UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Bakalářská práce
2014
Ellen Brendlová
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Ellen Brendlová
Využití sociálních sítí ve zpravodajském pokrytí povodní 2013 na ČT24
Bakalářská práce
Praha 2014
Autor práce: Ellen Brendlová Vedoucí práce: PhDr. Martin Lokšík Rok obhajoby: 2014
Bibliografický záznam BRENDLOVÁ, Ellen. Využití sociálních sítí ve zpravodajském pokrytí povodní 2013 na ČT24. Praha, 2014. 51 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Martin Lokšík.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá využitím sociálních sítí v mimořádném kontinuálním vysílání ČT24 při povodních v červnu 2013. V teoretické části popíšu fenomén občanského žurnalismu a zaměřím se na sociální sítě v souvislosti s využitím pro zpravodajské účely. Následně se budu věnovat zpravodajské stanici ČT24. Stručně popíšu základní schéma vysílání a zmíním možnost interakce s diváky při mimořádných situacích. V souvislosti s tématem práce připomenu využití sociálních sítí ve vysílání ČT24 při povodních v roce 2010. Cílem praktické části práce bude zjistit, do jaké míry tato zpravodajská stanice využívala informace od diváků ze sociálních sítí, v jakém poměru v nich byly zastoupeny konkrétní sociální sítě a v jakém poměru šlo o text, fotografie a videa. Následně budu zjišťovat, na jaké oblasti byla v rámci pozorovaných dnů zaměřena pozornost a jakým způsobem byly konkrétní materiály vybírány, aby přispěly k lepší informovanosti diváků. Budu analyzovat, jak se počet vstupů zástupců divize Nová média ČT ve vysílání s ohledem na vývoj situace měnil a zda dokázaly prezentované materiály nahradit nepřítomnost reportéra na místě.
Abstract This thesis deals with the use of social networks in CT24 emergency continuous broadcasting during the floods in June 2013. Theoretical part describes the phenomena of citizen journalism and focuses on social networks in connection with the use for reporting purposes. Subsequently, I will talk about the news channel CT24. I will briefly describe the basic broadcasting scheme and then I will focus on the interaction of CT24 with the audience during emergency situations. In connection with the topic of the theses I will mention the use of social networks in the broadcasting of CT24 during the floods in 2010. The aim of the practical part is to find out how much CT24 used the information coming from their viewers contributing to the social networks, what was the proportion of the concrete social networks and what was the proportion of the text,
photographies and video. Then I will try to find out which areas were mainly observed during the five days period and according to which rules the exact materials were selected in order to contribute to better awareness of the audience. I will analyse how the number of live broadcast of the Czech TV New Media division representatives was changing regarding the development of the situation and whether the presented materials could replace the Czech TV reporter.
Klíčová slova občanský žurnalismus, sociální sítě, Twitter, Facebook, nová média, povodně, televizní zpravodajství, ČT24
Keywords citizen journalism, social networks, Twitter, Facebook, new media, floods, tv news, CT24
Rozsah práce: 74 459 znaků s mezerami
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. ........................................ V Praze dne 13. 5. 2014
Ellen Brendlová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Martinu Lokšíkovi za velmi vstřícný přístup při konzultacích a za jeho cenné rady při psaní této bakalářské práce.
Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK Teze BAKALÁŘSKÉ diplomové práce TUTO ČÁST VYPLŇUJE STUDENT/KA: Příjmení a jméno diplomantky/diplomanta:
Razítko podatelny:
Brendlová Ellen Imatrikulační ročník diplomantky/diplomanta: 2011 E-mail diplomantky/diplomanta:
[email protected] Studijní obor/typ studia: Žurnalistika/prezenční Předpokládaný název práce v češtině: Využití sociálních sítí ve zpravodajském pokrytí povodní 2013 na ČT24 Předpokládaný název práce v angličtině: The use of social networks as information sources during the floods coverage in 2013 on CT24 Předpokládaný termín dokončení (semestr, školní rok – vzor: ZS 2012) (diplomovou práci je možné odevzdat nejdříve po dvou semestrech od schválení tezí, tedy teze schválené v LS 2010/2011 umožňují obhajovat práci nejdříve v LS 2011/2012):
LS 2013/2014 Základní charakteristika tématu a předpokládaný cíl práce (max. 1800 znaků): Bakalářská práce bude mít za cíl především popsat, jak velkou roli hrály sociální sítě při informování o povodních v červnu roku 2013 na zpravodajské stanici ČT24. Cílem práce bude zjistit, do jaké míry informace včetně obrazového materiálu ze sociálních sítí stanice využívala a překládala divákům jako součást speciálního kontinuálního vysílání. V práci bude též popsáno do jaké míry samotní diváci využili možnosti přispět do mimořádného vysílání právě pomocí sociálních sítí.
Předpokládaná struktura práce (rozdělení do jednotlivých kapitol a podkapitol se stručnou charakteristikou jejich obsahu): 1. Úvod 2. Sociální sítě jako zdroj informací – obecně 2.1. Možnosti využití sociálních sítí pro zpravodajské účely 3. ČT24 a sociální sítě 3.1. Pozorované období 3.2. Konkrétní příklady využití materiálů ze sociálních sítí 3.3. Analýza – jak moc konkrétní příklady pomohly či ovlivnily zpravodajství ČT
4. Shrnutí 5. Závěr Vymezení podkladového materiálu (např. tituly a období, za které budou analyzovány): Kontinuální vysílání ČT24, Události 2.6. – 9.6. 2013 Metody (techniky) zpracování materiálu: deskripce Základní literatura (nejméně 5 nejdůležitějších titulů k tématu a metodě jeho zpracování; u všech titulů je nutné uvést stručnou anotaci na 2-5 řádků): 1. PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-
80-245-1742-1. Kniha se zabývá tématikou nových médií, webu druhé generace a sociálních sítí. Rozebírá teoretické koncepty nových médií a diskutuje jejich praktické aplikace. 2. MANNING, Paul. News and news sources: a critical introduction. 1st ed. London , Thousand
Oaks , New Delhi: Sage Publications, 2001, 251 s. ISBN 0-7619-5797-9. Tato publikace poskytuje jasný úvod do procesů zpravodajské produkce a důsledky nárůstu globální elektronické komunikace a hodnotí různé teoretické rámce pro analýzu tohoto vývoje. 3. BOYD, Andrew. Broadcast Journalism : Techniques of Radio and Television News. Páté
vydání. Focal Press, 2003. ISBN 0204515714. Kniha představuje komplexního průvodce povoláním rozhlasového a televizního reportéra. Ze začátku popisuje, co zprávu vytváří, zpravodajské hodnoty, které jsou pro to, aby se událost stala zprávou, stěžejní. Nabízí také praktické rady v oblasti tvorby žurnalistické zprávy, přípravy a samotného zpracování. 4. YORKE, Ivor. Television News. Čtvrté vydání. Focal Press, 2000. ISBN 024051615X Tato publikace se zaměřuje na specifika práce televizního reportéra, přičemž popisuje všechna stádia zpracovávání zpravodajského materiálu, mj. získávání informací, ověřování zdrojů. Popisuje také dělbu práce v rámci televizního média při tvoření zpravodajství. 5. ŠMÍD, Milan; TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. 1. Vydání.
Praha: Karolinum, 2009. 205 s. ISBN 978-80-2461661-2. Kniha popisuje zdroje, s nimiž se novinář při své práci setkává. V první části jsou uvedeny veškeré dostupné
on-line zdroje (např. vyhledávače, státní správa, neziskové organizace, mezinárodní organizace). V části číslo druhé jsou čtenáři seznámeni se službami, které Česká tisková kancelář poskytuje, a je zde popsáno, jakými změnami tato agentura prošla.
Diplomové a disertační práce k tématu (seznam bakalářských, magisterských a doktorských prací, které byly k tématu obhájeny na UK, případně dalších oborově blízkých fakultách či vysokých školách za posledních pět let) Vacířová, Martina: Využití nových komunikačních prostředků v televizní žurnalistice (videotelefon, mobilní telefon). Praha, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Bulantová, Klára. Vliv informačních technologií na obsah a formu současného zpravodajství České televize. Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Boubín, Martin. Nové digitální technologie a jejich vliv na televizní zpravodajství. Praha, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Kytka, Igor. Sociální sítě jako zdroj relevantních informací pro redaktory on-line zpravodajství. Praha, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Michlík, Matěj. Změny struktury žurnalismu vlivem nových médií a sociálních webových médií. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Datum / Podpis studenta/ky 31. 5. 2013
………………………
TUTO ČÁST VYPLŇUJE PEDAGOG/PEDAGOŽKA: Doporučení k tématu, struktuře a technice zpracování materiálu: Případné doporučení dalších titulů literatury předepsané ke zpracování tématu: Potvrzuji, že výše uvedené teze jsem s jejich autorem/kou konzultoval(a) a že téma odpovídá mému oborovému zaměření a oblasti odborné práce, kterou na FSV UK vykonávám.
Souhlasím s tím, že budu vedoucí(m) této práce. ……………………… Příjmení a jméno pedagožky/pedagoga
Datum / Podpis pedagožky/pedagoga
Obsah 1 ÚVOD .....................................................................................................3 2 TEORETICKÁ ČÁST ..........................................................................4 2.1 Fenomén občanského žurnalismu .......................................................... 4 2.1.1 Počátky jeho uplatňování ve světě .................................................................6 2.1.2 Počátky v České republice .............................................................................7
2.2 Historie a současnost sociálních sítí ....................................................... 7 2.3 Proměna žurnalistiky vlivem sociálních sítí .......................................... 8 2.3.1 Sociální sítě jako zdroj informací pro novináře .............................................9 2.3.2 Možnost využití sociálních sítí pro zpravodajské účely ..............................11 2.3.3 Facebook ......................................................................................................12 2.3.3.1 Facebook jako součást občanské žurnalistiky .....................................12 2.3.4 Twitter ..........................................................................................................13 2.3.4.1 Twitter jako součást občanské žurnalistiky..........................................14
2.4 Zpravodajský program ČT24............................................................... 15 2.4.1 Základní schéma vysílání.............................................................................16 2.4.2 Proměna ČT24 vlivem moderních komunikačních prostředků ...................18 2.4.3 Historie využití sociálních sítí ve zpravodajství ČT24 ................................19 2.4.3.1 Hyde Park ČT24 ..................................................................................20 2.4.4 Interakce s diváky při mimořádných situacích ............................................21 2.4.4.1 Role sociálních sítí při povodních 2010...............................................21 2.4.5 Profil na Facebooku .....................................................................................23 2.4.6 Profil na Twitteru .........................................................................................24 2.4.7 Krizová mapa ČT .........................................................................................25 2.4.8 Pravidla zacházení s materiály ze sociálních sítí .........................................26
2.5 Divize Nová média ČT ........................................................................... 27
3 PRAKTICKÁ ČÁST ...........................................................................28 3.1 Metodologie ............................................................................................ 28 3.2 Vymezení cíle výzkumu, zkoumané období ........................................ 29 3.3 Stanovené hypotézy, výzkumná otázka ............................................... 30 3.4 Nashromážděná data ............................................................................. 31 3.5 Analýza dat - grafy ................................................................................ 37 1
3.6 Výsledky analýzy, ověření hypotéz ...................................................... 41
4 ZÁVĚR .................................................................................................43 5 SUMMARY..........................................................................................44 6 SEZNAM ZDROJŮ ............................................................................46
2
1 ÚVOD Bakalářská práce s názvem „Využití sociálních sítí ve zpravodajském pokrytí povodní 2013 na ČT24“ je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsán fenomén občanského žurnalismu a jeho rozvoj v kontextu světovém a v kontextu České republiky. V návaznosti na to je popsána historie a současnost sociálních sítí, detailně jsou poté představeny dvě sociální sítě – Facebook a Twitter. V dalších kapitolách se věnuji sociálním sítím jako možnosti zdroje pro novináře a jejich využití pro zpravodajské účely. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány zpravodajskému programu ČT24, a to především s ohledem na jeho proměnu vlivem moderních komunikačních prostředků a jeho rozvoj v komunikaci s diváky. Stručně je popsána role sociálních sítí při povodních 2010, což byla pro divizi Nová média ČT premiéra v komunikaci s diváky přes sociální sítě při mimořádných situacích. Praktická část je založena na kombinaci kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy mimořádného kontinuálního vysílání ČT24 v období povodní 2013. Pozornost je soustředěna jak na kvantitativní analýzu sesbíraných dat, tak kvalitativní analýzu obsahu a smyslu využití sociálních sítí ve vysílání. V práci jsou stanoveny příslušné hypotézy, které jsou poté potvrzeny či vyvráceny a výzkumná otázka, která je zodpovězená v závěru této práce. Vzhledem k vztahu k předkládaným tezím, došlo v konečné podobě bakalářské práce k několika změnám. Z hlediska vymezení zpracovávaného materiálu jsem po seznámení se s obsahem vysílání rozhodla, že do výzkumu nezařadím zpravodajský pořad Události a zkoumané období zkrátím o tři dny (vysvětlení viz kap. 3.2). Jako metodu zpracování jsem zvolila zmíněnou kombinaci kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy místo v tezi uvedené deskripce. Tento postup jsem změnila v návaznosti na stanovený cíl výzkumu, pro nějž by se metoda deskripce ukázala jako nedostatečná.
3
2 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části bakalářské práce bude pozornost v prvé řadě zaměřena na fenomén občanského žurnalismu. Tento pojem bude definován a zároveň bude popsán jeho vývoj v kontextu světovém i v kontextu České republiky. Dále se budu v obecném měřítku zabývat sociálními sítěmi – jejich historií a současností. Postupně přejdu k jejich využití v rámci zpravodajství a jako informačního zdroje pro novináře. V této souvislosti popíšu dvě sociální sítě využívané České republice – Facebook a Twitter – a to nejdříve obecně a poté jako součást občanské žurnalistiky. Následující kapitoly budou věnovány zpravodajskému programu ČT24. Kromě základních informací a popisu schématu vysílání se zaměřím na možnosti interakce s diváky prostřednictvím sociálních sítí. V souvislosti s využitím těchto komunikačních prostředků při mimořádném zpravodajství zmíním situaci během povodní 2010, kdy se Česká televize poprvé rozhodla zvolit tuto cestu za účelem získání více informací a umožnění divákům více se zapojit do vysílání. Po detailním popsání profilů, které má ČT24 na Facebooku a Twitteru , ještě doplním informace o tzv. Krizové mapě ČT a v závěru popíšu strukturu divize Nová média ČT.
2.1 Fenomén občanského žurnalismu Občanský žurnalismus se začal prosazovat s nástupem nových technologií a díky možnostem, které s sebou přinesly. Přítomnost těchto nových technologií začala měnit i samotné (dosud pasivní) publikum, které mělo díky nim větší míru možnosti aktivního podílu na konečné podobě konzumovaného sdělení a průběžného pozměňování mediální výstupu.1 Význam občanského žurnalismu lze v poslední době vnímat mnohem intenzivněji a častěji. Veřejnost se ve větší míře zapojuje do žurnalistické práce hlavně tím, že přispívá svým vlastním svědectvím při událostech mimořádného významu, svými komentáři a články, které veřejně publikuje, například na blozích či na jiných určených stránkách. Podle jedné z možných definic jde o „shromažďování, psaní, upravování, produkce a distribuci informací lidmi, kteří nejsou profesionálními novináři“. 2
1
JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ Barbara. Masová média. Praha: Portál, 2009. 416 s. ISBN 978-80-7367-466CURTIS, Anthony. Citizen Journalism. Department of Mass Communication [online]. 2012 [cit. 201403-24]. Dostupné z: http://www2.uncp.edu/home/acurtis/Courses/ResourcesForCourses/Journalism/CitizenJournalism.html 2
4
Nástroje, které tito lidé k šíření informací využívají jsou notebooky, tablety, mobilní telefony, digitální fotoaparáty a další mobilní a bezdrátové technologie. Z definice tedy vyplývá, že pokud se budou rozvíjet nové technologie, bude se rozvíjet i fenomén občanských žurnalistů. Díky jednodušším webovým publikačním nástrojům a stále výkonnějším mobilním zařízením, které jsou online v podstatě 24 hodin denně, se může veřejnost jednoduše stát aktivním účastníkem při vytváření a šíření zpráv a informací.3 Dominik Kaznowski, polský odborník na IT technologie, tuto definici rozvíjí a poukazuje na různé podoby občanské žurnalistiky. Podle něho jsou celkem 4: 1. zasílání korespondence do hlavních médií: fotky, audio a videonahrávky, pořízené např. mobilním telefonem 2. vlastní webová stránka se samostatně získávanými informacemi 3. blog s „agregovanými“ materiály 4. Názorový blog ovlivňující veřejné mínění4 Ve zmíněném výčtu se ale podle specialisty na mediální a komunikační studia Karola Jakubowicze příliš mnoho věcí mísí dohromady. Americká National Association of Citizen Journalists dělí občanské žurnalisty na „náhodné novináře“ a „angažované novináře“. 5 V té první skupině jsou lidé, kteří při náhodně zjištěné zajímavé události pořídí fotografie nebo natočí video a podělí se s nimi na sociálních sítích nebo je pošlou přímo na informační portály (viz bod 1). To z nich ale podle jmenované asociace nedělá skutečné novináře. Druhá skupina má podle zmíněné definice zřetelný cíl podporovat nebo propagovat některé společenské, politické téma (tomu mohou odpovídat někteří bloggeři, o nichž se píše v bodu 4). 6 Ti správní občanští žurnalisté jsou ale podle jmenované asociace reportéři, kteří získávají a zpracovávají informace, dělají rešerše, analyzují a publikují zprávy a informace. Jakubowicz jde v této definici ještě dále a bod 1 označuje jako participativní žurnalistiku. Přímo říká, že tento typ žurnalistiky je uskutečňován, pokud tradiční žurnalisté nebo mediální organizace dávají jednotlivcům možnost zaslat vlastní materiály nebo vyjadřovat svůj vlastní názor – ale pouze v rámci systému, který
3
Introduction to participatory journalism. We Media [online]. 2004 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.hypergene.net/wemedia/weblog.php?id=P36 4 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Zlín: VeRBuM, 2013. 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. s. 196 5 Tamtéž, s. 196 6 Tamtéž, s. 196
5
vytvořili a dozorují profesionální novináři. 7 Vzorovým příkladem v souvislosti s tématem této práce by mohl být facebookový profil ČT24, na který během povodní lidé vkládali fotografie, případně je komentovali a vyjadřovali svůj názor. Jejich aktivita byla ale monitorována ze strany správců profilu. Za čistě občanskou žurnalistiku považuje Jakubowicz situace, kdy „amatéři“ sami nasbírají informace, redigují je a publikují bez účasti profesionálních novinářů.8 Pro tuto práci budu používat pojem občanský žurnalismus, případně občanský žurnalista, i v situacích, kdy se jedná spíše o participujícího žurnalistu, a to vzhledem k tomu, že pojem občanský žurnalismus lze v tomto ohledu brát jako obecný výraz pro oba tyto druhy žurnalistiky, záleží na úhlu pohledu. Mé rozhodnutí akceptovat širší pojetí občanské žurnalistiky je podpořeno zkušeností z „Arabského jara“. Při reportování z těchto událostí mohou být profesionální novináři cenzurování a jejich činnost omezena vládnoucím režimem a právě v tuto chvíli nastupuje široká veřejnost, které stačí jen vlastnit mobilní zařízení s fotoaparátem a může se stát důležitým zdrojem informací. Tyto informace pak tradiční média hojně využívají.9
2.1.1 Počátky jeho uplatňování ve světě Počátky tohoto způsobu žurnalistiky zažily jako první Spojené státy. Během útoků 11. září 2001 se mnoho jejich přímých účastníků rozhodlo poskytnout své fotografie a svědectví médiím.
V této době ještě nelze mluvit o šíření pomocí
sociálních sítí, nicméně díky existenci internetu byl přenos dat mnohonásobně rychlejší a tento druh sdílení se stal velmi efektivním v souvislosti s poskytováním informací o této tragické události. Nutno podotknout, že informovanost ve chvílích bezprostředně po útoku byla možná právě díky svědectví těchto lidí. Následovala válka v Iráku a útoky v Londýně z roku 2004. V červenci 2007 dostala televize BBC od diváků více než 300 videonahrávek a 1000 fotografií zaměřených na teroristické útoky na autobus u stanice metra. O měsíc dříve to bylo na 3000 snímků a 200 videí, které zobrazovaly důsledky povodní v jižní části země.10 Z novější doby lze zmínit ničivý hurikán Sandy, který postihl především východní 7
JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Zlín: VeRBuM, 2013. 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. s. 188 8 Tamtéž, s. 188 9 MEASURES, Chris. The Rise of Citizen Journalism. Socialmedia today [online]. 2013 [cit. 2014-0322]. Dostupné z: http://socialmediatoday.com/chris-measures/1430031/rise-citizen-journalism 10 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Zlín: VeRBuM, 2013. 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. s. 212
6
pobřeží USA v říjnu 2012. Miliony lidí využili především Facebook a Twitter k tomu, aby sdílely informace o aktuální situaci.11
2.1.2 Počátky v České republice Občanský žurnalismus lze v širokém slova smyslu vnímat na tuzemské mediální scéně především v komunikaci a prostoru, které lidem dávala tištěná média. Vydavatelství Vltava Labe Press začalo jako první tisknout příspěvky zaslané čtenáři. V říjnu 2006 potom začaly v Pražském deníku vycházet první stránky projektu čtenář-reportér. Ten se později rozšířil do všech regionálních vydání Deníku. Od roku 2007 se články čtenářů dostávaly také do Mladé fronty DNES a dalších internetových médií.12 Úplné počátky občanské žurnalistiky lze ale mnohem intenzivněji vnímat v souvislosti s bulvárními médii, která se už od prvopočátku snažila získávat fotografie a videa pořízené svědky událostí.13 V neposlední řadě pomohly k rozvoji občanské žurnalistiky blogy, které se v České republice začaly prosazovat v roce 2003.
2.2 Historie a současnost sociálních sítí Poprvé se pojem „sociální síť“ objevil v publikaci britského sociologa J.A. Barnese Class and Committees in Norwegian island parish z roku 1954.14 V té době šlo ale pouze o teoretický význam sousloví. První náznaky vzniku sociálních sítí se totiž začaly objevovat až v polovině 90. let. Patřily mezi ně např. theGlobe nebo sixdegrees. Druhá jmenovaná síť ovšem fungovala jen v rozmezí let 1997 až 2001. Přelom tisíciletí přinesl do světa sociální sítí další významný pokrok. Tím, jak se kvalita i dostupnost internetu zvyšovala, zvyšoval se i jejich počet. V roce 2002 se na internetu objevil Friendster – sociální síť, která byla schopná získat za první tři měsíce
11
SMITH, Dave. Hurricane Sandy, Social Media And The Role Of Citizen Journalism In Coverage Of The 'Frankenstorm' Discussed In IBTTalks Roundtable. International Bussiness Times [online]. 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.ibtimes.com/hurricane-sandy-social-media-role-citizen-journalismcoverage-frankenstorm-discussed-ibttalks-863618 12 BUČEK, Stanislav. Občanská žurnalistika, blogy a faktory objektivity, expresivity a persvaze. Olomouc, 2011. Dostupné z: https://theses.cz/id/nd4rar/Stanislav_Buek_CFED_Obansk_urnalistika_blogy_a_faktory_ob.pdf. Bakalářská diplomová práce. 13 ČERMÁK, Miloš. Co je web 2.0?: Revoluce, či bublina?. Iab slovakia: profesionalita, rozvoj internetu [online]. 2007 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.iabslovakia.sk/file.php/364/web20.ppt 14 BUČEK, Stanislav. Občanská žurnalistika, blogy a faktory objektivity, expresivity a persvaze. Olomouc, 2011. Dostupné z: https://theses.cz/id/nd4rar/Stanislav_Buek_CFED_Obansk_urnalistika_blogy_a_faktory_ob.pdf. Bakalářská diplomová práce.
7
fungování až 3 miliony uživatelů.15 O rok později měl Friendster konkurenci, na internet dorazil komunitní server MySpace. Rok 2004 předznamenal příchod jedné z později největších a nejpopulárnějších sociálních sítí – Facebooku. Ten byl původně vytvořen jako určitý komunikační kanál mezi americkými studenty Harvardské univerzity. Už v prvním měsíci fungování si profil na této síti vytvořilo 19 500 uživatelů.16 O dva roky později, tedy v roce 2006, se objevila síť Twitter. I přesto, že je Twitter někdy uváděn jako hlavní konkurent Facebooku, tyto dvě sociální sítě fungují na odlišném principu (viz kapitoly 2.3.3 a 2.3.4) Podle Miloše Čermáka, experta na nová média, jsou sociální sítě čím dál víc populární. „Z hlediska tzv. reálných uživatelů jde o třetí nejoblíbenější činnost na internetu: po vyhledávání a elektronické poště. Měřeno stráveným časem jsou sociální média na prvním místě.“17 A to je i jeden z hlavních důvodů, proč jsou využívány také pro zpravodajské účely.
2.3 Proměna žurnalistiky vlivem sociálních sítí Podle publikace Masová média rozvoj síťových médií zbavuje žurnalistiku jejího postavení, jelikož možnosti zpravodajství se rozšiřují na všechny uživatele sítí, jimiž jsou například majitelé mobilních telefonů (tak vznikají sociální sítě typu Twitter, na nichž je možné rychle podávat svědectví o tom, co se právě kolem člověka děje). Někteří autoři dokonce mluví o tom, že žurnalistika je na konci svého historického vývoje, neboť ji existence komunikačních sítí zbavuje smyslu.18 Sociální sítě, respektive internet, žurnalistiku nepochybně ovlivnily ať už v pozitivním, či negativním slova smyslu. Prudké šíření internetu v posledních letech má negativní důsledky především pro tištěná média, a to v podobě poklesu jejich čtenosti, výnosu a v důsledku i kvality žurnalistické práce.19 Podle Antonína Pavlíčka, experta na nová média, by tato tradiční média neměla se změnami v důsledku rozvoje internetu bojovat, naopak by je měla přijmout a využít ve svůj prospěch. Jednou
15
O'DELL, Jolie. The History of Social Media [INFOGRAPHIC]. Mashable [online]. 2011 [cit. 2014-0320]. Dostupné z: http://mashable.com/2011/01/24/the-history-of-social-media-infographic/ 16 Tamtéž 17 ČERMÁK, Miloš. Zpravodajství na internetu in OSVALDOVÁ, Barbora. Zpravodajství v médiích. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 144 s. ISBN 978-80-246-1899-9. s. 115 18 JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ Barbara. Masová média. Praha: Portál, 2009. 416 s. ISBN 978-80-7367-4663. s. 81 19 ISCHIA, Michal a Antonín PAVLÍČEK. Tištěná média v prostředí sociálních sítí. Pro Inflow: časopis pro informační vědy [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/tistena-media-vprostredi-socialnich-siti
8
z těchto příležitostí pro ně mohou být právě sociální sítě. I přesto, že audiovizuální a tištěná média si stále drží prvenství v žebříčku využívaných zdrojů zpravodajství (TV 59,5 %, TISK 28,8 %), sociální sítě se k nim s hodnotou 27,8 %20 významně přibližují. V reakci na tento rozvíjející se trend začala tradiční média možnosti propojení se sociálními sítěmi využívat. U audiovizuálních médií je také stále zřetelnější snaha o co nejrychlejší přenos informací směrem k divákovi, k němuž mohou sociální sítě přispět.
2.3.1 Sociální sítě jako zdroj informací pro novináře V důsledku technologické konvergence se výrazně mění práce novinářů, a tím i způsob čerpání informací a jejich zdroje. Jakubowicz mluví o třech paralelních procesech, které konvergence spouští. Nejvýznamnějšími v rámci popisovaného tématu jsou tyto dvě: 1. proměna novinářů na multimediální („konvergované“) novináře a obecnou změnu jejich novinářské identity 2. otvírání médií pro user-generated content (UGC)21 čili změnu vztahu mezi dosavadním aktivním (profesionálním) komunikátorem a pasivním příjemcem, jenž se mění na spolutvůrce média22 Možnosti zdroje prosadit se do zpravodajství jsou ale vždy omezené. Ať jde o jakoukoliv událost, zdroje se mohou jen nabízet k dispozici. Jsou to vždy novináři, kteří rozhodují o jejich vhodnosti a zařazení do obsahu zprávy.23 Novináři po celém světě už v raných počátcích rozvoje sociálních sítí pochopili, že je nemůžou jen ignorovat, naopak pokud chtějí uspět a jít s dobou, musí je začít naplno využívat jako zdroj informací. Je to dáno i tím, že čtenáři a diváci už nechtějí být jen pasivními konzumenty informací. Jak tvrdí Eugenia Siapera, autorka publikace Understanding new media, nacházíme se na začátku nové éry komunikace, která se spoléhá spíše na aktivní účast než jen na pasivní příjem. 24 Samotní konzumenti
20
DOČEKAL, Daniel. Infografika: Jak se sociální sítě stávají zdrojem pro zpravodajství. JustIT.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.justit.cz/wordpress/2012/06/29/infografika-jakse-socialni-site-stavaji-zdrojem-pro-zpravodajstvi/ 21 mediální obsah zaslaný divákem, posluchačem či čtenářem, který se v této situaci mění na reportéra, fotografa či operátora 22 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Zlín: VeRBuM, 2013. 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. s. 201 23 TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. 192 s. ISBN 807367096-8. s. 84 24 SIAPERA, Eugenia. Understanding new media. Londýn: SAGE, 2012. 279 s. ISBN 978-1-84860-7798. s. 132
9
informací se tak stávají důležitou součástí jakéhosi novinářského řetězce. To, že si novináři našli cestu k sociálním sítím a berou je jako důležitý zdroj informací, je zřejmé z průzkumu Oriella PR Network z roku 2011. Na dotaz týkající se zdrojů inspirace při hledání informací a prostředků jejich verifikace uvedlo 35,2 % novinářů z 15 zemí Facebook a 46,2 % Twitter.25 Příručka pro novináře s televizní specializací žurnalistům radí, aby odebírali obsah z nejvíce sociálních sítí, co je možné, sledovali ho a případně použíli při vykonávání své profese.26 Její autoři nicméně upozorňují na snadné porušení autorských práv a etické aspekty týkající se použití informací, které byly publikovány s předpokladem, že se nevyskytnou dál než v kruhu rodiny a přátel.27 A právě na etické problémy lze poukázat v souvislosti s případem z roku 2008. Americké Colorado žilo kauzou smrti tříletého dítěte, které srazil řidič, jenž nezvládl řízení auta a narazil do cukrárny. Redaktor deníku Rocky Mountain News Berny Morson se rozhodl udělat z pohřbu dítěte reportáž na Twitteru. Deník poté čelil rozhořčení řady čtenářů, kterým to přišlo jako krajně nevhodné téma pro online reportáž a necitlivé k členům rodiny.28 Pro žurnalisty čerpající materiál ze sociálních sítí je také velmi důležité ověřovat získané informace a ujistit se, že se fotografie a videa opravdu vztahují k dané události, o které novinář informuje. Jeden příklad za všechny: Při zemětřesení v Kalifornii v červenci 2008 se šířil odkaz na video ze zasaženého místa. Na video odkázaly i některé vlivné blogy jako třeba VentureBeat.com. Ukázalo se, že video bylo falešné. Kdosi si z lidí vystřelil a pohazováním si s kamerou nasimuloval záběry zemětřesení.29 To, že se média snaží těmto informačním deziluzím vyhnout, ukazuje například dokument BBC Editorial Guidelines (redakční pokyny BBC týkající se obsahu). Jejich součástí je i kapitola, která se konkrétně věnuje pravidlům využívání obsahu ze sociálních sítí.30 Stejně tak i zpravodajská ČT24 se řídí určitými pravidly týkající se přebírání obsahu ze sociálních sítí (viz kapitola 2.4.7).
25
JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Zlín: VeRBuM, 2013. 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. s. 202 26 HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The Broadcast Journalism Handbook. Edinburgh: Pearson, 2012. 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. s. 52 27 Tamtéž, s. 52 28 JAVŮREK, Adam. Žurnalistika ve 140 znacích in OSVALDOVÁ, Barbora et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80246-1684-1. s. 184 29 Tamtéž, s. 183 30 Tamtéž, s. 183
10
2.3.2 Možnost využití sociálních sítí pro zpravodajské účely Už to nejsou jen internetové zpravodajské servery, které výrazně změnily tvář žurnalistiky. Zpravodajství se díky stále rostoucímu počtu uživatelů internetu přesunulo i na samotné sociální sítě. Možností jejich využití je nespočet. Například Facebook lze takto využít několika způsoby. Vždy ale hraje důležitou roli interakce mezi zdrojem informace a jejím příjemcem/příjemci, na jejímž principu sociální sítě fungují. Sociální sítě se do zpravodajství u nás rozšířily v roce 2010. V počátcích mluvíme hlavně o jejich propojení se zpravodajskými servery, a to prostřednictvím facebookového tlačítka „Líbí se mi“ či „Doporučuji“.31 V praxi to vypadá tak, že čtenář, který má svůj facebookový účet, může po přečtení článku na jedno z těchto tlačítek kliknout. V tu chvíli se jeho účet automaticky spojí se zpravodajským serverem a na profilu dotyčného čtenáře se objeví buď doporučení ostatním jeho „přátelům“, aby si článek přečetli, nebo jen oznámení o tom, že si dotyčný článek přečetl a „líbí se mu“. V obou případech je součástí odkaz na danou stránku a tedy jakási pobídka k tomu, aby si článek přečetli i ostatní uživatelé. „Propojení s Facebookem vydavatelé stále celkem ochotně instalují, protože jim to zvyšuje čtenost a pomáhá vytvářet brand na sociálních sítích.“32 Jeden příklad, jak moc je důležité je propojit zpravodajský server se sociálními sítěmi, lze najít u britského Daily Telegraph. Celých 8 % návštěvnosti jeho webu pochází ze sociálních sítí33, tedy 8 % všech lidí, kteří se na jeho serveru něco přečetli, to udělali díky přítomnosti odkazu na sociálních sítí. Tento údaj je z roku 2009, lze tedy předpokládat, že aktuálně je číslo mnohem vyšší. Další možností, která se nabízí, je přidání vlastního svědectví, svých materiálů, ať už jde o videa, fotografie nebo komentáře. Byly to hlavně krizové situace, při kterých uživatelé sociálních sítí tuto možnost poprvé využili. Média následně začala jejich materiály využívat v rámci svého zpravodajského servisu. O tom, jak konkrétně tato interakce funguje u Twitteru a Facebooku, pojednávají následující kapitoly. 31
ČERMÁK, Miloš. Zpravodajství na internetu in OSVALDOVÁ, Barbora. Zpravodajství v médiích. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 144 s. ISBN 978-80-246-1899-9. s 115 32 Tamtéž, s. 115 33 BUNZ, Mercedes. How social networking is changing journalism. The Guardian [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/media/pda/2009/sep/18/oxford-social-mediaconvention-2009-journalism-blogs
11
2.3.3 Facebook Sociální síť Facebook založil v roce 2004 bývalý student Harvardovy univerzity Mark Zuckerberg. Účelem bylo založit jakýsi komunikační systém pro studenty v rámci této instituce. Později se tento systém rozšířil i na další univerzity. Teprve od 11. srpna 2006 byl Facebook zpřístupněn i široké veřejnosti, respektive komukoliv staršímu 13 let. Na oficiálních stránkách se lze dočíst, že misí této sociální sítě je dát lidem možnost sdílet a vytvořit tak otevřenější a propojenější svět.34 Lidé používají Facebook, aby zůstali ve spojení s kamarády a rodinou, měli přehled o tom, co se ve světě děje a mohli sdílet a vyjadřovat své názory a pocity. Možností, k čemu všemu lze Facebook použít, je mnoho a na jeho detailní popsání nestačí pouhá kapitola, nýbrž celá bakalářská práce. Zaměřím se tedy jen na to, co souvisí s mým tématem práce, respektive, jak lze tuto sociální síť využít v rámci žurnalistiky. 2.3.3.1 Facebook jako součást občanské žurnalistiky Vzhledem k tomu, že Facebook vznikl dříve než Twitter, a tím pádem se i rychleji šířil mezi širokou veřejností, objevily se první projevy občanské žurnalistiky prostřednictvím sociálních sítí právě zde. Všichni uživatelé mají na svém facebookovém profilu svou vlastní Zeď neboli úvodní stránku, na které se odráží veškerá jejich činnost. Pokud se chtějí v rámci občanského žurnalismu na této síti uplatnit, mají několik možností. Tou první je zveřejnění určitého materiálu na svém profilu. Pro lepší ukázku použiju příklad fotografie z místa nějaké mimořádné události. Uživatel ji nahraje na svou Zeď a okamžitě uveřejňuje před svými přáteli (může si sám nastavit, kdo jeho fotografii uvidí). Pokud se jeho přátelům fotografie zdá velmi zajímavá a chtějí se s ní podělit i se svými přáteli, můžou ji takzvaně sdílet. Prakticky to znamená, že ta samá fotografie se objeví i na jejich profilu, nicméně lze z jejího popisku vyčíst, kdo je tím původním autorem, respektive kdo fotografii nahrál jako první. Tyto postupy jsou ty nejzákladnější, nicméně ukazuje se, že i velmi efektivní, protože během pár minut se fotografie tímto způsobem dostane k velkému množství lidí.
34
About. Facebook [online]. 2004 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: https://www.facebook.com/facebook/info
12
Jeden příklad z nedávné minulosti - bombový útok při Bostonském maratonu v dubnu loňského roku. Sociální sítě, a především Facebook, se staly velmi důležitým zdrojem informací bezprostředně po útoku. Podle údajů Pew Research Center čerpala čtvrtina Američanů v tu chvíli informace právě z Facebooku. Pro svědky na místě to byl nejjednodušší a nejrychlejší nástroj uveřejnit svá videa, fotografie, svědectví, a to vzhledem k tomu, v roce 2013 už byly chytré telefony pro většinu Američanů naprostou samozřejmostí a jejich propojení se sociálními sítěmi a internetem jako takovým bylo u většiny uživatelů standardní záležitostí. Ředitel zmíněného výzkumného centra Michael Dimock poukazuje i na obrácenou stranu mince, a to proměnu při získávání informací o výbuchu. „Tyto sítě nabízí výhodný způsob čerpání informací, a to hlavně proto, že mnoho uživatelů je na nich skoro pořád. Jsou na Facebooku a informace se na ně valí.“35
2.3.4 Twitter Sociální síť zvaná Twitter vznikla v roce 2006. Spustili ji Evan Williams (tvůrce zlomového blogovacího nástroje blogger.com), Jack Dorsey a Biz Stone. Jak už bylo řečeno, tato síť funguje v porovnání s Facebookem odlišně. Jde o tzv. mikroblogovací službu, jinými slovy mikropublikační systém. Jak název napovídá, jde o publikování velmi krátkých textů.36 Konkrétně to jsou krátké zprávy nepřesahující 140 znaků. Autoři mohou nejen publikovat, ale zároveň i odebírat zprávy od svých přátel či lidí, kteří je zaujali. Novinky od těchto uživatelů se jim zobrazují na úvodní stránce. Mikroblogování, tedy aktivita, na jejímž principu Twitter funguje, byla zpočátku jen oddychovou činností, kdy si uživatelé těchto mikroblogů pomocí krátkých zpráv sdělovali, co právě dělají apod. Brzy se ale ukázalo, že může hrát obrovskou roli při informování o aktuálním dění a může se tak stát velmi důležitou součástí moderní žurnalistiky. Twitter se po dvou letech svého fungování mohl pyšnit miliardou zápisků tzv. tweetů. Takové množství obsahu má samozřejmě vliv na svět žurnalistiky. Média a novináři začaly s Twitterem rychle experimentovat. Adam Javůrek, novinář a specialista na online žurnalistiku, uvádí 4 úrovně, ve kterých lze tuto sociální síť využít. 35
PETRECCA, Laura. After bombings, social media informs (and misinforms). USA Today [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.usatoday.com/story/news/2013/04/23/social-mediaboston-marathon-bombings/2106701/ 36 JAVŮREK, Adam. Žurnalistika ve 140 znacích in OSVALDOVÁ, Barbora et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80246-1684-1. s. 171
13
1. Twitter jako místo pro občanskou žurnalistiku 2. Twitter jako další nástroj k šíření profesionálního zpravodajství 3. Twitter jako nezpracovaný materiál k analýze 4. Twitter jako prostor pro diskusi a spolupráci37 Pro tuto práci je důležité zaměřit se na prvně zmiňovanou úroveň. Twitter v posledních letech dokázal, že dokáže velmi efektivně konkurovat tradičnímu zpravodajství. 2.3.4.1 Twitter jako součást občanské žurnalistiky Jak
občanská
žurnalistika
na
Twitteru
funguje,
ukázaly
jako
u Facebooku mimořádné situace. Jeden příklad začíná u známého bloggera Davea Winera. Na svůj účet napsal „Exploze ve Falls Chuch, VA?“ Další uživatelé začali rozebírat, zdali to nebylo spíše zemětřesení. „Až téměř po devadesáti minutách od Winerova upozornění získala rozhlasová stanice WTOP oficiální vyjádření od U.S. Geological Survey: šlo o ne zrovna masivní zemětřesení o síle 1,8 Richterovy stupnice s epicentrem poblíž, VA,“ popsal situaci Adam Pasick z agentury Reuters a dodal, že událost je „zajímavý důkaz konceptu, že zprávy se mohou poprvé zjevit na Twitteru.“38 Následovaly další události. Například při útocích v Bombaji v listopadu 2008 se na Twitteru objevovala nejen řada svědectví ve formě fotografií, ale také výzvy k dárcovství krve. Zemětřesení z téhož roku v jižní Kalifornii ukázalo, jak se rychlost zpravodajských serverů v informování, v porovnání se sociálními sítěmi, podstatně snížila. Zatímco tiskové agentury o něm informovaly s desetiminutovým zpožděním a zpravodajské servery, ráda a televize ještě později, první informace – jednoduchý výkřik „Zemětřesení“ – se objevila v podstatě v reálném čase na Twitteru.39 Je tedy vidět, že Twitter je v tomto ohledu klíčový hráč a počet událostí, které se objeví dříve na Twitteru než na mainstreamových médiích, výrazně roste. Mezi dalšími příklady z novější doby, je smrt zpěvačky Whitney Houston, o níž Twitter informoval o půl hodiny dříve než ostatní média. Podobně tomu bylo u popravy Usáma bin Ládina, jedné z největších novinových zpráv roku 2011. Ta byla nevědomky reportována
37
JAVŮREK, Adam. Žurnalistika ve 140 znacích in OSVALDOVÁ, Barbora et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80246-1684-1. s. 174 38 Tamtéž, s. 174 39 Tamtéž, s. 175
14
místním IT konzultantem den před tím, než událost oznámil prezident Barack Obama celému světu.40 Jak již bylo zmíněno v souvislosti s Facebookem, popularita Twitteru také láká tradiční média. Styl a kvalita jeho využití se ale u jednotlivých médií výrazně liší. Nejčastější taktikou je „twitter shovelware“, tedy automatické překlápění obsahu z webu do Twitteru. Na redakčním účtu se automaticky objeví aktuální titulek z webu a odkaz na něj.41 V tomto ohledu jsou na tom lépe světová média, která tuto možnost hojně využívají, nicméně i ta česká si k ní pomalu nachází cestu. Twitter také často plní roli záložního média při krizích a přírodních katastrofách. Zaprvé je to výhodný formát pro rychlé a krátké zprávy a zadruhé se k textům dá dostat, i když je oficiální web média kvůli příliš vysokému zájmu a přetížení nedostupný.42 I přesto, že je u nás vzhledem k návštěvnosti Twitter stále pozadu za Facebookem, jeho potenciál je stále silnější. Zatímco před dvěma lety byl Facebook 14krát větším zdrojem návštěvnosti než Twitter, nyní je již „jen“ 7krát větší.43
2.4 Zpravodajský program ČT24 Zpravodajský program ČT24 začal poprvé vysílat 2. května 2005. Podle slov jeho současného ředitele a zakladatele Zdeňka Šámala bylo nutné založit zpravodajský program pod záštitou veřejnoprávní instituce co nejdříve to bylo možné, „v opačném případě by hrozila situace, že to někdo z konkurence udělá někdo dřív než Česká televize“.44 V momentu svého vzniku byla ČT24 dostupná jen malému okruhu diváků satelitní televize, zákazníkům kabelových společností a uživatelům internetu. Po oficiálním
startu
řádného
digitálního
vysílání
40
ji
diváci
v
Praze
naladili
HORTON, Gina. What is Citizen Journalism and how does it Influence News?. Brandwatch [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.brandwatch.com/2013/09/what-is-citizen-journalismand-how-does-it-influence-news/ 41 JAVŮREK, Adam. Žurnalistika ve 140 znacích in OSVALDOVÁ, Barbora et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80246-1684-1. s.176 42 Tamtéž, s.179 43 JAVŮREK, Adam. Twitter už pro nás není bezvýznamný příbuzný Facebooku. Povýšil na chudšího brášku. Online žurnalistika: Blog o nových médiích a online žurnalistice [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://online.zurnalistika.cz/twitter-uz-pro-nas-neni-bezvyznamny-pribuzny-facebookupovysil-na-chudsiho-brasku/ 44 ŠÁMAL, Zdeněk, přednáška, 10.12. 2013
15
od 21. října 2005.45 Zpočátku nevysílala čtyřiadvacet hodin denně, první čtyři měsíce to bylo jen šestnáct hodin denně. Opravdový nonstop provoz začal až 5. září 2005.46 Sledovanost ČT24 během let postupně rostla, podle údajů za loňský rok dosáhla 5,52 %. 47 Podle Šámala byla ČT24 loni celkem dvakrát vůbec nejsledovanějším kanálem v České republice, a to při vyhlašování výsledků prezidentské volby a při volbách parlamentních. Cílovou skupinou pro ČT24 jsou podle Šámala „lidé, kteří chtějí být informováni, to znamená diváci, u nichž lze předpokládat minimálně střední, ale hlavně vyšší vzdělání“.48 Dodává také, že jde povětšinou o lidi, kteří bydlí ve velkých městech a jsou ekonomicky a společensky aktivní.
2.4.1 Základní schéma vysílání Schéma vysílání se během let provozu tohoto programu znatelně měnilo. V počátcích ho tvořilo mnohem více repríz, než je tomu teď. Nyní dává ČT24 větší prostor vlastní výrobě zpravodajských pořadů a navíc rozšířila počet a délku zpravodajských bloků, které umožňují rychlý zpravodajský servis. V loňském roce se mimo jiné z hlediska výroby pořadů začal klást větší důraz na původní zahraniční zpravodajství. Obnovilo se tak vysílání pořadu Horizont ČT24, který se začal nově vysílat každý všední den. „Nabídka původních informací ze zahraničí je jedním z hlavních úkolů veřejnoprávního média, který komerční stanice v takové míře plnit nemohou”.49 Takto obhajuje obnovení pořadu Zdeněk Šámal. ČT24 vysílá v současné době ve všední den ráno od 5:59, kdy začíná zpravodajský pořad Studio 6, do zhruba 0:10, kdy vysílání zakončují noční zprávy. Zbývající čas pokrývají reprízy různých pořadů. Schéma tak jak vypadá nyní
45
POTŮČEK, Jan. Tři roky s ČT24. Digizone.cz [online]. 2008 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/texty/tri-roky-s-ct-24/ 46 POLÁKOVÁ, Lenka. Vznik a vývoj zpravodajské stanice ČT24. Brno, 2008. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/182344/fss_b/Bakalarska_prace_-_Lenka_Polakova.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. 47 AUST, Ondřej. Nova se v roce 2013 vrátila před ČT na pozici nejsledovanější televize. Mediář [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-se-v-roce-2013-vratila-pred-ct-na-pozicinejsledovanejsi-televize/ 48 POTŮČEK, Jan. Zdeněk Šámal: Sledovanost ČT 24 mě netěší. Digizone.cz [online]. 2006 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/zdenek-samal-se-sledovanosti-ct-24-nejsemspokojen/ 49 PLÍVOVÁ, Alžběta. Tiskové zprávy: Podzim v České televizi přinese novinky také na ČT24 a ČT sport. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-oct/press/tiskove-zpravy/?id=6722
16
„je podobné tomu z roku 2007“.50 Základním pilířem vysílání jsou zprávy, které se v současné době vysílají ve čtyřech blocích za hodinu. V celou a v půl běží zprávy, které mají přibližnou stopáž 2 až 3 minuty, ve čtvrt a ve tři čtvrtě jde o krátký přehled ve formě stručných headlinů (případně headlinů se synchronem),51 mezičas vyplňuje Studio ČT24, v rámci nějž moderátor zpovídá pozvané hosty (většinou k aktuálnímu tématu), případně je čas vyplněn tiskovými konferencemi, brífinky. Někdy tyto akce zasahují i do času určeného zprávám. Tomuto schématu se vymykají zprávy ve 12:00, které se souběžně vysílají jak na ČT24, tak i na programu ČT1. Jde o půlhodinový servis, který pokrývá jak domácí, tak i zahraniční a regionální zpravodajství. Podobně jsou strukturované zprávy v 16:00, nicméně tento pořad se vysílá jen na ČT24. Události v regionech startující v 18:00 se opět vysílají na obou programech – tedy ČT1 i ČT24 – a zároveň se vysílají ze tří republikových studií. Následují večerní Události, které jsou k dispozici opět na obou programech – začínají v 19:00 a zakončují je sportovní Branky, body, vteřiny. Od dvacáté hodiny večerní, po krátkých zprávách, dominují na ČT24 pořady, které jsou zpravodajské a většinou analyzují aktuální dění. Ve 20:05 začíná interaktivní pořad Hyde Park ČT24, do jehož obsahu se zapojují i samotní diváci (viz kap. 2.4.2.1). Po něm jsou opět krátké zprávy a po 21. hodině začíná Ekonomika ČT24, kterou ve 21:30 střídá již zmíněný Horizont ČT24. Hned po něm začíná hodina analýz v rámci pořadu Události, komentáře. Ve 23:00 pak následují zprávy se stopáží do 30 minut a shrnují dění z celého dne plus přidávají další aktuální informace. Jsou do nich zahrnuty i sportovní zprávy a informace o počasí. Živé kontinuální vysílání pak zakončují krátké zprávy o půlnoci. Takovéto vysílací schéma je typické pro všední den, kdy se nestane nějaká významná událost, která by zasluhovala větší pozornost. V tomto případě se pak základní schéma mění na tzv. mimořádné vysílání a jeho obsah vyplňují pouze informace k dané události spolu s další analýzou.
50
ŠÁMAL, Zdeněk, přednáška, 10.12. 2013 jde o krátkou čtenou zprávu se stopáží většinou do dvaceti vteřin, k níž je připojena krátká synchronní výpověď účastníka
51
17
2.4.2 Proměna ČT24 vlivem moderních komunikačních prostředků Program ČT24 začal téměř od začátku vysílat digitálně a prostřednictvím internetu. Už to naznačovalo moderní směr kterým se ČT24 vydala. V posledních letech je v tomto směru kladen velký důraz na rozvoj nových médií a s tím spojená komunikace s diváky. I v jedné ze sedmi zásad, které si ČT24 vytyčila, je tato snaha ukotvena: „Myslete na to, že vedle informace chce divák zážitek, že byl něčeho svědkem, sice pasivním účastníkem, ale něco zažil. To ještě posiluje vtažení diváků do hry prostřednictvím nových médií.“52 Ve strategické koncepci České televize pro roky 2011–2013 bylo mimo jiné rozvoj propojení mobilu pro televizní vysílání. V této souvislosti jsou zmiňovány tzv. chytré telefony, prostřednictvím nichž se plánuje „umožnění audiovizuálních vstupů do vysílání nebo komunikace přes rozhraní webů a sociálních sítí.“53 Koncepce také poukazuje na to, že televize nové éry, zvláště pokud jde o médium veřejné služby, se neobejde bez intenzivní interakce se sociálními sítěmi. Jednou z priorit je také aktualizace webového portálu ČT24. Ten je dnes automaticky se sociálními sítěmi propojen. Další důležitou položkou v proměně ČT24 respektive jejího webu na moderní komunikační server bylo zavedení iVysílání neboli internetového vysílání. Pořady České televize lze na něm bezplatně sledovat od 12. 12. 2008. Jde o rozsáhlý archiv všech pořadů České televize zpětně od 1. února 2005.54 Navíc nabízí živé internetové vysílání ČT24 a vlastních pořadů uváděných na ČT1 a ČT2.55
52
KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 186 53 ČT Nová média: Strategická koncepce 2011-2013. ČT Nová média - Internet info [online]. [cit. 201404-05]. Dostupné z: i.iinfo.cz/urs-att/CT_Nova_media-128748361125361.ppt 54 JANDA, Štěpán. Česká televize spouští iVysílání v plné televizní kvalitě: tisková zpráva. Magazín Apu.cz: O internetu, z internetu, o webu, počítačích, software, hardware, společnosti… [online]. 2008 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.apu.cz/mag/457-ceska-televize-spousti-ivysilani-v-plnetelevizni-kvalite/ 55 JANČAR, Rosťa. IVysílání ČT nově nabízí plnou TV kvalitu i na internetu. Technet.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ivysilani-ct-nove-nabizi-plnou-tv-kvalitu-i-nainternetu-pej-/digitv.aspx?c=A081212_202855_digitv_rja
18
2.4.3 Historie využití sociálních sítí ve zpravodajství ČT24 Období od poloviny roku 2009 charakterizuje eminentní zájem ČT24 o zapojení diváků a nastavení obousměrné komunikace s nimi prostřednictvím nových technologií. „Šlo o velmi dlouhý a intenzivní proces, během kterého ČT24 testovala různé způsoby, jak s diváky pracovat a jak je více vtáhnout do vysílání.“56 Jeho počátky lze nicméně datovat už do roku 2008, kdy ČT24 poprvé ozkoušela komunikaci s diváky přímo během vysílání při politických přenosech. V té době se využívala zatím jen forma klasického online chatu. I tyto pokusy byly nicméně cenné – už tehdy totiž ukázaly potenciál zájmu diváků o permanentní komunikaci s veřejnou televizí.57 Rok 2009 byl z hlediska přímého propojení diváka do vysílání zlomový. ČT24 se
vzhledem
k rostoucímu
počtu
uživatelů
sociálních
sítí
v Česku
(zejména na Facebooku) rozhodla obrátit právě tam. Prvním pokusem v tomto směru byla stránka pořadu Otázky Václava Moravce.58 Následovaly další pořady a tvorba nových aplikací a záložek na sociálních sítích. Volby, které se konaly v roce 2010, byly co se týká zapojení diváků do vysílání vyvrcholením předchozích zkušeností. Součástí vysílání bylo celkem 26 Hyde Parků59 se všemi lídry kandidujících subjektů. Při napjatém sledování výsledků využila ČT24 kontinuální vysílání nazvané Studio Volby 2010, ve kterém se pracovalo i s podněty ze strany diváků. Divácké dotazy procházel a do vysílání posouval k tomu určený redaktor. „Tímto se v mozaice vstupovacích míst vytvořilo Divácké centrum – diváci tak mohli přímo vidět, že se s jejich dotazy a komentáři neustále pracuje, že je někdo systematicky pročítá a některé posouvá moderátorovi a hostům přímo do studia. Časem se tento způsob stal téměř neodmyslitelnou součástí pokrytí větších zpravodajských událostí.“ 60 Všechny tyto zkušenosti přispěly k tomu, že ČT24 rozšířila počet facebokových profilů svých pořadů. Vedle toho rostl i počet příznivců na profilu samotné ČT24.
56
JANČAR, Rosťa. IVysílání ČT nově nabízí plnou TV kvalitu i na internetu. Technet.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ivysilani-ct-nove-nabizi-plnou-tv-kvalitu-i-nainternetu-pej-/digitv.aspx?c=A081212_202855_digitv_rja 57 KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 187 58 Tamtéž, s. 187 59 interaktivní pořad ČT24 (více v kap. 2.4.3.1) 60 Tamtéž, s. 189
19
2.4.3.1 Hyde Park ČT24 Pokud mluvím o intenzivním využití sociálních sítí v rámci ČT24, je velmi důležité zmínit pořad Hyde Park ČT24, jehož vůbec první díl byl odvysílán 4. 1. 2010 a v rámci pořadů ČT24 byl z hlediska intenzivní komunikace s diváky revolucí. Jde o interaktivní pořad, který se snaží využívat nejnovější komunikační prostředky. „Z technického hlediska se za základ vzala technologie, která již byla používána pro nedělní pořad Vedlejší efekty (tam bylo možné telefonovat či psát sms).“61 Podle bývalé moderátorky pořadu Pavlíny Kvapilové šlo v rámci struktury pořadu o naprostý unikát na ČT24, a to hlavně v oblasti vymezení prostoru pro diváky zasahovat do jeho tvorby. „My jsme chtěli, aby to nebyli v hlavní roli ti moderátoři a editoři jako u jiných klasických pořadů, ale aby to byli diváci.“62 Mezi základní charakteristiky toho pořadu patří interaktivita, již zmíněná proměna role moderátora, tematická otevřenost a široká integrace sociálních sítí. Lidé se mohou s hostem ve studiu spojit několika způsoby. Stále je ještě možné spojit se přes telefon či poslat sms, dále je možné využít webový formulář na oficiální stránce, odeslat otázku přes Facebook, Twitter a službu Google+, nebo se se studiem komunikovat prostřednictvím Skypu. Právě sociální sítě byly podle Kvapilové důležitým impulsem pro vznik pořadu. Možnost interaktivity a vysílání bez jasně daného scénáře přinášely někdy i velmi nepříjemné situace. I přesto, že veškeré psané otázky prochází určitým editoriálním monitoringem, stalo se, že telefonní dotazy některých diváků nebyly příliš vhodné
a
v mnohých
ohledech
překvapily
jak
dotazovaného
hosta,
tak
moderátora. Ovšem v tom celém spočívá princip pořadu a jeho specifika. I přesto, že v hlavním vysílacím čase Hyde Parku stále ještě úspěšně konkurují ostatní, většinou komerční, kanály, přitahuje stále větší pozornost diváků. Zmíněný prvním díl tehdy sledovalo průměrně sedmdesát tisíc diváků. Vůbec nejvíce lidí se podívalo na Hyde Park s Miroslavem Kalouskem, tehdejším ministrem financí. Ten k obrazovkám přilákal rekordní počet dvě stě devět tisíc diváků.63
61
KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 182 62 O vzniku a historii pořadu. Hydepark ČT24 [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/o-poradu/ 63 Hyde Park ČT24 zaznamenal rekordní sledovanost. ČT24 [online]. 2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/117951-hyde-park-ct24-zaznamenal-rekordni-sledovanost/
20
2.4.4 Interakce s diváky při mimořádných situacích To, co se v zahraničí ukázalo jako velmi přínosné, začala brzy aplikovat i Česká televize respektive zpravodajská ČT24. Komunikace s diváky při krizových a mimořádných situacích, které si žádaly větší pozornost, byla nezbytná z toho důvodu, aby se do vysílání dostalo co nejvíce informací a svědectví přímo z místa. Ačkoliv se mimořádné vysílání na ČT24 uplatnilo už v roce 2008 při prezidentské volbě, tento formát výroby kontinuálního zpravodajství za aktivní účasti samotných diváků se začal naplno aplikovat poprvé při povodních v roce 2010. V tu dobu už byl počet uživatelů sociálních sítí na takové úrovni, že se čím dál více rozvíjelo jejich využití jako zdroje informací. Lidé zjistili, že pomocí nich mohou přímo zasahovat do výroby zpravodajství a spoluutvářet ho. ČT24 tak od té doby začala klást větší důraz na tento způsob získávání informací a využívala ho dál v obdobných situacích, kdy bylo potřeba získat okamžité svědectví nejlépe ve formě obrazových materiálů. Snaží se takto udržet naprostou aktuálnost, kterou se její vysílání vyznačuje. V rozhovoru pro studentský magazín to potvrdila i tehdejší ředitelka sekce Nová média ČT Pavlína Kvapilová: „Zpravodajské speciály ČT24 vždycky vycházely ze snahy přinést danou událost divákovi v reálném čase, jako by byl u toho, a k tomu mu připojit kontext, odborné komentáře i možnost, aby se sám zapojil skrze sociální sítě.”64 2.4.4.1 Role sociálních sítí při povodních 2010 I přesto, že největší boom ve využití sociálních sítí v živém vysílání byl pro ČT24 rok 2013, už o tři roky dříve, při bleskových povodních ze srpna 2010, si sociální sítě našly do vysílání cestu. Stanice ČT24 začala vysílat mimořádné povodňové zpravodajství v sobotu 7. 8. 2010 v odpoledních hodinách a pokračovala až do půlnoci. Kontinuální vysílání dominovalo na zpravodajské stanici i v neděli. Na Facebooku ČT24 se za tu dobu shromáždilo obrovské množství vzkazů od lidí, kterých se povodeň osobně dotkla či těch, kteří naopak nabízeli pomoc. 65 Facebook sloužil také jako komunikační 64
KARAS, Michal. ČT Nová média vám dávají náskok prostřednictvím moderních technologií,“ říká Pavlína Kvapilová, ředitelka divize ČT Nová média. EASY: nezávislý studentský časopis [online]. 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://easymagazine.cz/clanky/ct-nova-media-vam-davaji-naskokprostrednictvim-modernich-technologii-rika-pavlina-kvapilova 65 Povodně na Facebooku ČT24: tisíce fotek, videí či nabídky pomoci. ČT24 [online]. 2010 [cit. 2014-0402]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/97942-povodne-na-facebooku-ct24-tisicefotek-videi-ci-nabidky-pomoci/
21
prostředek, kde si lidé sdělovali, kam už voda dorazila nebo kde je situace stále ještě relativně dobrá. Rychlost a funkčnost sociálních sítí v krizových situacích zhodnotil v reportáži Bohumila Vostála z 8. 8. 2010 Tomáš Hodboď, konzultant pro sociální sítě ČT24: „Oni jsou schopni se zeptat, kde je neprůjezdná silnice, kde jsou jaké domy zatopené a hned jim někdo odpoví. Během dvou tří vteřin jsou tam lidé, kteří na to reagují, kteří v těch oblastech jsou." 66 Na Facebook diváci poslali na 4000 fotek a více než 1000 videí.67 Řada z nich se dostala do vysílání ČT24. Už tehdy se plně ukázala efektivita sociální sítí, které svými materiály zásobovaly vysílání především z oblastí, kam se televizní technika a reportéři nedostali. Bylo to poprvé, co diváci a čtenáři ČT24 tak významně ovlivnili vysílání.68 Před těmito povodněmi měl facebookový profil přes sedm tisíc fanoušků, během povodní jejich počet vzrostl až na dvacet pět tisíc. Rozhodnutí využít sociální sítě také pramenilo z toho, že celé pokrytí povodní bylo komplikováno skutečností, že šlo o srpnový víkend, řada lidí byla na dovolených nebo mimo Prahu, a tak byla nejjednodušší možná věc zeptat se lidí na facebookové stránce ČT24, zda by mohli poslat více informací z postižených míst.69 V souvislosti s tím byla pro diváky volně otevřena Zeď70. Tento nový režim, kdy lidé přímo na Facebook ČT24 přidávali své materiály, zhodnotil tehdejší ředitel sekce Nová média ČT Milan Fridrich velmi pozitivně: „Pro lidi bylo jednodušší to tam dát, viděli to, měli to pod svojí fotografií viditelně na té Zdi. A i pro nás to bylo uživatelsky mnohem příjemnější dávat to potom do televize a propojovat to, než v tom starém režimu.“71 Ve studiu se pak kombinovaly různé informace z terénu se vstupy, které shrnovaly
66
Povodně na Facebooku ČT24: tisíce fotek, videí či nabídky pomoci. ČT24 [online]. 2010 [cit. 2014-0402]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/97942-povodne-na-facebooku-ct24-tisicefotek-videi-ci-nabidky-pomoci/ 67 KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 191 68 Povodně na Facebooku ČT24: tisíce fotek, videí či nabídky pomoci. ČT24 [online]. 2010 [cit. 2014-0402]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/97942-povodne-na-facebooku-ct24-tisicefotek-videi-ci-nabidky-pomoci/ 69 KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 190 70 má ji každý uživatel Facebooku a zobrazují se v ní veškeré děje na této sociální síti, ostatní uživatelé na ni mohou vkládat vzkazy či jiné multimediální obsahy (viz kap. 2.3.3.1) 71 Nová média v pojetí České televize. Rozhlas.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/digital/cesko/_zprava/nova-media-v-pojeti-ceske-televize--771582
22
zprávy přicházející od spolupracujících diváků. Multiplikační efekt při kombinaci „starých a nových“ médií byl nevídaný.72 „Dostávalo se tam až 7 až 8 nových příspěvků za 40 až 50 vteřin. A ČT24 na sociální síti získala přibližně 21 tisíc nových fanoušků, ..., Nikdo dopředu nevěděl, jakým se to může stát při té události fenoménem.“73
2.4.5 Profil na Facebooku ČT24 založila svůj facebookový profil 20. 7. 2009. V současné době ho spravuje tým administrátorů v čele s editorem sociálních médií ČT Oskarem Dalimilem Novákem.
74
Dalšími administrátory jsou pracovníci divize Nová média ČT.
K datu 3. 4. 2014 má stránka 105 812 fanoušků. Toto číslo se každým dnem zvyšuje. Důležitou informací, která se na profilu objeví ihned je upozornění, že přidáním příspěvku uživatel souhlasí s tím, že jeho komentáře, jméno a fotografie mohou být použité ve vysílání a na webu ČT. Tímto se administrátoři chrání před případnými napadeními ze strany přispěvatelů, že jejich materiály byly použity dále. Nutnost tohoto virtuálního souhlasu se ukázala jako nezbytná pro prezentaci facebookových příspěvků v živém vysílání při krizových situacích. V popisu stránky a informací o ní najdeme jak pravidla obecná, tak i pravidla diskuse. Řídí se třemi hesly: 1. Svobodně ale k věci 2. Otevřeně a slušně 3. Anonymně ale korektně V rámci těchto tří pravidel je umožněn divákům prostor pro to, aby se mohli svobodně vyjadřovat a vyměňovat si názory. Je zde však dodáno, že diskuse není určena k šíření reklamy, spamu, odkazů na komerční webové stránky, k šíření linků na jiné facebookové stránky či stránky a weby politických stran, hnutí, iniciativ, petic, atd. Druhý bod poukazuje na problém etický: „Budou smazány všechny příspěvky, které obsahují hrubé urážky, vulgární výrazy, pomluvy, výhrůžky, výzvy k násilí a agresivní provokace, hanobení rasy, sexuální orientace, národa a přesvědčení jednotlivců či
72
KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 191 73 Nová média v pojetí České televize. Rozhlas.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/digital/cesko/_zprava/nova-media-v-pojeti-ceske-televize--771582 74 About ČT24. Facebook [online]. 2004 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/CT24.cz/info
23
skupin nebo odporují zákonům ČR.”75 Třetí bod řeší problematiku anonymity a říká, že ji nechce ani nebude omezovat, ale na druhé straně se očekává, že přispěvatelé této možnosti nebudou zneužívat. Zároveň zakazuje zveřejňovat identitu či osobní údaje jiných osob proti jejich vůli. Pokud se zaměříme na samotnou strukturu stránky, je víceméně podobná ostatním facebookovým profilům. Profilovou fotografií je logo ČT 24, které se, pokud nedojde k významné obměně grafiky (jak to mu bylo ke 30. 9. 2013), nemění a tzv. cover photo.76 Tato fotografie se mění v návaznosti na aktuální situaci s ohledem na dění v České republice nebo ve světě. V popisovaném období při povodních 2013 dominovaly fotografie ze zasažených oblastí, které se často obměňovaly.
2.4.6 Profil na Twitteru Profil ČT24 na sociální síti Twitter byl založen v únoru roku 2010. Od toho na Facebooku, který byl založen už o půl roku dříve, se zásadně liší. Hned na první pohled si lze všimnout menšího množství detailních informací o správcích profilu či jiných zásadách apod. Navíc je zřetelné, že příspěvky vložené správci profilu, na Twitteru známé jako tweety, jsou mnohem kratší, než ty na Facebooku, což vyplývá z principu této sociální sítě, jíž dominují krátké zprávy s maximálně 140 znaky. Tyto příspěvky se zobrazují jak na profilové stránce ČT24, tak i na stránkách jejích odběratelů tzv. followers. K datu 28. 4. 2014 má profil zpravodajské stanice 45 629 takovýchto followerů. V porovnání s Facebookem je to o téměř polovinu méně. Co mají ale oba profily společného je profilová fotografie. Není nicméně pravidlem, že fotografie v záhlaví stránky (cover photo), by byla jak na Facebooku, tak i na Twitteru totožná. Pod ní jsou informace o zmíněných followerech, a také o tom, kolik bylo vloženo tweetů (13 585), kolik fotografií a videí (270), kolik dalších profilů ČT24 sleduje (92)77 apod. Pod profilovou fotografií je kromě zmíněného data vzniku profilu také jakási charakteristika, v tomto případě slogan ČT24: Váš informační náskok. Zpravodajská stanice České televize. Všude tam, kde se něco děje.78
75
About ČT24. Facebook [online]. 2004 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: https://www.facebook.com/CT24.cz/info 76 fotografie v záhlaví stránky 77 hodnoty se vztahují ke dni 28. 4. 2014 78 CT24zive. Twitter [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: https://twitter.com/CT24zive
24
Důležitou součástí fungování ČT24 na Twitteru jsou tzv. hashtagy, které pomocí symbolu „#“ označují důležitá slova v uveřejněných příspěvcích (tweetech). Jejich cílem je hlavně třídit informace, které by bez nich byly roztříštěné a neorganizované. Co je ale v souvislosti s hashtagy důležité zmínit, je jejich funkce při mimořádných situacích, kdy se veškeré informace a příspěvky vztahující se ke konkrétní události shromažďují na jednom místě, což je efektivní pro jejich využití a lepší informovanost v těchto mimořádných chvílích. Při povodních z roku 2013 to bylo označení #povodne, v němž se shromažďovala většina dat, která ČT24 následně využívala ve vysílání.
2.4.7 Krizová mapa ČT Další možností komunikace s diváky během mimořádných situací je tzv. Krizová mapa ČT. Jde o projekt, který vznikl v únoru 2012, a to díky zkušenostem z povodní 2010 a především tedy obrovskému zapojení diváků do zpravodajství v tomto období. Česká televize ho v tiskové zprávě představila jako „účinný nástroj pro operativní mapování a rychlou vizualizaci krizové situace v televizi.“79 Prakticky jde o místo, kde se shromažďují občanské reporty z postižených lokalit, ať už jde o fotografie, videa, či komentáře. Tyto materiály mohou lidé vkládat přes formulář přímo na portálu www.krizovamapa.cz nebo posílat pře sociální sítě či email. Tyto reporty se pak třídí a do určité míry i verifikují. Právě poslední zmíněná aktivita je podle bývalé ředitelky Nových médií ČT Pavlíny Kvapilové velmi důležitá: „Je klíčové, jak s těmito informacemi v emotivně vypjatých momentech během neštěstí naložíte, jak je dokážete vyhodnotit a správně využít, vyloučit fámy a dezinformace.“80 Prvním účelem je tedy získávání informací od diváků, nicméně Krizová mapa ČT má také za cíl pomoci záchranným sborům, a sloužit tak jako určitý informační doplněk pro složky Integrovaného systému. Tento portál ale není otevřen stále. Vzhledem ke svému poslání je spuštěn pouze v krizových situacích a jeho nasazení je vždy předem oznámeno ve vysílání ČT24.
79
FRIČOVÁ, Michaela. Česká televize představuje Krizovou mapu Česka. Tisková zpráva [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://img.ct24.cz/multimedia/documents/33/3300/329978.pdf 80 Tamtéž
25
2.4.8 Pravidla zacházení s materiály ze sociálních sítí Jak už bylo v kapitole 2.3.1. zmíněno, pro využívání materiálů ze sociálních sítí musí novináři dodržovat určitá pravidla, ať už mluvíme o zásadách týkajících se výběru materiálu, kdy při obrovském množství obrazových svědectví musí vybrat jen malou část, kterou uveřejní, nebo o zásadách etických. Tato pravidla si jednotlivé redakce většinou tvoří a definují samy. V případě zpravodajské ČT24 existují tzv. Guidelines pro komunikaci na sociálních sítích. Česká televize má taková pravidla v písemné podobě od roku 2011.81 Podle Milana Fridricha je důležité, jde-li o výběry komentářů ze sociálních sítí, vždy podle daného kontextu velmi precizně specifikovat míru otevřenosti informace a vyhnout se tomu, aby televize v takové chvíli přebrala fámu, kterou někdo umístil na sítě, ať už úmyslně či neúmyslně.82 Dodává, že i přes přítomnost určitých pravidel je vždy důležitá editoriální obezřetnost – zejména pak cit pro situaci a dobrý odhad. Navíc dodává, že otevřenost televize směrem k alternativním zdrojům informací s sebou přináší jak pozitiva, tak i negativa, ale především velkou zodpovědnost. 83 Mezi pozitivy dominuje rychlost a obousměrnost komunikace s diváky, větší napojení na problémy reálného života nebo možnost zpětné vazby. Za negativa Fridrich považuje riziko manipulace ze strany jednotlivců nebo zájmových skupin, snaha některých diváků otevřenost zneužít a tlačit editory do svého pohledu na věc a v neposlední řadě nezvládnutí situace z psychologického hlediska, kdy je především nutné nenechat se emocionálně strhnout v kritických momentech.
81
FRIČOVÁ, Michaela. Česká televize představuje Krizovou mapu Česka. Tisková zpráva [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://img.ct24.cz/multimedia/documents/33/3300/329978.pdf 82 KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 192 83 KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. in MOTAL, Jan et al. Nové trendy v médiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-2105826-2. s. 192
26
2.5 Divize Nová média ČT Jak už bylo v předchozích kapitolách zmíněno, Česká televize má svůj vlastní tým, který se stará o fungování nových médií v rámci instituce. Tento tým vznikl v roce 2010. Jeho založení se ale plánovalo už v roce 2007. Ve stejném roce, kdy vznikla ČT24, vznikl i stejnojmenný portál. Jeho součástí byl na určitou dobu i portál ČT4 Sport, který se osamostatnil až v roce 2011. Sledování odvysílaných pořadů na internetu bylo umožněno v roce 2004, kdy se na webu České televize objevilo tzv. iVysílání. Divizi Nová média ČT řídí v současnosti Pavel Kohout, který na pozici vedoucího nastoupil 14. 10. 2013. Škála činností této sekce je velmi široká. Odpovídá například za spravování portálu ČT24, za redesign celého webu České televize, teletext a vývoj mobilních aplikací. Divize má přibližně stovku zaměstnanců84 a každý z nich v rámci ní spravuje jinou část okruhu činností. V souvislosti s tím si lze v poslední době (povodně 2013 jsou jasným důkazem) všimnout, že v rámci posilování své činnosti na sociálních sítí existují v této sekci zaměstnanci, kteří dění na nich sledují, jsou na nich aktivní a své poznatky a zjištění pak ve vysílání prezentují. Ve většině případů jde o speciální nebo mimořádná vysílání, jakými jsou například volby nebo přírodní katastrofy, při kterých se jejich důležitost ještě posiluje. Je tudíž nezbytné, aby zde byl pracovník, který přímo z jejich obsahu vybírá a doplňuje tím vysílání, které je primárně založeno na informacích od vlastních reportérů nebo z agentur.
84
PÍTROVÁ, Mariana. Potřebují česká média facebookové experty?. MEDIAINFO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.mediainfo.cz/clanky/potrebuji-ceska-media-facebookove-experty/
27
3 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části se budu zabývat využitím sociálních sítí (svou pozornost zaměřím pouze na Facebook a Twitter) v mimořádném vysílání programu ČT24 v období povodní z června 2013.
Na základě zkušeností průměrného diváka si
stanovím hypotézy, které po kvantitativní analýze nasbíraných dat potvrdím nebo vyvrátím. Výsledky pozorování poté uvedu v přehledných grafech. Vedle hypotéz si stanovím i výzkumnou otázku, na kterou se pokusím po kvalitativní analýze odpovědět v závěru této práce.
3.1 Metodologie V práci se zaměřím se na to, do jaké míry zpravodajská stanice ČT24 využívala materiály ze sociálních sítí během mimořádného vysílání povodňového zpravodajství a jak byly konkrétní formy materiálů (text, videa, fotografie) v celkovém počtu prezentovaných příspěvků zastoupeny. Následně se zaměřím na oblasti, na které byla v rámci pozorovaných dnů zaměřena pozornost a jakým způsobem byly materiály vybírány, aby přispěly k lepší informovanosti diváků, kteří sledovali toto mimořádné vysílání. Proběhne jak kvantitativní, tak kvalitativní obsahová analýza. Podle publikace Metody výzkumu médií je „kvantitativní obsahová analýza schopna nabídnout tvrdá data, podíly, závislostní korelace zkoumaných kategorií, ale nikoli vysvětlení, proč tomu tak je a co to znamená.“85 Z tohoto důvodu jsem volila její kombinaci s kvalitativní obsahovou analýzou, která se detailněji soustředí na význam sdělení. „Na počátku výzkumu stojí vždy stanovení jasného cíle zkoumání. Ten by měl být jasně definován formou výzkumné otázky nebo hypotézy.“86 Na základě toho jsem si stanovila jednu výzkumnou otázku, na níž se pokusím odpovědět v závěru této práce a zároveň několik konkrétnějších hypotéz, které na základě nasbíraných dat potvrdím, nebo vyvrátím. Výzkumnou otázku podle této publikace volíme tehdy, „když zkoumáme zcela novou oblast, ke které nemáme k dispozici předchozí výzkumy, zatímco po hypotéze sáhneme
85
TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3676-834. s. 110 86 Tamtéž, s. 110
28
tehdy, když už předpokládáme, jak by mohlo zkoumání dopadnout.“87 V tomto ohledu jsem čerpala ze znalosti diváka, které mimořádné povodňové vysílání ČT24 sledoval. Zaměřím se především na konkrétní počet vstupů zástupců Nových médií ČT ve vysílání a následně na jejich prezentaci materiálů ze sociálních sítí. Zároveň budu zkoumat, jaké konkrétní příspěvky, které uživatelé na sociální sítě vkládali, byly následně prezentovány. Budu analyzovat, jakým způsobem tyto příspěvky přispěly ke kontinuálnímu zpravodajství ČT24, respektive k lepší informovanosti diváků. Pozornost bude zaměřena na celé mimořádné vysílání s výjimkou určitých pořadů, které jsou součástí standardního nikoliv mimořádného vysílání (viz kap. 3.2.). Na základě získaných dat ukážu v závěru práce prostřednictvím grafů výsledky za celé pozorované období. V souvislosti s kvantitativní analýzou mě bude z nasbíraných dat především zajímat: 1) Kolik minut mělo mimořádné vysílání v rámci celého pozorovaného období. 2) Kolikrát zástupce Nových médií ČT vystoupil ve vysílání. 3) Kolik času celkově mu bylo dáno. 4) Kolik obrazového/textového materiálu bylo prezentováno. 5) Jak dlouhé byly jednotlivé vstupy a jak se v průběhu času měnily. 6) Jak se měnila frekvence vstupů v rámci jednoho dne/celého týdne. 7) Kolik materiálu pocházelo z Facebooku/Twitteru/jiných zdrojů. 8) Jaký podíl měly rámci materiálů z Facebooku a Twitteru fotografie/texty/videa.
3.2 Vymezení cíle výzkumu, zkoumané období Cílem výzkumu bude zjistit, do jaké míry využívala ČT24 ve svém kontinuálním vysílání materiály ze sociálních sítí, podle jakých kritérií byly tyto materiály v konkrétní dny vybírány, a zda tak mohly přispět k větší informovanosti diváků. Zaměřím se pouze na prezentaci pracovníků divize Nová média ČT, kteří v několika blocích vystupovali před kamerou a ve vysílání ukazovali fotky či videa ze sociálních sítí. Vzhledem k tomu, že byly takovéto materiály nejčastěji využívány z Facebooku a Twitteru, zahrnu do výzkumu pouze tyto dvě sítě. Všechny ostatní budou ve výsledcích výzkumu označeny jako „ostatní“ a zároveň bude uvedeno, které konkrétní sítě či portály byly součástí této skupiny.
87
TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3676-834. s. 104
29
Zkoumané období bude v rozmezí od 2. 6. do 6. 6. 2013. Oproti původně plánovaném období, které je obsaženo v tezi (2. 6. – 9. 6.) jsem zvolila jen čtyři dny, protože právě jen v těchto dnech měla ČT24 mimořádné vysílání. Od 7. 6. bylo již vysílací schéma standardní a od tohoto data se také už neprezentovaly informace ze sociálních sítí, jak tomu bylo v předešlých čtyřech dnech. Pokud bych tedy zahrnula i tyto dny, výsledky analýzy by nebyly relevantní. Pozorované období započne tedy v neděli 2. 6. od 14:00 a skončí ve čtvrtek 6. 6. ve 22:00. Zaměřím se pouze vysílání ČT24, konkrétně mimořádné vysílání nazvané POVODNĚ 2013. Do výzkumu nebudou zahrnuty pořady, které jsou součástí standardního programu ČT24, v tomto případě Zprávy v 10 hodin, ve 12 hodin, ve 23 hodin, Události a Události, komentáře. I přesto, že v tezi byly zmíněné Události zahrnuty, rozhodla jsem se po seznámení se s materiálem a po uvědomění si, co konkrétně chci pozorovat, že je do vzorku nezahrnu, a to vzhledem k tomu, že během nich stejně tak jako během výše zmíněných pořadů nešlo o kontinuální vysílání, ale o standardní pořad, u jehož struktury byl pouze změněn obsah. Výstupy zástupců Nových médií ČT se v nich tak nevyskytovaly. Stejně tak nebude do výzkumu zahrnuto vysílání pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 2. 6. 2013 (zkoumaný vzorek započnu až od 14:00 téhož dne) a veškeré sportovní zprávy a předpovědi počasí. Jako konec jednoho konkrétního dne nebude považován reálný konec dne tj. 23:59, ale poslední minuta mimořádného kontinuálního vysílání, v některých dnech tedy i čas 1:00 ze dne následujícího. Pro vyhledání konkrétní části vysílání využiju digitální archiv České televize Dapf, popřípadě internetové vysílání České televize iVysílání.
3.3 Stanovené hypotézy, výzkumná otázka Se znalostí průměrného diváka, který mimořádné vysílání sledoval, jsem si před celkovým výzkumem stanovila tyto hypotézy: H1: Domnívám se, že prezentace materiálů ze sociálních sítí tvořila 10 % z celkového mimořádného kontinuálního vysílání (viz pozorované období). H2: Myslím si, že 80 % procent všech zveřejněných materiálů tvořily fotografie, 15 % video nahrávky a 5 % text. H3: Odhaduji, že nadpoloviční většina veškerých představených materiálů pocházela z Facebooku.
30
H4: Podle mého názoru se frekvence výstupu zástupce Nových médií ČT v rámci pozorovaného období zvyšovala. H5: Při rozdělení dne na čtyři části 88 si myslím, že byla ve všech dnech největší frekvence vstupů ve třetí části vyjma prvního dne tj. 2.6, kdy byla největší frekvence ve čtvrté části. H6: Domnívám se, že průměrná délka vstupů se v rámci pozorovaných dnů postupně snižovala. Pro část kvalitativní analýzy jsem si stanovila tuto výzkumnou otázku: VO: Mohly prezentované materiály přispět k větší informovanosti diváků sledujících mimořádné povodňové zpravodajství na ČT24? V souvislosti s tím se zaměřím na kritéria, podle kterých byly prezentované materiály v konkrétních dnech vybírány, aby se staly vhodným doplňkem mimořádného vysílání a mohly z informačního hlediska nahradit reportéra ČT24.
3.4 Nashromážděná data V následujících tabulkách jsou veškerá nashromážděná data získaná z vysílání. V prvním sloupci u každé tabulky je oblast, kterou jsem zkoumala, v levém sloupci jsou pak konkrétní hodnoty. Všechny stopáže a časové údaje jsou vyjádřené v minutách a jsou zaokrouhlovány na jedno desetinné místo. Pozorovala jsem především využití materiálů z Facebooku a Twitteru, ostatní sociální sítě, případně jiné platformy, budou zahrnuty v kolonce „ostatní“89, kterou na rozdíl od zmíněných dvou sociálních sítí nebudu zkoumat dopodrobna, a nebudu tak uvádět rozdělení materiálů na fotografie, komentáře a podobně. Pod každou tabulkou nebudou jen číselné údaje, ale také krátké shrnutí toho, na co se především ze strany Nových médií ČT upírala pozornost a to proto, abych mohla v závěru práce porovnat, jak se jednotlivé vstupy v souvislosti s vývojem situace měnily.
88 89
1) 05:00-10:00, 2)10:00-15:00, 3)15:00-20:00, 4)20:00-01:00 zahrnuje: www.youtube.com, www.krizovamapa.cz
31
1. DEN (2. 6. 2013) CELKOVÝ VYSÍLACÍ ČAS
610
ČAS PRO PREZENTACI NOVÝCH MÉDIÍ ČT
41,4
POČET VŠECH MATERIÁLŮ
61
POČET MATERIÁLŮ Z FACEBOOKU
48
POČET MATERIÁLŮ Z TWITTERU
3
POČET OSTATNÍCH MATERIÁLŮ
10
POČET FOTEK Z FACEBOOKU
40
POČET FOTEK Z TWITTERU
1
POČET KOMENTÁŘŮ Z FACEBOOKU
5
POČET KOMENTÁŘŮ Z TWITTERU
0
POČET VIDEÍ Z FACEBOOKU
1
POČET VSTUPŮ
18
Poprvé se zástupce Nových médií ČT (konkrétně Tomáš Hodboď) ve vysílání objevil 2. 6. 2013 ve 14:14, tedy 14 minut po zahájení kontinuálního vysílání. Vzhledem k tomu, že sociální sítě začaly doslova „chrlit“ obrazové materiály k aktuální situaci, byly také v rámci tohoto vstupu intenzivně prezentovány. Cílem bylo především ukázat místa, na která se ještě štáby České televize nedostaly a snažit se informačně pokrýt co největší část postiženého území. Především v prvních zhruba šesti vstupech byla zaměřena pozornost na západní a jižní Čechy, protože tam hladiny řek začaly stoupat nejdříve. Bylo zajímavé pozorovat, že například na Facebooku se fotografie koncentrovaly do různých facebookových skupin
a oddělených galerií, ať už šlo
o skupinu meteorologické redakce POČASÍ ČT, obecný profil zpravodajské stanice s názvem ČT24 nebo galerii vytvořenou přímo pro materiály z povodní nazvanou POVODNĚ 2013, která byla součástí profilu ČT24. V ostatních dnech už toto rozdělení nebylo tak výrazné, lidé většinou vkládaly fotografie na Zeď zmíněného profilu zpravodajské stanice. Četnost vstupů byla ze všech pozorovaných dnů největší (viz graf č. 9) a i když byly konkrétní prezentace v porovnání s ostatními dny velmi krátké, v celkovém součtu jim dala stanice právě v tento den nejvíc prostoru.
32
2. DEN (3. 6. 2013) CELKOVÝ VYSÍLACÍ ČAS
1013
ČAS PRO PREZENTACI NOVÝCH MÉDIÍ ČT
36,5
POČET VŠECH MATERIÁLŮ
88
POČET MATERIÁLŮ Z FACEBOOKU
64
POČET MATERIÁLŮ Z TWITTERU
2
POČET OSTATNÍCH MATERIÁLŮ
22
POČET FOTEK Z FACEBOOKU
58
POČET FOTEK Z TWITTERU
1
POČET KOMENTÁŘŮ Z FACEBOOKU
2
POČET KOMENTÁŘŮ Z TWITTERU
1
POČET VIDEÍ Z FACEBOOKU
4
POČET VSTUPŮ
14
Mimořádné zpravodajství dne 3. 6. 2013 započal ranní pořad Studio 6, který start svého vysílání posunul o hodinu, tj. na 4:59. První zmínka o sociálních sítích se objevila v 6:55, kdy divákům prezentoval ty nejnovější informace Oskar Dalimil Novák. Ve Studiu 6 byly ještě čtyři takovéto vstupy. Šlo o souhrny o průměrné délce tři minuty, kde Novák prezentoval především obrazový materiál, konkrétně fotografie ze severních a středních Čech včetně Prahy. Z hlediska počtu představených materiálů se druhý den mimořádného zpravodajství řadí na první místo. Je to dáno i tím, že právě tento den byl v porovnání s těmi následujícími informačně nejvíc nasycený vzhledem k velmi vyhrocené situaci na několika místech Česka. Navíc se více lidí dozvědělo o možnosti komunikovat s Českou televizí přes sociální sítě a činili tak. Co se týče konkrétních materiálů, lze si všimnout většího počtu videí, než ve dni předešlém, a vůbec největšího v rámci sledovaného období. Pokud jde o komentáře, objevovaly se většinou krátké vzkazy, kterými lidé v postižených místech informovali o aktuální situaci.
33
3. den (4. 6. 2013) CELKOVÝ VYSÍLACÍ ČAS
1090
ČAS PRO PREZENTACI NOVÝCH MÉDIÍ ČT
24,7
POČET VŠECH MATERIÁLŮ
44
POČET MATERIÁLŮ Z FACEBOOKU
33
POČET MATERIÁLŮ Z TWITTERU
0
POČET OSTATNÍCH MATERIÁLŮ
11
POČET FOTEK Z FACEBOOKU
30
POČET FOTEK Z TWITTERU
0
POČET KOMENTÁŘŮ Z FACEBOOKU
2
POČET KOMENTÁŘŮ Z TWITTERU
0
POČET VIDEÍ Z FACEBOOKU
1
POČET VSTUPŮ
11
Jak je z tabulky vidět, s klesáním toků na některých hladinách, klesala i četnost vstupů zástupců Nových médií ČT ve vysílání. Navíc hrál i velkou roli fakt, že se ČT24 snažila pokrýt svými reportéry co nejvíce míst a tím zajistit informovanost ze všech postižených oblastí. Nejhorší situace zůstávala v severních Čechách a toho si Nová média ČT všímala především. Už od prvního vstupu Pavlíny Kvapilové ve Studiu 6 v 7:23 byla upřena pozornost právě na tuto oblast. Šlo většinou o ukázky fotografií z Děčína, Ústí nad Labem a dalších severočeských měst. Zároveň se také ve vstupech dbalo na prezentaci Krizové mapy. V této souvislosti byla při desátém vstupu ve 21:56 zmíněna nová kategorie na této stránce s názvem NABÍZÍM/POTŘEBUJI, jejíž užitečnost se ukázala v následujících dnech. Ve večerních hodinách se objevovaly fotografie, které srovnávaly situaci uplynulých dnů, tj. šlo o fotografie z jednoho místa, které byly pořízeny v různých časech.
34
4. den (5. 6. 2013) CELKOVÝ VYSÍLACÍ ČAS
1012
ČAS PRO PREZENTACI NOVÝCH MÉDIÍ ČT
16,8
POČET VŠECH MATERIÁLŮ
27
POČET MATERIÁLŮ Z FACEBOOKU
20
POČET MATERIÁLŮ Z TWITTERU
0
POČET OSTATNÍCH MATERIÁLŮ
7
POČET FOTEK Z FACEBOOKU
19
POČET FOTEK Z TWITTERU
0
POČET KOMENTÁŘŮ Z FACEBOOKU
0
POČET KOMENTÁŘŮ Z TWITTERU
0
POČET VIDEÍ Z FACEBOOKU
1
POČET VSTUPŮ
7
Vzhledem k utišení situace alespoň na většině míst posílali lidé během čtvrtého dne (5. 6.) přes sociální sítě méně obrazového materiálu. Zástupci Nových médií ČT na to ve vysílání upozorňovali a věnovali se především zmíněné Krizové mapě. Zdůrazňovali její poslání a také to, že jde o jakýsi komunitní server, přes který dobrovolníci nabízí svou pomoc a ti, kteří ji potřebují, o ní na tomto místě žádají. I přesto, že na severu Čech byla situace stále poměrně vážná, na ostatních místech se začalo s úklidem a tomu odpovídaly i prezentované fotografie. Některé z nich opět porovnávaly aktuální situaci s tou před několika dny a ukazovaly, jak voda klesá a zároveň jakou škodu napáchala. Počty vstupů se v porovnání s předchozím dnem snížily. Ve vysílání ČT24 se pozornost spíše soustřeďovala na následky povodní, a s tím souvisela i větší koncentrace pozvaných hostů do studia na úkor vystoupení zástupců divize Nová média ČT.
35
5. den (6. 6. 2013) CELKOVÝ VYSÍLACÍ ČAS
879
ČAS PRO PREZENTACI NOVÝCH MÉDIÍ ČT
10,3
POČET VŠECH MATERIÁLŮ
8
POČET MATERIÁLŮ Z FACEBOOKU
6
POČET MATERIÁLŮ Z TWITTERU
2
POČET OSTATNÍCH MATERIÁLŮ
0
POČET FOTEK Z FACEBOOKU
3
POČET FOTEK Z TWITTERU
0
POČET KOMENTÁŘŮ Z FACEBOOKU
3
POČET KOMENTÁŘŮ Z TWITTERU
2
POČET VIDEÍ Z FACEBOOKU
0
POČET VSTUPŮ
3
Situace na většině míst Čech se stabilizovala, a proto byl 6. červen poslední den, kdy fungovala ČT24 na bázi mimořádného vysílání. Do vysílání se již zařazovaly zprávy s jinými tématy, povodňové zpravodajství nicméně dominovalo. Je tedy zřejmé, že sociální sítě byly v tento den využity nejméně z celého sledovaného období. Za celý den šlo pouze o tři vstupy v časech 8:24, 17:23, 18:55, které dosahovaly průměrně 3,5 minuty. Jejich obsah byl ale v porovnání s předešlými dny jiný. I přesto, že bylo celkem představeno 8 materiálů (viz tabulka výše), vstupům dominovaly spíše obecné informace a rady týkající se pomoci pro postižené oblasti. V druhém vstupu Tomáš Hodboď zrekapituloval a zhodnotil celé čtyři dny mimořádného vysílání s ohledem na využití sociálních sítí. Poukázal na to, že z hlediska množství materiálů od diváků byl na tom lépe Facebook než Twitter. Dodal, že druhá zmíněná síť „fungovala lépe v Praze, než v severních Čechách.“90 Jinými slovy byl Twitter využíván především v prvních dnech, kdy se vyhrocovala situace v Praze a většina lidí, kterých se to dotýkalo, využívalo Twitter ve větší míře než ti, kteří pochází z oblastí mimo hlavní město. V závěru třetího a tedy posledního vstupu Hodboď poukázal na to, jak během povodní změnily své facebookové profily samotné obce, které byly velkou vodou zasaženy, a jak s občany přes sociální sítě komunikovaly.
90
iVysílání: POVODNĚ 2013. [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/213411034000108-povodne-2013
36
3.5 Analýza dat - grafy Pro souhrnnou analýzu, díky které budu moci potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy, jsem na základě nasbíraných dat vytvořila 11 grafů, jejichž proměnnými jsou data uvedená v tabulkách výše (viz kap. 3.4.). Grafy 1-6: Podíl sociálních sítí v mimořádném kontinuálním vysílání v určitých dnech91 graf č. 1
02.06.13
sociální sítě 7%
další 93%
graf č. 2
03.06.13
sociální sítě 4%
další 96%
graf č. 3. 04.06.13
sociální sítě 2%
další 98%
91
v položce „další“ je zahrnut veškerý obsah vysílání vyjma výstupů zástupců Nových médií ČT
37
graf č. 4
05.06.13
sociální sítě 2%
06.06.13
sociální sítě 1%
další 98%
graf č. 5
další 99%
graf č. 6
2.6. - 6.6.13
další 95%
38
sociální sítě 5%
graf č. 792
Zastoupení konkrétních forem materiálů video 4%
text 8%
foto 88%
graf č. 8
Zastoupení konkrétních sociálních sítí ostatní 22%
Twitter 3% Facebook 75%
92
hodnoty v grafech č. 7, 8 se vztahují k výčtu všech pozorovaných dnů dohromady tj. 2. 6.–6. 6. 2013
39
graf č. 9
počet vstupů zástupců Nových médií ČT 20 15 10
počet vstupů
5 0 02.06.13
03.06.13
04.06.13
05.06.13
06.06.13
graf č. 10
průměrná délka vstupů 4 3 2
délka vstupů v minutách
1 0 02.06.13
03.06.13
04.06.13
05.06.13
06.06.13
graf č. 11
Frekvence vstupů v určitých časových úsecích 05:00-10:00
10:00-15:00
15:00-20:00
20:00-01:00
8 5 6
2 3
4
4
4
3 1 3
02.06.13
03.06.13
04.06.13
40
3 2 2
2 1
05.06.13
06.06.13
3.6 Výsledky analýzy, ověření hypotéz Uvedené grafy mi nyní umožní potvrdit nebo vyvrátit stanovené hypotézy. H1: Domnívám se, že prezentace materiálů ze sociálních sítí tvořila 10 % z celkového mimořádného kontinuálního vysílání (viz pozorované období). Na základě výsledků analýzy musím stanovenou hypotézu vyvrátit. Informace ze sociálních sítí tvořily v rámci všech pozorovaných dnů pouze 5 % celkového vysílacího času. H2: Myslím si, že 80 % procent všech zveřejněných materiálů tvořily fotografie, 15 % video nahrávky a 5 % text. Na základě výpočtu tvořily materiály z 88 % fotografie, ze 4 % video a z 8 % text. Do výpočtu nebyly zahrnuty prezentované materiály ze skupiny „ostatní“, a to vzhledem k tomu, že jsem při sběru dat nerozlišovala v rámci této skupiny konkrétní materiály, tj. fotografie, video a text, a celou skupinu jsem brala pouze jako celek. H3: Odhaduji, že nadpoloviční většina veškerých představených materiálů pocházela z Facebooku. Tato hypotéza se po důkladné analýze ukázala jako pravdivá, konkrétní hodnota zastoupení Facebooku ve veškerých prezentovaných materiálech byla 70 %. Za zajímavé považuji, že Twitter měl v porovnání s Facebookem mnohem menší hodnotu – pouhá 3 %. V rámci kolonky „ostatní“, která je na hodnotě 22 % procent, zaujímají většinovou část materiály z Krizové mapy ČT. H4: Podle mého názoru se frekvence vstupu zástupce Nových médií ČT v rámci pozorovaného období zvyšovala. Podle grafu č. 9 je zřejmé, že se počet vstupů v období pozorovaných dnů klesal. Hypotézu tudíž musím vyvrátit. Vyjma posledního dne (6. 6. 2013) byla sestupná tendence téměř rovnoměrná. H5: Při rozdělení dne na čtyři části 93 si myslím, že byla ve všech dnech největší frekvence vstupů ve třetí části vyjma prvního dne tj. 2. 6, kdy byla největší frekvence ve čtvrté části. Hypotéza se v jistém ohledu ukázala jako pravdivá, nicméně kompletně být potvrzena nemůže, protože poslední pozorovaný den, tj. 6. 6., se ve třetí části neobjevil žádný vstup. Potvrdila se tedy pouze ta část, která uvádí, že 2. 6. byla největší frekvence 93
1) 05:00-10:00, 2) 10:00-15:00, 3) 15:00-20:00, 4) 20:00-01:00
41
vstupů ve čtvrté části a ve dnech ostatních, mimo zmíněného 6. 6., byla největší frekvence v části třetí. H6: Domnívám se, že se průměrná délka vstupů se v rámci pozorovaných dnů postupně snižovala. Na základě hodnot z grafu č. 10 musím stanovenou hypotézu vyvrátit. Jak lze ze zmíněného grafu na první pohled poznat, průměrná délka vstupů neměla rovnoměrně sestupnou ani vzestupnou tendenci. Od třetího dne je zřejmý nárůst – ten je ale spíše způsoben tím, že počet vstupů se snižoval a tím se prodlužovala jejich délka. Navíc rozdíl mezi prvním a posledním dnem značí, že ze začátku se s informacemi ze sociálních sítí pracovalo sice hodně (viz graf č.1, 9), vstupy byly však vzhledem k dramatické situaci krátké, a tak se spíše prosazovala jejich větší četnost před délkou.
42
4 ZÁVĚR Po zhodnocení obsahové stránky prezentace materiálů ze sociálních sítí v povodňovém zpravodajství jsem došla k názoru, že využití materiálů, které z těchto sítí pocházely, hrálo poměrně velkou roli v celkovém informování diváků ČT24 v rámci sledovaného období. Kritéria výběru prezentovaných materiálů byla v souladu s vývojem situace v konkrétních oblastech.
Své tvrzení opírám o to, že hlavně
v prvních dnech je zřetelný velký počet vstupů, při nichž zástupci Nových médií ČT vybírali k prezentaci materiály, které přímo souvisely s aktuální situací. První pozorovaný den (2. 6. 2013) se pozornost zaměřila na západní a jižní Čechy, na kterých sice ČT24 měla své reportéry, nicméně oni sami neměli možnost informačně pokrýt celou oblast, tudíž zveřejnění značného množství obrazového materiálu ze sociálních sítí přispělo k dokreslení, v tu chvíli poměrně nepřehledné, situace. Kritéria výběru materiálů byla jasná – zaměřit se na nejvíc postižené regiony. Podobně postupovala divize Nová média ČT i druhý den mimořádného vysílání, svou pozornost v tomto případě zaměřila na oblast severních a středních Čech a Prahy. Pro následující dny ve sledovaném období je typická sestupná tendence vstupů zástupců Nových médií ČT a také jiný cíl využití materiálů ze sociálních sítí. Vzhledem k utišení situace na většině místech republiky se pozornost zaměřila na následky povodní respektive na nabídky pomoci. V tomto ohledu sloužila Nová média ČT jako jakýsi
zprostředkovatel,
když
otevřela
na
Krizové
mapě
ČT
kolonky
NABÍZÍM/POTŘEBUJI. Domnívám se, že komunikace ČT24 s diváky přes sociální sítě vedla k lepší informovanosti všech, kteří mimořádné povodňové zpravodajství sledovali. Zpravodajská stanice posloužila jako komunikátor mezi těmi, kteří pomoc potřebují a těmi, kteří jí přes sociální sítě nabízí. Zároveň Nová média ČT třídila informace tak, aby do vysílání šly jen ty nejdůležitější s ohledem na vývoj situace. V porovnání s prvním dnem, kdy byly sběr a prezentace materiálů spíše neorganizované, si lze všimnout, že prezentované informace byly v následujících dnech utříděné, a pro diváka tak sloužily jako vhodný zdroj informací. Pokud bych měla po důkladném pozorování celkově shrnout práci divize Nová média ČT při povodních 2013, řekla bych, že z jejich strany šlo o velmi propracované vstupy s cílem doplnit mimořádné kontinuální vysílání o informace občanských žurnalistů ze sociálních sítí. Hlavně v prvních dnech vysílání dokázaly prezentované materiály alespoň z části nahradit práci reportérů v postižených oblastech. I přes někdy
43
horší kvalitu obrazových materiálů, šlo a aktuální svědectví z různých koutů republiky, které divákům dokreslovaly místa, na která by se ani televizní štáb nedostal. Neméně důležitou roli poté sehrály sociální sítě v následné pomoci po povodních. Výsledky kvantitativní části analýzy ukazují, že počet vstupů se v návaznosti na uklidnění situace snižoval, jejich průměrná délka se ve sledovaném období naopak zvyšovala. Nejvíce materiálu pocházelo z Facebooku, což dokazuje jeho oblíbenost v českém internetovém prostředí. Z hlediska zastoupení konkrétních forem materiálů přispívali lidé na sociální sítě nejvíce fotografiemi. Tuto možnost podle mého názoru zvolili za účelem detailnějšího popsání situace. Pro uživatele sociálních sítí jde navíc o
jednoduchou možnost, a to vzhledem ke stále populárnějšímu využití chytrých
telefonů. Vstupy zástupců Nových médií ČT tvořily celkem 5 % z celkového mimořádného vysílání, konkrétně šlo 129 hodin 42 minut, což považuji za významný podíl. Bude nicméně zajímavé sledovat, do jaké míry budou takovéto vstupy využívány v budoucnu a zda tato hodnota z roku 2013, v souvislosti se stále se
zvyšujícím
využitím sociálních sítí ve vysílání, stoupne.
5 SUMMARY After evaluating the content value of the presentation of materials from social networks in the floods coverage, I came to the conclusion that the use of materials that come from these networks, played a big role in the overall informing within the observed period. The criteria of the selected materials were in accordance with the situation development in the specific areas. I prove this claim with the fact that especially in the first days there is clearly a large number of the live performances, during which the representatives of New Media section chose to present the materials which were directly related to the current situation. On the first observed day (2. 6. 2013) the attention was focused on the Western and Southern Bohemia. CT24 had their own reporters there, however, they couldn’t cover the entire area, therefore, the presentation of a considerable amount of visual materials from social networks contributed in illustration of the rather confusing situation. The criteria for the materials selection was clear – to target the most affected regions. Likewise, New Media section proceeded on the next day of the special broadcast. Their attention was focused on the Northern and Central Bohemia and Prague. 44
The following days are characterized by a downward tendency in the presentation of New Media representatives and also by a different aim of using the materials from social networks. Due to calm situation in most of the areas the attention was focused mainly on the consequences of floods and offers of help. In connection with that New media of Czech TV acted as a sort of intermediary between those who need help and those who offer to help. At this point, I think that the communication of CT24 with its audience through the social networks helped in giving better information. At the same time the information was sorted so that in the broadcasting there would be the most important one in compliance with the situation development. In comparison with the first day when the collection and presentation of the material was rather disorganized, it may be noted that the information presented in the following days was collated, and therefore more useful for the audience. To summarize the role of New Media of Czech TV section, I would say that its representatives showed very sophisticated presentations with the aim to complete the special continuous broadcasting with the information from the social networks. Especially on the first days the presented materials could at least partially compensate the absence of the Czech TV reporters. Despite the worse quality of the visual materials it meant a relevant testimony from various parts of the country that illustrated the situation in the places where the TV crew would hardly get. The results of the quantitative analysis show that the number of New Media CT presentations in relation to the less critical situation decreased, their average length, on the contrary, increased. Most of the material came from Facebook, which shows its popularity in the Czech internet environment. People mostly contributed with the photos. Social networks had the total share of 5 % in the whole continuous broadcasting. Specifically, it was 129 hours 42 minutes, which I think is a significant proportion. However, it will be interesting to see how much will the CT24 use the social networks as a part of the special continuous broadcasting in the future and if the percentage of 2013 will rise in connection with the increasing use of social networks.
45
6 SEZNAM ZDROJŮ Tištěné zdroje: BOYD, Andrew. Broadcast Journalism : Techniques of Radio and Television News. Páté vydání. Focal Press, 2003. ISBN 0204515714. ČERMÁK,
Miloš.
Zpravodajství
na
internetu
in
OSVALDOVÁ,
Barbora.
Zpravodajství v médiích. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 144 s. ISBN 978-80-2461899-9. HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The Broadcast Journalism Handbook. Edinburgh: Pearson, 2012. 407 s. ISBN 978-1-4082-4521-7. JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. Zlín: VeRBuM, 2013. 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. JAVŮREK, Adam. Žurnalistika ve 140 znacích in OSVALDOVÁ, Barbora et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1684-1. JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ Barbara. Masová média. Praha: Portál, 2009. 416 s. ISBN 978-80-7367-466-3. KVAPILOVÁ, Pavlína a Milan FRIDRICH. ČT24 jako otevřená televize. MOTAL, Jan et al. Nové trendy v mésiích II.: Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 223 s. ISBN 978-80-210-5826-2. MANNING, Paul. News and news sources: a critical introduction. 1st ed. London, Thousand Oaks , New Delhi: Sage Publications, 2001, 251 s. ISBN 0-7619-5797-9. OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, 263 s. ISBN 978-807-2772667.
46
PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-80-245-1742-1. SIAPERA, Eugenia. Understanding new media. Londýn: SAGE, 2012. 279 s. ISBN 978-1-84860-779-8. TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3676-834. TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. 192 s. ISBN 807367096-8. ŠMÍD, Milan a Ludmila TRUNEČKOVÁ. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. 1. Vydání. Praha: Karolinum, 2009. 205 s. ISBN 978-80-2461661-2. YORKE, Ivor a Ray ALEXANDER. Television news. Čtvrté vydání. Boston: Focal Press, 2000, 233 s. ISBN 978-0240516158. Elektronické zdroje: About.
Facebook
[online].
2004
[cit.
2014-03-20].
Dostupné
z:
https://www.facebook.com/facebook/info About
ČT24.
Facebook
[online].
2004
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
https://www.facebook.com/CT24.cz/info AUST, Ondřej. Nova se v roce 2013 vrátila před ČT na pozici nejsledovanější televize. Mediář [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-se-vroce-2013-vratila-pred-ct-na-pozici-nejsledovanejsi-televize/ BUNZ, Mercedes. How social networking is changing journalism. The Guardian [online].
2014
[cit.
2014-03-18].
Dostupné
http://www.theguardian.com/media/pda/2009/sep/18/oxford-social-media-convention2009-journalism-blogs
47
z:
CT24zive.
Twitter
[online].
2014
[cit.
2014-04-09].
Dostupné
z:
https://twitter.com/CT24zive CURTIS, Anthony. Citizen Journalism. Department of Mass Communication [online]. 2012
[cit.
2014-03-24].
Dostupné
z:
http://www2.uncp.edu/home/acurtis/Courses/ResourcesForCourses/Journalism/CitizenJ ournalism.html ČERMÁK, Miloš. Co je web 2.0?: Revoluce, či bublina?. Iab slovakia: profesionalita, rozvoj
internetu
[online].
2007
[cit.
2014-04-02].
Dostupné
z:
http://www.iabslovakia.sk/file.php/364/web20.ppt ČT Nová média: Strategická koncepce 2011-2013. ČT Nová média - Internet info [online].
[cit.
2014-04-05].
Dostupné
z:
i.iinfo.cz/urs-att/CT_Nova_media-
128748361125361.ppt DOČEKAL, Daniel. Infografika: Jak se sociální sítě stávají zdrojem pro zpravodajství. JustIT.cz
[online].
2012
[cit.
2014-03-20].
Dostupné
z:
http://www.justit.cz/wordpress/2012/06/29/infografika-jak-se-socialni-site-stavajizdrojem-pro-zpravodajstvi/ FRIČOVÁ, Michaela. Česká televize představuje Krizovou mapu Česka. Tisková zpráva
[online].
2012
[cit.
2014-03-15].
Dostupné
z:
http://img.ct24.cz/multimedia/documents/33/3300/329978.pdf HORTON, Gina. What is Citizen Journalism and how does it Influence News?. Brandwatch
[online].
2013
[cit.
2014-03-05].
Dostupné
z:
http://www.brandwatch.com/2013/09/what-is-citizen-journalism-and-how-does-itinfluence-news/ Hyde Park ČT24 zaznamenal rekordní sledovanost. ČT24 [online]. 2011 [cit. 2014-0320]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/117951-hyde-park-ct24zaznamenal-rekordni-sledovanost/
48
Introduction to participatory journalism. We Media [online]. 2004 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.hypergene.net/wemedia/weblog.php?id=P36 ISCHIA, Michal a Antonín PAVLÍČEK. Tištěná média v prostředí sociálních sítí. Pro Inflow: časopis pro informační vědy [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/tistena-media-v-prostredi-socialnich-siti iVysilání: POVODNĚ 2013. [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/213411034000108povodne-2013 JANČAR, Rosťa. IVysílání ČT nově nabízí plnou TV kvalitu i na internetu. Technet.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ivysilani-ct-novenabizi-plnou-tv-kvalitu-i-na-internetu-pej-/digitv.aspx?c=A081212_202855_digitv_rja JANDA, Štěpán. Česká televize spouští iVysílání v plné televizní kvalitě: tisková zpráva. Magazín Apu.cz: O internetu, z internetu, o webu, počítačích, software, hardware,
společnosti…
[online].
2008
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
http://www.apu.cz/mag/457-ceska-televize-spousti-ivysilani-v-plne-televizni-kvalite/ JAVŮREK, Adam. Twitter už pro nás není bezvýznamný příbuzný Facebooku. Povýšil na chudšího brášku. Online žurnalistika: Blog o nových médiích a online žurnalistice [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://online.zurnalistika.cz/twitter-uz-pronas-neni-bezvyznamny-pribuzny-facebooku-povysil-na-chudsiho-brasku/ MEASURES, Chris. The Rise of Citizen Journalism. Socialmedia today [online]. 2013 [cit.
2014-03-22].
Dostupné
z:
http://socialmediatoday.com/chris-
measures/1430031/rise-citizen-journalism Nová média v pojetí České televize. Rozhlas.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/digital/cesko/_zprava/nova-media-v-pojeti-cesketelevize--771582
49
O'DELL, Jolie. The History of Social Media [INFOGRAPHIC]. Mashable [online]. 2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://mashable.com/2011/01/24/the-history-ofsocial-media-infographic/ PETRECCA, Laura. After bombings, social media informs (and misinforms). USA Today
[online].
2013
[cit.
2014-03-12].
Dostupné
z:
http://www.usatoday.com/story/news/2013/04/23/social-media-boston-marathonbombings/2106701/ PÍTROVÁ, Mariana. Potřebují česká média facebookové experty?. MEDIAINFO [online].
2013
[cit.
2014-04-05].
Dostupné
z:
http://www.mediainfo.cz/clanky/potrebuji-ceska-media-facebookove-experty/ PLÍVOVÁ, Alžběta. Tiskové zprávy: Podzim v České televizi přinese novinky také na ČT24 a ČT sport. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/tiskove-zpravy/?id=6722 POTŮČEK, Jan. Tři roky s ČT24. Digizone.cz [online]. 2008 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/texty/tri-roky-s-ct-24/ POTŮČEK, Jan. Zdeněk Šámal: Sledovanost ČT 24 mě netěší. Digizone.cz [online]. 2006 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/zdenek-samal-sesledovanosti-ct-24-nejsem-spokojen/ SMITH, Dave. Hurricane Sandy, Social Media And The Role Of Citizen Journalism In Coverage Of The 'Frankenstorm' Discussed In IBTTalks Roundtable. International Bussiness
Times
[online].
2012
[cit.
2014-03-22].
Dostupné
z:
http://www.ibtimes.com/hurricane-sandy-social-media-role-citizen-journalismcoverage-frankenstorm-discussed-ibttalks-863618 Povodně na Facebooku ČT24: tisíce fotek, videí či nabídky pomoci. ČT24 [online]. 2010 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/97942povodne-na-facebooku-ct24-tisice-fotek-videi-ci-nabidky-pomoci/
50
Diplomové práce: BUČEK, Stanislav. Občanská žurnalistika, blogy a faktory objektivity, expresivity a persvaze.
Olomouc,
2011.
Dostupné
z:
https://theses.cz/id/nd4rar/Stanislav_Buek_CFED_Obansk_urnalistika_blogy_a_faktory _ob.pdf. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. BULANTOVÁ, Klára. Vliv informačních technologií na obsah a formu současného zpravodajství
České
televize.
Praha,
2011.
Dostupné
z:
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/100939. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Karlova. KYTKA, Igor. Sociální sítě jako zdroj relevantních informací pro redaktory on-line zpravodajství. Praha, 2012. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/100959. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Karlova. POLÁKOVÁ, Lenka. Vznik a vývoj zpravodajské stanice ČT24. Brno, 2008. Dostupné z:
https://is.muni.cz/th/182344/fss_b/Bakalarska_prace_-_Lenka_Polakova.pdf.
Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.
51