Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra sociologie
Diplomová práce Pavla Stěhulová
NOVÉ TECHNOLOGIE A STRATEGIE PŘI HLEDÁNÍ PARTNERA (: SPEED DATING A ON-LINE SEZNAMOVACÍ PROTÁLY)
Praha 2014
Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D. 1
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně, ţe jsem řádně citoval/a všechny pouţité prameny a literaturu a ţe práce nebyla vyuţita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 7. 8. 2014
……………………………………………………………..
podpis
2
Ráda bych poděkovala Doc. PhDr. Daně Hamplové Ph.D. za vedení mé diplomové práce, za řadu věcných připomínek, za její ochotu a čas, který mi věnovala při konzultacích, a Janě Olivové, ze seznamovací agentury Rande Motýl, za interní informace a umoţnění realizace výzkumu.
3
ABSTRAKT Práce se zabývá seznamováním a hledáním partnerských vztahů pomocí nových technologií. Hlavním cílem je ukázat vliv nových médií na výběr partnera a především popsat průběh novodobějšího způsobu seznamování v české společnosti, kterým je speed dating. Takzvaná zprostředkovaná seznamování – on-line seznamovací portály a speed dating -
jsou
posuzována ve vzájemné komparaci. Výzkumná část práce je zaloţena na analýze seznamovacích portálů a agentur zprostředkujících seznamování. KLÍČOVÁ SLOVA: speed dating, on-line seznamovací portály, zprostředkované seznámení, výběr partnera, sňatkový trh
ABSTRACT The paper deals with the issue of getting acquainted and looking for a partnership with the aid of new technologies. The main goal is to show the impact of new media on the mate selection and, above all, to describe the course of a particular way of getting acquainted which is new to the Czech society, that is speed dating. The so-called mediated dating services – online dating portals and speed dating – are assessed in a comparative way. The empirical part is based on the analysis of dating websites and dating agencies. KEYWORDS: speed dating, online dating portals, mediated dating, mate selection, marriage market
4
OBSAH ÚVOD ...………………………………………………………………………………………6 1. SŇATKOVÝ TRH ……...………………………………………...………………………7 1.1. SŇATKOVÉ TOERIE ………………………………………………………...………..8 1.1.1. TEORIE RACIONÁLNÍ VOLBY ………………………………………….. 8 1.1.2. SOCIOBIOLOGICKÁ TEORIE ……………………………………………. 10 1. 2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VOLBU PARTNERA ………………………………….. 11 1.2.1. VLASTNOSTI A CHARAKTERISTIKY PARTNERŮ …………………… 11 1.2.2. VLIV PARTNERSKÉHO VZTAU RODIČŮ………………………………. 14 1.2.3. SOCIÁLNÍ POZICE A STATUS …………………………………………... 15 1.2.4. MÍSTO SETKÁNÍ …………………………………………………………... 16 2. NOVÉ TECHNOLOGIE A INTERNET …………………………………………….... 18 3. ON –LINE SEZNAMOVACÍ PORTÁLY …………………………………………….. 20 3.1. VZNIK A ROZŠÍŘENÍ ON-LINE SEZNAMOVACÍCH PORTÁLŮ ………………... 20 3.2. VÝHODY …………………………………………………………………………….... 21 3.3. NEVÝHODY ………………………………………………………..…………………. 23 3.4. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NAVÁZÁNÍ KONTAKTU ……………………………... 23 4. SPEED DATIGN ……………………………………………………………………...… 25 4.1. VZNIK A ROZŠÍŘENÍ SPEED DATINGU ……………………………………...…… 25 4.2. PRŮBĚH SEZNÁMENÍ ……………………………………………………………….. 26 4.3. VÝHODY ……………………………………………………………………………… 29 4.3.1. INTERPERSONÁLNÍ PŘITAŢLIVOST …………………………….……… 30 4.3.2. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE ……………………………………………. 31 4.4. NEVÝHODY ……………………………………………………………….………….. 33 5. VÝZKUMNÁ ČÁST………………………………………………………….………… 34 5.1. CÍL VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ …………………………...…………………………. 34 5.2. SBĚR DAT ……………………………………………………………………..……… 34 5.3. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU …………………………...……. 35 5.4. VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY……………………………………………………….…… 35 5.5. ANALÝZA DAT ………………………………………………………………...…….. 36 6. OVĚŘOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH HYPOTÉZ ………………………………………… 37 6.1. ZDROJ INFORMOVANOSTI O SPEED DATINGU ………………………………... 37 6.2. DŮVODY ÚČASTI NA SPEED DATINGU …………………………………………. 41 6.3. NEJVĚTŠÍ VÝHODA SPEED DATINGU ………………………………………..….. 46 6.4. PROFIL ÚČASTNÍKA SPEED DATINGU ……………………………………….….. 50 6.5. OBLÍBENOST ON-LINE SEZNAMOVACÍCH PORTÁLŮ V ČR ……………….…. 57 6.6. POROVNÁNÍ ON-LINE PORTÁLŮ A SPEED DATINGU …………………….…… 64 7. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU …………………………………………………. 70 ZÁVĚR …………………………………………………………………………………..…. 73 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ …..…………………………………………………….. 78 5
ÚVOD V rámci diplomové práce se zabývám tématem nových technologií a strategií při hledání partnera. Zatímco v tradiční společnosti podléhal výběr partnera vůli rodičů obou potenciálních partnerů, v moderní společnosti bývá volba partnera závislá do značné míry na dotyčném jedinci. Spolu s rozvojem komunikačních médií a internetu získali lidé hledající partnera nové příleţitosti. Novou moţností bylo například seznamování na on-line seznamovacích portálech, které bylo umoţněno díky vzniku a rozvoji internetu. V posledních letech můţeme v české společnosti pozorovat novou příleţitost pro seznámení lidí hledající partnerský vztah, a tou je speed dating. Speed dating vznikl v americké společnosti. V České republice se zprostředkované seznamování objevilo poměrně nedávno. První speed datingová společnost u nás vznikla v roce 2004. Přestoţe to je jiţ deset let, do povědomí české veřejnosti se speed dating teprve dostává. Z toho důvodu jsem zaměřila pozornost na tento způsob zprostředkovaného seznámení. Hlavním cílem práce tedy je popsat jak speed dating probíhá, na jakých principech funguje, a jak vypadá typický účastník speed datingu. Navíc jsem vzájemně porovnala speed dating a on-line seznamovací portály, které jsou, na rozdíl od speed datingu, při hledání potenciálního partnera mnohem více vyuţívány. V úvodu práce nejprve pojednávám o konceptu sňatkového trhu. Dále stručně rozebírám faktory, které mají na sňatkovém trhu na výběr partnera vliv. Zmiňuji se především o vlastnostech a charakteristice potencionálního partnera, vzoru partnerského vztahu rodičů, atraktivitě, sociální pozici a statusu, a místu, kde k setkání potenciálních partnerů došlo. Druhá část je věnovaná internetu a novým technologiím. Stěţejní část práce je však věnovaná on-line seznamovacím portálům a speed datingu, jejich výhodám, nevýhodám a vzájemnému porovnání. Vycházím z dat získaných na základě vlastního výzkumného šetření a z analýzy dat z výzkumného projektu NetMonitor, který se zabývá oblíbeností internetu. Důleţitou součástí diplomové práce je tedy i vlastní výzkumné šetření, které jsem realizovala na respondentech, kteří speed dating navštívili. Cílem výzkumného šetření bylo najít především odpověď na otázky, jakou roli hraje internet v případě informovanosti o speed datingu, co povaţují respondenti za největší výhodu speed datingu, zda mají tendenci navštěvovat speed dating opakovaně, a zda je podle nich větší pravděpodobnost, ţe naleznou partnera pro trvalý vztah na speed datingu nebo prostřednictvím on-line seznamovacích portálů. Podstatným bodem výzkumného šetření bylo i na základě demografických proměnných respondentů získat profil účastníka speed datingu. 6
1. SŇATKOVÝ TRH Pod pojmem sňatkový trh si lze představit neurčitý (imaginární) prostor, kde dochází k setkávání lidí, jejichţ cílem je navázat partnerský vztah, který by v ideálním případě vedl k manţelskému vztahu. Ivo Moţný a Ladislav Rabušic definují sňatkový trh jako „obrazné označení sociálního prostoru pro aktivity lidí, kteří uvaţují o moţnosti sňatku, mají na něm zájem nebo sami mohou být předmětem takového zájmu. Tak jako na kaţdém trhu, účastníci zvaţují vlastnosti případných partnerů z hlediska výkonnosti a dochází k vyrovnání nabídky a poptávky.“ [Moţný, Rabušic, 1998, str. 95] Michèle Belot a Marco Francesconi dodávají, ţe je nutno mít na paměti, ţe role poţadovaných vlastností a preferencí je omezena trţními příleţitostmi. [Belot, Francesconi, 2006] Jedinci, pohybující se na sňatkovém trhu, tedy volí různé strategie jak při výběru partnera postupovat, aby potenciální partner nejlépe splňoval jejich očekávání. Tento způsob výběru partnera se objevil aţ s nástupem moderní společnosti, kdy společenské vztahy přestaly být závislé výhradně na instituci rodiny. V tradičních společnostech byl typický vliv rodičů na výběr partnera. Výběr partnera v tradiční společnosti popisuje Tomáš Katrňák. Rodiče vybírají svým potomkům partnera na základě svého vlastního racionálního uváţení a potomci toto rozhodnutí respektují. Při výběru partnera se zohledňuje ekonomická, sociální a kulturní stránka obou širších rodin potenciálních partnerů, a klade se důraz na jejich podobnost. [Katrňák, 2008] V případě moderního způsobu výběru partnera jiţ rodiče nemají přímý vliv na rozhodování a volba je pouze na potomcích samotných. V současné společnosti, podle Stevena Nocka, přestal sňatek hrát stěţejní roli v přechodu jedince do dospělosti, ale také i v rodinném ţivotě. [Nock, 2005] Výběr partnera v moderní společnosti přináší tedy určitá specifika, kterým je například i sniţující se význam uzavírání manţelských sňatků. Manţelstvím v české společnosti se zabývala Michaela Dimitrová, která konstatuje, ţe „po roce 1989 začala intenzita vstupu do manţelství klesat. Příčinou tohoto trendu je v zásadě moţné vysvětlovat několika způsoby. Jednak došlo k nastolení jiné ekonomické i sociální situace a lidem se otevřeli nové moţnosti seberealizace.“ [Dimitrová, 2007]Klíčovou roli v moderním způsobu výběru partnera zaujímá i změna ekonomického postavení ţen. Na tuto skutečnost také upozorňují Ivo Moţný a Ladislav Rabušic [Moţný, Rabušic, 1998], kteří říkají, ţe díky vyšší vzdělanosti a větší účasti ţen na trhu práce, došlo k ekonomickému vzestupu ţen, coţ jim mimo jiné přineslo i nezávislost na manţelovi a sňatku 7
jako takovém. Oba autoři vyzdvihují i druhou stránku rostoucí ekonomické nezávislosti ţen a to, ţe „zvyšující se důraz na autonomii jednotlivce, na jeho svobodu a rovné partnerství ve vztahu dvou osob zákonitě vede k novým reprodukčním a partnerským strategiím: všeobecné rozšíření nesezdaného souţití, vyššímu počtu dětí narozených mimo manţelství, k rodinám s jedním rodičem, legitimní chtěné bezdětnosti a celkovému omezování počtu dětí.“ [Moţný, Rabušic, 1998, str. 107] Ačkoli je moţné v moderní společnosti pozorovat trend, kdy dochází k oslabování významu manţelského souţití, Ladislav Rabušic a Hana Hašková přišli se zjištěním, ţe „ţivot bez partnerství nepatří mezi preferované formy uspořádání soukromého ţivota a nemoţnost nalézt partnera se tak ukazuje jako významná bariéra realizace preferovaného uspořádání soukromého ţivota pro relativně velkou část mladých svobodných lidí.“[Hašková, Rabušic, 2008, str. 30] Jak je patrné, stále převaţuje tendence ţít v partnerském vztahu. Výběr partnera ale ovlivňují například příleţitosti na sňatkovém trhu, preference a vlastnosti potenciálního partnera, či různé strategie, které mohou být do určité míry i neuvědomělé. 1. 1. SŇATKOVÉ STRATEGIE Postup a chování osob na sňatkovém trhu bylo v centru zájmu mnohých sociálních vědců a psychologů, kteří se pokoušeli toto téma zkoumat a popsat principy, podle kterých se osoby při výběru partnera řídí. Na základě toho vznikaly sňatkové teorie a strategie. Nejvýznamnější strategie ovlivňující výběr partnera shrnul Petr Mareš. Ve svém díle Modernizace a česká rodina pojednává o teorii racionální volby a sociobiologické teorii. 1.1.1. Teorie racionální volby Hlavním představitelem teorie racionální volby je Gary Becker, který přirovnává situaci na sňatkovém trhu k situaci na ekonomickém trhu. Říká, ţe lidé mají tendenci chovat se racionálně i v případě výběru partnera. Jednají tedy tak, aby maximalizovali svůj uţitek a minimalizovali své náklady, plynoucí z uzavření manţelství či partnerského vztahu. Podle této teorie probíhá výběr partnera jako série jednotlivých kroků, přičemţ v kaţdém kroku jsou aplikovány určité filtry, které kdyţ nejsou splněny, tak potenciální partner je vyhodnocen jako nevyhovující, a tím pádem vyřazen z finálního výběru partnera. Jako příklady filtrů, které jsou v procesu výběru zvaţovány jako první, jsou uváděny proměnné věk, rasa, sociální třída, či 8
náboţenské vyznání. Tato teorie se opírá o dva základní předpoklady. Becker předpokládá, ţe sňatkový trh je v rovnováze. Druhým předpokladem je to, ţe lidé do manţelství vstupují dobrovolně, neboť prostřednictvím manţelství maximalizují svůj uţitek. Uzavřít manţelství je pro ně výhodnější, neţ kdyby zůstali svobodní. Uţitek, plynoucí z uzavření manţelství, je závislý na sluţbách a zboţí, které si domácnost můţe koupit a především pak na těch, které produkuje sama. Jako příklad produktu domácnosti lze uvést společné trávení času, volnočasové aktivity, lásku, zdraví, ale i společné potomky. Domácnost, ve které dochází k nejefektivnější maximalizaci uţitku, povaţuje Becker takovou domácnost, kde probíhá dělba práce. Smyslem je, ţe kaţdý z partnerů se specializuje na rozvoj odlišného kapitálu. [Becker, 1972] Jedním z nejvýznamnějších kritiků Beckerovy teorie racionální volby je Valerie Oppenheimerová, která zpochybňuje především uţitek, který by měla poskytovat dělba práce mezi muţem a ţenou. Poukazuje na to, ţe kvůli dělbě práce můţe být rodina snadno ohroţená, a to ve chvíli, kdy jeden z partnerů přestane plnit svou přidělenou roli, ať uţ v důsledku nemoci, smrti, či pouhé ztráty zájmu o svou roli. Specializovat se na vykonávání určité role je podle jejího názoru nevýhodné například i z důvodu případně změny ekonomické situace rodiny. Oppenheimerová dále říká, ţe současné teorie, zabývající se změnou dělby práce mezi muţem a ţenou, uvádějí především ekonomický vzestup ţen a jejich vstup na placený pracovní trh, ale jiţ se nevěnuje pozornost proměně ekonomického postavení muţů. Muţům dnes trvá déle, neţ se jim podaří získat stabilní zaměstnání, coţ se také odráţí v chování na sňatkovém trhu. [Oppenheimerová, 1988] Jednu z nejznámějších teorií výběru partnera je princip komplementarity. Autorem této teorie je psycholog Robert F. Winch. Podle principu komplementarity se vyhledávají partneři, kteří mají vzájemně protikladné charakteristiky. Například dominantní partneři si častěji vybírají submisivní partnery nebo osoby, které mají tendenci o někoho pečovat, upřednostňují někoho, kdo má potřebu být opečováván. [Moţný, 2008] Do opozice k této teorii se staví Ivo Moţný, který je toho názoru, ţe lidé protikladných charakteristik se nepřitahují, nýbrţ se vzájemně preferují osoby s podobnými vlastnostmi a charakteristikami. [Moţný, 2008] Liliana Nerudová se domnívá, ţe při výběru partnera je důleţitá i homogamie partnerů, ta však slouţí jako jakýsi předstupeň volby. Podle zákona homogamie si jedinec nejprve předběţně vybírá určitý počet osob a podle principu komplementarity pak provádí konečnou volbu partnera. [Nerudová, 1986] 9
1.1.2. Sociobiologická teorie Sociobiologická teorie vysvětluje výběr partnera pomocí instinktů a genetické výbavy kaţdého jedince s důrazem na potřebu reprodukce. Tuto teorii shrnuje Dana Hamplová a říká, ţe právě genetická výbava jedince zapříčiňuje, proč muţi upřednostňují ve výběru partnerky krásné a fyzicky přitaţlivé ţeny, a ţeny vyhledávají bohaté a úspěšné muţe. Ačkoli lze tvrdit, ţe takovéto očekávání je relativně univerzálně platné, Dana Hamplová dodává, ţe „muţi i ţeny chtějí rovněţ inteligentního, zodpovědného, důvěryhodného a loajálního partnera.“ [Hamplová, 2006] Preferencemi při výběru partnera se zabýval i David M. Buss, který v podstatě potvrzuje relativně univerzální očekávání muţů a ţen od svých partnerů. Říká, ţe muţi i nadále upřednostňují ţeny, které jsou mladší, atraktivní a fyzicky přitaţlivé. Ţeny naopak vyhledávají muţe inteligentní, vzdělané, pracovité a s dobrým sociálním postavením. Buss navíc definoval aspekty ţenské fyzické přitaţlivosti, jeţ jsou spojovány s mládím, zdravím a ţenskou plodností. Podle jeho názoru by fyzicky přitaţlivá ţena měla mít hladkou kůţi bez vrásek, bílé zuby, lesklé vlasy, symetrické rysy a nízký poměr pasu k bokům. [Buss, 2001] Biologická podmíněnost jedinců je jedním z hlavních vysvětlení relativně univerzálních očekávání při výběru partnera. V důsledku reprodukce volí muţi i ţeny odlišné strategie. Pro ţeny představuje narození potomka a následná péče o něj výraznou finanční a materiální zátěţ. Ţeny tedy vyhledávají bohaté a úspěšné muţe proto, aby materiálně a finančně zabezpečili nejen je, ale především jejich společné děti. Pro muţe je naopak důleţité, aby ţena, kterou se rozhodnou materiálně a finančně zabezpečit, byla schopná jim na svět přivést potomka. Plodnost ţeny a její reprodukční schopnost pak signalizuje pak její krása, mládí a přitaţlivost. [Hamplová, 2006] Tématem odlišných preferencí a očekávání muţů a ţen během procesu výběru partnera se zabývala i Helen Fisherová. Helen Fiserová přišla s poznatkem, ţe není rozdíl pouze ve vzájemném partnerském očekávání a poţadovaných vlastností, ale i ve způsobu odhalení těchto partnerských preferencí. Vzhledem k tomu, ţe muţi upřednostňují fyzický vzhled a atraktivnost ţeny, jsou v jednodušší situaci. Tuto vlastnost jsou muţi schopni odhalit prakticky okamţitě během osobního setkání. Ţeny potřebují naopak mnohem delší dobu na to,
10
aby si poţadované vlastnosti – bohatství a úspěšnost muţe - dokázaly spolehlivě ověřit. [Fisherová, 2006]
1.2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VOLBU PARTNERA
Nyní se zaměřím na konkrétnější faktory, jeţ mohou mít vliv na výběr partnera. Mezi základní faktory lze zařadit vlastnosti a charakteristiky potenciálních partnerů, vzor partnerského vztahu rodičů, sociální pozici a status, či místo setkání.
1.2.1. Vlastnosti a charakteristiky potenciálních partnerů Jedním z klíčových faktorů, který mají na výběr partnera vliv, jsou bezpochyby očekávané vlastnosti potencionálních partnerů. Určitou diferenciaci v očekávání a preferovaných vlastnostech můţeme pozorovat v závislosti na pohlaví. „Samotným charakteristikám potenciálního partnera je připisovaná muţskost či ţenskost, coţ se projevuje nejen u aspektů fyzické atraktivity, ale i v případě kulturních a ekonomických charakteristik.“ [Katrňák, Fučík, 2009, str. 441] Muţi tedy očekávají od svých partnerek jiné vlastnosti, neţ které poţadují ţeny od svých partnerů. Dean Hamer a Peter Copeland zastávají teorii, ţe ţeny preferují vysoké muţe, neboť výška zastupuje fyzickou sílu a tedy i schopnost zajistit potravu a ubránit se před nepřáteli. Naopak muţi touţí po plodnosti. Jako náhradní znak, signalizující plodnost, povaţují ţenskou krásu, neboť na první pohled není moţné plodnost posoudit. [Hamer, Copeland, 2003] Fyzická atraktivita je tedy při výběru partnera důleţitější spíše pro muţe neţ pro ţeny. Jak říká Petr Mareš, muţi kladou větší důraz u ţen především na sexuální atraktivitu, fyzický zjev, zdraví, mládí a reprodukční potenci. Zatímco ţeny, na základě genetické podstaty, hledají u muţů stabilitu, schopnost přijmout závazky, ochranu a schopnost investovat do nich a do dětí. [Mareš, 2003] Jak je patrné, muţi a ţeny při výběru partnera zohledňují jiné osobnostní charakteristiky a vlastnosti. a) Věk Důleţitým faktorem ovlivňující výběr je i věk potencionálního partnera. Tématem věkového rozdílu mezi muţem a ţenou, jeţ se rozhodli uzavřít sňatek, se zabýval Petr Fučík. Podle 11
jeho názoru [Fučík, 2006], v převáţné většině uzavírají sňatek partneři v podobném věku. V takovém případě se pak dá hovořit o věkové homogamii partnerů. Z hlediska věku snoubenců pak povaţujeme za homogenní sňatek takový sňatek, kdy věkový rozdíl mezi muţem a ţenou není vyšší jak pět let. Petr Fučík dodává, ţe „většina nevěst preferuje ţenicha o málo staršího, neţ jsou ony samy a většina ţenichů naopak hledá nevěstu mladší.“ [Fučík, 2006, str. 720] Jedním z důvodů vysvětlujících tento stále přetrvávající trend, kdy v partnerském či manţelském vztahu bývá muţ starší neţ ţena, je skutečnost, ţe ţeny očekávají od muţů především ochranu a zabezpečení, které jim mohou, podle Deana Hamera a Petera Copelanda, zajistit především starší muţi. [Hamer, Copeland, 2003] Tuto věkovou diferenciaci potvrzuje i Ivo Moţný a Ladislav Rabušic, kteří říkají, ţe „při výběrovém párování se však hledají protějšky s určitým věkovým rozdílem: v evropské kultuře bývá nevěsta tradičně mladší o pět i více let, přičemţ v české společnosti je uţ po několik desetiletí nevěsta mladší o dva aţ tři roky.“ [Moţný, Rabušic, 1998, str. 95] Tento typický věkový rozdíl muţe a ţeny se však se zvyšujícím se věkem potenciálních partnerů mění. Petr Fučík upozorňuje na to, ţe s přibývajícím věkem muţe roste i jejich preference výrazně mladších nevěst. Ţeny s přibývajícím věkem začínají navazovat vztah i s partnery, kteří jsou stejně staří, a později jsou ochotny akceptovat i partnera mladšího, neţ jsou ony samy. [Fučík, 2006] Akceptování mladších partnerů lze vysvětlit například i tím, ţe pokud by se měl dodrţet předpoklad, kdy je ve vztahu starší muţ neţ ţena, ţenám s rostoucím věkem potenciální partneři na sňatkovém trhu přirozeně ubývají. b) Vzdělání Mezi osobnostní charakteristiky a vlastnosti potenciálních partnerů, jeţ ovlivňují jejich výběr, je zapotřebí zahrnout i vzdělání a zaměstnání jedinců, neboť podle Tomáše Katrňáka je i vzdělání a zaměstnání významným faktorem partnerského výběru. [Katrňák, 2008] Michaela Bartošová, Petr Pakosta a Petr Fučík říkají, ţe průměrný věk při prvním sňatku i porodu roste s výší dosaţeného vzdělání. [Bartošová, Pakosta, Fučík, 2012] Vlivem vzdělání na chování jedinců na sňatkovém trhu se zabývali i Andreas Timm a Hans - Peter Blossfeld. Podle jejich názoru lze ukončení vzdělání povaţovat jako jeden z důleţitých ţivotních kroků, ve smyslu přechodu do dospělosti a tedy i předpoklad pro vstup do manţelství. Upozorňuje na to, ţe ti, co se rozhodnou pro vyšší vzdělávání, tak odkládají rodinné role na pozdější dobu a to především proto, ţe jsou sami ekonomicky závislí na vlastních rodičích nebo státu. Lidé s niţší úrovní vzdělání vstupují, oproti svým vrstevníkům s vyšší úrovní vzdělání, na sňatkový trh dříve. Ve chvíli, kdy do procesu výběru partnera a na sňatkový trh vstupují lidé 12
s ukončenou vyšší úrovní vzdělání, bývají tito lidé (s niţší úrovní vzdělání) jiţ v další ţivotní etapě. V důsledku toho se zvyšuje pravděpodobnost, ţe jedinec naváţe vztah s podobně kvalifikovaným a vzdělaným partnerem. [Blossfeld, Tim, 2003] Zatímco Katrňák uvádí, ţe „sňatky jsou uzavírány více v rámci vzdělanostních a zaměstnaneckých kategorií neţ napříč nimi,“ [Katrňák, 2008, str. 29] Blossfeld a Timm upozorňují, ţe v případě jedinců s vyšší úrovní vzdělání, skutečně dochází k tomu, ţe si vybírají partnery se stejnou úrovní vzdělání, jakou disponují oni sami. Avšak u jedinců s niţší úrovní vzdělání je situace na sňatkovém trhu odlišná. Podle Blossfelda a Timma, nejenţe jsou jedinci s niţší úrovní vzdělání, v důsledku jejich ekonomické nezávislosti na rodičích či státu, dříve připraveni uzavřít manţelství, ale pohybují se i na více heterogenním sňatkovém trhu. To vysvětluje tím, ţe tito lidé mají větší četnost kontaktů na osoby s odlišnými sociálními charakteristikami a navíc, mají více času najít si odpovídajícího partnera. [Blossfeld, Timm, 2003] Na souvislost dosaţené úrovně vzdělání, věku, pohlaví a stability manţelského vztahu poukazuje Peter Pakosta. Podle jeho názoru je manţelství nejstabilnější, tehdy kdy je muţ vzdělanější nebo starší neţ ţena. Naopak k největšímu riziku rozpadnutí manţelství dochází v případě, kdy je ţena vzdělanější nebo starší neţ muţ. [Pakosta, 2012] c) Rodinný stav Převáţná většina teorií, zabývajících se výběrovým párováním, zohledňuje především situaci svobodných jedinců, kteří se na sňatkovém trhu pohybují poprvé. Je důleţité si ale uvědomit, ţe na sňatkovém trhu se mohou jedinci ocitnout opakovaně, kdy výběr partnera jiţ jednou absolvovali a po určité ţivotní etapě, následkem rozvodu či ovdovění, opět stojí před výběrem partnera. Diferenciaci ve výběru partnera u svobodných a rozvedených (či ovdovělých) jedinců popisuje Petr Fučík, který říká, ţe na rozdíl od prvního výběru partnera „existuje předpoklad, ţe charakteristiky opakované volby se budou lišit, neboť zde hrají roli fenomény, které se v první volbě nevyskytují.“ [Fučík, 2008, str. 93] Mezi tyto fenomény, jeţ mohou mít na opakovanou volbu partnera vliv, zařazuje jednak zkušenost z předchozího manţelství, zadruhé strukturální hledisko, kdy rozvedené osoby vstupují znovu na sňatkový trh v pozdějším věku a v jiné situaci, neţ svobodní lidé.
d) Atraktivita Atraktivita jedince není dána pouze fyzickým vzhledem, ale podílí se na ní všechny vlastnosti a charakteristiky, jako například sociální pozice a status, a s tím související věk, vzdělání a 13
zaměstnání. V tuto chvíli bych se ráda zmínila ještě o jednom faktoru atraktivity jedince, na kterou upozorňuje Joseph DeVito, a tím je vzájemná blízkost potenciálních partnerů. DeVito vysvětluje, ţe pro člověka je atraktivní ten, kdo je mu fyzicky blízký. Největší pravděpodobnost, ţe se spřátelíte nebo naváţete milostný vztah s někým, s kým jste v nejčastějším kontaktu: a to například s lidmi ze sousedství, ze třídy nebo z pracoviště. [DeVito, 2001, str. 204] Pouhá fyzická blízkost však nestáčí. Klíčová je i četnost interakce a její podoba (zda na sebe působíte pozitivním nebo negativním dojmem). „Čím více interakce se mezi vámi a druhými odehrává, tím pravděpodobnější je, ţe vás bude přitahovat, jestliţe váš počáteční kontakt byl neutrální. Jestliţe ovšem byl nepříjemný, opakovaný kontakt atraktivitu nezvýší, ale sníţí. Blízkost má kladný účinek pouze tehdy, kdyţ je první interakce příznivá nebo neutrální.“ [DeVito, 2001, str. 204] 1.2.2. Vliv partnerského vztahu rodičů Vliv partnerského vztahu rodičů můţe potomky ve výběru partnera ovlivňovat trojím způsobem. Jednak prostřednictvím socializace, tedy kdy rodiče na své potomky přenášejí hodnoty, zvyky a vzorce chování. Vlivem výchovy si jedinec utváří postoje a představy o běţném kaţdodenním ţivotě či o rolích, které by měl v rámci své sociální pozice zaujímat. Další vliv partnerského vztahu rodičů spočívá v sociální pozici a statusu. O sociální pozici a statusu pojednávám více v následující části, je ale zapotřebí zmínit se o tom jiţ v tuto chvíli. Ačkoli, jiţ bylo řečeno, v moderních společnostech rodiče přímo výběr partnera neovlivňují, přesto lze říct, ţe do výběru partnera většinou zasahují. Petr Mareš poukazuje na „skrytý“ vliv rodičů. Jedná se především o rodičovskou kontrolu, a to například v podobě zákazu stýkat se s určitým typem jedinců či kontrolou nad volnočasovými aktivitami svých potomků. Rodiče mohou navíc svým rozhodnutím ovlivňovat fyzické a sociální prostředí svých potomků, a tím i ovlivnit rozsah, vlastnosti a charakteristiky jejich potencionálních partnerů. [Mareš, 2003] V neposlední řadě výběr partnera můţe podstatnou měrou ovlivňovat i partnerských vztah rodičů. Potomci sledují, jak vypadá partnerský či manţelský vztah jejich rodičů, jeţ mohou do určité míry povaţovat za inspiraci, jak by měl vypadat jejich vlastní budoucí partnerský vztah. „Jejich pozornost se zaměřuje především na sledování partnerských a rodičovských rolí. Sledují vzájemné interakce mezi rodiči, které velmi často přejímají jako vzor správného chování v dané roli.“ [Janošová, 2008, str. 128] Podle Mareše nejsou důleţité pouze odpozorované vzorce rodinného a manţelského ţivota, ale významnou součástí, utvářející očekávání a ovlivňující volbou partnera, je i dělba práce mezi potenciálními partnery. Navíc 14
upozorňuje na konkrétní charakteristiky a postoje rodičů, kdy „dcery vyhledávají partnery podobné svým otcům a muţi partnerky podobné svým matkám.“ [Mareš, 2003, str. 89] Přestoţe je v sociologických teoriích ustálený názor, ţe s příchodem moderní společnosti, rodiče jiţ nevybírají svým potomkům partnera, na výběr potenciálního partnera tedy nemají přímý vliv, ukazuje se, ţe i kdyţ nepřímo, na volbě partnera se stále podílí. Ať je to jiţ socializací či svým vlastním partnerským či manţelským vztahem, jeţ můţe potomkům slouţit jako vzor pro vlastní partnerský vztah. 1.2.3. Sociální pozice a status Na vliv sociální pozice a statusu, jenţ jedinec při výběru partnera zohledňuje, můţeme pozorovat z dvojí perspektivy. Sociální pozice a společenský status jsou jednak charakteristikou jedince a vlastnostmi, kterými dotyčný jedinec disponuje. Tyto vlastnosti, stejně jako například věk či fyzická atraktivita, diferencují jedince od ostatních účastníků na sňatkovém trhu a ovlivňují jeho šance, ţe bude vybrán adekvátním potenciálním partnerem. Zadruhé, sociální pozice a status významně ovlivňuje pravděpodobnost, ţe dotyční jedinci budou mít moţnost se vůbec setkat. Do sociální pozice a statusu se promítají vlastnosti jedinců, o kterých jsem jiţ pojednávala, tedy například pohlaví, věk, vzdělání a zaměstnání či rodinný stav. Právě i rodinný stav jedince můţe do značné míry také významně ovlivnit jeho šance uspět na sňatkovém trhu. Katrňák a Fučík upozorňují, ţe rozvedení muţi a rozvedené ţeny se, na rozdíl od svobodných osob, nacházejí v rozdílené situaci, která je do určité míry na sňatkovém trhu znevýhodňuje. Jednak lze u opakovaných sňatků pozorovat odlišnou strukturu výběru partnera, navíc rozvedené osoby vstupují na sňatkový trh, který je jiţ „přebraný“, coţ jejich výběr partnera omezuje. [Katrňák, Fučík, 2009] V druhém případě, kdy je sociální pozice a status vnímaná spíše jako příleţitost pro setkání. V podstatě se jedná o rozmístění potenciálních partnerů na sňatkovém trhu. Tomáš Katrňák říká, ţe „jde o to, jací muţi a ţeny jsou na sňatkovém trhu přítomní. Symbolicky řečeno se jedná o nabídku, z níţ je vybíráno.“ [Katrňák, 2008, str. 27] Vliv sociální pozice a statusu popisuje i Ivo Plaňava a potvrzuje skutečnost, ţe osoby, pocházející ze stejného či podobného prostřední, například z kulturního, vzdělanostního, sociálního či náboţenského, se navzájem vyhledávají a upřednostňují. Díky tomu, ţe se mnohem častěji vyskytují pohromadě, mají také mnohem větší pravděpodobnost, ţe dojde k vzájemnému seznámení. [Plaňava, 1998] 15
Ať jiţ pohlíţíme na vliv sociální pozice a statusu jako na charakteristiku a vlastnost potenciálního partnera nebo jako na pravděpodobnost setkání dvou jedinců, Petr Mareš poukazuje na to, ţe sociální pozice a status výběr partnera stále významně ovlivňují. I kdyţ výběr partnera je v moderních společnostech zcela v kompetenci jedinců samotných a rodiče do procesu výběru partnera zpravidla nezasahují, tlak vnějšího okolí na to, aby si jedinec vybral partnera s obdobným sociálním postavením a statusem, bývá přitom často silný. [Mareš, 2003] 1.2.4. Místo setkání V předchozím odstavci jsem se zmínila, o vlivu sociální pozice a statusu, jakoţto o pravděpodobnosti setkání potencionálních partnerů. Při výběru nehraje roli pouze pravděpodobnost, ţe k setkání dvou osob dojde, ale i místo, kde k prvotnímu setkání dojde. Petr Šmolka uvádí, ţe skutečnost, kdy, kde a jak došlo k seznámení, hraje při výběru partnera také důleţitou roli. Dodává, ţe „něco jiného lze očekávat od partnera, kterého jsme potkali ve studovně univerzitní knihovny, něco jiného od toho, o něhoţ jsme náhodou zakopli kdesi pod stolem v restauraci nevalné pověsti.“ [Šmolka, 2004, str. 14] Místo a čas seznámení má bezpochyby vliv na utváření a trvání partnerských vztahů. Petr Šmolka popisuje osm nejčastějších míst a příleţitostí pro navázání kontaktu a seznámí – známost z dětství či kontaktů obou rodin, známost ze školy, taneční (diskotéky, plesy), společné záliby, zaměstnání, na první pohled, seznamovací agentury, internet - a vyzdvihuje jejich potenciální výhody a nevýhody. [Šmolka, 2004] a) Známost z dětství, ze sousedství, z kontaktů obou rodin: Podle Šmolky je v tomto případě nespornou výhodou usnadnění prvních kontaktů, kdy není potřeba překonávat strach. Počáteční konverzaci mohou ulehčit například společné vzpomínky. Další výhodou je skutečnost, ţe mnohdy oba partneři pochází z podobného sociálního prostředí, ve kterém panují podobné hodnoty, normy a postoje. Avšak značnou nevýhodou můţe být situace, kterou Šmolka označuje jako „nevybouřené mládí“, coţ znamená, ţe „nelze vyloučit riziko, ţe alespoň jeden z nich nebude mít později pocit, ţe si toho v ţivotě nestačil dost proţít.“ [Šmolka, 2004, str. 15] b) Známost ze školy: Pokud se jedná o školu základní nebo střední, pak podle Šmolky, platí všechny výhody a nevýhody uvedeny v případě známosti z dětství, sousedství či z kontaktů obou rodin. Co se týče vysokých škol, tak ty jsou podle něj velmi vhodným prostředím pro vznik trvalejších vztahů. Neboť zde panuje mnoho příznivých faktorů, 16
jako je například věk, prostředí či způsob ţivota. Slabou stránkou můţe být však fakt, kdy oba partneři studují stejný obor, protoţe se mezi nimi můţe objevit sklon vzájemně soupeřit. c) Známost z tanečních, diskoték, plesů: Šmolka toto prostředí pro seznámení nehodnotí příliš pozitivně, neboť „informačně – poznávací hodnota pro seznámení je téměř nulová. Berme ji tedy spíše jako prostředí pro první kontakt.“ [Šmolka, 2004, str. 15] d) Známost díky společným zálibám: Naopak seznámit se prostřednictvím společných zálib vidí jako jeden z nejvhodnějších způsobů. e) Známost ze zaměstnání: Výhodou je zde opět snazší navázání prvních kontaktů a k dispozici je i více společných prvotních témat. Pozitivem je i skutečnost, ţe partneři mají moţnost se předem lépe poznat. Za nevýhodu označuje Šmolka riziko „ponorkové nemoci“, přičemţ snaha řešit tento problém změnou profese či změnou místa výkonu, nemusí být vţdy oboustranně akceptovaná. f) Známost „na první pohled“: Jednoznačnou výhodou seznámení na první pohled je to, ţe v tomto případě je moţné se seznámit nebo i zamilovat prakticky kdykoli a kdekoli. g) Známost
prostřednictvím
seznamovacích
agentur:
Šmolka
pro
seznámení
prostřednictvím seznamovacích agentur pouţívá termín „umělé formy seznámení“ a dodává, ţe ačkoli lidé mnohdy zaujímají vůči seznamovacím agenturám negativní postoj, jedná se o plnohodnotný způsob navázání prvního kontaktu. Navíc zdůrazňuje, ţe „nikdo sice předem nezaručí, ţe přeskočí ona pověstná jiskra, nikdo ji předem také nemůţe vyloučit.“ [Šmolka, 2004, str. 16] V podstatě se dá říct, ţe se jedná především o šanci. Pokud má někdo omezené moţnosti seznámit se jiným způsobem, Šmolka by seznamovací agentury vřele doporučil. h) Známost pomocí internetu: Zatímco Šmolka seznamovací agentury hodnotí kladně, v případě internetu je velmi skeptický. Osoby hledajícího partnery na internetu popsal takto: “„Internetový“ muţ bývá často buď nadměrně nesmělý, případně osamělý lovec skalpelů, nebo nějak handicapovaný. Nelze vyloučit ani sňatkové podvodníky a sexuální devianty.“ “„Internetová“ ţena bývá nezřídka osamělá, citově vyprahlá, někdy naivní romantička se silným sklonem k dennímu snění, ţena zvědavá, popřípadě podvodnice.“ [Šmolka, 2004, str. 17]
17
2.
NOVÉ TECHNOLOGIE, INTERNET A SEZNAMOVÁNÍ
V rámci transformace moderní společnosti došlo i k proměně interpersonálních vztahů a komunikace mezi jedinci, coţ implikuje i změnu moţností v seznamování. Na této proměně se z velké části podílí i rozvoj technologií a rozšíření masových médií. Jaro Křivohlavý říká, ţe: „délka doby, po kterou jsme s druhým člověkem v osobním styku, je neustále kratší a kratší. Z toho vyplývá řada naléhavých úkolů: druhého člověka musíme umět co nejrychleji poznat: to, co mu chceme sdělit, mu musíme sdělit co nejkratším způsobem.“ [Křivohlavý, 1986, str. 16] Rozšíření a masové uţívání komunikačních technologií můţe být tedy chápáno také jako kompenzace zkracující se délky osobního styku s ostatními lidmi. Změna podoby přenosu informací se v průběhu let měnila a významně podléhala vývoji médií. Dříve se komunikovalo nejčastěji tváří v tvář. Komunikující osoby tak byly vţdy přítomny v reálném prostoru či čase a nebylo zapotřebí pouţití nějakého zprostředkujícího média. Účastníci komunikace mohli přímo reagovat na podnět a své sdělení „zvýraznit“ neverbálním projevem. Jako například výrazem tváře, gestem, nebo postojem těla. Pozdější vývoj médií umoţňoval lidem komunikovat prostřednictvím psaní dopisu a telefonu. Výhodou bylo to, ţe lidé mohli být prostorově nebo časově vzdáleni. Nevýhodou byla však absence komunikačních projevů, jako je gestikulace, postoj těla či intonace hlasu. [Thompson, 2004] Rozvojem komunikačních médií se zabýval i Jirák, který dodává, ţe „snaha o překonání velkých vzdáleností a touha po uchování zaznamenaného sdělení však nejsou jediné důvody, které vedly k rozvoji médií. Důleţitá byla i potřeba doručit či zpřístupnit sdělení nejen jednomu, ale většímu počtu adresátů.“ [Jirák, Köpplová, 2007, str. 18] Rozvoj komunikačních médií tedy umoţňoval komunikujícím osobám vzájemně se vyvázat z nutnosti být časově a prostorově přítomní. Komunikace relativně bez omezení, informace dostupné komukoli a kdykoli, s nevídanou rychlostí - to bylo umoţněno především pomocí masového rozšíření internetu mezi širokou veřejnost. Mezi zakladatele internetu patří Lary Roberts, Robert Kahn, Vint Cuf a Dave Clark [Goldsmith, Wu 2008]. Internet původně uţívala úzká skupina lidí a byl určen pro potřebu vědy. Později se dostal do širšího povědomí. Základní vizí byla otevřená, nekomerční síť ku prospěchu všech. Zakladatelé ţili v utopistické představě, ţe správa internetu „vzejde z etiky, osvícených vlastních zájmů a společné vůle“ [Goldsmith, Wu , 2008, str. 34]. Jiţ „v roce 1998 se začal internet stávat komerčním v takovém rozsahu, v jakém se jeho vynálezcům ani 18
nesnilo.“[Goldsmith, Wu, 2008, str. 44] Dnes se internet podílí na velkém mnoţství kaţdodenních činností jedince (nemusíme chodit do banky a vyuţíváme on-line bankovnictví, snadno nalezneme kontakt na lékaře či otevírací dobu lékárny, nebo si snadno objednáme například jídlo aţ do domova) a stal se součástí nejen pracovních povinností (vyhledávání informací o jednotlivých subjektech, komunikace prostřednictvím e-mailu), ale zasahuje i do volnočasových aktivit a zábavy (například čas strávený na sociálních sítí). Internet tedy hraje významnou roli nejen v lidské komunikaci. Na pozitiva a negativa stále významnější role internetu v lidské komunikaci a sociální interakci upozorňují ve své studii Martina Veselá a David Šmahel. Poukazují na to, ţe rozšiřováním moţností komunikace přispívá internet k rozvoji mezilidských vztahů. V důsledku nakupování on-line či vyřizování úředních záleţitostí prostřednictvím internetu však dochází k tomu, ţe lidé mají méně důvodů opustit svůj domov a méně často se osobně setkávají s ostatními lidmi. [Veselá, Šmahel, 2009] Jak je patrné, internet má na sociální interakci, komunikaci a utváření mezilidských vztahů ambivalentní postavení.
19
3. ON-LINE SEZNAMOVACÍ PORTÁLY V předchozích částech diplomové práce jsem nastínila vývoj komunikačních prostředků, klíčovou roli masových médií a především pak neočekávané rozšíření internetu mezi veřejnost. Tato širší dostupnost informací, spolu s rozvojem komunikačních prostředků a uţivatelským rozšířením internetové sítě, jednak: „umoţnily vznik nových typů „jednání na dálku“, které se stávají v moderním světě stále běţnějšími.“[Thompson, 83] Za druhé sehrály i významnou úlohu v oblasti partnerství. Jak jiţ bylo naznačeno, prostřednictvím internetu vyhledáváme jakékoli informace, “navštěvujeme“ banky, nakupujeme, tak není překvapivé, ţe někteří jedinci hledají pomocí internetu i partnery. Joseph DeVito poukazuje na to, ţe právě díky rozšíření internetu a e-mailu (jak v oblasti obchodu, tak i v oblasti osobní) se vyvinul nový druh interpersonálního vztahu - vztah po síti (online vztah). A dodává, ţe tento druh interpersonálního vztahu je, na rozdíl od tradičních interpersonálních vztahů, odlišný. [DeVito, 2001, str. 189] Kvalitou online vztahů se spolu se svými kolegy zabýval Robert Kraut. Pro online vztahy pouţívá označení virtuální vztahy a říká, virtuální vztahy jsou v porovnání se vztahy z reálného ţivota mnohem slabší. Virtuální vztahy jsou podle něj kratší a mnohem povrchnější, coţ se odráţí i na tom, ţe takovéto vztahy je mnohem snadné ukončit. [Kraut, 1998] Nejenţe se “online vztah“ odlišuje od tradičních interpersonálních vztahů 1, Jirák zároveň upozorňuje na to, ţe „povaha médií, která lidé pouţívají, má vliv na to, jak se k sobě navzájem chovají.“ [Jirák, 2007, str. 21] David Šmahel a Štěpán Konečný upozorňují na skutečnost, ţe ve virtuálním prostředí lidé častěji a rychleji sdělují informace osobního typu. V důsledku anonymity bývají lidé mnohdy ochotni sdělovat ostatním lidem osobní informace, které by v běţném ţivotě (tradičním interpersonálním vztahu) sdělovali s větší rozvahou. [Šmahel, Konečný, 2006] Z toho je patrné, ţe média nemají vliv pouze na přenos informací, tak jak by se mohlo na první pohled zdát, ale ať jiţ přímo či nepřímo ovlivňují i mnoho dalších částí společenské dimenze.
3.1. VZNIK A ROZŠÍŘENÍ ON-LINE SEZNAMOVACÍCH PORTÁLŮ Zakládání a uţívání online seznamovacích portálů za účelem hledání partnera se stalo trendem v mnoha zemích ve světě. „Mezi lety 1993 – 1994 proběhly první pokusy o vytvoření 1
Tradičním interpersonálním vztahem je myšleno, ţe komunikace probíhala tváří v tvář. Tudíţ nebylo zapotřebí ţádných komunikačních médií. Součástí této komunikační interakce byla i neverbální stránka komunikace, kterou bylo moţno bezprostředně pozorovat.
20
seznamovacích portálů. Jelikoţ odezva uţivatelů byla veliká, vznikaly portály v mnoha zemích. Jednou z prvních online seznamek v Čechách byl portál Seznamka.cz, vzniknuvší v roce 1996.“ [Pejsarová, 2012, str. 21] Seznamovací portály se staly fenoménem a mnozí lidí, kteří hledali partnery, začali tohoto způsobu seznamování vyuţívat. Na základě toho se ve společnosti vynořilo mnoho otázek, které se týkaly například stability vztahu, kvality partnera (kterého lze pomocí seznamovacích portálů najít), ale například i toho, jak se na seznamovacích portálech “pohybovat“, a podle jakých kritérií se při kontaktování potenciálního partnera orientovat. Chováním uţivatelů na online seznamovacích portálech se zabývala i Angelina Grace Close [Close, 2004]. Data získávala pomocí dotazníkového šetření, hloubkového rozhovoru a metodou focus groups. Respondenti uváděli, ţe internetové seznamky nepouţívají striktně jen pro to, aby našli nového partnera/partnerku pro trvalý vztah, ale aby poznali nové lidi, popřípadě aby udrţeli kontakt s lidmi, které potkali jiţ dříve v reálných situacích ţivota. Vztahům, které existují pouze prostřednictvím online seznamek, chybí fyzická intimita, respondenti mají tedy tendenci být k sobě více upřímní. [Close, 2004] Tendence nahrazovat absenci fyzické intimity zvýšenou upřímností však můţe do určité míry nahrávat podvodnému chování. Online seznamovací portály vyuţívají lidé především nejčastěji k nalezení partnera. Jak ale vyplývá z výzkumů, důvodem pro pouţívání internetových seznamek často můţe být například i jen potřeba poznávat nové lidi, či udrţet kontakt s lidmi, které jsme jiţ poznali. Hledání partnera nebo pouhé navazování kontaktů v neosobním internetovém prostředí nabízí mnoho výhod. Šetřením času počínaje a stíráním rozdílů (v důsledku anonymity internetu a moţnosti uvádět libovolné osobní informace) mezi lidmi konče. Avšak, to co můţe na první pohled vypadat jako výhoda, můţe být nejen v reálném důsledku nevýhodou a naopak.
3.2. VÝHODY Jednou z klíčových výhod online seznamovacích portálů je snadné navázání kontaktů. Jak jsme jiţ nastínili v první kapitole, díky rozvoji médií a moţnosti oprostit se od časové a prostorové roviny interakce, je moţné navázat kontakt prakticky s kýmkoli a kdykoli. V tom spatřuje velkou výhodu i Jean-Fransois Coget, a říká, ţe on-line seznamovací portály nejen minimalizují komunikační bariéry dané časem a místem, navíc zvyšují i efektivitu a rychlost. 21
[Coget, 2002] Na seznamovacích portálech lze komunikovat a diskutovat s více lidmi zároveň, coţ umoţňuje poznat rychleji více potenciálních partnerů zároveň. Výhodou je i to, ţe potenciálního partnera můţete nejprve poznat, neţ s ním vyrazíte na reálné setkání. Jak
upozorňoval
Joseph
DeVito,
online
vztahy
jsou,
v porovnání
s tradičními
interpersonálními vztahy, specifické a dosahují tak i specifických výhod. Za významnou výhodu označuje skutečnost, ţe na internetu máte lepší moţnost udělat dobrý první dojem, který bude zaloţený na vašich vnitřních kvalitách, na rozdíl od osobního setkání, kde fyzický vzhled zejména na počátku vztahu hraje důleţitější roli. [Devito, 2001, str. 189] Někteří lidé jsou velmi introvertní a plaší, navazování známostí a získávání kontaktů v reálných situacích během kaţdodenních činností jim mohou činit nemalé potíţe. Internetové online seznamky jsou pro ně vítanou moţností, jak získat nové známé (kamarády nebo partnery). Jednou z dalších výhod seznamovacích portálů (související s introvertní povahou jedinců) je, ţe komunikace je omezená pouze na písemnou formu, během které chybí verbální projev. Postoj těla, gesta, mimika, intonace hlasu - to všechno tvoří důleţitou součást lidské osobnosti a podílí se na celkovém dojmu. Roli můţe hrát i skutečnost, ţe na rozdíl od komunikace “tváří v tvář“(kdy na podnět musíme reagovat prakticky okamţitě), mají respondenti moţnost odpovídat s určitým časovým odstupem a svou odpověď si promyslet. Kateřina Pejsarová se v rámci své bakalářské práce zabývala seznamováním na online seznamovacích portálech. Během kvalitativního šetření jí respondenti uvedli, ţe při komunikaci na online seznamkách nejsou tak nervózní. A navíc v případě, ţe jim konverzace z jakéhokoli důvodu nadále nevyhovuje, je snadné kontakt kdykoli ukončit. [Pejsarová 2012] Extrémně nesmělí a stydlivý lidé mohou tedy na internetu najít přátelství nebo partnerský vztah mnohem snadněji neţ při osobním kontaktu „tváří v tvář“. Navíc, díky absenci fyzických aspektů, dochází k odstranění nerovnosti na základě vzhledu a účastníci se tak dostávají do relativně rovnocenné pozice. Další výhodou je podle Josepha DeVita fakt, ţe „socioekonomické postavení a vzdělání lidí, kteří se pohybují na internetu, je podstatně vyšší, neţ s jakým se setkáte ve většině barů nebo klubů. Díky velkým počtům lidí na internetu máte větší naději najít ty, s nimiţ máte společné zájmy.“ [DeVito, 2001, str. 190] S konstatováním Josepha DeVita, ţe „socioekonomické postavení a vzdělání lidí, kteří se pohybují na internetu, je podstatně vyšší neţ s jakým se setkáte ve většině barů nebo klubů“ se nedá zcela souhlasit. Z dat výzkumného projektu NetMonitor, který sledoval návštěvnost internetu do února 2013, vyplývá, ţe internetová populace tvoří 69 % běţné populace ČR. [Kolář, 2013] Z toho je patrné, ţe v dnešní „technologické době“ má přístup k internetu 22
v podstatě téměř kaţdý, a relativně bez ohledu na socioekonomické postavení a vzdělání. Vzhledem k neosobní podstatě seznamovacích portálů a případné anonymitě si uţivatel nikdy nemůţe být jistý pravdivostí uvedených informací. Tímto se dostáváme k nevýhodám seznamování přes internetové seznamky. 3.3. NEVÝHODY Seznamování na seznamovacích profilech má bezpochyby i své negativní stránky. „Někteří lidé se domnívají, ţe právě v prostředí internetu mají moţnost projevit své pravé, čisté, nefalšované já, já nezatíţené maskami, komplexy a rolemi reálného světa.“[Šmahel, 2003, str. 62]. Někdy se ale naopak stává, ţe lidé úmyslně falšují a mění své identity. Mezi nejzávaţnější rizika patří především podvod a uvádění lţivých informací. Účelem jejich jednání není získat nový kontakt nebo navázat smysluplný vztah, nýbrţ vyuţít důvěryhodnosti či zneuţití získaných informací. Jelikoţ je tento způsob navazování kontaktů do určité míry anonymní, nikdy si uţivatel nemůţe být jistý tím, kdo na druhé straně doopravdy sedí. Je odkázán pouze na informace, které protější uţivatel sám o osobě uvedl a případně fotografii, kterou zveřejnil. „Ovšem i kdyţ dostanete fotografii, nevíte, zda je na ní opravdu váš komunikační partner, případně zda snímek pochází se současné doby. Dále nemůţete slyšet hlas druhého, který komunikuje mnoho informací.“ [DeVito, 2001, str. 191] Pokud nedojde k osobnímu setkání, je pravděpodobnost odhalení malá. Joseph DeVito říká, ţe potenciální nevýhodou online vztahů je i to, ţe postupem času uţivatel počítačovým vztahům úplně podlehne, a pak jiţ nebude schopný (a ani nebude mít tu potřebu) navazovat vztahy tváří v tvář. [DeVito, 2001, str. 191] Takový uţivatel se bude muset spoléhat na to, ţe informace, které o sobě protější osoba uvedla, jsou pravdivé. Goffman konstatuje, ţe pro kontrolu pravdivosti informací je společné trávení času velmi důleţité [Goffman, 1999, str. 103]. Společné trávení času není důleţité jen pro kontrolu pravdivosti informací, ale je nezbytné i pro následné úplné poznání potenciálního partnera po všech stránkách, tak jak tomu bývá u tradičních interpersonálních vztahů.
3.4.FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NAVÁZÁNÍ KONTAKTU S PARTNEREM Jak jsem jiţ uvedla výše, navazování kontaktů prostřednictvím online seznamovacích portálů má mnoho výhod, ale i nevýhod. Jednou z hlavních nevýhod je to, ţe mnoho uţivatelů o sobě
23
uvádí neúplné informace, informace vylepšené, nebo informace zcela lţivé. Fotografie, které bývají zpravidla prvním orientačním znakem, také nemusí vţdy odpovídat realitě. Tématem on-line seznamek se také zabývali Azy Barak a Rivka Shtatfeld. Pokusili se identifikovat faktory, které ovlivňují uţivatele seznamovacích portálů, aby zahájili kontakt s potenciálními partnery. Studii provedli na základě pozorování on-line chování uţivatelů, dále pak analyzovali profily a autentické zprávy uţivatelů. Výzkumný vzorek tvořilo 106 uţivatelů seznamovacích portálů. Klíčovými demografickými proměnnými, podle kterých analýzu prováděli, byl rodinný stav, věk, vzdělání a úroveň psaného textu. Z výzkumu vyplynulo, ţe uţivatelé zahajují kontakt především s těmi, kteří mají podobné nebo lepší osobní charakteristiky. To znamená, ţe svobodní lidé kontaktují nejčastěji také svobodné uţivatele, rozvedení lidé navazují kontakty s rozvedenými uţivateli a podobně. Například u vzdělání to je tak, ţe středoškolsky vzdělaní lidé mají tendenci oslovovat středoškolsky vzdělané uţivatele (podobná úroveň vzdělání) nebo vysokoškolsky vzdělané uţivatele (lepší úroveň vzdělání), málo kdy však osloví uţivatele se základním vzděláním. Důleţitou roli hraje i písemný projev. Jedincům, kteří mají dobrý písemný projev (tedy správnou gramatiku, styl, bohatou slovní zásobu, a jejich text je jasný a plynulý), mají uţivatelé tendenci přisuzovat pozitivní vlastnosti. Jako jeden z nejdůleţitějších faktorů se ukázala „potenciální dostupnost“. Jednak fyzická blízkost ve smyslu bydlení blízko sebe (například ţe pochází ze stejného města). Za druhé, potenciální dostupnost symbolizuje i doba, která uplynula od posledního připojení. Časté připojování uţivatele povaţují za jakousi „kompenzaci“ fyzické nepřítomnosti. Navíc tím získávají pocit větší důvěry a jistoty [Barak, Shtatfeld, 2009]. Uţivatele online seznamovacích portálů při navázání kontaktů s potenciálním partnerem nejvíce ovlivňují tři faktory. Prvním faktorem je, aby potenciální partner měl stejné nebo lepší osobní charakteristiky. Druhým významným faktorem se ukázal písemný projev. Jako třetí faktor, který má vliv na navázání kontaktů, je „potenciální dostupnost“ případného partnera.
24
4. SPEED DATING Speed dating je novodobým způsobem seznamování a hledání partnera, jenţ má své kořeny v americké společnosti a do povědomí té české se dostal relativně v nedávné době. Své pevné místo mezi ostatními způsoby seznamování (jako jsou například on-line seznamovací portály) teprve získává. Rozšíření speed datingu umoţnil vznik a rozvoj internetu. Přestoţe účastníci speed datingového seznámení jsou přítomní v reálný čas na reálném místě, po organizační stránce je speed dating na internetu závislý stále. 4.1.VZNIK A ROZŠÍŘENÍ SPEED DATINGU Speed dating se do češtiny překládá jako „rychlé rande“ a jedná se o novodobý způsob seznamování, jenţ je realizovaný prostřednictvím seznamovací agentury. Speed dating je moţné popsat také jako společenskou akci, kde účastnící doufají, ţe se setkají s jinými svobodnými lidmi. Vznik speed datingu se datuje od 90. let 20. století. Za zakladatele speed datingu je povaţován ţidovský rabín Yaacov Deyo pocházející z Los Angeles, který přišel s převratnou myšlenkou, jak zvýšit sňatečnost svobodných ţidovských muţů a ţen. Ve stejný čas svolal na stejné místo stejný počet svobodných ţidovských muţů a ţen, a kaţdý pár měl sedm minut na vzájemnou konverzaci. Pokud došlo k vzájemným sympatiím, a oba partneři se chtěli sejít znovu, došlo k vzájemné výměně kontaktů. Hlavním cílem tohoto setkání bylo usnadnit a urychlit výběr partnerů, a to především na základě výběru pouze svobodných jedinců na stejném místě, čímţ došlo k podpoření pravděpodobnosti vzájemného seznámení. Posléze se speed dating rozšířil po celých Spojených státech amerických, jakoţto zábavný způsob seznámení a navázání kontaktu s novými lidmi. Hlavního úspěchu dosáhl speed dating díky tomu, ţe účastníci dokázali na základě pár sekund trvající interakce s protějškem, určit vzájemné sympatie, které by spěly k trvalému partnerskému vztahu. Po roce 2001 se tato myšlenka zprostředkovaného seznámení postupně rozšířila z USA do celého světa. [Summersgill, 2009] První česká speed datingová agentura zprostředkující seznámení vznikla po vzoru Londýnských seznamovacích agentur, v Praze v roce 2004. [Man, 2013] V současnosti se
25
v České republice konají speed datingová seznámení ve větších městech, jako je Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. 4.2. PRŮBĚH SEZNAMOVÁNÍ Základní princip speed datingu lze chápat jako setkání co největšího moţného počtu osob, hledajících partnera, ve stejný čas a na stejném místě, a to za pomoci seznamovací agentury. Setkání by se měl vţdy účastnit stejný počet muţů a ţen. Ţeny vţdy sedí u samostatných stolů a muţi k nim přisedají. Po uplynutí určitého času se muţi střídají, a to do té doby, dokud muţi nevystřídají všechny přítomné ţeny. Čas, který muţi stráví rozhovorem s jednou ţenou, je odlišný, a to v závislosti na agentuře, jeţ setkání organizuje. Zpravidla se ale uvádí, ţe jeden rozhovor trvá 3 – 7 minut. I počet přítomných osob je závislý na jednotlivých seznamovacích agenturách. Průměrný počet osob se ale pohybuje okolo 10 muţů a 10 ţen. Speed datingové setkání jsem si osobně vyzkoušela, mohu tedy detailně popsat průběh večera a celého seznamování. Nejprve je nutné zaregistrovat se na webových stránkách příslušné agentury a poté si zarezervovat vyhovující termín setkání. Na základě této registrace a rezervace zašle seznamovací agentura na uvedený e-mail pokyny a základní informace o průběhu večera. Potvrdí místo a čas konání. Jednou z nejdůleţitějších informací je pak přezdívka, která byla kaţdému na konkrétní večer přidělena a pod kterou přítomné osoby celý večer vystupují. Tato přezdívka jednak zaručuje anonymitu, pokud by se někdo nechtěl z jakýchkoli důvodů představit svým vlastním jménem. Za druhé je pouţívaná k analýze výsledků. V den konání seznamovacího večeru se doporučuje přijít přibliţně o půl hodiny dříve před začátkem samotného seznamování. A to především z organizačních důvodů. Po příchodu dostane kaţdý účastník vlastní desky, které obsahují dva stejné listy se seznamem všech přítomných přezdívek. Jeden list slouţí na poznámky, které dotyčnému mohou poslouţit pro pozdější připomenutí, kdo pod jakou přezdívkou vystupoval nebo co bylo pro něj charakteristické. Tento list si kaţdý ponechává a smí si ho odnést. Na druhém listě přítomné osoby krouţkováním označují, kdo jim byl sympatický a s kým by se chtěli setkat znovu při reálném „rande“ – mimo speed datingovou akci. Tento list se při odchodu odevzdává organizátorce akce.
26
Speed datingové setkání je v reţii organizátorky, jeţ má nad celým průběhem dohled. Po přivítání a obeznámení, jak bude večer probíhat, jiţ do jednotlivých rozhovorů nezasahuje. V tuto chvílí je jejím hlavním úkolem sledovat čas. V tomto konkrétním případě měly všechny páry na seznámení 4 minuty. Po uplynutí této doby zazněl zvukový signál, a muţi museli opustit své místo u stolu a posunout se o jedno místo dál. Zda se seznamující osoby představí svým pravým jménem nebo pouze přezdívkou je zcela na nich samotných. Podmínkou ale je, ţe přezdívku musí sdělit bezpodmínečně pokaţdé, aby si jí mohl protějšek, v případě zájmu o další setkání, označit na odevzdávací list. Co se týče zahájení rozhovoru, záleţelo na kaţdém páru, kdo se ujal první slova, zda muţ či ţena. Podobná situace byla i v případě volby tématu. Neexistovala předem stanovená témata, která by měl kaţdý s kaţdým probrat, ale povídat si mohl kaţdý, o čem chtěl, a záleţelo pouze na individuích, jak rozhovor probíhal. Poté co proběhly rozhovory mezi všemi zúčastněnými protějšky, oficiální část setkání byla u konce. Účastníci opustili místo, kde se seznamovací akce konala, a při odchodu odevzdali organizátorce své listy s označenými přezdívkami, se kterými by se rády znovu setkali. Přibliţně do hodiny od ukončení akce došlo k vyhodnocení výsledků. Tyto výsledky byly následně individuálně zaslány e-mailem jednotlivým účastníkům seznamovacího večera. Obsahem e-mailu byl vţdy seznam přezdívek, u kterých došlo ke vzájemné shodě, a u přezdívky byl přidán i kontakt, a to v podobě e-mailové adresy. Ke vzájemné shodě dojde tehdy, pokud muţ označil ţenu a tato ţena si označila tohoto muţe, zájem o další setkání je tedy oboustranný. Pravidlem bývá, ţe ve chvíli, kdy dojde k vzájemnému předání kontaktů, muţ by měl být ten, kdo zahajuje kontakt jako první a zkontaktuje se prostřednictvím e-mailu se ţenou (toto pravidlo je pouze určitým doporučením, o kterém se organizátorka akce zmíní, a které slouţí spíše pro hladký průběh zkontaktování). Pokud ale ţena chce přebrat iniciativu, nic ji nebrání v tom, aby muţe kontaktovala jako první ona. Další vývoj událostí a organizace setkání je jiţ v kompetenci jednotlivých párů. Během speed datingových setkání neexistuje výčet témat, o kterých by měli jednotlivé páry během seznamovacího rozhovoru hovořit. Jelikoţ se jedná o improvizovaný rozhovor, Jana Olivová, majitelka seznamky Rande Motýl, doporučuje mít dopředu připravené zajímavé otázky, jeţ pomůţou v prvé řadě odlišit se od ostatních účastníků. Volba tématu či otázek můţe být do určité míry zásadní na první dojem, jeţ si dvojice o sobě navzájem utvoří. Jaro Křivohlavý studoval průběh slovního projevu v sociální interakci. „Můţeme sledovat i 27
proměnlivost rychlosti řeči. Zjistilo se, ţe jsou témata, která není moţné zvládnout rychlou řečí (viz např. intimní nebo důvěrné, dotěrné otázky a ryze osobní problémy). Ukázalo se naopak, ţe o tzv. věcných (technických) tématech lze hovořit s vysokou produktivitou slovního projevu.“ [Křivohlavý, 1986, str. 125] Z toho vyplývá, ţe ve chvíli, kdy máte pár minut na to získat základní informace o protější osobě a zároveň říci i základní informace o sobě samém, jdou „náročnější“ témata (v podobě intimních a důvěrných otázek) stranou. Jedním z prvních signálů sympatie či antipatie, jeţ je moţné rozpoznat uţ během osobního rozhovoru, je rychlost odpovědi na otázku. „Zeptá-li se v rozhovoru osoba A osoby B na něco a ţádá-li odpověď, pak můţeme měřit, kolik času uplyne, neţ osoba B začne hovořit. Některé osobě jsme na tutéţ otázku schopni odpovědět ihned. S odpovědí jiné osobě ale váháme. I to naznačuje něco o mezilidských vztazích, panujících mezi danými dvěma osobami.“ [Křivohlavý, 1986, str. 125] Nicolas Guégen realizoval experiment, který se zabýval verbálním a neverbálním chováním během speed datingových setkání. Cílem experimentu bylo prokázat vliv verbálních a neverbálních aspektů sociální interakce během zprostředkovaného seznamování. Výzkum byl proveden ve dvou francouzských barech. Výzkumu se účastnilo 66 svobodných muţů, ve věkovém rozmezí 23 – 30 let, vybraných náhodně při různých speed datingových setkáních. Pro potřeby experimentu byly najaty i tři ţeny, ve věku 20 aţ 22 let, které se seznamováním prostřednictvím speed datingových setkání měly jiţ zkušenost. Ţeny byly instruovány, napodobovaly verbální a neverbální chování muţů. Výsledkem výzkumu byla skutečnost, ţe muţi hodnotí interakci ve speed datingu pozitivněji, pokud je ţena napodobuje. Prokázalo se tedy, ţe napodobují-li lidé své protějšky v sociálních interakcích, získávají od nich kladnější hodnocení a bývají jim častěji sympatičtí. [Gugén, 2009] Sociální interakcí účastníků speed datingu se zabývali i Rajesh Ranganath, Dan Jurafsky a Dan McFarland. Sociální interakci a komunikaci během speed datingu analyzovali z hlediska pohlaví respondentů. Během výzkumného šetření došly k závěrům, ţe muţi při speed datingovém setkání hovoří rychleji neţ ţeny, ale však mnohem tišeji. Ţeny měly naopak tendenci během rozhovoru častěji flirtovat. [Ranganath, Jurafsky, McFarland, 2009] Jak je patrné, na pravděpodobnosti označení vzájemných sympatií se podílí mnoho vlivů. Ať jiţ fyzická přitaţlivost, verbální a neverbální chování, způsob komunikace či originalita tématu. Podle Mariana L. Housera, Seana M. Horana a Lisy A. Furler jsou ţeny při výběru 28
partnera mnohem zdrţenlivější a při hodnocení protějšku mnohem kritičtější neţ muţi. [Houser, Horan, Furler, 2007] To potvrzuje i Jana Olivová, která říká, ţe muţi po ukončení speed datingového sezení označují větší počet ţen, které jim byly sympatické, a chtěli by se s nimi setkat znovu. Zatímco muţi v průměru označí sedm ţen, ţeny označí pouze čtyři aţ pět muţů.
4.3. VÝHODY SPEED DATINGU Seznamování prostřednictvím speed datingu se stalo, jak je patrné na světovém boomu, oblíbenou formou navazování nových kontaktů a hledání partnera. Seznamování zprostředkované agenturou tedy disponuje mnohými výhodami, jeţ upevnily či dokonce vyzdvihly jeho pozici mezi ostatní způsoby seznamování. Jednou z hlavních výhod speed datingu je snadný kontakt s jinými nezadanými osobami. V případě speed datingu odpadá starost, kde se s potenciálním protějškem setkat. Navíc nemusí ostýchavější jedinci řešit problém s prvním oslovením. Důleţitou výhodou je i úspora času. Díky tomu, ţe v krátkém intervalu 2 dojde k osobnímu setkání většího počtu vhodných protějšků, je větší moţnost odhalit vzájemné sympatie a případnou motivaci setkat se znovu nezávisle na zprostředkovatelské agentuře. Zatímco v případě „skutečného“ rande doba trvání můţe být stejně tak dlouhá jako v případě speed datingu, ale dojde k poznání pouze jedné osoby. Významným kladem speed datingu je skutečnost, ţe nedochází k přímému odmítnutí. Coţ se můţe projevit jednak v uvolněnější konverzaci, ale i v zmírnění zklamání, ţe nedošlo k vzájemným sympatiím. Další výhodou, o které je nutné se zmínit je fakt, ţe díky dohledu agentury, se stává speed dating bezpečným místem pro seznámení. A to na rozdíl od setkání v běţných situacích, natoţ kdyţ dotyčnou osobu buď neznáme vůbec, nebo jen prostřednictvím profilu na on-line seznamovacích portálech. Vzhledem k tomu, ţe je speed dating placenou sluţbou, lze předpokládat, ţe se ho účastní lidé, kteří mají váţnější zájem o navázání vztahu. [http://www.speed-dating.cz/]
2
Délka speed datinového seznamování je závislá na organizaci jednotlivých speed datingových agentur. Někdy setkání trvá dvě hodiny, u jiné agentury můţe být doba delší. Stejně je tomu tak i v případě počtu protějšků. Někdy se můţe na místě sejít například sedm muţů a sedm ţen, u jiné seznamovací agentury můţe být přítomno 12 muţů a 12 ţen.
29
Hlavní výhodou speed datingu je ale osobní kontakt. Na rozdíl od on-line seznamovacích portálů, kde se někdo můţe vydávat za někoho úplně jiného, u speed datingu víte, s kým doopravdy komunikujete. V osobním kontaktu lze navíc, díky interpersonální přitaţlivosti a neverbální komunikaci, odhalit charakteristiky, které by například ve virtuální konverzaci mohly zůstat skryté. 4.3.1. Interpersonální přitaţlivost Výběr partnera, jak jiţ bylo řečeno, významně ovlivňují očekávané vlastnosti a charakteristiky, kterými by měl partner v ideálním případě disponovat. Důleţitou součástí je ale i interpersonální přitaţlivost. Interpersonálními vztahy se zabýval Joseph DeVito. Analyzoval výhody a nevýhody interpersonálních vztahů. Za nejobecnější výhodu interpersonálních
vztahů
označil
maximalizaci příjemných pocitů
a
minimalizaci
nepříjemných pocitů. A to tak, ţe vztahy pomáhají sníţit osamělost, zajišťují povzbuzení (fyzické, emocionální, intelektuální). Dávají nám pocit, ţe máme někoho na blízku a někoho, kdo se o nás postará. Navíc nám pomáhají dozvědět se něco o sobě a zvýšit svou sebeúctu. [DeVito, 2001, str. 189] „Díky schopnosti navazovat a udrţovat přátelství nebo milenecké vztahy se cítíte jako ţádoucí a důstojná osoba. Interpersonální vztahy také pomáhají zlepšit fyzické i emocionální zdraví.“ [DeVito, 2001, str. 189] Bez ohledu na to, jestli se jedná o partnerský vztah či pouze vztah přátelský, kontakt s druhými osobami je pro člověka, jak uvádí Joseph DeVito důleţitý po všech stránkách. Do styku s „cizími“ lidmi přicházíme v rámci kaţdodenního ţivota neustále. Díky tomu máme mnoho příleţitostí poznat nové lidi a navázat nové kontakty a vztahy. Způsoby, kterými lze poznat druhé lidi, popisuje Jaro Křivohlavý. Ačkoli uznává, ţe způsobů, jak poznat druhé lidi je mnoho, a „ţe kaţdý jde na to po svém“, i přesto se snaţí tyto způsoby rozčlenit do několika základních typů. Na intuitivní poznání, na odvozování psychických charakteristik z tělesných znaků pozorovaných osob, a odvozování charakteristických znaků z projevů druhých lidí. [Křivohlavý, 1986] a) Intuitivní poznání: Intuitivní poznání probíhá na základě empatie. Druhou osobu poznáváme tím, ţe se vcítíme do její situace a do její „kůţe“. Toto empatické vcítění je, podle slov Jara Křivohlavého, vlastní kaţdé osobě. [Křivohlavý, 1986] V této fázi poznávání hraje důleţitou roli i první dojem, který o dané osobě získáme. Joseph DeVito říká, ţe první vjemový kontakt, kdy dotyčnou osobu vidíme, slyšíme, a moţná i cítíme, lze povaţovat za počátek vztahu. Navíc dodává, ţe podle některých výzkumů 30
se právě v této fázi v jejích prvních čtyřech minutách rozhodujete, zda pokračovat ve vztahu nebo ne. V této fázi hraje obzvláště významnou roli fyzický vzhled, protoţe je vidět nejrychleji. Charakteristické rysy osobnosti, například přátelskost, srdečnost, otevřenost a dynamičnost, se však také mohou projevit jiţ v této fázi. Pokud se rozhodnete, ţe se vám druhý líbí, a chcete pokračovat ve vztahu, postupujete k další fázi, interakčnímu kontaktu, kdy začínáte komunikovat.“ [DeVito, 2001, str. 193] b) Odvozování psychických charakteristik z tělesných znaků pozorovaných osob: Během tohoto způsobu poznávání je vyuţíváno velkého mnoţství různých tělesných znaků. Jako indikátor nám můţe poslouţit například údaje o výšce či tloušťce poznávané osoby. Dále je moţné vycházet i z typických tvarů různých částí těla – například z charakteristiky rukou či pozorování či pozorování detailů hlavy. c) Odvozování charakteristických znaků z projevů druhých lidí: V tomto způsobu poznávání hraje významný vliv neverbální projev. Jaro Křivohlavý upozorňuje na to, ţe právě „projevy a činnosti dávají moţnost, aby se to, co je v člověku, projevilo.“[Křivohlavý, 1986, str. 38] A to například prostřednictvím chůze, gestikulace nebo artikulace. 4.3.2. Neverbální komunikace Neverbální komunikace je důleţitou součástí celého procesu komunikace a jednání. Alex Pentland říká, ţe v mnoha případech je neverbální komunikace a sociální signály jako je řeč těla, mimika či tón hlasu stejně důleţité jako jazykový obsah. [Pentland, 2004] Význam neverbální sloţky komunikace v rámci interakce mezi dvěma osobami, popisuje i Jaro Křivohlavý. Jaro Křivohlavý jednak vyzdvihuje podstatu neverbální komunikace, tedy, ţe během komunikace nesdělujeme jen „samotná holá fakta“, nýbrţ v kaţdém sdělení jsou obsaţeny i přesahy – individuální postoje k tomu, co sdělujeme. Tyto individuální přesahy se projevují například v tónu hlasu, z rychlosti řeči, z výrazu obličeje či pohledu očí. Zadruhé, pomocí tónu hlasu, mimiky, a ostatních neverbálních projevů nesdělujeme jen, kromě samotné obsahu sdělení, individuální postoj k tomu, co sdělujeme, ale i postoj k osobě, které to říkáme. Navíc však dodává, ţe během komunikační interakce „si sdělujeme navzájem i to, za koho se povaţujeme.“ [Křivohlavý, 1986, str. 101]. Osobě, se kterou jsme ve vzájemné interakci, se tedy snaţíme ukázat, jak vnímáme sami sebe, respektive, jak bychom chtěli, aby nás ona vnímala. 31
Projevy individuálních přesahů v komunikaci, o kterých se Jaro Křivolavý zmiňuje, detailněji popisuje DeVito. Pojednává o celkovém vzhledu těla, mimice, očním kontaktu, jeţ jsou významnými atributy neverbální komunikace, která hraje významnou roli při seznamování prostřednictvím speed datingu, protoţe pomáhá k nalezení vhodného protějšku v krátkém čase. a) Vzhled těla: Součástí komunikace je také celkový vzhled těla, který, podle Devita, také komunikuje. Říká, ţe například výška postavy je prokazatelně významným činitelem v celé řadě situací. Lidské tělo také prozrazuje rasu barvou a odstínem pleti a můţe i napovědět něco jasnějšího o vaší národnosti. Tělesná hmotnost v poměru k výšce a stejně tak i délka, barva očí a vlasů mohou také vysílat svá sdělení druhým.“ [DeVito, 2001, str. 126] b) Mimická komunikace: Prostřednictvím mimiky v obličeji je moţné také komunikovat. Mimikou se vyjadřují zejména emoce. „Mimika zřejmě jako jediná vyjadřuje míru pocitu potěšení, souhlasu nebo sympatie, zatímco ostatní části těla v tomto směru nepřidávají příliš mnoho dalších informací.“ [DeVito, 2001, str. 127] c) Oční kontakt: Důleţitou roli při komunikaci můţe hrát i oční kontakt. Neboť vzájemné pohledy jedinců mohou také signalizovat povahu vztahu, ať pozitivní nebo negativní.“ [DeVito, 2001, str. 132] Joseph DeVito poukazuje na to, ţe i zrakový kontakt můţe v interpersonální komunikaci signalizovat dominantní postavení. „Průměrný účastník komunikace udrţuje větší zrakový kontakt, kdyţ naslouchá, a menší, kdyţ mluví. Jestliţe někdo chce signalizovat svou dominanci, většinou tento model obrací, takţe kdyţ mluví, snaţí se udrţovat větší zrakový kontakt, neţ kdyţ poslouchá.“ [DeVito, 2001, str. 132] Oční kontakt nehraje roli jen v povaze vztahů, co se dominantního postavení týče, ale jak DeVito dodává, „zrakový kontakt dokáţe také měnit psychologický odstup mezi lidmi. Kdyţ zachytíte nějaký pohled, dejme tomu někde na večírku, stáváte se vzájemně psychologicky bliţšími, i kdyţ fyzická vzdálenost mezi vámi můţe být relativně velká. Vyhýbáte-li se zrakovému kontaktu druhým – v případě značné fyzické blízkosti -, zvyšujete vzájemný psychologický odstup.“ [DeVito, 2001, str. 132]
32
d) Oblečení a ozdoby: Fyzický vzhled je jedním z prvních atributů, na základě kterého si lidé utváří představy o druhých. Fyzický vzhled neodráţí pouze celkovou fyzickou atraktivitu jedince, ale můţe poskytnout i informace o sociální pozici a statusu. „Lidé si dělají úsudek o tom, kdo jste, částečně podle vašeho oblečení. Ať jsou takové dedukce správně nebo chybné, ovlivňují jejich názory a reakce na vaši osobu. Podle způsobu, kterým se oblékáte, mohou druzí posuzovat – přinejmenším zčásti – například vaše společenské zařazení, vaši serióznost, vaše postoje, váš zájem o konvenci, smysl pro styl, a dokonce i vaši kreativitu. Šperky, které člověk nosí, rovněţ vyjadřuje určité signály. Běţnými příklady takových specifických signálů jsou snubní nebo zásnubní prsteny. Také piercing a tetování něco o člověku vypovídají.“ [DeVito, 2001, str. 138] 4.4. NEVÝHODY SPEED DATINGU Speed dating má bezesporu i své negativní stránky. Jako nevýhodou lze povaţovat krátkou dobu (pár minut trvající rozhovor), ve které se jedinec musí, na základě prvního dojmu, rychle rozhodnout, zda se chce s dotyčnou osobou ještě jednou setkat. Některé teorie hovoří o tom, ţe pár minut stačí na to, aby si člověk utvořil na druhou osobu názor a ujasnil si, zda k ní cítí sympatie či nikoli (často je to povaţováno i za výhodu speed datingu). Zastáncem tohoto názoru je například Peter M. Todd, který říká, ţe opakované sociální výzkumy prokázaly, ţe lidé jsou schopni posoudit druhé osoby za velmi krátkou dobu. [Todd, 2007] Přesto, pro osoby stydlivější povahy, můţe znamenat tato krátká doba značnou nevýhodu. Tyto osoby potřebují delší čas, aby si o druhé osobě utvořili obrázek. Druhou nejčastěji zmiňovanou nevýhodou, je povrchní hodnocení protějšku, které je zaloţené především na fyzickém vzhledu. Určitou souvislost lze spatřovat opět s krátkou dobou kontaktu, ve které si jedinec musí utvořit o druhé osobě dojem. Ten je pak zaloţen hlavně na fyzické atraktivitě, neboť ta je ze všeho nejvíce patrná. Proto, aby člověk ocenil i jiné hodnoty jako jsou například osobnostní charakteristiky či sdílené názory a pohled na věc, je zapotřebí mnohem delšího kontaktu, neţ jaký speed dating nabízí. I v tomto případě přichází Peter M. Todd s názorem, ţe lze rychle odhalit nejen přímo pozorovatelné charakteristiky, jakou je fyzická atraktivita, ale i osobnostní charakteristiky, jako je všestrannost osobnosti nebo obecná inteligence. [Todd, 2007]
33
VÝZKUMNÁ ČÁST
5.
Výzkumná část diplomové práce byla realizována ve spolupráci se seznamovací agenturou Rande Motýl. Ke sběru dat byly pouţity jak kvalitativní metody, tak kvantitativní metody. 5.1. CÍL VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Hlavním cílem výzkumné části diplomové práce bylo zjistit: -
Z jakých informačních zdrojů se respondenti o seznamování prostřednictvím speed datingu dozvěděli.
-
Zda se lidé speed datingu účastní pouze proto, ţe hledají partnerský vztah či zda existují i jiné důvody (například hledání mileneckého vztahu či chuť si tento způsob seznamování vyzkoušet), mající na účast významný vliv.
-
Co respondenti povaţují za největší výhodu seznamování prostřednictvím speed datingu.
-
Popsat na základě demografických údajů základní charakteristiku typického účastníka speed datingu.
-
Jaká je v současné době oblíbenost on-line seznamovacích portálů.
-
Porovnat oba způsoby zprostředkovaného seznámení – tedy on-line seznamovací portály a speed dating. A to jednak z výhod a nevýhod obou způsobů seznamování, ale především pak na základě vlastního výzkumného šetření, kde respondenti měli na základě vlastní zkušenosti vyjádřit svůj názor a spokojenost s oběma způsoby seznamování.
5.2. SBĚR DAT Speed datingového seznamování jsem se osobně zúčastnila. Vyzkoušela jsem si průběh akce na vlastní kůţi a zaţila panující atmosféru. Kvalitativní metodou – zúčastněným pozorováním – jsem si utvořila detailní představu o průběhu akce, coţ mi významně pomohlo pro popis průběhu akce, ale především při tvorbě výzkumného dotazníku. Kvantitativní metoda – výzkumný dotazník – byl pro výzkumnou část stěţejní. Hlavním výzkumným nástrojem byl tedy standardizovaný dotazník. Sběr dat probíhal od listopadu 2013 do března 2014. 34
V úvodu dotazníku byli respondenti nejprve informováni o účelu dotazníkového šetření a k čemu budou výsledky pouţity. Součástí byly i pokyny, jak při vyplňování dotazníku postupovat. Poté byly respondentům poloţeny otázky na základní demografické proměnné. Tedy na pohlaví, věk, úroveň dosaţeného vzdělání, rodinný stav, město, kde ţijí, a na jejich zaměstnání. Hlavní část dotazníku tvořilo celkem jedenáct převáţně uzavřených otázek. Dotazník byl vkládán do desek3, které obdrţel kaţdý účastník speed datingu, hned při vchodu do společné místnosti, ve které se akce konala. Vzhledem k tomu, ţe před začátkem samotného programu měli přítomní respondenti přibliţně půl hodiny čas, v převáţné většině dotazník ochotně vyplnili. Organizátorka akce, při zahájení večerního programu, přítomné osoby opakovaně poţádala, aby dotazník vyplnili. Ti, co dotazník nevyplnili bezprostředně po příchodu, měli moţnost tak učinit ještě během přestávky, která se konala přibliţně v polovině průběhu seznamování. Díky tomu byla návratnost dotazníků téměř stoprocentní. 5.3. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU Respondenti byli do výzkumného vzorku vybíráni na základě záměrného výběru. Respondentem se stal tedy kaţdý, kdo se rozhodl navštívit speed datingové seznamování, jeţ organizovala agentura Rande Motýl. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 270 respondentů. Z toho bylo 126 muţů (47 %) a 144 ţen (53%). Nejmladšímu účastníku bylo 20 let a nejstaršímu účastníku bylo 60 let. Pro přehlednost výstupů z výzkumu byla proměnná věk kategorizovaná do věkových kategorií. Ve věkové kategorii 20 – 30 let bylo 34 % respondentů, v kategorii 31 – 40 let bylo 36 % respondentů, v kategorii 41 – 50 let bylo 20 % respondentů a v kategorii 51 – 60 let bylo 5 % respondentů. 63 % dotazovaných respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání a 34 % středoškolského vzdělání. Ve výzkumném vzorku byl přítomen i jeden člověk, který měl základní vzdělání. V Praze ţije 193 respondentů, ostatních 77 respondentů ţije v městech, nacházejících se ve Středočeském kraji. Zjišťován byl i rodinný stav. 199 přítomných lidí bylo svobodných, 57 rozvedených, 3 ovdovělých a 11 respondentů svůj rodinný stav neuvedlo. 5.4. VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY Na základě teoretických východisek byly pro potřeby výzkumného šetření stanoveny tyto klíčové hypotézy: 3
V těchto deskách byly a priory materiály pro orientaci v průběhu akce a pro výsledné vyhodnocení vzájemných sympatií. Více informací je uvedeno v podkapitole Průběh speed datingu.
35
Hypotéza č. 1: Respondenti se o moţnosti seznamovat se prostřednictvím speed datingu dozvěděli nejčastěji z internetu a to bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta. Hypotéza č. 2.: Mezi dva nejčastější důvody účasti na speed datingu patří snaha nalézt ţivotního partnera. Jelikoţ se v české společnosti jedná o nový způsob seznamování a navazování kontaktů, lidé speed dating často navštěvují i pouze ze zvědavosti a touze si tento způsob seznámení vyzkoušet. A to bez vlivu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta. Hypotéza č. 3.: Za největší výhodu speed datingu povaţují respondenti – bez ohledu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu - osobní kontakt. Hypotéza č. 4.: Vzdělanostní a věková struktura muţů a ţen, jenţ se účastní speed datingu, bude stejná. Hypotéza č. 5.: Většina4 respondentů má zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech a z převáţné většiny byli s tímto způsobem seznamování nespokojení. Hypotéza č. 6.: V porovnání s on-line seznamovacími portály, budou respondenti povaţovat speed dating za efektivnější způsob seznamování. A to bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání a rodinný stav respondenta.
5.5. ANALÝZA DAT K analýze dat byl pouţit statistický program SPSS. Data byla analyzována z hlediska jednotlivých četností a většina otázek byla dále porovnávána z hlediska jednotlivých demografických proměnných. Tedy podle pohlaví, věku, rodinného stavu, vzdělání a města, kde ţijí. Vzájemný vztah mezi hypotézou a jednotlivými demografickými proměnnými byl analyzován pomocí kontingenční tabulky. K určení statistické významnosti vzájemného vztahu byl pouţit chí-kvadrát test, přičemţ hladina významnosti koeficientu byla stanovena na 5 %.
4
Více jak padesát procent respondentů.
36
6.
OVĚŘOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH HYPOTÉZ
6.1. ZDROJ INFORMOVANOSTI O SPEED DATINGU Ačkoli průběh speed datingu není přímo závislý na internetu tak jako on-line seznamovací portály, po organizační stránce je internet naprosto nezbytný. V souvislosti s organizační stránkou speed datingu, slouţí internet jednak při registraci účastníků a pro rezervaci termínu, tak i pro výsledné vyhodnocení vzájemných sympatií jednotlivých účastníků, jeţ je zasíláno kaţdému prostřednictvím e-mailu. Internet můţe být navíc i významným informačním zdrojem. Vzhledem k tomu, ţe internet zaujímá důleţitou pozici v rámci kaţdodenních aktivit, tak se domníváme, ţe právě díky internetu se lidé, o moţnosti seznámit se prostřednictvím speed datingu, dozvídají nejčastěji. Hypotéza č. 1: Respondenti se o moţnosti seznamovat se prostřednictvím speed datingu dozvěděli nejčastěji z internetu, a to bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta. Jako nevýznamnější zdroj informovanosti se prokázal internet, který označilo 63 % dotazovaných. 33 % respondentů dále uvedlo, ţe se o speed datingu dozvěděli od kamarádů a známých. 2 % respondentů zmínila jako zdroj informace časopis. Mezi odpověďmi se také vyskytly moţnosti, ţe se o speed datingu dozvěděli ze seriálu, ţivé pouliční reklamy, či na doporučení psychoterapeuta. Tyto odpovědi se vyskytovaly spíše ojediněle a z hlediska četnosti nedosahovaly ani jednoho procenta. Z tohoto důvodu budu v další analýze podle demografických proměnných pokračovat pouze se dvěma nejčastěji uváděnými zdroji informovanosti, tedy s internetem a s kamarády/známými. -
Z hlediska pohlaví: O speed datingu se od svých kamarádů/ známých dozvědělo 16 % muţů a 48 % ţen. 81 % můţu a 48 % ţen se o speed datingu dozvědělo z internetu. Na základě chí-kvadrát testu se podařilo prokázat, ţe pohlaví respondenta má statisticky významný vliv na zdroj informovanosti o speed datingu. Zatímco muţi se o speed datingu dozvěděli převáţně z internetu, v případě ţen hraje internet výrazně menší roli a významným informačním zdrojem jsou i kamarádi/známí. Vzájemný statisticky významný vztah potvrzuje i koeficient kontingence, který dosahuje hodnoty 0,36. 37
Graf 1: Informační zdroj o speed datingu v závislosti na pohlaví:
% 90
81
80 70 60 48
50
48 Muž
40
Žena
30 16
20 10 0 Internet
Kamarádi/známí
Informační zdroj
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska věku: Ve věkové kategorii 20 – 30 let se o speed datingu dozvědělo 39 % respondentů od kamarádů/známých, 58 % z internetu. Respondenti ve věku 31 – 40 let označili v 36 % jako informační zdroj kamarády/známé a 63 % respondentů internet. 20 % respondentů ve věkové kategorii 41 – 50 let uvedlo jako svůj informační zdroj o speed datingu kamarády/známé a 74 % respondentů uvedlo internet. V nejstarší věkové kategorii 51 – 60 let se o speed datingu dozvědělo 38 % respondentů od svých kamarádů a známých a 62 % respondentů z internetu. V případě souvislosti mezi proměnnými věk a informovanost o speed datingu, chíkvadrát test není signifikantní, tedy se nepotvrdil vzájemný statisticky významný vztah. Zde je nutno ale poznamenat, ţe v tomto případě byl problém s obsazeností kontingenční tabulky. Pokusili jsme se o sloučení jednotlivých kategorií, ale na zlepšení obsazenosti tabulky to nemělo vliv. 5
5
Doporučujeme souvislost proměnné věk a informovanost o speed datingu ověřit na jiném (větším) výzkumném vzorku.
38
Graf 2: Informační zdroj o spped datingu v závislosti na věkové kategorii: %
80 70 60 50 40 30 20 10 0
74 58
63
62 39
38
36
20 - 30 let 31 - 40 let
20
41 - 50 let 51 - 60 let Internet
Kamarádi/známí Informační zdroj
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska rodinného stavu: Vzhledem k tomu, ţe ve výzkumném vzorku bylo nízké zastoupení ovdovělých respondentů, do analýzy byli tedy zařazeni pouze respondenti svobodní a rozvedení. Od kamarádů/známých se o speed datingu dozvědělo 37 % svobodných respondentů, 25 % rozvedených respondentů. Informace z internetu získalo 61 % svobodných respondentů a 68 % rozvedených respondentů. Chí-kvadrát test ukazuje, ţe mezi proměnnými rodinný stav a informovanost o speed datingu, není vzájemný, statisticky významný vztah, neboť chí-kvadrát test není signifikantní. I v tomto případě byl však problém s obsazeností kontingenční tabulky. Graf 3: Informační zdroj o speed datingu v závislosti na rodinném stavu:
%
80 70 60 50 40 30 20 10 0
61
68 Svobodní
Rozvedení
37 25
Internet
Kamarádi/známí
Informační zdroj
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
39
-
Z hlediska vzdělání: Od kamarádů/známých se o speed datingu informovalo 33 % vysokoškolsky
vzdělaných respondentů
a
36
%
středoškolsky vzdělaných
respondentů. Z internetu se o speed datingu dozvědělo 63 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů a 61 % středoškolsky vzdělaných respondentů. Jelikoţ je ve výzkumném vzorku nízké zastoupení respondentů se základním vzděláním, tak byli z analýzy podle vzdělání vyřazeni. I v případě zdroje informovanosti o speed datingu a vzdělání respondenta, chí-kvadrát test nebyl signifikantní, tudíţ se mezi proměnnými neprokázal vzájemný statisticky významný vztah.
Graf 4: Informační zdroj o speed datingu v závislosti na vzdělání:
%
70
63
61
60 50 40
33
36
30
Vysokoškolské vzděální
20
Středoškolské vzdělání
10 0 Internet
Kamarádi/známí
Informační zdroj
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
Z výsledků výzkumu vyplývá, ţe nejčastějším zdrojem informovanosti o speed datingu je internet. Ačkoli internet, jako informační zdroj, označily přibliţně dvě třetiny respondentů (kamarády/známé uvedla, jako informační zdroj, přibliţně jedna třetina respondentů), výzkumnou hypotézu, ţe: „respondenti se o moţnosti seznamovat se prostřednictvím speed datingu dozvěděli nejčastěji z internetu, a to bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání a rodinný stav respondenta,“ se však nepodařilo potvrdit. Přestoţe se vliv věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta na informovanost o speed datingu neprokázal, jako významný vliv na informovanost o speed datingu se ukázalo pohlaví respondenta. Zatímco pro muţe byl 40
nejčastější (a relativně jednoznačným) informačním zdrojem internet, v případě ţen hrál důleţitou roli i zdroj kamarádů/známých, který dosahoval stejného procentuálního podílu jako internet. Vzájemnou souvislost mezi oběma proměnnými potvrdil i koeficient kontingence a chí-kvadrát test, jenţ byl statisticky signifikantní.
6.2. DŮVODY ÚČASTI NA SPEED DATINGU Důvodů, proč lidé navštěvují speed dating můţe být mnoho. Lidé mohou navštěvovat speed dating například proto, aby našli nové přátele či známé. Vzhledem k tomu, ţe se v české společnosti jedná i o nový způsob seznamovaní a navazování kontaktů, jedním z důvodů můţe být i zvědavost a touha si tento způsob seznamování pouze vyzkoušet. Důvody účasti na speed datingu se zabýval i Raymond Fishman. Fishman konstatuje, ţe logicky nejčastějším důvodem návštěvy speed datingu je bezpochyby snaha nalézt partnera a to ideálně pro dlouhodobý vztah. Dále dodává, ţe nalezení váţného vztahu je častějším důvodem účasti především pro ţeny neţ pro muţe. [Fishman, 2004] Platnost tohoto předpokladu se pokusíme, v rámci výzkumného šetření, ověřit i na českou populaci. Hypotéza č. 2: Mezi dva nejčastější důvody účasti na speed datingu patří snaha nalézt ţivotního partnera. Jelikoţ se v české společnosti jedná o nový způsob seznamování a navazování kontaktů, lidé speed dating často navštěvují i pouze ze zvědavosti a touze si tento způsob seznámení vyzkoušet. A to bez vlivu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta. Respondenti měli v dotazníku moţnost výběru ze tří základních variant odpovědí: hledám váţný vztah, chci poznat nové lidi, ze zvědavosti (chci si to vyzkoušet). U této otázky měli respondenti také moţnost, pokud se neztotoţnili s uvedenými důvody, své důvody doplnit. 99 % respondentů se zařadilo do navrţených moţností odpovědí, pouhé 1 % dotazovaných uvedlo jiný důvod. Z odpovědí respondentů vyplývá, ţe nejčastějším důvodem, proč se speed datingového seznámení účastnili je skutečnost, ţe hledají váţný vztah. Z tohoto důvodu speed dating navštívilo 70 %. Druhým nejčastějším důvodem je snaha pouze poznat nové lidi. Tuto moţnost označilo 15 % dotazovaných. 12 % respondentů uvedlo, ţe se speed datingu účastnilo ze zvědavosti – chtěli si na vlastní kůţi vyzkoušet, jak takové seznamování funguje, 41
a jaká je při tom atmosféra. Jako důvod účasti dále respondenti uváděli, ţe je to pro ně zábavný způsob trávení večera či, ţe speed datingový večer dostali jako dárek. Nejčastěji uváděné důvody – váţný vztah, snaha poznat nové lidi, zvědavost - kvůli kterým se lidé speed datingu účastní, byly dále podrobeny analýze z hlediska pohlaví, věku, rodinného stavu a vzdělání. -
Z hlediska pohlaví: 76 % muţů a 66 % ţen uvedlo, ţe se speed datingu účastní proto, ţe hledají váţný vztah. Touha poznat nové lidi je důvodem pro 15 % muţů a 16 % ţen. 8 % muţů a 16 % ţen navštívilo speed dating ze zvědavosti, chtěli si tento způsob seznamování především vyzkoušet. Během porovnání důvodů účasti na speed datingu a pohlaví respondenta můţeme pozorovat trend, kdy muţi nepatrně častěji uváděli jako důvod účastni na speed datingu, ţe hledají váţný. Zatímco ţeny častěji uváděly, ţe se speed datingu účastní proto, aby si tento způsob seznamování vyzkoušely. Chí-kvadrát test však vyšel jako nesignifikantní, mezi proměnnými se tedy vzájemný vztah nepotvrdil.
Graf 5: Důvody účasti na speed datingu v závislosti na pohlaví:
%
80 70
76 66
Muž
60
Žena
50 40 30 15
20
16
16
8
10 0 Hledají vážný vztah
Touha poznat nové lidi
Zvědavost
Důvody účasti
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
42
-
Z hlediska věku: 52 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let, 77 % respondentů ve věkové kategorii 31 – 40 let, 84 % respondentů ve věku 41 – 50 let a 88 % respondentů ve věkové kategorii 51 – 60 let uvedlo, ţe se speed datingu účastní proto, ţe hledají váţný vztah. Kvůli tomu, aby poznali nové lidi, speed dating navštívilo 24 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let, 12 % respondentů ve věkové kategorii 31 – 40 let, 12 % respondentů ve věku 41 – 50 let a 6 % dotazovaných ve věkové kategorii 51 – 60 let. Zvědavost a chuť si tento způsob seznamování vyzkoušet bylo důvodem pro 22 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let, 12 % respondentů ve věku 31 – 40 let, 2 % respondentů ve věkové kategorii 41 – 50 let a 6 % respondentů ve věkové kategorii 51 – 60 let. I v případě vztahu důvodu účasti na speed datingu a věku respondenta můţeme pozorovat dva trendy. Jednak, s přibývajícím věkem respondenta hraje snaha nalézt partnera pro váţný vztah důleţitější roli a je stěţejním důvodem pro účast na speed datingu. Za druhé, touha poznat nové lidi, je častějším důvodem pro respondenty v nejmladší věkové kategorii a s přibývajícím věkem respondentů má tento důvod menší zastoupení. Souvislost věku respondenta a účasti na speed datingu potvrzuje i chí-kvadrát test, který vyšel jako signifikantní. Vzájemný statisticky významný vztah potvrzuje i Koeficient Gamma, který dosahuje hodnoty 0,47. Graf 6: Důvody účasti na speed datingu v závislosti na věkové kategorii:
%
100 84
90
88
77
80
20 - 30 let
70 60
31 - 40 let 52
50
41 - 50 let
40
51 - 60 let 24
30 20
22 12 12
10
6
12 2
0
6 Důvody účasti
Hledají vážný vztah
Poznat nové lidi
Zvědavost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
43
-
Z hlediska rodinného stavu: 67 % svobodných respondentů a 86 % rozvedených respondentů se speed datingu účastní proto, ţe hledají váţný vztah. Touha poznat nové lidi byla důvodem účasti pro 18 % svobodných respondentů a 9 % rozvedených respondentů. Pouze si speed dating vyzkoušet, bylo důvodem pro 14 % svobodných respondentů a 5 % rozvedených respondentů. I v tomto případě byli, z důvodů nízkého zastoupení ve výzkumném vzorku, ovdovělí respondenti z analýzy vyřazeni. Ačkoli chí-kvadrát test vyšel v tomto případě jako nesignifikantní, tudíţ nelze potvrdit vzájemnou statisticky významnou souvislost mezi oběma proměnnýma, z analýzy je patrný trend, kdy pro rozvedené respondenty je snaha nalézt partnera pro trvalý vztah častějším důvodem účastni na speed datingu neţ v případě svobodných respondentů. Do vzájemného vztahu důvodu účasti na speed datingu a rodinného stavu respondentů můţe vstupovat věk respondentů, a tím tuto souvislost zkreslovat. Graf 7: Důvody účasti na speed datingu v závislosti na rodinném stavu:
%
100 86
90 80 70
67 Svobodní
60 50
Rozvedení
40 30
18
20
14
9
10
5
0 Hledají vážný vztah
Poznat nové lidi
Zvědavost
Důvody účasti
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska vzdělání: Nalézt váţný vztah bylo důvodem pro 71 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů a 72 % středoškolsky vzdělaných respondentů. Touhu poznat nové lidi uvedlo 15 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů a 16 % středoškolsky vzdělaných respondentů.
14 % vysokoškolsky vzdělaných
respondentů a 7 % respondentů se středoškolským vzděláním označilo jako důvod 44
zvědavost a touhu si tento způsob seznamování vyzkoušet.
Ve výzkumném
vzorku byl nízký počet respondentů se základním vzděláním, proto nebyli do analýzy zařazeni. Na základě chí-kvadrátu, jenţ vyšel jako nesignifikantní, se nepotvrdila vzájemná souvislost mezi důvodem účasti na speed datingu a vzděláním respondenta.
Graf 8: Důvody účasti na speed datingu v závislosti na vzdělání:
%
80
71
72
70 60
Vysokoškolské vzdělání
50 40
Středoškolské vzdělání
30 15
20
16
14 7
10 0 Hledají vážný vztah
Poznat nové lidi
Zvědavost
Důvody účasti
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
Jednoznačně nejvýznamnějším důvodem pro účasti na speed datingu je snaha nalézt partnera pro váţný vztah. Tento důvod uvedlo 70 % zúčastněných respondentů. Druhým nejčastějším důvodem byla snaha poznat nové lidi. Oproti prvnímu důvodu, tento důvod označilo výrazně méně respondentů, pouhých 15 %. Posledním nejčastějším důvodem, se kterým ztotoţnilo 12 % respondentů, byla zvědavost a chuť si tento způsob seznamování jen vyzkoušet. Z analýzy demografických proměnných vyplynulo, ţe na důvod účasti speed datingu má největší vliv věk respondenta. Ukázalo se, ţe zatímco respondenti v nejmladších věkových mají tendenci navštěvovat speed dating především, aby poznali nové lidi, pro respondenty ve starších věkových kategoriích je hlavním důvodem snaha najít partnera pro trvalý vztah. Určitou souvislost lze pozorovat i v případě pohlaví respondenta. Data ukazují, ţe muţi navštěvují speed dating častěji proto, aby našli partnerský vztah. Ţeny naopak častěji navštěvují speed 45
dating ze zvědavosti, a protoţe si tento způsob seznamování chtějí vyzkoušet. Ačkoli vztah důvodu účasti na speed datingu a pohlaví respondenta vyšel jako statisticky nevýznamný, přesto v tomto případě nemůţeme souhlasit se zjištěním Raymonda Fishmana, ţe ţeny se speed datingu účastní častěji z důvodu nalezení partnera pro vztah.
Podobná situace se
ukázala i v případě rodinného stavu respondenta. Ačkoli chí-kvadrát test vyšel i v tomto případě jako nesignifikantní, mezi oběma proměnnými není statisticky významný vztah, lze pozorovat trend, kdy rozvedení a ovdovělý respondenti navštěvují speed dating častěji kvůli tomu, aby nalezli partnera neţ svobodní respondenti. Vliv vzdělání se ukázal jako nevýznamný. I kdyţ se prokázalo, ţe lidé navštěvují speed dating nejčastěji proto, aby našli váţný partnerský vztah nebo aby si tento způsob seznamování vyzkoušeli, důvody účasti do určité míry ovlivňuje pohlaví, věk a rodinný stav respondenta. Druhou výzkumnou hypotézu se tedy nepodařilo potvrdit.
6.3. NEJVĚTŠÍ VÝHODA SPEED DATINGU PODLE RESPONDENTŮ VÝZKUMU Vzhledem k tomu, ţe jedním z největších rizik, hrozících seznamováním na on-line seznamovacích portálech, je podle Petra Šmolky, velká pravděpodobnost, ţe člověk „naletí“ osobám s falešnou identitou a podvodným jednáním, předpokládáme, ţe největší výhodou, kterou speed dating přináší, je osobní kontakt s potenciálním partnerem. Hypotéza č. 3: Za největší výhodu speed datingu povaţují respondenti - bez ohledu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu - osobní kontakt. Ve výzkumném šetření jsme pokládali respondentům otázku, co právě oni povaţují za největší výhodu speed datingu. Za největší výhodu povaţovalo 38 % respondentů osobní kontakt a 31 % úsporu času. 5 % respondentů bylo přesvědčeno, ţe seznamování prostřednictvím speed datingu je bezpečnější (neţ on-line seznamovací portály). Neboť nehrozí tak velké nebezpečí, ţe protějšek uvede falešnou identitu a navíc se domnívají, ţe na speed dating chodí pouze svobodní lidé, kteří skutečně hledají vztah, coţ označili také za výhodu. Výhodu dále spatřují 3 % respondentů i v tom, ţe se jedná o nenásilné a vtipné seznamování, dojde k poznání lidí, ke kterému by za běţných situací pravděpodobně nedošlo, a navíc, pokud si účastníci vzájemně „nesednou“ nemusí spolu trávit mnoho času. Respondenti dále mezi výhody uváděli i skutečnosti, ţe je to přirozený způsob seznamování či, ţe v případě neopětovaných sympatií, dojde k milosrdnému odmítnutí. Tyto výhody však označily pouze necelá 2 % respondentů. Nejčastěji uváděné výhody speed datingu – osobní 46
kontakt, úsporu času, bezpečnost - jsem dále analyzovala z hlediska demografických proměnných respondentů. -
Z hlediska pohlaví: Osobní kontakt, jako největší výhodu speed datingu označilo 47 % muţů a 50 % ţen. Úsporu času uvedlo 42 % muţů a 37 % ţen. 8 % muţů a 5 % ţen označilo za největší výhodu speed datingu bezpečnost, neboť předpokládají, ţe během speed datingu nemají účastníci potřebu měnit svou identitu a vydávat se za někoho jiného. Navíc se domnívají, ţe se speed datingu účastní pouze svobodní lidé, kteří skutečně hledají vztah. Chí-kvadrát test neprokázal vzájemný vztah mezi proměnnými pohlaví respondenta a tím, co respondenti povaţují za největší výhodu speed datingu.
Graf 9: Výhody speed datingu v závislosti na pohlaví:
%
60
50
47
50 42 37
40 30
Muž 20
Žena 8
10
5
Výhoda
0 Osobní kontakt
Úspora času
Bezpečnost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska věku: Osobní kontakt povaţuje za největší výhodu 39 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let, 47 % respondentů ve věku 31 – 40 let, 60 % respondentů ve věkové kategorii 41 – 50 let a 67 % respondentů ve věku 51 - 60 let. Úsporu času, jako největší výhodu uvedlo 45 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let, 41 % respondentů ve věku 31 – 40 let, 32 % dotazovaných ve věkové kategorii 41 – 50 let a 27 % respondentů ve věku 51 – 60 let. Bezpečnost, 47
kterou speed dating poskytuje, uvedlo jako největší výhodu 6 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let, 6 % respondentů ve věku 31 – 40 let, 8 % dotazovaných ve věku 41 – 50 let a 7 % respondentů ve věku 51 – 60 let. Ačkoliv lze pozorovat trend, ţe s přibývajícím věkem respondentů roste význam osobního kontaktu během seznamování, naopak pro nejmladší respondenty je největší výhodou úspora času, která s přibývajícím věkem klesá. Na základě chíkvadrát testu se nepodařilo prokázat, ţe věk respondenta má statisticky významný vliv na výhodu speed datingu.
Graf 10: Výhody speed datingu v závislosti na věkové kategorii:
%
80 67
70 60
47
50 40
20 - 30 let
60
39
31 - 40 let 45
41 - 50 let 41
51 - 60 let 32 27
30 20
6
10
6
8
7
Výhoda
0 Osobní kontakt
Úspora času
Bezpečnost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska rodinného stavu: Vzhledem k tomu, ţe ve výzkumném vzorku bylo nízké zastoupení ovdovělých respondentů, do analýzy byli tedy zařazeni pouze respondenti svobodní a rozvedení. Osobní kontakt je největší výhodou pro 43 % svobodných respondentů a pro 63 % rozvedených respondentů. Úsporu času uvedlo 43 % svobodných respondentů a 29 % rozvedených respondentů a 33 % Bezpečnost speed datingu označilo 7 % svobodných respondentů a 6 % rozvedených respondentů.
48
Jak jiţ bylo uvedeno, pro většinu respondentů má největší význam osobní kontakt, přičemţ největší důraz na něj kladou rozvedení respondenti. Do vztahu rodinný stav respondenta a výhody speed datingu můţe zasahovat faktor věku. Avšak tak, jako se věk respondenta neprokázal být statisticky významným, ani podle chíkvadrát testu se nepodařilo potvrdit statisticky významný vztah mezi rodinným stavem respondenta a výhodami speed datingu. Graf 11: Výhody speed datingu v závislosti na rodinném stavu:
%
70
63
60 50
Svobodní 43
43 Rozvedení
40 29
30 20
7
10
6
Výhoda
0 Osobní kontakt
Úspora času
Bezpečnost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska vzdělání: Osobní kontakt, jako největší výhodu uvedlo 55 % respondentů se středoškolským vzděláním bez maturity a 46 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Úspora času je výhodou pro 29 % středoškolsky vzdělaných respondentů a 42 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Výhodu v bezpečnosti speed datingu spatřuje 8 % respondentů se středoškolským vzděláním a 6 % respondentů s vysokoškolským vzděláním. Vzhledem k tomu, ţe ve výzkumném vzorku byl nízký počet respondentů se základním vzděláním, tak nebyli do analýzy zařazeni. Z analýzy je patrné, ţe vzdělání respondenta nemá vliv na to, co povaţuje za výhodu speed datingu. To potvrzuje i chí-kvadrát test, který není signifikantní a mezi proměnnými vzdělání respondenta a výhodou speed datingu není vzájemná souvislost. 49
Graf 12: Výhody speed datingu v závislosti na vzdělání:
%
60 50
55 46 42
40 Vysokoškolské vzdělání 29
30
Středoškolské vzdělání
20
10
6
8
0 Osobní kontakt
Úspora času
Bezpečnost
Výhoda
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
Třetí výzkumná hypotéza měla za cíl zjistit, co respondenti povaţují za největší výhodu speed datingu. Jako nejvýznamnější výhoda se ukázal osobní kontakt, který uvedlo 38 % respondentů. Druhou nejčastěji označovanou výhodou byla úspora času, kterou uvedlo 31 %. Z analýzy výhod speed datingu v závislosti na demografických proměnných respondentů vyplynulo, ţe zatímco pohlaví, rodinný stav a vzdělání respondenta nemá na vnímání výhody speed datingu vliv, souvislost lze pozorovat v případě věku. Přestoţe chí-kvadrát test vyšel i v tomto případě jako nesignifikantní, data naznačují trend, kdy respondenti v nejstarších věkových kategoriích vnímají jako největší výhodu osobní kontakt, zatímco respondenti v nejmladších věkových kategoriích spatřují největší výhodu speed datingu v úspoře času. 6.4. PROFIL ÚČASTNÍKA SPEED DATINGU Jak jiţ bylo řečeno, [Katrňák, 2008] sňatky bývají zpravidla nejvíce uzavírány v rámci homogenních kategorií, jeţ se promítají nejčastěji v kategoriích jako je vzdělání či zaměstnání. Z tohoto důvodu mne zajímalo, zda speed dating navštěvují spíše lidé s podobnými či odlišnými charakteristikami. Majitelka speed datingové agentury Rande Motýl obecně popsala účastníka speed datingu takto: „na speed dating chodí většinou lidé, kteří jsou pracovně velmi vytíţení, věnují se kariéře nebo třeba byli delší dobu v zahraničí a nyní si 50
chtějí doma najít partnera. V naprosté většině se takto seznamují lidé vzdělaní s dobrým zaměstnáním, kteří nemají pouze tolik moţností k seznamování.“ [Olivová, ústní sdělení] Hypotéza č. 4.: Vzdělanostní a věková struktura muţů a ţen, jenţ se účastní speed datingu, bude stejná. V rámci výzkumného šetření jsme se pokusili sestavit charakteristický profil účastníka speed datingu. Vycházeli jsme z demografických údajů o respondentech, které jsme získali pomocí dotazníku. Nejprve jsme provedli analýzu sledovaných proměnných (věk, rodinný stav, vzdělání) v závislosti na pohlaví respondenta.
Speed datingu se nejčastěji účastnili muţi ve věkových kategoriích 20 – 30 let (ze 37 %) a 31 – 40 let (ze 36 %). 83 % muţů bylo svobodných a 17 % bylo rozvedených. V případě muţů se mezi respondenty nevyskytoval nikdo, kdo by byl ovdovělý. 66 % přítomných muţů disponovalo vysokoškolským vzděláním, 27 % středoškolským vzděláním s maturitou, 7 % středoškolským vzděláním bez maturity. Ve výzkumném souboru se vyskytl pouze jeden muţ se základním vzděláním (viz tabulka č. 1: Profil účastníka speed datingu – muţské charakteristiky). Ţeny se speed datingu nejčastěji účastnily také ve věkových kategoriích 20 – 30 let (z 36 %) a 31 – 40 let (ze 40 %). 72 % ţen bylo svobodných, 26 % bylo rozvedených, a na rozdíl od muţů, se speed datnigu účastnilo i 2 % ovdovělých ţen. Co se týče vzdělání, tak ve výzkumném vzorku se nacházelo 63 % vysokoškolsky vzdělaných ţen, 36 % dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou a 1 % ţen disponovalo středoškolským vzděláním bez maturity (viz tabulka č. 2: Profil účastníka speed datingu – ţenské charakteristiky).
51
Tabulka č. 1: Profil účastníka speed datingu – muţské charakteristiky: MUŢI Věková kategorie 20 - 30 let
37 %
31 - 40 let
36 %
41 – 50 let
22 %
51 – 60 let
5% Rodinný stav
Svobodní
83 %
Rozvedení
17 %
Ovdovělí
0% Vzdělání
Základní
1%
Středoškolské bez maturity
6%
Středoškolské s maturitou
27 %
Vysokoškolské
66 %
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty
52
Tabulka č. 2: Profil účastníka speed datingu – ţenské charakteristiky: ŢENY Věková kategorie 20 - 30 let
36 %
31 - 40 let
40 %
41 – 50 let
18 %
51 – 60 let
6% Rodinný stav
Svobodné
72 %
Rozvedené
26 %
Ovdovělé
2% Vzdělání
Základní
0%
Středoškolské bez maturity
1%
Středoškolské s maturitou
36 %
Vysokoškolské
63 %
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty Analýza sledovaných demografických proměnných respondentů ukázala, ţe speed datingu se nejčastěji účastní lidé ve věkové kategorii 20 – 30 let a 31 – 40 let, kteří jsou svobodní a s vysokoškolským vzděláním. Jak je patrné, tyto demografické charakteristiky platí bez rozdílu pohlaví. V souvislosti s charakteristickým profilem účastníka mne dále zajímalo, zda mají respondenti tendenci speed dating navštěvovat opakovaně. Respondentům jsem tedy pokládala otázku, zda se speed datingu účastní poprvé: Z analýzy výsledků výzkumu vyplynulo, ţe 54 % respondentů se speed datingu účastní poprvé, a 46 % respondentů jiţ navštívilo speed dating opakovaně. I kdyţ respondentů, kteří 53
speed dating navštívili poprvé je více, neţ těch, kteří navštívili speed dating opakovaně, rozdíl mezi oběma skupinami respondentů není velký, a z tohoto důvodu můţeme povaţovat obě skupiny respondentů za vyrovnané. Proto jsem se rozhodla v analýze pokračovat a výzkumný vzorek jsem se pokusila porovnat z hlediska demografických proměnných. A to podle pohlaví, věku, rodinného stavu a vzdělání.
-
Z hlediska pohlaví: 43 % muţů se speed datingu účastní poprvé, 57 % muţů se speed datingu účastní opakovaně. 65 % ţen se speed datingu účastni poprvé, a 35 % ţen se speed datnigu účastní opakovaně. Z analýzy je patrné, ţe zatímco ţeny v převáţné většině navštívily speed dating poprvé, u muţů se projevila tendence účastnit se speed datingu opakovaně. Souvislost mezi pohlavím a opakovanou účastí na speed datingu potvrdil i chíkvadrát test, který byl v tomto případě signifikantní. Koeficient kontingence dosahuje hodnoty 0,22, vztah mezi oběma proměnnými je poměrně statisticky významný. Graf 13: První či opakovaná účast na speed datingu v závislosti na pohlaví:
%
70
65 57
60 50
43
40
35
30
Muž
20
Žena
10 0 Poprvé
Opakovaně
Účast na speed datingu
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
54
-
Z hlediska věku: 73 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let navštívilo speed dating poprvé a 23 % z nich jiţ opakovaně. 43 % osob ve věkové kategorii 31 – 40 let se účastnilo speed datingu poprvé, 57 % z nich opakovaně. Ve věkové kategorii 41 – 50 let navštívilo speed dating poprvé 42 % dotazovaných a 58 % respondentů opakovaně. Ve věku 51 – 60 let mělo první zkušenost se speed datingem 69 % respondentů a opakovaně ho navštívilo 31 % z nich. Na základě chí-kvadrát testu se podařilo prokázat, ţe věk respondenta má statisticky významný vliv na opakovanou účast na speed datingu. Zatímco respondenti v nejmladší a nejstarší věkové kategorii navštívili speed dating převáţně poprvé, ve věkových kategoriích 31 – 40 let a 41 – 50 let mají tendenci speed dating navštěvovat opakovaně.
Vzájemný statisticky významný vztah
potvrzuje i Koeficient Gamma, který dosahuje hodnoty 0,33. Graf 14: První či opakovaná účast na speed datingu v závislosti na věkové kategorii:
%
80
73
69
70
57
60 50
43
58
42
20 - 30 let
40 31 30
23
31 - 40 let 41 - 50 let
20
51 - 60 let
10 0 Poprvé
Opakovaně
Účast na speed datingu
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska rodinného stavu: 55 % svobodných respondentů se speed datingu účastní poprvé a 45 % svobodných navštívilo speed dating opakovaně. 55 % rozvedených respondentů se speed datingu účastnilo poprvé a 45 % rozvedených navštívilo speed dating opakovaně. Do analýzy nebyli opět zahrnutí ovdovělí respondenti. 55
Chí-kvadrát test ukazuje, ţe mezi proměnnými rodinný stav a opakovaná účast na speed datingu, není vzájemný statisticky významný vztah, neboť chí-kvadrát test není signifikantní. Graf 14: První či opakovaná účast na speed datingu v závislosti na rodinném stavu:
%
60
55
55 45
50
45
40 30
Svobodní
20
Rozvedení
10 0 Poprvé
Opakovaně
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska vzdělání: 54 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů se speed datingu účastnili poprvé, 46 % z nich opakovaně. 52 % středoškolsky vzdělaných respondentů navštívilo speed dating poprvé, 48 % opakovaně. Jelikoţ je ve výzkumném vzorku nízké zastoupení respondentů se základním vzděláním, byli z analýzy odstraněni. Ani v případě vzdělání, se nepodařil prokázat vliv na opakovanou účast na speed datingu. Chí-kvadrát test vyšel jako statisticky nevýznamný. Graf 15: První či opakovaná účast na speed datingu v závislosti na vzdělání:
%
56 54 52
54 52
50
48
48
Středoškolské vzdělání 46
46
Vysokoškolské vzdělání
44 42 Poprvé
Opakovaně
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
56
Speed datingu se poprvé účastnila přibliţně jedna polovina dotazovaných z výzkumného vzorku, druhá polovina respondentů měla se speed datingem jiţ předchozí zkušenost. Analýza podle jednotlivých demografických proměnných ukázala, ţe zatímco, rodinný stav a vzdělání respondenta nemělo na opakované navštívení speed datingu ţádný vliv, vliv pohlaví se ukázal jako statisticky významný. Ţeny z výzkumného vzorku se speed datingu účastnily převáţně poprvé, v případě muţských respondentů se ukázala tendence navštěvovat speed dating opakovaně. Statisticky významný vztah je i mezi věkem respondenta a tendencí navštěvovat speed dating opakovaně. Zatímco respondenti v nejmladší věkové skupině (20 – 30 let) a nejstarší věkové skupině (51 – 60 let) navštívili speed dating v převáţné většině poprvé, u věkových kategorií 31 – 40 let a 41 – 50 let je nepatrná tendence navštěvovat speed dating opakovaně. Vysvětlením pro tuto skutečnost můţe být například domněnka, ţe mladí lidé mají ještě více moţností pro seznamování a větší pravděpodobnost, ţe naleznou partnera v rámci situací kaţdodenních aktivit. Speed dating pro ně můţe být pouze zábavným způsobem, jak se nezávazně seznámit s jinými mladými lidmi či jen zábavně strávený večer, který se rozhodli vyzkoušet. Vzhledem k tomu, ţe nejčastějším informačním zdrojem o speed datingu je internet, v případě respondentů v nejstarších věkových kategoriích můţe být důvodem, nedostatečná informovanost o tomto způsobu seznamování. Bohuţel nemám k dispozici data, ale můţeme se domnívat, ţe účast respondentů ve věku 51 – 60 let není běţná a k posílení jejich účasti, spolu se šířením informovanosti o speed datingu prostřednictvím kamarádů a známých, teprve dochází.
6.5.OBLÍBENOST ON-LINE SEZNAMOVACÍCH PORTÁLŮ V ČESKÉ REPUBLICE Jak bylo nastíněno jiţ v úvodu, díky rozvoji komunikačních médií a masovému rozšíření internetu, byl umoţněn i vznik online seznamovacích portálů, jeţ získaly u uţivatelů velkou oblibu a hledání partnerů na online seznamovacích portálech se tak stalo běţným způsobem seznamování a navazování kontaktů. V roce 2008 realizovala výzkumná agentura Mediaresearch výzkum, zabývající se oblíbeností online seznamovacích portálů v Čechách. Výzkumný vzorek tvořilo 500 respondentů. 88 % dotazovaných uţivatelů hodnotí internetové seznamky jako uţitečné a dokonce 60 % respondentů se domnívá, ţe pomocí online seznamky mohou najít ţivotního partnera. Mnohem pozitivněji se ke hledání partnera přes internet staví vysokoškolsky vzdělaní jedinci. 57
59 % respondentů uvedlo, ţe internetové seznamky jsou vhodné pro navázání nezávazného vztahu. Oproti tomu 39 % respondentů si myslí, ţe pomocí internetové seznamky je moţné najít váţný vztah. Přičemţ ţeny se častěji domnívají, ţe internetové seznamky jsou vhodné především pro navázání nezávazného kontaktu, kdeţto muţi se přiklánějí spíše k názoru, ţe je vhodná pro nalezení partnerského vztahu. [Mediaresearch, 2008] Hledání partnera však není jediným důvodem, proč lidé navštěvují seznamovací portály. Ačkoli váţná seznámení bývají nejčastějším podnětem, uţivatelé očekávají, ţe zde naleznou i někoho, kdo bude mít společné zájmy jako oni. Hledají přátelé například jen na dopisování [Pejsarova 2012]. Díky tomu, ţe uţivatelé při registraci na seznamovacím portálu mohou uvést kategorii, ukazující za jakým účelem na seznamku jdou (zda hledají váţný vztah, nebo pouze někoho na psaní či jen na sex), mohou si tak značně usnadnit prvotní navázání kontaktu. Prostřednictvím dat z NetMonitoru jsem se pokusila analyzovat, jaký je vývoj oblíbenosti online seznamovacích portálů v České republice.6 Sledovala jsem období od roku 2007 do roku 2013. V roce 2007 dosahovala internetová 7 populace velikosti 4 054 573 všech uţivatelů. V roce 2013 dosahovala internetová populace jiţ velikosti 6 810 030. V tomto samém ročním rozmezí, tedy od roku 2007 do roku 2013, jsem sledovala i počet uţivatelů, kteří navštíví online seznamovací portál Seznamka.cz. V roce 2007 bylo na seznamovacím portálu Seznamka.cz registrováno měsíčně 457 779 (tato hodnota je průměrem) uţivatelů. V roce 2013 bylo na Seznamce.cz registrováno měsíčně pouhých 68 505 uţivatelů. Ačkoli je patrné, ţe velikost internetové populace se kaţdým rokem výrazně zvyšuje, návštěvnost online seznamovacího portálů Seznamka.cz naopak výrazně klesá. Tuto skutečnost, tedy pokles návštěvnosti seznamovacího portálu Seznamka.cz, lze vysvětlit několika jevy. Jednak mohla klesnout pouze obliba portálu Seznamka.cz, a její uţivatelé se „přesunuli“ na jiný online seznamovací portál. Zadruhé mohli respondenti tomuto způsobu seznamování přestat důvěřovat, a začali opět preferovat tradiční způsoby seznamování, anebo začali vyuţívat jiných způsobů seznamování. Dalším vysvětlením, které můţe stát za poklesem návštěvnosti online seznamovacích portálů, můţe být vznik a masové rozšíření sociálních sítí. Sociální sítě vznikly za jiným účelem, neţ zprostředkovávat seznamování lidí, ale tuto úlohu do určité míry přebírají. 6
NetMonitor je výzkumný projekt, který poskytuje informace o návštěvnosti internetu. Internetovou populací je myšlen souhrn všech jedinců, kteří uţívají internet a to bez ohledu na to, kvůli jaké činnosti a o co se zajímají. 7
58
Dále mě zajímalo, jaký podíl respondentů, jeţ se seznamují prostřednictvím speed datingu, má i zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech. Do výzkumné části byly tedy zařazeny otázky, jeţ měly za úkol zjistit, zda se respondenti seznamovali skrze internetové on-line seznamky, a jak byli se seznamováním pomocí on-line seznamovacích portálů spokojeni. Hypotéza č. 5.: Většina respondentů má zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech a byli z převáţné většiny s tímto způsobem seznamování nespokojení. Na otázku, zda mají zkušenost se seznamováním skrze on-line seznamovací portály, 69 % respondentů dopovědělo, ţe ano. 27 % respondentů uvedlo, ţe se seznamováním na on-line seznamovacích portálech zkušenost nemají a 4 % respondentů neodpověděla. Z toho vyplývá, ţe dvě třetiny účastníků speed datingu mají zkušenost i se seznamováním prostřednictvím online seznamovacích portálů. V analýze jsme dále pokračovali z hlediska jednotlivých demografických proměnných.
-
Z hlediska pohlaví: 79 % dotazovaných muţů a 66 % dotazovaných ţen má zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech. Graf 16: Zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech v závislosti na pohlaví: %
50 45
44
43
40 35 30 25
24
25 Muž
20
Žena
15 10 5 0 Má zkušenost
Nemá zkušensot
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
59
-
Z hlediska věku: Se seznamováním prostřednictvím on-line seznamovacích portálů má zkušenost 61 % respondentů ve věku 20 – 30 let, 77 % respondentů ve věkové kategorii 31 – 40 let, 77 % respondentů ve věku 41 – 50 let a 84 % ve věkové kategorii 51 – 60 let. Graf 17: Zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech v závislosti na věku:
%
84
90 77
80 70
77
61
60
20 - 30 let
50
39
40 30
31 - 40 let 23
41 - 50 let
23 16
20
51 - 60 let
10 0 Má zkušenost
Nemá zkušenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska rodinného stavu: 72 % svobodných respondentů má zkušenost s on-line seznamovacími portály. Moţnosti seznámit se prostřednictvím on-line seznamovacích portálů vyuţilo 75 % rozvedených respondentů. Ovdovělí respondenti nebyli do analýzy zařazeni. Graf 18: Zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech v závislosti na rodinném stavu %
80
72
75
70 60 50 40
28
30
Svobodní 25
Rozvední
20 10 0 Má zkušenost
Nemá zkušenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
60
-
Z hlediska vzdělání: Vzhledem k nízkému počtu respondentů se základním vzděláním pokračuji v analýze pouze s respondenty s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. 72 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů hledalo známost na on-line seznamovacích portálech. 71 % respondentů se středoškolským vzděláním se seznamovalo na on-line seznamovacích portálech. Graf 19: Zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech v závislosti na vzdělání
%
80
71
72
70 60 50 40
29
30
28
Středoškolské vzdělání Vysokoškolské vzdělání
20 10 0 Má zkušenost
Nemá zkušenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
Z výsledů analýzy vyplynulo, ţe se seznamováním na on-line seznamovacích portálech mají zkušenost přibliţně dvě třetiny respondentů a to bez ohledu na pohlaví, rodinného stavu a vzdělání. Určitá diferenciace se prokázala pouze u věku, relativně nejvyšší zkušenost se seznamování prostřednictvím on-line seznamovacích portálů mají respondenti ve věkové kategorii 51 - 60 let a nejmenší respondenti v nejstarší věkové kategorii, tedy 20 - 30 let.8 Součástí bylo i zjistit, jak byli respondenti, jeţ mají s on-line seznamovacími portály zkušenost, spokojeni. 11 % respondentů odpovědělo, ţe s on-line seznamovacími portály byli spokojeni, 31 % respondentů spokojených nebylo, 31 % respondentů nebylo ani spokojených, ani nespokojených a 27 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo (neboť s on-line seznamovacími portály nemají zkušenost). Vzhledem k tomu, ţe přibliţně polovina respondentů, jeţ měla zkušenost se seznamováním skrze on-line seznamovací portály, neurčila jednoznačně svou spokojenost či nespokojenost, v další analýze závislosti
8
V tomto případě je potřeba mít na paměti, ţe zastoupení respondentů ve věkové kategorii 51 – 60 let je výrazně niţší neţ u ostatních věkových kategorii.
61
jednotlivých demografických proměnných budu pokračovat pouze s tou částí respondentů, jeţ se zařadili do kategorie spokojený či nespokojený. -
Z hlediska pohlaví: 17 % muţů bylo s on-line seznamovacími portály spokojených, a 37 % muţů bylo nespokojených. Co se týče ţen, 12 % z nich bylo spokojených a 48 % bylo nespokojených. Graf 20: Spokojenost s on-line seznamovacími portály v závislosti na pohlaví %
60 48
50 37
40 30
Muž Žena
20
17 12
10 0 Spokojenost
Nespokojenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska věku: I v případě analýzy z hlediska věku byla většina respondentů se seznamováním prostřednictvím on-line seznamovacích portálů nespokojená. 34 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let nespokojených (pouhých 18 % bylo spokojených), ve věkové kategorii 31 – 40 let bylo 44 % dotazovaných nespokojených (pouhých 14 % bylo spokojených), 55 % respondentů ve věku 41 – 50 let bylo nespokojených (pouze 8 % bylo spokojených) a ve věkové kategorii 51 – 60 let bylo 27 % respondentů nespokojených (avšak v tomto případě dosahovala spokojenost se seznamováním prostřednictvím on-line seznamovacích portálů nepatrně vyšší hodnoty, 36 %).
62
Graf 21: Spokojenost s on-line seznamovacími portály v závislosti na věkové kategorii %
60
55
50 40
44 36
34
20 -30 let 27
30
31 - 40 let 41 - 50 let
18
20
14
51 -60 let 8
10 0 Spokojenost
Nespokojenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska rodinného stavu: 14 % svobodných respondentů bylo se seznamováním prostřednictvím on-line seznamovacích portálů spokojených a 42 % svobodných respondentů bylo nespokojených. 18 % rozvedených respondentů bylo spokojených a 44 % rozvedených respondentů bylo nespokojených. I v tomto případě byli ovdovělí respondenti z analýzy vyřazeni. Graf 22: Spokojenost s on-line seznamovacími portály v závislosti na rodinném stavu %
50 42
45
44
40
35 30 25 20 15
Svobodní 18
Rozvedení
14
10 5 0 Spokojenost
Nespokojenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
63
-
Z hlediska vzdělání: 13 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů bylo s on-line seznamovacími portály spokojených a 42 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů bylo nespokojených. 25 % středoškolsky vzdělaných respondentů bylo spokojených a 43 % středoškolsky vzdělaných respondentů bylo nespokojených. Respondenti se základním vzděláním byli, z důvodu nízkého počtu, z analýzy vyřazeni. Graf 23: Spokojenost s on-line seznamovacími portály v závislosti na vzdělání
%
50 43
45
42
40 35 30 25
25 Středoškolské vzdělání
20
15
Vysokoškolské vzdělání
13
10 5 0 Spokojenost
Nespokojenost
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
Se seznamováním prostřednictvím on-line seznamovacích portálů mají zkušenost přibliţně dvě třetiny respondentů. Z analýzy však vyplynulo, ţe převáţná většina respondentů není s on-line seznamovacími portály spokojená, a to bez ohledu na pohlaví respondenta, věk, rodinný stav a vzdělání. 6.6. POROVNÁNÍ ON-LINE SEZNAMOVACÍCH PORTÁLŮ A SPEED DATINGU Z předchozích částí práce, ve kterých jsem rozebírala a popisovala on-line seznamovací portály a speed dating vyplývá, ţe oba způsoby seznamování mají mnoho odlišností ale i mnoho společného. Vzhledem k tomu, ţe během speed datingu dochází k přímému setkání dvou osob, domnívám se, ţe lidé budou speed dating před on-line seznamovacími portály upřednostňovat.
64
Hypotéza č. 6.: V porovnání s on-line seznamovacími portály, budou respondenti povaţovat speed dating za efektivnější9 způsob seznamování. A to bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání a rodinný stav. Pro fungování obou způsobu seznamování jsou nezbytná masová média a především pak internet. Jak on-line seznamovací portály, tak i speed dating vznikly přibliţně ve stejnou dobu (v 90. letech 20. století). Zatímco se seznamování prostřednictvím on-line seznamovacích portálů rozšířilo po světě velmi rychle, seznamování prostřednictvím speed datingu se rozšířilo výrazně pomaleji. První on-line seznamovací portál byl v České republice zaloţen jiţ v roce 1996 (tedy dva aţ tři roky po prvních pokusech ve světě), první speed datingová agentura byla zaloţena aţ v roce 2014 (coţ je přibliţně o dvacet let později neţ první zakládání speed datingových agentur ve světě). Hlavním důvodem pro navštěvování je, v obou případech seznamování, snaha nalézt ţivotního partnera. Cílem on-line seznamovacích portálů i speed datingu je také poznat nové lidí a navázat nové kontakty. Častým důvodem pro navštěvování on-line seznamovacích portálů je také snaha udrţet kontakty s lidmi, kteří jsou jiţ známí. Specifickým důvodem pro speed dating je naopak zvědavost. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o novodobý způsob seznamování, který teprve své postavení mezi ostatními způsoby seznamování získává, najdou se tací, kteří chtějí tento způsob seznamování pouze vyzkoušet, aniţ by a priori partnera hledali. Oba způsoby seznamování mají své výhody a nevýhody. Mezi největší výhody online seznamovacích portálů patří efektivita. Na internetových seznamovacích portálech můţe být uţivatel v kontaktu s více lidmi zároveň, a tím poznat rychleji více potencionálních protějšků. Pro jedince, kteří jsou stydliví a spíše introvertně zaměření, můţe být další výhodou i to, ţe snadněji naváţou kontakt a plynuleji pokračují v konverzaci, neţ by tomu bylo tak v reálné situaci. Výhodou je i skutečnost, ţe kontakt lze snadno kdykoli a s kýmkoli ukončit. Avšak největší riziko spojené se seznamováním prostřednictvím on-line seznamovacích portálů spočívá v úmyslném falšování identity. Lidé vystupují za někoho jiného, aby například vyuţili informací, jeţ od důvěřivých jedinců získali. Největší nevýhodou tedy je, ţe uţivatel on-line seznamovacích portálů, si nemůţe být nikdy úplně jistý, kdo sedí na druhé straně. Odborníci poukazují i na to, ţe lidé, kteří se naučí navazovat kontakty výhradně skrze seznamovací portály, mohou mít v reálných kaţdodenních situacích s navazováním problémy. I v případě speed datingu je výhodou efektivita, kdy jedinec naváţe v krátkém čase kontakt 9
Pro potřeby výzkumu jsem si slovo efektivnější definovala jako větší pravděpodobnost, naleznutí partnera/partnerku.
65
s více potenciálními protějšky zároveň. Díky organizovanosti speed datingu dojde ke snadnému kontaktování v bezpečném prostředí. Jsou jasně stanovená pravidla, coţ můţe ostýchavějším osobám usnadnit prvotní oslovení. Pro introvertně zaměřené jedince je výhodou i fakt, ţe nedochází k přímému odmítnutí. Určitou nevýhodu speed datingu lze spatřovat právě v krátké době, kdy se jedinci musí rozhodnout na základě prvního dojmu. S tím souvisí, i to, ţe toho rozhodnutí můţe být zaloţeno především na fyzickém vzhledu a atraktivitě. Z porovnání výhod a nevýhod obou způsobů seznamování vyplývá, ţe ačkoli oba způsoby seznamování mají své výhody a nevýhody, na rozdíl od on-line seznamovacích portálů, speed dating disponuje větším mnoţstvím výhod neţ nevýhod. Z tohoto důvodu se můţe speed dating jevit jako efektivnější a vhodnější způsob seznamování a navazování kontaktů. Do výzkumného šetření byla zařazena otázka, týkající se vzájemného porovnání obou způsobů seznamování. Nejprve jsem tedy respondenty poţádala, zda by porovnali oba způsoby zprostředkovaného seznámení, a vyjádřili se, zda jim připadá efektivnější seznámení prostřednictvím speed datingu nebo on-line seznamovacích portálů. 8 % respondentů se domnívá, ţe efektivnější jsou on-line seznamovací portály a 66 % respondentů povaţuje za efektivnější speed dating. 26 % respondentů nedokázalo vyjádřit svůj názor na to, který z těchto dvou způsobů seznamování jim připadá efektivnější. Analýzu jsem provedla i z hlediska jednotlivých proměnných.
-
Z hlediska pohlaví: 87 % muţů se domnívá, ţe speed dating je efektivnější neţ online seznamovací portály. Co se týče ţen, většina z nich (92 %) se také domnívá, ţe speed dating je efektivnější neţ on-line seznamovací portály. Vliv pohlaví se v tomto případě neprokázal.
66
Graf 24: Efektivita speed datingu a on-line seznamovacích portálů v závislosti na pohlaví
%
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
92
87
Muž Žena
13
Speed dating je efektivnější
8
On-line seznamovací portály jsou Efektivita efektivnější
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska věku: 93 % respondentů ve věkové kategorii 20 – 30 let se domnívá, ţe speed dating je efektivnější neţ on-line seznamovací portály. Ve věkové kategorii 31 – 40 let, ten samý názor zastává 78 % respondentů, a i 98 % respondentů ve věku 41 – 50 let. Názor, ţe speed dating je efektivnější, sdílí i všichni dotazovaní respondenti ve věkové kategorii 51 – 60 let. Graf 25: Efektivita speed datingu a on-line seznamovacích portálů v závislosti na věku
%
120 100 80
98
93
100
78
60
20 - 30 let
31 - 40 let
40
22
20
7
0 Speed dating je efektivnější
41 - 50 let 2
0
On-line seznamovací portály jsou efektivnější
51 - 60 let Efektivita
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
67
-
Z hlediska rodinného stavu: Ovdovělí respondenti nebyli, vzhledem k nízkému podílu ve výzkumném vzorku, do analýzy zahrnuti. 87 % svobodných respondentů se domnívá, ţe speed dating je efektivnější neţ on-line seznamovací portály. 95 % rozvedených respondentů se domnívá, ţe speed dating je efektivnější neţ on-line seznamovací portály. Ani v tomto případě se neprokázal vliv rodinného stavu. Graf 26: Efektivita speed datingu a on-line seznamovacích portálů v závislosti na rodinném stavu: 95
100 %
90
87
80 70
60 50 40
Svobodní
30
Rozvedení
20
13 5
10 0 Speed dating je efektivnější
On-line seznamovací portály jsou efektivnější
Efektivita
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
-
Z hlediska vzdělání: 89 % vysokoškolsky vzdělaných respondentů a 90 % středoškolsky vzdělaných respondentů se domnívá, ţe speed dating je efektivnější neţ on-line seznamovací portály. Do analýzy nebyli opět zařazeni respondenti se základním vzděláním. Vzdělání respondentů také nemá vliv.
68
Graf 27: Efektivita speed datingu a on-line seznamovacích portálů v závislosti na vzdělání:
%
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
90
89
Středoškolské vzdělání 10
Speed dating je efektivnější
11
On-line seznamovací portály jsou efektivněšjí
Vysokoškolské vzdělání
Efektivita
Zdroj: Vlastní výzkum a výpočty.
Respondenti bez ohledu na pohlaví, věk, rodinný stav a vzdělání povaţují speed dating efektivnější neţ on-line seznamovací portály.
69
7. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Nyní bych ráda shrnula stěţejní výsledky výzkumné části práce. V rámci dotazníkového výzkumného šetření bylo testováno šest výzkumných hypotéz. Zajímalo nás, jakou úlohu zaujímá internet v případě informovanosti o speed datingu. První výzkumnou hypotézu, ţe: „respondenti se o moţnosti seznamovat se prostřednictvím speed datingu dozvěděli nejčastěji z internetu, a to bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta“ se nepodařilo zcela potvrdit. Ačkoli internet, jako zdroj informovanosti o speed datingu, označily dvě třetiny respondentů, ukázalo se, ţe internet hraje v informovanosti důleţitější roli v případě muţů, kteří označovali internet výrazně častěji neţ ţeny. U ţen se internet na informovanosti podílel stejnou měrou jako kamarádi a známí. Vliv ostatních demografických proměnných – věku, rodinného stavu a vzdělání - se neprokázal.
Druhou výzkumnou hypotézou bylo, ţe: „mezi dva nejčastější důvody účasti na speed datingu patří snaha nalézt ţivotního partnera. Jelikoţ se v české společnosti jedná o nový způsob seznamování a navazování kontaktů, lidé speed dating často navštěvují i pouze ze zvědavosti a touze si tento způsob seznámení vyzkoušet. A to bez vlivu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu respondenta.“ Přestoţe analýza dat potvrdila, ţe nejčastějším důvodem pro účast na speed datingu je skutečně snaha nalézt partnera pro trvalý vztah (tento důvod uvedlo 70 % respondentů), druhým nejčastějším důvodem však není zvědavost a snaha si tento způsob vyzkoušet, nýbrţ touha poznat nové lidi. I kdyţ procentuální rozdíl mezi těmito důvody je velmi malý (zvědavost a touhu si tento způsob vyzkoušet uvedlo 12 % respondentů a snahu poznat nové lidi 15 % respondentů), přesto se nepodařilo výzkumnou hypotézu zcela potvrdit. Analýza demografických proměnných navíc ukázala, ţe na důvod účasti speed datingu má největší vliv věk respondenta. Ukázalo se, ţe zatímco respondenti v nejmladších věkových mají tendenci navštěvovat speed dating především, aby poznali nové lidi, pro respondenty ve starších věkových kategoriích je hlavním důvodem snaha najít partnera pro trvalý vztah. Souvislost lze pozorovat i v případě pohlaví respondenta. Muţi navštěvují speed dating častěji proto, aby našli partnerský vztah. Ţeny uváděly nalezení partnera pro váţný vztah jako důvod účasti na speed datingu méně neţ muţi, a významným důvodem pro ně je i zvědavost a chuť si tento způsob seznamování pouze vyzkoušet. Přestoţe vztah důvodu účasti na speed datingu a pohlaví respondenta vyšel jako statisticky nevýznamný, zjištění Raymonda Fishmana, ţe ţeny se speed datingu účastní častěji z důvodu nalezení partnera pro vztah, 70
nelze v tomto případě aplikovat i na českou společnost. Vzdělání a rodinný stav respondenta neměl na důvod účasti na speed datingu vliv.
Třetí výzkumná hypotéza zněla, ţe: „za největší výhodu speed datingu povaţují respondenti bez ohledu pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu - osobní kontakt.“ Ve výzkumném šetření respondenti nejčastěji uváděli jako výhodu právě osobní kontakt. A to 38 % z nich. Jen o pár procent méně respondentů (31 %) označilo za výhodu úsporu času. Výhody speed datingu se také porovnávali v souvislosti s demografickými proměnnými respondentů. Určitý trend lze spatřit v souvislosti s věkovou kategorií respondenta. S přibývajícím věkem respondenta se při seznamování a navazování kontaktů zvyšuje důleţitost osobního kontaktu. Naopak, pro respondenty v mladších věkových kategoriích je největší výhodou úspora času. Chí-kvadrát test ale statisticky významnou souvislost mezi věkem respondenta a výhodou speed datingu nepotvrdil. Ostatní demografické proměnné jako je pohlaví, rodinný stav a vzdělání respondenta nemá na pociťování výhod speed datingu vliv. Lze tedy říci, ţe se podařilo třetí výzkumnou hypotézu ověřit.
Dalším cílem výzkumného šetření bylo získat profil účastníka speed datingu a ověřit čtvrtou výzkumnou hypotézu, ţe: „vzdělanostní a věková struktura muţů a ţen, jenţ se účastní speed datingu, bude stejná.“ Tuto výzkumnou hypotézu se podařilo také prokázat, neboť se ukázalo, ţe bez ohledu na pohlaví, se speed datingu nejčastěji účastní lidé ve věkové kategorii 20 – 30 let a 31 – 40 let, kteří jsou svobodní a s vysokoškolským vzděláním. Ve výzkumném vzorku zhruba polovina respondentů navštívila speed dating poprvé a zhruba polovina z nich byla na speed datingu jiţ opakovaně. Zatímco rodinný stav a vzdělání nemělo na účast respondentů na speed datingu ţádný vliv, jako významný faktor se ukázal věk a pohlaví respondenta. Muţi navštěvovali speed dating častěji opakovaně, neţ ţeny. Z hlediska věkových kategorií byl rozdíl v tom, ţe respondenti v nejmladší věkové kategorii (20 – 30 let) a nejstarší věková kategorii (51 – 60 let) navštívili speed dating spíše poprvé, v případě respondentů z věkových kategorií 31 – 40 let a 41 – 50 let se ukázala tendence navštěvovat speed dating opakovaně.
Pomocí páté výzkumné hypotézy jsme se pokusili zjistit oblíbenost on-line seznamovacích portálů. Stanovili jsme si pátou výzkumnou hypotézu, ţe: „většina respondentů má zkušenost se seznamováním na on-line seznamovacích portálech a byli z převáţné většiny s tímto způsobem seznamování nespokojení.“ Z analýzy dat vyplynulo, ţe se seznamováním na on71
line seznamovacích portálech má zkušenost přibliţně dvě třetiny respondentů. Převáţná většina respondentů však nebyla s on-line seznamovacími portály spokojená, a to bez ohledu na pohlaví respondenta, věk, rodinný stav a vzdělání. Tímto se nám podařilo potvrdit pátou výzkumnou hypotézu. Poslední součástí výzkumného šetření bylo
provést
vzájemné porovnání
on-line
seznamovacích portálů a speed datingu. Nejprve jsme porovnali výhody a nevýhody obou způsobů seznamování, z čehoţ vyplynulo, ţe speed dating má, oproti on-line seznamovacím portálům, více výhod neţ nevýhod. Poté jsme analýzou dat ověřovali šestou výzkumnou hypotézu, ţe: „v porovnání s on-line seznamovacími portály, budou respondenti povaţovat speed dating za efektivnější způsob seznamování. A to bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání a rodinný stav respondenta.“ Zjistili jsme, ţe respondenti, bez ohledu na pohlaví, věk, rodinný stav a vzdělání jednoznačně určili, ţe efektivnější je speed dating. Speed dating označilo 66 % respondentů a on-line seznamovací portály uvedlo pouhých 8 % z nich. 26 % respondentů nedokázalo svůj názor vyjádřit a provést tak srovnání. Podařilo se nám ověřit i šestou výzkumnou hypotézu.
72
ZÁVĚR V diplomové práce jsem se zabývala tématem seznamování a hledání partnerských vztahů pomocí nových technologií. Svou pozornost jsem zaměřila na nový způsob seznamování – speed dating, který vznikl ve Spojených státech amerických, a do české společnosti se dostal teprve před deseti lety. V práci jsem se pokusila jednak o popis průběhu a principů speed datingu, ale i o vzájemnou komparaci speed datingu a on-line seznamovacích portálů. Vzhledem k tomu, ţe oba způsoby seznamování byly umoţněny především díky rozvoji nových médií a internetu, v teoretické části práce se zabývám vznikem internetu, rozvojem médií a přeměnou komunikace. Především však pojednávám o sňatkovém trhu, jeho přeměně v důsledku přechodu společnosti z tradiční do moderní a o sňatkových strategiích, podle kterých se mohou jedinci při výběru partnera řídit a které je mohou do určité míry ovlivňovat. Dále se věnuji faktorům, jeţ mají na výběr partnera vliv. Mezi tyto faktory jsem zařadila: vlastnosti a charakteristiky potencionálních partnerů, vzor partnerského vztahu rodičů, sociální pozici a status jedince, a v neposlední řadě i místo, kde došlo k setkání. Výběr partnera ovlivňuje i interpersonální přitaţlivost, kterou rozebírám v další teoretické části a v rámci toho se stručně zabývám atraktivitou a významem neverbální komunikace. Stěţejní část práce je se ale zabývá on-line seznamovacími portály a speed datingem. V obou případech nejprve popisuji vznik a rozšíření dotyčného způsobu seznamování a jejich výhody a nevýhody. Větší pozornost ale zaměřuji na speed dating. U speed datingu navíc popisuji i průběh seznamování, profil účastníka a důvody účasti na speed datingu. V rámci empirické části diplomové práce jsem realizovala výzkumné dotazníkové šetření. Výzkumný vzorek tvořilo 270 respondentů, kteří se speed datingu účastnili ať jiţ poprvé, či opakovaně. Sběr dat probíhal od listopadu 2013 do března 2014. Tato diplomová práce můţe slouţit jako výchozí studie pro další zkoumání speed datingu. Především pak pro ověření hypotéz a vztahových souvislostí, které by na větším výzkumném vzorku mohly vyjít jako statisticky signifikantní.
73
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: BARTOŠOVÁ, M., PAKOSTA, P., FUČÍK, P.: 2012. Dlouhodobý vývoj v časování porodů a sňatků: Sociologicky ustav AV ČR, Praha BECKER, G: 1972. Theory of Marriage: Volume ISBN: 0-226-74085-4 BELOT, M., FRANCESCONI, M.: 2006. Can Anyone Be "The" One? Evidence on Mate Selection from Speed Dating: IZA Discussion Paper No. 2377 BLOSSFELD, H. P., TIMM, A: 2003. Educational Systems as marriage Markets in Modern Societies: A Conceptual Framework: Kluwer Academic Publishers, Dordrecht BUSS, D. M. 2001: A Half Century of Mate Preferences: The Cultural Evolution of Values: Journal of Marriage and Family 63 (May 2001): 491 – 503 CLOSE, A. G.: 2004. Romance and the Internet: The E-Mergenceof E-Dating: Advances in Consumer Research, Volume 31 COGET, J. F., (et kol.): 2002. The Internet, Social Networks and Loneliess. IT&SOCIETY, VOLUME 1, ISSUE 1, SUMMER 2002, PP. 180-201 DEVITO, J.: 2001. Základy mezilidské komunikace: Grada Publishing, Praha DIMITROVÁ, M.: 2007. Manţelství a jeho význam v pojetí české veřejnosti: Sociologický ústav AV ČR, Praha FINKEL, E. J., EASTWICK, P. W. 2008. Speed – dating: Current Directions in Psychological Science 17: 193 FISHER, H.: The Drive to Love: The Neural Mechanism for Mate Selection: in (http://www.helenfisher.com/downloads/articles/15npolve.pdf) FISHMAN, R., (et kol.): 2004. Racial Preferences in Dating: Evidence from a Speed Dating Experiment: Columbia University, New York FUČÍK, P.: 2006. Věková homogamie českých sňatků 1920 – 2000: Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 4: 719–739 FUČÍK, P.: 2008. Rozvod a změny sňatkových reprodukčních strategií: Sociologický ústav AV ČR, Praha 74
GOFFMAN, E: 1999. Všichni hrajeme divadlo: Nakladatelství Studia Ypsilon, Praha GOLDSMITH, J., Wu, T: 2008. Kdo řídí internet? Iluze o světě bez hranic: Dokořán a Agro, Praha GUÉGUEN, N.: 2009. Mimicry and seduction: An evaluation in a courtship kontext: SOCIAL INFLUENCE 2009, 4 (4), 249–255 HAMER, D. – COPELAND, P.: 2003. Geny a osobnost: Portál, s.r.o., Praha HAMPLOVÁ, D.: 2006. Ţivotní cyklus sociologické a demografické perspektivy: Sociologický ústav AV ČR, Praha HAŠKOVÁ, H., RABUŠIC, L.: 2008. K nízké sňatečnosti v České republice: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2/2008. S. 9–33. ISSN 1214-813X. HOUSER, M. L., HORAN, S. M., FURLER, L. A.: 2007. Predicting Relational Outcomes: An Investigation of Thin Slice Judgments in Speed Dating: A Publication of the Pacific and Asian Communication Association. Vol. 10, No. 2, pp. 69 – 81 JANOŠOVÁ, P.: 2008. Dívčí a chlapecká identita: Grada Publishing a.s., Praha JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. 2007.: Média a spo lečnost: Trion, Praha KATRŇÁK, T.: 2000. Moderní partnerské vztahy a jejich proměna v době pozdní modernity: Sociologický časopis, Brno KATRŇÁK, T., FUČÍK, P.: 2009. Preference výběru partnera. Liší se rozvedení a svobodní ve sňatkových a partnerských preferencí: Sociológia 41, 2009, č. 5, Brno KRAUT, R. (at kol.): 1998. Internet Paradox: A Social Technology That Reduces Social Involvement: American Psychological Association, Vol. 53, No. 9, 1017-1031 KŘIVOHLAVÝ, J.: 1986. Já a ty. O zdravých vztazích mezi lidmi: Avicenum, Praha MAREŠ, T.: 2003. Modernizace a česká rodina: Barrister & Principal, Brno MOŢNÝ, I.: 2008. Rodina a společnost: Sociologické nakladatelství (Slon), Praha 75
NERUDOVÁ, L.: 1986. Volba partnera a manţelská spokojenost z pohledu teorie podobnosti, teorie komplementarity a mocenských vztahů v rodině:
SBORNÍK PRACÍ
FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY NOCK, S.: 2005. Marriage as a public issue: University of Virginia. VOL. 15 / NO. 2 OPPENHEIMEROVÁ, V.: 1988. The Theory of Marriage Timing. The University of Chicago Press. PAKOSTA, P.: 2012. Vliv věkové a vzdělaností homogamie a sňatkového věku na stabilitu prvního manţelství: Sociologický ústav AV ČR, Praha PENTLAND, A.: 2004. Social Dynamics: Signals and Behavior: MIT Media Laboratory Technical Note 579, appears ICDL’04, San Diego, Oct. 20-22 PLAŇAVA, I.: 1998. Spolu kaţdý sám: Nakladatelství Lidové noviny, Praha RANGANATH, R., JURAFSKY, D., MCFARLAND, D.: 2009. It´s not you, it´s me: Detecting flirting and its misperception in speed-dates: Conference on Empirical Methods in Natural Language Processing, pages 334–342, Singapore, 6-7 August ŠMAHEL, D.: 2003. Psychologie a internet: Triton, Praha ŠMAHEL, D., KONEČNÝ Š.: 2006. Lidé na internetu: Jaké jsou moţné zisky a rizika: Masarykova universita, Brno ŠMOLKA, P.: 2004. Muţ a ţena – návod k pouţití: Portál, Praha THOMPSON, J. B.: 2004. Média a modernita: Karolinum, Praha TOOD, M. P. (et. kol.): 2007. Different cognitive processes underlie human mate choices and mate preferences: Edited by Gordon H. Orians, University of Washington, Seattle, WA, and approved July 23 VESELÁ, M., ŠMAHEL, D.: 2009. Online komunity v České republice: Analýza členů a jejich sociálního kontextu: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2/2009. S. 55–72. ISSN 1214-813X
76
Internetové zdroje: Barak, A.,Shtatfeld, R. 2009. „FactorsRelated to InitiatingInterpersonalContacts on Internet DatingSites: A ViewFromtheSocial Exchange Theory.“[online] Israel: University ofHaifa, BeitBerlCollege
[cit.
25.
11.
2013].
Dostupné
z:
http://construct.haifa.ac.il/~azy/Shtatfeld&Barak_2009.pdf Kolář, P. 2013. „Trendy v návštěvnosti internetu“. [online] [cit. 1. 8. 2014] Dostupné z: http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/iac_2013_-_netmonitor_rocenka_2012_0.pdf Man, L. 2013. „Speed dating v české republice a jeho účastníci“. [online] [cit. 10. 2. 2014] Dostupné
z:
http://www.vmonline.cz/cz/speed-dating-v-ceske-republice-a-jeho-ucastnici-
man-2013/ Mediaresearch, a.s. 2008. „Copak mám na čele napsané, ţe někoho hledám?“[online] Praha: [cit. 25. 11. 2013]. Dostupné z:
77
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ: Tabulka č.1.: ………………………………………………………………………………… 53 Tabulka č. 2.: ………………………………………………………………………………... 54
Graf č.1.: ……………………………………………………………………………………. 39 Graf č.2.: ……………………………………………………………………………………. 40 Graf č. 3.: …………………………………………………………………………………… 40 Graf č. 4.: …………………………………………………………………………………… 41 Graf č. 5.: …………………………………………………………………………………… 43 Graf č. 6.: …………………………………………………………………………………… 44 Graf č. 7.: ………………………………………………………………………………...…. 45 Graf č. 8.: …………………………………………………………………………………… 46 Graf č. 9.: …………………………………………………………………………………... 48 Graf č.10.: ……………………………………………………………………….……….…. 49 Graf č. 11.: ………………………………………………………………………………..... 50 Graf č. 12.: ………………………………………………………………………………..… 51 Graf č. 13.: ………………………………………………………………………………….. 55 Graf č. 14.: ………………………………………………………………………………….. 57 Graf č. 15.: ………………………………………………………………………………..… 58 Graf č. 16.: ………………………………………………………………………………..… 61 Graf č. 17.: ………………………………………………………………………………….. 61 Graf č. 18.: ………………………………………………………………………………….. 62 Graf č. 19.: ………………………………………………………………………………..… 62 Graf č. 20.: ………………………………………………………………………………….. 63 Graf č. 21.: ………………………………………………………………………………..… 64 Graf č. 22.: ……………………………………………………………………………..…… 65 Graf č. 23.: ………………………………………………………………………………..… 65 Graf č. 24.: ………………………………………………………………………………..… 68 Graf č. 25.: ………………………………………………………………………………….. 69 Graf č. 26.: …………………………………………………………………………………...69 Graf č. 27.: ………………………………………………………………………………….. 70
78
