UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
Fakulta tělesné výchovy a sportu
Katedra vojenské tělovýchovy
Bakalářská práce
KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PO VÝCVIKU BOJE ZBLÍZKA
Vedoucí práce:
Zpracoval:
Mgr. Michal Vágner, Ph.D.
Jiří Radovnický
PRAHA 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré literární prameny, které byly během této práce použity. Zároveň souhlasím se zveřejnění této práce jak v tištěné, tak v elektronické podobě.
V Praze dne ...............................
.................................. Jiří Radovnický
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Mgr. Michalu Vágnerovi, Ph.D. za jeho odborné vedení a čas, který mi věnoval při tvorbě bakalářské práce a za mnoho podnětných informací týkajících se zvolené problematiky. Dále bych rád poděkoval fyzioterapeutce Mgr. Silvii Šůrové, která mě seznámila se současnými metodami a trendy zabývajícími se kompenzačními cvičeními.
Souhlasím se zapůjčením bakalářské práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení
Číslo obč.
Datum
průkazu
vypůjčení
Podpis
Poznámka
ABSTRAKT
Název práce: Kompenzační cvičení po výcviku boje zblízka Cíl práce: Cílem práce je zjištění současného stavu provádění a zařazování kompenzačních cvičení po výcviku boje zblízka v Armádě České republiky. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvoří 15 respondentů. Jedná se o instruktory a vedoucí instruktory boje zblízka ve věku 20- 45 let. Použité metody: Teoretická práce s deskriptivně-analytickou a kompilační metodou s využitím dotazníku. Výsledky: Většina dotazovaných není spokojena se současným stavem zařazování kompenzačních cvičení po výcviku boje zblízka. Více jak polovina dotazovaných nemá dostatek odborné literatury. Dotazovaní nejsou dostatečně vzděláni v tématu kompenzačních cvičení. Klíčová slova: Kompenzační cvičení, dysbalance, sval, boj zblízka.
5
ABSTRACT
Titel: Compensational exercise after close combat training Aim: The aim of this work is finding out contemporary situation of practicing and filling compensational exercise after close combat in Czech Republic Army. Research complex: Research complex is created by 15 respondents. They are instructors and leading instructors of close combat at the age from 20 to 45 years. Used methods: A theoretical part with descriptive-analytical and compilation method with using questionnaire. Results: The majority of respondents is not satisfied with contemporary situation of filling compensational exercise after close combat. More than half respondents does not have enough specialized literature. Respondents are not sufficiently educated in compensational exercise theme. Keywords: Compensational exercise, dysbalance, muscle, close combat.
6
OBSAH 1 ÚVOD .....................................................................................................................11 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ...........................................................................12 2.1 Rešerše literatury ...............................................................................................12 2.2 Tělesný pohyb a jeho funkce v životě člověka ...................................................13 2.3 Kompenzační cvičení.........................................................................................14 2.3.1
Význam kompenzačních cvičení ......................................................... 14
2.3.2
Anatomicko - fyziologický základ kompenzačních cvičení.................. 16
2.3.3
Míšní reflexy....................................................................................... 16
2.3.4
Historie boje zblízka a jeho vztah ke kompenzačním cvičením............ 19
2.4 Kosterní svalstvo ...............................................................................................20 2.4.1
Charakteristika kosterního svalstva...................................................... 20
2.4.2
Typy svalových vláken........................................................................ 22
2.4.3
Svaly tonické a fázické........................................................................ 23
2.5 Testování správného držení těla .........................................................................25 2.5.1
Posturální funkce a charakteristika individuálně optimálního držení těla ...................................................................................................... 25
2.5.2
Vadné držení těla a svalová nerovnováha ............................................ 27
2.5.3
Nejčastěji ochabující svaly .................................................................. 28
2.5.4
Nejčastěji zkracující se svaly............................................................... 29
2.6 Kvalitativní výzkum ..........................................................................................30 3 CÍL PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY .................................................................31 3.1 Cíl práce ............................................................................................................31 3.2 Výzkumné otázky..............................................................................................31 4 METODOLOGIE PRÁCE ....................................................................................32 4.1 Obecná charakteristika práce .............................................................................32 7
4.2 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................32 4.3 Metody získání dat, sestavení dotazníku ............................................................32 4.3.1
Metody získání dat .............................................................................. 32
4.3.2
Sestavení dotazníku............................................................................. 32
4.4 Organizace výzkumu, vyhodnocení dat..............................................................34 4.4.1
Organizace výzkumu........................................................................... 34
4.4.2
Vyhodnocení dat ................................................................................. 34
5 VÝSLEDKY ...........................................................................................................35 6 DISKUSE................................................................................................................44 7 ZÁVĚRY.................................................................................................................46 8 SEZNAM LITERATURY......................................................................................47 9 PŘÍLOHY...............................................................................................................50
8
SEZNAM VYOBRAZENÍ Obrázek 1- Exteroceptivní míšní reflex .......................................................................18 Obrázek 2- Stavba svalu ..............................................................................................21 Tabulka 1- Typy svalových vláken ..............................................................................22 Tabulka 2- Tonické (posturální) svaly .........................................................................24 Tabulka 3- Fázické svaly.............................................................................................24 Obrázek 3- Správné držení těla pohled z boku .............................................................26 Obrázek 4- Správné držení těla pohled zezadu.............................................................26 Obrázek 5- Druhá otázka dotazníkového šetření ..........................................................35 Obrázek 6- Třetí otázka dotazníkového šetření ............................................................36 Obrázek 7- Čtvrtá otázka dotazníkového šetření ..........................................................37 Obrázek 8- Pátá otázka dotazníkového šetření .............................................................37 Obrázek 9- Šestá otázka dotazníkového šetření............................................................38 Obrázek 10- Sedmá otázka dotazníkového šetření .......................................................38 Obrázek 11- Osmá otázka dotazníkového šetření.........................................................39 Obrázek 12- Devátá otázka dotazníkového šetření.......................................................40 Obrázek 13- Desátá otázka dotazníkového šetření .......................................................40 Obrázek 14- Jedenáctá otázka dotazníkového šetření...................................................41 Obrázek 15- Dvanáctá otázka dotazníkového šetření ...................................................41 Obrázek 16- Třináctá otázka dotazníkového šetření.....................................................42 Obrázek 17- Čtrnáctá otázka dotazníkového šetření.....................................................43 Obrázek 18- Patnáctá otázka dotazníkového šetření.....................................................43
9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AČR
- Armáda České republiky
ASR
- Armáda Slovenské republiky
BZ
- boj zblízka
CNS
- centrální nervová soustava
KC
- kompenzační cvičení
MuSaDo MCS
- MuSaDo military combat system
STP
- speciální tělesná příprava
typ I., SO
- typ první, slow oxidative
typ II. A, FOG
- typ druhý A, fast oxidative and glycolitic
typ II. B, FG
- typ druhý B, fast glycolitic
10
1 ÚVOD Boj zblízka (dále jen BZ) je velmi specifické a zároveň i fyzicky náročné cvičení spadající do speciální tělesné přípravy (dále jen STP), při kterém může docházet k desharmonizaci pohybového systému a ke svalové nerovnováze (dysbalanci). Pro odstranění jednotlivých dysbalancí slouží kompenzační cvičení (dále jen KC), která by měla být pevnou a neodmyslitelnou součástí výuky BZ. KC dokáží nejen vyrovnat, ale i posílit, uvolnit a protáhnout potřebné přetěžované svalové partie, které mohou být příčinou bolestivých podnětů. Tyto podněty mohou vojáka omezovat jak v profesionální kariéře, tak i v běžném civilním životě. Je velmi důležité, aby pronikaly kvalitní informace od vyučujících BZ, tedy z řad instruktorů a vedoucích instruktorů, k řadovým vojákům, kteří se fyzicky účastní výuky BZ. Jedná se především o dostatečnou fyziologickou a anatomickou znalost v oblasti lidského hybného systému. Problematika KC je v posledních letech velmi populární a diskutované téma. Bohužel musím zmínit, že populárnost KC dostatečně nepronikla do Armády České republiky (dále jen AČR). V rámci resortu AČR nebyla zatím zpracována žádná práce ani publikace zabývající se KC po výcviku BZ. Svou prací bych chtěl přispět do této opomíjené problematiky. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapování současného stavu vědomostí v zařazování a provádění KC po výcviku BZ mezi vedoucími instruktory BZ v AČR. Pro toto zmapování jsem využil dotazníkové šetření.
11
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 2.1 Rešerše literatury Literatura, která je využita pro tvorbu bakalářské práce, je z nejrůznějších vědních oborů. Jednotlivé vědní obory jsem si rozčlenil do sekcí. Hlavními zastupiteli jednotlivých sekcí jsou: společensko- vědní sekce, sportovní sekce, biomedicínská sekce, metodologická sekce. Hlavní zastoupení ve společensko- vědní sekci má kniha Výkon a trénink ve sportu (Dovalil a kol., 2002), kde se autoři pokusili syntetizovat pohledy různých vědních oborů na současný sportovní trénink. Ve sportovní sekci jsem využíval multimediální učebnici Boj zblízka v Armádě České republiky- 1. stupeň. (Vágner, 2008). Multimediální učebnice obsahuje jak teoretické, tak i praktické ukázky výcviku boje zblízka pro studenty vojenské tělovýchovy na UK FTVS a instruktory boje zblízka v Armádě České republiky. S velmi podobným obsahem jsem využil knihu s názvem K teorii boje zblízka (Vágner, 2008). Pro potřeby posilovacích cvičení jsem využil Velkou knihu posilování (Stoppani, 2008). Při hledání moderních cvičebních metod s kompenzačním účinkem jsem využil Pilates & jóga pro sportovce (Blahušová, 2008). Předposlední ze jmenovaných sekcí je biomedicínská sekce, která je co do hojnosti použité literatury nejpočetnější. Mezi prvními bych jmenoval publikaci Kompenzace pohybem (Hošková, 2003), která slouží jako praktický každodenní průvodce s cíleně zaměřeným cvičením. Nabízí ucelený program kompenzační pohybové abecedy nejen pro sportovce, ale i pro širokou veřejnost. Dalším použitým zdrojem je Funkční diagnostika pohybového aparátu (Tichý, 2000), která podává mnoho informací o lidském těle a o pohybech vykonávaných jednotlivými částmi lidského těla. Kompenzační cvičení uvolňovací- posilovací- protahovací (Bursová, 2005) je publikace, která předkládá všem kondičním, výkonnostním i vrcholovým sportovcům více než devadesát vhodných kompenzačních cvičení s využitím vlastní
12
váhy těla i dostupných cvičebních pomůcek jako jsou posilovací guma, gymnastický míč a overball. Okrajově využitá je publikace Kompenzační cvičení pro fotbalisty (Bursová, Votík, Zalabák, 2003). Jelikož je tato publikace zaměřená na konkrétní spektrum čtenářů posloužila mi pouze v její teoretické části. Jedním ze skvělých pomocníků je zahraniční kniha Strenght training anatomy, II. ed. (Delavier, 2005). Kniha je rozčleněna na jednotlivé svalové partie a slouží jako jeden velký anatomický průvodce těmito partiemi při posilování. Velmi podobnou knihou je Stretching anatomy (Nelson, Kokkonen, 2007), taktéž zahraniční publikace, která je rozčleněna na jednotlivé svalové partie a slouží jako anatomický průvodce při protahovacím cvičení. Jednou z posledních využitých knih je Cvičení k obnovení a udržení svalové rovnováhy (Kabelíková, Vávrová, 1997). V knize najdeme spoustu popsaných a vysvětlených cviků, které předcházejí vzniku svalových dysbalancí. Knihu Biologie člověka (Novotný, 2003), která slouží jako učebnice pro gymnázia, jsem využil jako zdroj přehledných obrázků. Jediným internetovým zdrojem, který jsem ve své práci využil jsou stránky Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UK (Tlapák, 2004), které slouží studentům jako internetová učebnice. V metodologické sekci jsem hledal správnou strukturu a formu práce. Informoval se a vybíral metody, které využiji ve své práci. Používal jsem knihu Úvod do kvalitativního výzkumu (Hendl, 1999), knihu Kvalitativní výzkum (Hendl, 2005) a knihu Úspěšný návrh výzkumu (Punch, 2008).
2.2 Tělesný pohyb a jeho funkce v životě člověka Tělesný pohyb bývá nejčastěji definován jako změna místa nebo změna polohy celého těla způsobená vlastními silami. Pohyb je jedním ze základních projevů života člověka, díky kterému jsme schopni vlastní existence. Proto by měl být tělesný pohyb nedílnou součástí života každého z nás, neměl by být opomíjen, případně dokonce vynecháván. Optimálním pohybem vykonaným podpůrně pohybovým aparátem podněcujeme přes nervový a hormonální systém celý organismus k výraznější látkové přeměně, podporujeme srdeční činnost (snižujeme např. klidovou tepovou frekvenci a tím srdce pracuje efektivněji), zvyšujeme dechový objem a vitální kapacitu plic, napomáháme
13
odstraňovat toxické látky, stimulujeme produkci endorfinů v mozku, harmonizujeme vegetativní nervový systém (Bursová, 2005, s. 11). Díky pohybovým aktivitám a skupinovým hrám jsme schopni příjemně trávit volný čas, což jedinci napomáhá k lepšímu začlenění do společnosti. Pohyb má svůj nezastupitelný fyziologický význam, při nedostatku pohybu se vždy dříve nebo později objeví jistá fyziologická patologie v podobě ochablých, případně zkrácených svalů či v jiné formě. Jelikož je pohyb řízen centrální nervovou soustavou (dále jen CNS) a s její činností úzce souvisí, ovlivňuje psychickou stránku jedince a jeho vlastnosti jako jsou intelekt, ctižádost, poctivost, sebedůvěra, vůle a další (Bursová, 2005, s. 11). Vzájemné ovlivňování psychických a tělesných vlastností v úzké souvislosti s tělesným pohybem je nám již znám z historického vývoje společnosti. Například z řeckého systému kalokagathia, kdy se kladl velký důraz na harmonický rozvoj fyzických a psychických vlastností jedince. O tom, že tělesný pohyb pozitivně působí na funkčnost lidského organismu, nemůže být sporu. Mnohé vědecké studie prokázaly, že díky optimálně udržované hladině tělesného pohybu (zdatnosti) lze pozitivně ovlivňovat nezvratný proces stárnutí. I přes pozitivní výsledky studií se dnes nacházíme v době tzv. ,,sedící populace“, která je důsledkem současného životního stylu. Termín ,,sedící populace“ úzce souvisí s civilizačními chorobami, jako jsou obezita, cukrovka, alergie, poruchy správného držení těla. a dalšími. Většinu z těchto chorob způsobuje nedostatečný pohyb, sedavé zaměstnání, pasivní koníčky jako televize, počítače, internet, přejídání se a další.
2.3 Kompenzační cvičení 2.3.1 Význam kompenzačních cvičení Význam KC je velmi úzce spjat se současným životním stylem a termínem ,,sedící populace“. KC jsou speciální cviky zaměřené na odbourání vzniklých poruch a vad hybného systému v podobě svalových dysbalancí, kloubní bolesti, vertebrogenních potíží (poruchy spojené se špatným držením těla s degenerativními změnami na páteři). Pravidelnými a správně prováděnými KC lze těmto poruchám předcházet a snižovat jejich riziko vzniku.
14
Co vlastně skrývá termín KC? Kompenzační cvičení neboli vyrovnávací cvičení mají nezastupitelnou úlohu v prevenci funkčních poruch, zejména poruch hybného systému (kompenzace- com = ,,K“, penso = ,,VÁŽIT“, doslova k vyvážení) (Bursová, 2005, s. 27). Hošková (2003, s. 7) tvrdí, že KC mohou redukovat nežádoucí vlivy přetěžování, mohou udržet optimální funkční schopnost pohybového systému a jsou také vhodným prostředkem k odstranění funkčních poruch, které bývají původcem morfologických změn, tj. změn na kosterní a svalové tkáni. Z těchto faktů vyplývá, že je velmi důležité zařazovat KC do pohybového programu v každém věku bez ohledu na to, zdali jste vrcholový sportovec, případně důchodce provozující ,,nordicwalking“ (dynamická chůze s holemi, severská chůze). KC mohou plnit svou funkci jen tehdy, dodržují- li se hlavní didaktické zásady, mezi které patří pravidelnost, přiměřenost, racionálnost a účelnost. Aby bylo dosažené co možná nejvyšší efektivnosti KC, nestačí znát pouze didaktické zásady. Nutno porozumět základnímu rozdělení KC na uvolňovací, protahovací a posilovací, ale i počítat se širokým spektrem kompenzačních pomůcek, které mohou KC velmi zefektivnit ať už v podobě usnadnění, případně ztížení podmínek při provádění jednotlivých cviků. Dovoluji si citovat část překladu z úvodu knihy ,,Stretching anatomy“ (Nelson, Kokkonen, 2007): ,,Dobrá ohebnost odráží stav kloubně- svalových jednotek a prospívá funkčnosti svalů a kloubů. Je prevencí proti úrazům, pomáhá snižovat svalovou bolestivost a zlepšuje výkon ve všech pohybových aktivitách. Vyšší ohebnost zlepšuje kvalitu života a funkční nezávislost. Dobrá ohebnost činní svaly pružnějšími a zvyšuje rozsah pohybu v kloubech. Tělesným pohybům a běžným každodenním aktivitám dodává lehkost a uvolněnost. Jednoduchý denní úkol (předklonit se a zavázat si tkaničku u bot) přestane být zásluhou ohebnosti problémem.“ Z tohoto krátkého úryvku jasně vyplývá význam KC, konkrétně protahovacích cvičení, kdy dojde ke zvýšení ohebnosti díky pravidelnému protahování.
15
2.3.2 Anatomicko - fyziologický základ kompenzačních cvičení Každý tělesný pohyb je výsledkem součinnosti (integrace) jednotlivých dílčích systémů organismu (podpůrně pohybového, řídícího a transportního), které pracují vždy jako jeden funkční celek (Bursová et al., 2003). Spolupráce mezi těmito systémy se odehrává na úrovni biochemických dějů a fyziologických funkcí. Zjednodušeně řečeno lze tuto spolupráci mezi jednotlivými systémy chápat takto. Pro dosáhnutí svalové kontrakce je nutné, aby se chemická energie přeměnila na mechanickou energii. Dle (Bursové et al., 2003) lze chápat spolupráci jednotlivých systémů takto: ,,Pasivní a aktivní část podpůrně pohybového systému (výkonového) provádí pohyb mechanicky a současně zajišťuje převod chemické energie na mechanickou sílu. Řídící systém představuje nervová soustava, která vytváří a řídí jednotlivé pohybové programy podle aferentní (dostředivé) signalizace z receptorů, rozhoduje o pohybové reakci organismu dle aktuálních vnějších podmínek. Transportní systém zásobuje organismus chemickými látkami, které jsou zdrojem energie, a tím udržuje podmínky pro práci vnitřního prostředí.“ Z této celkem složité definice je zřejmé, že práce bude obsahovat jednotlivé svaly, které zajišťují převod chemické energie na mechanickou sílu vlastního pohybu. Vzhledem k obsáhlosti této problematiky bude zmíněno pouze to, co souvisí se záměry výzkumné části práce.
2.3.3 Míšní reflexy Problematika neurofyziologických zákonitostí řízení, regulace a kontroly činnosti pohybů a kosterního svalstva je tak obsáhlá, že se v této kapitole zaměřím pouze na míšní reflexy a jejich využití při KC. Výše zmiňovanou problematiku představím co možná nejjednodušeji. Jak tvrdí (Bursová, 2005, s. 18) provedení pohybu závisí na koordinaci jednotlivých nervových pochodů, na řízení regulaci a kontrole se podílejí všechny tři úrovně CNS (korová, podkorová a míšní), jež tvoří jednu funkční jednotku. Nejvyšší úrovní CNS je mozková kůra, což v praxi znamená, že zajišťuje ty nejsložitější, koordinačně náročné pohybové dovednosti a ty jednodušší (samozřejmé) nechává řídit nižším podkorovým ústředím. Z tohoto vyplývá, že nejnižší úrovní řízení a regulace činnosti kosterního svalstva je míšní reflexní oblouk (míšní reflexy).
16
Hlavní úkol míšního reflexního oblouku popsala (Bursová et al., 2003, s. 18) takto: ,,Jeho úkolem je neustále upravovat svalový tonus a tak nastavovat a udržovat funkční délku jednotlivých svalů na základě průběžné informace ze svalových vřetének. Tato úroveň řízení velice významně ovlivňuje výsledek pohybové činnosti. Protože se jedná o řízení automatické, může sportovec ovlivnit jeho kvalitu především péčí o svalový aparát a způsobem provádění jednotlivých kompenzačních cvičení.“ Míšní reflexy se dělí na proprioceptivní a exteroceptivní. Podrážděním receptorů se míšní reflexy aktivují. Proprioceptivní míšní reflexy (vycházejí z proprioceptorů uložených ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech) představují nejjednodušší ale základní a nezastupitelnou funkční složku všech tělesných pohybů (Bursová, 2005, s. 24). Mají primární význam pro zajištění a řízení svalového napětí, které je výchozím předpokladem pro udržení vzpřímené polohy těla v gravitačním poli (Bursová, 2005, s. 24). Exteroceptivní míšní reflexy popisuje (Bursová et al., 2003, s. 19) takto: ,,Tyto reflexy se vyvolávají drážděním bolestivých a dotykových čidel uložených v kůži a dělí se na extenzorové a flexorové. Extenzorové reflexy mají důležitý význam pro zachování vzpřímeného postoje a vlastní chůzi (zajišťuje bdělost). Reagují na dráždění dotykových čidel např. v plosce nohy a zvyšují především napětí natahovačů, mají tedy antigravitační podstatu. Základní krok při chůzi zajišťuje zkřížený extenzorový reflex, který spočívá v tom, že při flexi jedné končetiny automaticky dochází k extenzi druhé končetiny. Flexorové reflexy jsou obranného rázu, zabraňují škodlivým bolestivým podnětům oddálením končetin od daného předmětu.“ Na obrázku 1 je znázorněn průběh reflexu v reflexním oblouku na příkladu obranného míšního reflexu (exteroceptivní míšní reflex). Autor obrázku (Novotný, 2003) jej popisuje takto: ,,Na bolestivý podnět dojde k odtažení končetiny. Reflexní oblouk je znázorněn schematicky třemi neurony a dvěma synapsemi. Reflex začíná podrážděním citlivého zakončení neuronu v kůži a končí podrážděním svalu motorickým neuronem. Reflexní dráha je vedena přes míchu.“ 17
Obrázek 1- Exteroceptivní míšní reflex (Biologie člověka: Novotný, 2003)
Díky proprioceptivním míšním reflexům jsme schopni zkvalitnit a o mnoho zefektivnit KC- protahovací. Mezi tyto reflexy patří: Napínací reflex autorka (Bursová, 2005, s. 24) popisuje takto: ,,Prudké, rychlé protažení svalu (např. při uklouznutí nebo při švihových pohybech) je podnětem k podráždění svalových vřetének, které okamžitě automaticky zajistí kontrakci natahovaného svalu. Síla kontrakce je přímo úměrná rychlosti a intenzitě protažení. Uvedená obranná reakce svalu je označována napínací reflex. Je zřejmé, že se budeme snažit při protahování svalu tento reflex nevyvolávat. Budeme- li se protahovat pomalu a vědomě, pak napínací reflex nevznikne a protažení bude účinnější a bez ohrožení elasticity svalu.“ Ochranný útlum autorka (Bursová, 2005, s. 24) popisuje takto: ,,Ke zvýšení efektivity protahování svalu budeme naopak záměrně využívat tzv. ochranný útlum, který vyvoláme izometrickou kontrakcí protahovaného svalu přiměřené intenzity. Zvýšené napětí protahovaného svalu bez viditelného zkrácení podráždí šlachová těliska, která reflexně zmírní až utlumí alfa motoneurony vlastního protahovaného svalu a současně dojde k aktivaci antagonisty. Výsledkem je pak jakýsi příkaz ke zmírnění až utlumení 18
svalového stahu. Tento útlum (uvolnění) svalové kontrakce pod jeho klidovou úroveň jednak brání přetržení šlachy, ale současně ho využíváme při protahování svalu, protože sval klade menší odpor vlastnímu následnému protažení. Jelikož je podnětem izometrická kontrakce, vžil se v terénní praxi pod pojmem postizometrická relaxace (PIR, postfacilitační útlum).“ Reciproční útlum (inervace, inhibice) autorka (Bursová, 2005, s. 24) popisuje takto: ,,K prohloubení útlumu protahovaných svalů lze využít reflexního vztahu mezi partnerskými svaly. Kontrakce neprotahovaného antagonisty (břišních svalů) povede k útlumu protahovaného svalu (bederních vzpřimovačů) na základě principu reciproční inervace, kterým zvýrazníme vlastní protažení.“ Šíjové reflexy jsou v knize (Bursová et al., 2003, s. 20) popsány následovně: ,,Tyto reflexy jsou spouštěny informacemi z prvních tří krčních obratlů, a proto má poloha hlavy při pohybu dominantní význam. Při záklonu a předsunutí hlavy automaticky dochází např. k prohnutí bederní páteře následkem automatického snížení svalového napětí dolních končetin. Na techniku cvičení a jeho zdravotní důsledky má pozitivní účinek i pohyb očí, který iniciuje pohyb hlavy, krční páteře, hrudní páteře a nakonec i celý osový mechanismus. Pohled vzhůru stimuluje aktivitu extenzorové soustavy, pohled dolů aktivitu flexorové soustavy a pohled stranou extenzi ve směru pohledu a flexi ve směru opačném.“
2.3.4 Historie boje zblízka a jeho vztah ke kompenzačním cvičením V roce 1993 došlo k rozdělení tehdejší Československé republiky na dva samostatné státy (Českou republiku a Slovenskou republiku). Ve stejném duchu došlo k rozdělení armády na AČR a ASR (Armáda Slovenské republiky). Stejného roku byla vypsána veřejná soutěž pro zavedení nového systému BZ pro potřeby AČR. Vítězem veřejné soutěže se stal systém s názvem MuSaDo Military Combat System (dále jen MuSaDo MCS). Zakladatelem MuSaDo MCS je německý velmistr Herbert Grudzenski. Mezi hlavní představitele MuSaDo MCS v České republice (dále jen ČR) patří Oldřich Šelenberk a Antonín Sokol (v jeho tradiční podobě). BZ je jedním z osmi témat STP, která je součástí služební tělesné výchovy AČR.
19
Výcvik BZ v AČR je rozdělen do třech po sobě následujících stupňů, nejvyšší technický stupeň je třetí stupeň (Vágner, 2008, s. 18). Jednotlivé stupně obsahují nejrůznější techniky, počínaje těmi nejjednoduššími, jako jsou základní techniky, až po ty nejobtížnější, které jsou určeny speciálním jednotkám a vojenské policii. Jak jsem již zmiňoval v úvodu práce, BZ je velmi specifické a zároveň fyzicky i psychicky náročné cvičení, které obsahuje několik druhů technik, při kterém může docházet k desharmonizaci pohybového systému a k nejrůznějším dysbalancím v podobě zkrácených, či ochablých svalů. Abychom předešli těmto problémům je bezpodmínečně nutné provádět KC po každé lekci BZ. KC vstupují do BZ jako preventivní opatření proti nechtěným úrazům a nepříjemným zraněním. Proto by měla mít KC vyhrazený dostatečný prostor v každé výukové hodině či lekci.
2.4 Kosterní svalstvo 2.4.1 Charakteristika kosterního svalstva Kosterní
svalstvo
je
aktivním
orgánem
pohybové
činnosti.
Kostra
s chrupavkami, vazy a klouby tvoří pasivní část podpůrně pohybové soustavy.Aktivní a pasivní část tvoří jeden velký celek. Základní jednotkou kosterního svalu jsou svalová vlákna, která nejsou schopna funkce bez inervace CNS. Pro pochopení funkce svalu není ani tak důležité, jak vypadá na povrchu, ale spíše to, jak vypadá pod mikroskopem. Základní stavební a funkční jednotkou je obvykle buňka. To ale neplatí pro kosterní svalstvo. Zde je základní strukturní jednotkou svalové vlákno (viz obrázek 2). To je vyplněno tzv. myofibrilami, což jsou pro změnu základní funkční jednotky příčně pruhovaného svalu. Svalová vlákna se potom sdružují do větších celků, které označujeme jako snopečky a snopce různých řádů. Tyto celky jsou obaleny jemnými vazivovými pouzdry a celý sval je obalen silnějším pouzdrem, které označujeme jako svalová fascie neboli svalová povázka. Myofibrily jsou uloženy ve vazivové hmotě, kterou označujeme jako endomysium. Vždy několik myofibril je obaleno vazivovou membránou označovanou jako sarkolema. To je v podstatě popis svalového vlákna. Vlastní kontraktilní (tedy stažlivou) složku myofibril tvoří 2 bílkoviny, a to sice aktin a myozin. Aktin tvoří jemná a tenká vlákna a jedná se o nepohyblivou složku. Myozin naopak tvoří tlustá vlákna, ze
20
kterých vybíhají hlavičky, a jedná se o samotnou pohyblivou složku. V klidu jsou do sebe tenká a tlustá vlákna zasunuta jen částečně a tím vzniká v mikroskopu pruhovaný obraz (v místech, kde jsou mezi sebe zasunuty oba druhy vláken, vidíme tmavý proužek a v místě, kde je pouze jeden druh vláken, vidíme světlý proužek). Proto se kosterní svalovině taky říká příčně pruhovaná.
Obrázek 2- Stavba svalu (Biologie člověka: Novotný, 2003)
Autorka (Bursová, 2005, s. 16) popisuje základní vlastnost svalových vláken: ,,Základní vlastností je svalová kontrakce, kdy sval reaguje na podráždění. Rozlišujeme kontrakci izometrickou, při které nedochází ke změně délky svalu, ale mění se svalové napětí (tonus), a kontrakci izokinetickou, kdy svalová vlákna nemění své napětí a buď se v průběhu pohybu prodlužují (excentrická kontrakce) nebo zkracují (koncentrická kontrakce).“ Posledním případem jsou svalové kontrakce auxotonické, při kterých dochází ke změně napětí a zároveň i ke změně délky svalových vláken. S tímto typem svalové kontrakce se však u KC nesetkáme. Svaly a svalové skupiny můžeme rozdělit podle směru pohybu na:
Agonista- sval, který způsobuje pohyb a působí v jeho směru.
Antagonista- sval, který působí proti směru pohybu a tím i proti agonistovi.
21
Synergista- sval (svalová skupina), která působí s agonisty . Pohybu napomáhá, ale není schopen ho vykonat samostatně.
Fixační svaly- umožní provést pohyb fixací potřebné polohy segmentu nebo kloubu.
Neutralizační svaly- optimalizuje prováděný pohyb.
2.4.2 Typy svalových vláken Činné svaly jsou strukturálně tvořeny svalovými vlákny, které se typologicky dělí na vlákna červená, přechodná a bílá. (Dovalil a kol., 2002, s. 47). Celkově můžeme svalová vlákna rozdělit do čtyř skupin, jelikož červená vlákna jsou dvojího typu, jak je vidět v tabulce 1. Svalová vlákna mají řadu společných znaků (především anatomických), které dovolují jejich jednotný obecný popis, ale sval je ve skutečnosti heterogenní populací vláken lišících se řadou mikroskopických, histochemických a fyziologických vlastností.
Tabulka 1- Typy svalových vláken TYP typ I., SO (slow oxidative) pomalá červená vlákna typ II. A, FOG (fast oxidative and glycolytic) rychlá bílá vlákna typ II. B, FG (fast glycolytic) rychlá červená vlákna typ III. přechodná vlákna
STRUKTURA a ZÁSOBENÍ velmi tenká a bohatě kapilarizovaná středně silná a kapilarizovaná
FUNKCE statické a pomalé pohyby, polohové funkce rychlý a silový pohyb
velmi silná a málo kapilarizovaná
maximální silový pohyb
nediferencovaná vlákna
není známa
Pomalá červená vlákna (typ I., SO), jsou poměrně tenká, mají méně myofibril, hodně mitochondrií a přítomnost většího množství myoglobinu, který váže ve svalu kyslík, jim dodává červenou barvu. Jsou typická velkým množstvím krevních kapilár. Enzymaticky jsou červená vlákna vybavena k pomalejší kontrakci, ale jsou vhodná pro vytrvalostní činnost. Jsou ekonomičtější a vhodnější pro stavbu svalů zajišťujících spíše statické, polohové funkce a pomalý pohyb (Tlapák, 2004). Málo se unaví. Nazývají se tonická (posturální) vlákna.
22
Rychlá bílá vlákna (typ II. A, FOG), jsou objemnější (středně silná), mají více myofibril a méně mitochondrií. Enzymaticky jsou vybavena k rychlým kontrakcím, prováděným velkou silou, ale po krátkou dobu (Tlapák, 2004). Jsou méně ekonomická a mají jen střední množství kapilár. Hodí se pro výstavbu svalů zajišťujících rychlý pohyb prováděný velkou silou. Jsou velmi odolná proti únavě. Nazývají se fázická vlákna. Rychlá červená vlákna (typ II. B, FG), mají velký objem, málo kapilár, nízký obsah myoglobinu a nízký obsah oxidativních enzymů. Díky silně vyvinutému sarkoplazmatickému retikulu a vysoké aktivitě Ca a Mg iontů, dochází u těchto vláken k rychlému stahu prováděnému maximální silou, ale vlákna jsou málo odolná proti únavě (Tlapák, 2004). Přechodná vlákna představují vývojově nediferencovanou populaci vláken, která je zřejmě potenciálním zdrojem předchozích tří typů vláken.
2.4.3 Svaly tonické a fázické Pro odbornou praxi při provádění KC je velmi důležité znát rozdělení jednotlivých svalových skupin na svaly tonické a fázické. Svaly tonické (posturální) popisuje autorka (Hošková, 2003, s. 8) takto: ,,Tyto svaly se vyznačují pomalejším průběhem stahu, jsou více protkány kapilárami, proto lépe zásobovány a tudíž méně unavitelné. Co do zastoupení svalových vláken se jedná o typ- pomalá červená vlákna (typ I., SO). Mají lepší regenerační schopnosti, ve stereotypech se rychleji zapínají, zvláště v extrémních situacích. Vlastnost, kterou nelze přehlédnout, je bohužel tendence ke klidovému zkrácení v průběhu života. Především se projevuje jako adaptační děj, který nabývá převahu nad přirozeným pohybovým chováním. Ve sportu nastává taková situace velmi často, ať již díky samotnému charakteru daného sportu, nebo nevhodnému tréninku, zejména špatnému posilování. Ke zkrácení tonických svalů dochází i u běžné populace, u níž převládá sedavý způsob života, a to již od dětského věku.“ Pro větší přehlednost uvádím tabulku 2, kde jsou sepsány nejčastěji se zkracující svaly. Svaly fázické reagují hbitě na podněty, mají však horší cévní zásobení, a proto se rychleji unaví (viz tabulka 3). Zjišťujeme u nich i horší regenerační schopnosti, 23
tendenci k ochabování, oslabování a dokonce i nechuť zapojovat se do svalové práce (Hošková, 2003, s. 9). Co do zastoupení svalových vláken se jedná o typ- rychlá bílá vlákna (typ II. A, FOG). Následkem těchto adaptačních změn vznikají typické svalové dysbalance, které jsou do jisté míry konstantní a charakteristické. Mluvíme pak o syndromech (např. horní zkřížený syndrom a dolní zkřížený syndrom), které mají i svůj klinický význam. Jsou také charakteristické pro určité skupiny lidí. Z výše uvedeného vyplývá, že svaly tonické mají tendenci ke zkrácení a měli bychom je protahovat, zatímco svaly fázické je potřeba posilovat, aby neochabovaly. Tato jednoduchá věta je jakýmsi klíčem ke správné kompenzaci. Tabulka 2- Tonické (posturální) svaly Tonické (posturální) svaly kývač (m. sternocleidomastoideus) svaly kloněné (m. scaleni) zdvihač lopatky (m. levator scapulae) horní část trapézového svalu (m. trapezius) vzpřimovače páteře - hlavně bederní a šíjové spodní vlákna velkého svalu prsního (m. major pectoralis) podlopatkový sval (m. supraspinatus) spodní vlákna širokého svalu zádového (m. latissimus dorsi) dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum) sval bedrokyčlostehenní (m. illiopsoas major) vnější rotátory kyčle - sval hruškovitý (m. piriformis) napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae) hamstringy přímý sval stehenní (m. rectus femoris) přitahovače stehna (adduktory) lýtkové svaly (dvojhlavý a šikmý lýtkový sval)
Tabulka 3- Fázické svaly Fázické svaly rotátory páteře vzpřimovače hrudní páteře flexory krku mezilopatkové s. (rombické svaly, střední a spodní vlákna trapézového s.) přední pilovitý sval (m. serratus anterior) horní vodorovná vlákna širokého svalu zádového (m. latissimus dorsi) zadní část svalu deltového (m. deltoideus) vnější rotátory paže (podhřebenový sval a malý oblý sval) trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii) horní vlákna velkého svalu prsního (m. pectoralis major) břišní svaly (přímý, šikmý vnější a vnitřní sval břišní) hýžďové svaly (m. gluteus maximus/ medius/ minimus) vnější a vnitřní hlava čtyřhlavého s. stehenního (m. quadriceps lateralis / medialis) přední holenní sval (m. tibialis anterior)
24
2.5 Testování správného držení těla 2.5.1 Posturální funkce a charakteristika individuálně optimálního držení těla Individuálně optimální (správné) držení těla je jedním ze základních předpokladů správného zapojování svalových skupin v průběhu pohybu a efektivního provádění jednotlivých kompenzačních cvičení. Kromě toho zajišťuje optimální funkci všech vnitřních orgánů. Tím do vysoké míry ovlivňuje daný sortovní výkon. Posturální (postura- latinsky postava) funkce zajišťuje vzpřímenou polohu těla v tíhovém poli. Posturou označujeme polohu, kterou tělo a jeho části zaujímají v klidu (Bursová, 2005, s. 13). Kvalita držení těla je ovlivněna celou řadou faktorů. Je obrazem vnějšího a vnitřního prostředí jedince, odpovídá jeho tělesným a duševním vlastnostem, aktuálnímu stavu psychických procesů, tělesné stavbě a stavu svalstva. Není to rys trvalý, mění se s vývojem jedince a jeho životních podmínek. K
hodnocení
držení
těla
se
používají
různé
diagnostické
metody.
V tělovýchovné praxi se vychází zejména ze subjektivního hodnocení jednotlivých parametrů držení těla, např. podle metodiky Jaroše a Lomíčka (1957). Jednotlivé parametry při pohledu z boku hodnotíme vzhledem k těžnici, kterou spustíme ze středu hrbolu kosti týlní (viz. obrázek 3)
hlava je vzpřímená (zasunutá), brada svírá pravý úhel s osou těla, spojnice oční štěrbiny a horního úponu ušního boltce je kolmá na těžnici spuštěnou z hrbolu kosti týlní, vzdálenost krční lordózy od těžnice je kolem 2 cm (v dospělosti do 3cm),
hrudník je vyklenutý a symetrický, jeho osa je kolmá, žebra svírají s páteří 30°, vrchol hrudní kyfózy se dotýká těžnice spuštěné z hrbolu kosti týlní,
břišní stěna je za kolmicí spuštěnou z mečíkovitého výběžku kosti hrudní, vzdálenost bederní lordózy od těžnice je 2,5- 3 cm (v dospělosti opět o málo větší), pánev s kostí křížovou svírá s vertikálou úhel asi 30°,
těžnice prochází mezi hýžďovou rýhou, středem mezi koleny a dopadá do středu spojnice pat.
25
Obrázek 3- Správné držení těla pohled z boku (Kompenzační cvičení: Bursová, 2005)
Obrázek 4- Správné držení těla pohled zezadu (Kompenzační cvičení: Bursová, 2005)
26
Hodnocení držení těla v čelní rovině, pří pohledu zezadu (viz. obrázek 4)
osa páteře je totožná s osou těla,
osa boků je rovnoběžná s osou ramen a je kolmá na osu těla,
ramena jsou stejně vysoko a symetricky rozložená,
lopatky jsou celou plochou přitisknuty k hrudníku a jsou symetricky oddáleny od páteře,
thorako- abdominální trojúhelníky (prostor mezi paží a tělem) jsou symetrické,
středy kyčelních, kolenních a hlezenních kloubů jsou na svislici (klenba nohy je fyziologická, není příčně ani podélně plochá).
2.5.2 Vadné držení těla a svalová nerovnováha Naše páteř je udržována v ideální poloze díky systému svalů, vazů a kloubů. Pokud dojde k oslabení některé části z tohoto systému, vzniká porucha, kterou označujeme jako vadné držení těla. Vadné držení těla je nejčastěji způsobeno určitou svalovou nerovnováhou- svalovou dysbalancí, kdy dojde k ochabnutí fázického svalu a zkrácením (ztuhnutím) antagonistického (působícího proti) posturálního svalu, či svalové skupiny. Jedná se o vady posturální, kdy nejsme schopni udržet tělo v ideálním postavení vůči gravitačnímu poli země, vzácně však může přejít ve vadu strukturální, kterou již žádným KC nevyrovnáme. Tyto změny jsou trvalé. Vadné držení těla je nejčastěji projevem oslabeného svalového aparátu vlivem nedostatečné až zanedbané fyzické (pohybové) činnosti. Aktivním zapojením potřebných svalových skupin lze vadné držení korigovat a navracet se tak k individuálně optimálnímu držení těla. Mezi nejčastější projevy vadného držení těla patří:
plochá záda (zmenšení fyziologických křivek, vyhlazení bederní lordózy i hrudní kyfózy),
kulatá záda (zvětšení hrudní kyfózy),
kyfolordotické držení (zvětšení obou fyziologických křivek),
skolióza páteře (trojrozměrná deformace) a další.
27
2.5.3 Nejčastěji ochabující svaly Pro potřeby bakalářské práce zde uvedu jen ty nejčastěji ochabující svaly, mezi které patří ohybače krku, mezilopatkové, břišní a hýžďové svaly. Důležité je zmínit, že na každého člověka se musíme dívat zvlášt a mít k němu individuální přístup.
Hluboké ohybače krku- jedná se o několik svalů, které pokrývají páteř z přední strany a z povrchu krku nejsou hmatné. Funkcí těchto svalů je podílet se na předklonu hlavy (Tichý, 2000, s. 50).
Mezilopatkové svaly. K těmto svalům patří střední a dolní část trapézového svalu a svaly rombické, které dostaly název podle kosočtvercového tvaru. Oba svaly jsou upnuté jedním koncem k lopatce a druhým k páteři. Táhnou lopatky směrem k páteři, trapézový sval navíc šikmo dolů a rombické svaly, které jsou pod trapézem schované, šikmo nahoru (Tichý, 2000, s. 50). Lze je vyhmatat, tvoří svalovou masu mezi lopatkami. Pokud jsou v nich zkrácené snopce, najdeme je jako napjaté provázky. Podle jejich směru je můžeme dokonce přiřadit k trapézovému nebo k rombickým svalům.
Velké hýžďové svaly. Jsou to poměrně velké, ploché svaly, tvořící podklad hýždí. Začínají od zadního povrchu lopaty kyčelní kosti a křížové kosti a od kostrče. Odtud se svalové snopce táhnou do strany a šikmo dolů k hornímu konci stehenní kosti, kde končí za velkým chocholíkem a pod ním. Přecházejí zezadu přes kyčelní kloub a jejich hlavní funkcí je zanožení. Při pohmatu skrze ně najdeme sedací hrbol (Tichý, 2000, s. 51). Téměř vždy je nad nimi poměrně silná vrstva tuku.
Přímé břišní svaly. Jsou natažené mezi dolním okrajem hrudního koše a pánví a probíhají podél střední čáry břicha. Zde je také můžeme hmatat, nejlépe přejížděním špiček prstů kolmo k jejich průběhu (Tichý, 2000, s. 52). Opět porovnáváme obě strany, zda na některé nenajdeme větší a tužší val. Také se vyšetřované osoby ptáme na citlivost při pohmatu.
28
2.5.4 Nejčastěji zkracující se svaly V této podkapitole vyberu svaly či svalové skupiny, které se nejčastěji zkracují. Jedná se tedy o svaly posturální, které udržují tělo ve vzpřímené poloze téměř po celý den.
Zadní strana svalů dolních končetin. Jedná se o nejčastěji zkrácenou svalovou skupinu. Ke zjištění zkrácení se používá Lasequeova zkouška, která taktéž informuje o kořenovém dráždění v oblasti dolní bederní páteře. Tuto zkoušku nejčastěji používají neurologové.
Horní část trapézového svalu. Tvoří podklad ramen, na která zaměřujeme pozornost při hodnocení zkrácení svalu. Sval začíná od spodiny lebeční v týlní oblasti a od krčních obratlů. Končí na hřebeni lopatky. Pod ním jsou schované šíjové svaly, zvedač lopatky a horní část lopatky samotné (Tichý, 2000, s. 55). Jeho funkcí je zvedat rameno fixované, uklání hlavu a krčí páteř do strany.
Velký prsní sval. Modeluje přední plochu hrudníku, u žen je částečně pod prsem. Začíná od klíční a prsní kosti a od žeber. Tvoří velký vějíř, který se od tohoto širokého začátku sbíhá k hornímu konci pažní kosti. Tvoří podklad přední řasy podpažní jámy, kde ho můžeme dobře vzít mezi prsty. Pak zmizí pod deltovým svalem a upne se k pažní kosti (Tichý, 2000, s. 58). Jeho funkcí je přitahovat paži k trupu a ke střední čáře v různých úrovních lokte od pupku až po čelo.
Přední strana svalů dolních končetin. Tato svalová skupina obsahuje tři svaly, které se nejčastěji zkracují na přední straně stehna. Jsou to bedrokyčlostehenní sval, napínač stehenní povázky a přímý stehenní sval.
Přitahovače stehna. Tyto svaly jsou uloženy na vnitřní straně stehna. Začínají od pánve, konkrétně od dolních ramen stydké a sedací kosti, ještě jinak řečeno od spony stydké po sedací hrbol. Táhnou se po vnitřní straně stehna ke stehenní kosti, na kterou se upínají v různé výšce. Některé asi v 1/3, jiné v 1/2 a některé 29
až těsně nad nebo pod kolenem (Tichý, 2000, s. 61). Jejich funkcí je zejména přitahovat kolena k sobě.
Trojhlavý sval lýtkový. Je jedním z nejsilnějších svalů v těle. Tvoří podklad kontury lýtka. Dvě jeho hlavy začínají od stehenní kosti těsně nad kolenem, třetí od holenní a lýtkové kosti těsně pod kolenem. Všechny tři se upínají společně Achillovou šlachou na hrbolu patní kosti. Achillova šlacha je dobře vidět, protože nad patou vyčnívá (Tichý, 2000, s. 61). Funkcí svalu je zvedat patu a sklápět špičku nohy dolů. Zapojuje se při každém kroku a skoku, takže je často zkrácený.
2.6 Kvalitativní výzkum Pod pojmem kvalitativní výzkum rozumíme jakýkoli výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace (Hendl, 1999, s. 10). Kvalitativní výzkum je prováděný na malé skupině respondentů s cílem zjistit nejen jak se chovají, ale především proč se tak chovají, jaké důvody stojí za jejich chováním apod. Některé ze zjištěných údajů mohou být kvantifikovány (např. data z mého dotazníkového šetření), ale analýza samotná je kvalitativní. Mezi základní metody získávání dat patří dotazování, pozorování a sběr dokumentů (Hendl, 2005, s. 161-206). Dovednosti potřebné pro provozování kvalitativního výzkumu jsou následující: dovednost odstoupit a kriticky analyzovat situaci, rozeznat a vyhnout se zkreslení, získat platné a spolehlivé údaje a konečně schopnost abstraktního myšlení (Hendl, 1999, s. 11).
30
3 CÍL PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY 3.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění současného stavu provádění a zařazování kompenzačních cvičení po výcviku boje zblízka v Armádě České republiky. Dílčími úkoly bakalářské práce jsou:
shromáždění a prostudování dostupné literatury, která se zabývá problematikou kompenzačních cvičení, sportovního výkonu a metodologií,
sestavení dotazníku včetně zajištění sběru informací,
vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření.
3.2 Výzkumné otázky
Je věnován dostatečný prostor pro kompenzační cvičení po výcviku boje zblízka?
Jsou správně voleny cviky s ohledem na kosterní svalstvo?
Mají instruktoři dostatečné množství vědomostí, které vedou ke správné a účinné kompenzaci?
Je v resortu Armády České republiky dostatek materiálů zabývajících se kompenzačními cvičeními?
Které kompenzační pomůcky používají instruktoři nejčastěji?
31
4 METODOLOGIE PRÁCE 4.1 Obecná charakteristika práce Tato bakalářská práce má teoreticky empirický charakter. V první (teoretické) části používám deskriptivně analytickou a kompilační metodu, kde shromažďuji, popisuji a rozebírám získané informace z odborné literatury a následně vytvářím vlastní kompilát s řádně citovanou literaturou. Tento kompilát je sestaven tak, aby podal co možná nejdůležitější informace k rozebírané problematice KC po výcviku BZ. V druhé (empirické) části zpracovávám evaluační dotazník, který je vyhodnocen pomocí procentuálního zastoupení a zobrazení v podobě výsečových grafů. V tomto dotazníku se skrývá hlavní cíl práce, který je uveden v kapitole 3.1. Dále by měl dotazník přinést odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky.
4.2 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor tvoří 15 respondentů. Jedná se o instruktory a vedoucí instruktory BZ ve věku 20- 45 let. Průměrný věk respondentů je 35±7 let.
4.3 Metody získání dat, sestavení dotazníku 4.3.1 Metody získání dat Převážnou část získaných dat tvoří odborná literatura, která je stručně charakterizována v kapitole 2.1. Z této odborné literatury je sestaven kompilát obsahující problematiku KC viz kapitola 2 (teoretická východiska). Data od respondentů byla získána pomocí dotazníku. Respondenti obdrželi vytištěné dotazníky, na které odpovídali každý sám za sebe bez možnosti opisování.
4.3.2 Sestavení dotazníku Dotazníkovou metodu jsem si vybral proto, že se jedná o jednu z nejrychlejších metod získávání dat od respondentů. Během krátkého časového úseku jsem byl schopný
32
získat data od několika dotazovaných. Získaná data se snadno zpracovávají a vyhodnocují pomocí výpočetní techniky. Dotazník jsem sestavil tak, aby byl srozumitelný, přehledný a snadný na vyplňování (volil jsem uzavřené možnosti odpovědí, pouze třikrát jsem použil polouzavřenou možnost odpovědi). Na začátku dotazníku jsem sepsal krátký úvod, kde jsem respondenty seznámil s cílem. Dále jsem se snažil o to, abych respondenty motivoval k vyplnění dotazníku, sdělil potřebné pokyny k vyplnění, seznámil je s přibližnou délkou dotazníku a v závěru jsem neopomenul krátké poděkování. Dotazník obsahuje 15 otázek, jeho vyplnění nezabere více jak 5 minut. Otázky v dotazníku jsem vytvářel s použitím těchto zásad:
jednoznačnost,
srozumitelnost,
stručnost,
validnost. V dotazníku jsem použil jednu testovací otázku, která by měla být přibližným
ukazatelem míry obsahové validity (Punch, 2008, s. 82). V
první
části
dotazníku
(otázky
1-4)
zjišťuji
základní
informace
o respondentech, abych si mohl vytvořit přibližnou představu o tom, kdo na dotazník odpovídá. V této části se dotazuji na pohlaví, věk, vzdělání a na výši instruktorské licence. V další části dotazníku (otázky 5- 8) zjišťuji, zdali respondenti zařazují KC, jaké kompenzační pomůcky využívají a zdali mají ke cvičencům individuální přístup a pomáhají jim odstraňovat vzniklé dysbalance. Další část dotazníku (otázky 9- 12) jsem zaměřil na zjištění teoretických znalostí z oblasti problematiky KC a také jsem zde využil jednu testovací otázku, která by měla být přibližným ukazatelem míry obsahové validity. Otázka č. 13 se dotazuje na frekvenci zařazování KC v rámci jednotlivých lekcí BZ. KC by se měla zařazovat pokaždé na konci lekce. Poslední dvě otázky dotazníku (otázky 14- 15) jsou pro závěrečné vyhodnocení nejdůležitější. Ve čtrnácté otázce se dotazuji, zdali respondenti mají dostatek materiálů
33
(metodiky, teorie atd.), z které by mohli čerpat. Poslední otázka dotazníku je hodnotící. Konkrétně respondenti hodnotí současný stav zařazování KC po výcviku BZ z vlastního pohledu. Pro celkové zhodnocení dotazníkového šetření považuji tyto dvě otázky za nejdůležitější.
4.4 Organizace výzkumu, vyhodnocení dat 4.4.1 Organizace výzkumu Dotazníkové šetření proběhlo v rámci kurzu vedoucích instruktorů boje zblízka, který se konal ve dnech 10.-14. října 2011 v Bechyni.
4.4.2 Vyhodnocení dat Obdržená data jsem převedl do tabulkového editoru MS Excel 2003 a zpracoval. Výsledkem jsou přehledné výsečové grafy s procentuálním vyhodnocením získaných dat. Jednotlivé odpovědi u položených otázek jsou barevně odlišeny, obsahují konkrétní znění a procentuální vyjádření odpovědi.
34
5 VÝSLEDKY V této kapitole uvádím výsledky dotazníkového šetření z kurzu vedoucích instruktorů BZ, který probíhal 10.-14. října 2011 v Bechyni. Výsledky dotazníku popíši otázku po otázce. V první otázce jsem se dotazoval na pohlaví respondentů. Bylo zjištěno, že všichni respondenti (100 %) jsou mužského pohlaví. Dotazník nevyplňovala žádná žena. V druhé otázce jsem zjišťoval přibližný věk respondentů. Stanovil jsem šest věkových kategorií (20- 25 let, 26- 30 let, 31- 35 let, 36- 40 let, 41- 45 let a kategorie ,,jiné“). V poslední kategorii ,,jiné“ měli respondenti možnost doplnit svůj konkrétní věk (viz obrázek 5). V jednotlivých kategoriích bylo zjištěno následující: Kategorii 20- 25 let tvoří 13 % dotazovaných. Kategorii 26- 30 let tvoří 13 % dotazovaných. Kategorii 31- 35 let tvoří 27 % dotazovaných. Kategorii 36- 40 let tvoří 20 % dotazovaných. Kategorii 41- 45 let tvoří 27 % dotazovaných. Poslední kategorie ,,jiné“ byla zastoupena 0 %. 2. Do jaké věkové kategorie patříte? 31-35 let 27% 26-30 let 13%
20-25 let 13%
36-40 let 20%
jiné 0%
41-45 let 27%
Obrázek 5- Druhá otázka dotazníkového šetření
V třetí otázce jsem zjišťoval odbornost respondentů. Stanovil jsem tři možné odbornosti v následující podobě (tělovýchovný pracovník, instruktor BZ, vedoucí
35
instruktor BZ). Jelikož někteří dotazovaní pracují jako tělovýchovní pracovníci a jsou zároveň instruktoři, případně vedoucí instruktoři, stanovil jsem do výsledků pět možných kategorií, pro větší přehlednost (viz obrázek 6). Celkové zhodnocení třetí otázky vypadá následovně: Kategorie tělovýchovný pracovník tvoří 7 % dotazovaných. Kategorii instruktor BZ tvoří 40 % dotazovaných. Kategorii vedoucí instruktor BZ tvoří 33 % dotazovaných. Kategorii tělovýchovný pracovník + instruktor BZ tvoří 13 % dotazovaných. Kategorii tělovýchovný pracovník + vedoucí instruktor BZ tvoří 7 % dotazovaných.
3. Jste? instruktor BZ 40%
tělovýchovný pracovník 7%
vedoucí instruktor BZ 33%
tělovýchovný pracovník+ instruktor BZ 13%
tělovýchovný pracovník+ vedoucí instruktor BZ 7%
Obrázek 6- Třetí otázka dotazníkového šetření
Ve čtvrté otázce dotazníku jsem se respondentů dotazoval na dosažené vzdělání (viz obrázek 7). Stanovil jsem pět možných odpovědí dosaženého vzdělání v následující podobě (základní vzdělání, vyučen, vyučen s maturitou, středoškolské vzdělání a vysokoškolské vzdělání). Celkové zhodnocení čtvrté otázky vypadá následovně: Základní vzdělání a učňovské vzdělání s maturitou neměl nikdo z dotazovaných. Tyto obě kategorie byly zastoupeny 0 %. Učňovské vzdělání má 20 % respondentů. Středoškolské vzdělání má 47 % respondentů. Vysokoškolské vzdělání má 33 % respondentů.
36
4. Dosažené vzdělání? středoškolské 47% vyučen s maturitou 0% vyučen 20% základní 0%
vysokoškolské 33%
Obrázek 7- Čtvrtá otázka dotazníkového šetření
V páté otázce jsem zjišťoval, zdali dotazovaní zařazují kompenzační cvičení po výcviku BZ (viz obrázek 8). Dotazovaní odpovídali pouze ANO, případně NE. Odpověď ANO zvolilo 93 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 7 % dotazovaných. 5. Zařazuji kompenzační cvičení po výcviku BZ? ANO 93%
NE 7%
Obrázek 8- Pátá otázka dotazníkového šetření
Šestá otázka dotazníku zjišťovala, zdali se respondenti věnují individuální diagnostice pohybového aparátu u cvičenců (viz obrázek 9). Dotazovaní odpovídali pouze ANO, případně NE. Odpověď ANO zvolilo 40 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 60 % dotazovaných.
37
6. Věnuji se individuální diagnostice pohybového aparátu u cvičenců? NE 60%
ANO 40%
Obrázek 9- Šestá otázka dotazníkového šetření
Sedmá otázka zjišťovala, zdali se respondenti věnují individuálnímu odstraňování vzniklých dysbalancí u cvičenců (viz obrázek 10). Dotazovaní odpovídali pouze ANO, případně NE. Odpověď ANO zvolilo 40 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 53 % dotazovaných. V jednom případě zůstala tato otázka nezodpovězená a tvoří tak část 7 %. 7. Věnuji se individuálnímu odstraňování vzniklých dysbalancí u cvičenců? NE 53%
ANO 40%
nezodpovězeno 7%
Obrázek 10- Sedmá otázka dotazníkového šetření
Osmá otázka zjišťovala využívání kompenzačních pomůcek (viz obrázek 11). Respondenti měli na výběr ze dvou možností. V prvním případě se jednalo o možnost ANO využívám, při zvolení této možnosti bylo nutné uvést, jaké pomůcky využívají.
38
Pro větší přehlednost využívaných pomůcek a jejich rozdělení poslouží obrázek 11. Druhou možností byla odpověď NE. Odpověď ANO zvolilo 34 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 66 % dotazovaných. 8. Využívám kompenzační pomůcky? Jaké? NE 66%
ANO: expandér 6% ANO: balanční podložka 7% ANO: gym- ball ANO: balanční 7% podložka, gymball 7%
ANO: expandér, balanční podložka, gymball 7%
Obrázek 11- Osmá otázka dotazníkového šetření
V deváté otázce bylo zjišťováno, zdali respondenti správně volí cviky s ohledem na svaly tonické (posturální) či fázické (viz obrázek 12). Dotazovaní vybírali ze třech možných variant odpovědí (ANO, NE, nerozumím otázce). Odpověď ANO zvolilo 60 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 20 % dotazovaných. Odpověď nerozumím otázce zvolilo 13 % dotazovaných. V jednom případě zůstala tato otázka nezodpovězená a tvoří tak část 7 %.
Desátou otázkou jsem zjišťoval, zdali dotazovaní znají český ekvivalent slova kompenzace (viz obrázek 13). Respondenti vybírali ze dvou možností. V případě, že zvolili možnost ANO, museli napsat konkrétní správný český ekvivalent tohoto slova. Druhou možností byla odpověď NE.
39
Odpověď ANO zvolilo 47 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 53 % dotazovaných. 9. Správně volím cviky s ohledem na svaly tonické (posturální) či fázické? ANO 60%
NE 20% nezodpovězeno
7%
nerozumím otázce 13%
Obrázek 12- Devátá otázka dotazníkového šetření
10. Znám český ekvivalent slova "KOMPENZACE"? NE 53%
ANO 47%
Obrázek 13- Desátá otázka dotazníkového šetření
V jedenácté otázce dotazníku jsem zjišťoval správné rozdělení kompenzačních cvičení (viz obrázek 14). Dotazovaní vybírali ze třech možností: A) uvolňovací, dechové, švihové, B) protahovací, posilovací, uvolňovací, C) posilovací, reakční, vytrvalostní. Výsledky jedenácté otázky vypadají následovně: Možnost A) nezvolil nikdo a tvoří tak část 0 %. 40
Možnost B) je správná a odpovědělo tak 87 % dotazovaných. Možnost C) je nesprávná a odpovědělo tak 13 % dotazovaných. 11. Jak zní správné rozdělení kompenzačních cvičení? protahovací posilovací uvolňovací 87%
posilovací reakční vytrvalostní 13% uvolňovací dechové švihové 0%
Obrázek 14- Jedenáctá otázka dotazníkového šetření
Dvanáctá otázka zjišťovala, v které části výukové lekce zařazují respondenti kompenzační cvičení (viz obrázek 15). Stanovil jsem tři možné odpovědi (na začátku, v průběhu nebo na konci lekce). Celkové zhodnocení dvanácté otázky vypadá následovně: Na začátku lekce nezařazuje nikdo z dotazovaných kompenzační cvičení. V průběhu lekce zařazuje kompenzační cvičení 7 % dotazovaných. Na konci lekce zařazuje kompenzační cvičení 93 % dotazovaných.
12. Kompenzační cvičení zařazuji?
na konci lekce 93% v průběhu vlastního tématu lekce 7%
na začátku lekce 0%
Obrázek 15- Dvanáctá otázka dotazníkového šetření
41
Třináctá otázka zjišťovala, jak často zařazují respondenti kompenzační cvičení (viz obrázek 16). Stanovil jsem tři možné odpovědi (v každé lekci, jednou za dvě lekce, jednou za tři lekce). Celkové zhodnocení třinácté otázky vypadá následovně: V každé lekci zařazuje KC 80 % dotazovaných. Jednou za dvě lekce zařazuje KC 7 % dotazovaných. Jednou za tři lekce zařazuje KC 13 % dotazovaných. 13. Kompenzační cvičení zařazuji?
v každé lekci 80% jednou za 3 lekce 13%
jednou za 2 lekce 7%
Obrázek 16- Třináctá otázka dotazníkového šetření
V předposlední, tedy čtrnácté, otázce dotazníku jsem zjišťoval, zdali mají dotazovaní dostatek materiálů (metodiky, teorie atd.) zabývajících se kompenzačními cvičeními (viz obrázek 17). Zvolil jsem čtyři možné odpovědi v následující podobě (ANO, NE, mám dostatek vlastních vědomostí, o problematiku KC se zajímám a materiál vyhledávám). Celkové zhodnocení čtrnácté otázky vypadá následovně: Odpověď ANO zvolilo 13 % dotazovaných. Odpověď NE zvolilo 53 % dotazovaných. Odpověď mám dostatek vlastních vědomostí zvolilo 7 % dotazovaných. Odpověď o problematiku KC se zajímám a materiál vyhledávám zvolilo 27 % dotazovaných. Kompletně zpracovaný dotazník v jeho finální formě, na který odpovídali respondenti, je umístěn v příloze č. 1.
42
14. Mám dostatek materiálů (metodiky, teorie atd.) zabývajících se kompenzačními cvičeními? mám dostatek vlastních vědomostí 7%
o problematiku KC se zajímám a materiál vyhledávám 27%
NE 53% ANO 13%
Obrázek 17- Čtrnáctá otázka dotazníkového šetření
Poslední otázkou dotazníku je otázka patnáctá. Kde od respondentů zjišťuji, jak hodnotí současný stav zařazování KC po výcviku BZ v AČR z pohledu instruktora (viz obrázek 18). Zvolil jsem pět možných odpovědí (výborný, velmi dobrý, průměrný, dostatečný, zcela nedostatečný). Celkové zhodnocení patnácté otázky vypadá následovně: Hodnocení výborného stavu zvolilo 7 % respondentů. Hodnocení velmi dobrého stavu zvolilo 13 % respondentů. Hodnocení průměrného stavu zvolilo 33 % respondentů. Hodnocení dostatečného stavu zvolilo 20 % respondentů. Hodnocení zcela nedostatečného stavu zvolilo 27 % respondentů. 15. Jak hodnotíte současný stav zařazování KC po výcviku BZ v AČR z pohledu instruktora? dostatečný 20%
průměrný 33%
velmi dobrý 13%
výborný 7%
zcela nedostatečný 27%
Obrázek 18- Patnáctá otázka dotazníkového šetření
43
6 DISKUSE Při tvorbě bakalářské práce jsem se inspiroval metodickými postupy pro zařazování kompenzačních cvičení po tělesném tréninku. V armádní oblasti se ale jedná o prvotní výzkum v oblasti KC po výcviku BZ v AČR. Z těchto důvodů jsem zvolil pilotní šetření a pokusil se tak o objektivní zjištění současného stavu zařazování kompenzačního cvičení po výcviku BZ v AČR. Hlavím cílem bakalářské práce je zjištění současného stavu provádění a zařazování kompenzačních cvičení po výcviku boje zblízka mezi instruktory a vedoucími instruktory boje zblízka. K tomuto zjištění jsem využil dotazníkové šetření. Dotazník jsem vytvořil v první polovině měsíce září 2011. V druhé polovině měsíce jsem provedl pilotní testování dotazníku, kterého se zúčastnili studenti 3. ročníku bakalářského studia oboru Vojenská tělovýchova. V tomto pilotním testování jsem si zjišťoval, jak moc je dotazník obtížný, zdali není zbytečně složitý, jak dlouho trvá jeho vyplnění apod. Pilotním testováním jsem si ověřil všechna stanovená kritéria a usoudil, že v této podobě mi poslouží pro tvorbu bakalářské práce. Během sestavování a pilotního testování nedošlo k žádným závažným problémům Během vyhodnocování dotazníkového šetření se ukázalo, že použitá testovací otázka č. 10 výrazně snižuje pravdivost výsledku u otázky č. 5. Otázka č. 5 byla položena s možnostmi ano, ne a sváděla tak ke zvolení kladné odpovědi. U otázky č. 10 se jednalo o polouzavřenou možnost odpovědi, kde bylo nutné v případě kladné odpovědi doplnit český ekvivalent slova kompenzace. V této otázce byla získána negativní odpověď v nadpoloviční většině (viz kapitola 5 výsledky). Z tohoto porovnání vyplývá, že 93 % dotazovaných provádí KC, ale pouze 47 % dotazovaných zná správný význam slova kompenzace. Nyní může nastat diskuse o tom, zdali by nemělo být v desáté otázce dosaženo pozitivnějších výsledků. Zastávám názor, že ten kdo zařazuje KC, by měl být schopen vysvětlit, co tato cvičení přináší a v čem je jejich hlavní význam, a dokázat tak odpovědět na snadnou otázku č. 10 v dotazníku. Je pravděpodobné, že v otázce č. 5 nejsou všechny odpovědi plně relevantní. Závěrem této diskuse bych chtěl poukázat na převažující nespokojenost instruktorů se zařazováním KC po výcviku BZ. Zastávám názor, že je ku prospěchu všech, aby se tato situace v AČR zlepšila.
44
Jako doporučení pro další výzkum bych navrhoval zpracování vzorníku kompenzačních cviků a výběr kompenzačních pomůcek speciálně určených pro potřeby BZ.
45
7 ZÁVĚRY Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření. Díky dotazníku jsem získal přibližné informace o tom, jakým způsobem probíhá zařazování KC po výcviku BZ. Nemohu tvrdit, že získané výsledky jsou 100 % relevantní (viz ověření platnosti otázek okomentované v kapitole 6), dotazník přináší přibližný nástin situace, která je v současnosti kolem problematiky KC po výcviku BZ v AČR. Bylo zjištěno, že většina dotazovaných (80 %) není spokojená se současným stavem zařazování KC po výcviku BZ a více jak polovina (53 %) nemá dostatek odborné literatury zabývající se KC. Z těchto dvou hodnot je patrné, že se řadovým vojákům účastnících se výuky BZ nedostává kvalitních informací a účinné kompenzace, jelikož vedoucí zaměstnání (instruktoři a vedoucí instruktoři) nejsou sami dostatečně vzděláni v tomto tématu. Zpracováním a vyhodnocením dotazníku považuji cíl práce za splněný. Dílčím úkolem bylo zpracování teoretických východisek, které by měly posloužit jako teoretický zdroj pro zařazení kompenzačních cvičení do výcviku BZ. Zpracováním bakalářské práce přispívám ke zlepšení současné problematiky týkající se oblasti KC po výcviku BZ s teoretickým přínosem pro AČR a s praktickým zařazením do probíhající výuky BZ pro instruktory a vedoucí instruktory BZ.
46
8 SEZNAM LITERATURY BLAHUŠOVÁ, E.: Pilates & jóga pro sportovce. Praha: Olympia 2008. ISBN 978-80-7376-086-1. ___ BURSOVÁ, M.: Kompenzační cvičení. Praha: Grada 2005. ISBN 80-247-0948-1. ___ BURSOVÁ, M.; VOTÍK, J.; ZALABÁK, J.: Kompenzační cvičení pro fotbalisty. Praha: Olympia 2003. ISBN 80-7033-793-1. ___ DELAVIER, F.: Strenght training anatomy,2nd. e. Illinois: Human kinetics 2005. ISBN 0-7360-6368-4. ___ DOVALIL, J. a kol.: Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia 2002. ISBN 978-80-7033-928-2. ___ HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Praha: Portál 2005. ISBN 80-7367-040-2. ___ HENDL, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum 1999. ISBN 80-246-0030-7. ___ HOŠKOVÁ, B.: Kompenzace pohybem. Praha: Olympia 2003. ISBN 80-7033-787-7. ___ 47
KABELÍKOVÁ, K.; VÁVROVÁ, M.: Cvičení k obnovení a udržování svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení těla). Praha: Grada 1997. ISBN 80-7169-384-7. ___ NELSON, A. G.; KOKKONEN, J.: Stretching anatomy. Illinois: Human kinetics 2007. ISBN 978-07-360-5972-5. ___ NOVOTNÝ, I.: Biologie člověka. Praha: Fortuna 2003. ISBN 80-7168-819-3. ___ PUNCH, F. K.: Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál 2008. ISBN 978-80-7367-468-7. ___ STOPPANI, J.: Velká kniha posilování. Praha: Grada 2008. ISBN 978-80-247-2204-7. ___ TICHÝ, M.: Funkční diagnostika pohybového aparátu. Praha: Triton 2000. ISBN 80-7254-022-X. ___ TLAPÁK, J.: Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UK [online]. Vytvořeno 1.3. 2004 [cit.2012-07-12]. Dostupné také z :
. ___ VÁGNER, M.: Boj zblízka v Armádě České republiky- 1. stupeň multimediální učebnice. Praha: Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy 2008. ___
48
VÁGNER, M.: K teorii boje zblízka. Praha: Karolinum 2008. ISBN 978-80-246-1476-2.
49
9 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dotazník
DOTAZNÍK Kompenzační cvičení po výcviku boje zblízka v AČR Úvod: Dobrý den, dovolte mi, abych Vás požádal o vyplnění tohoto dotazníku. Náplní dotazníku je zjistit současný stav zařazování kompenzačních cvičení po výcviku boje zblízka v AČR. Vy, jakož to vedoucí instruktoři jste hlavním stavebním kamenem, který může cvičence přimět ke správné kompenzaci. Pokud nebude iniciativa z Vaší strany, problematika kompenzačních cvičení se rozplyne v nedohlednu. Dotazník je anonymní, vyplňování dotazníku nezabere více jak 5 min. Správné odpovědi zakroužkujte, případně ručně vyplňte v možnosti "jiné". Závěrem bych Vám chtěl poděkovat za Váš čas, který strávíte vyplněním dotazníku a také za zodpovědné a validní odpovědi.
1. Jakého jste pohlaví?
A) MUŽ B) ŽENA
2. Do jaké věkové kategorie patříte? A) 20-25 let B) 26-30 let C) 31-35 let D) 36-40 let E) 41-45 let F) jiné........... 50
3. Jste? A) tělovýchovný pracovník B) instruktor BZ C) vedoucí instruktor BZ
4. Dosažené vzdělání? A) základní B) vyučen C) vyučen s maturitou D) středoškolské E) vysokoškolské
5. Zařazuji kompenzační cvičení po výcviku BZ? A) ANO B) NE
6. Věnuji se individuální diagnostice pohybového aparátu u cvičenců? A) ANO B) NE
7. Věnuji se individuálnímu odstraňování vzniklých dysbalancí u cvičenců? A) ANO B) NE
51
8. Využívám kompenzační pomůcky? Jaké? A)ANO ................................................................ B) NE
9. Správně volím cviky s ohledem na svaly tonické (posturální) či fázické? A) ANO B) NE C) nerozumím otázce
10. Znám český ekvivalent slova "KOMPENZACE"? Jaký? A)ANO ................................................................. B) NE
11. Jak zní správné rozdělení kompenzačních cvičení? A) uvolňovací, dechové, švihové B) protahovací, posilovací, uvolňovací C) posilovací, reakční, vytrvalostní
12. Kompenzační cvičení zařazuji? A) na začátku lekce B) v průběhu vlastního tématu lekce C) na konci lekce
52
13. Kompenzační cvičení zařazuji? A) v každé lekci B) jednou za 2 lekce C) jednou za 3 lekce
14. Mám dostatek materiálů (metodiky, teorie atd.) zabývajících se kompenzačními cvičeními? A) ANO B) NE C) mám dostatek vlastních vědomostí D) o problematiku KC (kompenzačních cvičení) se zajímám a materiál vyhledávám
15. Jak hodnotíte současný stav zařazování KC po výcviku BZ v AČR z pohledu instruktora? A) výborný B) velmi dobrý C) průměrný D) dostatečný E) zcela nedostatečný
53
