Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY Laboratoř distančního vzdělávání

PhDr. Petr Hercik

Distanční vzdělávání a e-learning

Osnova přednášky a prezentace 

distanční vzdělávání (DiV)  



e-learning    



základní charakteristiky tutor a studující DiV, studijní materiály v DiV základní charakteristiky tutor a studující, studijní materiály, komunikace, hodnocení, sociokulturní aspekty, styly učení tvorba kurzů pozitivní a negativní rysy

Kurzy Laboratoře distančního vzdělávání ÚJOP UK   



forma a struktura kurzů studijní materiály LMS (learning management system) on-line kurz českého jazyka – úroveň A1

2

Formy studia 

formy studia  





vysokoškolský zákon: prezenční a distanční vzdělávací instituce: kombinovaná  kombinace prvních dvou (dřívější dálkové studium)  střídání studijního volna a pravidelných prezenčních soustředění  zmenšená prezenční část studia podřízena časovým moţnostem studujícího; ALE pro studium stěţejní  po dobu samostudia jsou studujícímu k dispozici stejné materiály jako v prezenční formě prezenční studium – mnoho variant: např. večerní, externí, dálkové → distanční studium ≠ dálkové studium

3

Distanční vzdělávání (DiV)     

studium s maximálním vyuţitím technických a didaktických opor a vedení tutorem vyučující a studující zcela odděleni v čase a/nebo místě základem oddělení procesu výuky od procesu učení stěţejní – samostudium mohou být pořádána prezenční setkání, tzv. tutoriály 

 

účast (nepovinná) ne tak významná jako ve studiu kombinovaném

komunikace korespondenční, telefonická pouţití informačních a komunikačních technologií (ICT) při tvorbě studijních opor a pro komunikaci mezi studujícím a tutorem = e-learning 4

Tutor a studující – role 

tutor = konzultant  

     

odborně připraven pro působení v oblasti DiV odborník starající se průběţně o přidělený počet studujících neučí – vede při samostudiu pomáhá při řešení studijních obtíţí známkuje a kriticky hodnotí samostatné práce poskytuje individuální studijní doporučení sledován a hodnocen studijními odborníky vzdělávací instituce můţe vést tutoriály – nepřednáší, nevyučuje: vyjasnění otázek spojených se

studiem materiálů, zopakování hlavních myšlenek, procvičení/osvojení dovedností



studující = (dospělý) účastník DiV  

termín zaveden k odlišení pojmu student – pouţíváme pro označení účastníka středoškolských studií a (prezenčního) studia vysokých škol schopen přijmout plnou odpovědnost za své vzdělávání – vlastní zodpovědnost, disciplinovanost, vytrvalost, motivace a schopnost organizovat svůj čas 5

Tutor DiV – dovednosti a schopnosti velmi dobrá znalost obsahu studijních materiálů schopnost empatie znalosti z oboru psychologie vzdělávání a vzdělávání dospělých dobré komunikační předpoklady – specifika komunikace s dospělými studujícími (mnohdy vysoce vzdělaní, inteligentní lidé – mají své zkušenosti, názory, postoje, předsudky) individuální přístup ke studujícím umění povzbudit, motivovat pasivní studující, zjistit případné problémy vedoucí k pasivitě – překáţkou ve studiu ne nutně nedostatečné dovednosti studujícího – jiné problémy spojené s jeho profesionálním nebo rodinným ţivotem umění poradit slabším studujícím, dobře vysvětlit všechny chyby – poradit studujícímu, jak je odstranit a jak pokračovat dál ve studiu osvojení citlivého přístupu ke zkoumání dosaţených výsledků učení u studujících

6

Tutor DiV – dovednosti a schopnosti nesmí studujícímu implicitně předkládat řešení problémů nesmí vystupovat v pozici svrchovaného odborníka – rádce a pomocník; vhodnými instrukcemi dovést studujícího k vlastnímu řešení hodnocení práce studujícího: písemné slovní hodnocení vyzdvihnout klady namísto výčtu chyb navést studujícího ke studijním materiálům, jejichţ prostudování nedostatky odstraní jasně definovat co je splněno/splněno nedostatečně tutor musí být stále pozitivní

7

Studijní materiály v DiV motivující, přehledné, vzbuzující kreativitu instrukce zřejmé, jasné rychlejší vstřebání informací pokud uţivatel dostává pouze informace, které on sám bezprostředně vyţaduje tutor udává základní tempo v rámci stanoveného studijního období; studující – volnost volby tempa dle vlastních potřeb,moţností, znalostí, schopností

absence přímého kontaktu s vyučujícím → texty: sebeinstrukční, tzn. poskytující studujícím především aktivizaci, zpětnou vazbu a motivaci ke splnění stanovených cílů vzbuzující zájem o problematiku – přehledné, přiměřeně obsaţné, struktura podněcuje a umoţňuje průběţné a soustavné studium názorné – členění textu, grafická úprava, „odlehčení“ pomocí obrázků, schémat, grafů, piktogramů, symbolů a názorných prvků obsahovat vše důleţité v sobě samém 8

E-learning – definice



 

v pedagogickém pojetí: „E-learning je vzdělávací proces, ve kterém pouţíváme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání“, „E-learning = ISD + model učení + ICT, e-learning znamená spojení systémového návrhu (ISD, Instructional System Design) a vhodného modelu učení v prostředí informačních a komunikačních technologií (ICT, Information and Communication Technology)“, „E-learning je metoda vzdělávání, protoţe znamená obsah a způsob výuky realizovaný elektronickými prostředky, tedy jinou metodou neţ klasickou ve třídě“ (Zlámalová 2001); v technologickém pojetí: „E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je Web-based training (WBT), Computer-based training (CBT), virtuální třídy nebo digitální spolupráce. Zahrnuje přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a výukových CD-ROMů, často s podporou učitele“ (Květoň 2003); síťové pojetí: „E-learning spočívá v uţití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí.“(Květoň 2003); jednoduchá a výstiţná: „Termínem e-learning se zpravidla označuje distanční studium provozované ve virtuálním studijním prostředí na Internetu.“ (Milková & Poulová, 2003) 9

E-learning jako forma DiV 60. léta 20. století: na sálových počítačích aplikován vzdělávací software zaloţený na tzv. programovém učení předkládána učební látka a následně poloţena kontrolní otázka podle správné či nesprávné odpovědi program vybral další krok 80. léta – programy vyuţitelné v práci vyučujícího 90. léta – masové rozšíření sítí s vyuţitím multimediální technologie a následně i Internetu se začaly vytvářet skutečné e-learningové online kurzy v současné době profesionálně vytvořená LMS obsahují nástroje splňující zajištění všech základních poţadavků kladených na provozování e-learningu nejdynamičtěji se rozvíjející forma studia na světě - 150.000.000 studujících (2005) univerzity, otevřené univerzity a další vzdělávací instituce 10

E-learning jako forma DiV vzdělávací instituce zabývající se e-learningem: autoři studijních materiálů (obsahů kurzu) programátoři tutoři distančního vzdělávání administrátoři (zodpovědní za organizaci a realizaci studia) manaţeři kurzů (zodpovědní za kvalitu, koordinaci tvorby studijních materiálů, řízení tutorů, ekonomiku kurzů apod.)

poskytování e-learningu: informační (studijní materiály v elektronické podobě) doplňující (bloky studijních materiálů tvořících ucelený modul + tutor) plně provázaný (distribuce prostřednictvím interaktivního prostředí)

e-learningové kurzy z hlediska komunikace: synchronní (všichni účastníci studia se setkávají ve stejném čase) asynchronní (tutor reaguje na dotazy opoţděně v časovém limitu) 11

Studijní materiály v e-learningu více moţností pro podporu postupné výstavby znalostí – nejen pomocí SM – vyuţití pramenů na internetu prostřednictvím LMS dostává kaţdý uţivatel stejné informace v prezenčním studiu ne – střídání lektorů, pouţívání se různých informačních zdrojů a materiálů interaktivita elektronických SM – multimediální prvky zvyšující dynamičnost interaktivní e-learningové SM znovu nastavitelné do výchozí podoby flexibilní – replikovatelné, aktualizovatelné, znovupouţitelné, bohaté, snadno archivovatelné dle preferencí serious games - samostudijní aplikace simulující různé situace (hodinová zkušenost po hodinovém prezenčním vyučování, mnohem delší zkušenost po stejné době simulace)

12

Komunikace v e-learningu důleţité: přiměřená velikost studijních skupin: efektivita komunikace – menší spolupracující skupiny pravidla komunikace stanovena předem (netiketa) moderátorem diskuzí vyučující: průběţné hodnocení, zda studující podporují své myšlenky tím, co se naučili – v e-learningu se zjišťuje úspěšnost samostudia typické: studující v e-learningu – zvídavější, výmluvnější, nebojácnější, s minimem překáţek mezi pohlavími – skrývají se v určité anonymitě v asynchronní diskuzi více času rozmyslet sdělení ostatním – výměna názorů na vyšší intelektuální úrovni – zvýšení efektivity studia bez aktivního přístupu ke komunikaci omezena efektivita studia absence očního kontaktu a větší emoční odloučení 13

Hodnocení v e-learningu zpětná vazba v e-learningu často automatický proces – vhodné doplnit komunikačními prostředky umoţňujícími automatickou zpětnou vazbu upřesnit nebo reagovat na individuální řešení zadané úlohy časté hodnocení výkonu – větší potřeba znát úspěšnost svého výkonu jako součást motivace při samostudiu díky anonymitě uţivatelů mají odpovědi vyšší vypovídací hodnotu kvantitativní metoda hodnocení výsledků nevhodná

14

Sociokulturní, psychologické a další aspekty e-learningu vzdělávání dospělých – problémy ochoty spolupracovat, prezentovat se před ostatními – obava z moţných chyb, nerovný přístup ostatních z důvodů rozdílných schopností a dovedností, rozdílného společenského postavení, rasy či pohlaví atp. – e-learning vhodný vhodný pro introvertní jedince – problémy s vytvářením sociálních vazeb; upřednostňující individuální přístup vyţaduje od studujícího velkou schopnost vlastní disciplíny, vysoký stupeň autonomie a motivace pohlaví: muţi vnímají virtuální prostor a internet jako způsob, jak rychle a levně poskytnout vzdělání široké veřejnosti X ţeny jako prostředek k rozvíjení spolupráce a komunikace věk – starší studující: nedostatek zkušeností s prací na počítači cílový jazyk kurzu – pokud studující dokonale neovládá cílový jazyk, je pro něj vhodnější e-learning – má více času si materiál dobře prostudovat rozhodující faktor efektivity – zda se studující pro e-learning rozhodl sám 15

Styly učení v e-learningu D. A. Kolb: logický typ (přemýšlivý, má rád fakta, představy uplatňuje v praxi, učí se pomocí interakce, pracuje sám) – nejvhodnější formou studia e-learning další typy: vyhovují obě formy studia – určitá specifika prezenčního nebo e-learningového kurzu pro něj budou důleţitější: imaginační typ (s velkou představivostí, rád spolupracuje s ostatními, má rád klid, učí se pomocí logických konstrukcí a diskuzí) – nebude vyhovovat prozatím nedostatečná zpětná vazba dimenze vnímání (vertikální) – lidé dávají přednost: e-learning ových kurzů (navzdory tutorování a moţnosti diskutovat - konkrétní zkušenosti (pohlíží na věc tak, jak je, beze změn, v surovém stavu) s ostatními); vhodnější blended - abstraktní představě (pohlížíformou na věc jakobude na pojem, myšlenku) learning dimenze zpracování (horizontální) – lidé uchopí výsledek svého vnímání a zpracují způsobem, který upřednostňují

16

Styly učení v e-learningu D. A. Kolb: asimilační typ (má rád strukturované chápání, indukční myšlení, vytváří teoretické modely, preferuje studium psaných materiálů na odborné úrovni) – bude preferovat v prezenčním studiu formu přednášek, zatímco v elearningu kurzy, kde se předkládají materiály s menším stupněm interaktivity a pouze s názornými příklady přizpůsobivý typ (praktik, rád riskuje, nebojí se změn, učí se sám) – budou mu vyhovovat především kurzy s co moţná nejvyšší interaktivitou a praktickými úkoly – prezenční výuka obzvláště individuální (v případě e-learningu bude záleţet na předmětu studia – zda je vůbec moţné praktičnost problematiky převést do elektronické podoby) 17

Styly učení v e-learningu Honey a Mumford: aktivista (bez předsudků, druţný a aktivní, chce získat nové zkušenosti, řešit problémy rychle, organizovat, nechce být sám, hodně číst) – nejnevhodnější typ pro e-learning, ideální pro prezenční formu přemítavý badatel (zkoumá zkušenosti, pozoruje ostatní, analyzuje data, potřebuje pracovat svým tempem, vše si promyslet předem, nechce být středem pozornost a udělat něco bez přípravy) – ideální typ pro e-learning

18

Styly učení v e-learningu Honey a Mumford: teoretik (problémy řeší logicky, pozorování shrnuje do sloţitých teorií, má rád objektivitu, materiál s jasnou strukturou a účelem) – velmi záleţí na struktuře studovaných materiálů; měl by vyhovovat e-learningový kurz vytvořený podle zásad tvorby distančních kurzů – jasná struktura a instrukce pragmatik (zkouší teorii v praxi, potřebuje zpětnou vazbu v praxi, pokud nevidí praktické uplatnění, má s učením problémy) – záleţí na obsahu studia (moţnost uplatnit jej v praxi) – můţe vyuţít obou forem (v některých, obzvláště technických, oborech bude vhodnější formou prezenční studium) 19

Online dotazníky stylů učení 

http://www.engr.ncsu.edu/learningstyles/ilsweb.html



http://www.learning-styles-online.com/inventory/



http://www.vark-learn.com/english/page.asp?p=questionnaire



http://www.ldpride.net/learning-style-test.html



http://www.surveyconsole.com/learning-style-questionnaire.html

20

Tvorba e-learningových kurzů zahrnuje mnoho různých dovedností, u nichţ není moţné očekávat, ţe je bude zvládat jedna osoba trojúhelník e-learningových dovedností:

21

Tvorba e-learningových kurzů fáze: formulace vzdělávacích cílů: věcné cíle v oblasti poznání a v oblasti dovedností (studujícímu známy) formativní cíle v oblasti hodnot a postojů (studujícímu skryty) stanovení cílové skupiny stanovení nutných vstupních znalostí a dovedností stanovení pravidel v kurzu (hodnocení, komunikace apod.) vytvoření osnovy kurzu – logická a přehledná struktura řešení navigace – jednoduchá, efektivní a přehledná formální zpracování kurzu (ovlivněno courseware) vytvoření průvodce studiem (obsah a procesy kurzu – např. počet spuštění, poţadované procento úspěšnosti, termíny; nápovědu k ovládání) ověření funkčnosti kaţdého uceleného e-learningového studijního materiálu v tzv. pilotním běhu zařazení kurzu do celkové koncepce – rozvrţení termínů studia

22

Pozitivní rysy DiV a e-learningu nezávislost studujícího na vzdělávací instituci a na vyučujícím flexibilita časového rozvrhu; přístupnost vzdělávání – geograficky i prakticky (postiţení) dostupnější díky mnohem niţším finančním nákladům ze strany studujícího individuální tempo – studující kurzem prochází na základě svých znalostí, schopností a dovedností individuální přístup při samotném sestavování kurzu – moţnost vytvořit pro kaţdého uţivatele tzv. profil (soubor informací o uţivateli)

23

Pozitivní rysy DiV a e-learningu e-learning: studijní materiály dostupné okamţitě a pohromadě virtuální studijní prostředí dobře uzpůsobená týmové práci multimediální prvky zvyšující dynamičnost kurzu e-learningové moduly aktivizují více smyslů studujícího, a tím podporují efektivnější uloţení informace do paměti obsah kurzu je neustále průběţně aktualizován různé formy testování zefektivňují samostatnou přípravu studujících přesný a detailní přehled o dosavadním průběhu studia a výsledcích studujících

24

Negativní rysy DiV a e-learningu absence přímého kontaktu nejen s pedagogem a ostatními studujícími z pohledu didaktického nejdůleţitější nevzniknou obvyklé sociální vazby jako v prezenčním studiu – velmi důleţitý zdroj motivace není moţná okamţitá reakce z pohledu účastníka není nejdůleţitější pokud si DiV zvolili z důvodu absence přímého kontaktu s ostatními účastníky studia velmi důleţitý v určitých oborech – např. výuka jazyků chybějící dovednost samoučení e-learning: potřeba dostatečných dovedností při práci s počítačem nedostatky redukovat při tvorbě kurzů + přístupem tutora 25

Použitá literatura a informační zdroje 

     

     

         

ARBAUGH, J. An exploratory study of the effects of gender on student learning and class participation in an Internet-based MBA course. Management Learning, čís. 31(4), s. 503-519, 2000. BANHAM, H. Training Effectiveness, On-Line Delivery and the Influence of Learning Styles. s. 41-46, ACM Press, New York, NY, USA, 2002. BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. VOX, Praha 2003. BUCKMANN, N. M.; NEKEMAN, P. Dictionary of Distance Education Terminology. EADTU, Heerlen 1993. BEDNAŘÍKOVÁ, I. Specifika a zvláštnosti studijního textu v distančním vzdělávání. Andragogika, 1/2005, Čtvrtletník pro vzdělávání dospělých, 1. čtvrtletí 2005. BEDNAŘÍKOVÁ, I. Vytváření studijních textů pro distanční vzdělávání. VUP Olomouc 2001. BERGE, Z. L. The Role of the Online Instructor/Facilitator. http://www.emoderators.com/moderators/teach_online.html, 2001, online. BESSENEYI, I. Didaktika e-learningu, Konstruktivismus a řízení sebevzdělávání. In: Eger, L.: Příprava tutorů pro distanční výuku s vyuţitím online formy studia. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2002. BOUD, D.; GRIFFIN V. Appreciating Adults Learning: From the Learners Perspective. Kogan Page, London, 1987. BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. http://omicronfelk.cvut.cz/~bobr /role/ccont.htm, 2003. BROADBNET, B.; COTTER, C. Evaluating e-learning. http://www.e-learninghub.com/articles/evaluating_e-learning.html, 2003, online. BRUNDAGE, D.; MACKERACHER, D. Adult Learning Principles and Their Application to Program Planning. Ministry of Education, Toronto, 1980. CONNER, M. L. Andragogy and Pedagogy. Ageless Learner, http://agelesslearner.com/intros/andragogy.html, 2004, online. COOPER, L. Anatomy of an online course. T. H. E. Journal. http://www.thejournal.com/magazine/vault/A2071.cfm, 1999, online. CROSS, J.; HAMILTON, I. The DNA of E-learning. http://www.internettime.com, 2002, online. EWAR, T. Adult Learning Online. http://www.calliopelearning.com/ adult.htm, 1999. EGER, L. E-learning a kvalita vzdělávání. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2003. EGER, L. E-learning jako vzdělávací proces a kritéria hodnocení kurzu. In: Zimola, B. E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2003. EGER, L. Jak tvořit distanční text. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2000. EGER., L. A KOL. Příprava tutorů pro distanční výuku s vyuţitím on-line formy studia. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2002. EGER, L.; BARTOŇKOVÁ H. Studijní texty v distančním vzdělávání. Centrum distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2003. EVANS, T. Understanding Learners in Open and Distance Education. Kogan Page, London 1997. FOJTÍK, R. Moţnosti výuky informatiky formou distančního vzdělávání s vyuţitím nových informačních a komunikačních technologií na vysoké škole. Disertační práce, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta prírodných ved, Nitra 2005.

26

Použitá literatura a informační zdroje  

                  

HONEY, P.; MUMFORD, A. The Manual of Learning Styles. Maidenhead, Peter Honey, 1986. JARVIS, P. The Sociology of Adult and Continuing Education. Croom Helm, Beckenham, 1985. JIANG, M.; TING, E. Course design, instructions, and students’ online behaviors. A study of course variables and students’ perceptions of online learning. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association, San Diego, 1998. KNOWLES, M. The Adult Learner: The Definitive Classic in Adult Education and Human Resource Development. TX: Gulf Publishing, Houston, 1998. KOLB, D. A. Experiential Learning. Englewood Cliffs, Prentice-Hall, New Jersey, 1984. KOLIBÁČ, R.; MALČÍK, M. Problematika vzniku a převodu učební opory k její e-learningové verzi. In: Informationa and Communication Technology in Education, Ostravská univerzita, s. 161-167, Ostrava 2002. KVĚTOŇ, K. Předpoklady pro kvalitní e-learningové vzdělávání. In: Sedláček, J.: E-learning, sborník příspěvků ze semináře a soutěţe e-learning 2003, Gaudeamus, Hradec Králové 2003. KVĚTOŇ, K. Základy distančního a online vzdělávání. České vysoké učení technické v Praze, Praha 2003. KVĚTOŇ, K. Základy e-learningu. 2003. http://belcom04.comtel.cz/doc /prirucka.doc, 2003, online. LOJDA, J., REITTER, L. Úvod do problematiky distančního vzdělávání se zaměřením na metodiku psaní textů pro DiV. CDV, Vysoké učení technické, Brno 1996. LUSTIGOVÁ, Z. Některé faktory ovlivňující úspěšnost studujících v online kurzech. In: Zimola, B.: E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2003. MALACH, J. Andragogika. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2003. MEISEL, S.; MARX, R. Screen to screen vs. face to face: Experiencing the difference in management education. Journal of Management Education, č. 23, s. 719-731, The Organizational Behavior Teaching Society, 1999. MIKOŠEK, M. Technologie tvorby a vyuţívání didaktických prostředků ve vzdělávání dospělých. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2003. MILKOVÁ, E. Výuka s podporou virtuálního studijního prostředí. In: Sborník konference BELCOM’05 (CD-ROM), ČVUT Praha, 2005. MILKOVÁ, E.; POULOVÁ, P. E-learning a semináře k otázkám distančního vzdělávání na vysokých školách. Andragogika 4/2001, Čtvrtletník pro vzdělávání dospělých, 4.čtvrtletí 2001, s. 4, 16. MILKOVÁ, E.; SLABÝ. A. E-learning as a Powerful Support of Education at Universities. In: ITI 2006 Proceedings of the 28th International Conferences on INFORMATION TECHNOLOGY INTERFACES, University of Zagreb, Croatia 2006, pp. 83 – 88. NOCAR, D.; HOBLÍKOVÁ, I.; SNÁŠELOVÁ, L.; VŠETULOVÁ, M. E-learning v distančním vzdělávání. Centrum distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2004. PALÁN, Z. Výkladový slovník vzdělávání dospělých. DAHA, Praha 1997. PAULÍK, P. Psychologické aspekty vzdělávání dospělých. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2003. jejího vyuţití v pedagogické praxi na technických vysokých školách. http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html, 2002, online.

27

Použitá literatura a informační zdroje              

PRŮCHA, J. Glosář distančního vzdělávání. CSVŠ – Národní centrum distančního vzdělávání, Praha 1998. PRŮCHA, J. Jak psát učební texty pro distanční studium. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inţenýrství, Ostrava 2003. PRŮCHA, J. Moderní vzdělávací technologie. Vysoká škola J. A. Komenského, s.r.o., Praha, 2003. PRŮCHA, J.; MÍKA, J. Distanční studium v otázkách (průvodce studujících a zájemců o studium). CSVŠ – Národní centrum distančního vzdělávání, Praha 2002. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vydání, Portál, Praha 2001. ROWNTREE, D. Preparing Materials for Open, Distance and Flexible Learning. Kogan Page, London 1997. SHEPARD, C. Skilling up – Learning about E-learning. E-learning’s Greatest Hits. http://www.fastrak-consulting.co.uk/tactix/Features/ skillingup.htm, 2002, online. SMITH, R. Learning to Learn Across the Lifespan. Jossey-Bass , San Francisco 1990. VEJVODOVÁ, J. The Roles of a Tutor in an Online Course. In: Mechlová, E.: Information and Communication Technology in Education, s. 305-310. Ostravská univerzita, Ostrava 2003. WALLS, J. E-learning vs. face-to-face training: And the winner is...Can e-learning compete with face-to-face training?, Huston Business Journal, http://www.bizjournals.com/houston/stories/2000/08/07/focus8.html?page=1, 2000, online. ZIMOLA, B. E-learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2003. ZLÁMALOVÁ, H. Příručka pro tutory distančního vzdělávání. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inţenýrství, Ostrava 2003. ZLÁMALOVÁ, H. Tutor distančního vzdělávání. Andragogé – Centrum otevřeného a distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2002. ZLÁMALOVÁ, H. Principy distanční vzdělávací technologie a moţnosti jejího vyuţití v pedagogické praxi na technických vysokých školách. http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html, 2002, online.

28

Laboratoř distančního vzdělávání koordinace tvorby multimediálních kurzů a kurzů distančního vzdělávání na ÚJOP UK nabídka kurzů anglického jazyka: všeobecný jazyk dle znalostních úrovní: pre-intermediate, intermediate, upper-intermediate, First Certificate in English odborný jazyk: Kurz obchodní angličtiny – písemná komunikace

nabídka kurzů českého jazyka: Kurz českého jazyka pro cizince – úroveň A1, SERR

v tvorbě: elementary English, navazující úrovně českého jazyka pro cizince

projekty EU: @languages, Euromobil člen Mezinárodní e-learningové asociace 29

Forma studia e-learning: on-line kurzy s asistencí tutora – virtuální elektronická učebnice přístupná přes internet v tzv. systému pro řízení výuky blended learning: kombinace on-line kurzu a prezenčních konverzačních soustředění

po celou dobu studia je k dispozici tutor: sleduje práci studentů odpovídá na jejich dotazy (do 48 hodin) moderuje a účastní se diskuzí opravuje písemné práce

virtuální elektronická učebnice: multimediální prezentace a cvičení 15 lekcí rozdělených dle dovedností (všeobecný jazyk) po kaţdé třetí lekci Progress Test shrnující obsah předchozích tří lekcí – autotest/postupový test do další části kurzu poslední lekce – opakovací (shrnuje obsah celé učebnice) 30

Virtuální učebnice okamţitá kontrola odpovědí moţnost zobrazení správných odpovědí (zobrazují se pouze, obsahuje-li studentova odpověď chybu) řízení studia systémem: studující musí úspěšně dokončit alespoň 60 % kaţdé stránky, na které je cvičení, aby mu byl umoţněn vstup do lekce následující

řízení studia lidským prvkem: Progress Test můţe být spuštěn jen jednou – v případě neúspěchu nutnost kontaktovat tutora a konzultovat chyb

další funkcionality: vkládání záloţek do stránek, ke kterým se chce student později vrátit vkládání poznámek ke kaţdé stránce 31

Typy úloh

Metodicky

Technologicky Uzavřené úlohy

Položky s mnohonásobným výběrem

Multiple Choice Items

Položky přiřazovací

Drag and Drop, Gap Filling

Úlohy uspořádací

Sequenced Frames, Gap Filling

Poloţky ano – ne

True – False

Otevřené úlohy Doplňovací položky

Gap Filling, Drag and Drop

Otevřené položky se stručnou odpovědí

Gap Filling

32

Studijní materiály studijní a další materiály moţné stáhnout z webových stránek LDV v sekci „Ke staţení“ přístup ke studijním materiálům je chráněn heslem ke staţení jsou k dispozici: veškeré souvislé texty, které se v kurzech objevují (tzn. včetně gap-filling cvičení bez vyplněných mezer) přepisy nahrávek ze všech kurzů slovník ke kurzu českého jazyka pro cizince manuály a nápovědy ke kurzům (přístup volný všem zájemcům)

33

Studijní materiály

34

Systém pro řízení výuky systém iTutor: zajišťuje registraci a další administraci studentů zabezpečuje zpřístupnění správných kurzů ve správný čas studentům sleduje práci studentů a tutorů na základě nastavených podmínek zprostředkovává komunikaci mezi studenty a tutory

přístupný přes Internet Explorer po zadání přihlašovacích údajů jednoduchá struktura a ovládání interface v českém, slovenském nebo anglickém jazyce několik modulů základní: iTutor Student, iTutor Lector, iTutor Administrator další: iTutor Messenger, iTutor Reporter, iTutor Tester 35

LMS

Přihlašovací údaje Jazyk český, slovenský nebo anglický Přihlašovací údaje si můţe počítač pamatovat

36

LMS

Ovládací lišta Plánovací kalendář Oznámení od tutora / administrátora kurzu Odkaz pro rychlejší přesun do kurzu 37

LMS

Komunikace – Zprávy Všechny – Přijaté – Odeslané Všechny – Dle odesílatele Ikony pro práci se zprávami 38

LMS

Komunikace – Diskuze Všechny – K moderování Poloţky diskuze Ikony pro práci s příspěvky 39

LMS

Výuka – Kurzy Obsah kurzu Aktualizace statistických údajů Spuštění s uloţenou prací Nové spuštění Statistické informace 40

On-line kurzy ČJ pro cizince autorský kolektiv: obsah a programování: UK ÚJOP, Laboratoř distančního vzdělávání nahrávky: Avion – Film and Sound Postproduction (profesionální nahrávací studio) ilustrace: profesionální ilustrátor

znalostní úrovně odpovídají Společnému evropskému referenčnímu rámci pro jazyky (SERR) zaměření na dovednosti čtení, poslech, psaní + práce s lexikem a gramatická pravidla 41

Studijní plán on-line kurzů ČJ kurzy rozděleny do 5 modulů kaţdý modul – 3 lekce + progress test celkem 15 lekcí – v kaţdé lekci nové téma, nová gramatika detailní rozpis obsahu jednotlivých modulů na webu LDV mnoţstevní sleva při zakoupení více modulů

délka asistence tutora – 1 měsíc/1 modul prezenční konverzační soustředění na konci kaţdého modulu 2 dny (pátek, sobota) – 8 hodin denně

kurz je po skončení asistence přístupný do konce akademického roku do kurzů bez prezenčních soustředění moţno vstupovat průběţně během celého akademického roku (pokud je kurz

delší, neţ je doba do konce akademického roku, je studium přerušeno během akademických prázdnin v červenci a srpnu) 42

Kurz A1: Lekce – témata 1. lekce – Kdo? Co? Jaký? (místo a věci, povolání a národnosti) 2. lekce – Kde bydlíte? Odkud jste? (v práci, ve škole, doma) 3. lekce – Já a moje rodina. 4. lekce – Kdy? V kolik hodin? Kolikátého? 5. lekce – Ţijeme ve městě. 6. lekce – Jíme, pijeme, vaříme. 7. lekce – Autem nebo pěšky? Máte drobné? 8. lekce – Šťastnou cestu. Celní a pasová kontrola. 9. lekce – Všechno nejlepší. 10. lekce – Odpočíváme. Sport a kultura. 11. lekce – Čas, svět, počasí a příroda. 12. lekce – Postava, charakter, nemoc. 13. lekce – Sluţby a dopravní policie. 14. lekce – Pozor!

43

Struktura lekce Slovní zásoba prezentace – audio-vizuální + cvičení Gramatika prezentace – tabulky a grafy + cvičení Čtení práce s krátkými texty Poslech práce s dialogy, komunikativní situace Sociokulturní aspekty neverbální komunikace, základy etikety, tradice a zvyky, ţivot v ČR Přepis textu všechna poslechová cvičení Psaní písemné domácí úkoly – samostatné práce kontrolované tutorem Slovník slova, fráze (základní i další tvary) + nahrávka + anglický překlad 44

Studium kurzu

Prezentace slovní zásoby

Obrázky

Nahrávky

45

Studium kurzu

Slovní zásoba – cvičení

Doplňování do mezer – přepis slov podle poslechu

46

Studium kurzu

Prezentace gramatiky

Rozdělení podle rodů – barevné rozlišení

47

Studium kurzu Gramatika – cvičení

MC – výběr správné varianty

48

Studium kurzu Čtení

Drag and Drop

49

Studium kurzu Čtení

Multiple Choice

50

Studium kurzu Poslech

Přiřazení slyšeného popisu k obrázku

51

Studium kurzu Sociokulturní aspekty

VIDEO Kdo vchází do místnosti jako první.

52

Studium kurzu Sociokulturní aspekty

Jak se chováme na návštěvě.

53

Hodnocení „Excellent course, very well presented!“ „My biggest problem was finding time to study. Solved by imposing a schedule + short daily review of course material from all previous lessons.“ „In future I will benefit from the course, because it allowed me to study whenever I wanted; not when the teacher wanted.“ „It's harder to communicate in the online course, to formulate the question, it takes more time for both the question and the answer. I think especially for language courses the 'speaking' part of the language is missing in the online version, however for a starters course that objection is a minor issue.“

„The good thing is the homework from the teacher, which gives you a social/moral obligation to continue.“ 54

Hodnocení „Tento kurz je super obrázkový slovník, souhrn české gramatiky v tabulkách, studijní materiály jsou v elektronické podobě přístupné aţ z Ruska.“ „On-line forma studia poskytuje oproti formě prezenční časovou flexibilitu a nezávislost, stejně jako maximální individuální přizpůsobení studijního plánu vlastním potřebám.“ „Nevýhoda je v tom, ţe musím vědět, co chce počítač.“ „Mně nechyběl kontakt s vyučujícím. Byla jsem spokojena s asistencí tutorky. Vţdycky dokázala mi poradit.“

55

Demo

TUTOR Na adrese http://ujop.itutor.cz/student jsou přístupné vzorové lekce z kurzu angličtiny pro mírně pokročilé Studium a z kurzu češtiny Student 1 Student 2 Student 3 pro cizince – úroveň A1. identifikace: „demo“ heslo: „demo“ 56

Kontakt UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Ústav jazykové a odborné přípravy Laboratoř distančního vzdělávání

PhDr. Mgr. Petr Hercik (vedoucí) [email protected] Mgr. Barbora Herciková (koordinátorka kurzů ČJ) [email protected] Studijní oddělení [email protected] http://ujop.cuni.cz/ldv 57