Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ FOTBALOVÝCH AKADEMIÍ

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Mario Buzek, CSc. Zpracoval: Bc. Petr Šňupík Obor: Management tělesné výchovy a sportu

PRAHA, 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Organizace a řízení fotbalových akademií“ vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály řádně cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne ………..…..

…………...………………

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

__________________________________________________________________

Poděkování Dovoluji si využít prostoru a poděkovat panu PhDr. Mario Buzkovi, CSc. za odborné vedení mé práce a za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat zástupcům fotbalového klubu 1. FC Slovácko za poskytnuté informace a materiály.

Abstrakt

Název:

Organizace a řízení fotbalových akademií

Cíle:

Hlavním cílem této diplomové práce je vytvořit obecný model pro organizaci a řízení fotbalových akademií na základě zkoumání klíčových oblastí práce s mládeží ve fotbalového klubu 1. FC Slovácko. Dalším cílem je navržení opatření, která by vedla ke zkvalitnění podmínek přípravy a výchovy mladých fotbalistů v klubu.

Metody: Základní metodou při zpracování diplomové práce byla „případová studie“. Zaměřil jsem se na detailní zkoumání jednoho případu, Fotbalové akademie 1. FC Slovácko. Pomocí metody „Analýza dokumentů“ a metody „Rozhovor pomocí návodu“ jsem sbíral potřebná data a informace týkající se fotbalové akademie. Výsledky: Pomocí uvedených metod jsem dosáhl cílů, které jsem si stanovil a vytvořil jsem obecný model pro organizaci a řízení fotbalových akademií. Zjistil jsem, jakým způsobem funguje fotbalová akademie v Uherském Hradišti a navrhl jsem opatření, která by mohla vést ke zkvalitnění podmínek a práce s mládeží.

Klíčová slova: fotbal, fotbalová akademie, organizace, děti a mládež

Abstract

Title:

Organization and management of football academies

Objectives: The aim of this thesis is to create a general model for the organization and management of football academies by exploring key areas in work with youth in football club 1. FC Slovácko. The next object is to propose measures that would lead to the improvement of the conditions of preparation and education of young players in the club.

Methods:

The basic method in processing this thesis was “case study”. I focused on a detailed examination of the case, Football academy in 1. FC Slovácko club. I used method “document analysis” and method “interview with the instructions” to collected necessary data and information relating to the football academy.

Results:

Using these methods I achieved goals that I had set. I created a generic model for the organization and management of football academies. I found out how works Football academy in Uherské Hradiště and I suggested measures, that could lead to the improvement of conditions and work with youth.

Keywords: football, football academy, organization, children and youth

Obsah

1.

ÚVOD .................................................................................................................................9

2.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ......................................................................................11 2. 1

Vymezení pojmu „fotbalová akademie“ ...................................................................11

2. 2

Význam sportu pro společnost ..................................................................................12 2. 2. 1

2. 3

Podpora sportu ze strany státu ..................................................................................15 2. 3. 1

2. 4

Fotbal jako fenomén dnešní doby ................................................................ 14 Zásady Programu II – Sportovně talentovaná mládež .................................16

Licenční manuály pro SpSM a SCM ........................................................................19 2. 4. 1

Pravidla a kritéria pro SpSM .......................................................................20

2. 4. 2

Pravidla a kritéria pro SCM .........................................................................24

2. 5

Výběr sportovních talentů .........................................................................................27

2. 6

Sportovní příprava dětí a mládeže ............................................................................29 2. 6. 1

2. 7

Organizace fotbalu v ČR...........................................................................................34 2. 7. 1

2. 8

2. 9

Trénink mládeže a trénink dospělých ..........................................................32 Pravidla fotbalu malých forem ....................................................................35

Financování sportovního klubu ................................................................................38 2. 8. 1

Tradiční zdroje financování TJ a sportovních klubů v ČR ..........................39

2. 8. 2

Zdroje financování z doplňkových činností ................................................41

2. 8. 3

Novela loterijního zákona ............................................................................44

Fotbalový klub 1. FC Slovácko ................................................................................44 2. 9. 1

Fotbalová akademie 1. FC Slovácko ...........................................................45

3.

CÍLE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ....................................................................................48

4.

METODOLOGIE .............................................................................................................49 4. 1

5.

Výzkumné metody ....................................................................................................49

ANALYTICKÁ ČÁST .....................................................................................................51 5. 1

Postavení klubu v rámci SpSM a SCM ....................................................................51

5. 2

Kategorizace fotbalové akademie .............................................................................54

5. 3

Koncepční práce s mládeží 1. FC Slovácko .............................................................56

5. 4

Organizační struktura fotbalové akademie ............................................................... 58 5. 4. 1

5. 5

Sportovní manažer mládeže.........................................................................59

Personální zabezpečení fotbalové akademie.............................................................60 7

5. 6

Vzdělávání hráčů ......................................................................................................62

5. 7

Vyhledávání a výběr hráčů do klubu ........................................................................63 5. 7. 1

Tréninkové kempy pro talenty z regionu .....................................................64

5. 8

Sledování výkonu týmů i jednotlivých hráčů ...........................................................68

5. 9

Financování fotbalové akademie ..............................................................................68 5. 9. 1

Předpokládané výdaje na sezonu 2012/2013 ...............................................69

5. 9. 2

Předpokládané zdroje příjmů na sezonu 2012/2013 ....................................71

6.

VÝSLEDKY A DISKUZE ............................................................................................... 74

7.

ZÁVĚR .............................................................................................................................79

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..............................................................................81

8

Seznam použitých zkratek

ČOV – Český olympijský výbor ČSTV – Český svaz tělesné výchovy a sportu FAČR – Fotbalová asociace České republiky MSDL – Moravsko-slezská dorostenecká liga MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy SpS – Sportovní střediska SpSM – Sportovní střediska mládeže SCM – Sportovní centra mládeže TJ – Tělovýchovná jednota UEFA – Unie evropských fotbalových asociací VSCM – Vrcholová sportovní centra mládeže

9

1. Úvod Téma diplomové práce jsem si zvolil v návaznosti na svou práci bakalářskou. V ní jsem popisoval a zabýval jsem se organizaci a situací ve fotbale v Uherském Hradišti a jeho blízkém okolí. Zaměřil jsem se především na amatérské kluby v dané lokalitě, na jejich činnost, fungování, získávání prostředků a také jsem zjišťoval s jakými problémy se regionální kluby potýkají. Kromě fotbalových klubů z nižších soutěžních tříd jsem se věnoval i profesionálnímu sportovnímu klubu, který sídlí v Uherském Hradišti, a tím je 1. FC Slovácko. Zjistil jsem, fotbalová akademie na Slovácku nabízí velmi dobré podmínky pro výchovu talentovaných fotbalistů. A to je také jeden z hlavních důvodů, proč jsem si vybral právě toto téma závěrečné práce. V dnešní době je práce s mládeží pro klub klíčová a nejedná se pouze o fotbal, ale také v dalších sportech jako je například lední hokej, volejbal, basketbal nebo atletika je systém přípravy mladých nadějných sportovců vytvářen tak, aby jejich talent mohl být co nejlépe a efektivně rozvíjen a v budoucnu bylo dosaženo maximální výkonnosti v dané sportovní aktivitě. V podmínkách českého sportu se propracovaný systém s mládeží začal prosazovat až po roce 1989. Do té doby práce s mládeží také v určitém směru existovala, ale ne na takové úrovni, jak ji známe dnes. To bylo dáno například omezenou dostupností vzdělávacích a tréninkových materiálů, spolupráce se zahraničními kluby nebyla žádná nebo malá a chyběli kvalifikovaní lidé a pracovníci v tomto oboru. I když dnes je systém práce s mládeží na mnohem lepší úrovni než dříve, s podmínkami, které nabízí fotbalové kluby v zahraniční, se ještě nemůžeme rovnat. Co se týče rozpočtu, materiálně-technického zázemí, personálního obsazení a i dalších oblastí, tak ještě české kluby nedosahují takové úrovně, jako je tomu ve špičkových zahraničních klubech. Nutno ovšem podotknout, že tato situace je do značné míry ovlivněna celkovou ekonomickou vyspělostí klubů, kvalitou fotbalových soutěží i například sledovaností sportu v zemi. Talent, odhodlání, silná vůle, výdrž – to jsou jen některé vlastnosti, které by měl hráč mít, pokud se chce stát výjimečným. Mezi takové v současné době patří např. Lionel Messi, Cristiano Ronaldo, Andrés Iniesta, ale i další. Ti všichni bezesporu tyto vlastnosti mají, ale bez odborného vedení a kvalitních fotbalových podmínek od dětství do dospělosti, by se z nich nikdy nestaly takové ikony, jaké dnes jsou. Proto je

10

systematická práce s mládeží tak důležitá zejména v současné době, kdy jsou jen minimální rozdíly mezi hráči, respektive týmy a o výsledku rozhodují maličkosti. Je zcela zřejmé, že z velkého počtu sportovců, kteří se od dětství věnují aktivně sportu, se jen malý zlomek uplatní na vrcholové úrovni. Tento pyramidový systém je přirozeným výběrem nejlepších jedinců, kteří pak budou mít možnost se sportem živit a třeba i zabezpečit celou rodinu. To je také snem většiny začínajících fotbalistů, kteří by chtěli zúročit svůj talent v některém ze světově známých klubů v Anglii, Španělsku, Německu či například v Itálii. I když se to většině z nich nepodaří, svůj čas strávený trénováním a hraním zápasů určitě litovat nemusí. Bez ohledu na to, zda se pak sportu budou věnovat na elitní, výkonnostní či rekreační úrovni, základy zdravého způsobu života a aktivního trávení volného času jim zůstanou navždy. Ve své práci se zaměřím na výchovu fotbalové mládeže v Uherském Hradišti. Chci nabídnout detailní pohled na fungování fotbalové akademie, její organizaci a pochopit veškeré procesy a činnosti, které se v rámci akademie dějí. Sportovní přípravě dětí ve fotbale se věnuje mnoho literatury, ale tato diplomová práce je zaměřena na přípravu mládeže spíše z manažerského pohledu. Způsob, jakým klub vybírá mladé hráče do svých týmů, spolupráce se vzdělávacími zařízeními nebo například výběr a kvalifikace trenérů, to jsou některé z hlavních bodů, kterým se budu ve své práci věnovat, a které se nedají vyčíst ze žádné literatury. Veškeré úsilí a postupy budu směřovat k tomu, abych mohl zodpovědět výzkumné otázky a splnit cíl této diplomové práce.

11

2. Teoretická východiska V teoretické části své diplomové práce zjistím, zda se stát a Fotbalová asociace ČR jakožto nejvyšší fotbalový orgán v zemi podílí na organizaci, finanční pomoci a podpoře talentované mládeže. Zjistím, jakými způsoby a metodami probíhá výběr sportovních nadějí do klubu a jaké zásady se berou v potaz při sportovní přípravě jednotlivých věkových kategorií mládeže. Věnovat se budu i organizaci fotbalových soutěží u nás, především těch, které se týkají mládežnických kategorií. Základem fungování každého klubu je mít patřičný rozpočet na činnost, proto se budu zabývat i financováním sportovních klubů.

2.1 Vymezení pojmu „fotbalová akademie“ Definice pojmu „fotbalová akademie“ není zcela jednoznačná a určující. V publikacích, časopisech ani na webových stránkách s fotbalovou tematikou jsem nenalezl žádnou definici nebo výklad tohoto pojmu a sám o sobě nemá přesný vypovídací charakter. Pod pojmem „fotbalová akademie“ se u 1. FC Slovácko označují všechny týmy přípravky, žáků a dorostu, jejichž prostřednictvím probíhá práce s mládeží. Název i projekt koncepční práce s mládeží je inspirován podobnými projekty v zahraničí. Myšlenka vzniku fotbalové akademie na Slovácku se zrodila v hlavě bývalého spolumajitele klubu 1. FC Slovácko Ivo Valenty v místě jeho rezidence v Monte Carlu. V monackém knížectví i v celé Francii již tento systém práce s mládeží úspěšně fungoval, a proto jej představitelé klubu chtěli realizovat i na Slovácku. V rámci fotbalové akademie není postaráno o hráče jen po stránce sportovní, ale díky spolupráci se základními i středními školami z blízkého okolí můžou mít hráči nastaven individuální vzdělávací plán a hráči ze vzdálenějších míst mají zajištěno ubytování na přilehlých internátech. Existují také fotbalové akademie, které nefungují pod záštitou sportovního klubu, tělovýchovné jednoty, či oddílu, ale jejich činnost probíhá v rámci určitých tréninkových programů a kempů, do nichž se mohou přihlásit zájemci prakticky z celé České republiky bez ohledu na klubovou příslušnost. 12

V této diplomové práci používám výraz „fotbalová akademie“ pro systematickou a organizovanou přípravu a výchovu talentované mládeže ve fotbalovém klubu 1. FC Slovácko, do nichž patří všechny týmy přípravek, žáků a dorostu.

2.2 Význam sportu pro společnost Volný čas má pro člověka význam veskrze pozitivní, současně však přináší určité problémy, které se dotýkají celé společnosti. Záleží na způsobu trávení volného času a také na podmínkách, které jedinec pro trávení volného času má. Výběr volnočasových aktivit u dítěte ovlivňuje zejména prostředí, ve kterém se pohybuje – rodina, škola a vrstevníci. Dnešní doba nabízí široké spektrum aktivit, kterými mládež může vyplnit volný čas. Ať už se jedná o činnosti pasivní či aktivní. Jednou z aktivit, která vyžaduje mentální i fyzické úsilí je právě sport. Sport zasahuje do života každého jedince a ovlivňuje buď přímo či nepřímo. V povinné školní tělesné výchově se sportem setkáváme v aktivní formě prakticky všichni, na dobrovolné úrovni se někteří věnují sportovním aktivitám v klubech, tělovýchovných jednotách, spolcích či v jiných organizovaných i neorganizovaných skupinách jak uvádí Slepičková (2005). Sport sám o sobě může mít mnoho podob a pro každého člověka může mít jiný význam. O sportu mluvíme v případě provozování tělesné aktivity na velkolepém stadionu se zaplněnými ochozy, v jehož útrobách se odehrává souboj mezi nejlepšími sportovci světa, kteří dosahují neuvěřitelných výkonů na hranici lidských možností. Stejně tak ale můžeme mluvit o sportování, když si skupina chlapců nebo dívek bude hrát s míčem na jakémkoliv volném plácku či hřišti. Bedřich (2006) chápe sport jako fyzickou aktivitu, která je součástí volného času a životního stylu se čtyřmi základními směry a jejich cíly: 1. Masový sport – hlavním cílem je zábava 2. Sport pro zdraví – fitness sport, sport pro všechny 3. Výkonnostní sport – dosahování výkonů na amatérské úrovni 4. Vrcholový sport – dosahování výkonů na profesionální úrovni

13

Sport je v současné době společenský a ekonomický jev narůstajícího významu, který významným způsobem ovlivňuje celou společnost a přispívá k jejímu rozvoji. V členských zemích Evropské unie se sportem, v různých formách, věnuje velká část populace. Votík (2011), který vychází z vypracovaných materiálů MŠMT a ČOV, definuje roli a význam sportu v těchto sférách sociokulturního prostředí: -

sociální integrace a dodržování principu rovné příležitosti

-

upevňování zdraví a kvality života

-

výchova a vzdělání

-

aktivní občanství

-

rekreace, obnovy sil

-

prožitek a seberealizace

-

zdatnost a sportovní výkony

-

státní reprezentace a vlastenectví

-

mezinárodní kontakty a podpora míru

-

hospodářský rozměr sportu

Hobza a Rektořík (2006) uvádí, že sport slouží k všestrannému zdokonalování člověka a k rozvoji jeho osobnosti. Moderní doba s sebou přináší i nové způsoby využití volného času a bohužel, v mnoha případech se jedná o aktivity, které mají na společnost, respektive mládež, negativní působení. Rozvoj výpočetních a informačních technologií s sebou přinesl mnoho výhod a pozitiv pro lidstvo, ovšem jeho negativním projevem u některých jedinců je nadměrné trávení času u počítače, televize či herních konzolí. Díky této „konkurenci“ spoustu mladých lidí ztratilo zájem o aktivní využívání volného času a provozování tělesné aktivity, což se projevilo na úbytku počtu členských základen u sportovních klubů a tělovýchovných jednotách. Mezi další sociální problémy mládeže podle Slepičkové (2001) patří: -

delikventní chování a páchání trestné činnosti

-

agrese, násilí, šikana a týrání (včetně rasové nesnášenlivosti)

-

užívání drog, (včetně alkoholu a kouření)

-

sexuální rizikové chování (včetně předčasného mateřství a rodičovství)

-

poruchy příjmu potravy

-

sebevražedné pokusy a dokonané sebevraždy

14

Sport tak může být právě jedním z prostředků, jak zamezit nebo alespoň zmírnit projevy negativních sociálních jevů mládeže, a to zejména díky jeho socializačním, integračních a výchovných účincích.

2.2.1 Fotbal jako fenomén dnešní doby Výjimečné postavení v celé společnosti i mezi jednotlivými sportovními odvětvími zaujímá fotbal. Valášek (2009) ve své publikaci uvádí, že výsledek ve fotbale, ať už pozitivní nebo negativní má velký vliv na psychiku člověka a výrazně může ovlivnit jeho chování. V případě výhry nastává euforie, které může směřovat k impozantním oslavám a radosti, ovšem na druhou stranu může prohra přinést nejenom smutek, ale případná frustrace z výsledku může přerůst až k pouličním potyčkám či tragédiím, které se odehrávají na stadionu i mimo něj. Na světě tedy neexistuje nic podobného, co dokáže lidi sjednocovat a zároveň rozdělovat tak jako fotbal. Podle Votíka (2011) v zemích Evropské Unie se sportu v různé podobě věnuje nezanedbatelná část populace, kde je v průměru asi 20% všech sportovních aktivit realizováno v klubech, ale větší část tvoří sport neorganizovaný. Popularitu fotbalu v dnešní době dokládá pomocí čísel Bahr a kol. (2008). Na výkonnostní úrovni se tomuto sportu věnuje asi 280 milionů lidí na planetě, z toho přibližně 40 milionů jsou ženy. Ženský fotbal v obecném měřítku získává také na větší oblibě a přitažlivosti, což je patrné na rostoucím počtu ženských týmů a to především v kategorii žákyň a dorostenek. Fotbal v současné době je ale něčím mnohem víc, než jen populárním sportem. V některých částech světa je jeho poslání mnohem důležitější než jen poskytovat zábavu a sportovní vyžití milionům lidí. V určitých oblastech afrického kontinentu se fotbal stal součástí rozvojových aktivit, jakožto jedna z oblíbených činností africké mládeže jak dokládá Poncarová (2008), která uvádí, že fotbal v Africe má významnou socializační funkci, napomáhá uvědomění si sounáležitosti s okolním prostředím a pro mládež je to jeden ze způsobů jak se v těžkých životních podmínkách realizovat. Rousseau (1998) definuje fotbal jako významný sociální jev, protože zasahuje do všech sociálních oblastí. Fotbal může být brán jako masový fenomén vzhledem k počtu utkání a množství a zájmu diváků, kteří jej sledují nebo navštěvují přímo na 15

stadionech. Autor dále uvádí, že fotbal sám o sobě nelze jednoduše definovat v souvislosti s jeho původem a charakteristikami a fotbal jakožto sociální fenomén je velmi blízký fenoménům náboženským. Fotbalové „hvězdy“ hrající nejvyšší profesionální fotbalové soutěže patří mezi nejlépe vydělávající sportovce světa a pro mnoho fanoušků a příznivců jsou jako modly, které uctívají podobně jako bohy. Důkazem může být legendární argentinský fotbalista Diego Maradona, na jehož počest mu fanoušci založili Maradonovu církev – La Iglesia Maradoniana. K odkazu jeho církve se nyní hlásí více než 80 000 „věřících“ z více než 60 zemí světa, jak píše Telička (2012). I přesto, že tyto skutečnosti můžeme brát spíše úsměvně a některé informace můžou být zkreslené, je to důkazem toho, že fotbal respektive výjimeční hráči mají také výjimečné postavení ve společnosti. Dobrý (2010) na základě odborné studie uvádí, že pravidelná a dlouhodobě vykonávaná fotbalová činnost má pozitivní zdravotní benefity u chlapců. Studie byla prováděna u školní mládeže prepubertálního věku. Chlapci, kteří se alespoň třikrát týdně věnovali fotbalu po dobu jedné hodiny, dosáhli mnohem lepších výsledků ve sledovaných ukazatelích, než chlapci, kteří se účastnili povinné tělesné výchovy ve školách. Mladí fotbalisté dosáhli zvýšení aerobní kapacity, nárůst tukoprosté hmoty a významné zvýšení celkové hodnoty kostních minerálů.

2.3 Podpora sportu ze strany státu Provozování sportovních aktivit v klubech a tělovýchovných jednotách by v mnoha případech nebylo možné bez pomoci státu prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Toto ministerstvo je ústředním orgánem mimo jiné pro státní podporu a péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Důležitým dokumentem MŠMT pro poskytování dotací do sportu jsou „Zásady programů státní podpory sportu pro období 2012 až 2014“. Podpora sportu je určena pouze nestátním neziskovým organizacím, jejichž nejčastějším typem jsou občanská sdružení. Zásady programů Státní podpory sportu jsou členěny do tří tematických oblast a jednotlivých programů:

16

A. Oblast „Státní sportovní reprezentace a přípravy sportovních talentů“ 

Zásady Programu I – Sportovní reprezentace ČR



Zásady Programu II – Sportovně talentovaná mládež

B. Oblast „Všeobecné sportovní činnosti“ 

Zásady Programu III – Všeobecné sportovní činnosti



Zásady Programu IV – Údržba a provoz sportovních zařízení



Zásady Programu V – Organizace sportu

C. Oblast výdajů na programové financování reprodukce majetku 

Zásady Programu 133510 – Podpora materiálně technické základny sportu

Oblast „A“ a oblast „B“ se týká neinvestičních prostředků, které plynou do sportu, oblast „C“ zahrnuje všechny záležitosti týkající se investic pro zlepšení materiálně technických podmínek v klubech a tělovýchovných jednotách. Nejčastěji se jedná o dotace, které plynou na modernizaci sportovních zařízení, stadionů a areálů. Pro účely své diplomové práce se budu podrobněji věnovat Programu II, který se týká podpory sportovních talentů. Prostřednictvím tohoto programu získávají kluby finanční podporu na výchovu a péči mladých talentovaných sportovců.

2.3.1 Zásady programu II – Sportovně talentovaná mládež Podpora tohoto programu stejně jako programů ostatních vychází ze zákona č.115/2001 Sb., o podpoře sportu, a z Koncepce státní podpory sportu v České republice, kterou schválila vláda v roce 2011. MŠMT pak stanovuje postup, kterým se určují podmínky pro poskytování, čerpání a vyhodnocování Programu II „Sportovně talentovaná mládež“, určeného občanským sdružením v oblasti sportu. Cílem programu je podpora přípravy sportovně talentované mládeže v občanských sdruženích ve věkové kategorii od 6 do 19 let s možností rozšíření až do 17

23 let. Současně je podpora zaměřena na finále celostátního projektu „Olympiády dětí a mládeže“. Dotace ze státního rozpočtu je finančním příspěvkem, jehož výše i způsob rozdělení vychází z možností státního rozpočtu, dotace je určena sportovním svazům, organizacím, asociacím a federacím, které jsou členy mezinárodních sportovních federací, které žádají o státní dotaci dle podmínek stanovených pří veřejném vyhlášení „Státní podpory sportu“ pro příslušný kalendářní rok. Program je zaměřen na péči o sportovně talentovanou mládež v organizační struktuře, ve které je zohledněn věkový a výkonnostní růst talentů. Za organizační strukturu a obsahové zaměření zodpovídá příslušný sportovní svaz. Z hlediska obsahového zaměření směruje podpora do čtyř hlavních skupin: a) Vrcholová sportovní centra mládeže (VSCM) Podpora je určena na sportovní přípravu talentů věkové kategorie 19 až 23 let ve vybraných olympijských sportech. Tato centra si vytváří svaz, dle vlastních koncepčních plánů, případně ve spolupráci s rezortními sportovními centry. b) Sportovní centra mládeže (SCM) Podpora je určena na sportovní přípravu talentovaných sportovců dorostenecké a juniorské kategorie (zpravidla 15 -19 let, pokud mezinárodní pravidla nebo MŠMT nestanoví jinak) prostřednictvím vybraných olympijských sportů. Tato centra si vytváří svaz, dle vlastních koncepčních plánů, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů. c) Sportovní střediska (SpS) Dotace jsou určeny na sportovní přípravu talentů věkové kategorie 10 až 15 let ve vybraných sportovních svazech, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů. Podpora sportovní činnosti je často realizována ve spolupráci s řediteli základních škol s využitím potenciálu těchto zařízení. Dále je podpora určena na doplnění základní sportovní přípravy dětí, zpravidla věkové kategorii od 6 let, které jsou zařazeny do systému přípravy sportovních talentů, v souladu s předloženým projektem svazu.

18

d) Příprava ostatních sportovních talentů Podpora je určena na sportovní přípravu talentů věkové kategorie 6 až 19 let ve sportech, které nejsou zařazeny do programu Olympijských her. Organizační strukturu si svaz vytváří dle vlastních koncepčních plánů. Prostřednictvím tohoto programu je také podporována sportovní příprava zdravotně postižených sportovců.

Organizační zajištění pro podporu Sportovně talentované mládeže

Systém sportovně talentované mládeže je v působnosti jednotlivých svazů a je realizován na základě předloženého projektu na čtyřleté období při čemž po dvouletém období jsou projekty přehodnocovány. Každý sportovní svaz je povinen zaslat na MŠMT přehled všech center a středisek, které jsou financovány ze státního rozpočtu a každý svaz musí splnit následující podmínky: -

mít vlastní právní subjektivitu,

-

v daném sportovním odvětví je jediným uznaným zástupcem České republiky v příslušné mezinárodní federaci, Mezinárodním olympijském výboru,

u oblasti

zdravotně

postižených

sportovců

Mezinárodním

paralympijským výborem, -

je členem mezinárodní sportovní federace s minimálním počtem dvaceti řádných členských zemí,

-

u svazu jsou organizovány alespoň dvoustupňové mistrovské soutěže – tato podmínka není závazná pro nové disciplíny zařazené do programu nejbližších olympijských her

-

je členem Českého olympijského výboru, u oblasti zdravotně postižených sportovců pak členem Českého paralympijského výboru

Fotbalová asociace České republiky (FAČR) výše uvedené podmínky bez problému splňuje, proto může předkládat MŠMT své projekty sportovních středisek a center mládeže na podporu talentovaných fotbalistů. Aby mohl být projekt nakonec schválen, musí obsahovat následující: -

počet a dislokaci jednotlivých center a středisek

-

personální zajištění - rozpis mzdových prostředků, kvalifikace trenérů 19

-

počet zařazených členů, včetně věkové kategorie

-

předběžnou kalkulaci poměru finančních nákladů na sportovní přípravu u jednotlivých částí VSCM, SCM, SpS

-

výběrová a hodnotící kritéria pro zařazení, setrvání a postupnost v systému

Svazy, tělovýchovné jednoty, kluby nebo oddíly, u kterých jsou centra a střediska smluvně zřízena, vytvářejí pro talentovanou mládež odpovídající tréninkové a organizační podmínky a zodpovědným trenérům vytvářejí organizační podmínky pro výkon jejich funkce.

Zařazování sportovců do Sportovních středisek a center mládeže Návrh k zařazení sportovců do SpS a SCM na příslušný kalendářní resp. tréninkový rok na základě splněných svazových kritérií, předkládá vedoucí trenér centra ke schválení příslušnému orgánu svazu. Počet zabezpečovaných sportovců musí být úměrný poskytovaným finančním prostředkům, které jsou vyčleněny na tuto činnost. U sportovců mladších 18 let je pro zařazení do systému center a středisek nezbytný souhlas rodičů nebo zákonných zástupců Výběrová kritéria pro zařazování do center a středisek vydává svaz. Obsahují zejména: věkové kategorie (biologické hledisko), zdravotní způsobilost (zdravotní hledisko), pohybové předpoklady (motorické hledisko), dynamika speciální sportovní výkonnosti (predikce výkonnosti), psychické předpoklady.

2.4 Licenční manuály pro SpSM a SCM Stejně jako sportovní svaz má povinnosti a musí splňovat určité podmínky pro zařazení do systému Sportovně talentované mládeže, musí i klub plnit určitá kritéria, aby mohl získat certifikát Sportovního střediska mládeže (SpSM) nebo certifikát Sportovního centra mládeže (SCM). Požadovaná kritéria, požadavky a pravidla jsou obsažena v licenčním manuálu SpSM respektive SCM, který vydává FAČR. Certifikát 20

SpSM nebo SCM je časově omezený a právně nenárokový statut, který osvědčuje, že subjekt splnil všechny povinné minimální požadavky, a které subjektu přiznává práva a ukládá povinnosti vyplývající z norem FAČR. Udělovatelem certifikátů je FAČR, která má plné právo kontroly kdykoliv v průběhu a to nad všemi činnostmi držitele Certifikátů SpSM a SCM. FAČR má také právo na odejmutí certifikátu kdykoliv během jeho platnosti.

2.4.1 Pravidla a kritéria pro SpSM Žádat o Certifikát SPSM může občanské sdružení nebo klub spolupracující s občanským sdružením na základě uzavřené smlouvy, který je registrovaným členem FAČR. Aby občanské sdružení nebo klub mohl žádat o certifikát, musí mít minimálně 4 přípravkové a 4 žákovské týmy. Kromě této základní podmínky musí splňovat i další kritéria – sportovní, legislativní, personální, infrastrukturní a finanční. Jednotlivá kritéria jsou popsána ve zkrácené formě a bez úrovní jednotlivých kritérií, ale plně zachycují podstatu požadavků, které jsou na kluby kladeny.

Kritéria sportovní pro SpSM - SpSM musí mít zpracován a schválen plán rozvoje mládeže, příslušným orgánem FAČR, a to všech věkových kategorií minimálně na 4leté období

- SpSM je povinno evidovat hráče, kteří přešli z vlastních kategorií přípravek do vlastního SPSM nebo jiného SPSM

- SpSM je povinno vést aktuální seznam všech sportovců zařazených do SpSM

- SpSM musí mít zpracován metodický postup, jakým způsobem a v jakých časových intervalech budou členové SCM provádět lektorskou činnost (školení) a to jak uvnitř klubu, tak okolních sportovních subjektů, na krajské a okresní úrovni

- SpSM je povinno vést evidenci počtu tréninkových jednotek, všech věkových kategorií (Minimální počet tréninkových jednotek týdně jsou 4, Minimální počet vyučovacích hodin ve škole je 5)

21

- SpSM je povinno evidovat hráče, kteří přešli do profesionálního (1. nebo 2. liga) a neprofesionálního fotbalu

- SpSM musí mít zpracován metodický postup, jakým způsobem a v jakých časových intervalech budou členové SPSM provádět lektorskou činnost (školení) a to jak uvnitř klubu, tak okolních sportovních subjektů, na krajské a okresní úrovni

- SpSM musí mít zpracován měsíční tréninkové plány, pro všechny věkové kategorie

- SpSM musí mít zpracován rozpis činností v dopoledních tréninkových jednotkách, pro všechny věkové kategorie

- SpSM musí mít zpracován rozpis tréninkových ploch, pro všechny věkové kategorie

- SpSM je povinno evidovat hráče, kteří přešli do vlastního SCM nebo jiného

- SpSM musí zabezpečit zdravotní prohlídku u všech hráčů do začátku příslušných soutěží

- Týmy SpSM (U14 a U15) musí mít na soupisce příslušné věkové kategorie, pro příslušný soutěžní ročník, minimálně 16 hráčů, z toho minimálně 11 kmenových

Kritéria legislativní pro SpSM - SpSM musí být uznaným členem FAČR a musí splňovat podmínky členství stanovené v jeho stanovách a předpisech

- SpSM je povinno potvrdit, že budou hrát v soutěžích uznávaných a schválených FAČR, prostřednictvím právně závazného písemného prohlášení

- SpSM musí mít formu občanského sdružení podle příslušných předpisů a zákonů ČR, resp. FAČR

- SpSM musí pravidelně předkládat schéma své organizační struktury

22

- SpSM musí mít uzavřenu smlouvu, dohodu, ujednání s jedním školským zařízením ve svém okolí, minimálně na období 2 let. Základní škola musí splnit základní předpoklady pro rozšířenou sportovní výuku

- SpSM musí mít minimálně 4 třídy (ročníky 6. – 9.). Minimální počet žáků ve třídě je 11 z toho 8 musí být kmenových

- SpSM musí mít uzavřenu písemnou smlouvu, dohodu, ujednání se Sportovním centrem mládeže, ve svém okolí, minimálně na období 2 let

Kritéria personální pro SpSM - SpSM musí mít svého vedoucího, zvoleného/jmenovaného (příslušným orgánem), který odpovídá za každodenní chod SPSM

- Vedoucí trenér SpSM musí být držitelem osvědčení UEFA Profi nebo UEFA Profi mládež nebo Absolvent FTVS UK a současně držitel A licence UEFA

- SpSM

musí

mít

kontaktní

místo,

které

poskytuje

podporu

v administrativních záležitostech – sekretariát

- SpSM musí jmenovat osobu odpovědnou za finanční záležitosti SPSM a písemně stanovit práva a povinnosti – ekonom

- SpSM musí jmenovat hlavní trenéry odpovědné za jednotlivé týmy, pro vedení týmů musí být držitelem osvědčení u žákovské kategorie UEFA Profi nebo UEFA Profi mládež nebo UEFA A licence, u přípravkové kategorie UEFA Profi nebo UEFA Profi mládež nebo UEFA A licence nebo UEFA B licence

- SpSM musí jmenovat asistenty hlavních trenérů odpovědných za jednotlivé týmy, asistent musí mít osvědčení u žákovské kategorie UEFA Profi nebo UEFA Profi mládež nebo UEFA A licence nebo UEFA B licence, u přípravek může být uznána jako nejnižší kvalifikaci UEFA C licence

- SpSM musí zajistit služby plně kvalifikovaného lékaře, odpovědného za jednotlivé týmy

23

- SpSM musí zajistit služby plně kvalifikovaného fyzioterapeuta, odpovědného za jednotlivé týmy

- SpSM musí zajistit při konání mistrovských utkání přítomnost plně kvalifikovaného zdravotníka/ů

- SpSM musí zajistit službu, minimálně jednoho, kvalifikovaného trenéra brankářů, který je držitelem minimálně UEFA B licence

- SpSM musí zajistit službu, minimálně jednoho, kvalifikovaného trenéra technických dovedností

- Kondiční trenér SpSM musí být minimálně držitelem osvědčení UEFA B Licence nebo Diplomu z Vysoké školy tělovýchovy a sportu

Kritéria infrastrukturní pro SpSM - SpSM musí mít k dispozici sportovně/technické zázemí pro pořádání soutěží FAČR a musí být jeho vlastníkem nebo mít uzavřenou smlouvu s vlastníkem sportovně/technické zázemí po celou dobu platnosti certifikátu

- Hrací plocha pro domácí utkání musí být vždy na přírodním povrchu, v případě nepříznivých klimatických podmínek může být utkání odehráno na umělé trávě

- Všechna domácí utkání v soutěžích pořádaných FAČR musí být odehrána na hřišti o rozměrech 105x68 m, popřípadě i na hříštích jiným rozměrů, která jsou v souladu se soutěžním řádem FAČR

- Vně čar ohraničujících hřiště musí být travnatý okraj nebo případně umělá tráva o minimální šířce 1,5m

- SpSM musí zabezpečit tréninkové prostory, schválené orgány FAČR - SpSM musí zabezpečit osvětlení minimálně 1 tréninkové plochy. Minimální úroveň osvětlení je stanovena na 150lux (Ev)

- Každá SpSM musí zabezpečit materiální vybavení pro tréninkový proces - SpSM musí mít standardně, stálé, šatny pro každé domácí družstvo - SpSM musí mít standardně, stálé, minimálně 2 šatny pro hostující družstva

24

- V areálu SpSM musí být k dispozici místnost pro pořádání taktických porad, školení, atd. – technická místnost

- V areálu SpSM musí být k dispozici místnost pro regeneraci – regenerační místnost

Kritéria finanční pro SpSM - SpSM je povinna zpracovat, na základě platné legislativy České republiky Výroční zprávu, případně schválenou účetní uzávěrku

- SpSM musí předložit plánované finanční výsledky za období, které se vztahuje k období požadavku pro certifikační řízení

- Byl-li certifikát udělen, musí SpSM porovnávat aktuální příjmy / výdaje v účetních výkazech s předloženým plánem likvidity, a to na čtvrtletním základě

- SpSM je povinna předložit FAČR vyúčtování účelové finanční dotace, a to vždy do 31. 01. příslušného roku

2.4.2 Pravidla a kritéria pro SCM Žadatelem o Certifikát SCM může být pouze subjekt, který je členem FAČR a má: -

Družstvo dospělých, které je, minimálně, účastníkem divizní soutěže pořádané FAČR

-

Dorostenecká družstva nejníže ve druhé soutěžní úrovni

-

Přidělen statut SpSM nebo žádá, a uspěl s přidělením statutu SpSM

Žadatel o Certifikát SCM musí kromě výše uvedených požadavků, stejně jako žadatel o Certifikát SpSM, splňovat kritéria sportovní, legislativní, personální, infrastrukturní a finanční. Kritéria finanční a infrastrukturní jsou pro žadatele

25

Certifikátu SCM naprosto totožná s kritérii pro žadatele Certifikátu SpSM, proto je již v následujícím textu neuvádím.

Kritéria sportovní pro SCM - SCM musí mít zpracován a schválen plán rozvoje mládeže, příslušným orgánem FAČR, a to všech věkových kategorií minimálně na 4leté období -

SCM je povinno evidovat hráče, kteří přešli z vlastního SPSM do vlastního SCM nebo jiného SCM

-

SCM je povinno vést aktuální seznam všech sportovců zařazených do SCM

- SCM je povinno vést evidenci počtu tréninkových jednotek, všech věkových kategorií -

Je povinností SCM vést evidenci počtu zápasů, všech věkových kategorií, za období 1 rok, a to v rozdělení – soutěžní, přátelské, turnajové

- SCM je povinno evidovat hráče, kteří přešli do profesionálního (1. nebo 2. liga) a neprofesionálního fotbalu -

SCM je povinno evidovat hráče, kteří přešli do reprezentace, a to za období posledních čtyř let, kdy má klub status SCM a to v členění: „A“ reprezentace, U21, U19, U18, U17, U16

-

SCM musí mít zpracován metodický postup, jakým způsobem a v jakých časových intervalech budou členové SCM provádět lektorskou činnost (školení) a to jak uvnitř klubu, tak okolních sportovních subjektů, na krajské a okresní úrovni

-

SCM musí do 31.01. příslušného soutěžního ročníku zajistit provedení metodického testování hráčů dle platných pokynů sportovně-technického ředitele FAČR

-

Každý tým SCM (U16,U17,U19) musí mít na soupisce příslušné věkové kategorie, pro příslušný soutěžní ročník, minimálně 16 hráčů, z toho minimálně 11 kmenových

26

Kritéria legislativvní pro SCM - SCM musí být uznaným členem FAČR a musí splňovat podmínky členství stanovené v jeho stanovách a předpisech

- SCM je povinno potvrdit, že budou hrát v soutěžích uznávaných a schválených FAČR, prostřednictvím právně závazného písemného prohlášení

- SCM musí mít formu občanského sdružení podle příslušných předpisů a zákonů ČR, resp. FAČR -

SCM musí pravidelně předkládat schéma své organizační struktury

-

SCM musí mít uzavřenu smlouvu, dohodu, ujednání s minimálně jedním Sportovním střediskem mládeže ve svém okolí, minimálně na období 2 let, a to v případě, že žadatel nemá své vlastní SpSM

-

SCM musí mít uzavřenu smlouvu, dohodu, ujednání s minimálně jedním profesionálním klubem ve svém okolí, který je účastníkem nejvyšší případně druhé nejvyšší soutěže FAČR, minimálně na období 2 let

-

SCM musí mít uzavřenu smlouvu, dohodu, ujednání s minimálně jedním školským zařízením ve svém okolí, minimálně na období 2 let, nejlépe s takovým zařízením, které navštěvuje největší počet členů SCM

Kritéria personální pro SCM -

SCM musí mít svého vedoucího, zvoleného/jmenovaného (příslušným orgánem), který odpovídá za každodenní chod SCM a musí být držitelem osvědčení UEFA Pro nebo UEFA Elitní trenér mládeže

-

SCM

musí

mít

kontaktní

místo,

které

poskytuje

podporu

v administrativních záležitostech. Sekretariát musí být vybaven dostatečnou technickou infrastrukturou, aby mohl kvalitně komunikovat s udělovatelem certifikátu -

SCM musí jmenovat osobu odpovědnou za finanční záležitosti SCM a písemně stanovit práva a povinnosti

-

SCM musí jmenovat hlavní trenéry odpovědné za jednotlivé týmy, kteří musí mít kvalifikaci UEFA Pro nebo UEFA Elitní trenér mládeže 27

-

SCM musí jmenovat asistenty hlavních trenérů odpovědných za jednotlivé týmy, asistent musí mít osvědčení UEFA Pro nebo UEFA Elitní trenér mládeže nebo Licence A nebo Licence B

-

SCM musí zajistit služby plně kvalifikovaného lékaře, odpovědného za jednotlivé týmy, a písemně stanovit jeho práva a povinnosti

-

SCM

musí

zajistit

služby

plně

kvalifikovaného

fyzioterapeuta,

odpovědného za jednotlivé týmy, a písemně stanovit jeho práva a povinnosti -

SCM musí zajistit při konání mistrovských utkání přítomnost plně kvalifikovaného zdravotníka/ů, a písemně stanovit jeho práva a povinnosti

2.5 Výběr sportovních talentů Vrcholový nebo také profesionální sport mnohdy vyžaduje výkony, které hraničí s limity lidských možností. Každý profesionální sportovní klub chce mít nejlepší hráče, aby mohl dosáhnout stanovených cílů, mezi které patří úspěch ve sportovní soutěži, zisk poháru či zvýšení příjmů. Ať už se jedná o fotbal, lední hokej, atletiku nebo další sportovní odvětví, bez systému výběru a výchovy sportovních talentů se neobejde žádný vrcholový klub nebo tým. Systém přípravy talentované mládeže představuje investici klubu, kterou by chtěl v určitém časovém horizontu zúročit ve svůj prospěch ať už tím, že se tito hráči uplatní i v mužských kategoriích vlastních týmů nebo prodejem hráče do jiného klubu za finanční částku, která několikanásobně přesahuje investici mateřského klubu do jeho výchovy a vývoje. Profesionálními sportovci se stane ale jen minimum talentovaných hráčů. Přirozenou selekcí a vývojem se postupně zdokonalují rysy a zvýrazňují se předpoklady jednotlivých talentů, kteří poté dostanou šanci prosadit se ve sportu na top úrovni. Každý vrcholový sportovní klub by měl mít vypracovanou koncepci pro výběr talentovaných hráčů do svých týmů. Selekcí nadějného hráče do týmu problematika systému talentů nekončí. S výběrem talentované mládeže jsou spojeny i další souvislosti jako je například rozpoznání talentu, podpora talentů při tréninku, rozvoj a celková

28

péče. Perič (2006) dělí celý proces systému identifikace, selekce a výchovy sportovních talentů do pěti na sebe navazujících okruhů, které navíc zahrnují ještě určité úkoly: 1. Určení talentu (model sportovec) – vytvoření modelu talentovaného sportovce 2. Výběr talentu – výběrové indikátory jako jsou např. testy, škály, dotazníky, expertní hodnocení 3. Vyhledávání talentu – jakým způsobem a kde lze nalézt potenciální talenty, realizace testových baterií, institucionální zabezpečení 4. Rozvoj talentu – zahrnuje požadavky na celý tréninkový proces (tréninkový program, požadavky na trenéra, tréninkové podmínky) 5. Péče o talenty – vytvoření kvalitních podmínek pro hráče (materiální zabezpečení, sociální zázemí, výkonnostní perspektiva Výběr talentů je specifická činnost, která vychází z podstaty daného sportu tedy z vytvořeného modelu budoucího sportovce, který určuje požadavky na talentovaného jedince. Důležitý a podstatný je výběr vhodných kritérií a indikátorů (testy, bodové škály, dotazníky), které mají vysokou validitu a reliabilitu, zda tedy test měří skutečně to, co chceme, aby měřil a s jakou přesností. Existuje několik typů výběrových kritérií, která umožňují rozpoznání talentu v určité sportovní oblasti: 

Spontánní výběr – jedinec se rozhoduje podle svých sklonů pod vlivem okolí pro svou disciplínu



Expertní pohled – výběr trenérem či jiným expertem na základě jeho zkušeností



Speciální testy výkonnosti – mohou doplňovat jako objektivní kritéria subjektivní hodnocení trenéra



Interdisciplinární

výzkumné

metody

–

lékařské,

fyziologické,

antropometrické nebo psychologické výsledky testů 

Tělesná výška – není zárukou, nýbrž pouze příznivou výchozí situací



Tělesné znaky – tělesné znaky ovlivňují významně výkon v dané sportovní disciplíně



Sociální znaky – postihují se velmi obtížně

29

Stejně jako výběr talentů zahrnuje určité procesy, postupy a kritéria, tak i vyhledávání hráčů představuje určitý systém, který bývá ve sportu zpravidla realizován ve třech úrovních: 1. Formální institucionální zabezpečení – výběr je prováděn institucemi např. školou nebo klubem na základě provedeného šetření 2. Neformální institucionální zabezpečení – výběr je prováděn institucemi jako doplněk k jejich hlavní činnosti (např. školní sportovní kroužky, apod.) 3. Profesionální vyhledávači talentů – zejména u nejrozšířenějších sportovních odvětví jako je např. fotbal, lední hokej působí lidé, jejichž úkolem je vyhledávání nadějných a perspektivních sportovců. Tito lidé zpravidla pracují pro konkrétní sportovní kluby nebo jiné organizace, jejichž agenti poté zastupují hráče při vyjednávání o smlouvách s klubem Skýpala (2004) uvádí, že například skotský klub Celtic Glasgow disponuje až 40 skauty, kteří mají na starost vyhledávání hráčů od 7 do 16 let téměř po celých britských ostrovech. Příklady výběrových parametrů podle Periče (2006): Antropometrické parametry – tělesná výška, somatotyp, délka tělních segmentů, atd. Motorické parametry – kondice (rychlost, síla), koordinace, transfer, elasticita, atd. Psychické parametry – motivace, pracovitost, inteligence, temperament, atd. Komplexní parametry – hodnocení předpokladů podle výsledku v závodě Dle soutěžního řádu fotbalu, který vydává Fotbalová asociace ČR, se mistrovských soutěží mohou zúčastnit hráči, kteří dosáhli věku 6 let, což odpovídá zařazení do týmu mladší přípravky.

2.6 Sportovní příprava dětí a mládeže Při volbě tréninkového obsahu u dětí a mládeže se berou v potaz a musí se respektovat věkové a individuální zvláštnosti jedinců jak uvádí Votík (2005). V této době probíhá dynamický vývoj, který zahrnuje sféru lidské psychiky, která pak

30

ovlivňuje strukturu celé osobnosti, tak i rozvoj tělesný, který ovlivňuje fyziologickou podstatu člověka. Dochází k vývinu pohybové soustavy, kterou tvoří především svaly a kosti. V souvislosti s těmito změnami musí být zvolena i správná tréninková forma, použity vhodné metody a prostředky, které povedou k optimálnímu růstu výkonnosti a rozvoje celkové osobnosti člověka. Při nedodržování těchto specifik může dojít až k poškození organismu talentovaného sportovce. Z hlediska periodizace se období od 6 do 19 let vyděluje na mladší školní věk, starší školní věk a věk dorostový. Věkové zvláštnosti mládeže a volba trenérsko– edukabilního přístupu podle Dovalila (2002) a Fajfera (2005 a 2009) jsou následující: Charakteristika období – mladší školní věk (6-10/11 let) -

stejnoměrný a klidný vývoj

-

poddajná a nevyvinutá kostra

-

malá výkonnost svalstva, růst pohybové výkonnosti

-

vývoj vnitřních orgánů je proporcionální k výšce a váze

-

plasticita CNS, rozvoj dynamiky nervových procesů

-

rozdíly v motorice

-

malá dynamicko – silová schopnost, rychlý rozvoj zejména rychlosti a obratnosti

-

rozvoj paměti a představivosti

-

malá schopnost sebekritiky

-

přechod od fantazie k realitě

-

optimismus, aktivita, zájem

-

živelná, krátkodobě zaměřená pozornost

-

silné citové procesy

-

období konkrétního, abstraktního chápání je malé

-

lavinovité osvojování nových vědomostí a dovedností

Trenérsko – výchovně vzdělávací přístup: -

zařazování pohybových her

-

nejpříznivější období pro motorický vývoj a motorické učení

-

všestrannost ve sportovní přípravě

31

-

nácvik techniky pohybových činností daného sportu

-

důraz na rozvoj rychlosti, začátek rozvoje silových schopností

-

rozvíjet stálost koncentrace a posilovat vůli

-

přátelský, ale spravedlivý přístup

Charakteristika období – starší školní věk (11-14/15 let) -

tělesné a duševní dozrávání

-

růstové zrychlení, nerovnoměrný vývoj

-

vznik disproporcí

-

rozvoj sekundárních pohlavních znaků

-

dýchací a oběhový aparát při zvýšených nárocích pracuje neekonomicky

-

nejbouřlivější fáze vývoje motoriky, vzestup výkonnosti

-

nové pohybové dovednosti jsou osvojovány velmi rychle

-

individuální a sexuální rozdíly v motorice jsou značné

-

možná diskoordinace, disharmonie, neohrabaná pohybová činnost

-

rozvoj paměti a představivosti

-

malá schopnost sebekritiky

-

přechod od fantazie k realitě

-

optimismus, aktivita, zájem

Trenérsko – výchovně vzdělávací přístup: -

všestranný rozvoj osobnosti

-

význam kolektivu

-

správný osobní příklad a přístup

-

přístup trenéra – přísnost, ale spravedlnost, taktnost

-

nepřipustit zcela vyčerpávající zatížení

-

možnost soustředěného vytrvalostního tréninku

-

podporovat i mimosportovní zájmy

Charakteristika období – dorostový věk (15 – 18/19 let) -

zřetelné snížení tempa růstu (tělesná výška, hmotnost) 32

-

anatomické disproporce mizí

-

výrazný nárůst svalové hmoty

-

zmohutnění vnitřních orgánů, plný rozvoj a výkonnost srdce, plic, svalů

-

rozvoj silových schopností

-

období vrcholných výkonů a plné stimulace všech pohybových schopností

-

schopnost osvojit si i koordinačně velmi náročné pohybové dovednosti

-

vrchol v motorickém vývoji jedince

-

plný rozvoj abstraktního a logického myšlení

-

dotváří se individuální osobnost, dokončení a stabilizace osobních vlastností

-

ustálení zájmů a potřeb

-

vyšší emoční stabilita a odpovědnost

-

usilování o vlastní názor, revolta vůči autoritám

Trenérsko – výchovně vzdělávací přístup -

specializovaná sportovní příprava

-

zdokonalování techniky a větší důraz na taktiku

-

důraz na oblast silovou a vytrvalostní

-

řízená příprava na sportovní soutěž

-

rozvoj schopnosti sebekritiky

-

spojování osobních zájmů s celospolečenskými

-

vedení k samostatnosti a odpovědnosti za svoje jednání

-

důraz na aktivitu, tvořivost a nápaditost ve sportovní činnosti

-

přístup trenéra: takt, tolerantnost, čestnost, spravedlnost

2.6.1 Trénink mládeže a trénink dospělých Rozvoj a zvyšování výkonnosti ve sportu a dosahování vítězství v zápasech je cílem všech týmů, ať už jsou to družstva žáků, dorostu nebo dospělých, ale rozdíl spočívá v pojetí jejich tréninku. Trénink dospělých je zaměřen s ohledem na aktuální výkonnost družstva a na nejbližší soupeře v utkáních, tak aby tým dosáhnul co 33

největšího počtu bodů a nejlepšího umístění v tabulce. Trénink dětí a mládeže si ovšem klade cíle a úkoly poněkud odlišněji. Votík (2005, s. 247) uvádí, že: „Hlavním cílem tréninku mládeže je prostřednictvím oblíbené sportovní činnosti mobilizovat přirozené schopnosti mladého hráče k co nejdokonalejšímu osvojení všech složek herní způsobilosti…Hlavním úkolem tréninku mládeže je hráče sportovní hře učit a naučit“ .

Přehled hlavních rozdílů mezi tréninkem mládeže a tréninkem dospělých podle Procházky (1999) zachycuje tabulka č. 1. Tabulka č.1: Rozdíly mezi tréninkem mládeže a dospělých FAKTORY

Hlavní cíl tréninku

TRÉNINK MLÁDEŽE

TRÉNINK DOSPĚLÝCH

Rozvoj herního výkonu

Úspěch v soutěži

Proces učební, výchovný Převládající tréninkové rysy

Výchova

Perspektivnost, přiměřenost

Proces zdatnostní, pracovní (profi),

zatížení

opakovaná maximalizace zatížení

Důsledně prvořadá, úzká

Relativně časté kompromisy, osobní

spolupráce s rodiči

nezávislost hráče

Individuální herní výkon

Týmový herní výkon

Priorita herního výkonu

Prostředek rozvoje herního Význam utkání

výkonu, kontrolní

Hodnocení výkonu v

U nejmladších kategorií

utkání

bezprostředně po utkání

Didaktická činnost trenéra

Cílová činnost

S časovým odstupem

Odlišné nároky na vedení tréninkové jednotky Pestřejší škála didaktických řídících stylů Menší vliv roční periodizace,

Větší vliv roční periodizace,

menší vliv nejbližších utkání

větší vliv nejbližších utkání

Konečné výsledky

Viditelné obvykle až

Viditelné téměř souběžně

trenérské práce

s víceletým odstupem

s tréninkovým procesem

Obsah tréninku

34

Votík (2005) zdůrazňuje, že rozdílný přístup v přípravě dětí a dospělých je nutné uplatňovat také z důvodu odlišností mezi dětským a dospělým organizmem. U dospělých sportovců je možné v rámci určitých období ročního tréninkového cyklu provádět maximální zatížení, ale u mládeže bychom měli důsledně dodržovat přiměřenost zatížení, tak aby nedošlo ke zvyšování rizika zranění v důsledku zatížení.

2.7 Organizace fotbalu v ČR Vrcholným orgánem organizujícím fotbalové prostředí v České republice je Fotbalová asociace České republiky (FAČR), založený již roku 1901 jako Český svaz footballový (ČSF). Národní fotbalová asociace je sdruženým subjektem největší dobrovolné organizace Českého svazu tělesné výchov a sportu (ČSTV), jejíž hlavní smyslem je podporovat sport a tělesnou výchovu v zemi a zastupovat a chránit zájmy členských subjektů. ČSTV působí jako zastřešující organizace a na činnost jednotlivých členských svazů a klubů nemá vliv. Cílem činnosti FAČR, které vyplívají z platných stanov, je být hlavním organizátorem fotbalu v ČR, pečovat o komplexní rozvoj a propagaci fotbalu v zemi a vytvářet kvalitní a všestranné podmínky pro fotbal na všech úrovních. Mezi hlavní poslání FA ČR patří péče o sportovní výchovu mládeže a příprava talentovaných hráčů pro dosažení maximální výkonnosti. Prostřednictvím činnosti ve fotbalových klubech a jednotách chce vést mládež k pozitivním občanským postojům a zásadám. FAČR řídí profesionální soutěže. Soutěže nižších výkonnostních úrovní mají v kompetenci krajské fotbalové svazy respektive okresní fotbalové svazy. Organizaci soutěží mládeže v České republice dokumentuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Schéma organizace soutěží mládeže FAČR

Oddělení profesionálního fotbalu FA ČR* Celostátní 1. liga staršího dorostu (U19)

Řídící komise pro Čechy* Česká liga dorostu U19 Česká liga dorostu U17

Řídící komise pro Moravu*

Skupiny A,B

SCM-MSDL U19

Skupiny A,B

SCM U17

35

Česká liga dorostu U16

Skupiny A,B

SCM U16

Česká liga žáků U15

Skupiny A,B,C

SpSM – žáci U15

Sever, Jih

Česká liga žáků U14

Skupiny A,B,C

SpSM – žáci U14

Sever, Jih

Česká liga žáků U13

Skupiny A,B,C

SpSM – žáci U13

Sever, Jih

Česká liga žáků U12

Skupiny A,B,C

SpSM – žáci U12

Sever, Jih

Krajské přebory st. dorostu Krajské přebory st. žáků

Krajské přebory ml. Dorostu Krajské přebory ml. Žáků

Krajské fotbalové svazy* Krajské soutěže. dorostu Krajské soutěže st. Krajské soutěže ml. žáků žáků

Okresní fotbalové svazy* Okresní přebory dorostu

Okresní soutěže dorostu

Okresní přebory žáků Okresní soutěže žáků Okresní přebory přípravek, Okresní přebory přípravek, starší mladší Okresní soutěže přípravek

* Orgán odpovědný za řízení soutěží

2.7.1 Pravidla fotbalu malých forem

Fotbalové pojetí a systém soutěží mládeže je poněkud odlišný od fotbalu dospělých. Respektují se tělesné i psychické zvláštnosti dětí, proto se v tomto směru uplatňuje rozdílný přístup v pravidlech a řízení jednotlivých soutěží. Hlavním smyslem tohoto přístupu vidím v tom, že pro děti od věku mladší přípravky (kategorie U7) po mladší žáky kategorie U13 má být fotbal brán jako zábava, jako způsob aktivního využití volného času bez nutnosti za každou cenu vyhrát zápas a získat body do tabulky. Do hry by se mělo zapojit co nejvíce hráčů, tedy ne, aby byli většinu času jako náhradníci na lavičce, ale aby se co nejčastěji pohybovali na hřišti, přicházeli do kontaktu s míčem, spoluhráči i protihráči, a tímto způsobem probíhal jejich rozvoj. Tomuto jsou přizpůsobena i pravidla hry pro nejmladší kategorie žáků – pravidla fotbalu malých forem 4+1, 5+1 a 7+1. Podle těchto pravidel tak mladí fotbalisté používají rozdílné vybavení, hrají na ploše menších rozměrů a i vedení a pedagogický přístup trenérů a rodičů by měl být přiměřený jejich věku. Pozornost by neměla být 36

upřena na sbírání bodů a dosahování výher, ale spíše se zaměřit na to, jakým způsobem hráči hrají a co by mělo vést k jejich fotbalovému růstu. Prostřednictvím tohoto modelu můžou hráči získávat více herních zkušeností a také častěji přicházet do kontaktu s míčem, než kdyby utkání hrál větší počet hráčů. To vše může vést k většímu požitku ze hry, a tím i zvýšení motivace dětí do hraní fotbalu. Tato struktura motivace k fotbalu bude lépe odpovídat požadavkům na úspěch hráčů v dospělosti, což znamená i úspěch českého fotbalu v mezinárodním srovnání. Hlavní zásady vedení dětí ve hře dle Pravidel malých forem FAČR:

-

Fotbal dětí není fotbalem dospělých a děti jsou důležitější než hra sama. Pozornost má být v prvé řadě zaměřena na to, jak děti hrají, co se jim daří a co nikoli.

-

Povzbuzování, chválení, vysvětlování, opravování bez projevování zlosti je žádoucí.

-

Stanovit si pravidla koučování pro trenéry i rodiče v duchu hesla: „Rodiče fandí, ale nekoučují!“ Tyto zásady by měly být stále vysvětlovány a dodržovány, neboť rodiče, trenéři i rozhodčí na výchově dětí spolupracují.

-

Naučit děti hrát na více místech a v různých rozestaveních. Naučit je tím i základům herní všestrannosti a rozvinout jejich tvořivé herní myšlení, což jsou základy úspěchu i ve světovém fotbalu.

Na základě doporučení se v dlouhodobých soutěžích a turnajích mladší přípravky nevedou veřejné výsledkové tabulky, nepřidělují se body a eviduje se pouze počet vstřelených a obdržených branek. Toto kritérium však má pouze charakter doporučení. Vede k tomu, aby nedošlo k získávání bodů za každou cenu a rané specializaci u hráčů na konkrétních postech, případně k přetěžování některých hráčů a nedostatečnému využití hráčů ostatních apod. Podobný přístup k vedení výsledkové listiny je také u soutěží starší přípravky, kde se také doporučuje zaměřit se spíše na samotnou hru hráče než na získávání bodů. U kategorií mladších žáků jsou již výsledkové tabulky vedeny, ale i přesto je důležité dbát stále o to, aby byl fotbal pro děti v tomto věku především zábavou a měli příjemný prožitek ze hry. Dobrý (2012) uvádí, že v Anglii je dokonce zakázáno výsledky z utkání publikovat. 37

Nejdůležitější rozdíly v herních pravidlech mezi nejmenšími věkovými kategoriemi a kategorií dospělých shrnuje tabulka č.3. Tabulka č. 3: Rozdíly v pravidlech malých forem a pravidlech fotbalu dospělých Fotbal Forma 4+1

Forma 5+1

Forma 7+1

dospělých

Mladší přípravka (6-8 let)

Starší přípravka (8-10 let)

Mladší žáci (10-12 let)

Od 18 let

4+1

5+1

19x30 m 2x3 m nebo 2x5 m 3x12-16 min nebo 2x20 min Max 5 min nebo 10 min

25x40 m

7+1 50x42 m až 70x60 m

10+1 90x45 m až 120x90 m

Věková kategorie Počet hráčů Velikost hřiště Velikost brány Hrací doba Čas přestávky Velikost míče Obvod míče Hmotnost míče Střídání hráčů

2x5 m 3x16-20 min nebo 2x25 min

2x5 m

2,44x7,32 m

2x30 min

2x45 min

Max 5 min

15 min

15 min

Č. 4

Č. 5

63-66 cm

68-70 cm

250-310 g

Č. 3 nebo č. 4 52-62 cm; 63-66 cm 250-310 g; 290390 g

290-390 g

410-450 g

neomezeně

neomezeně

neomezeně

Max 3 hráči

Č. 3 52-62 cm

Co se týče pravidel malých forem, tak ta nejsou zcela jasně daná a v určitých případech a konkrétních situacích se mohou lišit. Příkladem je například stanovený počet hráčů – v případě, kdy oba týmy mají dostatečný počet hráčů (např. 15), mohou v kategorii mladších přípravek probíhat utkání současně na třech minihřištích při počtu 4+1 hráč na jeden tým. Pokud některý z týmů nemá dostatečný počet hráčů na hru, je možnost „zapůjčení“ hráče, respektive hráčů z druhého týmu, tak aby se celkově mohlo zapojit co největší množství hráčů do hry. Na základě počtu hráčů může být i rozdílná doba zápasu. V případě minimálního počtu hráčů se doporučuje hrát utkání 3x12 minut, pokud budou na střídání 1-2 hráči, může se celková doba zápasu prodloužit na 3x16 minut apod. Celková hrací doba záleží nejenom na počtu hráčů, ale také na jejich 38

zkušenosti, jak dlouho již fotbal hrají a jakou mají kondici. To vše závisí na domluvě trenérů zúčastněných týmů. Celkově bych zhodnotil, že takový přístup k výchově fotbalové mládeže je zvolen správně. Důraz není kladen na dosahování výsledků, ale na celkový projev hráčů a prožitek dětí ze hry. I nižší počty hráčů v zápasech jejich rozvoji zcela jistě prospívají. Díky menšímu počtu hráčů v poli se každý z nich zpravidla dostane vícekrát do kontaktu s míčem, což má jednoznačně pozitivní účinek na zlepšování fotbalového umění. Díky častějšímu kontaktu s míčem bude fotbal děti více bavit a motivovat je do budoucna.

2.8 Financování sportovního klubu Žádný sportovní klub, a tím tedy ani jeho mládežnická akademie by nemohla fungovat bez patřičných finančních prostředků. I když zdroje příjmů klubů jsou vcelku široké, sehnat peníze na činnost a naplnit tak rozpočet je značně obtížné a týká se to klubů jak profesionálních, tak amatérských. Některé druhy příjmů jsou omezeny podmínkou, že finanční prostředky mohou získat pouze subjekty neziskového charakteru. To se týká například i dotací, které plynou ze státního rozpočtu prostřednictvím Programu II Sportovně talentovaná mládeže. Z toho důvodu musí mít profesionální kluby, což je většina klubů 1. a 2. Fotbalové ligy, kooperující neziskovou organizaci, prostřednictvím které mohou získávat dotace na mládež. Za neziskovou organizaci se považuje takový subjekt, který nebyl založen za účelem podnikání. Z podstaty činnosti ze zakládacího dokumentu pak vyplívá, za jakým účelem tedy založen byl. U sportovních organizací se tedy zpravidla jedná o provozování sportovní činnosti. Mezi nejčastější formy neziskové organizace ve sportu patří občanské sdružení. Občanská sdružení mohou za určitých podmínek provozovat podnikatelskou činnost, ale k tomu potřebují získat živnostenské oprávnění, jak uvádí Čáslavová (2009). Jako příkladem podnikání pak může být reklamní činnost, pronájem, nájem, prodej občerstvení na zápase, hostinské služby, pořádání kulturních akcí (plesy, zábavy), rekreačně-sportovních akcí, prodej sportovního zboží a poskytování služeb v oblasti regenerace. 39

Novotný (2011) rozlišuje tradiční zdroje financování tělovýchovných jednot (TJ) a sportovních klubů v ČR a zdroje financování z doplňkových činností.

2.8.1 Tradiční zdroje financování TJ a sportovní klubů v ČR Členské příspěvky V českých sportovních klubech a TJ je to jeden z tradičních zdrojů příjmů. Tento systém můžeme rozdělit na 3 skupiny: 1. Zápisné – platí se při vstupu nového člena do tělovýchovné jednoty, resp. Sportovního klubu, ne všechny sporty tohoto druhu příjmů využívají 2. Členské příspěvky, které se platí jedenkrát ročně na financování aparátu zastřešující organizace a aparátu tělovýchovné jednoty 3. Oddílově příspěvky, které se platí jednou měsíčně, zpravidla však jednou ročně a slouží k financování činnosti oddílu především k účasti na sportovních soutěžích

Dary Dary sportovnímu klubu nebo tělovýchovné jednotě mohou mít peněžní i nepeněžní podobu. Dárci jsou často dlouholetí nebo bývali členové klubu, kteří mají hluboký vztah k TJ. Čáslavová (2009) na základě daňových zákonů uvádí, že darování je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Dárce neočekává za dar protihodnotu (protivýkony) a obdarovaný tuto hodnotu neposkytuje. V poslední době získávají kluby dary prostřednictvím nadací a nadačních fondů. V těchto formách se zpravidla sdružují bohatí členové klubu, drobní živnostníci, podnikatelé a majitelé obchodů. Nadaci nebo nadačnímu fondu jsou poskytnuty finanční dary, které jsou následně přerozdělovány sportovním klubům na jednotlivé účely. Patronáty Tato forma v našich podmínkách již není tolik využívána. Velké firmy často věnovaly značné částky peněz například na podporu mládežnického fotbalu v klubu.

40

Z hlediska účetního jsou patronáty stejně jako dary řešeny zákonem darovacím. Dříve se využívali zejména v péči o sportovní zařízení zaměstnáním vrcholových sportovců v rámci firmy. Tato oblast je však v určitém ohledu netransparentní a neprůhledná, proto se hovoří především o sponzorství. Příspěvky municipalit Obce v České republice se výrazným způsobem zapojují do chodu a fungování místních TJ a sportovních klubů. Jedná se jak o poskytování peněžních prostředků, tak i o pomoc nepeněžní jako je např. věcné poskytnutí materiálu na opravu sportovních zařízení, sekačky na trávu apod. Taková spolupráce je především založena na dobrých vztazích mezi představiteli obce a zástupci TJ. V mnoha případech je samotný sportovní areál, který je ve vlastnictví obce, pronajímán TJ za symbolickou cenu. S přijetím zákona o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. v roce 2001 se příspěvky obce na místní rozvoj sportu zvýšily, čímž se rozšířily nebo zkvalitnily podmínky obyvatelům na provozování sportovních aktivit. Často se také stává, že obce přejímají do vlastní správy sportovně technické zázemí od TJ, který by už nedokázaly zvládat provoz zařízení ať už z finančních nebo personálních důvodů. V poslední době vznikají pod hlavičkou obce i nová sportovně-rekreační zařízení jako jsou např. akvaparky, lyžařské areály či sportovní haly. Příspěvek od zastřešující sportovní organizace Díky tomu, že zastřešující sportovní organizace (ČSTV, Sokol, ČASPV, atd.) byly spoluvlastníky loterijní společnosti SAZKA, a. s., měly vlastní finanční zdroj nezávislý na jiných subjektech. Prostřednictvím tohoto zdroje se poskytovali příspěvky jednotlivých sportovním klubům a TJ na hlavní činnost, administrativní záležitosti, údržbu a provoz sportovních a tělovýchovných zařízení. V současné době se ovšem loterijní společnost SAZKA nachází ve špatné finanční situaci, hlavně v souvislosti s výstavbou SAZKA arény (dnes O2 aréna), proto jsou příspěvky z těchto zdrojů v tuto chvíli prakticky nereálné. Dotace od vlády-státu Peněžní prostředky jsou poskytovány prostřednictvím pěti vypsaných vládních programů státní podpory sportu a vždy se jedná o účelovou dotaci. (podrobněji kapitola 2.3) 41

Vstupné na sportovní akce Tato forma získávání financí je hojně využívána u TJ a sportovních klubů v řadě kolektivních sportů, ale většího významu nabývá ve fotbale a v ledním hokeji, kde příjmy ze vstupného tvoří nezanedbatelnou část finančních zdrojů. Velmi významným zdrojem příjmů to je u motoristických sportů, kde pořádající klub vybírá vstupné až od několika desítek tisíc lidí. Výše vstupného je vždy závislá od úrovně soutěže. Malé vesnické kluby často využívají princip dobrovolného vstupného, a tím pak mohou využít daňového osvobození.

Startovné Startovné má uplatnění především při individuálních sportech (např. tenis) nebo na turnajích, kterých se účastní větší počet družstev. Většinou pak tyto příjmy slouží na pokrytí nákladů pořadatelského klubu spojených s organizací a uskutečněním sportovní akce.

Úroky z uložených vkladů Není to běžný zdroj peněžních prostředků u sportovních klubů a TJ, ale některé organizace jej využívají. Při současných úrokových sazbách běžných účtu je výnos velmi nízký a je to prakticky zanedbatelná položka v příjmech klubů.

2.8.2 Zdroje financování z doplňkových činností U tělovýchovných jednot a sportovní klubů neziskového charakteru, zejména u občanských sdružení, je důležité, co mají uvedeno ve svých stanovách mezi hlavními činnostmi. Na základě toho lze pak snáze určit, které druhy příjmů z doplňkových činností jsou zdaňovány a které se danit nemusí.

Sponzorské příspěvky Takto získané prostředky může klub využít různým způsobem – na soutěž, soustředění, oslavy apod. Sponzorování ve sportu představuje vztah mezi TJ nebo SK (sponzorovaným) a živnostníkem, podnikatelem, firmou či jiným právnickým 42

subjektem (sponzorem), který za tuto službu požaduje určitou protihodnotu. Čáslavová (2009) rozlišuje různé formy sponzorování ve sportu: 

Sponzorování jednotlivých sportovců – nejčastěji se vyskytuje ve sportu vrcholovém, kdy se sportovci stávají představiteli značky firmy a podílejí se na úspěšné propagaci, respektive prodeji výrobků či služeb. Sportovec jako protihodnotu služby dostává nejčastěji finanční nebo materiální odměnu.



Sponzorování sportovních týmů – sponzor nejčastěji týmu poskytuje finance, sportovní vybavení, ubytovací služby, dopravu a automobily. Jako protislužbu tým nabízí zejména reklamu na dresu, reklamu prostřednictvím inzerátu, případně využívá možnosti autogramiády jako u jednotlivého sportovce.



Sponzorování sportovních akcí – sponzorovaný tým může jako protihodnotu nabídnout např. reklamní plochy, vstupenky, uvádění sponzora v názvu akce, V.I.P. hospitality a další služby v rámci dohody mezi oběma stranami.



Sponzorování sportovních klubů – z hlediska klubu jsou možnosti protivýkonu služby velmi rozmanité. Sponzorovaný klub může nabídnout k „využití“ jednotlivé sportovce, týmy, vlastní profesionální oddělení k zorganizování sportovní akce, různé tělovýchovné služby, zvláštní akce (např. soustředění) apod.



Sponzorování ligových soutěží – tuto formu sponzorování využívají především velké firmy k vlastní propagaci a prezentaci, u nás je tento způsob služby využíván zejména v nejpopulárnějších kolektivních sportech, kterými jsou fotbal a lední hokej. Partner tak může mít svůj název přímo v názvu soutěže (např. Gambrinus liga)

Drobné klubové suvenýry, upomínkové předměty se symbolikou klubu Z hospodářského hlediska je tento zdroj příjmů zajímavý pouze pro nejpopulárnější sporty, ale ani tak nedosahuje takového významu, jaký má u sportovních klubů na americkém kontinentu nebo v západní Evropě. Množství prodaných výrobků tohoto druhu dále závisí na dlouholeté tradici a úrovni soutěže, kterou klub hraje.

43

Nájemné z klubových sportovních zařízení Typický zdroj příjmů v našich podmínkách, kde asi 2/3 sportovních zařízení a areálů je ve vlastnictví TJ a sportovních klubů. To ovšem vede k určitým daňovým problémům, proto větší TJ zakládají obchodní společnosti, které tato zařízení spravují. Klubové restaurace a ubytovací zařízení Pro vylepšení hospodářské situace se takové objekty zřizovaly již od dob Rakouska-Uherska, kdy si sokolské jednoty u nově vybudovaných sokoloven vyčleňovaly prostory pro hospody, případně ubytovny. V dnešní době jsou hospodská a restaurační zařízení běžnou součástí sportovních areálů i u klubů nižší výkonnostní úrovně. Výnosy ze sběrny SAZKA, a. s. Prostory sportovně-technického zázemí některých TJ a sportovních klubů jsou „vybaveny“ sběrnami tiketů pro SAZKA a. s., případný zisk, který se díky sběrnám vygeneruje, je potřeba zdanit. Takto zdaněné peníze se potom můžou začlenit do celkových příjmů klubu Výpujčky od členů klubu Není to často využívaná forma zisku finančních prostředků u TJ a SK, ale tato možnost je a v minulosti se využívala. V dnešní době se může vyskytnout u sokolských jednot, které si v rámci určité solidarity půjčují peníze. Půjčky se většinou týkají investičních akcí spojených s rekonstrukcí sokolovny Bankovní půjčky Vzhledem k tomu, že většina TJ a SK má vlastní majetek, je možnost půjčit si peníze od bank. Tento způsob zdroje financí je však kluby vyhledáván až jako krajní řešení, protože cena půjčky, úrok, dosahuje v českém prostředí značný výšin a v případě neschopnosti splácet by mohlo dojít i k zabavení majetku sportovního klubu. Durdová (2005) mezi další finanční zdroje sportovních klubů ještě uvádí příjmy plynoucí z přestupů, příjmy plynoucí z výchovného, příjmy z krajského rozpočtu a příjmy z fondů Evropské unie.

44

2.8.3 Novela loterijního zákona Vliv na financování sportovních klubů a TJ v České republice má také novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, na základě které loterijní společnosti nemají možnost již rozdělovat část svého výtěžku na veřejně prospěšné účely do různých oblastí jako je sport, kultura, zdravotnictví, církve, životní prostředí a další, podle svého vlastního uvážení. V současné platné změně „loterijního zákona“ je uvedeno, že část z odvodu loterií a jiných podobných her s výjimkou části odvodu z hracích automatů se stává ze 70% příjmem státního rozpočtu a 30% se stává příjmem rozpočtů obcí. Řada sportovních klubů tak přijde o příspěvky z různých nadací a nadačních fondů, do nichž mnoho firem působících v oblasti loterie a hazardních her odváděla část svého výtěžku. Nadace pak zpravidla takto získané prostředky rozdělovaly do různých veřejně prospěšných oblastí, mezi kterými významné místo zaujímal právě sport. Jaký dopad má tato změna zákona o loteriích na financování fotbalové akademie popíšu v praktické části diplomové práce.

2.9 Fotbalový klub 1. FC Slovácko Klub 1.FC Slovácko vznikl 1.7. 2000 jako 1.FC Synot a to fúzí dvou tradičních lokálních rivalů: FC Synot, a.s. Staré Město a FC Synot Slovácká Slavia Uherské Hradiště s.r.o. K této fúzi došlo úvahou funkcionářů obou klubů a hlavního sponzora, kteří si přáli vytvořit jeden silný regionální klub, udržet jej v právě vybojované 1. Gambrinus lize a přitáhnout do svých řad nové talentované mladé hráče. Klub ze Starého Města přispěl čerstvě vybojovanou nejvyšší fotbalovou ligou, dobře pracujícím managementem a také finančně silným sponzorem. Slovácká Slavia přispěla propracovanou prací s mládeží, z které vzešlo několik reprezentantů ve všech věkových kategoriích české či československé reprezentace. V posledních letech klub prošel velkými změnami. V roce 2003 ve spolupráci s městem Uherské Hradiště byl vybudován nový moderní stadion Stonky, který splňuje všechny požadavky ČMFS a UEFA na pořádání domácích utkání, soutěží evropského charakteru i mezistátních zápasů. V roce 2004 byl 1.FC Synot usvědčen z úplatkářské aféry, která měla 45

významný vliv na další dění. Klub byl potrestán ztrátou 12 bodů z odehrané ligové sezóny a došlo ke změně vlastníků. Ovšem tato změna klubu neprospěla. Na jaře roku 2007 se klub nacházel ve velmi těžké finanční, organizační i sportovní situaci. Tým skončil v soutěži poslední a po sedmi letech opustil nejvyšší českou fotbalovou ligu. V červnu téhož roku došlo k odkoupení akcií klubu panem Zemkem, který se stal novým majitelem. Od sezony 2009/2010 hraje A tým opět nejvyšší fotbalovou soutěž a tuto prvoligovou příslušnost chtějí také i v dalších letech udržet. V ročníku 2011/2012 nejvyšší fotbalové ligy skončil tým na velmi solidním sedmém místě.

2.9.1 Fotbalová akademie 1. FC Slovácko „Budoucnost fotbalu, a to nejen v 1.FC SLOVÁCKO, vidím ve vytvoření špičkových podmínek pro talentovanou mládež". (Čech a kol., 2007). Takový přístup k výchově talentovaných fotbalistů projevoval spolumajitel firmy Synot Miroslav Valenta senior, který se zasadil o vznik fotbalové akademie na Slovácku. V Uherském Hradišti a ve Starém Městě byla péče o fotbalovou mládež vždy důležitým aspektem místních fotbalových klubů, protože již v prvních desetiletích minulého století, kdy se fotbal rozšiřoval a popularizoval, se vlastní odchovanci stávali základem a pilířem fotbalu dospělých. Asi od padesátých let minulého století můžeme říci, že probíhala příprava mládeže na organizované úrovni, a to zejména díky dokonalejší organizaci soutěží dorostů a žáků. V polovině osmdesátých let byli dorostenci klubu Slovácké Slávie zařazeni do systému tréninkových středisek mládeže, které již v té době byly podporovány státem. Na konci osmdesátých let byla příprava žáků Slovácké Slávie provázána s jejich výchovou ve sportovních třídách na III. základní škole v Uherském Hradišti, která později přinesla úspěchy. Mezi hráče, kteří prošli fotbalovou líhní nebo přišli do klubů na Uherskohradišťsku v mladém věku, patří například Miroslav Kadlec (vicemistr Evropy 1996 z Anglie, dlouholetý hráč bundesligového týmu 1. FC Kaiserslautern), Lubomír Vlk (československý reprezentant, hráč FC Porto, mistr ligy roku 1986 s Vítkovicemi), Jiří Ondra (reprezentant a obránce rakouského SC Vienna a mistrovského celku Bohemians Praha z roku 1983), Zdeněk Jánoš (brankář Slavie Praha, Jablonce a širšího kádru české reprezentace), Zdeněk Caudr (obránce pražské Sparty) a další. 46

Kvalitní dosavadní péče o talentovanou mládež ve fotbalových klubech v Uherském Hradišti a okolí, osobní intervence majitelů firmy Synot a také stabilní sportovní, technické i ekonomické zázemí umožnila uvést v život ambiciózní projekt s názvem „Fotbalová akademie 1. FC Slovácko“. Podmínkou pro realizaci projektu byl postup dorostenců do nejvyšší soutěže – celostátní 1. dorostenecká liga, což se shodou okolností podařilo ve stejném soutěžním ročníku (1999/2000), kdy A tým klubu FC Synot poprvé v historii postoupil do první celostátní fotbalové ligy. Založení fotbalové akademie na Slovácku bylo nápadem spolumajitele firmy Synot Iva Valenty, syna Miroslava Valenty seniora. Ivo Valenta při svém pobytu v monackém knížectví Monte Carlu čerpal inspiraci od místních fotbalových klubů i klubů po celé Francii, kde je systém přípravy mládeže považován za jeden z nejkvalitnějších a nejpropracovanějších na světě. Do prvoligového klubu AS Monaco byli vysláni zástupci 1.FC SYNOT s cílem získat informace a načerpat inspiraci pro vytvoření fotbalové akademie na Slovácku. Cílem fotbalové akademie 1.FC Synot bylo přitáhnout do klubu největší fotbalové talenty ze širokého regionu už v žákovském věku a nabídnout jim komplexní podmínky pro jejich další fotbalový i profesní růst s možností pozdějšího uplatnění buď v ligovém týmu 1.FC Synot, nebo i v zahraničí. Na začátku působení byla fotbalové akademie tvořena hráči z bývalé Slovácké Slávie a staroměstského Synotu, ale bylo zřejmé, že se vzrůstajícími požadavky musí být akademie posílena o další talentované hráče, a to nejen z blízkého okolí, ale i ze vzdálenějších míst především oblasti Hodonínska, Znojemska a Uherskobrodska. Tedy z míst, která jsou vzdálená i několik desítek kilometrů, proto bylo důležité mít pro fotbalisty zajištěné patřičné ubytování na internátu střední školy ve Starém Městě a byla zajištěna spolupráce s několika dalšími středními školami a učilišti v Uherském Hradišti a Starém Městě, protože vedení slováckého klubu dbalo na všestranný vývoj talentovaných fotbalistů, a to se týkalo i jejich vzdělávání. „Už na začátku byli všichni hráči ve věku 15 až 18 let rozděleni do čtyř výkonnostních kategorií, v jejichž rámci měl každý adept garantovány stanovené podmínky. Ty se týkaly např. úhrady nákladů na oblečení a výstroj, na školné, na regeneraci, nebo zahrnovaly poskytování různých jiných příspěvků (např. na stravování) či stipendia a bonusů (např. za nominaci do mládežnických reprezentačních výběrů). Vrcholem stanovených podmínek bylo získání profesionální smlouvy se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími“ (www.fcslovacko.cz, 2012)

47

Pro kvalitní činnost a rozvoj hráčů fotbalové akademie bylo důležité vybudovat kvalitní materiálně-technické zázemí s odpovídajícím vybavením. Hlavní centrum dorosteneckých týmů byl sportovní areál Širůch ve Starém Městě, kde bylo hřiště s umělou trávou tzv. „třetí generace“, které jako první v ČR drželo certifikát a splňovalo nejnáročnější podmínky a standardy FIFA. Většina žákovských družstev využívala k tréninku nové hřiště s přírodním travnatým povrchem v atletické části Městskému sportovního stadionu v Uherském Hradišti, hřiště s umělým povrchem v těsné blízkosti fotbalového stadionu, a další travnatá hřiště v jiných částech města. Činnost akademie v žákovských kategoriích plynule navazuje na systém sportovních tříd při III. základní škole v Uherském Hradišti, kde jsou zařazeni žáci v pěti ročnících od 11 do 15 let. Fotbalová akademie je kromě družstev dorostu a žáků tvořena i několika týmy přípravek, které své základny mají ve Starém Městě i Uherském Hradišti. Celkově má fotbalová akademie registrováno více než 350 fotbalistů, kteří jsou rozdělení do šesti týmů přípravek, šesti týmů žáků a čtyř týmů dorostu. Všechna mužstva hrají nejvyšší soutěže pod hlavičkou FAČR, respektive v rámci soutěží SpSM a SCM.

48

3. Cíle a výzkumné otázky Hlavním cílem diplomové práce je vytvořit obecný model fungování fotbalové akademie na příkladu sportovního klubu 1.FC Slovácko. Dalším cílem je navrhnutí opatření, která by vedla ke zkvalitnění podmínek pro práci s fotbalovou mládeží v klubu. Při psaní diplomové práce jsem formuloval níže uvedené výzkumné otázky, které jsou zaměřeny na důležité aspekty v rámci organizace a řízení fotbalové akademie. Výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem probíhá výběr talentů do klubu? 2. Jaký dopad měla změna loterijního zákona na financování mládeže? 3. Má klub koncepci přípravy pro mládežnické kategorie nebo je tvoření přípravy a obsahové části plně v kompetenci trenérů jednotlivých týmů? 4. Jaké funkce a činnosti jsou stanoveny pro šéftrenéra Fotbalové akademie 1. FC Slovácko?

49

4. Metodologie Každá závěrečná práce se tvoří v souvislosti s výzkumnými metodami a následným postupem řešení. K realizaci mé diplomové práce jsem vybral metodu případové studie a analýzy dokumentů. Ke sběru potřebných informací a dat a jejich následnému zpracování použiji metodu rozhovoru pomocí návodu.

4.1 Výzkumné metody Případová studie Hendl (2005) uvádí, že metoda případové studie je jedním z přístupů kvalitativního výzkumu, který se detailně zabývá studiem jednoho případu nebo několika málo případů. V případě statistického šetření shromažďujeme relativně omezené množství dat od mnoha jedinců (nebo případů), v případové studii sbíráme velké množství dat od jednoho nebo několika málo jedinců. V případové studii jde o zachycení složitosti případu, o popis vztahů v jejich celistvosti. Výzkumník obvykle na začátku kvalitativního výzkumu stanoví téma a určí základní výzkumné otázky. Otázky mohou být upravovány nebo doplňovány v samotném v průběhu výzkumu, během sběru nebo analýzy dat. Výzkumník vyhledává a analyzuje různé informace, které povedou k zodpovězení výzkumných otázek a umožní vyvodit patřičné závěry. V diplomové práci se detailněji zaměřuji na fotbalovou akademii 1. FC Slovácko, o níž shromažďuji velké množství dat a informací, které povedou ke splnění cílů této práce. Analýza dokumentů Jedná se o klasickou oblast kvalitativně-interpretativní analýzy. Analýza dokumentů nepracuje pouze s listinnými dokumenty nýbrž s veškerým předmětným svědectvím, které může sloužit jako zdroj porozumění lidskému chování. Podle Hendla (2005) patří tato metoda k standardní aktivitě v rámci kvalitativního výzkumu. V dokumentech se projevují osobní nebo skupinové vědomé nebo nevědomé postoje, hodnoty a ideje. Rozmanitost dokumentů otevírá přístup k 50

informacím, které by se jiným způsobem jen těžko získávaly. Také skutečnost, že data nejsou vystavena působení zdrojů chyb nebo zkreslení, jež vznikají při uskutečňování rozhovorů nebo pozorování, měření a testování. Podle Pattona (1990) by se při zpracování dokumentů měly dodržovat následující postupy: a) Definice výzkumné otázky b) Definuje se to, co se bude považovat za dokument. Podle této definice se bude postupovat určitým způsobem při sběru dokumentů. Snažíme se vyhledat všechny relevantní dokumenty c) Provádí se pramenná kritika d) Interpretace dokumentů zaměřená na hledání odpovědi na vytvořené otázky Pomocí metody analýzy dokumentů jsem získával informace o sportovních střediscích mládeže a sportovních centrech mládeže ve fotbale. Zjistil jsem, jaké jsou podmínky pro udělení jejich licencí a pravidla pro udělování certifikátů SpSM, resp. SCM. Prostřednictvím této metody jsem také zkoumal dokumenty, které mně poskytli zástupci fotbalového klubu 1. FC Slovácko Rozhovor pomocí návodu Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, které je nutné v rámci interview probrat. Tento návod má zajistit, že se skutečně proberou všechna pro tazatele zajímavá témata. Tuto metodu získávání dat použiji při rozhovorech se zástupci klubu 1. FC Slovácko, abych podrobně zjistil jakým způsobem je organizována a vedena práce s mládeží. Zaměřím se na klíčové oblasti, které jsou nejdůležitější pro kvalitní práci s mládeží.

51

5. Analytická část V této části diplomové práci se již zaměřím na fungování fotbalové akademie 1. FC Slovácko. Prozkoumám klíčové oblasti a činnosti, které jsou nezbytné pro fungování akademie. Zjistím, jaké postavení má akademie mezi dalšími kluby v rámci SpSM a SCM. Dalšími oblastmi výzkumu bude systém vzdělávání hráčů, vyhledávání talentů i celková koncepce při práci s mládeží. Důležitým faktorem pro činnost fotbalové akademie je systém jejího financování, proto se budu zabývat i zdroji příjmů, které do akademie plynou.

5.1 Postavení klubu v rámci SpSM a SCM V rámci licenčního řízení Komise mládeže FAČR, na základě kterého se udělují certifikáty SpSM, respektive SCM se fotbalový klub 1. FC Slovácko umístil na předních místech jednotlivých žebříčků. To je důkazem velmi dobrých podmínek a zázemí, které jsou důležitým aspektem pro kvalitní přípravu talentované mládeže. Přesné pořadí jednotlivých týmů v rámci licenčního řízení SpSM a SCM uvádí tabulka č. 4 a tabulka č. 5. Díky zařazení klubu do tohoto systému mohou žákovské týmy hrát soutěže pod hlavičkou SpSM a dorostenecké kategorie soutěže SCM. Vlajkovou lodí celé akademie je tým U19, který hraje celostátní dorosteneckou ligu a z něj pak přechází nejlepší hráči do „A“ mužstva. Tabulka č.4: Výsledné pořadí certifikačního řízení SpSM pro sezonu 2012/2013 Název SpSM

Název SpSM

1

České Budějovice

31 Jablonec

2

Sparta Praha

32 Frýdek Místek

3

Sigma Olomouc

33 Karlovy Vary

4

Teplice

34 Prachatice

5

Baník Ostrava

35 Slavia Praha

6

Karviná

36 Sokolov

7

Hradec Králové

37 Šumperk 52

8

Plzeň

38 Táborsko

9

Slovácko

39 Kolín

10 Ústí nad Labem

40 Mladá Boleslav

11 Liberec

41 Brno Zbrojovka

12 FA Šluknovského výběžku 42 Vyškov 13 Bohemians 1905

43 Most

14 Písek

44 Břeclav

15 Znojmo

45 Třebíč

16 Uničov

46 Vlašim

17 Čáslav

47 Viktoria Žižkov

18 Jihlava

48 RMSK Cidlina

19 Kladno

49 Motorlet

20 Třinec

50 Chrudim

21 Dukla Praha

51 Hranice

22 Hlučín

52 Beroun

23 Prostějov

53 Brno Sparta

24 Příbram

54 Kroměříž

25 Opava

55 Meteor Praha

26 Pardubice

56 Letohrad

27 Svitavy

57 Valašské Meziříčí

28 HFK Olomouc

58 Náchod

29 Zlín

59 Benešov

30 Hodonín

60 Rokycany

Kluby umístěné v žebříčku do 50. místa dostávají měsíčně příspěvek od FAČR prostřednictvím programu MŠMT Sportovně talentovaná mládež 20 000 Kč, které mají být použity zejména na platy trenérů. Kluby umístěné na 50. – 60. místě dostávají měsíční podpora 15 000 Kč od Komise mládeže FAČR.

53

Tabulka č.5: Výsledné pořadí certifikačního řízení SCM pro ročník 2012/203 Název SCM

Název SCM

1

Sparta Praha

23 Příbram

2

Slavia Praha

24 Dukla Praha

3

Plzeň

25 Třinec

4

České Budějovice 26 HFK Olomouc

5

Baník Ostrava

27 FAŠV

6

Sigma Olomouc

28 Kladno

7

Bohemians 1905

29 Písek

8

Opava

30 Sokolov

9

Slovácko

31 Prostějov

10 Teplice

32 Brno Zbrojovka

11 Mladá Boleslav

33 Most

12 Liberec

34 Frýdek Místek

13 Zlín

35 Vyškov

14 Hradec Králové

36 Motorlet Praha

15 Jihlava

37 Chrudim

16 Táborsko

38 Hodonín

17 Pardubice

39 Žižkov

18 Znojmo

40 Kolín

19 Karviná

41 Karlovy Vary

20 Hlučín

42 Svitavy (Cidlina)

21 Jablonec

43 Břeclav

22 Ústí nad Labem

44 Kroměříž

Dotace pro SCM závisí na bodovém zisku v rámci licenčního řízení, každý bod má vypočítanou finanční hodnotu a poté se násobí ziskem bodů. Řádově se dotace pohybují od 35 000 do 70 000. 1. FC Slovácko dostává měsíční podporu ve výši 56 000 Kč. Fotbalové kluby Břeclav a Kroměříž jsou podporovány Komisí mládeže FAČR.

54

5.2 Kategorizace fotbalové akademie Fotbalový klub 1. FC Slovácko nabízí solidní zázemí pro své hráče a to se týká i fotbalistů patřících do akademie. Kromě kvalitních materiálně-technických podmínek klub hráčům nabízí řadu dalších benefitů. Podle snahy a dosažených výsledků si hráči můžou přijít i na zajímavé finanční prémie. Vrcholem je pak uzavření profesionální smlouvy s klubem. Tabulka č. 6 uvádí jednotlivé kategorie, do kterých jsou hráči začleněni a popisuje, co jim vše klub nabízí. Tabulka č. 6: Kategorie ve fotbalové akademii Kategorie standard Kategorie nadstandard Kategorie top - sportovní vybavení

- sportovní vybavení

- sportovní vybavení

- školné

- školné

- školné

- regenerace

- regenerace

- regenerace

- ubytování, stravování

- ubytování, stravování

- cestovné

- cestovné

- neamatérská smlouva

- profesionální smlouva

Hráči mají možnost získat další bonusy v případě účasti na reprezentačních akcích: Účast na ME U17:

mobilní telefon zdarma

Účast na kvalifikaci ME U19:

finanční prémie 25.000,- Kč

Účast na ME U19:

finanční prémie 50.000,- Kč

Podle legislativních pravidel FAČR, může být s hráčem mladším 18 let uzavřena neamatérská, respektive profesionální smlouva na dobu maximálně 3 roky. Podmínkou je ovšem dovršení věku minimálně 15 let. Tímto omezením se fotbalová asociace snaží chránit mladé talentované fotbalisty před neseriózními praktikami některých klubů a agentů hráčů. V některých případech byla například s hráčem uzavřena nevýhodná smlouva na dobu i 10 let, ze které se hráč prakticky nemohl vyvázat. Neamatérská smlouva je písemná smlouva mezi hráčem a klubem, podle níž hráč zpravidla nevykonává sportovní činnost jako své hlavní zaměstnání. Minimální odměna činí 1000 Kč měsíčně. U profesionální smlouvy nesmí být minimální měsíční 55

plnění nižší než výše minimální mzdy v České republice. Na základě profesionální smlouvy hráč vykonává svou sportovní činnost jako hlavní zaměstnání. U fotbalistů ve věku 15-18 let musí být součástí smlouvy i schvalovací podpis zákonného zástupce hráče. Díky současným pravidlům a směrnicím pro fotbalovou mládež, není nutné, tak jako dříve, uzavírat smlouvu s talentovaným hráčem za každou cenu. Díky dřívější nedostatečné legislativní ochraně mateřského klubu bylo zcela obvyklé, že perspektivní hráč odešel do jiného klubu bez adekvátní finanční náhrady. Díky této praxi se kluby snažily udržet své hráče smlouvou, aby případný odchod do jiného klubu nebyl tak jednoduchý a v případě skutečného zájmu mateřský klub obdržel odpovídající peněžní částku. Výjimkou v tomto směru nebylo ani 1. FC Slovácko. Smlouvy s hráči byly uzavírány zejména z důvodu snahy udržení si hráčů, o které se mnoho let starali a vychovávali. Současná legislativa fotbalové asociace lépe chrání mateřský klub, ve kterém hráč vyrůstal. Podle tabulkové hodnoty je minimální částka za hráče, který přestupuje jako amatér (nemá profesionální smlouvu), 450 000 Kč pokud přestupuje do klubu I. ligy a 350 000 Kč pokud přestupuje do klubu II. ligy, pokud se kluby nedohodnou jinak. Toto pravidlo tak výrazně omezilo praktiky klubů, kdy si „přetahovaly“ hráče za nízké finanční částky. V dnešní současné hospodářské situaci a ekonomické vitalitě sportovních organizací si každý klub rozmyslí, za kterého hráče je ochoten nabídnout takový finanční obnos. V 1. FC Slovácko byla dříve situace taková, že téměř polovina hráčů už i v týmu U17 měla smlouvu ať už neamatérskou nebo profesionální s klubem. Bylo to z toho důvodu, že reálně hrozil odchod talentovaných fotbalistů do jiného klubu např. Baník Ostrava, FC Brno (nyní Zbrojovka Brno) nebo také do Zlína, které byly ochotné nadějným hráčům nabídnout lepší finanční podmínky nebo i jiné benefity. Pokud by smlouva s hráči uzavřena nebyla, mohli by tak zadarmo, respektive za velmi nízkých finančních částek přejít do jiného klubu. V dnešní hospodářské situaci, a díky legislativní ochraně mateřského klubu, jsou smlouvy s hráči pečlivě zvažovány a celkový počet uzavřených smluv je daleko nižší než před několika lety. Nyní je většina smluv uzavřena s fotbalisty v týmu U19, u nichž už je skutečný předpoklad, že by mohly reálně hrávat I. nebo II. ligu. Smlouvy s hráči v nižších kategoriích jsou spíše výjimkou a musí se jednat o opravdu velký talent, aby došlo k upevnění vztahu mezi hráčem a klubem podpisem smlouvy. Kromě těchto situací se uzavírají ještě smlouvy 56

s hráči, které chtějí pozvat na svou stáž zahraniční fotbalové kluby. V minulosti se stávalo, že hráč, který byl vyslán na zkušenou do zahraničí, s tímto klubem následně uzavřel smlouvu. Tento klub pak za hráče poslal neadekvátní sumu peněz, která vůbec neodpovídala jeho tržní hodnotě. K těmto situacím nedochází často, ale jejich reálná hrozba tu je, proto funkcionáři Slovácka s těmito hráči smlouvu také uzavírají.

5.3 Koncepční práce s mládeží 1. FC Slovácko Pro jednotnou práci s mládeží v rámci klubu je důležitá vhodně nastavená a zvolená koncepce, na jejímž základě může probíhat systematická a kvalitně organizovaná příprava talentovaných sportovců. Překvapilo mě, že i když fotbalová akademie byla založena již v roce 2011, teprve letošní sezonu 2012/2013 vyšel v platnost tzv. „Manuál práce s mládeží“, který je určen trenérům všech kategorií a jasně definuje sportovní koncepci klubu. Předchozí práce s mládeží tak probíhala v ne zcela systematické a organizované podobě, což se projevovalo následně například ve výsledcích, které mnohokrát nedosahovaly úrovně, jaké si funkcionáři klubu představovali. Trenéři vždy odváděli svou práci podle svého nejlepšího úsudku, ale tím, že nebyla jasně daná koncepce, se například běžně stávalo, že hráč v kategorii U19 neuměl zvládnout určitou taktickou dovednost, kterou se ovšem měl naučit již v kategorii U16. Manuál práce s mládeží se tak stává nástrojem jednotné koncepce klubu a hlavní obsah tvoří: 

cíle týmů všech věkových kategorií



hlavní zásady jednotlivých týmů



požadavky na hráče - kondice (vytrvalost, rychlost, dynamika a síla), organizace hry (taktické dovednosti), individuální nároky na hráče (technické dovednosti), chování a povinnosti mimo hřiště



požadavky na trenéry jednotlivých týmů (kvalifikace a další specifické požadavky)

Tento manuál tak dává především trenérům určitou vizi a směr, kterým by se měli se svými svěřenci ubírat. Není v něm popsána detailní skladba jednotlivých

57

tréninkových jednotek. Forma a skladba tréninku je plně v kompetenci trenéra, ale musí být v souladu s tímto manuálem, tak aby bylo dosaženo stanovených cílů. Bylo mi umožněno do tohoto materiálu nahlédnout, ale vedení klubu si nepřeje, aby tyto informace byly veřejně prezentovány, protože podle slov šéftrenéra fotbalové akademie pana Botka patří tento materiál mezi „know-how“ fotbalové akademie a mezi jinými prvoligovými a druholigovými týmy se jedná spíše o ojedinělou záležitost. Cíle jednotlivých věkových kategorií tak uvádím ve zjednodušené a obecnější rovině. Kategorie přípravka Do této kategorie patří 6 týmů. Jedná se o tým školička, tedy děti mladší šesti let, U7, U8, U9, U10 a U11. Hlavním cílem je, aby děti měli ze hry radost a zábavu. Do hry se snažit vždy zapojit co nejvíce dětí, které se budou častěji dostávat do kontaktu s míčem. Výsledek u těchto týmů není důležitý. Podobné cíle a přístup k fotbalu nejmenších fotbalistů má právě i FAČR, a to díky zavedení „Pravidel malých forem“. Proto nejsou vedeny výsledkové listiny a bodové tabulky. Kategorie žáci Celá kategorie žáků je tvořena 4 týmy – U12, U13, U14, U15. Hlavní tréninková náplň je zaměřena na práci s míčem a individuální rozvoj hráče v pohybových dovednostech. U kategorií U14 a U15 vzrůstá i význam důležitosti výsledků a pořadí v tabulce. Za optimální se považuje pořadí na předních místech nebo středu výsledkové listiny.

Kategorie dorostu Dorostenecké týmy jsou pouze tři – U16, U17 a U19. Cíle těchto kategorií se pomalu blíží cílům kategorie dospělých. Stěžejním týmem v této kategorii je tým U19, který hraje celostátní dorosteneckou ligu. Větší pozornost je zaměřena i na trenéry tohoto týmu, protože v případě špatných výsledků, se ocitají pod velkým tlakem, podobně jako je tomu u týmů „áčka“. Výsledky jsou tedy důležité, ale nehraje se za každou cenu o umístění na prvním místě. Hlavním cílem je připravit vždy několik hráčů z U19 do prvního mužstva. Za úspěch se považuje, pokud 2-3 hráči přejdou každý rok z dorostu do „A“ týmu.

58

5.4 Organizační struktura fotbalové akademie Každá sportovní organizace by měla mít stanovenou organizační strukturu, která podává přehled o hierarchii lidí a pracovních pozic, které v ní jsou. Organizační strukturu fotbalové akademie 1. FC Slovácko zachycuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Organizační struktura fotbalové akademie Sportovní manažer

Generální sekretář

Vedoucí trenér dorostu

Šéftrenér mládeže

Vedoucí trenér žáků

Vedoucí trenér přípravek

Vedoucí trenér žen

U19

U15

U11

Ženy A

U17

U14

U10

Juniorky

U16

U13

U9

Žačky

U12

U8

Přípravky

U7

Školička

59

Zodpovědnou osobou za činnost celé fotbalové akademie je šéftrenér mládeže (někdy též označovaný jako sportovní manažer mládeže), který spolupracuje se sportovním manažerem a generálním sekretářem klubu. Šéftrenér mládeže koordinuje činnost vedoucích trenéru a podporuje jejich vzájemnou spolupráci. Vedoucí trenéři dohlíží na činnost jednotlivých trenérů, organizují soustředění a zápasy s jinými oddíly. Funkcí vedoucího trenéra kategorie přípravky, žáků a dorostu je pověřen vždy některý z hlavních trenérů daných věkových kategorií. Trenéři jednotlivých týmů spolu s asistenty jsou odpovědní za vedení a organizování tréninků a zápasů. Zajímavostí je, že do této struktury patří i týmy žen, ale jejich činnost není koordinována šéftrenérem mládeže, ale v rámci klubu fungují samostatně.

5.4.1 Sportovní manažer mládeže Zodpovědnou osobou slováckého fotbalového klubu za celou fotbalovou akademii je sportovní manažer mládeže (někdy se také název této pozice označuje jako šéftrenér mládeže). Sportovní manažer mládeže řídí celý systém mládežnické kopané klubu a řídí a koordinuje činnost trenérů jednotlivých týmů, které do tohoto systému spadají. Hlavní činnosti a odpovědnost plynoucí z funkce sportovního manažera mládeže je shrnuta v následujících bodech:

-

odpovídá za budování a řízení systému mládežnické kopané klubu

-

spolupracuje se středními školami v Uherském Hradišti a blízkém okolí

-

spolupracuje s rodiči hráčů klubu

-

zabezpečuje spolupráci se školskými úřady, městskými úřady, řediteli škol, okresním fotbalovým svazem, krajským fotbalovým svazem, se sportovním lékařem, se šéftrenéry dorostů ostatních klubů

-

úzce spolupracuje s vedením klubu (zejména se sportovním ředitelem a generálním sekretářem)

-

řídí porady mládežnické kopané

-

doporučuje výběr trenérských kádrům všem mládežnickým mužstvům

-

metodicky řídí trenéry mládežnické kopané v návaznosti na koncepční zásady klubu a kategorie dospělých, úzce spolupracuje v této oblasti se 60

sportovním ředitelem a následně přenáší jeho pokyny dále v rámci sportovního úseku -

zabezpečuje součinnost mezi jednotlivými stupni mládežnické kopané

-

schvaluje doplňování mužstev, spolupracuje při vyhledávání talentů

-

podílí se na zvyšování kvalifikace trenérů všech stupňů, dbá na zvyšování kvalifikace trenérů, průběžně sleduje dostupný materiál, zúčastňuje se seminářů a školení

-

řídí trenéry všech mládežnických mužstev klubu

5.5 Personální zabezpečení fotbalové akademie Činnost

fotbalové

akademie

by nemohla

systematicky

fungovat

bez

kvalifikovaných a zkušených trenérů. Není to jen doporučení, ale v případě SpSM a SCM, je definována minimální trenérská licence pro vykonávání funkce hlavního trenéra i asistenta. V několika případech se stalo, že v klubu působili trenéři, kteří byli kvalitní, měli poctivý přístup k práci s mládeží, ale neměli potřebnou licenci pro vykonávání funkce trenéra. V takovém případě 1. FC Slovácko své vlastní trenéry motivuje a podporuje v získání potřebné kvalifikace. Každému trenérovi je poskytnut finanční příspěvek ve výši 5 000 Kč na získání vyšší trenérské licence ovšem s podmínkou, že v klubu bude působit minimálně 5 let. Pokud by trenér odešel dříve než po uplynutí této doby, musel by poskytnutou finanční částku vrátit klubu. Kromě finanční pomoci se podpora klubu projevuje i v těch situacích, kdy jsou například trenéři na týdenním semináři v Praze a jejich pracovní možnosti v rámci klubu, resp. týmu, jsou omezeny. V těchto případech se většinou volí náhrada např. asistent trenéra nebo kolega z jiného týmu, který jej dočasně v pracovních záležitostech zastupuje. Aktuální trenérské obsazení včetně dalších osob povinných dle personálních kritérií licenčního manuálu SpSM, resp. SCM jsou uvedeny v tabulce č. 7 a tabulce č. 8.

61

Tabulka č.7: Personální obsazení SpSM 1. FC Slovácko Pozice

Jméno a příjmení

Trenérská licence

Vedoucí trenér SpSM

Petr Vlachovský

Trenér mládeže UEFA A

Ekonom SpSM

Ing. Veronika Pavlíčková

Doktor SpSM

MUDr. Petr Galvánek

Fyzioterapeut SpSM

Lenka Žídeková

Zdravotník SpSM

Ladislav Heger

Hlavní trenér U12

Ondřej Machala

UEFA A

Asistent trenéra U12

Pavel Kučera

Licence C

Hlavní trenér U13

Michal Beran

UEFA A

Asistent trenéra U13

David Jurásek

UEFA B

Hlavní trenér U14

Michal Vojtíšek

UEFA A

Asistent trenéra U14

Zdeněk Botek

UEFA A

Hlavní trenér U15

Petr Vlachovský

Trenér mládeže UEFA A

Asistent trenéra U15

Tomáš Stýskal

UEFA A

Trenér brankářů SpSM

Filip Bančák

Licence C

Tabulka č.8: Personální obsazení SCM 1. FC Slovácko Pozice

Jméno a příjmení

Trenérská licence

Vedoucí trenér SCM

Jan Kameník

Profi mládež

Ekonom

Ing. Veronika Pavlíčková

Doktor SCM

MUDr. Petr Galvánek

Fyzioterapeut SCM

Lenka Žídeková

62

Zdravotník SCM

Václav Zelený

Hlavní trenér U16

Pavel Němčický

UEFA A

Asistent trenéra U16

Eduard Chudárek

UEFA A

Hlavní trenér U17

Miroslav Hlahůlek

UEFA A

Asistent trenéra U17

Václav Uhlíř

UEFA B

Hlavní trenér U19

Mgr. Jan Kameník

Profi mládež

Asistent trenéra U19

Jiří Kowalík

UEFA B

Ve výše zobrazených tabulkách jsou uvedeny konkrétní jména u pracovní pozice. U trenérských postů jsou popsány i licence, kterými disponují trenéři a asistenti jednotlivých týmů. V posledních dvou letech se vystřídalo 6 trenérů u žákovských týmů a přišel nový šéftrenér mládeže, což není příznivé pro systematickou práci s mládeží. Vedení nyní předpokládá, že personální situace v klubu je stabilní a všichni současní trenéři tak mohou pracovat podle koncepce a dbát o maximální rozvoj a vývoj hráčů.

5.6 Vzdělávání hráčů Cílem fotbalové akademie není jen kvalitní sportovní příprava talentované mládeže, ale i snaha hráčům nabídnout a zajistit plné vzdělání a to na úrovni základních i středních škol. Akademie také hráčům zajišťuje ubytování na středoškolských internátech. Zástupci akademie si uvědomují, že vzdělání hráčů je důležité s ohledem na jejich budoucnost a se školskými zařízeními chce maximálně spolupracovat. V případě, že hráči mají trénink nebo soustředění, jsou ze školních povinností uvolňováni. V některých případech může dojít až sestavení individuálního školního plánu pro hráče, který kvůli svým sportovním povinnostem není schopen splnit povinnou docházku. Na druhou stranu pokud hráč má špatné výsledky ve škole, tak klub, resp. trenér mu sám zakáže účast na trénincích, dokud si známky nezlepší. Snahou akademie je, aby hráči nebyli jen dobří fotbalisté, ale aby měli výsledky ve vzdělání a měli předpoklad uplatnit

63

se také v pracovní životě, protože je zřejmé, že všichni hráči v akademii se v budoucnu živit fotbalem nebudou. Spolupráce probíhá s těmito školami v blízkém okolí: - Základní škola Sportovní v Uherském Hradišti - Střední zemědělská škola a Gymnázium Staré Město - Gymnázium Uherské Hradiště - Střední průmyslová škola Uherské Hradiště - Obchodní akademie a Vyšší odborná škola Uherské Hradiště - Střední odborná škola technická Mojmír Uherské Hradiště - Střední škola hotelová a obchodní Uherské Hradiště - Střední a speciální školy MESIT Uherské Hradiště Ubytování hráčů ze vzdálenějších míst je možné na internátu: - Internát Střední odborné školy technické Mojmír - Internát SZŠ a Gymnázia Staré Město

5.7 Vyhledávání a výběr talentů do klubu Mezi klíčové aktivity profesionálního fotbalového klubu patří výběr vhodných hráčů s patřičným potenciálem, kteří by se později mohli uplatnit v mužských kategoriích. Snahou většiny klubů je rozpoznat a přitáhnout talentovaného hráče v co nejnižším věku. Díky tomu se nabízí prostor pro výchovu hráče od začátku jeho fotbalové kariéry v rámci určitých koncepčních zásad a postupů. Snižuje se tím také riziko získání špatných návyků hráče, které můžou být způsobeny nedostatečnou odborností trenérů klubu, ze kterého hráč přichází, popřípadě rozdílnou koncepcí výchovy mládeže.

Zástupci klubu tak mají hráče neustále na dohled a můžou se

maximálně soustředit na jeho fotbalový růst. 1. FC Slovácko nevyužívá služeb vlastních vyhledávačů talentů tzv. skautů, i když dříve se na výběru hráčů podíleli i další lidé mimo klub. Nejednalo se v pravém slova smyslu o skautech, ale byli to trenéři, 64

respektive lidé znalých fotbalových poměrů, kteří se slováckým klubem spolupracovali. Pohybovali se ve vzdálenějších místech od Uherského Hradiště. Jednalo se např. o regiony Vsetínsko, Hodonínsko, Kroměřížsko nebo Brodsko. Tito lidé za příchod nebo přestup nového hráče do klubu dostávali provizi. Tento systém se však ukázal jako nevýhodný pro klub, často vládla nespokojenost se službami „skautů“, a proto se na vyhledávání talentů v současné době podílí zejména vlastní trenéři klubu, kteří tak mají přehled o hráčích jiných týmů stejných soutěží, dále trenéři místního okresního fotbalového svazu a trenéři regionálních klubů, kteří poskytují tipy a informace o hráčích v místních oddílech. Novým projektem pro výběr nadějných hráčů jsou Tréninkové kempy pro talenty z regionu.

5.7.1 Tréninkové kempy pro talenty z regionu V rámci tohoto projektu jsou pořádány kempy pro vybrané hráče z okresu Uherské Hradiště v kategorii U11, na jejichž organizaci se podílí 1. FC Slovácko a Okresní fotbalový svaz Uherské Hradiště. Hlavním cílem tohoto projektu je výběr nejtalentovanějších hráčů z okresu do klubu 1. FC Slovácko a reprezentovat se tak jako silný regionální klub. Počet mládežnických hráčů ze vzdálenějších míst – z jiných okresů i krajů v současné době převyšuje počet mládežnických hráčů z regionu Uherské Hradiště. Snahou klubu je, aby v budoucnu počty místních hráčů výrazně převýšily počty hráčů ze vzdálenějších míst. Výhody toho jsou jak ekonomické – menší náklady na cestovní náklady, ubytování hráčů, tak i sportovní. „Domácí“ hráči mají větší podporu od fanoušků a samotní hráči jsou i více spojeni s klubem, mají zpravidla větší loajalitu i chuť hrát za klub. Mezi další cíle tohoto projektu patří: -

zmapování talentovaných hráčů v okrese

-

fotbalový rozvoj těchto hráčů

-

vzdělávání trenérů z okolních klubů v rámci kempů

-

prohloubení spolupráce mezi Okresním fotbalovým svazem v Uherském Hradišti, 1. FC Slovácko a kluby z okresu Uherské Hradiště

65

V kategoriích U12-U19 je nyní 154 fotbalistů, z tohoto počtu je 99 hráčů z regionu Uherské Hradiště a 55 hráčů pochází ze vzdálenějších oblastí. Regionem Uherské Hradiště není v tomto případě okres, jako samosprávný územní celek, ale jedná se o vesnice a města, která se nachází přibližně do 40 km od Uherského Hradiště. Do tohoto rozdělení tak patří i oblasti kolem Veselí nad Moravou, které dle územně-správního členění patří do okresu Hodonín. Současný poměr je tedy cca 2/3 hráčů z regionu ku 1/3 hráčů ze vzdálenějších míst. Snahou je, aby v budoucnu počet „domácích“ hráčů výrazněji převýšil počet hráčů z jiných regionů. Počet hráčů z určitých vzálenostních intervalů zachycuje graf č. 1.

Graf č. 1 Geografický profil hráčů U12-U19

Geografický profil hráčů : kategorie U12-U19 25

do 10 km

30 55

10-25 km 25-40 km 40 a více km

44

Jak již bylo výše uvedeno, smyslem tohoto projektu je vytvoření regionálního klubu z 1. FC Slovácko, dalším pozitivem jsou menší výdaje spojené s cestováním a ubytováním hráčů. Výhody to ovšem přináší i dalším zúčastněným stranám. Menší fotbalové kluby mohou využít tohoto projektu k rozvoji svých vlastních trenérů, získání metodických materiálů. Dále se nabízí možnost využití střídavých startů. V případě zájmů všech stran – regionální klub, 1. FC Slovácko, rodiče hráče a samotného fotbalisty může být uskutečněn přestup. Samotní hráči mohou využít doplňkových 66

tréninků k vlastnímu rozvoji, je jim poskytováno veškeré technické zázemí na špičkové úrovni – tréninkové plochy, kabiny, vybavení. O vedení tréninků se starají přímo trenéři 1. FC Slovácko, kteří se postarají o kvalitní vedení a řízení tréninků. Trenéři Okresního fotbalového svazu, kteří jsou zodpovědní za výběr hráčů do kempu, tak získají přehled o mládežnické kopané v regionu a můžou si vytipovat hráče do okresních výběrů v rámci dalších soutěží a turnajů. Při samotné komunikaci a realizaci tréninkových kempů se současně vytváří a rozvíjí pozitivní vztahy mezi jednotlivými zúčastněnými stranami.

Organizace tréninkových kempů Region Uherské Hradiště je rozdělen do dvou oblastí – „Hradišťsko“ a „Brodsko“. Podle toho, do jaké oblasti klub spadá, se hráči zúčastní tréninkových kempů v areálu 1. FC Slovácko, respektive na vhodném místě v blízkosti města Uherský Brod pro hráče z brodského okolí. Důvodem pro rozdělení regionu na dvě části je to, aby hráči měli co nejmenší vzdálenost a jednodušší přístup k tréninkovému kempu. Větší dojezdová vzdálenost by mohla případné zájemce o tréninkový kemp odradit. Geografické rozdělení obcí do jednotlivých oblastí znázorňuje tabulka č.9. Tabulka č. 9: Rozdělení oblastí pro tréninkové kempy Hradišťsko

Brodsko

Babice

Hluk

Bánov

Horní Němčí

Bílovice

Kunovice

Bojkovice

Strání

Březolupy

Ostrožská Lhota

Drslavice

Vlčnov

Huštěnovice

Ostrožská Nová Ves Havřice

Jalubí

Uherský Ostroh

Hradčovice

Jarošov

Boršice u Buchlovic

Korytná

Kněžpole

Buchlovice

Nivnice

Košíky

Kostelany

Podolí

Kudlovice

Mařatice

Popovice

67

Dolní Němčí

Mistřice

Medlovice

Prakšice

Nedachlebice Nedakonice

Slavkov

Spytihněv

Ořechov

Starý Hrozenkov

Sušice

Osvětimany

Suchá Loz

Topolná

Polešovice

Šumice

Traplice

Staré Město

Uherský Brod

Velehrad

Tupesy

Újezdec

Zlámanec

Zlechov

Boršice u Blatnice

V podzimní části sezóny 2011/2012 tréninkové kempy proběhly v termínech: 

4. 10. 2011 v areálu 1.FC Slovácko pro hráče z okresu Uherské Hradiště



6. 10. 2011 na hřišti SK Slovácká Viktorie Bojkovice pro hráče z okolí UherskéhoBrodu



25. 10. 2011 na hřišti SK Slovácká Viktorie Bojkovice pro hráče z okolí UherskéhoBrodu



27. 10. 2011 v areálu 1.FC Slovácko pro hráče z okresu Uherské Hradiště Na jaře roku 2012 byly realizovány kempy ve třech termínech pro každou oblast,

vždy jedenkrát v měsíci březen, duben, květen: 

region Uherské Hradiště: 27. 3. 2012, 26. 4. 2012, 22. 5. 2012



region Uherský Brod: 29. 3. 2012, 24. 4. 2012, 24. 5. 2012 Tréninkové kempy jsou především určeny pro hráče kategorie U11. Na druhý

stupeň základní školy, respektive do sportovní třídy kategorie mladších žáků musí jít už hráči, o kterých bude vedení klubu přesvědčeno, že mají potřebné kvality a předpoklady pro vrcholový fotbal. Z přípravek do mladších žáků odchází průměrně 12-15 hráčů, proto se předpokládá, že prostřednictvím Tréninkových kempů bude vybráno cca 5-8 hráčů za rok.

68

5.8 Sledování výkonu týmů i jednotlivých hráčů Mezi hlavní činnosti sportovního manažera a především šéftrenéra mládeže patří vyhodnocování výkonů a sledování výsledků týmů. Pokud se jedná o výsledky celého týmu, tak důležitý vypovídací charakter, má postavení ve výsledkové listině. Pokud se týmy pohybují v horních patrech tabulky a trenér pracuje podle koncepce stanovené klubem, tak převládá většinou spokojenost. V opačném případě, kdy tým nenaplňuje svá očekávání a vedení klubu není spokojeno ani s prací trenéra, dochází většinou k rozvázání spolupráce mezi trenérem, resp. trenéry a klubem. Hodnocení jednotlivých hráčů probíhá formou osobního pohovoru, na kterém se hráč od svého trenéra dozví: -

činnosti, ve kterých se zlepšil

-

činnosti, ve kterých se zhoršil

-

spokojenost s jeho chováním i mimo hřiště

-

jestli jeho výkony odpovídají na postup do vyšší kategorie

Pohovoru se většinou účastní i šéftrenér mládeže, který přidává hodnocení hráče ze svého pohledu a případně s hráčem řeší otázky jeho budoucnosti. Šéftrenér mládeže by měl mít přehled o všech hráčích v mládeži, proto se pravidelně účastní tréninků a zápasů jednotlivých družstev. V rámci sledování výkonu můžou proběhnout i fyzické testy zaměřené na rychlost a vytrvalost, které jsou v kompetenci jednotlivých trenérů, ale na výsledné hodnocení nemusí mít zásadní vliv. Detailní sledování hráčů a jejich výkonů probíhá především v kategorii mladšího dorostu. Vzhledem k tomu, že tým U18 již není součástí struktury kluby, tak do staršího dorostu U19 přechází již jen ti hráči, u nichž je výkonnost na vyšší úrovni a je u nich předpoklad, že se případně prosadí i do „A“ týmu.

5.9 Financování fotbalové akademie Předpokládané výdaje na sezónu 2012/2013 dosahují výše 15 200 000 Kč. Celková částka je pak rozdělena na činnost jednotlivých mládežnických kategorií a 69

všech týmů, které do nich patří a patří sem i ženská družstva. Největší náklady jsou spojeny se „správou fotbalové akademie“. Největší podíl zaujímají výdaje označené jako „správa“ – do této kategorie jsou zahrnuty všechny náklady, které jsou spojené s akademií z organizačního a administrativního hlediska, dále sem patří náklady, které jsou spojeny s provozem a údržbou sportovně-technického zázemí mládeže. Co se týče jednotlivých mládežnických kategorií, tak největší prostředky jsou vynakládány na činnost dorosteneckých týmů. Výdajové položky jsou shrnuty v tabulce č.10.

5.7.1 Předpokládané výdaje na sezonu 2012/2013 Správa fotbalové akademie Náklady na sezonu 2012/2013 jsou vyčísleny na 4 900 000 Kč. Do „správy fotbalové akademie“ jsou zahrnuty všechny náklady organizačního a administrativního charakteru, dále sem patří provoz a údržba sportovního areálu na Širůchu, náklady na provoz hřišť a dalších sportovních zařízení, které nejsou ve vlastnictví klubu, náklady za lékařské služby a regeneraci, náklady na zajištění domácích utkání – rozhodčí, delegát, pořadatelská služba

Kategorie dorostu Náklady na sezonu 2012/2013 jsou vyčísleny na 4 300 000 Kč. Do kategorie spadají 3 týmy dorostu, každý tým má hlavního trenéra na plný úvazek a asistenta trenéra na úvazek částečný. Na celou kategorii dohlíží šéftrenér dorostu, resp. Vedoucí SCM. Další prostředky jsou vynakládány na sportovní vybavení, dopravu na zápasy, cestovné, ubytování, stravování. Nezanedbatelné částky se vydávají na soustředění, která probíhají dvakrát do roka. Další výdaje představují přestupy a hostování hráčů a nejnadanější fotbalisté získávají finanční bonusy, případě se uzavírají již profesionální smlouvy. Kategorie žáků Náklady na sezonu 2012/2013 jsou vyčísleny na 3 500 000 Kč. Výdaje zahrnují mzdy trenérům u 4 žákovských týmů. Stejně jako u dorostu i u žáků má každý tým jednoho hlavního trenéra na plný úvazek a jednoho trenéra na zkrácený úvazek. Na celkovou činnost kategorie žáků dohlíží šéftrenér žáků resp. Vedoucí SpSM. Nemalé 70

prostředky se vynakládají na přestupy, hostování hráčů, soustředění, ale nedosahují takových částek jako u dorostu. V těchto kategoriích se objevují již první finanční bonusy pro nejšikovnější hráče. Další náklady jsou spojené s ubytováním, stravováním, cestovné a výdaje na sportovní vybavení. Kategorie přípravky Náklady na sezonu 2012/2013 jsou vyčísleny na 1 300 000 Kč. Do kategorie přípravky patří 6 týmů – U11, U10, U9, U8, U7 a U6 resp. Školička. Mzdy jsou vypláceny šéftrenérovi přípravky, dále 2 trenérům, kteří jsou v klubu na plný úvazek a další 2 trenéři jsou na úvazek částečný. Stejně jako u dorostu a žáků, i v kategorii přípravky mají hráči uhrazeno cestovné, stravování a sportovní vybavení. Soustředění nebo přestupy a hostování v těchto kategoriích není příliš obvyklé, proto jsou tyto částky zanedbatelné nebo nejsou vůbec žádné. Kategorie žen Náklady na sezonu 2012/2013 jsou vyčísleny na 1 200 000 Kč. Pod hlavičkou 1.FC Slovácko hrál ženský tým poprvé v roce 2006 a to v kategorii dospělí. V současné době do kategorie mládeže patří týmy U11 - přípravka, U13 - mladší žačky, U15 – starší žačky, U19 – dorostenky. Mzdy jsou vypláceny šéftrenérce fotbalové akademie a 6 trenérům pracujícím na částečný úvazek. Další výdaje zahrnují soustředění a přestupy, případně hostování hráček, které ovšem nedosahují takových částek jako u chlapeckého/mužského fotbalu.

Tabulka č. 10: Předpokládané výdaje na sezonu 2012/2013 Správa fotbalové akademie

4 900 000 Kč

Kategorie dorostu

4 300 000 Kč

Kategorie žáků

3 500 000 Kč

Kategorie přípravky

1 300 000 Kč

Kategorie žen

1 200 000 Kč

Celkem

15 200 000

71

5.7.2 Předpokládané příjmy na sezonu 2012/2013 Struktura příjmů fotbalové akademie na letošní sezonu zatím není zcela jasná. V souvislosti se změnou loterijního zákona se změnila i výše finančních prostředků, které poskytovala nadace Děti-kultura-sport. V minulých letech přispívala částkou 10 000 000 Kč, někdy dokonce i vyšší. Letošní příspěvek fotbalové akademii činí „pouze“ 2 000 000 Kč, a tuto rozpočtovou díru se klub snaží zacelit. Více finančních prostředků se tak klub snaží získat zejména od města. Chybějící peníze v rozpočtu pak bude doplácet zřejmě majitel slováckého klubu. Zdroje příjmů na sezonu 2012/2013 zachycuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Předpokládané příjmy na sezonu 2012/2013 Vládní dotace ze státního rozpočtu

912 000 Kč

Dotace z krajského rozpočtu

2 000 000 Kč

Dotace z městských rozpočtů

4 000 000 – 7 000 000 Kč

Nadace Děti-kultura-sport

2 000 000 Kč

Členské příspěvky

500 000 Kč

Vlastní zdroje

2 788 000 – 5 788 000 Kč

Celkem

15 200 000

Vládní dotace ze státního rozpočtu Tento typ dotací dostává klub prostřednictvím neziskové organizace FC Slovácko o. s. z prostředků Ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy. Konkrétně se jedná o program „Sportovně talentovaná mládež“, jehož prostřednictvím MŠMT podporuje SpSM a SCM ve sportu. Celková výše dotace na sezonu 2012/2013 dosáhla 912 000 Kč. Z této celkové sumy dostává SpSM 20 000 Kč měsíčně na svou činnost a SCM dostává měsíční příspěvek 56 000 Kč po dobu jednoho roku. Dotace z krajského rozpočtu Na finanční podpoře fotbalové akademii se podílí také Zlínský kraj a to prostřednictvím dotačního titulu Podpora mládežnického sportu. Tyto prostředky jsou 72

určeny pro vybrané sportovní kluby sídlící ve Zlínském kraji. Na základě došlých žádostí kraj rozhoduje o přidělení dotací, které jsou určeny na činnost a rozvoj mládežnických kategorií. Mezi hlavní kritéria pro udělování dotace patří velikosti členské základny a úspěchy sportovního klubu na mládežnické i vrcholové úrovni. Na letošní sezonu byly fotbalové akademii poskytnuty prostředky ve výši 2 000 000 Kč.

Dotace z městských rozpočtů Město Uherské Hradiště fotbalovou mládež v akademii vždy podporovala částkou kolem 2 000 000 Kč ročně, ale funkcionáři klubu se s radními snaží vyjednat získání větších finančních prostředků z důvodu menší podpory od nadace Děti-kulturasport. Zástupci radnice zvažují, jakou částku můžou na fotbalovou akademii z rozpočtu uvolnit, tak aby neomezili podporu jiným sportovním aktivitám a klubům, které ve městě působí. Na podporu akademie bude vyčleněna částka pravděpodobně mezi 4 – 7 mil. Kč z městské pokladny. Nadace Děti-kultura-sport Nadace vznikla v roce 2000 a jejím zakladatelem je pan Ivo Valenta, bývalý spolumajitel fotbalového klubu 1. FC Slovácko. Nadace byla založena z potřeby podpory dětem a mládeži v regionu Uherské Hradiště. Mezi její stěžejní programy patří Grantový plán, jehož podpora je směřována do čtyř tematických oblastí. Jedná se o Grant kulturní a církevní, Grant sportovní, Grant na podporu školství a zájmové činnosti a poslední je Grand zdravotní a sociální. Například prostřednictvím sportovního grantu bylo nyní podpořeno 137 projektů sportovních klubů a TJ z regionu z celkových 319 žádostí. Letos bylo na Grantový plán vyčleněno celkem 4 mil Kč (1 mil. Kč na každý grant), ovšem v předchozích letech to bylo 5 mil Kč na každý grant, celkem byla tedy podpora ve výši 25 mil. Kč. Důvodem pro snížení poskytnuté finanční pomoci je již zmíněná úprava loterijního zákona. Hlavním přispěvatelem nadace je totiž loterijní společnost Synot Tip, která již nemůže volně nakládat a rozhodovat o použití svých prostředků ze zisku. Kromě jednotlivých grantů je spoustu projektů podporováno přímo, to se týká i Fotbalové akademie 1. FC Slovácko, která letos získá finanční podporu „pouze“ 2 000 000 Kč.

73

Členské příspěvky Členské příspěvky jsou placeny samotnými hráči akademie, ale týká se to pouze kategorie žáků a dorostu. Hráči přípravky členské příspěvky platit nemusí. Roční výše členských příspěvků u žáků je ve výši 2 000 Kč. Dorostenci za rok zaplatí sumu 3 000 Kč. Příspěvek je možno zaplatit jednorázově nebo po půlročních splátkách. Celková výše členských příspěvku pro sezonu 2012/2013 dosahuje 500 000 Kč.

74

6. Výsledky a diskuze V analytické části diplomové práce jsem zkoumal klíčové oblasti pro organizaci a vedení fotbalové akademie sportovního klubu 1. FC Slovácko. Z těchto výsledků lze usuzovat, že stejným, respektive podobným způsobem probíhá systematická práce s mládeží i u dalších klubů na české fotbalové scéně. Díky tomu mohu vytvořit obecný model fungování fotbalové akademie, resp. model systematické práce s fotbalovou mládeží v České republice. Pro optimální, systematickou práci s mládeží na odpovídající úrovni je nezbytné, aby klub měl: 1. Statut SpSM, resp. SCM – držitelé těchto licencí získávají finanční prostředky od FAČR, resp. MŠMT na svou činnost, kromě finanční podpory jsou kluby automaticky zařazené do soutěží SpSM, resp. SCM, tyto kluby mohou být součástí také některých studií pod hlavičkou mezinárodní fotbalové asociace FIFA (např. Prevence zranění u mladších žáků), kluby se statutem SpSM hrají halová mistrovství ČR a kluby SCM účastní zimního turnaje Memoriál Vlastislava Marečka. Proto je nezbytné, pokud chce klub vychovávat talenty na nejvyšší úrovni a zajistit si konfrontaci s nejlepšími kluby v ČR, aby měl statut SpSM, resp. SCM. Fotbalový klub 1. FC Slovácko je držitelem obou licencí, díky tomu může využívat všech výhod, které těmto držitelům plynou. 2. Vypracovanou koncepci sportovní přípravy pro práci s mládeží – jednotná koncepce pro sportovní přípravu mládeže je velmi důležitá. Díky ní jsou jasně určeny a dány požadavky na trenéry a hráče. Koncepce jasně stanovuje cíle jednotlivých kategorií a zajišťuje lepší návaznost a přechod mezi věkovými kategoriemi. Fotbalová akademie v Uherském Hradišti funguje podle jednotné koncepce až od tohoto ročníku 2012/2013. I když byla založena již v roce 2001 a práce s mládeží probíhala v určitém systematickém směru, o skutečné koncepci se dá hovořit až nyní. To může být také jedním z důvodů, proč výsledky některých mládežnických týmů nedosahovaly takové úrovně, jak si vedení klubu představovalo. Zda-li se

75

současná sportovní koncepce uplatní a bude vést k celkovému rozvoji akademie se ukáže v horizontu několika následujících let. 3. Kvalitní personální obsazení – pro práci s mladými fotbalisty je nezbytné, aby klub disponoval vzdělanými a kvalifikovanými odborníky, kteří mají přímý, tak i nepřímý vliv na výchovu fotbalistů. Především se jedná o trenéry a asistenty jednotlivých týmů, kteří jsou téměř v každodenním kontaktu s hráči. Důležitou osobou pro chod akademie je šéftrenér mládeže, který koordinuje činnost všech trenérů mládežnických družstev, spoluvytváří koncepci a zajišťuje spolupráci se školami, fotbalovou asociací a jinými subjekty v okolí. Sportovní příprava by měla probíhat v souladu s jednotnou koncepcí klubu, ale přesná forma tréninkové jednotky a řízení fotbalových zápasů je plně v kompetenci trenérů jednotlivých týmů. V 1. FC Slovácko působí trenéři s požadovanou licencí a vzděláním. Jako motivace pro zvyšování trenérské kvalifikace klub nabízí finanční příspěvek. 4. Spolupráce se školami – moderní fotbalová akademie svým hráčům zajišťuje nejen špičkové podmínky pro jejich sportovní rozvoj, ale podílí se také na jejich vzdělání. V rámci pravidel SpSM jsou kluby povinny mít zajištěnou spolupráci minimálně s jedním školským zařízením na úrovni základní školy. Kluby pod hlavičkou SCM musí mít navázánu spolupráci alespoň s jednou střední školou v okolí. Důležité je, aby mezi všemi stranami panovaly dobré vztahy, jen díky tomu může spolupráce probíhat v optimální podobě. Znamená to, že klub bude kromě sportovní stránky sledovat i školní výsledky hráče, aby tak vývoj fotbalistů probíhal na více úrovních. 1. FC Slovácko spolupráce s jednou základní školou sportovní v Uherském Hradišti a se sedmi středními školami různého zaměření, které nabízí získání výučního listu, středoškolského vzdělání s maturitou i vzdělání v oboru gymnázium. Školy jsou rozmístěny na území Uherského Hradiště a Starého Města a mají výbornou polohu, co se týče dostupnosti a přístupu. Možnost ubytování nabízí Střední odborná škola technická Mojmír v Uherském Hradišti a Střední zemědělská škola a gymnázium ve Starém Městě.

76

5. Sportovně-technické zázemí – kvalitní práce s mládeží také vyžaduje patřičné technické podmínky. Jedná se o veškeré zázemí, které hráči využívají k tréninkům, zápasům i pozápasovému zotavení. Jedná se především o prostorné a vybavené šatny, hřiště s přírodním, umělým a sálovým povrchem s patřičným materiálním vybavením a regenerační zónu. Přesné podmínky v této oblasti jsou uvedeny v pravidlech pro činnost SpSM, resp. SCM. Fotbalová akademie na Slovácku nabízí pro své hráče vynikající podmínky sportovně-technického charakteru. V Uherském Hradišti je k dispozici několik hřišť s travnatým i umělým povrchem, atletický stadion v těsné blízkosti stadionu fotbalového, sportovní hala, plavecký bazén a možnost využívat regenerační zóny Městského fotbalového stadionu. Ve Starém Městě využívá fotbalová akademie sportovní areál „Širůch“, který nabízí hřiště s travnatým povrchem a tribunou, jedno hřiště s kvalitním umělým povrchem, sportovní halu a regenerační zónu. Další travnaté hříště a hřiště s umělým povrchem se nachází ve sportovním areálu „Rybníček“. Sportovní areál „Širůch“ i „Rybníček“ se nachází cca 500 metrů od Střední zemědělské školy a gymnázia ve Starém Městě, které nabízí i ubytování studentům. Díky tomu mají hráči velmi dobrý přístup a podmínky k tréninkům. 6. Systém pro vyhledávání talentů – důležitým aspektem pro práci s mládeží je výběr a zařazování hráčů do akademie. To se zpravidla uskutečňuje prostřednictvím klasických náborů, kdy se zájemci dostaví na předem určené místo, zúčastní se tréninkových aktivit pod vedením trenérů a zástupců klubu a nejšikovnějším hráčům je nabídnuta možnost působení ve fotbalové akademii. Tento způsob je obvyklý u přípravek, ale může probíhat i u žákovských, výjimečně i dorosteneckých kategorií. Další potencionální adepty do klubu můžou přivést skauti a trenéři jednotlivých týmů, kteří mají dobrý přehled o hráčích své kategorie a fotbalistech z okolí. 1. FC Slovácko služeb externích spolupracovníků-skautů příliš nevyužívá. O výběr talentů se starají především vlastní trenéři a další hráči přichází díky projektu „Tréninkové kempy“, které jsou zaměřeny na talentované fotbalisty z regionu. Na tomto projektu se s klubem podílí i trenéři místního okresního svazu. 7. Zajištěné financování – Veškeré předchozí zásady, které jsem zde uváděl, a které jsou nezbytné pro práci s fotbalovou mládeží, by nemohly vůbec fungovat 77

bez patřičných finančních zdrojů. Základním předpokladem pro činnost fotbalové akademie je tedy naplnění rozpočtu, z kterého je hrazena veškerá podpora pro mládež. Na financování mládeže se většinou podílí více subjektů. Jedná se především o podporu od státu prostřednictvím programů MŠMT, fotbalové asociace ČR, městského a krajského rozpočtu a různých nadacích a nadačních fondech. Finance můžou být ale získávány pomocí různých zdrojů a v konkrétních případech se mohou objevovat odlišnosti. V případě klubu 1. FC Slovácko se jedná především o zdroje, které jsem zde již uváděl. Významnou měrou se na financování akademie podílela nadace Děti-kultura-sport, ale kvůli změně loterijního zákona získala letos akademie mnohem méně prostředků. Tuto „díru“ se tak bude snažit zacelit větší podporou od města, případně od majitele klubu. Podmínky pro systematickou práci s mládeží ve fotbalovém klubu 1. FC Slovácko jsou na velmi dobré úrovni, což dokládá i fakt, že se klub umístil na 9. místě v pořadí všech sportovních středisek mládeže v kategorii fotbal i na 9. místě v žebříčku sportovních center mládeže. Nicméně jsou zde oblasti, ve kterých akademie může zlepšovat své „služby“ pro hráče a zajistit jim tak ještě lepší podmínky v rámci jejich rozvoje. Návržená opatření pro konkrétní oblasti jsou zachyceny v tabulce č.

Oblast zaznamenaného problému

Návrh na zlepšení Zvyšování kvalifikovanosti trenérů,

Personální zabezpečení

motivace pro práci Možnost navázání spolupráce s vysokou

Vzdělávání hráčů

školou v Uherském Hradišti Podpora a kontakt klubu s hráči i mimo

Mimosportovní aktivity

školu a hřiště Použití fyzických testů, posuzovací škály,

Hodnocení výkonů hráčů

nové metody hodnocení

78

Personální zabezpečení 1. FC Slovácko má trenéry, kteří splňují požadavky dle pravidel SpSM resp. SCM pro trénování mládežnických celků, ale stále je zde prostor pro jejich rozvoj, a proto by klub měl neustále dbát na vzdělávání svých trenérů a v tomto směru je i motivovat. Protože kvalifikovaní odborníci jsou vždy potřeba, což se může následně pozitivně projevit ve výsledcích a v předváděné hře. Kvalifikovaní a vzdělaní trenéři pak právě můžou být tím „aktivem“, které bude přitahovat hráče do akademie. Vzdělávání hráčů Co se týče spolupráce se školami, tak v tomto směru je fotbalová akademie na velmi dobré úrovni, zejména co se týče středoškolského vzdělání. Kooperace se sedmi školami v okolí, které jsou různého zaměření, tak dává hráčům velkou možnost výběr směru jejich studia. Bezespornou výhodou je i možnost ubytování na některém ze dvou internátů ať už v Uherském Hradišti nebo ve Starém Městě. Jako možnost rozšíření dalšího spektra vzdělávacích institucí by mohla být vysoká škola v Uherském Hradišti resp. detašovaná pracoviště, která sídlí na území bývalých kasáren a nachází se tak blízko Městského fotbalového stadionu. Konkrétně se jedná například o studijní bakalářský program Sportovní management, který je možno studovat pod hlavičkou Vysoké školy Báňské z Ostravy. Myslím, že by tuto možnost ocenili zejména hráči, u nichž ještě není zcela předpoklad, že se budou fotbalem živit na profesionální úrovni. Mimosportovní aktivtiy Při komunikaci se zástupci klubu jsem se dozvěděl, že u některých hráčů je problém v tom, že nejsou zcela identifikováni s klubem, což vnímám jako nezanedbatelný problém. Pro správný vývoj mládeže je nutné dbát nejen na jejich fyzickou stránku, ale také na psychickou. Někteří hráči, především ti ze vzdálenějších míst, si akorát splní svou povinnost absolvováním tréninku nebo zápasu a pak už se v klubu příliš nezdržují. Tím pádem se neutužuje tolik kolektiv a vztahy mezi hráči nejsou na úrovni „kamarádství“. Myslím, že klub by v rámci stmelování kolektivu a navazování přátelských vztahů mezi hráči i trenéry mohl vyvíjet více mimosportovních aktivit. Může se jednat o teambuildingové akce, přednášky se sportovní tématikou nebo o zdravém životním stylu, setkání se zajímavými lidmi – bývalými i současnými úspěšnými hráči, osobnostmi, atd. Možností v tomto směru je jistě spousta, hlavní je,

79

aby se hráči cítili plnohodnotnou součástí klubu, rozvíjely se vztahy mezi nimi a díky optimální psychické pohodě se můžou více zlepšovat i výkony na hřišti. Hodnocení výkonů hráčů Klub resp. trenéři jednotlivých týmů provádí hodnocení hráčů především na základě sledování jejich výkonů v průběhu tréninkových jednotek a při zápasech. Hodnocení hráčů pak probíhá formou osobního pohovoru, jehož se účastní dotyčný hráč, jeho trenér a šéftrenér mládeže. Hráč se tak dozví v čem je jeho silná stránka, slabá stránka v čem se zlepšil nebo naopak zlepšil. Součástí hodnocení by ovšem měly být fyzické a dovednostní testy, které by zvyšovali objektivitu při hodnocení. Sledování hráče při tréninku nebo zápasu může být ovlivněno řadou okolností – kvalitou spoluhráčů, kvalitou protihráčů, systémem hry, atd., proto by měly být prováděny testy, které dokážou vyjádřit individuální schopnosti hráče, které se tak mohou stát měřitelným výsledkem a argumentem při hodnocení.

80

7. Závěr Ve své práci jsem se zaměřil na systém fungování fotbalové akademie ve sportovním klubu 1. FC Slovácko. Na základě analýzy klíčových oblastí a činností jsem vytvořil obecný model pro práci se sportovně-talentovanou mládeží. V případě klubu 1. FC Slovácko jsem navrhl opatření, která by měla směřovat k vylepšení podmínek pro hráče i pro práci v klubu. Je zřejmé, že fotbalové kluby v České republice mají omezené finanční možnosti jak pro fungování „A“ mužstva, tak i pro práci s mládeží ve srovnání se zahraničními kluby. Nicméně navržená opatření by rozpočet akademie určitě nenavýšila o závratnou částku. V souvislosti s navrženým modelem přípravy talentovaných sportovců se nabízí otázka, zda existuje nějaký optimální způsob nebo model vedení fotbalové akademie. Myslím si, že to v současné době není možné, protože i když je práce s mládeží v mnoha klubech velmi podobná, tak každý má svůj vlastní styl a „know-how“, které chce v tomto směru uplatňovat. Pro sportovní klub je daleko úspornější a efektivnější, když si hráče pro svůj „první“ tým vychová. Má dokonalý přehled o tom, jaké má hráč chování na hřišti i mimo něj, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, jak je na tom zdravotně apod. Druhou možností je příchod hráče z jiného klubu, to s sebou ale zpravidla nese vyšší ekonomické požadavky, často složitá jednání a návratnost investic u hráče není nikdy jistá. To je především ekonomický pohled na výchovu talentovaných hráčů a ten je také jeden z nejdůležitějších. Profesionální fotbalové kluby fungují na bázi obchodní společnosti a jejich cílem je především generovat zisk. I když toto konstatování někdy může postrádat význam, protože řada sportovních klubů ať už u nás nebo v zahraniční má finanční potíže a nachází se ve ztrátě. A právě značné finanční prostředky se tím mohou ušetřit, pokud si klub dokáže hráče pro dospělý fotbal vychovat a nemusí hráče kupovat. Na druhou stranu prodejem vlastních hráčů klub může získat zajímavé finanční částky, které se následně mohou zvyšovat s dalšími přestupy. Významným zdrojem příjmů pak může být prodej hráče do bohatého zahraničního klubu. Co se týče sportovní přípravy mládeže, tak zajímavým projektem pro vývoj malých fotbalistů jsou „Pravidla malých forem“, jejichž prostřednictvím jsou řízena utkání týmů nejmenších věkových kategorií, tedy přípravky a mladších žáků. Tato pravidla vstoupila v platnost do soutěžního řádu FAČR od loňského ročníku 2011/2012. 81

Vyhodnocení tohoto projektu orgány fotbalové asociace proběhlo až po dopsání této diplomové práce, nicméně jejich forma, rozvoj a vliv na děti by mohli být předmětem dalšího výzkumu.

82

8. Seznam použité literatury 1.

ABRAHÁMKOVÁ, J. Finanční podpora sportu Zlínským krajem.Brno, 2011. 73 s. Diplomová práce na Masarykově univerzitě. Vedoucí práce Eduard Hrazdíra.

2. BAHR, R., et al. F-MARC, Manuál fotbalové medicíny: 1994-2005, 11 let výzkumu ve fotbalové medicíně. 1. vyd. Praha: Olympia, 2008, ISBN 978-80-7376-080-9. 3. BEDŘICH, L. Fotbal: rituální hra moderní doby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, ISBN 80-210-3927-2. 4. ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, ISBN 978-80-7376-150-9. 5. ČECH, P., et al. Dáme góla, dáme : historie fotbalu ve Starém Městě a Uherském Hradišti. 1. vyd. FK Staré Město, Staré Město, 2007. ISBN 978-80-239-9259-5. 6. DOBRÝ, L. Jaké zdravotní benefity přináší chlapcům fotbal? Tělesná výchova a sport mládeže, 2011, roč. 77, č. 5, s. 49 7. DOBRÝ, L. O španělském fotbalu a fenoménu Barca. Fotbal a trénink, 2012, č. 1, s. 21 8. DOVALIL, J., et al. Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2002, ISBN 80-7033-760-5. 9. DURDOVÁ, I. Základní aspekty sportovního marketingu. 1. vyd. Ostrava, 2005, ISBN 80-248-0827-7 10. FAJFER, Z. Trenér fotbalu mládeže (6-15 let). 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, ISBN 80-7033-933-0. 11. FAJFER, Zdeněk. Trenér fotbalu mládeže (16-19 let). 1. vyd. Praha: Olympia 2009, ISBN 978-80-7376-051-91. 12. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, ISBN 80-7367-040-2. 13. HOBZA, V., REKTOŘÍK, J., et al. Základy ekonomie sportu. Praha:Ekopress, s.r.o., 2006, ISBN 80- 86929-04-3 14. NOVOTNÝ, J. Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, ISBN 978-80-7357-666-0. 83

15. PATTON, M. Q. Qualitative evaluation and research methods. Newbury Park and London: Sage, 1990 16. PERIČ, T. Výběr sportovních talentů. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, ISBN 80-247-1827-8. 17. PROCHÁZKA, L., BUZEK, M. Česká fotbalová škola: trénink a utkání mládeže od 6 do 12 let. 1. vyd. Praha: Olympia, 1999, ISBN 80-7033-596-3. 18. SKÝPALA, J. Spolupráce fotbalových klubů a vzdělávacích zařízení na rozvoji talentované mládeže prostřednictvím sportovních tříd a sportovních center.Praha, 2004. 66 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Mario Buzek. 19. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas adolescentů. 1. vyd. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, 2001, ISBN 80-86317-13-7. 20. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, ISBN 80-246-1039-6. 21. TELIČKA, M. 7 podivných rituálů. 100+1 zahraničních zajímavostí, 2012, roč. 49, č. 4, s. 58 22. VALÁŠEK, L. Fotbal není jenom kopaná, ale ani pupek světa: úvahy a náměty nejen pro fotbalové trenéry a manažery. 1. vyd. Rychnov nad Kněžnou: Uniprint, 2009, ISBN 978-80-904485-0-6. 23. VOTÍK, J. Trenér fotbalu "B" UEFA licence. 2. vyd. Praha: Olympia, 2005, ISBN 80-7033-921-7 24. VOTÍK, J. Fenomény vývoje sportovní kariéry v generačním kontextu československých fotbalových reprezentantů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-4245-8.

INTERNETOVÉ ZDROJE 25. Koncepce státní podpory sportu v České republice [online]. c2011, [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/15037 26. Licenční manuál pro SpSM [online]. c2010, [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=96467&tmplid=1292 27. Licenční manuál pro SCM [online]. c2010, [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=96467&tmplid=1292 28. PONCAROVÁ, J. Africký fotbal: významný fenomén kontinentu. [online]. c2008, [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/recenze-knih/291-africky-fotbal-vyznamny-fenomenkontinentu.html 29. Pravidla hry 4+1, mladší přípravky [online]. c2011, [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=92263&tmplid=1369 84

30. Pravidla hry 5+1, starší přípravky [online]. c2011, [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=92263&tmplid=1369 31. Pravidla hry 6+1, starší přípravky [online]. c2011, [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=92263&tmplid=1369 32. Přestupní řád pro profesionální fotbalisty [online]. c2012, [cit. 2012-07-22]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/cmfs/Legislativa/index.php 33. ROUSSEAU, D. Football at passions poliriques. Le compte rendu. Le Monde diplomatice de juin 1998. [online]. c1998, [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.monde-diplomatique.fr/mav/39/ 34. Směrnice pro evidenci profesionálních a neamatérských smluv [online]. c2012, [cit. 2012-07-25]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/cmfs/Legislativa/index.php 35. Soutěžní řád fotbalu [online]. c2012, [cit. 2012-07-22]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/cmfs/Legislativa/index.php 36. Stanovy Fotbalové asociace České republiky [online]. c2012, [cit. 2012-07-22]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/cmfs/Legislativa/index.php 37. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1.1.2012 [online]. c2012, [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie_67153.html 38. Zásady Programu II – Sportovně talentovaná mládež. [online]. c2011, [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/13041 39. www.fcslovacko.cz

85