do jejího interiéru a zároveň umístění kaple ve věži klade vyšší nároky na dobrý

f yzick ý stav účastníků. Jako archiv už určitě nikd y kaple

v yužita

nebude,

v klimatizovan ých

neboť

v ýz namn ým

bezprašn ých

státním

moderních

listinám

prostorách.

je

lépe

Korunovační

klenot y se též do ní ze svého bezpečí za sedmer ými z ámk y v katedrále sv. Víta nevrátí a kosti světců

ve stejném chrámu snad už nalezly

místo konečného klidného spočinutí. Co ted y z b ylo ze záměru velkého panovníka, krále českého a císaře římského? Prostor, který svou nádherou a zvláštní posvátnou atmosférou

uchvátí každého, kdo do

něho vstoupí, a to i přesto, nebo právě proto, že za jeho dnešním leskem

a

krásou

je

viditelná

obnovovatelů.

26

práce

a

um

jeho

restaurátorů

a

3 . Zá me c ká ka ple v B ře zni ci K založení

kaple

v

březnickém

zámku

došlo

až

v průběhu

17.století, v ysvěcena b yla dne 28.10.1689 biskupem Janem Ignácem D l o u h o v e s k ý m z D l o u h é V s i . 36 H i s t o r i e k a p l e N e p o s k v r n ě n é h o p o č e t í Panny Marie tedy není tak dlouhá jako dějiny celého zámku.

3.1 Stručná historie zámku P ů v o d n ě k a m e n n á t v r z s t r ž n í o s a d o u n a v ýz n a m n é o b c h o d n í s t e z c e j e d o l o ž e n a u ž v e 1 3 . s t o l e t í . M e z i j e j í v ýz n a m n é m a j i t e l e

patřil

v 15.století Petr Zmrzlík ze Svojšína, který podporoval husitské hnutí, c o ž b yl o r . 1 4 2 2 p ř í č i n o u d o b yt í a v yp á l e n í t v r z e i p ř i l e h l é h o m ě s t a k a t o l i c k ým v o j s k e m . V ýr a z n ým z á s a h e m d o z n o v u v y b u d o v a n é t v r z e b yl a

její

renesanční

přestavba

v 16.století,

kdy

panství

patřilo

Lokšanům. Sídlo do této doby nemělo vlastní kapli a ani Jiří z Lokšan a j e h o p o t o m c i n e c í t i l i p o t ř e b u j i z ř í d i t . K v yb u d o v á n í k a p l e t a k d o š l o a ž se

změnou

Lokšanům

majitele, za

která

aktivní

nastala

účast

ve

po

bělohorské

stavovském

bitvě,

povstání

kdy

b yl

majetek

z k o n f i s k o v á n . N u t n o p o d o t k n o u t , ž e z á m e k b yl v d o b ě , k d y j e j v ýh o d n ě získal

královský prokurátor v procesu

se 27

č e s k ým i

pány Přibík

J e n í š e k z Ú j e z d a , n o t n ě z p u s t o š e n a m ě s t o v yp l e n ě n o . P r á v ě b ě h e m prací na obnově a přestavbě budovy nechal Přibík Jeníšek

k zámku

přistavět kapli. Mimochodem právě tento pán povolal roku 1630 v rámci p r o t i r e f o r m a c e d o B ř e z n i c e j e z u i t y, k t e ř í v e v ýc h o d n í č á s t i n á m ě s t í zbudovali monumentální kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského a j e z u i t s k o u k o l e j . V ys v ě c e n í z á m e c k é k a p l e s e v š a k P ř i b í k J e n í š e k nedočkal, neboť roku 1651 zemřel. Bohoslužby se začaly v kapli konat a ž p o j e j í m v ys v ě c e n í v r o c e 1 6 8 9 , z a J a n a J o s e f a J e n í š k a z Ú j e z d a . R o d p á n ů z Ú j e z d a v ym ř e l v 1 . p o l o v i n ě 1 8 . s t o l e t í , p a n s t v í

tehdy

získali

nichž

jejich vzdálení příbuzní

Krakovští z Kolovrat, z

________________________ 36

SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 11., Prachensko. Praha: Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1936, s. 220

27

p o s l e d n í b yl o b r o z e n e c k ý v l a s t e n e c H a n u š K r a k o v s k ý . T e n r o v n ě ž neměl

p o t o m k y,

P á l f f ym u

proto

odkázal

majetek

svému

synovci

Eduardu

z Erdödu. Rod Pálffy vlastnil zámek i panství od r. 1872 do

r . 1 9 4 5 , k d y b yl n a z á k l a d ě p r e z i d e n t s k ýc h d e k r e t ů 37 J a n u P á l l f y m u majetek zkonfiskován. V z á m k u b yl y u m í s t ě n y k a n c e l á ř e J i h o č e s k ýc h e l e k t r á r e n a č á s t z í s k a l M ě s t s k ý n á r o d n í v ýb o r v B ř e z n i c i p r o m ě s t s k é m u z e u m , k t e r é s i v z á m e c k ýc h p r o s t o r á c h i n s t a l o v a l o s v é s b í r k y. V e d n e c h 2 9 . 1 1 . – 2.12.1948 p rob ěhl s oupi s z ám eckého mobi li áře, do něhož v š ak b yl y o m y l e m z a h r n u t y i n ě k t e r é m u z e á l n í p ř e d m ě t y. 38

Věci zapsané jako

p ř í s l u š e n s t v í k a p l e a z á k r i s t i e b yl y v y u ž í v á n y p ř i b o h o s l u ž b á c h , k t e r é v k a p l i p r a v i d e l n ě p r o b í h a l y. D n e 7 . z á ř í 1 9 5 3 j e p ř e v z a l d o s p r á v y z a D ě k a n s k ý ú ř a d v B ř e z n i c i d u c h o v n í s p r á v c e A l o i s K o r t á n . 39 K o m p l i k a c e s prolínáním zámeckého inventáře se sbírkami muzea

pokračovaly a

projevily se hlavně v roce 1967, kdy mobiliář zámku včetně kaple od M ě s t s k é h o n á r o d n í h o v ýb o r u v B ř e z n i c i f yz i c k y p ř e b í r a l o S t ř e d i s k o státní

památkové

péče

Krajského

národního

v ýb o r u

Středočeského

k r a j e . 40 Z á l e ž i t o s t s e p o d a ř i l o d e f i n i t i v n ě d o ř e š i t a ž v r o c e 1 9 9 7 , k d y p r o b ě h l o p ř e d á n í p ř e d m ě t ů m e z i z á m k e m a m u z e e m p o d l e p r o k á z a n ýc h p ů v o d ů 41

a m u z e u m s i z e z á m k u s v é s b í r k y, k t e r é o b s a h o v a l y n a p ř . i

pěkný soubor ornátů ze 17. století, odstěhovalo.

3.2

Zá m e c k á ka p l e J a k v yp l ýv á z p ř e d c h o z í k a p i t o l y , b ř e z n i c k ý z á m e k n e m ě l a ž d o

přestavby uskutečněné

Přibíkem

Jeníškem

z Újezda

k a p l i . S j e j í m b u d o v á n í m b yl o z a p o č a t o v r o c e 1 6 2 5

vlastní

domácí

a vznikla

jako

n o v o s t a v b a p ř i l é h a j í c í k b u d o v ě z á m k u n a j e h o j i h o v ýc h o d n í s t r a n ě n a z a s yp a n é m v o d n í m p ř í k o p u , k t e r ý d ř í v e

zámek obklopoval. Hlavní

____________________________ 37 Dekret č. 12/1945 Sb. II Presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa ze dne 21.6.1945, uveřejněný v č. 7/1945 Sbírky zákonů na straně 0017 a Dekret č. 108/1945 Sb. Presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy ze dne 25.10.1945, uveřejněný v č. 48/1945 Sbírky zákonů na straně 0248 38 Úřední záznam o provedení soupisu na zámku Březnice soupisovou komisí Národního památkového fondu z Prahy, vedenou úř. Matějem Gibsonem s pp: Oldřichem Pejšou a Ladislavem Petrýdesem, za přítomnosti správce zámku p. Jindřicha Šulce a kastelána p. Karla Dostálka byl podepsán den 2.12.1948. 39 Dopis Děkanského úřadu v Březnici č.j. 68/53 ze dne 7.9.1953. 40 Soupis zámeckého inventáře ku dni předání 31.12.1967 41 Smlouva o převodu správy a práva hospodaření s národním majetkem ze dne 26.6.1997

28

v s t u p d o k a p l e j e s v ě t l ým i d v o u k ř í d l ý m i d ř e v ě n ým i d v e ř m i z d o b e n ý m i v yr y t ým i o r n a m e n t y s l e t o p o č t e m s t a v e b n í h o d o k o n č e n í k a p l e 1 6 3 2 a sluncem na každé polovině. V jednom slunci jsou iniciály IHS, ve druhém monogram MRA. Dveře jsou vsazeny do portálu z červeného m r a m o r u . K t o m u t o v s t u p u v e v ýš i 1 . p a t r a s e p ř i c h á z í p o s c h o d i š t i vedoucím od dveří v zadním průjezdu zámku. V kapli za dveřmi vlevo od hlavního vchodu se nachází zákristie, která je průchozí do dalších z á m e c k ýc h m í s t n o s t í , p ř i s t a v ě n ýc h v 1 . p o l o v i n ě 1 7 . s t o l e t í . P ř í c h o d n a k ů r v e d e z e z á m e c k ýc h s a l o n ů c h o d b o u v e v ýš i 2 . p a t r a .

Kaple má

o b d é l n ý p ů d o r ys s p o l yg o n á l n í m z á v ě r e m . J e j í s t r o p t v o ř í v a l e n á k l e n b a z d o b e n á š t u k o v ým o r n a m e n t e m . S t e j n ý o r n a m e n t r á m u j e n a m a l o v a n ý e r b J e n í š k ů a K r a k o v s k ýc h z K o l o v r a t n a k l e n b ě n a d k ů r e m . K a p l e m á 8 o k e n , n a k a ž d é s t r a n ě p o č t yř e c h . P o u z e p r v n í o k n a p o

stranách

h l a v n í h o o l t á ř e j s o u z d o b e n á m a l b a m i , k t e r é v yt v o ř i l v r o c e 1 8 6 6 J a n Z a c h a r i á š Q u a s t . 42

Na levém okně je nahoře zobrazen Ježíš na kříži,

v p r o s t ř e d n í č á s t i s v . A n t o n í n a s v . J a n N e p o m u c k ý, v d o l n í č á s t i e r b y Kolovratů. V horní části pravého okna Madona s Ježíškem, uprostřed s v . E l i g i u s a c t i h o d n á a b a t yš e M l a d a , v d o l n í č á s t i o k n a j s o u o p ě t n a m a l o v á n y e r b y K o l o v r a t ů . V ě t š i n a s o u č a s n é v ýz d o b y a z a ř í z e n í k a p l e Neposkvrněného početí Panny Marie pochází z doby kolem roku 1760, k d y m u s e l a b ýt k a p l e o p r a v e n a a n o v ě z a ř í z e n a p o t é , c o u t r p ě l a š k o d y z p ů s o b e n é p o b yt e m p r u s k ýc h v o j á k ů n a z á m k u 43. Z v e l k é č á s t i j e d í l e m místních umělců pracujících pod vedením Ignáce Hammera z nedaleké D o b r é V o d y 4 4 . V n á s l e d u j í c í c h s t o l e t í c h b yl y v k a p l i p r o v á d ě n y u ž pouze

minimální

z m ě n y,

zařízení

z 18.století

b yl o

udržováno

a

opravováno, o čemž svědčí například nápis na zadní straně ozdobného v yř e z á v a n é h o š t í t u n a o l t á ř n í m e n z e , z n ě h o ž s e d o z v í d á m e ,

že v roce

1848

Výhonem

b yl y o l t á ř e

měšťanem

pražským

K r a k o v s k ýc h .

První

nově postříbřeny a na

náklady

pozlaceny Janem

Hanuše

hraběte

Kolovratů

–

soupis inventáře kaple máme z roku 1948, další

____________________________ 42 FÜRST, L. Březnice. Průvodce městem. Březnice: Městské muzeum v Březnici, 1965, s. 40 43 KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí. Praha: SSPPOP SK, 1986 44 KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí

29

v p o d s t a t ě t o t o ž n ý z r o k u 1 9 6 7 a o b a m ů ž e m e p o r o v n a t s e s o u č a s n ým s t a v e m , t a k j a k v y p l ýv á z p ř í l o h y k p r o t o k o l u z ř á d n é i n v e n t a r i z a c e m o b i l i á r n í h o f o n d u z r o k u 2 0 0 8 . 45

3.2.1

Kaple v roce 1689

Slavnostní vysvěcení zámecké kaple dokumentuje obraz, který u této příležitosti nechal namalovat Jan Josef Jeníšek z Újezda (obrázek č.8). Obraz je rozdělen na dvě části, v levé polovině vidíme procesí před březnick ým zámkem, podle pravé polovin y si můžeme udělat představu o interiéru kaple, který měl jednoduché zařízení. Bílý oltář se zlat ým kříž em, na něm 3 zlaté svícn y a oltářní obraz Madon y s dítětem. Gotick ý obraz Madon y b ýval rodov ým majetkem Jeníšků, d o s t a l z á r o v e ň s j e j i c h p ř í c h o d e m n a p a n s t v í . 46

Březnice se

do

Po levé

straně oltáře je umístěna jedna dlouhá kostelní lavice se znakem s jednorožcem, erbem Jeníšků, ve které sedávali páni, po pravé straně podobná

lavice

pro

dám y,

ovšem

s erbem

s lekny,

který

patřil

Jeníškově choti Ludmile z Talmberku. Nápis v horní části obrazu podává k události faktické informace: „Anno 1689 die 28. Octobris festo

Sanctorum

Apostolerum

Simonis

et

Judae

ad

petitionem

Illustrissimi Domini Domini Joannis Josephi Liberi Baronis de Ugezd Domini

in

Caesareae Cappella

Brzeznitz Regiae Areis

rendissimo Dlauhoweskij

et de

Tochowitz

Majestatis

Kaupi

Actualis

Brzeznicensis

una

Illustrissimo

Domino

Longavilla

cum

Episcopo

Kameni

et

Camerarij Maiore Domino

Lasko.

Sacrae

Consecrata Altari Joanne

Millevitanocel,

a

est

Reve, Ignatio

sissimiac

Reverendissimi Principis Domini Domini Joannis Friderici ecomitibus de Waldstein Archi Episcopi Pragensis Sufraganeo“. ________________________ 45

46

Protokol o povedení řádné inventarizace mobiliárního fondu památkového objektu státního zámku Březnice. Inventarizace proběhla ve dnech 31.1. – 28.2.2008. KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí

30

3.2.2

Kaple v roce 1948

Kaple si zachovala podobu, kterou získala ve druhé polovině 18.století

(obrázek

č.9),

kdy

tehdejší

majitelé

panství

Krakovští

z Kolovrat zámek přestavovali a upravovali. Zaříz ení se v yz načuje rokokovou zdobností se stříbřen ými a zlacen ými dekory a v interiéru zaujme množství zlacen ých dřevěn ých soch světců. Kaple má jeden hlavní

a

dva

postranní

oltáře.

Hlavní

oltář

v barvě

šedomodré

s mramorováním je složen z menzy, tabernáklové části s obrazem „Březnické madony“ ve zlaceném paprskovitém rámu a z modrého sádrového baldachýnového pozadí se sochou

Assumpty ve zlatém

plášti, nad jejíž svatozáří se vznáší Duch svatý v podobě holubice. P.Marie stojí na z eměkouli, kterou ovíjí čern ý had se z lat ým jablkem. Oltář dále doplňují 4 plastiky andělů, andílčí hlavičky a plastické zlacené a stříbřené dekor y. Originál obrazu Madon y s Ježíškem, kter ý b yl dle latinského nápisu na zadní straně namalován v roce 1396, se na oltáři nacházel až do r. 1946,

47

kdy Národní galerie v Praze v yužila

konfiskací a zestátnění majetků v poválečném období k rozšíření sv ých sbírek a toto nejcennější umělecké dílo z březnické kaple převezla do Prah y a v ystavila ve sv ých expozicích. Obraz na oltáři je nově zhotovenou kopií od prof. Bohumila Slánského. Madona má hnědý plášť se zlat ým lemem a s modr ými, bíl ými a červen ými hvězdičkami, Ježíšek má plášť bíl ý s modr ými hvězdičkami. Pozadí obrazu je zlaté s motivem čern ých akantů. Z inventárního

soupisu

zařízení

kaple z r.

1948

víme, že po

stranách tabernáklové skříňky stály dvě mosazné zlacené monstrance. V zasklené schránce uprostřed paprsčitého terče jedné z nich b yl štítek „S.CRUCIS“, ve druhé „S.IOAN NEP.M.“

Mezi monstrancemi se

nacházel 47 cm vysoký krucifix obložený želvovinou, s korpusem ze slonovin y. Oltářní menz a b yla pokr yt a různ ými plátěn ými přikr ývkami ____________________________ 47 FÜRST, L. Březnice. Průvodce městem, s. 40

31

a s t á l o n a n í 6 p l e c h o v ýc h s v í c n ů z 1 9 . s t o l e t í a

3

k a n o n i c k é t a b u l k y.

Jednalo se o barevné litografie, na jedné z nich byla v yobrazena Madona

s děckem

na

klíně,

mezi

dvěma

a n d ě l y,

text

s

nadpisem

„Inideum Sancti Evangelii secundum Joannem“. Text druhé tabulky s obrázkem P.Marie na půlměsíci začínal: třetí tabulka s Pietou

„Gloria in excelsis …“ a

měla text začínající slovy „Sacerdos infudit

vinum …“. Oba

postranní

oltáře

jsou

dřevěné,

v šedomodré

barvě

s b í l ým

m r a m o r o v á n í m , z d o b e n é z l a c e n ým i a s t ř í b ř e n ým i d e k o r y . N a p r a v é m oltáři sv. Anny je socha světice ve zlatém šatě s Ježíškem na ruce, obklopená 2 anděly a 10 andílčími hlavičkami. V roce 1948 na tomto o l t á ř i s t á v a l a m a l á č e r n á s k ř í ň k a s m r a m o r o v ým r e l i é f e m s v . R o d i n y. Z poznámky v seznamu z roku 1967 se dozvídáme, že skříňka v kapli n e n í . J e j í o s u d z ů s t á v á n e z n á m ý, n e b o ť prostorách se

a n i v j i n ý c h z á m e c k ýc h

podobný předmět nenachází. Na oltáři tak zůstaly pouze

2 p o l š t á ř k y s k ř í ž k o v ým v yš í v á n í m . N a p r o t ě j š í m o l t á ř i s v . Š i m o n a a J u d y T a d e á š e j s o u s o c h y s v ě t c ů v e z l a t ýc h o d ě v e c h r o v n ě ž o b k l o p e n y 2 anděly a 10 hlavičkami andílků. Na oltáři stával dřevěný stojánek s obrázkem hlavy Panny Marie (dnes přemístěný do zákristie) a ležely n a n ě m t a k é 2 v y š í v a n é p o l š t á ř k y. S t u p í n e k k o l t á ř i p o k r ýv a l s t a r ý jutový koberec. V ýz n a m n o u s o u č á s t í i n t e r i é r u j e k a z a t e l n a , o p ě t v š e d o m o d r é b a r v ě s b í l ým

mramorováním

a

se

z l a c e n ým i

a

stříbřenými

V kartuši na kazatelně je zlacený reliéf rozsévače. b a l d a c h ýn u

kazatelny tvoří 3 plastiky andílků

ozdobami.

Vrchol dřevěného

s křížem. Dva andílci

jsou zavěšeni také pod kazatelnou. Jeden se drží druhého, který se snaží n e p u s t i t s p o d n í č á s t i k a z a t e l n y. Nad

oltářním

prostorem,

který

zábradlím z kuželek, visí stříbrná

je

oddělen

ní zk ým

dřevěn ým

lampa na věčné světlo s nápisy

dokládajícími, že ji nechal pro kapli zhotovit Jan Josef z Újezda roku 1696: „Durch den Wohlgebohrnen H.H. Johann Joseph Hernn von Ugezd …“ a „Den 2. Augusti Anno 1696 ist diese Lampen in die Brzeznitzen Schloss cappelen ... geopfert worden“. Lampa b yla v roce 1877 zrestaurována. 32

V ýrazn ým prvkem v ýz dob y kaple je 8 plastik světců v lehce nadživotní velikosti symetrick y umístěn ých na konzolách

v celém

prostoru. Plastik y jsou pol ychromované a silně zlacené. Po levé straně směrem od oltáře ke kůru vidíme sv. Petra s klíčem, evangelistu Marka se lvem u nohou, dále evangelistu Lukáše s b ýkem u nohou a poslední v řadě sv. Apolenu s pérem v ruce.

Na pravé straně

od oltáře je

apoštol P avel s mečem a knihou, evangelista Matouš píšící do knih y, kterou drží dítě, evangelista Jan s knihou a orlem u nohou, řadu u kůru zakončuje sv. Barbora s kalichem a palmovou ratolestí.

Nad těmito

velk ými plastikami je na konzolách v podobě hlavic sloupů umístěno 8 polopostav znázorňujících následující světce: od oltáře po levé straně sv. Ludmila, sv. Norbert s mitrou na hlavě držící v levé ruce berlu a v pravé monstranci, dále plastika Boha Otce s levou rukou položenou na zeměkouli a v pravé třímajícího žezlo, poslední v řadě

u kůru je

sv. Jiljí s křížem a laní. Na protější straně vidíme u oltáře sv. Václava s praporcem a štítem, sv. Vojtěcha s mitrou a berlou v levé ruce, sv. Víta a u kůru sv. Prokopa s křížem a čertem pod pravou rukou. Obrazovou v ýz dobu kaple v roce 1948 tvořilo několik kvalitních olejomaleb na plátně. K nejstarším dílům patří obraz sv. Jeron ýma ze 17.století. S větec s pláštěm přehoz eným přes pravé rameno pohlíží na lebku ležící dole. Obraz je umístěn na boční stěně napravo od vstupu do kaple na zdi pod kůrem mezi dvěma menšími plátny z pozdějšího období. Jedno z nich

zobrazuje Krista s trnovou korunou, na druhém

je pak vousat ý světec v modrém rouchu se sepjat ým a rukama. P od kůrem

na

zdi

vedle

vstupních

dveří

visí

menší

portrét

světice

v červen ých šatech, modrém plášti a s bílou rouškou na hlavě, jehož autorem je Michael Anelo, obraz pochází ze 17.století. U dalšího díla lze určit dobu jeho vzniku přesně, neboť se jedná o votivní obraz zobrazující ženu v červeném plášti klečící u postele se dvěma ležícími dětmi

a

vzhlížející

vzhůru,

kde

se

zjevuje

P.

Marie

s Ježíškem

v náručí. Událost, na jejíž památku b yl obraz namalován, v ysvětluje text v jeho dolní části: „Tento Obrázek gest tu Zawgiesseny ke czti a Chwale Nejs. Rodiczky Božij Neposskwrnieneho

Poczeti

w Zamku Brzezniczkem Pod titulem

obemnie 33

nize

Podepsanij

w

Prziczinie

Mylosti meym Synaczkům prokazani gmenowitie Matiege a Emanuela kterizto w Nesstowiczich jsou Smrti postavenij … dne 26 Martej A. 1737

Anna

Bendowa

heitmanka

Brzeznic“.

Madona

s dítětem

je

tématem dalšího plátna, které b ylo v yhotoveno v roce 1673 jako kopie staršího obrazu. Nad P.Marií v růž ov ých šatech a v modrém plášti, které na klíně sedí Ježíšek na zeleném polštáři, v bílé košilce a červeném pláštíku, se vznáší 12 andílků nesoucích korunu a kříž. Pod obrazem j e text s kr yptogramem „ESTOPROTECTRIXOBENIGNAPARENS“, znak s bíločervenou orlicí a pokračující text „DOMVS KOLOVRATIANAE“. Tento obraz je umístěn vedle dveří do z ákristie, na které byl v 19.století připevněn zvonek s táhlem

ze

stuhy

s modře

v yšívan ým

rostlinn ým

ornamentem.

Účastníci bohoslužeb dodnes usedají do 4 kostelních lavic z tvrdého dřeva, jimiž b yl prostor v ybaven při úpravách ve 2.polovině 18.století. Dvě lavice jsou dvouřadové, dvě jednořadové. Z e s o u p i s u z r o k u 1 9 4 8 v yp l ýv á , ž e s e v k a p l i n a c h á z e l y i d a l š í p ř e d m ě t y, k t e r é v n í d n e š n í n á v š t ě v n í k j i ž n e u v i d í . J e d n á s e o s t ů l s v yř e z á v a n ým i k v ě t y a s f i a l o v ým p l yš e m n a d e s c e , n a k t e r é m s t á l a z l a c e n á v i t r í n k a s J e z u l á t k e m , 2 v ys o k é k a n d e l á b r o v é m o s a z n é s v í c n y , č t yř z v o n e k k o l t á ř i , n á s t ě n n o u k r o p e n k u , n á d o b k u n a k a d i d l o , o v á l n ý kovový podnos a plechovou oválnou nádobku. V kapli byl i následující užitkový inventář: čalouněné klekátko z měkkého dřeva, 3 běhouny a 1 k o b e r e c , 8 p o š k o z e n ýc h ž i d l í z o h ýb a n é h o d ř e v a , s c h ů d k y 1 0 s t u p ň o v é a schůdky

3

stupňové,

nástěnná

pokladnička,

3

svícny

dřevěné

bronzované, elektrický teplomet A.E.G., dřevěná černá kazeta a 6 r ů z n ýc h p o r c e l á n o v ý c h v á z i č e k . Při opravách kaple ve 2.polovině 18. století b yl do jejího interiéru vestavěn kůr a na něm umístěn y varhan y.48 Desetirejstříkov ý nástroj je dílem Vojtěcha Schreiera z Kuksu, dokončen b yl v roce 1796. Skříň varhan je modrošedé barvy s bílým mramorováním a zdobená je stříbrn ými a zlacen ými dekor y, stejně jako všechn y o statní dřevěné součásti

vybavení

kaple.

V současné

________________________ 48

KOPEČEK, J. Březnice: zámek, město a okolí

34

době

varhany postrádají

f i g u r á l n í v ýz d o b u , k t e r o u t v o ř i l y d ř e v ě n é s o š k y l e t í c í c h t r o u b í c í c h a n d ě l ů n a l e v é a p r a v é n e j v yš š í č á s t i n á s t r o j e a n a n i ž š í s t ř e d n í č á s t i m e n š í a n d í l e k s p a l i č k a m i h r a j í c í n a t y m p á n y, a n d í l e k s l e s n í m r o h e m a a n d í l e k s r o z p a ž e n ý m a r u k a m a , p a t r n ě d i r i g e n t . S o š k y b yl y s u n d á n y z d ů v o d u r e s t a u r o v á n í , p o k t e r é m b yl y p r o v i z o r n ě u l o ž e n y v d e p o z i t á ř i . Počítá se s jejich vrácením na nástroj, jakmile bude provedena oprava varhanní

skříně.

Na

kůru

je

kromě

varhan

jedna

kostelní

lavice

r o z d ě l e n á n a 2 p o l o v i n y, d o k a ž d é s e v e j d e p o u z e 1 o s o b a . S o u p i s z r o k u 1 9 4 8 u v á d í , ž e n a k ů r u j s o u j e š t ě t yt o p ř e d m ě t y: k l e k á t k o b í l é , 3 č a l o u n ě n é ž i d l e , 2 n á s t ě n n é k o v o v é s v í c n y, n á s t ě n n é v ě č n é s v ě t l o , o b r a z Z á m e k s n á b o ž e n s k ým v ýj e v e m , o b r a z P r o c e s í a m o d l i t b a a 1 0 r ů z n ýc h u p o m í n k o v ý c h o b r á z k ů .

3.2.3.

Kaple od roku 1967 do současnosti

Z předávacího protokolu z roku 1967 v ypl ývá, že stav inventáře v kapli

se

příliš

nelišil

od

stavu

v roce

1948.

Pouze

b ylo

konstatováno, že ch ybí skříňka s reliéfem sv. Rodiny z oltáře sv. Ann y. F yzick y se na místě dále nenacházel y předmět y, které duchovní z děkanského úřadu přenesli do kostela sv. Ignáce a tam je používali k bohoslužebn ým čt yřzvonek, teplomet

6

účelům.

Z kaple

to

plechov ých

svícnů,

běhoun

A.E.G..

v Drahenicích.49

Oválná

plechová

b yla

lodička kokosový

nádobka

na a

skončila

kadidlo, elektrický na

faře

Ze zákristie b yla do kostela sv. Ignáce přemístěna

zlacená monstrance, kalich s paténou a dvě dřevěné polychromované sošky z přelomu 18. a 19.století – sv. František z Assisi a Ecce Homo. Používána byla i část textilií – vélum, 3 ministrantské komže černé a 2 červené a 8 ks červeného sukna. Předáním zámku Středisku státní památkové péče skončila i správa

zámecké kaple ze strany

Děkanského úřadu v Březnici, který zde však i nadále prováděl obřady. ________________________ 49

Poznámka v inventárním seznamu z roku 1967

35

P ř e d m ě t y p ř e m í s t ě n é d o k o s t e l a s v . I g n á c e b yl y d ě k a n s k é m u ú ř a d u z ap ůj čován y na z ákl adě hosp odářsk ých s mluv, p ůvodně uz avřen ých na d o b u n e u r č i t o u , p o z d ě j i v ž d y n a o b d o b í j e d n o h o r o k u , p o j e h o ž u p l yn u t í b yl a u z a v ř e n a s m l o u v a n o v á . 50

P o s t u p e m l e t b yl o u s i l o v á n o o f y z i c k é

navrácení zapůjčených předmětů, což se ze strany děkanského úřadu n e s e t k a l o s v e l k ým p o c h o p e n í m . A ž a d m i n i s t r á t o r R . S k ř e p e k 1984

oznámil,

že

je

ochoten

vrátit

2

s o š k y,

které

v roce

z obavy před

krádežemi už neb yl y v ys t aven y v kos tel e a dál e s děli l, ž e l átk y j e t řeba p r o j e j i c h z v e t š e l o s t o d e p s a t . 51 O s t a t n í p ř e d m ě t y s i v š a k s t á l e h o d l a l p o n e c h a t p r o l i t u r g i c k é ú č e l y. V r o c e 1 9 8 4 p r o b ě h l o n a b ř e z n i c k é m z á m k u v yt ř í d ě n í u ž i t k o v é h o , p o š k o z e n é h o a n e p o t ř e b n é h o m a j e t k u . 52 Z i n v e n t á ř e k a p l e b yl y p r o v e l k ý s t u p e ň o p o t ř e b o v á n í a p o š k o z e n í odepsány běhouny a koberec, čalouněné klekátko z měkkého dřeva, 8 židlí

z o h ýb a n é h o

dřeva,

nástěnná

pokladnička,

dvoje

s c h ů d k y,

3

d ř e v ě n é s v í c n y, t e p l o m e t , d ř e v ě n á č e r n á k a z e t a a 6 p o r c e l á n o v ý c h váziček. Zároveň byly pro značnou zchátralost odepsány a komisionelně zlikvidovány i textilie ze zápůjčky děkanskému úřadu. Snaha o vrácení d a l š í c h z a p ů j č e n ýc h p ř e d m ě t ů z ů s t á v a l a n a d á l e m a r n á . T e p r v e v r o c e 1995 předal všechny

p ř e d m ě t y J o s e f C h a r yp a r z D ě k a n s k é h o ú ř a d u

B ř e z n i c e z p ě t n a z á m e k . 53

O d t é d o b y j e s l i t u r g i c k ým i p ř e d m ě t y

z a c h á z e n o p o u z e j a k o s p a m á t k a m i a k ú č e l u , p r o k t e r ý b y l y k d ys i zhotoveny a jemuž sloužily mnohá desetiletí již používány nejsou a ani v budoucnu nebudou. Ale vraťme se zpět k z aříz ení kaple a změnách, ke kter ým v ní došlo po roce 1967. V letech 1988 – 1991 prošlo zařízení kaple důkladnou

opravou.

restaurátorský

Oltáře

zásah,

i

který

sochy

potřebovaly

provedli

konzervátorský

restaurátoři

Karel

a

Hrubeš

z Českého Krumlova a Jiří Rataj z P lzně. V ýzdoba pak byla doplněna restaurovan ými obraz y s tématikou světců, a to ze zákristie i z jin ých ________________________ 50 51 52 53

Hospodářské smlouvy č. 1063, 1393, 1475 a 1586 Dopis Děkanského úřadu Březnice ze dne 2.1.1984 Odpis Ministerstva kultury ČSR č.j. 11.099/84 Příjmový list č. 6/95 ze dne 13.12.1995

36

prostor zámku. Vedle oltáře sv. Šimona a Judy tedy můžeme vidět Pietu z 18.století. Olejomalba na plátně zobrazuje Pannu Marii v modrém plášti, která tiskne svoji tvář k tváři mrtvého Ježíše. Po stranách okna nad

tímto

oltářem

visí

dvě

olejomalby

z poloviny

18.

století

znázorňující sv. Petra a sv. Pavla, jejichž autorem je patrně J.J.Major. Po stranách okna nad oltářem sv. Anny jsou dva obrazy připisované P e t r u B r a n d l o v i . 54

Jedná se o obraz sv. Josefa, který drží v rukou

Ježíška ležícího na bílé drapérii. Na druhém obraze je světice v modrém p l á š t i s h n ě d ým š á t k e m n a h l a v ě a s r o z e v ř e n o u k n i h o u . S o c h a ř s k á v ýz d o b a b yl a d o p l n ě n a m e n š í s k u l p t u r o u s v . J a n a N e p o m u c k é h o . S v ě t e c ve zlatém rouchu drží v rukou kříž s Kristem. Stojí na konzolce vedle b o č n í h o o l t á ř e s v . Š i m o n a a J u d y. Z a j í m a v ý p ř e d m ě t j e u m í s t ě n v e d l e o l t á ř e s v . A n n y. J e d n á s e o č e r n ý r á m e č e k , v n ě m ž j s o u u l o ž e n y památky na Ernestinu Kolovratovou, dobrou a zbožnou ženu, jejíž srdce b y l o z a z d ě n o d o z d i k a p l e . V r á m e č k u j e j e j í č e p e c z b í l é h o v yš í v a n é h o t yl u z dob en ý krajkami, bíl ý l n ěn ý kap es ní ček a z ávoj s větl ez el ené b a r v y.

Další

památkou

na

dřívější

majitele

panství

je

bílá

svíce

s č e s k ým n á p i s e m : „ Z r u k o u s v . o t c e Ř e h o ř e X V I . o b d r ž e l n a d e n Hromnic roku 1838 v Řjmě a Rodičce Božj w

této swé kapli na zámku

Březnickém obětuge Jan Karel Krakowsky hrabě z Kolowrat Pan z Ugezda

cýs.krl.skut.komornjk

a

c.“.

V ýč e t

předmětů

u m í s t ě n ýc h

v kapli uzavírá ratolest pletená z orobince, která je zavěšená na zdi po pravé straně hlavního oltáře pod sochou evangelisty Matouše. Dlužno podotknout, že ratolest se svící nebyly v roce 1948 ani v roce 1967 s h l e d á n y h o d n ým i z á p i s u d o i n v e n t á r n í c h s e z n a m ů . O v š e m d n e s j i ž s v é i nvent ární čí slo m aj í a p oží vají t ak ochrany j akožto kul turní p am át ky.

3.3. Soubor liturgických předmětů Ke každému svatostánku patří soubor liturgických předmětů ____________________________ FÜRST, L. Březnice. Průvodce městem, s. 41

54

37

používan ých při bohoslužbě, paramenta pro různé příležitosti, svátk y a události

liturgického

roku

a

též

mešní

knih y.

T yto

předměty se

nacházejí v mobiliárním fondu téměř všech památkových objektů, ve kter ých b yla zříz ena domácí kaple. Vzhledem k jejich specifičnosti je však nelz e příliš v yužívat k expoz ičním účelům a proto zůstávají ukr yt y

v depozitářích.

dochovaných

na

Skladba

zámku

souboru

v Březnici

je

liturgických

obdobná

jako

na

památek dalších

objektech, může tedy sloužit jako typický příklad souboru předmětů, které b yl y potřebné k provozování bohosluž eb v z ámeckých kaplích.

3.3.1

Liturgické nádoby Kalich

s paténou

nechal

pro

budoucí

kapli

zhotovit

zakladatel Přibík Jeníšek z Újez da. S tříbrn ý, silně zlacen ý kalich

její je

hladk ý, pouze na okraji noh y jsou v yr yt y iniciál y Přibíka a jeho choti Ludmily s letopočtem „P.G.Z.V. 1631 L.G.Z.T.“ a dále erb Jeníšků. Paténu

zdobí

v yr yt ý

kříž

s hadem.

Oba

předměty

jsou

uloženy

v lepenkovém pouzdře potaženém hnědou kůží. Ze zlaceného stříbra je i ciborium pro uchovávání hostií, které b ylo zhotoveno na přelomu 18. a 19. století, o čemž svědčí kolovratovský erb a písmena „JK“ a „BDV“ na spodní části patk y. Je hladké s postříbřenými aplikacemi s prolamovanou arabeskou. Jeho široká patka má reliéf s rozvilinov ým ornamentem, nohu zdobí roseta a putti. Víko s rozvilinov ým dekorem ukončuje jetelov ý kříž. Plastick ým dekorem je zdobena stříbrná loďka na kadidlo se lžičkou, která b yla do kaple pořízena

v 1.polovině

19.století. Mezi další vzácné předměty patří velká monstrance ze zlaceného stříbra, která b yla zhotovena v roce 1761, což dokládá punc s uveden ým letopočtem a dva mosazné zlacené relikviáře umístěné v zasklen ých schránkách. Jeden má v paprsčitém terči štítek s nápisem „S. CRUCIS“, druhý „S. IOAN NEP. M.“, oba pocházejí z 2.poloviny 18.století. Ještě v roce 1948 stávaly na oltáři v kapli, dnes jsou uloženy

stejně

jako

ostatní

liturgické

předměty

v depozitáři.

stejného období je i třetí paprskovit ý terč s monogramem IHS

38

Ze ve

věnci z velk ých modr ých a mal ých z elen ých skel. Další z relikviářů má v horní

části

zlacené mosazné rámečky schránek, ve spodní jsou

uzavřené listin y. Vzadu je na něm nápis „Zde uloženy authentiky“, v přední kartuši je vyr yt nápis: „ Fieri Curavit P. Ferdinandu Fanta S.O. Cisterc. Prof. Plasii A.D. 1786“. P ři mších v z ámecké kapli b yl od počátku

19.

„Hosanna“.

století Během

používán

času

b yl

mosazný

jeden

ze

čt yřzvonek

zvonečků

s nápisem

ulomen

a

takto

poškozen ý zůstal předmět až dodnes. Do v ýbav y kaple dále patří křtitelnice.

V Březnici

čt yřbokého

hranolu

si

v 19.století

s hranami

pořídili

tvořícími

dřevěnou,

pokračování

spočívá na kruhovém podstavci. Její víko

ve tvaru

nohou,

který

je zdobené volutov ými

tvar y. V ýčet nádob uzavírá nástěnná měděná kropenka z 18.století a lavabo, které tvoří tři části – dřevěná deska s konzolou, cínová nádoba na vodu s víkem a v ýpustn ým kohoutem a

mísa. V yr yt ý nápis na dně

mísy nás informuje, že ji zhotovil Iosep Kined v roce 1762.

3.3.2

Ornáty a textilie Liturgick ých oděvů a textilií se dochoval poměrně velk ý počet,

celkem

18

ornátů

s příslušenstvím,

4

dalmatik y,

3

pluviál y,

5

ministrantsk ých komží, 4 alb y, 3 humeral y, 2 rochety, 2 cingula, 4 korporál y, 3 purifikatoria, 1 biret, 8 pokr ývek na oltář. Roucha b yla pořizována během let postupně, nejstarší sada pochází z 1. poloviny 17. století, jejím objednavatelem b yl ted y patrně Přibík Jeníšek. Dochované soubory kapli

zakoupeny

z období,

kdy

z 18.století pocházejí z Francie, kde b yl y pro

Krakovsk ými

byli

majiteli

z Kolovrat.

panství

Většina

Pálff yové

ornátů

z Erdödu,

je

pak

tj.

z 2.

poloviny 19. století až 1. poloviny 20.století. Zatímco ministrantské komže odepsat,

b ylo

třeba

kněžská

pro

značný

roucha

se

stupeň dochovala

opotřebovanosti navzdory

z inventáře

svému

stáří

a

mnohaletému používání v celkem uspokojivém stavu. Samozřejmě, že jsou tkanin y někter ých rouch poškozen y potrháním, zvetšelostí či oděrem a oděv y nesou známk y v yspravování či některé mají novější podšívku. Zásluhu na tom, že v ydržel y až do současné dob y, má

39

především

skutečnost,

že pro jejich ušití

b yl y používán y v ysoce

kvalitní materiál y. Kněz používal liturgick ý oděv a doplňk y v barvě symbolické pro r ů z n é p ř í l e ž i t o s t i c í r k e v n í h o r o k u . 55

Základní jednotnou sadu tvoří

svrchní liturgické roucho kázule, k němu patří štóla – dlouhý pruh látk y nošen ý kolem krku, manipul – podobn ý, ale krátk ý pruh látk y nošený

navlečený

na

levém

předloktí,

palla

–

malá

čtvercová

v yz t u ž e n á p ř i k r ý v k a n a k a l i c h , k t e r á z a j i š ť o v a l a , ž e s e v é l u m ( v ě t š í čtvercová dečka) při překr ytí kalichu nepronášelo do jeho kup y a burz a, což jsou větší čtvercové textilní v yztuž ené desky s kapsou pro uložení korporálu. Korporál je čtvercový kus bílého plátna, které kněz při mši prostře pod kalich a paténu s hostiemi. K v ýba vě patří rovněž vélum na ciborium - bílá ozdobná přikr ývka připevňovaná k víku nádoby na hostie. V březnickém inventáři se nachází pouze jediné. Pochází

z konce

19.

století

a

je

z bílého

atlasu

s ornamentem

a

monogramem IHS v yšívan ým zlat ým dracounem a hedvábím, s tmav ými šňůrkami

na

okrajích.

Důležitou

součástí

oblečení

kněze

pro

bohoslužebné úkony konané mimo prostor kaple (např. procesí, poutě) je i dlouhý plášť spínaný kovovou sponou na hrudi, zvaný pluviál. Střih y, velikost i umístění zdobn ých prvků (bort y, lemování, křížk y) ornátů i jejich příslušenství se od 17. do 20. století v z ásadě neměnil y. Roucha se odlišují

hlavně použit ým materiálem, z něhož jsou ušit y, a

to co do druhu, barv y, kvalit y, v ýzdob y v ýšivkou či aplikací. Kázule je oděv bez rukávů, na bocích nesešit ý, obléká se přes hlavu, jeho délka b ývá kolem 100 cm. Přední strana je mírně užší. Zpravidla má na předním a z adním díle uprostřed svisl ý pruh s v ýraznějším zdobením či odlišnou základní barvou, než je převládající barva celého roucha. B ývá zhotovena z drah ých kvalitních materiálů a zdobena pracn ými v ýšivkami či aplikacemi. Štóla a manipul jsou obvykle z jednoho druhu látk y, lemované bortou po celé délce i kolem trojúhelníkovitě rozšířen ých konců

s aplikovan ými pr ýmkov ými křížky. Lz e se však

________________________ 55

ADAM, A. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad, 2001, s. 97-100

40

setkat například i se zakončením v podobě třásní či s tím, že je použit jiný druh látky pro rovný pás a jiný pro zakončení (obrázek č.10 a č.11). Délka štól se poh ybuj e mezi 204 až 230 cm,

délka manipulů

mezi 36 až 46 cm. Palla je zhotovena z tuhého papíru potaženého textilií. Po okrajích je lemována bortou, ze které je i křížek v jejím středu. Pally v březnickém fondu mají velikost v rozmezí 13x13 až 17x17

cm.

Vélum

sloužící

k z akr ytí

kalichu

je

naopak

měkká

přikr ývka, která mívá i podšívku z kvalitní hedvábné látk y (obrázek č.12). Vélum b ýv á lemováno krajkou a uprostřed má našit ý křížek. Nejmenší má rozměr 50x43 cm, naopak velikost největšího dosahuje 60x60 cm. Pouzdro burza má v yztužené desk y potažené látkou stejnou jako palla, stejně tak je lemované prýmkem po okraji a má uprostřed našitý

křížek

(obrázek

č.13).

Průměrná

velikost

je

21x21

cm.

Takov ýchto z ákladních souborů je u každého kostela či kaple několik, a

to

z důvodu

příležitostech.

používání

Naopak

různ ýc h

univerzální

barev je

alba,

ornátů

při

dlouhá

různých

bílá

košile

s dlouh ými rukáv y, kterou kněz obléká pod kázuli. Alba je vžd y bílá, většinou je ušita z plátna,

dole mívá široký ozdobný lem, např.

z krajk y. K jejímu přepásání slouží šňůra zvaná cingulum.

Ab y neb yl

vidět oděv pod albou, dává si kněz kolem krku a na ramena obdélný bílý plátěný šátek zvaný humerál. Jednotné oblečení pro všechny příležitosti mají při mši ministranti. Tvoří je černý nebo červený dlouhý oděv, přes který oblékají rochetu, bílou širokou halenu. Dlouhá je kolem 90 cm, takže zpravidla dosahuje ke kolenům. K ornátům patří rovněž dalmatika, kterou nosí při bohoslužbě diákon. Tento oděv b ývá zhotoven z e stejných materiálů a s obdobn ým zdobením jako kázule. Jedná se o jak ýsi kabátek s krátk ými širok ými rukávy. K oblečení a v ýbavě kněz e patří i pokr ývka hlavy, kterou v břez nickém souboru zastupuje

biret.

Barva

této

v yz tužené

textilní

čepičky

odpovídá

postavení v kněžské hierarchii, které její nositel zastává. Březnický biret je černé barv y, znamená to, že ho nosil

kněz. (Hlavu biskupa

zakr ývá fialov ý biret, kardinál má červen ý, bíl ý je v yhrazen papeži).

41

N yn í s i p o d r o b n ě j i p ř e d s t a v í m e v š e c h n a d o c h o v a n á p a r a m e n t a s příslušenstvím, a to vždy se zřetelem k období liturgického roku, pro k t e r é b yl a u r č e n a . B í l á b a r v a j e p ř e d e v š í m s ym b o l i c k á p r o v á n o č n í a velikonoční období, nosí se při mších u příležitosti svátků Páně a Panny Marie, rovněž při svátcích světců, kteří nezemřeli mučednickou smrtí, p ř i s v ě c e n í a ž e h n á n í . 56 N a B ř e z n i c i j s o u 2 s o u p r a v y, o b ě j s o u p o m ě r n ě nové, pocházejí z počátku 20. století. Jedna souprava je z damašku vzorovaného křížky. Kázule má na zádech kříž a v předu svislý pruh s v y t k á v a n ým r o s t l i n n ý m o r n a m e n t e m . J e z d o b e n a ž l u t ým i b o r t a m i , podšívka je rovněž žlutá. Ke kázuli patří štóla, manipul, vélum, burza, a p a l l a . K á z u l e z d r u h é s o u p r a v y z b í l é h o a t l a s u j e z d o b e n á v yš í v a n ým i liliemi, má bílou bavlněnou podšívku (obrázek č.14). Dochovaly se k ní štóla, manipul, vélum a burza, které jsou lemovány bortami a mají n a š i t é k ř í ž k y ž l u t é b a r v y. T a t o s o u p r a v a j e u š i t a z e s v a t e b n í c h š a t ů , k t e r é n a s o b ě m ě l a h r a b ě n k a E d e l t r a u d W u r m b r a n d , k d yž s i v r o c e 1 8 9 8 v G r a z u b r a l a z a m u ž e H a n s e P á l f f yh o . 57 Při smutečních příležitostech (např. na Velký pátek58

či svátky

zemřel ých) b ylo používáno několik souborů černé barvy, ž ádn ý z nich však již dnes není úplný. Ze souprav y z černého sametu zdobené našit ými stříbrn ými bortami a křížkem, s podšívkou z černého plátna, se dochovala

burza, 2 štól y, vélum a palla. Ze druhé smuteční

souprav y v yšívané trojlístk y a rostlinami bílou a béžovou vlnou, zdobené stříbrnou paličkovanou krajkou a s podšívkou z černého hedvábí zůstalo pouze vélum,

štóla a manipul. Třetí sada

z černého

sametu je již včetně kázule, která má střed ze žlutého damašku s květ y, je zdobená

bortami žlutočern ými a podšitá čern ým klotem.

Patří

manipul.

k ní

štóla

a

křížkovou v ýšivkou, s bíl ým

Čtvrtá

souprava

je

černě

rostlinn ým ornamentem

na

v yšívaná černém

________________________ 56

57

58

SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba. Praha: Blahoslav, 1985, s. 67, nebo ADAM, A. Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1997 s. 148., také ADAM, A. Liturgika, s. 100 Věnovat látku ze svatebních šatů k ušití parament bylo koncem 19. a začátkem 20. století ve šlechtických rodinách běžným zvykem. Například v inventáři státního zámku Žleby se nachází ornát ze svatebních šatů Wilhelminy Auerspergové, na státním zámku Konopiště uchovávají kázuli zhotovenou ze šatů Žofie Hohenbergové. Na rubu zadní části kázule bývá nahoře u krku nebo dole nad lemem našit dobový textilní štítek s dokládajícím textem. SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba, s. 67. Kněz v současné době pro velkopáteční bohoslužbu obléká roucho červené barvy, což uvádí ADAM, A. Liturgický rok, s. 76. či ADAM, A. Liturgika, s. 100

42

podkladě, podšívka

okraje je

zdobí

z černého

stříbrný

dracoun,

soukenného

plátna.

ze

kterého

Z této

je

i

křížek,

soupravy zůstala

káz ul e, pall a, burz a, 2 m ani pul y a š tól a. Pro sm ut eční ob řad y b yl y p o u ž í v á n y i 2 s t e j n é d a l m a t i k y s k ř í ž k o v ě v l n o u v yš í v a n ým i s v ě t l ý m i k v ě t y n a č e r n é m p o z a d í a h n ě d ým i n a b í l é m p o z a d í , k t e r é j s o u z d o b e n y s t ř í b r n ým i b o r t a m i a s t ř a p c i , p o d š í v k y m a j í z č e r n é h o h e d v á b n é h o t a f t u a r o v n ě ž p l u v i á l , u š i t ý z č e r n é v l n ě n é t k a n i n y s d a m a š k o v ým v z o r e m . V ýš i v k a p l á š t ě j e s t e j n á j a k o u d a l m a t i k , s p o n a z b í l é h o k o v u m á pseudogotický ornament. V dnešní době kněží římskokatolické církve oblékají při liturgii za z e m ř e l é b a r v u f i a l o v o u , k t e r á s ym b o l i z u j e t é ž a d v e n t a p o s t n í d o b u . 59 O v š e m r o u c h a t é t o b a r v y n e b yl a p ř i m š í c h v b ř e z n i c k é k a p l i p o u ž í v á n a . Svědčí o tom skutečnost, že fialovou barvu má z celého inventáře pouze j e d i n á p a l l a , z h o t o v e n á z h e d v á b í s v yt k a n ým z l a t ým o r n a m e n t e m a l e m o v a n á z l a t ým i b o r t a m i . D ů v o d e m n e k o m p l e t n o s t i s o u p r a v j i s t ě b yl o v p r ů b ě h u č a s u v yř a z e n í n ě k t e r ýc h s o u č á s t í k v ů l i v e l k é o p o t ř e b o v a n o s t i a

poškození,

ovšem

v

případě,

kdy

se

dochová

jediná

součást

p ř í s l u š e n s t v í u r č i t é h o t yp u a p r o v e d e n í , l z e p ř e d p o k l á d a t , ž e t a t o pochází ze soupravy náležící k souboru u jiné kaple či kostela a do kaple v Březnici byla přenesena knězem nedopatřením. Navíc vzhledem k tomu, že předmětná fialová palla pochází až ze 2.poloviny

19.

století, jeví se možnost, že by se z celé sady z důvodu zničení dochoval toliko tento jediný kousek, za velmi nepravděpodobnou a důvodem její p ř í t o m n o s t i b u d e p a t r n ě o p o m e n u t í a c h yb a o s o b y p o v ě ř e n é p é č í o l i t u r g i c k é p o t ř e b y. V období půstu a adventu oblékal březnický duchovní oděv modré b a r v y. 60 D o c h o v a l y s e 2 m o d r é s o u p r a v y, z a j í m a v é j e , ž e p r á v ě t yt o p a t ř í k n e j s t a r š í m . K á z u l e z e s v ě t l e m o d r é h o b r o k á t u s e s t ř í b r n ým o r n a m e n t á l n í m a r o s t l i n n ým v z o r e m j e z d o b e n a s t ř í b r n ý m i b o r t a m i , plátěná podšívka je rovněž světle modrá (obrázek č.15). Kromě kázule ________________________ 59 60

ADAM, A. Liturgika, s. 100 Stejný význam liturgických barev fialové a modré uvádí SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba, s. 67

43

se dochovala i palla, burza, vélum, manipul a štóla, takže sada ušitá ve druhé polovině 18.století ve Franci je kompletní. Ještě starší je s o u p r a v a z e s v ě t l e m o d r é h o h e d v á b í s d r o b n ým r o s t l i n n ý m o r n a m e n t e m , z d o b e n á s t ř í b r n ým i b o r t a m i . Z h o t o v e n a b yl a v I t á l i i v 1 . p o l o v i n ě 1 7 . století. Přes toto její stáří se z ní do dnešní doby dochovala kázule, š tól a (ob ráz ek č.16) a vélum. P all a z m odrého s am etu s e s tříb rným i bortami a s úzkou paličkovanou krajkou z 18.století a burza z přelomu 18. a 19.století z

r yp s u s e s t ř í b r n ý m i b o r t a m i a k ř í ž k e m j s o u s t e j n ě

j a k o d ř í v e z m í n ě n á f i a l o v á p a l l a s o l i t é r y. Č ervená barva s ymbolizuje svatodušní svátk y, nosí se o Květné n e d ě l i a o s v á t c í c h a p o š t o l ů a m u č e d n í k ů . 61

Účastníci mše v zámecké

kapli mohli kněze při těchto příležitostech od počátku 18. století vidět v kázuli z červeného brokátu se zlatým a pestr ým květinov ým vzorem a

se

zlat ými

bortami.

Ze

soupravy

francouzské

provenience

se

dochoval i manipul, štóla, burza a vélum. Další kázule červené barvy se

v Březnici

nenachází,

avšak

máme

několik

sad

drobn ých

liturgick ých textilií v červené barvě z různ ých materiálů a období. Například hedvábnou štólu, manipul, burzu, vélum a pallu s pestr ým a zlat ým rostlinn ým vzorem z 2.polovin y 19. století nebo hedvábnou soupravu s rostlinným damaškov ým vzorem se žlut ými bortami z konce 18.století, Z 18.století

ze je

které i

se

štóla

dochoval a

manipul,

manipul

burza,

z červeného

štóla

sametu

a

palla.

s růžovou

podšívkou a se stříbrn ými bortami a křížk y. V liturgickém mezidobí, o

volné neděli

po

sv. Trojici

a o

nedělích mezi Zjevením Páně a postem nosí římskokatoličtí kněží r o u c h a z e l e n é b a r v y . 62

Pr o t u t o p ř í l e ž i t o s t b y l a z a č á t k e m 2 0 . s t o l e t í

poříz ena souprava ze zeleného hedvábí s damaškov ým vzorem roz et a věnců, se zelenou podšívkou. Kázule má na zádech kříž, na přední straně žlut ý pruh s písmen y IHS, zdobená je žlut ými bortami. K sadě

________________________ 61 62

ADAM, A. Liturgika, s. 100, též SALAJKA, M. Křesťanská Bohoslužba, s. 67 ADAM, A. Liturgika, s. 100, též SALAJKA, M. Křesťanská bohoslužba, s. 67

44

patří vélum, burz a se 2 bíl ými plátěn ými purifikatorii, štóla a manipul. O 200 let starší je francouzská souprava manipulu

a

štóly

z hedvábí

kázule, véla, burz y, pall y,

s v ytkávan ým

abstraktním

stříbrn ým

vzorem, se stříbrn ými bortami a křížk y. Kázule má střední pruh y z bílého r ypsu, pestře v yšívané drobn ými kvítk y. Z 18.století pochází rovněž burza a palla ze zeleného damašku s drobným rostlinn ým vzorkem a se zlatými bortami. Roucha v yz n a č u j í

určená pestrostí.

pro

obřady

mimo

K nejstarším

v ýše

patří

uvedené

například

svátky

se

francouzská

dalmatika, kázule, štóla, manipul, burza a palla z 18.století z bílého hedvábí s pestr ým a zlat ým ornamentem růžiček a tulipánů, s hladk ými zlat ými bortami a růžovou podšívkou. K souboru patři i pluviál se sponou ze žlutého kovu. O století mladší je soubor sestávající z kázule, štól y, manipulu, burz y, véla a pall y

z bílého hedvábí se

zlat ými růžemi a pestře v yšívan ým geometrick ým ornamentem, zlat ými bortami a s červenou vlněnou podšívkou. Další souprava je ze žlutého zlatě

protkávaného

červenou v předu

r ypsu

se

žlutými

hedvábnou

podšívkou.

aplikovaným

aliančním

bortami

Sestává znakem

a

křížk y,

ze

2 dalmatik

pod

korunkou,

s tmavě

zdoben ých 2

štól,

2

manipulů a 1 pluviálu se zlatou v ýšivkou IHS v medailonu z paprsků. Tato sestava je z 2. poloviny 19.století. Dále se jako jednotlivé kus y dochoval y 3 různé štóly. Nejstarší je z kon ce 18. st oletí z Fran ci e, j e ušit a z bíléh o r yp su s p est r ým vzo rem květin a jahůdek, se stříbrn ými bortami, s plátěnou podšívkou. Další dvě pocházejí z přelomu 19. a 20. století, jedna je z bílého damašku s rostlinn ým vzorem, žlut ými bortami a růž ovou bavlněnou podšívkou , ke druhé z bílého r ypsu se žlut ými bortami a křížk y a bavlněnou podšívkou tmavě růžové barvy se dochoval i manipul.

V samostatné

burz e z bílého hedvábí s damaškov ým vzorem růží, se zlat ými bortami a s červenou klotovou podšívkou je uloženo purifikatorium s lemem z paličkované krajk y. Jednotlivá jsou i dvě véla – jedno

z bílého

atlasu se zlatou výšivkou a monogramem IHS a se zlat ými bortami a druhé

bílé

s

damaškov ým

vzorem,

žlut ými

bortami

hedvábnou podšívkou, obě pocházejí z konce 19.století. 45

a

červenou

Zajímav ý je počet samostatn ých pall, které pocházejí většinou z 19. a 20. století. Kromě již zmíněné fialové je jich dalších šest. Tři z nich jsou z bílého plátna a zdobí je červené v ýšivk y s různými námět y pelikán krmící mláďata, monogram IHS či Beránek Boží ve věnci z vinné rév y. Patrně se jedná o dar některé zámecké paní, která b yla zručnou v yšívačkou. Naopak palla z bílého hedvábí s damaškov ým vzorem květů, lemovaná žlut ými bortami a s podšívkou z růžového plátna, další z bílého hedvábí, zlatými bortami a růžovou plátěnou podšívkou či

bílá palla z

atlasu s damaškov ým rostlinn ým vzorem,

žlut ými bortami a červenou hedvábnou podšívkou použitými materiál y a

zpracováním

nezapřou

skutečnost,

že

b yl y

v yroben y

ve

specializované profesionální dílně. Ve v ýčtu nelze opomenout ještě dvě kázule bez jediného doplňku. Jedna j e z bílého r ypsu s červenou podšívkou. Na zádech má kříž, vpředu v ytkané

žluté a červené pruhy s latinsk ými texty. Druhá je ze

žlutého hedvábí s pestr ým a stříbrn ým vzorem ovoce a květů, se stříbrn ými bortami, pochází z Francie z 18.století. Z drobných oděvních součástí je třeba zmínit i jedinou dochovanou pokr ývku hlav y, kterou je čern ý biret, jehož základ tvoří lepenka z vnější strany potažená černou látkou, uvnitř červenou. Biret má dokonce označení v ýrobce – M. Ludvíková, v ýroba kolárů a biretů Praha, Karlova ul. č. 157.

Cingulum určené k přepásání alby je z bílé

bavlněné šňůry o délce 432 cm, ukončené je spletenými kuličkami a střapečk y. 2 humerál y z bílého plátna s bíl ými stuhami a v yšit ým maličk ým křížkem u horního delšího okraje se liší jen velikostí – jeden má rozměr y 45x90 cm, druh ý menší 40x80 cm. Jak již b ylo dříve zmíněno, dochovaly

ministrantské

komže

podlehly

zubu

času,

nicméně

se

2 rochet y z 2. polovin y 19.století z bílého tylu. Jedna má

lem ze st roj ov é krajk y s mot iv y růží, druh á s v elk ým

rostlinn ým

vzorem. K v ýz d o b ě k a p l e p ř i b o h o s l u ž b á c h s l o u ž i l y i r ů z n é d a l š í t e x t i l i e , p ř e d e v š í m p o k r ýv k y n a o l t á ř a a n t e p e n d i a n a p ř e d n í s t r a n u o l t á ř e . O l t á ř n í p ř i k r ýv k y n e j s o u p ř í l i š s t a r é , v š e c h n y b yl y u š i t y v o b d o b í o d 2 . poloviny 19. až 1. poloviny 20. století. 4 z nich jsou zhotoveny z bílého 46

plátna, jehož jedna delší strana je lemována krajkou. Rozměry ubrusů jsou poměrně rozdílné, nejmenší má 62x148 cm, nejdelší 70x440 cm, ovšem většina má průměrnou velikost

7 0 x 2 0 0 c m . K r o m ě p r o s t ýc h

b í l ýc h p ř i k r ýv e k j s o u v b ř e z n i c k é m f o n d u i p a r á d n ě j š í v y š í v a n é . J e d n a m á n a b í l é m p o d k l a d u z e s í ť o v é k r a j k y p o d l o ž e n é s v ě t l ým o k r o v ým plátnem

u o k r a j e v yš í v a n ý h u s t ý a r a b e s k o v ý v z o r , g i r l a n d y s m a š l e m i

a 4 kříže, ve středu pak písmena IHS a křížek. Letopočet 1870 v levém r o h u n á s i n f o r m u j e , k d y v yš í v a č k a d í l o d o k o n č i l a . N á p i s „ M a r i a b e z p o s k v r n y h ř í c h u p o č a t á , o r o d u j z a n á s ! “ v yš i t ý n a d r u h é p o k r ý v c e z b a v l n ě n é h o t yl u n e n e c h á v á n i k o h o n a p o c h yb á c h , ž e t e x t i l i e b y l a opravdu určena pro březnickou kapli. Velká tiskací písmena doplňují v yš i t é m o t i v y k ř í ž e s e z á ř í , h o ř í c í h o s r d c e v e v ě n c i h v ě z d , l i l i o v é k v ě t y a o z d o b n á p í s m e n a j m é n a „ M a r i a “ . V yš í v a n é j s o u r o v n ě ž o z d o b n é závěsy na přední stranu oltáře zvané antependia. Jedno antependium je z b í l é h o a t l a s u , s k v ě t i n a m i v yš í v a n ý m i ř e t í z k o v ým s t e h e m , d o l n í k r a j j e z a k o n č e n k r a j k o v ým v o l á n k e m . B í l é p l á t n o d r u h é h o z d o b í l i l i e v yš í v a n é

křížkovým

stehem

modrou

bavlnkou,

dolní

zakončení

je

k r a j k o v é . K ú p l n é m u v ýč t u t e x t i l i í j e t ř e b a u v é s t j e š t ě p ř i b l i ž n ě t u c e t r ů z n o b a r e v n ýc h

polštářků,

zdobených

vesměs

pestrou

v ýš i v k o u

k ř í ž k o v ým s t e h e m , s r ů z n ým i k v ě t i n o v ým i a g e o m e t r i c k ý m i o r n a m e n t y či kříži.

3.3.3

Mešní knihy

B ř e z n i c k á z á m e c k á k n i h o v n a o b s a h u j e 6 . 4 8 1 s v a z k ů . 63 D o k a t a l o g ů b yl y z a p s á n y v š e c h n y k n i h y, k t e r é s e v d o b ě j e j i c h s o u p i s u f y z i c k y nacházely ve dvou místnostech sloužících jako knihovny.

B yl o t ak do

n i c h z a ř a z e n o i n ě k o l i k l i t u r g i c k ýc h k n i h , p ř e v á ž n ě l a t i n s k ýc h m i s á l ů , které

patřívaly

k zámecké

kapli. V době konfiskace

zámku se

________________________ 63

Celkový počet svazků uvedených v následujících katalozích, které zpracovávali pracovníci Knihovny Národního muzea: TURKOVÁ, H. KUBIŠTA, A. Lokální a inventární katalog zámecké knihovny Březnice-Pállfy. 1971, HÁJKOVÁ, A. - TURKOVÁ, H. Lokální a Inventární katalog zámecké knihovny Březnice-Kolovrat. 1979 a SEMECKÁ, D. Lokální a inventární katalog zámecké knihovny Březnice, 1995.

47

v zákristii kaple nacházela pouze jediná kniha - Misale Romanum v yd a n é r o k u 1 8 4 5 v P r a z e u v yd a v a t e l e T h e o f i l a H a a s e v n á d h e r n é umělecké

vazbě.

s t ř í b r n ým

kováním.

záložky

jsou

s

Misál

je

List y

t i š t ě n ým i

vázán mají

v červené

zlatou

m a r i á n s k ým i

ořízku

kůži

zdobené

s r yt ý m i

m e d a i l o n y.

r yt ý m

o r n a m e n t y,

Misál

uzavírá

s t ř í b r n á s p o n a s e m a i l o v ým o b r á z k e m P a n n y M a r i e . U k n i h z a ř a z e n ý c h do knihovny dřívější příslušnost k vybavení kaple dokládá rukopisná p o z n á m k a v n i c h v e p s a n á , n e b o j i l z e s v ys o k o u p r a v d ě p o d o b n o s t í odvodit. Nejstarší je patrně misál bez titulního listu, u něhož tedy není možné zjistit místo a přesný rok vydání. Summa privilegií, kterou obsahuje, je však datována r. 1611. V knize je vpis „K. Capella arcensi Březnicensi comparatum“. Z roku 1682 pochází Missae defunctorum ex m i s s a l i c i s t e r c i e n s i d e s u m p a t e s r u k o p i s n ým v p i s e m „ C a p e l l a a r c e n s i s Březnicensis“. Missale Romanum ex decreto Sacrosancti Conc. Trid. Restitutum,

S.

Pii

V.

Pont.

Maximi

jussu

editum

b yl o

v yd á n o

v Benátkách v roce 1721. Jen o málo mladší je Missale RomanoBohemicum conformatum, … ex mandato Joannis Mauritii Gustavi A r c h i - E p i s c o p i P r a g e n s i a v yd a n é v r o c e 1 7 3 5 v P r a z e . Z V í d n ě p o c h á z í Missae defunctorum, juxta usum ecclesiae Romanae, cum ordine et canone extense z roku 1771. Kniha Rituale Romanum Pauli V. Pont. Max. jussu editum et a Benedicto XIV. … accedit collectio rituum p a r t i c u l a r i u m a C l e r o p r o v i n c i e P r a g e n s i a , k t e r á b yl a v y d á n a v Ř e z n u roku 1782, obsahuje rukopisnou poznámku Březnicensis

1873“.

Konečně

„Capella

arcensis

vpis „majetek zám. kaple 1904“ lze

číst i ve Sbírce modliteb a duchovních písní pro kostelní a domácí p o b o ž n o s t J a n a Š w é p y a F r a n t i š k a Z a c h a v yd a n é v P r a z e r o k u 1 8 7 8 .

3.4.

Z h o d n o c e n í v yu ž i t í k a p l e

P ř e d r o z h o d n u t í m , j a k v yu ž í t u r č i t ý p r o s t o r , j e n u t n é z v a ž o v a t j e h o původní určení a v maximální možné míře toto zachovat. Zároveň je však třeba mít na zřeteli i měnící se společenské podmínky a brát ohled na

potřeby celého objektu, jehož je prostor nedílnou součástí. U

48

z á m e c k é k a p l e b y t e d y b yl o v h o d n é v r á m c i j e j í h o p ů v o d n í h o u r č e n í z a c h o v a t m o ž n o s t v yu ž i t í p r o c í r k e v n í ú č e l y a z á r o v e ň j i j a k o s o u č á s t n á r o d n í k u l t u r n í p a m á t k y,

z a n í ž b yl

březnický zámek prohlášen,

v yu ž í v a t p r o k u l t u r n í a v z d ě l á v a c í ú č e l y, a t o t a k , a b y s e t yt o č i n n o s t i n e n a r u š o v a l y, a l e n a v z á j e m d o p l ň o v a l y. U b ř e z n i c k é k a p l e s e t e n t o záměr zdařil. V kapli se koná bohoslužba sice jen jednou v roce, a to u příležitosti

svátku

Neposkvrněného

početí

Panny

Marie

dne

18.

prosince, ale i tento jediný obřad znamená kontinuitu účelu, pro který b yl a z b u d o v á n a . A č k z á m e c k é k a p l i p a t ř í p ř í s l u š n é l i t u r g i c k é p o t ř e b y i velké množství ornátů, kněz si ke mši musí donést všechny předměty vlastní.

Je

to

proto,

že

režim

zacházení

s

movitými

kulturními

p a m á t k a m i j e d o s t p ř í s n ý. K a ž d á m a n i p u l a c e s p ř e d m ě t y t o t i ž v z h l e d e m k jejich stáří představuje velké riziko jejich poškození. Třebaže je b ř e z n i c k ým f a r n í m k o s t e l e m k o s t e l s v . I g n á c e a c í r k e v n í s v a t b y s e zpravidla konají v něm, lze sňatek uzavřít i v zámecké kapli. O svatby n a p a m á t k o v ýc h o b j e k t e c h j e v e l k ý z á j e m , B ř e z n i c e n e n í v ýj i m k o u . Nutno však konstatovat, že v dnešní době probíhá naprostá většina obřadů civilních, a to v zámecké obřadní síni či za pěkného počasí pod v z r o s t l ým d u b e m p ř e d z á m e c k o u b u d o v o u . K u z a v ř e n í m a n ž e l s t v í t a k v zámecké kapli dochází pouze přibližně 2x do roka. Kaple je tedy hlavně

v yu ž í v á n a

ke

kulturním

účelům

prohlídkového okruhu. Návštěvníci si

jako

součást

zámeckého

mohou prohlédnout její interiér

se zařízením, které má velkou historicko-uměleckou hodnotu, neboť se zachoval

j e d n o t n ý s t y l z 1 8 . s t o l e t í . V ýz d o b a k a p l e t v o ř e n á c e n n ý m i

u m ě l e c k ým i d í l y z a u j m e k a ž d é h o z á j e m c e o h i s t o r i i a p a m á t k y . D o kaple lze zajít i za hudebním zážitkem. Několikrát do roka jsou v ní p o ř á d á n y v a r h a n n í k o n c e r t y, n e b o ť m í s t n í n á s t r o j m á p ř e s s v é s t á ř í velice dobrý zvuk a prostor kaple výbornou akustiku. Kaple se tedy poté, co přestala být domácí kaplí

majitelů zámku a stala se majetkem

státu, nezměnila v mrtvý muzeální prostor, ale zůstává dál místem, k t e r é m ů ž e p o s k yt n o u t n e j e n k u l t u r n í , a l e i d u c h o v n í p r o ž i t e k .

49

4 . Zá me c ká ka pl e v M níš ku po d Br dy P r o s t o r y s t á t n í h o z á m k u v M n í š k u p o d B r d y b yl y p o r o z s á h l ýc h stavebních opravách

zpřístupněny široké veřejnosti dne 1.července

2 0 0 6 , k d y b yl p r o n á v š t ě v n í k y o t e v ř e n p r v n í p r o h l í d k o v ý o k r u h v č e t n ě kaple sv. Serváce.

Na rozdíl od kaple sv. Kříže na Karlštejně i

zámecké kaple v Březnici se však v tomto prostoru nachází minimum p ů v o d n í h o v yb a v e n í . T a t o s k u t e č n o s t j e d ů s l e d k e m 1945, kdy se sice stal

v ýv o j e p o r o c e

rovněž zámek v Mníšku majetkem státu, ale

n e b yl v yu ž í v á n p r o k u l t u r n í č i n n o s t , n ýb r ž j a k o p r o s t o r y p r o p o t ř e b y Státního ústředního archívu.

4.1

Stručná historie zámku Barokní

Martina

zámeckou

Ringera

budovu

postavit

nechal

pražský

podle

podnikatel

projektu

architekta

v koželužství

Servác

E n g e l , k t e r ý b yl z a z á s l u h y p ř i o b r a n ě K a r l o v a m o s t u v r o c e 1 6 4 8 p r o t i Š v é d ů m p o v ýš e n c í s a ř e m F e r d i n a n d e m I I I . v r o c e 1 6 5 1 d o š l e c h t i c k é h o s t a v u s t i t u l e m z E n g e l f l u s s u . 64

Základní kámen ke stavbě nového

z á m k u n a m í s t ě p o b o ř e n é s t a r š í b u d o v y b yl p o l o ž e n n a s v á t e k s v . Serváce dne 13.5.1656. Stavba čtvercového půdor ysu s nádvořím uprostřed a třemi věžičkami na nárožích b yla dokončena v roce 1672. V roce 1743 rod Engelů v ymírá a na panství se postupně střídá několik nov ých majitelů, převážně příslušníků nižších šlechtick ých rodů. V roce 1909 zámek získal Theodorech Kast, svobodný pán z Ebelsbergu. Ani v držení jeho rodu však panství nezůstalo dlouho, neboť v roce 1945 byla pro kolaboraci s nacist y majitele

Llewel yna Kasta odsunuta a vešker ý majetek jí b yl na

základě Benešov ýc h dekretů65 utrpělo

rodina posledního

zkonfiskován. Vnitřní zařízení zámku

tím, že opuštěnou budovu začali drancovat

ob yvatelé

někteří místní

a neprospěl mu ani pobyt vojáků Rudé armád y, kteří jej

krátce v roce 1945 v yužívali jako lazaret. Po jejich odchodu b ylo ________________________ 64 65

SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 98 Dekret č. 12/1945 Sb. II Presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa ze dne 21.6.1945, uveřejněný v č. 7/1945 Sbírky zákonů na straně 0017 a Dekret č. 108/1945 Sb. Presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy ze dne 25.10.1945, uveřejněný v č. 48/1945 Sbírky zákonů na straně 0248

50

rozhodnuto, že na zámku bude sídlit Místní národní výbor a budova bude v yuž ita jako sběrna pro mobiliář ze zkonfiskovan ých zámků v okolí. Jako vhodnější obj ekt k tomuto účelu však b yl záh y v ybrán prostornější

zámek

v Hořovicích.

Mníšecký

zámek

si

nakonec

ponechal stát a umístěním archivu v jeho prostorách na dlouhou dobu znemožnil veřejnosti přístup do objektu. V roce 2000 byl

zámek od

Ministerstva vnitra ČR delimitován jako náhrada objektů v ydan ých v restitucích a b yl převeden do správ y Státního památkového ústavu středních

Čech

v Praze

(n yní

Národního

památkového

ústavu,

územního odborného pracoviště středních Čech v Praze). Původně měl zámek sloužit jako ústřední depozitář pro mobiliář, kter ý b ylo nutno z restituovan ých objektů odvézt. Po pečlivém posouzení technického stavu

budovy

a

dispozičního

řešení

vnitřních

prostor

však

b ylo

konstatováno, že stavba není pro účely depozitáře příliš vhodná. Proto b yl změněn původní záměr a k nutným stavebním opravám již b ylo přistupováno s tím, že zámek bude sloužit pro kulturní a částečně i komerční účel y. V připravované expozici měl y b ýt využ it y všechn y předmět y, které původně z mníšeckého zámku pocházel y. Na místě samém se dochovaly pouze předměty zabudované, např. skříně a kamna.

Zachovaná

část

z

původního

mobiliáře

s

významnější

historickou či uměleckou hodnotou b yla po konfiskaci majetku L. Kastovi převezena jako svoz Mníšek na státní zámek Hořovice, který sloužil jako sběrna. Tam b yl y předmět y uložen y do depozitáře, pro některé se našlo uplatnění i v zámecké expozici. Jelikož státní zámek Hořovice

je

stejně

jako

zámek

v

Mníšku

ve

správě

Národního

památkového ústavu, b ylo navrácení dochovaného původního mobiliáře a rovněž i knih do mníšecké zámecké knihovny zcela bez problémů. Připravovaná expozice měla b ýt instalována v celém 1. patře z ámku. Svoz

Mníšek

inventárních

na

Hořovicích

čísel.

Instalace

však b yla

obsahoval proto

pouze

z velké

přibližně

části

320

sestavena

z předmětů z mobiliárních fondů ze svozů řad y jin ýc h památkov ých objektů, které b yl y dosud ulož en y v depozitářích.

51

4.2

Zámecká kaple

Zakladatel zámku Servác Engel z Engelsflussu nechal kapli zasvětit sv. Serváci. Úctu

s v a t é m u S e r v á c i , k t e r ý b ýv a l b i s k u p e m v b e l g i c k é m

Tongernu,

prokazovala

pocházela.

Kapli

F e r d i n a n d . 66

rodina

v ys v ě t i l

Engelů

v roce

1672

již

v

Brabantsku,

pražský

arcibiskup

odkud Matouš

Nevelký sakrální prostor sloužil jako rodinná kaple i

následujícím majitelům panství. Od poloviny 18. století měla kaple vlastního zámeckého kaplana.

4.2.1

Umístění a výzdoba kaple

Kaple (obráz ek č.17) je umístěna v severov ýchodní nárožní věži, která má stejně jako ostatní dvě zámecké věž e šestibok ý půdor ys. Věže mají na jedné straně vstup do místnosti, uprostřed ostatních pěti stran

okna.

Tomuto

neobv yklému

tvaru

b ylo

třeba

přizpůsobit

i

zaříz ení a v ýz dobu. Věž s kaplí má pouze 2 prosklená okna, obě jsou situována na v ýchod, tudíž světlo do místnosti přichází pouze z jedné stran y. Okenní otvor y ve zb ývajících třech stěnách jsou zaslepen y. Do kaple

se

vstupuje

dvoukřídl ými

dveřmi

z místnosti

zvané

Zimní

jídelna. Ve v ýklenku přímo proti vchodu je umístěn oltář, nad ním obraz „představující sv. Servacia, an v konciliu se sv. Anastasiem sv. Trojici zastává“.

67

Horní a boční stran y toho v ýklenku jsou zdoben y

nástěnnou malbou. Jejím motivem jsou barevné květiny a ovoce na tmavém pozadí. Vlastní oltář je tvořen oltářní deskou se zasazen ým kamenem, pod níž je vestavěna dvoudveřová skříňka s policí uvnitř, před ní je dřevěn ý stupínek. V ýmalba celé kaple je dnes v modravém tónu s hnědav ými středov ými plochami. Strop kaple je v yz doben štukovou v ýz dobou, připisovanou Antoniu Travellimu (obrázek č.18). Šestice

plastických

andílků

nese

věnec

s malovan ým

erbem

zakladatele zámku. Motiv andílků použil i na sv ých malbách v šesti polích mezi štukov ými předěl y Fabián Harovník. Vidíme na nich ________________________ 66 67

SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 98 SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 98

52

andílka s klíčem, s mitrou, s oštěpem, s květinami, se džbánkem a jednoho andílka ležícího. P ět lunet v nejnižší části stropu v yplňuj í štukové reliéfy s motivem koše květin, v šesté nad oltářem jsou znázorněni

dva andílci držící veraikon. Celá stropní klenba spočívá

na hlavách další šestice štukov ých andílků stojících na konzolách v rozích stěn. Antonio Travelli s nimi však projevil soucit a aby je z té tíh y příliš nebolel y hlavičk y, dal jim na ně polštářky.

4.2.2 Stav kaple v roce 2000 Po v ystěhování archívu zůstal z ámek téměř prázdný. Ze zařízení kaple zůstala na místě pouze oltářní deska a dvě zabudované nízké skříňk y s úložn ým i prostor y pro liturgické potřeb y. Žádn ý předmět z původního v ybavení kaple neb yl ani součástí svozu Mníšek na zámku

Hořovice.

Pátráním

v archivních

dokumentech

se

podařilo

zjistit, že se některé předměty uvedené v soupisu inventáře Národní správy

v roce

1946

jako

součást

vybavení

kaple,

dostaly

do

vlastnictví Římskokatolické farnosti Mníšek pod Brd y a b yl y umístěn y ve

farním kostele sv. Václava.

Serváce,

obraz

sv.

Rodiny

a

Konkrétně se jedná o obraz sv. 2

chórové

lavice.

Osud

ostatních

sakrálního

prostoru

sakrálních předmětů se objasnit nepodařilo.

4.2.3 Současná instalace Ve

snaze

o

rehabilitaci

jedinečného

v zámeckém objektu se pracovníci Národního památkového ústavu obrátili na Římskokatolickou farnost Mníšek pod Brdy se žádostí o navrácení či alespoň zapůjčení obou obrazů a lavic, aby se opět staly součástí kaple, pro kterou b yl y v yt vořen y. Dík y vstřícnosti farního ú ř a d u 68 t e d y m o h o u n á v š t ě v n í c i o p ě t t a t o u m ě l e c k á d í l a o b d i v o v a t v původním prostředí. Nastala však otázka, jak celý prostor dále zařídit. V depozitářích státních hradů a zámků, které sloužily jako svozové

sběrn y, se nachází

řada

________________________ 68

Smlouva o výpůjčce č. NPÚ-ÚOPSČ 24/2005 ze dne 1.1.2005

53

předmětů

ze zámeck ých kaplí

zkonfiskovan ých objektů. Z nich b yly v ybírán y takové, které se sv ým charakterem hodí k zařízení menší kaple z barokního období. Některé b ylo před instalací třeba restaurovat, jiné se zachoval y v tak dobrém stavu,

že

postačila

jejich

konzervace

v restaurátorsko-

konzervátorsk ých dílnách. V kapli tedy dnes můžeme vidět z původního vybavení oltářní obraz sv. Serváce, který si Servác Engel objednal u malíře Karla Š k r é t y . 69

Jedná se o olejomalbu na měděném plechu v dřevěném

zlaceném rámu. Sedící biskup, bojovník proti arianismu, ukazuje na text v rozevřené knize ve své ruce a vzhlíží vzhůru, kde je zobrazena sv. Trojice. Pod obrazem jsou na oltářní desce v ystaven y

liturgické

předměty

s paténou

z 18.století

původem

z

Vinoře

–

kalich

z měd ěn éh o a mo sazn ého tepan ého plech u s e st říb řen ým reli éfem , zlacená monstrance a kříž z bílého kovu s 10 barevn ými email y s v yobrazeními ukřižovaného Krista, Pann y Marie, světců a umrlčí lebk y.

Loďka na kadidlo, která b yla zhotovena kolem r. 1800

z mosazného plechu reliéfně zdobeného, pochází ze zámku ve Star ých Mitrovicích. Oba v ýklenk y po levé i pravé straně vstupu z aplňují chórové lavice, které pocházejí z doby založení kaple. Plocha jejich

čel je

zdobena náročnou řezbou – reliéfem s erbem Engelů z Engelsflussu. Nad ním je v yr yt letopočet 1672, pod erbem pak monogram donátorů „B.T.G.F.V.V.Z.E.“. Na stěně nad lavicí po levé stěně zaujme barokní man ýristick ý obraz sedící P ann y Marie v objetí Ježíška. P o Mariině boku stojí chlapec Jan Křtitel, za ním přihlíží starší vousatý muž – sv. Josef. Olejomalba pochází z Jindřichovic. Ve druhém v ýklenku po levé

straně

je

zabudována

hluboká

dřevěná

dvoudveřová

skříňka

s jednou zásuvkou nahoře, která b yla určena pro ukládání liturgick ých potřeb.

Na horní

desce úložné skříňky jsou umístěny tři dřevěné

________________________ 69

SEDLÁČEK, A. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl 6., Podbrdsko, s. 93

54

pol ychromované plastik y. P ieta v yniká dramatick ým pojetím. Tělo Krista leží na levém boku na kolenou sedící Panny Marie, která drží jeho pravou ruku, levá ruka visí bezvládně dolů. Dřevořezba je v ysoká 50 cm, zhotovena b yla v 1.polovině 18.století a pochází ze S ychrova. Další dvě menší plastiky jsou původem

z Čimelic. Jedna zpodobuje

sv. Martina na koni, který podává sedícímu nahému žebrákovi plášť, druhá sv. Jiří, rovněž na koni. Světec třímá v ruce biskupskou berlu, kterou se ch ystá jako kopím probodnout draka ležícího pod kop yt y koně. Obě řezb y jsou pol ychromované, vlající pláště světců zlacené. Stříbrný cestovní zvonek s reliéfem sv. Petra lze časově zařadit do 19. století. Obraz sv. Rodiny visící nad skříňkou se po desítkách let vrátil na své původní místo. Olejomalba na plátně pochází ze 17.století, zach ycuje

Pannu Marii

kojící Ježíška, vlevo v pozadí sedí sv. Josef

s rozevřenou knihou v ruce. V ýzdobu v ýklenku doplňuje ještě jeden menší

obraz

na

boční

stěně,

který zobrazuje světce s planoucím

srdcem. Dominantou okenního v ýklenku (obrázek č.19) po pravé straně oltáře je šestiboká křtitelnice z Líšna. Zhotovena b yla v 18.století. Je cínová, kónická, vysoká 88 cm a její průměr je 42 cm. Stojí na 3 ptačích nohách zakončen ých bocích

má

úch yty,

je

pařáty z aťat ými do koulí. Na třech

zdobena

reliéfy

kučerav ých

hlav,

hlavami

andílků a vlasat ými maskaron y. Víko s v yv ýšen ým středem vrcholí zploštělou koulí a jetelov ým křížem, je rovněž zdobeno plastick ými reliéf y andílčích hlav a opatřeno třemi úch yt y. P rávě pro motiv andílků korespondující s tématem štukové v ýzdob y stropu se umístění právě této křtitelnice v mníšecké kapli jeví jako velmi vhodné. Na boční zdi okna blíže k oltáři ve zlaceném rámu nepravidelného tvaru visí další plátno s tématikou ze života Panny Marie. Sedící Madona přidržuje Ježíška, který jí stojí na kolenou. Po její pravici sedící sv. Anna

líbá

Ježíškovi

ručku.

Scéna

je

obklopena

andílk y,

nahoře

v oblacích se vznáší s ymbol Ducha svatého. Obraz pochází z e svozu Měšice. Do rohu mezi dva okenní v ýklenk y b yl instalován dřevěn ý 55

tordovan ý sloup černě pol ychromovan ý, ovinut ý plastickou řezbou vinné révy a zakončený zlacenou korintskou hlavicí. Na něm stojí dřevěná plastika Immaculaty z 1. poloviny 18.století. Postava Panny Marie je esovitě prohnutá, s hlavou nach ýlenou k levému rameni. Ruce má sepjaté. Stojí na zeměkouli ovinuté hadem, s půlměsícem u nohou. Plastika je pol ychromovaná, bohatě řasené rozevláté roucho zlacené. Sloup i plastika jsou původem ze S ychrova. Poslední

okenní

v ýklenek

zaplňuje

druhá

z původních

lavic.

Lavice jsou s ohledem na omezen ý prostor úzké, určen y b yl y pouz e pro

1

–

2

osob y.

v červenozeleném

Zeď

oděvu

u

okna

s v ýraznou

zdobí

zlatou

podobizna

svatozáří.

světice

Jedná

se

o

malbu na měděném plechu zasazenou do cínového rámu zdobeného plastick ým vegetativním dekorem. P ůvod Dolní Krč. Pod světicí je umístěn reliéfní obraz z mosazného plechu s tématikou korunování Panny

Marie.

Marie

klečí

se

sepjat ýma

rukama

mezi

Kristem

třímajícím v pravé ruce kříž a Bohem Otcem, kteří společně drží korunu nad její hlavou. Nad korunou se vznáší Duch svatý v podobě holubice. R eliéf pochází z Vrchotov ýc h Janovic. V kapli nech ybějí ani svícn y.

Je jich

v ní

rozmístěno

osm,

některé stojí

na dřevěném

stupínku před oltářem, jiné na zemi v prostoru kaple. Pocházejí z Hořovic a z Jemniště. Jedná se o typické cínové oltářní svícn y z 19.století, stojící na třech nohách, v ysoké 54 nebo 68 cm. Umístění exponátů z různých

období je v kapli záměrné.

Zařízení každého

prostoru se časem mění, dochází k úpravám, doplňování, staré věci jsou nahrazovány moderními. Lze tedy předpokládat, že i mnozí z pozdějších

majitelů

zámku

ke

zkrášlení

kaple

přispívali

nov ými

cenn ými uměleck ými předmět y.

4.3 Zhodnocení stavu a využití kaple J a k j i ž v yp l ýv á z p ř e d c h o z í k a p i t o l y, k z a ř í z e n í k a p l e b yl o v yu ž i t o krom ě několika mál o k us ů p ůvodního mobil i áře předmět ů, kt eré b yl y v minulosti

součástí

zařizována

právě

sakrálních

s ohledem

na

56

prostor

j i n ýc h

uplatnění

zámků.

původního

Kaple

b yl a

mníšeckého

m o b i l i á ř e , k t e r é m u b yl p o d ř í z e n v ýb ě r d o p l ň u j í c í c h u m ě l e c k ýc h d ě l z depozitářů. Pracovníkům oddělení expozic se zdařilo nezahltit prostor množstvím

předmětů.

Kaple

tak,

ač

umístěná

v nevelké

věžičce,

nepůsobí stísněným dojmem. Kladně lze hodnotit též skutečnost, že díky otevření mníšeckého zámku se může veřejnost seznámit s několika d a l š í m i u m ě l e c k ým i p ř e d m ě t y, k t e r é d o s u d b yl y u l o ž e n y v d e p o z i t á ř í c h , n e b o ť p r o n ě n e n í s n a d n é n a l é z t o d p o v í d a j í c í u m í s t ě n í . T yt o p ř e d m ě t y b yl y z á r o v e ň z r e s t a u r o v á n y a o d b o r n ě o p r a v e n y. P r o b l é m v yu ž i t í č á s t i m o b i l i á ř e z d e p o z i t á ř ů s e t ýk á h l a v n ě s a k r á l n í c h p ř e d m ě t ů , n e b o ť v objektech ve správě

Národního památkového ústavu jsou převážně

interiérové expozice zachovávající původní stav zařízení. Vzhledem k tomu, že

hrady a zámky měly zpravidla vždy pouze jednu kapli

( v ýj i m k y s a m o z ř e j m ě e x i s t u j í ) , n e n í m o ž n é i v r á m c i b u d o v á n í n o v ý c h p r o h l í d k o v ýc h o k r u h ů p ř i r e s p e k t o v á n í h i s t o r i c k é h o v ýv o j e o b j e k t u z p a m á t k o v é h o h l e d i s k a v yt v á ř e t u m ě l e n o v é s a k r á l n í p r o s t o r y. K a p l e v M n í š k u j e k o n c i p o v a n á j a k o r yz e u k á z k o v ý e x p o z i č n í p r o s t o r , o t o m s v ě d č í i v ys t a v e n í l i t u r g i c k ýc h p ř e d m ě t ů n a o l t á ř i . P ů v o d e m z n a č n ě nesourodý

mobiliář

architekturou, prohlídkové

která

trasy

1.

se

celkem

není

zcela

zámeckého

podařilo běžná. okruhu.

sladit

Kaple

se

S j i n ým

se

zajímavou

stala než

součástí

expozičním

v yu ž i t í m s e n e p o č í t á . V k a p l i n e l z e v z h l e d e m k m a l é m u p r o s t o r u k o n a t ani svatební obřady. Církevní svatby v Mníšku pod Brdy probíhají ve farním kostele sv. Václava, na zámku lze uzavřít civilní sňatek, a to shodou okolností právě v Zimní jídelně, ze které se do kaple sv. Serváce vstupuje.

57

Závěr V ě t š i n a k a p l í b ýv á n a h r a d e c h a z á m c í c h s o u č á s t í p r o h l í d k o v ý c h o k r u h ů a j e t e d y v e ř e j n o s t i p ř í s t u p n á . V n ě k t e r ýc h k a p l í c h s e k o n a j í i b o h o s l u ž b y, a t o

zpravidla u příležitosti

svátku, nebo vzpomínkové

m š e z a n ě k t e r é d ř í v ě j š í v ýz n a m n é m a j i t e l e . T yt o o b ř a d y n e j s o u č a s t é , c o ž s v ýj i m e č n o s t í p r o s t ř e d í p ř i s p í v á k s l a v n o s t n ě j š í a t m o s f é ř e a zvláštnímu duchovnímu prožitku. Rovněž možnost dát slib manželské věrnosti v kapli historického objektu bývá využívána. Oblíbené jsou též o b č a s n é k o n c e r t y, k t e r é v š a k b ýv a j í p o ř á d á n y p o u z e v n ě k t e r ýc h v ě t š í c h kaplích. Veškeré tyto činnosti totiž lze provádět pouze tam, kde není problematické zajistit ochranu a bezpečnost účastníků, vybavení kaple i c e l é h o o b j e k t u . N a u v e d e n ýc h t ř e c h p ř í k l a d e c h l z e d o k u m e n t o v a t s n a h u pracovníků památkové péče o zachování podoby kaplí v podobě, kterou měly v době, kdy je do svého vlastnictví získal stát. Těmto prostorům je věnována stejná pozornost, jako ostatním zámeckým interiérům, u m ě l e c k á v ýz d o b a j e v p ř í p a d ě p o t ř e b y o p r a v o v á n a a r e s t a u r o v á n a . Cílem je zachování staveb i zařízení v co nejlepším stavu i pro budoucí generace. Problémem z hlediska prezentace zůstávají předměty liturgického c h a r a k t e r u , k t e r é b ýv a l y u l o ž e n y v z á k r i s t i í c h , d n e s j s o u z p r a v i d l a v depozitářích

s vhodnějšími

k l i m a t i c k ým i

podmínkami.

Jelikož

se

j e d n á o m o v i t é k u l t u r n í p a m á t k y, n e n í u ž m o ž n é j e p o u ž í v a t , a t o a n i m i m o ř á d n ě k ú č e l u , p r o k t e r ý b yl y z h o t o v e n y. N a j í t p r o n ě v h o d n ý způsob

p r e z e n t a c e v r á m c i s t á v a j í c í c h p r o h l í d k o v ýc h t r a s z á m e c k ýc h

e x p o z i c b ýv á p r o j e j i c h z v l á š t n í c h a r a k t e r v e l m i o b t í ž n é . J e l i k o ž s e jedná

o

v yn i k a j í c í

doklady

uměleckořemeslného

mistrovství

jejich

t v ů r c ů a m a j í s i l n o u v a z b u n a m í s t o , p r o k t e r é b yl y z h o t o v e n y a k d e b yl y p o u ž í v á n y, z ů s t á v á v e l k ým ú k o l e m n a l e z e n í v h o d n é h o z p ů s o b u j e j i c h v yu ž i t í a p ř i b l í ž e n í v e ř e j n o s t i .

58

S u m m ar y Zámecké kaple v majetku státu, jejich zařízení a liturgické předmět y. Možnosti jejich využití. Chapels in chateaux, whose are owned b y the State. Their furniture and liturgical items. Available for functions. Lenka Svobodová

This thesis presents three chapels that are important heritage buildings owned by the state. The manner of acquiring this property in relation to the republic’s history is mentioned in the first chapter, which is likewise a brief outline of the development of heritage care in Czechoslovakia. The following chapters are directly concerned with the individual chapels of selected buildings administered by the National Heritage Institute. After a brief introduction to the history of the castle or chateau the religious rooms are described from the standpoint of construction, decoration and facilities. Changes that took place in the past or more recently are tracked, above all those such as relocation, restoration, replacing works of art with copies and so on. Specifically the second chapter is devoted to the Chapel of the Holy Cross at Karlštejn Castle. Following an introductory overview of the castle’s history there is a description of the chapel at the time of its f o u n d a t i o n i n t h e 1 4 t h c e n t u r y, t h e c h a n g e s t o i t s f a c i l i t i e s t h a t t o o k p l a c e i n t h e 1 7 t h a n d 1 8 t h c e n t u r y, w h e n t h e c a s t l e l o s t i t s s i g n i f i c a n c e a n d o n t o t h e 1 9 t h c e n t u r y, w h i c h i s t h e p e r i o d o f M o c k e r ’ s g r e a t restoration work. The changes that took place in the second half of the 20th

century

are

also

described

when

the

chapel

was

negatively

influenced by the inordinate number of visitors and at the start of the 2 1 t h c e n t u r y, w h e n t h e c h a p e l w a s o n c e a g a i n o p e n e d u p t o t h e p u b l i c . The chapter closes with an appraisal of the possibilities of using the chapel. The third chapter deals with the chapel of the chateau at Březnice. After a brief introduction to the history of the chateau there is a description of the chapel at the time of its foundation in the 17th 59

century and a detailed description of its facilities from the period of c o n f i s c a t i n g c h a t e a u s , i . e . i n t h e 2 0 t h c e n t u r y. A n e x t e n s i v e p a r t o f t h i s chapter is made up of a list of the liturgical objects that have been preserved although they cannot be found in the chapel they were an inseparable

part

of

its

use.

The

list

includes

liturgical

vessels,

vestments and missals. The close of the chapter concerns the current use of the chapel. The fourth chapter presents the chapel at the chateau in Mníšek pod Brd y, wh i ch i s an ex amp l e o f a rest ored and n ewl y e qui pp ed room . Apart from the history of the chateau and an architectonic description of the chapel attention is given to how this space was equipped after the building was placed in the administration of the National Heritage Institute and it began to be used for cultural purposes. The work concludes with a summary of the opportunities for using chateau chapels in heritage buildings open to the public and draws attention to the problem of presenting liturgical objects.

60

Prameny a literatura Dokumenty, inventární knihy, protokoly, smlouvy a korespondence týkající se státních hradů a zámků Karlštejn, Březnice a Mníšek pod Brdy z archivu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze. ADAM, Adolf. Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha: Vyšehrad spol. s r.o., 2001. -- 471 s., ISBN 80-7021-420-1 ADAM, Adolf. Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad spol. s r.o., 1997. – 328 s., ISBN 80-7021-269-1 BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. Ústí nad Labem: KSSPPOP. -- 32 s., 1983 FAJT, Jiří. Posvátné prostory hradu Karlštejna. (Jiří Fajt, Jan Royt, Libor Gottfried). Praha: Památkový ústav středních Čech v Praze, Lepton, 1998. 64 s. ISBN: 80–85094–66-5. FAJT, Jiří. Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV. : umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. / Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, 12.11.1997-26.4.1998]. -- Praha: Národní galerie, 1997. -- 621 s. , ISBN: 80-7035-163-2 FÜRST, Ludvík. Březnice. Průvodce městem. Březnice : Městské muzeum v Březnici, 1965. -- 46 s., E 03-51908 KOPEČEK, Josef. Březnice : zámek, město a okolí. Praha : Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje,1986. -- Nestr. Muzejní a vlastivědná práce. Č.1, roč. XV, Praha: Národní muzeum – Ústřední muzeologický kabinet v Orbisu, n.p., 1977, vychází 4x ročně SALAJKA, Milan. Křesťanská bohoslužba. Praha: Blahoslav, 1985. --135 s. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6., Podbrdsko / Popisuje August Sedláček ; Ilustrují bratři Liebscherové, V. Brechler a B. Kutina. -- 2. nezměn. vyd. -- V Praze : Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1934. -- 279 s. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 11., Prachensko / Popisuje August Sedláček ; Ilustrují Karel Liebscher a V. Král z Dobré Vody. -- 2. nezm. vyd. -- V Praze : Nakladatelství Šolc a Šimáček, 1936. -- 294 s. SEDLÁČEK, August. Průvodce na Karlšteině. Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka, 1884. 35 s.

61

Sez n a m f o t og ra fi ck ýc h pří l oh Obrázek č. 1: Oltářní stěna kaple sv. Kříže

………………………..str.

63

Obrázek č. 2: Archivní truhlice ze 14. století ………………………..str.

64

Obrázek č. 3: Archivní truhlice ze 16. století ………………………..str.

64

Obrázek č. 4: Archivní skříň ze 17. století …………………………..str.

65

Obrázek č. 5: Interiér kaple sv. Kříže na konci 19. století ………….str.

65

Obrázek č. 6: Fragment sametového roucha Karla IV. ……………...str.

66

Obrázek č. 7: Gotická závěsná lampa

………………………………..str.

66

Obrázek č. 8: Obraz k založení zámecké kaple v Březnici ………….str.

67

Obrázek č. 9: Interiér zámecké kaple v Březnici …………………....str.

68

Obrázek č. 10: Část ze souboru štól …………………………………..str.

69

Obrázek č. 11: Část ze souboru manipulů …………………………...str.

69

Obrázek č. 12: Část ze souboru vél …………………………………...str.

70

Obrázek č. 13: Část ze souboru pall a burs ……………………….…str.

70

Obrázek č. 14: Kázule ze svatebních šatů Edeltraud Pálffy ………...str.

71

Obrázek č. 15: Kázule a štóla z 18.století z Francie ………………...str.

72

Obrázek č. 16: Modrá štóla ze 17. století z Itálie ………………..….str.

72

Obrázek č. 17: Interiér zámecké kaple v Mníšku pod Brdy …….…..str.

73

Obrázek č. 18: Štuková výzdoba stropu kaple v Mníšku pod Brdy...str.

74

Obrázek č. 19: Okenní výklenek kaple v Mníšku pod Brdy ………..str.

75

62