UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ obor sociální a kulturní ekologie
Bc. Lenka Corlannová APLIKACE METODIKY NÁRODNÍCH ÚČTŮ EKOLOGICKÉ STOPY A BIOKAPACITY PRO ZEMĚDĚLSKOU PRODUKCI NA ZÁKLADĚ NÁRODNÍCH DAT The Application of the National Footprint Accounts for agricultural production based on national data Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. David Vačkář, Ph.D. Praha 2015
Poděkování Ráda bych poděkovala mému školiteli, Mgr. Davidu Vačkářovi, Ph.D., za vedení mé diplomové práce a odborné rady v průběhu jejího psaní, a vedoucímu katedry Sociální a kulturní ekologie FHS UK, PhDr. Ivanu Ryndovi, za cenné rady pro psaní diplomové práce v průběhu diplomních seminářů.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila pouze uvedené prameny a literaturu, které jsem řádně citovala. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zpřístupněna v příslušné knihovně UK a v elektronické databázi vysokoškolských kvalifikačních prací a v souladu s autorským právem používána ke studijním účelům.
V Praze dne 29. června 2015
Bc. Lenka Corlannová 2
Abstrakt
Cílem této práce je porovnat Národní účty ekologické stopy a biokapacity pro Českou republiku podle globálních dat a dat dostupných v České republice v kategoriích orné půdy a pastvin za rok 2007, a dále porovnat tyto účty pro Českou republiku podle národních dat za roky 2007 a 2013. K výpočtu ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin v České republice jsem použila metodiku vyvinutou organizací Global Footprint Network. Podle národních dat je ekologická stopa orné půdy ČR nižší než podle globálních dat, ekologická stopa pastvin je vyšší. Ekologická stopa orné půdy i pastvin ČR je podle národních dat v r. 2013 nižší než v r. 2007. Práce umožňuje porovnat výpočet ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin z různých zdrojů dat a také zohledňuje aktuální data z r. 2013.
Klíčová slova ekologická stopa, biokapacita, Národní účty ekologické stopy a biokapacity, Global Footprint Network, orná půda, pastviny, Česká republika
3
Abstract
The aim of this thesis is to compare the National Footprint Accounts of the Czech Republic in the section of cropland and grazing land for the year 2007 based on globally available data and data available in the Czech Republic, and also to compare these National Footprint Accounts of the Czech Republic based on nationally available data from the years 2007 and 2013. This thesis used the method of calculation of the National Footprint Accounts developed by Global Footprint Network. The ecological footprint of cropland of the Czech Republic is lower according to national data compared to global data while the ecological footprint of grazing land is higher. According to national data, the ecological footprint of both cropland and grazing land of the Czech Republic was lower in 2013 compared to 2007. This work gives an opportunity to compare the calculation of the ecological footprint and biocapacity of cropland and grazing land based on different data sources and to compare the results based on data from 2007 and 2013.
Keywords
ecological footprint, biocapacity, National Footprint Accounts, Global Footprint Network, cropland, grazing land, Czech Republic
4
Obsah Seznam příloh…………………………………………………………………………….7 Seznam zkratek…………………………………………………………………………..8 Seznam obrázků, Seznam grafů…………………………………………………………9 Seznam tabulek………………………………………………………………………….10 ÚVOD………………………………………………………….………………………...11
1.
2.
3.
Koncept ekologické stopy ...............................................................................................13 1.1.
Ekologická stopa ................................................................................................... 13
1.2.
Biokapacita ............................................................................................................ 14
1.3.
Ekologické přestřelení ........................................................................................... 15
1.4.
Uhlíková stopa ...................................................................................................... 17
1.5.
Převod aktuálních hektarů na globální hektary ..................................................... 18
1.6.
Výpočet ekologické stopy a biokapacity............................................................... 21
1.7.
Různé metodiky výpočtu ekologické stopy .......................................................... 23
1.8.
Ekologická stopa a biokapacita států světa ........................................................... 24
Orná půda a pastviny .....................................................................................................25 2.1.
Orná půda .............................................................................................................. 27
2.2.
Pastviny ................................................................................................................. 29
2.3.
Ekologická stopa živočišné produkce ................................................................... 30
Výpočet ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ....................................31 3.1.
Metodika výpočtu National Footprint Accounts ................................................... 31
3.2.
Metodika výpočtu ekologické stopy orné půdy .................................................... 38
3.3.
Metodika výpočtu ekologické stopy pastvin ......................................................... 46
3.4.
Metodika výpočtu biokapacity .............................................................................. 57
3.5.
Struktura tabulek ................................................................................................... 58
3.5.1. Bioproduktivní plochy ....................................................................................... 58 3.5.2. Hospodářská zvířata ........................................................................................... 59 3.5.3. Vypěstované plodiny ......................................................................................... 59 3.5.4. Živočišné výrobky ............................................................................................. 60 3.5.5. Zahraniční obchod ............................................................................................. 61 3.6.
Přiřazení položek národních dat ............................................................................ 63
3.6.1. Bioproduktivní plochy ....................................................................................... 64 3.6.2. Hospodářská zvířata ........................................................................................... 64 5
3.6.3. Živočišné výrobky ............................................................................................. 65 3.6.4. Vypěstované plodiny ......................................................................................... 68 3.6.5. Zahraniční obchod ............................................................................................. 71 4.
Výsledky ...........................................................................................................................83 4.1. Srovnání globálních a národních dat za r. 2007........................................................ 83 4.1.1. Orná půda ........................................................................................................... 83 4.1.2. Pastviny.............................................................................................................. 86 4.1.3. Souhrn ................................................................................................................ 88 4.1.4. Odchylky ............................................................................................................ 90 4.2. Srovnání národních dat za roky 2007 a 2013 ........................................................... 95 4.2.1. Orná půda ........................................................................................................... 95 4.2.2. Pastviny.............................................................................................................. 97 4.2.3. Souhrn ................................................................................................................ 99
5.
Diskuse ...........................................................................................................................101 5.1. Srovnání globálních a národních dat za rok 2007................................................... 101 5.1.1. Orná půda ......................................................................................................... 101 5.1.2. Pastviny............................................................................................................ 103 5.1.3. Přiřazení jednotlivých položek ........................................................................ 105 5.2. Srovnání národních dat za roky 2007 a 2013 ......................................................... 114 5.2.1. Orná půda ......................................................................................................... 114 5.2.2. Pastviny............................................................................................................ 115 5.2.3. Přiřazení jednotlivých položek ........................................................................ 116 5.3. Shrnutí ..................................................................................................................... 120
ZÁVĚR……………………………………………………………………………….….122 Seznam literatury………………………….……………………………………………123
6
Seznam příloh1
Příloha 1: Projekt Diplomové práce Příloha 2: Přiřazení položek národních dat Příloha 3: Bioproduktivní plochy Příloha 4: Hospodářská zvířata Příloha 5: Vypěstované plodiny Příloha 6: Živočišné výrobky Příloha 7: Zahraniční obchod Příloha 8: NFA ČR 2007 FAOStat Příloha 9: NFA ČR 2007 národní data Příloha 10: NFA ČR 2013 národní data
1
Přílohy 2–10 se nacházejí pouze v elektronické verzi práce.
7
Seznam zkratek CO2
oxid uhličitý
ČSÚ
Český statistický úřad
DZO
Databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu
EF
ekologická stopa
EFC
ecological footprint of consumption (ekologická stopa spotřeby)
EFE
ecological footprint of exports (ekologická stopa exportu)
EFI
ecological footprint of imports (ekologická stopa importu)
EFP
ecological footprint of production (ekologická stopa produkce)
FAO
Food and Agriculture Organization (Organizace pro výživu a zemědělství)
GFN
Global Footprint Network
gha
globální hektar
MZe
Ministerstvo zemědělství České republiky
NFA
National Footprint Accounts (Národní účty ekologické stopy a biokapacity)
NPP
Net Primary Production (čistá primární produkce)
SVZ
Situační a výhledová zpráva
8
Seznam obrázků Obrázek 1-1: Kolik planet lidstvo potřebuje? ...................................................................... 16 Obrázek 1-2: Uhlíková stopa lidstva. .................................................................................. 17 Obrázek 1-3: Ekologičtí dlužníci a věřitelé. ........................................................................ 24 Obrázek 2-3: Podíl zemědělské půdy a nezemědělských pozemků v ČR k 31. 12. 2014. .. 28 Obrázek 2-4: Rozčlenění zemědělské půdy v ČR k 31. 12. 2014. ...................................... 28
Seznam grafů Graf 4-1: Srovnání ekologické stopy orné půdy podle globálních a národních dat. ........... 85 Graf 4-2: Srovnání ekologické stopy pastvin podle globálních a národních dat. ................ 87 Graf 4-3: Odchylky hodnot v tabulce Hospodářská zvířata. ............................................... 91 Graf 4-4: Odchylky hodnot v tabulce Vypěstované plodiny: Produkce. ............................. 92 Graf 4-5: Odchylky hodnot v tabulce Vypěstované plodiny: Plocha. ................................. 92 Graf 4-6: Odchylky hodnot v tabulce Živočišné výrobky: Produkce. ................................. 93 Graf 4-7: Odchylky hodnot v tabulce Živočišné výrobky: Počet zvířat. ............................. 93 Graf 4-8: Odchylky hodnot v tabulce Zahraniční obchod: Import. ..................................... 94 Graf 4-9: Odchylky hodnot v tabulce Zahraniční obchod: Export. ..................................... 94 Graf 4-10: Srovnání ekologické stopy orné půdy za r. 2007 a 2013. .................................. 96 Graf 4-11: Srovnání ekologické stopy pastvin za r. 2007 a 2013. ....................................... 98
9
Seznam tabulek
Tabulka 1-1: Výnosové faktory pro vybrané země. ............................................................ 20 Tabulka 1-2: Ekvivalentní faktory pro r. 2007. ................................................................... 20 Tabulka 3-1: Zkratky měrných jednotek. ............................................................................ 62 Tabulka 3-2: Hodnoty Brix pro ovocné šťávy. .................................................................... 81 Tabulka 4-1: Srovnání ekologické stopy orné půdy podle globálních a národních dat. ...... 85 Tabulka 4-2: Srovnání ekologické stopy pastvin podle globálních a národních dat. .......... 87 Tabulka 4-3: Srovnání ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin na osobu podle globálních a národních dat. .................................................................................................. 89 Tabulka 4-4: Srovnání počtu hypotetických planet Zemí podle globálních a národních dat. ............................................................................................................................................. 89 Tabulka 4-5: Průměrné odchylky hodnot podle jednotlivých tabulek. ................................ 90 Tabulka 4-6: Srovnání ekologické stopy orné půdy za r. 2007 a 2013. .............................. 96 Tabulka 4-7: Srovnání ekologické stopy pastvin za r. 2007 a 2013. ................................... 98 Tabulka 4-8: Srovnání ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin na osobu za r. 2007 a 2013. ................................................................................................................... 100 Tabulka 4-9: Srovnání počtu hypotetických planet Zemí za r. 2007 a 2013. .................... 100
10
ÚVOD Ekologická stopa je jedním z indikátorů udržitelného rozvoje. Porovnává množství přírodních zdrojů, které lidstvo spotřebovává, a množství přírodních zdrojů, které nám naše planeta nabízí. Tento koncept vychází z jednoduché myšlenky, že nemůžeme spotřebovávat v dlouhodobém horizontu více zdrojů, než jich je k dispozici. Bohužel má v současné době lidská populace na Zemi nepřiměřené nároky a přivlastňuje si více, než je v dlouhodobé perspektivě udržitelné. Vysoká potřeba přírodních zdrojů, degradace ekosystémů, úbytek biodiverzity, globální změna klimatu a mnohé další společensky způsobené environmentální problémy nabývají na významu a volají po řešení. Pro měření našeho pokroku směrem k udržitelnosti jsou vyvíjeny právě takové indikátory, jako je ekologická stopa, které nám dávají zpětnou vazbu o působení lidské společnosti na planetu. Údaje o ekologické stopě jednotlivých států světa zpracovává organizace Global Footprint Network. Poslední zveřejněná data zahrnují ekologické stopy států za rok 2007. Data jsou zpracovávána na základě mezinárodně dostupných údajů a chybí srovnání s národně dostupnými daty. Srovnáním výpočtu ekologické stopy České republiky podle globálních a národních dat se zabývá moje diplomová práce. Jelikož výpočty zahrnují rozsáhlé databáze údajů, omezila jsem se pouze na výpočet ekologické stopy orné půdy a pastvin. Do výpočtů jsem zahrnula také data z roku 2013, která ukazují poměrně aktuální situaci v ČR a umožňují porovnání se stavem v roce 2007.
V této práci jsem si položila následující výzkumné otázky: 1. Liší se data získaná institucí Global Footprint Network a odpovídající data získaná institucemi v ČR týkající se ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR? Ve kterých případech se odlišují a proč? Mají tyto odlišnosti vliv na výsledný národní účet ekologické stopy a biokapacity? 2. Stačí podle výpočtu na základě národních dat biokapacita orné půdy a pastvin ČR pokrývat poptávku po jejich produkci? 3. Jak se liší národní účet ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR za období roku 2007 a 2013?
11
V první kapitole vysvětlím podrobně koncept ekologické stopy a současnou situaci ve světě z pohledu tohoto indikátoru. Dále se blíže zaměřím na vybrané kategorie výpočtu – ornou půdu a pastviny – s přihlédnutím k dopadům živočišné produkce v kontextu ekologické stopy. Ve třetí kapitole se budu věnovat metodice výpočtu ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin, dále popíši strukturu mých výpočtů a budu diskutovat přiřazování národních dat k datům globálním. Podrobný popis přiřazení jednotlivých položek je k dispozici v Příloze 2 a v jednotlivých tabulkách (Přílohy 3–7). Ve čtvrté kapitole seznámím čtenáře s výsledky, ke kterým jsem dospěla. V páté kapitole budu diskutovat odlišnost globálních a národních dat za rok 2007 a dále odlišnost národních dat v letech 2007 a 2013.
12
1. Koncept ekologické stopy 1.1. Ekologická stopa
Ekologická stopa (EF) je indikátorem měřícím nároky lidské populace na dostupnou biokapacitu planety.2 Jedná se o jeden z všeobecně uznávaných ukazatelů dopadu lidské činnosti na planetu a ekologického rozměru udržitelnosti [Stiglitz, Sen, Fitoussi, 2010]. EF převádí veškeré potřeby jedince, instituce, města, státu nebo celého lidstva v daném roce na plochu, která je nutná k produkci přírodních zdrojů a asimilaci odpadů. Např. při spotřebě dřeva lze spočítat, jak velká plocha lesa byla potřeba k produkci daného množství dřeva. Porovnáním této plochy a reálně dostupných bioproduktivních ploch na planetě můžeme zjistit udržitelnost našeho způsobu života. EF je tedy nástrojem ekologického účetnictví, kde na jedné straně je dostupná nabídka bioproduktivních ploch, na straně druhé poptávka po těchto plochách. Abychom žili v rámci mezí naší planety, je nutné,
aby
v dlouhodobém
horizontu
poptávka
po
bioproduktivních
plochách
nepřevyšovala jejich nabídku.
2
Koncept ekologické stopy vytvořili r. 1990 Mathis Wackernagel a William Rees. Mathis Wackernagel je spoluautorem konceptu ekologické stopy a předsedou organizace Global Footprint Network. Svůj doktorský titul získal na Univerzitě v Britské Kolumbii pod vedením profesora Williama Reese. V rámci své disertační práce vyvinul koncept ekologické stopy. Přednášel na více než stovce univerzit. Je autorem četných článků, zpráv a publikací týkajících se udržitelnosti, včetně ekologické stopy. William Rees je ekolog, ekologický ekonom a profesor na Univerzitě v Britské Kolumbii. Je spoluautorem konceptu ekologické stopy.
13
1.2. Biokapacita
Biokapacita představuje souhrn biologicky produktivních ploch planety. Tyto plochy nám poskytují přírodní zdroje a také slouží pro vstřebání odpadů, např. emisí CO2. Veškerá plocha se přiřazuje pro účely výpočtu biokapacity do jedné ze šesti kategorií – orná půda, pastviny, lesy, rybářská loviště, zastavěné plochy a plochy pro pohlcení CO2. Zastavěné
plochy představují
biokapacitu
přivlastněnou
lidskou
infrastrukturou.
Bioproduktivita se liší nejen u jednotlivých typů ploch (např. orná půda je v průměru úrodnější než pastviny), ale i v rámci jednoho typu plochy v různých oblastech (např. orná půda je v jedné části světa s příznivějšími klimatickými podmínkami úrodnější než v jiné části světa). Velikost bioproduktivních ploch proto nelze měřit klasickými jednotkami rozlohy (hektary), jelikož bychom tyto plochy nemohli sčítat. Byla proto zavedena jednotka rozlohy pro účely výpočtu EF a biokapacity – globální hektar (gha). Globální hektar vyjadřuje průměrnou bioproduktivitu všech oblastí světa v daném roce. K převodu ploch z reálných hektarů na globální hektary se používají ekvivalentní a výnosové faktory (více v kapitole 1.5).
14
1.3. Ekologické přestřelení
Reálnou biokapacitu planety můžeme porovnávat s EF lidstva. A jaká je tedy naše současná situace? V r. 1970 lidstvo poprvé překročilo svými nároky planetárně dostupnou biokapacitu a od té doby se situace stále zhoršuje. Nyní Zemi trvá 1,5 roku, aby zregenerovala zdroje, které spotřebujeme za jeden rok. Toto překračování biokapacity Země je všeobecně podceňováno, neboť životní úroveň lidstva stále stoupá. Naším současným životním stylem lidstvo jako celek spotřebovává pomyslnou jednu a půl planety Země. Pokud by ale každý žil životním stylem průměrného Američana, potřebovali bychom planet rovnou pět. Některé ze scénářů OSN naznačují, že pokud bude současný trend růstu populace a spotřeby nadále pokračovat, pak ve 30. letech 21. stol. již budeme k uspokojování našich potřeb potřebovat ekvivalent dvou planet Zemí. Stav, kdy lidstvo spotřebovává více, než je nám příroda schopna nabídnout, označujeme jako ekologické přestřelení (ecological overshoot). Nejvýznamnějšími důsledky přestřelení jsou hroutící se rybolov, snižování ploch lesních porostů, vyčerpání sladkovodních ekosystémů a hromadění emisí CO2 [Global Footprint Network]. Přestřelení je dáno čtyřmi hlavními faktory: jak velké množství zdrojů spotřebováváme, jak efektivně tyto zdroje využíváme, jaká je velikost světové populace a jaká je kapacita planety ve vytváření zdrojů. Technologický pokrok nám umožňuje zvyšovat efektivitu využívání zdrojů, ale jeho tempo zdaleka nestačí tempu růstu populace a nárůstu spotřeby. Země nám poskytuje vše, co ke svému životu potřebujeme. Proč nedokážeme žít v mezích jedné planety? Celý svět musí začít uznávat ekologické limity, musejí se stát prioritou našeho rozhodování. Je nutné investovat do technologií a infrastruktury, které nám umožní žít ve světě omezených zdrojů. Používání indikátorů udržitelnosti, jako je EF, je zásadní pro přežití lidstva, jelikož nám umožňuje vědět, kolik přírodních zdrojů Země nabízí, kdo a kolik zdrojů využívá. To je první krok na cestě k úspěchu. Tento indikátor nám umožňuje měřit i náš pokrok na cestě k udržitelnosti. Obr. 1-1 ukazuje historický vývoj od r. 1961 i dva scénáře budoucnosti ohledně počtu hypotetických planet Zemí, které lidstvo spotřebovává. Na vodorovné ose jsou znázorněny roky a na svislé ose počet hypotetických spotřebovávaných planet Zemí. Růžová křivka ukazuje vývoj ekologické stopy lidstva v přepočtu na počet planet Zemí 15
v letech 1961–2008. V r. 1970 poprvé EF lidstva překročila regenerační kapacitu planety. V současnosti je spotřebovávána hypotetická jedna a půl planety. Červená křivka ukazuje scénář „business as usual“ – jaká bude situace v budoucnu, pokud budou současné trendy růstu populace a spotřeby přírodních zdrojů pokračovat. Jak vidíme z obrázku, tento vývoj rozhodně příznivý není – podle scénáře business as usual by lidstvo v r. 2050 již pro své nároky potřebovalo téměř hypotetické tři planety Země. Příznivý scénář „rapid reduction“ (rapidní redukce) – oranžová křivka – ukazuje vývoj v případě významného omezení vlivu lidstva na planetu. Podle tohoto scénáře už bychom v r. 2050 mohli být schopni opět žít v rámci mezí naší planety.
Obrázek 1-1: Kolik planet lidstvo potřebuje? http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/Number_of_Planet_Scenarios_ 2008.JPG
16
1.4. Uhlíková stopa
Uhlíková stopa (carbon footprint) označuje množství uhlíku, které emituje určitá lidská aktivita nebo instituce. Toto množství emisí se přepočítává v rámci konceptu EF na velikost bioproduktivní plochy, která je nutná k sekvestraci (pohlcení) tohoto uhlíku biomasou. Uhlíková stopa nám tedy ukazuje nároky na planetu způsobené využíváním fosilních paliv. Tvoří 54 % celkové EF lidstva a je její nejrychleji rostoucí složkou – od r. 1961 se zvětšila 11x [Global Footprint Network]. Snížení uhlíkové stopy lidstva je tím pádem nejdůležitější krok, který můžeme udělat, abychom začali žít v mezích planety Země. Obr. 1-2 ukazuje podíl uhlíkové stopy na celkové EF lidstva. Uhlíková stopa je označena světle modře, ostatní složky EF tmavě modře. Vodorovná osa značí roky a svislá osa hypotetický počet planet Zemí, které lidstvo spotřebovává. Vodorovná přerušovaná čára (Earth´s biological capacity) označuje hranici biokapacity naší planety.
Obrázek 1-2: Uhlíková stopa lidstva. http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/CarbonFootprintLayer2007_resized.jpg
17
1.5. Převod aktuálních hektarů na globální hektary
Národní účty ekologické stopy a biokapacity (National Footprint Accounts, NFA) počítají lidské nároky na služby ekosystémů (ekologická stopa) a schopnost ekosystémů tyto nároky splňovat (biokapacita). Tyto lidské nároky jsou přepočítány na plochu. Ekologická stopa každého typu bioproduktivní plochy kromě zastavěných území a ploch pro vstřebání uhlíku se počítá jako součet příspěvků z jednotlivých produktů. Ekologická stopa ploch pro vstřebání uhlíku se počítá jako velikost plochy lesů o celosvětově průměrné produktivitě, která je nutná pro zachycení uhlíku vypuštěného lidmi jako emise CO2 poté, co byla započtena sekvestrace uhlíku oceány. Ekologická stopa zastavěného území je rovna přivlastněné biokapacitě orné půdy o stejné rozloze. [Ecological Footprint Atlas, 2010] Ekologická stopa a biokapacita se vyjadřují v globálních hektarech. Pomocí této jednotky je pak možno srovnávat EF a biokapacitu mezi různými zeměmi a mezi různými typy ploch. Požadavek na produkci zdrojů nebo asimilaci odpadů je převeden na globální hektary tak, že celkové množství spotřebovaných zdrojů je vyděleno výnosem jednoho hektaru, nebo celkové množství vyprodukovaného odpadu vyděleno absorpční kapacitou jednoho hektaru. Výnosy jsou počítány na základě mezinárodních statistik, převážně ze statistických databází Food and Agriculture Organization (FAO). Pokud jsou dvě plodiny vypěstovány na stejné ploše ve stejný čas, jedna část této plochy je přisouzena jedné plodině a druhá část plodině druhé, což zabraňuje dvojitému započítávání. K převodu aktuálních („skutečných“) hektarů na globální hektary se používají převodní faktory – výnosové a ekvivalentní faktory. Výnosové faktory udávají rozdíly mezi produktivitou daného typu bioproduktivní plochy v dané zemi a celosvětově průměrnou produktivitou tohoto typu plochy. Tyto rozdíly jsou způsobeny přírodními podmínkami, např. kvalitou půdy, ale také používanými hospodářskými postupy. Výnosové faktory se počítají každoročně pro jednotlivé země. Tab. 1-1 ukazuje výnosové faktory pro vybrané země. Modře zbarvený řádek ukazuje hodnoty pro celosvětově průměrnou produktivitu daného typu plochy (ta je stanovena jako 1,0). Z tabulky vidíme, že např. průměrné pastviny na Novém Zélandě jsou 2,5x produktivnější než celosvětový průměr pastvin. Výnosový faktor pro zastavěná území je
18
roven výnosovému faktoru orné půdy, jelikož lidská sídla jsou většinou postavena blízko produktivních orných půd. Ekvivalentní faktory udávají rozdíly mezi produktivitou jednotlivých typů bioproduktivních ploch. V r. 2007 měla např. orná půda ekvivalentní faktor 2,51, což znamená, že světově průměrná orná půda byla 2,51x produktivnější než byla průměrná produktivita všech typů ploch (Tab. 1-2). Ekvivalentní faktor pro zastavěná území je roven ekvivalentnímu faktoru pro ornou půdu. Ekvivalentní faktory se počítají každý rok a pro všechny země jsou stejné.
19
Tabulka 1-1: Výnosové faktory pro vybrané země. Zeleně jsou zvýrazněny nejvyšší hodnoty pro danou kategorii bioproduktivní plochy, červeně nejnižší hodnoty. Ecological Footprint Atlas 2010, upraveno
Orná půda
Lesy
Pastviny
Rybářská loviště
Světový průměr
1,0
1,0
1,0
1,0
Alžírsko
0,3
0,4
0,7
0,9
Japonsko
1,3
1,4
2,2
0,8
Jordánsko
1,1
1,5
0,4
0,7
Maďarsko
1,1
2,6
1,9
0,0
Německo
2,2
4,1
2,2
3,0
Nový Zéland
0,7
2,0
2,5
1,0
Zambie
0,2
0,2
1,5
0,0
Tabulka 1-2: Ekvivalentní faktory pro r. 2007. Ecological Footprint Atlas 2010, upraveno
Typ plochy
Ekvivalentní faktor
Orná půda
2,51
Lesy
1,26
Pastviny
0,46
Vodní plochy
0,37
Zastavěná území
2,51
20
1.6. Výpočet ekologické stopy a biokapacity
V této kapitole představím základní rovnice pro výpočet ekologické stopy a biokapacity podle českého vydání metodiky výpočtu NFA [Metodika výpočtu národních účtů ekologické stopy, 2009]. Základní rovnice pro výpočet ekologické stopy (EF) je:
(Rovnice 1) 𝐸𝐹 [𝑔ℎ𝑎] =
𝑃 ∙ 𝑌𝐹 ∙ 𝐸𝑄𝐹 𝑌𝑁
P je množství sklizeného produktu nebo vyprodukovaného odpadu v tunách, YN je průměrný národní výnos pro P v tunách na hektar, YF je výnosový faktor a EQF je ekvivalentní faktor pro daný typ bioproduktivní plochy. Biokapacita (BC) pro daný typ bioproduktivní plochy se spočítá podle rovnice:
(Rovnice 2) 𝐵𝐶 [𝑔ℎ𝑎] = 𝐴 ∙ 𝑌𝐹 ∙ 𝐸𝑄𝐹
A je velikost plochy dané kategorie území v rámci státu. YF a EQF opět značí výnosový a ekvivalentní faktor. V případě odvozených produktů se jejich výnos stanovuje pomocí extrakčního poměru. Ten je určen pro všechny jednotlivé odvozené produkty. Výpočet výnosu odvozeného produktu se spočítá podle rovnice:
(Rovnice 3) 𝑌𝐷 = 𝑌𝑃 ∙ 𝐸𝑋𝑇𝑅𝐷
21
YD je efektivní výnos pro odvozený produkt, YP je výnos pro primární produkt, EXTRD je extrakční poměr pro druhotný produkt. Extrakční poměr je poměr hmotností odvozeného produktu a primárního produktu. V případě, že se z jednoho primárního produktu vyrábí více odvozených produktů (např. sójový olej i sójová pokrutina se vyrábějí ze sóji), se EF primárního produktu rozdělí mezi odvozené produkty. Rovnice pro výpočet extrakčního poměru (EXTRD) je:
(Rovnice 4) 𝐸𝑋𝑇𝑅𝐷 =
𝑇𝐶𝐹𝐷 𝐹𝐴𝐹𝐷
TCFD je technický konverzní faktor pro odvozený produkt (hmotnostní poměr), FAFD je alokační faktor ekologické stopy – ten rozděluje ekologickou stopu primárního produktu mezi z něj odvozené produkty podle ceny. Alokační faktor ekologické stopy pro odvozený produkt (FAFD) se spočítá jako:
(Rovnice 5) 𝐹𝐴𝐹𝐷 =
𝑇𝐶𝐹𝐷 ∙ 𝑉𝐷 ∑ 𝑇𝐶𝐹𝑖 ∙ 𝑉𝑖
Vi je tržní cena každého odvozeného produktu. Pro produkci s pouze jedním odvozeným produktem je FAFD roven 1 a extrakční poměr je roven TCFD. Ekologická stopa spotřeby (EFC) se spočítá jako EFP (zboží a služby vyprodukované v daném státě) s přičtením EFI (EF dovezeného zboží) a odečtením EFE (EF vyvezeného zboží):
(Rovnice 6) EFC = EFP + EFI + EFE
22
1.7. Různé metodiky výpočtu ekologické stopy
Výpočtům ekologické stopy a biokapacity se v národním měřítku věnuje několik organizací, např. Global Footprint Network (GFN), Best Foot Forward (BFF) nebo Stockholm Environment Institute (SEI). V této práci používám metodiku GFN. Jelikož neexistují žádné celosvětové standardy, jak ekologickou stopu počítat, výsledky se mohou lišit v závislosti na použité metodě. Metoda používaná GFN a SEI se liší započítáváním obchodovaných položek a dopadů dodavatelských řetězců. Organizace SEI používá pro započítání obchodovaných položek obchodní hodnoty a multiplikátory odvozené z ekonomické analýzy vstupů a výstupů. Organizace GFN naopak používá informace o objemu obchodu v kombinaci s koeficienty životního cyklu produktu. Analýza vstupů a výstupů používaná SEI poskytuje komplexní pohled na dopad celého dodavatelského řetězce. GFN přiděluje část EF primárního produktu odvozenému produktu (tedy např. část EF obilovin je přiřazena k EF vepřového masa). Tento postup však není použitelný např. na služby a dochází tak k přeceňování EF surovin a podceňování EF služeb. Organizace BFF používá metodu analýzy toku zdrojů a hmotnostní bilance, která využívá fyzikální veličiny pro výrobu, dovoz a vývoz energie, materiálů, výrobků a dopravy, stejně jako pro produkci odpadů. Na tyto toky zdrojů jsou poté použity převodní faktory používané GFN [Ecological Footprint Methodological Comparisons, 2009].
23
1.8. Ekologická stopa a biokapacita států světa
Pro každý stát světa lze vypočítat jeho dostupnou biokapacitu a ekologickou stopu a srovnáním těchto dvou údajů zjistit, zda je stát „ekologickým dlužníkem“ (spotřebovává více, než nabízí jeho dostupná biokapacita – je v ekologickém deficitu) nebo „ekologickým věřitelem“ (biokapacita převyšuje poptávku státu po ní – stát je v ekologickém přebytku). Přehled států světa, které jsou „ekologickými dlužníky“ nebo „ekologickými věřiteli“ ukazuje Obr. 1-3. V současnosti přes 80 % světové populace žije ve státech s ekologickým deficitem. Tyto státy pro svou spotřebu nad dostupnou národní biokapacitu využívají biokapacitu jiných států. Ještě v r. 1961 většina států žila v ekologickém přebytku [Global Footprint Network]. V globalizované ekonomice je obchod součástí každodenního života a smyslem rozdělení států na ekologické dlužníky a ekologické věřitele není přimět státy, aby spotřebovávaly jen zdroje, které jsou dostupné na jejich území. Tento příměr slouží spíše pro to, aby si jednotlivé státy uvědomily, jak jsou závislé na biokapacitě jiných států a jaký je přínos ve snižování této závislosti a zvyšování své vlastní ekologické rezervy. Z výpočtů vychází, že průměrný člověk by měl spotřebovávat zdroje ekvivalentní maximálně 1,8 gha bioproduktivních ploch.
Obrázek 1-3: Ekologičtí dlužníci a věřitelé. http://www.hraozemi.cz/globalni-souvislosti.html
24
2. Orná půda a pastviny FAO definuje zemědělskou půdu (agricultural area) jako součet ploch orné půdy, trvalých zemědělských kultur, luk a pastvin. Orná půda (arable land) je zemědělská půda, na které se pěstují dočasné zemědělské plodiny, dočasně zatravňovaná plocha (víceleté pícniny), zahrady a pozemky ležící dočasně ladem (méně než 5 let). Trvalé zemědělské kultury (permanent crops) tvoří půda s plodinami, které jsou vysety nebo vysazeny a rostou na jednom místě několik let, aniž by se musely přesazovat – např. kakaovník nebo kávovník. Tato kategorie zahrnuje také půdu s kvetoucími keři (růže, jasmín), ovocnými stromy, stromy pěstovanými pro ořechy nebo půdu s vinnou révou. Nepatří sem stromy pěstované pro dřevo (ty spadají do kategorie lesních porostů). Trvalé louky a pastviny (permanent meadows and pastures) tvoří půda, na které se trvale (5 let a více) pěstují pícniny [FAOStat Glossary]. V této práci rozumím pojmem „orná půda“ výše vysvětlované kategorie „orná půda“ a „půda s trvalými kulturami“; pojmem „pastviny“ kategorii „trvalé louky a pastviny“. Celosvětové rozšíření orné půdy a pastvin ukazuje Obr. 2-2. V r. 2007
byla
celková
velikost
bioproduktivní
plochy
Země
přibližně
11,9 mld. hektarů – nebo 11,9 mld. globálních hektarů, neboť celkový počet aktuálních a globálních hektarů je stejný. Avšak rozlohy jednotlivých typů bioproduktivních ploch v aktuálních hektarech a v globálních hektarech se liší (viz Obr. 2-1). Např. v r. 2007 bylo na světě 3,9 mld. globálních hektarů orné půdy, což odpovídá 1,6 mld. aktuálních hektarů. Tento rozdíl je způsoben vysokou produktivitou orné půdy oproti ostatním typům bioproduktivních ploch, jelikož orná půda většinou zabírá nejúrodnější místa (pokud tyto plochy nejsou zastavěné) [Ecological Footprint Atlas, 2010].
25
rozloha (v milionech)
zastavěná území lesy rybářská loviště pastviny orná půda
aktuální hektary
globální hektary
Obrázek 2-1: Aktuální hektary a globální hektary. Ecological Footprint Atlas 2010, upraveno
Obrázek 2-2: Orná půda a pastviny celosvětově. Zeleně pastviny, hnědě orná půda. http://ourworldindata.org/wp-content/uploads/2013/10/world-map-of-cropland-andpastureland-sage0.png
26
2.1. Orná půda
Orná půda je nejvíce produktivním typem plochy. Poskytuje potravu a textilní vlákna pro lidskou potřebu, krmivo pro hospodářská zvířata, olejniny a kaučuk. NFA počítají se 164 rozdílnými druhy zemědělských plodin pěstovanými na orné půdě. Do ekologické stopy orné půdy se však nijak nepromítají dlouhodobě neudržitelné zemědělské postupy, které způsobují degradaci půdy. V České republice tvoří zemědělská půda 53,5 % rozlohy území (Obr. 2-3). [Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, 2015]. Do zemědělské půdy se řadí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalý travní porost. Rozčlenění zemědělské půdy v ČR ukazuje Obr. 2-4. V Evropě se poslední dobou zvyšuje podíl ekologického zemědělství vůči tradičnímu zemědělství. Ačkoliv tento krok více směřuje k udržitelnému rozvoji, z pohledu ekologické stopy může být důvodem snížení biokapacity z důvodu nižších výnosů. Dlouhodobě se může bioproduktivita v oblastech s ekologickým zemědělstvím zvýšit, neboť může být zastavena degradace půdy. Také se ukazuje, že přeměna tropického lesa na plantáže může překvapivě zvyšovat biokapacitu. Lesy mají totiž ekvivalentní faktor 1,26, ale plantáž, která se počítá jako orná půda, má ekvivalentní faktor již 2,51. Přechod z druhově bohatého tropického lesa na monokulturní plantáž ukazuje navýšení biokapacity, ačkoliv v dlouhodobém měřítku je ohrožena regenerační kapacita těchto ekosystémů [Lenzen et al., 2007].
27
Obrázek 2-1: Podíl zemědělské půdy a nezemědělských pozemků v ČR k 31. 12. 2014. http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudnihofondu/Rocenka_pudniho_fondu_2015.aspx
Obrázek 2-2: Rozčlenění zemědělské půdy v ČR k 31. 12. 2014. http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudnihofondu/Rocenka_pudniho_fondu_2015.aspx
28
2.2. Pastviny
V r. 2007 bylo na světě 3,4 mld. hektarů pastvin. Pastviny poskytují potravu hospodářským zvířatům, ze kterých pak lidé získávají maso, mléčné výrobky, kůži a vlnu. EF pastvin se počítá porovnáním množství dostupného krmiva v dané zemi a množství krmiva potřebného pro hospodářská zvířata chovaná v zemi daný rok. Odečtením těchto dvou položek získáme národní požadavek na produkci pastvin. Systémy chovu hovězího dobytka se po celém světě liší – od extenzivních režimů pastvy s nízkým dopadem až po intenzivní režimy závisející na velkém množství dodatkové energie do ekosystému. Intenzivní systémy mají průměrně vyšší výnosy, což z pohledu ekologické stopy a biokapacity znamená lepší výsledek, avšak pro ekosystémy jsou z dlouhodobého hlediska šetrnější extenzivní systémy pastvy [Lenzen et al., 2007].
EFP pastvin se počítá podle rovnice [Borucke et al., 2013]:
(Rovnice 7) 𝑃𝐺𝑅 = 𝑇𝐹𝑅 − 𝐹𝑀𝑘𝑡 − 𝐹𝐶𝑟𝑜𝑝 − 𝐹𝑅𝑒𝑠
PGR je poptávka po produkci pastvin, TFR (Total Feed Requirement) je celkový požadavek hospodářských zvířat na krmivo, FMkt je dostupné množství krmiva z plodin uplatněných na trhu, FCrop je dostupné množství krmiva ze zemědělských plodin a FRes je dostupné množství krmiva ze zbytků zemědělských plodin. EF pastvin je složena z EFP, EFI a EFE. EFP představuje poptávku po produkci pastvin pro nakrmení hospodářských zvířat. EFI a EFE jsou EF pastvin vtělené v dovážených nebo vyvážených hospodářských zvířatech.
29
2.3. Ekologická stopa živočišné produkce
Živočišná produkce je jedním z nejvýznamnějších dopadů lidské společnosti na planetu. Je k ní zapotřebí 30 % zemského povrchu. Každý rok je na světě vyprodukováno celkem 586 mil. tun mléka, 124 mil. tun drůbežího, 91 mil. tun vepřového, 59 mil. tun hovězího a buvolího masa a 11 mil. tun skopového masa. To je celkem 285 mil. tun masa ročně. V přepočtu je to 36 kg na jednoho člověka. Avšak průměrně snědí Američané ročně 122 kg masa, zato Bangladéšané pouze 1,8 kg. Hospodářská zvířata spotřebují ročně 1,3 mld. tun obilí. Téměř celé toto množství přijde na krmení zvířat v rozvinutých zemích, Číně a Latinské Americe. Hospodářská zvířata v subsaharské Africe spotřebují ročně pouze 50 mil. tun obilí, jinak se krmí trávou a zbytky zemědělských plodin. V chudých regionech je špatná kvalita krmiva, a tak hovězí dobytek v těchto oblastech může spást až 10x více trávy než dobytek v rozvinutých zemích na jednotku produkce bílkovin. To znamená, že hovězí dobytek v rozvojových zemích jako je Etiopie nebo Somálsko může vyprodukovat až 1 000 kg uhlíku na každý jeden kg bílkovin, který produkují. Produkce uhlíku pochází z metanu a také ze snížené sekvestrace uhlíku převodem lesů na pastviny. V Severní Americe a Evropě spotřebuje hovězí dobytek 75–300 kg sušiny obilí nebo trávy na produkci 1 kg bílkovin. V subsaharské Africe může však kráva spotřebovat až 500– 2 000 kg sušiny na produkci jednoho kg bílkovin kvůli špatné kvalitě krmiva a vysoké úmrtnosti ve stádech. Vepři a drůbež spotřebují až 5x méně krmiva na produkci 1 kg bílkovin než skot, ovce nebo kozy [Herrero et al., 2013]. Živočišná výroba je také významným zdrojem emisí skleníkových plynů – a to dokonce více než doprava [Steinfeld et al., 2006]. Produkce hovězího masa způsobuje 2x více emisí než produkce vepřového a 4x více emisí než produkce drůbežího masa [Hamerschlag, 2011]. Dále přispívá živočišná výroba k ohrožení sladké vody – 8 % vody spotřebovávané lidmi je použito pro živočišnou produkci, z toho největší část na zavlažování orné půdy a pastvin [Steinfeld et al., 2006]. Jak vyplývá z výše uvedeného, ekologická stopa živočišné produkce a její dopad na ekosystémy je zcela zásadní.
30
3. Výpočet ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin 3.1. Metodika výpočtu National Footprint Accounts
NFA z r. 2010 počítají EF a biokapacitu pro 240 států a regionů od r. 1961 po r. 2007 [Ecological Footprint Atlas, 2010]. V této kapitole popíši metodiku výpočtu NFA podle příruček k NFA z let 2008 a 2014 [Kitzes, 2008; Lazarus, 2014]. NFA čerpají z přibližně 5 400 číselných údajů pro výpočet EF a biokapacity pro jednu zemi. Jednotlivé listy tabulky National Footprint and Biocapacity Accounts pro Českou republiku, verze z r. 2010 [NFA, 2010] jsou pro přehlednost uspořádány do pěti úrovní. Listy dané úrovně čerpají výsledky z listů na úrovních nižších. Úroveň 1 obsahuje pouze jediný list – souhrnný. Ten prezentuje celkovou EF a biokapacitu podle typu bioproduktivní plochy. Listy úrovně 5 obsahují data z externích zdrojů, většina z nich neobsahuje žádné výpočty, slouží jako zdroje dat pro výpočty na listech vyšších úrovní. Listy jsou pojmenovány podle jejich funkce. Kromě rozdělení do pěti úrovní jsou listy také organizovány do šesti skupin podle typu bioproduktivní plochy, které se týkají. Každý druh plochy má přiřazen list na úrovni 2 a patří k němu další listy nižších úrovní. Na úrovni 2 je také list sloužící k sumarizaci celkové biokapacity všech typů ploch. Dále se v tabulce nacházejí listy s konstantami potřebnými k výpočtům. Listy jsou v tabulce barevně označeny k usnadnění orientace. Názvy listů dále v textu jsou značeny kurzívou. Číslo v závorce za názvem listu udává příslušnou úroveň, na které se tento list nachází.
ÚROVEŇ 1
Na úrovni 1 se nachází pouze jediný list, summary (souhrn). Tento list je na vrcholu hierarchie celého výpočtu NFA a shrnuje ekologickou stopu a biokapacitu všech typů bioproduktivních ploch pro Českou republiku za r. 2007.
31
List summary obsahuje tři tabulky a dva grafy. První tabulka (Ecological Footprint and Biocapacity Totals) shrnuje celkovou EF a biokapacitu ČR pro každý typ bioproduktivní plochy zvlášť. Řádky odpovídají jednotlivým typům těmto ploch (Carbon Footprint = plocha pro vstřebání CO2, Cropland = orná půda, Grazing Land = pastviny, Fishing Grounds = rybářská loviště, Forest Land = lesy, Built-up Land = zastavěná území). Sloupce označují jednotlivé druhy ekologické stopy (EFP, EFI, EFE, EFC) a biokapacitu. Poslední řádek tabulky (Total) shrnuje celkovou EF a biokapacitu všech typů ploch dohromady. Druhá tabulka (Ecological Footprint and Biocapacity Per Capita) shrnuje podobně jako první tabulka EF a biokapacitu ČR jednotlivých typů ploch, avšak v přepočtu na jednoho obyvatele ČR (jednotky jsou zde gha na osobu). Sloupce označují EFP, EFI, EFE, EFC a biokapacitu, poslední řádek shrnuje celkovou EF a biokapacitu na jednoho obyvatele. Třetí tabulka nám podává širší pohled na data prvních dvou tabulek. První dva řádky shrnují biokapacitu a EFP České republiky a celého světa. Řádek Net Imports (čistý import) ukazuje EFi sníženou o EFE. Čtvrtý řádek shrnuje EFC. Řádek Ecological Remainder ukazuje biokapacitu sníženou o EFP České republiky, což znázorňuje nevyužitou národní biokapacitu. V případě našeho státu je výsledek záporný, jelikož využíváme veškerou národně dostupnou biokapacitu a navíc si přivlastňujeme biokapacitu jiných států díky vtělené ekologické stopě v importovaných výrobcích. Poslední řádek (Ecological Surplus) pak ukazuje čistou biokapacitu, kterou má ČR k dispozici po odečtení EFc – hodnota je opět záporná, jelikož ČR žije v ekologickém deficitu. Červené číslo napravo od této tabulky udává, kolik planet Zemí by potřebovalo lidstvo jako celek, pokud by každý žil jako obyvatelé státu, pro který je prováděn výpočet NFA. V případě ČR by tedy lidstvo podle GFN potřebovalo 3,28 planet Zemí. První graf nalevo ukazuje relativní velikosti EFP, EFI, EFE, EFC a biokapacity. Pravý výsečový graf ukazuje relativní zastoupení jednotlivých typů bioproduktivních ploch, které spotřebováváme v podobě EFC. List summary přebírá data o EFP, EFI, EFE, a EFC z jednotlivých listů úrovně 2 odpovídajícím jednotlivým typům ploch. Biokapacita pro každý typ plochy je převzata z listu biocap. Poslední řádek tabulky Ecological Footprint and Biocapacity Totals shrnuje tyto dílčí ekologické stopy a biokapacity do celkové národní ekologické stopy a biokapacity. Tabulka Ecological Footprint and Biocapacity per Capita přebírá data z první 32
tabulky a přepočítává je na jednoho obyvatele ČR (počet obyvatel je převzat z databáze FAOStat). Poslední řádek této tabulky shrnuje celkovou EF a biokapacitu na jednoho obyvatele. První čtyři řádky v třetí tabulce přebírají data posledních řádků s výsledky z prvních dvou tabulek, hodnoty jsou přejaty z externí tabulky. V posledních dvou řádcích tabulky jsou prováděny výpočty založené na datech z horních řádků této tabulky.
ÚROVEŇ 2
Listy úrovně 2 jsou označeny modrou barvou. Shrnují celkovou EFP, EFI, EFE, a EFC pro jednotlivé typy bioproduktivních ploch. Tato úroveň obsahuje celkem sedm listů – jeden pro každý typ plochy a jeden pro biokapacitu. Listy druhé úrovně jsou pojmenovány podle typu plochy, které se výpočet daného listu týká, u všech těchto listů je předpona ef_. Výpočty na těchto listech závisejí na výpočtech listů nižších úrovní. Následuje seznam sedmi listů úrovně 2 a jejich stručný popis.
ef_carbon: Shrnuje EF spalování fosilních paliv (jednak přímo v ČR, ale také v rámci EF vtělené v importovaných výrobcích). ef_crop: Shrnuje EF orné půdy vtělenou v zemědělských plodinách a živočišných výrobcích. ef_grazing: Shrnuje EF pastvin vtělenou v živočišných produktech. ef_fish: Shrnuje EF rybářských lovišť vtělenou v rybách a jiných mořských produktech. ef_forest: Shrnuje EF lesů vtělenou v primárních i sekundárních lesních produktech. ef_built: Shrnuje EF spojenou s infrastrukturou, budovami a vodními nádržemi. biocap: Shrnuje celkovou biokapacitu ČR pro každý jednotlivý typ bioproduktivní plochy.
Struktura všech šesti listů týkajících se EF je podobná. Každý list shrnuje EFP, EFI, EFE, a EFC pro různé typy kategorií. Poslední řádek každého listu shrnuje celkovou EF daného typu plochy. Tyto celkové součty jsou shrnuty v listu summary. Vpravo od tabulky je grafické znázornění struktury výpočtu. 33
V každém z těchto šesti listů se vypočítává celková EFc podle rovnice 6. List biocap shrnuje vypočítanou biokapacitu jednotlivých typů ploch. Vpravo od prvního sloupce Area (typ bioproduktivní plochy) vidíme následující sloupce: Area (plocha), YF (yield factors = výnosové faktory), EQF (equivalence factors = ekvivalentní faktory), úplně vpravo pak Biocapacity (biokapacita). Pod tabulkou je diagram znázorňující listy zahrnuté ve výpočtu biokapacity a pod ním výsečový graf ukazující relativní zastoupení jednotlivých typů ploch na celkové národní biokapacitě. Výpočet biokapacity je prováděn podle rovnice 2.
ÚROVEŇ 3
Listy úrovně 3 a nižších mají barvu podle toho, ke kterému typu bioproduktivní plochy se vztahují. Obecně lze říci, že listy úrovně 3 převádějí hmotnost produktů v tunách na počet gha nutných k produkci tohoto množství produktů. Data použitá v listech této úrovně jsou převzata z listů úrovně 4 nebo 5. Většinou je v listech úrovní 3, 4 a 5 pouze jedna tabulka s několika sloupci a řádky. Na začátku každého z těchto listů se nacházejí úvodní informace, např. odkazy na související listy nebo na listy úrovně 2. První řádek každého listu obsahuje názvy sloupců zvýrazněné tučně. Druhý řádek udává jednotky těchto sloupců, jsou označeny šedou barvou. Následující řádky obsahují již vlastní data listu. Každý řádek začíná názvem položky a poté oficiálním kódem, který lze této položce přiřadit. Tyto kódy jsou převzaty z podpůrných databází a většinou pocházejí z klasifikačních systémů Statistické divize OSN – FAO, Harmonizovaného systému 2002 (HS2002) nebo SITC Revision 1. Dále může následovat sloupec „Primary/Derived“ (primární/odvozený), který označuje, zda je položka primárním produktem nebo produktem odvozeným. Listy úrovně 3 jsou detailněji popsány v příslušných kapitolách. Pro účely mé práce budu blíže popisovat pouze listy týkající se výpočtu EF a biokapacity orné půdy a pastvin. Většina listů úrovně 3 začíná názvem příslušného typu plochy následovaným příponami _efp pro EFP, _efi pro EFI, nebo _efe pro EFE. Při výpočtech EFP, EFI, a EFE tyto listy využívají výpočet EF podle rovnice 1.
34
ÚROVEŇ 4
Listy úrovně 4 obsahují mezivýpočty nutné k převodu vstupních dat na výpočet EF. Mnoho z těchto listů vypočítává výnosy, což často zahrnuje použití extrakčních poměrů pro konverzi odvozeného produktu na množství primárního produktu. Běžné názvy listů úrovně 4 jsou: a) Název bioproduktivní plochy následovaný příponou _yield_n nebo _yield_w. Tyto listy obsahují národní (_n) nebo světové (_w) výnosy pro jednotlivé plochy. Průměrné světové výnosy jsou aplikovány na veškerý import a export v NFA kromě některých kategorií rybích produktů. b) Typ krmiva následovaný příponou supply_n nebo demand_n. V sekci pastvin v NFA je několik listů, které počítají množství krmiva produkovaného v dané zemi (supply_n) nebo množství krmiva vyžadovaného hospodářskými zvířaty v dané zemi (demand_n), např. feed_demand_n. Výnosy primárních produktů jsou počítány na základě jejich roční míry regenerace. Např. výnos pro dřevo reflektuje čistou roční akumulaci dřeva dostupného pro trh na jeden hektar lesa, nikoliv množství dřeva sklizeného z tohoto hektaru. Odhady roční míry regenerace jsou použity pro výpočty výnosů pastvin, rybářských lovišť, lesů a plochy pro vstřebávání uhlíku. Výnosy orné půdy jsou počítány jako aktuální produkce dělená sklízenou plochou, jelikož pro ornou půdu jsou výnosy sklizně a míra regenerace shodné. Ve výpočtech EF jsou také zahrnuty různé sekundární a terciární produkty (dceřiné produkty). Výnos pro jakýkoliv dceřiný produkt je počítán násobením výnosu primárního produktu, ze kterého je tento dceřiný produkt odvozen, extrakčním poměrem dceřiného produktu. Pro převod odvozených produktů na ekvivalenty jejich mateřského produktu jsou použity světové průměry extrakčních poměrů. Extrakční poměry udávají množství primárního produktu, které je vtělené v dceřiném produktu. Výnosy dceřiných produktů jsou počítány podle rovnice 3. Větší přesnosti výpočtů EF exportu a spotřeby by se dosáhlo, pokud by byly založeny na národně specifických extrakčních poměrech, ale ty ještě nejsou implementovány. EFP není ovlivněna extrakčními poměry, jelikož dceřiné produkty nejsou zahrnuty v EFP, aby se zabránilo dvojitému započítávání. EFI je vypočítávána vždy tak, že 35
používá světový průměr extrakčních poměrů. Tedy pouze EFE by byla přímo ovlivněna zahrnutím národně specifických extrakčních poměrů dceřiných produktů. Použití světových průměrů těchto poměrů má za výsledek nadhodnocování EFE pro země, které produkují dceřiné produkty efektivněji, než je světový průměr. To také vede k podhodnocování EFC. Pro země, které produkují dceřiné produkty méně efektivně, než je světový průměr, je pak EFC nadhodnocena.
ÚROVEŇ 5
Listy úrovně 5 obsahují externí data, která ke svým výpočtům využívají všechny listy vyšších úrovní. Tyto listy obsahují údaje o produkci, importu a exportu v jednotkách produktu (např. v tunách zemědělské plodiny nebo v počtech ks hospodářských zvířat). Někdy může být přidána dodatečná informace o velikosti plochy, která je zapotřebí k produkci daného množství produktu. Pod názvy sloupců bývá uváděn řádek s jednotkami. Názvy listů úrovně 5 obecně začínají názvem zdroje dat a pokračují příponou udávající typ bioproduktivní plochy, např. prodstat_forest. Koncová přípona _n označuje národní data, přípona _w světová data, např. prodstat_forest_n nebo prodstat_forest_w.
LISTY S KONSTANTAMI
Listy s konstantami obsahují konstanty používané ve výpočtech. Jsou vymezeny mimo pětiúrovňovou hierarchii. Názvy těchto listů obecně začínají předponou cnst_, následuje název bioproduktivní plochy. Konstanty uvedené v těchto listech jsou použity ve výpočtech listů úrovně 3 a 4. Listy s konstantami použité výlučně v jedné sekci NFA jsou pojmenovány předponou cnst_ následovanou odpovídajícím typem bioproduktivní plochy. Ostatní listy s konstantami zahrnují data pro více typů ploch a nejsou tedy pojmenovány tímto způsobem. Následuje seznam listů s konstantami s krátkým popisem každého z nich. V tomto seznamu uvádím pouze listy s konstantami týkající se výpočtu EF a biokapacity orné půdy a pastvin nebo celkových výpočtů EF a biokapacity ČR. 36
eqf: Udává ekvivalentní faktory pro rok výpočtu pro každý typ plochy. yf: Udává výnosové faktory pro danou zemi a rok. yf_crop: Obsahuje další výpočty nezbytné k určení výnosového faktoru pro ornou půdu. cnst_grazing: Obsahuje informace o průměrné váze hospodářských zvířat a množství primární produkce dostupné jako potrava pro tato zvířata. popstat_n, popstat_w: Tyto listy udávají velikost populace dané země (popstat_n) nebo světové populace (popstat_w) za daný rok. Oba listy uvádějí pouze jediný údaj. Tyto listy neobsahují žádné výpočty. Velikost populace je udávána v tisících a je převzata z databáze FAOStat (http://faostat3.fao.org/home/E).
37
3.2. Metodika výpočtu ekologické stopy orné půdy
Ekologická stopa orné půdy reflektuje potřebnou velikost půdy, která je potřebná k tomu, aby byly vypěstovány všechny plodiny, které lidstvo využívá pro svou potravu a také jako krmivo pro hospodářská zvířata. To zahrnuje zemědělské produkty, krmivo, které je k dispozici z plodin uplatněných na trhu, a posekanou trávu použitou jako krmivo. Výnosy orné půdy jsou počítány pro každý typ plodiny vydělením množství vyprodukované plodiny velikostí sklizené plochy. To se liší od ostatních typů plochy, jelikož výnosy orné půdy reflektují aktuální výnos sklizně, kdežto u ostatních typů ploch se výnos vypočítává na základě regeneračních poměrů. Sklizňové výnosy a regenerační poměry pro zemědělské plodiny se podle definice rovnají, protože lidé obhospodařují vše, co vyroste na orné půdě. NFA zahrnují 164 různých zemědělských plodin. Kódy plodin jsou prezentovány jednak podle klasifikace HS2002, tak podle klasifikace FAO. Zemědělské plodiny zahrnuté v této sekci jsou použity jako lidská potrava, stejně jako krmivo pro zvířata, např. textilní vlákna, nebo mají jiné použití, např. tabák. Ekologické stopy orné půdy a pastvin jsou propojené – zvýšené dávky krmiva ze zemědělských plodin mohou snížit požadavky na biokapacitu pastvin. Výpočet biokapacity orné půdy je probrán zvlášť v kapitole 3.4. Výpočet EF orné půdy je shrnut v listu ef_crop. Tato sekce používá sedm listů úrovně 3 (dva z nich jsou ze sekce pastvin), šest listů rovně 4, pět listů úrovně 5 a jeden list s konstantami. Dva listy úrovně 3 v sekci obchodu s hospodářskými zvířaty, které zahrnují vtělené zemědělské plodiny v těchto zvířatech, jsou označeny žlutou barvou. Všechny ostatní listy sekce orné půdy jsou světle oranžové. Níže následuje popis všech těchto listů.
38
ef_crop (2) List ef_crop shrnuje EFp, EFI, EFE a EFC orné půdy. Tento list začíná sloupcem „Name“, který identifikuje příspěvky k EF orné půdy shrnuté v tomto listu – „Crop Products“ (zemědělské plodiny), „Cropland in Livestock“ (EF orné půdy vtělená v hospodářských zvířatech), „Cropland in Fish“ (EF orné půdy vtělená v rybích produktech) a „Food Aid“ (potravinová pomoc). Následující čtyři sloupce ukazují EFp, EFI, EFE a EFC pro každou kategorii. Pod tabulkou nalezneme diagram znázorňující EFp (Production), EFI (Imports), EFE (Exports) a EFC (Consumption) orné půdy. Pole „Net Trade“ ukazuje čistý obchod – export snížený o import. Pro kategorii „Crop Products“ sloupce EFp, EFI a EFE ukazují hodnoty přímo z listů úrovně 3 – crop_efp, crop_efi a crop_efe. Kategorie „Cropland in Livestock“ ukazuje vtělenou EF vypočítanou na listech úrovně 3 – livestock_efi a livestock_efe. „Cropland in Fish“ ukazuje vtělenou EF vypočítanou na listech úrovně 3 – fish_commodity_efi a fish_commodity_efe. „Food Aid“ ukazuje hodnoty z listů foodaid_efi a foodaid_efe. Pro každý řádek je hodnota EFC spočítána na základě rovnice 6. Poslední řádek shrnuje celkové EFp, EFI, EFE a EFC. Aby se výpočet vyhnul dvojitému započítávání jedné položky, celková EF pro kategorii „Crop Products“ je počítána pouze sčítáním EFP 164 primárních produktů.
crop_efp (3) List crop_efp počítá EFP pro 164 zemědělských plodin. List začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“ (název), „FAO Code“ (FAO kód) a „HS+ Code“ (klasifikační kód HS+). Další dva sloupce – „Production“ (produkce) a „Yield“ (výnos) ukazují množství produkce a výnosy pro zboží vyrobené v ČR. Sloupec „EQF“ udává ekvivalentní faktor pro ornou půdu. Poslední sloupec, „EFP“, používá hodnoty předchozích sloupců k výpočtu EFP pro každou jednotlivou plodinu na tomto listu. Produkce je přejata z listu prodstat_crop_n. Výnos je přejat z listu crop_yield_w. Ekvivalentní faktor je převzat z listu eqf. EFP je počítána podle rovnice 1.
crop_efi (3) Crop_efi počítá EFI 413 zemědělských produktů. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Následující dva sloupce – 39
„Imports“ a „Yield“ ukazují množství importovaných produktů a světový výnos pro tyto produkty. Sloupec „EQF“ udává ekvivalentní faktor pro ornou půdu. Poslední sloupec, „EFI“, používá hodnoty předchozích sloupců k výpočtu EFI pro každý produkt. Tento list obsahuje velké množství odvozených produktů. Hodnoty ve sloupci „Imports“ (import) jsou převzaty z listu tradestat_n. Hodnoty ve sloupci „Yield“ (výnos) jsou převzaty z listu crop_trade_yield_w, světový průměr výnosů je použit pro veškerý import a export v sekci orná půda. Hodnoty v sloupci „EQF“ jsou převzaty z listu eqf. Sloupec „EFI“ je počítán podle rovnice 1.
crop_efe (3) Crop_efe počítá EFE 413 zemědělských produktů. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Další dva sloupce, „Exports“ a „Yield“ ukazují množství exportovaných výrobků a světový průměr výnosů pro tyto produkty. Sloupec „EQF“ udává ekvivalentní faktor pro ornou půdu. Poslední sloupec, „EFE“, používá hodnoty předchozích čtyř sloupců k výpočtu EFE pro každý produkt. Seznam zemědělských produktů v tomto listu je shodný se seznamem na listu crop_efi. „Export“ je převzat z listu tradestat_n, „Yield“ z listu crop_trade_yield_w, světový průměr výnosů je použit pro veškerý import a export v sekci orná půda. „EQF“ je převzat z listu eqf. Hodnoty ve sloupci „EFE“ jsou vypočítány pomocí rovnice 1.
foodaid_efi (3) List foodaid_efi počítá EFI 16 zemědělských produktů. Data byla získána z webových stránek FAOStatu, který tato data získal z webových stránek Světového potravinového programu. Foodaid_efi začíná dvěma identifikačními sloupci – „Aggregate Name“ a „FAO Code“. Další dva sloupce, „Import“ a „Intensity“, udávají dovozní množství a světový průměr výnosů pro dovážené produkty. Poslední sloupec, „EFI“, používá hodnoty z předcházejících dvou sloupců pro výpočet EFI pro každou souhrnnou kategorii. Sloupec „Import“ čerpá data z listu tradestat_foodaid. Hodnoty ve sloupci „Intensity“ jsou převzaty z foodaid_intensity_n, světový průměr intenzity je použit pro veškerý dovoz a vývoz v sekci orná půda. Sloupec „EFI“ je počítán podle rovnice 1.
40
foodaid_efe (3) List foodaid_efe počítá EFE 16 zemědělských produktů. Jeho struktura je stejná jako u listu foodaid_efi.
livestock_efi (3) List livestock_efi vypočítává EF orné půdy vtělenou v dovážených živočišných produktech. Společně s listem livestock_efe je tento list jedním ze dvou v sekci pastvin, které jsou použity při výpočtu EF orné půdy. Poskytují EF I orné půdy pro 157 kategorií hospodářských zvířat a odvozených produktů živočišné výroby.
livestock_efe (3) List livestock_efe vypočítává EF orné půdy vtělenou ve vyvážených živočišných produktech. Společně s listem livestock_efi je tento list jedním ze dvou v sekci pastvin, které jsou použity při výpočtu EF orné půdy. Poskytují EFE orné půdy pro 157 kategorií hospodářských zvířat a odvozených produktů živočišné výroby.
crop_unharvest (4) List crop_unharvest vypočítává EF neobdělávané orné půdy. Tento list začíná dvěma identifikačními sloupci, „Name“ a „Unit“, následovanými třemi sloupci, „EFP“, „EFI“ a „EFE“, které představují EF neobdělávané orné půdy pro produkci, import a export. Hodnoty ve sloupcích „EFP“ a „EFI“ odkazují na celkovou EF orné půdy vypočtenou v řádcích „Crop Products“, „Cropland in Livestock“ a „Food Aid“ v listu ef_crop. Hodnoty ve sloupci „EFE“ se vypočítávají stejným způsobem jako u předchozích dvou sloupců, kromě „Unharvested Percentage“, který se vypočítá jako vážený průměr „EFP“ a „Efi“.
foodaid_intensity_n (4) Foodaid_intensity_n vypočítává váženou intenzitu EF 16 agregovaných produktů sledovaných podle FAOStatu v rámci potravinové pomoci. Tento list začíná dvěma identifikačními sloupci – „Aggregate Name“ a „FAO Code“. Další sloupec, „Export“, 41
ukazuje celkový exportovaný objem 65 druhů zemědělských produktů, které jsou pak seskupeny do 16 kategorií. Další sloupec, „EFE“, udává EFE těchto agregovaných kategorií. Poslední dva sloupce, „Import Intensity“ a „Export Intensity“, udávají vážené intenzity EF pro dovoz a vývoz agregovaných kategorií. Hodnoty v sloupcích „Export“ a „EFE“ jsou čerpány z listu foodaid_yield_n a jsou složeny ze součtů jednotlivých prvků v každé souhrnné kategorii. Hodnoty v sloupcích „Imports Intensity“ a „Exports Intensity“ se počítají jako EFI nebo EFE děleno dovozním (či vývozním) objemem.
foodaid_yield_n (4) List foodaid_yield_n počítá EFI a EFE 65 produktů, které zahrnují kategorie sledované databází FAOStat jako potravinová pomoc. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „Aggregate Code“. Další dva sloupce, „Imports“ a „Exports“, ukazují celkové množství 65 druhů importovaných a exportovaných zemědělských produktů. Další sloupec, „Yield“, ukazuje světový průměr výnosů pro každý z těchto produktů. Poslední dva sloupce, „EFI“ a „EFE“, počítají EFI a EFE jednotlivých produktů. Hodnoty ve sloupcích „Imports“ a „Exports“ jsou převzaty z listu tradestat_n. Hodnoty ve sloupci „Yield“ jsou převzaty z listu crop_trade_yield_w. Hodnoty ve sloupcích „EFI“ a „EFE“ jsou spočítány podle rovnice 1.
crop_trade_yield_w (4) List crop_trade_yield_w počítá světový průměr výnosů pro 413 zemědělských produktů, kterých se týkají výpočty EFI nebo EFE. Prvních sedm sloupců identifikuje obchodované zboží a odpovídající primární produkty. Další sloupec, „Extr“, shrnuje extrakční poměry pro odvozené produkty. „Import“ udává importované množství zboží v tunách. Poslední sloupec, „Yield“, počítá světový průměr výnosů na hektar pro každou zemědělskou komoditu uvedenou v tomto listu. Tento list používá extrakční poměry k výpočtu všech výnosů v jednotkách průměrné světové orné půdy. Pro odvozené produkty je výnos („Yield“) počítán násobením výnosu příslušného primárního produktu extrakčním poměrem odvozeného produktu (pro primární produkty je extrakční poměr 1).
42
crop_yield_n (4) List crop_yield_n počítá národní průměr výnosů pro 164 zemědělských produktů, které jsou zahrnuty ve výpočtu národní EFP orné půdy. Tento list je použit pro výpočet výnosových faktorů pro zemědělské plodiny. Začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Další dva sloupce, „Production“ a „Area“, ukazují národní produkci pro všech 164 zemědělských produktů a celkovou plochu určenou k pěstování příslušných plodin. Poslední sloupec, „Yield“, počítá národní průměrný výnos pro každý produkt. Hodnoty ve sloupcích „Production“ a „Area“ jsou převzaty z listu prodstat_crop_n. Výnos je rovný domácí roční produkci dělené velikostí sklízené plochy.
crop_yield_w (4) List crop_yield_w počítá světový průměr výnosů 164 zemědělských produktů, které jsou zahrnuty ve výpočtu národní EFP orné půdy. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Další dva sloupce, „Production“ a „Area“, ukazují světovou produkci pro všech 164 zemědělských produktů a celkovou plochu určenou k pěstování daného produktu. Další sloupec, „Yield“, počítá světový průměr výnosů pro každý produkt. Hodnoty ve sloupcích „Production“ a „Area“ jsou převzaty z listu prodstat_crop_w. Výnos je roven světové roční produkci dělené velikostí sklízené plochy.
prodstat_crop_n (5) List prodstat_crop_n udává celkové množství zemědělských plodin produkovaných národně a velikost sklízené plochy k produkci těchto plodin. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Následující sloupce, „Area“ a „Production“ udávají velikost domácí plochy, na které jsou pěstovány plodiny, a množství národní sklizně pro každou plodinu. Tento list neobsahuje žádné výpočty a pouze přebírá data z databáze FAOStat. Prodstat_crop_n je použit listem crop_yield_n k výpočtu národního výnosu pro všechny primární zemědělské produkty. Hodnoty ve sloupci „Production quantity“ listu prodstat_crop_n jsou také použity v listu crop_efp k výpočtu národní EFP pro všech 164 zemědělských produktů. Produkční množství v tomto listu jsou také použita ve dvou listech sekce pastvin. List grass_supply_n je používá k výpočtu množství krmiva hospodářských zvířat odvozeného ze zemědělských plodin k dispozici na 43
domácím trhu. List residue_supply_n je používá k výpočtu množství zbytků zemědělských plodin, které mohou být použity na krmivo.
prodstat_crop_w (5) List prodstat_crop_w udává celkové množství produkovaných plodin celosvětově a velikost sklízené plochy k produkci těchto plodin. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Další sloupce, „Area“ a „Production“, ukazují světovou obdělávanou plochu a světovou sklizeň pro každý zemědělský produkt. Tento list neobsahuje žádný výpočty a pouze přebírá data z databáze FAOStat. List prodstat_crop_w je použit listem crop_yield_w k výpočtu světového průměru výnosů pro různé zemědělské produkty.
tradestat_n (5) List tradestat_n udává import a export všech mezinárodně obchodovaných zemědělských produktů. Je přiřazen do sekce orné půdy, ale je používán taktéž k výpočtům v sekci pastvin. Tento list začíná dvěma identifikačními sloupci – „Name“ a „FAO Code“. Další sloupce, „Imports“ a „Exports“, ukazují množství importovaných a exportovaných produktů. Tento list neobsahuje žádné výpočty a pouze přebírá data z databáze FAOStat. List tradestat_n je použit v sekci orné půdy listy crop_efi a crop_efe k výpočtu národní vtělené EF obchodu. Tento list je také použit k výpočtu EF pastvin vtělené v živočišných výrobcích, jak je vysvětleno u listu foodaid_yield_n.
tradestat_w (5) List tradestat_w udává import a export všech celosvětově obchodovaných zemědělských produktů. Je zařazen v sekci orné půdy, ale je používán také k výpočtům v sekci pastvin. Tento list začíná dvěma identifikačními sloupci – „Name“ a „FAO Code“. Následují dva sloupce, „Imports“ a „Exports“, které ukazují importované a exportované množství pro každý obchodovaný produkt. List tradestat_w neobsahuje žádné výpočty a pouze přebírá data z databáze FAOStat. Tento list je také použit k výpočtu světového průměru výnosů pro zemědělské produkty použité ve výpočtech EFI a EFE, jak je vysvětleno u listu crop_trade_yield_w. 44
tradestat_foodaid (5) List
tradestat_foodaid
udává
množství
importovaných
a
exportovaných
zemědělských produktů v rámci potravinové pomoci. Tento list začíná dvěma identifikačními sloupci – „Name“ a „FAO Code“. Následují dva sloupce, „Imports“ a „Exports“, které udávají množství importovaných a exportovaných produktů v rámci potravinové pomoci. Tento list neobsahuje žádné výpočty a pouze přebírá data z databáze FAOStat.
45
3.3. Metodika výpočtu ekologické stopy pastvin
Ekologická stopa pastvin stanovuje požadavek na krmivo hospodářských zvířat, které zajišťují pastviny; také je v ní započítána EF pastvin vtělená v obchodovaných produktech. Sekce pastvin NFA se opírá o metodologii a data, která uvádí Haberl a kol. [Haberl et al., 2007] pro výpočet indikátoru HANPP – přivlastňování primární produkce lidmi. Výpočet začíná počtem hospodářských zvířat v ČR v r. 2007 a jejich požadavky na krmivo. Tyto požadavky jsou uspokojovány plodinami uplatněnými na trhu, plodinami pěstovanými na krmivo a zbytky zemědělských plodin. Rozdíl mezi celkovým požadavkem na krmivo a množstvím krmiva získaného ze zemědělských plodin je požadavkem na pastviny. Požadavek na pastviny je vypočítán vydělením požadavku na trávu z pastvin, kterou se krmí zvířata, průměrným výnosem těchto pastvin. Sekce pastvin bude probrána ve dvou samostatných podkapitolách – Pastviny a Obchod. V podkapitole Pastviny budou probrány listy, které souvisejí pouze s výpočtem EF pastvin, zatímco v podkapitole Obchod budou popsány listy, které sledují obchod s hospodářskými zvířaty a živočišnými výrobky. Tyto listy počítají vtělenou EF pastvin a také vtělenou EF orné půdy, jelikož oba typy bioproduktivní plochy se podílejí na krmení hospodářských zvířat. Ekologické přestřelení pastvin není meziročně možné, jelikož biokapacita pastvin reprezentuje celkové množství dostupné nadzemní primární produkce daný rok. EFP pastvin tedy nemůže překročit dostupnou biokapacitu. Podle druhu hospodářského zvířete mohou být požadavky na krmivo vypočítány buď na základě zásob těchto zvířat nebo na základě roční produkce masa.
a) Pastviny
Výpočet biokapacity pastvin je vysvětlen zvlášť v kapitole 3.4. Sekce pastvin NFA zahrnuje jeden list úrovně 2 (ef_grazing), jeden list úrovně 3, čtyři listy úrovně 4 a tři listy úrovně 5. Dále výpočet EF pastvin přebírá data ze tří listů sekce orné půdy NFA, jeden z úrovně 3 a dva z úrovně 5. Následuje popis listů použitých ve výpočtech této sekce NFA.
46
ef_grazing (2) List ef_grazing shrnuje EFP, EFI, EFE a EFC pastvin. Začíná jedním identifikačním sloupcem („Name“ – název). Následují dvě kategorie – „Domestic Grazing Land“ (národní pastviny), která zahrnuje EFP, a „Grazing Land in Livestock“ (EF pastvin vtělená ve zvířatech), která udává EFI a EFE. Tento sloupec je pak následován čtyřmi dalšími sloupci, které udávají požadovanou plochu pastvin neboli EFP, EFI, EFE a EFC pro každou ze dvou kategorií prvního sloupce. Sloupce „EFP“, „EFI“ a „EFE“ přebírají hodnoty přímo z listu livestock_feed_balance do „Domestic Grazing Land“ a z listů livestock_efi a livestock_efe do položky „Grazing Land in Livestock“. Sloupec „EFC“ je počítán podle rovnice 6. Poslední řádek tabulky (Total) ukazuje souhrnné EFP, EFI, EFE a EFC pastvin. Celková EFP je stanovena národním využitím pastvin, zatímco celkové EFI a EFE ukazují EF pastvin vtělenou v obchodovaných zvířatech a živočišných výrobcích.
livestock_feed_balance (3) List livestock_feed_balance počítá celkový požadavek na trávu z pastvin pro nakrmení hospodářských zvířat. Začíná jedním identifikačním sloupcem („Name“ – název), ve kterém jsou jednotlivé kategorie požadavků na krmivo a nabídky krmiva. Další sloupec – „Quantity“ (množství) udává množství nabídky/požadavků pro každou kategorii v tunách ročně. Následující tři sloupce obsahují EF v gha pro jednotlivé typy bioproduktivních ploch – „Crop“ (orná půda), „Grazing“ (pastviny) a „Fish“ (rybářská loviště). Odhadovaná EFP je spočítána převodem požadavku na množství trávy z pastvin na počet globálních hektarů podle rovnice 1. Vzorec v buňce D12 porovnává dostupnou biokapacitu pastvin a spočítanou EFP pastvin a výsledkem je nižší číslo z těchto dvou údajů, jelikož EF pastvin nemůže překročit dostupnou biokapacitu.
feed_demand_n (4) List feed_demand_n počítá celkové množství krmiva nutného k produkci zásob hospodářských zvířat ČR. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“ (název), „FAO Code“ (kód FAO) a „HS+ Code“ (HS+ kód). Následující sloupec – „Feed Name“ (název krmiva) udává agregovanou kategorii, ve které se jednotlivé položky nacházejí. Další sloupec – „Heads“ (počet ks) ukazuje počet ks hospodářských zvířat. Další dva sloupce – „Feed Intake“ (příjem krmiva) a „Feed Demand“ (požadavek na krmivo) 47
ukazují požadavky na množství krmiva na den pro jednotlivé druhy zvířat a celkové množství požadovaného krmiva pro každý druh zvířete. Další tři sloupce – „% Grass Feed“ (% krmiva – tráva), „Crop and Fish Feed Demand“ (požadavek na krmivo ze zemědělských plodin a ryb) a „Grass Feed Demand“ (požadavek na krmivo – trávu) udávají množství zemědělských plodin, ryb a trávy, které je potřeba na krmení každého jednotlivého druhu zvířete. Sloupce „Expected Crop“ (očekávaný příjem krmiva ze zemědělských plodin), „Expected Grass“ (očekávaný příjem krmiva z trávy) a „Expected Fish“ (očekávaný příjem krmiva z ryb) ukazují očekávaná množství krmiva pocházejícího ze zemědělských plodin, ryb nebo trávy. Poslední tři sloupce ukazují EF nezbytnou ke krmení každého druhu hospodářského zvířete, zvlášť pro ornou půdu, rybářská loviště a pastviny. Hodnoty ve sloupci „Heads“ jsou převzaty z listu resourcestat_livestock_n. Sloupec „Feed Intake“ udává hodnoty průměrného množství krmiva, které spotřebuje dané zvíře. Sloupec „Feed Demand“ počítá celkový požadavek na krmiva pro každou kategorii zvířat vynásobením hodnot ze sloupců „Heads“ a „Feed Intake“ a převodem výsledku z kg/den na t/rok. Hodnoty ve sloupci „% Grass Feed“ jsou převzaty z listu feed_mix_w a hodnoty ve sloupcích „Expected Crop“, „Expected Grass“ a „Expected Fish“ jsou spočítány vynásobením hodnot ze sloupce „Feed Demand“ hodnotami ze sloupců „% Crop“, „% Grass“ a „% Fish“, které jsou převzaty z listu feed_mix_w. Hodnoty ve sloupci „Expected EF Crop“ jsou spočítány vynásobením hodnot ze sloupce „Expected Crop“ váženým průměrem EF zemědělských plodin, které jsou zkonzumovány zvířaty dané kategorie (z listu livestock_intensity_w) a vydělením celkového požadavku na krmiva na tunu živé váhy pro danou kategorii zvířat (z listu feed_mix_w). Podobně jsou spočítány i hodnoty sloupce „Expected EF Fish“, akorát jsou k výpočtu použity hodnoty sloupců „Expected Fish“. Hodnoty sloupce „Expected EF Grazing“ jsou spočítány vynásobením hodnot sloupce „Expected Grass“ hodnotami intenzity EF produkce trávy (z listu feed_intensity_w).
market_feed_supply_n (4) List market_feed_supply_n počítá EF různých zemědělských plodin používaných jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tento list začíná dvěma identifikačními sloupci – „Feed Name“ (druh krmiva) a „FAO Code“ (kód FAO) – které přebírají názvy a kódy
48
z databáze ProdSTAT. Mezi položkami sloupce „Feed Name“ nejsou uvedeny položky, které jsou započítány v rámci listu grass_supply_n. Třetí sloupec – „Feed Amount“ (množství krmiva) – ukazuje národní produkci pro každý druh plodiny používané jako krmivo. Následují tři sloupce, „EF Crops“ (EF orné půdy), „EF Grazing“ (EF pastvin) a „EF Fish“ (EF rybářských lovišť), které udávají EF těchto jednotlivých typů bioproduktivních ploch spojenou s každou zemědělskou plodinou. Položky ve sloupci „Feed Amount“ jsou převzaty z databáze FAOStat. Hodnoty ve třech posledních sloupcích týkající se EF jsou spočítány za pomoci rovnice 1 a za použití hodnot z listů crop_trade_yield_w a eqf.
grass_supply_n (4) List grass_supply_n ukazuje národně dostupné množství krmiva z pícnin. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci, „Name“ (název), „FAO Code“ (kód FAO) a „HS+ Code“ (kód HS+). Tyto sloupce udávají data z databáze ProdSTAT. Čtvrtý sloupec, „Production“ (produkce), ukazuje množství jednotlivých druhů sklizených pícnin v tunách sušiny. Následující dva sloupce, „Imports“ (import) a „Exports“ (export), udávají obchodovaná množství těchto pícnin. Následující sloupec, „Available“ (dostupnost), ukazuje celkové množství sklizených pícnin použitých pro krmivo, a poslední sloupec, „EF“, ukazuje EF spojenou s každým typem pícniny. Tento list započítává pouze trávu speciálně určenou pro krmení zvířat (pícniny). Hodnoty z tohoto listu jsou použity v listu livestock_feed_balance k výpočtu množství požadavku na krmivo hospodářských zvířat, které
je
uspokojeno
pícninami.
Domácí
produkce
pícnin
je
převzata
z listu
prodstat_crop_n. Data o importu a exportu pocházejí z listu tradestat_n. Dostupné množství je spočítáno pro každý typ pícniny jako produkce plus import mínus export. Toto množství je poté vyděleno celosvětově průměrným výnosem pro každý druh pícniny a ekvivalentním faktorem pro ornou půdu. Výsledkem je EF spojená s každým druhem pícniny.
residue_supply_n (4) List residue_supply_n ukazuje množství zbytků zemědělských plodin použitých jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci, „Crop Name“ (název plodiny), „FAO Code“ (FAO kód) a „HS+ Code“ (HS+ kód), které přebírají 49
data z databáze FAOStat. Čtvrtý sloupec, „Production“ (produkce), udává množství různých zemědělských plodin vypěstovaných v ČR. Další sloupec, „Dry Matter %“ ukazuje procenta sušiny v každé plodině. Následující sloupec, „Residue Feed Ratio“ (poměr zbytku krmiva), ukazuje množství zbytků zemědělských plodin použitých na krmivo vyjádřených jako procenta sušiny z použitelných sklizených plodin. Poslední sloupec, „Residue Feed“ (zbytky krmiva), počítá množství krmiva odvozeného od každého typu zemědělské plodiny produkované v ČR. Produkce je převzata z listu prodstat_crop_n. Hodnoty ve sloupcích „Dry Matter %“ a „Residue Feed Ratio“ jsou převzaty z publikace o HANPP [Haberl et al., 2007]. Hodnoty sloupce „Residue Feed“ jsou spočítány vynásobením hodnot ze sloupců „Production“, „Dry Matter %“ a „Residue Feed Ratio“.
prodstat_livestock_n (5) List prodstat_livestock_n udává množství vyrobených živočišných produktů a výnosy pro 41 druhů těchto produktů. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“, které udávají data z databáze ProdSTAT. Zbývající sloupce udávají hmotnost produkce, počet zvířat a váhu produktu na jedno zvíře. Data jsou převzata z databáze FAOStat a použita v listech skupiny livestock_intensity. Tento list neobsahuje žádné výpočty.
resourcestat_livestock_n (5) List resourcestat_livestock_n udává množství zásob hospodářských zvířat, které bylo převzato z databáze FAOStat. Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“ a „HS+ Code“. Následuje sloupec „Stocks“ (zásoby) ukazující počet zvířat chovaných v ČR. Tento list je použit listem feed_demand_n pro výpočet celkového množství krmiva potřebného pro udržení daných zásob zvířat.
cnst_grazing (constants) List cnst_grazing udává průměrné hodnoty pro váhu jednotlivých hospodářských zvířat. První sloupec, „Name“ (název), udává jednotlivé druhy zvířat nejprve s celosvětovým průměrem jejich váhy, poté s národním průměrem jejich váhy. Druhý sloupec, „Unit“ (jednotka), udává jednotky (t/ks). Třetí sloupec obsahuje hodnoty o váze 50
jednotlivých zvířat. První řádek tabulky odkazuje na % nadzemní NPP, druhý řádek na jedlou část této nadzemní NPP. Tento list neobsahuje žádné výpočty. Hodnoty ve sloupci „Value“ pocházejí z databáze FAOStat.
b) Obchod
livestock_efi (3) List livestock_efi počítá EFI 157 druhů hospodářských zvířat a živočišných výrobků. Tento list začíná čtyřmi identifikačními sloupci – „Production Name“, „FAO Code“, „HS+ Code“ a „Aggregate Code“ (agregovaný kód). Tyto sloupce přebírají hodnoty z databáze FAOStat. Sloupec „Live Weight“ (živá hmotnost) udává hmotnost v tunách na hlavu pro každou položku (hodnoty z listu cnst_grazing). Šestý sloupec, „Imports“, udává množství importovaných produktů. Následuje souhrnný sloupec, „Total“. Další sloupce počítají EF různých typů krmiva podílejících se na importovaných živočišných výrobcích. Data o importu masa jsou převzata z listu tradestat_n. Pro některé položky (živá zvířata) udává list tradestat_n data v počtu ks místo v tunách. V těchto případech jsou pro převod na tuny použity hodnoty ze sloupce „Live Weight“ na listu cnst_grazing. EF jednotlivých typů krmiv jsou spočítány vynásobením celkového importovaného množství (sloupec „Imports“) odpovídající intenzitou EF převzatou z listu livestock_intensity_w. Hodnoty ve sloupci „Total“ jsou spočítány jako součet EF různých zdrojů krmiva do jediné hodnoty vtělené EF. Vtělená EF produkce trávy (sloupec „Grass“) je připočítána k celkové EF pastvin. Sloupec „Fish Meal“ je použit pro výpočty na listech ef_fish, livestock_intensity_n_grazing a livestock_intensity_n_fish. Sloupec „Other Concentrated Feed“ (jiná koncentrovaná krmiva) není v NFA započítáván a neobsahuje žádná data.
livestock_efe (3) List livestock_efe počítá EFE 157 hospodářských zvířat a živočišných produktů. Tento list začíná sedmi identifikačními sloupci – „Product Name“, „FAO Code“, „HS+ Code“, „Aggregate Code“, „Primary/Derived“ (primární/odvozený), „Parent Product“ (mateřský produkt) a „Parent Code“ (kód mateřského produktu). Tato data jsou 51
převzata z databáze FAOStat. Sloupec „Live Weight“ udává hmotnost v tunách na hlavu pro každý jednotlivý produkt. Sloupec „Extr“ udává extrakční poměry pro odvozené produkty. Desátý sloupec, „Exports“, udává exportovaná množství pro každý ze 157 produktů. Následující sloupce počítají EF různých typů krmiv podílejících se na exportovaných živočišných výrobcích. Exportovaná množství jsou převzata z listu tradestat_n. Pro některé položky (živá zvířata) uvádí list tradestat_n data v počtu ks místo v tunách. V těchto případech je tento údaj převeden na tuny pomocí hodnot ve sloupci „Live Weight“ na listu cnst_grazing. EF podle typu krmiva jsou spočítány vynásobením celkového vývozního množství (sloupec „Export“) odpovídající intenzitou EF převzatou z listu livestock_intensity_w. Hodnoty ve sloupci „Total“ jsou spočítány jako součet EF různých zdrojů krmiva do jediné hodnoty vtělené EF. Vtělená EF produkce trávy je započítána do celkové EF pastvin. Sloupec „Fish Meal“ je použit ve výpočtech na listech ef_fish, livestock_intensity_n_grazing a livestock_intensity_n_fish.
livestock_foodaid_efi (3) Tento list začíná dvěma sloupci – „Product Name“ a „FAO Code“. Třetí sloupec, „Imports“, přebírá data z listu tradestat_foodaid. Následují sloupce „Crop Efi“, „Grazing Efi“ a „Fish Efi“. Sloupec „Imports“ obsahuje dovážená množství položek potravinové pomoci. Tato data jsou přebírána z listu tradestat_foodaid. Poslední tři sloupce získávají z listu livestock_foodaid_intensity_n data o intenzitě jednotlivých položek pro každý typ bioproduktivní plochy. Tato intenzita je vynásobena dováženým množstvím pro výpočet EF na jiných listech.
livestock_foodaid_efe (3) Tento list má strukturu stejnou jako list livestock_foodaid_efi, pouze se týká exportované potravinové pomoci.
livestock_foodaid_intensity_n (4) Tento list začíná třemi identifikačními sloupci – „Product Name“, „FAO Code“ a „Aggregate Code“. Následuje sloupec „Quantity“ udávající množství v tunách. Sloupce „Crop Intensity“, „Grazing Intensity“ a „Fish Intensity“ počítají intenzitu pro každý 52
produkt a danou bioproduktivní plochu. Intenzity jsou spočítány vydělením ekologické stopy množstvím.
livestock_intensity_w (4) List livestock_intensity_w udává celosvětové průměry vtělených EF v jednotlivých typech krmiva. Tento list začíná šesti identifikačními sloupci – „Product Name“, „FAO Code“, „HS+ Code“, „Primary/Derived“, „Parent Product“ a „Parent Code“. Následuje sloupec „Extr“, který udává extrakční poměry pro všechny odvozené produkty. Extrakční poměry umožňují převést odvozené produkty na ekvivalenty jejich mateřských produktů. Následující sloupec, „Intensity“, počítá celkovou EF vtělenou v jedné tuně každého živočišného produktu (jako součet příspěvků jednotlivých typů krmiva). Sloupce „Intensity Crop“ a „Intensity Grazing“ tuto intenzitu EF rozdělují mezi ornou půdu a pastviny. Následuje mnoho sloupců, které udávají intenzitu EF pro každý typ krmiva. Extrakční poměry počítá GFN. Množství různých krmiv ze zemědělských plodin přidělená každému živočišnému výrobku jsou spočítána vynásobením hodnot ze sloupce „Intensity“ z listu feed_intensity_w hodnotami z listu feed_mix_w. List livestock_intensity_w je použit listy livestock_efi a livestock_efe k výpočtům EF obchodovaných hospodářských zvířat a živočišných výrobků. Krmné produkty vtělené v obchodovaných hospodářských zvířatech jsou považovány za vtělenou EF orné půdy a proto jsou uváděny na listu ef_crop. Množství trávy vtělené v obchodovaných hospodářských zvířatech (poslední sloupec) je považováno za vtělenou EF pastvin a proto je uváděno na listu ef_grazing.
livestock_intensity_n_crop (4) List livestock_intensity_n_crop počítá intenzitu EFE orné půdy. Tento list začíná čtyřmi identifikačními sloupci, „Name“, „FAO Code“, „HS+ Code“ a „Parent Product“. Sloupec „Parent Product“ udává mateřský produkt, od kterého je každý produkt odvozen. Následující dva sloupce, „Production/Stock“ (produkce/zásoby) a „Embodied EF“ (vtělená EF), udávají množství domácí produkce pro každý produkt a EF orné půdy vtělené v produkci. Další dva sloupce, „Imports“ a „Imports EF“, udávají dovážená množství každého produktu a EF orné půdy vtělenou v těchto importech. Poslední sloupec, „Exports Intensity“, počítá EF vtělenou v exportovaných živočišných výrobcích na jednotku produkce. Množství domácí produkce živých zvířat je počítáno vynásobením počtu ks 53
zvířat (z listu resourcestat_livestock_n) hmotností jednoho zvířete (z listu cnst_grazing) nebo hodnotami převzatými z listu prodstat_livestock_n. Hodnoty ve sloupci „Embodied EF“ jsou spočítány vynásobením vyprodukovaného množství hodnotou intenzity krmných plodin (z listu livestock_intensity_w) a úpravou pomocí relativní intenzity krmiv (z listu livestock_feed_ef_n). Importovaná množství produktů jsou převzata z listu livestock_efi. Sloupec „Exports Intensity“ je spočítán jako součet vtělené EF a EFI a vydělením tohoto čísla domácím množstvím produkce a importem.
livestock_intensity_n_grazing (4) Tento list má strukturu stejnou jako list livestock_intensity_n_crop, pouze počítá intenzitu EFE pastvin.
livestock_intensity_n_fish (4) Tento list má strukturu stejnou jako list livestock_intensity_n_crop, pouze počítá intenzitu EFE rybářských lovišť.
livestock_feed_ef_n (4) List livestock_feed_ef_n počítá opravný součinitel pro převod pozorované EF vtělené v krmných plodinách a trávě z pastvin na aktuální EF. Tento list začíná jedním identifikačním sloupcem – „Land Use Type“ (typ bioproduktivní plochy). Další dva sloupce, „Expected Feed“ (očekávané krmivo) a „Expected EF“ (očekávaná EF) udávají spočítané množství krmiva a vtělenou EF pro každý typ bioproduktivní plochy. Sloupec „Actual EF“ (aktuální EF) udává pozorovanou EF pro živočišnou výrobu a typ plochy. Sloupec „Relative Feed Intensity“ (relativní intenzita krmiva) ukazuje opravný součinitel pro převod pozorované a aktuální EF. Vypočítaná produkce krmiv je převzata z listu feed_demand_n, stejně jako spočítaná EF. Pozorovaná EF je převzata z listu livestock_feed_balance. Relativní intenzita krmiv je poměr hodnot ve sloupcích „Actual EF“ a „Expected EF“. Druhá tabulka obsahuje celková světová a národní množství požadavků na krmiva (vyjádřeno v tunách krmiva na tunu živé hmotnosti). Sloupec „Relative Intensity“ je poměr celkového národního požadavku ku světovému.
54
feed_intensity_w (4) List feed_intensity_w počítá světový průměr EF na jednotku produkce krmiva hospodářských zvířat. Tento list začíná šesti identifikačními sloupci – „Name“, „FAO Code“, „HS+ Code“, „Primary/Derived“, „Parent Name“ a „Parent Code“. Následující sloupec, „Extr“, udává extrakční poměry pro každý produkt (pro primární produkty je roven jedné). Sloupec „Yield“ udává tuny produktů, které mohou být vyprodukovány na jednom hektaru půdy o celosvětově průměrném výnosu pro tento typ bioproduktivní plochy. Sloupec „EQF“ udává ekvivalentní faktor pro typ bioproduktivní plochy. Sloupec „Intensity“ počítá EF na jednotku produkce pro každý typ bioproduktivní plochy. Extrakční poměr je převzat z externího zdroje. Výnosové faktory jsou převzaty z listu crop_yield_w a upraveny extrakčním poměrem pro odvozené produkty. Ekvivalentní faktory jsou převzaty z listu eqf. Intenzita je spočítána vydělením ekvivalentního faktoru výnosovým faktorem.
feed_mix_w (5) První sloupec první tabulky, „Name“, udává název hospodářských zvířat. Následují sloupce „FAO Code“, „HS+ Code“ a „Primary/Derived“. Následující tři sloupce udávají procenta trávy, plodin a ryb, která tvoří stravu každého druhu zvířete. Další sloupec, „Crop Total“, udává součet všech zemědělských plodin zkonzumovaných každým jednotlivým zvířetem plus posekaná tráva a zbytky zemědělských plodin v tunách na jednotku živé hmotnosti. Sloupec „TFR“ udává celkový požadavek na krmivo (Total Feed Requirement) pro každé zvíře. Následujících 15 sloupců obsahuje tuny na jednotku živé hmotnosti pro zrní konzumované každým druhem zvířete. Dalších pět sloupců obsahuje tuny na jednotku živé hmotnosti pro krmiva z ryb, jiných koncentrovaných krmiv, trávy a zbytků zemědělských plodin, která konzumují jednotlivá zvířata. První sloupec druhé tabulky (řádek 32) udává názvy hospodářských zvířat. Druhý sloupec obsahuje jim přiřazené FAO kódy. Následujících 15 sloupců obsahuje procenta jednotlivých druhů obilí, které jsou konzumovány zvířaty. Sloupec „Tot Crop %“ obsahuje součet procent prvních 15 sloupců týkajících se obilí. Sloupce „Fish Meal“, „Other Concentrate Feed“, „Grass“, „Grass Crop %“ a „Crop Residue %“ udávají procenta těchto jednotlivých produktů, které jsou konzumovány zvířaty. První sloupec třetí tabulky (řádek 59) udává názvy hospodářských zvířat, druhý sloupec udává jim přiřazené FAO kódy. Následujících 15 sloupců udává
55
procenta každého druhu obilí, které konzumují zvířata. Tato procenta jsou vynásobena celkovými požadavky na krmivo pro každé zvíře.
crop_feed_cnst (konstanty) List crop_feed_cnst obsahuje světové průměry množství pro plodiny uplatněné na trhu, posekanou trávu a zbytky zemědělských plodin. První sloupec udává kategorie krmiv. Druhý sloupec obsahuje světová množství těchto kategorií v tunách. Třetí sloupec obsahuje procenta pro každou kategorii krmiv pro jejich hmotnostní podíl na celkovém množství krmiva. Čtvrtý sloupec, „Intensity“, udává dopad každé kategorie krmiv v globálních hektarech na tunu.
56
3.4. Metodika výpočtu biokapacity
Biokapacita udává velikost biologicky produktivních ploch dostupných v rámci ČR. Biokapacita se počítá pro každý typ bioproduktivní plochy (orná půda, pastviny, rybářská loviště, lesy, zastavěná území). V této práci se zabývám pouze biokapacitou orné půdy a pastvin. Sekce pro výpočet biokapacity v NFA [NFA, 2010] obsahuje jeden list úrovně 5 (bioproductive_area) a jeden list úrovně 2 (biocap).
biocap (2) List biocap počítá biokapacitu pro všechny typy bioproduktivních ploch. První sloupec, „Land Cover“ (zemský pokryv), udává typ plochy. Sloupec „Area“ (plocha) udává plochu v hektarech v rámci ČR pro každý typ plochy. Následující sloupce udávají výnosové a ekvivalentní faktory. Poslední sloupec, „Biocapacity“ (biokapacita), udává dostupnou biokapacitu pro každý typ plochy. Údaje o velikosti ploch jsou převzaty z listu bioproductive_area. Pro každý typ plochy (kromě mořských rybářských lovišť) je dostupných více zdrojů dat. Pro všechny země EU jsou v tomto případě použita data z databáze Corine Land Cover [Corine Land Cover 2000]. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit databázi zemského pokryvu v Evropě na základě družicového snímkování. Hodnoty ve sloupcích „YF“ a „EQF“ jsou převzaty z listů yf a eqf. Hodnoty v posledním sloupci, „BC“ (biokapacita), jsou počítány podle rovnice 2.
bioproductive_area (5) List bioproductive_area obsahuje zdrojová data o velikosti bioproduktivních ploch. První sloupec, „Source“ (zdroj), udává zdroj dat. Druhý sloupec, „Land Use Type“ (typ využití území) udává typ využití území. Třetí sloupec, „Description“ (popis), detailněji popisuje typ území. Data v tomto listu pocházejí z různých zdrojů. Pro ČR jsou brána v úvahu data z Corine Land Cover 2000.
57
3.5. Struktura tabulek
V této kapitole popíši strukturu všech tabulek použitých pro výpočty. Jedná se o následující tabulky:
Příloha č. 3: Bioproduktivní plochy Příloha č. 4: Hospodářská zvířata Příloha č. 5: Vypěstované plodiny Příloha č. 6: Živočišné výrobky Příloha č. 7: Zahraniční obchod
První list každé tabulky nese název odpovídající listu v tabulce [NFA, 2010], kterého se týká. Tento list obsahuje globální data za r. 2007, mnou přiřazená odpovídající národní data a národní data za r. 2013. Další list nebo listy obsahují zdroje národních dat. Zabarvené buňky s číselnými daty zvýrazňují odlišnost globálních a národních dat. Modře zabarvené buňky ve sloupcích s globálními a národními daty ukazují data, pro která je k dispozici pouze jeden zdroj (národní nebo globální). Tzn. data z databáze FAOStat, ke kterým jsem nepřiřadila žádná národní data, nebo naopak národní data, pro která databáze FAOStat udává nulový počet. Zeleně zabarvené buňky ve sloupcích s odchylkami zvýrazňují odchylky menší nebo rovné 1 %, zatímco červeně zabarvené buňky v těchto sloupcích označují odchylky vyšší než 80 %.
3.5.1. Bioproduktivní plochy Tabulka Bioproduktivní plochy udává dostupnou biokapacitu ČR a odpovídá tak listu bioproductive_area v tabulce [NFA, 2010]. Pro účely této práce se zabývám pouze biokapacitou orné půdy a pastvin. První sloupec listu bioproductive_area udává typ plochy a druhý a třetí sloupec jeho rozlohu v tisících hektarů v rámci ČR za r. 2007 (druhý sloupec – podle databáze FAOStat, třetí sloupec – podle národních dat z MZe). Čtvrtý sloupec 58
udává odchylku globálních a národních dat v procentech. Poslední sloupec obsahuje údaje o rozloze těchto dvou druhů ploch za r. 2012 (data pro r. 2013 zatím nejsou dostupná). Druhý list (MZE) obsahuje národní data. První sloupec opět udává typ plochy. Orná půda je zde členěna do několika typů, pro určení celkové rozlohy orné půdy jsem tyto položky sečetla (výsledek je v řádku „Orná půda celkem“). Položka „trvalý travní porost“ odpovídá pastvinám. Druhý sloupec udává rozlohu dané plochy v ČR za r. 2007 a třetí sloupec za r. 2013 (v tisících hektarů).
3.5.2. Hospodářská zvířata Tabulka Hospodářská zvířata udává počet ks hospodářských zvířat chovaných v ČR a odpovídá tak listu resourcestat_livestock_n v tabulce [NFA, 2010]. První tři sloupce prvního listu (resourcestat_liestock_n) identifikují jednotlivé položky (kód FAO, položka v angličtině, položka v češtině). Třetí a čtvrtý sloupec udávají počet ks hospodářských zvířat chovaných v ČR za r. 2007 (třetí sloupec – podle databáze FAOStat, čtvrtý sloupec – podle národních dat z ČSÚ). Šestý sloupec udává odchylku globálních a národních dat v procentech. Následuje sloupec s údaji o počtu ks hospodářských zvířat v ČR za r. 2013. List ČSÚ obsahuje národní data. První sloupec udává název položky z národních dat, modře zbarvené řádky název zdroje, ze kterého pocházejí položky pod ním. Následuje sloupec s přiřazenými FAO kódy a sloupce s národními daty za roky 2007 a 2013.
3.5.3. Vypěstované plodiny Tabulka Vypěstované plodiny udává množství vyprodukovaných zemědělských plodin a velikost plochy nutné k jejich vypěstování a odpovídá tak listu prodstat_crop_n v tabulce [NFA, 2010]. První tři sloupce listu prodstat_crop_n identifikují jednotlivé položky (kód FAO, položka v angličtině, položka v češtině). Následujících pět sloupců se týká dat o vyprodukovaném množství zemědělských plodin v ČR za r. 2007 (v tunách). Čtvrtý sloupec udává data z databáze FAOStat, pátý sloupec národní data z ČSÚ a šestý sloupec národní data z MZe (uvedena pouze v případě, že se liší od dat z ČSÚ). Sedmý 59
sloupec je použit pro srovnání s globálními daty a obsahuje data z jednoho ze dvou předchozích sloupců (více „relevantní“ data). Primárně jsem do tohoto sloupce dosadila data z ČSÚ, ale v případě, že byl údaj z MZe vyšší, dosadila jsem tento údaj. Důvodem je, že zdroje z MZe (Situační a výhledové zprávy) započítávají v případě vypěstovaných plodin do údajů také domácí produkci. To znamená, že tento údaj více zohledňuje skutečné nároky na produkci ekosystémů a připadá mi tedy vhodnější pro výpočet. Osmý sloupec znázorňuje v procentech odchylku globálních a národních dat ze sloupce ČSÚ/MZE. Dalších pět sloupců je podobných, avšak obsahují údaje o velikosti plochy v hektarech nutné k vypěstování množství zemědělských plodin uvedených v předchozích sloupcích o produkci. Další tři sloupce obsahují národní data o produkci za r. 2013 (opět – první sloupec obsahuje data z ČSÚ, druhý data z MZe a třetí obsahuje více relevantní údaj z těchto dvou) a poslední tři sloupce o velikosti plochy za r. 2013. List ČSÚ obsahuje národní data z ČSÚ. První sloupec obsahuje názvy jednotlivých položek a v modře zabarvených buňkách názvy zdrojů, ze kterých byla čerpána data o položkách pod nimi. Šedě zbarvené buňky v tomto sloupci označují položky národních dat, které jsem nepřiřadila ke globálním datům. Druhý sloupec udává přiřazený kód FAO. Třetí sloupec obsahuje údaje o produkci za r. 2007, čtvrtý sloupec údaje o velikosti plochy za r. 2007. Poslední dva sloupce jsou analogické, akorát se týkají údajů za r. 2013. List MZE má stejnou strukturu jako list ČSÚ a obsahuje národní data z MZe. Poslední list ukazuje přehledně přiřazení jednotlivých položek národních dat k FAO kódům. První sloupec ukazuje přiřazení položek z ČSÚ, druhý sloupec z MZe. Položky jsou seřazeny vzestupně podle FAO kódů.
3.5.4. Živočišné výrobky Tabulka Živočišné výrobky udává množství vyprodukovaných živočišných výrobků a počet ks hospodářských zvířat, která byla zapotřebí k tomuto množství produkce, a odpovídá tak listu prodstat_livestock_n v tabulce [NFA, 2010]. První tři sloupce listu prodstat_livestock_n identifikují jednotlivé položky (kód FAO, položka v angličtině, položka v češtině). Čtvrtý sloupec slouží pro přiřazení některých národních dat a udává FAO kód primární položky, ze které je produkt odvozen. Tak např. hovězí kůže je odvozena od počtu poražených ks hovězího dobytka, proto je ve sloupci „Primární položka“ uveden FAO kód pro hovězí maso. Následující tři sloupce se týkají údajů o 60
produkci živočišných výrobků za r. 2007. Pátý sloupec udává data z databáze FAOStat, šestý národní data z ČSÚ nebo MZe (data pocházejí z listu ČSÚ, MZE produkce) a sedmý ukazuje procentuální odchylku globálních a národních dat u jednotlivých položek. Další tři sloupce mají stejnou strukturu, ale týkají se počtu ks zvířat nutných k vyprodukování daného množství živočišných výrobků. Údaje z národních dat jsou převzaty z listu ČSÚ počet. Poslední dva sloupce udávají národní data pro r. 2013. Sloupec K udává data o produkci živočišných výrobků v tunách z ČSÚ nebo MZe, sloupec L data o počtu ks hospodářských zvířat z ČSÚ. List ČSÚ, MZE produkce je zdrojem národních dat pro položky týkající se množství produkce. První sloupec udává názvy položek, modře jsou zabarvené názvy zdrojů, ze kterých jsou čerpána data o položkách v řádcích pod ním. Druhý sloupec udává přiřazený kód FAO. Ve třetím a čtvrtém sloupci jsou data o produkci živočišných výrobků za roky 2007 a 2013. List ČSÚ počet je zdrojem dat pro položky týkající se počtu ks zvířat. První sloupec opět udává název položky nebo název zdroje dat, druhý sloupec přiřazený FAO kód. Další dva sloupce obsahují data o počtu zvířat za roky 2007 a 2013. Poslední list přehledně znázorňuje FAO kódy seřazené vzestupně a k nim přiřazené položky národních dat (první sloupec pro data o produkčním množství, druhý sloupec pro data o počtu zvířat).
3.5.5. Zahraniční obchod Tabulka Zahraniční obchod udává množství importovaných a exportovaných surovin a výrobků a odpovídá tak listu tradestat_n v tabulce [NFA, 2010]. První tři sloupce prvního listu jsou identifikační – kód FAO, název položky v angličtině a název položky v češtině. Čtvrtý sloupec udává skupinu, pod kterou se tato položka nachází v Databázi zahraničního obchodu (DZO), např. skupina 01 odpovídá kategorii Živá zvířata. Následující tři sloupce se týkají importu v r. 2007. Sloupec E udává globální data z databáze FAOStat, sloupec F národní data z DZO, sloupec G odchylku těchto dat v procentech. Následující tři sloupce jsou podobné, ale týkají se exportu za r. 2007. Poslední dva sloupce udávají národní data pro import a export za r. 2013. Druhý list obsahuje národní data pro r. 2007, třetí list pro r. 2013. Pro přehlednost jsou na listu ČSÚ 2007 přidány řádky označující jednotlivé skupiny položek, např. 01 – Živá zvířata. Tyto řádky jsou podbarveny modře. Sloupec „Kód FAO“ udává mnou přiřazený FAO kód pro danou položku. Sloupce „Import [kg]“/„Export [kg]“, „MJ“ (měrná jednotka) a 61
„Množství v MJ“ jsou převzata z Databáze zahraničního obchodu (DZO). Pro účely této práce jsem do tabulky vložila sloupce „Import [t]“ a „Export [t]“ pro převod množství z kg na tuny, jelikož data z databáze FAOStat jsou udávána v tunách (kromě kategorie živých zvířat, která je udávána v počtu ks). Navíc jsou v této tabulce některé položky pro r. 2007 uvedeny v jiných jednotkách než v jednotkách hmotnosti, např. v počtu ks (zkratky měrných jednotek používaných v DZO a jejich vysvětlení je uvedeno v Tab. 3-1). Od r. 2009 již DZO uvádí položky udávané v jiných měrných jednotkách než v jednotkách hmotnosti také v odpovídajících jednotkách hmotnosti. U některých položek za r. 2007 bylo tedy potřeba převést je na hmotnost v tunách: Číselné údaje udávané v jednotkách [MIL] jsem vynásobila tisícem. Číselné údaje udávané v jednotkách [PCE] jsem převedla na hmotnost v tunách pomocí údajů z r. 2013 (nebo z jiného roku, pokud za tento rok nebyla data dostupná), kde je již u těchto položek udávána i hmotnost. Pro převody ve skupině 04 jsem použila převodní vztah pro hmotnost vajec: 1 kg = 17,4 ks vajec [SVZ Drůbež a vejce, 2014, str. 43]. Číselné údaje udávané v jednotkách [LTR] a [LPA] jsem převedla na přibližnou hmotnost v tunách podle vztahu 1 litr = 1 kg (odpovídajícímu hustotě vody). Číselné údaje udávané v jednotkách [KNE] a [KCC] jsem převedla na hmotnost vydělením tisícem.
Tabulka 3-1: Zkratky měrných jednotek. https://www.celnisprava.cz/cz/clo/problematikataricu/taric/Documents/MJ%20v%20TARIC%20CZ.pdf ZZZ … hmotnost PCE … počet ks MIL … 1 000 ks
KCC … kg cholin chloridu KNE … kg odkapané čisté hmotnosti LPA … litr čistého (100%) alkoholu
62
3.6. Přiřazení položek národních dat
V této kapitole diskutuji přiřazení položek národních dat odpovídajícím položkám z databáze FAOStat. Kapitola Bioproduktivní plochy popisuje přiřazení národních dat k datům v tabulce [NFA, 2010] na listu bioproductive_area, kapitola Hospodářská zvířata odpovídá datům na listu resourcestat_livestock_n, kapitola Živočišné výrobky datům na listu prodstat_livestock_n, kapitola Vypěstované plodiny datům na listu prodstat_crop_n a kapitola Zahraniční obchod datům na listu tradestat_n. Tato podkapitola je pro větší přehlednost rozdělena do dalších podkapitol. Přiřazování položek je řazeno podle FAO kódů. Struktura všech podkapitol je následující:
FAO kód – Původní název položky v angličtině (název položky přeložený do češtiny): přiřazené položky z národních dat
V přiřazených položkách národních dat může být v závorce uveden údaj o počtu položek přiřazených v r. 2013, např.: (2013: 104 položek), pokud se údaj za r. 2013 liší od údaje za r. 2007. Zdroje národních dat jsou uvedeny na konci práce (Zdroje národních dat). Podrobný souhrn přiřazených položk národních dat k jednotlivým FAO kódům je obsažen v Příloze č. 2.
63
3.6.1. Bioproduktivní plochy Národní data jsem čerpala z tohoto zdroje: MZe: Situační a výhledová zpráva – Půda (2012) – Tab. 1: Vývoj půdního fondu od roku 2000 do roku 2012 (str. 10)
Ekvivalentní a výnosové faktory orné půdy a pastvin jsem použila stejné pro r. 2007 i 2013, jelikož rozdíl mezi nimi je zanedbatelný.
3.6.2. Hospodářská zvířata Národní data jsem čerpala z těchto zdrojů:
ČSÚ: Hospodářská zvířata ČSÚ: Včelařství
1057 Chickens (kuřata): Položka Drůbež v tabulce ČSÚ: Hospodářská zvířata zahrnuje kura domácího (položky Kuřata celkem, Slepice, Kohouti), ale také husy, kachny, krůty a krocany. Pro celkový údaj pro kuřata jsem tedy od položky Drůbež odečetla položky Husy, houseři, housata, Kachny, kačeři a kachňata a Krůty, krocani a krůťata. Tyto položky jsem přiřadila pod odpovídající FAO kódy (1072 [husy a perličky], 1068 [kachny], 1079 [krůty a krocani]).
1107 Asses (osli): Databáze FAOStat pod tímto kódem udává pouze osly. ČSÚ však uvádí údaj Osli, muly, mezci celkem, tudíž pod tento FAO kód jsem přiřadila i muly a mezky, které jsou v databázi FAOStat řazeny samostatně pod FAO kódem 1110 (muly). K tomuto kódu jsem tedy nepřiřadila žádnou položku z národních dat.
64
3.6.3. Živočišné výrobky V této tabulce jsou uvedena produkční množství živočišných výrobků a počet kusů hospodářských zvířat nutných k vyprodukování daného množství výrobků. Do této kategorie patří množství získaného masa a kůží zvířat, vyprodukovaného mléka, vajec, ovčí vlny, přírodního medu a včelího vosku. Národní data jsem čerpala z těchto zdrojů:
Údaje o množství živočišných produktů: ČSÚ: Výroba masa ČSÚ: Stav a lov hlavních druhů zvěře ČSÚ: Včelařství MZe: SVZ – Králíci (2009) – Nabídka a užití králičího masa v tunách ž. hm. (str. 7) MZe: SVZ – Ovce a kozy (2013) – Produkce potní vlny (t) (str. 19) Komoditní karta MZe: Mléko a mlékárenské výrobky (září 2011) Komoditní karta MZe: Mléko a mlékárenské výrobky (prosinec 2014) MZe: SVZ – Drůbež a vejce (2014) Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2008 – Tab. 101 Vývoj hrubé produkce chovu koz (přepočteno na litry) (str. 76) Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2011 – Tab. 100 Výroba kozího mléka a produkce kozích sýrů v ČR (přepočteno na litry) (str. 93) Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2013 – Tab. 79 Výroba kozího mléka a produkce kozích sýrů v ČR (přepočteno na litry) (str. 58)
Údaje o počtu zvířat: ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat ČSÚ: Hospodářská zvířata ČSÚ: Včelařství ČSÚ: Stav a lov hlavních druhů zvěře 65
Údaje o množství masa jsem převzala z tabulky ČSÚ: Výroba masa a počet ks zvířat nutných k vyprodukování tohoto množství masa z tabulky ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat. Pro výpočet hmotnosti kůží – FAO kódy 919 (kůže hovězí), 995 (kůže ovčí) a 1025 (kůže kozí) – jsem použila počet ks poražených zvířat z tabulky ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat a odhad hmotnosti kůže jednoho zvířete. Ten jsem spočítala za pomoci dat z FAOStatu za r. 2007, jelikož je zde uveden jak počet ks poražených zvířat, tak hmotnost jejich kůží. Vydělením těchto dvou údajů jsem tedy získala přibližnou hmotnost kůže jednoho zvířete. Tuto vypočítanou hmotnost jsem vynásobila počtem ks poražených zvířat. Podle dat z FAOStatu je přibližná hmotnost kůže z krávy 35 kg, z ovce 0,1 kg a z kozy 1,5 kg.
882 Cow Milk, Whole, Fresh (mléko kravské, plnotučné, čerstvé): Údaje o produkci kravského mléka v ČR jsem převzala z Komoditní karty MZE: Mléko a mlékárenské výrobky, září 2011 (údaj pro r. 2007) a Komoditní karty MZe: Mléko a mlékárenské výrobky, prosinec 2014 (údaj pro r. 2013). Zde jsou uvedeny údaje o domácí produkci mléka v litrech, pro převod těchto údajů na hmotnost jsem použila následující vztah: 1 litr = 1,027 kg [Komoditní zpravodajství - produkční kvóty mléka, 2004]. Údaj o počtu ks zvířat jsem převzala z tabulky ČSÚ – Hospodářská zvířata, položka Krávy dojné.
982 Sheep Milk, Whole, Fresh (mléko ovčí, plnotučné, čerstvé): O množství vyprodukovaného ovčího mléka jsem nenašla žádný údaj v národních datech. Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze jako odhad.
1058 Chicken Meat (maso drůbeží): Položka Drůbeží maso z tabulky ČSÚ: Výroba masa zahrnuje maso těchto druhů: kur domácí, krocan, kachna, pižmovka velká, husa velká domácí, pštros dvouprstý. V databázi FAOStat jsou odděleny položky maso drůbeží, maso kachní, maso husí, maso krůt a krocanů, ale jelikož mám pro všechny tyto položky jediný údaj, u FAO kódů 1069 (maso kachní), 1073 (maso hus a perliček) a 1080 (maso krůtí) jsem nepřiřadila žádný údaj. Pro položku počet ks poražených zvířat není dostupný údaj z národních dat. Údaj jsem tedy vypočítala na základě dat z databáze FAOStat za r. 2007, která uvádí počet ks poražených zvířat i hmotnost vyprodukovaného masa. Podle databáze 66
FAOStat je hmotnost jednoho kuřete přibližně 1,26 kg. Vydělením celkové produkce drůbežího masa tímto údajem jsem získala počet ks poražených zvířat.
1062 Hen Eggs, in Shell (vejce slepičí, ve skořápce): SVZ Drůbež a vejce (2014) udává u slepičích vajec pouze počet. Pro převod na hmotnost jsem použila následující vztah: 17,4 ks vajec = 1 kg [SVZ Drůbež a vejce, 2014, str. 43].
1141 Rabbit Meat (maso králičí): Počet ks poražených králíků není v národních datech dostupný. Proto jsem jej vypočítala na základě dat z databáze FAOStat za r. 2007, která udávají množství produkce králičího masa i počet ks poražených králíků. Podle dat z databáze FAOStat je hmotnost masa z jednoho králíka přibližně 1,9 kg.
1163 Game Meat (zvěřina): Údaj o produkci zvěřiny jsem získala sečtením množství vyprodukovaného masa jednotlivých druhů zvěře (maso jelení + daňčí + mufloní + srnčí + černá + zajíci + kachny divoké + bažanti).
1166 Meat Nes (maso – jiné): K této položce nejsou dostupná národní data. Na webových stránkách FAOStatu zde také žádná data nejsou, pouze v tabulce [NFA, 2010].
67
3.6.4. Vypěstované plodiny Národní data jsem čerpala z těchto zdrojů:
ČSÚ: ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin ČSÚ: Plocha osevů ČSÚ: Ovocné stromy a keře, sklizeň ovoce ČSÚ: Plochy vinic a chmelnic, sklizeň hroznů a chmele
Situační a výhledové zprávy MZe: SVZ – Ovoce (2010) – Vývoj sklizně a výnosů v produkčních ovocných sadech v ČR (str. 43) SVZ – Ovoce (2014) – Celková sklizeň ovoce v ČR (t) (str. 41) SVZ – Zelenina (2008) – Přehled o tržní produkci zeleniny v ČR (t) (str. 40) SVZ – Zelenina (2009) – Pěstování jedlých hub v ČR (str. 66) SVZ – Zelenina (2014) – Celková sklizeň zeleniny v ČR (t) (str. 36) SVZ – Brambory (2014) – Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor celkem v ČR po dopočtu domácností (str. 24) SVZ – Luskoviny (2014) – Pěstitelská plocha, výnos a produkce lupiny v ČR (str. 40); Odhady rozsahu pěstování bobu obecného v ČR (str. 43)
79 Millet (proso): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze na základě metody imputace chybějících hodnot.
89 Buckwheat (pohanka): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze na základě metody imputace chybějících hodnot. 68
101 Canary Seed (lesknice kanárská): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze na základě metody imputace chybějících hodnot.
176 Beans, Dry (fazole, sušené): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Původní údaj pro produkci je uveden pouze v tabulce [NFA, 2010]. V internetové databázi FAOStat k této položce žádný údaj uveden není.
191 Chick Peas (cizrna): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Původní údaj pro produkci je uveden pouze v tabulce [NFA, 2010]. V internetové databázi FAOStat k této položce žádný údaj uveden není.
201 Lentils (čočka): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Původní údaj pro produkci je uveden pouze v tabulce [NFA, 2010]. V internetové databázi FAOStat k této položce žádný údaj uveden není.
205 Vetches (vikev): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí pouze odhadovaný údaj.
210 Lupins (lupina – vlčí bob): K této položce neuvádí FAOStat žádný údaj, já ale přiřazuji údaj o produkci a ploše lupiny udávaný v SVZ – Luskoviny (2014).
414 Beans, Green (fazole, zelené): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí pouze odhadovaný údaj.
420 Leguminous Vegetables, Nes (luskoviny – jiné): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze na základě metody imputace chybějících hodnot. 69
423 String Beans (fazolové lusky): K této položce neuvádí FAOStat žádný údaj, já ale přiřazuji údaj o produkci a ploše fazolových lusků udávaný v SVZ – Zelenina (2008, 2014).
544 Strawberries (jahody): SVZ – Ovoce (2010, 2014) uvádí pouze produkci jahod, nikoliv velikost plochy, na které byly pěstovány. Velikost této plochy jsem tedy dopočítala podle údajů z tabulky ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin (zde je uvedena plocha i produkce jahod).
558 Berries Nes (bobule – jiné): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data. Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze na základě metody imputace chybějících hodnot.
619 Fruit, Fresh Nes (ovoce čerstvé – jiné): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data (pouze data o velikosti plochy ostatních druhů ovoce). Databáze FAOStat uvádí tento údaj pouze na základě metody imputace chybějících hodnot.
689 Chillies and Peppers, Dry (chilli a papriky, sušené): K této položce nejsou dostupná odpovídající národní data.
ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin uvádí některé další položky, které jsem nepřiřadila k žádnému FAO kódu. Jedná se o položky: krmná řepa, ostatní okopaniny, konopí, kořeninové rostliny, léčivé rostliny, ostatní technické plodiny, jednoleté luskoviny na zeleno, ostatní jednoleté pícniny a ostatní víceleté pícniny (tyto položky jsou na listu ČSÚ podbarveny šedě).
70
3.6.5. Zahraniční obchod Národní data jsem čerpala z Databáze zahraničního obchodu (DZO) zveřejněné na webových stránkách ČSÚ. Použila jsem data o importu a exportu za roky 2007 a 2013. Vzhledem k rozsahu této tabulky popisuji pro větší přehlednost přiřazování položek po jednotlivých skupinách uvedených v DZO (01 – Živá zvířata, 02 – Maso a jedlé droby atd.). V rámci těchto skupin jsou pak položky řazeny podle FAO kódů. V této kapitole diskutuji pouze položky DZO, které jsem přiřadila k odpovídajícím FAO kódům z databáze FAOStat. Nepřiřazovala jsem položky, které se netýkají EF orné půdy a pastvin (tedy např. položky týkající se výpočtu EF rybářských lovišť) – tedy skupiny 03, 25–39, 42, 44–49 a 54–99. Nepřiřazovala jsem také sekundární produkty, ale jen položky relevantní pro výpočet EF orné půdy a pastvin, tedy produkty primární. Tyto sekundární produkty jsou na listech ČSÚ 2007 a ČSÚ 2013 v tabulce Zahraniční obchod označeny oranžově.
71
01 Živá zvířata:
Tato skupina jako jediná v databázi FAOStat uvádí položky v počtu ks (všechny ostatní skupiny jsou udávané v jednotkách hmotnosti). Také DZO udává živá zvířata v počtu ks. Výjimkou jsou položky 01061990 (Savci ostatní, živí), 01063990 (Ptáci ostatní, živí) a 01069000 (Zvířata ostatní, živá) – v r. 2013 navíc 01064900 (Hmyz, živý) – které jsou udávány v jednotkách hmotnosti (na listech ČSÚ 2007 a ČSÚ 2013 jsou označeny červeně). Tyto položky jsem nepřiřadila k žádnému FAO kódu, jelikož tato data nelze převést z hmotnosti na počet ks (tyto položky zahrnují různé druhy zvířat a nemůžu tedy zjistit jejich průměrnou hmotnost).
1057 Chickens (kuřata): Podle databáze FAOStat se do této položky řadí druh kur domácí (Gallus domesticus) a perlička kropenatá (Numida meleagris). Proto jsem sem přiřadila položky zahrnující oba druhy. Položka 01051990 (Kachny a perličky domácí, živé, hmotnost menší nebo rovno 185 g) zahrnuje také menší kachny, které by měly být zařazeny zvlášť pod FAO kód 1068 (kachny). Položky DZO za r. 2013 přiřazené k tomuto FAO kódu již zahrnují pouze druh Gallus domesticus. Nezařadila jsem sem perličky ani kachny.
1068 Ducks (kachny): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila pouze kachny o hmotnosti vyšší než 185 g; menší kachny jsou zařazeny pod FAO kód 1057 (kuřata), jelikož jsou v jedné položce s perličkami. Položky z r. 2013 již obsahují veškeré kachny.
1110 Mules (muly a mezci): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádné položky z DZO za r. 2007. Za r. 2013 jsem však přiřadila jednu položku – 01019000 (Muly a mezci, živí).
1126 Camels (velbloudi): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádné položky DZO z r. 2007. Za r. 2013 jsem však přiřadila jednu položku – 01061300 (Velbloudi a jiní velbloudovití [Camelidae], živí). V této položce jsou společně s velbloudy řazeni i jiní
72
velbloudovití, kteří by měli být uvedeni samostatně pod FAO kódem 1157 (ostatní velbloudovití).
1157 Other Camelids (ostatní velbloudovití): V údajích DZO za r. 2013 jsou ostatní velbloudovití řazeny společně v položce 01061300 (Velbloudi a jiní velbloudovití [Camelidae], živí) a přiřadila jsem je pod FAO kód 1126 (velbloudi). Údaje DZO za r. 2007 neobsahují velbloudy ani ostatní velbloudovité.
02 Maso a jedlé droby:
978 Offals of Sheep, Edible (droby ovčí): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila také kozí droby, jelikož v položce 02068099 (Droby jedlé skopové, kozí čerstvé, chlazené) jsou řazeny společně s droby ovčími. Za r. 2013 jsem přiřadila dvě položky, které opět zahrnují i kozí droby.
1018 Offals of Goats, Edible (droby kozí): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádnou položku DZO, jelikož kozí droby jsou řazeny společně v jedné položce (v r. 2013 ve dvou položkách) s ovčími droby a přiřazeny tak pod FAO kód 978 (droby ovčí).
1069 Duck Meat (maso kachní): K tomuto FAO kódu jsem kromě kachního masa přiřadila v některých případech maso perliček, jelikož je řazeno s kachním masem v jedné položce DZO – položky 02073515 (Kachny, perličky vykostěné, čerstvé, chlazené), 02073553 (Kachny, perličky dělené – prsa a jejich části nevykostěná čerstvá, chlazená), 02073563 (Kachny, perličky dělené – stehna a jejich části nevykostěná čerstvá, chlazená), 02073615 (Kachny, perličky – maso dělené, vykostěné, zmrazené), 02073653 (Kachny, perličky dělené – stehna a jejich části nevykostěná zmrazená). Položky za r. 2013 již obsahují pouze kachní maso.
1073 Geese and Guinea Fowl Meat (maso hus a perliček): K tomuto FAO kódu jsem kromě husího masa a masa perliček přiřadila v některých případech i kachní maso, jelikož 73
je řazeno s husím masem v jedné položce DZO – položky 02073531 (Kachny, husy, perličky dělené – křídla i bez špiček nevykostěná čerstvá, chlazená), 02073541 (Kachny, husy, perličky dělené – hřbety, krky, biskupy nevykostěné čerstvé, chlazené), 02073571 (Kachny, husy, perličky dělené – tzv. Paleta husí, kachní nevykostěná čerstvá, chlazená), 02073579 (Kachny, husy, perličky – části ostatní nevykostěné čerstvé, chlazené), 02073631 (Kachny, husy, perličky dělené – křídla též bez špiček nevykostěná zmrazená), 02073641 (Kachny, husy, perličky dělené – hřbety, krky, biskupy apod. nevykostěné zmrazené), 02073679 (Husy, kachny, perličky dělené – části ostatní nevykostěné zmrazené). Položky za r. 2013 již obsahují pouze maso hus a perliček.
1074 Offals Liver Geese (droby, játra husí): K tomuto FAO kódu jsem kromě husích jater a ostatních drobů přiřadila v některých případech také játra a ostatní droby kachen a perliček – položky 02073591 (Játra z kachen, hus, perliček čerstvá, chlazená), 02073599 (Droby kachen, hus, perliček čerstvé, chlazené), 02073689 (Játra z perliček tučná zmrazená) a 02073690 (Droby ostatní z hus, kachen, perliček zmrazené). Položky za r. 2013 již obsahují pouze játra a droby z hus.
1097 Horse Meat (maso koňské): K tomuto FAO kódu jsem u položek za r. 2013 přiřadila také maso oslí a maso mul a mezků, jelikož je řazeno s masem koňským dohromady – položky 02050020 (Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé nebo chlazené) a 02050080 (Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, zmrazené).
1098 Offals of Horses (droby koňské): K tomuto FAO kódu jsem kromě koňských drobů přiřadila také droby oslí, z mul a mezků, jelikož jsou řazeny v jedné položce dohromady – položka 02069091 (Droby jedlé koňské, oslí, z mul, mezků zmrazené).
1108 Meat of Asses (maso oslí): K tomuto FAO kódu jsem kromě oslího masa přiřadila také maso z mul a mezků, jelikož je řazeno v jedné položce s masem oslím – položka 02050080 (Maso oslí, mulí nebo z mezků čerstvé, chlazené). Za r. 2013 jsem k tomuto kódu nepřiřadila žádnou položku – maso oslí je uvedeno pod FAO kódem 1097 (maso koňské). 74
1127 Camel Meat (maso velbloudí): K tomuto FAO kódu jsem za r. 2013 kromě velbloudího masa přiřadila také velbloudí droby a maso a droby z jiných velbloudovitých – položka 02086000 (Maso, droby jedlé z velbloudů a jiných velbloudovitých čerstvé, chlazené) – které by měly být přiřazeny pod FAO kód 1159 (droby z jiných velbloudovitých).
1159 Offals of Other Camelids (droby z jiných velbloudovitých): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádnou položku z DZO. Za r. 2013 jsem droby z jiných velbloudovitých přiřadila pod FAO kód 1127 (maso velbloudí), jelikož jsou dohromady v jedné položce s velbloudím masem – položka 02086000 (Maso, droby jedlé z velbloudů a jiných velbloudovitých čerstvé, chlazené).
1166 Meat Nes (maso – jiné): K tomuto FAO kódu jsem kromě jiného masa přiřadila také některé jiné droby, jelikož jsou řazeny v jedné položce s jiným masem – položky 02085000 (Maso, droby jedlé z plazů [včetně želv] čerstvé, chlazené, zmrazené) a 02089095 (Maso, droby jedlé ostatní čerstvé, chlazené zmrazené).
1167 Offals Nes (droby – jiné): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila některé položky obsahující jiné droby – 02085000 (Maso, droby jedlé z plazů (včetně želv) čerstvé, chlazené, zmrazené) a 02089095 (Maso, droby jedlé ostatní čerstvé, chlazené zmrazené), jelikož jsem je přiřadila pod FAO kód 1166 (maso – jiné).
05 Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: Všechny položky této skupiny jsem zařadila pod FAO kód 1293 (surové materiály).
06 Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň: Všechny položky této skupiny jsem zařadila pod FAO kód 1293 (surové materiály).
75
07 Jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy:
125 Cassava (maniok): K tomuto FAO kódu jsem za r. 2013 přiřadila kromě maniokových kořenů také sušené maniokové kořeny, které by měly být přiřazeny pod FAO kód 128 (maniok, sušený), jelikož jsou řazeny s maniokovými kořeny čerstvými nebo zmrazenými v jedné položce 07141000 (Maniokové kořeny čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet).
149 Roots and Tubers, Nes (kořeny a hlízy – jiné): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila také sušené kořeny a hlízy, které by měly být přiřazeny pod FAO kód 151 (kořeny a hlízy, sušené), jelikož jsou řazeny v jedné položce – 07149090 (Kořeny, hlízy jedlé ostatní čerstvé, chlazené, zmrazené, sušené).
151 Roots and Tubers Dried (kořeny a hlízy, sušené): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádnou položku DZO, jelikož sušené kořeny a hlízy jsou společně v jedné položce s čerstvými, chlazenými a zmrazenými kořeny a hlízami – 07149090 (Kořeny, hlízy jedlé ostatní čerstvé, chlazené, zmrazené, sušené) – a přiřadila jsem je proto pod FAO kód 149 (kořeny a hlízy – jiné).
402 Onions – including Shallots, Green (cibule, mladá): Podle databáze FAOStat zahrnuje tento FAO kód mladé cibule a šalotky, proto jsem zde přiřadila pouze jednu položku – 07031090 (Šalotka, čerstvá) a ostatní cibule jsem přiřadila pod FAO kód 403 (cibule, zralá).
403 Onions, Dry (cibule, zralá): Podle databáze FAOStat zahrnuje tento kód zralé cibule, proto jsem sem přiřadila položky 07031011 (Cibule sazečka čerstvá, chlazená) a 07031019 (Cibule ostatní čerstvá, chlazená).
76
08 Jedlé ovoce a ořechy, kůra citrusových plodů nebo melounů:
224 Kola Nuts (ořechy kola): K tomuto FAO kódu jsem za r. 2007 nepřiřadila žádnou položku DZO, jelikož ořechy kola jsou řazeny společně v jedné položce s ořechy arekovými a pekanovými – položka 08029020 (Ořechy arekové [nebo betelové], kola a pekanové, čerstvé či sušené) – a zařadila jsem je pod FAO kód 234 (ořechy – jiné). V r. 2013 jsou kola ořechy již řazeny samostatně a proto jsem je přiřadila k tomuto FAO kódu.
234 Nuts, Nes (ořechy – jiné): K tomuto FAO kódu jsem za r. 2007 přiřadila i kola ořechy, které by měly být řazeny pod FAO kód 224 (ořechy kola), ale jsou řazeny dohromady v jedné položce s ořechy arekovými a pekanovými – 08029020 (Ořechy arekové [nebo betelové], kola a pekanové, čerstvé či sušené). Dále jsem sem přiřadila směsi ořechů, avšak směsi ořechů a sušeného ovoce jsem přiřadila pod FAO kód 620 (ovoce, sušené – jiné). V r. 2013 jsou již kola ořechy uvedeny v DZO zvlášť.
549 Gooseberries (angrešt): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádnou položku z DZO, protože angrešt je zde řazen společně s bílým rybízem v položce 08109070 (Rybíz bílý, angrešt, čerstvý) a přiřazen pod FAO kód 550 (rybíz).
550 Currants (rybíz): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila i angrešt, který by měl být řazen zvlášť pod FAO kódem 549 (angrešt). V DZO je však řazen dohromady s rybízem bílým – 08109070 (Rybíz bílý, angrešt, čerstvý).
591 Cashewapple (kešu jablíčka): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila žádnou položku DZO, protože kešu jablíčka jsou řazeny společně s tamarindy, liči, jackfruitem a sapoty – 08109030 (Tamarindy, jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapoty, čerstvé) a přiřadila jsem je pod FAO kód 603 (ovoce tropické, čerstvé – jiné).
77
603 Fruit, Tropical Fresh Nes (ovoce tropické čerstvé – jiné): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila i jablíčka kešu, která by měla být zvlášť pod FAO kódem 591 (kešu jablíčka), jelikož jsou řazeny v jedné položce s dalším tropickým ovocem – 08109030 (Tamarindy, jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapoty, čerstvé).
620 Fruit Dried Nes (ovoce sušené – jiné): K tomuto FAO kódu jsem kromě sušeného ovoce přiřadila také směsi ořechů a sušeného ovoce v položkách 08135091 (Směsi sušeného ovoce a ořechů ostatní) a 08135099 (Směsi sušeného ovoce a ořechů ostatní, se švestkami, fíky).
10 Obiloviny:
108 Cereals, Nes (obiloviny – jiné): K tomuto FAO kódu není v databázi FAOStat uveden žádný údaj, ale z národních dat jsem sem přiřadila položku 10089000 (Obiloviny ostatní).
11 Mlýnské výrobky, slad, škroby, inulin, pšeničný lepek:
57 Germ of Maize (klíčky kukuřičné): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila klíčky z ostatního obilí kromě pšenice – položka 11043090 (Klíčky z ostatního obilí celé, drcené, ve vločkách, mleté, ne pšenice), jelikož kukuřičné klíčky v DZO nikde samostatně uvedeny nejsou a údaje o importu i exportu přesně odpovídají údajům uvedeným v databázi FAOStat u tohoto kódu.
15 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením, upravené jedlé tuky, živočišné nebo rostlinné vosky:
268 Sunflower Oil (olej slunečnicový): K tomuto FAO kódu jsem za r. 2007 kromě slunečnicového oleje přiřadila v některých případech také olej světlicový – položky 15121110 (Slunečnicový, světlicový olej pro průmyslové účely), 15121910 (Slunečnicový, světlicový olej ostatní pro průmyslové účely) a 15121990 (Ostatní slunečnicový a 78
světlicový olej, frakce, pro lidskou výživu). Světlicový olej by měl být řazen zvlášť pod FAO kód 281 (olej světlicový).
Za r. 2013 je navíc ve dvou položkách zahrnut i
bavlníkový olej – 15121910 (Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce pro průmyslové účely) a 15121990 (Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce pro průmyslové účely).
271 Rapeseed Oil (olej řepkový): K tomuto FAO kódu jsem kromě řepkového oleje přiřadila v některých případech i olej hořčičný, jelikož je s olejem řepkovým uveden společně – položky 15149910 (Olej, frakce řepkový, hořčičný ostatní k průmyslovým účelům) a 15149990 (Olej, frakce řepkový, hořčičný ostatní). Za r. 2013 jsem k tomuto kódu přiřadila stejné položky s hořčičným olejem (a dvě položky navíc), jsou ale přejmenovány – olej řepky nebo řepky olejky s vysokým obsahem kyseliny erukové.
281 Safflower Oil (olej světlicový): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila světlicový olej, který je v DZO uveden společně se slunečnicovým olejem – položky 15121110 (Slunečnicový, světlicový olej pro průmyslové účely), 15121910 (Slunečnicový, světlicový olej ostatní pro průmyslové účely) a 15121990 (Ostatní slunečnicový a světlicový olej, frakce, pro lidskou výživu).
293 Mustard Oil (olej hořčičný): K tomuto FAO kódu jsem nepřiřadila hořčičný olej, který je uveden v DZO společně s olejem řepkovým – položky 15149910 (Olej, frakce řepkový, hořčičný ostatní k průmyslovým účelům) a 15149990 (Olej, frakce řepkový, hořčičný ostatní) – a proto jsem jej zařadila pod FAO kód 271 (olej řepkový).
1276 Fatty Acids (mastné kyseliny): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila položku 15200000 (Glycerol surový, glycerolové vody, glycerolové louhy), jelikož pro glycerol v databázi FAOStat samostatná položka není uvedena a nenalezla jsem pro něj vhodnější kód k přiřazení.
1293 Crude Materials (surové materiály): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila 101 položek (2013: 104 položek) z DZO. Podle databáze FAOStat tento kód zahrnuje: 79
produkty rostlinného původu – cibule, hlízy, hlízovité kořeny, drápovité kořeny a oddenky; živé rostliny, řízky a rouby; podhoubí; řezané květiny a poupata; listoví, větve a trávy, mechy a lišejníky; rostliny a jejich části používané zejména ve voňavkářství, farmakologickém průmyslu, jako insekticidy, fungicidy, nebo pro podobné účely; chaluhy a
jiné
řasy; rostlinné
šťávy
a
výtažky; materiály
používané
pro
úplety,
vycpávání; materiály používané zejména k výrobě košťat nebo kartáčů; materiály používané zejména k barvení a opalování; produkty živočišného původu – lidské vlasy, nezpracované a odpad z nich; prasečí štětiny a chlupy; jezevčí a jiné chlupy na výrobu kartáčnických výrobků a odpad z nich; střeva, měchýře a žaludky ze zvířat (ne z ryb); kůže a jiné části ptáků s peřím nebo prachovým peřím; kosti a rohy, neopracované, zbavené tuku, jednoduše upravené; prášek a odpad; slonovina, želvovina, kostice, drápy a zobáky; korály a lastury měkkýšů a korýšů; houby živočišného původu, ambry, castoreum, cibetky a pižmo; kantaridin, žlučové žlázy a jiné látky živočišného původu používané ve farmakologickém průmyslu. Dále jsem pod tento kód přiřadila semena a výtrusy k setí – skupina 1209.
Skupina 15 dále obsahuje pět položek skupiny 1504 (Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené), které jsem nepřiřazovala, jelikož se týkají výpočtu EF rybářských lovišť.
16 Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých:
873 Meal Extracts (výtažky z masa): K tomuto FAO kódu jsem přiřadila také výtažky a šťávy z ryb, korýšů a jiných bezobratlých.
Dále je v kategorii 16 zařazeno 43 položek (2013: 51 položek) zahrnujících přípravky a konzervy z ryb, kaviár, korýše, měkkýše a jiné vodní bezobratlé, které jsou zahrnuty ve výpočtu EF rybářských lovišť, a proto jsem je nepřiřazovala.
80
20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin:
Tab. 3-2 udává hodnoty Brix (stupně Brix se používají pro měření poměru hmotnosti cukru a vody, ve které je dané množství cukru rozpuštěno) pro označení ovocné štávy jako koncentrát. Na základě těchto hodnot jsem pak ovocné šťávy z DZO rozdělila do skupin „concentrated“ (šťávy o hodnotě Brix vyšší, než je uvedena v tabulce) a „singlestrength“ (šťávy o hodnotě Brix nižší).
Tabulka 3-2: Hodnoty Brix pro ovocné šťávy. Principles and practices of small - and medium - scale fruit juice processing. Chapter 2 – Defining Juices. Table 2.2: Reconstitution level for concentrates to qualify as juice. http://www.fao.org/docrep/005/y2515e/y2515e03.htm
Druh šťávy
Hodnota Brix
jablečná
11,5
pomerančová
11,8
grapefruitová
10,0
citronová
4,5
ananasová
12,8
23 Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu, připravené krmivo:
653 Food Wastes (potravinářské odpady): Položka 23099095 (Přípravky k výživě zvířat, 45 %
obsah
a
více
chlorid
cholinu)
je
udávána
v měrných
jednotkách
kilogramy cholinchloridu (KCC). Pro výpočet jsem použila tuto hodnotu převedenou na tuny.
Tato skupina obsahuje položku 23012000 (Moučka, šrot, peleta z ryb, korýšů, jiných bezobratlých, nezpůsobilých k lidskému požívání), kterou jsem nepřiřazovala, neboť spadá pod EF rybářských lovišť.
81
40 Kaučuk a výrobky z něj: Položky skupin 4002–4017 jsem nepřiřazovala, neboť se jedná o sekundární produkty.
41 Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně: Položky skupin 4104–4114 a položku 41151000 jsem nepřiřazovala, neboť se jedná o sekundární produkty.
43 Kožešiny a umělé kožešiny, výrobky z nich:
1195 Skins Furs (kožešiny): Položka 43018050 (Kožešiny z koček divokých surové celé i bez hlav, nožek, ohonu) je uvedena pouze v počtech ks a nemohla jsem ji převést na hmotnost, jelikož tato položka se nevyskytuje v datech o importu nebo exportu v letech 2009 a dále (od r. 2009 jsou položky v DZO uváděné v počtu ks uvedené také s příslušnou hmotností, z toho lze tedy spočítat přibližnou hmotnost jednoho ks a převést údaj v počtech ks na hmotnost).
50 Hedvábí: Položky skupin 5004–5007 jsem nepřiřazovala, neboť se jedná o sekundární produkty.
51 Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, žíněné nitě a tkaniny: Položky skupin 5106– 5113 jsem nepřiřazovala, neboť se jedná o sekundární produkty.
52 Bavlna: Položky skupin 5204–5212 jsem nepřiřazovala, neboť se jedná o sekundární produkty.
53 Ostatní rostlinná textilní vlákna, papírové nitě a tkaniny z papírových nití: Položky skupin 5306–5311 jsem nepřiřazovala, neboť se jedná o sekundární produkty.
82
4. Výsledky 4.1. Srovnání globálních a národních dat za r. 2007 4.1.1. Orná půda Tab. 4-1 ukazuje srovnání EFP, EFI, EFE a EFC orné půdy ČR podle globálních a národních dat. První sloupec udává kategorii, jejíž EF je počítána. Druhý sloupec udává zdroj dat (FAOStat vs. národní data). Další čtyři sloupce udávají EFP, EFI, EFE a EFC jednotlivých kategorií (v gha). Celková EFC je spočítána podle rovnice 6. EFP zemědělských plodin podle FAOStatu je 11 730 145 gha, podle národních dat 11 319 841 gha. EFI zemědělských plodin podle FAOStatu je 3 220 479 gha, podle národních dat 3 442 074 gha. EFE zemědělských plodin je podle FAOStatu 4 608 440 gha, podle národních dat 4 775 724 gha. Celková EFC zemědělských plodin podle FAOStatu je 10 342 183 gha, podle národních dat 9 986 192 gha. EFI orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech je podle FAOStatu 1 295 584 gha, podle národních dat 1 533 735 gha. EFE orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech je podle FAOStatu 499 111 gha, podle národních dat 851 979 gha. Celková EFC orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech je podle FAOStatu 796 472 gha, podle národních dat 681 756 gha. EF orné půdy vtělené v rybách je pro data z FAOStatu i národní data stejná, jelikož hodnoty pro výpočet EF rybářských lovišť jsem neupravovala. EF I této kategorie je 2 941 gha, EFE je 240 gha, celková EFC orné půdy vtělené v rybách je 2 701 gha. U EF orné půdy vtělené v rámci potravinové pomoci udávají globální i národní data nulové hodnoty. Celková EFP všech kategorií orné půdy je podle FAOStatu 11 730 145 gha, podle národních dat 11 319 841 gha. Celková EFI orné půdy je podle FAOStatu 4 519 004 gha, podle národních dat 4 978 750 gha. Celková EFE orné půdy je podle FAOStatu 5 107 792 gha, podle národních dat 5 627 943 gha. Celková EFC orné půdy je podle FAOStatu 11 141 357 gha, podle národních dat 10 670 648 gha. Biokapacita orné půdy je podle FAOStatu 11 730 145 gha, podle národních dat 17 053 165 gha. Národní data dávají celkový výsledek mírně vyšší než globální data u EFI a EFE zemědělských plodin, naopak u EFP je výsledek lehce nižší. Celková EFC zemědělských plodin je podle národních dat nižší. EFI i EFE orné půdy vtělená v importovaných a exportovaných hospodářských zvířatech vyšla vyšší z národních dat než globálních. 83
Celková EFC orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech pak vyšla vyšší z globálních dat. Celková EFP orné půdy je podle národních dat nižší než podle globálních dat, EFI i EFE jsou vyšší. Celková EFC orné půdy ČR je podle národních dat o 4,2 % nižší než podle globálních dat. Celkové EFP, EFI, EFE a EFC z této tabulky jsou zobrazeny v Grafu 4-1.
84
Tabulka 4-1: Srovnání ekologické stopy orné půdy podle globálních a národních dat.
Položka
Zdroj dat
Zemědělské plodiny
FAOStat
EFP
EFI
EFE
EFC
[gha]
[gha]
[gha]
[gha]
11 730 145 3 220 479 4 608 440 10 342 183
národní data 11 319 841 3 442 074 4 775 724 9 986 192 EF vtělená v hosp. zvířatech FAOStat
EF vtělená v rybách
Potravinová pomoc
0
1 295 584
499 111
796 472
národní data
0
1 533 735
851 979
681 756
FAOStat
0
2 941
240
2 701
národní data
0
2 941
240
2 701
FAOStat
0
0
0
0
národní data
0
0
0
0
FAOStat
CELKEM
11 730 145 4 519 004 5 107 792 11 141 357
národní data 11 319 841 4 978 750 5 627 943 10 670 648
14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 FAOStat 6 000 000
národní data
4 000 000 2 000 000 0 EFP
EFI
EFE
EFC
Graf 4-1: Srovnání ekologické stopy orné půdy podle globálních a národních dat.
85
4.1.2. Pastviny
Tab. 4-2 ukazuje srovnání EFP, EFI, EFE a EFC pastvin ČR podle globálních a národních dat. První sloupec udává kategorii, jejíž EF je počítána. Druhý sloupec udává zdroj dat (FAOStat vs. národní data). Další čtyři sloupce udávají EFP, EFI, EFE a EFC jednotlivých kategorií (v gha). Celková EFC je spočítána podle rovnice 6. EFP domácích pastvin je podle FAOStatu 38 738 gha, podle národních dat 35 814 gha. EFI a EFE této kategorie jsou nulové, takže celková EFC domácích pastvin je rovna EFP. EFI pastvin vtělené v hospodářských zvířatech je podle FAOStatu 1 532 979 gha, podle národních dat 2 075 565 gha. EFE pastvin vtělené v hospodářských zvířatech je podle FAOStatu 60 918 gha, podle národních dat 60 900 gha. Celková EFC pastvin vtělená v hospodářských zvířatech je podle FAOStatu 1 472 061 gha, podle národních dat 2 014 666 gha. Celková EFP pastvin je rovna EFP domácích pastvin. Celková EFI a EFE pastvin je rovna EFI nebo EFE pastvin vtělených v hospodářských zvířatech. Celková EFC pastvin je podle FAOStatu 1 510 799 gha, podle národních dat 2 050 480 gha. Biokapacita pastvin je podle FAOStatu 1 268 770 gha, podle národních dat 973 547 gha. EFP národních pastvin je podle národních dat nižší než podle globálních dat. Jelikož se v kategorii „Domácí pastviny“ nezapočítává mezinárodní obchod, je proto i celková EFC podle národní dat nižší, jelikož je zde rovna EFP. EFI pastvin vtělená v importovaných hospodářských zvířatech je podle národních dat výrazně vyšší. EFE pastvin vtělená v exportovaných hospodářských zvířatech je podle národních dat téměř stejná, je jen o 18 gha nižší než podle globálních dat. Celková EFC pastvin vtělená v hospodářských zvířatech je podle národních dat podstatně vyšší. Celková EFP pastvin je rovna EFP domácích pastvin. Celkové EFI a EFE pastvin jsou rovny EFI a EFE vtělených v importovaných a exportovaných hospodářských zvířatech. Celková EFC pastvin ČR je podle národních dat o 35,7 % vyšší než podle globálních dat. Celkové EFP, EFI, EFE a EFC z této tabulky přehledně shrnuje Graf 4-2.
86
Tabulka 4-2: Srovnání ekologické stopy pastvin podle globálních a národních dat.
Položka
Zdroj dat
Domácí pastviny
EFP
EFI
EFE
EFC
[gha]
[gha]
[gha]
[gha]
38 738
0
0
38 738
národní data 35 814
0
0
35 814
FAOStat
EF pastvin vtělená v hosp. zvířatech FAOStat národní data FAOStat
CELKEM
0
1 532 979 60 918 1 472 061
0
2 075 565 60 900 2 014 666
38 738 1 532 979 60 918 1 510 799
národní data 35 814 2 075 565 60 900 2 050 480
2 500 000
2 000 000
1 500 000 FAOStat národní data
1 000 000
500 000
0 EFP
EFI
EFE
EFC
Graf 4-2: Srovnání ekologické stopy pastvin podle globálních a národních dat.
87
4.1.3. Souhrn
Tab. 4-3 ukazuje souhrnné výsledky v kategorii orné půdy i pastvin v přepočtu na jednoho obyvatele ČR. První sloupec udává typ bioproduktivní plochy (orná půda nebo pastviny), druhý sloupec zdroj dat (FAOStat nebo národní data). Další čtyři sloupce shrnují celkovou EFP, EFI, EFE a EFC z předchozích tabulek přepočtenou na jednoho obyvatele. Poslední sloupec udává dostupnou biokapacitu těchto typů ploch na jednoho obyvatele ČR v r. 2007 podle globálních a národních dat. EFP orné půdy na osobu je podle FAOStatu 1,142 gha, podle národních dat 1,102 gha. EFI orné půdy na osobu je podle FAOStatu 0,440 gha, podle národních dat 0,485 gha. EFE orné půdy na osobu je podle FAOStatu 0,497 gha, podle národních dat 0,548 gha. Celková EFC orné půdy na osobu je podle FAOStatu 1,142 gha, podle národních dat 1,039 gha. Dostupná biokapacita orné půdy na osobu je podle FAOStatu 1,142 gha, podle národních dat 1,050 gha. EFP pastvin na osobu je podle FAOStatu 0,004 gha, podle národních dat 0,003 gha. EFI pastvin na osobu je podle FAOStatu 0,149 gha, podle národních dat 0,202 gha. EFE pastvin na osobu je podle FAOStatu 0,006 gha, podle národních dat 0,096 gha. Celková EFC pastvin na osobu je podle FAOStatu 0,147 gha, podle národních dat 0,200 gha. Dostupná biokapacita pastvin na osobu je podle FAOStatu 0,124 gha, podle národních dat 0,095 gha. Podle národních dat byla dostupná biokapacita orné půdy i pastvin na jednoho obyvatele ČR v r. 2007 nižší než podle globálních dat, v případě orné půdy o 0,092 gha na osobu (o 8,1 % méně), v případě pastvin o 0,029 gha na osobu (o 23,4 % méně). Tab. 4-4 udává hypotetický počet planet Zemí, které by lidstvo potřebovalo, pokud by všichni žili jako průměrný obyvatel ČR v r. 2007. První řádek udává údaj vypočtený na základě globálních dat, druhý řádek údaj na základě stejných dat, avšak v případě orné půdy a pastvin jsou již započítány výsledky z národních dat. Hypotetický počet potřebných planet Zemí je podle FAOStatu 3,28, podle národních dat 3,33, což je o 1,5 % vyšší číslo než podle globálních dat.
88
Tabulka 4-3: Srovnání ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin na osobu podle globálních a národních dat.
Položka
Orná půda
Pastviny
Zdroj dat
EFP
EFI
EFE
EFC
Biokapacita
[gha/os.]
[gha/os.]
[gha/os.]
[gha/os.]
[gha/os.]
FAOStat
1,142
0,440
0,497
1,085
1,142
národní data
1,102
0,485
0,548
1,039
1,050
FAOStat
0,004
0,149
0,006
0,147
0,124
národní data
0,003
0,202
0,096
0,200
0,095
Tabulka 4-4: Srovnání počtu hypotetických planet Zemí podle globálních a národních dat.
Rok
Počet planet Zemí
FAOStat
3,28
národní data
3,33
89
4.1.4. Odchylky
Tabulky a grafy v této kapitole ukazují odchylky globálních a národních dat. Odchylky jsem vypočítala na základě poměru globálních a národních dat, kde vyšší z těchto dvou údajů představuje 100 % a druhý údaj jsem vyjádřila v procentech tohoto celku, tzn. rozmezí odchylek je od 0 % (shodné hodnoty) až po téměř 100 % (velmi odlišné hodnoty). Tab. 4-5 ukazuje průměrnou odchylku globálních a národních dat pro jednotlivé tabulky (názvy tabulek jsou uvedeny v prvním sloupci). Průměrná odchylka hodnot globálních a národních dat v tabulce Bioproduktivní plochy je 12 %, v tabulce Hospodářská zvířata 10 %, v tabulce Živočišné výrobky pro produkci 32 %, pro počet ks zvířat 30 %, v tabulce Vypěstované plodiny pro produkci 22 %, pro velikost plochy 18 %, v tabulce Zahraniční obchod pro import 13 % a pro export 16 %. Nejvyšší průměrná odchylka je u tabulky Živočišné výrobky v kategorii produkce. Nejnižší průměrná odchylka je u tabulky Hospodářská zvířata.
Tabulka 4-5: Průměrné odchylky hodnot podle jednotlivých tabulek.
Název tabulky
Prům. odchylka
Bioproduktivní plochy
12%
Hospodářská zvířata
10%
Živočišné výrobky
Vypěstované plodiny
Zahraniční obchod
produkce
počet ks
32%
30%
produkce
plocha
22%
18%
import
export
13%
16%
90
Následující grafy znázorňují odchylky globálních a národních dat pro jednotlivé tabulky. Hodnoty v grafech jsou seřazeny vzestupně od 0 % po 100 %. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z dané tabulky, osa y procentuální odchylku hodnot globálních a národních dat. Graf 4-3 znázorňuje odchylky hodnot v tabulce Hospodářská zvířata, Graf 4-4 v tabulce Vypěstované plodiny – hodnoty pro produkci, Graf 4-5 v tabulce Vypěstované plodiny – hodnoty pro velikost plochy, Graf 4-6 v tabulce Živočišné výrobky – hodnoty pro produkci, Graf 4-7 v tabulce Živočišné výrobky – hodnoty pro počet ks zvířat, Graf 4-8 v tabulce Zahraniční obchod – hodnoty pro import a Graf 4-9 v tabulce Zahraniční obchod – hodnoty pro export.
Hospodářská zvířata: Počet ks 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-3: Odchylky hodnot v tabulce Hospodářská zvířata. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
91
Vypěstované plodiny: Produkce 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-4: Odchylky hodnot v tabulce Vypěstované plodiny: Produkce. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
Vypěstované plodiny: Plocha 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-5: Odchylky hodnot v tabulce Vypěstované plodiny: Plocha. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
92
Živočišné výrobky: Produkce 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-6: Odchylky hodnot v tabulce Živočišné výrobky: Produkce. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
Živočišné výrobky: Počet ks 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-7: Odchylky hodnot v tabulce Živočišné výrobky: Počet zvířat. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
93
Zahraniční obchod: Import 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-8: Odchylky hodnot v tabulce Zahraniční obchod: Import. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
Zahraniční obchod: Export 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 4-9: Odchylky hodnot v tabulce Zahraniční obchod: Export. Osa x znázorňuje jednotlivé položky z této tabulky a osa y procenta odlišnosti globálních a národních dat u těchto položek.
94
4.2. Srovnání národních dat za roky 2007 a 2013 4.2.1. Orná půda
Tab. 4-6 ukazuje srovnání národních dat pro kategorii orná půda v letech 2007 a 2013. První sloupec udává název kategorie, pro kterou je EF počítána, druhý sloupec udává rok (2007 nebo 2013). Následující čtyři sloupce udávají EFP, EFI, EFE a celkovou EFC pro kategorii orná půda. EFC je spočítána podle rovnice 6. EFP zemědělských plodin byla 11 319 841 gha v r. 2007 a 12 244 709 gha v r. 2013. EFI zemědělských plodin byla 3 442 074 gha v r. 2007 a 3 993 218 gha v r. 2013. EFE zemědělských plodin byla 4 775 724 gha v r. 2007 a 7 098 002 gha v r. 2013. Celková EFC zemědělských plodin byla 9 986 192 gha v r. 2007 a 9 139 924 gha v r. 2013. EFI orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech byla 1 533 735 gha v r. 2007 a 1 763 812 gha v r. 2013. EFE orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech byla 851 979 gha v r. 2007 a 857 867 gha v r. 2013. Celková EFC orné půdy vtělené v hospodářských zvířatech byla 681 756 gha v r. 2007 a 905 945 gha v r. 2013. EF orné půdy vtělené v rybách je v tomto případě pro oba roky stejná, jelikož hodnoty týkající se výpočtu EF rybářských lovišť jsem neupravovala. EF orné půdy vtělené v rámci potravinové pomoci je pro oba roky nulová. Celková EFP orné půdy byla rovna EFP zemědělských plodin. Celková EFI orné půdy byla 4 978 750 gha v r. 2007 a 5 759 971 gha v r. 2013. Celková EFE orné půdy byla 5 627 943 gha v r. 2007 a 7 956 109 gha v r. 2013. Celková EFC orné půdy byla 10 670 648 gha v r. 2007 a 10 048 571 gha v r. 2013. Biokapacita orné půdy byla 17 053 165 gha v r. 2007 a 19 865 272 gha v r. 2013. EF orné půdy v kategorii zemědělské plodiny je u EFP, EFI i EFE vyšší v r. 2013. Celková EFC je nižší. EF orné půdy vtělená v importovaných a exportovaných hospodářských zvířatech je v případě importu i exportu vyšší v r. 2013. Celková EFC pro tuto kategorii je vyšší v r. 2013. EF orné půdy vtělená v rybách zůstává stejná. Celkové součty EF orné půdy vycházejí pro r. 2013 vyšší u EFP, EFI i EFE. Celková EFC orné půdy ČR je v r. 2013 o 5,8 % nižší než v r. 2007. Celkové EFP, EFI, EFE a EFC z této tabulky ukazuje názorně Graf 4-10.
95
Tabulka 4-6: Srovnání ekologické stopy orné půdy za r. 2007 a 2013.
Položka
Rok
Zemědělské plodiny
EFP
EFI
EFE
EFC
[gha]
[gha]
[gha]
[gha]
2007
11 319 841
3 442 074
4 775 724
9 986 192
2013
12 244 709
3 993 218
7 098 002
9 139 924
2007
0
1 533 735
851 979
681 756
2013
0
1 763 812
857 867
905 945
2007
0
2 941
240
2 701
2013
0
2 941
240
2 701
2007
0
0
0
0
2013
0
0
0
0
2007
11 319 841
4 978 750
5 627 943
10 670 648
2013
12 244 709
5 759 971
7 956 109
10 048 571
EF orné půdy vtělené v hosp. zvířatech
EF orné půdy vtělené v rybách
Potravinová pomoc
CELKEM
14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 2007 6 000 000
2013
4 000 000 2 000 000 0 EFP
EFI
EFE
EFC
Graf 4-10: Srovnání ekologické stopy orné půdy za r. 2007 a 2013.
96
4.2.2. Pastviny
Tab. 4-7 ukazuje srovnání národních dat pro kategorii pastviny v letech 2007 a 2013. První sloupec udává název kategorie, pro kterou je EF počítána, druhý sloupec udává rok (2007 nebo 2013). Následující čtyři sloupce udávají EFP, EFI, EFE a celkovou EFC pro kategorii pastviny. EFC je spočítána podle rovnice 6. EFP domácích pastvin byla 35 814 gha v r. 2007 a 47 311 gha v r. 2013. Celková EFC domácích pastvin je rovna EFP. EFI pastvin vtělené v hospodářských zvířatech byla 2 075 565 gha v r. 2007 a 1 899 142 gha v r. 2013. EFE pastvin vtělené v hospodářských zvířatech byla 60 900 gha v r. 2007 a 66 999 gha v r. 2013. Celková EFC pastvin vtělená v hospodářských zvířatech byla 2 014 666 gha v r. 2007 a 1 832 143 gha v r. 2013. Celková EFP pastvin je rovna EFP domácích pastvin. Celková EFI a EFE pastvin je rovna EFI nebo EFE pastvin vtělené v hospodářských zvířatech. Celková EFC pastvin byla 2 050 480 gha v r. 2007 a 1 879 454 gha v r. 2013. Biokapacita pastvin byla 973 547 gha v r. 2007 a 986 579 gha v r. 2013. EFP pastvin v kategorii domácí pastviny je v r. 2013 vyšší než v r. 2007. Celková EFC domácích pastvin je také vyšší, neboť je v tomto případě rovna EFP. EF pastvin vtělená v importovaných a exportovaných hospodářských zvířatech je v r. 2013 nižší pro import a vyšší pro export. Výsledná EFC této kategorie je pro r. 2013 nižší. Celkové součty ukazují vyšší EFP a EFE v r. 2013, ale nižší EFI. Celková EFC pastvin v ČR byla v r. 2013 o 8,3 % nižší než v r. 2007. Celkové EFP, EFI, EFE a EFC z této tabulky ukazuje přehledně Graf 4-11.
97
Tabulka 4-7: Srovnání ekologické stopy pastvin za r. 2007 a 2013.
Položka
Rok
EFP
EFI
EFE
EFC
[gha]
[gha]
[gha]
[gha]
2007
35 814
0
0
35 814
2013
47 311
0
0
47 311
EF pastvin vtělená v hosp. zvířatech 2007
0
2 075 565
60 900
2 014 666
2013
0
1 899 142
66 999
1 832 143
2007
35 814
2 075 565
60 900
2 050 480
2013
47 311
1 899 142
66 999
1 879 454
Domácí pastviny
CELKEM
2 500 000
2 000 000
1 500 000 2007 2013
1 000 000
500 000
0 EFP
EFI
EFE
EFC
Graf 4-11: Srovnání ekologické stopy pastvin za r. 2007 a 2013.
98
4.2.3. Souhrn
Tab. 4-8 ukazuje souhrnné výsledky v kategorii orné půdy i pastvin v přepočtu na jednoho obyvatele ČR. První sloupec udává typ bioproduktivní plochy (orná půda nebo pastviny), druhý sloupec rok (2007 nebo 2013). Další čtyři sloupce shrnují celkovou EFP, EFI, EFE a EFC z předchozích tabulek přepočtenou na jednoho obyvatele. Poslední sloupec udává dostupnou biokapacitu těchto typů ploch na jednoho obyvatele ČR v r. 2007 a 2013 podle národních dat. EFP orné půdy na osobu byla 1,102 gha v r. 2007 a 1,193 gha v r. 2013. EFI orné půdy na osobu byla 0,485 gha v r. 2007 a 0,561 gha v r. 2013. EFE orné půdy na osobu byla 0,548 gha v r. 2007 a 0,775 gha v r. 2013. Celková EFC orné půdy na osobu byla 1,039 gha v r. 2007 a 0,979 gha v r. 2013. Dostupná biokapacita orné půdy na osobu byla 1,050 gha v r. 2007 a 1,150 gha v r. 2013. EFP pastvin na osobu byla 0,003 gha v r. 2007 a 0,005 gha v r. 2013. EFI pastvin na osobu byla 0,202 gha v r. 2007 a 0,185 gha v r. 2013. EFE pastvin na osobu byla 0,096 gha v r. 2007 a 0,007 gha v r. 2013. Celková EFC pastvin na osobu byla 0,200 gha v r. 2007 a 0,183 gha v r. 2013. Dostupná biokapacita pastvin na osobu byla 0,095 gha v r. 2007 a 0,096 gha v r. 2013. V r. 2013 byla podle národních dat dostupná biokapacita orné půdy i pastvin na jednoho obyvatele ČR vyšší než v r. 2007, v případě orné půdy o 9,5 %, v případě pastvin o 1 %. Tab. 4-9 udává hypotetický počet planet Zemí, které by lidstvo potřebovalo, pokud by všichni žili jako průměrný obyvatel ČR v r. 2007 a 2013. První řádek udává údaj vypočtený na základě národních dat pro r. 2007 v kategorii orné půdy a pastvin (ostatní kategorie jsou z globálních dat), druhý řádek je vypočítán ze stejných údajů, avšak pro ornou půdu a pastviny jsem dosadila národní data z r. 2013. Tento hypotetický počet planet Zemí byl podle národních dat 3,33 v r. 2007 a 3,31 v r. 2013. Hypotetický počet potřebných planet Zemí pro lidstvo je 3,33 podle národních dat z r. 2007 a 3,31 podle národních dat z r. 2013, což je o 0,6 % nižší číslo než podle dat z r. 2007.
99
Tabulka 4-8: Srovnání ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin na osobu za r. 2007 a 2013.
Položka
Orná půda
Pastviny
Rok
EFP
EFI
EFE
EFC
Biokapacita
[gha/os.]
[gha/os.]
[gha/os.]
[gha/os.]
[gha/os.]
2007
1,102
0,485
0,548
1,039
1,050
2013
1,193
0,561
0,775
0,979
1,150
2007
0,003
0,202
0,096
0,200
0,095
2013
0,005
0,185
0,007
0,183
0,096
Tabulka 4-9: Srovnání počtu hypotetických planet Zemí za r. 2007 a 2013.
Rok
Počet planet Zemí
2007
3,33
2013
3,31
100
5. Diskuse 5.1. Srovnání globálních a národních dat za rok 2007 5.1.1. Orná půda
Celková EFC orné půdy je podle národních dat o 470 709 gha nižší než podle globálních dat. Rozdíl je způsoben nižší EFP a vyšší EFE podle národních dat. EFE se při výpočtu EFC odečítá, takže čím je vyšší, tím nižší je pak celkový výsledek. Hodnoty podle národních dat jsou v případě EFP orné půdy o 410 304 gha nižší než hodnoty podle globálních dat. Odlišnost národních a globálních dat v této kategorii EF orné půdy způsobují odlišné hodnoty v tabulce Vypěstované plodiny. Mezi položky, které nejvíce přispívají k EFP orné půdy v ČR, patří: pšenice (přes 4,1 mil. gha podle národních i globálních dat), ječmen (přes 2,3 mil. gha podle národních i globálních dat), řepka olejka (téměř 1,8 mil. gha podle národních i globálních dat) a kukuřice na zrno (téměř 0,5 mil. gha podle národních i globálních dat). V těchto případech udávají národní i globální data stejné hodnoty. Odlišné hodnoty jsou však udávány u položek kukuřice na píci a siláž, jetel na píci a siláž a vojtěška, které také velkou měrou přispívají k EFP orné půdy a jsou zodpovědné za většinu rozdílu v EFP orné půdy mezi daty. Podle globálních dat přispívá kukuřice na píci a siláž k EFP orné půdy ČR 647 790 gha, podle národních dat pouze 521 414 gha. Největší rozdíl mezi globálními a národními daty je u vojtěšky a jetele na píci a siláž. U vojtěšky globální data udávají EFP 298 832 gha a národní data pouze 61 814 gha. U jetele na píci a siláž globální data udávají EFP 264 038 gha a národní data pouze 38 611 gha. Rozdíl v těchto položkách je způsoben rozdílnými údaji o jejich produkci. Na webových stránkách databáze FAOStat je však údaj o produkci kukuřice na píci a siláž shodný s údajem z národních dat, což znamená, že původní údaj v tabulce [NFA, 2010] byl chybný a správný údaj je podle národních dat z ČSÚ. U jetele na píci a siláž i u vojtěšky udávají webové stránky FAOStatu také o něco nižší údaje, ale stále se výrazně odlišují od údajů z národních dat. Údaje o velikosti plochy, na které se tyto plodiny pěstují, jsou podle globálních dat téměř stejné jako podle národních dat. Liší se tedy pouze údaje o množství produkce. 101
Mezi další odlišné položky patří: smíšené obilí a jiné obilí, kde se data mohou lišit kvůli rozdílnému rozřazení obilovin do těchto dvou kategorií; houby a lanýže, kde národní data uvádějí výrazně vyšší údaj než data globální; a jednotlivé druhy ovoce (hrušky, meruňky, višně, třešně, broskve a nektarinky, švestky a trnky, rybíz), kde národní data uvádějí vyšší údaje o produkci – údaje z globálních dat odpovídají datům z ČSÚ, kde ovšem není zahrnuta domácí produkce. Tu zahrnují data z MZe, která jsem pak použila pro výsledný výpočet. U jahod, malin a angreštu se globální data shodují s daty z MZe zahrnujícími domácí produkci. V případě EFI orné půdy udávají národní data o 459 746 gha vyšší hodnoty než globální data. Rozdíl v hodnotách EFI orné půdy je způsoben odlišnými hodnotami položek z tabulky Zahraniční obchod (import) a Živočišné výrobky. Největší podíl na EFI orné půdy v případě zemědělských plodin má dovoz těchto položek: pokrutiny ze sójových bobů (přes 610 000 gha), ostatní čokoládové produkty (přes 230 000 gha), ječmen (přes 170 000 gha), bavlněný odpad (přes 170 000 gha), slunečnicový olej (přes 140 000 gha) a nemykaná a nečesaná bavlna (přes 120 000 gha). V těchto položkách se národní a globální data nijak výrazně neliší. Největší rozdíl je v hodnotě položky olej ze zbytků oliv – globální data udávají EFI 17 736 gha, ale národní data 156 983 gha. Tento rozdíl je způsoben odlišným zařazením položky olej a frakce olivový, ostatní – ne panenský. Tato položka je pravděpodobně v globálních datech zařazena pod olivový olej, panenský, já jsem ho však přiřadila pod olej ze zbytků oliv, jelikož není panenský. Největší podíl na EFI orné půdy v případě EF vtělené v importovaných hospodářských zvířatech má dovoz těchto položek: sýr z plnotučného kravského mléka (přes 300 000 gha podle globálních dat, podle národních dat necelých 270 000 gha), máslo z kravského mléka (okolo 190 000 gha), vepřové maso s kostí (přes 100 000 gha) a vepřové maso vykostěné (přes 130 000 gha). V těchto položkách se globální a národní data výrazně neliší. Dále má velký podíl na EFI orné půdy položka hovězí kůže, která se však významně liší. Národní data uvádějí údaj 181 943 gha, ale globální data žádný údaj neuvádějí, protože udávají nulový import této položky. V tomto případě může být rozdíl způsoben rozdílnými kategoriemi u hovězí kůže, které udává FAOStat a DZO. Tyto jednotlivé kategorie si navzájem neodpovídají.
102
EFI orné půdy vtělené v rybách je stejná, jelikož národní data jsem pro tuto kategorii nepřiřazovala. Pro výpočet EF orné půdy z národních dat je tedy tato jediná kategorie započítána z dat globálních, ale vzhledem k poměru velikosti této EF a celkové EF orné půdy je tato kategorie zanedbatelná. V případě EFE orné půdy udávají národní data o 520 151 gha vyšší hodnoty než globální data. Rozdíl v hodnotách EFE orné půdy je způsoben odlišnými hodnotami položek z tabulky Zahraniční obchod (export) a Živočišné výrobky. Největší podíl na EFE orné půdy v případě zemědělských plodin má vývoz těchto položek: pšenice (přes 840 000 gha podle globálních dat, přes 820 000 gha podle národních dat), řepka olejka (přes 760 000 gha podle globálních dat, přes 790 000 gha podle národních dat), ječmen (přes 410 000 gha podle globálních dat, přes 430 000 gha podle národních dat), slad (přes 400 000 gha), pšeničné otruby (přes 330 000 gha podle globálních dat, přes 350 000 gha podle národních dat) a řepkový olej (přes 310 000 gha). V této kategorii se globální a národní data nijak výrazně neliší; celkově udávají národní data mírně vyšší hodnoty. Největší podíl na EFE orné půdy v případě EF vtělené v importovaných hospodářských zvířatech má vývoz skotu (přes 120 000 gha podle globálních dat, přes 150 000 gha podle národních dat) a sušeného odstředěného mléka (přes 90 000 gha podle globálních dat, přes 120 000 gha podle národních dat). Vysoký rozdíl mezi globálními a národními daty opět způsobuje hovězí kůže, jejíž problematické přiřazení jsem diskutovala u EFI orné půdy vtělené v importovaných hospodářských zvířatech. Export hovězích kůží podle národních dat způsobuje EFE 97 463 gha, globální data uvádějí nulovou hodnotu. Export hovězích kůží mokrosolených podle národních dat způsobuje EFE 127 370 gha, globální data uvádějí opět nulovou hodnotu. EFI orné půdy vtělené v rybách je opět stejná u národních i globálních dat.
5.1.2. Pastviny
Celková EFC pastvin je podle národních dat o 539 681 gha vyšší než podle globálních dat. Rozdíl je způsoben vyšší EFI pastvin podle národních dat.
103
Hodnota EFP pastvin je v případě národních dat o 2 924 gha nižší než v případě globálních dat, což je pouze nepatrný rozdíl v porovnání s celkovou velikostí EFC pastvin. Rozdíl v EFP je způsoben odlišnými hodnotami pro položky z tabulky Hospodářská zvířata. V této tabulce se údaje podle globálních a národních dat liší max. do 20 %. Rozdíly v hodnotě EFI pastvin jsou způsobeny odlišnými hodnotami jednotlivých položek v tabulkách Zahraniční obchod (import) a Živočišné výrobky. V případě EFI pastvin se globální a národní data zásadně liší – národní data udávají o 542 586 gha vyšší údaj. Tento rozdíl je hlavním důvodem vyšší celkové EFC pastvin podle národních dat. Největší podíl na EFI pastvin má dovoz těchto položek: sýr z plnotučného kravského mléka (přes 490 000 gha podle globálních dat, přes 430 000 gha podle národních dat), máslo z kravského mléka (přes 300 000 gha) a odstředěné kravské mléko (přes 130 000 gha podle globálních dat, přes 230 000 gha podle národních dat). Podle národních dat mají také zásadní význam položky hovězí kůže a hovězí kůže mokrosolená. Národní data uvádějí u hovězí kůže EFI 378 873 gha, kdežto globální data uvádějí nulovou hodnotu. U hovězí kůže mokrosolené uvádějí národní data hodnotu 128 648 gha, kdežto globální data pouze 40 715 gha. Položka hovězí kůže tak způsobuje většinu rozdílu v hodnotách globálních a národních dat pro EFI pastvin. Rozdíly v hodnotě EFE pastvin jsou způsobeny odlišnými hodnotami jednotlivých položek v tabulkách Zahraniční obchod (export) a Živočišné výrobky. V případě EFE pastvin se globální a národní data odlišují minimálně, národní data udávají pouze o 18 gha vyšší údaj.
104
5.1.3. Přiřazení jednotlivých položek V této kapitole diskutuji odlišnosti údajů v jednotlivých položkách podle globálních a národních dat a pokouším se zdůvodnit, čím jsou tyto rozdíly způsobeny. Tato kapitola je opět členěna podle jednotlivých tabulek (Zahraniční obchod, Vypěstované plodiny atd.).
Zahraniční obchod
01 Živá zvířata 1057 Chickens (kuřata): Národní data zahrnují také některé kachny, což může přispívat k vyšším hodnotám pro import i export.
02 Maso a jedlé droby 1069 Duck Meat (maso kachní): Národní data zahrnují také některé maso perliček, což může přispívat k vyšším hodnotám pro import i export.
1073 Goose and Guinea Fowl meat (maso hus a perliček): Národní data zahrnují také některé maso kachní, což může přispívat k vyšším hodnotám pro import i export. Vysoká procentuální odchylka u exportu je však způsobena malými čísly.
1074 Offals Liver Geese (droby, játra husí): Národní data zahrnují také některá játra a droby perliček a kachen, což může přispívat k vyšším hodnotám pro import i export.
1167 Offals Nes (droby – jiné): U této položky se globální a národní data výrazně odlišují, a to v případě importu i exportu (import je podle národních dat až 6x vyšší, u exportu je odchylka ještě více výrazná, ale to je způsobeno malými čísly). FAOStat k této položce uvádí pouze „čerstvé, chlazené nebo zmrazené“. Z databáze DZO jsem k tomuto kódu přiřadila celkem pět položek – játra a droby z krocanů a krůt (čerstvá, chlazená i zmrazená) a droby jedlé, ostatní (nejsou specifikovány). Nejvíce k vysoké hodnotě přispívá položka 105
02072791 (Játra z krocanů, krůt zmrazená) – import 429 tun. Možným vysvětlením odlišnosti dat může být to, že FAOStat játra a droby z krocanů a krůt zařazuje pod kód 1059 (droby, játra kuřecí), zde ovšem opět databáze uvádí pouze „čerstvé, chlazené nebo zmrazené“ a neuvádí konkrétní druhy masa, které by sem mělo být přiřazeno.
04 Mléko a mléčné výrobky, ptačí vejce, přírodní med,jedlé produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté
901 Cheese of Whole Cow Milk (sýr z kravského mléka, plnotučný): Národní data uvádějí o něco nižší hodnoty než globální data, což může být způsobeno tím, že jsem pod tento kód nezařadila čtyři položky s tavenými sýry – zařadila jsem je pod kód 907 (sýr tavený). U tohoto kódu jsou data z databáze FAOStat nulová.
1062 Hen Eggs, in Shell (vejce slepičí, ve skořápce): Národní a globální data se zde trochu odlišují. Malý rozdíl je určitě způsoben převodem počtu ks vajec na hmotnost (to samé u kódu 1091 [vejce ptačí, ve skořápce – jiná]).
07 Jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy
262 Olives, Preserved (olivy, upravené): Globální data jsou výrazně vyšší než národní. FAOStat k tomuto kódu uvádí „ošetřené SO2, solným roztokem, vodou, nebo jinak upravené nebo konzervované“. Z národních dat jsem k tomuto kódu přiřadila pouze dvě položky – olivy prozatímně konzervované, nevhodné k požívání. V národních datech je pro r. 2007 celkem devět položek obsahujících olivy: z toho dvě jsem přiřadila pod kód 260 (olivy), jednu pod 473 (zelenina, zmrazená), jednu pod 471 (ovoce, zelenina, ořechy v octu), jednu pod 475 (zelenina, upravená, zmrazená) a dvě pod 472 (zelenina, připravená – jiná). Rozdíl dat může být způsoben jiným přiřazením odpovídajících položek v databázi FAOStat.
08 Jedlé ovoce a ořechy, kůra citrusových plodů nebo melounů
106
234 Nuts, Nes (ořechy – jiné): Národní data zahrnují také ořechy kola a směsi ořechů, což může přispívat k mírně vyšším hodnotám pro import i export.
550 Currants (rybíz): Národní data zahrnují také angrešt, což může přispívat k mírně vyšším hodnotám pro import i export.
603 Fruit, Tropical Fresh Nes (ovoce tropické, čerstvé – jiné): Národní data zahrnují i jablíčka kešu. Největší rozdíl v datech způsobuje položka z DZO 08109030 (Tamarindy, jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapoty, čerstvé), u které je uveden import 782 tun a export 105 tun.
10 Obiloviny 56 Maize (kukuřice): Národní data se výrazně odlišují od globálních dat v případě importu, naopak v případě exportu se liší jen málo. Z národních dat jsem k tomuto FAO kódu přiřadila šest položek skupiny 1005 (Kukuřice), z nichž největší importované množství vykazuje 10059000 (Kukuřice ostatní, ne: k setí) – 32 799 tun.
103 Mixed Grain (obilí smíšené): Národní data jsou výrazně vyšší pro import a zvláště pro export. Je tomu tak z toho důvodu, že jsem k tomuto kódu přiřadila položku 10019091 (Osivo běžné pšenice a sourži). Tato položka by mohla být zařazena i pod FAO kód 15 (pšenice), ale definice kódu 103 na webových stránkách FAOStatu uvádí, že se jedná o „směs druhů obilovin, které jsou osety a sklizeny dohromady“, a proto mi přišlo vhodnější zařadit tuto položku sem.
11 Mlýnské výrobky, slad, škroby, inulin, pšeničný lepek
113 Cereal Preparations, Nes (obilné preparáty – jiné): Národní data jsou výrazně vyšší v případě importu i exportu. Může to být způsobeno sporným zařazením některých položek. Celkem jsem k tomuto FAO kódu přiřadila 23 položek národních dat. Podle definice z databáze FAOStat tento kód zahrnuje „obilná zrna, s výjimkou ječmene a ovsa, která jsou buď válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná“. Kromě těchto 107
položek jsem pod tento kód dále zařadila také škroby (kromě maniokového škrobu, který je zařazen pod FAO kódem 129 [škrob maniokový]) a pšeničný lepek, které v definici uvedené nejsou, ale nenašla jsem pro ně vhodnější FAO kód.
12 Olejnatá semena a olejnaté plody, různá zrna, semena a plody, průmyslové nebo léčivé rostliny, sláma a pícniny
157 Sugar Beet (řepa cukrová): Národní data jsou výrazně vyšší pro import, ale v případě exportu se od globálních dat příliš neliší. Z národních dat jsem pod tento kód přiřadila dvě položky – 12129120 (Řepa cukrová sušená i v prášku) a 12129180 (Řepa cukrová čerstvá, chlazená, zmrazená). První jmenovaná položka je však téměř nulová a tak k rozdílu nepřispívá.
460 Vegetal Products, Fresh or Dried (rostlinné produkty – jiné): Národní data jsou vyšší pro import a naopak nižší pro export. Definice z databáze FAOSTat uvádí: „ovocné pecky, jádra a jiné rostlinné produkty používané zejména k lidské spotřebě, které nejsou uvedeny ani zahrnuty jinde.“ K tomuto kódu jsem přiřadila jedinou položku – 12129970 (Produkty rostlinné ostatní, používané hlavně pro lidskou výživu). 15 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením, upravené jedlé tuky, živočišné nebo rostlinné vosky
261 Olive Oil, Virgin (olej olivový, panenský): Národní data jsou oproti globálním nižší z důvodu, že jsem položku 15099000 (Olej, frakce olivový ostatní chemicky neupravený, ne: panenský) nepřiřadila pod tento kód, ale ke kódu 274 (olej ze zbytků oliv), jelikož v názvu je uveden panenský olivový olej, a tento olej panenský není. Přišlo mi tedy vhodnější ho zařadit pod olej ze zbytků oliv. V případě, že bych ho přiřadila sem, národní i globální data by se téměř nelišila.
268 Sunflower Oil (olej slunečnicový): Národní data jsou pro tento kód o něco vyšší v případě importu i exportu. Přispívá k tomu to, že jsem sem přiřadila také některé položky zahrnující olej světlicový.
108
1276 Fatty Acids (mastné kyseliny): Národní data pro export jsou výrazně nižší. Může to být způsobeno tím, že jsem k tomuto kódu přiřadila položku 15200000 (Glycerol surový, glycerolové vody, glycerolové louhy), kterou může databáze FAOStat řadit jinam. Bohužel nikde v klasifikaci není glycerol uveden. Jiné položky jsem k tomuto kódu nepřiřadila.
17 Cukr a cukrovinky
166 Other Fructose and Syrup (jiná fruktóza a sirupy): Národní data jsou výrazně vyšší především u importu. K tomuto kódu jsem přiřadila položky 17025000 (Fruktóza chemicky čistá pevná), 17026080 (Inulinový sirup) a 17026095 (Fruktóza a fruktózový sirup ostatní, v sušině nad 50 % hmotnostních fruktózy).
20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin
451 Canned Mushrooms (houby, konzervované): Národní data jsou výrazně vyšší v případě importu; v případě exportu jsou rozdíly malé. Z národních dat jsem k tomuto kódu přiřadila položky s houbami a lanýži konzervovanými jinak než v octu nebo kyselině octové a houby a lanýže prozatímně konzervované, nevhodné k požívání. Podle databáze FAOStat sem patří „houby a lanýže, připravené nebo konzervované (ne octem nebo kyselinou octovou); celé, v kusech nebo homogenizované“.
491 Orange Juice, Single Strength (šťáva pomerančová) a 492 Orange Juice, Concentrated (šťáva pomerančová, koncentrát): U těchto položek se národní a globální data významně odlišují. Rozdíl může být způsoben nesprávným zařazením jednotlivých položek
podle
hodnoty
Brix.
Podle
FAO
(http://www.fao.org/docrep/005/y2515e/y2515e03.htm) je hodnota Brix u pomerančové šťávy pro označení „koncentrát“ rovna 11,8. V národních datech jsou však položky s pomerančovou šťávou rozděleny podle hodnot Brix 20 a 67. Nelze tedy tyto položky přesně rozřadit.
109
498 Lemon Juice, Single Strength (šťáva citronová) a 499 Lemon Juice, Concentrated (šťáva citronová, koncentrát): U těchto položek se národní a globální data odlišují. Rozdíl může být opět způsoben nesprávným rozřazením položek s citronovou šťávou podle hodnot Brix (viz předcházející odstavec – kódy 491 a 492).
22 Nápoje, lihoviny a ocet
631 Waters, Ice Etc. (voda): U tohoto kódu se národní a globální data téměř shodují v případě importu, naopak v případě exportu udávají zcela odlišné údaje. Údaj o exportu z národních dat je několikanásobně vyšší než z dat globálních. Nejvíce k této hodnotě přispívá položka 22019000 (Vody neslazené, nearomatizované ostatní, sníh, led, ne: minerální vody).
41 Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně
V této skupině se liší globální a národní data u kódů zahrnujících kůže. DZO udává položky týkající se kůže rozřazené jinak než FAOStat, a tak jsem tyto položky nemohla přesně přiřadit.
51 Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, žíněné nitě a tkaniny
1008 Hair Carded/Combed (srst mykaná, česaná): U tohoto kódu se globální a národní data výrazně odlišují. Tento rozdíl způsobuje položka 51052900 (Česance vlněné, vlna česaná, ne: útržky), která v definici FAOStatu u tohoto kódu není, ale jiný kód nebyl vhodnější pro přiřazení této položky.
Hospodářská zvířata Živočišné výrobky
110
882 Cow Milk, Whole, Fresh (mléko kravské, plnotučné, čerstvé): Drobný rozdíl mezi globálními a národními daty může být způsoben převodem litrů mléka na tuny. Hodnoty pro export se však vůbec neliší, a tak je tento rozdíl pravděpodobně nepodstatný.
1020 Goat Milk, Whole, Fresh (mléko kozí, plnotučné, čerstvé): Pro produkci v r. 2007 jsou dostupné dva údaje z národních dat, které se liší (v tabulce vyznačeny žlutě). Ročenka chovu ovcí a koz v České republice (2008) udává pro tuto položku údaj 5 832 000 litrů, zatímco Ročenka chovu ovcí a koz v České republice (2011) udává údaj 1 200 000 litrů. Do tabulky jsem dosadila vyšší hodnotu (z r. 2008), jelikož lépe odpovídá datům z databáze FAOStat.
1017 Goat Meat (maso kozí) a 1025 Goatskins (kůže kozí): Hodnoty těchto kódů jsou v národních datech výrazně nižší než v globálních datech. Rozdíly jsou v produkčním množství i v počtu poražených ks.
1058 Chicken Meat (maso drůbeží): K tomuto kódu jsem z národních dat přiřadila také maso těchto druhů – kur domácí, krocan, kachna, pižmovka velká, husa velká domácí a pštros dvouprstý. To může zdůvodňovat vyšší hodnoty národních dat oproti datům globálním.
1062 Hen Eggs, in Shell (vejce slepičí, ve skořápce): Národní data uvádějí vyšší hodnoty než data globální. Rozdíl může být způsoben převodem počtu ks vajec na hmotnost u národních dat.
1163 Game Meat (zvěřina): Národní data jsou v případě produkce výrazně vyšší než data globální. Počet poražených ks FAOStat neuvádí.
111
Vypěstované plodiny
103 Mixed Grain (smíšené obilí) a 108 Cereals, Nes (obiloviny, jiné): Národní data jsou nižší v případě smíšeného obilí a naopak vyšší u jiných obilovin. To může být způsobeno tím, že některé položky z jedné kategorie v globálních datech jsou v národních datech přiřazeny do druhé kategorie. Mezi smíšené obilí patří podle FAOStatu „směs druhů obilovin, které jsou osety a sklízeny společně“, z národních dat jsem pod tento kód přiřadila jen položku Ostatní obiloviny – z toho směsky. Mezi jiné obiloviny patří podle FAOStatu „merlík bledý (Chenopodium pallidicaule), laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus), slzovka obecná (Coix lacryma-jobi) a rýže divoká (Zizania aquatica)“. Z národních dat jsem pod tento kód pouze položku Ostatní obiloviny, od které jsem odečetla směsky obilovin.
222 Walnuts, with Shell (ořechy vlašské, ve skořápce): Globální i národní data uvádějí shodný údaj pro produkci, ale významně se liší v údaji o velikostě plochy.
406 Garlic (česnek): Globální i národní data uvádějí shodný údaj pro produkci, ale významně se liší v údaji o velikostě plochy.
449 Mushroomas and Truffles (houby a lanýže): Národní data uvádějí výrazně vyšší hodnoty než data globální. Údaj o produkci hub uvádí z národních dat pouze MZe v SVZ – Zelenina, 2009.
521 Pears (hrušky), 526 Apricots (meruňky), 530 Sour Cherries (višně), 531 Cherries (třešně), 534 Peaches and Nectarines (broskve a nektarinky), 536 Plums and Sloes (švestky a trnky) a 550 Currants (rybíz): Národní a globální data si odpovídají v údajích o velikosti plochy, ale liší se v údajích o produkci. Národní data uvádějí výrazně vyšší produkci. Údaj z databáze FAOStat odpovídá spíše údaji z ČSÚ, který nezahrnuje domácí produkci (pouze tržní produkci). Naopak u kódů 544 Strawberries (jahody), 547 Raspberries (maliny) a 549 Gooseberries (angrešt) se národní a globální data v údajích o
112
produkci shodují. U angreštu se však tato data liší ve velikosti plochy – národní data uvádějí výrazně nižší údaj.
640 Clover for Forage and Silage (jetel na píci a siláž): Globální data uvádějí výrazně vyšší produkci. Naopak se od národních dat příliš neliší v údaji o velikosti plochy. Z národních dat jsem pod tento kód přiřadila pouze položku Jetel červený.
113
5.2. Srovnání národních dat za roky 2007 a 2013 5.2.1. Orná půda
Celková EFC orné půdy je podle dat z r. 2007 o 622 077 gha vyšší než podle dat z r. 2013. Rozdíl je způsoben především vyšší EFE orné půdy v r. 2013. Hodnota EFP orné půdy byla v r. 2013 o 924 868 gha vyšší než v r. 2007. Rozdíl v EFP jsou způsobeny odlišnými hodnotami v tabulce Vypěstované plodiny. Největší vliv na vyšší hodnotu EFP orné půdy v r. 2013 mají položky: pšenice (přes 800 000 gha více v r. 2013), řepka olejka (přes 700 000 gha více v r. 2013), ječmen (přes 300 000 gha více v r. 2013) a kukuřice na píci a siláž (téměř 200 000 gha více v r. 2013). Hodnota EFI orné půdy byla v r. 2013 o 781 221 gha vyšší než v r. 2007. Rozdíl v této hodnotě je způsoben odlišnými hodnotami položek v tabulkách Zahraniční obchod (import) a Živočišné výrobky. Největší vliv na hodnotu EFI orné půdy z importu v r. 2013 mají položky: řepkový olej (přes 350 000 gha více než v r. 2007), pokrutiny ze sójových bobů (přes 200 000 gha více než v r. 2007) a řepka olejka (přes 200 000 gha více než v r. 2007). Největší vliv na hodnotu EFI orné půdy z živočišné produkce mají položky: sýr z plnotučného kravského mléka (přes 100 000 gha více než v r. 2007), vepřové maso (přes 150 000 gha více než v r. 2007) a máslo z kravského mléka (přes 80 000 gha více než v r. 2007). Hodnota EFE orné půdy byla v r. 2013 o 2 328 166 gha vyšší než v r. 2007. Rozdíl v této hodnotě je způsoben odlišnými hodnotami položek v tabulkách Zahraniční obchod (export) a Živočišné výrobky. Téměř celý tento rozdíl je však způsoben hodnotami položek exportu. Největší vliv na hodnotu EFE orné půdy z exportu v r. 2013 mají položky: pšeničné otruby (přes 200 000 gha více než v r. 2007), kukuřice na zrno (přes 100 000 gha více než v r. 2007), řepka olejka (přes 100 000 gha více než v r. 2007), řepkový olej (přes 800 000 gha více než v r. 2007), slunečnicový olej (přes 100 000 gha více než v r. 2007), pšenice (přes 600 000 gha více než v r. 2007).
114
5.2.2. Pastviny
Celková EFC pastvin byla v r. 2013 o 171 026 gha nižší než v r. 2007. Rozdíl je způsoben nižší EFI pastvin v r. 2013. Hodnota EFP pastvin byla v r. 2013 o 11 497 gha vyšší než v r 2007. Rozdíl je způsoben odlišnými hodnotami položek v tabulce Hospodářská zvířata. Hodnota EFI pastvin byla v r. 2013 o 176 423 gha nižší než v r. 2007. Rozdíl v EFI pastvin je způsoben odlišnými hodnotami položek v tabulkách Zahraniční obchod (import) a Živočišné výrobky. Největší vliv na snížení hodnoty EFI mají položky: hovězí kůže (přes 100 000 gha méně než v r. 2007) a hovězí kůže mokrosolené (přes 100 000 gha méně než v r. 2007). Hodnota EFE pastvin byla v r. 2013 o 6 099 gha vyšší než v r. 2007, což je nepatrný rozdíl v porovnání s celkovou velikostí EF pastvin. Rozdíl v EFE je způsoben odlišnými hodnotami položek v tabulkách Zahraniční obchod (export) a Živočišné výrobky.
115
5.2.3. Přiřazení jednotlivých položek V této kapitole diskutuji odlišnosti údajů v jednotlivých položkách v r. 2007 a 2013. Tato kapitola je opět členěna podle jednotlivých tabulek (Zahraniční obchod, Vypěstované plodiny atd.).
Zahraniční obchod
01 Živá zvířata
1057 Chickens (kuřata): Údaje za r. 2007 obsahují i některé perličky a kachny, kdežto za r. 2013 již jen kuřata.
1068 Ducks (kachny): Údaje za r. 2007 neobsahují všechny kachny, některé jsem přiřadila pod kód 1057 (kuřata). Údaje za r. 2013 již obsahují všechny kachny.
1126 Camels (velbloudi): K tomuto kódu jsem přiřadila i jiné velbloudovité, což mohlo navýšit hodnotu u tohoto kódu.
02 Maso a jedlé droby
1069 Duck Meat (maso kachní): Údaje za r. 2007 obsahují v některých případech i maso perliček, kdežto údaje za r. 2013 již obsahují pouze kachní maso.
1073 Goose and Guinea Fowl Meat (maso hus a perliček): Údaje za r. 2007 obsahují v některých případech i maso kachní. Údaje za r. 2013 již obsahují pouze maso hus a perliček.
116
1074 Offals, Liver Geese (droby, játra husí): Údaje za r. 2007 obsahují v některých případech také játra a ostatní droby kachen a perliček. Údaje za r. 2013 již obsahují pouze droby a játra z hus.
1108 Meat of Asses (maso oslí): Oslí maso jsem přiřadila pod kód 1097 (maso koňské), proto je za r. 2013 u tohoto kódu nulová hodnota.
1127 Camel Meat (maso velbloudí): K tomuto kódu jsem přiřadila také velbloudí droby a maso z jiných velbloudovitých, což mohlo navýšit hodnotu u tohoto kódu.
07 Jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy
125 Cassava (maniok): K tomuto kódu jsem přiřadila také sušené maniokové kořeny, což mohlo navýšit hodnotu u tohoto kódu.
08 Jedlé ovoce a ořechy, kůra citrusových plodů nebo melounů
224 Kola Nuts (ořechy kola): Údaje za roky 2007 a 2013 se liší, jelikož za r. 2007 jsem ořechy kola přiřadila pod kód 234 (ořechy – jiné), kdežto za r. 2013 už jsou v DZO ořechy kola uvedeny zvlášť a mohla jsem je přiřadit pod tento kód.
234 Nuts, Nes (ořechy – jiné): Údaje za r. 2007 obsahují i kola ořechy. V r. 2013 jsou již řazeny zvlášť.
15 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením, upravené jedlé tuky, živočišné nebo rostlinné vosky
268 Sunflower Oil (olej slunečnicový): Údaje za r. 2007 obsahují navíc v některých případech i olej světlicový. Údaje za r. 2013 obsahují olej světlicový a olej bavlníkový.
117
Živočišné výrobky
987 Wool, Greasy (vlna, surová): Údaj pro r. 2013 uvádí FAOStat i SVZ – Ovce a kozy (2013) pouze jako odhad.
1020 Goat Milk, Whole, Fresh (mléko kozí, plnotučné, čerstvé): Údaj o produkci za r. 2013 je pouze odhad. 1062 Hen Eggs, in Shell (vejce slepičí, ve skořápce): Údaj pro r. 2013 je pouze odhad.
1067 Hen Eggs, in Shell – Number (vejce slepičí, ve skořápce – počet): Údaj pro r. 2013 je pouze odhad.
1141 Rabbit Meat (maso králičí): U této položky nejsou dostupné údaje pro r. 2013 (poslední dostupný údaj o množství vyprodukovaného králičího masa je za r. 2008 v SVZ – Králíci [2013]).
1163 Game Meat (zvěřina): Údaje pro r. 2013 na webu ČSÚ ještě nejsou k dispozici, použila jsem proto poslední dostupné údaje – z r. 2012.
Vypěstované plodiny
372 Lettuce and Chicory (salát a čekanka): ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin i SVZ – Zelenina (2008, 2009, 2014) uvádějí údaje pro hlávkový salát až od r. 2011, ve výpočtu jsou tedy pouze data za r. 2013 a nikoliv za r. 2007.
449 Mushrooms and Truffles (houby a lanýže): K této položce je dostupný údaj pouze pro produkci v r. 2007.
118
773 Flax Fibre and Tow (lněná vlákna a koudel): K této položce je dostupný údaj o produkci a ploše pouze za r. 2007. Od r. 2011 již tato data nejsou dostupná.
119
5.3. Shrnutí V této kapitole se pokusím odpovědět na výzkumné otázky, jež jsem si položila v úvodu práce. 1. Liší se data získaná institucí Global Footprint Network a odpovídající data získaná institucemi v ČR týkající se ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR? Ve kterých případech se odlišují a proč? Mají tyto odlišnosti vliv na výsledný národní účet ekologické stopy a biokapacity?
Globální a národní data týkající se ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR se odlišují nejvíce v případě ekologické stopy pastvin, konkrétně v EFI. Tento rozdíl způsobuje sporné zařazení dvou položek (hovězí kůže). Další příklady sporného přiřazení položek byly diskutovány v předcházejících kapitolách. V některých případech může být rozdíl ve výsledcích způsoben odlišnými údaji udávanými FAOStatem a národními daty pro stejnou položku (např. odlišné hodnoty u kukuřice na píci a siláž, které se projevují ve výsledné EFP orné půdy). V případě ostatních složek EFC pastvin a v případě celé EFC orné půdy již takto významné rozdíly mezi daty nejsou.
2. Stačí podle výpočtu na základě národních dat biokapacita orné půdy a pastvin ČR pokrývat poptávku po jejich produkci? Podle národních dat byla v r. 2007 EFC orné půdy 10 670 648 gha a biokapacita orné půdy 17 053 165 gha. Biokapacita orné půdy v ČR tedy stačí pokrývat poptávku po jejich produkci. EFC pastvin v r. 2007 byla 2 050 480 gha a biokapacita pastvin pouze 973 547 gha. Ekologická stopa pastvin v ČR v r. 2007 2x převyšovala dostupnou biokapacitu. Národní biokapacita pastvin tedy nedostačuje jejich poptávce, ta musí být uspokojována přivlastňováním biokapacity pastvin jiných států. Podle národních dat z r. 2013 byla EFC orné půdy 10 048 571 gha a biokapacita 19 865 272 gha. Orná půda v ČR tedy i v současnosti stačí pokrývat poptávku po její produkci. Oproti tomu EFC pastvin v r. 2013 byla 1 879 454 gha a biokapacita pouze 986 579 gha. Ekologická stopa pastvin ČR byla tedy i v r. 2013 2x vyšší než dostupná biokapacita. 120
3. Jak se liší národní účet ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR za období roku 2007 a 2013?
Výsledná EFC orné půdy i pastvin ČR je v r. 2013 nižší než v r. 2007. Biokapacita orné půdy i pastvin ČR je v r. 2013 vyšší.
121
ZÁVĚR
Národní účty ekologické stopy a biokapacity České republiky v kategorii orné půdy a pastvin se v případě globálních a národních dat odlišují. Největší rozdíl mezi výsledky je v případě ekologické stopy spotřeby pastvin. Národní data dávají pro Českou republiku příznivější výsledek v kategorii ekologické stopy spotřeby a biokapacity orné půdy (ekologická stopa spotřeby je nižší, biokapacita je vyšší) a naopak méně příznivý výsledek v kategorii pastvin (vyšší ekologická stopa spotřeby a nižší biokapacita). V rámci srovnání let 2007 a 2013 se ukázal pozitivní trend. Ve všech případech vyšel lepší výsledek z dat v r. 2013. Ekologická stopa spotřeby orné půdy a pastvin byla v r. 2013 nižší, zatímco biokapacita obou typů bioproduktivních ploch byla v r. 2013 vyšší.
Má práce ukázala, jak a proč se mohou lišit výsledky výpočtů ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin České republiky na základě globálních a národních dat. Z výsledků vyplývá, že na rozdíly může mít vliv i velmi malý počet položek, pokud jsou svým množstvím nebo náročností na biokapacitu významné. Těchto významných a lišících se položek však v datech nebylo mnoho, a proto celkové výsledky z národních dat udávají většinou jen mírně odlišné výsledky než data globální. Překvapivým zjištěním pro mě bylo porovnání národních dat za roky 2007 a 2013. Ač se výsledky za tyto dva roky neliší nijak zásadně (přeci jen jde o rozdíl pouhých šesti let), přesto naznačují klesající trend ekologické stopy spotřeby orné půdy a pastvin. Pokud není tento trend způsoben statistickými chybami nebo ekonomickou krizí, pak je to zcela jistě pozitivní výsledek. To, zda je Česká republika na dobré cestě směrem k uvážlivějšímu využívání své dostupné biokapacity, však budou muset ověřovat další výpočty ekologické stopy a biokapacity, které budou zahrnovat i ostatní druhy bioproduktivních ploch a víceletá srovnání.
122
Seznam literatury BORUCKE, Michael et al. 2013. Accounting for demand and supply of the biosphere's regenerative capacity: The National Footprint Accounts’ underlying methodology and framework. Ecological Indicators. 24: 406–426. Dostupné online na: http://www.footprintnetwork.org/images/NFA%20Method%20Paper%202011%20Submitted%20fo r%20Publication.pdf Corine Land Cover 2000. Dostupné online na: http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/corine-land-cover-2000-clc2000-seamless-vectordatabase#tab-european-data EWING, Brad; REED, Anders; RIZK, Sarah M.; GALLI, Alessandro; WACKERNAGEL, Mathis; KITZES, Justin. 2009. Metodika výpočtu národních účtů ekologické stopy, vydání z roku 2008. Z angličtiny přeložila Jarmila Hájková. Lektoroval a doplnil David Vačkář. Global Footprint Network, Oakland a Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha. EWING, Brad; MOORE, David; GOLDFINGER, Steven; OURSLER, Anna; REED, Anders; WACKERNAGEL, Mathis. 2010. The Ecological Footprint Atlas 2010. Oakland: Global Footprint Network. FAOStat Glossary. Dostupné online na: http://faostat3.fao.org/mes/glossary/E 20.6.2015 Global Footprint Network. Dostupné online na: www.footprintnetwork.org Global Footprint Network. National Footprint and Biocapacity Accounts. 2010 edition. Czech Rebublic. HABERL, Helmut et al. 2007. Quantifying and mapping the human appropriation of net primary production in earth’s terrestrial ecosystems. Proceedings of the National Academy of Sciences. 104(31): 12942–12947. HAMERSCHLAG, Kari. 2011. A Meat Eater’s Guide to Climate Change + Health. Environmental Working Group. Dostupné online na: http://static.ewg.org/reports/2011/meateaters/pdf/report_ewg_meat_eaters_guide_to_health_and_ climate_2011.pdf?_ga=1.187140776.1460901593.1435250533 HERRERO, Mario et al. 2013. Biomass use, production, feed efficiencies, and greenhouse gas emissions from global livestock systems. Proceedings of the National Academy of Sciences. 110(52): 20888–20893. KITZES, Justin et al. 2008. Guidebook to the National Footprint Accounts: 2008 Edition. Oakland: Global Footprint Network. LAZARUS, E. et al. 2014. Working Guidebook to the National Footprint Accounts: 2014 Edition. Oakland: Global Footprint Network. LENZEN, Manfred; HANSSON, Carina Borgstrom; BOND, Stuart. 2007. On the bioproductivity and land-disturbance metrics of the Ecological Footprint. Ecological Economics. 61(1): 6–10.
123
Production of a Time Series of Scotland’s Ecological and Greenhouse Gas Footprints – Ecological Footprint Methodological Comparisons. 2009. Stockholm Environment Institute. ISSN 0950 2254. ISBN 978 0 7559 7703 1. Dostupné online na: http://www.gov.scot/Resource/Doc/289580/0088635.pdf Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky. 2015. Stav ke dni 31. prosince 2014. 1. vydání. Český úřad zeměměřický a katastrální. Praha. 76 s. ISBN 978-8086918-80-8. ISSN 1804-2422. STEINFELD, Henning, et al. 2006. Livestock's long shadow. Rome: FAO. Dostupné online na: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e.pdf STIGLITZ, Joseph E.; SEN, Amartya; FITOUSSI, Jean-Paul. 2010. Report by the commission on the measurement of economic performance and social progress. Paris: Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress.
Zdroje národních dat
MZe: Situační a výhledová zpráva – Půda (2012) http://eagri.cz/public/web/file/181775/Zprava_Puda_kniha_web__1_.pdf 5.6.2015 Komoditní karta: Mléko a mlékárenské výrobky (září 2011) http://eagri.cz/public/web/file/133287/kk_mleko_zari_2011.doc 20.6.2015 Komoditní karta: Mléko a mlékárenské výrobky (prosinec 2014) http://eagri.cz/public/web/file/353716/kk_mleko_prosinec_2014.pdf 20.6.2015 Komoditní zpravodajství - produkční kvóty mléka (2004) http://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fkomodity%2Fzv%2 F01%2F01%2F1313494852327.pdf 23.5.2015 ČSÚ: Výroba masa http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=ZEM1023UC&vo=tabulka&kapitola_id=11&vo= tabuka 05.06.2015 ČSÚ: Stav a lov hlavních druhů zvěře http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=1513&vo=tabulka&kapitola_id=12&voa=tabulka 05.06.2015 ČSÚ: Včelařství http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=1423&vo=tabulka&kapitola_id=11&voa=tabulka 05.06.2015 MZe: SVZ – Králíci (2009) http://eagri.cz/public/web/file/123596/KRALICI_04_2009.pdf 05.06.2015 MZe: SVZ – Ovce a kozy (2013) http://eagri.cz/public/web/file/285715/SBVz_kozy_2013.pdf 05.06.2015
124
MZe: SVZ – Drůbež a vejce (2014) http://eagri.cz/public/web/file/357386/Pipi_2014.pdf 05.06.2015 Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2008 http://www.cmsch.cz/store/rocenka-chov-ovci-a-koz-2008.pdf 05.06.2015 Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2011 http://www.cmsch.cz/store/rocenka-ovce-kozy-2012.pdf 05.06.2015 Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2013 http://www.cmsch.cz/store/rocenka-chov-ovci-a-koz-2013.pdf 05.06.2015 ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=11&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1& childsel0=41&childsel0=41&cislotab=2110-05&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 05.06.2015 ČSÚ: Hospodářská zvířata – stav k 1. 4. daného roku http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=11&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1& cas_1_82=20070401&cislotab=ZEM0040UU&vo=tabulka&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 05.06.2015 ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin – produkce (t) http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=11&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1& cislotab=ZEM0030UU&vo=graf&cas_1_76=2007&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 05.06.2015 ČSÚ: Plocha osevů (ha) http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?voa=graf&cislotab=ZEM0020UU&vo=graf&kapitola_i d=11 05.06.2015 ČSÚ: Ovocné stromy a keře, sklizeň ovoce – produkce (t) http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=1415&vo=tabulka&kapitola_id=11&voa=tabulka 05.06.2015 ČSÚ: Plochy vinic a chmelnic, sklizeň hroznů a chmele – produkce (t) http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=1412&vo=tabulka&kapitola_id=11&voa=tabulka 05.06.2015 MZe: SVZ – Ovoce (2014) http://eagri.cz/public/web/file/355340/SVZ_Ovoce_2014.pdf 05.06.2015 MZe: SVZ – Ovoce (2010) http://eagri.cz/public/web/file/91448/SVZ_Ovoce_2010.pdf 05.06.2015 MZe: SVZ – Zelenina (2014) http://eagri.cz/public/web/file/357515/SVZ_Zelenina_2014.pdf 05.06.2015 MZe: SVZ – Zelenina (2008) http://eagri.cz/public/web/file/2778/Zelenina_12_2008.pdf 05.06.2015 MZe: SVZ – Zelenina (2009) http://eagri.cz/public/web/file/36681/ZELENINA_12_2009.pdf 05.06.2015 MZe: SVZ – Brambory (2014) http://eagri.cz/public/web/file/365765/SVZ_Brambory_12_2014.pdf 05.06.2015
125
MZe: SVZ – Luskoviny (2014) http://eagri.cz/public/web/file/355314/SVZ_Luskoviny_2014.pdf 05.06.2015 Databáze zahraničního obchodu https://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO 3.4.2015 Celní sazebník (2014) https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnikes/Spolen%20celn%20sazebnk%20ES%202015/NEK%20%C4%8D.%201101-2014.pdf 8.6.2015
126
Fakulta humanitních studií UK katedra magisterského oboru
Sociální a kulturní ekologie U
Kříže8/66],
158 00
Praha S-Jinonice
Proiekt diplomové práce (DP) oboru sociální a kulturní ekologie 1.
Jméno studenta. tituly: Lenka Corlannová, Bc.
2.
osobní číslo(UKČo): 45346705
J.
Rok imatrikulace na FHS UK (bak. studium. jinak mag. studium):2013
4.
Datum zápisu na katedru sociální a kultumí ekologie FHS UK (alespoň měsíc. rok):
záÍi2013 5.
Názvy všech předchozích bakalářských (magisterskÝch) prací. škola. obor a rok. kde a kd}' byly obhájen}': Souvislost morfologie lidského obličeje s vnímanými osobnostními charakteristikami : vztah mezi sebehodnocením a sociálním stereotypem Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta' obor Biologie obhajoba r.2012, Praha
6.
Předběžný název DP:
Aplikace metodiky národních účtůekologické stopy národních dat 7.
a
biokapacity na základě
obecný kontext (souvislosti tématu. širšírámec lzasazení ..do světa"l): Ekologická stopa je indikátorem udržitelnosti současnéhozpůsobu života lidí na Zem|Yychéuí z předpokladu, že přírodní zdroje nemohou bý dlouhodobě čerpány rychleji, než se obnovují. Zjišťuje mnoŽství přírodních zdroji, které daná populace (např. obyvatelstvo jednoho města nebo státu) spotřebuje za jeden rok. Tyto potřeby populace jsou poté převedeny na plochu' Porovnáním velikosti spotřeby a dostupné nabídky biologicky produktivních ploch lze zjistit udržitelnost dané populace. Ekologická stopa je tedy nástroj em tzv.,,ekologického účetnictví". Informace nutné k výpočtu ekologické stopy a biokapacity jednotlivýchzemí získává instituce Global Footprint Network a na jejich základě sestavuje národní účtyekologické stopy. v Čn je partnerskou institucí podílejícíse na ověřování těchto účtůCentrum pro otéuky životního prostředí UK. Pro účelyvýpočtu se veškerá uzemípÍIŤazujído jedné ze šesti kategorií * zemědělská půda, pastviny, rybářská loviště, lesní půda' zastavěnápůda a půda pro vázáni uh1íku.
Poslední vetze národních účtůekologické stopy a biokapacity pochází zr.2010 a zachy cuje období r. 2007 .
8.
Předmět zkoumání (vlastní předmět práce [zasazení ..do vědy"]):
Projekt diplomové práce (DP) oboru sociáIní a kulturní ekologie
Národní účtyekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti sestavovány pouze nazákladě globálních datbez srovnání s národně dostupnými daty. Cílem mé diplomové práceje sestavit národní účetekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin pro rok 2OO7 nazáklaďě dat dostupných v Českérepublice, zejména' ČsÚ aMZe. Dalšímcílem je sestavit národní účetekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR za rok 2013 na základě národních dat a srovnat výsledky s rokem 2007.
9. Hlavni
vstupni hypotéza nebo hypotézy (.2_4 na výběr)'" pro práci formulovat výzkumné otázky' event. jen výzkumný problém:
Í1. možno však
Lišíse data ziskaná institucí Global Footprint Network a odpovídaj íci data získatá institucemi v ČRtykajícíse ekologické stopy a biokapacity pastvin ČRz ve kterých případech se odlišujía proč? Mají týo odlišnosti vliv na výsledný národní účetekologické 1)
stopy a biokapacity? 2) Stačípodle výpočtu na základě národních dat biokapacita omé půdy a pastvin ČR pokývat poptávku po jejich produkci? 3 Jak se lišínárodní účetekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR za období roku 2007 a roku 2013? 10.
Metodologický postup: metody
a
techniky. které budou v práci pouŽity:
Nejprve se seznámím s metodikou výpočtu ekologické stopy a biokapacity podle National Footprint Accounts (NFA). Poté získám odpovídajícístatistická dataz ČR'na jejichž základě sestavím národní účetekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR. vystedek výpočtu porovnám s výsledkem nazák\adě globálních dat. Na závěr provedu stejný výpočet pro data získanázatok2}l3 a porovnám s výsledkem zarok2007. 1
1.
Cíl DP (kromě ověření h}'potéz a teoretického přínosu např. pratrlcřý přínos' v}'pracování
metodologie. základ pro řešení problémů v praxi atd.):
Cílem diplomové práce je ověření rozdílu mezi globálními (na nadnárodní úrovni používanými)daty a ďaty z národních zdrojů na konkrétnímpříkladu (orná půda a pastviny) ekologické stopy. Zjtštění ev. velkého rozdílu a jeho příčinmůŽe by't metodickým vodítkem pro postup při dalšíchobdobných výpočtech a situacích. Druhým cílem je naznačeni trendu srovnáním dat dvou let v šestiletémodstupu a zjištěnívíceméněaktuálního stavu. 12.
-
Diplomová práce přinese znalosti o rozdílech národního účtuekologické stopy a biokapacity pastvin a omé půdy ČR vypočtenéna zák|adě rtlznýchvstupních údajů.Dále bude vypracována metoda porovnání mezinárodních údajůa údajůz ČR a práce také přinese porovnání národního účtuekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin ČR za rok 2007 s rokem 2013.
13. Jakébude (.bude-ll) jeiich teoretické zobecněni
apÍinos
Žaane. I
4
. Struktur a
DP ( př e db
ě žný
obsah
-
nétzvy o dďíI:ů a kapito|\
:
Úvod 1. UdrŽitelný rczvoj, indikátory udržitelnéhorozvoje 2. Koncept ekologické stopy 1.1 Původkonceptu 1.2 Global Footprint Network 1 .3 Biokap acita a členění'Území
213
Projekt diplomové práce (DP) oboru sociální a kulturní ekologie 1.4
Ekologická stopa
3. orná půda 3.1 Definice
3.2 Situace v ČR 4. Pastviny 4.1 Definice 4.2 Situace v ČR 5. Metodologie výpočtu ekologické stopy a biokapacity 4.1 Struktura NFA dat 4.2 Metodologie výpočtu ekologické stopy orné půdy 4.3 Metodologie výpočtu ekologické stopy pastvin 4.3 Metodologie výpočtu biokapacity orné půdy a pastvin 6. Výpočet zar.200] nazákladě národních dat 7. Výpočet zar.2013 nazákladě národních dat 8. Srovnání globálních a národních dat zar.2007 9. Srovnání národních datzar.2007 a2013 10. Diskuse Závěr 15.
'
Předběžná bib]'iograťte k tématu:
BORUCKE, Michael a kol. 2013. Accounting for demand and supply of the biosphere's regenerative capacity: The National Footprint Accounts' underlying methodology and framework. Ecological Indicators 24: 518-533. EWING, Brad a kol. 2009. Metodika výpočtu národních účtůekologické stopy, l.ydóní z roku 2008. Global FootprintNetwork, oakland a Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha. KITZES, Justin a kol. 2008. Guidebook to the National Footprint Accounts: 2008 Edition. Oakland: Global Footprint Network. LAZARUS, Elias a kol. 2014. Working Guidebook to the National Footprint Accounts: 2014 Edition. Oakland: Global Footprint Network. LENZEN, Manfred; BoRGSTRÓv-rraNsSoN, Carina; BOND, Stuart. 2007. on the bioproductivity and land disturbance metrics of the Ecological Footprint. Ecological Economics 6l: 6-10. REES, William. I992.Ecological footprints and appropriated carrying capacity: what urban economics leaves out. Environment and urbanization 4.2:12I-130. WACKERNAGEL, Mathis. 1994. Ecological Footprint and Appropriated Carrying Capaciý. A Toolfor Planning Toward Sustainability. Vancouver' Canada: School of Community and Regional Planning. The University of British Columbia.
16. Předpokládaný vedoucí DP:
Mgr. David Vačkář, Ph.D.
17. Důvod volby tématu (dosavadní znalosti. zázemí. praxe a zájem studenta):l
Jinonice ,t) /)
1. června 2015
'.^TLLr(irtz7zt diplomant
l
/
ťrr:4-
vedoucí DP
6*nV",n
vedoucí katfdrl'SKE
nepovinné
-'t/ -)
Příloha: Přiřazení položek národních dat
Hospodářská zvířata 866 Cattle (dobytek): skot celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 946 Buffaloes (buvoli): nepřiřazeno 976 Sheep (ovce): ovce celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1016 Goats (kozy): kozy a kozli celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1034 Pigs (prasata): prasata celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1057 Chickens (kuřata): drůbež (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1068 Ducks (kachny): kachny, kačeři a kachňata (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1072 Geese and Guinea Fowls (husy a perličky): husy, houseři a husata (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1079 Turkeys (krůty a krocani): krůty, krocani a krůťata (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1096 Horses (koně): koně celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1107 Asses (osli): osli, muly a mezci celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1110 Mules (muly): nepřiřazeno 1126 Camels (velbloudi): nepřiřazeno 1150 Other Rodents (ostatní hlodavci): nepřiřazeno 1157 Other Camelids (ostatní velbloudovití): nepřiřazeno 1181 Beehives (včely): kmenová včelstva (počet) (ČSÚ: Včelařství)
Živočišné výrobky 867 Cattle Meat (maso hovězí): produkce: dvě položky – maso hovězí a telecí (ČSÚ: Výroba masa) počet: skot celkem (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 882 Cow Milk, Whole, Fresh (mléko kravské, plnotučné, čerstvé): produkce: produkce mléka (t) (Mze: SVZ – Mléko, 2013) počet: krávy dojné (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 919 Cattle Hides (kůže hovězí): produkce: výpočet počet: skot celkem (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 947 Buffalo Meat (maso buvolí): nepřiřazeno 951 Buffalo Milk, Whole, Fresh (mléko buvolí, plnotučné, čerstvé): nepřiřazeno 957 Buffalo Hide (kůže buvolí): nepřiřazeno 977 Sheep Meat (maso ovčí): produkce: dvě položky – maso skopové a jehněčí (ČSÚ: Výroba masa) počet: ovce (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 982 Sheep Milk, Whole, Fresh (mléko ovčí, plnotučné, čerstvé): produkce: nepřiřazeno
počet: dvě položky – jehnice zapuštěné dojné; bahnice zapuštěné dojné (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 987 Wool, Greasy (vlna surová): produkce: produkce potní vlny (MZe: SVZ – Ovce a kozy, 2013) počet: ovce celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 995 Sheepskins (kůže ovčí): produkce: výpočet počet: ovce (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 999 Skins With Wool Sheep (kůže ovčí s vlnou): nepřiřazeno 1017 Goat Meat (maso kozí): produkce: kozí maso (ČSÚ: Výroba masa) počet: kozy (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 1020 Goat Milk, Whole, Fresh (mléko kozí, plnotučné, čerstvé): produkce: mléko kozí (t) (Ročenka chovu ovcí a koz v ČR, 2008, 2011, 2013) počet: kozy celkem (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1025 Goatskins (kůže kozí): produkce: výpočet počet: kozy (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 1035 Pig Meat (maso vepřové): produkce: maso vepřové (ČSÚ: Výroba masa) počet: prasata (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 1058 Chicken Meat (maso drůbeží): produkce: maso drůbeží (ČSÚ: Výroba masa) počet: výpočet 1062 Hen Eggs, in Shell (vejce slepičí, ve skořápce): produkce: vejce (t) (MZe: SVZ – Drůbež a vejce, 2014) počet: slepice (ČSÚ: Hospodářská zvířata) 1067 Hen Eggs, in Shell – Number (vejce slepičí, ve skořápce – počet): produkce: vejce (ks) (MZe: SVZ Drůbež a vejce, 2014) 1069 Duck Meat (maso kachní): nepřiřazeno 1073 Goose and Guinea Fowl Meat (maso hus a perliček): nepřiřazeno 1080 Turkey Meat (maso krůtí): nepřiřazeno 1089 Bird Meat, Nes (maso ptačí – jiné): nepřiřazeno 1091 Other Bird Eggs, in Shell (ptačí vejce, ve skořápce – jiná): nepřiřazeno 1092 Other Bird Eggs, in Shell – Number (ptačí vejce, ve skořápce – jiná – počet): nepřiřazeno 1097 Horse Meat (maso koňské): produkce: maso koňské (ČSÚ: Výroba masa) počet: koně (ČSÚ: Porážky hospodářských zvířat) 1100 Hair of Horses (žíně koňské): nepřiřazeno 1108 Meat of Asses (maso oslí): nepřiřazeno 1111 Meat of Mules (maso mul): nepřiřazeno
1127 Camel Meat (maso velbloudí): nepřiřazeno 1130 Camel Milk, Whole, Fresh (mléko velbloudí, plnotučné, čerstvé): nepřiřazeno 1141 Rabbit Meat (maso králičí): produkce: králičí maso (MZe: SVZ Králíci, 2009) počet: výpočet 1151 Meat of Other Rodents (maso jiných hlodavců): nepřiřazeno 1158 Meat of Other Camelids (maso jiných velbloudovitých): nepřiřazeno 1163 Game Meat (zvěřina): produkce: součet zvěřiny = maso jelení + daňčí + mufloní + srnčí + černá + zajíci + kachny divoké + bažanti (ČSÚ: Stav a lov hlavních druhů zvěře) počet: zvěřina (ČSÚ: Stav a lov hlavních druhů zvěře) 1166 Meat Nes
(maso – jiné): nepřiřazeno
1167 Offals Nes (vnitřnosti – jiné): nepřiřazeno 1176 Snails, Not Sea (šneci – ne mořští): nepřiřazeno 1182 Natural Honey (med přírodní): produkce: výroba medu (ČSÚ: Včelařství) počet: kmenová včelstva (počet) (ČSÚ: Včelařství) 1183 Beeswax (vosk včelí): produkce: výroba vosku (ČSÚ: Včelařství) počet: kmenová včelstva (počet) (ČSÚ: Včelařství) 1185 Silk-worm Cocoons, Reelable (zámotky bource morušového): nepřiřazeno 1195 Skin Furs (kožešiny): nepřiřazeno
Vypěstované plodiny 15 Wheat (pšenice): pšenice celkem (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 27 Rice, Paddy (rýže, neloupaná): nepřiřazeno 44 Barley (ječmen): ječmen celkem (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 56 Maize (kukuřice): kukuřice na zrno (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 68 Popcorn (popcorn): nepřiřazeno 71 Rye (žito): žito ozimé a jarní (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 75 Oats (oves): oves (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 79 Millet (proso): nepřiřazeno 83 Sorghum (čirok): nepřiřazeno 89 Buckwheat (pohanka): nepřiřazeno 92 Quinoa (merlík chilský): nepřiřazeno 94 Fonio (fonio): fonio = rosička útlá; nepřiřazeno 97 Triticale (triticale): triticale (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 101 Canary Seed (lesknice kanárská): nepřiřazeno 103 Mixed Grain (smíšené obilí): ostatní obiloviny – směsky (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů)
108 Cereals, Nes (obiloviny – jiné): ostatní obiloviny – odečteny směsky (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 116 Potatoes (brambory): brambory (MZe: SVZ – Brambory, 2014) 122 Sweet Potatoes (sladké brambory): nepřiřazeno 125 Cassava (maniok): nepřiřazeno 135 Yautia – Cocoyam (yautia): nepřiřazeno 136 Taro – Cocoyam (cocoyam): nepřiřazeno 137 Yams (yamy): nepřiřazeno 149 Roots and Tubers, Nes (kořeny a hlízy – jiné): nepřiřazeno 156 Sugar Cane (cukrová třtina): nepřiřazeno 157 Sugar Beet (cukrová řepa): cukrovka technická (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 161 Sugar Crops, Nes (cukrové plodiny – jiné): nepřiřazeno 176 Beans, Dry (fazole, sušené): nepřiřazeno 181 Broad Beans, Horse Beans, Dry (bob obecný, bob koňský, sušený): bob obecný na zrno (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 187 Peas, Dry (hrách, suchý): hrách setý (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 191 Chick Peas (cizrna): nepřiřazeno 195 Cow Peas, Dry (vigna, sušená): nepřiřazeno 197 Pigeon Peas (plody kajanu): nepřiřazeno 201 Lentils (čočka): nepřiřazeno 203 Bambara Beans (oříšky burské konžské): nepřiřazeno 205 Vetches (vikev): nepřiřazeno 210 Lupins (lupina – vlčí bob): lupina (MZe: SVZ – Luskoviny, 2014) 211 Pulses, Nes (luštěniny – jiné): ostatní luskoviny (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 216 Brazil Nuts, with Shell (ořechy para, ve skořápce): nepřiřazeno 217 Cashew Nuts, with Shell (ořechy kešu, ve skořápce): nepřiřazeno 220 Chestnuts (kaštany): nepřiřazeno 221 Almonds, with Shell (mandle, ve skořápce): nepřiřazeno 222 Walnuts, with Shell (ořechy vlašské, ve skořápce): ořechy vlašské (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 223 Pistachios (pistácie): nepřiřazeno 224 Kolanuts (ořechy kola): nepřiřazeno 225 Hazelnuts, with Shell (lískové oříšky, ve skořápce): nepřiřazeno 226 Arecanuts (ořechy arekové): nepřiřazeno 234 Nuts, Nes (ořechy – jiné): nepřiřazeno 236 Soybeans (sójové boby): sója (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 242 Groundnuts, with Shell (arašídy, ve skořápce): nepřiřazeno 249 Coconuts (kokos): nepřiřazeno 254 Oil Palm Fruit (plody olejné palmy): nepřiřazeno 260 Olives (olivy): nepřiřazeno 263 Karite Nuts – Sheanuts (plody máslovníku afrického): nepřiřazeno
265 Castor Oil Seed (semena skočce obecného): nepřiřazeno 267 Sunflower Seed (slunečnice na semeno): slunečnice na semeno (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 270 Rapeseed (řepka olejka): řepka (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 275 Tung Nuts (ořechy tungovníku): nepřiřazeno 280 Safflower Seed (světlicová semena): nepřiřazeno 289 Sesame Seed (semínka sezamu): nepřiřazeno 292 Mustard Seed (hořčice na semeno): hořčice na semeno (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 296 Poppy Seed (mák): mák (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 299 Melonseed (semena melounu): nepřiřazeno 311 Kapokseed in Shell (semena kapoku, ve skořápce): nepřiřazeno 328 Seed Cotton (semena bavlníku): nepřiřazeno 333 Linseed (len setý na semeno): len setý olejný – semeno (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 336 Hempseed (semena konopí): nepřiřazeno 339 Oilseeds, Nes (olejniny – jiné): ostatní olejniny (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 358 Cabbages and Other Brassicas (zelí a ostatní košťáloviny): tři položky – kapusta, kedlubny, zelí hlávkové (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 366 Artichokes (artyčoky): nepřiřazeno 367 Asparagus (chřest): chřest (MZe: SVZ – Zelenina, 2008, 2014) 372 Lettuce and Chicory (salát a čekanka): salát hlávkový (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 373 Spinach (špenát): špenát (MZe: SVZ – Zelenina, 2008, 2014) 388 Tomatoes (rajčata): rajčata (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 393 Cauliflowers and Broccoli (květák a brokolice): květák a brokolice (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 394 Pumpkins, Squash and Gourds (dýně a tykve): nepřiřazeno 397 Cucumbers and Gherkins (okurky a nakládačky): dvě položky – okurky nakládačky a okurky salátové (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 399 Eggplants – Aubergines (lilek): nepřiřazeno 401 Chillies and Peppers, Green (chilli a papriky, zelené): paprika (MZe: SVZ – Zelenina, 2008, 2014) 402 Onions – including Shallots, Green (cibule, mladé): nepřiřazeno 403 Onions, Dry (cibule, zralé): cibule (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 406 Garlic (česnek): česnek (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 414 Beans, Green (fazole, zelené): nepřiřazeno 417 Peas, Green (hrách, zelený): hrách dřeňový (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 420 Leguminous Vegetables, Nes (luskoviny – jiné): nepřiřazeno 423 String Beans (fazolové lusky): fazolové lusky (MZe: SVZ – Zelenina, 2008, 2014) 426 Carrots and Turnips (mrkve a tuříny): mrkev (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 430 Okra (okra): okra = oplodí ibiškovce jedlého; nepřiřazeno 446 Maize, Green (kukuřice, zelená): nepřiřazeno 449 Mushrooms and Truffles (houby a lanýže): žampiony a hlívy (MZe: SVZ – Zelenina, 2009) 459 Chicory Roots (kořeny čekanky): nepřiřazeno
461 Carobs (svatojánský chléb): nepřiřazeno 463 Vegetables, Fresh Nes (zelenina čerstvá – jiná): pět položek – celer, petržel, pór, ředkvičky, ostatní zelenina (MZe: SVZ – Zelenina, 2014) 486 Bananas (banány): nepřiřazeno 489 Plantains (plantejny): nepřiřazeno 490 Oranges (pomeranče): nepřiřazeno 495 Tangerines, Mandarins, Clementines (mandarinky, tangerinky, klementinky): nepřiřazeno 497 Lemons and Limes (citrony a limetky): nepřiřazeno 507 Grapefruit – including Pomelos (grapefruity a pomela): nepřiřazeno 512 Citrus Fruit, Nes (citrusové plody – jiné): nepřiřazeno 515 Apples (jablka): jablka (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 521 Pears (hrušky): hrušky (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 523 Quinces (kdoule): nepřiřazeno 526 Apricots (meruňky): meruňky (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 530 Sour Cherries (višně): višně (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 531 Cherries (třešně): třešně (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 534 Peaches and Nectarines (broskve a nektarinky): broskve (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 536 Plums and Sloes (švestky a trnky): dvě položky – švestky pravé; ostatní švestky, slívy, renklódy (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 541 Stone Fruit, Nes (peckoviny – jiné): nepřiřazeno 544 Strawberries (jahody): jahody (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 547 Raspberries (maliny): maliník, ostružiník (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 549 Gooseberries (angrešt): angrešt (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 550 Currants (rybíz): rybíz (MZe: SVZ – Ovoce, 2010, 2014) 552 Blueberries (borůvky): nepřiřazeno 554 Cranberries (brusinky): nepřiřazeno 558 Berries Nes (bobule – jiné): nepřiřazeno 560 Grapes (víno): vinice (ČSÚ: Plochy vinic a chmelnic, sklizeň hroznů a chmele) 567 Watermelons (vodní melouny): nepřiřazeno 568 Other Melons – including Cantaloupes (melouny – jiné): nepřiřazeno 569 Figs (fíky): nepřiřazeno 571 Mangoes, Mangosteens, Guavas (mango, mangostýny, kvajávy): nepřiřazeno 572 Avocados (avokádo): nepřiřazeno 574 Pineapples (ananas): nepřiřazeno 577 Dates (datle): nepřiřazeno 587 Persimmons (tomely): nepřiřazeno 591 Cashewapple (jablíčka kešu): nepřiřazeno 592 Kiwi Fruit (kiwi): nepřiřazeno 600 Papayas (papáje): nepřiřazeno 603 Fruit, Tropical Fresh Nes (ovoce čerstvé tropické – jiné): nepřiřazeno
619 Fruit, Fresh Nes (ovoce čerstvé – jiné): nepřiřazeno 636 Maize for Forage and Silage (kukuřice na píci a siláž): kukuřice na zeleno a na siláž (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 637 Sorghum for Forage and Silage (čirok na píci a siláž): nepřiřazeno 638 Rye Grass for Forage and Silage (jílek na píci a siláž): nepřiřazeno 640 Clover for Forage and Silage (jetel na píci a siláž): jetel červený (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 641 Alfalfa for Forage and Silage (vojtěška na píci a siláž): vojtěška (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů) 656 Coffee, Green (káva, zelená): nepřiřazeno 661 Cocoa Beans (kakaové boby): nepřiřazeno 667 Tea (čaj): nepřiřazeno 671 Maté (maté): nepřiřazeno 677 Hops (chmel): chmelnice (ČSÚ: Plochy vinic a chmelnic, sklizeň hroznů a chmele) 687 Pepper – Piper spp. (pepř): nepřiřazeno 689 Chillies and Peppers, Dry (chilli a papriky, sušené): nepřiřazeno 692 Vanilla (vanilka): nepřiřazeno 693 Cinnamon – canella (skořice): nepřiřazeno 698 Cloves (hřebíček): nepřiřazeno 702 Nutmeg, Mace and Cardamoms (muškátový oříšek, muškátový květ, kardamom): nepřiřazeno 711 Anise, Badian, Fennel, Coriander (anýz, badián, fenykl, koriandr): nepřiřazeno 720 Ginger (zázvor): nepřiřazeno 723 Spices, Nes (koření – jiné): nepřiřazeno 748 Peppermint (máta peprná): nepřiřazeno 754 Pyrethrum, Dried (řimbaba, sušená): nepřiřazeno 773 Flax Fibre and Tow (lněná vlákna a koudel): len setý přadný – stonky (ČSÚ: Sklizeň zemědělských plodin/Plocha osevů 777 Hemp Tow Waste (odpad z konopné koudele): nepřiřazeno 778 Kapok Fibre (vlákna kapoku): nepřiřazeno 780 Jute (juta): nepřiřazeno 782 Other Bastfibres (lýková vlákna – jiná): nepřiřazeno 788 Ramie (ramie): nepřiřazeno 789 Sisal (sisal): nepřiřazeno 800 Agave Fibres Nes (vlákna agáve – jiná): nepřiřazeno 809 Manila Fibre – Abaca (vlákna abaky): nepřiřazeno 813 Coir (kokosová vlákna): nepřiřazeno 821 Fibre Crops Nes (textilní plodiny – jiné): nepřiřazeno 826 Tobacco, Unmanufactured (tabák, nezpracovaný): nepřiřazeno 836 Natural Rubber (přírodní kaučuk): nepřiřazeno 839 Gums Natural (přírodní pryskyřice): nepřiřazeno
Zahraniční obchod 01 Živá zvířata 866 Cattle (skot): patnáct položek – skupina 0102 (Živí tuři) 946 Buffaloes (buvoli): nepřiřazeno 976 Sheep (ovce): tři položky – ovce živé; jehňata živá 1016 Goats (kozy): jedna položka – kozy živé 1034 Pigs (prasata): šest položek (2013: pět položek) – skupina 0103 (Živá prasata) 1057 Chickens (kuřata): sedm položek – kuřata živá; slepice a kohouti živí; kachny a perličky domácí živé; r. 2013 pět položek – druh Gallus domesticus 1068 Ducks (kachny): jedna položka – kachny domácí, živé, o hmotnosti větší než 185 g; r. 2013 dvě položky – kachny 1072 Geese and Guinea Fowls (husy): dvě položky (2013: jedna položka) – husy domácí, živé 1079 Turkeys (krůty a krocani): dvě položky – krůty a krocani, živí 1083 Pigeons, Other Birds (holubi, ostatní ptáci): jedna položka – holubi, živí 1096 Horses (koně): tři položky (2013: dvě položky) – koně, živí 1107 Asses (osli): jedna položka – osli, živí 1110 Mules (muly a mezci): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – muly a mezci, živí 1126 Camels (velbloudi): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – velbloudi a jiní velbloudovití, živí; jsou zde zařazeni i jiní velbloudovití, kteří by měli být samostatně pod FAO kódem 1157 1140 Rabbits and Hares (králíci a zajíci): jedna položka – králíci domácí, živí; r. 2013 dvě položky – králíci a zajíci 1150 Other Rodents (ostatní hlodavci): nepřiřazeno 1157 Other Camelids (ostatní velbloudovití): nepřiřazeno; r. 2013 nepřiřazeno – ostatní velbloudovití jsou přiřazeni k FAO kódu 1126 (Camels) 1169 Live Animals Non Food (živá zvířata – ne na potravu): čtyři položky ve skupině 0106 (Ostatní živá zvířata) – živí primáti, živí plazi, živí draví ptáci a živí papouškovití ptáci; r. 2013 pět položek – živí primáti; živé velryby, delfíni a sviňuchy, kapustňáci a dugungové, tuleni, lvouni a mroži; živí plazi; živí draví ptáci; živí papouškovití ptáci 1171 Live Animals Nes (živá zvířata – jiná): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – pštrosi, emuové živí 1181 Beehives (včely): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – včely živé 02 Maso a jedlé droby 867 Cattle Meat (maso hovězí, s kostí): devět položek (2013: deset položek) – maso hovězí čerstvé, chlazené nebo zmrazené 868 Offals of Cattle, Edible (droby hovězí): devět položek (2013: osm položek) – droby a játra hovězí
870 Meat Cattle Boneless – Beef and Veal (maso hovězí, vykostěné): čtyři položky – maso hovězí čerstvé, chlazené nebo zmrazené, vykostěné 872 Meat of Beef, Dried, Salted, Smoked (maso hovězí, sušené, solené, uzené): dvě položky (2013: čtyři položky) – hovězí maso a droby solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené 947 Buffalo Meat (maso buvolí): nepřiřazeno 977 Sheep Meat (maso ovčí): patnáct položek (2013: čtrnáct položek) – maso skopové a jehněčí 978 Offals of Sheep, Edible (droby ovčí): jedna položka – droby jedlé skopové, kozí čerstvé, chlazené; r. 2013 dvě položky – jedlé droby ovcí a koz, čerstvé, chlazené nebo zmrazené 1017 Goat Meat (maso kozí): tři položky – kozí maso 1018 Offals of Goats, Edible (droby kozí): nepřiřazeno 1035 Pig Meat (maso vepřové, s kostí): dvacet položek – maso vepřové nevykostěné 1036 Offals of Pigs, Edible (droby vepřové): čtyři položky (2013: tři položky) – jedlé vepřové droby a vepřová játra 1037 Fat of Pigs (tuk vepřový): tři položky – slanina a sádlo (2013: přejmenováno na podkožní vepřový tuk) 1038 Pork (maso vepřové, vykostěné): dvě položky – maso z vepřů domácích vykostěné 1039 Bacon and Ham (slanina a šunka): osmnáct položek – vepřové maso a vepřová játra a droby solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené 1058 Chicken Meat (maso kuřecí): devatenáct položek – maso kohoutů a slepic, vykostěné i nevykostěné 1059 Offals Liver Chicken (droby, játra kuřecí): čtyři položky – játra a droby z kohoutů a slepic 1065 Fat of Poultry (tuk drůbeží): jedna položka – sádlo drůbeží (2013: přejmenováno na drůbeží tuk) 1069 Duck Meat (maso kachní): třináct položek – maso z kachen, v některých případech i maso perliček; r. 2013 osmnáct položek – kachní maso 1073 Geese and Guinea Fowl Meat (maso husí): osmnáct položek – maso hus a perliček; v některých případech i kachní maso; r. 2013 osmnáct položek – maso hus a perliček; není zde již kachní maso 1074 Offals Liver Geese (droby, játra husí): šest položek – droby a játra hus; v některých případech také játra a droby hus a perliček; r. 2013 pět položek – játra a droby z hus 1075 Offals Liver Duck (droby, játra kachní): dvě položky – tučná játra z kachen chlazená a zmrazená; r. 2013 pět položek – játra a droby z kachen 1080 Turkey Meat (maso krůtí): osmnáct položek – maso krůt a krocanů 1089 Bird Meat, Nes (maso ptačí – jiné): dvě položky – jedlé maso a droby z holubů domácích a z křepelek; r. 2013 jedna položka – maso a jedlé droby domácích holubů 1097 Horse Meat (maso koňské): jedna položka – maso koňské, čerstvé, chlazené; r. 2013 dvě položky – koňské, oslí maso, maso z mul a mezků 1098 Offals of Horses (droby koňské): jedna položka – droby koňské, oslí, z mul a mezků; r. 2013 nepřiřazeno 1108 Meat of Asses (maso oslí): jedna položka – maso oslí, mulí nebo z mezků; r. 2013 nepřiřazeno 1127 Camel Meat (maso velbloudí): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – maso, droby jedlé z velbloudů a jiných velbloudovitých 1141 Rabbit Meat (maso králičí): tři položky (2013: dvě položky) – maso a jedlé droby z králíků a zajíců 1159 Offals of Other Camelids (droby z jiných velbloudovitých): nepřiřazeno; r. 2013 nepřiřazeno 1163 Game Meat (zvěřina): jedna položka – maso a droby ze zvěřiny
1164 Meat Dried Nes (maso, sušené – jiné): devět položek – maso solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené z primátů, plazů, ovcí, koz, sobů a jiných živočichů; játra a droby drůbeží, kachní a husí solené nebo ve slaném nálevu; r. 2013 šest položek – primátí maso a jedlé droby, koňské maso, sobí maso, jiné maso a droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené 1166 Meat Nes (maso – jiné): tři položky – maso a droby plazů, žabí stehýnka a maso a droby jinde nezařazené; r. 2013 tři položky – ještěří maso a jedlé droby; žabí stehýnka; maso a jedlé droby ostatní 1167 Offals Nes (droby – jiné): pět položek – játra a droby z krocanů, krůt; droby jedlé ostatní; r. 2013 čtyři položky – krocaní a krůtí játra a jedlé droby 1173 Meal Meat (moučka, šrot, pelety z masa a drobů): tři položky – moučky, prášky jedlé z masa, drobů; moučka, šrot, peleta z masa, drobů, ryb, korýšů a jiných bezobratlých, škvarky nezpůsobilé k lidskému požívání 04 Mléko a mléčné výrobky, ptačí vejce, přírodní med, jedlé produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté 882 Cow Milk, Whole, Fresh (mléko kravské, plnotučné, čerstvé): čtyři položky – mléko a smetana nezahuštěná, neslazená, tuk 1–6 %; r. 2013 dvanáct položek – mléko a smetana do obsahu tuku 6 % hmotnostních; mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 885 Cream Fresh (smetana, čerstvá): šest položek – smetana nezahuštěná, neslazená; r. 2013 nepřiřazeno 886 Butter Cow Milk (mléko z kravského mléka): deset položek – skupina 0405 (Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky) 887 Ghee, Butteroil of Cow Milk (ghee, máselný olej z kravského mléka): nepřiřazeno 888 Milk Skimmed of Cows (mléko kravské, odstředěné): dvě položky – mléko a smetana nezahuštěná, neslazená, o obsahu tuku menší nebo rovno 1 % 889 Milk Whole Condensed (mléko plnotučné, kondenzované): pět položek – mléko a smetana zahuštěná, slazená; r. 2013 nepřiřazeno 890 Whey, Condensed (syrovátka, kondenzovaná): nepřiřazeno 891 Yoghurt (jogurt): nepřiřazeno 892 Yoghurt Concentrated or Not (jogurt koncentrovaný/nekoncentrovaný): jedenáct položek (2013: dvanáct položek) –jogurty neochucené, ochucené i v prášku 893 Buttermilk, Curdled, Acididophilous Milk (kefír): sedmnáct položek – kefíry; r. 2013 osmnáct položek – podmáslí, kyselé mléko a smetana, kefír a jiné fermentované nebo acidofilní mléko a smetana 894 Milk Whole Evaporated (mléko plnotučné, zahuštěné): sedm položek (2013: jedenáct položek) – mléko a smetana zahuštěná, neslazená 895 Milk Skimmed Evaporated (mléko odstředěné, zahuštěné): nepřiřazeno 896 Milk Skimmed Condensed (mléko odstředěné, kondenzované): nepřiřazeno 897 Milk Whole Dried (mléko plnotučné, sušené): devět položek – mléko a smetana v prášku 898 Milk Skimmed Dry (mléko odstředěné, sušené): čtyři položky – mléko v prášku slazené 899 Milk Dry Buttermilk (mléko sušené, podmáslí): nepřiřazeno 900 Whey Dry (syrovátka, sušená): sedm položek – syrovátka pevná, slazená či neslazená; r. 2013 devět položek – syrovátka v prášku
901 Cheese of Whole Cow Milk (sýr z kravského mléka plnotučného): třicet sedm položek ve skupině 0406 (Sýr a tvaroh) – všechny z této skupiny kromě položky 04069050 (Sýr ovčí, buvolí, ostatní v nádobách se slaným nálevem, v měších z kůže) – a čtyř položek zahrnujících tavené sýry (skupina 04063); r. 2013 čtyřicet položek – skupina 0406 (Sýr a tvaroh) kromě položek 04069019 a 04069050 903 Whey Fresh (syrovátka, čerstvá): pět položek – syrovátka tekutá 904 Cheese of Skimmed Cow Milk (sýr z kravského mléka odstředěného): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – sýr Glarus s bylinkami vyráběný z odstředěného mléka 905 Whey Cheese (sýr ze syrovátek): nepřiřazeno 907 Processed Cheese (sýr tavený): čtyři položky – tavené sýry; r. 2013 nepřiřazeno 908 Reconstituted Milk (mléko rekonstituované): rekonstituované mléko = mléko v prášku, do kterého byla přidána voda nebo tuk apod.; nepřiřazeno 909 Products of Natural Milk Constituents (výrobky ze složek mléka – jiné): pět položek – výrobky ostatní ze složek mléka; r. 2013 šest položek – produkty sestávající z náhražek přírodního mléka 953 Ghee Oil of Buffaloes (ghee, olej buvolí): nepřiřazeno 982 Sheep Milk, Whole, Fresh (mléko ovčí, plnotučné, čerstvé): nepřiřazeno 983 Butter, Ghee of Sheep Milk (máslo, ghee z mléka ovčího): nepřiřazeno 984 Cheese of Sheep Milk (sýr ovčí): jedna položka – sýr ovčí, buvolí, ostatní v nádobách se slaným nálevem, v měších z kůže 1021 Cheese of Goat Milk (sýr kozí): nepřiřazeno 1062 Hen Eggs, in Shell (vejce slepičí, ve skořápce): dvě položky – vejce drůbeže domácí 1063 Liquid Eggs (vejce, tekutá): čtyři položky (2013: tři položky) – ptačí žloutky a vejce ostatní bez skořápek 1064 Eggs Dried (vejce, sušená): tři položky – ptačí žloutky sušené a ptačí vejce sušená 1091 Other Bird Eggs, in Shell (vejce ptačí, ve skořápce – jiná): dvě položky – vejce krůtí a vejce ostatní (ne drůbeže domácí); r. 2013 sedm položek – vejce ostatní (ne druhu Gallus domesticus) 1182 Natural Honey (med přírodní): jedna položka – med přírodní V této skupině je navíc položka 04100000 (Výrobky živočišného původu jedlé, jinde neuvedené ani nezahrnuté), která byla zařazena pod FAO kód 1232 (Food Preparations Nes) – viz skupina 21. 05 Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté Všech osmnáct položek této skupiny v DZO je přiřazeno pod FAO kód 1293 (Crude Materials) – viz skupina 15. 06 Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň Všech 39 položek (2013: 40 položek) této skupiny v DZO je přiřazeno pod FAO kód 1293 (Crude Materials) – viz skupina 15. 07 Jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy
116 Potatoes (brambory): čtyři položky – skupina 0701 (Brambory, čerstvé nebo chlazené) 120 Potato Offals (zbytky brambor): nepřiřazeno 122 Sweet Potatoes (sladké brambory): dvě položky – batáty 125 Cassava (maniok): dvě položky – kořeny manioku; r. 2013 jedna položka – maniokové kořeny, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené 128 Cassava, Dried (maniok, sušený): nepřiřazeno 135 Yautia – Cocoyam (yautia): nepřiřazeno 136 Taro – Cocoyam (taro – cocoyam): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – kolokázie (= taro) 137 Yams (jamy): nepřiřazeno 149 Roots and Tubers, Nes (kořeny a hlízy – jiné): dvě položky – kořeny marantové, salepové a jiné kořeny a hlízy; r. 2013 dvě položky – marantové, salepové apod. kořeny a hlízy; jeruzalémské artyčoky a podobné kořeny a hlízy 151 Roots and Tubers Dried (kořeny a hlízy, sušené): nepřiřazeno 176 Beans, Dry (fazole, sušené): pět položek (2013: šest položek) – fazole sušené, vyluštěné, vyloupané a půlené 181 Broad Beans, Horse Beans, Dry (bob koňský, sušený): jedna položka – boby a koňské boby suché, vyluštěné, loupané, drcené, též k setí 187 Peas, Dry (hrách, sušený): dvě položky – hrách suchý 191 Chick Peas (cizrna): jedna položka – cizrna 195 Cow Peas, Dry (vigna, sušená): nepřiřazeno 197 Pigeon Peas (plody kajanu): nepřiřazeno 201 Lentils (čočka): jedna položka – čočka 203 Bambara Beans (oříšky burské konžské): nepřiřazeno 205 Vetches (vikev): nepřiřazeno 210 Lupins (lupina): nepřiřazeno 211 Pulses, Nes (luštěniny sušené – jiné): jedna položka – ostatní luštěniny suché, vyluštěné 240 Soya Paste (sójová pasta): nepřiřazeno 241 Soya Curd (sójový tvaroh): nepřiřazeno 260 Olives (olivy): dvě položky – olivy 262 Olives Preserved (olivy, upravené): dvě položky – olivy prozatímně konzervované, nevhodné k požívání 273 Olive Residues (pokrutiny olivové): dvě položky – pokrutiny olivové a jiné zbytky po extrakci olivového oleje 306 Vegetable Tallow (zeleninový lůj): nepřiřazeno 358 Cabbages and Other Brassicas (zelí a ostatní košťáloviny): tři položky – kapusta růžičková čerstvá, chlazená; zelí bílé a červené; kedluben a jiné jedlé rostliny rodu Brassica čerstvé, chlazené 366 Artichokes (artyčoky): jedna položka – artyčoky 367 Asparagus (chřest): jedna položka – chřest čerstvý, chlazený 372 Lettuce and Chicory (salát a čekanka): čtyři položky – skupina 0705 (Hlávkový salát a čekanka); r. 2013 pět položek – salát hlávkový, salát ostatní, čekanka
373 Spinach (špenát): jedna položka – špenát, i novozélandský, zahradní, čerstvý, chlazený 388 Tomatoes (rajčata): jedna položka – rajčata čerstvá nebo chlazená 393 Cauliflowers and Broccoli (květák a brokolice): jedna položka – květák 394 Pumpkins, Squash and Gourds (dýně a tykve): jedna položka – tykve; r. 2013 dvě položky – cukety a tykve 397 Cucumbers and Gherkins (okurky a nakládačky): dvě položky – okurky a nakládačky 399 Eggplants – aubergines (lilek): jedna položka – lilek čerstvý, chlazený 401 Chillies and Peppers, Green (chilli a papriky, čerstvé): tři položky (2013: čtyři položky) – plody rodu Capsicum nebo Pimenta, sladká paprika 402 Onions – including Shallots – Green (cibule, mladá): jedna položka – šalotka čerstvá, chlazená 403 Onions, Dry (cibule, zralá): dvě položky – cibule sazečka a cibule ostatní čerstvá, chlazená 406 Garlic (česnek): jedna položka – česnek čerstvý, chlazený 407 Leek, Other Alliaceous Vegetables (pórek, jiná česnekovitá zelenina): jedna položka – pór a jiná česnekovitá zelenina čerstvá, chlazená 414 Beans, Green (fazole, čerstvé): jedna položka – fazole čerstvé, chlazené 417 Peas, Green (hrách, čerstvý): jedna položka – hrách čerstvý, chlazený 420 Leguminous Vegetables, Nes (luštěniny čerstvé – jiné): jedna položka – luštěniny ostatní i vyluštěné, čerstvé, chlazené 423 String Beans (fazolové lusky): nepřiřazeno 426 Carrots and Turnips (mrkev, vodnice a tuřín): jedna položka – mrkev, vodnice a tuřín 430 Okra (okra): okra = jedlé oplodí plodů ibiškovce jedlého (Abelmoschus esculentus); nepřiřazeno 446 Maize, Green (kukuřice, čerstvá): jedna položka – kukuřice sladká čerstvá, chlazená 449 Mushrooms and Truffles (houby a lanýže): pět položek – žampióny, lišky, hřiby, lanýže, houby ostatní, čerstvé, chlazené 450 Dried Mushrooms (houby, sušené): čtyři položky – sušené houby 451 Canned Mushrooms (houby, konzervované): dvě položky (2013: pět položek) – houby prozatímně konzervované, nevhodné k požívání 459 Chicory Roots (kořeny čekanky): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – kořeny čekanky 463 Vegetables Fresh, Nes (zelenina čerstvá – jiná): devět položek – celer hlízový, křen, ředkvičky, řepa, salát a podobné kořeny jedlé, čerstvé, chlazené; celer, salát ostatní, kardy a kardony, kapary, zdužnatělé řapíky fenyklu a ostatní zelenina čerstvá, chlazená; r. 2013 osm položek – celer; křen; řepa salátová, kozí brada, ředkvička a podobné jedlé kořeny; mangoldy (nebo bílá řepa) a kardony; kapary; fenykl; ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená 464 Vegetables Dried, Nes (zelenina sušená – jiná): nepřiřazeno 469 Vegetables Dehydrated (zelenina, dehydratovaná): sedm položek – sušená zelenina (kromě sušených hub) 473 Vegetables Frozen (zelenina, zmrazená): čtrnáct položek – zmrazená zelenina kromě zmrazených brambor a sladké kukuřice 474 Vegetables in Temporary Preservatives (zelenina, dočasně konzervovaná): sedm položek – prozatímně konzervovaná zelenina, nevhodná k požívání, kromě prozatímně konzervovaných oliv a hub 643 Leguminous for Silage (luštěniny na siláž): nepřiřazeno
646 Turnips for Fodder (vodnice na krmivo): nepřiřazeno 649 Swedes for Fodder (tuřín na krmivo): nepřiřazeno 08 Jedlé ovoce a ořechy, kůra citrusových plodů nebo melounů 216 Brazil Nuts, with Shell (ořechy para, ve skořápce): jedna položka – ořechy para, ve skořápce 217 Cashew Nuts, with Shell (ořechy kešu, ve skořápce): jedna položka – ořechy akažuové (kešu), ve skořápce 220 Chestnuts (kaštany): jedna položka (2013: dvě položky) – kaštany jedlé 221 Almonds, with Shell (mandle, ve skořápce): dvě položky – mandle ve skořápce 222 Walnuts, with Shell (ořechy vlašské, ve skořápce): jedna položka – ořechy vlašské, ve skořápce 223 Pistachios (pistácie): jedna položka (2013: dvě položky) – pistácie 224 Kola Nuts (ořechy kola): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – kola ořechy 225 Hazelnuts, with Shell (ořechy lískové, ve skořápce): jedna položka – ořechy lískové, ve skořápce 226 Arecanuts (ořechy arekové): nepřiřazeno 229 Brazil Nuts Shelled (ořechy para, bez skořápky): jedna položka – ořechy para, bez skořápky 230 Cashew Nuts Shelled (ořechy kešu, bez skořápky): jedna položka – ořechy akažuové (kešu), bez skořápky 231 Almonds Shelled (mandle, bez skořápky): dvě položky – mandle, bez skořápky 232 Walnuts Shelled (ořechy vlašské, bez skořápky): jedna položka – ořechy vlašské, bez skořápky 233 Hazelnuts Shelled (ořechy lískové, bez skořápky): jedna položka – ořechy lískové, bez skořápky 234 Nuts, Nes (ořechy – jiné): šest položek – ořechy makadamia, ořechy arekové (nebo betelové), kola a pekanové, oříšky piniové a ostatní skořápkové ovoce, vše čerstvé nebo sušené; směsi ořechů; r. 2013 sedm položek – ořechy makadamové, pekanové, piniové a ostatní; směsi ořechů 249 Coconuts (ořechy kokosové): jedna položka (2013: dvě položky) – ořechy kokosové 250 Coconuts Dessicated (ořechy kokosové, sušené): jedna položka – ořechy kokosové – sušená nastrouhaná dužina; r. 2013 jedna položka – kokos sušený 263 Karite Nuts – Sheanuts (ořechy karité): nepřiřazeno 275 Tung Nuts (ořechy tungové): nepřiřazeno 486 Bananas (banány): dvě položky (2013: tři položky) – banány ostatní, čerstvé a banány včetně plantejnů sušené 489 Plantains (plantejny): jedna položka – banány, plantejny čerstvé 490 Oranges (pomeranče): dvě položky – pomeranče sladké a ostatní 495 Tangerines, Mandarins, Clementines (mandarinky, tangerinky, klementinky): pět položek – klementinky, monreale a satsuma, mandarinky a wilkingy, tangerinky a mandarinkám podobné citrusové hybridy 497 Lemons and Limes (citrony a limetky): dvě položky – citrony a limety 507 Grapefruit – including Pomelos (grapefruity a pomela): jedna položka – grapefruity (včetně pomel) 512 Citrus Fruit, Nes (citrusové plody – jiné): jedna položka – plody citrusové ostatní 515 Apples (jablka): dvě položky – jablka k výrobě moštu a jablka ostatní 521 Pears (hrušky): dvě položky – hrušky k výrobě moštu a hrušky ostatní 523 Quinces (kdoule): jedna položka – kdoule 526 Apricots (meruňky): jedna položka – meruňky
527 Dry Apricots (meruňky, sušené): jedna položka – meruňky, sušené 530 Sour Cherries (višně): jedna položka – višně (Prunus cerasus) 531 Cherries (třešně): jedna položka – třešně, višně ostatní (ne Prunus cerasus) 534 Peaches and Nectarines (broskve a nektarinky): dvě položky – broskve – nektarinky a broskve – ostatní 536 Plums and Sloes (švestky a trnky): dvě položky – švestky a trnky 537 Plums Dried – Prunes (švestky, sušené): jedna položka – švestky, sušené 541 Stone Fruit, Nes (peckoviny – jiné): nepřiřazeno 544 Strawberries (jahody): jedna položka – jahody 547 Raspberries (maliny): jedna položka – maliny 549 Gooseberries (angrešt): nepřiřazeno 550 Currants (rybíz): tři položky – rybíz černý, červený, rybíz bílý a angrešt 552 Blueberries (borůvky): jedna položka – borůvky 554 Cranberries (brusinky): jedna položka – brusinky 558 Berries Nes (bobule – jiné): tři položky – moruše, ostružiny a ostružino-maliny, plody druhů Vaccinium macrocarpon a plody rodu Vaccinium ostatní; r. 2013 tři položky – moruše, ostružiny a Loganovy ostružiny; plody druhů Vaccinium macrocarpon a Vaccinium corymbosum; plody rodu Vaccinium ostatní 560 Grapes (hroznové víno): dvě položky – hrozny vinné, čerstvé, stolní a ostatní 561 Raisins (rozinky): tři položky – hrozny vinné, sušené – korintky, sultánky a ostatní 566 Marc of Grapes (zbytky z lisování hroznů): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – výlisky z hroznů, matoliny 567 Watermelons (melouny vodní): jedna položka – melouny vodní 568 Other Melons – including Cantaloupes (melouny ostatní): jedna položka – melouny ostatní 569 Figs (fíky): jedna položka – fíky, čerstvé 570 Figs Dried (fíky, sušené): jedna položka – fíky, sušené 571 Mangoes, Mangosteens, Guavas (manga, mangostany, kvajávy): jedna položka – kvajávy, manga a mangostany 572 Avocados (avokádo): jedna položka – avokádo 574 Pineapples (ananas): jedna položka – ananas 577 Dates (datle): jedna položka – datle 584 Mango Pulp (mangová dřeň): nepřiřazeno 587 Persimmons (tomely): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – tomely 591 Cashewapple (kešu jablíčka): nepřiřazeno 592 Kiwi Fruit (kiwi): jedna položka – kiwi 600 Papayas (papáje): jedna položka – papáje 603 Fruit, Tropical Fresh Nes (ovoce tropické čerstvé – jiné): tři položky – duriany; tamarindy, jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapoty; mučenky, karamboly a pitahaje; r. 2013 dvě položky – duriany; tamarindy, jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya 604 Fruit, Tropical Dried Nes (ovoce tropické sušené – jiné): tři položky – papáje, tamarindy a jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapoty, mučenky, karamboly, pitahaje; vše sušené; r. 2013 dvě položky – papáje, sušené; tamarindy, jablíčka kešu, liči, jackfruit, sapodilla, mučenky, karamboly a pitahaya, sušené
619 Fruit Fresh Nes (ovoce čerstvé – jiné): jedna položka – ovoce čerstvé ostatní 620 Fruit Dried Nes (ovoce sušené – jiné): devět položek – jablka sušená, broskve včetně nektarinek sušené, hrušky sušené, ovoce ostatní sušené, směsi sušeného ovoce, směsi ořechů a sušeného ovoce 623 Fruit Prepared Nes (ovoce připravené – jiné): celkem 120 položek (2013: 123 položek); osmnáct položek ze skupiny 0811 – ovoce a ořechy zmrazené (kromě zmrazených, slazených jahod); všech pět položek ze skupiny 0812 – ovoce a ořechy, prozatímně konzervované, nevhodné k požívání; jediná položka ze skupiny 0814 – kůry citrusových plodů, slupky melounů, čerstvé, zmražené, sušené nebo prozatímně konzervované; čtrnáct položek ze skupiny 2007 – džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné nebo ořechové protlaky a pasty (kromě homogenizovaných přípravků); 82 položek ze skupiny 2008 – ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, jinde neuvedené ani nezahrnuté (kromě másla arašídového, upravených arašídů, upravených směsí tropických ořechů, pražených mandlí a pistácií, ostatních ořechů a semen upravených a konzervovaného ananasu) 625 Fruits, Nuts, Peels, Sugar Preserved (ovoce, ořechy, slupky, konzervované cukrem): celkem osm položek – jahody zmražené, slazené; zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin konzervované cukrem 628 Pulp of Fruit for Feed (odpad z ovoce): nepřiřazeno 09 Káva, čaj, maté a koření 656 Coffee, Green (káva, nepražená): dvě položky – káva nepražená s kofeinem a dekofeinovaná 657 Coffee Roasted (káva, pražená): dvě položky – káva pražená s kofeinem a dekofeinovaná 658 Coffee Substituents Containing Coffee (kávové náhražky obsahující kávu): jedna položka – kávové náhražky obsahující kávu 660 Coffee Husks and Skins (kávové slupky): jedna položka – kávové slupky a pulpy 667 Tea (čaj): čtyři položky – čaj zelený a černý, fermentovaný a nefermentovaný 671 Maté (maté): jedna položka – maté 687 Pepper – Pipper spp. (pepř): dvě položky – pepř nedrcený ani nemletý, pepř sušený drcený 689 Chillies and Peppers, Dry (chilli a papriky, sušené): tři položky – paprika sladká a ostatní sušená, nedrcená nebo drcená 692 Vanilla (vanilka): jedna položka (2013: dvě položky) – vanilka 693 Cinnamon – canella (skořice): tři položky – skořice a květy skořicovníku 698 Cloves (hřebíček): jedna položka (2013: dvě položky) – plody, květy a stopky hřebíčku 702 Nutmeg, Mace and Cardamoms (muškátový oříšek, muškátový květ, kardamom): tři položky – muškátový oříšek, květ a amomy, kardamomy; r. 2013 šest položek – muškátový oříšek; muškátový květ; kardamom 711 Anise, Badian, Fennel, Coriandr (anýz, badyán, fenykl, koriandr): pět položek (2013: šest položek) – semena anýzu, badyánu, koriandru, kmínu, kořenného kmínu, fenyklu a jalovcové bobulky 720 Ginger (zázvor): jedna položka (2013: dvě položky) – zázvor 723 Spices, Nes (koření – jiné): třináct položek – šafrán, kurkuma, směsi koření, semena pískavice, mateřídouška, tymián, bobkový list, kari a ostatní koření 748 Peppermint (máta peprná): nepřiřazeno
754 Pyrethrum, Dried (řimbaba, sušená): nepřiřazeno 755 Pyrethrum, Extract (extrakt z řimbaby): nepřiřazeno
10 Obiloviny 15 Wheat (pšenice): tři položky (2013: čtyři položky) – pšenice durum, špalda 27 Rice, Paddy (rýže, neloupaná): sedm položek – rýže v plevách 28 Rice Husked (rýže, loupaná): třináct položek – rýže bez plev, rýže poloomletá; r. 2013 šestnáct položek – loupaná rýže; poloomletá rýže 29 Milled/Husked Rice (rýže, mletá/loupaná): nepřiřazeno 31 Rice Milled (rýže, omletá): osm položek – rýže omletá; r. 2013 osm položek – rýže celoomletá 32 Rice Broken (rýže, zlomková): jedna položka – rýže zlomková 44 Barley (ječmen): dvě položky – ječmen 56 Maize (kukuřice): šest položek (2013: pět položek) – kukuřice 71 Rye (žito): jedna položka (2013: dvě položky) – žito 75 Oats (oves): jedna položka (2013: dvě položky) – oves 79 Millet (proso): jedna položka (2013: dvě položky) – proso 83 Sorghum (čirok): dvě položky (2013: tři položky) – zrna čiroku 89 Buckwheat (pohanka): jedna položka – pohanka 92 Quinoa (merlík chilský): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – merlík chilský 94 Fonio (fonio): fonio = rosička útlá (druh obiloviny); nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – rosičky 97 Triticale (triticale): jedna položka – triticale 101 Canary Seed (lesknice kanárská): jedna položka – lesknice kanárská 103 Mixed Grain (obilí smíšené): jedna položka (2013: dvě položky) – osivo běžné pšenice a sourži 108 Cereals, Nes (obiloviny – jiné): jedna položka – obiloviny ostatní 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby, inulin, pšeničný lepek 16 Flour of Wheat (mouka pšeničná): čtyři položky (2013: pět položek) – mouka pšeničná z pšenice durum, z pšenice obyčejné a pšenice špaldy; krupice a krupička z tvrdé a měkké pšenice 19 Germ of Wheat (klíčky pšeničné): jedna položka – klíčky z pšenice 38 Rice Flour (mouka rýžová): jedna položka – mouka rýžová 45 Pot Barley (ječmen bez otrub a plev): tři položky – zrna z ječmene loupaná, loupaná a řezaná, šrotovaná; zrna z ječmene zpracovaná ostatní; r. 2013 dvě položky – zrna z ječmene loupaná, řezaná nebo šrotovaná; zrna z ječmene jiná 46 Barley Pearled (zrna z ječmene, perlovitá): čtyři položky – zrna z ječmene drcená na válcích, ve vločkách, perlovitá, šrotovaná; r. 2013 tři položky – zrna z ječmene, rozválcovaná, ve vločkách, perlovitá 48 Barley Flour and Grits (mouka ječná a kroupy): jedna položka – mouka ječná 49 Malt (slad): pět položek – slad
57 Germ of Maize (klíčky kukuřičné): jedna položka – klíčky z ostatního obilí celé, drcené, ve vločkách, mleté (ne klíčky z pšenice) 58 Flour of Maize (mouka kukuřičná): pět položek – mouka kukuřičná, krupice a krupička z kukuřice, pelety z kukuřice 72 Flour of Rye (mouka žitná): jedna položka – mouka žitná 76 Oats Rolled (zrno z ovsa): tři položky – zrna z ovsa ve vločkách, loupaná a perlovitá; r. 2013 čtyři položky – zrna z ovsa rozválcovaná, ve vločkách, loupaná, řezaná nebo šrotovaná; zrna z ovsa jiná 80 Flour of Millet (mouka prosná): nepřiřazeno 84 Flour of Sorghum (mouka z čiroku): nepřiřazeno 90 Flour of Buckwheat (mouka z pohanky): nepřiřazeno 95 Flour of Fonio (mouka z fonia): nepřiřazeno 104 Flour of Mixed Grain (mouka ze smíšených zrn): osm položek – mouka ze sourži, mouka ovesná, mouka ostatní (ne pšeničná, ze soureži, žitná, kukuřičná, rýžová, ječná, ovesná), krupice a krupička z ječmene, krupice a krupička z rýže, krupice a krupička ostatní (ne z pšenice, ovsa, kukuřice, rýže, žita, ječmene), pelety z rýže a pelety z obilí ostatní (ne z pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, rýže); r. 2013 jedenáct položek – ovesná mouka; mouka ze sourži; obilné mouky; krupice, krupička ze žita, ječmene, ovsa, rýže, obilovin ostatních; pelety ze žita, ječmene, ovsa, rýže, obilovin ostatních 111 Flour of Cereals (mouka z obilovin): nepřiřazeno 113 Cereal Preparations, Nes (obilné preparáty – jiné): veškeré položky skupiny 11 nezařazené jinam; celkem 23 položek (2013: 21 položek) – drcená zrna z pšenice, žita nebo kukuřice, vločky rýžové, zrna ostatní ve vločkách nebo drcená, ostatní zpracovaná obilná zrna; zrna z kukuřice loupaná, řezaná, šrotovaná i ostatní; zrna z pšenice loupaná, řezaná, šrotovaná nebo jinak zpracovaná; zrna z ostatního obilí šrotovaná a jinak zpracovaná; zrna ze žita jinak zpracovaná; škrob pšeničný, kukuřičný, bramborový, rýžový a ostatní, inulin, pšeničný lepek 117 Potatoes Flour (mouka z brambor): dvě položky – mouka, krupice a prášek z brambor; vločky, granule a peleta z brambor 126 Flour of Cassava (mouka z manioku): nepřiřazeno 129 Cassava Starch (škrob maniokový): jedna položka – škrob maniokový 150 Flour of Roots and Tubers (mouka z kořenů a hlíz): dvě položky – mouka, krupice a prášek ze sága, kořenů a hlíz skupiny 0714 212 Flour of Pulses (mouka z luštěnin): jedna položka – mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin 624 Flour of Fruits (mouka z ovoce): jedna položka – mouka, krupice a prášek z výrobků skupiny 08; r. 2013 dvě položky – mouka, krupice, prášek z banánů; z jiných produktů kategorie 08 12 Olejnatá semena a olejnaté plody, různá zrna, semena a plody, průmyslové nebo léčivé rostliny, sláma a pícniny 156 Sugar Cane (cukrová třtina): jedna položka – třtina cukrová čerstvá, chlazená, zmrazená, sušená i v prášku 157 Sugar Beet (řepa cukrová): dvě položky – řepa cukrová sušená i v prášku a čerstvá, chlazená nebo zmrazená 161 Sugar Crops, Nes (cukrové plodiny – jiné): nepřiřazeno 236 Soybeans (boby sójové): dvě položky – boby sójové
242 Groundnuts, with Shell (podzemnicová jádra, neloupaná): dvě položky – podzemnicová jádra neloupaná 243 Groundnuts Shelled (podzemnicová jádra, loupaná): jedna položka – podzemnicová jádra loupaná 256 Palm Kernels (palmová jádra): nepřiřazeno 265 Castor Oil Seed (semena skočce obecného): nepřiřazeno 267 Sunflower Seed (semena slunečnicová): tři položky – semena slunečnicová 270 Rapeseed (semena řepky): tři položky – semena řepky 280 Safflower Seed (semena světlice barvířské): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – semena světlice barvířské 289 Sesame Seed (semena sezamová): jedna položka – semena sezamová 292 Mustard Seed (semena hořčičná): dvě položky – semena hořčičná 296 Poppy Seed (semena maková): dvě položky – semena maková 299 Melonseed (semena melounů): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – melounová semena 311 Kapokseed in Shell (semena kapoku, ve skořápce): nepřiřazeno 312 Kapokseed Shelled (semena kapoku, bez skořápky): nepřiřazeno 329 Cottonseed (semena bavlníková): jedna položka (2013: dvě položky) – semena bavlníková 333 Linseed (semena lněná): dvě položky – semena lněná 336 Hempseed (semena konopí): jedna položka – semena konopí 339 Oilseeds, Nes (semena olejnatá – jiná): dvě položky – semena, plody olejnaté ostatní 343 Flour of Oilseeds (mouka z olejnin): dvě položky – mouka a šrot ze sójových bobů, mouka a šrot z olejnatých semen a plodů ostatních; r. 2013 dvě položky – mouka a krupice ze sójových bobů; mouka a krupice z olejnatých semen a plodů ostatních 460 Vegetal Products Fresh or Dried (rostlinné produkty – jiné): jedna položka – produkty rostlinné ostatní, používané hlavně pro lidskou výživu 461 Carobs (chléb svatojánský): tři položky – chléb svatojánský čerstvý, semena svatojánského chleba 630 Cane Tops (vrcholky cukrové třtiny): nepřiřazeno 635 Straw Husks (plevy ze slámy): jedna položka – plevy ze slámy 636 Maize for Forage and Silage (kukuřice na píci a siláž): nepřiřazeno 639 Grasses Nes for Forage, Silage (trávy na pícniny – jiné): nepřiřazeno 640 Clover for Forage and Silage (jetel na píci a siláž): nepřiřazeno 641 Alfalfa for Forage and Silage (vojtěška na píci a siláž): nepřiřazeno 647 Beets for Fodder (řepa krmná): jedna položka – řepa krmná, tuřín a jiné krmné kořeny 651 Forage Products (pícniny): jedna položka – ostatní pícniny; r. 2013 jedna položka – seno, vojtěška, jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny 677 Hops (chmel): tři položky – šištice chmelové 857 Hay Non Leguminous (seno, jiné než z luštěnin): nepřiřazeno 858 Hay – Clover, Lucerne etc. (seno z luštěnin): nepřiřazeno 859 Hay – Unspecified (seno, nespecifikované): nepřiřazeno 862 Alfalfa Meal and Pellets (moučka a pelety z vojtěšky): jedna položka – moučka z vojtěšky
Dále je v této skupině 27 položek, které byly zařazeny pod FAO kód 1293 (Crude Materials) – semena, plody a výtrusy k setí; kořeny ženšenu, maková sláma, semena tonková, ostatní rostliny a části pro farmaceutický a voňavkářský průmysl; řasy a jiné chaluhy (viz skupina 15). 13 Šelak, gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky Všech třináct položek (2013: čtrnáct položek) této skupiny v DZO je přiřazeno pod FAO kód 1293 (Crude Materials) – viz skupina 15. 14 Rostlinné pletací materiály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté Všechny čtyři položky (2013: pět položek) v této skupině v DZO jsou přiřazeny pod FAO kód 1293 (Crude Materials) – viz skupina 15. 15 Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením, upravené jedlé tuky, živočišné nebo rostlinné vosky 36 Rice Bran Oil (olej z rýžových otrub): nepřiřazeno 60 Maize Oil (olej kukuřičný): tři položky (2013: čtyři položky) – olej, frakce kukuřičný 237 Soybean Oil (olej sójový): čtyři položky – olej, frakce sójový 244 Groundnut Oil (olej podzemnicový): tři položky – olej, frakce podzemnicový 252 Coconut – copra – oil (olej kokosový): šest položek (2013: osm položek) – olej, frakce kokosový 257 Palm Oil (olej palmový): pět položek – olej, frakce palmový 258 Palm Kernel Oil (olej palmojádrový): čtyři položky – olej, frakce palmojádrový, olej babassuový 261 Olive Oil, Virgin (olej olivový, panenský): dvě položky – olej, frakce olivový, panenský 264 Butter of Karite Nuts (máslo z karité ořechů): nepřiřazeno 266 Oil of Castor Beans (olej ricinový): jedna položka (2013: dvě položky) – olej, frakce ricinový 268 Sunflower Oil (olej slunečnicový): čtyři položky – slunečnicový a světlicový olej, frakce; r. 2013 čtyři položky – olej slunečnicový, světlicový a bavlníkový 271 Rapeseed Oil (olej řepkový): šest položek (2013: osm položek) – olej, frakce řepkový, hořčičný 274 Oil of Olive Residues (olej ze zbytků oliv): dvě položky (2013: tři položky) – olej, frakce olivový ostatní; olej, frakce, směsi ostatní z oliv 276 Oil of Tung Nuts (olej z tungových ořechů): nepřiřazeno 278 Oil of Jojoba (olej jojobový): nepřiřazeno 281 Safflower Oil (olej světlicový): jedna položka – olej světlicový surový 290 Sesame Oil (olej sezamový): tři položky (2013: čtyři položky) – olej, frakce sezamový 293 Mustard Oil (olej hořčičný): dvě položky – olej hořčičný; r. 2013 nepřiřazeno 297 Poppy Oil (olej makový): nepřiřazeno 313 Oil of Kapok (olej kapokový): nepřiřazeno
331 Cottonseed Oil (olej bavlníkový): jedna položka – olej bavlníkový; r. 2013 dvě položky – olej, frakce bavlníkový 334 Linseed Oil (olej lněný): tři položky – olej, frakce lněný 340 Oil of Vegetable Origin, Nes (oleje rostlinné – jiné): devět položek – olej, frakce tungový, z tabákových semen; tuky, oleje, frakce rostlinné ostatní 737 Oil Citronella (olej z citronelly): nepřiřazeno 753 Oil Essential Nes (oleje esenciální – jiné): nepřiřazeno 869 Fat of Cattle (tuk hovězí): nepřiřazeno 871 Cattle Butcher Fat (tuk hovězí, odstraňovaný během porážky): nepřiřazeno 979 Fat of Sheep (tuk ovčí): nepřiřazeno 994 Grease including Lanolin Wool (tuk z ovčí vlny): dvě položky – tuk z ovčí vlny surový; látky tukové ostatní získané z ovčí vlny 1040 Pig Butcher Fat (tuk vepřový, odstraňovaný během porážky): nepřiřazeno 1043 Lard (sádlo vepřové): dvě položky (2013: čtyři položky) – sádlo vepřové, tuk jiný vepřový 1066 Fat of Poultry Rendered (tuk drůbeží, tavený): jedna položka – tuk drůbeží 1129 Fat of Camels (tuk velbloudí): nepřiřazeno 1168 Oils, Fats of Animal Nes (oleje a tuky živočišné – jiné): jedna položka – tuky, oleje, frakce ostatní živočišné 1183 Beeswax (včelí vosk): dvě položky – vosk včelí a jiný hmyzí 1221 Lard Stearine Oil (stearin z vepřového sádla): jedna položka – stearin z vepřového sádla; r. 2013 dvě položky – stearin z vepřového sádla a oleostearin; olein z loje, oleomargarín a olein z vepřového sádla 1222 Degras (degras): degras = okysličený rybí tuk; nepřiřazeno 1225 Tallow (lůj): dvě položky – lůj hovězí, ovčí, kozí; r. 2013 čtyři položky – lůj hovězí, ovčí, kozí; tuk hovězí, ovčí, drůbeží 1241 Liquid Margarine (tekutý margarín): nepřiřazeno 1242 Margarine Short (margarín): čtyři položky – margarín; přípravky a směsi pokrmových rostlinných nebo živočišných tuků a olejů 1243 Fat Preparations Nes (jedlé tuky – jiné): dvě položky – směsi jedlé, přípravky potravinářské užívané jako tvarovací; směsi, přípravky pokrmových rostlinných nebo živočišných tuků a olejů 1274 Oil Boiled etc. (oleje vařené): pět položek – živočišné nebo rostlinné tuky a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané a jinak chemicky upravované; směsi nebo přípravky z nepoživatelných rostlinných nebo živočišných olejů a tuků nebo jejich frakcí 1275 Oil Hydrogenated (oleje hydrogenované): šest položek (2013: sedm položek) – živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, hydrogenované a jinak upravované; glycerol surový a glycerolové vody a louhy 1276 Fatty Acids (mastné kyseliny): jedna položka – glycerol 1277 Residues of Fatty Substances (zbytky po zpracování tuků, vosků): jedna položka – zbytky, usazeniny po zpracování živočišných nebo rostlinných tuků a vosků 1293 Crude Materials (surové materiály): k tomuto kódu je přiřazeno 101 položek (2013: 104 položek) z různých kategorií (viz jednotlivé kategorie) 1295 Spermaceti (vorvanina): jedna položka – vorvanina
1296 Waxes Vegetable (vosky rostlinné): jedna položka – vosk rostlinný 16 Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých 873 Meal Extracts (výtažky z masa): dvě položky – výtažky, šťávy z masa, ryb, korýšů, ostatních bezobratlých; pod tento kód jsou přiřazeny i položky, které by měly patřit do sekce Rybářských lovišť, ale v DZO jsou ve společné kategorii s výtažky a šťávami z masa 874 Sausage Beef and Veal (uzeniny z hovězího masa): nepřiřazeno 875 Preparations of Beef Meat (výrobky z hovězího masa): čtyři položky (2013: tři položky) – přípravky, konzervy z hovězího masa 877 Homogenized Meat Preparations (masové přípravky, homogenizované): jedna položka – přípravky jiné, konzervy homogenizované z masa, drobů, krve 878 Liver Preparations (přípravky z jater): jedna položka – přípravky jiné, konzervy z jater ostatních (ne z hus, kachen, salámy, uzenky apod.) 1041 Sausages of Pig Meat (uzeniny z vepřového masa): tři položky – uzenky, salámy a podobné výrobky z jater; suché, pomazánkové; z masa, drobů, krve ostatní 1042 Preparations of Pig Meat (výrobky z vepřového masa): jedenáct položek – přípravky jiné, konzervy z vepřového masa 1060 Fat Liver Preparations – Foie Gras (tučná játra z kachen a hus, upravená): dvě položky – přípravky jiné, konzervy z jater hus, kachen; r. 2013 jedna položka – přípravky z husích nebo kachních jater 1061 Meat of Chicken Canned (maso kuřecí, konzervované): dvanáct položek – přípravky jiné, konzervy z kuřecího masa a drobů; r. 2013 deset položek – zahrnují maso a droby kachen, hus a perliček 1172 Prepared Meat Nes (maso upravené – jiné): osm položek (2013: sedm položek) – přípravky jiné, konzervy ostatní
17 Cukr a cukrovinky 160 Maple Sugar and Syrups (javorový cukr a sirup): dvě položky – cukr javorový pevný a cukr, sirup javorový ostatní, ne pevný 162 Sugar Raw Centrifugal (cukr surový): tři položky (2013: šest položek) – cukr třtinový, surový a cukr řepný, surový 163 Sugar Non-Centrifugal (cukr připravený bez centrifugace): nepřiřazeno 164 Sugar Refined (cukr rafinovaný): jedna položka – cukr rafinovaný (2013: přejmenováno na bílý cukr) 165 Molasses (melasa): dvě položky – melasa 166 Other Fructose and Syrup (jiná fruktóza a sirupy): tři položky – fruktóza chemicky čistá, pevná; inulinový sirup a fruktóza a fruktózový sirup ostatní; r. 2013 dvě položky – chemicky čistá fruktóza; fruktóza v pevném stavu a fruktózový sirup 167 Sugar, Nes (cukr – jiný): deset položek – cukr třtinový, řepný, čistá sacharóza s přísadou aromatických přípravků; cukr třtinový, řepný, sacharóza ostatní; maltóza chemicky čistá; maltodextrin a maltodextrinový sirup; med umělý i smíšený s medem přírodním; karamel; inulinový sirup; cukry ostatní včetně invertního; r.
2013 devět položek – třtinový nebo řepný cukr s přísadou aromatických přípravků nebo barviv; třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu, s přísadou aromatických přípravků nebo barviv; chemicky čistá maltóza; maltodextrin a maltodextrinový sirup; cukr a melasa, zkaramelizované; cukr v pevném stavu, včetně invertního cukru a směsí cukerných sirupů 168 Sugar Confectionery (cukrovinky): čtrnáct položek (2013: dvanáct položek) – skupina 1704 (Cukrovinky včetně bílé čokolády neobsahující kakao) 172 Glucose and Dextrose (glukóza a dextróza): pět položek (2013: tři položky) – glukóza a glukózový sirup 173 Lactose (laktóza): dvě položky – laktóza a laktózový sirup 175 Isoglucose (isoglukóza): čtyři položky – isoglukóza 18 Kakao a kakaové přípravky 661 Cocoa Beans (kakaové boby): jedna položka – kakaové boby 662 Cocoa Paste (kakaová hmota): dvě položky – kakaová hmota 663 Cocoa Husks, Shell (kakaové slupky): jedna položka – kakaové skořápky, slupky, ostatní odpady 664 Cocoa Butter (kakaové máslo): jedna položka – kakaové máslo, tuk, olej 665 Cocoa Powder and Cake (kakaový prášek): jedna položka – kakaový prášek 666 Chocolate Products Nes (čokoládové produkty – jiné): 21 položek skupiny 1806 (Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao) 19 Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka, jemné pečivo 18 Macaroni (těstoviny): tři položky – těstoviny nevařené, nenadívané, nepřipravené 20 Bread (chléb): osm položek – chléb knäckebrot; perník; suchary; opékaný chléb a podobné opékané výrobky; chléb nekvašený; chléb o obsahu cukru a tuku do 5 % 21 Bulgur (pšenice bulgur): jedna položka – pšenice bulgur 22 Pastry (pečivo): čtrnáct položek – sušenky sladké; oplatky; sušenky nesladké; pekařské výrobky vytlačené, pěnové, aromatizované, solené; výrobky pekařské, pečivo ostatní 41 Breakfast Cereals (snídaňové cereálie): devět položek skupiny 1904 (Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením) – kromě pšenice bulgur 50 Malt Extract (výtažek sladový): dvě položky – výtažek sladový 68 Popcorn (popcorn): nepřiřazeno 109 Infant Food (dětská výživa): jedna položka – přípravky z mouky, krupice apod. pro dětskou výživu 110 Wafers (hostie): jedna položka – hostie, prázdné oplatky pro farmaceutické účely, rýžový papír a podobné výrobky 114 Mixes and Doughs (směsi a těsta): jedna položka – směsi, těsta pro přípravu pekařského zboží 115 Food Preparations, Flour, Malt Extract (potravinové přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo sladových výtažků): dvě položky – přípravky z mouky, krupice apod. 121 Tapioca of Potatoes (tapioka z brambor): jedna položka – tapioka a náhražky ze škrobů 127 Tapioca of Cassava (tapioka z manioku): nepřiřazeno
Tato skupina obsahuje ještě osm položek, které byly přiřazeny pod FAO kód 1232 (Food Preparations Nes) – těstoviny nadívané; těstoviny ostatní; kuskus (viz skupina 21). 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin 118 Frozen Potatoes (brambory, zmrazené): čtyři položky – brambory vařené zmrazené; brambory ve formě mouky, krupice, vloček zmrazené; brambory i vařené zmrazené; brambory ostatní, konzervované, zmrazené 235 Prepared Nuts – excluding Groundnuts (ořechy, upravené): sedm položek – upravené ořechy, pražené mandle a pistácie, ořechy a semena ostatní pražené, upravené, slazené 246 Prepared Groundnuts (podzemnicová jádra, upravená): čtyři položky – arašídy upravené tři položky 247 Peanut Butter (máslo arašídové): jedna položka – máslo arašídové 251 Copra (kopra): kopra = sušené, rozemleté jádro kokosového ořechu; nepřiřazeno 389 Tomato Juice Concentrated (šťáva rajčatová, koncentrát): nepřiřazeno 390 Juice of Tomatoes (šťáva rajčatová): dvě položky – šťáva z rajských jablek 391 Paste of Tomatoes (rajčatová pasta): šest položek – rajčata ostatní, konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové – ne celá rajčata 392 Tomato Peeled (rajčata loupaná): dvě položky – rajčata celá, krájená, konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové 447 Sweet Frozen Corn (kukuřice, zmrazená): dvě položky – kukuřice sladká i vařená, zmrazená; kukuřice sladká, připravená, konzervovaná, zmrazená, ne v octě nebo kyselině octové; r. 2013 jedna položka – kukuřice cukrová zmrazená 448 Sweet Corn Prepared or Preserved (kukuřice, upravená): jedna položka (2013: dvě položky) – kukuřice sladká připravená, konzervovaná, ne: zmrazená, v octě, kyselině octové 451 Canned Mushrooms (houby, konzervované): čtyři položky (2013: pět položek) – houby druhu Agaricus, lanýže a ostatní houby, konzervované 466 Juice of Vegetables Nes (šťávy zeleninové – jiné): nepřiřazeno 471 Vegetables in Vinegar (ovoce, zelenina, ořechy v octu): jedenáct položek (2013: devět položek) skupiny 2001 (Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové) 472 Vegetables Preserved, Nes (zelenina připravená – jiná): sedmnáct položek (2013: patnáct položek) – ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, kromě zeleniny homogenizované a kukuřice sladké připravené, konzervované 475 Vegetables Prepared or Preserved Frozen (zelenina, upravená, zmrazená): čtyři položky – ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, kromě zmrazených brambor a kukuřice 476 Homogenized Vegetable Preparations (zelenina, homogenizovaná): jedna položka – zelenina homogenizovaná
491 Orange Juice, Single Strength (šťáva pomerančová): tři položky – šťáva pomerančová zmrazená, hodnota Brix do 67; šťáva pomerančová nezmrazená, hodnota Brix menší nebo rovno 20 492 Orange Juice, Concentrated (šťáva pomerančová, koncentrát): šest položek – šťáva pomerančová zmrazená, hodnota Brix nad 67; šťáva pomerančová, hodnota Brix > 20 496 Tangerine Juice (šťáva mandarinková): nepřiřazeno 498 Lemon Juice, Single Strength (šťáva citronová): jedna položka – šťáva citronová, hodnota Brix 20–67; r. 2013 pět položek – šťáva citronová, hodnota Brix > 20 499 Lemon Juice, Concentrated (šťáva citronová, koncentrát): dvě položky – šťáva citronová, hodnota Brix menší nebo rovno 20; r. 2013 nepřiřazeno 509 Juice of Grapefruit (šťáva grapefruitová): jedna položka – šťáva grapefruitová, hodnota Brix menší nebo rovno 20 510 Grapefruit Juice, Concentrated (šťáva grapefruitová, koncentrát): čtyři položky (2013: dvě položky) – šťáva grapefruitová, hodnota Brix > 20 513 Citrus Juice, Single Strength (šťáva z citrusového ovoce): čtyři položky – šťáva z citrusového ovoce ostatní, hodnota Brix menší nebo rovno 20 514 Citrus Juice, Concentrated (šťáva z citrusového ovoce, koncentrát): čtyři položky (2013: šest položek) – šťáva z citrusového ovoce ostatní, hodnota Brix > 20 518 Apple Juice, Single Strength (šťáva jablečná): tři položky – šťáva jablečná, hodnota Brix menší nebo rovno 20 519 Apple Juice, Concentrated (šťáva jablečná, koncentrát): šest položek (2013: pět položek) – šťáva jablečná, hodnota Brix > 20 538 Plum Juice, Single Strength (šťáva švestková): nepřiřazeno 539 Plum Juice, Concentrated (šťáva švestková, koncentrát): nepřiřazeno 562 Grape Juice (šťáva hroznová): sedm položek – šťáva hroznová 575 Pineapples Canned (ananas, konzervovaný): osm položek (2013: sedm položek) – ananas konzervovaný 576 Juice of Pineapples (šťáva ananasová): tři položky (2013: dvě položky) – šťáva ananasová, hodnota Brix menší nebo rovno 20 580 Pineapple Juice, Concentrated (šťáva ananasová, koncentrát): čtyři položky – šťáva ananasová, hodnota Brix > 20 583 Mango Juice (šťáva z manga): nepřiřazeno 622 Fruit Juice Nes (šťávy ovocné – jiné): 36 položek (2013: 44 položek) – jiné šťávy a směsi šťáv ovocných i zeleninových 626 Homogenized Cooked Fruit Preparations (ovocné přípravky, homogenizované): tři položky – přípravky homogenizované – džemy apod. 21 Různé jedlé přípravky 239 Soya Sauce (sójová omáčka): jedna položka – omáčka sójová 295 Flour of Mustard (moučka hořčičná): dvě položky – moučka hořčičná a hořčice připravená
659 Coffee Extracts (kávové extrakty): osm položek – výtažky, esence, koncentráty s obsahem kávy; přípravky se základem z výtažků, esencí a koncentrátů z kávy; přípravky na podkladě kávy ostatní; náhražky kávové; výtažky, esence, koncentráty z čekanky; výtažky, esence, koncentráty z ostatních kávových náhražek; r. 2013 sedm položek – navíc pražená čekanka 672 Extracts Tea, Mate, Preparations (extrakty z čaje a maté): tři položky – výtažky, koncentráty, esence z čaje nebo maté; přípravky na základě výtažků, koncentrátů a esencí z čaje nebo maté; přípravky ostatní na podkladě čaje nebo maté 910 Ice Cream and Edible Ice (zmrzlina): tři položky – zmrzlina, eskymo a podobné výrobky 1232 Food Preparations Nes (potravinové přípravky – jiné): celkem 37 položek (2013: 36 položek); ze skupiny 21 sem patří následujících 24 položek – kvasinky; kvasnice; droždí; mikroorganismy jednobuněčné ostatní; prášky do pečiva; kečup a jiné omáčky z rajčat; chutney; aromatické přípravky a výtažky z hořce, koření apod.; omáčky, přípravky pro omáčky, směsi přísad apod.; polévky, bujóny, přípravky pro polévky a bujóny; směsi potravinových přípravků homogenizované; bílkovinné koncentráty; složené alkoholické přípravky k výrobě nápojů; sirupy z isoglukózy, laktózy, glukózy, maltodextrinu ochucené i barvené; přípravky potravinářské ostatní; dále jsou pod tento FAO kód zahrnuty další položky z různých kategorií (viz jednotlivé kategorie) 22 Nápoje, lihoviny a ocet 39 Rice Fermented Beverages (kvašené rýžové nápoje): nepřiřazeno 51 Beer of Barley (pivo z ječmene): tři položky – pivo ze sladu 86 Beer of Sorghum (pivo z čiroku): nepřiřazeno 517 Cider Etc. (mošt jablečný aj. kvašené nápoje): sedm položek (2013: šest položek) – skupina 2206 (Ostatní kvašené nápoje) 563 Must of Grapes (mošt vinný): pět položek (2013: čtyři položky) – mošt vinný 564 Wine (víno): 76 položek (2013: 92 položek) – víno 565 Vermouths & Similar (vermut): tři položky – vermut, víno s bylinami, aromatickými látkami 631 Waters, Ice Etc. (voda): čtyři položky – minerální vody; vody neslazené 633 Beverages Non-Alcoholic (nápoje nealkoholické): pět položek – voda včetně minerální slazená; nápoje nealkoholické 634 Beverages Distilled Alcoholic (nápoje alkoholické destilované): 49 položek (2013: 53 položek) – ethylalkohol nedenaturovaný (skupiny 2207 a 2208) Tato skupina dále zahrnuje čtyři položky přiřazené pod FAO kód 1232 (Food Preparations Nes) – ocet vinný a ocet stolní (viz skupina 21). 23 Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu, připravené krmivo 17 Bran of Wheat (otruby pšeničné): dvě položky – otruby, výrobky vedlejší mlýnské, jiné zbytky pšeničné 35 Bran of Rice (otruby rýžové): dvě položky – otruby, výrobky vedlejší mlýnské, jiné zbytky rýžové 37 Cake Rice Bran (pokrutiny z rýžových otrub): nepřiřazeno
47 Bran of Barley (otruby ječné): nepřiřazeno 59 Bran of Maize (otruby kukuřičné): dvě položky - otruby, výrobky vedlejší mlýnské, jiné zbytky kukuřičné 61 Cake of Maize (pokrutiny z kukuřice): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – pokrutiny a jiné pevné zbytky z kukuřičných klíčků 73 Bran of Rye (otruby žitné): nepřiřazeno 77 Bran of Oats (otruby ovesné): nepřiřazeno 81 Bran of Millet (otruby z prosa): nepřiřazeno 85 Bran of Sorghum (otruby z čiroku): nepřiřazeno 91 Bran Buckwheat (otruby z pohanky): nepřiřazeno 96 Bran of Fonio (otruby z fonia): nepřiřazeno 105 Bran of Mixed Grains (otruby ze smíšených zrn): dvě položky – otruby, vedlejší výrobky mlýnské, jiné zbytky z obilí ostatního 112 Bran of Cereals (otruby z obilnin): nepřiřazeno 169 Beet Pulp (řízky řepné): jedna položka – řízky řepné 170 Bagasse (bagasa): jedna položka – bagasa a jiné cukrovarnické odpady 213 Bran of Pulses (otruby z luštěnin): jedna položka – otruby, výrobky vedlejší mlýnské, jiné zbytky luštěninové 238 Cake of Soybeans (pokrutiny ze sójových bobů): jedna položka – pokrutiny, odpad po extrahování sójového oleje 245 Cake of Groundnuts (pokrutiny z arašídů): nepřiřazeno 253 Cake of Copra (pokrutiny z kopry): jedna položka – pokrutiny, odpad po extrahování oleje z kokosových ořechů 259 Cake of Palm Kernel (pokrutiny z palmových jader): nepřiřazeno; r. 2013 jedna položka – pokrutiny a jiné pevné zbytky z palmových ořechů nebo jader 269 Sunflower Cake (pokrutiny ze slunečnice): jedna položka – pokrutiny, odpad po extrahování oleje ze slunečnicových semen 272 Cake of Rapeseed (pokrutiny ze semen řepky): dvě položky – pokrutiny, odpad po extrahování oleje ze semen řepky 282 Cake Safflower (pokrutiny ze světlice barvířské): nepřiřazeno 291 Cake of Sesame Seed (pokrutiny ze semen sezamu): nepřiřazeno 294 Cake of Mustard (pokrutiny z hořčice): nepřiřazeno 314 Cake of Kapok (pokrutiny z kapoku): nepřiřazeno 332 Cake of Cottonseed (pokrutiny z bavlníku): jedna položka – pokrutiny, odpad po extrahování oleje z bavlníkových semen 335 Cake of Linseed (pokrutiny ze lněných semen): jedna položka – pokrutiny, odpad po extrahování oleje ze lněných semen 338 Cake of Hempseed (pokrutiny z konopí): nepřiřazeno 341 Cake of Oilseeds, Nes (pokrutiny z olejnin – jiné): jedna položka – pokrutiny, odpad ostatní 652 Vegetables Products for Feed (zbytky rostlinné): dvě položky – výlisky ovocné ostatní, kaštany, žaludy pro výživu zvířat; zbytky, odpady rostlinné ostatní pro výživu zvířat
653 Food Wastes (potravinářské odpady): sedmnáct položek (2013: šestnáct položek) – kámen vinný surový; přípravky k výživě zvířat 654 Dregs From Brewing, Distillations (mláto): jedna položka – mláto, odpady pivovarnické, lihovarnické 655 Vegetables Roots Fodder (zelenina – jiná, na krmivo): nepřiřazeno 840 Compound Feed, Cattle (krmné směsi, pro dobytek): nepřiřazeno 841 Compound Feed, Poultry (krmné směsi, pro drůbež): nepřiřazeno 842 Compound Feed, Pigs (krmné směsi, pro prasata): nepřiřazeno 843 Pet Food (krmivo pro domácí zvířata): jedenáct položek (2013: dvanáct položek) – výživa pro psy, kočky 845 Compound Feed, Other Or Nes (krmné směsi – jiné): nepřiřazeno 846 Gluten Feed & Meal (lepek): tři položky – zbytky z výroby kukuřičného škrobu; zbytky škrobárenské a jiné ostatní 850 Feed Supplements (krmné doplňky): nepřiřazeno 852 Other Concentrates, Nes (koncentrovaná krmiva – jiná): nepřiřazeno 853 Vitamins (vitamíny): nepřiřazeno 854 Feed Additives (doplňkové látky v krmivech): nepřiřazeno 855 Feed Minerals (krmné minerály): nepřiřazeno 1259 Food Waste, Prepared for Feed (potravinářské odpady, upravené pro krmivo): nepřiřazeno Tato skupina dále obsahuje položky 23012000 (Moučka, šrot, peleta z ryb, korýšů, jiných bezobratlých) a 23099010 (Rozpustné výrobky z ryb, mořských savců k výživě zvířat), které zde nejsou zařazeny, protože se týkají výpočtu ES rybářských lovišť. 24 Tabák a vyrobené tabákové náhražky 826 Tobacco, Unmanufactured (tabák, nezpracovaný): deset položek (2013: devět položek) – nezpracovaný tabák a tabákový odpad (skupina 2401) 828 Cigarettes (cigarety): dvě položky – cigarety obsahující tabák a hřebíček 829 Cigars Cheroots (doutníky a doutníčky): dvě položky – doutníky, doutníčky obsahující tabák; doutníky, doutníčky, cigarety z náhražek tabákových 831 Tobacco Products Nes (tabákové výrobky – jiné): pět položek (2013: šest položek) – ostatní tabákové výrobky a vyrobené tabákové náhražky (skupina 2403) 40 Kaučuk a výrobky z něj 836 Natural Rubber (přírodní kaučuk): jedna položka – latex přírodního kaučuku 837 Rubber Natural Dry (přírodní kaučuk, suchý): čtyři položky – kaučuk uzený přírodní; kaučuk přírodní technický specifikovaný; přírodní kaučuk ostatní; balata, gutaperča, guajal, čikl a podobné kaučuky přírodní 839 Gums Natural (přírodní gumy): nepřiřazeno 41 Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně
919 Cattle Hides (kůže hovězí): pět položek (2013: čtyři položky) – kůže, kožky hovězího dobytka surové 920 Hides Wet Salted Cattle (kůže hovězí, mokrosolená): dvě položky – kůže, kožky hovězího dobytka surové mokrosolené 921 Hides Dry Salted Cattle (kůže hovězí, suchosolená): dvě položky – kůže, kožky hovězího dobytka surové suchosolené 922 Hides Nes Cattle (kůže hovězí – jiné): nepřiřazeno 928 Skins Wet Salted Calves (kůže telecí, mokrosolená): nepřiřazeno 929 Skins Dry Salted Calves (kůže telecí, suchosolená): nepřiřazeno 930 Skins Nes Calves (kůže telecí – jiná): nepřiřazeno 958 Hides Wet Salted Buffaloes (kůže buvolí, mokrosolená): nepřiřazeno 959 Hides Dry Salted Buffaloes (kůže buvolí, suchosolená): nepřiřazeno 995 Sheepskins (kůže ovčí): jedna položka – kůže ovčí, jehněčí surové, bez vlny 996 Skins Wet Salted Sheep (kůže ovčí, mokrosolená): nepřiřazeno 997 Skins Dry Salted Sheep (kůže ovčí, suchosolená): nepřiřazeno 998 Skins Nes Sheep (kůže ovčí – jiná): nepřiřazeno 999 Skins with Wool Sheep (kůže ovčí s vlnou): dvě položky – kůže jehněčí a ovčí s vlnou, surové 1002 Karakul Skins (kůže z karakulských ovcí): nepřiřazeno 1026 Skins Wet Salted Goats (kůže kozí, mokrosolená): nepřiřazeno 1027 Skins Dry Salted Goats (kůže kozí, suchosolená): nepřiřazeno 1028 Skins Nes Goats (kůže kozí – jiná): jedna položka – kůže koz, kůzlat surové; r. 2013 nepřiřazeno 1045 Skins Wet Salted Pigs (kůže vepřová, mokrosolená): nepřiřazeno 1046 Skins Dry Salted Pigs (kůže vepřová, suchosolená): nepřiřazeno 1047 Skins Nes Pigs (kůže vepřová – jiná): jedna položka – kůže prasat surové 1103 Hides Wet Salted Horses (kůže koňská, mokrosolená): nepřiřazeno 1104 Hides Dry Salted Horses (kůže koňská, suchosolená): nepřiřazeno 1105 Hides Unspecified Horses (kůže koňské): nepřiřazeno 1134 Hides Wet Salted Camels (kůže velbloudí, mokrosolená): nepřiřazeno 1136 Hides Unspecified Camels (kůže velbloudí): nepřiřazeno 1146 Skins of Rabbits (kožešina králičí): nepřiřazeno 1214 Hides Wet Salted Nes (kůže mokrosolené – jiné): nepřiřazeno 1215 Hides Dry Salted Nes (kůže suchosolené – jiné): nepřiřazeno 1216 Hides Nes (kůže – jiné): dvě položky – kůže plazů surové; kůže surové ostatní 1217 Leather Use & Waste (odřezky a odpady z kůže): jedna položka – odřezky, odpady kůží 42 Kožešiny a umělé kožešiny, výrobky z nich 1195 Skin Furs (kožešiny): pět položek (2013: tři položky) – skupina 4301 (Surové kožešiny) 50 Hedvábí
1185 Silk-worm Cocoons, Reelable (kokony bource morušového, vhodné ke smotávání): jedna položka – zámotky bource morušového vhodné ke smotávání 1186 Silk Raw (hedvábí surové): jedna položka – hedvábí přírodní surové 1187 Cocoon Unreelable & Waste (odpad hedvábný): jedna položka – odpad hedvábný včetně zámotků nevhodných ke smotávání 51 Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, žíněné nitě a tkaniny 987 Wool, Greasy (vlna surová): čtyři položky – vlna potní nemykaná, nečesaná; vlna střižní a ostatní, odtučněná 988 Wool Degreased (vlna odmaštěná): jedna položka – vlna karbonizovaná, nemykaná, nečesaná 1007 Wool Shoddy (vlna chatrná): nepřiřazeno 1008 Hair Carded/Combed (srst mykaná/česaná): šest položek – skupina 5105 (Vlna a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, mykané nebo česané) 1009 Wool, Hair Waste (odpad z vlny a srsti): čtyři položky – skupina 5103 (Odpad z vlny nebo z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně niťového odpadu) 1030 Fine Goat Hair (srst kozí, jemná): jedna položka – chlupy jemné z kozy kašmírské nemykané, nečesané 1031 Coarse Goat Hair (srst kozí, hrubá): nepřiřazeno 1100 Hair of Horses (koňské žíně): nepřiřazeno 1218 Hair Fine (srst jemná – jiná): tři položky (2013: dvě položky) – chlupy jemné 1219 Hair Coarse Nes (srst hrubá – jiná): jedna položka – chlupy zvířecí hrubé, nemykané, nečesané
52 Bavlna 767 Cotton Lint (bavlna nemykaná, nečesaná): dvě položky – bavlna nemykaná, nečesaná 768 Cotton Carded, Combed (bavlna mykaná, česaná): jedna položka – bavlna mykaná, česaná 769 Cotton Waste (odpad bavlněný): tři položky – skupina 5202 (Bavlněný odpad) 770 Cotton Linter (vlákna bavlněná): nepřiřazeno 53 Ostatní rostlinná textilní vlákna, papírové nitě a tkaniny z papírových nití 771 Flax Fibre Raw (vlákna lněná, surová): jedna položka – len surový nebo rosený 773 Flax Fibre and Tow (vlákna lněná a koudel): dvě položky – len lámaný, třený, nespředený; len vochlovaný a jinak zpracovaný nespředený 774 Flax Tow Waste (odpad lněný): dvě položky – koudel lněná; odpad lněný 777 Hemp Tow Waste (konopná koudel a odpad z konopí): dvě položky – konopí pravé surové, máčené nespředené; koudel, odpad z konopí pravého 778 Kapok Fibre (vlákna z kapoku): nepřiřazeno 780 Jute (juta): dvě položky – skupina 5303 (Juta a jiná textilní lýková vlákna)
782 Other Bast Fibres (lýková vlákna – jiná): nepřiřazeno 788 Ramie (ramie): ramie = tropická rostlina z čeledi kopřivovité; nepřiřazeno 789 Sisal (sisal): nepřiřazeno 800 Agave Fibres Nes (vlákna z agáve – jiná): nepřiřazeno 809 Manila Fibre – Abaca (vlákna z abaky): nepřiřazeno 813 Coir (vlákna kokosová): nepřiřazeno 821 Fibre Crops Nes (vlákna textilní – jiná): jedna položka – vlákna rostlinná textilní ostatní, nespředená, koudel, odpad apod.