UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky UK FSV Katedra žurnalistiky
Ladislav Joska
Český rozhlas v éře digitalizace: příprava a vznik nových okruhů ČRo Bakalářská práce
Praha 2009
Autor práce: Ladislav Joska Vedoucí práce: PhDr. Václav Moravec Oponent práce: Datum obhajoby: 2009 Hodnocení:
2
Bibliografický záznam JOSKA, Ladislav. Český rozhlas v éře digitalizace: příprava a vznik nových okruhů ČRo. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, 2009. 60 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Václav Moravec.
Anotace Bakalářská práce „Český rozhlas v éře digitalizace: příprava a vznik nových okruhů ČRo“ pojednává o vývoji zemského digitálního vysílání rozhlasů veřejné služby v České republice, v Itálii a ve Velké Británii. Popisuje a vysvětluje základní terminologii, technologii, legislativu, institucionální a obsahovou proměnu rádií veřejné služby, chování recipientů a další témata související s digitalizací rozhlasové tvorby a vysílání. Digitalizace rozhlasového a televizního vysílání spolu úzce souvisí. Televize má však v procesu digitalizace před rozhlasem značný náskok. Rozhlas tak z velké části využívá poznatků, ke kterým televize došla. Jde především o témata spojená s právními, institucionálními a dalšími proměnami. Neznamená to však, že by problematika obou médií byla identická.
Annotation The bachelor thesis “Czech Radio in the Digitization Era: Preparation and Creation of New CRo Stations“ deals with the development of terrestrial digital radio broadcasting of public service radios in the Czech Republic, Italy and the United Kingdom. It describes and explains the basic terminology, technology, legislation, changes in both the institutions and contents of public service radios, recipients` behaviour and other topics related to the digitizing of radio production and broadcasting. The digitization of radio and television broadcasting are closely related, although television is in the process far ahead of the radio. The radio can therefore use the information concerning the changes in legislation, institutions and other changes gained by television. However, the problems of these two types of media are not identical.
3
Klíčová slova Český rozhlas, digitalizace, vysílání, legislativa, DAB, DVB, BBC, RAI
Keywords Czech Radio, Digitization Era, Broadcasting, legislation, DAB, DVB, BBC, RAI
4
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Vlastní text práce (tzn. bez anotací a příloh) má s poznámkovým aparátem celkem 86 001 znaků s mezerami, tj. 48 normostran. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.
V Praze dne 15. 5. 2009
Ladislav Joska
5
Poděkování Děkuji svému konzultantovi PhDr. Václavu Moravcovi za odbornou pomoc, vstřícnost a trpělivost, kterou se mnou měl. Dále děkuji šéfredaktorovi Radiožurnálu a dříve také vedoucímu projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu Alexandru Píchovi za poskytnutí informací k digitalizaci Českého rozhlasu.
6
OBSAH 1. Úvod………………………………………………………………………………….. . 8 2. Digitalizace jako technologický jev………………………………………………….. . 9 3. Vývoj digitálního rozhlasového vysílání v České republice…………………………. 11 3.1. Technické specifikace digitalizace televizního vysílání………………………… 12 3.2. Technické specifikace digitalizace rozhlasového vysílání………………………. 13 4. Právní aspekty digitalizace…………………………………………………………… 16 4.1. Legislativní změny v souvislosti s digitalizací televizního vysílání…………….. 16 4.2. Právní úprava digitalizace rozhlasového vysílání……………………………….. 18 5. Institucionální a obsahová proměna rozhlasu veřejné služby (ČRo) v ČR v éře digitalizace……………………………………………………………………… 21 6. Digitálně vysílané stanice Českého rozhlasu………………………………………… 23 6.1. Rádio Česko……………………………………………………………………... 23 6.2. ČRo 4 Wave……………………………………………………………………... 25 6.3. ČRo Leonardo…………………………………………………………………… 27 6.4. ČRo D-dur……………………………………………………………………….. 28 6.5. Původní analogové okruhy ČRo, které vysílají i digitálně……………………….29 7. Digitalizace vysílání vysílatele veřejné služby v Itálii……………………………….. 32 7.1. Televizní digitální vysílání RAI………………………………………………..... 32 7.2. Rozhlasové digitální vysílání RAI………………………………………………. 32 7.3. V systému DAB vysílá v Itálii 7 veřejnoprávních stanic………………………... 33 8. Digitalizace vysílání britské BBC……………………………………………………. 36 8.1. V systému DAB vysílá ve Velké Británii 10 veřejnoprávních stanic………….... 37 9. Závěr………………………………………………………………………………….. 40 10. Resume……………………………………………………………………………….. 42 11. Seznam literatury a pramenů…………………………………………………………. 44 12. Přílohy………………………………………………………………………………... 49
7
1. Úvod
Digitalizace vysílání je rozsáhlá a navíc neustále se rozvíjející problematika, která neodmyslitelně patří k proměně audiovizuálních médií. V České republice vyšlo k tomuto tématu jen minimum publikací. Možná i proto, že vývoj digitalizace je natolik dynamický, že ještě než autor stačí dílo vydat, informace v něm obsažené mohou být již zastaralé, anebo dokonce neplatné. I proto nezastupitelnou roli při tvorbě této práce sehrál internet a jeho portály, ze kterých pochází i většina informací publikovaných v této práci. Dalším významným zdrojem byl osobní rozhovor s Alexandrem Píchou, který byl na začátku tohoto tisíciletí vedoucím projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu. Od teze práce jsem se odchýlil jen minimálně, především pak přidáním pasáží o digitalizaci televize. Ta totiž významně souvisí s digitalizací rozhlasu, proto ji nelze v práci opomenout. V komparativní části jsem při srovnání digitalizace ČRo s jinými vysílateli veřejné služby v Evropě, nahradil původně plánovaný německý rozhlas, rozhlasem italským. Porovnal jsem tak stav digitalizace vysílání ČRo, RAI (Radiotelevisione italiana) a BBC. V práci jsem použil především metody komparace a chronologické deskripce – informace vztahující se k tématům jednotlivých kapitol jsem řadil vždy od nejstarší po nejnovější. Práce začíná představením fenoménu digitalizace a jeho stručnou historií, vysvětluje základní termíny, současný stav digitalizace televize a rozhlasu. Samostatnou kapitolu věnuje právní úpravě digitalizace a jejímu projednávání ve Sněmovně. Podrobně popisuje okolnosti vzniku nových digitálních okruhů ČRo, jejich vývoj, programová schémata, cílovou skupinu, poslechovost a další. Zabývá se i tématem přípravy a tvorby pořadů
v digitálním
věku.
V komparativní
části
pak
přibližuje
stav
digitalizace
veřejnoprávních stanic RAI a BBC. Věřím, že se mi podařilo vytvořit stručné a přitom komplexní dílo o digitalizaci vysílání rozhlasu veřejné služby v České republice, v Itálii a ve Velké Británii.
8
2. Digitalizace jako technologický jev
Proces digitalizace médií není jen přechod z analogového televizního a rozhlasového vysílání na digitální. Je to zároveň proces, který v československých médiích započal již koncem 80. let 20. století. Masivní nástup pořizování a zpracování televizního a rozhlasového materiálu v digitální kvalitě pak přichází v druhé polovině 90. let. Dodnes však velká část digitálně zpracovaných televizních a rozhlasových příspěvků je diváky a posluchači přijímána analogově, tzn., že není plně využíván potenciál, který digitální obraz a zvuk nabízejí. Digitalizace vysílání je vyústěním dlouhodobého technického procesu, který zbývá dokončit.1 Digitalizace televizního a rozhlasového vysílání spolu úzce souvisí, i proto nelze v této práci úplně striktně oddělit jedno od druhého. Televize má však v tomto procesu značný náskok. Rozhlas tak z velké části využívá poznatků, ke kterým televize během procesu digitalizace došla. Zemské digitální vysílání z hlediska přenosové sítě je obdobou zemského analogového vysílání. Velkým problémem analogové televize a rozhlasu je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení (u televize: šikmé plovoucí pruhy, zašuměný obraz, duchy; u rozhlasu: šumění, praskání, ztráta signálu při přejezdech území). U digitálního vysílání může docházet k nedokonalostem v obraze v podobě rozpadávání se obrazu do malých čtverečků. Příčiny mohou být tyto: kolísající kvalita přijímaného signálu; rušení silným signálem jiného uživatele kmitočtového spektra, např. analogovým televizním programem vysílaném z jiného vysílače na stejném kanále, mobilní telefony apod.; nevhodný anténní systém nebo nevhodné umístění anténního systému; průmyslové rušení, např. od elektrické trakce.2 „Digitalizace televizního vysílání přesto představuje v historii vysílání podobný posun, jakým byl nástup barevného obrazu.“3 Jedním ze základních rozdílů analogového a digitálního vysílání je způsob šíření signálu. Analogové vysílání je spojité a spočívá ve změně intenzity vyzařování elektromagnetického vlnění. Digitální vysílání je tvořeno tzv. diskrétním signálem, který je tvořen posloupností 1 a 0. Přínosem je vyšší kvalita obrazu i zvuku, efektivní využití kmitočtového spektra, a s tím související možnost rozšíření programové nabídky. 4
1
Brožura vydaná ČTÚ dostupná na WWW:
Tamtéž 3 Archiv webových stránek zrušeného Ministerstva informatiky dostupný na WWW: 4 MVCR, Často kladené otázky dostupné na: < http://www.mvcr.cz/clanek/digitalni-televizni-vysilani-zakladniinformace.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D> 2
9
Do nástupu digitalizace mohly vysílat pouze 4 celoplošné televize na 4 dostupných kmitočtech.5 Digitalizace vysílání umožňuje efektivnější využití těchto 4 kmitočtových pásem, která jsou označována jako multiplexy6. V každém multiplexu mohou být totiž vysílány zhruba 4 kanály při použití kompresní technologie MPEG-27, což znamená, že může existovat přibližně 16 celoplošných televizních stanic. V těchto
multiplexech
mohou
krom
televizních
stanic
vysílat
i
rádia.
Ve veřejnoprávním multiplexu A vysílá své programy Česká televize a Český rozhlas. Můžete tak digitálně poslouchat rozhlasové programy na televizním přijímači. Český rozhlas v multiplexu A vysílá tyto stanice: ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava, Rádio Česko, ČRo 4 Rádio Wave, ČRo Leonardo, ČRo D-dur.
5
Archiv webových stránek zrušeného Ministerstva informatiky dostupný na WWW: 6 Multiplex je v případě digitálního televizního vysílání společný datový tok obsahující informace o všech televizních programech, elektronickém programovém průvodci, rozhlasových programech a dalších dodatečných službách (pokud jsou šířeny). Tento souhrnný datový tok je upravený pro společné šíření prostřednictvím vysílací sítě např. zemského digitálního televizního vysílání (tzn. 1 multiplex = jedna vysílací síť). Souhrnný datový tok (multiplex), do kterého jsou jednotlivé programy (již v digitální podobě) následně slučovány a v rámci kterého jsou přenášeny až ke koncovému příjemci, může mít jen omezenou velikost. Ta je dána zejména šířkou frekvenčního pásma, která je pro něj vyhrazena. Nejčastěji jde o kanály o šířce 8 MHz, na kterých se dosahuje v závislosti na použitém kódování (kompresní metodě) různé přenosové rychlosti. (Brožura vydaná ČTÚ dostupná na WWW: ) V České republice je současnosti používána metoda MPEG-2, což znamená, že v jednom multiplexu mohou vysílat zhruba 4 televizní programy a několik rozhlasových stanic. V případě použití novější technologie komprese, tzv. MPEG-4 je možné v jednom multiplexu vysílat 6 – 8 televizních stanic. Jinými slovy multiplex je: „Technika používaná pro přenos většího počtu různých informačních signálů na jednom nosném kmitočtu“(Šmíd, 1995, str. 28) 7 MPEG-2 je ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku a tím i velikosti výsledného souboru u digitálně zpracovávaných videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci. MPEG-2 je standardním formátem užívaným pro ukládání a přenos videa na DVD, nebo při distribuci digitálního televizního signálu DVB-T. Písmena MPEG zkracují název expertní skupiny Motion Pictures Experts Group. Zdroj dostupný na WWW:
10
3. Vývoj digitálního rozhlasového vysílání v České republice
Český rozhlas ve spolupráci s Českými radiokomunikacemi provedl na přelomu let 1999 a 2000 první experimentální vysílání v systému T-DAB.8 Na základě vzájemné dohody vysílání technicky zajišťovaly České radiokomunikace a Český rozhlas poskytl pro šíření potřebná data a modulace. Experiment se uskutečnil v Praze v pásmu L (blok LC - 1455,6161457,152 MHz). Celkem se z vysílačů Praha-město a Cukrák vysílaly 4 programy Českého rozhlasu: ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava a ČRo Regina.9 Na podzim roku 2005 se v Praze uskutečnila konference mezinárodní asociace World DAB, jejíž náplní je koordinace vysílání v systému DAB. Asociace se v Praze nesešla náhodou, ve východní Evropě včetně České republiky není totiž digitální pozemní vysílání rozhlasu téměř rozšířeno. Naopak v západních zemích Evropy jsou země silně pokryty digitálním signálem. Ve Velké Británii, která má největší pokrytí, může až 90 % domácností přijímat rozhlas digitálně přes pozemní vysílače. Při příležitosti konference v České republice zprovoznila telekomunikační společnost Teleko experimentální vysílání digitálních okruhů Českého rozhlasu: Radia Česko, D-Dur a Leonardo a vedle toho všechny 3 celoplošné analogové stanice, ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha a ČRo 3 Vltava. Při experimentu, který trval jeden měsíc, se podařilo pokrýt signálem 70 % území Prahy.10 „Experimentální vysílání T-DAB prokázalo rušení televizního vysílání na 12. Kanále“11 Účastnící World DAB fóra se shodli na tom, že pro úspěšné fungování zemského digitálního vysílání rozhlasu je nutné vytvořit odpovídající legislativu, pokrýt signálem 60 % domácností, vytvořit nové programy a služby a v neposlední řadě koordinovat spolupráci mezi vysílateli, provozovateli vysílačů a multiplexů.12 V současné době vysílá Český rozhlas digitálně prostřednictvím kabelové sítě, satelitu, telefonních linek IPTV, na webu a prostřednictvím televizního systému DVB-T, kde začal vysílat 21. 10. 2005. Pozemní digitální televize a rozhlas v systému DVB-T zatím nejsou dostupné na celém území České republiky. Řádné vysílání v multiplexu A lze přijímat
8
Abcelektronik.cz. Digitální pozemní vysílání rozhlasu a televize. Dostupné na WWW: 9 Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 1999. Dostupné na WWW: 10 PARABOLA.CZ. Digitální revoluce: v Praze se testuje T-DAB a DMB. 4.11.2005, (cit. 18. 4. 2009). Dostupné na WWW: 11 ZPRÁVA O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTI RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ za rok 2005, str. 60. Dostupné na WWW: 12 PARABOLA.CZ. Digitální revoluce: v Praze se testuje T-DAB a DMB. 4.11.2005, (cit. 18. 4. 2009). Dostupné na WWW:
11
v Praze a středních Čechách, Brně, Ostravě, na Ústecku, Chomutovsku, Jáchymovsku, Plzeňsku, Chebsku, Domažlicku, Sušicku a Českobudějovicku.13
3.1. Technické specifikace digitalizace televizního vysílání
Digitalizace umožňuje doplňkové služby jako například přehledný programový průvodce, označovaný zkratkou EPG14. Digitální technologie dovolují ve vysílání široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS). Další možností jsou interaktivní aplikace jako: objednávky zboží a služeb, hlasování, elektronická pošta a bankovnictví, vzdělávání a další. Tyto funkce však nejsou v první fázi digitalizace vysílání k dispozici. Pro jejich fungování je nutné vysokorychlostní datové připojení, které dokáže sloužit i jako zpětný kanál. V současné době má však v České republice toto připojení jen minimum domácností, proto nelze počítat s tím, že se tyto aplikace, poté co dojde k vypnutí analogového vysílání, ihned objeví. Ze zkušenosti z Velké Británie a USA již víme, že interaktivní služby jako video on demand15 a další služby, nejsou využívány v očekávané míře. Příčinou toho jsou pravděpodobně dva faktory. Prvním důvodem je, že si divák může vybrat mezi širokou paletou televizních stanic s úzce vyprofilovaným zaměřením, například na zpravodajství, film, přírodu, tzn., že raději mezi jednotlivými kanály přepíná, než aby si obsah sám vytvořil. Televizní diváci, tak zůstávají především pasivními konzumenty mediálních sdělení. Programová diverzifikace televizních stanic zároveň vede k rozmělnění diváckého publika. Současně však umožňuje přesnější oslovení požadované cílové skupiny. Druhý důvod je pravděpodobně ten, že diváci, chtějí-li zhlédnout konkrétní pořad, využívají především archivů a dalších zdrojů na internetových stránkách televizí a dalších šiřitelů mediálních sdělení.16 Digitální televizní vysílání umožňuje přenášet audiovizuální informace (stejně jako tomu bylo u analogového vysílání) prostřednictvím terestrického17, kabelového18 nebo 13
Portál o digitálním vysílání dostupný na WWW: 14 EPG: Elektronický programový průvodce je dodatečná služba související s digitálním vysíláním, která obdobně jako např. v současné době teletext divákům poskytne podrobnější informace o jednotlivých programech i jednotlivých televizních pořadech. Tyto informace již nemusí být pouze textové, ale mohou být doplněny obrázky, popř. ukázkami. Archiv webových stránek zrušeného Ministerstva informatiky dostupný na WWW: 15 Video na přání: Slovníček dostupný na WWW: < http://www.digizone.cz/slovnicek/video-on-demand/> 16 Alexandr Pícha, šéfredaktor Radiožurnálu, dříve vedoucí projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu – osobní rozhovor, duben 2009 17 DVB-T (Digital Video Broadcasting – Terrestrial) – zemské televizní vysílání, příjem přes antény. Touto
12
satelitního19 vysílání. Nově pak je možné televizi naladit na přenosných zařízeních, jako jsou mobilní telefony20.
3.2. Technické specifikace digitalizace rozhlasového vysílání Pozemnímu digitálnímu rozhlasovému vysílání v systému T-DAB21 je v České republice vyhrazen 12. kanál v takzvaném III. televizním pásmu (230 MHz) a v pásmu L blok LC (1456 MHz). Hlavními důvody, proč rozhlas ještě nevysílá v systému DAB-T jsou: absence legislativy, která by upravovala terestrické digitální rozhlasové vysílání a fakt, že v České republice není téměř nikdo, kdo by digitální rozhlasový přijímač vlastnil. Zároveň není příliš vůle ze strany majitelů soukromých rozhlasových licencí ani státní moci tuto situaci měnit. Znamenalo by to totiž upravit vysílače tak, aby byly schopny šířit signál digitálně a vysvětlit obyvatelům České republiky, že pokud chtějí i nadále poslouchat rozhlas, musejí si koupit nový, digitální, který je schopný signál T-DAB dekódovat.22 „Přitom ještě na začátku 21. století byla digitalizace vysílání považována za velkou příležitost ekonomickou a obsahovou. Předpokládal se vstup nových subjektů na rozhlasový a televizní trh. Vidělo se to i jako příležitost multimediální se vznikem mnoha doprovodných služeb. Toto očekávání se však v mnoha ohledech nesplnilo, nikoli však z důvodů technických, ale z důvodu nedostatku poptávky ze strany vysílatelů či investorů.“23
cestou přijímá současný analogový signál asi 80 procent české populace; digitální vysílání zatím kolem 33 procent. Zemské digitální vysílání z hlediska přenosové sítě je obdobou zemského analogového vysílání. Vysílání je provozováno v kmitočtových pásmech VHF (III TV pásmo) a UHF (IV a V TV pásmo) určených pro rozhlasovou službu. Příjem vysílání je možný na venkovní nebo vnitřní anténu (podle intenzity signálu v místě příjmu). Určité formy zemského digitálního televizního vysílání zároveň umožňují příjem v pohybujícím se dopravním prostředku a lze je využít např. ve vlaku, autobuse). Pro vysílání v České republice se používá standard ETSI EN 300 744. Brožura vydaná ČTÚ dostupná na WWW: 18 DVB-C (Digital Video Broadcasting – Cable) – digitální televizní vysílání šířené kabelovými televizními rozvody. Slovníček dostupný na WWW: 19 DVB-S (Digital Video Broadcasting – Satellite) – digitální televizní vysílání přijímané přes satelit. Slovníček dostupný na WWW: 20 DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld) – digitální televizní vysílání pro přenosná zařízení, obvykle mobilní telefony vybavené touto funkcí. Slovníček dostupný na WWW: 21 T-DAB (Terrestrial – Digital Audio Broadcasting) – zemské digitální rozhlasové vysílání. Oproti stávajícímu analogovému vysílání může signál v systému T-DAB nést větší množství textových informací a nově také grafiku. V tomto systému dokáže jeden digitální multiplex při přenosové rychlosti 1,5 Mb/s šířit 5-6 radiových programů. Slovníček dostupný na WWW: 22 Alexandr Pícha, šéfredaktor Radiožurnálu, dříve vedoucí projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu – osobní rozhovor, duben 2009 23 Alexandr Pícha, šéfredaktor Radiožurnálu, dříve vedoucí projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu – osobní rozhovor, duben 2009
13
„Proč by si posluchač měl kupovat nějaké další zařízení, když na kterémkoli místě v republice může přijímat minimálně 15, ale třeba v Praze, i 35 rozhlasových programů.24 Lidé mají doma několik FM přijímačů, další v autech, na chatách a chalupách. HiFi příjem nebude tím pravým důvodem k další investici. Často slyším, že v Británii to funguje, ale pouhý pohled z okna mi napoví, že tam žádná Británie není“, řekl Michal Zelenka z APSV25 V souvislosti s digitalizací rozhlasového vysílání hovoří jeho zastánci a propagátoři často o tom, že digitalizace přinese možnost poskytnout posluchačům dodatečné informace v podobě textů nebo obrázků na displeji přijímače, avšak tyto doprovodné služby poskytuje již současné analogové vysílání. Od podzimu roku 2005 vysílá analogově šířený rozhlas prostřednictvím systému RDS26-TMC27 dopravní zpravodajství dostupné na všech vysílačích ČRo 1 Radiožurnálu. Tato služba nabízí aktuální informace o dopravní situaci na silnicích. Dokáže včas informovat před problémy na silnicích a navrhnout vhodnou objížďku. Informace v systému RDS-TMC je možné přijímat různými způsoby. Buď na autorádiu s větším textovým displejem, nebo na navigaci, anebo na autorádiu propojeným s počítačem či PDA.28 Hlavní výhody zemského digitálního vysílání rozhlasu tak spočívají především v možnosti šířit jedním vysílačem současně více rozhlasových programů, přičemž tento jediný kmitočet může být využit dalšími vysílači na území státu nebo regionu. „Tímto způsobem dosažené úspory kmitočtového spektra umožní vysílat více rozhlasových programů, s technickou kvalitou vyšší než umožňuje stávající FM vysílání v pásmu VKV, a se zárukou kvalitního příjmu v dopravních prostředcích za jízdy.“29
24
„U rozhlasu není ta potřeba mít více rozhlasových frekvencí tak veliká jako v případě televize, protože již současné množství stanic je dostačující, aby to uživilo všechny. Příjmy, které plynou z reklamy, nejsou tak vysoké, aby to uživilo další hráče na trhu. Proto ten tlak, aby bylo zavedeno digitální vysílání, není ze strany potenciálních nových vysílatelů tak velký, jako byl v případě televizí. Tam ten reklamní koláč je daleko větší, proto se o něj ucházelo mnohem více subjektů. Ještě v roce 2001 bylo digitální rozhlasové vysílání bráno jako příležitost ekonomická, protože přenos digitálního signálu je mnohonásobně energeticky méně náročný než šíření analogového signálu.“ (Alexandr Pícha, ředitel Radiožurnálu, dříve vedoucí projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu – osobní rozhovor, duben 2009) 25 Michal Zelenka, Prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), PARABOLA.CZ. T-DAB: Český rozhlas chce, soukromníci nikoliv. 13.7.2005, (cit. 18. 4. 2009). Dostupné na WWW: 26 „Technologie RDS (Radio Data System) zobrazuje na displeji rádia název zvolené stanice, titul právě přehrávané skladby nebo třeba i krátké textové zprávy o dopravní situaci.“ (http://www.rozhlas.cz/zelenavlna/rds-tmc/_zprava/199379) 27 „Systém TMC (Traffic Message Channel) za pomoci RDS přenáší přesně geograficky zaměřené dopravní informace. Je-li navíc vozidlo vybaveno satelitním systémem GPS, obdrží řidič pouze zprávy vztahující se k jeho bezprostřednímu okolí a zvolené trase.“ (http://www.rozhlas.cz/zelenavlna/rds-tmc/_zprava/199379) 28 Tamtéž 29 DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004, ISBN 807220-169-7. Str. 102.
14
Pokrytí populace systémem T-DAB ve světě bylo v polovině roku 2005 následující: Singapur 100 %, Dánsko 99 %, Belgie 98 %, Izrael 85 %, Německo 85 %, Velká Británie 85 %, Portugalsko 75 %, Nizozemsko 70 %, Norsko 70 %, Itálie 65 %, Švýcarsko 60 %, Španělsko 52 %, Finsko 40 %, Švédsko 37 %, Austrálie 35 %, Kanada 35 %, Chorvatsko 30 %, Maďarsko 30 %, Estonsko 28 %, Francie 25 %, Jižní Korea 21 %, Rakousko 19 %, Turecko 12 %, Čína 2 %, Indie 1 %.30
30
PARABOLA.CZ. Digitální revoluce: v Praze se testuje T-DAB a DMB. 4.11.2005, (cit. 18. 4. 2009). Dostupné na WWW:
15
4. Právní aspekty digitalizace
Legislativní rámec digitalizace televizního a rozhlasového vysílání spolu úzce souvisí. Pravdou je, že televize již svůj právní rámec má, tzv. diginovela televizního vysílání byla schválena v roce 200731. Rozhlas na svou právní úpravu digitálního terestrického vysílání stále ještě čeká.
4.1. Legislativní změny v souvislosti s digitalizací televizního vysílání
Ministerstvo informatiky ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Českým telekomunikačním úřadem připravilo pro vládu České republiky materiál nazvaný Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v České republice, který vláda v čele s Jiřím Paroubkem schválila dne 15. 3. 2006. Tento materiál iniciuje vznik Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání a finanční účast státu při přechodu na digitální vysílání. 32 O více jak dva měsíce později, 17. 5. 2006, vznikla Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v čele s Ing. Zdeňkem Duspivou. Zbylých 26 členů skupiny zastupuje nejrůznější instituce, mezi něž patří: Ministerstvo vnitra (převzalo agendu bývalého Ministerstva informatiky), Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo životního prostředí, dále pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ČTÚ33, RRTV34 a Úřad vlády.35 Národní koordinační skupina (NKS) je centrálním orgánem zřízeným z důvodu potřeby koordinovat celý proces přechodu na digitální vysílání s přesahem do mnoha resortů a oblastí. Do působnosti NKS zejména spadá: spolupráce s vládou, mezirezortní koordinace 31
Zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (tzv. diginovela) 32 Archiv webových stránek zrušeného Ministerstva informatiky dostupný na WWW: 33 Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) byl zřízen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen „zákon“) ke dni 1. května 2005 jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Dostupné na WWW: 34 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené zákonem č. 231/2001 Sb. a zvláštními právními předpisy. Dostupné na WWW: 35 Dokument: Členové NKS a jejich zástupci. Dostupné na WWW:
16
vzájemně provázaných činností a agend, příprava a realizace informační kampaně v jednotlivých etapách, řešení financování, vyhodnocení stavu přechodu na digitální vysílání a další.36 Na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. srpna 2007 poslanci v prvním čtení projednávali vládní návrh zákona, kterým se měnily některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání.37 První, kdo vystoupil na jednání, byl ministr vnitra Ivan Langer, pod jehož správu digitalizace vysílání přešla po zrušení Ministerstva informatiky. „Cílem tohoto návrhu jsou dvě věci. Za prvé získání volných kmitočtů, přestavení a vybudování digitálních sítí pro televizní vysílání a za druhé zajištění obsahu vysílání pro digitální sítě. K tomu, abychom tohoto mohli dosáhnout, jsme museli pojmout celou problematiku v té šíři, jak je popsána. Je to tedy zákon o elektronických komunikacích, je to zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je to zákon o České televizi a samozřejmě zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon o provozování rozhlasového a televizních vysílání,“ uvedl Langer.38 Po něm se slova ujal poslanec Zbyněk Novotný, který vyzdvihl výhody satelitního digitálního vysílání, zejména pak fakt, že pomocí satelitu lze vysílání přijímat i v horských „či jinak pro pozemní signál“ těžko dostupných oblastech. Zároveň uvedl: „Ti občané, kteří mají zájem, již dávno přijímají digitální vysílání s řádově až stovkami programů včetně našich veřejnoprávních, a to i bez zákona.“ Opřel se do výroků různých asociací a lobbistů, „které si berou občana příjemce signálu jako rukojmí, který bez zákona nemůže koukat na televizi.“ O měsíc a půl později byl ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou návrh zákon schválen a putoval do Senátu. Na 9. schůzi v listopadu 2007 Senát návrh přijal a zbývalo tedy rozhodnutí prezidenta. Ten zákon na konci listopadu podepsal a dlouho očekávaná a diskutovaná diginovela, nebo-li zákon číslo 304/2007 Sb., vešla v platnost.
36
Národní koordinační skupina. Dostupné na WWW: 37 Jednání Poslanecké sněmovny. 15. 8. 2007. Dostupné na WWW: 38 Ministr vnitra Ivan Langer. 15. 8. 2007, Jednání Poslanecké sněmovny, dostupné na WWW:
17
4.2. Právní úprava digitalizace rozhlasového vysílání Na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v říjnu roku 2008 skupina poslanců kolem Petra 39
Plevy
navrhla k projednání zákon, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb. o provozování
rozhlasového a televizního vysílání a zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu. „Návrh řeší postup při přechodu na rozhlasové digitální vysílání a přispívá ke konsolidaci na rozhlasovém trhu do doby dokončení přechodu na digitální rozhlasové vysílání…“40 Zákon dodnes nebyl přijat. V současné době „celoplošná rádia, ač mají podle licence ve stejnou dobu na celém území vysílat stejný program“41, vysílají regionálně odlišenou reklamu. „Návrh obsahuje způsob řešení aktuálního sporu mezi provozovateli celoplošného42 rozhlasového vysílání a provozovateli regionálního rozhlasového vysílání týkajícího se regionálního43 obsahu vysílání, včetně vysílání reklam, kdy provozovatelům celoplošného rozhlasového vysílání je umožněno vysílat pořady s regionálně odlišným obsahem a provozovatelům regionálního vysílání je povoleno vytvářet programové sítě s významným pokrytím.“44 Majitelé rozhlasových licencí tak návrh zákona vítají především kvůli těmto důvodům, než kvůli digitalizaci samotné. Současná legislativa neumožňuje regionálním vysílatelům pokrývat více jak 70 % území České republiky a „tudíž nemají kam růst“45 Předkládaný návrh počítá i s tím, že by rozhlasovým stanicím byla automaticky prodloužena licence až do doby, než se přejde na digitální vysílání, které je naplánováno na rok 2020. To je výhodné zejména pro vysílatele, kterým v nejbližších letech skončí platnost licence. Ti by se tak vyhnuli nutnosti žádat o prolongaci nebo v některých případech 39
Poslanec Petr Pleva, který je předsedou Podvýboru pro kulturu a mediální legislativu spolu s dalšími 4 poslanci, Michalem Haškem, Olgou Zubovou, Petrem Tluchořem a Vítězslavem Jandákem předložili na konci března 2009 poslanecké sněmovně návrh novely zákona o Českém rozhlase č. 484/1991 Sb., běžně označovaný jako rozhlasová diginovela, a návrh novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání č. 231/2001 Sb. Dolní komora Parlamentu však nakonec materiál vrátila k dalšímu projednání ve Sněmovním výboru a v komisi pro sdělovací prostředky. Situace kolem přechodu z analogového terestrického vysílání rozhlasu na digitální, tak i nadále zůstává legislativně nevyřešena. Sněmovní tisk 552. Dostupné na WWW: 40 Pleva, poslanec za ODS. Důvodová zpráva dostupná na WWW : 41 Novotný, poslanec za ODS : Jednání poslanecké sněmovny. 29. 10. 2008. Dostupné na WWW: 42 Celoplošná soukromá rádia reprezentují společnosti Lagardere (Frekvence 1) a Londa (Impuls a Rock Zone) 43 Media Bohemia (26 regionálních stanic – zejména pak Blaník, Fajn a Hitrádio) 44 Důvodová zpráva dostupná na WWW : 44 Novotný, poslanec za ODS: Jednání poslanecké sněmovny. 29. 10. 2008. Dostupné na WWW: 45 Jednání poslanecké sněmovny. 29. 10. 2008. Dostupné na WWW:
18
i o novou licenci. Při stávající legislativě se licence udělují na dobu 8 let, po uplynutí této doby dochází v případě kladného stanoviska RRTV na prodloužení o dalších 8 let. Poté je nutné opětovně zažádat o licence. O jejím vydání, nebo nevydání rozhoduje RRTV.46 Ti, kterým licence skončí v roce 2013, by tak získali až 7 let vysílání navíc bez nutnosti žádat Radu o již zmíněné prodloužení licence nebo o licenci novou.47 „Bude tedy na jednotlivých subjektech, jak se vzájemně s konkurencí vyrovnají. Možnost využití institutů tzv. přechodné licence, resp. transformační licence, v rámci které by se všem držitelům licencí prodloužila jejich platnost právě do doby přechodu na digitální vysílání, je významným stabilizačním prvkem pro celou oblast rozhlasového vysílání a současně elegantně řeší hrozící kolize v budoucnu. Držitelé licencí jsou pak zavázáni bezvýhradně akceptovat příslušná budoucí rozhodnutí České republiky související s přechodem na digitální rozhlasové vysílání.“48 Návrh zákona se však nelíbí Ministerstvu průmyslu a obchodu a Vládě České republiky. Podle nich není zákon v této podobě akceptovatelný a v danou dobu ani potřebný. Digitální vysílání rozhlasu není podmíněno vypnutím analogového vysílání, jako tomu bylo v případě televize. „…ta část novely, která se věnuje přechodu na digitální rozhlasové vysílání, postrádá bohužel, tedy spíš bohudík po zkušenostech s technickým plánem přechodu v oblasti televizního vysílání, smysl, protože situace u rozhlasového vysílání není analogická s vysíláním televizního signálu, neboť zatímco u televizního signálu hlavní problém, proč jsme se s tím, i naši předchůdci, poměrně dlouhou dobu trápili, byl v tom, že v určité části spektra se kmitočty, které jsou nutné pro digitální vysílání, překrývají s kmitočty pro analogové vysílání, a proto musel být vlastně zvolen a vymyšlen model přechodu tak, aby překrývání bylo nějakým způsobem řešitelné, kdežto u rozhlasového vysílání tento problém odpadá úplně, neboť pro budoucí digitální rozhlasové vysílání budou sloužit jiné části kmitočtového spektra než pro analogové.“49 (Říman, ministr průmyslu a obchodu) Zdá se, že navrhovaný zákon vyhovuje především stávajícím vlastníkům rozhlasových licencí a předkladatelům návrhu a že v něm v prvé řadě nejde o digitalizaci rozhlasového vysílání.
46
Zákon č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání Licence se uděluje na 8 let, po uplynutí této doby dochází v případě kladného stanoviska RRTV na prodloužení o dalších 8. Poté je nutné opětovně zažádat o licence. O jejím vydání, nebo nevydání rozhodne opět RRTV. Dostupné v Zákoně č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání 48 Novotný, poslanec za ODS : Jednání poslanecké sněmovny. 29. 10. 2008. Dostupné na WWW: 49 Jednání poslanecké sněmovny. 29. 10. 2008. Dostupné na WWW: 47
19
V případě schválení návrhu by se totiž upevnila pozice 3 největších rozhlasových skupin: Lagardere, Londa a Media Bohemia.50 Jeden z předkladatelů poslanec Petr Pleva vysvětluje opodstatnění návrhu těmito slovy: „Já samozřejmě vím, že frekvence jsou k dispozici a pro případnou digitalizaci rozhlasu nebudou potřeba stávající analogové frekvence. Ale řekněme si zcela upřímně, jestliže nedojde k ukončení analogového vysílání, tak také nedojde k žádné digitalizaci. Srovnejte si tuto situaci s analogickým případem televizního trhu. Jste přesvědčeni, že kdybychom zachovali analogové vysílání, že by došlo k nějaké digitalizaci? Že by si někdo kupoval set-top-box? Proč by vydával další peníze, když by mu tam to analogové vysílání jelo? Je donucen koupit si set-top-box. Taky teď jsem byl donucen i já si koupit set top box tady v Praze a viděl jsem, když jsem šel nakupovat do obchodu, že tam byl velký zájem o set top boxy, protože 31. října končí v Praze vysílání analogové na ČT2. Kdyby tomu tak nebylo, tak by prostě ten zájem nebyl.“51
50
DIGIZONE.CZ Komerční rádia chtějí garanci analogových licencí do roku 2020. 23. 4. 2008 (cit. 25. 4. 2009). Dostupné na WWW: 51 Pleva, poslanec za ODS . Jednání poslanecké sněmovny. 29. 10. 2008. Dostupné na WWW:
20
5. Institucionální a obsahová proměna rozhlasu veřejné služby (ČRo) v ČR v éře digitalizace S rozvojem „především v oblasti počítačů a technologií“52 se žurnalistika „stává stále rychlejší s cílem o co největší aktuálnost. Při událostech světového významu to znamená, že v rozhlase, televizi a na internetu běží živé zpravodajství po celý den.“53 Pracovníci médií v terénu zpravidla posílají své příspěvky do redakce přímo z místa dění , přibývá i živých vstupů, které redakce odvysílají. Digitální pořizování a zpracování záznamu zvuku a obrazu je komfortní, rychlé a snižuje redakcím výdaje na zaměstnance. Před nástupem digitalizace se na vzniku například rozhlasové zprávy podílel minimálně redaktor a střihač, dnes si redaktor ve většině případů příspěvek sám natočí i sestříhá. Rok 2007 znamenal pro ČRo dokončení digitalizace v pořizování záznamu. Všichni redaktoři jsou tak poprvé v historii vybaveni záznamovými zařízeními, která nemají mechanické pohyblivé prvky, což by mělo přinést větší spolehlivost a odolnost těchto zařízení. Jde o zařízení, která ukládají informace na paměťové karty, čímž se zrychluje i přenos dat z přístroje do počítače a tedy i zpracování rozhlasového příspěvku.54 Technologické možnosti dnes umožňují výměnu natočených pořadů mezi vysílateli veřejné služby v rámci EBU55. Jednotliví redaktoři ČRo tak mají přístup ke všem příspěvkům v síti přímo z jejich počítače. Výměna je založena na automatickém přenosu, který je realizován družicovým datovým spojem a který je k dispozici všem členským organizacím EBU. Dalším příkladem využití nejmodernějších datových spojů je „společné regionální noční vysílání ČRo, které je odbavováno z ČRo Brno, ale do jednotlivých regionů je dopravováno přes datový spoj do Prahy a následně přes družici zpět do regionů.“56 Digitální rozhlas dnes nabízí tzv. rádio na přání, dešifrujeme-li totiž první tři písmena ve slově podcasting, získáme anglické spojení Personal on Demand, neboli rádio na přání, Tato technologie umožňuje poslouchat na svém počítači nebo MP3 přehrávači pouze vybrané pořady vysílatele, které již byly odvysílány. S podcastingem souvisí další technologie nazvaná RSS, kterou v roce 2004 vymyslel mladík jménem Adam Curry. Vytvořil 52
RUSS-MOHL, Stephan a BAKIČOVÁ, Hana. Žurnalistika. Praha: Grada, 2005. 291 str. ISBN 80-247-0158-8. Str. 141. 53 Tamtéž 54 ZADRAŽIL, Martin. Rozvoj výrobních a vysílacích technologií a jejich vliv na rozhlasovou práci. Svět rozhlasu, 2007, č. 17, str. 29-30. 55 EBU je Evropská unie vysílatelů sdružující největší počet vysílatelů veřejné služby na světě. Podporuje spolupráci mezi vysílateli a pomáhá při výměně audiovizuálního obsahu. Dostupné na WWW: 56 ZADRAŽIL, Martin. Rozvoj výrobních a vysílacích technologií a jejich vliv na rozhlasovou práci. Svět rozhlasu, 2007, č. 17, str. 29-30.
21
jednoduchý software, který umožnil automaticky nahrát audio soubor do jeho MP3 přehrávače přímo z webu. Jelikož se Adam Curry nepovažoval za excelentního programátora, dal tento program na internet k volnému užití. Záhy se objevila řada variací jeho programu, a když o celém fenoménu napsal v srpnu 2004 The Inquirer, podcasting byl na světě.57 O rok později v roce 2005 Český rozhlas připravil speciální RSS exporty58, které nabízely audio soubory z projektu Rádio na přání. Technologie RSS mění systém používání informačních zdrojů, zejména pak zpravodajských serverů, blogů a rádia. Zatím co dříve musel uživatel aktivně navštívit jím vybranou stránku, aby zjistil co je na webu nového, dnes se stačí pomocí služby RSS zaregistrovat na portálech podporujících tuto službu, vybrat okruh témat, které chcete zasílat a pravidelně pak dostávat požadované informace přímo do počítače bez nutnosti navštívit webové rozhraní poskytovatele těchto informací. Tato skutečnost přináší nové výzvy pro inzerenty a mediální zastoupení. Podcast technologie je založená na RSS exportech, které obsahují popis audionahrávky a odkaz na místo, kde je MP3 soubor uložen. Podcast umožňuje stahování záznamů pořadů do počítače nebo do MP3 přehrávače. K tomu je potřeba mít v počítači nainstalovaný patřičný software, který umí dešifrovat a stáhnout požadovaný soubor. Programů, které toto umí, je celá řada a jsou ke stažení zdarma na internetu.59 S jednotlivými redakcemi ČRo mohou v dnešní době posluchači komunikovat během vysílání prostřednictvím systému ICQ nebo e-mailem. Další výhodou internetu je, že umožňuje rádio tzv. vidět. Vysílané pořady totiž bývají v internetovém rozhraní doplněny o texty, ilustrační grafiku či fotografie. Poprvé v historii pak umožňují digitální technologie archivování odvysílaných pořadů, které si může posluchač pustit kdykoli znovu. Rádio přináší i „souvislosti“, redaktoři vás odkáží na další zdroje informací, vyberou je z nekonečena virtuální knihovny internetu i z archivu souvisejících textových i zvukových příspěvků.60 Nevýhod digitalizace médií z technického hlediska není mnoho. Občas se například stane, že se sítě přetíží a přímý vstup se nepodaří navázat, avšak jde jen o dílčí detaily, které postihují i analogové vysílání. Z obsahového hlediska zpráv však s sebou digitalizace přináší zvyšující se povrchnost.61 Tlak na redakce, aby vydávaly stále nové a nové zprávy a snažily se zprávu přinést dříve než konkurence, vede k tomu, že redaktoři nemají prostor věnovat se tématům do hloubky. 57
Podcast - revoluce v internetovém vysílání. 5. 3. 2005 (Cit. 6. 5. 2009) Dostupný na WWW: <www.lupa.cz> Zkratka slov Really Simple Syndication. RSS je formát, který je určen pro snadné sdílení obsahu především zpravodajských serverů. Dovoluje správci zpravodajského serveru určit, které články mají být přístupné návštěvníky jiných serverů. (http://www.magicwebdrive.cz/publikacni-system/slovnicek-pojmu/) 59 PODCAST. Dostupné na WWW: 60 TAMCHYNA, Robert. Český rozhlas Leonardo . dobrodružství poznávání.Svět rozhlasu, 2006, č. 15, str. 28. 61 Alexandr Pícha, šéfredaktor Radiožurnálu, dříve vedoucí projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu – osobní rozhovor, duben 2009 58
22
6. Digitálně vyslané stanice Českého rozhlasu
6.1. Rádio Česko
Dne 2. května 2005 začalo na internetu vysílat Rádio Česko. Českému rozhlasu do té doby chyběla čistě zpravodajsko-publicistická stanice. Tuto roli plní a plnil Český rozhlas 1 Radiožurnál, který má však ve svém vysílání 40 procent programu vyhrazený hudbě. Koncem roku 2004 Hana Hikelová, (nynější ředitelka Rádia Česko), Alexandr Pícha a Jan Pokorný začali připravovat program nové stanice čistě mluveného slova, která by dokázala oslovit vysokoškolsky vzdělané lidi a manažery, kteří svými rozhodnutími významně ovlivňující dění ve společnosti. Tyto posluchače totiž program ČRo Radiožurnálu neoslovoval a poslouchali raději české vysílání BBC. Čistě zpravodajskou radiovou stanici totiž Český rozhlas do té doby neměl. Rádio Česko tak cílí na lidi očekávající od rádia podrobné a rychlé informace a analytické rozhovory. Ze zkušenosti ze zahraničí vyplývá, že zpravodajské stanice lidé poslouchají denně zhruba 20 minut a očekávají, že se během této doby dozví o všech zásadních událostech z domova, ze světa, z ekonomiky či ze sportu. Nová stanice měla název D-žurnál, v březnu 2005 pak byla zaregistrována značka Rádio Česko.62 Zkušenosti v sestavování programu Radia Česko čerpali její zakladatelé z Německa a z Francie. Vedení France Info poskytlo veškeré informace ke struktuře programu i výsledky průzkumů poslechovosti. Na základě těchto informací vzniklo programové schéma. Rádio Česko začalo vysílat ranní zpravodajský program od 6 do 10 hodin. Základem vysílání byly zprávy vysílány v 15 minutových intervalech. Zbytek programu tvořily analýzy domácích a zahraničních událostí. Značná část programu pak byla věnována ještě regionálnímu zpravodajství, tvořeného ve spolupráci s regionálními stanicemi Českého rozhlasu. Po zkušenostech s ranním programem se jeho vedení v létě roku 2005 rozhodlo rozšířit vysílání rádia Česko i do odpoledních hodin. 24. října na veletrhu Digitex63 tak začalo odpolední vysílání mezi 13. a 18. hodinou. 64 Po oznámení konce české sekce BBC k 31. lednu 2005, započala hledání strategického investora, který by umožnil pokračování české redakce BBC. Zájemců bylo celkem 5. Komerční divize BBC Worldwide však tuto variantu odmítla. "České vysílání BBC definitivně skončí koncem ledna, jak bylo ohlášeno v říjnu. Návrh české pobočky
62
HIKELOVÁ. Hana. Rádio Česko, Svět rozhlasu, 2006, č. 15, str. 26. Veletrh spotřební elektroniky a digitální zábavy v Brně. 64 HIKELOVÁ. Hana. Rádio Česko, Svět rozhlasu, 2006, č. 15, str. 27. 63
23
na pokračování českého programu na komerční bázi ve spolupráci s BBC WorldWide se totiž v Londýně nesetkal s pochopením," potvrdil na webových stránkách české BBC její šéfredaktor a jednatel vysílací společnosti BBC Radiocom Vít Kolář na podzim roku 2005.65 Za této situace přišel za Vítem Kolářem generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík a nabídl mu, že české vysílání BBC by mohly nahradit speciální zpravodajské bloky digitální zpravodajské stanice Rádio Česko.66 Radě pro rozhlasové a televizní vysílání se tato varianta nelíbila z důvodu, že BBC Radiocom by nevytvářelo vysílání v českém jazyce samo, ale že by jej přebíralo od jiného vysílatele, a tím by podle Rady porušila pravidla licence. Rada se tak usnesla na následujícím: „Hlavním důvodem pro neudělení souhlasu je především ta skutečnost, že licence (obecně) umožňuje provozovateli vysílat vlastní, původní program. Zcela v hrubých rysech (podrobný právnický rozbor obsahuje několik stránek) lze mít za to, že licence neumožňuje vysílat program, který je složený z programů převzatých. Rada při svém rozhodování pouze hodnotí, zda žádost je v souladu se zákonem a licenčními podmínkami. Většina členů Rady se přiklonila k právnímu výkladu podpořenému expertízami, že žádosti nelze vyhovět. Budeme s BBC Radiocom a s Českým rozhlasem hledat způsob, jak navrhnout takovou změnu licenčních podmínek, která uspokojí posluchače, oba provozovatele a vyhoví vysílacímu zákonu.“67 I přes negativní stanovisko Rady však ke spolupráci mezi Radiem Česko a BBC Radiocom došlo a 14. března 2006 spolu tyto subjekty uzavřely smlouvu, „na základě které začalo Rádio Česko od 15. března vysílat každý den včetně víkendů od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin svůj program na všech VKV frekvencích BBC“.68 V září 2006 nakonec Rada žádosti společnosti BBC Radiocom o změnu licenčních podmínek vyhověla a Rádio Česko se tak „oficiálně“ stalo součástí programového schématu společnosti BBC Radiocom69, která je stoprocentně vlastněná britskou BBC70. Licence BBC Radiocom platná do července 2012 zahrnuje 12 VKV vysílačů ve většině krajských měst.71 V současné době vysílá na těchto frekvencích BBC World Service denně od půlnoci do osmi
65
DIGIZIONE.CZ Konec veškerých nadějí: česká BBC se v lednu odmlčí. 19. 12. 2005 (Cit. 5. 5. 2009) Dostupné na WWW: 66 DIGIZIONE.CZ Komu vadí Rádio Česko na frekvencích BBC? 24. 3. 2006 (Cit. 5. 5. 2009). Dostupné na WWW: 67 Stanovisko RRTV k žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o změnu licenčních podmínek. Dostupné na WWW: 68 HIKELOVÁ. Hana. Radio Česko, Svět rozhlasu, 2006, č. 15, str. 27. 69 Rozhodnutí o udělení licence. Dostupné na WWW: 70 JUSTICE.CZ. Dostupné na WWW: < http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx> 71 DIGIZIONE.CZ Komu vadí Rádio Česko na frekvencích BBC? 24. 3. 2006 (Cit. 5. 5. 2009). Dostupné na WWW:
24
ráno, od jedenácti do třinácti hodin a od šestnácti do půlnoci.72 Zbývající vysílací čas vyplňuje program Rádia Česko, tzn., od 8 do 11 hodin a od 13 do 16 hodin. V případě vysílání Rádia Česko v digitální síti a na internetu jsou jeho vysílací časy totožné s těmi v analogovém vysílání. Zbytek programu pak vyplňuje v časech 00.00 - 08.00, 11.00 - 13.00 a 16.00 - 18.00 Český rozhlas 1 - Radiožurnál a mezi 18.00 - 24.00 Český rozhlas 6.73
6.2. ČRo 4 Rádio Wave
Jde o hudební formát stanice označovaný zkratkou UC, neboli Urban Contemporary. Cílová skupina stanice jsou mladí lidé do 35 let. Šéfredaktorkou je Judita Hrubešová. Rádio Wave započalo své vysílání 13. ledna roku 2006. Analogově jej posluchači měli možnost naladit v Praze a ve Středočeském kraji na frekvenci 100,7 MHz, digitálně pak prostřednictvím internetu a dalších sítí. Po 2,5 letech, v srpnu 2008, bylo analogové vysílání Radia Wave na příkaz generálního ředitele ČRo Václava Kasíka odpojeno. V případě neodpojení hrozila Rada Českého rozhlasu Kasíkovi odvoláním. Rada přišla s názorem, že vysílání radia Wave na vlnách VKV je nezákonné, protože obsahově podle ní odpovídá parametrům celoplošné stanice. Rada argumentovala tím, že Zákon o Českém rozhlase74 umožňuje vysílat v pásmu VKV pouze 3 celoplošné stanice veřejnoprávního rozhlasu, těmi jsou: Radiožurnál, Vltava a Praha. Člen Rady ČRo Štěpán Kotrba a vedoucí pracovníci Českého rozhlasu, byli opačného názoru než většina rady. Podle analýzy, kterou si Kotrba nechal vypracovat je 64 procent mluveného slova věnováno právě Praze a Středočeskému kraji.75 Rada dále argumentovala tím, že přenecháním časti frekvencí v pásmu VKV rádiu Wave se obyvatelům na Berounsku, Mělnicku a Benešovsku znemožnil příjem signálu ČRo Region, Střední Čechy. Podle rady tak Český rozhlas neposkytuje v těchto oblastech veřejnou službu, kterou mu zákon ukládá.76 Vedení rozhlasu má na věc jiný názor. Podle něj byla veřejná služba v konečném součtu posílena. Tento názor potvrzují i čísla o poslechovosti. Ačkoli stanice ČRo Region,
72
BBC.C. Vysílání BBC v ČR, 17. dubna 2007 (cit. 6. 5. 2009). ). Dostupné na WWW: 73 http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/program 74 Zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlase 75 TYDEN.CZ Radio Wave se ocitlo na mušce rozhlasové rady, 1. 4. 2007 (Cit. 5. 5. 2009) Dostupné na WWW: 76 DIGIZONE.CZ . Může Rada Českého rozhlasu vypnout Rádio Wave?, 7. 3. 2007 (Cit. 5. 5. 2009) Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/muze-rada-ceskeho-rozhlasu-vypnout-radio-wave/>
25
Střední Čechy přišla o 20 tisíc posluchačů, poslechovost Českého rozhlasu jako celku se zvýšila, protože rádio Wave si každý týden naladí 52 tisíc převážně mladých lidí. Po vypnutí analogového vysílání ČRo 4 radia Wave v srpnu 2008 se výrazně snížil počet posluchačů. Zatímco v 1. pololetí si Wave naladilo alespoň jednou týdně 38 tisíc posluchačů, v 2. polovině roku 2008 to bylo již jen 24 tisíc recipientů. Nejnižší poslechovost od svého vzniku pak Wave zaznamenal na přelomu roků 2008 a 2009, kdy týdenní poslechovost klesla na 16 tisíc posluchačů.77 Rádio Wave však i po vypnutí analogového vysílání zůstalo trnem v oku Radě Českého rozhlasu. Stanice podle ní v září 2008 odvysílala skladbu, která podporuje rasismus. Onou skladbou měla být píseň Swastika Eyes od kapely Primal Scream. „Podle experta na extremismus Miroslava Mareše je obvinění absurdní, protiamerický text je totiž myšlen právě jako obvinění z fašismu. Hudební publicisté upozorňují, že skotští Primal Scream jsou spíše levicově zaměření a ve skladbě Swastika Eyes kritizují zahraniční politiku USA. Kontroverzní píseň hrála i televize MTV a kapela s ní vystupuje na světových festivalech.“78 Programový ředitel ČRo Richard Medek se pak o posluchačích rádia Wave vyjádřil takto: "Tato menšinová skupina podle mého názoru není budoucností tohoto národa, anebo jenom velice ojediněle,"79 Celý spor kolem Rádia Wave vyvrcholil 28. dubna 2009 uskutečněním happeningové akce na Václavském náměstí s názvem: Nejsme budoucnost tohoto národa. Pořadatelem akce bylo občanské sdružení Pro Wave a studentská iniciativa inventura demokracie.80 Na akci vystoupily kapely Tata bojs, The Prostitutes, 100°C. Mezi řečníky se objevili Ivo Mathé, Leo Pavlát, Pavel Anděl, Čestmír Kopecký a další. Ze záznamu pak nelichotivě o mediálních radách promluvil Richard Krajčo a Jan Kraus.81 Pořadatelé upozorňovali především na způsob, jakým jsou voleni členové mediálních rad. Ti podle nich nejsou voleni „s ohledem na odbornou způsobilost, přednost má spíš loajalita ke stranickým sekretariátům a poslaneckým klubům. Koncert ale nebyl jen protestem, studenti navrhují i řešení: chtějí změnit způsob volby radních, například rozšířit
77
Poslechovost dostupná na WWW: iDNES.cz. Rada ČRo obvinila Radio Wave z propagace fašismu. 24. 10. 2008 (Cit. 10. 5. 2009). Dostupné na WWW: 79 Tamtéž 80 Inventura demokracie je studentská iniciativa ke 20. výročí 17. listopadu 1989. Cílem je nejen reflektovat polistopadový vývoj české společnosti a politiky, ale také upozornit na to, že o demokracii je nutné se starat neustále.. Dostupné na WWW: 81 Tamtéž 78
26
okruh voličů z poslanců také na senátory. Novela, která by takovou změnu uvedla v praxi, už existuje – připravil ji senátor Jiří Oberfalzer. Stačí už jen tuto novelu schválit.“82
6.3. ČRo Leonardo
Od samotného vzniku v září 2005 jde o stanici plně digitální, která v analogovém pásmu nikdy nevysílala. Rozhodnutí o jejím vzniku vychází z programové koncepce digitalizace vysílání Českého rozhlasu, realizované doposud prvními třemi čistě digitálními stanicemi (Wave, Leonardo, D-dur). Generální ředitel Václav Kasík označil její vznik za historický počin, poněvadž podle něho konečně rozhlas veřejné služby plní krom funkce informační a kulturní, i funkci vzdělávací83 Cílem rádia Leonardo je totiž popularizovat vědu, techniku, přírodu, historii a medicínu. Hlavním partnerem stanice se stala Akademie věd České republiky, mezi další partnery pak patří Národní knihovna, České vysoké učení technické, Univerzita Karlova a další instituce. Rádio Leonardo vyvrací teorii, že s nástupem digitalizace dochází k povrchnímu informování o událostech. Rádio Leonardo se totiž maximálně snaží o to podat informace v úplnosti a v řádném kontextu. Programové schéma obsahuje i původní hudební dramaturgie a besedy s hosty. Rádio vysílá 24 hodin denně a zhruba polovina tohoto času je věnována pořadům převzatých z vysílání ostatních okruhů ČRo. ČRo Leonardo vysílá stejně jako ostatní digitální stanice rozhlasu v systému DVB-T v multiplexu A. Na internetu podporuje šíření svého programu nejen v tradičním formátu WMA, ale i v open source formátu, tak aby jeho vysílání bylo dostupné opravdu všem. Vysílání lze na internetu poslouchat jak ve vysoké kvalitě, srovnatelné s poslechem CD, tak i v nižší kvalitě pro posluchače s pomalejším typem připojení.84 ČRo Leonardo stojí za populárním projektem Odhalení, který od listopadu 2005 monitoruje život goril v pražské zoologické zahradě. Jde o neobvyklou reality show, která vznikla jako reakce na televizní reality show Big Brother a VyVolení. Gorilí rodinu Richarda, Shindu, Kamby, Kijivu, Moju (mládě Kijivu) a monitorovaly kamery při všech jejich činnostech. „Kromě internetového přímého přenosu i dalších internetových výstupů a rozhlasového vysílání byl každý den připravován televizní sestřih z dění ve "vile" a probíhalo hlasování veřejnosti, na jehož základě byl posléze vyhlášen vítěz reality show 82
Koncert za nezávislé mediální rady: Nejsme budoucnost tohoto národa. Dostupné na WWW: 83 TAMCHYNA, Robert. Český rozhlas Leonardo . dobrodružství poznávání. Svět rozhlasu, 2006, č. 15, str. 28. 84 Tamtéž
27
(vyhrál 12 melounů). Záměrem projektu ovšem zdaleka nebylo jen z odstupu nahlédnout na v té době módní televizní formát. Zejména šlo o to konfrontovat chování goril s chováním lidí. Dalším cílem bylo přinést relevantní informace o lidoopech a přispět k jejich ochraně. A nečekaně se podařilo získat také velmi cenný materiál pro vědecký výzkum.“85 „Projekt Odhalení neskončil po původně plánovaných třech měsících, ale pokračuje již čtvrtým rokem.“86 Denní poslechovost rádia Leonardo je 6 tisíc lidí.
6.4. ČRo D-dur
Digitální stanice D-dur zahájila vysílání 1. května 2005. Jde o úzce vyprofilovaný hudební formát z kategorie Classic, který vysílá hudební skladby od renesance až po tvorbu 21. století. Dramaturgy a správci stanice jsou pracovníci ČRo 3 Vltava. Jde o téměř ničím nepřerušovaný souvislý tok klasické hudby. Standardního moderátora stanice nemá. Mluvené slovo se vyskytuje jen jako předem namluvené průvodní slovo před samotnými hudebními cykly. Další informace k vysílání pak nabízí neustále aktualizovaná webová stránka stanice. Vysílání D-dur je v té nejlepší možné digitální kvalitě, tak aby skladby zněly, jako byste si je pustili z kompaktního disku. D-dur vysílá 24 hodin denně. Stanice je určena především pro posluchače, kteří chtějí mít příjemnou kulisu k práci, anebo k odpočinku. Ta nejlepší díla D-dur v rámci programu opakuje tak, aby pokaždé zazněla v jiném čase. Vysílání je de facto plně automatické, dramaturg vybere skladby z archivu Českého rozhlasu a zařadí je do play listu tak, aby tvořily 4 hodinové bloky.87 Stanici D-dur denně naladí 3 tisíce posluchačů.
85
O projektu Odhalení. 26. 3. 2009 (Cit. 6. 5. 2009). Dostupné na WWW: 86 Tamtéž 87 ižurnál. 14. 7. 2007 (Cit. 6. 5. 2009). Dostupné na WWW:
28
6.5. Původní analogové okruhy ČRo, které vysílají i digitálně:
ČRo 1 Radiožurnál:
Dne 18. května 1923 zahájila stanice Radiojournal pravidelné vysílání, tím bylo zahájeno pravidelné vysílání v tehdejším Československu jako v jedné z prvních zemí v Evropě.88 V dnešní době je Radiožurnál zpravodajsko-publicistická stanice, která svůj program prokládá hudbou. Jde o takzvaný smíšený formát označovaný jako full service. Stanice si klade za cíl informovat „veřejnost o všech důležitých událostech a dění v Česku i v zahraničí“89. Šéfredaktorem stanice je Alexandr Pícha, který byl dříve vedoucím projektu digitalizace Českého rozhlasu. Radiožurnál je nejposlouchanější okruh Českého rozhlasu. Denně si jeho program naladí v průměru 800 tisíc posluchačů.90 Alespoň jednou týdně pak jeho vysílání naladí 1 300 000 recipientů91. Základnu posluchačů tvoří osoby starší 30 let. Radiožurnál mezi půlnocí a pátou vysílá program nazvaný Noční Radiožurnál. Ten je charakteristický svou interaktivitou, kdy posluchači mají rozšířený prostor k vyjádření svého názoru. Debatu otevírá každý všední den po půlnoci jeden z dvojice nočních moderátorů: Romana Navarová nebo Jiří Petrovič.92 Od 5. do 9. hodiny vysílá v pracovní dny Ranní Radiožurnál s Janem Pokorným. Každou čtvrt hodinu jsou vysílány zprávy a mezi nimi reportáže, rozhovory, přehled tisku a Ranní interview. Mezi 9. a 12. hodinou běží pořad Dopolední Radiožurnál, který moderuje Lucie Výborná. Mezi zprávami vždy v půl a v celou jsou vysílány reportáže, rozhovory. Odpolední Radiožurnál provází Hanka Shánělová, která spolu se svými kolegy reportéry a zpravodaji rekapituluje, co přinesl den nejen v České republice, ale i ve světě a co je na programu ve dni následujícím. Před 18. hodinou se mikrofonu ujímají Martin Veselovský, nebo Helena Šulcová, kteří moderují pořad Dvacet minut Radiožurnálu. Jejich respondenty bývají osobnosti z řad politiků, umělců, vědců a dalších, kteří zásadně ovlivňují dění ve společnosti. Denní programové schéma zakončuje pořad Nad věcí. Za mikrofonem se střídají Jana Klusáková, Nora Fridrichová, Tomáš Procházka a Vladimír Kroc. Hosty pak zpovídají nejen samotní moderátoři, ale i posluchači. 88
PACOVSKÝ, Jaroslav. Na Vlnách rozhlasu, Praha: Český rozhlas, 1993. Str. 154. Žurnalistické zásady ČRo 1 – Radiožurnálu. Dostupné na WWW: 90 RADIO PROJEKT dostupný na WWW: 91 Tamtéž 92 Pořady Radiožurnálu. Dostupný na WWW: 89
29
Český rozhlas 2 Praha
Dne 31. srpna roku 1936 v 10 hodin zahájilo své pravidelné vysílání Rádio Praha. Jde o stanici rodinného typu, která se stejně jako Radiožurnál řadí mezi smíšené formáty. Programová skladba Českého rozhlasu 2 obsahuje dokumenty, reportáže, četbu, hry pro děti a dospělé, pořady pro seniory, pohádky, osvětové pořady. Součástí programového schématu ČRo 2 je i každodenní vysílání dětského rádia Domino. Mezi pravidelné pořady pro dospělé patří: Jak to vidí…, Káva o čtvrté, Život je pes a další. Podle ředitele stanice, Jiřího Vejvody, však cílem stanice není recipienta „ubavit k smrti“93, nýbrž vytvářet formát rádia, který kultivuje i baví zároveň. Stanici Českého rozhlasu 2 Praha poslouchá v průměru 400 tisíc lidí denně, minimálně jednou týdně si její vysílání pustí 650 tisíc posluchačů.
Český rozhlas 3 Vltava
„V roce 1972 vznikla stanice Vltava, pokrývající území tehdejšího Československa, která přinášela vážnou hudbu a literární dramatizace.“94 Současným ředitelem stanice je Lukáš Hurník.95 Český rozhlas 3 je stanicí zaměřenou na kulturu. Na jeho vlnách můžete poslouchat klasické i jazzové koncerty, rozhlasové hry, dokumenty a četby. Snaží se informovat o všem, „co se v Česku v kultuře děje“, a to jak o událostech z hlavního proudu, tak o alternativních a konvencím se vymykajících počinech. (profil stanice ČRo3). Vysílací schéma je každodenně stejné. Ráno začíná pořadem Mozaika, který informuje o novinkách v kultuře. Poté následuje půlhodina jazzu a literární úvahy. Další z pořadů je pak hudební Matiné, kde host představuje své oblíbené nahrávky. „Před polednem nahlédneme do osudů zajímavých lidí. Odpoledne se střídají hudební pořady s publicistikou“ (profil stanice ČRo3). V 19 hodin vysílá stanice pořad Čajovna a večer pak přenosy koncertů a rozhlasové hry. Víkendové večery pak patří opeře.96
93
Jiří Vejvoda odkazuje na knihu Neila Postmana: Ubavit se k smrti. Český rozhlas v datech. Dostupný na WWW: 95 Ředitel stanice Český rozhlas 3 – Vltava. Dostupné na WWW: 96 Programové schéma ČRo 3 Vltava. Dostupné na WWW: 94
30
Denní poslechovost stanice se pohybuje kolem 60 tisíc. Alespoň jednou týdně pak stanici naladí 164 000 posluchačů.
ČRo 6 Večer od 18. do 24. hodiny vysílá svůj program ČRo 697, což je „celoplošná analyticko-publicistická stanice, zaměřená nejen na komentování politických událostí, ale zejména na přibližování vzniku, vývoje a života občanské společnosti České republiky a evropských zemí“98 Řadíme ji proto mezi formáty nazývané News/Talk, pro něž je charakteristické, že „hudební prvky používají obvykle pouze jako předěly nebo jingly.“99 Tématy pořadů jsou kultura, ekonomika, historie, náboženství, ekologie, národnostní menšiny. Denní poslechovost ČRo 6 se pohybuje kolem 31 tisíc lidí, týdně pak rádio naladí více než 58 000 lidí.100
97 V roce 1995 vznikl nový celoplošný kanál Český rozhlas 6/Rádio Svobodná Evropa, zaměřený na politickou publicistiku, analýzy a komentáře. Šlo o stanici, jejíž program byl sestaven z pořadů Českého rozhlasu, českého vysílání Svobodné Evropy, BBC, Deutsche Welle a Hlasu Ameriky. Partnerské rozhlasové stanice však postupně ustoupily od spolupráce. Od roku 2002 stanice funguje jako Český rozhlas 6 a veškerý program je vyráběn v Českém rozhlase. Dostupné na WWW: 98 Profil stanice ČRo 6. Dostupný na WWW: 99 Malý lexikon rozhlasových formátů. Dostupný na WWW: 100 Poslechovost dostupná na WWW:
31
7. Digitalizace vysílání vysílatele veřejné služby v Itálii 7.1. Televizní digitální vysílání RAI101
Itálie začala s vypínáním analogového televizního vysílání na jaře roku 2007. Prvním regionem se stala Sardinie, hned po ní následovala oblast Valle d´Aosta.102 Na podzim roku 2008 zveřejnila italská vláda aktualizovaný časový plán pro vypínání analogového televizního vysílání a přechod na digitální vysílání v systému DVB-T. V rozmezí let 2009 a 2012 se v 16 regionech postupně vypne analogové vysílání.
V průběhu roku 2009 dojde k vypnutí
analogového vysílání ve čtyřech italských regionech, mezi nimiž je i oblast Říma. Proces digitalizace bude završen v regionech Sicílie a Kalábrie v roce 2012. Italská vláda očekává, že do roku 2010 přejde na příjem digitálního terestrického vysílání až 70 % populace.
7.2. Rozhlasové digitální vysílání RAI Stejně jako v ostatních částech Evropy i v Itálii je digitalizace rozhlasového103 vysílání upozaděna digitalizací televizní.104 A to i přesto, že první pokusy s digitálním vysíláním rozhlasu se na Apeninském poloostrově uskutečnily již v roce 1996 v systému T-DAB105. Jak jsem již psal na začátku, v tomto systému dokáže jeden digitální multiplex při přenosové rychlosti 1,5 Mb/s šířit 5-6 radiových programů. V Itálii dnes k šíření signálu využívají inovovanou verzi, tzn. T-DAB+, která v jednom multiplexu dokáže vysílat až 20 programů. 106
Třetím systémem používaným v Itálii, je systém DMB. Jde o derivát technologie DAB, který dokáže přenášet jak radiové, tak televizní vysílání. V Itálii je tento systém využíván k přijímání digitálního radiového vysílání v mobilních telefonech, navigacích
101
Radiotelevisione italiana DIGIZONE.CZ. Itálie, Švýcarsko i Francie pokročily ve vypínání analogu. 18. 4. 2007 (Cit. 6. 5. 2009) dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/aktuality/italie-svycarsko-i-francie-pokrocily-ve-vypinanianalogu/> 103 „Itálie schválila novou mediální legislativu v roce 2001. V zákonech je specifikován ústup od analogového směrem k digitálnímu rozhlasovému vysílání…Licence vydává Ministerstvo spojů pouze již existujícím držitelům licencí pro FM vysílání. Doba, na kterou se licence vydává, není stanovena.“ (Ondřej Malý – Bakalářská práce: BBC v éře digitalizace rozhlasového a televizního vysílání) 104 TV CENTRUM. DVB-T v Itálii: schválen plán přechodu. 30.09.2008 (cit.12. 5. 2009) Dostupné na WWW: < http://www.tvcentrum.com/bleskovky/2020/dvb-t-v-italii-schvalen-plan-prechodu/> 105 Radio Digitale: domande frequenti. Dostupné na WWW: 106 Tamtéž 102
32
a dalších zařízeních vybavených barevným displejem, který dokáže zobrazovat multimediální informace o právě poslouchaném programu, nebo uzavírkách na silnicích.107 Další technologií, která dokáže přenášet multimediální informace je DVB-H. Rozdíl mezi oběma technologiemi je ten, že DVB-H je určeno především pro přenos digitální televize a videa na stacionárních přijímačích. Oproti tomu systém DMB byl vyvinut k příjmu za pohybu. Ten nejpodstatnější rozdíl v kontextu České republiky je, že u systému DMB není potřeba vystavět úplně nové vysílače, stačí jen upravit ty stávající. Systémy DMB a DVB-H mohou koexistovat současně, aniž by se vzájemně rušily.108 V Itálii může poslouchat digitálně rozhlas zhruba 40 % populace. Mezi těmito místy jsou velké aglomerace jako Řím, Milán, Turín, Bologna, Benátky, Neapol a Palermo. Předpokládá se, že v roce 2012, kdy má být dokončena digitalizace televizního vysílání, bude moci rozhlas digitálně přijímat až 80 % italských domácností.109 RAI jako celek denně naladí zhruba 38 milionů posluchačů, což představuje 73,3 % italské populace starší 11 let. A zatímco u nás poslechovost Českého rozhlasu má spíše klesající tendenci, RAI úbytek posluchačů nezaznamenává, ba právě naopak, RAI se těší velké popularitě a jeho poslechovost má stoupající tendenci. Přispívá k tomu i větší propojení rádia s internetovým rozhraním. Klasický model přenosu sdělení od vysílatele k recipientovi je v případě RAI v mnohem větší míře nahrazován modelem, který umožňuje posluchači více se podílet na vysílání a na komunikaci s redakcí.
7.3. V systému DAB vysílá v Itálii 7 veřejnoprávních stanic
Rádio RAI 1
Jde o zpravodajsko-publicistickou stanici, která mluvené slovo prokládá populární muzikou. Své vysílání započala 6. října 1924 a jednalo se o vůbec první rozhlasovou stanici v Itálii. Od roku 1960 pravidelně vysílá živě fotbalové zápasy ze skupiny A a B. Tento pořad se mezi Italy těší velké popularitě i v dnešní multimediální době.
107
Tamtéž PARABOLA.CZ. Digitální revoluce: v Praze se testuje T-DAB a DMB. 4.11.2005, (cit. 18. 4. 2009). Dostupné na WWW: 109 Radio Digitale: domande frequenti. Dostupné na WWW: 108
33
Rádio RAI 2
Jde o stanici mluveného slova a populární hudby. Stanice zahájila vysílání v roce 1933. V roce 2001 začala vysílat show Viva Radio 2, kterou moderovala populární dvojice Fiorello a Baldini. Počátkem roku 2008 tento pořad na rádiu RAI 2 skončil. Od 21. ledna 2008 pak po 10 večerů televize RAI 1 vysílala tento pořad pod názvem Viva Radio 2 minuti se stejnými moderátory. Formát pořadu však v televizi doznal změn a moderátoři měli vždy pouhé 2 minuty na svérázná vystoupení s orchestrem, nebo na předvedení scénky, či na představení osobnosti, která se v minulosti zúčastnila rádiového vysílání pořadu.
Rádio RAI 3
RAI 3 se specializuje na vysílání kulturního programu a klasické hudby. Vznik stanice se datuje k roku 1950. Inspirací pro založení této stanice byl třetí program britské BBC, který zahájil své vysílání o čtyři roky dříve. Podle vzoru BBC vzniklo i programové schéma obsahující klasickou i avantgardní hudbu, včetně živých koncertů, literatury, historie, filosofie, náboženství a další.
Rádio GR Parlamento Jde o formát stanice news-talk110 přinášející živé vstupy z jednání obou komor parlamentu italské republiky, Evropského parlamentu, z vystoupení prezidenta Itálie a z komunálních jednání. GR Parlamento vznikl v roce 1998 ve spolupráci RAI a Ministerstva informatiky.
Rádio Isoradio
Jde o zpravodajské rádio přinášející informace o dopravě (Zelená vlna), o počasí a o dění v zemi. Spolupracuje s policií, italským autoklubem, s hasiči, se záchranáři, s vojáky, s italskými dráhami a dalšími subjekty. Na rozhlasovém trhu působí od roku 1989.
110
Tyto formáty jsou založeny na mluveném slovu a hudební prvky používají obvykle pouze jako předěly nebo jingly. News/talk kombinuje zpravodajské bloky v nejatraktivnějších vysílacích časech s diskuzemi a talk show v časech ostatních. (Malý lexikon rozhlasových formátů, dostupný na WWW:
34
Rádio RAI 4
Hudební stanice vysílající muziku napříč žánry od popu, přes rock až po latinskoamerické rytmy a symfonii. Vznikla v roce 1959 a vysílá kabelově, satelitně a v systému DAB a DVB-T. Na této stanici nejsou vysílány žádné reklamy. Mezi půlnocí a 6 hodinou ranní můžete program RAI 4 naladit na středních vlnách.
Rádio RAI 5
Poslední stanice, kterou lze poslouchat v systému DAB je stanice RAI 5, která je stejně jako RAI 4 čistě hudební stanicí bez reklamy. Její program tvoří klasická hudba. RAI 5 vznikla stejně jako RAI 4 v roce 1959.
35
8. Digitalizace vysílaní britské BBC „Vysílání veřejné služby je regulováno Královskou chartou vydávanou vždy na deset let a jakékoli nové stanice musejí být nejdříve schváleny vládou, zastupovanou ministerstvem kultury, médií a sportu. O komerční vysílání se stará Radio Authority (Rozhlasový úřad). Ta vybírá nové stanice podle „soutěže krásy“, kdy posuzuje jejich programové, finanční i technické plány. U T-DAB je regulován minimální bitový tok (podle toho, zdali je stanice zaměřena na hudbu, zpravodajství, či monotónní vysílání). Vysílatelům analogového rozhlasu, kteří získají licenci na T-DAB vysílání, je automaticky prodloužena licence analogového vysílání na dalších osm let. Licence na T-DAB jsou vydávány na dvanáct let s dalším automatickým dvanáctiletým obnovením.“111 „BBC je velkým propagátorem digitalizace ve Spojeném království. S digitálním vysíláním začala experimentovat už na konci osmdesátých let a na začátku devadesátých let. V lednu 1990 byly završeny měsíce výzkumu terestrického digitálního rozhlasového vysílání prvním pokusným vysíláním T-DAB… Roku 1993 postavila BBC testovací síť digitálního rozhlasového vysílání v Londýně. BBC začala vysílat své rozhlasové stanice (Radio 1 až 5) digitálně v září 1998. Ve stejné době proběhly testy satelitního digitálního rozhlasového vysílání pomocí mexického satelitu Solidaridad. V průběhu roku 2002 zahájila BBC vysílání 5 nových digitálních kanálů: Radio 1Xtra, Radio 6 Music, Radio 7, Radio Five Live, BBC Asian Network“112 V průměru dvě třetiny britské populace starší patnácti let poslouchaly v roce 2008 alespoň 15 minut týdně některý z rozhlasových programů BBC. Jde o shodnou poslechovost jako v roce 2007. Tato data tak potvrzují popularitu, kterou BBC v Británii má. Velký podíl na její poslechovosti mají původní analogové stanice BBC Radio 1, 2, 3, 4, 5 Live, které dnes vysílají i digitálně v systému DAB, ale i v televizním multiplexu pomocí DVB technologie. Do povědomí se stále více dostávají digitální kanály a jejich poslechovost roste. Každý kanál má přes půl milionu posluchačů týdně a více než 10 milionů lidí poslouchá BBC rádio v digitální kvalitě každý týden přes DAB, DVB nebo internet. V roce 2008 byl celkový podíl britského rozhlasu veřejné služby na rozhlasovém trhu 55,2 % a na televizním 33,8 %.
111
MALÝ, Ondřej. BBC v éře digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, 2003. Vedoucí práce PhDr. Václav Moravec. Str. 28. 112 Tamtéž
36
V celkovém součtu pak BBC dosáhla průměrného týdenního podílu na sledovanosti a poslechovosti 42, 2 %.113
8.1. V systému DAB vysílá ve Velké Británii 10 veřejnoprávních stanic
„BBC Radio 1 vysílá hudbu pro mladého posluchače, především klasický mainstram z celého světa, 35 procent vysílané hudby musí být podle programových zásad stanice od skupin či zpěváků ze Spojeného království.“114
„BBC Radio 2 je stanicí pro posluchače středního věku, vysílá hudbu minulých padesáti let…Využívá i svůj hudební archív více než 2 600 písní, přibližně ze třetiny vysílá i mluvené slovo – pravidelné čtení z knih, dokumentární pořady. Soustředí se i na náboženské vysílání…“115
„BBC Radio 3 vysílá klasickou hudbu, a to především živou hudbu. Ročně vyprodukuje BBC 3 také více než šedesát nahrávek klasické hudby, především orchestrů BBC. Klasickou hudbu stále častěji doplňuje jazz a world music a nechybí ani mluvené slovo.“116
„BBC Radio 4 se soustředí na mluvené slovo a zpravodajství. Kromě zpravodajství vysílá BBC Radio 4 dramata a literaturu. Další část programu tvoří zábava a soutěžní pořady. Čtvrtý rozhlasový kanál BBC je důležitým náboženským vysílatelem.“117
„BBC Radio 5 Live je jedinou z pěti analogových národních rozhlasových stanic, která nevysílá na velmi krátkých, ale středních vlnách. Vysílá 24 hodin denně aktuální zpravodajství a sport. Zpravodajství a sport tvoří tři čtvrtiny vysílacího času…“118
„Five Live Sports Extra je čistě sportovní rozhlasová stanice, která je komplementární stanicí k BBC 5 Live. Jejím cílem je nabídnout sportovním fanouškům výběr 113
BBC Annual Report and Accounts 2007/2008. Dostupný na WWW: MALÝ, Ondřej. BBC v éře digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, 2003. Vedoucí práce PhDr. Václav Moravec. 115 Tamtéž 116 Tamtéž 117 Tamtéž 118 Tamtéž 114
37
mezi jednotlivými sportovními událostmi, na jejichž přenos drží BBC práva. Například pokud 5 Live nabízí živý komentář k právě probíhajícímu fotbalovému utkání, 5 Live Sports Extra ve stejný čas živě komentuje jiný zápas odehrávající se ve stejném čase.“119
BBC 1Xtra „Digitální stanice 1Xtra hraje hudbu dříve odkázanou na pozdní noční hodiny či pirátské stanice – Hip Hop či Rhytm´n´Blues. Cílovou skupinou je mládež od 16 do 24 let. Internetová stránka 1Xtra je pro stanici klíčová, protože mnoho lidí nevlastnících digitální přijímač si ji naladí právě pomocí internetu.“120 Stanice klade velký důraz na živé vystoupení hudebních skupin po celém Spojeném království, např. Notting Hill and Leeds Carnivals, 1Xtra in New York a Africa Cup of Nations, a podporuje začínající britské umělce. V roce 2008 stanice zjednodušila svůj program. Vlajkovou lodí se po ránu stala show „Časná snídaně“ a večer zase show „in October“. Nenastala žádná změna ve stávající hudební politice, která propojuje komerční stanici s černou muzikou a vysílá skladby interpretů, kteří jsou často ostatními stanicemi ignorováni. Dvě třetiny posluchačů stanice BBC 1Xtra tvoří lidé z menšinových etnických skupin ve věku 15 až 29 let. V roce 2008 dosáhlo vysílání BBC 1Xtra rekordní poslechovosti. Každý den si stanici na minimálně 15 minut naladilo půl milionu lidí, zatím co v roce 2007 to bylo jen čtyři sta tisíc posluchačů.121
BBC 6 Music byla první čistě digitální stanicí, která rozšířila rozhlasové portfolio BBC. Jde o hudebně-zábavný kanál vysílající jak novinky a rozhovory ze světa hudby, tak i archiv alternativní hudby, dokumenty a zábavní pořady. V roce 2007 si její program každý den na minimálně 15 minut poslechlo čtyři sta tisíc lidí. V prvním čtvrtletí roku 2008 pak stanice zaznamenala rekordní poslechovost, pět set tisíc posluchačů starších patnácti let.122
BBC 7 „je stanicí vysílající mluvené slovo a soustředí se na rozhlasové hry, četbu knih, pořady pro děti a zábavu. BBC 7 tak vysílá například na pokračování nejznámější knihy Charlese Dickense a Anthonyho Trollopa. Během týdne nabízí vždy jedno čtení beletrie a jedno čtení naučné literatury.“123 Jde o nejpopulárnější digitální stanici, s nejvyšší
119
Tamtéž Tamtéž 121 BBC Annual Report and Accounts 2007/2008. Dostupný na WWW: 122 MALÝ, Ondřej. BBC v éře digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, 2003. Vedoucí práce PhDr. Václav Moravec. 123 Tamtéž 120
38
poslechovostí, přes osm set padesát tisíc lidí. Její program nabízí novinky z kulturní scény. Převažuje komedie a drama z archivu BBC, včetně pořadů pro děti.124
BBC Asian Network „vysílá převážně v angličtině pro příslušníky asijských komunit v celém Spojeném království. Vždy od 19:30 stanice vysílá hudební novinky a zprávy specifické pro asijské komunity v hindštině, urdštině, bengálštině, mirapurštině, gudžeráštině a paňdžábštině.“125Dále nabízí publicistické pořady, sportovní zprávy, zábavu a dramatickou tvorbu. Alespoň jednou týdně si stanici naladí půl milionu posluchačů.126
124
Tamtéž Tamtéž 126 Tamtéž 125
39
9. ZÁVĚR
Rozhlas „je všudypřítomný. Najdeme jej v kabinách aut, u nemocničních postelí, u kadeřníka, v chatě, na plovárně, najdeme jej ve všech domácnostech.“ (Pacovský,1993, s. 5) A to je možná i jeden z hlavních důvodů, proč není tak snadné přejít z analogového terestrického rozhlasového vysílání na digitální, když výhod pro konečného příjemce je tak málo, že jen těžko převáží fakt, že by si posluchač musel koupit nový přijímač na všechna tato místa, kde tak rád rozhlas poslouchá. Z vyjádření odborníků na problematiku digitalizace rozhlasu vyplynulo, že současné analogové kmitočtové spektrum je pro většinu vysílatelů dostatečně široké a že český mediální trh s rozhlasovou reklamou je již natolik konkurenční, že i někteří stávající držitelé licencí mají problém s financováním svých stanic. To znamená, že analogový způsob vysílání rozhlasu není překážkou v růstu počtu vysílatelů; omezující je velikost českého radiového trhu s reklamou. Digitálně šířený rozhlas využívá jiné kmitočtové pásmo než rozhlas analogový. Tzn., že pro existenci jednoho typu vysílání, nemusí nutně zaniknout typ druhý. V případě televizí však analogové a digitální vysílání využívá stejné frekvenční pásmo, tzn., že nemohou vedle sebe oba systémy vysílání koexistovat. Proto musel být v případě televize vytvořen tzv. Technický plán přechodu, který systematicky řeší odpojování analogového televizní vysílání a připojování digitálního vysílání. V případě digitálního vysílání rozhlasu tento problém neexistuje, proto Český rozhlas může bez problémů zkoušet experimentálně vysílat digitálně, aniž by tím ohrozil vysílání analogové. Jde však zatím jen o občasné studie, poněvadž v České republice je počet vlastníků digitálního rozhlasového přijímače sporadický. Další překážkou v procesu zemského digitálního rozhlasového vysílání je chybějící legislativa a neochota soukromých vysílatelů do digitalizace vysílání investovat. Průkopníkem digitalizace vysílání jsou ve všech 3 zkoumaných zemích (Česká republika, Itálie a Velká Británie) vysílatelé veřejné služby. Ti v posledním desetiletí v průměru zdvojnásobili počet svých programů, což jim dovolilo vytvořit stanice s úzce vyprofilovanými nabídkami pro konkrétní cílové skupiny. Pravdou je, že nově vzniklé digitální stanice ve Velké Británii a Itálii v poslechovosti až desetinásobně zaostávají za staršími původně analogovými okruhy. V České republice vznikly v letech 2005 až 2006 celkem 4 nové stanice: Rádio Česko – zpravodajsko-publicistická stanice, ČRo 4 Rádio Wave – hudební formát pro mladé posluchače, ČRo Leonardo – stanice popularizující vědu, techniku, přírodu, historii, medicínu a další témata a ČRo D-dur – hudební formát vysílající klasickou hudbu. 40
V České republice je rozdíl v poslechovosti původně jen analogových stanic a nových pouze digitálních stanic mnohem výraznější než ve Velké Británii a Itálii. Vysílání Radiožurnálu poslouchá 60krát více posluchačů než vysílání ČRo Leonardo, ČRo D-dur a ČRo Radio Wave dohromady. Oproti Velké Británii a Itálii však Český rozhlas nevysílá ještě v systému DAB-T, tzn., že digitálně lze jeho stanice přijímat jen v televizním pásmu DVB a na internetu. Vzhledem k tomu, že ve všech třech případech hovoříme o stanicích vysílatelů veřejné služby (ČRo, BBC a RAI), u kterých primárně nezáleží na poslechovosti, nepředpokládá se, že by tato skutečnost ohrozila jejich další existenci.
41
10. RESUME
The radio is „omnipresent. We can find it in cars, in hospital wards, at the hairdresser, at the cottage, by the swimming pool, in every household.“ (Pacovský,1993, p. 5). And that might be one of the main reasons why transition from the terrestrial analogue broadcasting to digital broadcasting is not so easy, especially when there are too few advantages for the end customer to balance the fact that they would have to buy new receivers for every single place where they like to listen to the radio. According to experts in radio digitization the current analogue frequency band is sufficiently wide for most broadcasters and the Czech media market with radio advertisement is already so competitive that even some of the current license holders have problems to finance their stations. Consequently, it is not the analogue system of broadcasting which stands in the way of the growing number of broadcasters, but it is the size of the Czech radio advertisement market which sets the limits. The digitally broadcast radio operates on different frequency band than the analogue radio. As a result, one type does not have to cease to exist due to the existence of the other type. In the case of television, the same frequency band is used for both analogue and digital broadcasting, i.e. the two systems cannot coexist. Therefore, the Technical Transition Plan had to be created, which systematically solves disconnecting of analogue and connecting of digital broadcasting. In the case of the radio there is no such problem. Consequently, the Czech Radio can without any problems experiment with digital broadcasting without putting the analogue system under threat. However, these experiments have been rather occasional so far, as hardly anybody in the Czech republic owns a radio receiver able to decode digital broadcasting. Yet another obstacle in the process of terrestrial digital radio broadcasting is the missing legislation and unwillingness of private broadcasters to invest in digitizing of radio broadcasting. The pioneers of digitization in all three observed countries (the Czech Republic, Italy and the United Kingdom) are public service broadcasters. They have on average doubled their program offers over the last decade, which has allowed them to create highly specialized stations with clearly defined target groups. The truth is, however, that popularity of these newly created digital stations in the UK and Italy is ten times lower compared to older, originally analogue stations. In the Czech Republic arose in the years 2005 to 2006 a total of 4 new stations: Radio Cesko – a news-talk format station, CRo 4 Radio Wave - a music 42
format for young listeners, CRo Leonardo - Popularise science, technology, nature, history, medicine and other topics and Czech Radio D-dur – a music format broadcasting classical music. In the Czech Republic the popularity of the originally purely analogue stations and new purely digital stations differs even more. Radiožurnál is listened to by 60-times more people than ČRo Leonardo, ČRo D-dur and ČRo Radio Wave combined. Unlike the radios in the UK and Italy, Czech radio does not broadcast in the DAB-T system yet, i.e. the stations are possible to tune only on the television DVB band and the Internet. However, with regard to the fact that all three stations in question belong to the public service broadcasters (ČRo, BBC and RAI), which are not completely dependent on popularity, the situation is not likely to threaten their further existence.
43
11. Seznam literatury a pramenů:
a) Literatura • DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004, ISBN 80-7220-169-7 • MUSIL, Josef: Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003, 261 str. ISBN 80-7220-157-3 • OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan a kolektiv. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha: Libri, 2004. 240 str. ISBN 80-7277-108-6 • PACOVSKÝ, Jaroslav. Na Vlnách rozhlasu, Praha: Český rozhlas, 1993. 158 str. • RUSS-MOHL, Stephan a BAKIČOVÁ, Hana. Žurnalistika: Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada, 2005. 291 str. ISBN 80-247-0158-8. b) Periodika • SVĚT ROZHLASU č. 15, Bulletin o rozhlasové práci, Český rozhlas, 2006. ISSN 1213-3817 • SVĚT ROZHLASU č. 17, Bulletin o rozhlasové práci, Český rozhlas, 2007. ISSN 1213-3817
c) Elektronické zdroje • Archiv webových stránek zrušeného Ministerstva informatiky Dostupné na WWW: •
Ministerstvo vnitra Dostupné na WWW: < http://www.mvcr.cz>
44
• Brožura vydaná ČTÚ k problematice digitalizace vysílání Dostupné na WWW: • Portál o digitálním vysílání televize Dostupné na WWW: • Slovníček pojmů k digitalizaci Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/slovnicek/video-on-demand//> • Malý slovníček elektronických médií Dostupné na WWW: < http://tucnak.fsv.cuni.cz/~smid/doc/SLFIN.rtf> • Malý lexikon rozhlasových formátů Dostupné na WWW: • PARABOLA.CZ Dostupné na WWW: • ČTÚ Dostupné na WWW: • RRTV Dostupné na WWW: • Dokument: Členové NKS a jejich zástupci Dostupné na WWW: 45
• Národní koordinační skupina Dostupné na WWW: • Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Dostupné na WWW: • RADIO PROJEKT dostupný na WWW: • Český rozhlas Dostupné na WWW: • RADIOTV – poslechovost jednotlivých stanic dostupné na WWW: • Týden.cz Dostupné na WWW: • idnes.cz Dostupné na WWW: • Inventura demokracie Dostupné na WWW: • LUPA.CZ Dostupné na WWW: <www.lupa.cz> • Radiotelevisione italiana (RAI) – digitalizace Dostupné na WWW: • BBC Annual Report and Accounts 2007/2008 Dostupné na WWW: 46
• EBU – Evropská unie vysílatelů Dostupné na WWW: • Abcelektronik.cz - Digitální pozemní vysílání rozhlasu a televize. Dostupné na WWW: • Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 1999 Dostupné na WWW: • Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2005 Dostupné na WWW: • Česká sekce BBC Dostupné na WWW:
d) Absolventské práce • MALÝ, Ondřej. BBC v éře digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, 2003. Vedoucí práce PhDr. Václav Moravec. e) Původní rozhovory • Alexandr Pícha, šéfredaktor Radiožurnálu, dříve vedoucí projektu digitálního vysílání Českého rozhlasu – osobní rozhovor, duben 2009
f) legislativa •
Zákon č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání
•
Zákon č. 235/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
•
Zákon č. 127/2005 Sb. O elektronických komunikacích
47
•
Zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (tzv. diginovela)
•
Zákon č. 484/1991 Sb. O Českém rozhlase
•
Zákon č. 483/1991 Sb. O České televizi
48
12. Přílohy
Příloha č. 1: Poslechovost vybraných českých radiových stanic a jejich podíl na trhu
Zdroj: http://www.median.cz/docs/RP_2008_4+1Q_zprava.pdf
49
Příloha č. 2: Poslechovost vybraných italských stanic
50
Příloha č. 3: Poslechovost stanic BBC
Zdroj: Výroční zpráva BBC 2007/2008 str. 58
51
Příloha č. 4: Pokrytí italského území systémy DAB+/DMB
Zdroj: http://www.raiway.it/index.php?lang=IT&cat=316&PHPSESSID=68fe1c29ca9853cf8bbe218fd11ab05c
52
Příloha č. 5: Pokrytí Velké Británie systémem DAB 90 % populace ve Velké Británii může naladit rádio v systému DAB
9 Zdroj: http://www.worlddab.org/country_information/united_kingdom
53
Příloha č. 6: Vzájemné vztahy mezi subjekty zúčastněnými na digitálním vysílání v navrhovaném systému regulace
Zdroj: DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004, ISBN 80-7220-169-7 54
Příloha č. 7: Programová schémata digitálních stanic Českého rozhlasu
a) ČRo 4 Radio Wave: týdenní programové schéma Pondělí 00:00 - 02:00 - Repríza Dubový High 02:00 - 03:00 - Repríza Guestlist 03:00 - 05:00 - Repríza Dark Wave 05:00 - 07:00 - Repríza Stopáž 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 12:00 - První vlna 12:00 - 13:00 - Music Check 13:00 - 17:00 - Odpolední session 17:00 - 19:00 - Sports Take 19:00 - 20:00 - Stage 20:00 - 21:00 - WavetroniQ 21:00 - 22:00 - S mikrofonem na točenou 22:00 - 00:00 - The Best Damn Rap Show Úterý 00:00 - 02:00 - Repríza Selector 02:00 - 03:00 - Repríza Universum 03:00 - 04:00 - Repríza Liberatura 04:00 - 05:00 - Repríza Bourání 05:00 - 07:00 - Repríza Stopáž 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 12:00 - První vlna 12:00 - 13:00 - Music Check 13:00 - 17:00 - Odpolední session 17:00 - 19:00 - Factory Radia Wave 19:00 - 20:00 - Natural Bridge 20:00 - 21:00 - Scanner 21:00 - 22:00 - Klystýr 22:00 - 00:00 - Out of Step Středa 00:00 - 02:00 - Repríza Drop Out 02:00 - 03:00 - Repríza S mikrofonem na točenou 03:00 - 05:00 - Repríza Friday Ripple 05:00 - 07:00 - Repríza Wavesound 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 12:00 - První vlna 12:00 - 13:00 - Music Check 13:00 - 17:00 - Odpolední session 17:00 - 18:00 - Liberatura 18:00 - 19:00 - Bourání 19:00 - 21:00 - Dubový High 21:00 - 22:00 - Rentgen 55
22:00 - 00:00 - Dark Wave Čtvrtek 00:00 - 02:00 - Repríza Worldwide 02:00 - 03:00 - Repríza Klystýr 03:00 - 05:00 - Repríza Beatcase 05:00 - 07:00 - Repríza Sports Take 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 12:00 - První vlna 12:00 - 13:00 - Music Check 13:00 - 17:00 - Odpolední session 17:00 - 19:00 - Zpoždění 19:00 - 20:00 - Stage 20:00 - 21:00 - Pořad na druhou 21:00 - 22:00 - Guestlist 22:00 - 00:00 - Evil Heat Pátek 00:00 - 01:00 - Repríza Natural Bridge 01:00 - 02:00 - Repríza Scanner 02:00 - 03:00 - Repríza Vizionáři 03:00 - 05:00 - Repríza Cookin' 05:00 - 06:00 - Repríza Casablanca 06:00 - 07:00 - Repríza Modeschau 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 12:00 - První vlna 12:00 - 13:00 - Music Check 13:00 - 17:00 - Odpolední session 17:00 - 19:00 - Friday Ripple 19:00 - 21:00 - Beatcase 21:00 - 22:00 - Universum 22:00 - 00:00 - Wavesound Sobota 00:00 - 02:00 - Repríza Grundfunk 02:00 - 03:00 - Repríza World Music Box 03:00 - 05:00 - Repríza The Best Damn Rap Show 05:00 - 06:00 - Repríza Pořad na druhou 06:00 - 07:00 - Repríza WavetroniQ 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 11:00 - Víkendový proud 11:00 - 12:00 - Modeschau 12:00 - 14:00 - Worldwide 14:00 - 17:00 - Víkendový příliv 17:00 - 19:00 - Stopáž 19:00 - 21:00 - Cookin' 21:00 - 22:00 - Vizionáři 22:00 - 00:00 - Selector
56
Neděle 00:00 - 02:00 - Repríza Evil Heat 02:00 - 03:00 - Repríza Rentgen 03:00 - 05:00 - Repríza Out of Step 05:00 - 07:00 - Zpoždění 07:00 - 08:00 - Music Check 08:00 - 11:00 - Víkendový proud 11:00 - 12:00 - Casablanca 12:00 - 14:00 - Repríza pořadu Factory Radia Wave 14:00 - 17:00 - Víkendový příliv 17:00 - 19:00 - Stopáž 19:00 - 21:00 - Drop Out 21:00 - 22:00 - World Music Box 22:00 - 00:00 - Grundfunk Zdroj: http://www.rozhlas.cz/radiowave/program
b) ČRo 6: středeční programové schéma 18:00
Zprávy
18:10
Názory a argumenty
19:00
Zprávy
19:10 Svět viděný internetem 19:30
Hovory o Evropě
20:00
Zprávy
20:10
Kořeny
21:00
Zprávy
21:10
Aréna
21:40 Zaostřeno na finance 22:00
Zprávy
22:10
Studio STOP
23:00
Zprávy
23:10
Názory a argumenty repríza
24:00
Konec vysílání
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/cro6/program/
57
c) Rádio Česko: programové schéma 00:00
Vysíláme program ČRo 1 - Radiožurnálu a BBC ČRo 1 vysílá v digitálním multiplexu a na internetu, BBC na VKV.
08:00
Zprávy
08:00
Svět o osmé
08:09
Rozhovor na aktuální téma
08:15
Zprávy
08:16
Zahraniční událost
08:21
Přehled českého tisku
08:25
Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC.
08:30
Zprávy
08:35
Ranní zamyšlení
08:39
Domácí událost
08:45
Zprávy
08:46
Informace ze světa financí
08:51
Přehled zahraničního tisku
08:56
Dnešní výročí
09:00
Zprávy
09:00
Svět o deváté
09:09
Rozhovor na aktuální téma
09:15
Zprávy
09:16
Reportáž z Česka
09:22
Přehled českého tisku
09:26
Evropské události
09:30
Zprávy
09:35
Ranní zamyšlení
09:39
Domácí událost
09:45
Zprávy
09:46
Magazín ze světa financí
09:54
Přehled zahraničního tisku
10:00
Zprávy
10:00
Svět o desáté
10:09
Rozhovor na aktuální téma
10:15
Zprávy
10:16
Téma dne
10:25
Zajímavosti z kultury, vědy a techniky
58
10:30
Zprávy
10:35
Analýza Rádia Česko
10:42
Rozhovor na aktuální téma
10:45
Zprávy
10:46
Informace ze světa financí
10:52
Zahraniční událost
10:57
Tipy na dnešek
11:00
Vysíláme program ČRo 1 - Radiožurnálu a BBC ČRo 1 vysílá v digitálním multiplexu a na internetu, BBC na VKV.
13:00
Svět o jedné
13:00
Zprávy
13:09
Rozhovor na aktuální téma
13:16
Reportáž z Česka
13:24
Událost dne
13:30
Zprávy
13:35
Analýza Rádia Česko
13:42
Rozhovor na aktuální téma
13:45
Informace ze světa financí
13:51
Zahraniční událost
13:56
Dnešní výročí
14:00
Svět o druhé
14:00
Zprávy
14:09
Rozhovor na aktuální téma
14:16
Reportáž z Česka
14:24
Událost dne
14:30
Zprávy
14:35
Analýza Rádia Česko
14:42
Rozhovor na aktuální téma
14:45
Rádce investora
14:51
Zahraniční událost
14:56
Kultura
15:00
Svět o třetí
15:00
Zprávy
15:09
Rozhovor na aktuální téma
15:16
Reportáž z Česka
15:25
Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC.
59
15:30
Zprávy
15:35
Studio Česko
16:00
Vysíláme program ČRo 1 - Radiožurnálu a BBC ČRo 1 vysílá v digitálním multiplexu a na internetu, BBC na VKV.
18:00
Vysíláme program ČRo 6 a BBC ČRo 6 vysílá v digitálním multiplexu a na internetu, BBC na VKV.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/program?den=patek ČRo Leonardo a D-dur nemají na svých stránkách programová schémata.
60
