UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Šárka Zbožínková
Regionální zpravodajství České televize mezi lety 2006 a 2009 Bakalářská práce
Praha 2010
Autor práce: Šárka Zbožínková Vedoucí práce: PhDr. Alice Tejkalová Oponent práce: Datum obhajoby: 2010 Hodnocení:
Bibliografický záznam ZBOŽÍNKOVÁ, Šárka. Regionální zpravodajství České televize mezi lety 2006 a 2009. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2010. 75 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Alice Tejkalová.
Anotace Bakalářská práce „Regionální zpravodajství České televize mezi lety 2006 a 2009“ pojednává o regionálním zpravodajství České televize. Na základě výzkumných vzorků autorka provedla kvalitativní obsahovou analýzu relací. Analyzován byl především obecný obsah relací. Autorka nejprve popsala podobu jednotlivých analyzovaných pořadů z hlediska členění relace, tematiky reportáží, způsobu zpracování reportáží a výstavby reportáží a ostatních příspěvků. Rozdíly mezi pořady a výsledky analýzy jsou prezentovány v závěrečné kapitole.
Annotation Bachelor’s thesis „The Czech Televison Regional News Service between Years 2006 and 2009“ deals with the regional news service of Czech television. The author conducted on the grounds of research samples a qualitative content analysis. The study focuses on the general content of the reports. Firstly, the author describes the form of these particular reports and of other news in terms of their division, themes, the methods of processing information and structure. The differences between these reports together with the results of the analysis are presented in the concluding chapter.
Klíčová slova Regionální zpravodajství, regionální vysílání, Česká televize, obsahová analýza, kvalitativní výzkum
Keywords Regional news service, regional broadcasting, Czech television, content analysis, qualitative research
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.
V Praze dne 21. 5. 2010
Šárka Zbožínková …………………………………….
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce PhDr. Alici Tejkalové za její vstřícnost, ochotu, optimismus a odborné vedení a dále svému bratru Pavlu Zbožínkovi za pomoc při zpracování práce.
Bakalářská práce
Regionální zpravodajství České televize mezi lety 2006 a 2009
Obsah 1. REGIONÁLNÍ MÉDIA, REGIONÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ A REGIONÁLNÍ VYSÍLÁNÍ ..........................................................................................................................- 14 1.1 REGIONÁLNÍ A CELOSTÁTNÍ MÉDIA ............................................................................. - 14 1.2 REGIONÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ...................................................................................... - 15 1.3 REGIONÁLNÍ VYSÍLÁNÍ ................................................................................................ - 16 2. HISTORIE REGIONÁLNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÉ TELEVIZE OD ROKU 1992 DO SOUČASNOSTI .................................................................................................- 17 2.1 ROK 1992 .................................................................................................................... - 17 2.2 ROK 1993 .................................................................................................................... - 17 2.3 ROK 1994 .................................................................................................................... - 17 2.4 ROK 1995 .................................................................................................................... - 17 2.5 ROK 1996 .................................................................................................................... - 18 2.6 ROK 1997 .................................................................................................................... - 18 2.7 ROK 1998, 1999 A 2000 .............................................................................................. - 18 2.8 ROK 2001 .................................................................................................................... - 18 2.9 ROK 2002 .................................................................................................................... - 19 2.10 ROK 2003 .................................................................................................................. - 19 2.11 ROK 2004 .................................................................................................................. - 19 2.12 ROK 2005 .................................................................................................................. - 20 2.13 ROK 2006 .................................................................................................................. - 20 2.14 ROK 2007 .................................................................................................................. - 21 2.15 ROK 2008 .................................................................................................................. - 22 2.16 ROK 2009 .................................................................................................................. - 22 3. SOUČASNÉ REGIONÁLNÍ POŘADY ČESKÉ TELEVIZE...................................- 24 3.1 UDÁLOSTI V REGIONECH ............................................................................................. - 24 3.2 TÝDEN V REGIONECH (BRNO A OSTRAVA) .................................................................. - 25 3.3 Z METROPOLE .............................................................................................................. - 25 3.4 ZAJÍMAVOSTI Z REGIONŮ ............................................................................................. - 25 4. PRÁVNÍ REGULACE REGIONÁLNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÉ TELEVIZE .. ..............................................................................................................................................- 26 5. METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA........................................................................- 28 5.1 ÚČEL VÝZKUMU A VÝZKUMNÁ OTÁZKA ...................................................................... - 28 5.2 KVALITATIVNÍ VÝZKUM .............................................................................................. - 28 5.3 ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP VÝZKUMU ..................................................................................... - 29 5.4 OBSAHOVÁ ANALÝZA .................................................................................................. - 29 6. REGIONÁLNÍ POŘADY A JEJICH PODOBY V LETECH 2006 A 2009 .............- 31 6.1 VEČERNÍK Z ČECH ....................................................................................................... - 32 6.1.1 Členění relace .....................................................................................................- 32 6.1.2 Témata reportáží .................................................................................................- 32 6.1.3 Způsob zpracování relace ...................................................................................- 34 6.1.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků ...........................................................- 35 6.2 UDÁLOSTI V REGIONECH (PRAHA)............................................................................... - 36 6.2.1 Členění relace .....................................................................................................- 37 -
-6-
Bakalářská práce
Regionální zpravodajství České televize mezi lety 2006 a 2009
6.1.2 Témata reportáží .................................................................................................- 37 6.2.3 Způsob zpracování relace ...................................................................................- 39 6.2.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků ...........................................................- 40 6.3 JIHOMORAVSKÝ VEČERNÍK .......................................................................................... - 41 6.3.1 Členění relace .....................................................................................................- 41 6.3.2 Témata reportáží .................................................................................................- 42 6.3.3 Způsob zpracování relace ...................................................................................- 43 6.3.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků ...........................................................- 45 6.4 UDÁLOSTI V REGIONECH (BRNO)................................................................................. - 46 6.4.1 Členění relace .....................................................................................................- 46 6.4.2 Témata reportáží .................................................................................................- 46 6.4.3 Způsob zpracování relace ...................................................................................- 47 6.4.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků ...........................................................- 49 6.5 REPORT ....................................................................................................................... - 50 6.5.1 Členění relace .....................................................................................................- 51 6.5.2 Témata reportáží .................................................................................................- 51 6.5.3 Způsob zpracování relace ...................................................................................- 53 6.5.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků ...........................................................- 54 6.6 UDÁLOSTI V REGIONECH (OSTRAVA) .......................................................................... - 55 6.6.1 Členění relace .....................................................................................................- 56 6.6.2 Témata reportáží .................................................................................................- 56 6.6.3 Způsob zpracování relace ...................................................................................- 58 6.6.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků ...........................................................- 59 6.7 GRAFIKA ..................................................................................................................... - 60 7. SROVNÁVACÍ ANALÝZA REGIONÁLNÍCH POŘADŮ ZA ROKY 2006 A 2009….. ..............................................................................................................................................- 61 7.1 ROK 2006 .................................................................................................................... - 61 7.2 ROK 2009 .................................................................................................................... - 63 7.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ A POROVNÁNÍ LET 2006 A 2009 .................................................... - 66 ZÁVĚR ................................................................................................................................- 68 RESUMÉ.............................................................................................................................- 70 SUMMARY.........................................................................................................................- 71 POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY.......................................................................- 72 POUŽITÁ LITERATURA ....................................................................................................... - 72 ROČENKY A VÝROČNÍ ZPRÁVY ČESKÉ TELEVIZE ............................................................... - 73 PRAMENY .......................................................................................................................... - 75 ZÁKONY ............................................................................................................................ - 75 -
-7-
Bakalářská práce
-8-
Bakalářská práce
-9-
Bakalářská práce
- 10 -
Bakalářská práce
- 11 -
Bakalářská práce
Úvod Česká televize (ČT) vznikla v roce 1992 jako televize veřejné služby na základě zákona č. 483/1991 Sb., který byl do dnešní doby několikrát novelizován. Již od vzniku ČT dostávalo regionální vysílání prostor, ovšem objem vysílání nebyl nijak konkrétně specifikován. Teprve pozdější novela1 zákona konkretizovala, v jakém rozmezí musí dostávat regionální vysílání na obrazovkách prostor. To byl jeden z faktorů, který měl na podobu regionálního vysílání velký vliv. Druhým faktorem, který se na podobě vysílání podepsal, byla postupná digitalizace vysílání a spuštění nového zpravodajského kanálu ČT24 v roce 2005. Třetím faktorem je vývoj technologií. Další neméně zásadní okolnosti, které mohly mít na podobu regionálního zpravodajství vliv, byly změny ve struktuře zpravodajství a také experimenty v letech 2007 a 2008 se zařazením regionální zpravodajské relace Události v regionech za hlavní zpravodajskou relaci Události. To vše jsou důvody, proč jsem si jako téma vybrala právě analýzu regionálního zpravodajství. Zajímalo mě, jak se bude lišit regionální zpravodajství v roce, kdy byl spuštěný zpravodajský kanál ČT24, tedy v roce 2005, a o čtyři roky později, kdy se podoba tří mutací hlavní regionální relace do jisté míry sjednotila. Internetový archiv ČT ale dosud nemá takové kapacity, aby mohl obsáhnout všechna vydání pořadů. To platí i v případě původních regionálních relací, konkrétně u Jihomoravského večerníku (vysílalo televizní studio Brno) a Reportu (televizní studio Ostrava)2. V červnu roku 2009 při schvalování tématu včetně vzorků analýzy byla v internetovém archivu dostupná vydání těchto pořadů od jara roku 2005. Při pozdějším vyhledávání jsem ale zjistila, že mnou vybrané vzorky již nejsou k dispozici. Televizní studio Brno požadované vzorky ochotně při kontaktování poslalo na CD, ale Ostrava relace vcelku nezachovala, uchovává pouze jednotlivé reportáže. To je důvod, proč jsem musela analýzu provést až na vzorcích z roku 2006. Původně jsem měla zkoumat jarní a podzimní měsíce, ovšem archiv ani v tomto roce neobsahuje úplně všechna vydání relací (například v jednom týdnu chybí jedno vydání, proto nebyl vzorek úplný), proto jako vzorek posloužily týdny únorové a následně pak zářijové. Cílem mé práce je zanalyzovat a porovnat podobu regionálního vysílání v roce 2006 a 2009. Jako vzorek pro mé zkoumání jsem zvolila hlavní zpravodajskou relaci, původně tedy 1
Novela č. 39/2001 Sb. Večerník z Čech (vysílaný televizním studiem Praha) byl jako jediný ze tří mutací regionální zpravodajské relace v archivu dostupný i v roce 2005, tedy jako původní vzorek. 2
- 12 -
Bakalářská práce Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report a po změnách v rámci celého zpravodajství Události v regionech ve všech třech mutacích. Mé analýze bude předcházet teoretická část, která má čtenáře této práce seznámit se základními pojmy a umožnit jim přehledně se dozvědět o vývoji regionálního zpravodajství, ale i ostatních regionálních pořadů od počátku vzniku ČT.
- 13 -
Bakalářská práce
1. Regionální média, regionální zpravodajství a regionální vysílání Tato kapitola nastíní základní rozdíly mezi celostátními a regionálními médii, následně pak poukáže na to, z jakých důvodů lidé volí v některých případech regionální obsah zpravodajství před celostátním a jak se konkrétně vymezuje regionální vysílání.
1.1 Regionální a celostátní média „Regionální3 a lokální4 média se stávají v současnosti nejdynamičtějšími prvky mediálních systémů v jednotlivých krajinách evropského prostoru“.5 Působení těchto typů médií je velmi široké a zaměření médií na lokální a regionální události bude stále narůstat6. Tato média mají na příjemce největší vliv. Z ojedinělých výzkumů7 vyplývá, že příjemci dávají přednost lokálnímu obsahu novin před celostátním. Vysvětlení je jednoduché: pro čtenáře je důležitá blízkost zprávy. Události, které se stanou v blízkosti jejich okolí, na ně mají nepochybně větší vliv než zprávy z druhého konce republiky. Lidé chtějí být dobře informovaní o dění ve svém nejbližším okolí. Z toho vyplývá, že regionální a celostátní média plní své funkce v různých mírách. „Všeobecně plní média tři základní funkce: informují, orientují a integrují.“8 Ze šetření, které provedl Andrej Tušer se svými studenty v Bratislavě mezi roky 1996-1998, vyplynulo následující: celostátní média plní nejvíce funkci informační, poté orientační a integrační. U lokálních a regionálních médií jsou funkce v opačném pořadí, viz obrázek č. 1.
3
Region = okres, oblast, kraj. Existují zde regionální média, tj. okresní, oblastní, krajská. (TUŠER, Andrej. Středoevropský rozměr slovenských regionálních médií. In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 23. ) 4 Lokalita = město, obec. Existují zde lokální média, tj. obecní, městská. (TUŠER, Andrej. Středoevropský rozměr slovenských regionálních médií. In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 23.) 5 TUŠER, Andrej. Středoevropský rozměr slovenských regionálních médií. In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita , 2007, s. 22.) 6 Podle Andreje Tušera, jednoho z autorů, který se podílel na vypracování publikace Regionální média v evropském kontextu. 7 Uvádí Lenka Waschková Císařová ve své stati Vybrané aspekty strukturální transformace českých lokálních a regionálních médií právě v publikaci Regionální média v evropském kontextu, konkrétní zdroje výzkumů ovšem neuvádí. 8 TUŠER, Andrej. Středoevropský rozměr slovenských regionálních médií. (In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 24.)
- 14 -
Bakalářská práce
Obrázek č. 1. Funkce médií (TUŠER, Andrej. Středoevropský rozměr slovenských regionálních médií. In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 24.)
1.2 Regionální zpravodajství Regionální zpravodajství má tak svou nezastupitelnou roli v systému médií. Je jeho důležitou a neoddělitelnou součástí. Jak jsem již výše uvedla, dění v regionu, ve kterém žijeme, se nás osobně dotýká, tudíž informace o něm vyhledáváme stále častěji. Proto jsou především regionální či lokální zprávy a události jedny z nejčtenějších a nejsledovanějších. Toho jsou si dobře vědoma všechna média: jak tištěná, audiovizuální, tak internetová. Celostátní deníky, jako je například Mladá fronta DNES, vychází s regionálními přílohami uprostřed listu – každý kraj tak má svoji mutaci. Ještě typičtějším zástupcem je list Deník, který vychází dokonce v 729 mutacích. Podobně jsou na tom i audiovizuální média. Český rozhlas (ČRo) má 1210 regionálních stanic. Po celé České republice dále existuje spousta soukromých rozhlasových stanic, které mají regionální charakter, a jejich zpravodajství je taktéž zaměřeno především regionálně. Internetové servery nabízejí svým čtenářům různé rubriky, mezi nimiž se vyskytuje také regionální. Do své programové skladby zařazují i televize regionální zpravodajství. Všechny celoplošné televizní stanice – Česká televize, Nova a Prima – tak vysílají pořady regionálního charakteru, i když každá instituce z jiného důvodu11.
9
www.vlp.cz Brno, České Budějovice, Hradec králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Regina, Region – Středočeský kraj, Region – Vysočina, Sever. (www.rozhlas.cz) 11 České televizi to ukládá zákon, Primě licenční podmínky a Nova vysílá regionální zpravodajství, protože chce, nemá tedy žádné příkazy. 10
- 15 -
Bakalářská práce
1.3 Regionální vysílání Přesné vymezení pojmu „regionální vysílání“ se postupně vyvíjelo. Když byl v roce 1991 přijat zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, definice pojmu „regionální vysílání“ chyběla. Zákon pracoval pouze se termínem „lokální“, ve smyslu „lokální program“, kterým se rozumí „program vytvářený v místně omezené oblasti a pro tuto oblast určený“12. O deset let později se Parlament České republiky usnesl na novém zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který původní zákon z roku 1991 zrušil. Ovšem ani tato nová verze nedefinovala pojem „regionální vysílání“, vymezila alespoň definici „místního vysílání“ jako „vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného“13. Tento zákon byl několikrát novelizován. K první zákonné kodifikaci14 „regionálního vysílání“ došlo až o několik let později, a to ve znění novely provedené zákonem č. 235/2006 Sb. „Regionální vysílání“ se tedy definuje jako „rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b)“15. Definice „místního vysílání“ zůstává stejná, ale dále se doplňuje o: „místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu 1b)“16.
12
Zákon č. 468/1991 Sb., § 2, odst. 1, písm. d) Zákon č. 231/2001 Sb., § 2, odst. 1, písm. e) 14 LOKŠÍK, Martin:. Regionální televizní zpravodajství ve vysílání celoplošných televizích. In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 73. 15 Zákon č. 231/2001 Sb., § 2, odst. 1, písm. e) ve znění novely č. 235/2006 Sb. 16 Zákon č. 231/2001 Sb., § 2, odst. 1, písm. f) ve znění novely č. 235/2006 Sb. 13
- 16 -
Bakalářská práce
2. Historie regionálního zpravodajství České televize od roku 1992 do současnosti 2.1 Rok 1992 1. ledna 1992 vznikla Česká televize17 jako televize veřejné služby. Česká televize se stala provozovatelem vysílání na okruhu ČTV a OK3 a vyráběla i pořady pro federální okruh F1 provozovaný Československou televizí. Na okruhu ČTV vysílala Česká televize v 18:15 patnáctiminutový Večerník ČTV. Televizní studio (TS) Brno vysílalo Jihomoravský večerník vždy v úterý a ve čtvrtek, od 1. března i ve středu. V sobotu TS Brno vysílalo Moravský večerník. TS Ostrava vysílalo rovněž patnáctiminutový regionální pořad každý všední den, dvakrát do měsíce pak v sobotu Moravský večerník.18
2.2 Rok 1993 Rok 1993 přinesl novou strukturu zpravodajských pořadů. Patnáctiminutové Večerníky vysílané simultánně z Prahy, Brna a Ostravy na programu ČT2 se přesunuly na 19:00. Původní Moravskoslezské noviny (TS Ostrava) se od října přejmenovaly na Report.19
2.3 Rok 1994 V roce 1994 se na programu ČT1 v 18:10 vysílaly desetiminutové Večerníky, resp. Český (ve středu Pražský) večerník, Jihomoravský večerník (TS Brno) a Report (TS Ostrava). Na programu ČT2 byl od úterý do soboty uváděn třicetiminutový blok Večerníků v 8:30 – repríza z předchozího večera.20
2.4 Rok 1995 Rok 1995 byl ve znamení přesunu hlavního regionálního zpravodajství z kanálu ČT2 na kanál ČT1. Počátkem září se Večerníky (Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report), do té doby vysílané na ČT2 v 19:05, přesunuly na kanál ČT1 na vysílací čas 18:05. Vysílané byly ve všední dny. Večerníkům předcházela pětiminutová předpověď počasí.21
17
1. 1. 1992 byla zákonem České národní rady ze dne 7. 11. 1991 (č. 483/1991 Sb.) zřízena Česká televize jako televizní služba veřejnosti. 18 Ročenka České televize 1992. 19 Ročenka České televize 1993. 20 Ročenka České televize 1994. 21 Ročenka České televize 1995.
- 17 -
Bakalářská práce
2.5 Rok 1996 Rok 1996 nebyl ve znamení změn. Večerníky se vysílaly v 18:00 na ČT1, trvaly 15 minut a předcházela jim předpověď počasí.22
2.6 Rok 1997 V roce 1997 došlo k zásadním změnám ve vysílání. Důležitým momentem byl přesun hlavní zpravodajské relace ČT1 Události z 19:30 na 19:15 (od září). Události se prodloužily z 25 na 34 minut a závěr pořadu patřil zprávám z regionů. Na druhou stranu byly Večerníky zkráceny z 15 na 10 minut. Důvodem byla potřeba operativnějšího prostoru v podvečerním čase. Přesto zůstaly oblíbeným a sledovaným pořadem, důležitou roli sehrály regionální pořady v létě tohoto roku, kdy Českou republiku zasáhly jedny z nejničivějších povodní.23
2.7 Rok 1998, 1999 a 2000 V roce 1998 se podařilo posílit regionální zpravodajskou síť. Večerníky se opět prodloužily na 15 minut, vysílací čas zůstal stejný, tj. 18:00 na ČT1. Rok 1999 byl ve znamení prosazování regionálního zpravodajství. Simultánní vysílání třech regionálních pořadů Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report mělo své pevné místo i v roce 2000.24
2.8 Rok 2001 V lednu roku 2001 byla přijata novela zákona o ČT25. Ta přinesla podstatné proměny regionálního vysílání, především pro televizní studia v Brně a Ostravě. Hlavní změny se týkají především denního rozsahu regionálního vysílání (alespoň 25 minut denně) a podílu vysílání těchto dvou televizních studií na celostátních vysílacích okruzích (20 %). Podrobněji o novele č. 39/2001 v kapitole č. 4. V důsledku novely začal vysílat pořad Regiony, iniciovaný ve vysílacím schématu ostravským studiem, na programu ČT2 a v průběhu roku prošel změnami. Nejprve byl koncipován jako regionální zpravodajský pořad stejný pro celé území republiky, od podzimu se stal součástí pětiminutového zpravodajského servisu z regionů vysílaného v pravidelném
22
Ročenka České televize 1996. Ročenka České televize 1997. 24 Ročenky České televize 1998, 1999 a 2000. 25 Novela zákona o ČT č. 39/2001 Sb. 23
- 18 -
Bakalářská práce čase v rámci Dobrého rána s Českou televizí, kdy se začal také vysílat v tzv. trhacích časech, tj. ve třech regionálních verzích. Nadále se vysílaly tři mutace Večerníků, kterým byla prodloužena stopáž na 20 minut, a součástí se staly přílohy: Večerník z Čech plus, Jihomoravský večerník plus a Report plus. Jednalo se o reportáž většího rozsahu. Novinkou zpravodajství byla i detailní předpověď počasí pro regiony. Za rok 2001 ČT odvysílala celkem 325 hodin regionálního zpravodajství a publicistiky, denně v průměru 32 minut.26
2.9 Rok 2002 V roce 2002 se denně průměrně odvysílalo 53 minut regionálního zpravodajství a publicistiky, za rok celkem 360 hodin, což je více než dvojnásobek toho, co ukládá zákon. Novinkou v tomto roce bylo uvedení pořadu Týden v regionech, který začal vysílat od září každou sobotu v dopoledních hodinách v 25minutové stopáži ve třech mutacích. Z Večerníků zmizely bloky Večerník z Čech plus, Jihomoravský večerník plus a Report plus.27
2.10 Rok 2003 Za rok 2003 ČT průměrně vysílala 26 minut regionálního zpravodajství a publicistiky denně, za rok celkem 464 hodin. Večerníky se vysílaly v 17:55, Regiony v 6:55, Týden v regionech v sobotu dopoledne a vznikl také nový regionální pořad Toulavá kamera ve třech mutacích, kterému byl věnován prostor 25 minut v nedělních dopoledních hodinách.28
2.11 Rok 2004 Za rok 2004 ČT odvysílala průměrně 24,2 minuty regionálního zpravodajství a publicistiky za den, za rok celkem 533 hodin. Pořady Regiony a Týden v regionech zůstaly ve stejných vysílacích časech, pouze Večerníky se přesunuly zpět na 18:00. Novinkou se stal nedělní pořad Zajímavosti z regionů, který začal vysílat v listopadu. Zaplnil tak prostor po Toulavé kameře, která pro vysokou popularitu ztratila charakter regionálního pořadu a vysílala se celorepublikově v jednom vydání.29
26
Ročenka České televize 2001. Ročenka České televize 2002. 28 Ročenka České televize 2003. 29 Ročenka České televize 2004. 27
- 19 -
Bakalářská práce
2.12 Rok 2005 2.
květen
2005
je
datum
spuštění
digitálního
experimentálního
vysílání
zpravodajského kanálu ČT2430 s vysílací dobou 18 hodin, od října téhož roku se vysílá nepřetržitě. Zpravodajský program ČT24 vycházel z dlouhodobé koncepce ČT směřující k rozšiřování kvalitního kontinuálního zpravodajství.31 Významnou inovací bylo zavedení regionálního ranního vysílání Dobré ráno z Moravy a Slezska, které zásadním způsobem rozšířilo podíl regionálního vysílání zpravodajství a publicistiky, a zvýšilo tak podíl regionálních studií na vysílání ČT. Relace Dobré ráno s Českou televizí tak také začala vysílat ve třech mutacích (Dobré ráno, Dobré ráno z Moravy, Dobré ráno ze Slezska). Z kapacitních důvodů ale nebylo možné pořad vysílat ve třech mutacích najednou, proto se Dobré ráno z Moravy a Slezska současně vysílalo na okruzích Brno a Ostrava, na výrobě pořadu se studia střídala vždy po týdnu. Tento pořad se vysílal na programu ČT2 a na programu ČT1 Dobré ráno (vysíláno z Prahy). Od roku 2005 se tak výrazně zvýšil počet odvysílaných minut regionálního zpravodajství a publicistiky. Průměrná délka byla 125,2 minuty denně, což je 5,2x více než rok předešlý. Večerníky se ustálily na 18. hodině a trvaly 25 minut.32 TS Ostrava začalo vysílat pořad Regiony ČT24. Jednalo se o kompletní zpravodajský přehled ze všech regionů vysílaný na zpravodajském kanálu ČT24.33 Pořad se ovšem přímo za regionální nepovažoval.
2.13 Rok 2006 Rok 2006 vykazoval téměř stejné výsledky jako rok 2005, tedy 125 minut regionálního zpravodajství a publicistiky denně, zákonem stanovená kvóta byla plněna s velkou rezervou. V tomto roce navíc vzniklo regionální studio v Olomouci a s ním spojený zpravodajský pořad Týden v Olomouckém kraji, první z regionálně specializovaných magazínů vyráběný experimentálně po zahájení provozu TS v Olomouci, vysílaný na ČT24 každou sobotu. Regionální okruh Praha vysílal Dobré ráno, Večerník z Čech, Týden v regionech a Zajímavosti z regionů a v souběžných časech vysílaly okruhy Brno, Brno + Ostrava a Ostrava 30
ČT zahájila vysílání nového zpravodajského kanálu na základě zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který nabyl účinnosti dne 1. května 2005. 31 www.ceskatelevize.cz. 32 Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2005. 33 www.ceskatelevize.cz.
- 20 -
Bakalářská práce Jihomoravský večerník, Dobré ráno z Moravy a Slezska, Report, Týden v regionech a Zajímavosti z regionů. Na ČT24 se objevil od září nový pořad Z metropole, vysílaný vždy v sobotu v 11:30. Jak je z názvu patrné, reportáže pochází z hlavního města. TS Brno vysílalo od března na ČT24 zpravodajský pořad Kultura v regionech. Reportáže shrnují kulturní počiny uplynulého týdne z českých a moravských regionů.34 Také tento pořad se za přímo regionální nepovažuje, ale přináší zajímavosti z regionů. Nadále pokračovalo vysílání pořadu Regiony ČT24. V tomto roce se klasické Události vysílaly ještě v čase 19:15.35
2.14 Rok 2007 Od 1. ledna 2007 nastaly v programové skladbě převraty. Hlavní zpravodajská relace ČT Události se přesunula na 19. hodinu a bezprostředně po ní se v 19:25 začaly vysílat desetiminutové Události v regionech, opět ve třech mutacích. Prvních pět minut vysílání této regionální části se stalo nejsledovanější částí celého bloku. Na komerční televizní stanici Nova totiž v 19:25 končil díl populárního seriálu Ulice a Televizní noviny, hlavní zpravodajská relace této soukromé televize, se vysílaly až od 19:30. Události v regionech na ČT tak vyplňovaly tento „prostor“ a diváci raději než reklamní spoty sledovali zajímavé reportáže z krajů. Pořady Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report zůstaly zachovány, ale jejich stopáž se zkrátila z 25 na 15 minut. ČT vysílala v roce 2007 na regionálním okruhu Praha pořady Dobré ráno, Týden v regionech36, Události v regionech, Večerník z Čech, Z metropole (již vysílaný na ČT1) a Zajímavosti z regionů. Na regionálním okruhu Brno pořady Dobré ráno z Moravy a Slezska, Jihomoravský večerník, Týden v regionech, Události v regionech a Zajímavosti z regionů, na regionálním okruhu Ostrava pořady Dobré ráno z Moravy a Slezska, Report, Týden v regionech, Události v regionech a Zajímavosti z regionů. Na ČT24 stále vysílaly pořady Regiony ČT24 a Kultura v regionech. ČT vysílala v tomto roce denně průměrně 124 minut regionálních zpravodajských a publicistických pořadů.
34
www.ceskatelevize.cz. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2006. 36 Pořad Týden v regionech z pražského studia se naposledy vysílal 27.1., o týden později byl nahrazen pořadem Z metropole. 35
- 21 -
Bakalářská práce Od ledna tohoto roku odstartoval na zpravodajském kanálu ČT24 také zajímavý formát pod názvem Digináves, který lze zařadit k regionálním pořadům37. Jedná se o amatérské příspěvky občanů, o životě v městech a obcích, jak ho vidí sami obyvatelé. Na internetových stránkách jsou tak uveřejňovány různé čtenářské příspěvky – texty, fotografie a videosnímky. Nejlepší příspěvky se jednou měsíčně odvysílaly na ČT24 v pořadu Digináves.38
2.15 Rok 2008 Do poloviny roku zůstává schéma regionálních pořadů stejné. Od 30. června se ale Události v regionech sloučily s Večerníky, resp. Večerníkem z Čech, Jihomoravským večerníkem a Reportem. V 18:00 se tedy od tohoto data vysílají Události v regionech (mutace z Čech, Brna a Ostravy) a jejich stopáž se opět prodloužila na 25 minut. Události začaly vysílat od 19:00 do19:35 s tím, že i zde dostávají regionální témata prostor. ČT vysílala v roce 2008 na regionálním okruhu Praha pořady Dobré ráno, Události v regionech, Večerník z Čech, Z metropole a Zajímavosti z regionů. Na regionálním okruhu Brno pořady Jihomoravský večerník, Týden v regionech, Události v regionech a Zajímavosti z regionů, na regionálním okruhu Ostrava pořady Report, Týden v regionech, Události v regionech a Zajímavosti z regionů a na společném regionálním okruhu TS Brno a TS Ostrava Dobré ráno z Moravy a Slezska. TS Ostrava nadále vysílalo pořad Regiony ČT24 a TS Brno pořad Kultura v regionech. Pořad Digináves ke konci roku přestává na ČT24 vysílat sestřih nejzdařilejších příspěvků od občanů, na internetových stránkách však projekt nadále pokračuje. Na plnoformátových programech vysílala Česká televize 95 minut regionálního zpravodajství a publicistiky denně.39
2.16 Rok 2009 Česká televize plnila kvóty stanovené pro regionální vysílání. Kvóty pro regionální zpravodajství a publicistiku jsou dlouhodobě překračovány i po změně vysílacího okruhu ranního Studia 6. Oproti roku 2008 bylo v tomto roce na národních okruzích vysíláno
37
LOKŠÍK, Martin:. Regionální televizní zpravodajství ve vysílání celoplošných televizích. In WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 76. 38 Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2007. 39 Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2008.
- 22 -
Bakalářská práce průměrně 41 minut denně, což je o 16 minut více, než stanovuje zákonný limit, ale zároveň o 54 minut méně než rok předešlý. Podíl produkce TS Brno a TS Ostrava na celostátním vysílaní byl oproti zákonnému požadavku 20 % překročen o 1,6 %, to je zároveň o 0,8 % více než v roce 2008. TS Brno vysílalo na svém okruhu Události v regionech, Týden v regionech, Zajímavosti z regionů, Regiony ČT24 a Kultura v regionech. Ke konci roku 2009 ale pořad Regiony ČT24 skončil. Každý sudý týden navíc 2,5 hodiny denně pořad Dobré ráno, který se ale stal celostátním pořadem a dostal prostor na programu ČT240. TS Ostrava vysílalo na svém okruhu Události v regionech, Týden v regionech, Zajímavosti z regionů a Regiony ČT24. Na vysílání pořadu Dobré ráno se ob týden střídalo s TS Brno. V roce 2009 vysílala Česká televize na regionálních okruzích, a to výhradně v rámci programu ČT1, neboť pokrytí území České republiky analogovým signálem programu ČT2 se v průběhu roku podstatně snižovalo, pořady Události v regionech, Týden v regionech, Z metropole a Zajímavosti z regionů.41
40 41
Od ledna roku 2010 na programu ČT1, pořad Studio 6, který vysílá TS Praha, se přesunul na program ČT24. Výroční zpráva o činnosti České televize za rok 2009.
- 23 -
Bakalářská práce
3. Současné regionální pořady České televize Česká televize již od svého vzniku vysílala regionální pořady. Ty vždy patřily mezi oblíbené. Zajímavým vývojem prošel například pořad Toulavá kamera, který ČT původně vysílala jako regionální pořad. Vysílal se ve třech mutacích (z Prahy, Brna a Ostravy). Kvůli vysoké sledovanosti se ale pořad začal vysílat celostátně, a tudíž ztratil statut regionálního pořadu. Postupem času vznikaly nové pořady a také zanikaly staré, a to z různých důvodů, jak je zmíněno v předešlé kapitole.
3.1 Události v regionech Události v regionech jsou hlavním zpravodajským regionálním pořadem. Tento pořad prošel za dobu své existence mnohými proměnami, počínaje délkou stopáže a změnou názvu pořadu konče. Původní název tohoto pořadu byl Večerníky, resp. Večerník z Čech (vysílán z Prahy), Jihomoravský večerník (vysílán z Brna) a Report (vysílán z Ostravy). Jak jsem již uváděla v kapitole 2.14, v roce 2007 prošla Česká televize výraznou proměnou. Po Událostech následoval pořad Události v regionech. Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report zůstaly ještě zachovány, ale v roce 2008 přijaly jednotný název Události v regionech. Události v regionech se vysílají každý všední den od 18:00 hodin na ČT1 a ČT24 a současná délka jejich stopáže je 25 minut. I nadále je pořad vysílán ve třech mutacích z Prahy, Brna a Ostravy. Od prvního zářijového víkendu roku 2009 se Události v regionech nově vysílají i o víkendu. Do konce roku 2009 je jim věnována stopáž 15 minut a prostor dostávají na programu ČT24. Vydání víkendového pořadu je pouze jedno pro celou Českou republiku, reportáže jsou tedy mixem ze všech krajů ČR, a zajišťuje ho TS Praha. Od počátku roku 2010 se na víkendovém vydání Událostí v regionech střídavě podílejí TS Brno a TS Ostrava. Stopáž pořadu se prodloužila z 15 na 25 minut a reportáže jsou také zastoupeny ze všech krajů ČR. Obsahem pořadu jsou příspěvky z jednotlivých regionů na nerůznější témata: každodenní problémy obyčejných lidí, kulturní a sportovní akce, živelné pohromy, nezaměstnanost v krajích, problémy ve zdravotnictví, školství či dopravě apod. Pořad se vysílá živě.42 Právě Události v regionech a jejich předchůdci Večerníky budou předmětem mé analýzy. 42
www.ceskatelevize.cz.
- 24 -
Bakalářská práce
3.2 Týden v regionech (Brno a Ostrava) Pořad Týden v regionech je sestřihem těch nejzajímavějších a nejdůležitějších událostí, které se za uplynulý týden v regionech staly. Na rozdíl od Událostí v regionech se jedná o zpravodajsko-publicistický pořad, kdy jsou ve studiu společně s moderátorem ještě hosté, kteří se vyjadřují k danému tématu. Týden v regionech je tedy částečně komentovaným pořadem s regionálním obsahem. Logicky je vysílán živě. Týden v regionech se vysílá jednou týdně, a to vždy v sobotu pět minut po dvanácté hodině na programu ČT1. Stejně jako Události v regionech je délka stopáže 25 minut. Diváci se navíc nemusí obávat, že uvidí stejné reportáže, které běžely v týdnu v Událostech v regionech. Reportáže jsou výrazně delší a rozsáhlejší, dané téma může být také prezentováno ve formě rozhovoru či komentáře.43
3.3 Z metropole Pořad Z metropole je reportážní týdeník věnovaný hlavnímu městu. Jedná se o přehledný souhrn toho, co důležitého se v hlavním městě během uplynulých sedmi dní událo. Témata reportáží jsou především komunální problematika, služby obyvatelům, užitečné informace, doprava, pozvánky na kulturní akce nebo zajímavosti z historie naší metropole. Pořad je složen z bloku klasických zpráv, které doplňují další rubriky. Například rubrika „Ve stínu svatého Víta“ mapuje nejrůznější stavby, které nejsou turistům natolik známé.44 Magazín se vysílá každou sobotu kolem poledne na ČT1 a v roce 2007 nahradil pražské vydání pořadu Týden v regionech. Stopáž pořadu je 25 minut. Příspěvky vznikají v průběhu týdne a pořad se nevysílá živě.
3.4 Zajímavosti z regionů Pořad Zajímavosti z regionů se taktéž vysílá ve třech mutacích. A to každou neděli na programu ČT1 v 5:35. Jedná se o pásmo vybraných reprízových reportáží, které příslušné studio odvysílalo již v průběhu uplynulého týdne.45 Pořad vznikl s největší pravděpodobností kvůli novele zákona o České televizi z roku 2001, aby byl dosažen požadovaný objem denního regionálního zpravodajství. 43
www.ceskatelevize.cz. www.ceskatelevize.cz. 45 www.ceskatelevize.cz. 44
- 25 -
Bakalářská práce
4. Právní regulace regionálního zpravodajství České televize Českou televizi zřizuje zákon 483/1991 Sb., Zákon České národní rady ze dne 7. listopadu o České televizi. Tento zákon byl v průběhu let několikrát novelizován46. Zákon ukládá České televizi jako televizi veřejné služby povinnosti, které musí plnit. Mezi tyto povinnosti se řadí i vysílání regionálního zpravodajství a publicistiky. Původní znění zákona o České televizi ustanovení o regionálním zpravodajství neobsahovalo. Právě až pozdější novelizace konkretizovaly podmínky a určily pevně dané kvóty, které musí ČT dodržovat. Důležitým mezníkem se stal rok 2001, kdy byla přijata vládní novela 39/2001 Sb., která měla zásadní vliv na regionální zpravodajství. Novela zákona o České televizi přinesla podstatnou změnu pohledu na úlohu studií v Brně a Ostravě. Ukládá televizním studiím regionální vysílání zpravodajských a publicistických pořadů v rozsahu alespoň 25 minut denně a podíl vysílání na celostátních vysílacích okruzích minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu, což znamená téměř dvojnásobnou produkci obou studií.47 Takto stanovené kvóty přinesly velké rozpaky. Podle zákonodárců novela rozšiřuje regionální zpravodajství, a vylepšuje tak službu divákům. Vedoucí regionálního zpravodajství byli opačného názoru, kdy se domnívali, že jde o lobby moravských poslanců.48 Tvůrci pořadů dále tvrdili, že naplnění této kvóty může být na úkor kvality. V současné době ale ČT obě stanovené kvóty naplňuje s velkou rezervou. Současné znění zákona ošetřuje regionální vysílání v několika paragrafech následovně: „Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že v
oblasti
zpravodajských
a
publicistických
pořadů
zajišťuje
regionální
vysílání
prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen "televizní studia") pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti.“49 O upřesnění kvót se dále píše v paragrafu věnovaném televizním studiím. „Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a
46
Ve znění poslední novely č. 384/2008 Sb. Ročenka České televize 2001. 48 DVOŘÁK, Josef. Regionální zpravodajství v České televizi před přijetím novely 39/2001 Sb. a po něm. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2005, s. 8. 49 Zákon č. 483/1991 Sb., § 3, odst. 1, písm. e), ve znění novely č. 384/2008 Sb. 47
- 26 -
Bakalářská práce g). Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů podle § 3 odst. 1 písm. c) činí u Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava alespoň 25 minut denně; u televizních studií zřizovaných generálním ředitelem podle § 9 odst. 9 může být doba takového vysílání kratší.“50 „Podíl vysílání televizních studií na celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.“51
50 51
Zákon č. 483/1991 Sb., § 12, odst. 3, ve znění novely č. 384/2008 Sb. Zákon č. 483/1991 Sb., § 12, odst. 4, ve znění novely č. 384/2008 Sb.
- 27 -
Bakalářská práce
5. Metodologická východiska V této kapitole prvně definuji účel výzkumu a formuluji základní výzkumnou otázku. Poté představím metodu, kterou jsem zvolila pro své zkoumání - jedná se o kvalitativní výzkum – a vysvětlím, proč je pro mou analýzu vhodnější než kvantitativní výzkum. Dále nastíním postup, jaký jsem při analýze použila – tedy obsahovou analýzu mediálních textů.
5.1 Účel výzkumu a výzkumná otázka Výzkumník si na začátku svého projektu musí ujasnit, co je cílem jeho výzkumu, a také formulovat výzkumnou otázku. Cílem mého výzkumu je zjistit, jak se změnila podoba hlavní regionální relace České televize. Původní Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report prošly po několika letech zásadními proměnami. V současnosti se vysílají hlavní zpravodajské regionální relace pod jednotným názvem Události v regionech. Právě srovnání původních podob pořadů a následné „sjednocení“ podob těchto vysílaných relací budou hlavním tématem výzkumu. Základní otázka pro můj výzkum proto zní: •
Jak se během čtyř let proměnilo vysílání hlavních zpravodajských regionálních relací České televize?
5.2 Kvalitativní výzkum Má analýza by měla ukázat, zda se relace obecně změnila, pokud ano, tak jak. Proto jsem jako metodu pro svou analýzu zvolila kvalitativní výzkum. Ten definuje metodolog Creswell, kterého cituje Hendl (2005) jako „proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumáni daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků a provádí zkoumání v přirozených podmínkách“52. Hendl (2005) dále doplňuje výhody kvalitativního výzkumu: „Výhodou kvalitativního přístupu je získání hloubkového popisu případů. Nezůstáváme na jejich povrchu, provádíme podrobnou komparaci případů, sledujeme jejich vývoj a zkoumáme příslušné procesy.“53 Američtí univerzitní profesoři Thomas R. Lindlof a Bryan C. Taylor (2002) ve své knize Qualitative Communication Research Methods uvádějí, že „základním cílem
52 53
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2005, s. 50. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2005, s. 53.
- 28 -
Bakalářská práce kvalitativního výzkumu je zachovat a analyzovat formu, obsah a zkušenost sociální akce spíše než ji podrobovat matematickým nebo jiným proměnám“54. Protože bych kvantifikací obsahu ve své práci ničeho nedosáhla, zvolila jsem výzkum kvalitativní. Svou analýzu zaměřím především na obecný obsah relací.
5.3 Základní přístup výzkumu V rámci kvalitativního výzkumu jsem pro svou analýzu zvolila jeden ze základních přístupů, a to „zkoumání dokumentů“55. Hendl (2005) mezi dokumenty zařazuje „všechno napsané nebo prostě zaznamenané“56, tedy i audiovizuální materiály.
5.4 Obsahová analýza Má práce je konkrétně srovnávací kvalitativní analýza mediálních obsahů. Podle Hansena a kol. (1998) obsahová analýza „je metoda pro systematické a kvantitativní analýzy komunikačních obsahů. Obsahová analýza je vhodná pro rozbor a mapování klíčových charakteristik delších textů a hodí se k systematickému mapování dlouhodobých změn a trendů v mediálním pokrytí.“57 Podle Silvermana (2003) je obsahová analýza „akceptovaná metoda textového výzkumu, zvláště na poli masové komunikace. V obsahové analýze výzkumníci stanoví řadu kategorií a poté spočítají výskyt případů, které spadají do každé kategorie.“58 I když oba autoři spojují obsahovou analýzu s kvantitativním výzkumem, neznamená to, že by kvalitativní neexistoval. Podle Bergera (2005) má obsahová analýza určité výhody a nevýhody. Výhodami jsou například relativně snadná dostupnost materiálů a zkoumání současných i historických materiálů, jako nevýhody jmenuje například obtížnost při stanovení reprezentativního vzorku nebo nemožnost důkazu správného vyvození závěrů.59
54
LINDLOF, Thomas, TAYLOR, Bryan. Qualitative Communication Research Methods. 2nd edition. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002, s. 18. 55 Hendl jako další základní postupy definuje: případová studie, etnografický výzkum, zakotvená teorie, fenomenologické zkoumání, biografický výzkum, historický výzkum, akční výzkum a kritický výzkum. 56 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2005, s. 132. 57 HANSEN, Anders., COTTLE, Simon., NEGRINE, Ralph., NEWBOLD, Chris. Mass communication research methods. New York : Palgrave, 1998, s. 123. 58 SILVERMAN, David. Interpreting qualitative data : methods for analysing talk, text and interaction. London : Thousand Oaks; New Delhi : Sage Publications, 2003, s. 123. 59 BERGER, Artur Asa. Media analysis techniques. 3rd edition. Thousand Oaks : Sage Publications, 2005, s. 134.
- 29 -
Bakalářská práce Doplňuje, že „obsahová analýza je nejužitečnější, když zahrnuje historickou nebo srovnávací dimenzi“60. Ve své analýze budu srovnávat dvě různá časová období a zkoumané pořady mezi sebou taktéž porovnávat.
60
BERGER, Artur Asa. Media analysis techniques. 3rd edition. Thousand Oaks : Sage Publications, 2005, s. 135.
- 30 -
Bakalářská práce
6. Regionální pořady a jejich podoby v letech 2006 a 2009 Hlavním cílem druhé části mé práce je nastínit, jak se za čtyři roky změnilo vysílání hlavní regionální zpravodajské relace České televize. Jak již vyplynulo z předešlých kapitol, hlavní regionální zpravodajská relace se vysílá ve třech mutacích. Výzkumu jsem proto podrobila všechna tři vydání. Stanovit zkoumaný vzorek nebylo zcela jednoduché. Archiv vysílaných pořadů České televize, který je dostupný na webových stránkách, nemůže z kapacitních důvodů obsáhnout úplně všechna vydání pořadů. Proto jsem při výběru zkoumaného vzorku hledala týdny, kde jsou dostupná všechna vydání a zároveň všechny dny vysílání. Jako vzorek zkoumání jsem zvolila vždy vysílání jednoho totožného týdne v únoru roku 200661, konkrétně se jedná o týden 6. - 10. února, a jeden totožný týden v září téhož roku62, tedy týden 4. - 8. září. Pro úplnost se tedy jedná o pořady Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report. U roku 2009 jsem postupovala stejným způsobem. Ke srovnávací analýze je důležité zvolit vzorek ze stejného období. Proto jsem vybrala opět první únorový týden tohoto roku, konkrétně byl analyzován týden 2. - 6. února, v září jsem sledovala taktéž první týden, přesně 7. - 11. září. Pro úplnost a přesnost vymezení se jedná o pořady Události v regionech (Praha), Události v regionech (Brno) a Události v regionech (Ostrava).
Tuto kapitolu budu členit následujícím způsobem: každé vydání relace, tzn. Večerník z Čech, Jihomoravský večerník a Report v roce 2006 a Události v regionech z Prahy, Brna a Ostravy v roce 2009, rozeberu zvlášť po různých stránkách. Podle zvolených kritérií nastíním obecný charakter relace v daném období. Na závěr kapitoly mezi sebou porovnám jednotlivá vydání, popíši rozdílné a shodné prvky ve vysílání a zhodnotím, jakých změn regionální pořady dostály a zda tyto změny měly pozitivní dopad. Zvolená a hodnocená kritéria jsou následující: celkové členění relace (podle rubrik), témata reportáží, způsob zpracování relace (jaké typy příspěvků se v relaci vyskytují), výstavba jednotlivých reportáží a příspěvků a na závěr ještě obecně zhodnotím celkovou změnu grafiky.
Tematicky zařadit reportáže do přesně vymezených „škatulek“ nebylo jednoduchým úkolem. Reportáže v sobě v mnoha případech kloubí několik témat (mám na mysli konkrétně 61 62
Jedná se vždy o první ucelený týden v měsíci, tzn. od pondělí do pátku. Taktéž jsem zvolila první ucelený týden devátého měsíce.
- 31 -
Bakalářská práce počasí a s tím spojené problémy v dopravě). Reportáže jsem se proto pokusila zařadit podle ústředního tématu. Pro upřesnění do kategorie „města a obce“ jsou zařazeny problémy a celková situace v obcích (např. zahájení topné sezóny nebo vyhláška o hluku) a financování obcí. Do kategorie „soudnictví“ zahrnuji proběhlé nebo probíhající soudní procesy, v kategorii „krimi“ jsou aktuální záležitosti. V případě relací Jihomoravský večerník a Report uvádím kategorie „kultura“ a „zajímavosti“ zvlášť, protože tato dvě vydání vysílala samostatnou kulturní rubriku.
6.1 Večerník z Čech Regionálnímu zpravodajskému pořadu Večerník z Čech z dílny TS Praha patřil v roce 2006 vysílací čas 18:00 hodin na programu ČT1 i na ČT24 a trval 25 minut. Relace přináší aktuální informace z regionů z Čech63.
6.1.1 Členění relace Večerník z Čech se nijak zvlášť do jednotlivých rubrik nečlenil. Formát pořadu byl hodně podobný formátu hlavní zpravodajské relace Události. To znamená, že reportáže k sobě byly logicky tematicky přidružené, ale žádné konkrétní rubriky, jako jsou například kultura nebo sport, se v pořadu nevyskytovaly. Každý konec regionální zpravodajské relace patřil krátké předpovědi počasí z krajů.
6.1.2 Témata reportáží Témata reportáží jsou v regionálním zpravodajském pořadu různorodá. Ať se jedná o spory mezi občany, nezaměstnanost v krajích, zdravotnictví, školství apod. V analyzovaných týdnech přesto vždy tematicky převažovala jedna kategorie. V únorovém týdnu se nejvíce vyskytují reportáže, které jsou spojené s vývojem počasí v krajích. Jelikož byla zima tohoto roku jedna z nejbohatších na sníh a jedna z těch, které přinesly i nejnižší teploty, zpravodajské relace je nemohly opomenout. S projevy nepříznivého počasí se spojovaly ale i další problémy, především v dopravě (tyto reportáže jsem ale přesto zahrnula tematicky do rubriky počasí). Reportáže poukazují na problémy, které v jednotlivých krajích vznikaly v důsledku nepříznivého počasí. 63
Jak se později ukáže, reportáže a příspěvky nemusí být jen z oblasti, ze které se pořad vysílá. Navíc kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy, proto se reportáže z tohoto kraje objevují jak v pražském, tak brněnském vydání.
- 32 -
Bakalářská práce Zářijový týden se hodně věnoval stávce odborářů a zaměstnanců v dopravě v Ústí nad Labem64. O jejím průběhu, nových skutečnostech a vývoji celé situace Večerník z Čech informoval každý den. V každém příspěvku byly vždy připomenuty zásadní a nejdůležitější momenty celého případu, takže divák, který nesleduje regionální relaci každý den, i tak věděl, kvůli čemu celý problém vznikl. Některé reportáže, které se tematicky objevily na počátku roku, se například v zářijovém týdnu neobjevily vůbec – viz tabulky 1 a 2, na druhou stranu přibyla kategorie životní prostředí. Co je pro oba sledované týdny shodné, je to, že se neobjeví žádné sportovní téma – na rozdíl od Reportu a Jihomoravského večerníku. Pevné místo v regionálních relacích si udržovala a stále udržuje kultura a jiné zajímavosti, kterým je vymezen prostor hlavně na konci relace, která bývá zakončena odlehčujícími nebo právě kulturními zprávami.
kri-mi
počasí
6.2.
1
2
7.2.
1
3
1
5
1
3
2
4
3
16
8
8.2. 9.2.
1
10.2. Celk.
3
města a obce
nezam.a práce
školství
spory
soudnictví
neštěstí
soc. péče
1
2
1
1
1
1
1 3
1
zdravotnictví
zajímavosti a kultura
doprava
3
1
2
2
1
1 1
2
1
1
1 3
politika
1
2
2
3
3
1
2
5
2
1
1
10
4
Tabulka č. 1 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Večerníku z Čech za únor roku 2006
města a obce
školství
4.9.
2
3
5.9.
3
1
6.9.
1
krimi
7.9. 8.9. celk.
2 1
1
1
9
soudnictví
neště-stí
zajíma-vosti a kultura
doprava
živ. prostře-dí
3
2
2
3
3
2
1
3
3
1 1
poli-tika
1 1
1
5
soc. péče
1
1
4
2
1
1
1
5
2
2
2
3
18
12
1
6
Tabulka č. 2 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Večerníku z Čech za září roku 2006
64
Odborářům Dopravního podniku Ústeckého kraje a zaměstnancům ČSAD Česká Lípa tehdy vadilo, že si kraj u ČSAD Česká Lípa objednal autobusové spoje jen do konce roku. Zaměstnanci se tak obávali, že přijdou o práci.
- 33 -
Bakalářská práce
6.1.3 Způsob zpracování relace Jako každá zpravodajská relace České televize i Večerník z Čech upoutává na obsah úvodními headliny65. Pro toto období jsou pro vysílání Večerníku z Čech typické „klasické“ příspěvky, tzn. uvedení události moderátorem ve studiu a poté následuje samotná reportáž66 od regionálního redaktora. V některých případech se objevuje i tzv. skládačka67, která je hojně využívána při nepřízních počasí. Takový případ nastal mimo jiné i 7. února. Moderátorka ve studiu uvedla všeobecně situaci v českých krajích. Poté následovala reportáž o situaci na dálnici D1, která popisovala stav dopravy během dopoledních hodin. Za tímto příspěvkem následovala reportáž z Vysočiny, kdy redaktorka seznamovala diváky se stavy vozovky v tomto kraji a s nimi spojené problémy silničářů, kteří nestačí silnice protahovat a sypat. Nakonec ještě reportáž z Libereckého kraje, která ukazovala problémy způsobené počasím na železnici a silnicích, ale zároveň informovala o stavu horských oblastí. Jak už jsem výše zmínila, formát tohoto vydání je velmi podobný Událostem. To dokazuje i zařazení tzv. kraťasů68, které jsou v této relaci obsaženy. Kraťasy se vyskytují vždy dvakrát během relace po dvou nebo třech příspěvcích a mají celostátní dosah, nemají tedy regionální charakter. Pro zajímavost 8. února to byla témata možného schválení nového zákoníku práce s platností od následujícího roku, poté následovala informace o tom, že Poslanecká sněmovna schválila zákon o ochraně spotřebitele. Jen dvakrát se v analyzovaných dvou týdnech vyskytla čtená zpráva69. Tématem jedné z nich, konkrétně 8. února, bylo varování meteorologů před nepřízní počasí na celém území ČR.
65
Stručný přehled a upoutávka na následující zprávy či reportáže. (OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vyd. Praha : Libri, 2007, s. 222) 66 V redakčním systému se takovýto druh zpracování příspěvku značí jako ST + CRT (studio a „cart“ neboli reportáž). 67 Jedna událost je zpracovaná z vícero krajů, kdy je za sebe přidruženo více reportáží - mohou být na stejné téma nebo přináší z každého kraje dílčí problémy. (BENEŠ, Pavel. Přednáška na téma Problémy při řazení příspěvků v rámci jedné relace. Předmět Editování zpravodajských relací, 11. listopadu 2009) 68 Kraťas je krátký příspěvek, při kterém moderátor informuje diváka o hlavních a nejdůležitějších faktech události, je bez původního zvuku, při komentáři běží podkresové obrázky a typická je podkresová hudba. Kraťas nestojí sám o sobě, bývají řazeny do bloku 2-4 zpráv. (KOLEKTIV AUTORŮ. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001, s. 84) 69 Příspěvek čte moderátor ve studiu celý – v tomto případě se jedná o zprávu, která ještě nebyla obrazově zpracovaná a důležitost obsahu je vysoká. (KOLEKTIV AUTORŮ. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001, s. 84) Nebo moderátor začne číst komentář a po chvíli začnou běžet sestříhané obrázky z místa, případně archivní záběry, příspěvek je bez podkresové hudby. V redakčním systému se čtená zpráva značí jako MO, tedy zkratka dvou slov „mimo obraz“.
- 34 -
Bakalářská práce Večerník z Čech je sice regionální zpravodajský pořad, ale o důležitých a zásadních věcech se z této relace diváci také mohli dozvědět z flešových70 zpráv. Konkrétně o tom, že Chrám sv. Víta v Praze je definitivně v rukou církve nebo že ředitel Dopravního podniku Ústeckého kraje rezignoval. Zpravodajství v současnosti stále více využívá živých telefonátů nebo vstupů kvůli zvýšení míry aktuálnosti. Regionální relace mají vstupy především z regionálních studií, ale často také přímo z místa konání akce. V roce 2006 Večerník z Čech ale tyto živé vstupy a telefonáty využíval minimálně. Živý telefonát se objevil pouze jednou, konkrétně 6. února. Navíc se nejednalo o regionální událost, ale o aktuální záležitost s celorepublikovým přesahem. Redaktorka informovala diváky o schůzce ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše s tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem kvůli Marešovu údajnému napojení na gang soudce Jaroslava Berky. Jan Mareš vystoupil s aktuálním prohlášením a především o něm redaktorka prostřednictvím živého telefonátu diváky informovala. V telefonátu také zazněly všechny podstatné informace o celé kauze. Živé vstupy byly záležitostí zářijového vydání. Oba proběhly 6. září, první se týkal stávky v dopravě v Ústeckém kraji a druhý byl z Prahy z místa, kde měla ten večer vystoupit americká zpěvačka Madonna. Závěr každé relace patřil předpovědi počasí z jednotlivých krajů.
6.1.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků Nejtypičtějšími příspěvky byly ve Večerníku z Čech reportáže. To znamená, že regionální redaktor jel do terénu natočit obrazový materiál, vyzpovídal zainteresované osoby, následně materiál zpracoval a namluvil k němu komentář. V roce 2006 je pro tyto reportáže charakteristické, že jsou vystavěné ve velké míře na synchronních výpovědích respondentů – obyčejných lidí, zastupitelů měst, předsedů sdružení, starostů obcí apod. Takováto vyjádření dostane mnohdy reportér telefonicky. V jednom příspěvku jeden a tentýž respondent často vystupuje až několikrát. Pokud se jedná o nějaký spor, prostor k vyjádření dostávají obě strany, proto nelze vysledovat „nadržování“ jedné straně. Objektivita je zde ze strany redaktora dodržena.
70
Velmi stručná informace, zpravidla několikaslovná, o mimořádně důležité události. (OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vyd. Praha : Libri, 2007, s. 73)
- 35 -
Bakalářská práce Vysoký výskyt synchronních výpovědí můžeme přisoudit tomu, že redaktor chce co nejvíce autenticky přiblížit danou problematiku divákům. Ti chtějí v reportáži potvrdit informace z komentáře zainteresovanou osobou nebo slyšet odpovědi na otázky od oprávněných osob a dále názory lidí, kterých se problém týká. Je samotné totiž může podobný osud také postihnout. V reportážích, v kraťasech častěji, jsou využívány i archivní záběry, které takto bývají označené. Pokud se nějaká událost vyvíjí a Večerník z Čech každý den přináší nové informace, sahají někdy redaktoři již po natočeném materiálu z předchozích dnů a používají ho k výstavbě nových reportáží – tento případ nastal například v únorovém týdnu, kdy hořelo v garážích Poslanecké sněmovny. Použity byly záběry hasičů a o dva dny později několik záběrů opět využil redaktor ke zpracování nové reportáže. Používání „amatérských“ záběrů, mezi něž můžeme zařadit právě záběry hasičů, je ve zpravodajství již zcela běžné. Důležitá je aktuálnost a zajímavé záběry z mimořádné události.71 Každá reportáž je zakončena závěrečným stand-upem72 redaktora.
6.2 Události v regionech (Praha) Změny, které Česká televize v oblasti zpravodajství provedla v letech 2007 a 2008, se týkaly také regionálního zpravodajství. Původní Večerník z Čech se tak vysílal naposledy 27. června 2008 a od následujícího pondělí, tj. 30. června 2008, ho „nahradil“ pořad Události v regionech. Obsah relace zůstal stejný, regionální redaktoři tedy přinášeli aktuální informace ze všech krajů z Čech. Výjimečně do své skladby zařadilo pražské vydání i reportáže z Moravy, převážně z Brna73. Souhrnu nejdůležitějších událostí z různých regionů Čech, tedy Událostem v regionech vysílaných z Prahy, patřil i v roce 2009 stejný vysílací čas, stopáž a také prostor na programech ČT1 a ČT24. Jestli se obsah a zpracování relace změnilo, nebo zůstalo téměř neměnné, ukáže následující srovnání provedené na vzorku pořadu z roku 2009.
71
LOKŠÍK, Martin. Digitalizace regionálního zpravodajství České televize a jeho proměny (Aplikace digitálních technologií v produkci televizního zpravodajství). In KONČELÍK, Jakub; KÖPPLOVÁ, Barbara; PRÁZOVÁ, Irena; VYKOUKAL, Jiří (eds.). Rozvoj české společnosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2004, s. 27. 72 Synchronní výpověď redaktora na kameru, plní funkci svědecké výpovědi redaktora z místa události. (KOLEKTIV AUTORŮ. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001, s. 77) 73 Informace o úmrtí chlapečka, na kterého v Brně spadl strom (3. února ), živý vstup ze síně Ústavního soudu v Brně (10. září) nebo reportáž o brněnské lékařce, která vydávala falešné neschopenky (11. září).
- 36 -
Bakalářská práce
6.2.1 Členění relace Členění relace se oproti roku 2006 téměř nezměnilo. Nebyly zavedeny žádné rubriky. Pořad tedy zůstal v této oblasti téměř neměnný. Co se ale oproti roku 2006 změnilo, je viditelný nárůst nejrůznějších upoutávek, především na další pořady74 nebo projekty75 České televize. Není ani patrný předěl relace na dvě poloviny, jak to v roce 2009 bylo obvyklé u Událostí (jak výzkum ukáže, tak také u zbylých dvou vydání pořadu Události v regionech), kdy moderátor upoutával na další zajímavé reportáže v druhé části pořadu.
6.1.2 Témata reportáží Oproti roku 2006 se témata nijak viditelně neměnila, jen některým tématům je věnováno více pozornosti. Zpravodajský regionální pořad pokrýval tematicky zhruba stejně oblasti problematiky, ale stejně jako u předchozího roku analýzy jsou v obou měsících patrné kategorie, které převažovaly více než ostatní. Pokud pomineme početně nejzastoupenější kategorii zajímavosti a kultura, převažují v únoru reportáže z měst a obcí. Došlo také k nárůstu reportáží z oblasti dopravy. To má souvislost se stavbou nových dálničních obchvatů a také se zavedením povinné zimní výbavy na automobilech v zimních měsících v místech, kde to přikazují dopravní značky. Hojně je zastoupeno také životní prostředí, které se stále častěji stává námětem pro natočení reportáží, upozorní tak na nežádoucí škodlivé vlivy na okolní prostředí nebo pochybení lidí v této oblasti. V souvislosti se zavedením placení poplatků u lékaře a za položky na receptech se také ve zvýšené míře věnuje regionální zpravodajství právě tematice zdravotnictví v krajích. Jelikož poplatky prosadila vláda ODS s platností od začátku roku 2008 a na podzim téhož roku se konaly krajské volby, ve kterých drtivě vyhrála ČSSD, jež s poplatky nesouhlasí, se od února 2009 v některých krajských nemocnicích a lékárnách nemusely hradit regulační poplatky. Tento systém je ale v jednotlivých krajích nejednotný. A právě na tyto problémy poukazovaly obsahy reportáží – přinášely názory lidí, vedení krajských nemocnic i samotných politiků.
74
Z pořadů to byly Černé ovce, Studio 6 a v závěru týdne na Z metropole a Bílé ovce, v září 2009 také na Otázky Václava Moravce speciál. 75 V tomto případě celkově na zpravodajský program ČT24 - v únoru 2009 jeho pokrytí předsednictví České republiky Evropské unii, v září pak na rozhodnutí Ústavního soudu, jestli budou nebo nebudou předčasné volby. Poté upoutávky na projekt diginaves.cz.
- 37 -
Bakalářská práce Nově jsem také zavedla kategorii krize a její dopady. Tématy reportáží jsou hlavně krachující podniky v krajích, především sklárny a porcelánky. Také v zářijovém měsíci jsou nejvíce zastoupeny kulturní události a zajímavosti. Velký vliv na tematiku v tomto období měly bezesporu plánované předčasné volby do Poslanecké sněmovny, respektive stížnost poslance Miloše Melčáka k Ústavnímu soudu kvůli zkrácení volebního období76. Ve čtvrtek tohoto analyzovaného týdne, tj. 10. září, právě o stížnosti rozhodoval Ústavní soud v Brně a Události v regionech tomuto rozhodnutí věnovaly začátek celého pořadu (pro zajímavost živý vstup redaktora a sestříhané obrázky byly v celkové stopáži přes 7 minut). Dalšími nejvíce zastoupenými kategoriemi jsou stejně jako v únoru životní prostředí a problémy měst a obcí. Shrnující tabulky konkrétněji ukazují, jaká témata se nejvíce v daných obdobích vyskytovala.
krimi 2.2.
krize a její dopady
1
počasí 2
města a obce
1
1
4.2.
2
2
1
6.2.
1
1
celk.
3
4
školství
2
3.2.
5.2.
nezam. a práce
zdravotnictví
zajímavosti a kultu-ra
doprava
živ. prostředí
3
1
1
2
1
4
2
3
1
1
3
1
1
2
2
1
2
2
2
7
12
7
spory
soudnictví
1
1
neštěstí
1 1
1
1
1
1
2
2
4
politika
1
5 2
11
1
1
8
Tabulka č. 3 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Událostí v regionech (Praha) za únor roku 2009
krimi 7.9.
1
8.9. 9.9.
1
10.9.
1
11.9.
1
celk.
4
krize a její dopady
města a obce
nezam. a práce
školství
1
1
1
4
1
2
spory 2 1
2 1
3
4
neštěstí
6
politika
zdravotnictví
1
zajímavosti a kultu-ra
doprava
1
2
2
2
4
2
1
2
1
3
1
1
1
2
5
6
3
18
1 2
1 7
soudnictví
5
1
4
1
digitalizace
živ. prostředí 3
1 3
1 5
1
7
Tabulka č. 4 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Událostí v regionech (Praha) za září roku 2009
76
Poslanec Miloš Melčák podal ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období, který umožnil konání říjnových předčasných volen do Poslanecké sněmovny. Napadl rovněž vyhlášení voleb prezidentem republiky. Na zkrácení volebního období se dohodly ODS a ČSSD po pádu Topolánkovy vlády v březnu 2009.
- 38 -
Bakalářská práce
6.2.3 Způsob zpracování relace Počátek Událostí v regionech opět patří úvodním headlinům, které upoutávají na obsah relace. Události z regionů jsou nadále nejčastěji zpracovávány jako reportáže (ST + CRT). Objevuje se také skládačka, kdy se 2. února vysílají reportáže z Pardubického, Karlovarského a Libereckého kraje. Tématem jsou regulační poplatky v krajských nemocnicích a lékárnách. V těchto oblastech poplatky za pacienty hradil již druhý den platnosti kraj a reportáže z míst ukazují, jaký mají nemocnice a lékárny rozdílný systém v proplácení těchto poplatků a jak na proplácení reagují samotní občané. Patrný rozdíl ve vysílání po čtyřech letech přeci jen nastal. Pro pražské vydání Událostí v regionech jsou typické živé vstupy (ojediněle telefonáty), které byly v roce 2006 spíše výjimečné. Nyní se objevují pravidelně v každé relaci - a to vždy dva77. Důvody, proč Česká televize zavedla živé vstupy i do regionálního zpravodajství (v této chvíli myšleno pro pražské vydání), jsou nasnadě. Prvním důvodem je bezesporu aktuálnost, kdy redaktor z místa děje, případně z krajského studia, informuje o novinkách v dané problematice a celkově ji vysvětlí. Za druhý důvod můžeme považovat konkurenční pořad soukromé televizní stanice Nova, která v 17:00 vysílá relaci Odpolední Televizní noviny, které obsahují reportáže z krajů78. Právě tento pořad je na živých vstupech od počátku postaven. Sledovanost Odpoledních Televizních novin je vysoká. Můžeme se proto domnívat, že se Česká televize soukromou televizní stanicí inspirovala. Zavedení živých vstupů se podstatně podepsalo na zpracování příspěvků. Stopáže klasických reportáží se nijak výrazně nezkrátily, zůstaly zhruba stejné, počet příspěvků v celé relaci se také nesnížil (v některých případech je i vyšší), ale to vše díky tomu, že jsou materiály zpracovávány nově i jako čtené zprávy. V roce 2006 se objevovaly výjimečně, zato v roce 2009 byly již normální součástí každého vydání pořadu. Témata těchto čtených zpráv jsou jak regionální, tak i s celostátním dosahem. Například 8. září jsou takto zpracovány informace týkající se Budějovického pivovaru, který nadále nesměl používat značku „Bad“, poté ZOO v Praze, která do dvou měsíců musela stáhnout a přestat používat logo s koněm Převalského. Dále moderátor ve studiu informoval o
77
4. února výjimečně tři. Nejedná se o klasický regionální pořad, který se vysílá v mutacích, ale přináší reportáže o problémech ze všech krajů České republiky. Dříve Nova vysílala pořad Právě teď, který bychom mezi regionální pořady mohli zařadit, protože vysílal pro několik oblastí zvlášť v trhacích časech.
78
- 39 -
Bakalářská práce nejasné politické dohodě79, dalším tématem pro čtenou zprávu byla i celková nezaměstnanost v České republice. Kraťasy se v Událostech v regionech vysílaly ještě v únorovém vydání, ale pouze v jednom bloku, v zářijovém vydání se objevily pouze 7. září, po zbytek týdne nebyly kraťasy použity. Pokud se během vysílání stalo něco důležitého, zpráva se opět dostala do relace. Tak tomu bylo 9. září, kdy Poslanecká sněmovna schválila odklad státních maturit. Moderátorka dodala, že více informací se diváci dozvědí v Událostech v 19:00. Konec relace je věnován krátké předpovědi počasí z jednotlivých krajů.
6.2.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků Výstavba reportáží se nijak výrazně nezměnila. K namluvenému komentáři běží sestříhané záběry z natočené události a také synchronní výpovědi respondentů (jsou i telefonické), na kterých jsou reportáže také postaveny. Oproti roku 2006 je ovšem využíváno více infografiky80, kterou redaktor dotvoří ve studiu v počítači, nebo také animací, které získá především od příslušných úřadů nebo firem. Takové záběry se například objevily v reportáži z 5. února o plánované výstavbě tunelu pod nádražím v Českých Budějovicích. Záběry ukazují, jak by měl tunel v budoucnosti vypadat. Většina reportáží je se stand-upem, který se objevuje i uprostřed, není tedy pravidlem, že by byla reportáž ukončena závěrečným slovem redaktora na kameru. Příspěvky, kde se objevují živé vstupy, mají také většinou stejný charakter. Moderátor ve studiu uvede diváky do problematiky a následně se spojí s regionálním redaktorem, kterému položí otázku. Po odpovědi většinou následuje reportáž, v níž se ale mnohdy opakují informace, které již zazněly z úst moderátora. Po reportáži ve většině případů následuje druhá moderátorova otázka a při delší odpovědi redaktora běží podkresové obrázky, ovšem i některé tyto záběry jsou stejné, jako byly použity v reportáži.
79
Předchozí den se politici dohodli na způsobu, jak trvale změnit Ústavu, a tak vypsat předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Novela počítala s okamžitým rozpuštěním Poslanecké sněmovny, ovšem KSČM byla proti, navrhovala ponechání poslaneckého mandátu až do termínu voleb, a Strana zelených chtěla vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu ohledně stížnosti poslance Melčáka. Jednání tak nebyla u konce. 80 Mapy, přehledné tabulky s informacemi, schémata a grafy, které slouží k názornému a rychle srozumitelnému sdělení. (OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vyd. Praha : Libri, 2007, s. 193)
- 40 -
Bakalářská práce Pokud je živý vstup přímo z akce, která právě probíhá nebo ten den proběhla, redaktor je stále na místě konání, přináší aktuální informace a někdy získá na kameru i vyjádření organizátora akce. Jestliže se v reportáži řeší nějaký problém občanů, je příběh často vystavěn na příkladu jedné osoby nebo rodiny. Takový případ nastal i 4. února. Krachující sklárna ve Světlé nad Sázavou vykázala zaměstnancům příjem za poslední část roku, jenže tyto peníze zatím žádný z nich neviděl. S tím souvisely i další problémy – bývalí zaměstnanci přišli o sociální dávky a příplatky na děti. A přesně tyto problémy prezentuje redaktorka na příběhu jedné ženy a její rodiny. V živém vstupu pak připomene, že se vyptávala i ostatních sklářů, ale zásadní momenty jsou prezentovány na jedné osobě.
6.3 Jihomoravský večerník Jihomoravský večerník byl až do poloviny roku 2008 hlavní regionální zpravodajskou relací pro jižní Moravu. Hlavními regiony, odkud reportáže a ostatní příspěvky pocházely, byly kraje Jihomoravský, Zlínský, poté Olomoucký a také kraj Vysočina, přičemž poslední dva zmíněné kraje nepatří přímo na jižní Moravu. Reportáže z kraje Vysočina se objevují také v pražském vydání a z Olomouckého především v ostravském vydání. Jihomoravský večerník vysílalo TS Brno. Obsahem relace jsou zpracované události, které se v průběhu dne staly, případně události, které se kraji v blízké době budou konat, a samozřejmě problémy v různých oblastech života místních obyvatel. Oproti pražskému vydání je relace více učleněna a rozdělena do jednotlivých rubrik. Konkrétněji v následující kapitole. Jihomoravskému večerníku taktéž patřil vysílací čas 18:00 na programech ČT1 a ČT24 v 25minutové stopáži.
6.3.1 Členění relace Jak už jsem výše naznačila, Jihomoravský večerník byl členěn na několik rubrik podle zaměření. Nejprve se vysílaly příspěvky z regionů, tzn. problémy o počasí, problémy v dopravě, problematika nezaměstnanosti, zdravotnictví apod. Konec tohoto uceleného bloku patří „odlehčujícím“ zprávám, které jsou zajímavostmi z regionů. Na tuto část navazuje rubrika kultura. Po kultuře moderátorka zrekapituluje divákům nejdůležitější události, které se za ten den staly81. 81
Tři nejdůležitější události, které se v Jihomoravském večerníku odvysílaly.
- 41 -
Bakalářská práce V únorovém vydání po přehledu nejdůležitějších zpráv následuje rubrika sport, kterou již uvádí sportovní moderátor. Po sportu následuje komentovaná předpověď počasí pro region. V zářijovém týdnu předpověď počasí sportu předchází.
6.3.2 Témata reportáží Jihomoravský večerník nabízel ve svém obsahu také různou škálu tematicky zaměřených událostí. Stejně jako tomu bylo v případě Večerníku z Čech, i tento pořad v únorovém vydání hodně pokrýval problematiku počasí. Protože sníh trápil celou Českou republiku, problémy v obcích byly podobné – bortily se střechy, hrozilo nebezpečí pádu objektů, silnice byly nesjízdné. Při analýze jsem zjistila, že některé tyto reportáže jsou v nezměněné podobě použity jak v Jihomoravském večerníku, tak ve Večerníku z Čech nebo v Reportu. 7. února informovala redaktorka Blanka Poulová o situaci silnic na Vysočině. Tuto reportáž využil právě Jihomoravský večerník a zařadil ji jako samostatnou reportáž. To Večerník z Čech zařadil tuto reportáž jako jednu ze tří do skládačky – v nezměněné podobě. Obdobné případy nebyly výjimkou. Příspěvky z krajů, které jsou právě na rozhraní Čech a Moravy – v tomto případě kraj Vysočina, nebo na rozmezí jižní a severní Moravy – především Olomoucký kraj, se tak mohou objevit v různých vydáních. Není ani výjimkou, že se reportáž následně objeví v hlavní zpravodajské relaci Události. Své pevné místo si i v Jihomoravském večerníku drží kulturní příspěvky, které jsou zařazeny do samostatné rubriky. Ostatní reportáže začleněné do zajímavostí také v únorovém vydání převažují nad ostatními. I sportovní oblast je dostatečně pokryta. Obsahy příspěvků jsou logicky vztažené k regionu – představeny jsou především výsledky zápasů nižších lig sportovních odvětví, opomíjeny nejsou ani soutěže a závody zdravotně postižených, fotbalová a hokejová derby nebo sportovní osobnost, která z této oblasti pochází. V zářijovém týdnu převažují především příspěvky z oblastí kriminalistiky a soudních procesů. V tomto regionu se zvyšuje počet krádeží a také přibývají případy výtržnictví, v oblasti soudních procesů padla řada rozsudků nebo příspěvky informují o průběhu důležitých soudních procesů. Shrnující tabulky níže přesně ukazují, jaká tematika se v Jihomoravském večerníku objevovala.
- 42 -
Bakalářská práce
Podvody 6.2.
krimi
počasí
nezam. a práce
spory
1
1
1
1
1 1
1
7.2.
1
3
8.2.
4
9.2.
2
10.2. celk.
měst aa obce
1
3
2
4
11
2
zdravotnictví
zajímavosti
kultura
doprava
2
2
2
1
1
2
1
1
1
3
1
2
3
1
soudnictví
1
1
3
věda
1
1 4
politika
2
5
1
2
1
2
4
2
11
11
digitalizace
živ. prostředí
sport
1
3
1
3
1
3 3 2
1
2
3
14
Tabulka č. 5 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Jihomoravského večerníku za únor roku 2006
podvody
krimi
1
2
4.9.
města a obce
nezam. a práce
1
6.9.
2
7.9.
2
2
8.9.
1
2
1
8
6
2
1
zajímavosti
kultura
doprava
živ. prostředí
1
2
3
1
1
1
2
1
3
1
1
spory
soudnic-tví
2
5.9.
celk.
školství
2
1
soc. péče
2 1
2
2
8
věda
1
zdravotnictví
1
1
2 3
politika
1 1
3
1
1
2
1 1
2
6
12
4 3
2 3
sport
1
3 4 2
3
2
16
Tabulka č. 6 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Jihomoravského večerníku za září roku 2006
6.3.3 Způsob zpracování relace I Jihomoravský večerník začínal úvodními headliny. Po nich ve studiu vítá diváky u obrazovek moderátor zpráv, v zářijovém týdnu spolu s ním v úvodu i moderátor zpráv ze sportu. V této relaci se také uplatňuje v největší míře reportáž (ST + CRT). V únoru při zpracování příspěvků o počasí se také jednou objeví skládačka. Jelikož je ale hodně prostoru věnováno sportu, stopáž reportáží bývá kratší, než tomu bylo například ve Večerníku z Čech. Události se také více zpracovávají jako čtené zprávy, případně jako čtené zprávy se synchronem82. Takto je například zpracována zpráva ze 6. února. Týká se vyškovské nemocnice a její celkové rekonstrukce. V komentáři se dozvídáme, co je v nemocnici nového a jak na to byly uvolňovány peníze. Na konci je k příspěvku přidán ještě synchron ředitelky vyškovské nemocnice, která se na kameru vyjádřila, a vlastně tak potvrdila slova moderátorky. Kraťasů Jihomoravský večerník nevyužívá ani v únorovém, ani v zářijovém vydání. Součástí únorového vydání byly také živé telefonáty, živé vstupy redaktorů se neobjevují. Živé telefonáty se ovšem neomezují pouze na redaktory, ale často bývá na
82
Moderátor ve studiu čte komentář, ke kterým běží podkresové obrázky, a na závěr je příspěvek doplněn synchronní výpovědí respondenta.
- 43 -
Bakalářská práce telefonu osoba, která má o dané problematice přehled, tím se pro diváky zvyšuje míra důvěryhodnosti a zajímavosti. Takovou osobou byl například 8. února mluvčí hasičů Zlínského kraje, který se vyjadřoval ke stavu střech v tomto kraji a jejich (možným) zřícením pod tíhou napadlého sněhu. Telefonátu předcházela reportáž, která se mimochodem objevila také v Reportu, ovšem bez vyjádření mluvčího. Moderátorka položila mluvčímu dvě otázky a při jeho odpovědích běžely podkresové obrázky, které se objevily v předchozí reportáži. Živé telefonáty a aktuální informace Jihomoravskému večerníku také poskytovali redaktoři Českého rozhlasu Region. 9. února tak redaktor ČRo Region z Jihlavy podal informace o stavu střechy zimního stadionu v Chotěboři. V září se živé vstupy ani telefonáty neobjevují vůbec. Po zprávách z regionů následuje rubrika kultura. Tyto příspěvky jsou vždy zpracované jako reportáže. Po znělce, která oznamuje, že nyní budou následovat kulturní příspěvky, ihned začíná první z reportáží. Ze studia tedy nezazní slovo moderátorky. V této rubrice bývají většinou dva až tři příspěvky, které jsou od sebe odděleny trikovým předělem. Redaktoři, kteří událost zpracovávají, přináší informace o obsahu dané události, výstavy a dalších akcí, jejichž závěr je zpravidla zpracován jako jakási pozvánka. Redaktor většinou upozorní na období, po které může divák danou akci navštívit. Po kulturní rubrice následuje shrnutí nejdůležitějších zpráv, které bychom zpracováním mohli přirovnat ke kraťasům – moderátorka čte komentář, k němuž běží sestříhané obrázky a také podkresová hudba. Sportovní rubrika přináší zpravidla tři reportáže. Jak již zaznělo, témata jsou hlavně regionální a věnují se nižším ligám nebo sportům, které v hlavní zpravodajské relaci Branky body vteřiny (BBV) nedostávají tolik prostoru. Moderátor nebo moderátorka vždy událost uvede a následuje reportáž z místa konání. Na konci týdne moderátorka nabídne divákům přehled akcí a zápasů, které se v regionu odehrají během víkendu. V únoru závěr relace patří komentované předpovědi počasí z Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého kraje a kraje Vysočina. V září předpověď počasí sportovní rubrice předchází, ale zůstává stejná. V průběhu relace běží také jedna upoutávka na pořady ČT, především ty, které vyrábí TS Brno, tedy Dobré ráno z Moravy a Slezska a na konci týdne na Kulturu v regionech nebo Týden v regionech.
- 44 -
Bakalářská práce
6.3.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků Reportáže
jsou
zpracovány
stejným
způsobem
jako
pro
předešlé
relace.
K namluvenému komentáři redaktor sestříhá obrázky z natočené události, vyzpovídá obyvatele, aby do reportáže mohl zařadit jejich názor, a také o problémech mluví s lidmi u úřadu, mluvčími, právníky apod. Pokud se redaktorovi nepodaří takovou osobu zastihnout na místě nebo v jejím úřadě, nebo chce do své reportáže dát názor nezávislé osoby, využije telefonátu, po kterém se mu dotyčný vyjádří. Jestliže se jedná o známějšího člověka, je k hlasu přiřazena jeho fotografie, pokud se jedná například o právníka nebo nějakého zastupitele firmy, je místo fotografie použito logo telefonu a popiskem. Na rozdíl od Večerníku z Čech, posléze Událostí v regionech z Prahy, je na počátku každého zpracovaného příspěvku uvedeno jméno redaktora a kameramana, kteří se na výrobě reportáže podíleli. Je tam také uvedeno místo, kde se událost odehrává. Po celou dobu reportáže je na spodní liště také velmi stručný popisek toho, o čem reportáž pojednává. To má sloužit k lepší orientaci diváka. V současné době tohoto také využívají Události. Čtené zprávy mají stejnou podobu, jak jsem již výše specifikovala. Moderátorka ve studiu začne číst komentář a po chvíli k tématu běží záběry. Také tento příspěvek je opatřen na spodní liště na obrazovce popiskem, o čem se v příspěvku mluví. V případě čtené zprávy se synchronem je stavba příspěvku stejná. Na konci ještě přichází synchronní výpověď respondenta. Po celou dobu vyjádření kamera zabírá tvář, ale v některých případech je jeho vyjádření pokryto obrázky. Živé telefonáty se objevují ve dvou podobách. Jako první se odvysílá reportáž a teprve poté následuje živý telefonát. V tomto případě se na velké televizní obrazovce za moderátorkou objeví fotografie a jméno toho, kdo bude na telefonu. Při jeho vyjádření běží ilustrační záběry z předešlé reportáže. Kdyby totiž po celou dobu výpovědi byla na obrazovce pouze fotografie, pro diváky by to nebylo obrazově zajímavé. Častější je ale živý telefonát, který stojí sám o sobě. Moderátorka ve studiu nejprve seznámí diváka se situací a poté klade otázky na redaktora, případně jiného, zainteresovaného člověka – mluvčí, redaktory ČRo Region atd. Protože je jejich odpověď v tomto případě plná informací, a tudíž celkem dlouhá, jsou v průběhu telefonátu také využity sestříhané obrázky. Tyto živé telefonáty se užívají z toho důvodu, že se událost odehrála v průběhu odpoledne, a je tedy celkem aktuální, redaktor proto nestačil příspěvek zpracovat jako reportáž. Navíc na diváky působí aktuálně.
- 45 -
Bakalářská práce
6.4 Události v regionech (Brno) Pořad Události v regionech vysílaný TS Brno nahradil Jihomoravský večerník, který se vysílal od roku 1992. Došlo k tomu v rámci změn, které ČT provedla v roce 2007 a 2008. Stejně jako relace vysílané pražským studiem, i tato jihomoravská relace se vysílá každý všední den od 18 hodin na programech ČT1 a ČT24 v délce 25 minut. Nově se Události v regionech začaly vysílat o víkendu od září roku 2009, ale TS Brno se na nich podílí až od ledna roku 2010, kdy se střídá s TS Ostrava. Obsah reportáží zůstal tematicky zhruba stejný. Redaktoři tak zpracovávají události z jihu Moravy a okolí. Oproti Jihomoravskému večerníku jsou ale změny ve skladbě relace patrné. O nich konkrétně v následujících kapitolách.
6.4.1 Členění relace Členění relace Událostí v regionech z Brna se oproti Jihomoravskému večerníku změnilo. Rubrika kultura mizí, kulturní reportáže jsou řazeny k ostatním příspěvkům, většinou ale na závěr této části pořadu. V polovině moderátorka pozve diváky za pomoci upoutávek na dvě nejzajímavější události, které druhá polovina pořadu ještě nabídne. Sportovní rubrika spolu s počasím zůstaly zachovány. Počasí už není komentované. Členění relace se tak velmi přiblížilo skladbě Událostí.
6.4.2 Témata reportáží Tradiční místo, jak už to u všech regionálních pořadů bývá obvyklé, si drží kulturní zprávy, v případě jihomoravského a moravskoslezského vydání ještě sport. Níže shrnující tabulka ukazuje, že mimo tyto dvě nejvíce zastoupené oblasti se nejvíc reportáží týká problémů ve městech a obcích. Taková témata jsou například dotace z Evropské unie, které města dostávají, zátah celníků v tržnici v Hatích nebo prázdné novinové stánky ve Zlíně, se kterými si město neví rady. Za zmínku zcela jistě stojí i reportáž ze dne 7. září, která se týká digitalizace jižní Moravy. Reportáž připomíná, že již od prosince bude moci tato oblast přijímat všechny čtyři programy ČT digitální cestou. Velký počet příspěvků je také z kategorie kriminalistiky. Všeobecně lze ale říci, že je tento pořad ve velké míře pohledem do kulturního života, různých zajímavostí, ale také do problémů měst a obcí.
- 46 -
Bakalářská práce Po provedené analýze a srovnání všech tří pořadů i zde lze konstatovat, že se reportáže překrývají. 2. února se odvysílala stejná reportáž právě v této relaci a zároveň v Událostech v regionech z Prahy – jedná se o komplikace v dopravě způsobené silným větrem na Vysočině. 3. února přichází se stejnou zprávou brněnské i ostravské vydání – jde o čtenou zprávu se synchronem a tématem je, že Vrchní soud v Olomouci projednával jednu z kauz83 uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, kterého v tomto případě po více než 11 letech odsoudil. Komentář, který moderátoři četli, byl v téměř nezměněné podobě.
podvody
krize a její dopady
krimi
2.2.
1
3.2.
1
1
2
6.2.
1
1
2
5
celk.
města a obce
spory
soudnic-tví
neštěstí
zdravotnictví
zajímavosti a kultura
2
1
1
1
1
2
3
1
1
1
4
3
4.2. 5.2.
počasí
1
2
1
2
1
2
1
2
3
4
5
19
2
2
1
10
2
doprava
živ. prostředí
sport
1
4
1
4
2
3
6
2
3
3
4 3
1
18
Tabulka č. 7 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Událostí v regionech za únor roku 2009
krimi
krize a její dopady
města a obce
1
1
7.9.
spory
2
1
1
8.9. 9.9.
nezam. a práce
politika
1 1
zajímavosti a kultura
4
3
2
3
2
1
3
11.9.
3 1
1
10
2
1
2
2
4
doprava
5 1
10.9.
celk.
1
soudnictví
digitalizace
živ. prostředí
sport
1
1
3 3
1
4
1
3
3 4
18
3 1
1
2
16
Tabulka č. 8 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Událostí v regionech za září roku 2009
6.4.3 Způsob zpracování relace I začátek Událostí v regionech z Brna patří úvodním headlinům, které poutají na obsah. Moderátorka ve studiu pak přivítá diváky. Stejně jako tomu bylo u Jihomoravského večerníku, také Události v regionech zpracovávají události nejčastěji jako reportáže a jako čtené zprávy, případně čtené zprávy se synchronem. Průměrný počet odvysílaných příspěvků je 10 - 12 (bez sportovních reportáží).
83
Radovan Krejčíř měl od frýdeckomístecké firmy Frimis podvodem vylákat 55 akcií Tepláren Otrokovice. Frýdeckomístecké společnosti tak způsobil škodu ve výši téměř 75 milionů korun.
- 47 -
Bakalářská práce Stejně jako tomu bylo v Událostech v regionech z Prahy, tak i jihomoravské vydání při tematice (ne)placení poplatků v krajských nemocnicích a lékárnách využívá skládačky. 2. února tak nejprve přichází reportáž z Jihomoravského kraje, kde redaktorka vysvětluje, jakým způsobem lidé mohou dostat zpět regulační poplatek, co vše je třeba vyplnit apod. Následuje reportáž ze Zlínského kraje, která je obsahově totožná, to znamená, že redaktorka popisuje postup, jak se placení poplatků vyhnout a kterých poplatků se to především týká84. V obou reportážích zazní jak hlasy pacientů rozdílných názorů, tak lékařů a pracovníků lékáren. Skládačky také využívají editoři při informování o dostavbě a celkově o stavu zimních stadionů na jižní Moravě a okolí, stejně tak při informování o přerozdělování dotací z Evropské unie. V zářijovém týdnu se skládačka neobjevuje. V této relaci se kraťasy nevyskytují. Zhruba v půlce relace zve moderátorka diváky na druhou část. Živé telefonáty se nevysílají, ale živé vstupy ano. V únorovém měsíci se ve sledovaném týdnu objeví pouze jeden, konkrétně 4. února z brněnského planetária, kdy redaktorka informuje diváky o premiéře filmu o planetě Saturn a také o nových technologických postupech, které byly při natáčení filmu použity. Zářijový týden je na živé vstupy bohatší. V každém dni se objeví minimálně jeden, v jednom výjimečném případě až tři. Živé vstupy jsou z různých oblastí – z kultury, kdy 7. září redaktorka láká diváky do Brna a dalších měst na premiéry divadelních her, dále se živý vstup také objevuje například 8. září z Olomouce, kde se chystají Otázky Václava Moravce (OVM) speciál. Redaktorka přiblíží program, hosty a přípravy. Tento živý vstup se také objevuje v moravskoslezském i pražském vydání, není ale totožný. V pražském případě je kratší a redaktorka prozrazuje jen ty nejdůležitější informace. Živý vstup se objevuje také ve sportovní části relace. 10. září bylo datum, kdy Ústavní soud rozhodoval o stížnosti poslance Miloše Melčáka (viz kapitola 6.1.2). Tento dlouhý živý vstup se objevuje také v jihomoravském vydání Událostí v regionech. Jak pražské, tak i brněnské studio ve stejný čas vysílají tentýž živý vstup. Ostravské studio se k nim nepřipojilo.
84
V Jihomoravském kraji pacienti v krajských zařízeních nemuseli platit 30, 60 ani 90 korun, ani za položku na receptu, ale ve Zlínském kraji museli pacienti nadále platit za hospitalizaci, za příjem na pohotovosti i za položku na receptu.
- 48 -
Bakalářská práce Živé vstupy v relaci stojí buď samy o sobě – v případě vysílání OVM speciál, nebo jsou spojeny s reportáží redaktora – v případě pozvánek na divadelní premiéry v jihomoravských městech. Příspěvky ze sportovní rubriky jsou většinou zpracovány jako reportáže – uvedení moderátora ve studiu, pak následuje reportáž z utkání, případně ze sportovní události, výjimečně jsou zpracovány jako čtené zprávy. To nastává pouze v jednom případě a můžeme se domnívat, že to editor udělal proto, že se blížil konec stopáže určené pro tuto relaci. Po sportovních zprávách následovala předpověď počasí, která již nebyla komentovaná. Přinášela přehlednou tabulku z krajů i jednotlivých měst, s teplotami na příští den.
6.4.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků Stejně jako u Jihomoravského večerníku je u každé reportáže uvedeno, kdo ji zpracovával a z jakého regionu reportáž pochází. Po celou dobu také běží ve spodní liště titulek s obsahem právě vysílané reportáže. Výstavba reportáží se od roku 2006 nějak výrazně nezměnila. K namluvenému komentáři redaktor sestříhá záběry z místa, kde natáčel, a reportáž stejně jako ve všech ostatních vydáních postaví zčásti na výpovědích respondentů. Výpovědi jsou buď přímá vyjádření na kameru, nebo telefonáty. Zde také platí pravidlo, že v případě známé osoby je místo loga telefonu použita její fotografie. Při přímých výpovědích delšího charakteru mohou při vyjádření respondenta běžet podkresové obrázky. Jako další materiály jsou také často využívány archivní záběry. Ty se častěji vyskytují ve čtených zprávách. Například 5. února moderátorka informuje o pokutě, kterou dostaly tři pekárenské společnosti za kartel. Během komentáře běží pouze archivní záběry. A to z toho důvodu, že se tento případ řešil už od roku 2003. Archivní záběry jako takové jsou vždy označené. Oproti roku 2006 je patrný nárůst grafiky, kterou redaktor dotváří až při stříhání reportáže. Pro představivost diváka jsou tyto použité prvky velmi důležité, navíc přehledně shrnují informace, které redaktor poskytuje. 11. září se vysílá reportáž o referendu, ve kterém obyvatelé části Zlína Kostelec hlasují o odtržení této části. V průběhu reportáže se objevuje mapa s místem, které se již od Zlína odtrhlo, a zároveň s Kostelcem, jenž o odtržení uvažuje nyní. V reportážích se také vyskytují animace. Především tam, kde se mluví o nějakém projektu, který má v budoucnu vzniknout. Příkladem může být reportáž o zoologické zahradě
- 49 -
Bakalářská práce v Brně, vysílala se 5. února. ZOO chce vybudovat nový areál a právě jeho budoucí podoba je divákům prezentována díky animaci, která byla redaktorovi poskytnuta. Pokud se reportáž týká kriminalistiky, také se v ní objevují záběry z průmyslových kamer. Ty mají divákovi poskytnout zajímavé informace. Tyto záběry se ve zpravodajství často využívají i přes jejich špatnou kvalitu. Co se týče výpovědí respondentů, prostor pro vyjádření k danému tématu dostávají většinou obě strany. V případě, že se někdo nechtěl vyjádřit, je na tento fakt upozorněno. Pouze u sportovních reportáží stále můžeme sledovat jakési „nadržování“ domácímu týmu. Pokud sportovní redaktor osloví nějakého hráče nebo trenéra, ve většině případů se na kameru vyjadřuje člen týmu, který je z regionu, v malé míře je prostor poskytován oběma zúčastněným. Vyjádření hráče nebo trenéra domácího týmu může být pro diváka z tohoto regionu dostačující, ale podle mého názoru by měly ve veřejnoprávním vysílání dostat prostor k vyjádření obě strany. Živé vstupy jsou do relace zařazeny až v zářijovém týdnu, v únorovém se vyskytl pouze jediný. Ke každému živému vstupu je ve většině případů také zpracována reportáž. Moderátor ve studiu nejdříve uvede diváka do problematiky a poté se spojí s redaktorem. Redaktor je vždy na místě události, nevysílá, jako je tomu často v případě Událostí v regionech z Prahy, z regionálních studií. Divákům poskytne aktuální informace a pak následuje reportáž, která problematiku nebo událost komplexně shrnuje. Při komentáři kamera buď zabírá okolní prostředí kolem redaktora, nebo jsou připravené sestříhané záběry. Reportáže vždy obsahují stand-up redaktora z místa události, ale ani zde není pravidlem, že je to závěrečný stand-up.
6.5 Report Report byl hlavní regionální zpravodajskou relací pro severní Moravu a Slezsko pod tímto názvem od roku 1993 do poloviny roku 2008. Stopáž pořadu se stejně jako u pražského Večerníku a brněnského Jihomoravského večerníku vydání postupně měnila. Obsahem Reportu byly reportáže a příspěvky ze severní Moravy a ze Slezska, konkrétně z Moravskoslezského, Olomouckého, ale také Zlínského kraje, na různá témata. I tato relace měla strukturovanou podobu a konec byl věnován jedné z pravidelných rubrik, které se každý týden opakovaly (podrobněji v kapitole 6.5.1 a 6.5.4). V roce 2006 se Report vysílal v 18 hodin na programech ČT1 a ČT24 v 25minutové stopáži, vysílání zajišťovalo TS Ostrava.
- 50 -
Bakalářská práce
6.5.1 Členění relace Struktura Reportu byla ve srovnání s ostatními dvěma pořady nejpestřejší. Počátek patřil událostem z krajů, poté následovaly zprávy ze sportu, v některé dny se objevila i kultura a konec relace patřil konkrétní rubrice. Těchto rubrik bylo pět, na každý den tedy připadla jiná, ale každý týden se opakovaly85. Rubriky to byly následující: Kultura v regionu, Na stopě v regionu, Vaše poradna, Zprávy v polském jazyce a Osobnost regionu86. Kultura v regionu obsahovala, jak je z názvu patrné, reportáže z oblasti kultury, Na stopě v regionu byla rubrika, ve které policie pátrala po výtržnících, zlodějích apod. a občané se do hledání mohli zapojit, Vaše poradna nabízela divákům pomoc v různých situacích, Zprávy v polském jazyce byla rubrika, která byla vysílána v polštině s českými titulky a Osobnost regionu patřila vždy nějaké zajímavé osobnosti. V průběhu relace se také objevuje upoutávka na pořady ČT, které vysílá TS Ostrava, konkrétně na Týden v regionech. V zářijovém týdnu tyto upoutávky běží taktéž, ale přibývají ještě upoutávky na rubriky, kterým patří konec relace. Konec relace tradičně patřil předpovědi počasí.
6.5.2 Témata reportáží Jelikož je Report členěn do několika rubrik při stejné stopáži, je logické, že ze všech tří analyzovaných pořadů obsáhne nejméně „klasických“ zpráv. Tematika reportáží je podobná jako u ostatních sledovaných pořadů. Nejvíce příspěvků je z oblasti zajímavostí a kultury a také sportu. V únorovém týdnu pak bylo hodně zpráv z oblasti soudnictví. Týkají se především soudních procesů, které právě probíhají, nebo právě vyřčených rozsudků. Pro ilustraci uvádím příklad ze 7. února, kdy romská skupina z Ostravy prohrála spor s Českou republikou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Stížnost podalo 18 romských dětí s pomocí Evropského střediska pro práva Romů kvůli rasové diskriminaci především na neoprávněné umisťování do zvláštních škol. Soud rozhodl, že stížnost byla neoprávněná. Únorové vydání se pak také věnuje aktuálnímu počasí. Reportáž z 8. února o borcení střech pod návaly sněhu ve Zlínském kraji navíc v tentýž den odvysílal i Jihomoravský večerník.
85
Rubriky se střídaly, to znamená, že každé z výše uvedených rubrik nepatřil jeden stanovený den. Přesně v tomto pořadí byly rubriky odvysílány v únorovém týdnu, v zářijovém týdnu do středy taktéž v tomto pořadí, čtvrtek ale patřil osobnosti regionu a pátek zprávám v polském jazyce.
86
- 51 -
Bakalářská práce Při analýze jsem mimo jiné zjistila, že redaktoři jihomoravského a moravskoslezského vydání regionální zpravodajské relace natáčejí stejná témata a tyto reportáže nemusejí být nutně ve převzaté, tj. že se vysílá tatáž reportáž ve dvou relacích. Například se to týká problému prodeje erotických časopisů na novinových stáncích. Jak redaktoři Reportu, tak redaktoři Jihomoravského večerníku natočili 9. a 10. února na toto téma reportáže z Brna a z Ostravy. Oba příspěvky poukazují na stejnou problematiku. Ústavní soud v Brně totiž rozhodl, že si sama města mohou regulovat nebo dokonce zakázat prodej těchto časopisů. Reportáž z Ostravy mluví o tom, že radnice o zákazu nebo jakékoli regulaci neuvažuje, zatímco brněnský příspěvek informuje o tom, že město o regulaci uvažuje. Totéž platí u reportáží, které se věnují digitalizaci Moravy. Oba pořady vysílají 9. února reportáž na stejné téma, ale příspěvky si redaktoři z Brna a Ostravy zpracují sami, vysílají se tedy dvě reportáže se stejným obsahem. V obou se mluví o digitalizaci obecně, o nutnosti pořídit si set-top-box a o tom, co to pro diváky znamená. Redaktoři si při tvorbě reportáže navzájem vypomáhají, což dokazuje závěrečný stand-up, kdy oba uvedou jak svoje jméno, tak jméno kolegy z druhého studia. V zářijovém týdnu je mimo zajímavostí a sportu hodně příspěvků z měst a obcí. Tématy jsou například nepovolené stavby, stav nádraží ve městě nebo čerpání dotací. Stejně tak jsou četně zastoupené soudní procesy. Stejně jako u Jihomoravského večerníku se sportovní část relace věnuje regionálnímu sportu a zápasům z nižších tříd, případně sportům, které nedostávají v BBV po Událostech tolik prostoru, objevují se i reportáže ze zápasů nebo událostí zdravotně postižených. Shrnující tabulky ukazují, kolik reportáží se ve sledované týdny na jaká témata natočilo.
krimi 6.2.
počasí
1
města a obce
soc. péče
1
7.2.
2
8.2.
3
spory
soudnictví
1
1
1
5
4
věda
1
1
7
zajímavosti a kultura
1 1 2
2
3
doprava
digitalizace
1
1 1
zdravotnictví
1
4
2 1
politika
1 1
10.2.
neštěstí
2
1
9.2.
celk.
nezam. a práce
1
1
živ. prostředí
sport
1
3
1 1
1
1
1
4
2
3
16
1
3
1
1
7
2
3
3
Tabulka č. 9 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Reportu za únor roku 2006
- 52 -
3
1
ostatní rubriky Kultura - 1 Na stopě 5 Poradna - 1 Pol. jazyk 4 Osobnost 1
Bakalářská práce
krimi
města a obce
nezam. a práce
školství
spory
1
3
1
2
1
1
1
4.9. 5.9. 6.9. 7.9.
1
3
8.9.
2
1
celk.
3
7
1
neštěstí
věda
2
1
1
3
1
7
2
soudnictví
zdravotnictví
2
1
4
2
doprava
2
1
1 2
2
sport 3
Kultura - 2
1
3
Na stopě - 5
9
3
ostatní rubriky
3
Poradna - 1
3
Osobnost - 1
2
3
Pol. jazyk - 3
3
15
2
2 2
živ. prostředí
3 1
1 3
zajímavosti a kultura
Tabulka č. 10 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Reportu za září roku 2006
6.5.3 Způsob zpracování relace I Report v úvodu relace láká na obsah headliny, z nichž je vždy jeden upoutávkou na sportovní část. Nejčastějšími typy příspěvků jsou taktéž reportáže, méně často se objevují čtené zprávy se synchronem, téměř vůbec se nevyskytují samotné čtené zprávy. Čtená zpráva se objevila v zářijovém týdnu, kdy se 7. září ráno stala vražda v Krnově a ještě nebyly k dispozici téměř žádné informace. O den později je stejná zpráva zpracována jako čtená se synchronem, ovšem neběží k ní žádné obrázky. Stejným způsobem je zpracováno dalších několik materiálů, jak v únoru, tak v září. Moderátor ve studiu přečte text, k němuž neběží žádné ilustrační záběry, a ihned poté následuje výpověď respondenta na kameru. Tyto příspěvky bývají velmi krátké, ale objevují se také spíše výjimečně. Také Report využívá při informování o počasí skládačky. V Reportu se objevuje ještě jeden netradiční způsob zpracování příspěvku. Moderátor ve studiu poskytne divákovi základní informace o problému. Bezprostředně poté následuje telefonát redaktora nebo jiného respondenta, ale není živý. V tomto komentáři dále vysvětluje podrobnosti problému a zároveň běží sestříhané obrázky, které ovšem mohou být archivní. Přesně tak tomu je v případě z 8. února – povodí Odry se připravuje na tání sněhu. Mluvčí Povodí Odry jako respondent přibližuje, jak jsou připraveni a jakým způsobem se bude postupovat. Přitom běží archivní záběry na tuto řeku. Kraťasy se v relaci až na jeden případ nevyskytují. 9. února jsou jako kraťasy zpracovány tři události. Jedna z nich je výše zmiňovaný soudní proces s Romy, kteří podali stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ostatní dvě události mají také regionální charakter. I tyto příspěvky jsem zahrnula do počtu odvysílaných témat – viz kapitola 6.5.2 – shrnující tabulky.
- 53 -
Bakalářská práce Živé vstupy ani živé telefonáty nedostaly v Reportu téměř žádný prostor. 8. února Česká televize otevírala nové televizní studio v Olomouci. O této události natočil redaktor Luboš Rosí reportáž, která se ve stejný den vysílala také ve Večerníku z Čech. V Reportu po odvysílání reportáže ještě následoval živý vstup redaktorky, se kterou byl v nově otevřeném studiu tehdejší ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. Přímo v živém vysílání proběhl rozhovor. Tento živý vstup byl jediný, který se ve sledované týdny odvysílal. Příspěvky ze sportu byly zpracovány také nejčastěji jako reportáže, v jednom případě jako čtená zpráva.
6.5.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků Koncepce zpracování příspěvků ve studiu je jiná než u ostatních vydání. Ve studiu za moderátorem se v případě Reportu objeví vždy obrázek, který charakterizuje reportáž nebo jiný příspěvek, jenž bude následovat. Jedná se vždy o jeden záběr z následující reportáže. U každého příspěvku, který se v Reportu objeví, je poznamenáno, kdo ho zpracoval, kdo ho natočil, z jakého místa tato událost pochází, a ještě ve zkratce, o jakou událost se vůbec jedná. Tato informace u příspěvku neběží ve spodní liště po celou dobu, ale objeví se například ještě při výpovědi respondenta, který se vyjadřuje na kameru. Pokud se jedná o reportáž, téměř všechny končí závěrečným stand-upem. Ve spodní liště je uvedeno jméno redaktora a jeho emailová adresa, na kterou mohou diváci psát svoje reakce. Jak je zmíněno v předešlé kapitole, většina příspěvků vzniká jako reportáž – úvodní informace zazní z úst moderátora relace, a poté následuje reportáž z terénu. Tyto materiály hodně stojí na výpovědích respondentů, kteří se vyjadřují na kameru, nebo formou telefonátů, kde platí stejné pravidlo jako u předchozích případů – známé tváře jsou vyobrazeny, méně známé tváře nahrazuje logo telefonu. V případě, že se mluví v průběhu týdne o stejné události, jako je tomu například u starosty Českého Těšína Jindřicha Sznapky, který opustil sociální demokracii kvůli údajnému uplácení opozice, se často opakují tytéž záběry. Stejně je tomu i v případě hranické továrny LG Philips, u které se řeší, co s ní bude dále. Sportovní příspěvky jsou také většinou reportáže. Ve studiu je uvádí sportovní moderátor. Ten začne ve studiu říkat komentář a současně se na velkoplošné obrazovce objeví jeden záběr z události a také grafický prvek, který znázorňuje, o kterém sportu je nyní řeč. I u sportovních reportáží se objevují jména tvůrců, závěrečné stand-upy jsou výjimečné.
- 54 -
Bakalářská práce Synchronní výpovědi hráčů nebo trenérů jsou podobně jako u Jihomoravského večerníku převážně z řad domácího týmu. Rubrika Kultura v regionu patřila v únorovém týdnu jedné poměrně dlouhé reportáži, v zářijovém týdnu se objevují reportáže dvě, které jdou do větší hloubky než ostatní zprávy týkající se kulturních záležitostí. Na stopě v regionu je rubrika zpracovaná podobným způsobem jako pořad ČT Na stopě, který pomáhá vyšetřovatelům a kriminalistům v odhalování těch nejzávažnějších kriminálních případů vražd a loupeží. Pomáhá také lidem, kterým se ztratil někdo blízký. Důležitou roli v objasňování zločinů mohou sehrát sami diváci, protože je kriminalisté prostřednictvím televizních obrazovek prosí o pomoc. Tento divácky velmi oblíbený pořad vysílá právě TS Ostrava, a to již od roku 2000. Na stopě v regionu se zaměřoval pouze na regionální případy. Zprávy v polském jazyce jsou reportážemi, v tomto případě i kraťasy, o událostech především v oblasti Českého Těšína. Moderátor ve studiu je neuvádí, tyto příspěvky následují bezprostředně za sebou. Jejich zařazení do vysílání je zřejmé: na tomto území žije komunita Poláků. Vaše poradna je rubrika, v níž se divák může dozvědět užitečné informace, které by mohl využít v každodenním životě. K dané problematice se vyjadřuje odborník, na jehož výpovědích podstatná část reportáže stojí. Osobnost regionu se věnuje zajímavé osobě, především z kulturní scény. Příspěvek o ní se natáčí v charakteristickém prostředí, ve kterém se pohybuje, a celkově je tato reportáž pojatá jako „medailon“ shrnující život tohoto člověka.
6.6 Události v regionech (Ostrava) Pořad Události v regionech vysílaný TS Ostrava nahradil moravskoslezský Report, který měl na obrazovce České televize tradici od roku 1993. Stejně jako u předchozích dvou případů i tato proměna proběhla v rámci změn ve zpravodajství v letech 2007 a 2008. Také moravskoslezské Události v regionech dostávají prostor na programech ČT1 a ČT24 v 18:00 každý všední den v délce 25 minut. Od počátku roku 2010 zajišťují TS Ostrava střídavě s TS Brno tuto relaci i o víkendech – ta je pak pouze v jednom vydání, tj. nevysílá se ve třech mutacích jako ve všední dny.
- 55 -
Bakalářská práce Obsah reportáží zůstal tematicky téměř neměnný. Redaktoři natáčí události ze severní Moravy a ze Slezska. Jak se ale v následujících podkapitolách ukáže, určité změny v relaci proběhly.
6.6.1 Členění relace Co se týče členění relace na jednotlivé části, v Událostech v regionech se už v roce 2009 neobjevují rubriky, které byly součástí Reportu. Mizí tak Na stopě v regionu, Kultura v regionu, Vaše poradna a Osobnost regionu. Jediné zachované zůstaly Zprávy v polském jazyce, které se vysílaly v pátek ke konci pořadu. První část relace patří zprávám z regionu, po kterých následují sportovní reportáže, a konec náleží krátké předpovědi počasí. Zhruba v polovině pozve moderátorka diváky na druhou část pořadu krátkými ukázkami z reportáží, které budou následovat. I toto vydání se skladbou velmi podobá hlavní zpravodajské relaci ČT Událostem.
6.6.2 Témata reportáží Tím, že moravskoslezské Události v regionech ze svého obsahu vyřadily rubriky typické pro Report, dostaly více prostoru ostatní problémy a také zajímavosti z regionu87. Stejně jako u předchozích relací jsou i pro toto vydání nejčastější a nejtypičtější zprávy z kultury nebo jiné zajímavosti, stejně tak sportovní regionální události. Častými náměty na zprávy jsou témata z měst a obcí, kde se diváci dozvědí, co se děje v jejich okolí a co všechno se jich může týkat. Pro ilustraci uvádím příklad z 5. února – v městské hromadné dopravě v Ostravě jsou obyvatelé vtipným způsobem varováni před množícími se krádežemi v dopravních prostředcích. Další hojně zastoupenou oblastí jsou témata z oblasti soudnictví a kriminalistiky. Veřejnost je informována o probíhajících soudních procesech, které jsou pro tento region důležité, nebo se týkají lidí, kteří jsou s tímto regionem spjati. Například příspěvek o Radovanu Krejčířovi, jenž byl po více než 11 letech odsouzen za trestný čin. Tato zprávy se taktéž objevila v Událostech v regionech vysílaných TS Brno. V oblasti kriminalistiky jsou například zahrnuty reportáže o přepadení prodavačky v trafice z 3. února, dále reportáž ze 4. února o prodeji marihuany, kterou distribuovaly teprve sedmnáctileté dívky, materiály o různých přestupcích, kterých se dopustili opilí nebo nezletilí, apod. 87
Do shrnující tabulky jsem mezi počítaná témata zahrnula i kraťasy, jelikož jejich obsah byl taktéž regionálně zaměřen.
- 56 -
Bakalářská práce Velký problém, který trápí tento region, je vysoká nezaměstnanost, proto je jí také věnován značný prostor. Reportáže se především týkají lidí, kteří stále nemohou sehnat práci. Reportáže a zprávy bývají obecnější, týkají se tedy nezaměstnanosti jako celku. Do této oblasti jsou také zahrnuty příspěvky o agenturách, které se lidem snaží práci zprostředkovat, ale téměř jim nemají co nabídnout – konkrétně tato reportáž se objevila dne 3. února. Na druhou stranu redaktoři přináší i pozitivnější zprávy, že i přes vliv finanční krize některé firmy dále investují nebo rozjíždí vícesměnný provoz – konkrétně automobilová společnost Hyundai. Jak jsem již zmiňovala, u podzimích vydání Událostí v regionech z Prahy a z Brna, 10. září 2009 rozhodoval Ústavní soud v Brně o stížnosti poslance Melčáka. Živý vstup, kde zazněl výsledek, byl poté v obou vydáních živě přenášen, ale v moravskoslezském vydání se tento živý vstup neobjevil vůbec. Celkově je politika málo pokryta. Důvodem může být fakt, že politika je obsažena především v Událostech, tudíž zájemci o regionální zpravodajství by mohli být politikou přesyceni. Prostor tak dostávají více jiná témata. Pokud se ale v regionu vyskytne nějaké závažné politické téma, ani tento pořad ho neopomene. Shrnující tabulky konkrétně popisují, kolik reportáží z jaké oblasti se v analyzovaných týdnech objevilo.
krimi
počasí
2.2.
2
1
3.2.
1
4.2.
3
města a obce
2
celk.
8
školství
1
2
1
3
2
1
1
1
2
1
3
soudnictví
1
1
neštěstí
1 1
11
zajímavosti a kultura
spory
1
2 1
zdravotnictví
soc. péče
1 4
5.2. 6.2.
nezam. a práce
5
2
1
1
1
2
5
1
1
1
4
2
3
5
doprava
živ. prostředí
sport
1
3
1
4
ostatní rubriky
4 3
1
1
1
3
pol. jazyk 4
12
1
3
17
4
Tabulka č. 11 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Událostí v regionech za únor roku 2009
krimi 7.9.
2
8.9.
1
9.9.
města a obce
nezam. a práce
školství
1
3
2
1
soudnictví
neštěstí
2 1
věda
1
1
1
10.9.
1
2
1
2
11.9.
1
1
1
1
1
celk.
5
6
5
7
1
4
politika
zdravotnictví
1
2
zajímavosti a kultura
doprava
2
1
3
3
1
3
3 1
2
1
1
živ. prostředí
3
ostatní rubriky
sport
4
4
3
1
3
3
pol. jazyk - 3
2
15
16
3
2
3
Tabulka č. 12 – souhrnný přehled tematicky zaměřených reportáží Událostí v regionech za září roku 2009
- 57 -
Bakalářská práce
6.6.3 Způsob zpracování relace Úvod relace opět patří poutajícím headlinům, které v krátkosti představují nejdůležitější nebo nejzajímavější příspěvky. Nejvíce zastoupené typy příspěvků jsou opět reportáže s úvodním slovem moderátora ve studiu. Ostatní příspěvky jsou zpracovány jako čtené zprávy, případně čtené se synchronem88. Skládačka se neobjevuje vůbec. Jak v únorovém, tak v zářijovém týdnu je řada příspěvků zpracovaná formou kraťasů. Ty mají regionální charakter na rozdíl od zařazení kraťasů v Událostech v regionech vysílaných z Prahy. Některé tyto kraťasy jsou ale zároveň rekapitulací zpráv z předchozího dne. Zajímavé tak bylo sledovat dražbu obrazů Oskara Federeda89 v londýnské aukční síni. 3. února se v bloku kraťasů objevila informace, že se budou dražit obrazy tohoto výtvarníka. 4. února byla o celé aukci zpracována reportáž a 5. února v bloku kraťasů patřila jedna zpráva informaci o vydražených obrazech. Živé vstupy a živé telefonáty jsou v tomto vydání spíše výjimečné. Vstupy se objeví pouze dvakrát – 2. února ze studia v Olomouci, kdy je tématem (ne)placení poplatků v krajských nemocnicích a lékárnách, poté 8. září, kdy redaktorka přiblíží program OVM speciál. Tento vstup se objevuje ve všech třech vydáních Událostí v regionech, ale pro každé studio zvlášť, na jiném místě v průběhu relace. Živý telefonát se objevuje ve sportovní části 11. února při hokejovém utkání Třince s Českými Budějovicemi. Redaktor v něm přináší aktuální informace o průběhu zápasu. Zhruba v polovině relace moderátorka pozvala diváky na druhou část relace krátkou ochutnávkou z následujících reportáží. Tato část před sportem byla spíše „odlehčující“, už se v ní neobjevovala tolik závažná témata. Do relace nebyly téměř zařazovány žádné upoutávky na pořady ČT nebo na jiné projekty, pouze v pátek na Týden v regionech. Příspěvky ze sportu měly podobu reportáží. Zprávy v polském jazyce zařazené do páteční relace přinášely souhrn nejdůležitějších informací uplynulého týdne, které se nějakým způsobem dotýkaly polské menšiny. Většinou se jednalo o kulturní záležitosti. Události byly zpracovány jako reportáže nebo jako kraťasy. V závěru pořadu nechyběla regionální předpověď počasí. 88
Konkrétně 5. února se objevují synchrony dva při tématu celní a policejní kontroly stánků v Ostravě – výpovědi poskytli mluvčí cizinecké policie Ostrava a mluvčí Celního ředitelství Ostrava. 89 Předválečný ředitel Vítkovických železáren.
- 58 -
Bakalářská práce
6.6.4 Výstavba reportáží a ostatních příspěvků Stejně jak tomu bylo v případě Reportu, také příspěvky v moravskoslezských Událostech v regionech jsou opatřeny informacemi o tom, kdo je autorem reportáže, kdo ji natočil a z jakého místa pochází. Už se však neobjevuje krátký popisek, o co se v reportáži jedná. Každá reportáž obsahuje stand-up, většinou závěrečný, kontaktní email na redaktora také zmizel. Reportáže jsou sestříhané klasickým způsobem, používají se tedy materiály natočené během události a výpovědi respondentů. Není neobvyklé, když se v reportážích a hlavně kratších příspěvcích (především u kraťasů) používají archivní záběry. Stejně tak jako u pražského a brněnského vydání je více využívaná přehledná grafika a pokud se jedná o nový projekt, pak také animace. Ty jsou využity například v reportáži o novém přístupu k vlakovému nádraží v ostravské městské části Svinov. V reportážích a příspěvcích na stejné téma, jako je například nezaměstnanost, které se během uplynulého týdne objeví, není neobvyklé, když redaktor použije stejné záběry, které se v některé z předchozích reportáží odvysílaly. 2. února se reportáž věnovala obecně nezaměstnanosti v Ostravě a Frýdku-Místku, 3. února byla natočena reportáž o agenturách, které se snaží lidem zprostředkovat pracovní místa. Na jejím začátku redaktor použil několik stejných záběrů, které se objevily v předchozí den. Dále jsou 4. února diváci v bloku kraťasů informování o zahraniční zaměstnanosti a jako podkresové obrázky opět běží záběry z předchozích dvou dnů. Živý vstup z 2. února má podobnou koncepci zpracování jako v případě pražského vydání. Tématem jsou poplatky v krajských nemocnicích a lékárnách. Nejprve běží reportáž z moravskoslezského, pak následuje živý vstup z olomouckého studia. Moderátor se redaktorky ptá, jakým způsobem (ne)hradili pacienti poplatky v této oblasti. Sportovní reportáže se také nijak zásadním způsobem, co se zpracování týče, neproměnily. Stále ovšem zůstává stejné pojetí výpovědí hráčů nebo trenérů „domácích“ týmů – na kameru se vyjadřují především oni a hostujícím mužstvům je poskytován prostor v menší míře. Zprávy v polském jazyce jsou i nadále doprovázeny českými titulky.
- 59 -
Bakalářská práce
6.7 Grafika Nedílnou součástí každé moderní televize jsou grafické prvky. Pro diváka je to často jenom logo, ale vizuální podoba jakéhokoliv pořadu i stanice zahrnuje mnoho dalších faktorů. Čas od času musí nutně přijít i tzv. redesign. Česká televize obměňuje vizuální podobu svého zpravodajství poměrně pravidelně - v roce 2007 došlo zatím k té nejzásadnější. Do dubna 2005 měla ČT jen dva programy, když se ale v květnu téhož roku přidala ČT24, začala si po grafické stránce takříkajíc žít vlastním životem. Nebylo totiž úplně možné za stávajících podmínek a potřeb zpravodajské stanice vycházet z prvků relativně nepružné „Jedničky“ a „Dvojky“. Tradiční pořady, u kterých se značka i vysílací čas budují léta, náhle doplnily zpravodajské „rychlokvašky“ určené k vyplnění celodenního vysílání. Další zmatek přinesla naprosto odlišná podoba ČT4 Sport. Dlužno podotknout, že znělky, graficky vycházející z BBC, vypadaly dost možná nápaditěji než ty, které přišly po redesignu. Ten byl ale z hlediska sjednocení ČT1, ČT2, ČT24 a ČT4 Sport pod jednu střechu zásadní. Vznikl manuál, jak by se mělo při vyváření designu postupovat, sjednotila se i podoba loga jednotlivých programů. Samotné logo televize kupodivu přeměně ušlo, zřejmě kvůli dobrému vnímání diváky. Zásadním způsobem se proměnily všechny znělky zpráv, které dostaly zjednodušenou podobu připomínající loupající se mandarinku. Večerníky (myšleno všechny tři relace) původně symbolizovaly jakési malé „radary“ nebo kruhy s výsečí, které se točily po mapě republiky. Následně byly nahrazeny současnou znělkou, která ukazuje některé krajské symboly, což více podtrhuje podstatu regionálního pořadu. Kromě samotných znělek pořad po grafické stránce žádné specifické změny neprodělal. Všechny souvisí s tím, jak se proměňovala celková vizuální prezentace zpravodajství ČT. Další zásadnější, i když spíš technicky vynucená záležitost, je přechod z formátu 4:3 na 16:9. S tím souvisí drobné změny, jako třeba „dvojokna“ na živé vstupy. Ta změnila proporce - nejde ale o změnu specifickou pro Události v regionech. Navíc vzhled oken se stále vyvíjí a nejde říci, že se jedná o nějakou ustálenou podobu. Podobně se změnila i vizuální podoba počasí - ale opět, jde o změnu formátu počasí v celém zpravodajství České televize.
- 60 -
Bakalářská práce
7. Srovnávací analýza regionálních pořadů za roky 2006 a 2009 Tato kapitola přinese porovnání regionálních zpravodajských relací mezi sebou a také zodpoví na výzkumné otázky, které jsem si před výzkumem stanovila.
7.1 Rok 2006 Nelze jednotně konstatovat, že se podoba všech těchto regionálních pořadů od roku 2006 do roku 2009 změnila stejným způsobem. Dílčí změny jsou po analýze jasné. Ukažme si to nejdříve na pořadech vysílaných v roce 2006. Všechna tři televizní studia pojala vysílání regionálních relací po svém a v podstatě měla v tomto směru autonomii. Večerník z Čech byl koncepčně velmi podobný Událostem, nedělil se na žádné speciální rubriky, naopak zařazoval do průběhu relace kraťasy s celostátními90 tématy a také byly v případě důležité informace zařazeny flešové zprávy. Oproti zbývajícím dvěma vydáním se odlišoval tím, že jako jediný z těchto relací do svého obsahu nezařadil sport. Můžeme se domnívat, že je to zapříčiněno rozsahem území, ze kterého reportáže a zprávy pocházejí. Večerník z Čech pokrýval největší území – konkrétně devět91 krajů a hlavní město Prahu, kdežto Report pouze tři92 a Jihomoravský večerník čtyři93 kraje. Toto územní pokrytí nadále platí pro všechny tři mutace Událostí v regionech. Proto je námětů a závažnějších témat na reportáže u pražského vydání více a následně tyto příspěvky dostávají mnohem větší prostor. Navíc pokud by tento pořad chtěl zařadit sportovní události, mohl by nastat problém, jaké utkání z jakého kraje upřednostnit. Do tohoto území navíc patří Praha a střední Čechy, ve kterých se soustřeďují největší kluby, o nichž vysílají především BBV. Report a Jihomoravský večerník si byly podobou velmi blízké. Členění pořadu na rubriky bylo pro tyto dva pořady charakteristické. Jihomoravský večerník pravidelně zařazoval kulturu a sport do samostatných částí, Report byl na rubriky bohatší a každý den pokrýval závěr pořadu jinou oblast. Zajímavé je, že jednou z těchto rubrik byla Na stopě v regionu, která byla jakousi „dceřinou odnoží“ a zároveň propagací pořadu vysílaného taktéž TS Ostrava, a to pořadem Na stopě. Tento divácky sledovaný a populární pořad se proto
90
V Událostech se do kraťasů dostávají především zahraniční témata. Královéhradecký, Pardubický, Liberecký, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a kraj Vysočina. 92 Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. 93 Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a kraj Vysočina. 91
- 61 -
Bakalářská práce tvůrci rozhodli vysílat i v rámci Reportu v regionální podobě. Teprve až unifikace všech tří relací v roce 2008 tuto rubriku, spolu s ostatními, z vysílání vyřadila. Z obsahu kulturních reportáží lze také vysledovat, že Večerník z Čech informoval diváky o nějaké události „klasickým“ způsobem, tj. redaktor přinesl základní informace o konané akci, zatímco příspěvky z Brna v rámci Jihomoravského večerníku a Ostravy v rámci Reportu byly zpracovány spíše jako pozvánky na tuto akci. I tímto se posledně dva jmenované pořady od Večerníku z Čech odlišovaly. Tento způsob zpracování také vypovídá o autonomii regionálních studií a pořadů. Divácky může být takovéto pojetí zajímavější a lákavější. Co se týče natáčení ostatních reportáží, všechny tři pořady je zpracovávaly stejným způsobem. Večerník z Čech se ale od Reportu a Jihomoravského večerníku lišil tím, že materiály redaktoři, resp. editoři nezpracovávali jako čtené zprávy, příp. čtené zprávy se synchronem. Zde se opět nabízí otázka, proč jako jediný ze třech mutací vybočoval. Důvodem pro to může být právě nezařazování sportovní části relace, tudíž celých 25 minut pořadu připadalo na zprávy z regionů a také stopáž příspěvků mohla být delší. Všechny tři pořady v roce 2006 zhruba stejně pokrývaly i tematiku zpráv. Typické pro tyto regionální relace je vysoká míra zařazování kulturních událostí a zajímavostí. Divákům zajisté není lhostejné, co se v jejich okolí děje, ať už se jedná o prasklé potrubí nebo právě zmiňované kulturní akce, o kterých se právě díky regionálním pořadům můžou dozvědět více. Početná je i tematika problémů samotných měst a obcí a také oblast dopravy. Právě tyto dvě kategorie zasahují do života místních obyvatel nejvíce. Občané mají právo se dozvědět, co se v jejich bezprostřední blízkosti děje. S touto problematikou je v zimních měsících také spojené počasí a sníh, který v obcích napáchá škody, jež se mnohdy vyšplhají do astronomických hodnot a mohou občanům způsobit obrovské problémy. Takto závažná témata dostávají proto v určitých obdobích více prostoru než v jiných měsících, ale to vše vychází z logického hlediska. Médium veřejné služby má povinnost informovat své diváky o tom, co je pro ně nejdůležitější a co je v jejich zájmu. Vizuální podoba všech tří pořadů je jiná. Jak už bylo mnohokrát podotknuto, Večerník z Čech se i vizuálně nejvíce přibližoval Událostem. Všechny zpravodajské relace včetně Událostí se totiž v Praze odbavují ze stejného studia. V pozadí za moderátorem či moderátorkou mají diváci možnost vidět pracující zpravodajskou směnu. Report a Jihomoravský večerník se odbavovaly z menších studií s neprůhledným pozadím. Částečně se odlišují i reportáže jednotlivých studií – ne obsahovým, ale formálním zpracováním. Večerník z Čech odvysílal reportáže bez jakéhokoli popisku ve spodní liště s informacemi, o co v reportáži jde nebo kdo se na ní podílel. Jméno redaktora se diváci - 62 -
Bakalářská práce dozvídají až se stand-upu, který je součástí každé reportáže. Jihomoravský večerník a Report naopak výše uvedené informace ve spodní liště na obrazovce uvádějí, v Reportu je u závěrečného stand-upu redaktora navíc uveden kontaktní email. Důvodem je podle mého názoru opět ona autonomie televizních studií v přístupu ke zpracování jejich vlastních pořadů. I když se jedná o nepatrný a ne příliš zásadní rozdíl, je zajímavé pozorovat, jak se mohou názory na zařazování těchto informací do reportáží u jednotlivých studií lišit. Co je všem třem pořadům, resp. reportážím z jednotlivých studií společné, je téměř stoprocentní94 zařazení stand-upu. Důvodem je nutnost sdělení oblasti, ze které redaktor událost zpracovává. Jelikož se jedná o regionální pořad, je pro diváky velmi důležité vědět, z které konkrétní oblasti informace pocházejí. Pokud bychom měli srovnat regionální relace s hlavním zpravodajským pořadem Události, právě tam je pokles stand-upů patrný. Důvodů je několik: u zahraničních témat, které se zpracovávají především za pomoci agentur, tudíž nejsou původnímu příspěvky, se stand-up nepoužívá. U živých vstupů taktéž není třeba standup zařazovat, jelikož moderátor ve studiu redaktora představí a upřesní i oblast (stejně tak je i v případě živých vstupů v regionálních relacích), nebo například aktuálnost, která může zásadním způsobem zprávu ovlivnit, a natočený stand-up proto nelze použít. Z mého výzkumu také vyplývá, že se některé příspěvky vysílají zároveň ve dvou vydáních pořadu. Vždy se jedná o zprávy, které pocházejí z krajů, jejichž území pokrývají dvě mutace pořadu – tedy kraj Vysočina, Olomoucký a Zlínský kraj. Důvody jsou opět nasnadě: pokud se informace z reportáže nebo čtené zprávy mohou dotýkat větší oblasti, není důvod proč tento příspěvek do vysílaní nezařadit. Další důvody mohou být také finanční. Na druhou stranu některá stejná témata jsou zpracována dvěma redaktory – obsahově jsou stejná, ale zpracována s ohledem na místní obyvatele. Některé detaily, ale i zásadnější informace se mohou v jednotlivých oblastech lišit. Pokud bych měla obecně mezi sebou tyto tři pořady porovnat, nejvíce odlišné je vydání Večerníku z Čech, zatímco Jihomoravský večerník a Report si byly strukturou mnohem bližší, i když dílčí rozdíly lze v těchto mutacích taktéž vypozorovat.
7.2 Rok 2009 Každá televize čas od času projde určitou proměnou. Jedná se o proměny grafické, ale také o koncepční. A právě pořady, loga, znělky a grafika těmito změnami prošly. V průběhu těchto čtyř let dokonce několikrát. 94
Pokud u některých reportáží stand-up chybí, jedná se výhradně o kulturní reportáže.
- 63 -
Bakalářská práce První zásadní změnou, kterou regionální zpravodajství prošlo, byl název relací. Žádný původní nezůstal, byl přijat nový unifikující název Události v regionech. Již tento krok naznačil, že se forma všech tří mutací zřejmě sjednotí. Druhou zásadní změnou byla grafická podoba znělky. V roce 2006 ji charakterizovaly jakési malé „radary“ nebo kruhy s výsečí, které se točily po mapě republiky. V roce 2007 a do poloviny roku 2008, kdy se Události v regionech vysílaly v 19:25 (při zachování ještě původních Večerníků vysílaných v 18 hodin), měl tento desetiminutový pořad taktéž jinou znělku, ovšem tyto roky nebyly předmětem mé analýzy. Od poloviny roku 2008 do současnosti je znělka regionálních zpravodajských relací typická symboly, které charakterizují danou oblast, ve které se jedna určitá mutace vysílá. Události v regionech tak mají, co se hudby týče, stejnou znělku, ale obrázkové pokrytí se liší podle oblasti. I tento druhý krok napovídá, že bude celková podoba pořadu jednotnější. Změna znělky a použití symbolů z jednotlivých oblastí hodnotím jako dobrý krok, takto je vyznění pořadu ještě více „regionálnější“. Analýza jednotlivých mutací Událostí v regionech v roce 2009 opravdu potvrdila, že struktura a celková podoba pořadu je jednotnější než v roce 2006. Pokud zhodnotím celkovou strukturu pořadu, tzn. dělení jednotlivých vydání na rubriky, z moravskoslezské a jihomoravské mutace rubriky téměř všechny zmizely. Z původních pořadů tak zůstala zachována pouze sportovní část, které byl stejně jako v roce 2006 poskytnut prostor zhruba pěti minut z celé délky stopáže pořadu. V ostravských Událostech v regionech zůstaly také zachovány Zprávy v polském jazyce, kterým byl vyčleněn prostor v pátečních vydáních. Ponechání těchto částí hodnotím také jako kladné, jelikož sportovní utkání, leč nižších soutěží nebo méně frekventovaných odvětví, si zaslouží pozornost diváků - někteří z nich zprávy ze sportu přímo a cíleně vyhledávají. Zprávy v polském jazyce ponechalo ostravské studio s největší pravděpodobností z důvodu velkého počtu polských rodin na území Slezska. Časový a technologický vývoj se na podobě pořadů podepsal i v dalších aspektech. Nejpatrnější to je na pražském vydání. Zavedení živých vstupů do každého vydání zapříčinilo za prvé formu, jakou jsou události zpracovány. Aby byl zhruba zachován počet příspěvků na jedno vydání, objevily se v pořadu čtené zprávy, tudíž se snížil počet „klasických“ reportáží. Jelikož nelze dopředu přesně odhadnout, jak dlouhý bude konkrétní živý vstup, který je navíc většinou spojen s reportáží, nebyla jiná možnost než události zpracovávat právě tímto způsobem. Za druhé se podle mého názoru zavedením živých vstupů zvýšila atraktivita pro diváky, kteří mají pocit, že dostávají o události nejčerstvější informace. Příčinu zavedení
- 64 -
Bakalářská práce těchto vstupů vidím v konkurenčním pořadu Odpolední Televizní noviny na komerční stanici Nova, který je na nich postavený a divácky velmi sledovaný. Brněnské a ostravské vydání ale v tak hojné míře živých vstupů nevyužívají. Důvody budou zřejmě finanční a zároveň menší časový prostor - kvůli sportovní části - věnovaný událostem z regionů by například kvůli dvěma živým vstupům na relaci nedal téměř šanci ostatním tématům, která redaktoři zpracovali. Pokud se ještě vrátím k pražskému vydání, je zajímavé si položit otázku, jestli není živých vstupů v regionálním pořadu nadbytečné množství. Pokud se jedná o opravdu zásadní věc, která má během dne určitý průběh, je zařazení živého vstupu více než logické. U některých témat si ale myslím, že není nezbytně nutné živý vstup zařazovat, navíc pokud je k tématu natočená i reportáž. Prostor by tak mohl dostat jiný příspěvek. Na celkovém členění relací se unifikace pořadu taktéž určitým způsobem podepsala. Moravskoslezské a jihomoravské Události v regionech se taktéž začaly nápadně podobat Událostem. Obě tyto mutace jsou rozděleny na polovinu, ve které moderátor nebo moderátorka pozvou na druhu část pořadu – přesně tak, jak je tomu v hlavní zpravodajské relaci. Ovšem toto dělení na poloviny chybí v pražském vydání. To je na druhou stranu „bohatší“ na různé upoutávky pořadů nebo projektů ČT, což hodnotím negativně. Podle mého názoru není třeba, aby každý pořad obsahoval čtyři upoutávky. Tento čas mohl být taktéž využit k předělu relace nebo k navýšení o jeden příspěvek. Na stavbě reportáží se oproti roku 2006 nezměnilo téměř nic. Jen je patrnější a častější využívání animací a grafiky. Postupy při redakčním zpracování a sestříhání obrázků, namlouvání komentářů a využívání synchronních výpovědí je téměř neměnné. Ani viditelný posun od témat, která byla zpracovávána o čtyři roky dříve, nenastal. Nadále tak platí, že nejvíce příspěvků je z oblasti kultury. I v tomto případě platí pravidlo, že co je pro obyvatele určitého území důležité, o tom se natočí příspěvek. Logicky tak dostávají v tomto období přednost témata jako zdravotnictví, nezaměstnanost, důsledky finanční krize, ale také krimi a ostatní události týkající se soudních procesů. V analyzované zářijové týdny se navíc řešil osud předčasných voleb, takže v tomto případě byl zřejmý i menší nárůst politických témat. I když Události v regionech vysílané z pražského studia nadále nezobrazují ve spodní liště na obrazovce jména tvůrců reportáže, u brněnského a ostravského vydání se toto nemění. Oba pořady ale přecházejí na téměř totožné grafické vypodobení – tedy opět jakési sjednocení. Fakt, že se pražské vydání přeci jen v tomto ohledu od zbylých dvou mutací liší, vede zřejmě opět k tomu, že i přes snahu všechna tři vydání co nejvíce unifikovat, mají - 65 -
Bakalářská práce brněnské a ostravské studio ponechanou určitou autonomii. Navíc tento detail nemá na výslednou podobu relace podstatný vliv. Stejně jako v roce 2006 i v tomto roce platí, že se některé totožné reportáže vysílají ve dvou vydáních pořadu. Opět se jedná o kraje, které územně pokrývají dvě konkrétní relace. V případě pražských Událostí v regionech se dokonce některé reportáže vysílaly i z jiného kraje, než které toto vydání pokrývá. Důvodem může být důležitost, ale také zajímavost zprávy. Celková podoba všech tří vydání Událostí v regionech si je v roce 2009 mnohem více podobná, než tomu bylo v roce 2006 v případě Večerníků. Přesto jsou dílčí rozdíly v mutacích patrné, nicméně celkově lze konstatovat, že pořad prošel změnou a záměrná byla snaha o unifikaci pořadu.
7.3 Celkové shrnutí a porovnání let 2006 a 2009 I přes různé experimenty zařazování regionálních relací na neobvyklá místa ve vysílání, zkracování stopáže původních Večerníků a následné sloučení Událostí v regionech s Večerníky a opětovné prodloužení stopáže se nijak zásadním způsobem na obsahové podobě pořadu nepodepsalo, ale spíše na té formální. Tematické pokrytí událostí zůstalo stejné, navíc na výběr, zpracování a odvysílání témat má vliv mnoho faktorů – roční období, trh, politická scéna apod. Proto lze jednotně říci, že nějaká témata byla upřednostněna a jiná opomíjena. Zpracování relací se za tyto čtyři roky změnilo, ale u každého vydání v trochu jiném ohledu. Největší změnou je zavedení živých vstupů do pražského vydání, jihomoravské vydání taktéž živých vstupů využívá, ale ne tak často, ostravské vydání se živými vstupy šetřilo i nadále. Stejně tak je tomu i v případě kraťasů – v pražském vydání zůstaly zachovány s celostátními tématy, v brněnském se nezavedly a ostravské kraťasy zůstaly nadále regionální. Určité přiblížení se k Událostem mělo i dělení pořadů na dvě části v případě Ostravy a Brna. Zásadní proměnou prošla grafika a znělka pořadu. V roce 2006 ji měla všechna tři vydání stejnou, o čtyři roky později mají stejnou zvukovou stopu, ale obrázky jsou pro všechna tři vydání regionálně symbolické. Redesignem prochází po určité době každá televize. Zásadnější proměnou prošlo i členění relace na rubriky. Díky unifikaci pořadu zmizely rubriky z ostravského vydání a větší prostor tak dostala témata z regionů. Zachován zůstal
- 66 -
Bakalářská práce v Brně a Ostravě sport, kulturním tématům byla odňata samostatná rubrika a reportáže se zařadily mezi ostatní regionální příspěvky. V případě moravskoslezské mutace zůstaly zachovány Zprávy v polském jazyce. Ostatní změny, které jsem popsala v předešlých kapitolách, nemají tak velký vliv na výslednou podobu pořadu, ale na určité nuance bylo z mého pohledu zajímavé poukázat.
- 67 -
Bakalářská práce
Závěr Cílem mé práce bylo zanalyzovat hlavní regionální zpravodajské relace České televize v letech 2006 a 2009 a zjistit, kam se za čtyři roky vysílání posunulo. V úvodní kapitole jsem se pokusila vysvětlit a objasnit, jak se vůbec pojem „regionální“ vymezuje. Na našem trhu existují jak celostátní, tak regionální média, ať už se jedná o noviny, rozhlasové nebo televizní stanice. Ovšem i celostátní noviny mají regionální rubriky, rozhlasové stanice vysílají regionální zprávy a televizní stanice vysílají regionální pořady. V další kapitole jsem shrnula historii regionálních zpravodajských pořadů od roku 1992, kdy ještě existovala Československá televize, zároveň vznikla Česká televize jako televize veřejné služby. V této části mé práce jsem na základě ročenek ČT popsala jednotlivé roky a důležité mezníky, které se regionálního zpravodajství dotkly – především změny v zákonech. Dále uvádím pořady, které jako regionální vznikly, ovšem některé z nich se postupem času přestaly vysílat nebo ztratily status regionálního pořadu. Za důležité jsem dále považovala ocitovat důležité paragrafy ze zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi a z nejzásadnější novelizace z roku 2001, ve kterých je jasně řečeno, že ČT musí ze zákona vysílat regionální zpravodajství, a upřesňuje se, v jakém rozsahu. Kapitola o metodologii podrobněji vysvětluje, proč jsem ke své analýze zvolila kvalitativní a ne kvantitativní přístup a jakým způsobem jsem v analýze postupovala. V samotné analýze regionálních zpravodajských pořadů jsem se zabývala několika oblastmi, které jsem podrobněji rozebrala. Jako vzorek jsem pro svou analýzu vybrala vždy jeden týden v únoru a jeden týden v září v letech 2006 a 2009 u všech tří mutací regionální zpravodajské relace, tj. Večerník z Čech (Praha), Jihomoravský večerník (Brno) a Report (Ostrava) v roce 2006 a Události v regionech (Praha, Brno, Ostrava) v roce 2009. Oblasti, které jsem blíže rozebírala, byly členění relace, tematika reportáží, způsob zpracování relace a výstavby reportáží a ostatních příspěvků. Mé zkoumání se dotklo i grafiky. Jak analýza ukázala, regionální zpravodajské relace se nijak zásadním způsobem během čtyř let nezměnily, i když jsem to předpokládala na základně změn, kterými Česká televize během roků 2007 a 2008 prošla. Mám na mysli zařazení desetiminutových Událostí v regionech v 19:25 za Události při zachování původních Večerníků, kterým tradičně patřila 18. hodina. Patrná je unifikace všech tří pořadů, což naznačil nejen jednotný název, ale také jednotnější podoba všech tří mutací. Jestliže bylo v roce 2006 pro mutace Jihomoravský večerník a Report charakteristické dělení na rubriky, Večerník z Čech takto koncipován nebyl, - 68 -
Bakalářská práce v roce 2009 už se tyto rubriky nezařazovaly, zachována zůstala u prvně jmenovaných mutací sportovní část relace. Témata reportáží zůstala neměnná, zpracování relace se taktéž zásadnějším způsobem nezměnilo. U pražského vydání je patrný nárůst živých vstupů, které zapříčinily, že i v této mutaci musely dostat prostor čtené zprávy, nejen klasické reportáže. Čas se také na výstavbě reportáží a ostatních příspěvků nijak zásadně nepodepsal. Redaktoři jen ve svých příspěvcích více využívají animací a grafiky. Grafická stránka pořadu prošla viditelnou změnou, ale to v rámci celého zpravodajství České televize. Závěr mé analýzy je takový, že určité posuny v regionálních zpravodajských relacích nastaly, ale celkově zůstalo pojetí a koncepce pořadu téměř stejné.
- 69 -
Bakalářská práce
Resumé Cílem mé práce bylo ukázat, jak a kam se posunulo regionální zpravodajství České televize, jak se na hlavních regionálních zpravodajských relacích podepsaly změny, kterými ČT prošla v letech 2007 a 2008. První část práce vymezuje základní pojmy spojené s regionálním zpravodajstvím a vysíláním, přibližuje historii a právní zakotvenost regionálního zpravodajství ČT, druhá část popisuje metodologická východiska a konečně třetí část je prezentace mé analýzy. Tu jsem provedla na vzorcích pořadů z roku 2006 – Večerník z Čech (TS Praha), Jihomoravský večerník (TS Brno) a Report (TS Ostrava) – a z roku 2009 na Událostech v regionech, míněno všech tří vydání. Jako kategorie zkoumání jsem zvolila členění relací, tematiku reportáží, způsob zpracování relace a výstavbu reportáží a ostatních příspěvků. Krátké analýze jsem podrobila i grafiku. Po podrobném rozebrání jednotlivých pořadů následuje kapitola, která pořady mezi sebou porovnává, a kde jsou prezentovány závěry mé analýzy. Všeobecně analýza prokázala, že tyto regionální zpravodajské relace žádnými zásadními proměnami neprošly. Patrná je jistá unifikace všech tří vydání. V roce 2006 měly jednotlivé pořady svoji charakteristickou podobu – Report a Jihomoravský večerník se členily na rubriky, které v roce 2009 v těchto vydáních již nedostaly prostor (mimo sportovní zprávy). Tematika příspěvků zůstala stejná, stejně tak způsob, jakým redaktoři zpracovávali reportáže. V roce 2009 je znatelný nárůst a zařazení živých vstupů. Regionální pořady a celkově celé zpravodajství ČT prošly během této doby i grafickými změnami.
- 70 -
Bakalářská práce
Summary The aim of my thesis was to show how the Czech television regional news service has advanced and how the main regional news reports have been altered by internal changes at Czech television during years 2006 and 2009. The first part of my thesis defines the basic concepts, which are connected with the regional news service and broadcasting, and also outlines the history and legal basis of the Czech television regional news service. The second part is dedicated to methodological issues and finally, the third part presents the actual analysis. I conducted the analysis based on the samples from which Večerník z Čech (television studio Prague), Jihomoravský večerník (televison studio Brno) and Report (television studio Ostrava) were broadcasted in 2006 and on the samples of three reports Události v regionech in 2009. As for the categories of analysis, I chose the classification of the reports, their themes, their methods of reporting and the structure of the reports, and other news. I also shortly analysed the graphics. After a detailed analysis of each individual report I compared the reports and presented the conclusion of the analysis in the final chapter. Generally, my analysis shows that the regional news reports have not undergone any essential changes. However, it is evident that there is a sort of unification between these three reports. In 2006 these particular reports had their characteristic form – Jihomoravský večerník and Report were devided into sections, which were no longer existed in 2009 (except for sport news). Nevertheless, the themes have not changed and neither did the reporters’ method of processing the information. The year 2009 brings an evident increase in live reports. At the same time the regional news reports and the whole Czech television news service underwent changes in graphics.
- 71 -
Bakalářská práce
Použitá literatura a prameny Použitá literatura BERGER, Artur Asa. Media analysis techniques. 3rd edition. Thousand Oaks : Sage Publications, 2005, 224 s. ISBN 1-4129-0683-0.
DVOŘÁK, Josef. Regionální zpravodajství v České televizi před přijetím novely 39/2001 Sb. a po něm. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2005, 45. s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Šmíd.
FRANKLIN, Bob. Local journalism and local media: making the local news. 2nd edition. London; New York : Routledge, 2006. 311 s. ISBN 0-415-37954-7.
HANSEN, Anders; COTTLE, Simon; NEGRINE, Ralph; NEWBOLD, Chris. Mass communication research methods. New York : Palgrave, 1998, 350 s. ISBN 0-333-61710-6.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2005, 470 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
KOLEKTIV AUTORŮ. Lokální média nově: praktický průvodce. 1. vydání. Praha: HERMÉS, 2008. 116 s. ISBN 80-903852-3-0.
KOLEKTIV AUTORŮ. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001, 155 s. ISBN 80-246-0248-2.
KONČELÍK, Jakub; KÖPPLOVÁ, Barbara; PRÁZOVÁ, Irena; VYKOUKAL, Jiří (eds.). Rozvoj české společnosti v Evropské unii. III, Média, Teritoriální studia. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2004, 433 s. ISBN 80-86732-35-5.
LINDLOF, Thomas; TAYLOR, Bryan. Qualitative Communication Research Methods. 2nd edition. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2002, 357 s. ISBN 0-7619-2494-9.
OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vyd. Praha : Libri, 2007, 263 s. ISBN 978-80-7277-266-7.
- 72 -
Bakalářská práce RUß-MOHL, Stephan; BAKIČOVÁ, Hana. Žurnalistika. Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 292 s. ISBN 80-247-0158-8.
SILVERMAN, David. Interpreting qualitative data: methods for analysing talk, text and interaction. London ; Thousand Oaks ; New Delhi : Sage Publications, 2003, 325 s. ISBN 07619-6865-2.
ŠENKÝŘ, Jan. Regionální zpravodajství v celoplošných televizích. Praha : Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2005, 42 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Šmíd.
TRAMPOTA, Tomáš: Zpravodajství. 1. vyd. Praha : Portál, 2006. 191 s. ISBN 80-7367-0968.
WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka (ed.). Regionální média v evropském kontextu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita , 2007, 121 s. ISBN 978-80-210-4473-9.
Ročenky a výroční zprávy České televize ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1992. Praha : Česká televize, 1993, 233 s.
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1993. Praha : Česká televize, 1994, 278 s.
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1994. Praha : Česká televize, 1995. 225 s.
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1995. Praha : Česká televize, 1996. 255 s.
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1996. Praha : Česká televize, 1997.
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1997 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/1997-ii.pdf
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1998 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/ct_roc_c.pdf
- 73 -
Bakalářská práce
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 1999 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/1999/cj/zpr.pdf
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 2000 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2000/rocenka_2000.pdf
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 2001 Dostupná na : http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2001/rocenka2001.pdf
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 2002 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2002/rocenka2002.pdf
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 2003 Dostupná na : http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2003/rocenka2003.pdf
ROČENKA ČESKÉ TELEVIZE 2004 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2004/rocenka2004.pdf
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 2005 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2005/zprava2005.pdf
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 2006 Dostupná na: http://www.ceskatelevize.cz/ct/publikace/rocenky/2006/zprava2006.pdf
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 2007 Dostupná na http://www.ceskatelevize.cz/radact/vyrocni_zpravy/zprava2007_vyrocni_zprava.pdf
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 2008 Dostupná na http://www.ceskatelevize.cz/radact/vyrocni_zpravy/zprava2008.pdf
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 2009 Dostupná na http://www.ceskatelevize.cz/radact/vyrocni_zpravy/zprava2009.pdf - 74 -
Bakalářská práce
Prameny www.britskelisty.cz www.ceskatelevize.cz www.digizone.cz www.vlp.vz www.idnes.cz www.innovatio.cz www.iprima.cz www.mafra.cz www.nova.cz www.portal.gov.cz www.radiotv.cz www.rozhlas.cz www.rrtv.cz www.tvcentrum.cz www.zpravy.idnes.cz
Zákony Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi a jeho novely Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (původní znění) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a jeho novely Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
- 75 -