UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Andrea ŠOPOVOVÁ

Přebírání zahraničních formátů českými televizemi Bakalářská práce

Praha 2010

3

Bakalářská práce

Autor práce: Andrea Šopovová Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. Oponent práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

4


Bibliografický záznam ŠOPOVOVÁ, Andrea. Přebírání zahraničních formátů českými televizemi. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2010. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce Přebírání zahraničních formátů českými televizemi zkoumá do hloubky jeden z důsledků globalizace médií a tím je přebírání a nákup licencovaných televizních formátů ze zahraničí. Práce zjišťuje, nakolik se obohatil televizní program v České republice od roku 2005, kdy byly komerční televizní stanice TV Nova a TV Prima převzaty mezinárodními vlastníky. Práce se od globalizace médií, po představení televizních formátů dostává až k přehledu všech licencovaných pořadů a v závěru práce uvádí i malé srovnání původních formátů s českými a určuje, nakolik byly přizpůsobeny českým podmínkám.

Annotation This paper is concerned with one of the impacts of media globalisation and it is a picking of foreign television formats. It analyzes the structure of television programs offered by Czech television broadcasters and its change from 2005 when TV Nova and TV Prima changed their owners to international ones. After the introduction of media globalisation, the paper describes the television formats and then it includes a list of licensed television programs and a comparison of chosen programs with their original versions.

Klíčová slova Globalizace médií, český televizní trh, televizní formát, reality show, game show, talk show

Keywords Globalisation of media, television market in the Czech Republic, television format, reality show, game show, talk show 5


6


Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti i pro účely výzkumu a studia.

V Praze dne 16.8.2010

Bc. Andrea Šopovová

7


Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce Prof. PhDr. Janu Jirákovi, Ph.D. za jeho cenné rady, které mi velmi pomohly k napsání této práce, a za čas, který mi byl poskytnut. Dále bych chtěla poděkovat Ondřeji Křivkovi, MBA z CME za poskytnuté materiály k vypracování a v neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za toleranci při psaní této práce.

8


Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................... 10-12 1. GLOBALIZACE MÉDIÍ .................................................................................................................. 13-20 1.1 HISTORIE ............................................................................................................................................ 13 1.2 PODMÍNKY VZNIKU GLOBALIZACE MÉDIÍ .................................................................................... 14-15 1.3 DOPADY GLOBALIZACE MÉDIÍ ..................................................................................................... 15-20 1.3.1 Socio-kulturní důsledky a vliv ............................................................................................. 15-16 1.3.2 Politické důsledky a vliv ...................................................................................................... 16-17 1.3.3 Ekonomické důsledky a vliv................................................................................................. 17-20 2. TELEVIZE........................................................................................................................................ 21-22 2.1 GLOBALIZACE VLASTNICTVÍ ............................................................................................................. 21 2.1.1 CME .......................................................................................................................................... 21 2.1.2 MTG .................................................................................................................................... 21-22 2.2 GLOBALIZACE OBSAHŮ ....................................................................................................... 22-23 2.3 TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989................................................. 23 3. TELEVIZNÍ KANÁLY V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................ 24-26 3.1 ČESKÁ TELEVIZE ................................................................................................................................ 25 3.2 TV NOVA .................................................................................................................................... 25-26 3.3 TV PRIMA.......................................................................................................................................... 26 4. TELEVIZNÍ FORMÁTY ..................................................................................................................... 274.1 DEFINICE TELEVIZNÍHO FORMÁTU............................................................................................... 27-28 4.2 ZNAKY TELEVIZNÍCH FORMÁTŮ ................................................................................................... 28-30 4.3 JEDNOTLIVÉ TELEVIZNÍ FORMÁTY ............................................................................................... 30-35 4.3.1Reality show ......................................................................................................................... 31-33 4.3.2 Game show .......................................................................................................................... 33-34 4.3.3Variety show......................................................................................................................... 34-35 5. PŘEBÍRÁNI ZAHRANIČNÍCH FORMÁTŮ ČESKÝMI TELEVIZEMI ...................................... 35-55 5.1 FICTION FORMÁTY ....................................................................................................................... 35-37 5.2 NON-FICTION FORMÁTY............................................................................................................... 38-55 5.2.1 Reality shows....................................................................................................................... 38-49 5.2.1.1 Talent show ...................................................................................................................... 38-40 5.2.1.2 Dating show ........................................................................................................................... 41 5.2.1.3 Celebrity show.................................................................................................................. 42-43 5.2.1.4 Special environment show ................................................................................................ 44-47 5.2.1.5 Self improvement/makeover/renovation show .................................................................. 48-49 5.2.2 Game shows ........................................................................................................................ 50-53 5.2.3 Talk shows ........................................................................................................................... 54-55 6. KONKRÉTNÍ PODOBY .................................................................................................................. 56-59 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 60-62 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................... 63-68

9


Úvod Globalizace je složitý sociální proces mnoha jevů působící na různé aspekty lidské činnosti-ekonomické, kulturní, politické, ideologické a jiné, který vede k čím dál tím větší integraci světa. Na tomto se víceméně všichni teoretici shodnou, dále se ale definice liší podle toho, jaké jiné koncepty se ve vztahu ke globalizaci zahrnou. Existuje proto mnoho definic globalizace a jak Rantanen (2005) zmiňuje, často není možné od sebe odlišit definici globalizace a důsledky globalizace. Giddens (1995) popisuje globalizaci jako „ rostoucí propojování různých částí světa, jako proces, prostřednictvím kterého dochází ke zvyšování vzájemného ovlivňování a závislosti.“(str. 149).

Albrow (1990) zahrnuje ve své definici již i

důsledky: „globalizace odkazuje ke všem procesům, prostřednictvím kterých jsou lidé ve světě začleňováni do jednotné světové společnosti, globální společnosti.“ (str. 45). Toto jeho tvrzení podporuje Thomas Friedman (2006), který používá pro důsledek globalizace slovního spojení „the world is getting flatter“ neboli svět se stává plošším. MacLuhanovo slovní spojení (1964) „globální vesnice“ je též namístě. Proces globalizace je několik století dlouhý proces a některé zdroje (Scholte 2005, Wolf 2005) dokonce uvádějí, že se formoval již v počátcích lidské civilizace. „ Idea, že zde někdy žily malé šťastné komunity nedotknuté okolním světem, žijící v ekologické harmonii a kulturní izolovanosti, je fantazie.“ (Wolf, 2005, str. 99). V poslední době došlo k zintenzivnění a ke zvýšené rychlosti těchto interakcí, proto se hovoří, že globalizace se nejvíce rozšířila v několika posledních desetiletích. Dopady globalizace Steger (2003) rozdělil na ekonomické, politické, kulturní a ideologické a globalizaci v těchto oblastech pak popisuje následovně. Ekonomická globalizace se týká zintenzivnění a prohloubení ekonomických vztahů mezi subjekty ve světě, což vede ke zvýšeným tokům zboží a služeb po celém světě. Národní trhy se rozšířily na světové trhy a s tím souvisí i vznik velkých nadnárodních korporací. Volný obchod má za následek zvýšení produktivity národních hospodářství, rozšíření výběru pro zákazníky, zvýšení obecného blaha a rozvoj nových technologií, oslabování národních států, zestátňování rizik, nárůst spekulativního kapitálu a jiné.

10

Bakalářská práce Politická globalizace má za následek zintenzivnění a rozšíření vzájemných politických vztahů. Tento proces vede k rostoucímu významu mezivládních organizací, mezinárodních organizací či multilaterálních dohod. Roste význam a úloha organizací jako je NATO (North Atlantic Treaty Organization), WTO (World Trade Organization) či OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) a naopak dochází k oslabování jiných, např. OSN (Organizace spojených národů). Rozvoj a rozšíření nových technologií spojené s mocí globálních médií pomohl tzv. kulturní globalizaci. Internet patří k jednomu z nejvlivnějších nástrojů, prostřednictvím kterého se stal svět velmi malý. Lidé se dostávají k informacím z celého světa během krátké chvíle, sdílejí stejné fenomény, jídlo, oblečení a dokonce i jazyk. Angličtina vládne světu, a kdo ji neovládá, nemůže globálně existovat. Kulturní globalizace vytvořila jednotvárnost a stejnost v mnoha oblastech. Globalizace spojila různé kultury a přetvořila je v něco jiného, neboť když jsou kultury ovlivněny okolním světem, pouze některé vlivy adoptují a jiné ignorují, což má za následek tuto transformaci. V neposlední řadě je globalizace jako každý jiný koncept plná mnoha norem, myšlenek a názorů, a proto lze hovořit o tzv. ideologické globalizaci. Vytvořily se proto dvě názorově proti pólové skupiny a to skupiny hyper-globalistů a antiglobalistů. Hyper-globalisti věří ve svět bez hranic, kde jak Dicken (2007) popsal, „národy již nejsou významnými aktéry a kultury jsou homogenizovány“ (str. 460). Globální je chápáno jako přirozený vývoj, nevyhnutelný stav, ve kterém dochází k časoprostorové kompresi a zániku geografických hranic, všude začíná být stejně. V kontrastu s nimi vystupují antiglobalisté, kteří tvrdí, že globalizace pouze zvyšuje nerovnováhu a způsobuje snížení obecného blaha a vytváří mnohé problémy. Představitelem hyperglobalistů může být právě Peter Dicken, antiglobalisté se především druží do různých hnutí, která vystupují proti nadnárodním korporacím a mezinárodním finančním institucím, příkladem může být známá ekologická organizace Greenpeace. Média a globalizace k sobě neodmyslitelně patří, neboť média značně pomohla rozšíření globalizačních procesů a naopak globalizace přispěla k rozšíření médií. Prostřednictvím médií se šíří informace po celém světě a svět se tak stává provázanějším a naopak díky globalizaci dochází ke vzniku velkých mediálních

11

Bakalářská práce konglomerátů, které měly za následek rozvoj, rozšíření a vznik nových mediálních produktů. V posledních letech významně sílí ekonomická moc mediální sféry, která se stává nadnárodní s množstvím globálních mediálních gigantů. Dochází nejen ke globalizaci vlastnictví, ale prostřednictvím mediální sféry se globálně šíří i obsahy. Lidé tak sdílí stejné produkty a hodnoty. Telenovela vyprodukovaná v Latinské Americe je tak běžně vysílaná ve střední Evropě nebo formát americké reality show je produkován v mnoha dalších zemích. Thompson (2004) popisuje vliv globálního šíření obsahů na obyvatelích Číny a importu amerických seriálů. Na jedné straně mají k těmto seriálům kritický pohled, ovšem na straně druhé jim otevírají a nabízejí nové pohledy na svět. V rámci globalizačních procesů může tedy docházet buďto k importu nebo k převzetí zavedeného formátu a to prostřednictvím globální licence. Právě tímto projevem globalizace- přebíráním zahraničních formátů se bude zabývat tato bakalářská práce. Cílem je ukázat dopad globalizace na televizní vysílání v České republice a vliv na televizní nabídku pořadů. V první části naší práce se budeme zabývat historií globalizace médií, určíme podmínky vzniku, následně stanovíme dopady globalizace, které rozdělíme na socio-kulturní, politické a ekonomické a tím si připravíme teoretické zázemí pro naše téma přebírání zahraničních formátů v kontextu s globalizací médií. Druhá a třetí část je věnována televiznímu průmyslu, přičemž v té druhé konkretizujeme dopady globalizace na médium televize a v té druhé představíme televizní trh v České republice. Televizní formáty jsou definovány a popsány ve čtvrté kapitole a v páté jsou uvedeny konkrétní podoby přebírání zahraničních formátů v České republice od roku 2005 pro české nejznámější televizní stanice České televize, TV Nova a TV Prima.

12


1. O Globalizace médií 1.1.

Historie

Thompson (2004:125) určil 3 klíčové události, které měly vliv na globalizaci médií v 2. polovině 19. století a na počátku 20. století. Těmito událostmi byly rozvoj podmořských kabelových systémů, vznik zpravodajských agentur a ustavování mezinárodních organizací pro přidělování kmitočtů elektromagnetických vln. Telegraf byl jedním z prvních úspěšných komunikačních prostředků, ovšem byl značně omezen, co se týče rozvodu kabelů, proto když v 50. letech 19. století byly vynalezeny podmořské kabely, jejich rozšíření mělo významný vliv pro globalizaci médií a komunikace. Vznikaly postupně sítě podmořských kabelů, které vytvořily tzv. „první globální komunikační soustavu“(Thompson, 2004:126). Dalším krokem byl vznik zpravodajských a tiskových agentur, které postupně vznikaly od 19. století a sloužily jako zdroje informací pro mnohé noviny po celém světě. Mezinárodní agentury nejen shromažďovaly zprávy a informace, ale i je šířily a navíc úzce spolupracovaly s tiskem a tiskovými agenturami. Za první zpravodajskou agenturu je považována Correspondance Garnier, založená roku 1835 Charlesem Havasem. Později založili konkurenční agentury pánové Paul Julius Reuter v Londýně a Bernard Wolff v Berlíně. Významnou roli na počátku 20. století sehrály americké agentury Associated Press (AP), která vznikla v roce 1848 v New Yorku a přenášela zprávy a informace prostřednictvím mezinárodního telegrafního systému – Atlantického kabelu do evropských agentur, a vznik United Press Association (UPA), která byla později přejmenována na United Press International v roce 1907. Tyto agentury „prolomily kartel tří hlavních agentur“ (Thompson, 2004:127). Třetím krokem důležitým pro globalizaci médií byl rozvoj technologie, a to konkrétně přenos obsahu prostřednictvím elektromagnetických vln, což zlepšilo a rozšířilo přenos informací na velké vzdálenosti. S tímto byla zavedena i regulace přidělování a využívání kmitočtového spektra.

13


1.2.

Podmínky vzniku globalizace médií

Pro rozvoj globalizace médií je potřeba, aby byly splněny určité podmínky. McQuail (2009:281) uvádí tři: existence volného trhu pro mediální produkty; právo na informace a existence technologií, které umožňují vysílání a přenos. Mezi nejvýznamnější hybné síly v procesu globalizace médií je, jak už bylo řečeno výše, technologie. Rozvoj televizních satelitů, rozvoj kabelových systémů, rozvoj CD a DVD nosičů, rozšíření digitalizace dat a v neposlední řadě vznik a rozšíření internetu přispěly k účinnějšímu, rychlejšímu a objemnějšímu přenosu informací. Dalším prvkem, který podpořil proces globalizace v oblasti médií, jsou jistě peníze a ekonomická moc, neboť s rostoucím globálním dosahem rostly společnostem náklady a jen ty společnosti, které dosahovaly jisté ekonomické síly, byly schopny působit globálně a využívat nejdokonalejších technologických novinek. Toto souvisí se vznikem velkých mediálních konglomerátů, které ovšem nejsou rozloženy po světě rovnoměrně, většina velkých konglomerátů sídlí v Severní Americe, Evropě, Austrálii či Japonsku. Toto může vést k „obrovské koncentraci ekonomické a symbolické moci“(Thompson, 2004:132) do rukou právě těchto společností a může tak docházet k nerovnoměrnému prosazování cílů v globálním měřítku. McQuail (2009) uvádí mezi hybné síly globalizace mimo účinnějších přenosových technologií a šíření telekomunikací a mimo již zmíněné peníze i komerční podnikání, které je úzce spjato s penězi. Neboť kdyby nebylo možné komerčního podnikání, existence a fungování velkých konglomerátů by byla potlačena, nebo neuskutečnitelná. S tímto souvisí i liberalizace trhů a otevírání národních trhů světu, což je dáno i diplomatickými vztahy mezi státy. Na reklamě, což je další prvek masové komunikace, je vidět, jak je trh ovládán malým počtem klíčových hráčů, reklamy jsou běžně mezinárodní a kolují po celém světě, stávají se tak produktem mezinárodním na globálním trhu. McQuail (2009) jako další hybný prvek udává minulou i současnou kolonizaci a imperialismus. Toto přímo odkazuje k procesu, který se nazývá „hypotéza o kulturním imperialismu“ prvně formulovaná Herbertem Schillerem (1969). Ten vysvětluje rostoucí vliv a postavení USA od 2. světové války díky upadání tradičních britských, francouzských, nizozemských, španělských a portugalských koloniálních mocností 19. století Argumentuje to ekonomickou silou nadnárodních korporací ve Spojených státech a komunikační vybaveností. 14

Bakalářská práce Jako důsledek uvádí, že díky invazi amerických mediálních produktů a televizních pořadů, dochází k upadání lokálních kulturních dědictví, a díky nastoleným jiným hodnotám může docházet až k procesu „kulturní přeměny a závislosti“ (Thompson, 2004:137). Schiller (1969) dále zdůrazňuje nejen, jak jsou globální média provázána s kulturními cíli, ale i s cíli ekonomickými-ovládnutí globálního trhu a s cíli politickými-antikomunismus. Mezi teoretiky ovšem nepanuje jednotný názor, který cíl převládl.

1.3.

Dopady globalizace médií

Hybné síly globalizace úzce souvisí s účinky a dopady globalizace, které se dají rozdělit do několika oblastí. Použijeme-li stejného dělení jako Nesbitt (2007), dopady rozdělíme na socio-kulturní, politické a ekonomické. Ekonomickými dopady se budeme zabývat nejvíce, neboť ty mají přímý vliv na téma naší práce a to přebírání zahraničních formátů. Socio-kulturní a politické dopady jen krátce představíme a shrneme.

1.3.1.

Socio-kulturní důsledky a vliv

Pokud vyjdeme z hypotézy kulturního imperialismu (viz 1.2) je zřejmé, že globalizace vede k nerovnovážnému toku mediálních obsahů, což ovlivňuje a oslabuje kulturní autonomii a rozvoj země, do které proudí mediální obsahy. Nerovnovážný je i tok zpravodajství, neboť zprávy jsou produkovány a šířeny velkými nadnárodními zpravodajskými agenturami a mediálními konglomeráty, tedy se šíří jejich produkt, což zvyšuje globální moc bohatých a velkých zemí. Globální média a tyto, viz výše popsané nerovnoměrné toky, mají za následek vytvoření dominantní kultury, který vede ke „stavu kulturní homogenizace“, neboli sdílení stejných hodnot a fenoménu po celém světě a „synchronizace“.(McQuail, 2009:267). Mezi socio-kulturní dopady globalizace dále patří komercionalizace 1, která byla urychlena vznikem nadnárodních mediálních korporací, neboť jejich hlavním cílem se stal zisk a peníze, což se odrazilo na podobě médií. Tyto společnosti, ať se již snažily zvýšit své profity, či jen ekonomicky přežít, či nějakým způsobem na sebe upozornit, často dosahovaly těchto cílů na úkor kvality svého vysílání, tisku apod. Mediální Komercionalizace= přizpůsobení obsahu a charakteru nabízených produktů tomu, aby přilákal, připoutal a udržel pozornost příjemců(Jirák, Köpplová 2009)

1

15

Bakalářská práce produkt se stal masovou záležitostí odpovídající konzumnímu způsobu života. Dle Jiráka (2005: 9. 9. 2005) mohou být následky komercionalizace následující: • Stírání hranice mezi veřejným a soukromým- např. politika se personalizuje nebo média se snaží jevy pro publikum zjednodušovat, zlehčit, snaha publikum zaujmout za každou cenu • Komunikace s médii se profesionalizuje • Lidé jsou médii chápáni jako konzumenti McQuail (2009) přidává ještě jako důsledky dekontextualizaci a omezení časových a prostorových rozdílů, omezení národní komunikační suverenity a svobodnější tok komunikace. Socio-kulturní dopady úzce souvisí s ekonomickými dopady. Trh a komunikační proces je ovládán ekonomicky nejsilnějšími, kde jsou peníze, tam je moc. Ekonomická síla se získá prostřednictvím peněz a peníze se zase získají z reklam a propagací, což zvyšuje komercionalizaci a tak to jde stále dokola.

1.3.2.

Politické důsledky a vliv

Kromě socio-kulturního vlivu Nesbitt (2007) dále uvádí, jaké jsou politické dopady globálních médií. Jeden z důvodů, proč jsou globální média mocná a ovlivňují i politické záležitosti, je dáno vlastnictvím mediálních gigantů. Jak bude rozebráno v kapitole 1.3.3, mediální konglomerace vlastní několik mediálních subjektů na trhu, tato vlastnictví mohou být vertikální, horizontální či diagonální (Jirák, Köpplová, 2009), a tedy se do rukou mediálních konglomerátů dostávají širší možnosti, jak ovlivňovat a působit na lidi se svými názory a informacemi. Otevírá se zde velký prostor pro lobbing. Jak již bylo zmíněno (Schiller, 1969), tok informací a mediálních produktů není ve světě rovnoměrný, přenos převažuje ze západních zemí, především ze Spojených států do ostatních zemí světa. Tok se týká nejen zpravodajských obsahů, ale i obsahů zábavných. Tento jev otevřel mnoho politických debat, jak vyřešit problémy týkající se nerovnoměrného mezinárodního toku informací, zpráv a obsahů a vyústilo to k tzv. The New World Information and Communication Order (NWICO) v rámci zemí UNESCO. Jak Nesbitt (2007:115) dále uvádí, byly navrženy různé možnosti na vyřešení této situace (regulace, shromažďování a postupné vysílání zpráv), ale ne vždy se to setkalo

16

Bakalářská práce s pochopením všech zemí a vyústilo to až k vystoupení Spojených států a Velké Británie z UNESCO. Na závěr je potřeba dodat, že dnešní podoba mediálního trhu je výsledkem mnohaletých procesů, vyjednávání a mezinárodních dohod, které obecně formovaly trh. Mezinárodní organizace Severoamerická dohoda o volném obchodu (North American Free Trade Agreement NAFTA) či Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Trade and Tariffs GATT) sice do médií přímo nemluví, ale prostřednictvím jejich činností se formoval trh zboží a služeb, liberalizovaly se obchody, což přes globalizační procesy mělo dopad i na média. Existuje několik organizací, které hrají klíčovou roli pro globální média a jejich politiky mají přímý vliv na mediální trhy. McQuail (2009) udává následující instituce. Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union ITU) se zabývá především technickými standarty a přidělováním vysílacích pásem. Světová obchodní organizace (World Trade Organization WTO) má sice největší kompetence co se týče ekonomických záležitostí, ale jelikož se média čím dál tím více komercionalizují, WTO postupně začíná zasahovat již i do médií. V otázkách svobody vyjádření a internetu se angažuje organizace OSN UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization). Dalšími jsou Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization WIPO a Mezinárodní sdružení pro přidělování jmen a čísel (International Corporation for Assigned Names and Numbers ICANN). Mimo tyto organizace existuje jistě mnoho dalších, především v rámci národních mediálních trhů, a jelikož vliv, velikost a dopad mediálních trhů stále roste, množství institucí bude i v budoucnosti nadále růst.

1.3.3.

Ekonomické důsledky a vliv

Ekonomické důsledky globalizace se týkají konkurence, vlastnické struktury a změn mediálních obsahů. Deregulace a privatizace médií spolu s rozvojem technologií v 80. letech měly za následek expanzi globálních médií, které byly většinou v tržní formě monopolů či oligopolů, tzn. na mediálním celosvětovém trhu byl malý počet velkých hráčů. Na tomto trhu vznikli velcí nadnárodní mediální giganti s obrovskou ekonomickou silou, kteří mezi sebou nejen konkurují, ale společně i významně

17

Bakalářská práce spolupracují. Často se podílejí i na tzv. joint venutures 2 neboli propojení na úrovni vlastnictví. Podle McChesney (1997) se dokonce největší giganti snaží mít propojené vlastnictví v průměru až s 2/3 počtu svých největších konkurentů. V současné době na trhu existuje několik klíčových významných mediálních firem, které dominují na celosvětovém trhu. Podmínky, aby se společnosti staly mediálními celosvětovými giganty, jsou dvojího typu. První klíčovou záležitostí je velikost, která je dána nejen čistými zisky, ale i záběrem aktivit. Nutností je se stát velkým hráčem, který dominuje na trhu a na kterého konkurence nemůže dosáhnout a kterého nemůže koupit. Druhá podmínka se týká oblasti podnikatelských zájmů, které musí zasahovat do množství mediálních průmyslů – do filmové produkce, vydávání knih, hudby, televizních kanálů, časopisů, novin nebo třeba i do zábavných parků. Dle (Jirák a Köpplová, 2009) jde „o dosažení co největší kontroly trhu, tedy co největší koncentrace vlastnictví, vedoucí až ke snaze o vytvoření monopolu.“ (str. 148). K růstu korporací může docházet třemi způsoby. Mediální giganti mohou vlastnit a ovlivňovat články výrobního procesu, od výroby až po distribuci (př. vydavatelství vlastní tiskárnu). Hovoříme o vertikální koncentraci. Horizontální koncentrace se týká stejného odvětví, kdy mediální gigant vlastní více organizací, které by mohly být potenciálními konkurenty (př. časopisy pro ženy, RTL Group, která vlastní RTL, RTL 2 či televizní stanici Vox). V neposlední řadě může docházet k tzv. diagonálnímu vlastnictví, kdy jsou aktivity rozšiřovány na různá odvětví i mimo média, ale na odvětví, která jsou s médii úzce spjata (př. média a zábavní průmysl). (Jirák a Köpplová 2009) Jak již bylo řečeno výše, na trhu operuje několik mediálních gigantů. Na horních žebříčcích největších mediálních mezinárodních koncernů a mezi nejvýznamnější giganty patří dle (Jirák, Köpplová, 2009) americké společnosti Time Warner, Walt Disney Company, General Electric, CBS Corporation a původně australská News Corporation. Mezi klíčové neamerické hráče patří japonská Sony, německá Bertelsmann a francouzská společnost Vivendi.(McQuail, 2009). Freepress (2009) navíc ještě k americkým gigantům přidává Viacom a označuje pak společnosti Time Warner, Walt Disney Company, General Electric, CBS Corporation, News Corporation a Viacom za tzv. Big Six, neboli Velkou šestku. Joint venture= podnik, který je společně kontrolován dvěma či více jinými podniky, většinou jednou domácí a jednou zahraniční, pro redukci soutěže a rizika (Czech Trade,2010)

2

18

Bakalářská práce Roční výnosy za 2009 zobrazuje následující tabulka: Společnost

Výnosy

Obchodní aktivity

Time Warner

$25,8 miliard

Walt Disney Company

$36,1 miliard

General Electric

$157 miliard

CBS Corporation

$13 miliard

News Corporation

$30,4 miliard

Viacom

$13,6 miliard

Sony

$78,9 miliard

Bertelsmann

$20,5 miliard

Vivendi

$33,1 miliarda

19

Televize CNN, the CW (joint venture s CBS), HBO, Cinemax, Cartoon Network, TBS, TNT, America Online, MapQuest, Moviefone, Warner Bros. Pictures, Castle Rock and New Line Cinema, a více jak 150 časopisů jako Time, Sports Illustrated, Fortune, Marie Claire and People. BC Television Network, kabelová sítě ESPN, the Disney Channel, SOAPnet, A&E and Lifetime, 277 radiových stanic, Hudební a knižní vydavatelství, produkční společnost Touchstone, Miramax and Walt Disney Pictures, Pixar Animation Studios, mobilní síť Disney Mobile a zábavné parky po celém světě NBC, Telemundo, Universal Pictures, Focus Features, 26 televizních stanic kabelová síť MSNBC, Bravo and the Sci- Fi Channel. CBS Television Network, CBS Television Distribution Group, CW (joint venture s Time Warner), Showtime, knižní vydavatelství Simon & Schuster, 30 televizních stanic, CBS Radio, Inc., které má 130 stanic. Hlavní dodavatel videí na Google’s new Video Marketplace Fox Broadcasting Company; televizní a kabelová síť Fox, Fox Business Channel, National Geographic and FX; tisk Wall Street Journal, the New York Post and TVGuide; časopisy Barron’s and SmartMoney; vydavatelství HarperCollins; filmová produkce 20th Century Fox, Fox Searchlight Pictures and Blue Sky Studios; množství web stránek MarketWatch.com; a nemediální vlastnictví National Rugby League. Televizní stanice MTV, Nickelodeon/Nick-atNite, VH1, BET, Comedy Central, Paramount Pictures, Paramount Home Entertainment, Atom Entertainment, dále pak Harmonix. Viacom 18 (joint venture s Global Broadcast news) Elektronika, Hry, Hudba, Filmy, Finanční služby Vlastnictví v Evropě a Severní Americe, knižní vydavatelství Random House, mezinárodní radio, televizní stanice owner RTL Group, mediální firma Gruner+Jahr. Televize a film: Vivendi Entertainment Universal Studios,Universal Studios Hollywood,Universal Orlando Resort,Universal Studios Japan,NBC Universal Television a další, Hudba Interscope-Geffen-A&M, Island Def Jam Music Group a další, vydavatelství Universal Music Publishing Group, distribuce Universal Music Group Distribution ,Universal

Bakalářská práce Music Distribution,Vivendi Entertainment

Zdroj: oficiální stránky společností, http://www.freepress.net/ownership/chart/main Vznik celosvětových mediálních společností vede ke vzniku mezinárodních médií, např. ke vzniku televizních kanálů jako je MTV, BBC World, CNN International, HBO a dalších. Dalším důsledkem této existence je distribuce publikací, knih a vznik regionálních mutací televizních či rozhlasových kanálů z jedné země do druhé. Příkladem tak mohou být zahraniční tituly novin, časopisů v domácí zemi, např. Cosmopolitan, Playboy a jiné, či regionální verze zahraničních televizí, např. česká verze MTV. Nejen, že dochází ke globalizaci vlastnictví, ale dochází i ke globalizaci mediálních obsahů a to jak ve zpravodajství, filmech, tak i zábavě. To vede k podobným zpravodajským a zábavním produktům a žánrům téměř v celém světě. Publikum má přístup k médiím z celého světa, dochází k importu zahraničních mediálních obsahů nebo dochází k přebírání formátů a žánrů podle zahraničních vzorů na základě udělování licencí. Tímto se zabývá naše práce do hloubky. Zjišťuje, jaké konkrétní formáty byly českými televizemi převzaty a na kolik se tyto formáty shodují se zahraničním vzorem. Předtím, než představíme tyto konkrétní podoby, je nutné určit dopady globalizačních procesů na televizní vysílání, představit televizní trh a televizní trh v České republice.

20


2. Televize Televize je masové médium, které vzniklo technologickým vývojem z telefonu, telegrafu, fotografie a nahrávání zvuku ve 20. století. Mezi její rysy dle McQuail (2009:47) patří rozsáhlý výstup, široký rozsah a dosah. Televizní trh je do značné míry regulován a kontrolován a to prostřednictvím udělování licencí veřejnými institucemi. Míra regulace a kontroly také závisí na tom, zda se jedná o veřejnoprávní televizi či televizi soukromou-komerční. Navíc je televize médium, na kterém se dají znaky globalizace nalézt nejzřetelněji. Všechny výše popsané důsledky a znaky se u fungování televize objevují. Dochází zde tedy ke globalizaci vlastnictví a globalizaci obsahů.

2.1.

Globalizace vlastnictví

Velké množství televizních stanic je vlastněno zahraničními vlastníky, což se projevuje

především

ve

skladbě

televizního

programu,

ale

i

do

zvýšené

komercionalizace médií a zavádění prvků masové výroby do televize. V České republice se dají za příklad uvést kanály TV Nova a zapojení do aktivit mezinárodní skupiny CME a TV Prima, která je vlastněna švédskou mediální skupinou MTG.

2.1.1.

CME

Společnost CME neboli Central European Media Enterprises, je vedoucí vertikálně integrovaná mediální skupina operující v 6 zemích střední a východní Evropy. Byla založena roku 1994 a operuje ve třech divizích- Broadcasting, Internet a Content. Od roku 2005 spadá pod její vlastnictví a aktivity CET 21. CET 21 vlastní TV Nova. Mimo TV Nova vlastní i Nova Sport, Nova Cinema a českou verzi MTV.

2.1.2.

MTG

Skupina MTG, neboli Modern Times Group, je původem švédská mediální společnost, která zasahuje do různých podnikatelských sfér a obsahuje čtyři divize Viasat Broadcasting, Radio, Online and Modern Studios. Divize Viasat Broacasting vlastní více jak 50 kanálů v 31 zemích a má na 125 milionů diváků. Od podzimu roku 2005 MTG majetkově vstupuje do TV Prima a to s 50% vlastnictvím, aby posílila postavení televize na českém trhu a zároveň tak i přinesla nové pořady a formáty, jejich 21

Bakalářská práce produkci má na starost Modern Studios. Od roku 2009 spustila nový program Prima Cool.

2.2.

Globalizace obsahů

Jak bylo řečeno výše, dochází i ke globalizaci televizních obsahů. Globalizace obsahů se týká zpravodajství, a to především v oblasti nastolování agendy. Jak konstatuje Pehe (2004), mezinárodní zprávou se stane pouze to, čeho si všimnou nadnárodní mediální giganti a tyto zprávy jsou pak převzaty národními médiitelevizemi. Tunstall a Machin (1999) dokonce tvrdí, že ve světě existuje „duopol světového zpravodajství“ (str. 77), který je tvořen americkou Associated Press a britskou Reuters. Mezi další mediální zpravodajské giganty, jak zmiňuje McQuail (2009) patří francouzská AFP (Agence France-Presse), německá DPA (Deutsche Presse Agentur) či španělská EFE. Globalizace obsahů zasahuje kromě zpravodajství i do obsahu zábavního. Aby mohl být obsah přebírán, musí být ovšem přijat domácím publikem. Často ale může dojít k jazykovým či kulturním překážkám, např. kvůli náboženství, násilí, politice apod. a převzatý obsah může být špatně interpretován. Thompson (2004) dokonce uvádí, že „lokalizované přisvojování globalizovaných mediálních produktů je také zdrojem napětí a potenciálních konfliktů“(str. 145). Neboť podle něj mediální produkty mohou odporovat tradičnímu způsobu života. Ovšem na druhé straně, jak dokončuje Thompson (2004) jsou právě proto i přitahovány, vytvářejí prostor pro zpochybnění či udržení si odstupu. Toto se částečně eliminuje, pokud země, mezi kterými probíhá tok, jsou si kulturně a ekonomicky podobné, ale jejich blízkost nesmí překročit jisté meze, jinak bychom nemohli hovořit již o globalizaci, ale pouze o internacionalizaci. Nordenstreng a Varis (citováno v Thompson, 2004:133) ve své studii dokazují, že mezinárodní tok televizních programů je značně nesymetrický a mnohdy dochází pouze k jednosměrné cestě. Na předních příčkách čistých vývozců (vyvezou více, než dovezou) televizních programů stojí tradičně Spojené státy americké, které distribuují pořady do celého světa. Jak poznamenává Thompson (2004), Británie i Francie patří také mezi významné vývozce, ovšem velké množství pořadů také dovezou. O dominanci Spojených států jsme již hovořili v rámci hypotézy kulturního imperialismu. Kromě importu již vyprodukovaných filmů, seriálů či televizních pořadů, je další možností převzetí zavedeného zahraničního televizního formátu pořadu a na základě

22

Bakalářská práce tzv. globální licence vyprodukovat pořad, který může být modifikován pro potřeby domácího publika. Tomuto se bude věnovat podrobně kapitola 5.

2.3.

Televizní vysílání v České republice po roce 1989

Po roce 1989 dochází k transformaci mediálního trhu a ke vzniku tzv. duálního principu, neboli vzniku dvou typů televizního vysílání veřejnoprávního a soukromého a dochází tak ke koexistenci obou dvou na jednom trhu. Tomuto procesu se přizpůsobila postupně i mediální legislativa a to v roce 1991, kdy byl legislativní rámec dotvořen a v roce 2001 byl přijat nový zákon, který stanovil práva a povinnosti provozovatelů televizního vysílání. Dle zákona o České televizi 483/1991 Sb. je veřejnoprávní televize provozovatel televizního vysílání se specifickými úkoly veřejné služby, nezávislý na státu a financovaný z příjmů z televizních poplatků a vlastní podnikatelské činnosti, (především z prodeje vysílacího času). Kontrola činnosti je prováděna Radou České televize. Hlavním cílem komerční televize je dosažení co největšího zisku, který se většinou získává právě z prodeje vysílacího času, který je použit pro reklamní účely ve vysílání. Vznik nových komerčních televizních stanic měl především vliv na strukturu televizního programu. Např. první komerční televize TV Nova si „rychle přilákala pozornost velkého množství diváků pro ně nezvyklým pojetím televizního programu, atraktivitou zpravodajství, dynamikou vývoje a intimitou a neformálností komunikace“ (Jirák, 2005:19). Vznikala tak spousta nových pořadů, seriálů a televizních formátů, které byly často převzaty ze zahraničí, což bylo důsledkem právě již zmíněných globalizačních procesů. Projevil se, zda trend ze zahraničí a to, že „soukromému vysílání s jeho efektivitou výkonu, flexibilitou a diváckým zájmem patří budoucnost“ (Jirák, 2005:19). V současné době na televizním trhu operuje jedna veřejnoprávní televize a několik komerčních televizí. V naší práci se budeme zabývat jen nejvýznamnějšími a klíčovými hráči televizního trhu a těmi jsou Česká televize, TV Nova a TV Prima.

23


3. Televizní kanály v ČR

Struktura televizního trhu se v České republice od roku 1989 změnila a pro diváka

se tak stává nabídka televizních programů čím dál tím více pestřejší. Kabelové vysílání a přechod na digitální vysílání umožnil vzniku mnoha nových televizních kanálů, které jsou jistě důsledkem globalizačních procesů. Za příklad uveďme HBO, Z1 TV nebo TV Barrandov. HBO je typický příklad regionální verze úspěšné mezinárodní televize HBO. Tu vlastní mediální konglomerát Time Warner a byla první placenou televizí na světě. HBO zahájilo svou činnost již v listopadu 1994 a nabídlo zcela nový formát televizního kabelového kanálu pro českého diváka- filmové trháky, v češtině a bez reklam (HBO, 2010). Televize Z1 vznikla po vzoru zahraničních zpravodajských televizí CNN, BBC a stala se tak „první českou komerční zpravodajskou stanicí se standardem kontinuálního informačního servisu“ (Z1,2008), který je známý například z amerických stanic CNN, CNBC, Fox News, britské Sky News, německé N24 nebo slovenské TA3.Televizní kanál je vysílán digitálním cestami od června 2008 (Z1, 2008). TV Barrandov je dalším příkladem digitální plno formátové televize, která odstartovala v lednu 2010. V její programové struktuře nalezneme mnoho nových televizních formátů vlastní tvorby inspirovaných ze zahraničí- talkshow, sitcomy, standup comedy apod. (TV Barrandov, 2010). Všechny tyto výše uvedené televize jsou typickými představiteli globalizačních dopadů. Všechny nabízejí ve své programové struktuře importované zahraniční formáty a mnoho formátů bylo vytvořeno na základě licence nebo se producenti inspirovali zahraničními verzemi či samotné kanály jsou vytvořeny po vzoru zahraničního média. I přes to se jimi v naší práci a naší analýze přebírání zahraničních formátů českými televizemi nebudeme zabývat a soustředíme se pouze na hlavní a tradiční představitele televizního trhu, kteří jsou představeni v následujících podkapitolách. Zdrojem nám byly oficiální stránky televizí České televize (2010), TV Nova (2009) a TV Prima (2010).

24


3.1. Česká televize

Česká televize je veřejnoprávní televizí na území České republiky. Jejím cílem a

posláním je tedy veřejná služba a doplnění struktury programu o veřejně prospěšné projekty, neziskové záležitosti a charitativní projekty. Byla zřízena k 1. lednu 1992 podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) jako televizní služba veřejnosti České republiky. Ve svých počátcích vysílala na kanálech ČTV a OK3 a do rozpadu Československa připravovala a vyráběla pořady i pro kanál F1. Rok na to se ČTV přejmenovala na ČT1, kanál F1 na ČT2 a OK3 na ČT3. Později se činnost ČT3 ruší a její frekvence přebírá ČT2 a nově uvolněné frekvence po ČT2 v roce 1994 přebírá TV Nova (viz 3.2). Digitalizace vysílání umožnila vzniku dalších kanálů, které náleží České televizi a těmi jsou od 2. května 2005 ČT24 a od 10. února 2006 ČT4 Sport. Z nabídky televizních kanálů se nejvíce komerčním stanicím blíží programově ČT1, která se snaží zapůsobit na většinové publikum. Programová struktura ČT2 je již zaměřená pro náročnějšího diváka, ČT24 je zpravodajský kanál vytvořený po vzoru zahraničních BBC World či CNN a ČT4 Sport je zacílena na sportovní nadšence.

3.2. TV NOVA TV Nova je největší, nejúspěšnější a nejziskovější česká komerční televize. 30. ledna 1993 jí byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání udělena 12. letá licence na celoplošné televizní vysílání, které bylo poprvé uskutečněno 4. února 1994. Od počátku svého vysílání, dle CME (2010) (Central European Media Enterprises), se TV Nova stala vůdcem na trhu v kategoriích sledovanosti, zisků z reklam, použité technologie, designu a grafiky, PR, filmové produkce a profesionálního zázemí. Fungování TV Nova bylo zpočátku v rukou dvou společností CET 21, která vlastnila vysílací licenci, a společnosti ČNTS (Česká nezávislá televizní společnost), která měla na starost vysílání. Kromě úspěšnosti TV Nova proslula i konflikty a problémy mezi vlastníkem licence CET 21 a společností CME, která zahájení televize financovala. Dle serveru TV Nova (2009) „v důsledku těchto sporů byla v mezinárodní arbitráži odsouzena Česká republika k zaplacení odškodného společnosti CME ve výši 10 mld. korun.“ Od roku 2005 je 100% vlastníkem TV Nova právě společnost CME. Přechod z analogového vysílání na digitální vysílání umožnil vzniku druhého celoplošného 25

Bakalářská práce kanálu a to Nova Cinema. Nova Sport a MTV jsou další televizní kanály, které v současné době spadají pod křídla TV Nova.

3.3. TV Prima 26. listopadu 1992 byla udělena vůbec první licence pro provozování komerčního televizního vysílání a to společnosti FTV Prima. Licence měla regionální charakter a to pouze na Prahu a střední Čechy. 20. června 1993 bylo zahájeno samotné vysílání a o rok později se licence rozšířila na celoplošné vysílání pod názvem Premiéra. Od roku 1997 je televize přejmenována na TV Prima Od roku 2005 zde dochází k celosvětovému trendu a TV Prima se majetkově dostává pod švédskou skupinu MTG. Toto spojení má za cíl upevnit postavení televize na mediálním trhu a přinést nové pořady a televizní formáty. Od dubna roku 2009 je v nabídce TV Prima i druhý kanál s názvem Prima Cool.

26


4. Televizní formáty 4.1. Definice televizního formátu Předtím než představíme různé televizní formáty je potřeba definovat televizní formát, který se nejlépe definuje přes televizní žánr. Jak zmiňuje Korda (2005), slovo „žánr“ je francouzského původu a znamená „typ“ či „druh“ a v mediálních studiích označuje skupinu blízkých textů. Publikum si tak může mediální produkty vybírat na základě svých zkušeností s žánrovými typy. Každý mediální produkt je tvořen prvky, které v souhrnu vytvářejí určitý celek, a pokud uspořádání mediálního obsahu mají konvencionalizovanou podobu, pak (Jirák a Köpplová 2003) hovoří o „žánrech či žánrových vzorcích“. Podmínkou vzniku „žánru“ je tedy „systematické a strukturované opakování určitého problému a jeho řešení“ (Jirák a Köpplová 2003:124). Žánr je tedy jakési rozdělení podle určitých kritérií dané formy, ovšem neexistuje zde žádná pevná hranice, jde spíše právě o zavedené konvence. Televizní žánry a formáty se většinou vyvinuly z jiných druhů médií a jejich zavedených forem. Z rozhlasu tak například byla převzata talkshow či soap opera, z kinematografie například dokumentární pořad (Dalton and Linder, 2005:15). Pro ilustraci Česká televize rozděluje pořady podle žánrů na filmy, seriály, dokumenty, sport, hudba, zábava, děti a mládež, vzdělávání, zpravodajství, publicistika, magazíny a náboženské. Každý tento žánr se dále dělí na další žánrově odlišné typy a televizní formáty. Přesná kategorizace televizních žánrů není možná, neboť často dochází k prolínání žánrových forem, což vede k hybridizaci. Korda (2005) používá tento pojem pro proces prolínání jednotlivých forem a žánrů s jinými kulturními kořeny. V rámci každého žánru pak dále existují tzv. televizní formáty, které označují jednotlivé varianty žánru na základě „textových diferencí“ (Lacey 2000). Moran a Malbon (2006) definují televizní formát jako „soustavu vědomostí a zkušeností, které jsou systematicky a vědomě shromážděné v licenci pro budoucí adaptaci televizního programu.“(str. 7) Formáty mají ovšem značně nepružné hranice a vztahují se na ně autorská práva a pro to, aby televize mohla daný formát vysílat, musí mít licenci. David Bodycombe (2002 citováno v Moran a Malbon, 2006) popisuje: „Prodej formátů je jako prodej produktů. Tento produkt je předpis pro znovuvytvoření úspěšného televizního pořadu v jiné oblasti jako jeho lokální program. Předpis přichází se všemi nezbytnými

27

Bakalářská práce ingrediencemi a je nabízen i jako produkt spolu s konzultantem, který je považován za šéfkuchaře tohoto předpisu.“(str. 19) Formát se tak stává obchodní komoditou a televizní stanice jejím nákupem získává vše, co je potřeba pro vysílání tohoto daného formátu- scénář, pravidla soutěže, náměty na jednotlivé epizody, grafiku, hudbu, design pořadu, technické parametry, doporučený vysílací čas, konzultace, značku, bibli pořadu nebo i dané úhly pro kameru a nepřímo např. i reklamu.

4.2. Znaky televizních formátů

Televizní formáty jsou tak běžnou součástí mezinárodního televizního trhu.

Obchodování s nimi je formou tzv. franchisingu, což je způsob obchodování, ve kterém se prodávají licencované značky či licencované metody daného businessu a Moran a Malbon (2006) o tomto hovoří jako o business-format franchising. Ve své studii Kretschmer a Sukhpreet (2010) udávají důvody, proč je obchodování s televizními formáty tak oblíbené a rozšířené. Jedním z důvodů jsou náklady. Nákup televizního formátu ze zahraničí je mnohdy levnější než kdyby si televizní stanice vyráběly svůj vlastní pořad či seriál. Navíc se koupí eliminuje i určité riziko, neboť formáty, se kterými se obchoduje, bývají zavedené, vyzkoušené a v zahraničí úspěšné. Televizní stanice totiž, jak Kretschmer a Sukhpreet (2010) píší, hledají „sure shot“, „quick fit“ či „hit“(str. 4) pro svá televizní vysílání.

Z tohoto také vyplývá zvýšená atraktivita pro potenciální

sponzory, reklamní spoty a další marketingová využití. Světový televizní formát bývá atraktivní i pro diváky. Jen pro představu nákup licence od 20 do 30 epizod za hodinový pořad na jednu sezonu se může vyšplhat až na£30 000 (cca 900 000 Kč)( Kre tschmer a Sukhpreet, 2010:5). Mezinárodní televizní formáty dle Waisbord (2004) odráží „ekonomickou globalizaci televizního průmyslu a stálost národních kultur v propojeném světě“ (str. 368). Tak může být celosvětový formát adaptován národními kulturami, neboť formáty přenášejí významy, které nemusí být sice nutně provázané s národními kulturami, jsou „kulturně specifické, ale národně neutrální“ (str. 368). Televizní formáty jsou sice šířeny celosvětově, ale každá země si daný formát přizpůsobí podle své domácí kultury, hodnot, které vyznává, ale i například podle geografické polohy. Waisbord (2004) jako příklad uvádí soutěž Chcete být milionářem? 28

Bakalářská práce v Rusku, kde musela být vyloučena možnost „zeptat se diváku v hledišti“, neboť by lidé záměrně odpovídali špatně. Či srovnání domů pro soutěžící Big Brothera ve Španělsku a Švédsku, kde producenti zařadili bazén jako součást vybavení vily soutěžících ve Španělsku. Problém, který s televizními formáty vzniká, je jeho právní ukotvení, které zatím není jednoznačně zaopatřeno a ustanoveno. Kretschmer a Sukhpreet (2010) zmiňují, že každý producent si tak může vyrobit game, reality nebo talent show, které mohou být založeny na stejných idejích a nápadech. Kopírováni

formátu,

neboli

tzv.

copycatting

se

objevilo

s rostoucím

mezinárodním obchodem s právy na televizní formáty. „Někteří producenti a výrobci bedlivě zkoumají světové televizní formáty, a jelikož v digitálním světě existují relativně nízké bariéry pro šíření informací, sami si přetvoří daný formát, aniž by platili licenční poplatek.“ (Kretschmer a Sukhpreet,2010:14). Tito výrobci pozmění určité znaky a prvky od originální verze a svůj projekt pak představují za vlastní. Samozřejmě, že původní majitel televizního formátů toto cítí jako zneužití vlastnických práv. Jelikož jsou televizní formáty velmi citlivé ke zneužívání a jak bylo uvedeno výše, jejich právní ukotvení je nedokonalé, byly vytvořeny organizace a asociace, které se snaží chránit dané televizní formáty. Mezi jednu takovou patří i The Format Recognition and Protection Association (FRAPA), která sdružuje více jak 100 společností z televizního průmyslu, od produkčních společností po televizní stanice (FRAPA,2010). Jejich cílem je chránit televizní formáty před jejich kopírováním a zneužíváním. FRAPA vystupuje jako prostředník ve vyjednáváních, snaží se o vytvoření pravidel v obchodu s televizními formáty, vzdělává veřejnost a registruje dané televizní formáty. Již jsme zmínili, že globalizací vlastnictví dochází ke vzniku velkých mezinárodních firem, pod jejichž kompetence spadá mnoho aktivit. Zajímavým trendem, který souvisí s televizními formáty a globalizací je přebírání televizních formátů zdarma v rámci jedné mezinárodní společnosti centrálně a tím se pak dostane pořad do mnoha světových zemí. Za příklad uveďme přebírání v rámci CME a to formát seriálu televizních filmů Soukromé pasti vyprodukovaný TV Nova, který se dostal tímto i do Rumunska.(CME, 2010) Ještě předtím, než představíme jednotlivé televizní formáty, je potřeba představit nejvýznamnější společnosti, ze kterých je produkováno nejvíce a nejznámější televizní formáty. 29

Bakalářská práce Společnost Endemol je původem z Nizozemska a vznikla v roce 1994. Podle oficiálních stránek společnosti Endemol (2010) je společnost globální lídr v zábavných programech a největší nezávislá televize a digitální produkční společnost na světě. Společnost tak vytváří globální síť více jak 80 společností ve 26 zemích v USA, Velké Británii, Francii, Španělsku, Německu, Nizozemí, ale i v Indii, Austrálii, Latinské Americe a jižní Africe. Jak stránky dále informují, v portfoliu Endemolu je více jak 2000 televizních formátů a s přibližně 21 000 hodinami žánrově odlišnými obsahy, od zábavy, reality TV, game shows až po komedie a drama. Mezi nejznámější a nejúspěšnější formáty patří Big Brother, Deal or No Deal, Extreme Makeover: Home Edition, Star Academy a Wipeout. Jak později uvidíme, některé byly uvedeny i na českém trhu. Fremantle Media vznikl v roce 2001 jako konglomerát spojující mnoho významných společností. Podle oficiálních stránek je Fremantle Media (2010) jedním z největších a nejúspěšnějších tvůrců, producentů a distributorů televizní zábavy. Úspěšnost jejich show a formátů je doložena vysokou popularitou v USA, Velké Británii, Evropě ve více jak 40 zemích světa. Její produkční činnost zasahuje do více jak 22 zemí a každoročně je licencováno na 20 000 hodin nejlepší zábavy do více jak 150 zemí. Formáty, které se staly celosvětově známými, jsou Idols, Got Talent, The X Factor nebo The farmer wants a wife.

4.3. Jednotlivé televizní formáty Klasifikace televizních formátů není úplně jednoduchá a jednoznačná, neboť často televizní formáty mohou spadat do více kategorií a navíc se televizní formáty mohou dělit podle různých kritérií. Podle pravidelnosti jejich vysílání je můžeme rozdělit na jednorázové pořady nebo na pravidelně se opakující televizní série. Pro naši práci je mnohem důležitější obsahové dělení. Použili jsme stejného dělení, jakého používá ve své práci Kunz (2010) a jakého využívá pro své potřeby společnost CME, neboť jsou průkopníky na českém trhu. Formáty, stejně ostatně jako žánry, se tedy dělí na fiction a non-fiction, neboli formáty, které jsou tematicky fikce a na faktické, tedy ty, které jsou založené na pravdě a faktech. Fiction formáty jsou dvojí kategorie TV seriály a TV filmy. Mezi půlhodinovými televizními seriály jsou nejoblíbenější sitcomy, které mívají obvykle mezi 24-36

30

Bakalářská práce epizodami. Tzv. „hodinové seriály“ většinou ale trvají 45 min., mívají především tematiku krimi, fantasy či jsou to tzv. soap opery (telenovely). Pokud bychom srovnali fiction a non-fiction televizní formáty z hlediska globálního obchodování a přebírání, „fikce je mnohem obtížnější na formátování a adaptaci“, neboť fiction formáty bývají „mnohem více kulturně specifické a jsou mnohem dražší na výrobu“ (Waisbord,2004:374). Ale i přes tyto obtížnosti se i s těmito formáty obchoduje. Waisbord (2004) udává dva důvody, prvním je lingvistická bariéra a druhým je kulturní prostředí, neboť významy mohou být ztraceny v překladu nebo mohou být kulturně nepochopeny. Oba tyto faktory vedou tedy k tomu, že i fiction formáty jsou přebírány a tak formát telenovely z Latinské Ameriky může být běžně vyprodukovaný ve střední Evropě. Mezi non-fiction programy spadá reality television, kterou Hill (2005) popisuje jako žánr televizního programování, který záměrně ukazuje dramaticky vypjaté, vtipné a humorné situace a události, ve kterých většinou vystupují běžní lidé, nikoliv herci. Murray a Ouellette (2004) jako spojující prvek všech typů reality TV navíc ještě přidávají, že „reality TV mají tu vlastnost divákům zprostředkovat spontánní voyeurský a navíc hravý a humorný pohled tzv. entertaining real, neboli zábavnou realitu.“ (str. 4). Do tohoto žánru se dá zařadit několik televizních formátů, které jsou většinou rozdělené na reality show, game show a variety show (Kunz, 2010:311). Někdy je doopravdy obtížné pořady správně zařadit, neboť mohou mít i více charakteristických znaků zároveň, mohou být například zároveň soutěžní a reality show. Konkrétní pořady se budeme snažit vždy zařadit do té kategorie, která je pro daný pořad nejvíce charakteristická a podle vlastnosti, která je pro pořad nejvíce stěžejní. V následujících podkapitolách představíme jednotlivé televizní formáty a uvedeme jejich světové příklady. Konkrétním formátům a pořadům, které byly převzaty, se budeme věnovat v kapitole 5.

4.3.1. Reality show Reality show je televizní formát, který zobrazuje podobu reality, která bývá lehce pozměněná od skutečnosti tak, aby zaujala co nejvíce diváků. Mohli bychom použít slovního spojení, že hlavní znak, který spojuje všechny reality show, je „před kamerou jsou buď to obyčejní lidé v běžných situacích, nebo celebrity „v neobyčejných situacích.“ (Vondroušová, 2008:23).

31

Bakalářská práce Dle CME (2009) poptávka po reality show v prime time (19.00-23.00) roste a dokonce se reality show mají stát budoucností vysílání. Úspěch reality show je založen dle Casey a spol. (2002) na tom, že do televize se dostávají lidé z lidu, diváci se tak s účastníky mohou identifikovat. Mohou tam naleznout svá trápení, svoje životní osudy. V neposlední řadě úspěch reality show vyplývá ze skryté touhy lidí tajně sledovat lidské aktivity, tzv. voyeurismu (Casey a spol., 2002:196). Existuje mnoho druhů reality show a jejich rozdělení se mohou lišit, neboť jedna reality show může mít více charakteristických znaků, a tak mohou být dělení i velmi podrobná. Především právě soutěžní prvek obsahují téměř všechny reality show, ale jak jsme již definovali game show výše, v naší práci budeme za game show považovat jen ty pořady, ve kterých se získává hmotný statek (nikoliv třeba partner) a procesem k výhře jsou soutěžní otázky či úkoly. Naše práce používá následujícího dělení reality show: talent shows, dating shows, celebrity shows, special environment shows a self-improvement/makeover show. Takto jsme si reality show rozdělili sami. V úvahu jsme brali práce zabývající se reality show od autorů Andrejevic (2004), Balkin (2004) či Murray and Ouellette (2004) a klíčovým pro nás bylo i české prostředí, neboť některé druhy reality show by nebyly pro české televize relevantní. Talent show je velmi oblíbený druh reality show. Je to pořad, ve kterém jde o to ukázat prostřednictvím zpěvu, tance, akrobacie a jiných dovedností, svůj talent. Ve světě existuje mnoho formátů z různých oborů a lidských činností, které se snaží objevit a najít nejlepšího a nejúspěšnějšího v dané činnosti. Jmenujme tak například Americas´s Next Top Model, televizní pořad, ve kterém se objevuje nová topmodelka, America´s got a Talent, hledání nejtalentovanější osoby, kde talent v čem není přesně definovaný, Pop Idol a X Faktor, televizní show hledající nejlepšího zpěváka nebo The Apprentice, pořad, ve kterém se hledá businessman. Dating show, jak je patrné z názvu, je televizní show, jejímž hlavním námětem je seznámení a hledání partnera. Existuje několik variant, kdo koho a jak hledá. Milionář tak může hledat partnerku (The Bachelor), muž si může vybírat ženu ze dvou věkových skupin o 10 let starších či mladších (Age of Love) nebo svobodné matky hledají partnera a otce ke svým dětem (Single Moms) a existuje spousta dalších. V celebrity shows se představují a vystupují v nějaké aktivitě známé osobnosti. Můžeme tak spatřit, jak celebrity tancují společenské tance (Star Dance, Bailando), vedou bar (The Bar) nebo můžeme vidět celý průběh jejich dne (The Osbournes) či 32

Bakalářská práce vidět celebrity v neobvyklých úkonech jako kydat hnůj, dojit krávu apod. (The Simple Life). Special environment shows zavedou účastníky na neobvyklá místa, která nemusí nutně dopředu ani znát. Soutěžící tak mohou bojovat o „přežití“ na opuštěném ostrově (Survivor) nebo mohou na pár dní vyměnit své rodiny a domácnosti (Výměna manželek), či se snaží sžít s ostatními na farmě (The Farm) nebo v domě (Big Brother). Prostředí domu se zatím projevilo největším trhákem a fenomenální úspěch Big Brothera je toho potvrzením. Úspěšným typem shows se staly i tzv. self-improvement/makeover/renovation shows, ve kterých dochází před televizními obrazovkami nějakým způsobem ke zlepšení života a to buď změnou vzhledu účastníka (How do I look), postavy a tělesné konstrukce (You are what you eat) nebo dochází k rekonstrukci bytu (Home Edition) či předělání auta (Pimp my Ride). Tento formát je velmi populární, neboť si lidé alespoň částečně mohou splnit svá tajná přání a sny.

4.3.2. Game show Game show je typ televizního programu, kde se účastnící, a těmi jsou buď celebrity či lidé z ulice, snaží zodpovědět, vyřešit soutěžní otázky nebo splnit soutěžní úkoly za cílem vyhrát nějakou peněžní odměnu nebo cenu. Do této kategorie, jak již bylo zmíněno výše, zahrneme pouze ty soutěže, kde se vyhrává nějaká finanční odměna, nebo nějaká hodnotná cena a to díky zodpovězení soutěžních otázek. Jak (Casey a kol., 2002) popisují, game shows jsou relativně levné na vyprodukování, mohou být zaměřeny na ženy v domácnostech, důchodce či děti vracející se ze školy. Nejdražšími bývají večerní game shows, ve kterých bývají i největší a nejhodnotnější ceny. Průběh soutěží bývá většinou stejného scénáře. Na počátku soutěže jsou moderátorem představena jména a odkud pocházejí soutěžící, případně i jejich zájmy. Dále jsou zopakována pravidla hry a posléze začíná vlastní hra. Na konci hry se obnovují zavedené stálé „rituály“. Na pódium se tak většinou vracejí poražení a spolu s vítězem a moderátorem mávající ukončují show. Toto je chápáno jako symbol vzájemného přijetí poražených a vítězů a akceptace celého průběhu soutěže. (str. 101) Typickými soutěžemi jsou například Who wants to be a Millionaire? A The Weakest Link. 33

Bakalářská práce V poslední době se rozšířily i soutěže, které nemají všechny rysy výše uvedené game show, ale i přesto je budeme považovat za soutěžní pořady a zařazovat do formátu game show, neboť zde dochází k soupeření mezi dvěma či více skupinami. Mezi takové pořady patří například Test the Nation, jejíž formát se vysílal i u nás. Společnost Eyework Holding, která tento pořad vynalezla, ji zařazuje mezi Entertainment formáty, neboli formát zábavy, ale my se v naší práci budeme řídit rozdělením, které bylo již zmíněno výše, a tento pořad zahrneme mezi game shows.

4.3.3. Variety show Variety show je zábavným formátem, ve kterém se střídají umělecká čísla, komediální výstupy, hudební čísla či akrobatická představení, která jsou vždy uvedena moderátorem. Jak Boulerice uvádí (2009) tento formát byl velmi úspěšný v 70. a 80. letech 20. století v USA. My bychom mohli najít jeho úspěšné podoby v 90. letech 20. století, příkladem jsou např. Novoty. V dnešní době jsou již variety shows na obrazovkách spíše jen jako jednorázové akce. Pro nás je důležité, že variety shows byly nahrazeny tzv. late night talk shows a talk shows. Dále v práci budeme pracovat pouze s talk show, neboť televizní formát variety shows není pro současnost tak důležitý. Talk show jsou sice na pomezí, ale obsahují některé stejné prvky jako variety shows. V neformálním rozhovoru se potkává moderátor a slavná osobnost nebo osoba, která má souvislosti s daným tématem. Talk show také mohou reagovat na aktuální světové dění. Tennant (2010) popisuje za nejvíce důležitý znak talkshow moderátora, neboť na něm je založena celá show, show řídí a určuje tón tématu od vážného po humorný. Dalším znakem je vyznění show pro diváka. Show musí působit stále přítomným a svěžím dojmem nezávisle na tom, zda se jedná o přímý přenos nebo záznam. Celosvětového ohlasu v rámci tzv. late night talk shows dosáhla americká Late Show with David Letterman nebo Late Show with Conan O´Brien. Legendou talk show se stal Larry King s jeho show Larry King Live. Trošku jiný druh talk show představuje The Jerry Springer Show, která se liší především vybranými hosty a tématy, která bývají kontroverzní a „na hraně“. Za zmínku stojí i další velmi úspěšná denní americká talkshow The Oprah Winfrey Show.

34


5. Přebírání zahraničních formátů českými televizemi

Již víme, že jedním z dopadů globalizace médií, je vlna nových televizních

formátů v televizním vysílání, které jsou koupeny na základě globální licence. Zakoupením globální licence televizní stanice získá, jak jsme již popisovali, „kuchařku“, podle které si samy vytvoří daný pořad. Do České republiky přišly nové televizní formáty s politickou změnou v roce 1989, se vznikem komerčních stanic a především se změnou televizních vlastníků televizních stanic. Jak víme z kapitoly 3., která představovala televizní stanice, ke globalizaci vlastnictví u českých televizí došlo v roce 2005. Televizní stanice TV Nova a TV Prima se stávají součástí zahraničních mediálních skupin. Rok 2005 proto bude klíčovým i pro naše užití. Jaké konkrétní televizní formáty a pořady byly převzaty a koupeny od roku 2005 do současnosti, představuje tato kapitola. Zdrojem pro zjištění daných televizních pořadů budou oficiální webové stránky českých televizí, zahraniční stránky televizí, produkčních společností a televizních pořadů či samotný televizní pořad. Jednotlivé zjištěné převzaté televizní formáty pořadů budou seřazeny podle výše uvedené kategorizace na fiction a non-fiction a non-fiction dále pak na reality shows, game shows a talk shows. U každého televizního pořadu představíme jeho originální verzi, kdy a v jaké zemi byla vysílaná, popíšeme hlavní rysy formátu, který se celosvětově přebírá, a určíme, na jaké české stanici byl pořad uveden.

5.1. Fiction formáty Jak bylo již zmíněno výše, fiction formáty obsahují TV seriály a filmy. V rámci mezinárodního obchodování s televizními formáty se nejvíce obchoduje s TV seriály, tzv. sitcomy. V porovnání s množstvím non-fiction formátů jsou převzaté fiction formáty na českých televizích v menšině. I přesto, že jsou v menšině, na obrazovkách se jich několik již objevilo a další jsou již v přípravách na uvedení.

5.1.1. Sitcom 5.1.1.1. Ošklivka Katka Ošklivka Betty je kolumbijský televizní seriál, jehož originální název je Yo soy Betty, la fea. Tato úspěšná telenovela byla napsána Fernandem Gaitánem a byla poprvé vysílaná v roce 1999 na kolumbijské stanici RCN TV(Radio Cadena Nacional). Nejen, 35

Bakalářská práce že byla tato telenovela importovaná do mnoha zemí, TV Nova ji uvedla pod názvem Ošklivka Betty, ale i popelkovský příběh ošklivé dívky, která si získá srdce svého vyvoleného prince, byl od jeho prvního vysílání převzat více než dvaceti zahraničními televizemi (IMDB,2010). Tento formát byl převzat i českou televizí TV Prima a to pod názvem Ošklivka Katka. Poprvé byl tento pořad vysílán 3. března 2008. Česká produkce převzala od originální kolumbijské celý děj, jen si ho přizpůsobila do českých podmínek. Tak se velmi chytrá, ošklivá dívka z chudé rodiny stane asistentkou ve velké módní firmě, zamiluje se do svého šéfa a postupně s tím, jak sílí její postavení ve firmě, se stává krásnější a dokonalejší.

5.1.1.2. Přešlapy

Primácký televizní seriál Přešlapy s podtitulem Komedie středního věku byl poprvé

uveden v září 2009. Seriál se bude vysílat ve 3 sériích po 13 dílech (Prima TV, 2010). Byl vytvořen na základě převzaté licence britského televizního seriálu ITV Cold Feet (do češtiny se překládá jako Šest v tom), sepsaný Mikem Bullenem a poprvé uveden na britské televize v roce 1997 (ITV, 2007). Hlavní dějovou linií jsou osudy tří partnerských párů, které jsou provázené přátelskými vazbami. „Licenci jsme koupili na základě výjimečné kvality původního scénáře a také díky tomu, že se nám podařilo najít špičkový tým scenáristů, kteří nám mohli garantovat dokonalou adaptaci scénáře do českého prostředí.“ (programový ředitel, G.Lovitt, HN 2009). Přešlapy jsou tedy typickou převzatou licencí se vším všudy a s adaptací na české prostředí.

5.1.1.3. Redakce Podle španělské předlohy Periodistas byla od roku 2004 společností Dramedy natáčena televizní série Redakce. Tento seriál zahrnujeme, i když je vyprodukovaný již v roce 2004, ale jeho vysílání zasahovalo i po roce 2005 a seriál se několikrát od té doby pro úspěšnost opakoval v reprízách. (TVserialy,2009) Původní španělský sitcom vyprodukovaný pod křídly společnosti Globomedia byl poprvé vysílán v roce 1999 (Globomedia, 2010). Seriálová linie je postavena na příbězích z redakce denních listů, kde pracuje směsice charakterově různých lidí, což umožňuje každému nalézt si svého hrdinu.

36

Bakalářská práce Televize Nova přebírá kostru příběhu, kterou si opět čeští scénáristé adaptují na české prostředí.

5.1.1.4. Horákovi Rodinný seriál Horákovi, který se vysílal postupně v různých vlnách na České televizi od roku 2006, je vytvořený na základě španělské licence seriálu Los Serrano společnosti Globomedia (Česká televize, 2006). Ta se vysílala ve Španělsku od roku 2003 na stanici Telecinco. Přebraná dějová linie se zabývá složitým fungováním rodiny, která je složena ze dvou původních neúplných a to naprosto odlišných- ryze mužských a ryze ženských. Seriál tak navazuje na úspěchy tradičních rodinných seriálů jako je např. Step by Step (Česká televize, 2006).

5.1.1.5. První krok Podle zahraniční licence španělského seriálu Un paso adelante byla původně připravovaná pro TV Nova seriálová řada První krok. Seriál z tanečního prostředí, ale po různých vlastnických peripetiích byl nakonec vysílán na slovenské televizi Markíza v září 2009 (Hospodářské noviny, 2009).

37


5.2. Non-fiction formáty Non-fiction formáty jsou pro přebírání mnohem vhodnější a jejich obchodování je velmi rozšířeno. Na českém televizním trhu se od roku 2005 objevilo mnoho zahraničních formátů. Již jsme zmínili, že přebírání formátů je především typické pro komerční televize. Ovšem nové televizní formáty se, jak uvidíme následně, nevyhýbají ani veřejnoprávní televizi. Občas bylo docela problematické určit, zda daný formát byl převzat a tedy byla koupena licence k jejímu vysílání nebo byl daný formát pouze inspirován zahraničními. Za příklad uveďme reality show Talentmanie, která je v současné době velmi medializovanou show TV Nova, ovšem i přesto, že je tento formát velmi podobný formátu soutěže Got Talent, TV Nova ho představuje za původní a tedy si jej vytvořila sama.

5.2.1. Reality shows 5.2.1.1. Talent show Talent shows bývají tradičně velmi úspěšnými pořady televizních stanic. Dosahují největší sledovanosti a doprovází je vždy velké mediální kampaně. V České republice se zatím celkově objevily tři talentové soutěže, jejichž licence byly převzaty ze zahraničí.

5.2.1.1.1.

Česko hledá Superstar

Vůbec první talentová reality show, která se objevila na televizních obrazovkách v České republice, byla Česko hledá Superstar. Licence na vysílání byla koupena z Británie a to konkrétně od společnosti FremantleMedia a originální název formátu se zažil Idol (FremantleMedia Ltd., 2009). Idol je formát televizního pořadu, který se snaží naleznout nejlepšího zpěváka v zemi. Nejdříve je výběr účastníku na panelu porotců, kteří se skládají z expertů z hudebního průmyslu, a poté je již výběr ponechán na samotných divácích. Idol byl poprvé vysílán v Británii pod názvem Pop Idol v říjnu 2001. Jeho tvůrcem byl Simon Fuller a jeho produkční společnost 19 Entertainment. Od té doby se formát vysílal ve 137 verzích a ve 43 zemích (FremantleMedia Ltd., 2009).

38

Bakalářská práce Předchůdcem Pop Idol byl pořad Popstar v Austrálii a po soudních vyjednáváních se určilo, že se slovo „pop“ nesmí užívat v názvech, proto např. v Americe se formát jmenuje American Idol, v Austrálii Australian Idol a v ČR, jak bylo již řečeno, pod názvem Česko hledá Superstar. Idol formátem se získá logo pořadu, hudební znělka, design studia, jednotná pravidla a průběh večera a celé soutěže. Soutěž bývá moderovaná jedním až dvěma moderátory, kteří představují soutěžící a vyhlašují výsledky. Odborná porota v průběhu prvních castingových kol, která bývají v několika velkých městech, vybere postupující do tzv. Theatre round, neboli u nás nazýváno Divadlo, kde se účastníci testují ve zpěvu ve sboru, v triu a následně i sólo. Z tohoto kola jsou pak již vybráni semifinalisté, kterým je již poskytnuto školení a důkladná příprava na kola, ze kterého pak diváci již vyberou finalisty pro tzv. Grand Finale, neboli Velké finále, ze kterého vzejde vítěz. Tato kola jsou již v plné kompetenci diváku, kteří většinou hlasují prostřednictvím SMS a porota zastává roli odborného zhodnocení pěveckých výkonů. Závěrečná kola soutěže bývají i tematicky laděna, soutěžící tak například zpívají jen určitého interpreta nebo písně určité éry. (FremantleMedia Ltd., 2009). V České republice byl formát vysílán TV Nova a jeho první verze proběhla v roce 2004, druhá v roce 2005 a třetí v roce 2006. V roce 2009 došlo k ojedinělému projektu a to spojení soutěže se slovenskou verzí a vznikl tak pořad Československo hledá Superstar, vysílaný současně na TV Nova v Čechách a TV Markíza na Slovensku.

5.2.1.1.2.

X Factor

Soutěž X factor je následovník formátu Pop Idol v pěveckých soutěžích ve Velké Británii. Jako formát Idol, i tato soutěž se dostala za brány Velké Británii a její formát se stal licencovaným produktem, a jak píší oficiální stránky, formát byl koupen 17 zeměmi a stal se show číslo jedna (FremantleMedia Ltd., 2009). Show je opět dílem společnosti FremantleMedia a tvůrčí osobou je Simon Cowell a jeho společnost Syco, partner FremantleMedia (FremantleMedia Ltd., 2009). První série byla v Británii vysílaná v roce 2004 a X Factor v České republice se vysílal poprvé a zatím naposledy v roce 2008 na TV Nova. Soutěž nemá žádné bariéry, soutěžit mohou jednotlivci, hudební skupiny, lidé různého věku a jsou zařazeni do věkových skupin 14(16)-24 dívky a chlapci, nad 25 a samostatná skupina hudebních skupin. Celá soutěž má 5 kol, první kolo je před 39

Bakalářská práce producenty, kteří určí, kdo půjde zpívat před porotu, obdržením tzv. golden ticket, neboli zlatého lístku. Toto kolo je neveřejné, není snímáno na televizní kamery, pouze některé vybrané pasáže jsou poté vysílány. Druhé kolo soutěže již probíhá před porotou, která je, jako u Idol, složena z lidí z hudební branže. Z těchto castingových kol vzejdou soutěžící, kteří se dále pak selektují v tzv. kolech „boot camp“ a „judges houses“. Každý z porotců se stává pro různou kategorii tzv. „mentorem“, rádcem, který se snaží připravit svou skupinu nejlépe. Do finálových „live shows“ jsou posléze vybráni 3-4 soutěžící z každé kategorie (závisí na počtu kategorií). 12 soutěžících pokračuje dále. Finálová kola probíhají ve 2 pokračováních. V prvním přímém přenosu soutěžící zpívají a v druhém čekají na výsledky hlasování. Jako u Idol, i v tomto formátu jsou tematické večery.(CET 21, 2010).

5.2.1.1.3.

Česko Slovensko má talent

Show Československo má talent bude teprve vysílána a to na podzim roku 2010 na TV Prima. Jedná se opět o britskou licenci ze stáje společnosti FremantleMedia a jako u X Factoru, jeho tvůrcem je Simon Cowell. První verze byla v Británii vysílaná jako Britain´s Got Talent v roce 2007 a hned od počátku se formát Got Talent stal tak populárním, že se dostal až do 27 zemí po celém světě, do USA, Austrálie, Asie. (TV Prima, 2010) Jedná se o univerzální talentovou show, která nabízí každému každého věku předvést svůj talent od zpěvu, akrobacie až po komediantství a kaskadérství. Rozhoduje výkon, kvalita předvedeného a sympatie diváků a poroty. Zakoupením licence se získává zavedený průběh soutěže, ten se v průběhu lehce měnil, ale hlavní průběh zůstává stejný. Castingová kola jsou ve 2 fázích. První kolo je opět neveřejné, z něho se předvyberou kandidáti, o kterých posléze rozhoduje porota. Soutěžící jsou rozděleni do dvou skupin na hudební čísla a na tzv. variety čísla. Porota své sympatie vyjadřuje prostřednictvím tlačítka, které stlačí v případě, kdy nechtějí, aby soutěžící pokračoval ve svém výkonu. Stlačené tlačítko posléze vyloudí charakteristický bzučák. O výkonu se posléze porota rozhoduje a vydařený účastník pokračuje do semifinálového kola. Tam již porota nemá tlačítko, ale vyjadřuje svůj názor prostřednictvím karet X pro ne a karty „fajfka“ pro ano. Soutěžící jsou postupně selektováni, až zůstanou jen finalisté, ze kterých je vybrán veřejností absolutní vítěz.

40


5.2.1.2. Dating show Na českých televizních obrazovkách se objevilo od roku 2005 mnoho seznamovacích pořadů, ovšem většina z nich byla pouze inspirována zahraničními pořady, popř. vymyšlena samotnými televizními stanicemi. Ojedinělé licencované pořady uvádíme níže.

5.2.1.2.1.

Vem si mě

Americká seznamovací reality show The Bachelor se poprvé objevila na televizních stanicích ABC v roce 2002 a jeho tvůrcem byl Mike Fleiss. Formát pořadu se stal velmi oblíbeným a jeho verze se objevily v několika zemích po celém světě např. Británii, Francii, Belgii, Švédsku (ABC, 2010). Jednotný formát pořadu a průběh pořadu je jednoduchý. Bachelor, neboli svobodný mládenec, si vybírá svoji nevěstu z 25 svobodných rozdílných žen. V průběhu soutěže se je snaží poznat a ty, o které nemá zájem, vyloučí v rámci tzv. Rose Ceremony, kdy dá symbolicky růži těm dívkám, o které má ještě zájem a chce, aby pokračovaly v soutěži. Jak dívky ubývají, soutěžní rande se postupně mění ze skupinových na soukromé schůzky a televizní řada vrcholí návštěvami v rodinách čtyř zbývajících žen a exotickými dovolenými pro tři vyvolené až ve finále zůstanou dvě ženy, ze kterých si bachelor může vybrat, kterou požádá o ruku nebo se kterou chce zůstat. Show byla vysílána na TV Nova v roce 2007 a zatím jen v jediné verzi.

5.2.1.2.2.

Hledá se farmář

Ze stáje FremantleMedia pochází i další reality show s názvem Hledá se farmář, která je novinkou v televizním programu TV Prima. Původní název světového formátu je The farmer wants a wife a tento formát se poprvé objevil v Británii v roce 2001 a dle FremantleMedia (2010) se dostal již do 16 zemí, kde se vytvořily národní mutace. V této seznamovací show se snaží 10 svobodných farmářů různého věku a povahy najít svou vyvolenou. Mezi ženami, které dobývají srdce farmářů, jsou většinou ženy, které jsou již unaveny městským způsobem života. V průběhu show jsou ženy testovány v různých úkolech a dovednostech, aby předvedly, že jsou schopny života na farmě. Formát v České republice zakoupila TV Prima, která zatím (červenec 2010) uvedla pilotní díl a rozjezd celé show se chystá na podzimní večery 2010.

41


5.2.1.3. Celebrity show 5.2.1.3.1.

Bar

Zatím v jedné sérii se na televizních obrazovkách TV Prima objevila reality show Bar. Zařadili jsme ji do kategorie celebrity show, neboť se zde pokoušeli o vítězství i známé české osobnosti. Jistě by ale bylo možné tento formát zařadit do special environment show. Původně švédský pořad The Bar se poprvé vysílal v roce 2000, TV Prima ho uvedla v roce 2006. Průběh soutěže je jednoduchý, soutěžící se snaží vést společně bar, což ale způsob, jakým je bar veden nemusí být vždy shledán všemi soutěžícími za správný. Každý týden se koná tzv. Plus-Minus Night, ve které si účastníci mezi sebou dávají plus či minus a tím vyjadřují, koho chtějí mít nadále v baru a koho nikoliv. O osobě, která získá nejvíce minus a o osobě, která je nominovaná osobou, která získá nejvíce plus, dále rozhodují televizní diváci. (Strix,2009) Jak uvádí společnost Strix (2009), formát se dostal pouze do dalších pár zemí a jeho uvedení v České republice nebylo v porovnání s ostatními reality soutěžemi moc úspěšné.

5.2.1.3.2.

Stardance

Taneční reality show dle oficiálních stránek pořadu na České televizi (2010) byla převzata z americké show Dancing with the stars, která je ale zase založena na britském televizním pořadu Strictly Come Dancing. Mezinárodní formát pořadu je ovšem distribuovaný právě britskou BBC Worlwide. Strictly come dancing se poprvé odvysílal v roce 2004 na televizní stanici BBC a Dancing with the Stars na stanici ABC v roce 2005. Taneční show, ve které tancují profesionální tanečníci s celebritami, se stal po světě velmi úspěšným a show uvedly televize ve více jak 20 zemích. (Česká televize, 2009). Tři porotci, osm až jedenáct tanečních párů soutěžících složených z profesionálních tanečníků a celebrit, kteří tancují každý týden do jiných rytmů, je ve zkratce hlavní dějství show. O vítězi rozhodují nejen porotci, ale i hlasující diváci.(ABC, 2010) Je vidět, že reality show se nevyhýbají ani veřejnoprávním televizím, show byla uvedena Českou televizí a již se od roku 2006 vysílala její třetí série, což vypovídá o úspěšnosti tohoto formátu u nás.

42


5.2.1.3.3.

Bailando, tančím pro tebe

Inspirací pro formát soutěžního českého pořadu Bailando,tančím pro tebe byla mexická show Bailando por un sueño, neboli Tancující pro sen, která byla ovlivněna výše zmíněným formátem britské show Strictly Come Dancing, ovšem formát byl lehce pozměněn. Změnou je to, že profesionálního tanečníka nahrazuje obyčejný člověk, který se snaží si vytancovat splnění nějakého svého snu. O vítězi taneční soutěže rozhoduje opět panel porotců spolu s hlasováním diváků. (Televisa, 2010). Pořad byl poprvé uveden na televizní stanici Televisa v roce 2005. Formát tohoto pořadu se dostal do mnoha zemí v USA, Jižní Ameriky, Evropy. (Televisa, 2010). TV Nova vysílala Bailando, tančím pro tebe v roce 2007, ale zatím byl uveden jen jednou, konkurenční Stardance se stal mnohem oblíbenějším formátem.

5.2.1.3.4.

Duety..když hvězdy zpívají

Stejná pravidla jako Stardance má soutěž Duety, když hvězdy zpívají, rozdíl je jen v tom, že soutěžní páry, tvořené profesionálním zpěvákem a známou osobností, mezi sebou soutěží ve zpěvu, nikoliv tanci. Každý týden tak porota a diváci rozhodují o výkonech daných párů. Show je převzata z pořadu Just the two of us britské televizní společnosti BBC, který se poprvé vysílal v roce 2009, a je prodávána a distribuována BBC Worldwide. Tak se formát dostal do Nizozemí, do Austrálie, do Číny a i do České republiky. (BBC, 2010). V České republice byl pořad vysílán veřejnoprávní Českou televizí v roce 2009.

43


5.2.1.4. Special environment show Reality show z nevšedního prostředí se na českých televizích objevilo mnoho. Troufáme si říct, že spolu s talentovými soutěžemi patří k divácky nejoblíbenějším a mediálně a marketingově nejvíce zaštítěným.

5.2.1.4.1.

Big Brother

Big Brother je jeden z nejúspěšnějších pořadů vůbec. Jeho název byl inspirován knihou Goerge Orwela 1984 a byl vyprodukovaný společností Endemol a důkazem, že je soutěž takového charakteru více než úspěšná, dokazuje již počet zemí, ve kterých byla se značnou popularitou nejednou odvysílána. Endemol (2009) uvádí na svých stránkách 42 oblastí po celém světě a dokonce tento pořad získal i cenu „Mezinárodní formát roku“ na 43. televizním festivalu v Monte Carlu v roce 2003 Tvůrcem je John de Mol z Nizozemska a první verze se vysílala v roce 1999 na Veronica TV Channel.(Big Brother, 2005) Formát spočívá v tom, že se 12 lidí, kteří se do té doby neznali a neviděli, zavře do společného domu a musí spolu sdílet každou minutu ze svých až 100 dní, které tráví v domě. Nemají žádný kontakt se svými blízkými ani s okolním světem, žádné telefony, noviny a internet. Jen oni sami v domě, ve kterém je množství kamer a mikrofonů, které je snímají neustále po celou dobu. Důležitým místem je i tzv. zpovědnice, kam jsou volání „Velkým bratrem“ nebo kam se mohou jít sami vypovídat. Pro soutěžící jsou vymyšlené různé hry, prostřednictvím kterých se snaží poznat sami sebe a sami účastníci vždy rozhodnou o těch, které ve vile již nechtějí. O dvou navrhnutých pak rozhodují diváci. Kdo poslední zůstane ve vile, získává peněžní odměnu. Tento celosvětový formát byl vysílán na TV Nova v roce 2005, ovšem v České republice nedosáhl takové úspěšnosti jako ve světě. Mnohem úspěšnějším formátem se stal konkurenční pořad TV Prima Vyvolení.

5.2.1.4.2.

Vyvolení

Konkurenční televize Prima vsadila na formát maďarské televize IKO Való Világ, neboli Skutečný svět, který ve světě není tak známý jako Big Brother, ale ve finále drtivě porazila TV Nova. Reality show byla pojmenována Vyvolení a formát pořadu je stejný jako u výše zmíněného Big Brothera s malými změnami. Soutěžící jsou také 44

Bakalářská práce zavřeni ve vile, která je obklopena množstvím kamer a mikrofonů, plní úkoly a snaží se zůstat ve vile co nejdéle. Jejich motivací jsou věcné dary v řádech několika milionů. Diváci rozhodují o tom, kdo do vily jde a o tom, koho už v ní nechtějí. Úterní večery patřily tzv. Zúčtování, kde si obyvatele vily vyjadřovali své antipatie prostřednictvím nominací na vypadnutí. Ten, kdo jich měl nejvíc, si pak k sobě nominoval dalšího v tzv. Výzvě soupeře, který s ním vstoupil do sobotního Duelu, o kterém hlasovali již diváci. (ValóVilág, 2008) TV Prima uvedla svoji první řadu v roce 2005 a druhá série začala v roce 2006, jen dva měsíce po skončení první řady. Třetí a zatím poslední řada proběhla na koni roku 2007. Druhá a třetí řada ovšem nedosáhla takového úspěchu jako první řada. Zajímavostí také je soudní spor v 2005 mezi společností Endemol a TV Prima, kdy producent Big Brothera nařkl českou televizi z plagiátorství. Soud kopírování zamítl a Prima mohla vysílat dál. (Való Világ, 2008)

5.2.1.4.3.

Výměna manželek

Původní název show, která byla vysílána TV Nova, je Wife Swap. Prvně byla reality show vysílaná v roce 2003 britským kanálem Channel 4 a od roku 2004 se show uváděla na ABC v USA. Formát byl vyprodukovaný britskou společností RDF Media Group a dnes jsou operace s jeho prodejem plně v rukou americké filiálky této společnosti (RDF Media, 2010). V průběhu 10 dní si dvě rozdílné rodiny a to buď sociálně, názorově či kulturně, vymění manželky. Vyměněné manželky se musí přizpůsobit novým rodinám a musí následovat jejich Manuál, neboli plán, rozpočet, výchovu a chod, který je napsaný druhou ženou. 5 den je zlomový, nová manželka si může v rodině nastavit svá vlastní pravidla. V závěru pořadu se obě dvě rodiny setkávají a dostávají prostor pro konfrontaci (TV Nova, 2010). Úspěšnost tohoto formátu dokládá 4. série, kterou TV Nova odvysílala od roku 2006.

5.2.1.4.4.

Trosečník

Úspěch formátu Trosečník je různorodý. Jsou země jako např. Dánsko, ve kterých se vysílala již 12. řada a jsou země, jako např. Česká republika, kde se vysílala jen jedna a její pokračování se zatím neplánuje. Nicméně, formát byl vytvořen v Británii v roce 45

Bakalářská práce 1992 Charlie Parsonsonem a jeho společností Castaway Television Productions a byl poprvé vysílán ve Švédsku v roce 1997 jako Expedition Survivor. Castaway Television Productions i obchoduje s formáty, které se tak dostaly do celého světa. (Castaway Television, 2009). Samotný průběh soutěže je celkem složitý a byl lokálními produkcemi často pozměněný, aby jednotlivé řady nabídly divákům vždy něco nového. (FTV Prima, 2006) 16 soutěžících je rozděleno na začátku soutěže do tzv. Tribes, neboli kmenů. Každý kmen má svoji charakteristickou barvu, která se objevuje i na speciálních šátcích, které soutěžící musí nosit. Účastníci jsou přivezeni na opuštěný tropický ostrov a snaží se o to, aby přežili ve zdraví. Každý kmen dostane minimální množství náčiní a nářadí jako např. mačetu, nádobu na vodu apod. V průběhu soutěže mezi sebou soupeří v tzv. Challenges buď to kmeny, nebo samotní jednotlivci. Tyto challenges mohou být v různých aktivitách, ve výdrži, v síle nebo v týmové práci. Challenges podle odměny mohou být dvojího druhu Imunity nebo Reward. Vítězstvím v Imunity challenge se získává imunita celého týmu či jednotlivce vůči vyloučení ze soutěže při tzv. Tribal Council. Naopak v reward challenge se získává nějaká „luxusní“, na ostrově nedostupná věc. Na konci každé epizody při tzv. Tribal Council hlasuje každý člen kmene pro jednoho svého spolukmenovníka, kterého již nechce mít v kmenu. Ten s nejvíce hlasy vypadává. Symbolem pro život je louč, která symbolizuje život a v tomto pořadu pokračování v soutěži. Při vyřazení soutěžícího se louč zhasne a moderátor pronese, „Kmen promluvil, je čas, abys odešel“. Takto to pokračuje až do té doby, kdy v soutěži zůstanou pouze dva soutěžící, kteří v posledním dni soutěže symbolicky strhnou, rozbijí či spálí svůj tábor. Následuje pro ně tzv. Final Tribe Council, kde porota, tzv. Jury, složena z vypadlých členů, rozhodne o vítězi. Česká verze Trosečníka se vysílala na TV Prima v roce 2006. Americké verze jsme mohli vidět již dříve na TV Nova.

5.2.1.4.5.

Chůva v akci

Britský formát reality show Super nanny na pomoc rodičům s nezvladatelnými dětmi představila TV Prima v roce 2006.

46

Bakalářská práce Profesionální chůva přichází do rodiny, aby svými metodami zlepšila chování dětí. Pořad začíná krátkým představením rodiny a jejich členů, se závěrečným zvoláním o pomoc. Chůva stráví první den pozorováním a psaním poznámek, aby vytvořila plán. Rodičům poté interpretuje zjištěné problémy. Další den se vrátí s pomůckami, které mají zjištěné problémy vyřešit. Po nějaké době chůva opouští dům, aby rodina implementovala dané metody a vyzkoušela je sama. Rodina je stále filmována. Chůva se poté vrací, aby zkontrolovala, popř. poupravila danou metodu. Po závěrečném rozloučení ještě následuje záběr s odstupem času na rodinu po určité době, aby se ukázalo, jak daná metoda zafungovala. (IDNES, 2006) Pořad byl vysílán v množství zemí po světě, kromě Velké Británie i v USA, Švédsku či Finsku. (IDNES, 2006)

47


5.2.1.5. Self-improvement/makeover/renovation show Televizní show, které se snaží vylepšit život účastníků, jsou v České republice velmi oblíbenými. Každá televizní stanice uvedla minimálně jednu show, ve které dochází buď to k fyzické proměně (ČT Vypadáš skvěle, TV Prima Mladší o pár let, Nahá jsi krásná) nebo k proměně bytu (TV Prima Jak se staví sen) či domu. Je zřejmé, že se televizní stanice často inspirovaly zahraničními pořady, ovšem pouze jen pár zahraničních formátů takovýchto pořadů, jak uvidíme, bylo koupeno.

5.2.1.5.1.

Jste to, co jíte

Změnou životního stylu a zhubnutím se zabývá show s názvem You are what you eat, která byla poprvé vysílána na britské televizní stanici Channel 4 od roku 2004, ovšem verze pro lokální použití byly vytvořeny společností Viasat, a tak se formát rozšířil do Dánska, Maďarska, Norska, Švédska a České republiky. Po prvotním představení soutěžícího, kdy ho kamery zabírají, jak žije, jak jí, jak se pohybuje se svoji tloušťkou apod., ho čeká lékařská kontrola, kdy se zhodnotí jeho zdravotní stav, výška, váha a určí se mu jídelníček. Do kontrastu se vyskládá na stůl jeho množství jídla, které snědl do té doby za týden, a jídelníček na týden od té doby. Kamera provází soutěžícího při jeho snahách o zhubnutí. Na soutěžícího také čeká i tzv. skrytá kamera, kdy se testuje, jak pevnou vůli soutěžící má. Pokud by odolal pokušení, soutěž by pro něho skončila. Pořad byl u nás velmi úspěšným, vysílal se na TV Prima od roku 2006 a již proběhla jeho 4. série a dokonce se dočkal i tzv. spin-off verze neboli volného pokračování v pořadu Souboj v těžké váze. (TV Prima, 2010)

5.2.1.5.2.

Ano, šéfe!

Ano, šéfe! je formát, který byl převzat z britské Ramsey´s Kitchen Nightmares televizní stanice Channel 4. Tvůrcem této kuchařské show je Gordon Ramsey a je vysíláná od roku 2004. (Channel 4, 2010) Průvodcem celého pořadu je šéfkuchař s nevybíravým způsobem chováním, který navštěvuje restaurace, které potřebují pomoc z krize a které čelí nízké návštěvnosti. V průběhu jednoho týdne se jim snaží pomoct. Kamera spolu s šéfkuchařem se vrací na místo dění s odstupem času, aby se podívala, jak se daná restaurace zlepšila či se vylepšila. 48

Bakalářská práce U nás se tato show objevila na TV Prima a její hlavní osobou byl Zdeněk Pohlreich. První série běžela úspěšně od roku 2009. (Ano šéfe, 2009)

5.2.1.5.3.

Mladší o pár let

Mladší o pár let je britská tzv. make over show, v průběhu kterého se tým expertů a profesionálů snaží, aby účastník vypadal mladší a to nejlépe o 10 let, jak název napovídá. Na začátku soutěže hádají věk účastníka lidé na ulici a z jejich průměru se vezme věk, který musí tým expertů „omladit o 10 let.“ Totéž se koná po skončení, po vykonání všech zákroků a plastických operací. Britská show se poprvé objevila na Channel 4 v roce 2004 a její verze se dostaly do USA, Austrálie, Brazílie, ale i České republiky, kde ji uvedla TV Prima v roce 2009. (Channel 4, 2010). Nyní, jak informují oficiální stránky TV Prima (2010) se připravuje její druhá řada.

5.2.1.5.4.

Dům snů

Under Construction je formát televizní stanice Network Ten a australské produkční stanice Corner Box Production a vysílal se poprvé v roce 2004. Tento televizní formát se objevil na TV Nova v roce 2009. V průběhu tohoto pořadu se snaží 10 párů postavit dům za Prahou, ovšem pouze jeden pár jej získá. Soutěžící páry jsou izolované od okolního světa a musí se domluvit s ostatními, na stavbě a detailech kolem toho, což není vždy jednoduché (B&T, 2003).

49


5.2.2. Game shows Game shows byly vždy velmi atraktivním televizním pořadem a patří mezi tradiční formáty, které tu byly dávno před reality shows. Na českých obrazovkách se jich objevilo mnoho a i spousta licencí na pořady byla koupena.

5.2.2.1.

Chcete být milionářem?

Who wants to be a Millionaire? patří k nejúspěšnějším soutěžním pořadům. Tvůrci a vlastníky tohoto formátu je Sony Pictures Television International a poprvé byl tento pořad vysílán ve Velké Británii v roce 1998 a od té doby se rozšířil do více jak 100 zemí světa (ITV, 2010). U nás se pořad vysílal na TV Nova v letech 2000-2005. Formát pořadu se inspiroval soutěžním pořadem z 50. let The $64,000 Question. Na začátku každého pořadu se koná tzv. předkolo, kdy se z diváků na základě nejrychlejšího zodpovězení jedné otázky vybere ten, který usedne do tzv. Hot seat, neboli horkého křesla. Vybraný jedinec poté v horkém křesle odpovídá na vědomostní otázky a má vždy na výběr ze 4 možností. Otázky se stupňují ve své obtížnosti. V případě, že si není soutěžící jistý, má na výběr z 3 základních pomocí. První je 50-50, kdy zmizí 2 možnosti odpovědí, Ask the Audience, neboli zeptat se diváků v hledišti a Phone A Friend, neboli Kamarád na telefonu. Po určení odpovědi se moderátor zeptá charakteristickou otázkou, „Final Answer?“, neboli „konečná odpověď“? zazní speciální gong a soutěžící se dozvídá pravdivou odpověď. Soutěžící může soutěž kdykoliv před zodpovězení otázky odejít a odnést si svou výhru (ITV, 2010).

5.2.2.2.

Nejslabší máte padáka

Na BBC Two se také poprvé objevil pořad s názvem The weakest link a to v roce 2000. Jeho licence je spravována BBC Worldwide a rozprodána do celého světa. U nás se objevovala na TV Nova od roku 2002. (BBC, 2010) Soutěž je vedena moderátorkou, která vypadá vzhledově velmi direktivně, většinou nosí výrazné brýle a obléká se do tmavé barvy. Soutěž začíná 7 hráči, kteří musí odpovídat na vědomostní otázky a jejich snahou je, aby zodpověděli všichni správně, neboť jen tak se jim akumulují peníze za správné odpovědi do tzv. banku. Na konci každého kola si soutěžící zvolí nejslabší článek hry a ten je vyřazen. Moderátor pronese typickou hlášku: „Jste nejslabší, máte padáka, nashledanou!“

50

Bakalářská práce Svého času (BBC News, 2005) byl tento formát druhým nejprodávanějším formátem televizního pořadu.

5.2.2.3.

1 proti 100

Soutěžní pořad vznikl v produkční společnosti Endemol a byl prvně vysílán v Nizozemí jako Eén tegen 100 a jeho licence se dostala, jak Endemol (2009) na svých stránkách zmiňuje, do více jak 40 zemí. Soutěž probíhá tak, že se ze 101 soutěžících vybere jednotlivec, tzv. The One, který bude bojovat proti zbylým 100 soutěžícím tzv. The Mob. Jednotlivec se snaží na vědomostních otázkách vyloučit všech 100. Volí obtížnost otázek nebo někdy i okruh otázek, a pokud soutěžící ze 100 odpoví špatně, jsou vyřazeni. The One má v průběhu soutěže omezené množství tzv. Help či Escapes, v případě, kdy neví otázku, může ji prodiskutovat či ji přeskočit. Za každého vyřazeného získává peněžní odměnu, která se stupňuje s množstvím vyřazených soutěžících, ovšem ztrácí vše, pokud odpoví špatně. (Endemol, 2009) U nás se pořad vysílal v roce 2004 na televizní stanice Nova.

5.2.2.4.

Velký IQ Test národa

Úspěšným celosvětově proslulým formátem se stalo Testování národa. Test the nation se poprvé vysílalo v Nizozemsku v roce 2001 a nápad se zrodil v televizní společnosti Eyeworks Holding. Tato společnost se i do dneška stará o distribuci tohoto formátu do celého světa, tak se formát dostal do Německa, Belgie, Španělska, Francie, Velké Británie či Slovenska a České republiky. V průběhu tříhodinové show se testují různé oblasti, může jím být IQ, zdraví, doprava nebo třeba znalost cizích jazyků. V průběhu pořadu jsou pozvané různé charakteristické skupiny lidí (např. blondýnky, policajti, učitelé či celebrity), které mezi sebou soutěží, resp. se testují v daném testu. Testovat se mohou i diváci za televizními obrazovkami, či přímo online prostřednictvím počítače (Eyeworks Holding, 2009). U nás se první show vysílala na jaře v roce 2003 na TV Nova a testovalo se IQ. Po úspěšnosti tohoto pořadu se rozhodlo o jeho pokračování a to na podzim v roce 2003, kdy se testovala paměť prostřednictvím tzv. paměťového kvocientu PQ. V roce 2004 se testovala kvalita partnerského života. V roce 2007 se testovaly vědomosti mezi Čechy a Slováky.(TV Nova, 2007) 51


5.2.2.5.

Ber nebo Neber

Soutěžní pořad TV Prima Ber nebo Neber je opět původem ze společnosti Endemol. Televizní pořad se dostal, jak společnost zmiňuje, do 60 oblastí. (Endemol, 2009). Pořad se poprvé vysílal na TV Prima v roce 2008. Formát pořadu je velmi přizpůsobitelný, a proto se ve světě formovalo mnoho verzí. Základ pořadu stojí na 26 kufřících-skříňkách, ve kterých jsou ukryty ceny. Soutěžící se na začátku soutěže rozhodne pro jeden kufřík, který zůstane zavřený. Dále vybere 6 dalších, které se postupně otevřou a on se tak dozvídá o konkrétní ceně, která tam je ukryta. On se tak dozvídá, zda jeho šance na jackpot rostou či naopak klesají a moderátorem je mu nabídnuta kompenzace za odstoupení, neboli Ber, v případě přijetí nabídky nebo Neber, v případě, že pokračuje dále v otevírání kufrů. Takto soutěž pokračuje do té doby, než je buď přijata nabídka či zůstane již pouze poslední neotevřený kufr. Typické pro pořad jsou i krásné dívky, modelky, které drží skříňky s cenami.

5.2.2.6.

Nic než pravda

Velmi lákavým formátem se zdál být v originálním mezinárodním názvu The Moment of Truth, který v zámoří slaví mnoho úspěchů. Televizní soutěž byla vytvořena v Kolumbii v roce 2007 a jmenovala se Nada más que la verdad, byla vytvořena produkční skupinou Lighthearted Entertainment a jeho vlastníkem Howardem Schultzem.(Lighthearted Entertainment, 2009). Televizní soutěž, ve které soutěžící odpovídají na otázky za přítomnosti detektoru lži, který mapuje jejich odpovědi, o kterých nejsou informováni. Na 21 vybraných, často i intimních otázek jsou dotazováni, a pokud odpovídají správně, mohou takto získat až vysokou peněžní odměnu. Soutěž končí v momentě, kdy soutěžící v přímém přenosu odpoví špatně. (Nic než pravda, 2008) Formát se dostal do množství zemí po celém světě, od zemí v Jižní Americe, v USA, Evropě i do Filipín. U nás ho vysílala TV Prima v roce 2008.

5.2.2.7.

Nepodceňuj blondýnky

Vyvrátit zažité předsudky o inteligenci blondýnek se snaží televizní pořad Beat the Blondes, který je dílem amsterdamské společnosti Eyeworks Holding. Soutěž, ve které se utká jeden muž a 50 blondýn se od roku 2008 objevila v mnoha zemích, Turecku, 52

Bakalářská práce Itálii, Rusku, Brazílii, Ukrajině či České republice od roku 2009 na TV Prima. (Eyeworks Holding, 2009, TV Prima, 2009). Soutěžícího čekají dvě kola vědomostních otázek, ve kterých se snaží porazit všechny přítomné blonďaté dámy různých profesí. V momentě, kdy je vyhlášena soutěžní otázka a těch je v každém kole 10 a tři na výběr, mají blondýnky čas na tajné zodpovězení otázky na papír. Danou otázku poté nahlas zodpoví soutěžící muž, který si poté snaží vyvolat blondýnku, o které se domnívá, že zodpověděla špatně. Za každou vyřazenou blondýnu získává peněžní ohodnocení a pokračuje se s vyřazováním do té doby, než některá dáma odpoví dobře. (Eyeworks Holding, 2009).

53


5.2.3. Talk shows Poslední v našem dělení jsou talk shows, celosvětově oblíbený televizní formát, který se objevuje i v českém televizním vysílání. Nejoblíbenějšími jsou tzv. late night shows, které vysílají i domácí televizní stanice, ovšem žádný z těchto pořadů není vysílán na základě zakoupené licence. Pořady jsou zahraničními pouze inspirovány, ale jelikož obsahují mnoho společných a podobných prvků, rozhodli jsme se, že je zmíníme, krátce představíme a určíme, kým byly inspirovány. Jak již bylo představeno v kapitole věnované samotným talk show, show je postavena na roli moderátora, jehož rozhovory s pozvanými hosty v případě late night shows jsou vysílány ve večerních hodinách. Obě české late night shows Uvolněte se prosím a MR. GS byly především inspirovány pořadem Late Show with

David

Letterman, který se vysílal na CBS od roku 1993. Předtím 1982-1993 byla show pod názvem Late Night with David Letterman vysílána na NBS. Vzhled a rozložení studia je u všech show stejný jako u Davida Lettermanna. Moderátor sedí za psacím stolem, za ním je kulisa osvětleného nočního města, jeho pozvaný host sedí v pohovce nalevo od něj a nalevo v dálce je umístěn hudební doprovod. Obdobné rozložení jako má David Lettermann má i Tonight show with Conan O´Brien a Tonight Show with Jay Leno. (Česká televize, 2010)

5.2.3.1.

Uvolněte se prosím

Uvolněte se prosím se vysílala na ČT 1 od roku 2004. Moderátorem pořadu byl Jan Kraus, který si do studia zval vždy tři různé hosty ze světa politiky, kultury a společenského dění. Show skončila 25. 6. 2010 posledním vysílaným pořadem. Show zachovala veškeré znaky, a dokonce byla zařazena i tradiční červená pohovka. (Česká televize, 2010)

5.2.3.2.

MR.GS

Formát talkshow se vysílal i na komerční televizi TV Nova, kde role moderátora byla rozdělena na dvě osoby a to Richarda Genzera a Michala Suchánka. Na rozdíl od Uvolněte se prosím, který se drží více americké předlohy, se moderátorská dvojice snaží pojmout svůj pořad osobitějším způsobem a pořad je založen více na humorných scénách a skeči. Politickým tématům se vyhýbají. Hosty si zvou pouze dva, kteří se opět 54

Bakalářská práce usadí do červeného křesla a moderátorská dvojice je usazena za psací stůl s kulisou osvětleného města v pozadí. MR. GS se vysílal od února 2008 a vysílá se stále (srpen 2010). (TV Nova, 2010)

55


6. Konkrétní podoby V této části se budeme zabývat vybranými televizními pořady, u kterých se pokusíme analyzovat míru domestikace daného pořadu, neboli jaké prvky byly pozměněny od původního formátu, aby daný pořad byl lépe přijat domácím českým publikem. Z každého námi definovaného rozdělení formátů a jejich kategorií jsme si vybrali jeden pořad, u kterého budeme zjišťovat míru domestikace. Aby byla zjištěná míra domestikace objektivní, určili jsme si vlastní kvazikategorie, podle kterých budeme daný pořad zkoumat. Těmito kvazikategoriemi jsou: 1. Průběh soutěže a její pravidla V této kategorii budeme zkoumat, zda se pravidla soutěže, její kola a celkový průběh neliší od původního originálního formátu. 2. Vybavení místa průběhu soutěže Předmětem našeho zkoumání v této kategorii je design studia/vily, hudba soutěže a grafika soutěže. 3. Lidé Lidé jsou ti, kdo dělají reality, game a talk show úspěšnými pořady. Míru, v jaké se liší výběr soutěžících, její počet a výběr moderátorů určuje tato kvazikategorie. 4. Vysílací čas Odchylky ve vysílacích časech země původního formátu a Českou republikou zjišťuje tato kategorie. Každé této kategorii určíme bodové ohodnocení od 0-3. Pokud se daná kategorie pořadu vůbec neliší, tzn. např. v kategorii 2 máme design, hudbu a grafiku a všechny tři prvky jsou shodné s původním formátem, pořad dostane 3 body. Takto ohodnotíme všechny vybrané pořady ve všech kategoriích a získáme určité bodové ohodnocení, ze kterého posléze vyvodíme míru domestikace. Je zřejmé, že čím menší bodové ohodnocení, tím vyšší míra domestikace a tím pádem si české televize více upravily pořad podle domácího prostředí.

56


Přehled námi zjištěné míry domestikace představuje následující tabulka: Formáty

1. 2. 3. 4. Celkem/míra

Název

podobnosti Reality Show Talent

Česko hledá Superstar

3

3

2

3

11/ 92%

Dating

Vem si mě

3

1

2

3

9/ 75%

Celebrity

Stardance

3

2

2

3

10/ 83%

Special

Big Brother

3

2

1

2

8/ 67%

Jste to, co jíte

3

3

2

1

9/ 75%

Chcete být

3

3

3

3

12/ 100%

environment Self-improvement Game show

milionářem?

Česko hledá Superstar jsme porovnávali s originální britskou verzí Pop Idol. Porovnávali jsme všechny 3 ročníky, které proběhly. V první i druhé kategorii jsme dali plná bodová ohodnocení, neboť celý průběh, vybavení studia, grafika, logo i znělky soutěže byly totožné s originální verzí. Ve třetí kategorii jsme dali bodů méně, neboť originální verzi moderovalo pánské duo známé pod názvem Ant&Dec a české verze byly zpočátku (2004,2005) moderovány smíšenou dvojicí Ladislava Něrgešová a Ondřej Brzobohatý nebo Petr Holík a poslední verze byla moderována pouze Leošem Marešem. Počet finalistů byl stejný a to 12. Poslední kategorie vysílací čas byl opět shodný a to prime time. Vem si mě a americká verze The Bachelor se také v mnohém neliší. Jediný rozdíl je v počtu soutěžících, v americké verzi je to 25, v české 20. Možná by stálo za to se zamyslet i nad kategorií 2., neboť po zhlédnutí a porovnání obou verzí je patrný 57

Bakalářská práce ohromný rozdíl ve vybavení a celkovém vyznění pořadu. V americké verzi je přítomen luxus, okázalé vybavení a mnohdy až kýčovitě zvolená prostředí. Též loga obou soutěží se liší, obě sice obsahují zásnubní prsten, ale česká verze navíc obsahuje typickou rudou růži. Taneční soutěž Stardance a její americká předloha Dancing with the stars nemají jednotné logo, proto v kategorii 2 jsme ubrali bod a liší se i v počtu soutěžících páru, americká jich má 11, česká pouze 8. Oba jsou vysílány v prime time. Soutěže Big Brother jsme zkoumali s její originální nizozemskou verzí. Česká verze zachovává jednotný průběh a pravidla. V kategorii, která se týká vybavení, jsme ubrali body, neboť se vybavení vil liší (přítomnost vířivky v české verzi). Znělka je též stejná, ale její hudba nikoliv. Mezinárodní formát soutěže si drží jednotné logo. V původní verzi soutěžilo pouze 9 soutěžících, v české jich bylo 12, liší se i počet moderátorů, u nás byli tři Leoš Mareš, Lejla Abbasová a Eva Aichmajerová, v původní verzi pouze dva. Co se týče vysílacího času, tak ten byl kvůli konkurenčnímu formátu na TV Prima přesunut na podvečerní hodiny od 17:20 a tedy mimo prime time. Jste to, co jíte a její britská verze se v mnohém neliší. Průběh soutěže, grafika i znělky jsou shodné, u kategorie lidé je malý rozdíl v tom, že v české verzi jsou hlavní dvě osoby a to MUDr. Kateřina Cajthamlová a Ing. Petr Havlíček a v britské je za hlavní jen postava nutriční specialistky Gillian McKeith. I vysílací čas je jiný, u nás se vysílal ve večerních, ale stále ještě v prime time čase, britský pořad je vysílán o víkendovém dopoledni. Česká verze Chcete být milionářem byla naprosto převzata od britské verze, pravidla soutěže, možnosti, design vysílacího studia, hudební doprovod, logo, moderátor i vysílací čas, a proto jsme určili po 3 bodech u všech kategorií. Z naší drobné analýzy je patrné, že soutěžní pořad a talentová show podléhají nejmenší míře domestikace. Formáty jsou přesně dané a není zde moc prostoru k přizpůsobení daného programu domácím podmínkám a ono v podstatě ani není potřeba. Tyto soutěže nejsou závislé tolik na geografických podmínkách, kultuře a výběru lidí. Naopak formáty ze special environment, jak jsme se přesvědčili, podléhají přizpůsobení domácímu publiku. Neboť formáty tohoto typu spolu i se selfimprovement jsou totiž mnohem více založené na lidech a jejich charakterech a jejich prostředí, nejde zde o talent ani vědomosti, ale o tom, jací ti lidé jsou a do jakého prostředí je show přivede. 58

Bakalářská práce Samozřejmě, že z našeho malého výzkumu nemůžeme generalizovat na všechny televizní formáty. Jistě, že se objeví pořady z našeho výčtu, u kterých to platit nebude, ale usuzujeme, že takováto obecná tendence by mohla platit, neboť se to zdá být i logické.

59


Závěr Globalizace je neřízený sociální proces, který zvyšuje provázanost a propojenost dnešního světa v mnoha oblastech lidské aktivity. Mediální svět není výjimkou a její dopady se objevují v socio-kulturní, politické a ekonomické sféře médií. Pro naši práci jsou stěžejními důsledky globalizace na vlastnické struktury a na mediální obsahy. S rozšířením světových trhů dochází ke vzniku několika mezinárodních mediálních gigantů, kteří svými podnikatelskými aktivitami ovládají mediální trhy. Vznikají klíčoví světoví hráči, kteří vlastní články od výrobního procesu až po distribuci či vlastní několik mediálních organizací či nemediálních organizací, které ale s médii souvisejí. Z globalizace mediální obsahové stránky vyplývá podobnost zpravodajských a zábavných produktů po celém světě. Mediální produkty se buď importují ze zahraničí, nebo se vyprodukují na základě zakoupené licence. V naší práci specifikujeme tyto důsledky na televizním trhu v České republice. Jak zjišťujeme, všechny výše uvedené dopady se v průběhu vývoje českého trhu objevily. Mnoho českých televizních stanic je vlastněno zahraničními vlastníky nebo tu existují regionální verze úspěšných mezinárodních televizních kanálů, což má vliv na strukturu televizního programu, ať již v množství zahraničních importovaných programů nebo ve formě nových televizních formátů. Televizní formát je „soustava vědomostí a zkušeností, které jsou systematicky a vědomě shromážděné v licenci pro adaptaci televizního programu.“(Moran a Malbon, 2006:7). Formát se tak stává obchodní komoditou, s kterou se obchoduje a její koupí se získá licence, na základě které může televizní stanice vyprodukovat pořad po vzoru zahraniční verze. Nákupem licence se získává „kuchařka“ se všemi ingrediencemi, podle které se daný pořad vyprodukuje. Ingrediencemi myslíme přesně dané logo pořadu, průběh, design, hudbu, technické parametry či dokonce i úhly pohledu kamery. Licence se šíří globálně, proto není výjimečné, když se stejný formát objeví i v několika desítkách zemí. Právě licencovanými televizními zábavními formáty se v naší práci zabýváme do hloubky. Televizní trh jsme si zúžili pouze na tři klíčové hráče Českou televizi, TV Nova a TV Prima a zkoumané časové období jsme si stanovili od roku 2005, neboť v tomto roce se dostaly komerční televize do vlastnictví mezinárodních mediálních konglomerátů. 60

Bakalářská práce Formáty jsme si rozdělili na fiction a non-fiction formáty. Non-fiction formáty se dále dělí na reality shows, game shows a talk shows. Pro naše užití jsme si dále rozdělili reality shows na talent shows, dating shows, celebrity shows, special environment shows a self-improvement shows. V každé podkapitole představíme jejich původní verzi, kdy byla poprvé vysílaná ve světě, krátce představíme daný formát pořadu a určíme, na jaké televizní stanici a kdy se daný pořad vysílal u nás. Zjistili jsme, že od roku 2005 se v televizním programu objevuje velké množství licencovaných pořadů, výčet pořadů je toho důkazem. Pokud pořady nejsou licencované, značná část pořadů je jimi alespoň inspirovaná (např. Talentmania Česko Slovensko, Uvolněte se prosím, MR. GS) a tedy původně českým formátům zbývá v českém televizním programu pouze malá část. Licencované televizní pořady zavádějí do svého programu především komerční televize, ovšem ale jak jsme zjistili, tento trend se nevyhýbá ani televizi veřejnoprávní. Dokladem jsou pořady Horákovi nebo Stardance. V průběhu zjišťování, který televizní pořad je vytvořen na základě zakoupené zahraniční licence, vyvstala otázka, do jaké míry jsou tyto pořady podobné těm zahraničním. Televizní stanice často původní formát pořadů přizpůsobují, aby byl lépe přijat domácím publikem a to buď z kulturních, nebo i geografických důvodů. V poslední části této bakalářské práce provádíme drobnou analýzu zvolených televizních pořadů z každé kategorie a snažíme se zjistit, nakolik byly pořady domestikovány a nakolik se formát odchyluje od původního formátu. Vytvořily jsme si čtyři kvazikategorie: 1. Průběh soutěže a její pravidla, 2. Vybavení místa průběhu soutěže, 3. Lidé, 4. Vysílací čas. Podle těchto kritérií posuzujeme každý vybraný pořad s jeho originální verzí a přiřazujeme mu bodové ohodnocení, podle kterého se poté procentuálně určila míra podobnosti se světovým formátem. Jelikož Česká republika není kulturně ani geograficky nijak odlišná od zemí původu daných formátů, obecně se dá říci, že formáty jsou přizpůsobovány jen velmi málo. Skoro vůbec nebývají pozměněné formáty game shows a pořady reality talent shows. Naopak jsme zjistili, že v porovnání s ostatními pořady si televize nejvíce přizpůsobují show, které jsou postavené na charakteru lidí a jejich chování, jako např. special environment shows a dating shows. Vzhledem k množství televizních formátů vyprodukovaných na základě licence v poslední době předpokládáme, že tento trend bude i nadále v České republice

61

Bakalářská práce pokračovat a že se díky globalizačním procesům nabídka televizních stanic a televizního programu bude i nadále rozrůstat.

62


Použitá literatura ABC Television, (2010), Dancing with the Stars, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://abc.go.com/shows/dancing-with-the-stars/about-the-show ABC Television, (2010), The Bachelor, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://abc.go.com/shows/the-bachelor/about-the-show ANDREJEVIC, M.(2004), Reality TV: The Work Rowman&Littlefield Publishers, INC. ISBN 0742527476

of

Being

Watched,

ANO ŠÉFE (2010), První ukázka z pořadu, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW:http://ano-sefe.com/prvni-ukazka-z-poradu/ BALKIN, K.F.(2004), Reality TV, Greehaven Press, ISBN0737722541 BBC (2010), Just the two of us, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.bbc.co.uk/justthetwoofus/about/about.shtml BBC (2010), The weakest link, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.bbc.co.uk/programmes/b006mgvw BBC NEWS, ENTERTAINMENT(2005), Millionaire dominates global TV, [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/4436837.stm BIG BROTHER (2005), Co je Big Brother, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.bigbrothers.ic.cz/any/cojebig.htm BHAGWATI, J. (2004). In Defense of Globalization. Oxford, New York: Oxford University Press, ISBN 0195170253 BOULERICE, J.(2009), Associated content, A History of TV Variety Shows, [online], [cit. 21. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.associatedcontent.com/article/1480924/a_history_of_tv_variety_shows.html ?cat=2 B&T, (2003), Ten pins high hopes on new reality show, [online], [cit. 10. 08. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.bandt.com.au/news/95/0c01a295.asp CASEY,B.,CASEY, N.,CALVERT, B., FRENCH, L. and LEWIS, J. (2002), Television Studies: The Key Concepts, Routledge London and New York, ISBN 0415172365 CASTAWAY TELEVISION, (2009), Survivor Format, [online], [cit. 25. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.castawaytelevision.com/survivor_format/ CET 21, TV Nova: X Factor, [online], [cit. 23. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://web.nova.cz/xfactor/?279895e=279921&280055c=~&280055e=DO27776 63

Bakalářská práce ČESKÁ TELEVIZE (2006), Horákovi, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/program/10134517741-27.06.2010-17:10-1horakovi.html?backaddr=search&searchstring=hor%E1kovi&obdobif=archiv&deid=15 96 ČESKÁ TELEVIZE (2010), Stardance, [online], [cit. 24. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/program/stardance3/o-soutezi ČESKÁ TELEVIZE (2010), Uvolněte se prosím, [online], [cit. 03. 08. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idp=10152043664&day=1281045600 &time=21:50&ch=1&vso=aktualne ČESKÁ TELEVIZE (2010), Vše o české televizi, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct/ CZECH TRADE(2009), Businessinfo.cz, [online], [cit. 04. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/jointventure-evropske-souteznipravo-opu/1000818/51665/ DALTON,M.M and LINDER, R.L. (2005), The Sitcom Reader: America Viewed and Scewed, State University of New York, ISBN 0791465705 DANIELS, J, and RADEBAUGH, L. H. and SULLIVAN, D. (2006). International Business: environments and operations, New Jersey, Pearson Education, Inc. ISBN 0273687921 DICKEN, P. (2007). Global Shift: Mapping the changing contours of the world economy, 5edn. Sage London, ISBN 1593854366 ENDEMOL (2009), Deal or No Deal, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.endemol.com/programme/deal-or-no-deal ENDEMOL,(2009), Non-scripted Programmes, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.endemol.com/what/non-scripted ENDEMOL (2009), 1 vs 100, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.endemol.com/programme/1-vs-100 EYEWORKS HOLDING (2009), Test The Nation: The National IQ Test, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.eyeworks.tv/en/p460d1fcc42372 FRAPA(2010), Our aims, [online], [cit. 09. 08. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.frapa.org/about-frapa/aims.html

FREEPRESS: reform media, transform democracy (2009) Ownership Chart: The Big Six, Dostupný z WWW: http://www.freepress.net/ownership/chart/main, cit.(14-072010) 64

Bakalářská práce FREMANTLE MEDIA (2010), Meet our worldbeating brands, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.fremantlemedia.com/Production/Our_Brands.aspx FRIEDMAN, T.L. (2006). The world is flat: the globalized world in the twenty-first century London: Penguin. ISBN 0141022728 FTV Prima, (2006), Trosečník, [online], [cit. 27. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://trosecnik.kategorie.cz/ GLOBOMEDIA (2010), Periodistas, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.globomedia.es/SinglePostPainter.aspx?idPost=236 HBO(2010), O HBO, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.hbo.cz/about´ HILLS, J.(2002) The Struggle for the Control of Global Communication. Urbana, IL: University of Illinois Press Hospodářské noviny HN, (2009), Seriály, [online]. [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-38131160-serialy.html CHANNEL 4, (2010), Ramsay's Great British Nightmare, [online], [cit. 27. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.channel4.com/food/on-tv/ramsays-kitchennightmares/ramsay-s-great-british-nightmare/ CHANNEL 4, (2010), 10 years younger, [online], [cit. 27. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.channel4.com/programmes/10-years-younger IDNES, (2006), Reality show Chůva v akci zkrotí zlobivá dítka, [online], [cit. 27. 07. 2010.], Dostupný z WWW: http://kultura.idnes.cz/show_aktual.asp?r=show_aktual&c=A060322_140843_show_akt ual_gra IMDB The Internet Movie Database,(2009) Yo soy Betty, la fea, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0233127/releaseinfo ITV(2007), Cold Feet, [online], [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.itv.com/ClassicTVshows/comedy/ColdFeet/default.html ITV(2010), Who Wants To Be A Millionaire?, [online], [cit. 27. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://millionaire.itv.com/tvshow.php# JIRÁK, Jan. Metodický portál, Články: „Komercionalizace médií a tradic“ [online]. 09. 09. 2005.[cit. 29. 06. 2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/281/KOMERCIONALIZACE-MEDII-A-TRADIC.html

65

Bakalářská práce JIRÁK, Jan, et al. 10 let v českých médiích. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. Masová média a česká společnost KRETSCHMER, M. and SUKHPREET, S. Exploiting Idols, A case study of international TV formats trading in the absence of intellectual property protection, Bournemouth University KUNZ,W.M. (2010), Prime-Time Island: Television Program and Format Importation into the United States,Television New Media 2010 11:308 LIGHTHEARTED ENTERTAINMENT,(2009), The shows, [online]. [cit. 27. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://lighthearted.com/lighthearted.html McLUHAN, M. (2001). Understanding Media: The extensions of Man, Routledge, ISBN 1584230738 McQUAIL, D. (2009). Úvod do teorie masové komunikace, Portál Praha, 2. rozšířené vyd. ISBN 9788073675745 Ministerstvo kultury, (2007), Rozhlasové a televizní vysílání v ČR, [online], Dostupný z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=357, (cit.11-07-2010) MURRAY and OUELLETTE,(2004) Reality TV: Remaking Television Culture, New York University Press, ISBN 0814756883 NESBITT, T. (2007) Burdens of media globalization, Disertační práce, UK katedra mediálních studií, školitel Jan Jirák NIC NEŽ PRAVDA(2008), Nic než pravda - hra TV Prima, [online]. [cit. 17. 07. 2010.] Dostupný z WWW: http://www.nic-nez-pravda.cz/ MORAN,A. and MALBON J. (2006), Understanding the global TV format, Intellect Books,ISBN 1841501328 RANTANEN, T. (2005). The media and globalization, Sage Publications Ltd. ISBN 0761973125 RDF MEDIA GROUP, (2010), Our Businesses, [online], (cit.25-07-2010) Dostupný z WWW: http://www.rdfmedia.com/about/business/index.html STRIX(2009), The Bar, [online], (cit.27-07-2010), Dostupný z WWW: http://www.strix.se/en/display/formats/the-bar.aspx TELEVISA, (2010), Bailando po run Sueňo, [online]. (cit.24-07-2010), Dostupný z WWW: http://www.televisa.com/programas/entretenimiento/172884/2-campeonato-mundialbaile TENNANT,T.(2010), About.com, Talk Isn't Cheap: A Brief History of the TV Talk Show, 66

Bakalářská práce [online]. (cit.11-07-2010), Dostupný z WWW: http://talkshows.about.com/od/morningshows/p/TalkIsntCheap.htm TV BARRANDOV (2010), TV Barrandov sází na Saudka, Bubílkovou a české filmy, [online]. (cit.11-07-2010), Dostupný z WWW: http://www.barrandov.tv/41688-tvbarrandov-sazi-na-saudka-bubilkovou-a-ceske-fi TV NOVA (2007), Test národa 2007, [online]. (cit.03-08-2010), Dostupný z WWW: http://web.nova.cz/anovinky/?105c=~kult~zabava~&105e=DO22293&ex22293=videotest-naroda-2007-pohled-do-zakulisi TV NOVA (2009), Historie TV Nova, [online]. (cit.11-07-2010) Dostupný z WWW: http://www.tv-nova.ic.cz/, TV NOVA (2010), MR.GS [online]. (cit.05-08-2010), Dostupný z WWW: http://mrgs.nova.cz/ TV NOVA (2010), Výměna manželek, [online]. (cit.25-07-2010), Dostupný z WWW: http://vymena.nova.cz/rubrika/oporadu TV PRIMA (2009), Nepodceňuj blondýny, [online]. (cit.03-08-2010).Dostupný z WWW: http://www.iprima.cz/porady/nepodcenuj-blondynky TV PRIMA (2010),Česko Slovensko má talent, [online]. (cit.21-07-2010), Dostupný z WWW:http://www.csmatalent.cz/o-show-cz.html TV PRIMA (2010), Jste to, co jíte, [online]. (cit.27-07-2010).Dostupný z WWW: http://www.iprima.cz/porady/jste-co-jite TV PRIMA(2010),O společnosti, [online]. (cit.11-07-2010), Dostupný z WWW: http://www.iprima.cz/o-spolecnosti/historie-spolecnosti TV PRIMA (2010), Přešlapy, [online]. (cit.17-07-2010).Dostupný z WWW: http://www.iprima.cz/preslapy TV SERIÁLY(2009), Redakce, [online]. (cit.17-07-2010) Dostupný z WWW: http://tvserialy.com/redakce/ STEGER, M. B. (2003).Globalization: A Very Short Introduction,Oxford: Oxford University Press ISBN 019280359X TUNSTALL, J. and MACHIN, D. (1999) The Anglo-American Media Connection, Oxford: Oxford University Press VALÓ VILÁG, (2008), Vyvolení, [online]. (cit.27-07-2010), Dostupný z WWW: http://valovilag.hu.cz/ WAISBORD, S. (2004), McTV: Understanding the Global Popularity of Television Formats, Television New Media 5:359

67

Bakalářská práce WOLF, M. (2005) Why globalization works, Yale: yale University Press ISBN 0300102526

68

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents