UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií
Bakalářská práce
2011
Miloš Štrojsa
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií
Miloš Štrojsa
Role a vliv předvolebních průzkumů na výsledek parlamentních voleb v ČR v roce 2010 Bakalářská práce
Praha 2011
Autor práce:
Miloš Štrojsa
Vedoucí práce:
PhDr. Ing. Petr Soukup
Oponent práce: Rok obhajoby: Hodnocení:
2011
Bibliografický záznam ŠTROJSA, Miloš. 2011. Role a vliv předvolebních průzkumů na výsledek parlamentních voleb v ČR v roce 2010. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. 55 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Petr Soukup.
Abstrakt Bakalářská práce s názvem „Role a vliv předvolebních průzkumů na výsledek parlamentních voleb v roce 2010 v ČR“ se zabývá úlohou předvolebních průzkumů v období před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 v České republice. Výsledky voleb byly označovány za překvapivé či přelomové a předvolební průzkumy byly kritizovány za nepřesnost měření. V souvislosti s ovlivněním voleb předvolebními průzkumy se dokonce objevily stíţnosti na nekorektní vlivy průzkumů. První kapitola popisuje typy předvolebních průzkumů realizovaných na území České republiky a druhá kapitola pojednává o předvolebních průzkumech v konfrontaci s výsledky voleb - to vše z teoretického hlediska. Další část se zabývá konkrétními výzkumy před parlamentními volbami v roce 2010 a kromě srovnání průzkumů s výsledky voleb obsahuje i popis výzkumné praxe agentur. Poslední kapitola objasňuje příčiny nepřesností průzkumů, přičemţ analyzovány byly také moţné vlivy předvolebních šetření na výsledek voleb. Výsledkem bakalářské práce je analýza předvolebních průzkumů před parlamentními volbami v roce 2010 a popis různých faktorů, které zapříčinily rozdíl mezi průzkumy a výsledky voleb.
Abstract The bachelor’s thesis called “Role and influence of pre-election polls on the results of Czech legislative election 2010” focuses on the role of the pre-election polls in the period of time before the Czech legislative election in 2010. The results of the election were described as surprising or breakthrough and the pre-election polls were criticised for inaccuracy. In connection with their impact on the election several complaints on incorrect influence of the polls emerged. The first chapter presents types of pre-election polls in the Czech Republic and the second chapter focuses on confrontation of the preelection polls with the election results – all from a theoretical point of view. The next part of the thesis concentrates on actual 2010 pre-election polls and includes a
comparison of the pre-election polls with the election results as well as a description of research practices of public opinion agencies. The last chapter elucidates the reasons of the pre-election polls inaccuracy and analyzes possible influence of pre-election surveys on the election results. The outcome of the thesis is an analysis of 2010 pre-election polls in the Czech Republic and a description of various factors that caused differences between the pre-election poll results and the actual election results.
Klíčová slova Předvolební průzkumy, volby, předvolební kampaň
Keywords Preelection surveys, election, preelection campaigns
Rozsah práce 88 495 znaků s mezerami
PROHLÁŠENÍ 1. Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a pouţil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, ţe práce nebyla vyuţita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 19. května 2011
Miloš Štrojsa
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval konzultantovi PhDr. Ing. Petru Soukupovi za vedení bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat rodině za podporu na studiích a paní Fufové za cenné rady a připomínky.
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií
Miloš Štrojsa, 2. ročník SOSP, LS 2009/2010 Předpokládaný název práce „Role a vliv předvolebních průzkumů na výsledek parlamentních voleb v ČR v roce 2010“ Kontext tématu Po volbách do českého parlamentu v roce 2010 se na tuzemské mediální a politické scéně objevilo mnoţství názorů, které se pozastavovaly nad faktem, ţe se předvolební průzkumy do značné míry lišily od konečných volebních výsledků. Konkrétně velké agentury na českém výzkumném poli (STEM, Median, CVVM nebo Factum Invenio) slibovaly ČSSD o 8 % větší voličskou podporu a naopak nově vzniknuvší straně TOP 09 předpovídaly méně mandátů, neţ jich nakonec získala. Tento rozpor mohl být způsoben změnou voličského chování na poslední chvíli a přítomností velkého mnoţství původně nerozhodnutých občanů u voleb. Voličské chování bylo neodhadnutelně ovlivněno různými předvolebními neformálními aktivitami („Přemluv bábu“), aktuální ekonomickou situací v Evropě (zadluţenost Řecka) a moţná také právě volebními průzkumy. Strany, kterým se velká šance překročit pětiprocentní hranici nedávala, se totiţ do parlamentu skutečně nedostaly (neochota voličů dát svůj hlas malým stranám) a vysoká preferenční čísla, předpovídající jasné vítězství ČSSD moţná některé voliče dostatečně nemotivovala k podpoře své strany. Výzkumný problém Naskýtá se tedy otázka, zdali k nějakému ovlivnění opravdu došlo a jaká byla úloha volebních průzkumů u parlamentních voleb v roce 2010. Při analýze tohoto problému nejprve nahlédnu do literatury a na předchozí výzkumy, které se podobnou tématikou zabývaly. Stěţejní částí bakalářské práce pak bude analýza předvolebních průzkumů a komparace předpovědí s výsledky voleb. Zabývat se budu především velkými
výzkumnými agenturami jako STEM, Median, CVVM, Factum Invenio nebo SC&C. K doplnění a ke konfrontaci výsledků by případně mohly vést kvalitativní rozhovory se zástupci těchto společností.
Metodologie Základním metodickým postupem při vypracovávání bakalářské práce bude analýza předvolebních průzkumů největších českých agentur. Jednotlivá data, výběrové soubory a vzorky respondentů se tedy mohou lišit. K dokreslení situace na poli výzkumných společností mohou poslouţit případné rozhovory kvalitativního raţení, uskutečněné na vzorku představitelů výzkumné sféry. Očekávané výsledky práce Odpovědět na otázku, zdali a jakým způsobem předvolební průzkumy výsledek voleb ovlivňují, se zdá být velmi ambiciózním předsevzetím. Nicméně přesto se o to pokusím a výstupem z této bakalářské práce by měl být minimálně náhled do světa volebních výzkumů před parlamentními volbami v roce 2010. Seznam orientační literatury k tématu Hendl, Jan: Kvalitativní výzkum, základní metody a aplikace. Krejčí, Jindřich: Kvalita sociálněvědních výběrových šetření v České republice. Krejčí, Jindřich: Kvalita výzkumů volebních preferencí. Krejčí, Jindřich Lebeda, Tomáš Leontiyeva, Yana: Volební preference, jak jim správně porozumět. http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100049s_lebeda-vyzkumy.pdf Leontiyeva, Yana: Volební výzkumy exit-poll. http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=160&lst=115 Plecitá-Vlachová, Klára: Výzkumy volebních preferencí. http://www.revuepolitika.cz/clanky/926/vyzkumy-volebnich-preferenci Schulz, Winfried: Analýza obsahu mediálních sdělení.
V Praze dne
…………………………
Konzultant: PhDr. Ing. Petr Soukup Podpis:
OBSAH 1 ÚVOD....................................................................................................................................................... 3 1.1 CÍLE ................................................................................................................................................... 4 1.2 METODY ............................................................................................................................................ 4 1.2.1 Metaanalýza .............................................................................................................................. 4 1.2.2 Analýza dokumentů.................................................................................................................... 5 1.2.3 Zdroje dat .................................................................................................................................. 5 2 PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUMY ............................................................................................................. 7 2.1TYPY PŘEDVOLEBNÍCH PRŮZKUMŮ ..................................................................................................... 7 2.1.1 Kontinuální šetření stranických preferencí ............................................................................... 8 2.1.2 Předvolební průzkumy ............................................................................................................... 9 2.1.3 Volební výzkumy Exit poll ......................................................................................................... 9 2.1.4 Předvolební ankety .................................................................................................................. 10 2.2 DRUHY PREFERENCÍ ......................................................................................................................... 11 3 PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUMY VS. VÝSLEDEK VOLEB ............................................................. 14 3.1 VLIVY PRŮZKUMŮ NA VÝSLEDEK VOLEB ......................................................................................... 14 3.2 PŘÍČINY NEPŘESNOSTI VÝZKUMŮ..................................................................................................... 16 3.3 SROVNÁVÁNÍ PŘEDVOLEBNÍCH PRŮZKUMŮ S VÝSLEDKY VOLEB ..................................................... 18 4 SROVNÁNÍ PŘEDVOLEBNÍCH PRŮZKUMŮ ............................................................................... 20 S VÝSLEDKY PARLAMENTNÍCH VOLEB V ROCE 2010 ............................................................. 20 4.1 VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY V ROCE 2010 .......................................................................... 20 4.2 PRŮZKUMY PŘED VOLBAMI .............................................................................................................. 21 4.2.1 CVVM ...................................................................................................................................... 22 4.2.2 Factum Invenio ........................................................................................................................ 23 4.2.3 Median ..................................................................................................................................... 25 4.2.4 SANEP ..................................................................................................................................... 26 4.2.5 STEM ....................................................................................................................................... 27 4.2.6 Volební výzkum Exit poll agentury SC&C ............................................................................... 29 4.3 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DISKUZE ..................................................................................................... 31 5 PŘÍČINY NEPŘESNOSTÍ PRŮZKUMŮ .......................................................................................... 33 5.1 VNĚJŠÍ VLIVY ................................................................................................................................... 33 5.1.1 Rozhodování voličů na poslední chvíli .................................................................................... 33 5.1.2 Faktor prvovoličů .................................................................................................................... 36 5.1.3 Nestranické iniciativy .............................................................................................................. 36 5.1.4 Absenční efekt u ČSSD ............................................................................................................ 37 5.2 VLIV PRŮZKUMŮ NA VÝSLEDEK PARLAMENTNÍCH VOLEB V ROCE 2010 .......................................... 38 5.2.1 Vyuţívání průzkumů na zakázku politických stran .................................................................. 39 5.2.2 Kontroverze kolem krajských průzkumů STEM a SC&C ......................................................... 40 5.3 INTERPRETACE PRŮZKUMŮ .............................................................................................................. 41 5.4 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DISKUZE ..................................................................................................... 42 6 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 44 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................. 45 SUMMARY .............................................................................................................................................. 45 POUŢITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 46 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 52 PŘÍLOHA ................................................................................................................................................. 53
1
Seznam grafů a tabulek Tabulka č. 1: Dělení předvolebních průzkumů ................................................................. 7 Tabulka č. 2: Srovnání posledních předvolebních průzkumů s výsledky voleb ............. 20 Tabulka č. 3: Prezentace předvolebních průzkumů výzkumnými agenturami ............... 21 Tabulka č. 4: Rozdíly mezi průzkumy a výsledky voleb ................................................ 25 Tabulka č. 5: Metodika výzkumných agentur................................................................. 29 Tabulka č. 6: Arbitrární rozhodování stran při prezentaci výsledků .............................. 31 Tabulka č. 7: Kdo jsou voliči současných politických stran ........................................... 34 Graf č. 1: Kdy se rozhodovali voliči jednotlivých stran ................................................. 35 Graf č. 2: Doba rozhodnutí podle ekonomického statusu ............................................... 36 Graf č. 3: Doba rozhodnutí podle věku ........................................................................... 37 Tabulka č. 8: Stabilita voličů .......................................................................................... 38 Tabulka č. 9: Rozsah zveřejňovaných parametrů o předvolebních průzkumech celostátními tištěnými médii v dubnu a květnu 2010 ..................................................... 41 Tabulka č. 10: Informování médií o výsledcích menších stran ...................................... 42
2
1 ÚVOD Volby do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2010 byly označovány za přelomové a jejich výsledky za šokující. Volby totiţ dopadly jinak, neţ se všeobecně předpokládalo – strana TOP 09 získala překvapivě velký počet voličských hlasů a u ČSSD se naopak očekával lepší volební výsledek. Velký rozdíl mezi průzkumy a výsledky voleb byl médii a politiky většinou interpretován jako neúspěch či dokonce selhání průzkumů a na adresu čelních představitelů výzkumných agentur se snesla velká vlna kritiky. V souvislosti s působením šetření v předvolebním období se také objevila obvinění z nekorektního vlivu průzkumů na výsledek voleb. Někteří politici dávali vinu za neúspěch předvolebním průzkumům a média kritizovala průzkumy za nepřesné měření. Měly ale průzkumy skutečně takový vliv? Práce je členěna do šesti kapitol. V první kapitole popisuji typy předvolebních průzkumů, které se na území České republiky realizují. Druhý oddíl se zaobírá předvolebními průzkumy v konfrontaci s výsledky voleb, a to z teoretického hlediska. Zaměřím se především na vlivy průzkumů na výsledek voleb, příčiny nepřesnosti průzkumů a srovnávání předvolebních průzkumů s výsledky voleb. Ve třetí kapitole analyzuji předvolební průzkumy a srovnám je s výsledky parlamentních voleb. Analyzovány jsou velké agentury jako CVVM, Median, Factum Invenio či STEM. Poslední kapitola pojednává o příčinách nepřesností průzkumů, které mohly být způsobeny různými vnějšími vlivy, chybnou interpretací a také vlivem průzkumů. První dvě kapitoly vychází ze studia odborné literatury, která se k dané tématice vztahuje. Zdroje čerpám především z různých publikací a článků od autorů zabývajících tématikou předvolebních průzkumů. Třetí kapitola je zaloţena na analýze předvolebních průzkumů s cílem zjistit největší rozdíly mezi průzkumy a volbami. V závěrečné kapitole objasňuji s vyuţitím analýzy dokumentů příčiny těchto nepřesností. O politické dění se zajímám jiţ od dětství a osud České republiky mi není lhostejný. V období okolo voleb v roce 2010 byla úloha a smysl předvolebních průzkumů hodně diskutovaná a téma předvolebních průzkumů bylo v médiích nadstandardně probíráno. Chtěl jsem se o problému dozvědět více a rozhodl jsem se proto o předvolebních průzkumech napsat bakalářskou práci.
3
1.1 Cíle V bakalářské práci jsem si stanovil tři základní cíle. 1) Popsat typy předvolebních průzkumů realizovaných na území České republiky. 2) Zmapovat situaci na poli předvolebních průzkumů před parlamentními volbami v roce 2010. 3) Zjistit příčiny rozdílů mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb. V rámci jednotlivých cílů si kladu různé výzkumné otázky. V případě prvního cíle se budu ptát, jaké typy předvolebních průzkumů se realizují na území ČR. V této části práce se také zaměřím na konfrontaci předvolebních průzkumů s výsledky voleb z teoretického hlediska. Pro dosaţení druhého cíle budu zjišťovat, jaké byly rozdíly mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb a jaká byla výzkumná praxe agentur. V rámci třetího cíle se budu ptát, jaké byly příčiny nepřesností průzkumů a jakou roli hrály různé vlivy v předvolebním období.
1.2 Metody Výzkumníci stále častěji kombinují metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu v jedné výzkumné akci ve snaze vyuţít výhod obou přístupů při řešení výzkumného problému [Hendl, 2005, str. 45]. Také v této bakalářské práci jsem zvolil kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu, jelikoţ se domnívám, ţe k zodpovězení nastolených otázek je zapotřebí vyuţít oba přístupy. Konkrétně nejprve pomocí kvantitativní metody (metaanalýza) zjistím rozdíly mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb a s vyuţitím kvalitativního výzkumu (analýza dokumentů) se pokusím příčiny těchto rozdílů objasnit. „Jeden z hlavních přínosů kvalitativního výzkumu spočívá v tom, ţe odpovídá na otázku, jaké mechanismy způsobily daný efekt (měřený kvantitativně)“ (Hendl, 2005, 353). Daný efekt změřený kvantitativně je v tomto případě odchylka předvolebních průzkumů od výsledků voleb zapříčiněná různými vlivy, které v předvolebním období působily na voliče.
1.2.1 Metaanalýza „Metaanalytická metoda znamená aplikaci statistických postupů s cílem shrnout výsledky dvou nebo více empirických studií, které se zabývají stejným nebo podobným 4
problémem“ (Hendl, 2004, str. 491). V případě této bakalářské práce budou empirické studie výsledky předvolebních průzkumů. Pomocí metaanalýzy získáme dva typy poznatků: 1. poznatky generované primárními studiemi; 2. poznatky jako produkt pouţité metaanalytické metody [Hendl, 2004, str. 491]. Pro výzkum v této bakalářské práci není důleţitá syntéza dat, ale výsledky jednotlivých průzkumů zvlášť. Z tohoto důvodu se nebude jednat o klasickou metaanalýzu - vyuţiji pouze některé její prvky a aspekty.
1.2.2 Analýza dokumentů Pro dosaţení třetího cíle (zjistit příčiny nepřesnosti průzkumů) vyuţiji metody analýzy dokumentů. Při zkoumání dokumentů budu postupovat holisticky, přičemţ zkoumání dokumentů mi pomůţe rekonstruovat zkoumanou událost. V případě této bakalářské práce je rekonstruovaná událost politická, společenská a mediální atmosféra před parlamentními volbami v roce 2010. Tento typ výzkumu jsem si vybral proto, ţe se pouţívá, „jestliţe není přístup k informacím pomocí pozorování, dotazování nebo měření“ (Hendl, 2005, str. 133).
1.2.3 Zdroje dat Hlavním zdrojem dat v této bakalářské práci budou dokumenty a fyzická data. Dokumenty mohou tvořit jediný datový podklad studie, přičemţ za dokumenty se povaţují taková data, která vznikla v minulosti, byla pořízena někým jiným neţ výzkumníkem a pro jiný účel, neţ jaký má aktuální výzkum [Hendl, 2005, str. 204]. Dle Hendla se ve vztahu k události, kterou dokumenty popisují, rozlišují čtyři typy dokumentů: současné dokumenty, které vznikly v době uvaţované události; retrospektivní dokumenty, jeţ vznikly po uvaţované události; primární dokumenty, vytvořené přímými svědky události; sekundárními dokumenty, které vznikly pomocí primárních dokumentů [Hendl, 2005, str. 204]. Vyuţívat budu především první tři typy dokumentů, přičemţ hlavním zdrojem dat budou archivní data, výstupy masových médií a virtuální data. Archivní data jsou záznamy nebo mnoţiny záznamů, mohou to být data z jiných výzkumných akcí a 5
mohou mít kvantitativní charakter [Hendl, 2005, str. 204]. V případě této bakalářské práce to budou především datové výstupy z předvolebních výzkumů agentur zabývajících se veřejným míněním. Dále vyuţiji výstupy masových médií (novinových článků nebo televizních programů) a velká mnoţina zdrojů bude čerpána také z virtuálních dat – z internetových stránek. Ve své bakalářské práci tedy kombinuji výhody obou výzkumných přístupů. Výsledky kvalitativního výzkumu totiţ mohou být uvedeny v systematickém přehledu paralelně vedle kvantitativních výsledků nebo po nich [Hendl, 2005, str. 353]. Konečným výstupem z této práce bude odpověď na otázku, jakou roli hrály předvolební průzkumy v období před parlamentními volbami v roce 2010.
6
2 PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUMY Česká společnost je zásobována pravidelným přísunem výzkumů veřejného mínění rozličné kvality, hodnověrnosti a vypovídací hodnoty. Velké popularitě se těší předvolební průzkumy1, které se obzvláště v období před volbami dostávají do popředí zájmů politiků, médií a široké veřejnosti. Předvolebním průzkumům je přisuzován velký vliv a často jsou výstupy šetření povaţovány za reálnou predikci voleb2. V mnoha případech však průzkumy nehrají roli neomylného věštce, ale snaţí se zachytit momentální politické klima, společenskou atmosféru a aktuální postoje elektorátu. Výzkumy zabývající se volebními preferencemi také slouţí jako pojistka demokracie [Krejčí, 2004, str. 18] a v neposlední řadě jsou cenným zdrojem dat. Z nepochopení smyslu a funkce předvolebních průzkumů pak plyne častá kritika těchto šetření a nedůvěra k nim.
2.1Typy předvolebních průzkumů Tabulka č. 1: Dělení předvolebních průzkumů Exkluzivní průzkumy Z hlediska zadavatele Syndikované průzkumy Stranické preference Z hlediska uţivatele Volební model Kontinuální šetření stranických preferencí Předvolební průzkumy Na základě cílů, metodiky a časové dimenze šetření Volební výzkumy Exit poll Předvolební ankety Zdroj: Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 51-59. Pro posouzení úlohy předvolebních průzkumů je nejprve zapotřebí definovat pojmy, které se v souvislosti s tímto termínem vyskytují a vyvarovat se základní chybě při analýze výzkumů – nesprávné interpretaci výsledků. Dělení předvolebních průzkumů je různé. Šetření se dají rozlišit z hlediska zadavatele, z hlediska uţivatele a na základě cílů, metodiky a časové dimenze šetření3 [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 51-59]. Průzkumy z pohledu zadavatele se dělí na exkluzivní a syndikované, přičemţ první typ šetření se připravuje na základě konkrétní objednávky a zadavatel se po 1
Pro přehlednost – průzkum, výzkum a šetření pouţívám ve stejném smyslu. Více v podkapitole Vlivy průzkumů na výsledek voleb. 3 Předvolební průzkumy se také dají rozlišit podle přístupů různých států k výzkumům délkou existence, počtem výzkumů, rozsahem výzkumů, velikostí vzorků a počtem sledovaných znaků [Foret, 1992, str. 21]. Cílem této bakalářské práce ale není dopodrobna se zabývat rozdíly mezi zeměmi v přístupu k předvolebním průzkumům a toto rozdělení ani není pro pochopení úlohy předvolebních průzkumů nikterak důleţité. 2
7
realizaci výzkumu stává výhradním majitelem výsledků šetření [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 51-59]. Zadavateli výzkumů mohou být vedle politických stran i média [Herzmann, 1998, str. 183]. V případě tzv. syndikovaných výzkumů je praxe odlišná – šetření jsou často iniciována samotnými agenturami a výsledky průzkumu jsou určeny širšímu spektru zadavatelů. Typy výzkumů z hlediska uţivatele se v současné době dělí na stranické preference a volební model.4 Nyní se budu zabývat volebními průzkumy na základě cílů, metodiky a časové dimenze, které se dají rozčlenit na kontinuální šetření stranických preferencí, předvolební průzkumy, volební výzkumy Exit poll a v některých případech i na předvolební ankety [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 51-59].
2.1.1 Kontinuální šetření stranických preferencí Nejcelistvější obraz o voličském chování občanů během delšího časového úseku podávají tzv. kontinuální šetření stranických preferencí. Agentury pro výzkum veřejného mínění v pravidelných intervalech vydávají tiskové zprávy, ve kterých jsou výstupy šetření s volební tématikou. Specifičnost českých šetření tkví v dostupnosti těchto výstupů – ve většině případů jsou k dispozici zdarma nebo za malý poplatek na internetu. Zatímco komerční organizace jako Středisko empirických výzkumů (STEM) získávají finanční prostředky z reklamy spojené s publikací výstupů v médiích, Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM)5 je dotováno ze státního rozpočtu. Program CVVM je také nejstarší, zájemcům o průzkumy nabízí své výstupy uţ od roku 1990 a díky kontinuitě je vhodný k dlouhodobějšímu zkoumání proměn voličského chování v čase [Krejčí, 2003, str. 27]. Dlouhodobé programy pravidelných šetření stranických preferencí jsou většinou realizovány jako tzv. omnibusové výzkumy, které jsou zaloţeny na více tématech v dotazníku a na pravidelné periodicitě. Jednotlivým zadavatelům je nabízen prostor v dotazníku a při splnění určitých podmínek (např. akceptování společné metodiky) je moţno vyuţít společné komponenty6 [Krejčí, 2008, str. 128]. Kontinuální šetření stranických preferencí slouţí pro aktuální mediální zpravodajství, jsou indikátorem trendů politické atmosféry a ukazatelem momentálního politického klimatu ve
4
Více v podkapitole Druhy preferencí. CVVM je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR [Sociologický ústav AV ČR, 2011]. 6 Například sociodemografické otázky. 5
8
společnosti. Data z těchto výzkumů jsou vhodným nástrojem k hlubší analýze politických postojů [Krejčí, 2003, str. 27].
2.1.2 Předvolební průzkumy V čase blíţících se voleb poptávka po výzkumech stranických preferencí výrazně narůstá. Na zvýšený zájem o předvolební průzkumy agentury hbitě reagují a nabízejí informace o voličském chování v kratších intervalech. Hlavními zadavateli průzkumů jsou politické strany, média a někdy i akademické instituce. Zatímco pro mediální sféru je podstatné rychlé získání a zpracování informací, akademická obec vyuţívá podklady z předvolebních průzkumů spíše na studium trendů a vztahů [Krejčí, 2003, str. 28]. Jistá kontroverze můţe vzniknout u publikování výstupů předvolebních průzkumů realizovaných na zakázku politických stran. Problém nastává v momentě, kdy mediálně zveřejněné výsledky šetření záměrně ovlivňují veřejné mínění, a tento proces je organizován právě politickými subjekty či jimi najatými PR agenturami. Publikace takových zpráv je v rozporu s novinářskou etikou [Krejčí, 2008, str. 131]. U předvolebních průzkumů je nejpouţívanější metodou výzkumu tzv. kvótní výběr. Výzkumníci stanoví kvóty (převáţně se jedná o sociálně-demografické charakteristiky), podle kterých určí výběr dotazovaných a tazatel dostane na základě těchto kvót přesné instrukce, kterými se při oslovování potenciálních respondentů musí řídit. Realizace tohoto typu šetření je pro výzkumníka i zadavatele výrazně levnější a těší se proto v agenturních kruzích velké popularitě. Kromě toho kvótní šetření díky menší náročnosti na přípravu vyhovují poţadavku aktuálnosti informací [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 54].
2.1.3 Volební výzkumy Exit poll7 Nejčerstvější a nejaktuálnější zpravodajství v den voleb nabízí tzv. Exit poll. Jedná se zároveň o nejpřesnější šetření, jelikoţ k dotazování dochází ve vybraných okrscích přímo před volebními místnostmi. Respondenti odpovídají na krátký dotazník v čase prakticky shodném se skutečnou volbou, díky čemuţ dochází k navození volební situace. Volební výzkumy Exit poll jsou prováděny na zakázku médií, která se snaţí distribuovat co nejaktuálnější informace o vývoji voleb. Studiové zpravodajství (před známostí definitivního výsledku voleb) je zaloţeno na komentářích a analýzách 7
Exit poll znamená anglicky „průzkum u východu“.
9
„volebních prognóz“, „volebních odhadů“ a „předběţných výsledků voleb“, přičemţ prognózy a odhady zpravidla vycházejí z výstupů Exit poll. Volební výzkumy Exit poll se na českém území provádějí od roku 1990 a díky svému specifickému sběru dat generují poměrně přesné výsledky8 [Krejčí, 2003, str. 28-29]. Přesto jsou s tímto typem výzkumu spojeny dvě podstatné nevýhody – finanční nákladnost díky nutnosti zjišťování v krátkém časovém úseku na rozsáhlém výběrovém souboru a neúplná validita údajů9 [Herzmann, 1998, str. 188]. K ještě bliţší simulaci skutečných voleb můţe dojít výběrem vhodné metody dotazování. Dotazníky totiţ někdy bývají vhazovány do krabic podobných volební urně, jsou vyplňovány respondenty anonymně a dochází tak k situaci takřka totoţné s reálnou volbou. Datové výstupy z Exit poll mohou mít i širší vyuţití, neboť dotazník obsahuje řadu jiných informací,10 které volební archy obsáhnout nedokáţou [Krejčí, 2008, str. 133-134]. Sebraná data se kvůli poţadavku vyšší kvality mohou převaţovat, 11 například s vyţitím dřívějších Exit poll a jejich srovnáním se skutečnými výsledky voleb. Samotná konstrukce vah a výpočet koeficientů však není univerzální. Zpravidla je know-how výzkumných týmů chráněno a přísně střeţeno [Krejčí, 2004, str. 56]. Zhodnocení zahraniční metodiky Exit poll ukazuje, ţe základním zdrojem zkreslení, které agentura nemůţe ovlivnit, je různá ochota příznivců jednotlivých politických stran odpovídat v Exit poll [Chytilek, 2010, str. 142].
2.1.4 Předvolební ankety Poměrně kontroverzním typem předvolebních průzkumů jsou předvolební ankety. Standardy sociálního výzkumu dokonce záměnu anket za výzkumy přísně zakazují. Základní rozdíl mezi vědecky zaloţeným šetřením a nevědeckou anketou tkví v pouţité metodice. Zatímco respondentem v anketě se můţe stát člověk na základě vlastního rozhodnutí, osoby do kvalifikovaného šetření vybírá výzkumník za pouţití sofistikovaných metod [Krejčí, 2008, str. 128]. Předvolební ankety na rozdíl od kvalifikovaně připravených průzkumů nezaručují
reprezentativitu
výsledků
a
výběr
respondentů
nerespektuje
8
Více v podkapitole Volební výzkum Exit poll agentury SC&C. Část respondentů můţe zkreslit údaje o volebním chování či své identifikační údaje [Herzmann, 1998, str. 188] 10 Předchozí volební chování, postoje, sociodemografické charakteristiky apod. [Krejčí, 2008, str. 134]. 11 Váţení dat je statistická metoda často vyuţívaná ve společenskovědních výzkumech. 9
10
pravděpodobnost, ani známé charakteristiky populace [Krejčí, 2003, str. 29]. Tento typ dotazování čelí poměrně tvrdé kritice ze strany sociologů a výzkumníků12 a svou nedostatečnou kvalitou přispívá k šíření zkreslených informací mezi veřejností. Přesto mají předvolební ankety své zastánce a mezi některými agenturami pro svou menší náročnost na realizaci (a tím i finanční prostředky) stále velkou oblibu.
2.2 Druhy preferencí Předvolební průzkumy se dají analyzovat také z hlediska uţivatele. Koncovému uţivateli se do rukou dostanou aţ výsledky šetření a proto je nezbytně nutné ujasnit si terminologii výstupů a tiskových zpráv jednotlivých agentur. Sdruţení agentur pro výzkum trhu (SIMAR) v roce 2001 vydalo dohodu o sjednocení preferencí za účelem srozumitelnějšího předávání informací médiím a veřejnosti. Tato dohoda připouštěla prezentaci volebních preferencí hned čtyřmi způsoby. Výstupy z výzkumů mohly být publikovány jako stranické preference, voličské preference, stranické sympatie a volební prognóza [Krejčí, 2003, str. 30]. Základní rozdíl mezi preferencemi a výsledky voleb spočívá ve skutečnosti, ţe „preference jsou fenoménem z oblasti veřejného mínění, zatímco výsledky voleb jsou jevem z oblasti chování“ (Herzmann, 1998, str. 184). Stranické preference udávají „podíl osob, které preferují určitou politickou stran, ze souboru všech oprávněných voličů. Součet 100 % budou u tohoto údaje tvořit příznivci jednotlivých stran, lidé, kteří hodlají volit, ale v době výzkumu nevěděli, na kterou stranu se přiklonit, a lidé, kteří volit nechtějí“ (Krejčí, 2003, str. 30). Stranické preference přinášejí informace o momentální podpoře politických stran v celé populaci. Vedle konkrétních odpovědí se v dotazníku nacházejí i jiné moţnosti, jako například „nevím, koho bych volil“, „nezúčastnil bych se voleb“ a podobně [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 60]. Tento typ výstupu tedy zohledňuje i nevoliče a nerozhodnuté občany a nesnaţí se o přesný odhad výsledku voleb. Voličské preference popisuje SIMAR jako „podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, ze souboru dotázaných, kteří svou volební účast při výzkumu nevyloučili. Součet 100 % budou u tohoto údaje tvořit příznivci jednotlivých politických
12
Agentura SANEP provedla před parlamentními volbami v roce 2010 internetový volební průzkum a dočkala se ze strany konkurenčních agentur poměrně tvrdé odezvy. Kritici z řad výzkumných agentur zabývajících se veřejným míněním SANEPu vyčítali nedostatek reprezentativního vzorku populace, způsobený mimo jiné anonymním prostředím internetu [IHNED.cz, 2010]. Více v podkapitole SANEP.
11
stran a lidé, kteří hodlají volit, ale v době realizace výzkumu nevěděli, na kterou stranu se přiklonit. Lidé, kteří svou účast ve volbách vyloučili, budou z výpočtu vyloučeni“ (Krejčí, 2003, str. 30). Voličské preference ve svých výpočtech kalkulují jenom s lidmi, kteří se chystají jít k volbám, i kdyţ třeba ještě přesně neví, jakou konkrétní stranu na svém volebním archu zakrouţkují. Upravené údaje z voličských preferencí se nazývají stranické sympatie. Snaţí se přinést obraz o sympatiích politických uskupení v širší společnosti a vyjadřují „podíl osob, které buď preferují určitou politickou stranu, nebo jí v případě pochybnosti vyjadřují alespoň sympatie. Součet 100 % tvoří sympatizanti jednotlivých politických stran, lidé, kteří se nedovedou rozhodnout, se kterou stranou sympatizují, a lidé, kteří se ţádnou stranou nesympatizují“ (Krejčí, 2003, str. 30). V praxi se tak jedná o zpřesnění preferencí nerozhodnutých voličů. Data ze stranických sympatií se dají pouţít při konstrukci volebních prognóz při odhadech chování voličů, kteří v době výzkumu ještě nebyli stoprocentně přesvědčeni o své volbě. O skutečnou predikci voleb ale tento výstup neusiluje13 [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 64]. Nejvíce se aktuální volební situaci v daný moment snaţí přiblíţit volební prognóza. SIMAR ji definuje jako „odhad skutečného výsledku voleb. Součet 100 % budou u tohoto údaje tvořit předpokládaní skuteční voliči jednotlivých stran“ (Krejčí, 2003, str. 30). Tento typ výstupu můţe vycházet z mnoha různých zdrojů informací, často se ale pouze jedná o zohlednění nevoličů a nerozhodnutých v otázce stranické preference [Krejčí, 2003, str. 30]. Někdy je však konstrukce volebních prognóz přece jenom sloţitější a způsob postupu je výzkumnými agenturami střeţen. Kvalitní prognóza by měla zachytit zkreslující faktory a vypořádat se hned s několika klíčovými problémy – s důleţitostí přesného odhadu podílu elektorátu u voleb, problematikou nerozhodnutých voličů a komplikovaností volebního systému. Odborníkům nestačí pouze správný odhad voličů, stěţejní je identifikace a určení, o jaký soubor voličů se bude jednat. Toto tvrzení lze ilustrovat na jednoduchém příkladu „při velmi malé účasti profitují strany s nejdisciplinovanějšími voliči“ (Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 63). Kvalitní volební prognóza se musí ještě vypořádat s faktorem nerozhodnutých voličů a charakterem volebního systému, čímţ se predikce stává sloţitější a také i finančně nákladnější [Lebeda, Krejčí, Leontiyeva, 2004, str. 62-63].
13
Tento typ preferencí se v praxi ale příliš nevyuţíval.
12
V roce 2006 SIMAR inicioval změnu dohody z roku 2001 a moţnost publikování čtyř typů výstupů zúţil na dvě hlavní definice. Zatímco stranické preference mají stejnou charakteristiku jako v roce 2001, tzv. volební model lze nyní povaţovat za náhradu dřívější volební prognózy [Chytilek, 2010, str. 137]. Pokud se tedy podíváme na definice výstupů různých preferencí, tak pouze volební model můţe být povaţován za odhad skutečného výsledku voleb. Ani ten však stoprocentně nezohledňuje všechny okolní a specifické vlivy, kterým je potenciální volič v období mezi průzkumy a volbami vystaven.
13
3 PŘEDVOLEBNÍ PRŮZKUMY VS. VÝSLEDEK VOLEB Předvolební průzkumy jsou prakticky po celou svoji historii provázeny úvahami nad otázkou, zdali nejsou nepřípustným ovlivňováním veřejnosti. „Proti takovému tvrzení je moţno postavit teoretický argument: veřejné mínění funguje jako společenský jev, jehoţ přirozenou součástí je zpětná vazba“ (Herzmann, 1998, str. 192 – 193). Výzkumy poskytují „interpretativní asistenci“, která můţe nerozhodnutým občanům pomoci vytvořit si svůj vlastní názor. Tato asistence patří mezi předvolebními podněty k těm neutrálnějším a racionálnějším. Vliv průzkumů však můţe být přijatelný pouze v případě, pokud je šetření pravdivé a proto některé volební zákony z obavy před zneuţitím průzkumů zakazují publikovat výsledky výzkumů těsně před volbami [Krejčí, 2003, str. 15]. Pravdivost šetření se velmi často posuzuje srovnáváním předvolebních výsledků s konečnými výsledky voleb [Lebeda, 2004, str. 98]. V této kapitole se proto budu z teoretického hlediska zabývat srovnáváním předvolebních průzkumů s výsledky voleb, příčinami nepřesnosti průzkumů a vlivy průzkumů na výsledek voleb.
3.1 Vlivy průzkumů na výsledek voleb Vlivy průzkumů se často vyskytují v protikladech a mohou voličské chování pozměnit jak záporným (odliv hlasů), tak kladným způsobem (příliv hlasů). Konkrétně se jedná o bandwagon a undergog effect, absenční a mobilizační efekt a o strategic a free-will effect [Jungová, 2007]. Výsledek voleb můţe ovlivnit i jev nazývaný jako sebenaplňující se proroctví [Krejčí, 2008, str. 118]. Zveřejněné výsledky předvolebních průzkumů ovlivňují volební chování v závislosti na sociálním kontextu [Kreidl, bez datace]. Jestliţe si je volič vítězstvím své strany zcela jist, můţe nabýt dojmu, ţe je jeho hlas nepotřebný a nemusí se tak k volbám vůbec dostavit. Tento způsob ovlivnění voleb se nazývá absenční efekt.14 Oproti tomu všudypřítomná politická kampaň jednotlivých stran některé jedince vyburcuje k aktivitě a donutí je k volbám jít. Zvýšená frekvence předvolebních průzkumů mobilizuje voliče – jedná se proto o efekt mobilizační [Staněk, 2005]. Mobilizace hlasů také můţe být i reakcí na nepříznivou předpověď a důsledkem tohoto jevu bývá větší volební účast nebo změna podpory ve prospěch strany, jenţ představuje „menší zlo“ [Krejčí, 2008, str. 117]. 14
Více v podkapitole Absenční efekt u ČSSD.
14
Průzkumy dále mohou voliče ovlivnit dvojím způsobem – buďto jde volič s „davem“ a dá svůj hlas kandidátovi, který má v danou chvíli nejvíc preferencí, anebo jde proti proudu a podporuje volební outsidery, průzkumům navzdory. První jev se nazývá bandwagon effect15 a druhý se označuje jako undergog effect [Staněk, 2005]. Přesun preferencí ke stranám, které mají v průzkumech menší podporu, můţe být způsoben obavou voličstva z příliš silné vlády. Změna volebních preferencí ve prospěch většinového postoje můţe být důsledkem inklinace ke konformitě v případě nejistoty ve vlastním názoru [Krejčí, 2008, str. 117]. Podobnou dvojící protikladů je strategic effect a free-will effect. I zde volič „konzultuje“ svoji volbu s předvolebními průzkumy a výstupy z šetření stranických preferencí mají na jeho konečné rozhodnutí určitý vliv. V případě strategic effect hraje důleţitou roli popularita jednotlivých stran a konečná volba je strategickým rozhodnutím jednotlivce. Zato u druhého jevu (free-will effect) volič méně kalkuluje s oblíbeností politiků a volí stranu podle svého vlastního přesvědčení [Staněk, 2005]. Ačkoliv všechny tyto faktory pomáhají postoje a názory elektorátu utvářet, vliv publikování volebních preferencí je však spíše slabší, neţ se obvykle předpokládá16 [Krejčí, 2008, str. 118]. Princip sebenaplňujícího proroctví je zaloţen na tzv. Thomasově teorému „jestliţe lidé definují situace jako reálné, jsou tyto reálné ve svých důsledcích" (Merton, 2000, str. 196). Sebenaplňující se proroctví lze vztáhnout i na předvolební průzkumy, neboť „vzorec sebenaplňujícího se proroctví je tak běţný, ţe kaţdý máme svůj oblíbený příklad“ (Merton, 2000, 199). Výzkum se můţe stát původcem situace, která by bez zveřejnění jeho výsledků nenastala. Jestliţe průzkumy některé straně předpovídají určitý počet preferencí, volič se můţe s výstupy šetření ztotoţnit a hlasovat v souladu s nimi. To se týká především velkých stran a politických uskupení, která mají (dle průzkumu) menší neţ pětiprocentní podporu. Volič můţe nabýt dojmu, ţe se jeho strana nemůţe dostat do parlamentu a ve snaze „neztratit svůj hlas“ podpoří konkurenční partaj. V konečném důsledku inkriminovaná strana pětiprocentní hranici nezbytnou pro vstup do parlamentu skutečně nepřekoná a dojde tak k naplnění sebenaplňujícího se proroctví [Krejčí, 2008, str. 118].
15
„Z anglického výrazu bandwagon, označující vůz s kapelou připojený k vlaku, který pouţívaly politické strany v USA v rámci volební kampaně“ (Šebeš, bez datace). 16 Výzkum Diaz – Castilla neprokázal, ţe by procentuální rozpětí mezi politickými kandidáty výrazně souviselo s přesuny voličů v důsledku bandwagon nebo undergog effect [Diaz – Castillo, 2005].
15
„Lidé reagují nejenom na objektivní charakteristiky situace, ale také - a někdy především - na význam, který pro ně tato situace má. Jakmile situaci přiřknou nějaký význam, jejich následné chování a některé z konsekvencí tohoto chování jsou determinovány tímto připsaným významem“ (Merton, 2000, str. 197). Otázkou ale zůstává, jestli by se volič bez porady s předvolebními průzkumy skutečně rozhodoval jinak, a zcela pominout nejdou ani ostatní vlivy vyplývající z výstupů šetření. Předvolebními průzkumy se totiţ často řídí i média, věnují prostor většinou stranám, kterým průzkumy slibovaly nad pět procent, a efekt sebenaplňujícího se proroctví se tím jenom zvyšuje.
3.2 Příčiny nepřesnosti výzkumů Předvolební průzkumy často zjišťují momentální stav politických preferencí a nikoliv reálnou predikci voleb. Výstupy z předvolebních šetření a konečné výsledky voleb se tak mohou lišit. Mezi hlavní zdroje odlišnosti výsledků průzkumů a voleb patří rozdíl v čase mezi dotazováním a volbami, odlišnost volební situace, nepřesnost měření17 a specifika volebního systému [Krejčí, 2008, str. 120-121]. V období mezi průzkumy a volbami dochází k řadě událostí, které mohou voličské chování změnit. Liší se také volba samotná - zatímco v předvolebním průzkumu můţe respondent zakrouţkovat odpověď „nevím“, k volbám můţe občan pouze jít, či nejít. K významným zdrojům rozdílu mezi předvolebním šetřením a výsledkem voleb patří téţ specifika některých volebních systémů, konkrétně počet a velikost volebních obvodů a způsob přepočtu volebních výsledků na mandáty. Nepřesnosti mohou být způsobeny také rozporem mezi moţnostmi statistiky a potřebou přesnosti, různými omyly, nekontrolovatelnými prvky a nedůslednostmi výzkumného procesu [Krejčí, 2008, str. 120-121]. Zdroje nepřesností výzkumu mohou být nejméně ve třech odlišných oblastech – v organizaci šetření, bariérách prostředí a interpretaci výsledků. Pokud má být výzkum co nejreprezentativnější, je zapotřebí rozsáhlá organizace šetření. Oslovený výběrový soubor totiţ musí zachytit průřez mínění celé populace a to vyţaduje součinnost mnoţství lidí, faktorů znalostí a analýz [Krejčí, 2003, str. 10-11]. „V České republice je v současnosti realizováno a publikováno mnoţství výzkumů s rozdílnou metodikou, 17
Nekvalitní měření vede k chybnému hodnocení výskytu jevů, k chybným závěrům ohledně intenzity postojů a hodnot a v neposlední řadě špatné měření zkresluje, nebo zcela znemoţňuje závěry o vztazích mezi proměnnými [Kreidl, bez datace].
16
rozdílnými cíli, rozdílnými kvalitativními standardy, rozdílnými náklady a tím samozřejmě i rozdílnou spolehlivostí výsledků“ (Krejčí, 2003, str. 11). Nezbytným faktorem při realizaci předvolebních průzkumů je spolupráce respondentů. V současné době je ale v české společnosti mnoţství bariér prostředí, které provádění společenskovědních výzkumů znesnadňují. „Situace v oblasti ochrany soukromí občanů, nebezpečí kriminality, postoje občanů k politice i nedůvěra k samotným šetřením, to všechno jsou faktory, které sniţují moţnosti a ochotu ke spolupráci na výzkumu“ (Krejčí, 2003, str. 11). Společnost je zahlcena mnoţstvím marketingových výzkumů a důvěra respondentů k různým formám dotazování klesá. Získat kvalitní vzorek respondentů je tak v nepříznivé atmosféře nedůvěry průzkumům čím dál sloţitější. Velmi důleţitá je i správná interpretace výstupů z předvolebních šetření. Nesprávné porozumění a pochopení výsledků je častou chybou zástupců mediální sféry, politických představitelů18 i laické veřejnosti. Mnoho novinářů neumí anebo prostě nechce mezi různými typy výzkumů rozlišovat, zavádějící interpretací mohou ovlivnit průběh volební soutěţe a tím i samotné výsledky voleb [Lebeda, Krejčí, 2007, str. 54]. K pochopení poselství výzkumu je zapotřebí nejen strohá tisková zpráva s tabulky a grafy, ale také znalost momentální situace ve společnosti a na politické scéně. Zejména apel mediální oblasti na aktuálnost průzkumů můţe ovlivnit kvalitu výzkumu – rychlé předvolební průzkumy vyţadují rychlé a nenáročné metodiky, coţ má dopad na přesnost výsledků a moţnosti jejich odhadů. Výstupy z předvolebních šetření by si v médiích zaslouţily hlubší analýzu dat a souvislostí. Kvalitní rozbor dané problematiky je často nahrazován frekvenčními tabulkami s úsporným komentářem a veřejnosti je tak předkládán polotovar bez doplňující evidence a adekvátní interpretace, nikoliv však hotový výsledek19 [Krejčí, 2008, str. 123-124]. Pokud je míra dezinterpretace a nekorektního pouţívání výsledků předvolebních průzkumů vysoká, můţe to mít za následek aţ sníţení kvality výzkumů – agenturám se totiţ nevyplatí usilovat o vyšší přesnost a investovat do výzkumného procesu [Krejčí, 2008, str. 158]. Voličstvo je kromě průzkumů ovlivňováno i řadou dalších faktorů20 a konečné rozhodnutí voliče se můţe na poslední chvíli změnit, aniţ by to průzkum mohl 18
Někdy však můţe být dezinterpretace volebních průzkumů ze strany politiků účelová. Zájem médií o samotné výsledky výzkumů můţe vyústit aţ v jev zvaný jako „ţurnalistika dostihových závodů“ (horse-race journalism) [Krejčí, 2008, str. 124]. 20 Přesná předpověď voleb závisí také na pevnosti utvořených postojů elektorátu; permanentní změny volebních postojů a míra tohoto jevu bývá označována jako volatilita [Krejčí, 2008, str. 122]. 19
17
adekvátně zaznamenat. Největší chyba při analýze výzkumů však přesto zřejmě vzniká nesprávnou interpretací předvolebního šetření. „Je důvodné se domnívat, ţe největší zkreslení výsledků šetření nevzniká při organizaci šetření, ale plyne právě z jejich neadekvátního pouţívání a chybné interpretace“ (Krejčí, 2003, str. 11).
3.3 Srovnávání předvolebních průzkumů s výsledky voleb Srovnávání předvolebních průzkumů21 s výsledky voleb je častým měřítkem posuzování kvality výzkumů. Toto srovnání se přímo vybízí, preferenční procenta a grafy jsou nejviditelnějším výstupem z předvolebních průzkumů [Lebeda, 2004, str. 98]. Samotné srovnávání bez znalosti kontextu a preferenční terminologie však můţe být častým zdrojem dezinterpretace. Výsledky průzkumů i voleb jsou obvykle udávány v procentech, tato procenta jsou však odlišného charakteru. Zatímco volební výsledky jsou vztaţeny ke skutečné populaci voličů, některé výsledky výzkumů dávají informace i o respondentech, kteří k volbám nepůjdou, nebo byli ještě nerozhodnutí. Správné zacházení s procenty není jediným omezením pro srovnávání a mnohdy je zapotřebí také hlubší a sloţitější analýza vycházející ze znalostí konkrétní situace před volbami. Dalším faktorem, který můţe mít negativní vliv na přesnost volebních předpovědí je nestálost postojů českého voličstva a nerozhodnost občanů22 [Krejčí, 2008, str. 153-154]. Některé povolební průzkumy ukazují, ţe více neţ pětina zúčastněných voličů se definitivně rozhoduje pro některou stranu v posledních dnech nebo hodinách před volbami [Herzmann, 1998, str. 195]. Od roku 1989 bylo v České republice realizováno šest parlamentních voleb. Občané i agentury tedy mají s tímto typem voleb značnou zkušenost a dá se předpokládat, ţe analytici jednotlivých agentur jiţ mají řadu zkušeností, které by se měly promítnout do přesnějších výsledků průzkumů23 [Lebeda, 2004, str. 98]. Předvolební průzkumy nejsou a priori stoprocentně přesné nikde na světě, přesto je zřejmé, ţe například americké výzkumy jsou dlouhodobě spolehlivější neţ české. I v
21
Moţnost srovnávat předvolební průzkumy s výsledky voleb přispěla k metodické reflexi výzkumných postojů a významně ovlivnila vývoj technik sociologického výzkumu a moderní statistiku výběrových šetření [Herzmann, 1998, str. 181]. 22 Více v podkapitole Rozhodování voličů na poslední chvíli. 23 Bohuţel tomu tak vţdy není a průzkumy před posledními parlamentními volbami v roce 2010 vykazovaly (v komparaci s konečnými výsledky voleb) značné nepřesnosti a nesrovnalosti v měřítku větším, neţ tomu bylo v minulosti.
18
tuzemských podmínkách se vyskytují předvolební průzkumy s vysokou přesností vzhledem k výsledkům voleb, není to však pravidlem [Krejčí, 2003, str. 34]. Jako příklad by mohla slouţit pravidelná šetření před parlamentními volbami v roce 2002, která byla poměrně přesná. Ve srovnání s volebními výsledky dopadl nejlépe výzkum CVVM, ačkoliv se jednalo pouze o přepočtené stranické preference, nikoliv o volební prognózu. Tento výborný výsledek však mohl být pozitivně ovlivněn termínem sběru dat, který končil den před volbami. CVVM jakoţto akademická organizace si tento „luxus“ mohla dovolit, komerční agentury zabývající se výzkumem stranických preferencí by s takovým výzkumem v konkurenčním prostředí uspěly jen těţko. Přesto se i privátní agentura, konkrétně TNS Factum, prezentovala poměrně zdařilou předpovědí. Zajímavé ale je, ţe poslední prognóza této agentury uveřejněná pouhé čtyři dny od předchozí úspěšné propadla [Lebeda, 2004, str. 102]. Jako by tento fakt charakterizoval atmosféru a ilustroval situaci na poli české výzkumné scény zabývající se volební tématikou – stejně tak, jako se v záplavě předvolebních průzkumů objevují šetření vykazující vysokou shodu s výsledky voleb, můţeme pozorovat i mnoţství nepřesných měření způsobených ať uţ špatnou kvalitou výzkumu, nebo chybnou interpretací výstupů. Rozdíl mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb v roce 2010 byl velký, avšak svalovat vinu pouze na nedostatečnou kvalitu průzkumů a malou kvalifikaci výzkumníků by bylo unáhlené a zřejmě i nespravedlivé. Nesrovnalost mezi předvolebními šetřeními a výsledky voleb mohla být způsobena také dalšími faktory, které průzkumy mohly jen obtíţně zaregistrovat a promítnout je do svých prognóz. Těmito vlivy a analýzou předvolebních průzkumů se budu podrobněji zabývat v následující části bakalářské práce.
19
4 SROVNÁNÍ PŘEDVOLEBNÍCH PRŮZKUMŮ S VÝSLEDKY PARLAMENTNÍCH VOLEB V ROCE 2010 V souvislosti s překvapivými výsledky voleb psala média o selhání průzkumů24. „Byl to překvapivý výsledek pro všechny, ani ţádná z médií to nepředpokládala. Je to zcela bezprecedentní výsledek,“ řekl Jan Hartl, ředitel STEM [Novinky.cz, 2010b]. Největšího zklamání se dočkali zástupci ČSSD, jejichţ strana získala u voleb téměř o 8 % voličských hlasů méně, neţ předpovídaly průzkumy v období zhruba měsíc před volbami. Naopak strana TOP 09 se dočkala výrazně většího úspěchu u voleb, neţ bylo očekáváno. Tato kapitola pojednává o předvolebních průzkumech v konfrontaci s výsledky voleb a zabývá se také popisem metodiky výzkumu jednotlivých. Tabulka č. 2: Srovnání posledních předvolebních průzkumů s výsledky voleb (v %) Agentura CVVM Factum Median SANEP Exit Květen Květen Duben Květen Strana Volby Poll 2010 2010 2010 2010 30,5 26,3 26,2 29,9 20 22,1 ČSSD 19 22,9 19 22,3 20 20,2 ODS 14 10,9 10,7 10,1 17 16,7 TOP 09 13 13,1 13,3 12,9 11 11,3 KSČM VV 11,5 12,6 7,6 9,8 11 10,9 KDU-ČSL 3,5 5,5 7,5 4,7 5 4,4 2,0 2,6 6,8 5,5 3 4,3 SPOZ 4,5 2,5 3,5 2,8 4 2,4 SZ 3 3 3,7 Suverenita Zdroj: Tiskové zprávy výzkumných agentur z předvolebních šetření z dubna a května.
4.1 Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 probíhaly ve dnech 28. 5. – 29. 5. 2010 a předcházely jim zrušené předčasné volby25, které byly naplánované na říjen 2009. Do parlamentu se nakonec dostalo pět politických stran - Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Občanská demokratická strana (ODS), TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a Věci veřejné (VV). Strany KDU – ČSL a SPOZ
24
Např. „uţ poněkolikáté selhaly průzkumy, v případě ČSSD zdá se, ţe poměrně výrazně“ [Buchert, 2010]. 25 Ústavní soud zrušil na popud poslance Miloše Melčáka rozhodnutí prezidenta Václava Klause vyhlásit předčasné volby na termín devátého a desátého října 2009. Melčák argumentoval mimo jiné tím, ţe pokud by si Sněmovna mohla funkční období libovolně měnit, mohla by si ho například i prodlouţit [Novinky.cz, 2009].
20
pětiprocentní podporu voličů nezbytnou pro vstup do parlamentu nakonec o několik desetin procenta nezískaly26. Kandidátku podalo 27 stran27 a do voleb vládla úřednická vláda Jana Fischera. Vítězem voleb se stala ČSSD, která získala 22,8 % voličských hlasů. Na sestavení funkční vlády však tento výsledek nestačil. ČSSD totiţ ani ve spolupráci s další levicovou stranou KSČM nedokázala získat většinu mandátů. To se naopak podařilo koaličnímu seskupení zbývajících tří parlamentních stran – ODS, TOP 09 a VV získaly dohromady 118 mandátů z 200 moţných a sestavením vlády tak byl pověřen předseda ODS Petr Nečas.
4.2 Průzkumy před volbami Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 poptávka po předvolebních průzkumech vzrostla značným tempem, na coţ agentury reagovaly realizací zvýšeného počtu výzkumů. K podrobnější analýze jsem si vybral poslední předvolební průzkumy těchto agentur: CVVM, Factum Invenio, Median, SANEP, STEM a povolební průzkum Exit poll společnosti SC&C. Tyto agentury jsem zvolil záměrně, aby byla škála agentur co nejrozmanitější. CVVM je akademická instituce, zatímco Factum Invenio Median a STEM jsou komerční společnosti. SANEP pouţívá oproti konkurenčním agenturám odlišnou metodiku sběru dat a STEM publikuje specifický typ výstupu – model volebních zisků. V závěru této kapitoly věnuji prostor Exit pollu, jehoţ odhad volebních výsledků byl velmi přesný. Tabulka č 3: Prezentace předvolebních průzkumů výzkumnými agenturami CVVM
Factum Invenio ne ano
Median
SANEP
STEM
ano ano
ne ano
ano ne model volebních zisků
Stranické preference Volební model
ano ano
Další typ výstupu
ne
přepočet hlasů na mandáty
ne
volební preference
6/6
5/6
6/6
5/6
5/6
ano
ne
ano
ne
ne
Odpovídá tisková zpráva obecným standardům SIMAR/ESOMAR? Odpovídá tisková zpráva doporučení SIMAR o zveřejňování předvolebních dat?
Zdroj: Chytilek, 2010, str. 141.
26
Lidovci byli v parlamentu (s výjimkou války) nepřetrţitě 91 let [Wallerová, 2010] Ještě před volbami byla vyškrtnuta strana „Jeţíš je Pán. Nechme se vést Duchem Svatým a ať je Jeţíš naším Pánem, www.jezisjepan.cz“. Kandidátka této strany byla odmítnuta, protoţe neobsahovala zákonem stanovené záleţitosti [Novinky.cz, 2010a]. 27
21
4.2.1 CVVM Předvolební průzkumy CVVM dodrţují doporučené výzkumné standardy velmi rigidně – výstupy obsahují přesně poţadované mnoţství informací, ne méně a také ne více [Chytilek, 2010, str. 138]. Agentura CVVM na svých internetových stránkách zveřejňuje údaje o stranických preferencích a volebním modelu za kaţdý měsíc. Stranické preference podle agentury „vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili,“ zatímco „volební model naznačuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu – v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů“ (Kunštát, 2010). K analýze pouţiji tiskovou zprávu CVVM z května 2010, tedy poslední kontinuální výstup šetření prezentovaný těsně před volbami [CVVM, 2010]. Sběr dat probíhal ve dnech 3. 5. – 10. 5. 2010 v rámci projektu „Naše společnost“28 metodou kvótního výběru. Jako výzkumný nástroj byl pouţit standardizovaný dotazník a sběr dat byl realizován prostřednictvím osobního rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumu se zúčastnilo 1061 respondentů ve věku od patnácti let, kteří byli vybráni podle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, a vzdělání. Stranické preference vycházely z odpovědí respondentů s volebním právem, kteří nevyloučili účast ve volbách - tzn., ţe na otázku „Představte si, ţe by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?“ nezvolili odpověď „rozhodně ne“. Takových respondentů bylo 22 %, zbylí dotazovaní odpověděli buďto kladně (33 % „rozhodně ano“ a 28 % „spíše ano“), nebo zvolili mírnější formu odmítnutí („spíše ne“ 10 %). Zbytek dotázaných (7 %) zakrouţkoval odpověď „nevím“. Respondentům kalkulujícím s účastí u voleb pak byla poloţena následující otázka – „Představte si, ţe by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, jakou stranu byste volil?“ Při interpretaci stranické preference je zapotřebí vzít na vědomí fakt, ţe do souboru je zahrnuta i přibliţně třetina populace, která k ţádné straně neinklinuje nebo není ochotna se voleb zúčastnit. Ačkoliv stranické preference nejdou zaměňovat za předpověď reálného volebního chování, některá procenta byla konečnému výsledku mnohem bliţší neţ volební model. Například ČSSD dosáhla u výzkumu
28
Projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR.
22
stranických preferencí takřka stejného výsledku jako u voleb (preference 21 %, volby 22 %). Tato skutečnost je však pouze jistou zajímavostí. U ostatních stran byla nepřesnost mezi měřením stranických preferencí a výsledkem voleb mnohem výraznější. Volební model u CVVM vycházel z aktuálních stranických preferencí a simuloval reálné rozvrţení voličských hlasů v hypotetických volbách. Vyřazeni byli respondenti, kteří se voleb nechtějí zúčastnit a také ti, kteří ještě neměli jasno, kterou stranu by volili. Největší rozdíl mezi volebním modelem a výsledky voleb byl u ČSSD. Jak sice bylo agenturou předpovídáno, tato strana u voleb skutečně získala nejvíce procent hlasů – disproporce mezi volebními výsledky a předpověďmi však byla propastná, více neţ osmiprocentní (model 30,5 %, volby 22,08 %). Strana práv občanů získala u voleb více neţ dvojnásobek předpokládaných procent (model 2 %, volby 4,33 %) a naopak Straně Zelených průzkum CVVM rozhodně nepředvídal takový volební propadák, jakého se strana dočkala (model 4,5 %, volby 2,44 %). Při pohledu na volební model CVVM za posledních pět let si nelze nevšimnout ještě jedné velice zajímavé skutečnosti – od září 2006 neměla ČSSD menší podporu neţ 23,5 %. Tohoto bodu dosáhla ČSSD v listopadu roku 2006 a od té doby podpora strany víceméně narůstala. Vrcholem pak byl prosinec 2008, kdy procentuální podpora ČSSD ve volebním modelu CVVM dosáhla vysokých 44,5 %. Procentuální podpora měla v následujících měsících spíše sestupnou tendenci a nakonec se zastavila v květnu 2010 na zmiňovaných 30,5 %. Nabízí se tedy otázka, kam a proč potencionální voliči ČSSD zmizeli a z jakého důvodu měla tato strana nejmenší volební podporu za posledních pět let právě v období nejdůleţitějším – v čase voleb.
4.2.2 Factum Invenio Poslední předvolební průzkum agentury Factum Invenio byl publikován 24. 5. 2010 [Factum Invenio, 2010b]. Dotazování probíhalo ve dnech 7. 5. – 12. 5. 2010 pomocí kvótního výběru na reprezentativním vzorku 1004 občanů starších 18 let. Předpokládaná volební účast byla 66, 8 % oprávněných voličů29. Základním výstupem tiskové zprávy byl volební model doplněný o hypotetické rozdělení mandátů a text otázek. „Volební model, který Factum Invenio zpracovává, je zaloţen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny 29
Volební účast byla nakonec 62, 6 % [ČSÚ, 2010].
23
Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti. Ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době dotazování“ (Factum Invenio, 2010). Podle volebního modelu agentury Factum Invenio by tedy hypotetické volby v polovině května 2010 dopadly následovně: vyhrála by ČSSD (26,3 %), následována stranami ODS (22,9 %), KSČM (13,1 %), VV (12,6 %) a TOP 09 (10,9 %). Do Poslanecké sněmovny by se dle průzkumu dostala i KDÚ – ČSL (5,5 %), zatímco strany SPOZ (2,6 %) a SZ (2,5 %) by pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu nepřekonaly. Volební průzkum agentury Factum Invenio zachytil klesající preference ČSSD a rozdíl oproti výsledku voleb byl menší neţ u konkurenčních agentur 30. To mohlo být mimo jiné způsobeno pokročilejším termínem sběru dat. U ostatních stran však nastupující volební trendy model nezachytil – především u TOP 09 byl rozdíl průzkumu ve srovnání s výsledkem voleb markantní. TOP 09 získala o 5,8 % více, neţ model v danou chvíli předpokládal. Agentura Factum Invenio ve svých předvolebních průzkumech nezveřejňovala stranické preference, místo toho publikovala počet mandátů jednotlivých stran k datu 12. 5. 2010. Výpočet mandátů vycházel z výsledku volební prognózy a zohledňoval přepočítávání získaných mandátů d´Hondtovou metodou31 za jednotlivé volební kraje. Odhad mandátů byl taktéţ zatíţen výběrovou chybou, která představovala pro jakoukoliv politickou stranu odchylku aţ dvou poslaneckých křesel. Při akceptaci této odchylky se počet hypotetických mandátů ve srovnání se skutečnými mandáty shodoval hned u tří stran (ODS, KSČM, VV)32. K největšímu vychýlení došlo rovněţ u strany TOP 09, která u voleb získala o 20 mandátů více. Celkově se ale dá říci, ţe odhad mandátů stran ke 12. 5. 2010 byl poměrně přesný.
30
Prognóza 26,3 %, volby 22,08 %. D'Hondtova metoda je termín označující metodu rozdělování mandátů politickým stranám ve volbách [Baxa, Kuklík; 2005]. 31
24
Tabulka č. 4: Rozdíly mezi průzkumy a výsledky voleb (v absolutních hodnotách) Agentura CVVM Factum Median SANEP Květen 2010 Květen 2010 Duben 2010 Květen 2010 Strana ČSSD 8,4 4,2 4,1 7,8 1,2 2,7 1,2 2,1 ODS 2.7 5,8 6 6,6 TOP 09 KSČM 1,7 1,8 2 1,6 VV 0,6 1,5 3,3 1,1 0,9 1,1 3,1 0,3 KDU-ČSL 2,3 1,7 2,5 1,2 SPOZ SZ 2,1 0,1 1,1 0,4 Celkem 19,9 18,9 23,3 21,1 Zdroj: Tiskové zprávy z předvolebních šetření z dubna a května 2010.
4.2.3 Median Agentura Median se výstupy šetření s volební tématikou podobá CVVM - taktéţ zveřejňuje volební model i stranické preference. Podobná je i terminologie výstupu a konstrukce volebního modelu. Stranické preference Medianu „reprezentují výsledky výzkumu vztaţené ke všem dotázaným, tj. včetně nerozhodnutých a těch, kteří by nešli volit,“ zatímco volební model „reprezentuje předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Do výsledku jsou zahrnuti oprávnění voliči, kteří by šli k volbám a jsou rozhodnuti, kterou stranu by volili“ (Median, bez datace). Agentura Median se dle vlastních slov řídí doporučením, které vydalo sdruţení SIMAR dne 29. 6. 2006 a primárně prezentuje výsledky stranických preferencí a volebního modelu. Poslední průzkum před volbami realizovala agentura Median v dubnu 2010 [Median, 2010]. Terénní sběr dat probíhal ve dnech 2. 4. - 1. 5. 2010 pomocí stratifikovaného adresního náhodného výběru. Respondenti tvořili reprezentativní vzorek populace ČR dle údajů ČSÚ a předvolebního průzkumu se zúčastnilo 914 dotazovaných, kteří jiţ dosáhli osmnáctého roku ţivota. Sběr dat probíhal prostřednictvím
rozhovoru tazatele s
respondentem, přičemţ
odpovědi
byly
zaznamenávány do elektronického dotazníku v notebooku. Volební model agentury Median prezentoval předpokládané výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010, přičemţ do výzkumu byli zahrnuti oprávnění voliči, kteří by šli k volbám a byli rozhodnuti, kterou stranu chtějí volit. Statistická odchylka
32
Odhad mandátů agentury Factum Invenio ke dni 12. 5. 2010: ČSSD 62, ODS 55, KSČM 28, VV 26, TOP 09 21 a KDU – ČSL 8. Počet poslaneckých mandátů po volbách: ČSSD 56, ODS 53, TOP 09 41 KSČM 26 a VV 24.
25
volebního modelu byl u větších stran aţ 3,5 %, u menších stran byla tato hodnota niţší (cca 1,5 %). Z toho vyplývá, ţe volební model agentury Median odhadl s akceptací proklamované statistické odchylky volební výsledek ODS (odhad 19 %, volby 20,22 %), KSČM (odhad 13,3 %, volby 11,27 %) a SZ (odhad 3,5 %, volby 2,44 %). Volební prognóza u VV se pohybovala na samé hranici statistické odchylky (odhad 7,6 %, volby 10,88 %) a u ostatních stran uţ byl rozdíl mezi předvolebním průzkumem a výsledky voleb celkem výrazný. Nepřesnost lze názorně ilustrovat na srovnání podpory dvou nových politických stran – TOP 09 a SPOZ. Zatímco volební model předpokládal procentuální podporu na podobné úrovni (TOP 09 10,7 %, SPOZ 6,8 %), u voleb uţ byl rozdíl mezi těmito stranami celkem propastný (TOP 09 16,7 %, SPOZ 4,33 %). Je ovšem zapotřebí poznamenat, ţe ačkoliv se prognóza u ČSSD nevešla do statistické odchylky, procenta z volebního modelu Medianu byla konečnému volebnímu výsledku celkem blízká (odhad 26,2 %, volby 22,08 %). Z volebního modelu Medianu také vyplývá, ţe v dubnu 2010 by se do parlamentu ČR pravděpodobně dostalo sedm aţ osm politických stran. Realita však byla o poznání jiná, pětiprocentní hranici nezbytnou pro vstup do PSP ČR nakonec u voleb překročilo pouze pět stran - ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, VV.
4.2.4 SANEP Agentura SANEP (Středisko analýz a empirických výzkumů) publikuje výstupy nejvíce odlišné od doporučení SIMAR. Základní statistikou jsou pro ni volební preference a hypotetický volební model simulující rozdělení mandátů v Poslanecké sněmovně [Chytilek, 2010, str. 139]. Poslední průzkum před volbami byl agenturou SANEP realizován ve dnech 28. 4. – 4. 5. 2010 [SANEP, 2010]. Předvolební průzkum byl organizován v rámci panelu 145 000 registrovaných uţivatelů a z celkového počtu 27 350 dotazovaných byl vybrán (dle agentury) reprezentativní voličský vzorek 14 323 respondentů ve věku 18-69 let. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybovala okolo 1,5 %. Předpokládaný volební model vycházel pouze z 66 % respondentů, přičemţ uvedené výsledky byly platné pouze v okamţiku sběru dat. Agentura SANEP ve svém výstupu z předvolebního průzkumu uvádí data pouze u parlamentních stran a politických subjektů, které překročily hranici 3 %. Volební model předpokládal šest parlamentních stran, kromě ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM a VV se do Poslanecké sněmovny měla dostat i SPOZ (5,5 %). Největší 26
odchylka mezi předvolebním průzkumem a výsledky voleb byla u ČSSD a TOP 09, zatímco u VV, KDU-ČSL či SZ byla volební prognóza agentury SANEP poměrně přesná. Hypotetický zisk poslaneckých mandátů při 66 % volební účasti byl následující: ČSSD 66, ODS 49, KSČM 29, TOP 09 22, VV 22 a SPOZ 12. Při pohledu na výsledky voleb a s akceptováním minimální moţné odchylky ± 2 mandátů je patrné, ţe průzkum se trefil do počtu mandátů pouze u strany VV, a to ještě na samotné hranici statistické odchylky (průzkum 22, volby 24 mandátů). SANEP na svých internetových stránkách uvádí, ţe je prvním on-line výzkumným internetovým střediskem veřejného mínění v ČR. Tato agentura „zjišťuje informace od doposud sociologicky neprobádané části populace, která komunikuje se světem prostřednictví internetové virtuální reality a svým počtem představuje největší produktivní část domácí populace“33 (SANEP, bez datace). Tento specifický způsob získávání respondentů je však zdrojem kritiky mnoha konkurenčních agentur a sociologů. Například podle předsedy SIMAR Jana Tučka provádí SANEP výzkum pouze na internetu a rozhodně tak nezískává odpovědi od reprezentativního vzorku populace. Tuček povaţoval předvolební výzkumy spíše za anketu, proti čemuţ se ohradil ředitel SANEP Oldřich Zajíc s argumentem, ţe v dnešní době je pokrytí internetem celospolečenské [IHNED.cz, 2010]. Podobný názor jako Tuček však zastává i Jan Herzmann z agentury Factum Invenio. "Velikost jejich panelu prostě nemůţe odstranit to, čemu se ve statistice říká nevýběrová chyba. Tedy chyba, kterou nelze odstranit libovolným způsobem výběru“ (IHNED.cz, 2010). Kritiky ohledně výzkumné praxe se agentura SANEP dočkala uţ dříve, například sociologové Petr Soukup a Martin Kreidl vyjádřili pochybnost nad pravostí identity jednotlivých respondentů v internetovém průzkumu [Němcová, 2009].
4.2.5 STEM Agentura STEM zveřejňuje ve svých výstupech stranické preference 34 a model volebních zisků, který prezentuje hypotetické počty mandátů ve zkoumaném měsíci.
33
Dle konzultanta této bakalářské práce Petra Soukupa je toto tvrzení nepravdivé, jelikoţ „v zásadě kaţdá větší agentura má svůj online panel a pouţívá jej zejména pro výzkum trhu“. 34 „Stranické preference ukazují rozloţení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci ţádné strany či otevřeně řeknou, ţe nebudou volit ţádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou niţší, neţ by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němţ rozhodují jen účastníci voleb.“ Ke zjišťování stranických preferencí pak byla pouţita následující otevřená otázka – "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?" (STEM, 2010).
27
Poslední průzkum před volbami byl zveřejněn 17. 5. 2010 [STEM, 2010]. Tento průzkum probíhal ve dnech 28. 4. – 8. 5. 2010 metodou kvótního výběru. Výběrový soubor obsahoval 1257 respondentů, kteří reprezentovali obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybovala kolem 1, 5 % u menších stran a kolem 2,5 % u větších stran. Agentura STEM v úvodu své tiskové zprávy uvádí následující: do parlamentu by se dostalo pět stran, účast lidovců v parlamentu je nejistá a zjevně bude největším otazníkem voleb, šance TOP 09 a VV na úspěch ve volbách jsou značné, pravděpodobným vítězem voleb je ČSSD, propad ODS se zastavuje, sestavení funkční vlády po volbách nemusí být snadné. Všechny výše uvedené předpovědi se vyplnily, a přestoţe to jsou predikce spíše obecnější, volební průzkum agentury STEM zřejmě zachytil některé trendy ovlivňující voličovo chování v období těsně před volbami. Jiný výsledek neţ vítězství ČSSD by sice byl velkým překvapením a úspěch stran TOP 0935 a Věcí veřejných byl víceméně očekáván. Fakt, ţe se do parlamentu dostane jen pět stran uţ ale tak jednoznačný nebyl (například volební model agentury Median předpokládal hned sedm parlamentních stran). Agentura STEM ve svých tiskových zprávách volební model nezveřejňuje. Místo toho prezentuje model volebních zisků, který vyjadřuje hypotetické počty mandátů. Předloţený model volebních zisků zanedbává nerozhodnuté voliče v daný moment a občany, kteří nechtěli uvést své preference. Při výpočtu modelu se braly v potaz dosaţené výsledky v posledních volbách a částečně byla respektována i pevnost rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. Model také „v hrubých obrysech odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i kdyţ zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozloţení politických nálad v našich nejmenších krajích“ (STEM, 2010). Jde tedy o značně sofistikovanou, avšak nereplikovatelnou konstrukci modelu [Chytilek, 2010, 140].
35
Úspěch ve smyslu vstupu strany do Poslanecké sněmovny, tak výrazný úspěch TOP 09 asi očekával málokdo, rozhodně ne předvolební průzkumy.
28
Hypotetické počty mandátů v květnu 2010 byly podle modelu STEMu následující: ČSSD 75, ODS 55, KSČM 28, TOP 09 21 a VV 21. Levicové strany by tedy získaly dohromady 103 mandátů a měly by v parlamentu nadpoloviční většinu. Situace o tři týdny později v čase voleb ale byla o poznání jiná – i s akceptováním uvedené odchylky, která činila 2 mandáty, se skutečné počty mandátů od těch hypotetických výrazně lišily. Tabulka č. 5: Metodika výzkumných agentur Agentura Metoda dotazování Počet respondentů Datum sběru dat Kvótní výběr 1061 3. 5. – 10. 5. 2010 CVVM Systematický stratifikovaný 25 380 28. 5. – 29. 5. 2010 Exit poll (SC&C) náhodný výběr Kvótní výběr 1004 7. 5. – 12. 5. 2010 Factum Invenio Stratifikovaný adresní 914 2. 4. - 1. 5. 2010 Median náhodný výběr Kvótní výběr36 14 323 28. 4. – 4. 5. 2010 SANEP Kvótní výběr 1257 28. 4. – 8. 5. 2010 STEM Zdroj: Tiskové zprávy výzkumných agentur z předvolebních šetření z dubna a května.
4.2.6 Volební výzkum Exit poll agentury SC&C Exit poll v roce 2010 realizovala výzkumná agentura SC&C ve spolupráci se softwarovou firmou SPSS37 ČR. Výzkumný projekt Exit pollu se snaţil o co nejpřesnější odhad výsledku voleb do Poslanecké sněmovny a skládal se ze dvou etap – přípravnou a realizační. Přípravná etapa zahrnovala organizační práce a ověřování informací38 o volebních okrscích, v realizační etapě poloţili tazatelé respondentům dotaz na právě provedenou volbu. Tazatelé byli po celou dobu výzkumu označeni volebním odznakem a logem České televize a agentury SC&C a odpovědi mohli předávat pouze výzkumníkům do České televize [Harmanová, 2010]. Sběr dat pro Exit poll před Parlamentními volbami v roce 2010 probíhal v době voleb, tedy ve dnech 28. 5. – 29. 5. 2010 na počtu 25 380 respondentů v 370 okrscích [SC&C, SPSS ČR, 2010]. Cílová skupina výzkumu byli voliči, kteří se dostavili 36 37
Kvótní výběr pouze z panelu, nikoliv z populace. Statistical Package for the Social Sciences.
38
Ověřují se informace o významných změnách hranic okrsku (oproti volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2006), o typech hromadného bydlení (domovy důchodců, kasárny) v okrscích, které by mohly výzkum zkreslit a zjišťuje se také počet voličů a volebních okrsků v budově [Harmanová, 2010].
29
k volbám do Poslanecké sněmovny. Závěrečná zpráva Exit poll uvádí, ţe systematický výběr probíhal podle předem daného výběrového kroku v náhodně vybraných volebních okrscích. Volební výzkum Exit poll 2010 měl čtyři hlavní cíle – odhadnout výsledek voleb v době uzavření volebních místností 29. května 2010 ve 14 hodin, odhadnout volební účast ve 13 hodin a předloţit respondentům výběr tří hlavních úkolů pro budoucí vládu a výběr vhodného premiéra. Vyškolení tazatelé společnosti SC&C předávali respondentům dotazníky po jejich odchodu z volebních místností. Tyto dotazníky byly následně podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru IBM SPSS Statistics a IBM SPSS Modeler. Dotazník obsahoval sedm otázek39, z nichţ ta hlavní byla – „Kterou stranu jste právě zvolil/a do Poslanecké sněmovny?“ Při pohledu na charakteristiky výběrového souboru je patrné, ţe oproti volbám v roce 2006 se zvýšilo procento zúčastněných ţen a zvýšil se také počet voličů v kategorii 60 a více let. Volební odhad zaloţený na datech z Exit poll zveřejněný Českou televizí po uzavření volebních místností způsobil velký rozruch, komentátoři dokonce hovořili o šoku a málokdo v tu chvíli volebnímu odhadu věřil. Volební odhad se totiţ celkem výrazně lišil od posledních předvolebních prognóz, někteří politici mu nepřikládali větší váhu a často odkazovali aţ na oficiální výsledky. S přibývajícími daty se předpověď zpřesňovala a první odhad nakonec ve srovnání s konečnými volebními výsledky překročil dvouprocentní statistickou odchylku pouze u ČSSD40 [Kutek, 2010]. U ostatních stran byl volební odhad Exit poll uveřejněný ve 14 hodin 29. 5. 2010 víceméně přesný. Největší rozdíl mezi volebním odhadem Exit poll a oficiálními výsledky voleb byl zaznamenán u menších stran41; u parlamentních uskupení byla odchylka maximálně tři desetiny procenta. Nejvíce mohl rozdíl procent mezi odhadem a volbami mrzet stranu KDU-ČSL, která měla dle Exit poll získat 5 % a těsně se tak dostat do parlamentu. U voleb však získala pouze 4,4 % a po mnoha letech opustila Poslaneckou sněmovnu. Data z Exit poll přinesla také spoustu informací o volebním chování občanů. Výzkum například zjišťoval, kdo jsou voliči současných politických stran, stabilitu voličů, sociodemografické rozloţení voličů jednotlivých politických stran, věkové kategorie voličů či vzdělání a zaměstnání voličů. 39
Viz příloha č. 2 Statistická odchylka byla překročena jen o jednu desetinu procenta. Odhad u ČSSD ve 14 hodin byl 20%, u voleb tato strana získala 22,1 % 41 Například Suverenita – odhad 3 %, volby 3,7 %, SZ – odhad 3 %, volby 2,4 % a SPOZ – odhad 4 %, volby 4,3 %. 40
30
Statistická data z Exit poll mimo jiné ukázala, ţe za úspěchem strany TOP 09 stáli převáţně bývalí voliči ODS, částečně doplnění o voliče Strany zelených a prvovoliče. Největší důvěru u respondentů měl lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg, kterého by si většina lidí představovala jako ideálního premiéra s nejlepší reprezentací České republiky v zahraničí. Schwarzenberg byl následován Petrem Nečasem (ODS) a Jiřím Paroubkem (ČSSD). Mezi pohlavím se preference jednotlivých stran výrazně nelišila, pouze stranu Suverenitu Jany Bobošíkové preferovaly výrazně častěji ţeny42 [Kutek, 2010]. Volební výzkum Exit poll se tedy osvědčil – přinesl poměrně přesný odhad výsledku voleb před znalostí definitivních statistik a kromě toho nabídl zajímavá data o rozhodování elektorátu a charakteru voličstva jednotlivých stran. Tabulka č. 6: Arbitrární rozhodování stran při prezentaci výsledků Volební model
Factum Invenio Volební model
Ne
Ne
Ne
Neuvedeno
Ne
Ano SPOZ 2%
Ano SPOZ 3,2 %
Ano Suverenita 3%
Ano SPOZ 3,9 %
Ano SPOZ 3, 1%
1%
2%
3%
3%
3
3,5
5,8
1,8
3
Není
Není
U stran pod 5 % upozorněn na propojenost se statistickou chybou
U stran pod 5% hodnocení jejich šancí na vstup do sněmovny jako malé
SPOZ „pod hranicí volitelnosti“
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
CVVM Typ výzkumu Otázka vychýlená směrem k zavedeným stranám Uvádí zisky stran pod 5 %, které nejsou parlamentní Hranice pro jmenovité zahrnutí % ostatní
Komentář ke stranám v pásmu 3-7 %
Upozornění na statistickou chybu
Median
SANEP
STEM
Volební model
Volební preference
Stranické preference
Neuvedeno
Zdroj: Chytilek, 2010, str. 141.
4.3 Závěrečné shrnutí a diskuze Předvolební průzkumy před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 se nejvíce zmýlily v předpovědi pro ČSSD a TOP 09. U ostatních stran tak výrazný rozdíl mezi 42
Více informací o voličském chování občanů v podkapitole Vnější vlivy.
31
průzkumy a výsledky voleb zaznamenán nebyl. Nejblíţe konečnému výsledku ČSSD byl paradoxně průzkum agentury Median, tedy průzkum, který byl realizován v období nejdále od voleb. To mohlo být mimo jiné způsobeno metodou sběru dat – agentura Median jako jediná ze zkoumaných společností pouţila náhodný adresní stratifikovaný výběr. Trend oslabování preferencí voličů ČSSD však byl vysledovatelný i u agentury Factum Invenio, jejíţ poslední výzkum (jenţ byl realizován v období nejblíţe voleb) klesající preference této strany zachytil. Nárůst voličské podpory u strany TOP 09 se však do předvolebních výzkumů nepromítl a ţádná z agentur (s výjimkou posledního průzkumu CVVM) ho ve svých výzkumech nezachytila. Ačkoliv je srovnávání různých agentur s odlišnou metodologií a sběrem dat problematické, ze součtu absolutních hodnot rozdílů mezi průzkumy a výsledky voleb vyšlo najevo, ţe nejvíce se blíţil skutečným výsledkům voleb průzkum agentury Factum Invenio z května 2010, tedy průzkum realizovaný v čase nejbliţším volbám ze všech zkoumaných agentur. Naopak nejvíce se od konečných výsledků lišil průzkum Medianu, který byl realizován v období nejdále od voleb. Jistá souvislost mezi termínem sběru dat a přesností volebního modelu je tedy patrná. Velmi přesný se nakonec ukázal být odhad Exit poll. Přestoţe bylo na první zveřejněný odhad nahlíţeno s jistou nedůvěrou, předpověď byla poměrně zdařilá. S přihlédnutím dvouprocentní statistické odchylky Exit poll odhadl správně výsledek všech politických stran s výjimkou ČSSD. I zde však byl rozdíl mezi prognózou a výsledky voleb minimální a v případě parlamentních voleb v roce 2010 tedy můţeme konstatovat, ţe volební výzkum Exit poll agentury SC&C ve spolupráci s SPSS ČR se (co se týče odhadu) vydařil. Následující kapitola se bude snaţit příčiny rozdílů mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb objasnit.
32
5 PŘÍČINY NEPŘESNOSTÍ PRŮZKUMŮ Analýza předvolebních průzkumů v předchozí kapitole ukázala, ţe k největšímu rozdílu mezi průzkumem a výsledky voleb došlo u dvou stran – ČSSD a TOP 09. ČSSD předpovídaly průzkumy mnohem větší voličskou podporu a u strany TOP 09 naopak očekávaly menší úspěch. Odchylka mohla být způsobena (kromě klasických zdrojů nepřesností – viz kapitola Příčiny nepřesností) různými vlivy, které poslední předvolební průzkumy realizované v období přibliţně měsíc před volbami mohly jen stěţí zaregistrovat. Těmito vlivy, vlivy průzkumů na výsledek voleb a interpretací průzkumů se budu zabývat na následujících řádcích.
5.1 Vnější vlivy Jan Hartl jako hlavní důvody výrazného rozdílu mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb povaţoval volební emoce, faktor nerozhodnutých voličů a fakt, ţe se voliči nechovali podle tradičních vzorů (nevrátili se k volbě jedné ze dvou největších stran). Ředitel státní agentury CVVM Daniel Kunštát s Hartlem souhlasí v tvrzení, ţe řada lidí, se rozhodovala na poslední chvíli. Podle Kunštáta byla nepřesnost způsobena také tím, ţe průzkumy byly prováděny měsíc před volbami a v tomto období mohla na voliče zapůsobit ještě spousta faktorů [Novinky.cz, 2010b]. Voličské chování mohlo být neodhadnutelně ovlivněno různými předvolebními neformálními aktivitami („Přemluv bábu“) nebo aktuální ekonomickou situací v Evropě (zadluţenost Řecka). Vysoká preferenční čísla z předvolebních průzkumů a opakovaná slova předsedy ČSSD Jiřího Paroubka předpovídající jasné vítězství ČSSD moţná některé voliče dostatečně nemotivovala k podpoře své strany.
5.1.1 Rozhodování voličů na poslední chvíli Podle výzkumníků hrálo roli u rozhodování voličů hlasovat pro stranu TOP 09 „kouzlo okamţiku“. Podle Hartla se trend podpory TOP 09 nehlásil dlouhodobě a o vzestupu rozhodl aţ volební víkend [Stratilík, 2010]. Rozhodování voličů na poslední chvíli je dáno především politickou nevyhraněností a absencí stranických sympatií k některé ze stran [Bradová, Lebeda, 2007, str. 130]. Výzkum o volebním chování voličů u předchozích voleb ukázal, ţe „nerozhodnutí voliči mají tendenci přiklánět se často ke stranám s nestabilním elektorátem“ (Bradová, Lebeda, 2007, str. 131). U voleb v roce
33
2010 tento fakt mohl vysvětlit zvýšený počet preferencí nových stran – Věcí veřejných a hlavně TOP 09. Tabulka č. 7: Kdo jsou voliči současných politických stran (v %) Volba strany v roce 2006 Volená politická strana 2010
KDUČSSD ODS KSČM ČSL
ČSSD 83 4 KDU-ČSL 8 8 KSČM 16 3 ODS 3 81 SPOZ 43 16 Suverenita 32 19 SZ 8 18 TOP 09 7 53 VV 22 32 Ostatní 14 23 Pozn.: součet řádku činí 100 %. Zdroj: Exit poll 2010.
3 1 70 1 3 7 1 1 2 4
1 70 1 1 2 2 3 5 2 2
SZ 1 4 1 2 7 7 47 10 8 8
Bez Jiná Nevolil/a volebního práva 1 6 1 4 4 2 1 7 1 2 6 3 8 17 4 16 15 2 6 11 5 6 13 6 10 19 5 19 21 8
Při pohledu na datové výstupy Exit poll 2010 je patrné, ţe ve třetině případů se voliči rozhodovali téměř na poslední chvíli. To byl výrazný posun oproti volbám v roce 2006, kdy bylo téměř 63 % rozhodnuto o své volbě více neţ dva měsíce před volbami. V roce 2010 bylo takto rozhodnutých voličů „pouze“ 50,9 %. 15,4 % voličů se rozhodlo během posledních dvou měsíců, 19,2 % během posledních 14 dní a 14,5 % dokonce aţ v den voleb [SC&C, SPSS ČR, 2010]. Z povolebního výzkumu Factum Invenio vyplývá, ţe se přibliţně polovina voličů rozhodovala aţ v posledním měsíci. Z tohoto výzkumu také vyšlo najevo, ţe více neţ 38 % voličů bylo rozhodnuto dlouhodobě [Factum Invenio, 2010a]. Pokud vezmeme v potaz, ţe poslední zkoumaný kontinuální výzkum byl realizován v období více neţ před 14 dny před volbami, tak je patrné, ţe průzkumy nemohly stoprocentně zachytit volební postoje minimálně 33,7 % nerozhodnutých voličů.
34
Graf č. 1: Kdy se rozhodovali voliči jednotlivých stran
Zdroj: Exit poll 2010.
Na dobu rozhodnutí voliče měl vliv i věk a ekonomický status občanů. Mezi věkem a dobou rozhodnutí o volbě strany platila jednoznačná úměra. Prvovoliči se v polovině případů rozhodovali v posledních dvou týdnech a to nejen v otázce volby strany, ale i v otázce účasti u voleb. Voličské chování bylo s přibývajícím věkem stále více konzervativní – starší voliči se rozhodovali nejčastěji v dostatečném předstihu. Věk do určité míry souvisel i s ekonomickým statusem – studenti se chovali jako nejmladší věková skupina, důchodci jako starší občané. Z Exit poll dále vyplynulo, ţe „podnikatelé byli častěji rozhodnuti dříve neţ zaměstnanci, ţeny v domácnosti a nezaměstnaní se stejně jako studenti často nechali ovlivnit aţ v posledních dnech“ (SC&C, SPSS ČR, 2010).
35
Graf č. 2: Doba rozhodnutí podle ekonomického statusu
Zdroj: Exit poll 2010.
5.1.2 Faktor prvovoličů Uţ u předchozích voleb v roce 2006 bylo patrné, ţe hlavní sociodemografickou proměnnou ovlivňující dobu rozhodnutí byl věk voličů. U starších voličů bylo rozhodnutí dlouhodobější, zatímco u mladší generace převaţovala nerozhodnost [Bradová, Lebeda, 2007, str. 117]. Také u parlamentních voleb v roce 2010 hrál věk důleţitou roli u rozhodování voličů - z výsledků výzkumu Exit poll je patrné, ţe studenti a prvovoliči se přibliţně v polovině případů rozhodovali v období do čtrnácti dnů před volbami, tedy v období, kdy ţádná ze zkoumaných agentur uţ neprezentovala ţádný volební model v rámci kontinuálního průzkumu. Odhadnout a zahrnout tuto skupinu do předvolebního průzkumu tedy nebylo jednoduché, obzvláště kdyţ na tuto skupinu působila kromě oficiální předvolební kampaně řada dalších faktorů.
5.1.3 Nestranické iniciativy Mezi faktory ovlivňující voličské chování v období mezi průzkumy a volbami patřily například i nestranické iniciativy v období těsně před volbami. Krátký internetový klip „Přemluv bábu“43 se na internetu objevil v druhé polovině dubna 2010, tedy zhruba měsíc před volbami. Klip apeloval na mladé lidi, aby přemluvili své prarodiče, aby nevolili levicové strany – ČSSD a KSČM. Podle hlavního účinkujícího herce Mádla za
36
spotem nestála ţádná politická strana a autoři (herci Mádl, Issová a reţisér Zelenka) tím sledovali zvýšení zájmu mladých o politiku [iDNES.cz, 2010b]. Jestli tento klip zvýšil zájem mladých o politické dění je těţko dokazatelné, jisté je ale to, ţe mladí lidé a prvovoliči se rozhodovali o své volbě nejčastěji právě v období před volbami a tento celkem útočně laděný klip mohl rozhodování mladých ovlivnit (pravděpodobně směrem doprava, tzn. i tento faktor mohl mít vliv na zvýšené preference TOP 09 u voleb). Graf č. 3: Doba rozhodnutí podle věku
Zdroj: Exit poll 2010.
5.1.4 Absenční efekt u ČSSD Volič můţe na základě pocitu jasného vítězství své strany nabýt dojmu, ţe je jeho hlas nepotřebný a nemusí se díky tomu k volbám dostavit (více viz podkapitola Vlivy průzkumů na výsledek voleb). Tento efekt můţe odliv hlasů ČSSD částečně vysvětlit. Poslední průzkum agentury Factum Invenio realizovaný ve dnech 7. 5. – 12. 5. 2010 zachytil sniţující se preference ČSSD a je otázkou, jaký počet procent by tato strana měla ve volebním modelu realizovaném například dva dny před volbami. Absenční efekt povaţuje za hlavní příčinu ztráty preferencí ČSSD u voleb oproti průzkumům i Daniel Kunštát. „Více neţ emoce je tomu na vině strategická chyba Jiřího
43
Odkaz na Youtube.com - http://www.youtube.com/watch?v=MLfFhdcXJhA.
37
Paroubka, ţe dával příliš najevo, ţe má vítězství v kapse44, měl totiţ vědět, ţe voliči ČSSD nejsou úplně ukotvení,“ (Novinky.cz, 2010b) myslí si Kunštát. Výraznou ztrátu preferencí ČSSD u voleb oproti průzkumům zdůvodil Kunštát také neúčastí velké části voličů ČSSD u voleb, kteří povaţovali vítězství své strany za jisté [Novinky.cz, 2010b]. Kunštátova slova korespondují s výsledky výzkumu zkoumající volební chování u voleb v roce 2006, kdy vyšlo najevo, ţe z parlamentních stran měla nejmenší počet rozhodnutých voličů ČSSD [Bradová, Lebeda, 2007, str. 125]. Předvolební průzkumy v kombinaci s vítěznou rétorikou představitelů ČSSD tak mohly zapříčinit rozdíl mezi průzkumy a výsledky voleb. Tabulka č. 8: Stabilita voličů (v %) Volba strany v roce 2006 Volená politická strana 2010
Bez KDUČSSD ODS KSČM SZ Jiná Nevolil/a volebního ČSL práva 65 3 6 4 5 5 14 8 ČSSD 1 1 1 60 3 3 1 2 KDU-ČSL 6 1 82 2 3 2 8 1 KSČM 2 51 1 6 9 7 13 20 ODS 6 2 1 2 5 7 7 5 SPOZ 4 2 2 2 4 11 5 2 Suverenita 1 1 2 1 19 3 3 3 SZ 4 26 1 16 30 20 21 30 TOP 09 8 10 2 5 15 23 19 17 VV 2 3 2 2 6 18 10 12 Ostatní Pozn.: součet sloupce činí 100 %. Zdroj: Exit poll 2010.
5.2 Vliv průzkumů na výsledek parlamentních voleb v roce 2010 Předvolební průzkumy voličům poskytují interpretativní asistenci, která můţe nerozhodnutým občanům pomoci vytvořit si svůj vlastní názor. Tato asistence patří mezi předvolebními podněty k těm neutrálnějším a racionálnějším (viz kapitola Předvolební průzkumy v konfrontaci s výsledky voleb). Také u voleb v roce 2010 byly publikované výsledky výzkumů významným faktorem při rozhodování voličů. Předvolební průzkumy ovlivnily zhruba třetinu zúčastěných voličů (trochu 25,2 %; hodně 7,9 %), přičemţ jen jeden z jedenácti zúčastněných voličů výsledky průzkumů
44
Předseda ČSSD Jiří Paroubek volil v prvních dvou hodinách voleb. Poté řekl, ţe očekává velké vítězství, coţ mohlo některé voliče odradit k volbám jít [Týden.cz, 2010]. Paroubek před volbami dokonce řikal ţe „naše vítězství zasvítí nad Českem jako hvězda jasná“ (Novinky.cz, 2010c).
38
nesledoval vůbec [Factum Invenio, 2010a]. Přestoţe patří podněty z předvolebních průzkumů k těm více neutrálním, objevily u voleb v roce 2010 některé stíţnosti poukazující na negativní roli průzkumů v předvolební kampani.
5.2.1 Využívání průzkumů na zakázku politických stran Politické strany si byly důleţitosti předvolebních průzkumů vědomy a zadávaly další průzkumy nad rámec pravidelných kontinuálních výzkumů ve snaze ovlivnit veřejné mínění. Předvolebních průzkumy vyuţívaly hlavně dvě největší strany na české politické scéně – ČSSD a ODS. Menší strany, pravděpodobně z finančních důvodů, příliš předvolebních průzkumů neiniciovaly45. ČSSD dlouhodobě spolupracovala se STEM, zatímco ODS zadávala průzkumy agentuře Ipsos Public Affairs (IPA) [Chytilek, 2010, str. 148-149]. Agentura STEM byla podezírána z nekorektnosti v souvislosti s prací jak pro média, tak pro ČSSD uţ v minulých volbách v roce 2006 [Lebeda, Krejčí, 2007, str. 48]. Předseda STEM Jan Hartl jednoznačně zaměřenou spolupráci s ČSSD odmítá a v rozhovoru pro Instinkt uvedl, ţe v minulosti dostával zakázky i od KDU-ČSL či ODS, přičemţ pro ČSSD před volbami 2010 prováděl „systematický monitoring předvolební situace“ [Šíma, 2010]. Výsledky průzkumů agentur STEM a IPA na zakázku proti sobě pravidelně stály v případě televizních debat Jiřího Paroubka a Petra Nečase. Jako příklad můţe slouţit debata v pořadu Otázky Václava Moravce z dubna 2010 – IPA označila za vítěze debaty Nečase v poměru 51:49, zatímco STEM v opačném poměru prezentoval jako vítěze Paroubka [Chytilek, 2010, str. 149]. ČSSD na svých internetových stránkách prezentovala předvolební debatu jako vítězství Jiřího Paroubka. Průzkum realizovala agentura STEM na reprezentativním vzorku 998 repondentů [ČSSD, 2010]. Podle ODS však stejnou debatu vyhrál dle agentury IPA Petr Nečas [ODS, 2010]. Došlo tak k nekorektní prezentaci výsledků, jelikoţ byl výzkum zatíţen větší výběrovou chybou, neţ byl rozdíl mezi oběma soupeři [Chytilek, 2010, str. 149].
45
Objevily se ale spekulace, ţe průzkum o oblíbenosti lídrů politických stran, realizovaný agenturou GfK a uveřejněný MF Dnes na titulní stránce vznikl na zakázku VV. V tomto průzkumu s převahou zvítězil předseda VV Radek John [Chytilek, 2010, str. 150].
39
5.2.2 Kontroverze kolem krajských průzkumů STEM a SC&C Dalším faktorem, který měl vliv na rozhodování voličů, byly televizní debaty46. Česká televize zvala do svých předvolebních debat lídry politických stran na základě krajských šetření agentur SC&C a STEM. Výzkum byl prováděn na vzorku 1000 respondentů a Česká televize zvala do svých debat pouze lídry stran, které získaly více neţ 5 % hlasů. „Toto rozhodnutí ČT tedy nezohledňovalo moţnou výběrovou chybu a pracovalo s výsledkem strany nikoliv jako s intervalem, nýbrţ ho nekorektně absolutizovalo“ (Chytilek, 2010, str. 151). Proti takové praxi se prudce ohradili především lídři menších politických stran (KDU-ČSL a SZ). Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda a předseda SZ Ondřej Liška jiţ v únoru 2010 kritizovali způsob výběru politiků do televizních debat a Svoboda dokonce označil průzkum, který přisoudil jeho straně v Královehradeckém podporu menší neţ 5 % za „cinklý“. Česká televize kritiku odmítla s tvrzením, ţe zvolený model výběru politiků podle regionu spravedlivý, protoţe voliči budou vybírat lídry, kteří v krajích kandidují [iDNES.cz, 2010a]. "Česká televize musí kategoricky odmítnout, aby politické strany, které neumí samy dostatečně oslovit voliče a získat dostatečné preference, svalovaly vinu na Českou televizi“ (iDNES.cz, 2010a), odmítl kritiku mluvčí ČT Ladislav Šticha. Proti Svobodově obvinění se ohradil i Hartl – „Ţelezný také říkal, ţe mu nabízeli, ţe za půl milionu přidají jeho straně jedno procento preferencí. My ale nic takového nikomu nenabízíme“ (Šíma, 2010). Kritiky se dočkal také krajský průzkum provedený v Ústeckém kraji. Ten do předvolebních debat nepustil silné politické osobnosti – předsedu SPOZ Miloše Zemana ani kandidáta SZ Martina Bursíka. Sociolog Ivan Gabal kritizoval metodiku sběru dat a zmiňoval, ţe průzkumy počítaly s nerealisticky vysokou volební účastí a pouţívaly méně kvalitní procedury dotazování (face-to-face). Jan Hartl se hájil mimo jiné tím, agentury pravidla pro připuštění politických lídrů do debat nestanovily. Vstupní podmínky byly dílem České televize [Chytilek, 2010, str. 151-152]. Na krajské průzkumy SC&C a STEM si po volbách stěţovala i předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková. Průzkumy ji vyloučily z předvolebních pořadů Otázky Václava Moravce Speciál a podala proto stíţnost k Nejvyššímu správnímu soudu na neplatnost voleb a hlasování. Bobošíková se zveřejňováním průzkumů cítila poškozena
46
Dle průzkumu Factum Invenio se průzkumy cítilo být hodně ovlivněno 18,2 % respondentů a trochu ovlivněno 39,4 % [Factum Invenio, 2010].
40
a odhadovala, ţe v případě korektního zveřejňování stranických preferencí by u voleb získala 6,66 % hlasů, tedy téměř dvakrát více neţ nakonec skutečně získala [Chytilek, 2010, str. 153-154]. Česká televize pokládala jednání Suverenity za nesmyslné [Lidovky.cz, 2010] a Nejvyšší správní soud dal agenturám a České televizi za pravdu - stíţnost Bobošíkové zamítl s konstatováním, ţe „předvolební průzkum je přibliţným odhadem volebního výsledku, získaným kombinací statistických a sociologických metod, přičemţ můţe jen obtíţně odpovídat skutečným výsledkům voleb, které tak nemohou být ani referenčním rámcem pro posouzení jejich kvality“ (Chytilek, 2010, str. 154).
5.3 Interpretace průzkumů Tabulka č. 9: Rozsah zveřejňovaných parametrů o předvolebních průzkumech celostátními tištěnými médii v dubnu a květnu 2010 Obsahuje danou Neobsahuje danou Kategorie informaci informaci 142 3 Autor výzkumu 68 77 Kdy byl výzkum proveden Velikost zkoumaného 36 109 vzorku 72 73 Geografické pokrytí 6 139 Cílová populace 1 144 Metody výběru vzorku 4 141 Metody sběru dat 0 145 Přesné znění otázky 7 138 Výběrová chyba Pozn.: Základní jednotka článek, N=145. Zdroj: Chytilek, 2010, str. 147. Ovlivnit výsledek voleb můţe i chybná či zavádějící interpretace předvolebních výzkumů ze strany novinářů [Lebeda, Krejčí, 2007, str. 54]. Námitky ohledně rizik zkreslení v souvislosti s interpretací výsledků se u předchozích voleb v roce 2006 týkaly především tří okolností: „nerozlišování mezi různými typy výzkumů a jejich srovnávání, chybné interpretace výsledků stran, pohybujících se v pásmu kolem 5 %“ a „přebírání průzkumů agentur, které je provádějí neperiodicky a nerespektují doporučení o nutném minimu, které by měly výzkumné zprávy obsahovat“ (Chytilek, 2010, str. 146).
41
Dle Chytilka byla situace na poli reportování výsledků předvolebních průzkumů tristní47 i u voleb 2010. Ke zlepšení naopak došlo v oblasti informování o stranách balancujících na hranici 5 % (viz tabulka č. 10) a také v případě informování o průzkumech agentur s pochybnou metodologií48. Celkově je moţné konstatovat, ţe ačkoliv i nadále přetrvávaly některé prohřešky médií oproti dobré praxi zveřejňování průzkumů, situace na poli interpretace výstupů médii se oproti roku 2006 mírně zlepšila [Chytilek, 2010, str. 148]. Tabulka č. 10: Informování médií o výsledcích menších stran Obsahuje výsledek Obsahuje pouze alespoň jedné Deník N výsledky stran strany v rozmezí nad 5 % 3-5 % 55 29 13 MF Dnes Lidové 19 3 11 noviny Hospodářské 11 7 3 noviny 31 9 11 Právo 8 4 3 Haló noviny 14 11 2 Blesk 5 4 0 Aha 2 2 0 Metro Zdroj: Chytilek, 2010, str. 148.
Obsahuje výsledek alespoň jedné strany pod 3 % 13 5 1 11 1 1 1 0
5.4 Závěrečné shrnutí a diskuze Analýza předvolebních průzkumů v předchozí kapitole ukázala, ţe největší rozdíl mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb byl zaznamenán u stran ČSSD a TOP 09. Pokles preferencí ČSSD mohl být způsoben absenčním efektem – předvolební průzkumy, slibující jednoznačné vítězství v kombinaci s rétorikou čelních představitelů ČSSD mohly některé voliče této strany „ukolébat“. Velký nárůst preferencí u voleb oproti průzkumům u TOP 09 byl pravděpodobně způsoben velkým počtem nerozhodnutých voličů u voleb. Předchozí výzkumy o volebním chování voličů ukázaly, ţe nerozhodnutí voliči mají tendenci přiklánět se často ke stranám s nestabilním elektorátem, coţ byl právě případ nové strany TOP 09.
47
Situace byla špatná především v případě přesného označení, jaký typ preferencí je udáván, coţ bylo nejvíce typické pro Blesk a Aha [Chytilek, 2010, str.146]. 48 Například agentura SANEP s popsanou pochybnou metodologií – jejich tiskové zprávy byly nejméně publikované, některými médii dokonce úplně ignorované [Chytilek, 2010, str.147].
42
V souvislosti s vlivy průzkumů na výsledek voleb se objevilo několik osočení a dokonce i trestní oznámení. Svobodovo označení průzkumů za „cinklé“ však bylo nepodloţené fakty, mohlo pramenit z frustrace (výsledky voleb nakonec daly průzkumům za pravdu, KDU-ČSL se do parlamentu nedostala) a stíţnost Jany Bobošíkové na neadekvátní zveřejňování krajských průzkumů soud zamítl. Praxe médií v souvislosti s interpretací výsledků průzkumů se od minulých voleb mírně zlepšila, avšak stále je, především co se týče rozlišování jednotlivých druhů preferencí, nedostačující.
43
6 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat předvolební průzkumy před parlamentními volbami v roce 2010 v České republice a zjistit moţné příčiny nepřesností mezi průzkumy a výsledky voleb. Analyzovány byly poslední kontinuální průzkumy vybraných agentur a různé dokumenty zabývající se tématikou předvolebních průzkumů. Na základě pouţitého výzkumného procesu bylo zjištěno, ţe největší rozdíl mezi průzkumy a výsledky voleb byl zaznamenán u stran ČSSD a TOP 09, u ostatních stran byl odhad průzkumů poměrně přesný. Součet absolutních hodnot rozdílů mezi průzkumy a výsledky voleb ukázal jistou souvislost mezi termínem sběru dat a přesností volebního modelu. Průzkum realizovaný v období nejblíţe před volbami se ukázal být nejpřesnější a naopak – šetření s nejvzdálenějším sběrem dat od termínu voleb bylo v součtu absolutních hodnot odchylek nejvíce odlišné od volebních výsledků. S vyuţitím dat z Exit poll 2010 vyšlo najevo, ţe u voleb byl neobvykle velký počet nerozhodnutých voličů, jejichţ volební chování mohly průzkumy jen stěţí zaregistrovat. Jelikoţ jsou nerozhodnutí voliči typičtí pro nové politické strany, tento faktor mohl vysvětlit zvýšený počet voličských procent u TOP 09 – tedy u nové strany na české politické scéně. Sniţující se počet preferencí u ČSSD mohl být způsoben absenčním efektem - průzkumy slibovaly velké vítězství a čelní představitelé této strany svojí rétorikou vidinu „velkého vítězství“ podporovali. Zároveň je třeba konstatovat, ţe poslední kontinuální průzkum byl realizován zhruba dva týdny před volbami a agentury nemohly všechny vlivy promítnout do svých prognóz. Role předvolebních průzkumů je v České republice problematická a různá šetření jsou častým terčem kritiky zejména ze strany neúspěšných politiků. Oficiální stíţnosti politiků však byly soudem zamítnuty jako neopodstatněné. Jistým paradoxem také je, ţe ačkoliv jsou předvolební průzkumy v popředí zájmu médií, ze strany novinářů často není snaha zjišťovat si něco více o povaze šetření. Stále jsou totiţ patrny prohřešky médií proti korektnímu zveřejňování výsledků výzkumů. V rámci výzkumné části jsem zvolil přístup, který jsem povaţoval za nejvíce vyhovující danému tématu. Otázka předvolebních průzkumů a jejich vlivů na výsledek voleb je stále aktuální a jistě by si zaslouţila další badatelskou činnost.
44
SHRNUTÍ Bakalářská práce s názvem „Role a vliv předvolebních průzkumů na výsledek parlamentních voleb v roce 2010 v ČR“ pojednává o průzkumech, které byly realizované velkými výzkumnými agenturami před parlamentními volbami v roce 2010 v České
republice.
Práce
obsahuje
kromě
popisu
předvolebních
průzkumů
z teoretického hlediska také srovnání průzkumů s výsledky voleb a analýzu různých faktorů, které zapříčinily nepřesnost mezi průzkumy a výsledky voleb. Největší odchylka byla zaznamenána u politických stran ČSSD a TOP 09, u ostatních stran rozdíl mezi šetřeními a výsledky voleb tolik výrazný nebyl. Nepřesnost mezi průzkumy a výsledky voleb byla způsobena nerozhodností voličů, absenčním efektem a dalšími faktory, jako například přítomností velkého počtu prvovoličů u voleb.
SUMMARY The bachelor’s thesis called “Role and influence of pre-election polls on the results of Czech legislative election 2010” concentrates on pre-elections surveys carried out by big public opinion research agencies before the 2010 Czech legislative election. Apart from a description of pre-election polls from a theoretical point of view, the thesis also includes a comparison of the pre-election polls with the actual election outcomes and analyzes various factors that caused differences between the poll results and the actual results. The most significant divergence was found in the results of political parties ČSSD and TOP 09. The divergence in the results of other parties was not as substantial. The inaccuracy of the polls in comparison with the actual election results was caused by the voters’ indecisiveness, absence effect and other factors such as a large number of first-time voters.
45
POUŽITÁ LITERATURA BAXA, Josef; KUKLÍK, Pavel. Metody pro přepočet hlasů na mandáty [online]. Praha: ČSÚ, 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www:
BRADOVÁ, Eva; LEBEDA, Tomáš. Nerozhodnutí voliči a volební kampaň. In: Lebeda Tomáš et al. Voliči a volby 2006. Vydání první. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. ISBN 978-80- 7330-126-2 BUCHERT, Viliam. KOMENTÁŘ: Paroubek na odstřel, průzkumy také, Nečas v nejistotě [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: CVVM. Stranické preference a volební model v květnu 2010 [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Volby.cz. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010 [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: ČSSD. STEM: Vítězem debaty v České televizi je Jiří Paroubek [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: DIAZ – CASTILLO, Lilian. Bandwagon and underdog effects on a low-information, low-involvement election : Dizertační práce. Ohio: The Ohio State University, 2005. Dostupné z www: HARMANOVÁ, Jana. Informace o volebním výzkumu pro Českou televizi [online]. 2010 [citováno dne 31. 3. 2011]. Dostupné z www: 46
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vydání první. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Vydání první. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1. HERZMANN, Jan. Volební výzkumy. In: ŠUBRT, Jiří a kolektiv. Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Teorie a výzkum. Praha: Karolinum – nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. ISBN 80-7184-522-1. Str. 181 – 195. CHYTILEK, Roman. Volební průzkumy. In: BALÍK, Stanislav, et al. Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Vydání první. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. ISBN 978-80-7325-224-3. Str. 135-157. FACTUM INVENIO. Rozhodování českých voličů [online]. 2010a [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: FACTUM INVENIO. Šest stran, pravostředová většina [online]. 2010b [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: FORET, Miroslav. Jak dopadnou volby? Poznatky z domácích i zahraničních výzkumů volebního chování a rozhodování. Brno: Mezinárodní politologický ústav Brno, Vojenská akademie v Brně, 1992. IHNED.CZ. Agentury kritizují volební internetové průzkumy SANEP: Nejsou reprezentativní 2010 [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www:
47
IDNES.CZ. Průzkumy ČT jsou cinklé, tvrdí Svoboda, kterého nevzali do debaty [online].
2010a
[citováno
dne
1.
4.
2011].
Dostupné
z www:
IDNES.CZ. Přemluv bábu a dědu, ať nevolí levici, apelují Mádl a Issová v klipu [online].
2010b
[citováno
dne
1.
4.
2011].
Dostupné
z www:
JUNGOVÁ, Eliška. Volební výzkumy. Powerpointová prezentace. IKSŢ, FSV UK 2007/2008. Dostupné z www: <www.richardjung.cz/9._Volebni_vyzkumy.ppt> KREIDL, Martin. Význam hodnocení kvality výzkumů veřejného mínění [online]. [citováno dne 5. 4. 2011]. Dostupné z www: < http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=156&lst=117> KREJČÍ, Jindřich. Kvalita sociálněvědních výběrových šetření v České republice. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7419-001-8. KREJČÍ, Jindřich. Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2003. ISBN 80-7330041-9 KREJČÍ, Jindřich; LEBEDA, Tomáš. Výzkumy volebních preferencí a jejich prezentace v médiích. In: Lebeda Tomáš et al. Voliči a volby 2006. Vydání první. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. ISBN 978-80- 7330-126-2 KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v květnu 2010 [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www:
48
KUTEK, Lukáš. Exit Poll šokoval odhadem ihned po volbách…A trefil se! [online]. 2010 [citováno dne 31. 3. 2011]. Dostupné z www: LEBEDA, Tomáš; KREJČÍ, Jindřich; LEONTIYEVA, Yana. Výzkumy volebních preferencí realizované v ČR. In: KREJČÍ, Jindřich a kol. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. LEBEDA, Tomáš. Výzkumy volebních preferencí v konfrontaci s volebními výsledky. In: KREJČÍ, Jindřich a kol. Kvalita výzkumů volebních preferencí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky (SOÚ), 2004. LIDOVKY.CZ. Bobošíková zpochybnila platnost voleb, poškodila ji prý média [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: MEDIAN. Volební model stranické preference vývoj voličských preferencí, duben 2010 [online]. 2010a [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: MEDIAN. Volební preference [online]. (bez datace) [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: MERTON, Robert King. Studie ze sociologické teorie. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. ISBN 80-85850-92-3. Str. 196 – 199. NĚMCOVÁ, Barbora. SANEP dělá rychlé průzkumy, své respondenty ale nezná [online]. 2009 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www:
49
NOVINKY.CZ. Do voleb chtěla jít i strana Jeţíš je Pán, její jediný kandidát ale odstoupil [online]. 2010a [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: NOVINKY.CZ. Proč se průzkumy tak mýlily? Lidé se rozhodovaly emotivně a na poslední chvíli [online]. 2010b [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: NOVINKY.CZ. Předčasné volby se odkládají, rozhodl Ústavní soud [online]. 2009 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: NOVINKY. CZ. Volby semlely lídry jako černá díra [online]. 2010c [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: ODS. Průzkum: Petr Nečas vítězem nedělního duelu volebních lídrů ODS a ČSSD v České televizi [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: SANEP. O projektu [online]. 2010a [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: SANEP. Volební preference politických stran květen 2010. Praha: SANEP 2010b. SC&C, SPSS ČR. Závěrečná zpráva EXIT POLL. Praha: 2010 SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR. Kdo jsme [online] 2011 [citováno dne 31. 3. 2011]. Dostupné z www: STANĚK, Jiří. Průzkumy veřejného mínění [online] 2005 [citováno dne 31. 3. 2011]. Dostupné z www: . 50
STEM. Stranické preference politických stran květen 2010 [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: STRATILÍK, Ondřej. Průzkumy ukolébaly příznivce ČSSD. Lidové noviny, 1. 6. 2010. ŠEBEŠ, Marek. Bandwagon effect [online]. [citováno dne 6. 4. 2011]. Dostupné z www: ŠÍMA, Milan. Jan Hartl: Vášně jsou veliké [online]. Instinkt. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: TÝDEN. CZ. Očekávám velké vítězství, chlubil se Paroubek [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www: WALLEROVÁ, Radka. Lidovci poprvé po 91 letech propadli, jejich šéf Cyril Svoboda rezignoval [online]. 2010 [citováno dne 1. 4. 2011]. Dostupné z www:
51
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam pouţitých zkratek .......................................................................... 53 Příloha č. 2: Dotazník z Exit poll 2010 ........................................................................... 54
52
PŘÍLOHA Příloha č. 1: Seznam pouţitých zkratek CVVM – Centrum pro výzkum veřejného mínění ČSSD – Česká strana sociálně demokratická ČSÚ – Český statistický úřad IPA – Ipsos Public Affairs KDU-ČSL – Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy ODS – Občanská a demokratická strana PR – Public Relations SANEP – Středisko analýz a empirických průzkumů SPOZ – Strana práv občanů ZEMANOVCI SPSS – Statistical Package for the Social Sciences STEM – Středisko empirických výzkumů TOP 09 – Tradice, Odpovědnost, Prosperita 09 VV – Věci veřejné
53
Příloha č. 2: Dotazník z Exit poll 2010 A) Kterou stranu jste právě zvolil/a do Poslanecké sněmovny? Název strany
Zkratka
Kód
Občané.cz
OBČ
A01
Liberálové.cz
LIB
A02
Strana Ježíš je Pán Věci veřejné
A03 VV
A04
Konzervativní strana
KONS
A05
Komunistická stran Čech a Moravy
KSČM
A06
KČ
A07
Česká strana národně sociální
ČSNS
A08
Česká strana sociálně demokratická
ČSSD
A09
NP
A10
SPR-RSČ
A11
M
A12
Strana práv občanů - Zemanovci
SPO-Z
A13
Stop
STOP
A14
TOP 09
TOP
A15
Evropský střed
ES
A16
KDU-ČSL
A17
PB
A18
ČSNS(2005)
A19
Koruna česká
Národní prosperita Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Moravané
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová Volte Pravý blok Česká strana národně socialistická Strana zelených
SZ
A20
Suverenita
A21
Humanistická strana
HS
A22
Česká pirátská strana
ČPS
A23
Suverenita - Blok Jany Bobošíkové
Dělnická strana sociální spravedlnosti Strana svobodných občanů Občanská demokratická strana Strana Klíčové hnutí
DSSS
A24
Svobodní
A25
ODS
A26
KH
A27
B) Kdy jste se pro tuto stranu rozhodl/a? 1) dnes 2) během posledních 14 dnů 3) během posledních dvou měsíců 4) již před více než dvěma měsíci C) Pokuste si vzpomenout, kterou stranu jste volil/a při volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006: 1) ČSSD 2) ODS 3) KSČM 4) KDU-ČSL 5) SZ 6) Jinou stranu 8) Nevolil/a 9) Neměl/a volební právo
54
D) Kdo by v roli premiéra nejlépe reprezentoval ČR v zahraničí? 1) Jiří Paroubek 2) Petr Nečas 3) Vojtěch Filip 4) Karel Schwarzenberg 5) Radek John 6) Cyril Svoboda E) Kdo by v roli premiéra dokázal Nejlépe vyjednávat s ostatními politickými stranami? 1) Jiří Paroubek 2) Petr Nečas 3) Vojtěch Filip 4) Karel Schwarzenberg 5) Radek John 6) Cyril Svoboda F) Kdo by jako premiér dokázal sestavit většinovou vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny? 1) Jiří Paroubek 2) Petr Nečas 3) Vojtěch Filip 4) Karel Schwarzenberg 5) Radek John 6) Cyril Svoboda G) Vyberte TŘI HLAVNÍ ÚKOLY pro budoucí vládu: 1) Zajistěte kvalitní úroveň vzdělání pro naše děti 2) Podpořte podnikatele, aby mohli vytvářet pracovní místa 3) Zajistěte bezpečnost na ulicích a ochranu proti zločinu 4) Zajistěte zvýšení kvality zdravotní péče 5) Zastavte korupci na všech úrovních státní správy 6) Zaveďte co nejdříve euro 7) Začněte snižovat státní i veřejné zadlužení 8) Zajistěte dostupnost a průchodnost práva a spravedlivé soudní procesy 9) Zastavte zvyšování nájemného
55