Univerzita Karlova v Praze

--------------------........ Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie Klinická psychologie

PhDr. Petra Novotná Nutriční

zvyklosti, vztah k vlastnímu tělu u dívek mladšího a středního školního věku. Příspěvek k problematice primární prevence poruch příjmu potravy. Eating habits, body image in younger and middle-school age gir1s The contribution to the issue of primary prevention of eating disorders.

Disertační

práce

Vedoucí práce - doc. PhDr. Slávka Fraňková, DrSc.

2010

Prohlašuji, že jsem pramenů

disertační

práci vypracovala

samostatně

s využitím uvedených

a literatury.

Petra Novotná

2

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Doc. PhDr. Slávce Fraňkové, DrSc. za odborné rady, cenné práce. Mé

podněty, připomínky,

poděkování patří

ochotu a laskavost při vedení

též studentkám psychologie, které pomáhaly při

a manželovi Jindřichovi za podporu a trpělivost.

3

disertační sběru

dat

OBSAH

Úvod .............................................................................................................................. 7

I. Teoretická

část

1. Poruchy příjmu potravy a jejich prevence...••................................................... 9 1.1 Vymezení poruch příjmu potravy a jejich výskyt ............................................. 9 1.2 Etiologie poruch příjmu potravy..................................................................... 12 1.3 Důsledky a terapie poruch příjmu potravy...................................................... 13 1.4 Prevence poruch příjmu potravy .................................................................... 16 1.4.1 Vymezení pojmů .................................................................................. 16 1.4.2 Formy a rozdělení prevence PPP ......................................................... 17 1.4.3 Situace v České republice .................................................................... 18 1.4.4 Vybrané tuzemské a zahraniční programy prevence ........................... 20 1.4.4.1 Preventivní programy zaměřené zejména na práci s mediálními obrazy ..................................................................................... 26 1,.~:4.2 Program~ ne,specifické p:evence ............................................ 27 1.4.5 Ucmnost preventlVlllch programu ....................................................... 29

2.

Nutriční

zvyklosti, jídelní preference a averze a dietní tendence v mladším a středním školním věku .......................................•.............................................. 33 2.1 Symbolický význam jídla.............................................................................. 33 2.2 Postoje k jídlu, jídelní preference a averze .................................................... 34 2.3 Determinanty vývoje výživových zvyklostí.. ................................................ 36 2.4 Vliv množství a složení potravy na chování.. ................................................ 38 2.5 Studie zaměření na dietní tendence u preadolescentů ................................... 39 2.6 Metody zaměřené na zjišťování stravovacích zvyklostí a jídelních problémů u preadolescentů............................................................................................ 42 2.7 Terapeutické přístupy zaměřené na změnu stravovacích zvyklostí ............. .42

3. Body image.........................................•................................................................ 45 3.1 Vymezení základních pojmů .......................................................................... 45 3.2 Vztah body image a poruch příjmu potravy................................................... 47 3.3 Biologické rizikové faktory............................................................................ 47 3.4 Sociokulturní rizikové faktory........................................................................ 49 3.5 Individuální charakteristiky............................................................................ 52 3.6 Možnosti měření body image ......................................................................... 53 3.7 Techniky zaměřené na formování zdravého body image ............................... 54

4. Charakteristika vývojových období: mladší a

4

střední

školní věk................. 56

II. Empirická

část

1. Cíle studie ............................................................................................................. 60

2. Soubor................................................................................................................... 61 3. Metodika studie, etické otázky........................................................................... 62 4. Vyhodnocení dat.................................................................................................. 65

5. Výsledky............................................................................................................... 65 5.1 Dotazník chuťových preferencí .................................................................... 65 5.1.1 Postoj dívek k jednotlivým potravinám, jídlům a nápojům ................. 69 5.2 Polo strukturovaný rozhovor s dívkami .................................................................... 75 5.3 Dotazník stravovacích zvyklostí pro rodiče .................................................. 80 5.4 Škála figur ke zjišťování body image ........................................................... 85 5.5 PAQ ..................................................................................................................................... 93 6. Diskuse ..... ......................................................................................................... 94 5.1 Nutriční zvyklosti ...................................................................... 94 5.2 Body image .......................................................................... 102 5.3 Sebeocenění a sebehodnocení vlastních schopností.. .......................... 104 5.4 Diskuse k metodice studie ................................................................. 104 5.5 Možnosti intervence na úrovni O dle klasifikace ISCED ........................... .l06 5.6 Primární prevence na vzdělávací úrovni ISCED 1 a 2 .............................. 107 Závěr

............................................................................................ 112

Seznam použité literatury ................................................................... 114

Přílohy Příloha

1: Jídelní preference a averze .......................................... 133 2: Dendogram ............................................................. 156 Příloha 3: Použité metody Příloha 3.1 Dotazník chuťových preferencí a averzí.. ............... 158 Příloha 3.2 Škála siluet ............................................................ .l59 Příloha 3.3 Dotazník PAQ ........................................................ 160 Příloha 3.4 Dotazník pro rodiče .................................................. 163 Příloha

Abstrakt ......................................................................................... 166 Abstract ....................................................................................................................... 167

5

I. Teoretická

část

6

Úvod Vzhledem k narůstající prevalenci poruch

příjmu

potravy (dále PPP)

a snižujícímu se věku, kdy se vyskytují první epizody této poruchy, je v České věnována

republice v posledních letech

zvýšená pozornost problematice primární Zahraniční

a sekundární prevence jídelních poruch. programů

prevence

zaměřených

studie ukazují, že efektivita

na neklinickou populaci je nižší, velmi

často

pouze ke zvýšení znalostí respondentů. Program, který by vedl k postojovým

dochází změnám

či modifikaci chování bývá vzácný. V České republice není situace v oblasti prevence

PPP zcela školního

podceňována, některé

věku či středoškolské

zaměřené

projekty prevence

na žáky staršího

studenty existují, nejsou však dostupné údaje o jejich

efektivnosti. V oblasti PPP doposud nebyly vypracovány standardy primární prevence, jak tomu je v oblasti návykových látek. Programy prevence vycházejí ze studia rizikových a projektivních vzniku PPP a

zaměřují

se

(nespokojenost s vlastním že dietní chování a pozdějšího

převážně tělem)

zaměřenost

rozvoje PPP než

faktorů

na dva hlavní problémové okruhy - body image

a stravovací zvyklosti. Z

některých

studií vyplývá,

na tělesnou hmotnost jsou významnějším prediktorem

některé

či

osobnostní

rodinné charakteristiky (Piran,

1997, White, 2000, Byely et al., 2000). V České republice je výzkum v této oblasti omezený, problematikou jídelního chování a body image u doc.

Fraňková

středního věku

předškoláků

(2000), na jídelní postoje a stravovací zvyklosti u byly

zaměřeny některé

dětí,

žáků

staršího

práce PhDr. Krcha (2000, Krch a kol. 2003,

2005). Výzkumu v oblasti výživy školních centrum Výživa

se zabývala

dětí

a

osvětě

se

které vzniklo pod záštitou Odborné

nově věnuje

Poradenské

společnosti

praktických

dětských lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky.

Zejména odborníky ze státních zdravotních pro žáky základních škol pohybové aktivity.

zaměřené

Výchově

ústavů

byly

vytvořeny některé

na osvojení informací o zdravé

ke zdravým stravovacím

návykům

výživě

programy

a na rozvoj

ve školním kurikulu

a přípravou pedagogických pracovníků se věnuje PaedDr. Marádová. Česká společnost

pro výživu dlouhodobě věnuje pozornost stravování ve školách.

7

V předkládané studii se

věnujeme

problematice stravovacích zvyklostí,

jídelních preferencí a averzí, body image a sebehodnocení, které jsou považovány za klíčové komponenty prevence v a

středního

a na

dětském věku. Zaměřujeme

školního věku, které je na jedné

straně

druhé

tělesnými změnami

straně ohraničené

se na období mladšího

vstupem

dítěte

do školy

v období dospívání, kdy dochází k rozvoji

ranných forem PPP. Vzhledem k odlišnému vývoji nazírání na vlastní

tělo

u obou

pohlaví a častějšímu výskytu PPP u ženje naše studie omezena pouze na dívky. V teoretické prevence PPP,

práce se zabýváme vymezením, etiologií a možnostmi

podrobněji

V závěru teoretické období. Výzkumná pak zahrnuty

části

části

část

je

je popsán vývoj

nutričních

začleněna stručná

charakteristika vybraného vývojového

zvyklostí a body image.

zahrnuje popis metodiky studie a její výsledky. V diskusi jsou

některé náměty

k intervenci v prostředí

vyplynuly z výsledků a studia literatury.

8

mateřské

a základní školy, které

1. Poruchy příjmu potravy a jejich prevence 1.1 Vymezení poruch ppp straně

představují

spektra

straně

psychogenní

přejídání

potravy a jejich výskyt

kontinuum patologického jídelního chování, kde na jedné

můžeme

dokonalostí, na

příjmu

vidět

zaujetí dietami, štíhlostí, fYzickou a výkonovou

druhé pak závažné formy jídelní patologie jako jsou (které vede

často

k

obezitě),

ztráta chuti k jídlu, mentální

anorexie a bulimie (Papežová a kol. in Raboch a kol., 2006). přecházet

jednotky mohou

Některé

diagnostické

jedna v druhou (Faiburn, Harrison, 2003 in Papežová,

2005). Mentální anorexie je charakterizována úmyslným snižováním hmotnosti, která očekávané

je nižší než 85 % sám. Objevuje se

hmotnosti. Snížení váhy si nemocný

přetrvávající

strach z

tloušťky,

narušená

způsobuje

představa

a udržuje

o vlastním

U žen je dalším diagnostickým kritériem amenorea, která je definována jako tří

po

sobě

jdoucích period u postmenarchálních žen. U

mužů

těle.

chybění

dochází ke

ztrátě

sexuálního zájmu a potence. DSM-IV rozlišuje restriktivní a bulimický typ této poruchy. Mentální bulimie je syndrom charakteristický neustálým zabýváním se jídlem, opakujícími se záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti, která vede k vyprovokovanému zvracením narozdíl od mentální anorexie

či

zneužíváním laxativ a diuretik.

uvědomuje

chorobnost svých

příznaků

Nemocná si a mívá snahu

zbavit se přejídání a následného zvracení (Krch a kol., 1999). U atypickým forem PPP (v DSM IV zahrnutých pod zkratku EDNOS), chybí jeden i více

klíčových rysů,

symptomy jsou

ale jinak vykazují typický klinický obraz nebo všechny

mírnějšího stupně.

Do této kategorie

pacientky, u kterých přetrvává menstruace při nebo klientky, které

splňují

záchvatů přejídání

kompenzačního

a

splnění

můžeme například

zahrnout

ostatních diagnostických kritérií

všechna kritéria pro mentální bulimii, pouze frekvence chování je nižší, než je vymezeno v kritériích

pro tuto poruchu. Mentální anorexie a bulimie se ve více chlapci a dívkami je

nejčastěji

případech

1: 9 až 1: lOve

2001).

9

vyskytují u žen,

prospěch

poměr

mezi

ženského pohlaví (Smolík,

Celoživotní prevalence mentální anorexie u mladých žen je

při

užití širších

kritérií až 3,7 %, u mentální bulimie 5,4% (Papežová a kol. in Raboch a kol., 2006). Krch (2002) uvádí, že rozšíření mentální anorexie v České republice je srovnatelné se

zeměmi

západní Evropy, kde postihuje přibližně jednu dívku z dvou set (0,5-0,8%). zmíněného

Podle výše

určité příznaky

autora se však

mentální anorexie mohou

vyskytnout až u 6% dívek na konci puberty. Prevalence mentální anorexie u nás, na rozdíl od ostatních evropských států, Mentální anorexie

narůstá

začíná nejčastěji

ve

(Papežová a kol., v tisku). věku třinácti

až dvaceti let, mentální

bulimie obvykle mezi šestnácti až pětadvaceti lety (Maloney, Kranzová, 1997; Hort et al., 2000). U poruch s raným

počátkem

častější různé

(pod 12 let) jsou

restriktérského chování, bulimické symptomy se vyskytují

zřídka

podoby

(Nicholls, Lask,

1999). Podle Dragomirecké et al. (2005) se věk prvního výskytu obtíží v naší populaci snižuje.

Přesun

nástupu

některé zahraniční

u

uváděn sportů

Neúplně vyjádřené

u vybraných

populačních

vyžadujících nízkou

některé

do stále nižších

věkových

skupin potvrzují také

studie (HiU et al, 1992, HiU and Silver, 1995, Flannery-Schroeder

and Chrisler, 1996). je

onemocnění

syndromy

tělesnou

rozšiřují

do

formy poruchy jsou

častější.

skupin - v modelingu, u

Vyšší výskyt

tanečních umělců,

hmotnost (Krch, 2002). V posledních letech se dříve

netypických

věkových

kategorií

i socioekonomických vrstev. Papežová udává vyšší výskyt u žen nad 35 let, kde byly nalezeny souvislosti se stresem spojeným se ztrátou blízké osoby nebo strachem ze stárnutí (Papežová, 2005). Porucha může probíhat jako jediná epizoda s úplnou remisí nebo s chronicitou, ale také ve chronický

formě

průběh

opakujících se epizod po mnoho let. Jak jediná epizoda, tak

mohou vést až k letálnímu konci. Kocourková a kol. (2003) uvádí

dokonané sebevraždy asi u dvou procent pacientek s PPP. Do okruhu PPP dále spadá psychickými poruchami, které

přejídání

může

v reakci na stres nebo spojené s jinými

vyústit v obezitu. Pro tuto poruchu je typický

craving" po jídle a tzv "binge eating" jako u bulimických

pacientů.

uvádí výsledky epidemiologických studií, které ukazují, že mezi

10

Papežová (2005)

účastníky redukčních

programů je

18-46 % těch,

kteří

mají problémy se záchvatovitým přejídáním. U těchto

osob se obezita projevuje v ranějším věku. Mimo mentální anorexii purgativního typu a mentální bulimii opakované zvracení i u

některých typů jiných

poruch,

například

může

nastat

konverzních (Smolík,

2001). V dětském tělesné

hmotnosti

věku

jsou kriteria mentální anorexie omezena na úmyslný úbytek

(vyhýbání se jídlu, vyprovokované zvracení,

zneužívání projímadel),

nepřiměřené

nadměrné cvičení,

vnímání hmotnosti nebo postavy a chorobné

zabývání se hmotností nebo postavou (Nicholls, Lask, 1999). V mladších vývojových obdobích se dále vyskytuje syndrom spojené s vyhýbáním se jídlu. nechtějí

Při

této poruše

anorexií. Bývá

přidružena

následků

přestávají přijímat stejně

ohroženy

porucha nálady, která

afektivní poruchu. Porucha percepce vlastního

poruchy

děti uvádějí rozličné důvody, proč

jíst, obvykle popírají snahu zhubnout, ale

být z hlediska somatických

emoční

těla

potravu a mohou

jako pacienti s mentální

nesplňuje

kritéria pro primární

a chorobné zabývání se

tělesnou

hmotností se u tohoto syndromu nevyskytují. patří

K dalším poruchám

vybíravost v jídle, pro kterou jsou typické rigidní

stravovaCÍ návyky, spektrum potravin a jídel, které Méně častým

dítě

konzumuje, je omezené.

je syndrom pervasivního odmítání, který je charakteristický

odmítáním jídla, pití, sebeobsluhy apod.

Někteří autoři

dávají toto do souvislosti

s vyhýbavým chováním u posttraumatické poruchy (Nunn, Thompson, 1996 in Nicholls, Lask, 1999). MNK-10 dále vymezuje piku u (například

choroby

zeminy).

(např.

Může

autismu),

dětí

jako pojídání látek některé

se objevit jako symptom nejčastěji

se vyskytuje u

mentálně

neurčených

k jídlu

rozsáhlejší duševní retardovaných

dětí

(MNK-1O,2006). Novým syndromem je orthorexie, patologické biologicky

čistou

vést i jiné příčiny,

utváření

na zdravé stravování a

stravu. Vedle motivace posílit zdraví mohou k rozvoji orthorexie například

touha mít vše pod přísnou kontrolou, únik před strachem,

touha po štíhlosti, zvýšení vlastního k

zaměření

sebevědomí

vlastní identity. (Martykánová,

II

a sebeúcty nebo využívání jídla

Piskáčková,

on-line, 2010). Drunkorexie

zahrnuje opakované snižování

příjmu

důvodu

kalorií z

zvýšené konzumace

energeticky bohatých alkoholických nápojů (Kulhánek, on-line, cit. 2010).

1.2 Etiologie poruch

příjmu

potravy

Rizikové a protektivní faktory vzniku ppp jsou stále málo

objektivně

známy,

kontrolované studie zatím nepotvrdily obecnou platnost žádného modelu, který by uspokojivě vysvětlil

korelace se

etiologii PPP. Výzkum je stále ve vývoji, nové faktory a jejich

prověřují

(Thompson, 1990). Kraemer et al. (1997 in Smolak, 2009)

rozlišuje fixní faktory, které nemohou být vlivu lze

měnit (například

vliv médií).

specifický etiologický faktor většiny

se vyskytovala u

nebo

změněny,

a faktory variabilní, jejichž míru

Kromě redukčních

jednoznačná

nemocných a

vysvětlila

diet neexistuje žádný

příčinná

událost, která by

by jejich obtíže (Krch, 1999).

Rizikové faktory mají kumulativní charakter a projevují se v kontextu vývojových období.

Téměř

vždy jde o

štíhlosti, výkonnosti,

určitou

úspěšnosti),

rodinné interakce, zvláštnosti

konstelaci vlivu sociokulturních (kulturní model

rodinných faktorů (výskyt PPP v

komunikačního

emocí, stravovací zvyklosti v rodině), způsob

stylu v

rodině,

rodině,

vyjadřování

zvláštnosti

faktorů

psychologických

zvláštnosti

(osobnostní rysy,

regulace

afektů,

kognitivní zpracování informací) a biologických

(ženské pohlaví,

tělesná

hmotnost, hereditární okolnosti, hormonální vlivy). Tento

multifaktoriální koncept se v posledních letech stává

obecně přijímaným

faktorů

standardem

pro popis, interpretaci a terapii PPP. Vývoj PPP v dětském Z predispozičních

faktorů

věku

ilustruje model

autorů

Smolakové et al. (1998).

uvádí sociokulturní kontext, charakteristiky rodinného

fungování, vrstevnické interakce a osobnostní charakteristiky spouštěče označují

dítěte.

ohrožení sebepojetí, somatické

onemocnění či

trenérů, učitelů,

vývoj adekvátních interpersonálních

vztahů.

Za

tělem,

střední stupeň

ideálu štíhlosti, nevhodné jídelní návyky a dietování, snížené

12

zážitky

traumatické zážitky. Autoři definují

možné výstupy - za nejvíce adaptivní považují spokojenost s

přijetí

nejčastější

vývojové požadavky v období dospívání, negativní zážitky spojené

s narušením rodinné rovnováhy, problémy ve škole, tlak od

sebeocenění,

Za

tři

pozitivní adaptace

sebeocenění,

nespokojenost s vlastním tělem. Neadaptivní formou je rozvoj subklinické vyjádřené

PPP. Model

hladovění,

a následné

můžeme změny

či plně

doplnit o udržující faktory PPP, jako jsou syndrom

v endokrinním systému, sekundární zisky z nemoci,

možnosti a načasování terapeutické intervence.

1.3 Důsledky a terapie poruch PPP jsou závažná

příjmu

onemocnění,

potravy

která vedou k

důsledkům

v oblasti fYzického,

psychického i sociálního fungování. Postihují kvalitu života i sociální vazby, v somatické oblasti vedou k řadě závažných komplikací. Jak jsme již uvedli, závažnější důsledky

mohou vést až k letálnímu konci. Také suicidální projevy

a sebepoškozování jsou popsány jako relativně V souvislosti s PPP přinášíme

může

časté

(Kocourková a kol., 2003).

dojít k řadě somatických komplikací, jejich

přehled

v tabulce 1.

Tabulka 1: Zdravotní komplikace ppp (Freeman, 1999; Papežová, 2005) srdečními arytmie s rizikem úmrtí z narušení elektrolytové rovnováhy; poruchy funkce Kardiovaskulární mitrální chlopně, levé komory a zhoršení výkonnost srdečního svalu; prodloužení QT komplikace intervalu zvýšená hladina urey v krvi; hypokalémie, hyponatrémie, hypochlorémie; hypochlorní metabolická alkalóza,;hypofosfatémie; hypomagnezémie často doprovázená hypokalcemií a Renální komplikace hypokalémií; zvýšené riziko vzniku močových kamenů; otoky končetin; hypoproteinemie s rizikem hypovolemického šoku; vznik ledvinových infarktů zduření parotických žláz; eroze zubní skloviny a zuboviny; zánět jícnu; jícnové eroze, vředy; Bouerhaavův syndrom (ruptura jícnu); perforace žaludku; akutní dilatace žaludku; Gastrointestinální žaludeční vředy; zpomalení vyprazdňování žaludku s následnými pocity plnosti; snížená komplikace motilita tenkého střeva; komplikace v oblasti tlustého střeva; akutní pankreatitida; reverzibilní steatóza; hepatomegalie u kwashiorkoru; snížená hladina sérových bílkovin; zvýšená hladina lipidů; hypoglykémie Kosterní zastavení růstu v dětském věku; zpomalení nebo zastavení vyzrávání kostí; osteomalacie, komplikace osteopenie, osteoporóza; netraumatické zlomeniny; hypoplazie kostní dřeně Amenorea; hypogonadismus s nízkými bazálními hladinami lutenizačního hormonu a Endokrinní folikuly stimulujícího hormonu; u mužů snížené hladiny testosteronu; nižší hladina komplikace tyroxinu; nízká hladina estrogenů; zvýšená hladina kortizonu v plasmě; infertilita normochromní normocytámí anémie; snížená sedimentace erytrocytů; leukopenie; Hematologické trombocytopenie abnormální EEG záznamy; periferní neuropatie; bolesti hlavy; generalizované tonickoNeurologické klonické křeče; náhlá ztráta vědomí při absenci ortostatické hypotenze; dvojité vidění; svalová slabost, poruchy hybnosti; tetanie; zvýšení hlubokých šlachových reflexů; abnormální EEG; úbytek mozkového parenchymu a zvětšení mozkových komor zhoršená regulace tělesné teploty; narušený metabolismus glukózy a kalcia; zvýšená hladina Metabolické cholesterolu v krvi; zpomalení bazálního metabolismu komplikace Suchá šupinatá kůže; lanugo a karotenodermie; purpura; mozoly na hřbetech rukou; kožní Dermatologické vyrážky z nadužívání projímadel a diuretik; vypadávání vlasů; zvýšená lámavost nehtů komplikace

13

U

dětí

a mladších

větší nebezpečí

2003),

vývoje

dehydratace v

zpoždění či

které jsou u

těchto

dítěte

zastavení poruch

se objevuje rychlejší nástup zdravotních obtíží,

důsledku

růstu,

menších tukových rezerv (Krch, Marádová,

puberty a rozvoje kostí. Mimo

časté, může

konfliktů

v rodině,

dojít k závažnému narušení psychosociálního

(Krch, Marádová, 2003).

Léčba lékařky

adolescentů

ppp je velmi

náročná,

nákladná a s nejistým výsledkem. Podle vedoucí

příjmu

potravy prof. Papežové dochází v dlouhodobém

Centra pro poruchy

sledování k úplné remisi (tzn. normalizace váhy, absence diagnostických kritérií) u 44 % pacientek s mentální anorexií a 27% s mentální bulimií (Papežová a kol. in Raboch a kol., 2006). Předpokladem

léčby

efektivní

je motivace pacientky.

Někdy

se pro navázání

kvalitního terapeutického vztahu a zvýšení motivace používají postupy

motivační

terapie (Papežová a kol., v tisku). Vzhledem k multifaktoriální podmíněnosti poruchy je

potřeba

komplexního terapeutického

nejčastěji

přístupu.

kognitivně-behaviorální,

psychodynamické nebo rodinné arteterapii, muzikoterapii

či

přístupy.

léčbě

PPP jsou využívány

interpersonální,

psychoanalytické,

Tyto bývají

K

doplněny

o

relaxační

techniky,

práci s tělem (viz Kapitola 3). K léčbě mentální bulimie a

anorexie byly též vypracovány svépomocné manuály, které v České republice vytvořil PhDr. Krch (2002; 2003). Volba konkrétního JSou

věk

přístupu

je individuální, záleží na mnoha faktorech, jako

a osobnost pacienta, motivace ke spolupráci, míra postižení a kvalita

rodinného zázemí. Následující tabulka ukazuje

přehled

účinnosti

některých

psychoterapeutických přístupů. Tab. 2 Účinnost psychoterapeutických přístupů při léčbě poruch příjmu potravy (upraveno, podle Fairburn, Harrison, 2003) Psychoterapeutické mentální anorexie mentální bulimie Binge-eating přístupy

kognitivně-

behaviorální terapie rodinná terapie

Velmi slabý efekt Průměrný

Průměrný

efekt léčby

Průměrný

efekt léčby

Průměrný

efekt léčby

efekt léčby

interpersonální psychoterapie

Mírně příznivý

Svépomoc založená na psychoedukaci

Velmi slabý efekt

efekt

léčby

14

Mírně příznivý

efekt léčby

Léčba

pacienta s poruchou

podílejí se na ní

lékaři

příjmu

primární

potravy Je multioborovou záležitostí,

péče, psychiatři,

psychologové, ergoterapeuti

a zdravotní sestry s psychoterapeutickým výcvikem nebo vyškolené v nutričním poradenství. pracoviště

Specializovaná

terapeutické komunity a kladou

důraz

fungují na pnnclpu

na režimová opatření a skupinovou práci. Vedle

hospitalizační péče

ambulantní a klasické

většině případů

pro ppp ve

je též alternativou

či doplňkem

parciální

hospitalizace - léčba formou denního stacionáře. První podobné pracoviště v České republice vzniklo v r. 2002 na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemOCnIce v Praze (Chudobová, a kol., 2003, Papežová a Novotná, v tisku). Postup léčby dobře ilustruje model Papežové (2005): Prvnf kOntakt paCientku přiváději různé i netypické st(žnosti

Pediatr

Klinický psycholog

Praktický lékař Internista, gynekolog a datši lékaři (viz text)

t 1. Diagnóza 2. Psychoedukace (důsledky hladovění a PPp) 3. Kontrola somatického stavu (její doporučení) 4. Doporučeni dalsf adekvátnf léčby: Akutní A1-3

Akutnf Intervence - nespecializovaná psychiatrická hospitalizace (suicidiálnl chován!, sebepoškozovan{, intOxikace) Exlremnf malnutrice?

Excesivnf zvracení/laxativa? Somatické komplikace Dalšf somatická péče

Psychiatricko-psychologická

Krizová centra, telefon, internet

_I

Svépomocná

ev. rodinné

Hospitalizace JIMP

přťslušnfky

Casto pouhá reaNmentace. Opakovaná akutnf přijeU

Chyb{ náhled Cíl: Motivace k adekvátnf návamé péči

L----

~,---Sku_Pin_a--'~

Krizová Intervence pro postižené.

péče:

~

'

I

1

Psychoedukace Nutričnf poradna

I

specializovaná 81-6

Ambulantní léčba

KBT

nejčastějí

+ farmakoterapie

82. ParciálnC hospitalizace Denne stacionáře pro ppp (8 h denn€! v pracovnfch dnech)

Rodinné poradenstvr

a terapie

I--

Hospitalizace Specializované Ií.lžkové zařizeni Cekacfdoby Realimentace + komplexnf program Terapeutická smlouva

Dlouhodobá terapie Kombinace farmakoterapie a pSychOterapla při !q)morbiditě (např. diabetes. hran!čnr osobnost)

Doléčovac( programy Cll: prevence relapsu 6 měsíců az 2 roky (po vymizen[ symptomů), možnost návratu do programu při stresových udidostech zlepšenY "coping" - interpersonálnr. d1ouhodobá, dynamická na vhled orientovaná terapie, Individua!n! nebo skupinová Kluby. internetové, SMS, e-mailové poradenstvf a diskusní kluby

15

1.4 Prevence poruch

příjmu

potravy

1.4.1 Vymezení pojmů

Termín prevence pochází z latinského "praevenire" a zahrnuje mají

předcházet nějakému

opatření,

která

nežádoucímu jevu (Wikipedia, on-line, cit. 2009). Historie

zájmu o prevenci voblasti ppp sahá do roku 1979, kdy byla tato problematika popsána v práci Crispa (1979 in Noordenbos, 1996). Od té doby se prevence ppp stala jedním z hlavních témat odborných konferencí (tamtéž). Cílem primární prevence je snížit vliv rizikových

faktorů,

které hrají

zaměřené

roli v etiologii PPP. Rozlišujeme nespecifickou prevenci a specificky přístupy.

důležitou

Nespecifická primární prevence zahrnuje veškeré aktivity podporující rozvoj

harmonické osobnosti, zdravého životního stylu a osvojování pozitivního sociálního chování

prostřednictvím

kvalitního využívání a organizace volného

možnosti rozvíjení nadání, pokyn k primární prevenci ve školách a školských

zájmů

času, včetně

a pohybových i sportovních aktivit (Metodický

sociálně

zařízeních

patologických

jevů

u

dětí, žáků

a

studentů

- dále jen Metodický pokyn, 2007). "Specifická

primární prevence obsahuje aktivity a programy, které jsou

zaměřeny

specificky

na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování (Metodický pokyn, 2007, str. 2). Profilace těchto na

určitou

(snaha působit

selektivně)

formu rizikového chování odlišuje tyto programy od

programů

nespecifických.

Specifičnost programů

cílovou skupinu, jevící se jako odborné

programů

žáků"

je dále dána nutností

ohroženější či rizikovější,

způsobilosti poskytovatelů programů

zaměřit

se na

určitou

než skupiny jiné (Standardy

primární prevence užívání návykových

látek, 2005). V primární prevenci PPP sociálně

patologických jevů, další

můžeme

dvě

kategorie

a) všeobecnou prevenci, která je veřejného

zdraví a zahrnuje

zrněny

(Muňoz,

zaměřena

b) selektivní prevenci, která je

průmyslu

zaměřena

zvýšené riziko.

16

podobně

jako u prevence

et al, 1996):

na širší populaci, vede ke zlepšení

ve vládní politice

a vyhláškách o propagaci štíhlosti či dietního

předpokládat

dále rozlišit,

(například zrněny

v zákonech

v médiích).

na neklinickou populaci, u které lze

Sekundární prevence je

zaměřena

na ranou detekci a intervenci

k prevenci jeho somatických i psychologických (cílenou) prevenci, která ,Je

zaměřena

zaznamenán vyšší výskyt rizikových vztahů

následků.

onemocnění,

Zahrnuje indikovanou

na jednotlivce a skupiny, u nichž byl

faktorů

v oblasti chování, problematických

v rodině, ve škole nebo s vrstevníky" (Metodický pokyn, str. 2). Noordenbos

(1996)

na screening a detekci

dělí

preventivní

onemocnění

zjmenovaných jsou mimo

strategie na

přístupy

a na edukativní a informativní

zaměření

zaměřené

přístupy.

První

na detekci specifických a nespecifických

rizikových faktorů doménou sekundární prevence. Vzhledem k zaměření naší práce se budeme blíže

věnovat

výše

zmíněného

nebo

přístupy,

druhému z přístupů.

autora zahrnovat které

učí

Informační

přístupy

a

edukační přístup může

podle

založené na informování o rizicích PPP,

alternativní copingové strategie. V novějších

přístupech

se upouští od edukace o spektru PPP, programy se zaměřují na ekologické hledisko.

1.4.2 Formy a

rozdělení programů

prevence

Specifické programy primární prevence PPP navazují na etiologické modely. Výzkum rizikových a projektivních

faktorů

je prvním krokem k efektivní prevenci

(White, 2000). Vandereycken and Meermann (1984) k tomu uvádí, že dosud nejsou dostatečně

prevence včetně

změny

preference štíhlosti ve

Levine a Smolak (2001) rozlišují zaměřený

společnosti,

několik modelů

na specifika nemoci - sem spadá

často

jsou problematické. prevence. Prvním je model

citovaný program Killena et a1. (viz

dále v textu). Dalším konceptem je model založený na teorii stresu. na tomto modelu se snaží o modifikaci ke snížení rizikových mentory

programů

známy rizikové faktory, které vedou k rozvoji PPP, rozvoj

dospívajícím

ve vrstevnické

skupině,

faktorů (například

dívkám,

snížení

prostředí

Přístupy

respondenta tak,

založené

aby došlo

zvýšení sociální podpory poskytované výskytu

kritiky

fyzického

apod.), dále využívají techniky nácviku odolnosti

vzhledu

vůči

stresu

apod. Vzhledem k zaměření naší práce Je podstatný vývojový model, který je kombinací dvou

předchozích přístupů

a navazuje na model vývoje PPP v dětském

17

věku

a v období preadolescence (viz Kapitola 1.2.). Smolak et al. (1998)

následující možnosti preventivního redukce rizikových faktorů

faktorů

na tvar a váhu těla,

zaměření

v rámci školního programu: v oblasti

se jedná o edukaci o efektu dietování, vlivu genetických zprostředkování

atraktivity, nácvik zvládání image a

působení

uvádějí

zátěžových

náhledu na schéma štíhlosti,

změna

pojetí

situací a asertivity, rozvoj pozitivního body vztahů

na zdraví. V oblasti interpersonálních rodiči,

s negativním hodnocením vrstevníky a

je to práce

snížení nežádoucího modelu

rodičů.

A dále zvýšení mediální gramotnosti 1, poskytování podpory a informací. Při práci může

s vývojovými úkoly se

předávání

jednat o

v dospívání, práci se stereotypy, snížení

zaměření

informací o

tělesných změnách

na tělesný vzhled nebo napomáhání

získávání podpory od dospělých a organizování "peer" podpory. Programy primární a sekundární prevence se

zaměřují

zejména na dva hlavní

problémové okruhy - úpravu stravovacích zvyklostí a body image (zejména na nespokojenost s vlastním tělem). Ze sociokulturních rizikových prevence

nejčastěji

věnuje

faktorů

se primární

práci s mediálními obrazy a rozvoji tzv. mediální

gramotnosti - vedení ke kritickému

přemýšlení

o mediálních obrazech ve snaze snížit

ovlivnitelnost dětí a žáků (Irving, Neumark-Sztainer, 2002). Formy preventivní práce

můžeme dělit shodně

jako intervence v oblasti

návykových látek: jednorázové akce (besedy s odborníky, školení apod.), dlouhodobé akce (zapojení školy do bloky se žáky prevence,

např.

programů

(vyučovací

- Zdravá škola, Mléko do škol apod.), tématické

hodiny spojené do

program Výchova ke zdraví),

bloků

součást

a

věnované

výuky

(např.

jednomu tématu témata

zdravému životnímu stylu zapracovaná do výuky), aktivity pro volný kroužky), např.

pobytové

akce

(vícedenní

pobyty

žáků

mimo

věnovaná

čas

domov,

(kluby, spojené

s nácvikem sociálních dovedností).

1.4.3 Situace v České republice

V zahraničí je prevence PPP dlouhodobě zkoumaným problémem. V České republice

1

začínají

specifické projekty vznikat, zatím však neexistují validizační studie,

Vysvětlení viz dále v textu

18

které by

ověřily

jejich

účinnost.

Významný podíl na prevenCI nežádoucích

patologických jevů má resort školství. V České republice je na každé škole ustanovena pozice školního metodika prevence, který spolupracuje s vedením školy, výchovným poradcem, pedagogy, ppp je

okrajově

rodiči

a odbornými institucemi. Oblast prevence

zahrnuta v prevenci "nežádoucích patologických jevů" zajištění včasné

na "rozpoznání a

intervence poruch

příjmu

pokyn, 2007), tedy na prevenci sekundární. V současné

době

zaměřuje

se

potravy" (Metodický je v připomínkovém

řízení novela Metodického pokynu z roku 2007, která počítá s ppp2 jako jednou

z forem rizikového chování. Výše uvedený pokyn také definuje tzv. "Minimální program prevence" - jedná se o konkrétní dokument školy zaměřený na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj. "Minimální preventivní program je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole České školní inspekce, je součástí výroční zprávy o činnosti školy". (Metodický pokyn, 2007, str. 2). Prevence

sociálně

jevů

nežádoucích

Je

součástí

běžného

kurikula

v následujících oblastech (Metodický pokyn, 2007, str. 3): a) "oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity), b) oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti a kompetence), c) oblast přírodovědná (biologie člověka, fyziologie, chemie), d) oblast rodinné a občanské výchovy, e) oblast sociálně-právní".

Preventivní programy jsou

nejčastěji

programy jsou prezentovány pedagogy jako

poskytovány externisty,

součást běžné

se žáky v oblasti zdraví a zdravých stravovacích

návyků

výuky.

nabízí

Podněty

například

některé

pro práci

portál RVP

(on-line, cit. 2010). Oblast prevence PPP není v České republice podceňována, některé programy prevence existují, ale nebývá

2

ověřena

jejich

účinnost.

Vzhledem k multifaktoriální

Ve smyslu kontinua patologického jídelního chování, viz kapitola 1.1

19

podmíněnosti

poruchy a již

zmíněnému nedostatečnému

vedou ke vzniku a rozvoji ppp v naší populaci, je který by vedl k hlubším spolupráce

kliniků

změnám, náročným

vytvoření

které

efektivního programu,

úkolem. V praxi se také

pracovníků.

a pedagogických

faktorů,

zmapování

V neposlední

řadě

zřídka

objevuje

se na omezené

realizaci podílí finanční limity škol.

1.4.4 Vybrané tuzemské a

zahraniční

programy prevence

Vzhledem k zaměření naší práce na neklinickou populaci mladšího a školního věkové

věku

je

přehled programů

omezený na projekty prevence

často

měli

programu prevence založeného na teorii sociálního

kognitivně

učení

a

ověřoval

přístupech

- behaviorální terapie (dále uvádíme jen zkratku KBT). Cílovou skupinu

žáci 6.-7.

regulaci

tělesné

tříd.

Program zahrnoval 18 lekcí, které se

zaměřovaly

na nezdravou

hmotnosti, edukaci o zdravém stravování a nácvik dovedností ověřující účinnost

vedoucích k odmítání diet. Ze studie žáků

bychom zmínit jednu z kontrolovaných

citovaných studií, kterou provedl Killen et al. (1993). Tento tým

účinnost

tvořili

pro tyto

skupiny. Pokud mluvíme o prevenci,

a

určené

středního

realizované na vzorku 995

se ukázalo, že program vedl ke zvýšení znalostí, neovlivnil však postoje k jídlu a

chování. V České republice se na edukaci o zdravých stravovacích zvyklostech u dětí zaměřuje

poradenské fórum Výživa

dětí,

které vzniklo pod záštitou Odborné

společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL ČLS JEP) a Sdružení praktických

lékařů pro děti a dorost České republiky (SPLDD). Projekt navazuje na aktivity Fóra

zdravé výživy

zaměřené

na

s nutriční terapeutkou, která dítěte

dospělé,

rodičům

nabízí

pomůže reálně

zhodnotit jídelníček i stravovací zvyklosti

tak, aby lépe odpovídalo zásadám zdravé výživy. Na internetových stránkách je

k dispozici dotazník stravovacích zvyklostí. jsou

možnost bezplatné konzultace

následně

zahrnuje

četné

zaslány v písemné

podobě

dotazy na somatický stav

Komentář

k dotazníku a vyhodnocení

na emailovou adresu

dítěte

rodičů.

Dotazník

a v případě odchylek BMl od normy

nebo závažného onemocnění je rodičům zobrazena stránka s doporučením konzultovat

20

jídelníček při

s lékařem - poradna se nezaměřuje na oblast redukčních diet

somatickém

onemocnění.

či

poradenství

Na stránkách jsou ke stažení materiály pro

rodiče

i odbornou veřejnost. V roce 2009 vznikl projekt Zrcadlo výživy, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Projekt je zaměřen na školy Libereckého kraje, kterým nabízí zapojení do tzv. "projektových dnů" na téma zdravé Součástí

výživy.

jsou exkurze,

přednášky

a workshopy. Projekt je zacílený na edukaci

o správných stravovacích návycích, jeho dalším cílem je seznámení potravin a

pokrmů,

a tím vede k

upevnění

s výrobci

vztahu k regionu (Kernová, on-line, cit.

2009). Další projekt Výživa hrou aneb s Danem jíme

zdravě

vznikl z podnětu

Institutu Danone, je součástí kurikula Škol podporujících zdraví (viz dále v textu). Program je na CD o

výživě

nosiči,

zahrnuje interaktivní hry

předškolních dětí

u

a

žáků

zaměřené

mladšího školního

věku

na zvýšení znalostí

(Výživa hrou, on-line,

cit. 2010). Program

Pyramidáček

vznikl

ve

Státním zdravotním ústavu Praha,

detašovaném pracovišti v Brně, v roce 2008, zahrnuje metodický materiál pro pedagogy

mateřských

předchozí

projekt je

škol a metodické listy pro žáky 1.-5.

zaměřený

na zvýšení znalostí o zdravé

třídy. Podobně

výživě,

jejich

jako

ověření

probíhá formou znalostní hry (on-line, cit. 2010). Zdravá 5 je aktivita ovoce a zeleniny u Společnost

1.- 4.

dále pořádá odborné

Pro žáky 4.-5. vytvořil

žáků

společnosti

tříd

je

tříd.

Ahold,

se na zvýšení konzumace

Program zahrnuje pracovní listy pro žáky.

semináře

určena

zaměřuje

pro pedagogy (Zdravá 5, on-line, cit. 2010).

metodika Putování za zdravým jídlem, kterou

tým ze Státního zdravotního ústavu v Hradci Králové. Program je zacílený

zejména na rozvoj znalostních kompetencí, formou práce jsou

přednášky

a praktická

cvičení. Účinnost programu byla ověřena, vedl ke zvýšení znalostí, postojové změny

nebo

změny

chování nebyly zjišťovány (on-line, cit. 2010).

Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý je komplexním projektem na zdravý životní styl, prevenci rizikového chování a

úrazů.

pracovníky Státního zdravotního ústavu v Jihlavě, je

určen žákům

21

zaměřeným

Projekt byl 4.-5.

vytvořen

tříd

a

cvičení

zahrnuje besedy a pedagogů

s pracovními listy.

Součástí

projektu Je

vzdělávání

a spolupráce s rodiči (on-line, 2008).

Program

Hravě

žij

zdravě

je

podpořený soutěží

o ceny a je

určen

pro žáky

5. tříd. Projekt vznikl pod záštitou České potravinářské komory ve spolupráci s klubem STOB

(Hravě

žij

zdravě,

on-line, cit. 2010).

Problematika zdravé výživy je ve součástí

vzdělávacím

Prvouky a Výchovy ke zdraví. V rámci

je výživa a pohybová aktivita (mimo jiné i

programu Základní škola

vzdělávacího relaxační

programu Obecná škola

techniky)

součástí

okruhu

Člověk.

Z projektů

zaměřených

Anabell, které se

zaměřuje

na prevenci PPP

"na

děti

pedagogy, odbornou zdravotnickou cit. 2009). Sdružení realizovalo dvě

Anorexie, bulimie -

můžeme

jmenovat aktivity sdružení

rodiče

ohrožených dospívajících,

a mládež,

veřejnost,

řadu

studenty

lékařských

lokálních akcí, celorepublikový program

hluboké propasti I-II (2004-2005) a projekt Poruchy

potravy (2006). Organizuje Týden pro mentální anorexii a bulimii. zaměřují

základních škol se

sebevědomí.

zdravého

fakult." (on-line,

Při

příjmu

práci se žáky

na edukaci o stravovacích návycích a na budování

Aktivity sdružení dále zahrnují terciární prevenci

prevenci relapsu - klub Anonymní

anorektičky

a

bulimičky

zaměřenou

na

(Anabell, on-line,

cit. 2009). říjnu

V

2006 byla založena Veřejná sbírka Dove pro podporu prevence poruch

příjmu potravy. Je společným projektem společnosti Unilever ČR, spol. s.r.o.

a Nadace VIA. Touto organizací jsou bývalé pacientky s PPP, která se

například podpořeny přednášky

zaměřuje

na

předávání

informací o

S.Váchalové,

těchto

poruchách

žákům ve věku 12-19 let. (Váchalová, on-line, cit. 2009). Údaje o efektivitě činnosti

výše uvedených českých projektů prevence PPP nejsou dostupné. V mladších

věkových

nejčastěji

obdobích se

využívá školních

intervence. Tento typ preventivního působení v klasifikaci

řadíme

mezi všeobecnou -

selektivní prevenci (Levine and Smolak, 2009). Výhodou školních z těchto

programů

zaměřená

mohou profitovat

na školní

prostředí

a práci s mediálními obrazy.

obě

zahrnuje

programů

je, že

pohlaví. Výzkum ukazuje, že prevence

dvě

hlavní komponenty - psychoedukaci

Někteří autoři doporučují zaměřit

22

programů

se na

objasnění

před

sociokulturních rizik pro dívky Některé

a

13. rokem

věku

(Levine a Smolak, 2009).

programy prevence ukazují, že pokud zvýšíme znalosti žáků o cvičení,

podpoříme

čelit

jejich dovednosti

kulturním

standardům

krásy,

může

výživě

toto vést

ke zlepšení body image a stravovacích zvyklostí (Smolak, Levine, 2001). Jeden projekt a některé

často

český

citované zahraniční uvádíme níže.

Preventivní program Výchova ke zdraví vznikl v roce 2003 z podnětu Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy

určen pedagogům, učitelům předmětu

prevence. Metodická

příručka

(Krch, Marádová 2003). Program je

výchova ke zdraví a školním

pro pedagogy zahrnuje následující

metodikům

informační

okruhy:

dospívání jako rizikové období pro rozvoj poruch přijmu potravy; mentální anorexie, mentální bulimie; výskyt poruch příjmu potravy v populaci ČR; příjmu

poruchu

potravy; mentální anorexie a bulimie u

spojené s poruchami léčba

poruch

příjmu

příjmu

potravy; jaké jsou

potravy u

prevence poruch přijmu potravy u -

žákům

"poskytnout

dětí; dětí

příčiny

dětí;

jak rozpoznat

zdravotní problémy

mentální anorexie a bulimie;

další problémy spojené se stravováním

dětí;

a mládeže. Projekt si podle autorů klade za cíl :

dostatek správných informací o výskytu,

příčinách

i důsledcích poruch příjmu potravy, vést žáky ke zdravým stravovacím návykům, -

podporovat pozitivní sociální klima ve škole, vytvářet

podmínky pro osobnostní rozvoj každého žáka, pro posilování

sebedůvěry

s cílem omezovat projevy sebedestruktivního chování" (Krch,

Marádová, 2003, str. 22).

Teoretický úvod je školního

věku.

doplněn

o metodické

náměty

pro práci se žáky staršího

V projektu jsou užívány metody aktivního

učení,

které se jeví

v prevenci účinnější než frontální výuka (Stice and Shaw, 2004). Žákům jsou zadávány úlohy, jejichž cílem je výchova ke zdravým stravovacím sebedůvěry

"zaměřené

a sociálních dovedností.

na zvyšování

vlastní osobnosti. členům

sebevědomí žáků,

Cvičení

najevo, že je

Autoři

by

přijímá

měla

k tomu

na rozvoj

návykům,

rozvoj

uvádějí,

že vhodné jsou techniky

vědomí

sebe samého a zkoumání

napomoci tomu, aby skupina

(třída)

dala svým

takové, jací jsou, a aby se žáci více vnímali navzájem.

23

důraz

Je kladen

na

uvědomění

si hodnoty každého jedince,

přijetí

společné

odpovědnosti za pohodu každého člena skupiny. Červenou nití vinoucí se všemi

aktivitami by oceňování

měla

vlastností

být snaha o společných

upřímnost

jak v komunikaci, tak i ve vztazích,

i odlišných, podpora vzájemné úcty,

důvěry,

a citlivosti."(Krch, Marádová, 2003, str.23). Efektivita programu nebyla

empatie

výzkumně

ověřena.

Program "Eating Smart, Eating for Me" vytvořil tým Lindy Srno lakové (1998), dlouhodobě

která se

Program je je

dětském věku.

zabývá problematikou body image a PPP v

určen žákům čtvrtého

vysvětlit důležitost

ročníku

a pátého

zdravé výživy a

podpořit

základní školy. Cílem programu

zdravé stravovací návyky namísto

dietování,

podněcovat

tělesných

proporcí, pracovat na rozvoji zdravého body image, zvýšit mediální

gramotnost. Do které se o

věnují

výživě,

zdravou pohybovou aktivitu, edukovat rodiče a žáky o diverzitě

programů

jsou zahrnuti i

rodiče, kteří

dostávají "dopisy" ze školy,

jednotlivým problémovým okruhům. Program vedl ke zvýšení znalostí

efektu dietování,

před sudků vůči

tělesném

tuku. U

lidem s nadváhou. U obou

změnám či změnám

žáků

pátých

tříd

též vedl ke snížení

věkových

skupin nedošlo k postojovým

tělu

a množství pohybové aktivity

chování. Vztah k vlastnímu

zůstaly nezměněny.

Z dalších

programů,

u kterých byla

experimentálně ověřena účinnost můžeme

dále jmenovat práci Kusela (1999 in Levine, Smolak, 2001), který pracoval se žáky čtvrtých

až šestých

tříd.

Tento program je založen na prezentaci krátkého videa

a následné diskusi. Program ukázal signifikantní zlepšení v jídelních postojích a v chování, body image, sebepojetí a internalizaci štíhlého ideálu

bezprostředně

po absolvování programu. Studie autorek Baranovski a Hetherington (2001) ukázala, že edukace o zdravých stravovacích návycích preadolescentů zaměření

vést ke snížení dieto vání ve

skupině

a nepotvrdila hypotézu, že tento typ preventivního působení negativní

na stravování naopak zvyšuje.

Na mladší žáky (9-12 let) byl zahrnoval 10 lekcí, které jsou pozitivní

může

změny

zaměřen

součástí

program Katera et al. (2002). Program

školního rozvrhu.

Ověřovací

výzkum ukázal

ve znalostech o oblastech, které program obsahoval,

24

přijetí

rozličných tělesných rozměrů,

pozitivním sebehodnocení a snížení preference štíhlého

ideálu krásy. Z novějších Be a Fit Kid,

projektů

zaměřený

se jako efektivní se dále ukázal 12-ti týdenní program

na osvojení zdravých stravovacích návyků a rozvoj pohybové

aktivity (Slawta, et al., 2008) a program Girls'Group, zahrnující mimo práce cvičení

s rizikovými a projektivními faktory také 5. třídy. Scime a Cook-Cottone (2008)

jógy. Program je

ověřily účinnost

určen

pro

žákyně

tohoto programu.

Program The Health Promoting Schools Framework (O'Dea a Maloney, 2000) je komplexním programem založeným na ekologickém principu, základní ideou je podobně jako v programu Škola podporující zdraví spojení zdraví a vzdělání. Program

zahrnuje

tři

oblasti intervence, klade

důraz

nejen na

změny

ve škole, ale i v celé

komunitě (společnosti). Někteří

na mladší

autoři

věkové

doporučují

(Levine a Smolak, 2009)

skupiny, zejména na předškolní

konsolidováno a je více

přístupné

věk

zaměřit

pozornost

kde není "thiness schema" plně

intervenci. Takovým

příkladem

je Shapesville

(Mill s, et al., 2003). Program je zacílený na formování zdravého body image. Metodika zahrnuje

příručku

s obrázky a

básničkami,

které jsou

námětem

s dětmi (internetový odkaz na ukázku z podnětového materiálu pro zaměřená

v seznamu literatury). Studie

na ověření

účinnosti

pro diskuse

děti

je uveden

této metodiky ukázala, že

ve srovnání s kontrolní skupinou, která pracovala s jiným materiálem, se spokojenost s vlastním

tělem

u výzkumného souboru zvýšila a naopak došlo ke snížení

vyjadřování stereotypů vůči

lidem s nadváhou (Dohnt, Tiggemann, 2008). počtu

Vzhledem k limitovanému

publikací

české

provenience

věnovaných

problematice primární prevence jídelních poruch nás zajímalo zpracování tohoto tématu v rámci

závěrečných

studenských prací. Na Pedagogické dvě

Karlovy v Praze byly zpracovány Lukáčová,

2009). První autorka uvádí návrh programu pro 4.-5.

Na

cvičení

se žáky 9.

Masarykově Univerzitě

tříd

Univerzity

práce s touto tématikou (Nováková, 2008;

založeného na technikách aktivního sociálního praktická

fakultě

třídu

učení. Lukáčová

základní školy

(2009) uvádí

dvě

s názvem Pyramida zdravé výživy a Ideál krásy.

v Brně

převzala některé

techniky a sestavila metodiku

pro učitele 2. stupně E. Štipčáková (2006). Odehnalová (2008) uvádí preventivní

25

program zahrnující

tři

techniky. První z nich je

druhá je nácvikem asertivity, poslední je některá

uvádí

stravovacím vytvoření

teoretická

návykům

doporučení

zaměřena

věnována

na rizika spojená s PPP,

vlivu médií. Procházková (2008)

pro prevenci jako jsou vedení ke správným

v rodině, rozvoj

sebedůvěry žáků,

práce s kritikou ostatních,

kvalitního hodnotového systému, práce s vlivem

V prostředí školy

doporučuje

Marádová, 2003).

Podobně

doporučuje

sdělovacích prostředků.

pracovat s metodikou Výchova ke zdraví (Krch, Gregorová (2007) v kapitole

výše uvedenou metodiku pro práci se žáky.

věnované

Můžeme

prevenci

shrnout, že téma

prevence je převážně zpracováváno studenty pedagogických fakult. Teoretické úvody výše

zmíněných

prací

nejčastěji

zahrnují vymezení a

přehled

rizikových

podporujících vznik PPP. Samotné téma prevence bývá zpracováno

faktorů

méně, většinou

zahrnuje informace z příručky pro pedagogy vypracované Krchem a Marádovou (2003).

Některé

práce zahrnují návrhy preventivních

pro realizaci pedagogy a

převážně

Tyto jsou

vytvořeny

zahrnující zvýšení znalostních kompetencí přehled některých doporučení

u Procházkové (2008), která podala prevenci, j sou zahrnuti rodiče

programů.

žáků,

pro primární

žáků.

1.4.4.1 Preventivní programy zaměřené zejména na práci s mediálními obrazy

O

některých zahraničních

programech zahrnujících tento typ intervence jsme působení můžeme volně zařadit

pojednali již výše. K preventivnímu Americké akademie pro poruchy tvůrcům

příjmu

i aktivity

potravy, která navrhla v roce 2006 módním

nové zásady pro modeling. Ve Francii byl v loňském roce dokonce

přijat

zákon omezující propagaci nezdravé štíhlosti (Havlín, on-line, cit. 2010). Podobně v České republice lékaři Specializované jednotky pro poruchy příjmu

potravy v Praze upozornili na rizika spojená s prezentací štíhlého ideálu v médiích a zaslali dopis prezidentovi dopise vás

autoři uvádějí:

důrazně

soutěže

Miss Miroslavovi Zapletalovi. V

otevřeném

"Trend k mediální propagaci štíhlosti je natolik znepokojivý, že

žádáme o zvážení

způsobu

a touha být štíhlá ve chvílích, kdy

další organizace této

překračují

soutěže.

[ ... ] Krása

těla

mez zdravého životního stylu, se tak

dostává na druhou stranu této mince. Na stranu závažného ohrožení zdraví,

26

chorobného

hubnutí,

vyčerpávajícího

cvičení

Otevřeným

cit. 2004).

nekonečných

a

úmyslně

a

drastických

hladovek,

nebezpečného

vyvolávaného zvracení." (Ideální, on-line, nepodařilo

dopisem se však

s vedoucím

soutěže

zahájit

odbornou diskusi. Zástupci konkurenční společnosti Česká miss přijali pravidla navrhovaná odborníky a

zúčastnili

se panelové diskuse v rámci mezioborové

konference o PPP. Papežová (2008) v této souvislosti dále krásy pro

děti

upozorňuje

na narůstající trend

soutěží

(Miss Aerobik, Miss Golf, Miss Mažoretka, Miss Junior apod.) a dále

uvádí, že pro efektivní primární prevenci PPP je

třeba

najít vhodný jazyk

pro komunikaci s médii, zákonodárci a odborníky (Papežová a kol., v tisku). V rámci

"Kampaně

za

skutečnou

krásu" a

veřejné

sbírky 5P, které probíhají

v České republice, byl vytvořen výukový program Body Talk. Program skrze praktická

cvičení učí

žáky kritickému myšlení, pomáhá

vytvořit

hodnotový systém,

který neakcentuje fyzický vzhled (Program Body Talk, cit. 2009).

1.4.4.2 Programy nespecifické prevence

Mezi tento typ preventivního působení můžeme volně zařadit projet Škola podporující zdraví, který metodicky vede tým pracovníků Státního zdravotního ústavu v Praze. Evropská síť škol hlásících se k programu Škola podporující zdraví (dále ŠPZ) začala vznikat od roku 1990. Tato síť zahrnuje 43 zemí a je garantována Světovou

zdravotnickou organizací, Radou Evropy a Komisí Evropské unie. Podle

dostupných údajů tvoří Národní síť ŠPZ 96 mateřských škol, 112 základních škol, 6

středních

projektu je

škol a 7 speciálních a praktických škol vytvořit

(dětí, učitelů, rodičů)

(Bělka,

on-line, cit.2008). Cílem

školu, která respektuje a podporuje zdraví všech lidí ve škole ve všech jeho složkách

(tělesné,

duševní, sociální a duchovní) a

je v rovnováze s prostředím přírodním a společenským (Havlínová a kol., 1998). Ze zásad projektu na úrovni preprimárního jmenovat:

věkově

smíšené

pohyb, zdravá výživa,

třídy,

rytmický

bezpečné

řád

sociální

27

vzdělávání můžeme například

života a dne,

prostředí,

tělesná

pohoda a volný

partnerské vztahy s

rodiči,

spolupráce

mateřské

začlenění mateřské

školy se základní školou a

školy do života

obce (Havlínová, Havlová, 1995). Zásady pro základní a pohoda

prostředí

(smysluplnost,

(věcného,

možnost třetím

hodnocení) a

střední

školy jsou

sociálního a

rozděleny

organizačního),

výběru, přiměřenost, spoluúčast

otevřené

do

tří "pilířů".

Prvním je učení

druhým zdravé

a spolupráce, motivující

partnerství (škola jako model demokratického

společenství a kulturní a vzdělávací středisko obce; Bělka, on-line, cit.2008). Škola

podporující zdraví zahrnuje následující činnosti: "zaujímá širší pohled zahrnující všechny aspekty života školy a jejích

vztahů

ke komunitě; je založena na modelu zdraví, který zahrnuje interakci

aspektů tělesných,

duševních, sociálních a životního prostředí; -

zaměřuje

-

bere do úvahy širší rozsah vlivů na zdraví žáků;

se na aktivní

spoluúčast žáků;

akceptuje, že mnohé podstatné dovednosti a postupy jsou zdravotním

problémům

a že by mohly být

předem

společné

plánovány jako

všem

součást

osnov; -

pohlíží na vývoj pozitivního sebepojetí a rozvoj jedinců přejímajících kontrolu nad svými životy jako jeden z ústředních bodů podpory zdraví;

-

uznává význam fYzického přímé

prostředí

školy ve smyslu estetickém a také jeho

fYziologické dopady na žáky a sbor;

pohlíží na podporu zdraví v pedagogickém sboru jako na relevantní problém, uznává příkladnou roli pedagogického sboru; považuje podporu

rodičů

a spolupráci s nimi za

ústřední

bod

činnosti

školy

podporující zdraví; -

pohlíží na školní zdravotní službu z širší perspektivy, která zahrnuje záchyt a prevenci nemocí, ale také se

aktivně

pokouší integrovat tyto služby do

kurikula výchovy ke zdraví a pomáhá žákům v tom, aby se stali uživateli zdravotních služeb" (Havlínová a kol., 1998, str. 32).

28

uvědomělými

V oblasti zdravé výživy školy zapojené do projektu a

doporučení

pracovníků

spolupráce

potřeb dětí,

zajištění dostatečného příjmu

a estetické

prostředí

zásady

školního stravování (ve smyslu

stravovacího provozu se školou a rodinou, respektování

individuálních hledisek a jídla,

prostřednictvím

zásad zdravé výživy

uskutečňují

vhodného rozložení

přesnídávek

a hlavního

během vyučování,

vhodných tekutin

školní jídelny, apod.), témata spojená s výživou jsou

do výuky (Havlínová a kol., 1998).

Světová

zdravotnické organizace

klidné

začleněna

nově vytvořila

program Škola zdravé výživy, který navazuje na výše zmíněný projekt ŠPZ (WHO, Nutrition-Friendly Schools lnitiative, on-line, cit. 2010). K nespecifické primární prevenci lze volnočasové

zařadit

též nevýkonnostní, sportovní,

aktivity a programy (Standardy, 2008).

1.4.5 Účinnost preventivních programů Neúčinná

primární prevence v oblasti

sociálně

nežádoucích jevů zahrnuje dle

Metodického pokynu (2007) "zastrašování, citové apely a pouhé předávání informací, samostatně

realizované jednorázové akce,

potlačování

diskuse, hromadné aktivity

nebo promítání filmů bez následné diskuse" (Metodický pokyn, strana 2). V oblasti ppp se musíme vyvarovat intervencí, které mohou U

některých programů

stravování a

právě předávání

prevence

společenském

působit návodně.

informací o zdravých

způsobech

ideálu štíhlosti vedlo ke zvýšenému výskytu dietování

a preference štíhlosti. Někteří

autoři

potravy neklinickým skupinám

tvrdí, že předávání informací o poruchách příjmu

může

být rizikové (Stice, Shaw, 2004; Fingeret et al.,

2006, Baranovski; Hetherington, 2001). O'Dea (2002) a Noordenbos (1996) upozorňují

na podobné zkušenosti z oblasti prevence

I klinická zkušenost ukazuje, že

některé

kouření

a návykových látek.

dívky s mentální bulimií

začaly

s vomitem,

až když se o této možnosti dozvěděly od vrstevnic nebo z médií. Podobně Papežová

(2008) poznamenává, že mediální prezentace mentální anorexie v Italské kampani fotografa Oliviera Toscaniho by mohla vést u některých pacientek ke zvýšení restrikce v touze po

publicitě.

Na

straně

druhé Pratt uvádí, že

škodlivost edukace o PPP neexistují (on-line, 2002).

29

přímé důkazy

potvrzující

Výzkum založený na analýze

řady

dostupných

programů

prevence ukázal,

že všeobecné i indikované programy prevence mohou být účinné. Za nejvíce efektivní jsou považovány programy indikované prevence, používající interaktivní metody zaměřené

na zlepšení stravovacích zvyklostí, rozvoje

a rezistence

vůči

přiměřené

pohybové aktivity

sociálnímu ideálu štíhlosti (Stice et al., 2007). V novější studii Shaw

et al. (2009) potvrzují, že více jak polovina dostupných

programů

vede ke snížení

rizikových faktorů a více jak třetina snižuje jídelní patologii. Méně,

ale

přesto účinná,

je všeobecná prevence

populaci (Stice a Shaw, 2004). K tomu tito

autoři uvádějí,

zaměřená

na neklinickou

že je možné, že v neklinické

populaci a zejména v mladších věkových skupinách jsou nižší hladiny rizik, které jsou standardním způsobem ověřování hůře odhalitelné. příznivé činitele

Za

zvyšující efektivitu programu

(ať

už všeobecné nebo

indikované prevence) bývá uváděn komplexní program s vyšším počtem sezení a dále interaktivní formát programu (tamtéž; Stipek et al., 1999). De León et al., (2008) ověřili

tyto kritéria v praxi a interaktivní program se ukázal jako účinnější ve srovnání

s didaktickým programem i po šesti měsících po intervenci. Linda Smolak a Levine (2001) dále

doporučují

k úspěšnému programu

prevence pracovat i s ekologickými ukazateli, jako jsou školní však

může

prostředí

a rodina, kde

být motivace ke spolupráci problematická. Z analýzy minimálních

preventivních

programů zaměřených

školách vyplynulo, že

rodiče

na oblast drog na 159 základních a

středních

bývají z 62,2% zahrnuti do programu, ale spolupracují

jen výjimečně a až při objevení nežádoucích projevů chování se na školu obracejí jako na poradenské

pracoviště

často nepřipouštějí

(Slavíková, 2000). V oblasti návykových látek si

rodiče

možnost experimentace s návykovými látkami, voblasti ppp

by mohla být situace příznivější. V České republice Ellingerová (2009) v rámci své diplomové práce zjistila, že pedagogové základních a přednášky účinnost

středních

škol považují za vhodnou formu prevence

o ppp nebo besedy s bývalými pacienty, tedy formy prevence jejich

je problematická. Voblasti užívání návykových látek jsou

standardy efektivní primární prevence, které

zaručují

účinnost

a

vytvořeny bezpečnost

nabízeného programu. Voblasti ppp taková pravidla zatím vypracována nebyla,

30

vytvořením

sjejich

se

počítá

do r. 2012 v rámci nového projektu Institutu

pedagogicko-psychologického poradenství České republiky a Centra Adiktologie Psychiatrické kliniky a 1. LF UK v Praze. Zásady pro efektivní primární prevenci v oblasti návykových látek se podle našeho názoru dají aplikovat i v oblasti prevence PPP, níže (Standardy odborné

některé komentáře přinášíme

způsobilosti poskytovatelů programů

primární prevence

užívání návykových látek, 2008). Standardy primární prevence v oblasti návykových látek (zkráceno) 1. vzhledem k bio-psycho-sociálnímu modelu je potřebné preventivní programy koncipovat komplexně a zahrnout mnohočetné strategie intervence 2. systematické a dlouhodobé působení, návaznost

Komentář - možnosti v oblasti ppp 1. vhledem k multifaktoriální podmíněnosti ppp lze tento předpoklad převzít v plném znění

2. jak jsme uvedli výše v textu, déledobější působení se ukázalo jako faktor zvyšující účinnost programu prevence ppp 3. lze převzít v plném znění

programů

3. cílenost a adekvátnost informací a forem působení vzhledem k cílové skupině 4. propojení s prevencí ostatních rizikových forem chování 5. pozitivní orientace primární prevence a nabídka alternativ vhodných pro příslušnou cílovou skupinu

4. lze sdílet některé z techniky zaměřené na formování zdravého životního stylu a sociálních dovedností 5. jak jsme uvedli výše, vhodnější než edukace o rizicích ppp je zaměření na zdravé stravovací návyky, formování pozitivního body image, atd. 5. v oblasti ppp lze tento předpoklad opět zcela převzít

6. orientace zejména na kvalitu postojů a změnu chování, součástí prevence by mělo být získání relevantních sociálních dovedností 7. využití "peer" prvku

6. spolupráce s vrstevníky například v rámci diskuse o ženské problematice a změnách v období dospívání (například programy N. Piran) nebo využití vlivu vrstevníků na přejímání vhodných stravovacích návyků (návaznost na studie Birch a Fraňkové) 7. v oblasti ppp lze pracovat například s dietováním nebo přijetím štíhlého ideálu

8. "denormalizace" ~ změna norem a hodnot určitého společenství tak, aby užívání a šíření návykových látek nebylo jako žádoucí nebo neutrální sociální norma 9. podpora protektivních faktorů ve společnosti ~ vytváření podmínek pro společensky přijatelné aktivity a vytváření prostředí umožňujícího navázání uspokojivých vztahů. Nabídka specializované péče a kontaktů pro krizové situace 10. nepoužívání neúčinných prostředků jako jsou poskytování zdravotnických informací o účincích návykových látek, apod.

Můžeme

shrnout,

že

8. Tento předpoklad lze opět zcela převzít, v oblasti ppp jsou takovými faktory zejména zdravé stravovací návyky, akceptující postoj k vlastnímu tělu a pozitivní sebehodnocení (Gustavsson, et aJ., 2009).

9. viz bod 5.

efektivita

preventivních

programů

změnám

nebo

Výzkumníci

často

na neklinickou populaci kolísá, ne všechny vedou k postojovým změnám

chování. Problematické je též

ověřování účinnosti.

používají rozdílné metodiky,

zaměřené převážně

zaměřená

po delším

na hlubší

změny

na znalostní kompetence. Sledování

časovém

31

zaměřených

odstupu bývají vzácná. Efektivní

program prevence faktorů

předpokládá

v první fázi výzkum rizikových a protektivních

typických pro danou populaci a teprve následné

vytvoření

komplexního

programu, který by odpovídal zásadám efektivní primární prevence a zahrnoval spolupráci s rodinou, školou a pracovníky z klinické praxe.

32

2. Nutriční zvyklosti, jídelní preference, averze a dietní tendence v mladším a středním školním věku 2.1 Symbolický význam jídla Jídlo je jedním ze základních základní funkce

může

přinášet potěšení, může

řadu

mít být

předpokladů

odměnou, prostředkem či vyjádření

kulturách je chápáno jako vyjádření lásky, Fraňková

významů

psychologických

ke snížení úzkosti, strachu, frustrace

in

pro udržení života. Mimo své -

může

k uklidnění,

samo o

může

sobě

být užíváno

hostilního postoje. V některých

štědrosti, péče

a pohostinnosti (Bruss, 2003

a kol., v tisku). Konzumace jídla je příležitostí k setkávání se s druhými

lidmi. Symbolický význam jídla vyzdvihl již Sigmund Freud a psychoanalytické příjem

teorie, podle kterých jídlo a jeho

mohou odrážet konfliktní vztah k matce,

sexuální touhu, destruktivní impulsy či depresivní stav (Smolík, 2001). Jídelní chování jako a

chuťové

věku.

způsob přijímání

tuhé a tekuté potravy, vztah kjídlu

zvyklosti se vyvíjejí jako specifická charakteristika

člověka

od ranného

Již primární kontakt matky s novorozencem se odehrává v oblasti krmení. příjemcem,

není jen pasivním

v interakci s prostředím

již od prvních dní od narození je aktivním

(Fraňková,

2007). Jídlo je vedle

předávání

Dítě

činitelem

živin, energie

a protilátek i významným komunikačním aktem, přináší pevný základ pro další citový vývoj

dítěte.

Fraibergová (2002)

letech odborníci

doporučovali

zmiňuje

přístupu,

výchově.

Ve dvacátých a třicátých

krmení v přesně vymezených intervalech. Pravidelné

krmení se mělo stát základnou pro vhodnost tohoto

trendy ve

pozdější

protože

dítě

pevný charakter.

v útlém

dětství

Pozdější

studie vyvrátily

není vybaveno duševními

procesy, které by mu umožnily potlačit pocit hladu nebo odložit uspokojení potřeby. postupně

Ve vývoji s

se rozvíjející individualitou

význam,

například

den je podle do

matčiny

láskyplné

péče, dítě

značné

má možnost se

(rodičích)

má jídlo stále velký

míry fázován podle jídla, jídlo je výrazem

sní a chová se podle pravidel. Odmítání vyvolávají v matce

dítěte

odvděčit

či

tím, že všechno bez

jiné problémy s příjmem potravy

významné obavy a poskytují tak

dětem způsob,

s dospělými manipulovat a získat jejich pozornost (Elliott, Place, 2002).

33

problémů

jak

S postupujícím vývojem se svůj příjem

kontrolovat

vnější

s celkovou je jedním ze

i

Jídlo a

příjem

příznivými

učí

stále přesněji

nebo negativními zážitky

učí

(Fraňková

jídla v neposlední

základě

nebo složkám. Na

se jídelním stereotypům typickým pro potřebou,

stává víc než biologickou

i psychosociální potřeby

se

vlastnosti jídla a hodnotit je,

určitým jídlům

k

vlastní jídelníček,

postupně

dítě

Jídlo spojuje s novými zkušenostmi, zážitky,

základů pozdějších postojů

jeho rodinu. Jídlo se emoční

rozumově.

chuťové

situací. Spojování jídla s

dítě začíná utvářet

toho si

i repertoár jídel,

potravy, rozlišovat

emočně, později

nejprve

rozšiřuje

uspokojuje jeho

a kol., 2000).

řadě ovlivňují

fyzický vzhled a stávají se tak

významným prostředkem v procesu včleňování jedince do sociokulturního prostředí.

2.2 Postoje k jídlu, jídelní preference a averze Vývoj začíná

podle

nutričních

preferencí, jako

některých autorů

již

prenatálně.

experiment, kdy jsou do plodové vody případě

věku

se

vzorců

Krejčířová

Langmajer a

přidány

potravního chování (1998)

uvádějí

látky lipidiol a sacharin. Ve druhém

došlo ke zvýšení konzumace amoniové tekutiny plodem. Též v kojeneckém

je již preference sladké chuti

nárůst

vytvářejících

dobře

patrná. V jiné studii byl zaznamenán

tepové frekvence po zvýšení sladkosti mléka

(Fraňková, Bičík,

např.

1999). Také

experimenty na zvířatech potvrzují, že preference sladké chuti je vrozená (Bachmanov et al., 2002 in Yelomans, 2006). od útlého

věku,

Podobně

opiátovým systémem, který dětství

může

tuků

a

cukrů

patrně

ukázaly, že zhruba od osmnácti

Nicklaus (2009) potvrdila vliv ranného Mechanismus vzniku

dětství

nutričnÍch

podle Zajonce opakovaným vystavením někteří

je

přítomná

u

savců

autoři

vysvětlují

zkušenost, že nové jídlo je

souvisí s endogenním

ovlivnit hédonistickou reakci. Výzkumy preferencí měsíců

se zvýšeným podílem tuku a soli (Agras et al., 1988 in

Toto

tuků

zatím není známo, zda je vrozená nebo je dána zkušeností

s mateřským mlékem. Preference

v útlém

preference

narůstá

Fraňková,

1996).

Podobně

na akceptaci rozmanité stravy.

preferencí všech dítěte

chuťových

kvalit vzniká

pokrmu (1968 in Yelomans, 2006).

fenoménem "learned safety", kdy

bezpečné

obliba jídel

dítě

získává

a nevede ke gastrointestinálním obtížím. Jiným

34

příkladem

přidání

vzniku preference je souvislost s Chuť

potravinám.

pokrmu má

největší

vliv na

sladké chuti k jinak neutrálním

vytvoření chuťové

et al., 2000 in Trew et al., 2006). Rozin (2006) uvádí nebo zamítnutí jídla: jsou to senzorické vlastnosti přijímání jídla

tři

preference (Norton výběr

základní motivy pro

(chuť, vůně,

vzhled, atd.),

důsledky

(nausea atd.) a představivost. časné

Jídelní preference jsou výsledkem zejména podmiňování,

pozitivního a negativního

dětské

zkušenosti,

expozice jídlu a genetických predispozic faktorů.

(senzitivita k chuti) a vlivu sociálních

zůstává,

Problémem

mechanismem se preference prohlubuje a fixuje v pozdějším

věku či

jakým

v závislosti

na BMe. Studie Fraňkové (on-line, 2004) zaměřená na děti předškolního věku s nadváhou ukázala, že mladší

děti

pokrmů

ale tato preference u

s převahou

sacharidů,

s nadváhou se neliší od štíhlých v míře preferencí dětí

s nadváhou s věkem

narůstá.

Podle autorky studie se zde odráží vliv jídelních zvyklostí rodiny. měly

Preference vzniká pomaleji než averze, které potravního chování,

některé

zapříčiněna

být také

z nich

(např.

k

hořké

význam v evoluci

chuti) jsou vrozené. Averze

může

nějakou

(např.

neschopností strávit nebo využít

živinu

u metabolických poruch), alergií, apod. Nás spíše zajímají averze psychologickými faktory, které pro

některé

preference vznikají

často

některé

Dvořáková-Janů uvádějí rozdělení

a in

Fraňková,

Dvořáková-Janů,

vlastností (úprava jídla, nebezpečí,

averze na

nepoživatelnými který

může

předměty

nutričních

nechuť

vlastní a

kulturně

Obdobně

jako

podmiňování. Fraňková

z důvodu špatných senzorických podkladě

zprostředkované

řadě

dětství.

averzí podle Rozina (1995

apod.), averze na

a v poslední

mít morální nebo

averze principem

vzniku

2003):

chuť, vůně

podkladě

sahají do ranného

způsobené

zkušenosti s nevhodnými,

"hnus" jako extrémní

determinované

anticipovaného

příčiny.

případ

odmítání,

Pro vznik averzí

je podstatné předškolní období, mezi 4.-5. rokem života je škála averzí již upevněná a přetrvává

do

dospělosti

vývojově

(Cashdan, 1994 in Fraňková, 1996).

zajímavým je období kolem

třetího

roku života, které zahrnuje tzv.

neofobickou fázi, kdy dochází k odmítání nových jídel i problematickému příjmu jídel

3

BMI=tělesná hmotnost[Kg]/výška[m]2

35

dříve

oblíbených (Nicklaus, 2009). Neofobie jako neochota zkoušet nová jídla

se vyskytuje i v pozdějších vývojových fázích, zejména u dívek (Pliner, Salvy, 2006). Koncem

věku mateřské

preferencí a averzí je již

školy se

poměrně

upevňují

potravního chování. po dobu 8-12

týdnů

způsoby

umožňují změny

Příkladem může

výživy jsou

upevňování

a

být experiment, kdy byla

silně

nových

probandům

fixovány,

stereotypů

podávána

dieta se snížením obsahem soli. Po 8-12 týdnech došlo ke snížení

preferované slanosti pokrmů (Bertino in Tepper, 2006). příklad změny

nezůstává během

ustálená. Systém preferencí

životního cyklu neměnný. Ontogeneticky vzniklé ale existují také mechanismy, které

výživové zvyklosti, škála jídelních

vůči

preference

Fraňková

(2007) k tomu uvádí

výrazným a pikantním chutím v dospělém věku. Cituje

Rozina, který popisuje dva mechanismy

"převrácení"

chuti

zprostředkované

kulturou

- sociální posilování a internalizace.

2.3 Determinanty vývoje výživových zvyklostí Příjem

a

dospělými

(Fraňková,

potravy je

součástí

1996).

Vytvoření

(Fraňková,

příkladem

dítěte:

Fraňková,

například

v pokoji,

návyků

a kol., v tisku). verbálně

stravu

zabezpečují

a schopnost Rodiče

(pobízení),

návyků

a

lze docílit

od nejútlejšího

dítěte samostatně

dospělí ovlivňují

neverbálně

především

věku. Rodiče

regulovat

příjem

potravní chování

(gesta, mimika, pohyby apod.),

vlastního potravního chování (nápodoba), používáním jídla kjiným než

nutričním účelům

in

správných stravovacích

rodičů, kteří dětem

determinují vývoj preferencí,

a zvyklosti

sdělovacích prostředků

osobami, sourozenci a vrstevníky a vlivem

pomocí edukace

potravy

procesu socializace, je determinován zejména rodiči

Gako

1996).

Rodiče

s ostatními či

odměny, prostředku

u televize.

členy

také

vytvářejí

k uklidnění apod.; Klesges et al., 1991

kontext, ve kterém je jídlo konzumováno,

rodiny v pohodové

Společné

atmosféře

u stolu, nebo o

samotě

stravování v rodině má pozitivní vliv na řadu aspektů

v pozdějším věku (Schwarzchild, 2000). Studie Addessi et al. (2005) potvrdila, že

děti

je stejné konsumováno jedním z rodičů, než když je sám konzumuje jídlo jiné.

36

lépe

přijímají

dospělý

nové jídlo, pokud

pouze

dítěti předloží

a

Řada studií vyzdvihuje důležitost jídelního chování matky pro vytváření

jídelních zvyklostí u dívek. Tiggemann a Lowes (2002) a ve starší studii Pike a Rodin (1991 in Birch, Fisher, 1998) našli vztah mezi dietním chováním matky a kontrolou příjmu

potravy dcery.

Podobně

Francis a Birch (2005)

uvádějí,

dodržují dietní režim, se vyskytuje snaha omezovat podporovat ve snižování tělesné hmotnosti. Tyto

že u matek, které samy

příjem

skutečnosti

jídla dcer nebo je

podporují i některé starší

studie (Hill and Pallin, 1998, Smolak et al., 1999). Studie Steina et al. (2006) potvrdila dětí,

nevhodné jídelní postoje a chování u s kontrolní skupinou.

Podobně

jejichž matky

dietní chování

II otců může

trpěly

PPP ve srovnání

být prediktorem dietního

jednání u dívek (Smolak et al., 1999). Pokud je rodina přiměřeně se u

dítěte

projeví patologie v chování

Norrnann (2009) ukázal, že stravovací zvyklosti u srovnávali

funkční

žáků

rodinně

zapříčiněná

tříd. Podobně

že

vztahů.

pozitivně ovlivňuje

Stewart a Menning (2009)

dospívajících z úplných a neúplných rodin.

Adolescenti z neúplných rodin vykazovali více jsou vynechávání

pravděpodobné,

poruchou sociálních

orientovaný životní styl

sedmých

stravovací zvyklosti

a spokojená, je jen málo

snídaně či oběda,

často

nezdravé jídelní návyky, jako

snížená konzumace ovoce a zeleniny a naopak

zvýšená preference fast food stravy. Konzumace jídla má psychologické i sociální aspekty. Na vznik postojů kjídlu má významný vliv sociální facilitace. Vliv modelu je charakteristiky jako

dítě

výraznější,

pokud má podobné

nebo pokud se jedná o starší nebo dominantní

dítě

(Birch,

1990). Birch ve starší studii ukázala, že dochází ke zvýšení konzumace neoblíbené zeleniny v případě, že

dítě

dříve

pozoruje vrstevníka, který toto konzumuje

s chutí (1980 in Birch, Fischer, 1998) Také

společnost působí

potravin, vlivem módních

na

trendů,

děti

a žáky zejména nabídkou a dostupností

reklamy, která se

převážně zaměřuje

energeticky bohatých potravin bohatých na tuky, cukr a

sůl.

na propagaci

Významný vliv má v této

oblasti televize a Internet. Studie Story et al. (2002 in Trew et al., 2006) poukázala na to, že neexistuje přímý vztah mezi vlivem televize a reklamy a nadváhou, vliv má také například

sedavý

faktory a další

způsob

života a s ním spojená

proměnné. Přesto

četná

konzumace jídel, rodinné

je nepochybné, že masmédia přinášejí

37

řadu podnětů,

které mohou vést k přejídání a na

straně

druhé prezentují štíhlý ideál krásy (Irving,

Neumark-Sztainer,2002). V neposlední

řadě

se na stravování podílí vládní politika a zákony, které mají

dopad na stravování například v oblasti cenové politiky.

2.4 Vliv množství a složení potravy na chování

Psychická

činnost může

být

ovlivněna

mimo jiné složením potravy.

věnoval

(1996) vzpomíná studie J. Láta, který se

Fraňková

studiu vlivu základních živin na

chování. Jeho studie ukázaly, že zvýšení podílu některé složky může působit excitačně nebo naopak

tlumivě. Například

sacharidů převážně Novější

starší studie

potvrzují jejich tlumivý

zaměřené

účinek

věkových

sacharidů

působení

činnost dospělých.

na psychickou

studie podporují hypotézu, že konzumace

na kognitivní funkce u všech

na behaviorální

má pozitivní vliv

skupin (Kaplan et al., 2000; Blass, Camp,

2001; Siinram-Lea et al, 2001 a další in D'Anci, Kanarek, 2006). Studie Buse et al. ukázala, že 9-12 letí chlapci, výsledky v testu

zaměřeném

placebo. Konzumace cukru

kteří

konzumovali

cukrářské

výrobky,

na vigilanci ve srovnání s chlapci, neměla

vliv na výsledky v testu

měli

kteří

paměti

lepší

dostávali

a vizuální

percepce (2002 in D' Anci, Kanarek, 2006). Jiné studie dávají do souvislosti konzumaci

karbohydrátů

a náladu. Christensen a Pettijohn (2001 in D'Anci, Kanarek,

2006) ukázali, že osoby, které jsou anxiózní, depresivní nebo unavení preferují potraviny s vyšším obsahem karbohydrátů. Některé

potraviny nebo

nápoje

obsahují

aspartát,

(kys.

asparagová)

a sacharin. Aspartát zvyšuje hladinu fenylalaninu a tyrosinu a má metabolické účinky vedoucí k vzestup hladiny aminokyselin. Studie ukazují, že může

mít aspartát vliv na chování, u

předškolního

se

zaměřily

věku

na vliv

některých

Fraňková,

(Fraňková,

1996). Podobné

Nápoje typu cola obsahují kofein (62,5mg/I). Jejich zvýšený aktivitu, poruchy spánku,

při

dlouhodobém užívání

38

příjmu

1996). Jiné studie

sladidel na množství konzumované potravy a

jejich vliv na zvýšení chuti kjídlu

nadměrnou

zvýšeném

studií se potvrdilo snížení aktivity dětí

(Kruesi, Rapoport, 1986 in umělých

při

účinky

naznačily

má sacharin.

příjem může může

navodit

dojít k návyku

(Smolík, 2001). Mimo kofeinu tento typ což

může

nápojů

obsahuje vyšší podíl sodíku a fosforu,

vést k disregulaci minerálních látek v těle. Ve studii

matek, že podává svým matek se základním Kvůli nadměrné

tříletým dětem

vzděláním,

colové nápoje.

se zvyšujícím

Počet

vzděláním

Fraňkové

uvedlo 40%

byl nejvyšší v kategorii

klesal

(Fraňková,

konzumaci limonád s vysokým obsahem cukru jsou děti v

2000).

dospělosti

více ohroženy osteoporózou. Vhodně

potravin,

koncipovaná

může

nutriční

edukace

předcházet

napomOCI

rodičů, kteří

některým

mají vliv na selekci

problémům

dětském

v

věku

i v dospělosti.

2.5 Studie zaměřené na dietní tendence u preadolescentů Již v v

pozdějším

dětském

věku

se mohou formovat vlastnosti, které mohou být

vývojovém období zdrojem narušeného jídelního chování. Mohou to být

odchylky v normálních postojích k jídlu, nechutenství, vybíravost, abnormální zacházení s jídlem nebo

přejídání.

Jak už je uvedeno v úvodu této práce, PPP

se vyskytují i v mladších vývojových obdobích a mohou vést k důsledkům jako je

zpoždění či

k závažným

zastavení stavům

růstu, opoždění procesů

dehydratace.

charakteristiky v mladším a

středním

dospívání a rozvoje kostí,

Studie

ukazují,

školním

věku

že

mohou

individuální vyjadřovat

či

vést

jídelní

rizika PPP

v časné adolescenci (Sinton, 2006 in Fisher et al., 2009). Britská studie potvrdila, že problémy s jídlem v útlém

věku

jsou prediktorem rozvoje mentální anorexie

v pozdějším věku (Nicholls, Russell, 2009). Některé

studie prokázaly, že

mentální anorexie nebo bulimie. V

redukční průměru

diety

významně

30 %

redukčních

zvyšují riziko vzniku diet

přechází během

jednoho až dvou let v tzv.patologickou dietu. U 20 až 30 % žen, které dodržují dietní režim, se

později

rozvine plný nebo

Dominující orientace na

zevnějšek

částečný

syndrom poruchy

příjmu

potravy.

prezentovaná v médiích spolu se štíhlým

sociokulturním ideálem krásy potom dávají rámec (Krch, 1999).

39

redukčním

dietám

zdánlivě

racionální

V zahraničí existuje

řada

studií potvrzujících dietní tendence u

preadolescentů

(Konstanski a Gullone, 1999; Maloney et al., 1989; Hill et al., 1992; Schreiber et al., 1996; Striegel-Moore, et al., 1995; Thelen et al., 1992; Wood et al., 1996; Shapiro et al., 1997; McVey, et al. 2004). Popsaný výskyt dietního chování se u jednotlivých autorů

liší, u dívek variuje mezi 20% - 55%. Klasická studie Maloney et al. (1989) poukazuje na dietní chování ve

preadolescentů.

Studie u 8-13 Děti

svou hmotnost. přísunu

potravy a

dětí

ukázaly, že 45%

redukovaly hmotnost ojediněle

s

(43,5%), snížením dětí

zvracením (1,8 % dívek). 6,9%

těchto autorů

věkem narůstá.

z celého vzorku si přálo snížit

nejčastěji cvičením

na anorektické škále. Nespokojenost s vlastním chování se podle

dětí

tělem,

zaměřená

skórovalo

touha zhubnout a restriktivní

objevují již v osmém roce a

Nová studie

skupině

četnost

jejich výskytu

na preadolescenty ukázala, že 11 %

devítiletých a 7% desetiletých dívek ve sledovaném souboru skórovala na anorektické průměrném

škále chEAT (DeLeel, et al. 2009). Hill (1992) uvádí, že není rozdíl v stupni dieto vání u sedmiletých a

čtrnáctiletých dětí. Podobně

další studie potvrdila

tyto tendence u dvanáctiletých (Edmunds, Hill, 1999). Na spokojenost s vlastním u

dětí

v mladším školním

věku

tělem,

restriktivní

(mezi 7-10 lety) se

chování a znalosti o dietách zaměřili

Konstanski a Gullone

(1999). Použili "chEAT" (children Eating Attitudes Test, viz dále v textu), škálu siluet a

nedokončené věty (zaměřené

Nedokončené

u mladších

věty

dětí,

na znalosti o dietách a na

současné

stravování).

byly zvoleny tak, aby se eliminovalo zkreslení

které by mohly

některým

výzkumu ukázaly, že již sedmileté

děti

otázkám

odpovědí

špatně porozumět. Závěry

jsou nespokojené se svým

tělem

tohoto

a vykazují

restriktivní chování. Více jak 76% všech dotázaných uvedlo, že nikdy nedrželo dietu, někdy,

20% drží dietu ukázala, že 28%

dětí

3% tvrdí, že ji drží neustále. Analýza

neví, co slovo dieta znamená, 2% chápou dietu v souvislosti

s razantními omezeními, jako jsou úplné omezení po jídle. Velmi malé procento ojediněle

(1996)

dětí

přísunu

uvedlo kombinaci

stravy nebo zvracení

cvičení

a zdravou stravu,

se vyskytlo purgativní chování. Maloney et al. (1989) a Oliver and Thelen

uvádějí,

tělesnou

nedokončených vět

že preadolescentní dívky a chlapci předpokládají, že pokud sníží svou

hmotnost, stanou se oblíbenějšími ve vrstevnické

40

skupině.

Výzkumně

byl

ověřen

vyšší výskyt dietování u skupin s vyšším BMI (Ohzeki,

et al., 1993, Rolland, et al., 1997). Naopak

přání

a desetiletých je spojeno s nízkým BMI,

černošským původem

zvýšit

tělesnou

hmotnost u devíti a matkou, která

podporuje nárůst tělesné hmotnosti (Schreiber et al., 1996). Problémy s jídlem v

časném věku

se neobjevují pouze v západní civilizaci.

V Japonsku Otahara et al. (1993) sledovali nespokojenost s vlastním a

adolescentů

ve

věku

tělem

u

dětí

6-18 let. Metodu tvořila stupnice pěti siluet, které byly ve škále

od podváhy 20% do nadváhy 20%. Úkolem pokusných osob bylo vybrat dva obrázky, které podle nich reprezentují jejich ideální a aktuální váhu. Dívky ve let vybíraly

především

věku

šest a sedm

obrázek 20% podváha a 10% podváha. Podle této studie

děti

v předškolním a mladším školním věku vidí ideál ve štíhlosti. Dívky chtějí snížit váhu už

s

před

obdobím adolescence. Studie ukázala na zvyšující se obavy zjídla

přibývajícím věkem

u dívek.

České studie zaměřené na dietní tendence u mladších preadolescentů

neexistují. Studie realizovaná ve spolupráci s Hea1th Behaviour in School-Aged Children potvrdila výskyt dietování u 11 letých dívek (Krch, Csémy, 2005), v jiné studii výskyt 13-16 letých dosahoval až 46,9 % (Krch a kol., 2003). Dietní

tendence

z dlouhodobého hlediska snižování

tělesné

s nadváhou

v dětském ověřila

jsou

rizikové.

studie Fielda et al. (2003).

hmotnosti pod

přínosné,

věku

lékařským

v jimi sledované

dohledem

skupině

neúčinnost

Jejich

Autoři uvádějí,

může

že

ačkoliv

být pro mladé lidi

bylo dietní chování neefektivní a

po třech letech sledování vedlo naopak k nárůstu tělesné hmotnosti. Dodržováním dietního režimu (viz. Kapitola 3). Dietní chování je

často předchází

často

nespokojenost s vlastním

spojeno s epizodami

přejídání

pocity ztráty kontroly, což vyvolává pocity viny a vede k oslabení sebevědomí je opět

tělem

a následnými

sebevědomí.

Nízké

prediktorem rozvoje nespokojenosti s vlastním tělem (Groganová,

2000).

41

2.6 Metody zjišt'ování stravovacích zvyklostí a jídelních problémů u preadolescentů zjišťování

Ke adolescentů

se

stravovacích zvyklostí u

nejčastěji

dětí, preadolescentů

a mladších

používá rozhovoru, protože terminologie dotazníkových

metod může být pro mladší věkové skupiny hůře srozumitelná (Decaluwe, Braet, 2003 in Anderson et a1., 2009). Z dotazníkových metod se zejména pro screening používá pro

dětskou

populaci upravený Eating Attitude Test, který zahrnuje 26 položek a je užíván u žáků 4

ve

věku

7-13 let (Maloney et a1., 1989). Zajímavou metodou je McKnight Risk Factor

Survey, který je určen pro žáky od 4.

tříd

aje

zaměřený

na rizikové faktory predikující

rozvoj ppp (Shisslak, et a1., 1999). V České republice vytvořila Dotazník pro rodiče zaměřený

na stravovací zvyklosti a Dotazník

chuťových

preferencí a averzí

Fraňková

(1997). Z behaviorálních metod se užívá monitorování

příjmu

potravy, které lze využít věkových

též pro terapeutickou práci (viz dále v textu). U mladších

skupin vedou

jídelní záznamy rodiče, McPherson et a1. (2000 in Anderson et a1. 2009) uvádí, že žáci jsou schopni samostatného vedení pomocí nástroje bílkovin,

"e-kalkulačka",

sacharidů,

záznamů

od 8 let. Získané záznamy lze analyzovat

který u zadaného pokrmu

tuku a cholesterolu. (Výživa

dětí,

spočítá

obsah energie,

on-line, 2009). U rizikových

skupin lze dále využít pozorování stravování v kontrolovaných podmínkách. Nácvik konzumace energeticky bohatých jídel a pozorování kognitivně-behaviorálního

přístupu

při

léčbě

při

klientů

jídle se využívá v rámci s

PPP. Dále se

přes

metodologické problémy (nízká test - retest reliabilita) používá Behavioral Eating Test (Yeffrey et a1., 1980 in Anderson et a1., 2009), kdy je respondent požádán, aby si vybral z široké nabídky

pokrmů.

Porce kterou si zvolí je

převážena

a analyzována

energetická hodnota a obsah živin.

2.7 Terapeutické přístupy zaměřené na změnu stravovacích zvyklostí Jak jsme již uvedli výše, systém jídelních preferencí a averzí nezůstává během

4

Položky typu - "Po jídle zvrácívám" nebo "Mívám pocity viny po jídle".

42

života

neměnný.

Modifikace potravního chování zahrnuje

několik

(Fraňková,

oblastí

1996): Kognitivní - zahrnuje poznání významu výživy a jeho souvislostí s fyzickým a duševním zdravím či zdravotními obtížemi. uvědomění

Racionální -

si svých postojů a motivace ke změně

či vytvoření

nových nutričních zvyklostí. Emoční

má

a sociální faktory -

emoční

v průběhu

stav klienta významný vliv.

změn

Při změně

nutričních

se též

zvyklostí

uplatňují podněty

z okolí, například od blízkých osob. Konativní -

zahrnuje

činnosti

jako osvojení

Sl

nových zkušeností

a dovedností, technologií vaření apod. Volní, které se uplatňují při konfrontaci s vnitřními

či vnějšími překážkami.

J sou podporovány pozitivní zpětnou vazbou.

Výše

zmíněné

poznatky lze využít též v prevenci s dětmi a žáky, kdy se

stravovací zvyklosti začínají formovat.

Při

práci s kognitivními a racionálními aspekty

lze využít některých technik z komplexních programů prevence 5 a materiálů vytvořených Poradenským centrem Výživa dětí. 6

zahrnout

rodiče

běžného

kurikula. Volní složka souvisí s ostatními

obtížnější, ocenění

a vrstevníky žáka. Konativní oblast

v případě nadváhy

behaviorálního kontrolu

přístupu,

tělesné

jídelního

Při

například

6

klientů

být rozvíjena v rámci

úrovněmi,

její

ovlivnění

je

zlepšení zdravotního stavu, pozitivní

skrze

podněty

s PPP a s obezitou používá zejména

kognitivně­

který zahrnuje práci s jídelními záznamy, pravidelnou

hmotnosti,

chování

s zúzkostňujícími

5

působí příznivě

může

okolí.

V praxi se dále u

2007).

Voblasti sociální je potřeba

změnu

plánování

schématu jídelního chování - normalizace jídel,

aktivní

nácvik

a

konfrontace

a situacemi, kontrolování dietního chování (Krch, 1999;

práci s neklinickou populací lze z KBT <

přístupu léčení

PPP

převzít

vypracované zásady jídelního režimu. Jak jsme již uvedli v kapitole

příklady jsme uvedli v Kapitole 1.4.4 Vhodný je výběr informací z metodického materiálu pro pedagogy. Obsahově méně vhodné jsou pracovní listy

pro 1.-3. třídu, obsahující reklamu společnosti Rama a dělení na "zdravé" a "nezdravé" potraviny. Z hlediska prevence ppp by se žáci měli naučit konzumovat všechny skupiny potravin v přiměřeném množství a rytmicitě.

43

věnované

prevenci,

některé

jídelního režimu. Tento

programy mimo edukace pracují též s monitorováním

přístup

považujeme za velmi vhodný,

realizován zkušeným odborníkem. Z přístupů lze zmínit

některé

zaměřených

měl

by však být

na práci s mladšími klienty

techniky vycházející z pohádek (Malichová, 2003 in

kol., v tisku) nebo arteterapii.

Přehled některých doporučení

uvádíme na konci Empirické části této práce.

44

Fraňková

a

k primární prevenci

3. Body image 3.1 Vymezení základních

pojmů

Konstrukt body image je užíván k popisu významem v různých

vědních

řady

Jednoznačná

oborech.

fenoménů všeobecně

a

s odlišným akceptovaná

definice tohoto termínu neexistuje (Hrachovinová, Chudobová, 2004). Body image se

nejčastěji

sebepojetí,

do

českého

tělesné

jazyka

překládá

představa

jako

o vlastním

těle, tělesné

hovoří

o zakoušení

schéma. Probst (1999) v této souvislosti

vlastního

těla.

přemýšlí

o svém těle, jak jej vnímá a cítí. Tato definice také zahrnuje všechny složky

Groganová (2000) definuje body image jako

způsob,

jakým

člověk

body image popsané již Schillerem: -

vnímání - odhad velikosti těla,

-

myšlení - hodnocení jeho přitažlivosti,

-

cítění

- emoce spojené s jeho tvarem a velikostí.

Slade body image pojímá v souvislosti s tělesnou hmotností jako volnou mentální reprezentaci

tělesného

tvaru, formy a

rozměrů

(1994 in Hrachovinová,

Chudobová,2004). Dle

řady autorů

obraz, který si

komponenty - smyslovou, přesnosti

percepční,

vytváříme

o svém

těle

dvě

hlavní

objektivní komponentu, která vypovídá o

míře

odhadu rozměrů a tvaru vlastního těla, a subjektivní, zahrnující emocionální

a kognitivní aspekty, zahrnuje postoje k tělesné velikosti a vypovídá o stupni spokojenosti/nespokojenosti s je

zahrnuje

zaměřena

tělem.

tělesné

hmotnosti,

Behaviorální komponenta

na vyhýbání se situacím, které jsou dle jedincovy zkušenosti

diskomfortu spojeného s tělesným

zevnějškem

příčinou

(Thompson, 1990 in Hrachovinová,

Chudobová,2004).

Williamson (1990 in Hrachovinová, Chudobová, 2004) popsal

tři

základní

typy poruchy zažívání vlastního těla: a) zkreslené vnímání velikosti

těla,

tj.

stupeň percepční přesnosti

ve vnímání

aktuálních tělesných rozměrů, b) preference štíhlosti, kdy je míra spokojenosti s vlastním

45

tělem

závislá

na dosažení individuální představy o ideálních rozměrech těla, c) nespokojenost s vlastním

tělem,

která je

způsobena

diskrepancí meZI

reálným a ideálním tělesným schématem.

Nespokojenost s vlastním

tělem může

nabývat

různé

intenzity (Nuber 1997

in Chudobová, 2001): Lehká nespokojenost: Jedinec

pečuje

o

svůj

vzhled a

tělesnou

formu. Tato

zvýšená péče nenarušuje kvalitu jeho života. -

Pokud vede nespokojenost s tělem ke strachu nebo dysforii, jedná se o subklinickou poruchu body image. lékaře

-

Většinou

pacienti

navštěvují

svého

s obtížemi, které nevztahují k poruše body image.

Klinická porucha je charakterizována jasnou depresivní symptomatikou, sociální fobií, nebo poruchami příjmu potravy.

Specifickou poruchou body image je

tělesná

dysmorfická porucha ("Body

Dismorphic Disorder"). Pacienti s touto poruchou se patologicky zaměřují na některou tělesnou část

nebo

části. Domnělá

vada je pro okolí nepodstatná, nebo

neexistuje. Vynakládají velké úsilí, aby se své kosmetické

přípravky,

"nedostačivosti"

dodržují dietní programy, postupují

výskytem suicitality (Phi11ipse, 2007). většině případů

symptomy v

Ačkoliv

zbavili; nadužívají

často

apod. (Smolík, 1996 in Chudobová, 2001). Jedná se o závažné

plastické operace

onemocnění

s častým

se tato porucha projevuje v převážné

v dospělosti, retrospektivní data ukazují, že v 70 %

časné či střední

vůbec

případů začaly

adolescenci (Phi11ipse a Diaz, 1997 in Wertheim, 2009).

Variantou poruchy je bigorexie, kdy nemocný usiluje o dosažení nereálných hodnot ve své fyzické zdatnosti, svých

tělesných

jedinci bývají závislí na posilování, zneužívají potravinové

proporcí. Postižení doplňky

podporující svalový růst a ovlivňující metabolismus (Kulhánek, cit. 2010).

46

často

a látky,

3.2 Vztah body image a poruchy příjmu potravy Nespokojenost s vlastním předcházející

tělem

je považována za významný rizikový faktor,

další psychopatologii (Stice, 2001), jako je dietní chování, depresivní

symtomatika a poruchy vnímání vlastní

těla

sebevědomí

a snížení celkové kvality života. emoční

a jeho negativní

hodnocení

patří

Narušené

k psychopatologii PPP.

Řada studií ukázala, že patologické vnímání a prožívání vlastního těla se nevyskytuje

pouze u pacientek s PPP, ale stává se závažným problémem i v neklinické populaci. Vztah zvýšeného

zaměření

na tvar a váhu

těla

u 10-14 letých

žáků

a

pozdějšího

rozvoje jídelní patologie v období adolescence, potvrdila i longitudinální studie (Byely et al., 2000). Groganová (2000) k tomu uvádí, že nespokojenost s tělem

může

být nezbytným předpokladem pro rozvoj poruchy, sama o sobě ale nestačí. Mnoho žen je totiž nespokojeno s vlastním příjmu

tělem,

drží diety, ale u

většiny

potravy nerozvinou. Co tyto ženy (dívky) chrání je

zaměřených

na protektivní faktory. K lepšímu

pochopit celý vývoj zaměřenou

tělesné

porozumění

studií

tohoto procesu je nutné

předškolního věku

diplomové práce (Chudobová, 2001), v této práci se zaměřené

předmětem řady

nespokojenosti a jeho determinanty.

na tuto problematiku u dívek

z nich se poruchy

Přehledovou

studii

jsme podali v rámci

zaměříme

na

některé

výzkumy

na preadolescentní věk.

3.3 Biologické rizikové faktory Spokojenost s vlastním tělesnou

hmotností,

Závěry řady

věkem

studií

tělem

je

a vývojovými

naznačují,

nejčastěji změnami

dávána do souvislosti s pohlavím, v období adolescence.

že se ženy a dívky zabývají vlastním

tělem

více

než muži (Collins, 1991; Gardner et al., 1997; HiU, 1993; Ohzeki et al., 1993; Richards et al., 1990; Rolland et al., 1996; Sands et. al., 1997). Ženské pohlaví je rizikovým faktorem pro rozvoj nespokojenosti s vlastním starší studie ukázaly, že snížit než

chlapců,

tělesnou

tělem

i PPP.

Ačkoliv

hmotnost chce více preadolescentních dívek

recentní studie toto nepotvrzují a naopak ukazují, že procento

s podobným postojem je shodné. S věkem se procento dívek, které si

47

přejí

chlapců

zhubnout

zvyšuje a v období adolescence se

tělesná

nespokojenost vyskytuje ve vyšší

míře

u dívek (Knaus et al., 1991 in Wertheim et al., 2009). Dalším faktorem, u kterého byl

výzkumně ověřen

vztah k rozvoji

tělesné

nespokojenosti, je tělesná hmotnost, resp. BML Řada studií potvrdila, že zvýšená tělesná

hmotnost je rizikovým faktorem pro vznik nespokojenosti s vlastním

tělem

(Hill, 1993; Oliver and Thellen, 1996; Rolland et al., 1996; Gardner et al., 1997; Maloney et al., 1989; Konstanski a Gullone, 1999; Otahara et al., 1993; Vander-Wal, Thelen, et al., 2000; Ohring et al. 2002; Paxton, et al. 2006; Clark, Tiggemann, 2008, Například

Wertheim, 2009). ukázala, že 80%

dětí

studie devítiletých

dětí

s nadváhou ve Velké Británii

s nadváhou chce zhubnout. Stejné

přání

vyslovilo 40% dívek

s normální hmotností a 20% chlapců s hmotností v normě (Hill, 1993). Z vývojových období senzitivních pro vývoj body image jsou považovány předškolní věk,

kdy se body image

utváří,

a období dospívání, kdy dochází k četným

vývojovým změnám. Řada studií ukazuje, že nespokojenost s vlastním tělem se

především

u dívek s narůstajícím

věkem

zvyšuje (Gardner et al., 1997; Flannery-

Schroeder, Chrisler, 1996; Maloney et al., 1989; Otahara, et al., 1993; Ohzeki et al., 1993; Rolland et al., 1996; Sands et al., 1997; Davison et al., 2003; DeLeel, et al. 2009). V současné

době

však existuje limitovaný

počet

studií,

zaměřených

vývojová období (Werheim et al., 2009). V předškolním období se stereotypy v myšlení, jednání, vztahu k zdravého do

způsobu

značné

2009).

Podobně

člověka

a k

sobě

stravování i fYzická zdatnost v dospívání a v

míry na self-konceptu z

štíhlosti u dívek

vnějšímu světu

začíná

dětství.

Podle

na mladší

upevňují určité

samému. Vývoj dospělosti

některých autorů

závisí

se preference

projevovat kolem pátého roku (Wertheim et al., 2009; Cave,

i naše studie z roku 2000 ukázala, že v chápání

dochází k velkému pokroku od pátého roku života

tělesných rozměrů

současně

s uvědomováním

si a prožíváním vlastního těla. Šestileté dívky mají již velmi realistický pohled na tělesné schéma, začínají kriticky hodnotit tělesné rozměry. V tomto

věku je zřetelná

preference štíhlých postav, objevují se u nich kulturní stereotypy v pohledu na nadváhu (Fraňková, Chudobová, 2000; Chudobová, 2001; 2003).

48

Za druhé období, významné z hlediska formování nespokojenosti s vlastním tělem

někteří

rizikových patří

autoři

faktorů,

považují období dospívání. Je to období kumulace

spojené s

zvýšený zájem o vlastní

od rodiny, člověka

začátek

strukturuje a

předčasné

zevnějšek, začátek

vyhraňuje

heterosexuálních

tohoto období

vztahů,

separace

jako celek i v jednotlivých složkách a vlastnostech.

některých faktorů

typických pro toto vývojové období, jako

menarché (Werthaim et al., 2009). Naopak studie Leona et al. (1995)

zvýšený výskyt rizikových

faktorů

a Shaw (2002) nepotvrdili vliv tělesné

rysům

stresem. K typickým

hledání profesní orientace. V dospívání se osobnost mladého

Jsou studovány vztahy jsou

mimořádným

řady

v tomto období nezaznamenala.

časného

Podobně

Stice

menarché jako rizikového faktoru rozvoje

nespokojenosti.

3.4 Sociokulturní rizikové faktory Příčinu

vzniku nespokojenosti s vlastním

tělem

většina

vidí

odborníků

v kultuře, která nekriticky oslavuje štíhlost a sebekontrolu. Štíhlý vzhled je spojován štěstím

s mladistvým vzhledem, zdravím,

a

především úspěchem

(Crook, 1995).

modelů

štíhlého vzhledu

Preference štíhlosti je podporována a zvyšována prezentací v médiích a dietním přeceňovány

štíhlosti

nebo jsou posilovány

ovlivňuje

Zdravotní

určité

důsledky

předsudky vůči

nejen dospívající.

mají již osvojeny vyrůstají.

průmyslem.

Děti,

mírné nadváhy bývají Celospolečenský

obézním.

které dnes

přicházejí

normy chování a systém hodnot

Již od raného věku se učí, které tělesné znaky jsou ve

do základní školy,

společnosti,

v předškolním

věku

některých autorů

ve které

společnosti oceňovány

a které nikoliv. Negativní vztah k nadváze se projevuje už u malých rychle prohlubuje. Podle

kult

dětí

a s věkem se

je kulturní ideál fyzické krásy

přejímán

již

(Goldfield, Chrisler, 1995; Folk et al., 1993; Flannery-Schroeder,

Chrisler, 1996, Tiggemann, Wilson-Barrett, 1996; Turnbull et al., 2000). Dříve převážně

se

předpokládalo,

v západní

že nespokojenost s vlastním

kultuře. Některé

a nespokojenosti s vlastním

tělem

tělem

se vyskytuje

studie potvrdily výskyt preference štíhlosti

i v jiných kulturách. Wertheim et al. (2009) uvádí

výskyt nespokojenosti s vlastním tělem v lránu a v Číně. Podobně v Japonsku

49

Otahara

et

al.

(1993)

potvrzují

výskyt

nespokojenosti

tělem

s vlastním

u prepubertálních dívek. Podobný trend v této zemi byl zaznamenán i v recentní studii z r. 2009 (Chisuwa a Odea, 2009). Též masmédia přispívají k utváření představo normách společenského života a ovlivňují

tak formování pohledu na vlastní

tělo.

Hermanová et al. (2003) obsahů,

charakterizují mediální tlak v termínech anorektických (narcistických) jsou fyzický vzhled, štíhlost, zdravý životní styl a bulimických bažení po slastech typu bohatství,

úspěch,

symbolů

jako

- orální

cestování. Ke vztahu mezi mediálními

obrazy a symptomatikou PPP Novák (2007) uvádí, že existuje možnost opírající se o princip cirkulární kauzality, tzn. expozice štíhlého ideálu oceňování

štíhlosti, tedy i k poruchám jídelního chování, což článků

ve vyhledávání

kteří

přímou

nenašli

zaměřili

se

na žáky ve

žáků

věku devět

souvislost mezi expozicí mediálních

nespokojenosti s vlastním tělem. Tato expozice však

měla

vést k většímu

může například

o dietách a k dalším expozicím. K podobným

Sands a Wardle (2003), autoři

může

ústit

závěrům dospěli

až dvanáct let. Tito obrazů

a rozvojem

za následek zvýšení zájmu

o štíhlý ideal krásy. Dalším významným faktorem, který determinuje vývoj vztahu k vlastnímu

tělu,

je rodina. Toto základní

a vzorce chování, které Rodiče

korigují

usnadňují

prostřednictvím

a chování svých hmotnost, což

mikroprostředí zprostředkovává dítěti

dětí.

může

Mnoho

sociální interakci a navazování sociálních

široké škály výchovných

rodičů

vést k rozvoji

dětí

s fyzickým vzhledem svého

ve

dítěte,

spokojenost se s přibývajícím

prostředků

komentuje vzhled svých tělesné

věku

dětí,

vztahů.

fyzický vzhled jejich

tělesnou

nespokojenosti (Smolak et al., 1999,

Tremblay, Lariviere, 2009). Hill et al. (1992) se fyzickému vzhledu svých

hodnotové vzory

2-16 let.

zaměřili

na postoje

Většina rodičů

rodičů vůči

byla spokojena

jeho stravovacím a pohybovým režimem. Tato

věkem dítěte

snižovala, což bylo patrné

především

u dětí školního věku. Na vztah matky a dcery se

zaměřili

Smolak et al. (1999). Jejich studie ukázala,

že existuje vztah mezi kritikou matky a sebehodnocením jejích dcer ve V jiné studii byly srovnávány postoje matek dítěte.

Soubor

tvořily dvě

vůči

vlastnímu

skupiny - matky s poruchou

50

tělu

příjmu

věku

a tvaru

9-12 let.

těla

u jejich

potravy v anamnéze

a ženy bez této poruchy. že existuje vztah mezi u matky. Spokojenost se svým na

tělem

tělesné

na její

v obou skupinách byly starší sedmi let. Bylo

tělesnou dítěte

spokojeností u

s vlastním

dítěte

tělem

pětileté

hmotnosti. Otec hraje v tomto

předběžné

depresivitou a na souvislost Podobně

tělem

závisí na tom, zda je matka sama větší zaměřenost

otce

dcery, vede u dívky k nižšímu sebehodnocení, nezávisle věku

role, osvojení jídelních zvyklostí a jeho reakce (2009) uvádí

zjištěno,

a spokojeností s vlastním

spokojena. Davidson a Birch (2001) tvrdí, že

proporce

tělesné

Děti

výsledky

české

rodičovskou důvěrou

vřelého emočního

mezi

ovlivňují

sebepojetí dcery. Rašticová

zjišťující

studie rodiči

centrální roli ve vývoji pohlavní

vztah mezi body image,

a dospívajícími

dětmi,

které ukazují těla.

vztahu s matkou a pozitivní percepcí vlastního

Vereecken et al. (2009) potvrzují souvislost mezi negativní

rodičovskou

tělem

a mal adaptivními

přispívá

k formování body

a vrstevnickou komunikací a nespokojeností s vlastním jídelními postoji a chováním u preadolescentů. Vrstevnické interakce jsou dalším faktorem, který image. Hubené nebo naopak otylé vrstevníků,

dávají při se

děti

dostávají

různou zpětnou

vazbu od svých

a to již v mateřské škole. Cash a Pruzinsky (1990) tvrdí, že již malé

hře přednost

řada dětí

štíhlým vrstevníkům.

Podobně

domnívá, že by byly mezi vrstevníky

děti

Maloney et al. (1989) uvádí, že oblíbenější,

kdyby

měly

nižší

hmotnost. Z faktorů, které posměch

které v

významně ovlivňují

vztah k vlastnímu tělu,

můžeme

a kritiku ze strany druhých (Thompson, 1996; Paxton, 2006).

dětském věku

Dospělé

ženy,

zažily posměch, bývají méně spokojené s vlastním tělem.

K faktorům, které

přispívají

v předškolním a mladším školním upozorňují

jmenovat

k rozvoji nespokojenosti s vlastním věku, patří

také

hračky.

tělem

Na tuto souvislost

již některé předchozí práce (White, 2000). Experimentální ověření přinesla

studie Dittmarové et al. (2006), která potvrdila negativní vliv hry s panenkou Barbie na spokojenost s vlastním tělem u dívek ve věku 5-8 let.

51

3.5 Individuální charakteristiky Některé

teoretické modely akcentují vliv osobnostních a temperamentových

charakteristik v rozvoji nespokojenosti s vlastním tělem. Řada studií ukázala, že nespokojenost s vlastním

tělem

je ve vztahu s problematickými jídelními postoji

a chováním (Thompson, 1996).

Výzkumně

ověřen

byl dále

tělesné

vztah

nespokojenosti a nízkého sebehodnocení (Folk et al., 1993; Lawrence a Thelen, 1995; Wood et al., 1996; Buton et al., 1996; O 'Dea, 2002), dysforického

ladění

(Paxton,

2006; Stice, et al., 2001; Ohring, 2002), perfekcionismu (Wertheim et.al, 2009), autonomie (Clark, Tiggemann, 2008) a dále

některé

copingové strategie (KotI,

Sanghiani, 1997). Model determinace vzniku negativního body image v dětském

věku autorů

Smolaka a Levinajsme popsali v naší předchozí práci (Chudobová, 2001), v této práci uvádíme schéma Werthaimové et al. (2009):

I Pertectionism I

1 Higher interna1ization of the thin ideall appearance schema

V tomto modelu hrají významnou roli perfekcionistické rysy, které ke sníženému souvislost

sebeocenění.

s rozvojem

Jak jsme již uvedli, nízké

nespokojenosti

symptomatikou vede ke zvýšené

s vlastním

potřebě

sebeocenění

tělem.

přispívají

má

přímou

Spolu s depresivní

externího potvrzení, která souvisí s vyšší

internalizací "thiness schema". Z dalších

faktorů,

ideálu krásy, jsou to vlivy kultury, médií,

52

které

vrstevníků,

přispívají

k přijetí štíhlého

negativní vliv

rodičů,

kritika

tělesné

hmotnosti a vyšší

tělesná

hmotnost.

Přijetí

vzoru štíhlosti vede

přímo

k rozvoji

nespokojenosti s vlastním tělem a zvýšenému srovnávání s druhými.

3.6 Možnosti

měření

body image

Používané techniky lze percepční

rozdělit

podle toho, zda jsou

zaměřeny

na smyslovou,

komponentu nebo na emocionální, subjektivní komponentu body image.

Behaviorální komponentě je věnována menší

řada

technik, jako příklad můžeme uvést

Body Image Avoidance Questionnaire (Rosen et al., 1991 in Hrachovinová, Chudobová, 2004). V textu se vzhledem k zaměření práce omezíme pouze na techniky zaměřené

na

měření

subjektivní komponenty, zejména v mladších vývojových

obdobích. Nejvíce je užívána technika figurálních

stimulů

(schematických siluet),

méně

se užívají dotazníky a polo strukturované nebo ne strukturované rozhovory (Grogan, vytvořená

2000). Již klasickou metodou je škála 2000), která zahrnuje seřazených

devět

ženských a stejný

Stunkardem et al. (1983 in Grogan,

počet

mužských schematických figur

od velmi hubené po velmi silnou. Pro band je požádán, aby

která odpovídá jeho aktuální a ideální

tělesné

velikosti. Rozdíl mezi

určil

těmito

figuru,

volenými

figurami je hodnotou indexu diskrepance, který ukazuje na míru nespokojenosti s vlastním

tělem.

Modifikací technik siluety je práce se zkreslující fotografií

zrcadlem (Gardner, 1996) a

počítačové

techniky (Dickson-Pamell et al., 1987

Hrachovinová, Chudobová, 2004). Možnost použitelnosti techniky zkreslení u šestiletých

dětí ověřil

svým

tělem

může

být

In

počítačového

Gardner et al. (1996, 1997). K používání technik,

které pracují s reálným vyobrazením klientova konfrontace

či

emočně náročná,

těla někteří autoři uvádějí,

zejména

právě

tělesnou

přímá

pro jedince nespokojené se

(Probst, 1999). Míru nespokojenosti s vlastním

z rozdílu mezi aktuální a ideální

že

tělem

lze též vyvodit

hmotností (Silberstein et al., 1988 in

Hrachovinová, Chudobová, 2004). V mladších vývojových fázích se této škály jsme

ověřili

u

Pro práci s preadolescenty

nejčastěji

užívá metody siluety, použitelnost

dětí předškolního věku (Fraňková, vytvořila

Chudobová, 2000).

škálu Collinsonová (1990,

53

podrobněji

viz

Empirická část, Kapitola 3). Dále se například používají škály Hilla (1993), Fallonové a Rozinové (1985), Rollanda et al. (1997), Tiggemanové a Penningtonové (1990), Vemona - Guidry, et al. (1996). V České republice se hojně užívá Škála nespokojenosti s vlastním tělem, která je

součástí

Eating Disorder Inventory (Gardner et al., 1983). Wood et al. (1996) tuto

škálu upravili pro osmileté a starší děti. Z dotazníkových metod

můžeme

jmenovat dotazník Self-Image Questionnaire

for Young Adolescents - Body Image Subscale, který vůči

vlastnímu

tělu.

Dotazník je

Cash a Pruzinsky, 1990).

Hojně

určen

pro žáky ve

měří

věku

míru pozitivních

pocitů

10-151et (Peterson et al. in

užívaná Body esteem-scale je určena žákům od sedmi

let. Škála zahrnuje 24 položek která reflektují, jak dítě vnímá samo sebe a jak předpokládá,

že jej hodnotí druzÍ. (Mendelson, White, 1982).

3.7 Techniky zaměřené na formování zdravého body image Preventivní působení

zaměřené

na formování zdravého vztahu k vlastnímu tělu

je vedle práce se stravovacími zvyklostmi a riziky plynoucími z vlivu médií hlavní oblastí, na kterou se

zaměřují současné

programy prevence. V kapitole 1.4.4

jsme podali informaci o programu Shapesville (Mill s, et al., 2003), který je na nejmladší

věkovou

třetí

zaměřený

zaměřuje

na práci

na námi zvolenou cílovou skupinu

můžeme

skupinu a o programu Body Talk, který se

s mediálními obrazy. Z dalších

programů zaměřených

jmenovat program Healthy Body Image: Teaching Kids to Eat and Love Their Bodies Too! (Kater, et al., 2002), který je určen pro žáky 4.-6. tématických

bloků

se

zaměřením

na vývojové

chování a odlišnosti v metabolismu,

přiměřený

tříd.

zrněny

Program zahrnuje jedenáct

v dospívání, rizika dietního

pohyb a aktivní volno časové aktivity

a další. Zajímavá je lekce věnovaná genetice a jejímu vlivu na fyzický vzhled člověka, v rámci které žáci

vytváří

vlastní "genetický rodinný strom". Technika je

na přijetí vrozených dispozic a zvýšení odolnosti al. (2002) potvrdili účinnost tohoto programu.

54

vůči

zaměřena

sociokulturnímu tlaku. Kater et

Český program prevence (Krch, Marádová, 2003) zahrnuje praktická cvičení,

která mají dospívajícím dívkám napomoci k rozvoji realistického vztahu k vlastnímu tělu.

některé

V prevenci je možné dále využít vytvořeny

z technik, které byly

těchto klientů

pro práci s pacienty s PPP. U

poruch body image, zahrnující i percepční komponentu, cíle shodují u obou skupin. Jedná se zejména o na sebe sama a

přijetí

do kontaktu s vlastním

a

naučit

přítomny těžší

formy

přesto

se některé terapeutické

vytvoření

realistického pohledu

a prožívání radosti z vlastního tělem

jsou

primárně

těla.

Prvním krokem je

klientku vnímat a prožívat vlastní

přijít

potřeby,

získat kontrolu nad svým tělem jinak než přes dodržování dietních opatření. V praxi se využívá relaxačních metod, volného prvků

biosyntézy

(Bechyňová,

vyjádření při

Chudobová, 2003, 2005). Probst (1999, 2003)

vypracoval integrovaný psychoterapeutický různé

přístup

formy psychoterapie (verbální techniky,

pohyb,

řízené

cvičení

apod.), které se

pohybových aktivitách a tanci, jógy,

Body oriented therapy, zahrnující

relaxační

metody, tanec a kreativní

imaginace, prvky arteterapie, techniky video konfrontace a zrcadlová

tělesné cvičení.

zaměřují

na tělo a

tělesné

pocity.

Přínosem může

být i prosté

Snyder a Kivlin (1975 in Grogan, 2000) potvrdili, že ženy které

se věnují pohybové aktivitě, jsou více spokojeny se svým tělem než kontrolní skupina. Ke zvýšení zájmu o pohyb lze využít programu prevence Nedej se, hejbej se, který vytvořil tým Ústavu preventivního lékařství LF MU v Brně pro žáky 1. stupně

základní školy (Gajdošová, on-line, cit. 2010).

55

střední

4. Charakteristika vývojových období: mladší a školní věk vývojovou etapu mladšího školního

věku můžeme

ve

shodě

s některými

autory (Vágnerová, 1996, Kurie, 1986) rozdělit na: -

ranný (mladší) školní na prostředí školy. práci,

dítě

dospělého, střední

-

věk

zapojit se do věk

adaptuje

Škola klade nároky na soustavnou, disciplinovanou

musí zvládnout separaci od

školní

dítě postupně

(6-8 let), kdy se

dětského

rodičů, podřídit

se

autoritě

nového

kolektivu.

(8-11let), který je

přípravou

na dospívání. V tomto úroveň,

období se sociální vazby mezi spolužáky dostávají na vyšší krystalizuje se struktura zájmů, formují se

životně důležité

postoje.

Změny

spojené s dospíváním se u dívek začínají objevovat již po osmém roce. Podle E. Eriksona (2002) je školní k potvrzení vlastní kompetence. a požadavky

dospělých,

Dítě

věk

se snaží

uspět

aby si zachovalo vlastní

směřuje

obdobím snaživosti, která ve škole, splnit tak

sebeocenění

očekávání

a ubránilo se úzkostem

z pocitů méněcennosti. Ve po

Freudově

periodizaci toto období odpovídá "období latence", kdy

vyřešení vnitřních rozporů

emoční

falického stádia ustupují

a intimní

přání

do pozadí. Nastává období stability, dochází k diferenciaci pohlavních rolí, osvojování poznatků

a kulturních hodnot. Langmaier a

školní období jako "období o

přechodné

období mezi hravým

školáka. Mladší školák je zprostředkovaným těžiště

střízlivého

autoritou.

(1998) charakterizují mladší

realismu". Na

předškolním věkem

značně Později

Krejčířová

sugestibilní, se sám stává

počátku

a

méně

období se jedná

vyspělejším

chováním

kritický k informacím

kritičtějším vůči

okolní

realitě,

jeho zájmů se posouvá od fantazie do životní reality. Tělesný růst

akcelerací

je

během

před začátkem

mladšího školního

věku rovnoměrně

plynulý, s mírnou

a na konci vývojového období, zejména u dívek.

Růst těla

je na začátku období ještě zrychlený, zpomaluje se, podobně jako přírůstky hmotnosti, kolem osmého roku. Tělesná

Během

období se

výrazně

zlepšuje jemná i hrubá motorika.

obratnost a síla hrají také velkou roli v postavení dítěte mezi vrstevníky.

56

Podobně

i oblast poznávání je ve znamení rostoucí aktivity. Rozvíjí cílevědomým

se smyslové vnímání, které se stává více diferenciace

přechází

vnímání konkrétních

předmětů

aktem. V oblasti zrakové

stejně přesné

Kolem desátého až jedenáctého roku života je vnímání zhruba vnímání

dospělého,

a vyvozování souvislostí. Schopnost vybavit si v paměti ztrácí typickou spontaneitu

předškolního

jako

třídění

informací

dřívější

vjemy -

je však limitováno menší zkušeností pro

představivost postupně

všeobecnějšímu.

ke vnímání

období,

dítě

dokáže

rozlišit mezi představou a fantazií, stále více se obrací do životní reality. Na

počátku

bezprostředně

se

spojená s vnímáním.

uplatňuje záměrné

Během

školáků

paměť,

neúmyslná, mechanická

období se paměť zdokonaluje, stále

nejprve krátkodobá, ovlivnitelná

střídání činností,

kratší úkoly, využití hrových

řeči

slovní zásoba, postupuje

častěji

Podobně záměrná

zapamatování, racionalita a logický úsudek.

pozornost je u mladších Proto je vhodné

převládá

školní docházky

vnějšími

prvků či

faktory.

oddechové

přestávky.

V oblasti

se

rozšiřuje

gramatických pravidel. O

řeč

učení,

se opírá

nahodilé, na názoru závislé učení ve fázi

větná

stavba i používání

které se stává více plánovitým než

předešlé.

Podle Piageta (1997) dochází na

počátku

období k posunu od názorného

(intuitivního) myšlení do stadia konkrétních operací, kdy

dítě začíná

respektovat

základní zákony logiky a je více vázáno na realitu. Je schopno pochopit podstatu určité skutečnosti,

chápat

proměnlivost

a reverzibilitu, ovládá spojení

různých

myšlenkových procesů. Pro citové projevy mladšího školáka je typický ústup lability a impulzivity, narůstá

schopnost

Začínají

emočního porozumění

a objevuje se chápání ambivalentních

citů.

se formovat vyšší city. Hodnotové orientace a sociální kontroly jsou zprvu

závislé na

autoritě

na autonomní. jako svého

a situaci. Kolem osmého roku se

Konvenční úroveň

vnitřního

mění

morálky znamená přijetí

heteronomní morálka

běžných

regulativu. K jejich plnění je školák motivován

sociálních norem potřebou

naplnit

sociální očekávání, tzn. být pozitivně hodnocen a akceptován (Vágnerová, 1996). Mladší školní hlavní

činností

věk

je

přechodným

je v tomto období

učení

obdobím od hravého

a práce. Objevují se

57

předškolního věku,

počátky zájmů,

které

přechodný

mívají může

charakter. Seberealizace v zájmové

být vhodnou kompenzací výkonových věk

školní

či

činnosti dítě

nejen rozvíjí, ale

sociálních neúspěchů ve škole.

stabilnější, vyhraněnější, těžiště zájmů

je naproti tomu

Střední

přesouvá

se

do životní reality, stoupá význam dětské skupiny, vytváří se mužská a ženská identita. Z hlediska úspěšné školní práce i celkové psychické pohody dítěte je podstatné kladné sebehodnocení.

Dítě

prostřednictvím

si

blízkých osob a jejich vlastního

vnitřního

informací získaných od

zpracování

vytváří

obraz o

důležitých

sobě,

který je

základem pojetí vlastní identity. Schopnost komplexního sebehodnocení se nejprve vztahuje na zjevné vlastnosti a projevy,

později

s postupujícím rozvojem kognitivních

funkcí se sebepojetí stává složitějším a diferencovanějším, komplexnost a věku je

proměnlivost

vlastní psychiky. Identita

podle Vágnerové (1996)

ovlivňována

zpracovávány na aktuální úrovni produktem, je

spoluurčována

emoční

děti

si začínají uvědomovat

dítěte

ve

středním

školním

zkušenostmi se sebou samým, které jsou

a kognitivní zralosti. Je také sociálním

názory, postoji a hodnocením jiných lidí, zejména

autorit. Pozitivní hodnocení schopností nebo chování dítěťe podporuje sebedůvěru dítěte

ve vlastní schopnosti a schopnost zvládat zátěžové situace i v budoucnosti. Ve

aspekty

středním

dětské

desetileté

dítě

školním

věku

identity jako jsou si

uvědomuje

se dle Vágnerové (1996) rozvíjejí významné

vědomí

stability a originality vlastní identity, kdy

svou odlišnost od ostatních.

pozitivního sebehodnocení a sebeúcty vede

postupně

Dětská

identita je

určena

také

příslušností

identita je v tomto období pro

dosáhnout

k vytvoření ideální identity.

se hodnotí pomocí srovnání s normou, kterou stanovili nabývá významu fyzický vzhled a senzitivita

Potřeba

dospělí.

Dítě

V tomto období

vůči společenským standardům

krásy.

k určitým sociálním skupinám. Rodinná

dítě nejvýznamnější,

v průběhu vývoje získává

na významu identita daná příslušností k nějaké vrstevnické skupině. Preadolescence je také obdobím, kdy dochází k rozvoji jednání (Stipek, et al.).

58

řady

forem rizikového

II. Empirická část

59

1. Cíle studie Cílem studie byl screening a zejména vývojové srovnání vybraných které souvisejí se vznikem a rozvojem ppp v pozdějším

věku.

posouzení stavu a identifikace problematických oblastí, na zformulovali

doporučení

pro primární prevenci v prostředí

Naším

záměrem

základě české

studie byla vzhledem k tomu, že se jedná o novou problematiku,

faktorů,

bylo

kterých jsme

školy.

Těžištěm

předběžná

sonda

do oblasti vývojových procesů. Zmapovány byly problémové okruhy - systém jídelních preferencí, averzí, stravovací zvyklosti, body image (resp. spokojenost s vlastním

tělem), sebeocenění

a sebehodnocení vlastních schopností. Zformulovali jsme následující výzkumné otázky:

I. Jaké jsou jídelní preference a averze u preadolescentních dívek? 2. Jaké je stravování ve škole a v

rodině

v jednotlivých věkových skupinách?

3. Které jsou problematické oblasti stravování dívek mladšího a

středního

školního věku? Jaký je vztah k vlastnímu tělu u preadolescentních dívek? 4. Jaké je středního

sebeocenění

a negativní sebehodnocení schopností u dívek

školního věku?

5. Jakáje spokojenost s vlastním tělem u rodičů sledovaných dívek?

Dále jsme testovali

několik

specifických hypotéz, které se týkaly

okruhů

1., 2.,

4. K prvnímu okruhu jsme testovali následující hypotézy: - Hl: existují významné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami ve vyjádřených vysokých a nízkých preferencích a averzích. - H2: mladší a starší skupina se významně liší v počtu položek, které dívky označily za neznámé - H3: existují významné rozdíly v postojích kjednotlivým potravinám, jídlům a nápojům.

Ke druhému okruhu testovanou hypotézou je, že existují významné rozdíly ve stravovacích zvyklostech v domácím

prostředí

60

a ve škole. Ke

čtvrtému

okruhu

jsme testovali zda existují významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami ve

volbě

figur.

Vzhledem k zaměření práce na vývojové období, kdy se výživové zvyklosti formují, a absenci systematických

výzkumů zaměřených

věk

na tento

neklinické populace, považujeme z hlediska prevence za podstatné zmapovat tyto oblasti. Jak jsme již uvedli v teoretické že nevhodné jídelní chování je než

některé

osobnostní

či

významnějším

části, některé

prediktorem

u

české

detailněji

studie potvrzují,

pozdějšího

rozvoje ppp

rodinné charakteristiky (Piran, 1997, Krch, 1999, White,

2000, Byely et al., 2000).

2. Soubor K volbě respondentek byla zvolena metoda náhodného skupinového Do souboru byly

zařazeny

pouze dívky.

Vylučovacími

výběru.

kritérii byly dietní režim

při

somatickém onemocnění, rodiny cizinců. Výzkumný soubor zvyklosti rodiny

tvořilo

vyloučeny

106 dívek,

(dívky z rodin

čtyři

cizinců

z nich byly pro odlišné stravovací z USA, Vietnamu, Ruska). Jedna

dívka byla vyloučena pro dietní omezení při diabetes. rozděleny

Dívky byly věk

zahrnovala žákyně 1. a 2.

školní

věk

do dvou skupin podle třídy

(N

=

zahrnovala žákyně 3., 4. a 5.

42,

tříd.

1. skupina - mladší školní

průměrný věk

třídy

(N

=

59,

7,3). 2. skupina -

průměrný věk

9,6).

a počty respondentek v jednotlivých třídách viz následující tabulka.

Tabulka 1: Rozložení respondentek podle tříd Počet

1. skupina

21 21 18 20 21

2.třída

3.třída

2.skupina

Průměrný věk

dotazovaných dívek

1.třída

4.třída 5.třída

101

Celkem

61

(rok) 6,8 7,8 8,6 9,6 10,6 8,6

střední

Rozdělení

Z dostupných hodnot byl

průměrný

BMI pro mladší

věkovou

skupinu 15,7

(14,9-17,3), pro starší byl 16,6 (15,1-18,6), pohyboval se v pásmu 25.-75. percentiludle norem z roku 2001 (in Pařízková a kol. 2007).

3. Metodika studie, etické otázky Dívky byly

vyšetřovány

v

prostředí

školy.

Studie byla realizována

ve spolupráci se základními školami v Praze 2 a 4. Školy byly zapojeny do projektu Školní mléko. 7 Testová baterie zahrnovala polo strukturovaný rozhovor,

speciálně vytvořený

pro účely tohoto výzkumu, Dotazník chuťových preferencí a averzí Figurální stimuly Collinsonové (1991). U

žákyň

3.a 4. a 5.

škála PAQ Rohnerovy rodinné diagnostiky (Vágnerová, dívky byly dotazovány

individuálně,

tříd

(Fraňková,

1997),

byla administrována

Matějček,

1992). Mladší

u starších dívek bylo možné pracovat v menších

skupinách. Data byla doplněna o údaje od rodičů dětí. Zákonní zástupci dívek byli a metodologií výzkumu a

před

realizací výzkumu seznámeni s účelem

před započetím sběru

dat podepsali informovaný souhlas

s účastí na výzkumu, s pořízením záznamu rozhovoru a se

způsobem

nakládání

se získanými daty. Účast na studii byla dobrovolná a nebyla honorována.

Přehled

administrovaných metod

Dotazník

chuťových

preferencí a averzí

(Fraňková,

1997) obsahuje seznam

známých devadesáti potravin a jídel, zahrnuje ovoce, zeleninu, maso a uzeniny, přílohy, moučné

pokrmy, sladkosti, slazené nápoje apod. Respondent je požádán, aby

u každé položky vyznačil

svůj

postoj na škále preferencí. Volí jednu ze

čtyř

možností

- výrazná preference ("mám to ráda"), indiferentní vztah, nízké preference (,,je mi to jedno, sním to, ale nemusím to mít"), odmítání ("nejím, nemám to ráda"), je

vyčleněna

neznalost jídla ("neznám, nikdy jsem to nejedla"). Dotazník viz

3.1. U mladší předčítal

věkové

skupiny dívek byl dotazník zadáván

individuálně,

zvlášť

příloha

otázky

a zapisoval administrátor. Tuto metodu jsme zvolili z dostupných metod

7 Dotovaný program Školní mléko byl zaveden v září 1999. Do programu jsou zapojeny zhruba tři tisíce škol (údaj z r.2008). Ve školách jsou instalovány automaty, kde se nabízejí za ceny o třetinu až polovinu nižší proti běžným malá mléka, jogurty či smetanové krémy (Nezval, on-line, 2009).

62

měření

stravovacích zvyklostí (Viz Kapitola 2.6 Teoretické

vytvořena

pro

informace

přímo

u předškolních doporučených

českou

od

populaci, je

žáků

Protože byla

relativně časově nenáročná, umožňuje

získávat

a výsledky je možné komparovat s výsledky získanými

dětí (Fraňková,

2000), což jsme

potřebovali

z hlediska návaznosti

preventivních opatření. Dotazník viz příloha 3.1.

Polostrukturovaný rozhovor byl

vytvořen

otázky na jídelní režim ve škole a v domácím snídaně, svačina

okruhy:

části).

ve škole,

oběd

pro

prostředí

účely

a

této studie, zahrnoval

zaměřoval

ve školní jídelně,

se na následující

společné večeře

s rodinou,

preference fast food restaurací, téma diety. Snídaně:

Snídáš ráno než jdeš do školy? Ajak často? Co jíš nejčastěji ke snídani? A o víkendu? Co snídáš? Svačina ve škole: Co nejčastěji svačíš? Svačinu do školy si chystáš sám? Kupuješ si jídlo ve škole? Kupuješ si : sladké tyčinky z automatu - sladké nápoje, mléko, jogurty? Můžete pít o školní hodině? Nosíš si do školy pití? Co nejčastěji ve škole piješ?

například

colu -

Oběd: Obědváš

ve školní jídelně nebo doma? Chutná ti ve školní jídelně? Jíš také polévky? Co bys ve školní jídelně změnila? Večeře:

S kým doma nejčastěji večeříš? Jak často večeříte celá rodina? Kde nejčastěji večeříš? Fast food: Chodíš ráda do restaurací jako je KFC, Mc Donald a proč? Dieta: Víš co znamená slovo dieta? Zkus to popsat svými slovy Máš s tím, co jsi popsala nějakou zkušenost? Mladší dívky byly dotazovány výpovědi

individuálně,

starší dívky odpovídaly

byly doprovázeny rozhovorem v menších skupinkách.

63

písemně

a jejich

prostřednictvím

Získávání dat že

umožňuje

klinické metody jsme zvolili vzhledem k tomu,

navázání kvalitního kontaktu s mladšími dívkami a je

nejčastější

metodou získávání informací o stravovacích zvyklostech a problémech s jídlem u mladších věkových skupin (Decaluwe, Braet, 2003 in Anderson et al., 2009). Ke

zjišťování

spokojenosti s vlastním

tělem

jsme použili škálu siluet v úpravě

Collinsonové (1991), která byla vytvořena pro práci s preadolescenty. Úkolem skutečné postavě

respondenta je zvolit figuru, která odpovídá jeho

(reálná figura),

ideální figuru stejného pohlaví, figuru, kterou považuje za atraktivní pro pohlaví, figuru

opačného

opačné

pohlaví, kterou sám považuje za nejvíce atraktivní. Rozdíl

mezi ideální a reálnou figurou ukazuje tzv. index diskrepance - míru nespokojenosti s vlastním tělem.

Podnětový

Dotazník PAQ je charakterizuje jako Matějček,

materiál viz

součástí

"sociokulturně

1992, str.2).

příloha

3.2.

Rohnerovy rodinné diagnostiky. Autor metodu

Dotazník zahrnuje 42 položek, sebeocenění,

(hostilita a agresivita, závislost, negativní projevů,

schopností, inhibice citových uvedených škál nás zajímaly

dítěte"

nezávislou metodu sebereflexe

třetí

a

emoční

čtvrtá

tvořících

(Vágnerová,

následující škály

negativní hodnocení vlastních

labilita, pesimismus). Z výše

subškála - negativní

negativní hodnocení vlastních schopností. Respondent

vyjadřuje

sebeocenění

a

míru svého souhlasu

s jednotlivými tvrzeními na škále od "téměř nikdy, určitě ne", ,,málokdy, spíše ano", "někdy,

"téměř

spíše ano", po úplný souhlas,

vždy,

určitě

ano". Administrace

dotazníku trvá přibližně 15 minut. České normy jsou pro dívky a chlapce od 10 let do 15 let. Dotazník viz příloha 3.3. Dotazník pro použili pouze

část

a doplnili jsme

rodiče

byl

dotazníku

některé

vytvořený Fraňkovou

zaměřenou

(1997). V naší studii jsme

na stravovací zvyklosti rodiny a

tématické okruhy, které nám

připadaly

z hlediska

dítěte

nutriční

výchovy a prevence zajímavé. Dotazník viz příloha 3.4. K určení míry nespokojenosti s vlastním

tělem

u

rodičů

jsme zvolili rozdíl mezi aktuální a ideální

hmotností (Silberstein, et al., 1988 in Hrachovinová, Chudobová, 2004).

64

tělesnou

4. Vyhodnocení dat přístupy,

Zvolená metodologie se opírala o kvalitativní i kvantitativní

a to s využitím klinické metody (rozhovor) a dotazníkových metod. Pro kontrolu platnosti

výpovědi

dívek byla užita metoda triangulace, v našem

případě

se jednalo

o získávání dat od dívek a od rodičů. K organizaci a kvantifikaci dat byl využit program SPSS. kvantitativní analýzy dat byla zvolena deskriptivní statistika četnosti, průměr,

Pro porovnání dvou nezávislých tří

M-W) a pro porovnání

vzorků

přístupu

relativní

nepředpokládali

neparametrické metody.

Mann-Whitneyho testu (dále

označujeme

a více skupin Kruskal-Wallisova testu (K-W). vzorků

Pro porovnání dvou závislých proměnných

(četnosti,

apod.) a testy hypotéz. Vzhledem k tomu, že jsme

normální rozložení, použili jsme v rámci druhého

V rámci

byl použit

Wilcoxonův

byl použit x-kvadrát test nezávislosti. U

test. U binomických

některých proměnných

byla dále

provedena korelační analýza.

5. Výsledky Výsledky jsou tématicky

rozděleny

do kapitol podle administrovaných metod

- Dotazník chuťových preferencí a averzí (Kapitola 5.1), rozhovor s dívkami (Kapitola 5.2), dotazník pro

rodiče

(Kapitola 5.3), škála figur ke

zjišťování

body image

(Kapitola 5.4), Dotazník PAQ (Kapitola 5.5).

5.1 Dotazník chuťových preferencí a averzí Seznam 90 potravin, jídel a

nápojů

jsme

rozdělili

podle jednotlivých

preferencí (vysoké, nízké) a averzÍ. Jako zvláštní kategorii jsme jídla. Nominované vysoké preference se z velké skupinách. Graf 1. ukazuje mladšího a

středního

vysoká obliba rajské nápojů

přehled

školního omáčky

vyčlenili

části překrývaly

v obou

neznalost věkových

potravin a jídel s nejvyšší preferencí ve

věku.

V mladším školním

(92,9 %),

šlehačky

skupině

se navíc objevuje

(90,5 %), kakaa a

(90,5 %) a krupicové kaše (88,1 %). Ve starší

65

věku

stupňů

věkové skupině

čokoládových

se mimo shodné

volby s mladší

věkovou

hranolek (87,7 %),

skupinou navíc objevují vysoké preference jablek (87,7 %),

brambůrek

a slaných tyčinek (86 %).

120

100

j Omladši školní

věk

~~!.ško!!":l!~

40

20

Graf 1 : Vysoké preference u dívek mladšího a

Z hlediska ve

vyjádřených

nutriční

školního věku

výchovy nás zajímalo, zda jsou významné rozdíly

vysokých preferencích v jednotlivých skupinách jídel. Statistická

analýza potvrdila tento rozdíl pouze ve na sacharidy (Z

středního

=

skupině

potravin, jídel a

nápojů

bohatých

-3,061, P = 0,002, Wi1coxon test), kde s věkem dochází ke snížení

vysokých preferencí.

Přehled

vybraných vysokých preferencí viz následující graf.

120

100

80

60

40

20

Graf 2: Preference sladkého v mladším a

66

středním

školním

věku

Dále nás zajímali tzv. nízké preference, tedy potraviny, jídla a nápoje, které dítě

zkonzumuje bez

preferencí ve (Z

věkových

-4,343, P

=

vyjádřeného

výraznější

preference. Ve srovnání

vyjádřených

nízkých

skupinách byl nalezen statisticky významný rozdíl

0,000, Wilcoxon test), s věkem docházelo k nárůstu takto

=

postoje,

přesto

v celém souboru

převažovaly

extrémní postoje (vysoké

preference, averze - viz dále v textu). Vybraný seznam devadesáti potravin, jídel a nápojů jsme srovnali podle tohoto postoje. V mladší

věkové skupině vyjádřilo

tento postoj 26,2 % dívek ke

masu, ovesné kaši, "slaným nudlím" (21,4 %), skupině

tvrdým

byl tento postoj sýrům,

vyjádřen

p

=

věku

jídel a potravin, ke kterým dívky

averzi. Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný (Z

vnitřnosti,

Přední

místa v nominaci u obou

=

-3,385,

věkových

skupin

aromatická zelenina (kapusta), káva a sádlo. V mladším školním

se mezi potravinami, k nimž dívky

mrkev, u dívek

věkové

k sekané (31,6 %), tvarohu (26,3 %), kyselé okurce,

věkem narůstal počet

0,001, Wi1coxon test).

zaujímaly

(19 %). Ve starší

guláši, smažené rybě (21,1 %).

Se zvyšujícím se vyjadřovaly

květáku

kuřecímu

středního

školního

věku

vyjádřily

averzi, vyskytla navíc syrová

to byl špenát, ovesná kaše, jitrnice a tavené a

"tvrdé" sýry. Následující graf (číslo 3) znázorňuje averze vůči potravinám a jídlům. 30,---------------------------------------------~

25

20

fO mlad-š-r ~k~l-nIVěkl

~~~!~,::d~1 ~k~~~

10

mléko

jogurt

tvaroh

kefír

žervé,

Lučina

sýry tavené

Graf 3 : Přehled averzí v obou věkových skupinách

67

s-ýry tvrdé

vyjádřených

Statisticky významný rozdíl ve skupinami byl nalezen ve

skupině

zahrnující mléko a

averzích mezi

mléčné

výrobky (Z

věkovými =

-2,521,

P = 0,012, Wilcoxon test). 80

70

60

50

í 40

i

30

~

20

~

r·Ó~·,~·d~f-Ško'n' věk] , - stredr:!!. ~_~~I!:! _~~~ I

i

I !

10 j

!

i

o -~

//

·l'

Graf 4 :

Dívky a 6 je

měly

Přehled

dále možnost

znázorněn přehled

averzí - mléko a

označit

mléčné

výrobky

potraviny a nápoje, které neznají. V Grafu 5

potravin a jídel, se kterými

jsme hodnotu dvacet a více procent). S věkem se

děti

nemají zkušenosti (vybrali

počet

takto

označených

položek

snižoval, rozdíl mezi skupinami je statisticky významný (Z = -2,9, p = 0,004, Wilcoxon test).

50

47,6

.-45

40.5

.--

40 35 30

~ ~

26,2

.-25

23,8

23,8

-

-

20

15 10

kefír

vlašský salát

jelítka

ledvinky dušené

sardinky

omelety sladké

žervé, lučina

Graf 5: Neznámé potraviny v mladším školním

68

tvrdý salám

věku

měkký salám

60

50,0 50

40

..~

E

30

20

10

vlašský salát

keflr

sardinky

jelítka

žervé,

Graf 6: Neznámé potraviny ve středním školním

5.1.1 Postoj dívek jednotlivým potravinám a jídlům a Pro jednotlivé potraviny jsme stanovili

stupeň

lučina

ledvinky dušené

věku

nápojům

obliby. Ve většině případů nebyl

rozdíl v postojích mladších a starších dívek statisticky významný. Tabulky procentuálního zastoupení

postojů

kjednotlivým potravinám a

v Příloze 1. U potravin a jídel, kde se preference u obou liší, jsou uvedeny tabulky a grafy

zvlášť

zahrnující vysoké preference ukázala Příloha

věkových

jsou uvedeny

skupin

významně

pro jednotlivé skupiny. Seskupovací analýza některé

znázornění

clustery, grafické

viz

2. Jednotlivé položky dotazníku jsme

zelenině

se

jídlům

apod.).

překrývají.

Některé

Toto

kategorie

členění

(např.

rozčlenili

do podskupin (postoje k ovoci,

jídla typu fast food,

přílohy,

jsme zvolili, protože nás zajímali

pokrmy z masa)

právě

tyto tématické

okruhy. 1) Ovoce Rozdíl v preferenci ovoce (jahody, statistické významnosti, v obou Přehled

stupeň

jednotlivých

postojů

obliby jednotlivých

věkových

meruňky,

skupinách

viz tabulky v Příloze 1

druhů

jablko, meloun) nedosahuje převažuje

(číslo

výrazná preference.

1-1 až 1-4). Srovnáme-li

ovoce, dosahují nejlepšího skóre jahody (nejvyšší

69

počet

dívek

vyjádřilo

vysoké preference). Jahody dosáhly nejvyšší hodnoty

ve srovnání s celým souborem potravin, jídel a nápojů. 2) Zelenina Podobně

jako u ovoce není rozdíl v preferencích u obou

věkových

skupin.

Ve srovnání skóre obliby nejlepších hodnot dosahuje paprika a rajské jablko, na

opačném

Přehled postojů

konci je brokolice a kapusta.

k

zelenině

viz tabulky

v Příloze 1 (číslo 1-5 - 1-15). Orientačně uvádíme některé hodnoty8

preference u syrové mrkve, k

-

vařené úpravě

skupinách (31,9 %). Preference

převažuje

v 71,6 % se objevuje se výrazná

se zvýšila averze v obou

věkových

u rajského jablka (81,9 %), papriky

(73,7 %), kedlubny (70,8 %), zeleného hrášku (68,8 %) a hlávkového salátu (55,6 %). V postoji ke které

květáku mírně převažovaly

vyjádřilo

(65,2 %) a významný

36,4 % dívek.

mírně převažující

rozdíl

mezi

vysoké preference (47,5 %) nad averzemi,

Převažující

averze se objevuje

například

u kapusty

u brokolice (47,9 %). U špenátu byl nalezen statisticky

skupinami

Nejvyšší preference špenátu je v první

(Z třídě,

= ve

-2,933,

P

středním

snížení vysokých preferencí a naopak dochází k

nárůstu

=0,003,

školním

M-W

věku

dívek, které

test).

dochází ke vyjadřovaly

averzI. 3)

Ořechy,

slané pochutiny

V celém sledovaném souboru dominuje výrazná preference burských

oříšků

(78,4 %) a slaných tyčinek a

chipsů

ořechů

(78,8 %),

(86,6 %). Rozdíl mezi skupinami

není statisticky významný. Relativní četnosti viz Příloha 1, tabulky 1-16 až 1-18. 4)

Přílohy

Z příloh se objevuje v celém souboru vysoká preference bramborové kaše (93,9 %),

vařených

brambor (83,8 %), knedlíků bramborových (92,9 %) a houskových

(85,6 %). U vlašského salátu je vysoké procento dívek, které tento pokrm neznají (41,4 %). V preferenci rýže je mezi skupinami je statisticky významný rozdíl Uvádíme hodnoty, které odpovídají škále, odpověď "neznám" jsme vyčlenili zvlášť. Kompletní přehled relativních četností viz tabulky v Příloze I.

8

70

(Z = -2,201, p= 0,0028, K-V test). třídě

třídě

snížily, v páté

dosáhly

Vyjádřené

opět

100 %.

vysoké preference se ve Přehled postojů

třetí

k přílohám viz

a

čtvrté

Příloha

1, tabulky 1-19 až 1-24. 5) Jídla typu fast food

Sledovali jsme a klobás. Zde je občerstvení, těchto

třeba

stupně

obliby smažených hranolek,

podotknout, že

zmíněno,

nebylo toto v dotazníku

prostředí.

potravin v domácím

těchto pokrmů.

vysoké preference

ačkoliv

hamburgerů,

pizzy,

párků

se jedná o typické pokrmy rychlého dívky si mohly

představit

V celém výzkumném souboru

konzumaci

převažovaly

Nejvyššího skóre obliby z fast food

pokrmů

dosahovala pizza (89,7 %) a hranolky (86,7 %), naopak nižší bylo skóre obliby u klobásy (53,6 %). Rozdíl v postojích mezi

věkovými

skupinami nedosahoval

statistické významnosti. Postoje k pokrmům fast food a jejich procentuální zastoupení u celého zkoumaného souboru viz Příloha 1, tabulky 1-25- 1-30. Dále jme se

zaměřili

na korelace některých fast food

pokrmů,

slaných pochutin

a nápojů typu cola, přehled je uveden viz následující tabulka:

Tabulka 2: Korelace

párek vař., opeč.

klobása klobása

brambůrky,

hamburger párek v rohlíku

Pearson Correlation

,369**

,272**

,311 **

Sig. (2tailed)

,000

,008

,002

N

95

95

95

,254*

,506**

párek vař., Pearson ,369** Correlation

tyčky

coca-cola hranolky

opeč.

hamburger

párek v rohlíku

Sig. (2tailed)

,000

,014

,000

N

95

94

94

Pearson ,272** Correlation

,254*

,438**

Sig. (2tailed)

,008

,014

,000

N

95

94

94

Pearson ,311** Correlation

,506**

,438**

,412**

,356**

Sig. (2tailed)

,002

,000

,000

,000

,000

N

95

94

94

95

94

71

coca-cola

~anolky

Pearson Correlation

,412**

,252*

,396**

Sig. (2tailed)

,000

,013

,000

N

95

97

96

Pearson Correlation

,252*

,251 *

Sig. (2tailed)

,013

,014

N

97

96

brambůrky Pearson Correlation , tyčky Sig. (2tailed)

N

,356**

,396**

,251 *

,000

,000

,014

94

96

96

**. Correlahon IS slgmficant at the 0.01 level (2-tmled). *. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed).

Luštěniny

6)

Vzhledem k tomu, že nás zajímalo srovnání se skupinou věku,

vyčlenili

jsme tuto skupinu

zvlášť.

dětí předškolního

Vysoké preference v této

skupině

dosahovaly nižších hodnot ve srovnání s celým souborem, nejvyšší byla preference zeleného hrášku (68,8 %), u hrachové kaše naopak Přehled

převažovaly

averze (52,7 %).

viz Příloha 1, tabulky 1-31 - 1-34.

7) Kašovitá textura Zajímal nás postoj dívek k pokrmům kašovité textury. V postoji ke krupicové kaši je statisticky významný rozdíl mezi skupinami (Z = -1,957, P = 0,05, K-W test), kde jsou vysoké preference nejvyšší v mladším školním (Z

=

-2,54, P

=

0,024).

Přehled

relativních

četností

věku

v jednotlivých

a u ovesné kaše třídách

viz

Příloha

1, tabulky 1-35 - 1-36.

8) Mléko,

mléčné

výrobky, vejce

Jak jsme již uvedli, s věkem je statisticky významný (Z a

mléčným výrobkům

=

narůstá

-2,521, P

=

averzí k této

skupině

potravin, rozdíl

0,012, Wilcoxon test). Postoje k mléku

a jejich procentuální zastoupení viz

Příloha

1, Tabulky 1-37 -

1-48. Uvádíme

přehled některých

vysokých preferencí - jogurt (84,4 %), mléko

vyjádřilo

12,1 % dívek, stejné procento jej konzumuje bez

(75,8 %). Averzi k mléku

72

výraznější

obliby.

dívky k této

Relativně

nižší je procento vysoké preference tvarohu (64,6 %),

potravině vyjadřovaly

též preference nízké (24,2 %). U kefíru je vyšší

procento dívek, které tuto potravinu neznají nebo V postojích ke

šlehačce

rodiče ji

jsme našli statisticky významný rozdíl mezi skupinami šlehačce převažuje

(Z= -3,030, p= 0,002, M-W test). V postojích ke nejvyšší hodnoty dosahuje u

nekupují (36,4 %).

žákyň

prvních a druhých

tříd,

ve

středním

preference,

školním

věku

se snižuje. Dále nás zajímal postoj dívek k tvrdým typu

Lučina,

sýrům,

taveným

sýrům,

zde jsme nalezli statisticky významný rozdíl mezi

žervé a

věkovými

skupinami

(Z= -2,366, p= 0,018, M-W test), vysoké preference se s věkem snižovaly, procento averzí, nejvyšší bylo ve

třetí třídě.

Ve sledovaném souboru též

sýrům

narůstalo

převažovala

vysoká preference smaženého sýra (74,7 %). V postojích k vejcím, majonézám a tatarským

omáčkám převládají

preference, u vajec dosahují 74,7 %, u majonéz a tatarských

omáček

vysoké

70,1 %. Averzi

k majonézám a tatarským omáčkám vyjádřilo pouze 15,5 % dívek.

9) maso, uzeniny, masné výrobky postojů

Z analýzy

k masným

preference šunky (87,6 %), naopak z

výrobkům

postojů

k

vyplývá, že

převažují

zabíjačkovým pokrmům,

vysoké

jako jsou

jitrnice a jelítka, převažuje v celém souboru averze. V postojích k masu

převažují

70,5 % dívek, naopak averzi verbálně

vysoké preference, u

vyjádřilo

komentovaly obavou z BSE.

hovězího

16,8 % dívek, kterou v

Podobně

v postojích k

masa dosahují

některých případech

drůbežímu

masu

(kuřecí

maso, husa, kachna) převládaly preference. Vysoké procento averze (nejvyšší hodnoty z celého souboru) dívky

vyjadřovaly

k vnitřnostem. U dušených jater averzi

vyjádřilo

75 % dívek, u ledvinek 77,8 % dívek U rajské

pokrmů

omáčky

z masa byl statisticky významný rozdíl mezi skupinami v preferenci

(Z= -2,304, p= 0,021 M-W test).

snižoval, nižší byl zejména u

žákyň

řízku

smetaně

(92,9 %),

svíčkové

na

4.

tříd.

Výrazně

Vysoký

pozitivní postoj se s věkem

stupeň

preferencí byl u

(82,3 %), guláše (80,2 %),

73

kuřecího

vepřového řízku

"číny"

(75 %),

- 78,9 %, sekané - 60,6 %). V postojích k paštice

převládala

výrazná

preference. V postojích k poknnům z ryb byly vysoké preference

méně časté,

dosahovaly

54,1 %. U ryb v konzervě (sardinky) naopak převažovaly averze (77,8 %). převažovala

V postojích k sádlu

(72,1 %). Procentuální zastoupení výrobkům

u sledovaného souboru výrazná averze

postojů

k masu,

poknnům

z masa a masným

viz Příloha 1, tabulky 1-49 až 1-71.

10) Těstoviny

V souboru dominuje výrazná preference špaget a těstovin (93,9 %), u "slaných nudlí" byla relativní četnost vysokých preferencí nižší, dosahovala 64, 5 %. 11) Pečivo

U

pečiva

je vysoká výrazná preference chleba (88,9 %) a koblih a Příloha

1, Tabulky 1-74 a 1-76. Rozdíl

věkových

skupinách dosahoval statistické

(83,8 %). Procentuální zastoupení též viz v postoji k buchtám a významnosti (Z

koláčům

-2,432, P

=

=

vobou

vdolků

0,015, M-W test), kdy s věkem došlo ke snížení

vysokých preferencí. 11) Sladké pokrmy

U ovocných

knedlíků převažuje

výrazná preference v celém sledovaném

souboru (78,8%) a podobně tomu tak je u sladkých omelet (64,6 %). Nejvyšší hodnoty dosahovaly vysoké preference palačinek a lívanců (92,9 %). V preferenci sladkostí (dorty,

čokoláda,

výrazná preference v celém souboru. U u

dortů

85,9 %, u

čokolády

bonbóny, sušenky, zmrzlina) dominuje

bonbonů

vysoké preference dosahují 82,8 %,

86,9 %, sušenek 91, 9 %, zmrzliny 91,9 % (procentuální

zastoupení postojů viz Příloha 1, Tabulky 1-77 až 1-84). 12) Nápoje Ve sledovaném souboru dominuje výrazná preference limonád a sladkých nápojů

(89,9 %),

U kávy

nápojů

převažují

typu cola (89,9 %), kakaa a

čokoládových nápojů

(85,9 %).

averze (59,3 %). Statisticky významný je rozdíl v postojích

74

k bylinkovému převažují

čaji

(Z = -2,481, p = 0,013, M-W test). U

černého/zeleného čaje

vysoké preference v celém sledovaném souboru (62,5 %). Procentuální

zastoupení jednotlivých postojů k nápojům viz Příloha 1 (tabulky 1-85 až 1-90).

5.2 Polostrukturovaný rozhovor s dívkami Otázky rozhovoru byly

zaměřeny

na stravovací zvyklosti dívek ve škole

a v domácím prostředí.

-

Snídaně věku

U souboru dívek mladšího školního snídaně před

odchodem do školy,

ve

jednalo o 14,0 % dívek. Dále jsme se preference sladkých snídaní, necelá cereálie (cornflakes,

kuliček

skupině

zaměřili

třetina

ojediněle

vyskytla absence

dívek

středního

školního

na volbu jídel k snídani.

dívek uvedla, že

nejčastěji

věku

se

Převažovala

snídá slazené

do mléka apod.), která se objevovala u 28,6 % mladších

dívek a 26,3 % staršího školního vysokoškolské

skupině

se

věku

a zejména ve

či středoškolské vzdělání.

skupině,

jejichž matky mají

Mezi dívkami v mladší a starší

byl statisticky významný rozdíl ve

volbě mléčných výrobků

věkové

ke snídani,

preference se s věkem snižovala (X kvadrát = 4,025, df= 1, p = 0,045, x-kvadrát test nezávislosti, název testu dále v textu neuvádíme).

,---------------~----------~---------------------

50,0

40,0

----------

20,0

,-------10,0

Graf7: Volba slazených cereálií ke snídani v celém souboru dle vzdělání matky

75

- Školní svačina Při

otázce na

svačinu

ve škole 4,8 % respondentek v mladší

uvedlo, že si ji chystá bez pomoci věkové skupině

podle

jeden z rodičů,

rodičů.

Ve starší

skupině

očekávání převažoval počet těch,

přesto

věkové skupině

to bylo 12,3 %. V mladší svačinu připravoval

kterým

rozdíl mezi skupinami dosahuje statistické významnosti

(X kvadrát = 7,070, df= 1, p = 0,008). 42,9 % respondentek v mladším školním věku uvedlo, že pečivo

Ve

s oblohou, 21,4 % uvedlo sladkou

středním

svačinu

pečivo,

slané

sušenky apod.).

školním věku svačí slané 54,4 %, sladké 19,3 %.

Následující graf znázorňuje volbu slané ve druhé

(sladké

nejčastěji svačí

třídě

klesá a s postupujícím

svačiny,

která je vyšší v první

věkem opět narůstá.

třídě,

Rozdíl mezi skupinami

podle tříd je statisticky významný (X kvadrát = 9,468, df= 4, p = 0,050).

100

i

80

,-----

,---------

~

---------

60

~

I 40

20

o

1.třida

I

--

2.tnda

I

--

3.tnda

--

5_tIKJ:::.lI

4.tfldu

Tnd......

Graf 8: Volba slané svačiny podle jednotlivých tříd

Statisticky významný rozdíl je mezi skupinami ve

volbě

slaného

pečiva

sladkou pomazánkou, které se vyskytlo u 12,3 % starších dívek. U mladších se tato

odpověď

středním

dětí

nevyskytla (X kvadrát = 3,968, df = 1, p = 0,046).

Pouze ovoce ve

se

pravidelně svačí

školním

věku.

4,8 % dívek v mladším školním

Ovoce ke (slané, sladké)

respondentek v mladším školním

věku

a 33,3 % ve

v jednotlivých třídách viz následující graf.

76

svačině

středním

věku

a 1,8 %

dostává 40,5 %

školním

věku.

Trend

100

80

60

j J:

40

._---20

I

O

1,tdda

I

2.tl'ída

,

3.tříd~

4.třída

plus ovoce

Graf 9: Vývojový trend - ovoce ke

svačině

Nákup potravin a nápojů ve škole - 33,3 % dívek mladšího a 35,1 % věku

si ve škole kupuje mléko a jogurty (školy ve studii

měly

středního

zavedený program

"Mléko do škol"). Nákup sladkostí ze školního automatu uvedlo 17,5 % dívek ve starší

věkové skupině.

skupině

V mladší

se tento

případ

nevyskytl. Rozdíl meZI

skupinami je statisticky významný (x kvadrát = 5,905, df = 1, P = 0,015).

- Nápoje

Výrazná je volba sladkých nápojů ke 33,3 % ve starší a neslazených

věkové skupině.

nápojů

svačině

42,9 % v mladší

věkové skupině,

Statisticky významný rozdíl je v konzumaci vody

(X kvadrát = 6,074, df = 1, p = 0,014), která se s věkem

ve sledovaném souboru zvyšovala. Volbu nápoje ke do kategorie ,jiná

svačině

odpověd'"

v mladší a starší

jsou též

zařazeny

věkové skupině

ukazuje Graf 14,

dívky u kterých byla

odpověď

nejednoznačná. 50.0

45,0

40,0

35,0

30,0

J

1

f

: i

25,0

I

Cl .Mladší školní

věk!

~~~~Ší Šk~~~~~~_J

20,0

15,0

10,0

5,0

0.0 voda/minerálka

slazené nápoje

ovocné

šťávy.

čaje

džus

ntléko

Graf 10 : Volba nápoje ke školní svačině v mladším a

77

JIná

středním

odpověď

školním věku

- Stravování ve školní jídelně Dále nás zajímalo stravování ve školní jídelně. V našem souboru se ve školní jídelně pravidelně středního

stravuje 73,8 % respondentek mladšího školního

školního

nespokojenost

věku.

Vobou

s prostředím školy než

se vyskytla spíše ve starší věkové tříd

věkových

skupinách dívky

s jídelníčkem.

skupině.

věku

a 82,5 %

vyjadřovaly

Nespokojenost

Rozdíl mezi skupinami

spíše

s jídlem

rozdělenými

podle

je statisticky významný (X kvadrát = 10,416, df = 4, P = 0,034). Polévky

v jídelně "nikdy nejí" spíše mladší dívky (26,2 %). -

Společné večeře

Při

v

rodině

otázce na

společné

věkové skupině odpovědělo,

dítě večeří

stravování v rodině 35,7 % respondentek v mladší

že se doma schází k večeři

s jedním z rodičů. Ve starší

denně

celá rodina, ve 28,6 %

věkové skupině pravidelně večeří

s rodiči

49,1 % dívek. Ojediněle

bytu.

Večeři

se vyskytla

odpověď,

že každý

člen

domácnosti

večeří

v jiné

části

u televize uvedlo 20,2 % v celém souboru.

Následující graf ukazuje podle tříd, které večeří

společně

počty

dívek v jednotlivých skupinách

s jedním z rodičů (Graf 11).

50-

40-

.fl 30

= e C>

6:: 20

10

Graf 11 : Vývojový trend -

společné večeře

78

s jedním z

rodičů

rozdělených

vývoj

společného

stravování

dětí

rodičů

bez

vobou

věkových

skupinách

ukazuje Graf 12. 50

40

20

10

1.tiída

3.třída

2.tHda

Graf 12 : Společné večeře

4.třída

dětí

bez

5.tříd~

rodičů.

mnohorozměrného

Zajímaly nás stravovací zvyklosti z pohledu Z grafu je patrná souvislost mezi sladkou snídaní a

svačinou,

nápojů

rodičů

a sladkostí ve škole,

Další cluster svačiny

společnou večeří dětí

tvořily proměnné

rodiči

nejčastěji

a

mléka, 2

společné večeře

nákupem slazených

nebo samotného

pravidelná docházka do školní jídelny,

"slaná

"klasické stravovací návyky".

bez

škálování.

Třetí

svačina",

které

pravděpodobně

skupina zahrnovala

s jedním z rodičů a

společné večeře

proměnné

dítěte.

příprava

reprezentují

nákup školního

o víkendu.

nakup škola_mléka

-

nesnídá

spolecne rodic

společně víkend

('II

J::

o

.~ O

.•. . jídelna denně svaclna..prtprava_rodlna -

svacina_sladka nakup_škola_sl.napoj

spolecnedeti

~.u~,

GI

..

u_~,u

..u

plussladkost

E

pečivosladké

i5

nakup _škola_sladkosti pečivoslan

-1 -

snídanědenně

:í

pll sovo ce spolecne

-2

-1

O

2

Dimension 1

Graf 13 : Stravovací zvyklosti_mnohorozměrné škálování Legenda:"Společně" - pravidelné rodinné večeře, "plus ovoce" - ovoce ke školní svačině, "pečivo slané - "slaná" snídaně", pečivo sladké - "sladká" snídaně, společně děti - společné večeře dětí bez rodičů, "společně I rodič"- společné večeře s jedním

z rodičů v úplných rodinách.

79

-

Porozumění

pojmu dieta a dietní tendence vyčlenili

Kategorie jsme respondentek uvedla

alespoň

jedno

odpověď

neznaly bylo v mladší

odpověď

neznala jedna dívka.

Dívky tělesnou věku).

nejčastěji

na

termín

základě

přiléhavé vysvětlení

věkové skupině

vysvětlovaly

hmotnost (50% v mladší věkové

Racionální (dietní)

způsob

se vyskytovala u 21,1 % ve starší rozdíl mezi skupinami (X kvadrát zahrnoval dietní omezení z

=

lékařské

odpovědí

analýzy

termínu dieta. Dívek, které

7,1 % a ve starší

jako snížený

skupině

přísun

a 40,4 % u dívek

věkové skupině

jídla s cílem snížit středního

školního odpověď

stravování nebo vegetariánství (tato skupině),

Většina

dívek.

zde jsme nalezli statisticky významný

6,385, df

=

1, p

odpovědí

0,012). Další typ

=

indikace (23,8 %, 12,3 %). Jedna respondentka

mimo omezení stravovacího režimu uvedla též užívání dietních pilulek a laxativ. Tato dívka také uvedla, že se snažila dietně stravovat, aby snížila svou hmotnost. Skórovala v pravidelné absenci

snídaně,

naopak školní jídelnu

navštěvuje denně.

Dotazník

stravovacích zvyklostí nebyl rodiči této dívky vyplněn. - Fast food restaurace

Více jak polovina (62,6 %) respondentek uvedla, že restaurační zařízení

(38,1 % v mladší objevilo

ráda.

Při

otázce na motivaci

věkové skupině

zdůvodnění,

skupině).

rozdíl mezi skupinami (X kvadrát občerstvení dětské

a 50,9 % ve starší

že motivací k návštěvě je

v mladší a 7 % ve starší věkové

byla v ojedinělých

=

nejčastěji

hračka

navštěvuje

uvedly, že jim tam chutná

věkové skupině)

k

podobné

dětskému

a nebo se

menu (16,7 %

V motivaci hračkou je statisticky významný

4,594, df = 1, p

případech označena

=

0,032). Restaurace rychlého

jako místo, kde rodina

pořádá

oslavy.

5.3 Dotazník stravovacích zvyklostí pro rodiče V dotazníku jsme se spokojenost s vlastním

tělem

zaměřili rodičů,

pouze na následující oblasti:

vzdělání

spokojenost s tělesnou hmotností

80

a

dítěte,

informace o stravování rodiny, problémy s jídlem

dítěte

a jeho postoj ke školnímu

stravování. Návratnost dotazníků dosahovala 40,6 %.

-

Vzdělání rodičů

Tabulka 3 Vzdělání

Četnost

Základní,

výuční

Středoškolské

Vysokoškolské Neuvedl/a

list

2 15 19 5

Vzdělání

otce Procenta 4,9 36,6 46,3 12,2

Četnost

5 14 18 3

matky Procenta 12,2 34,1 43,9 9,8

- Body mass index (BMI) Průměrný

odchylka 2,6;

Body mass index u

rozpětí

otců

dosahoval hodnoty 26,35

21,2-31,2) a u matek 22,84

(směrodatná

(směrodatná

odchylka 3,2;

rozpětí

18,8 - 33,9).

35

o

30

T

25

20

-L

15

Graf 14: Boxplot BMl rodičů Boxplot rozděluje hodnoty na dolní kvartil (dolních 25% případů), kvartilové rozpětí se mediánem a horní kvartil (horních 25% případů), kroužkem je označen odlehlý případ

81

znázorněným

Spokojenost s vlastní postavou Položili jsme otázku na ideální

tělesnou

hmotnost. Otcové

si přáli snížit tělespou hmotnost v průměru o 2,36 Kg Kg

(rozpětí

(rozpětí

+2 - -21 Kg). Pomineme-li tento extrémní

případ,

odpověděli,

že by

+5 - -9), matky - 4, 54 je

průměrná

hodnota-

3,8 Kg. U matek bylo nejčetnější přání snížit tělesnou hmotnost o 2 nebo o 4 Kg.

-

Spokojenost s tělesnou hmotností dítěte Vzhledem k tomu, že

některé zahraniční

s tvarem a váhou preadolescentních

dětí

tuto položku též do dotazníku pro

rodiče.

studie

uvádějí

s tělesnou hmotností v

nespokojenost normě,

rodičů

zahrnuli jsme

V našem souboru 69,2 %

rodičů

bylo

spokojeno s tvarem a váhou těla dítěte, 15,4 % uvedlo, že by dítě mělo přibrat, shodné procento rodičů uvedlo, že by dítě mělo zhubnout. - Stravovací zvyklosti rodiny V celém souboru

převažovala odpověď,

o víkendech a svátcích (52,6 % v mladší skupině). Odpověď,

že rodina

"často"

že rodina

věkové skupině

stoluje

společně

mladších dívek a 47,4 % starších. Se sourozenci bez v mladší věkové

skupině

a 5,3 % ve starší věkové

večeří společně

zejména

a 36,8 ve starší

se objevila u 36,8 % rodičů

věkové

rodičů

stoluje 10,5 % dívek

skupině.

. vyjimečně

~adnl . výuěnl

li st

Graf 15 :

vysokolkolské

Společné večeře

82

dle vzdělání matky

C

občas. zejména o vík endu

•

často

o

obvykle se sourozenci

cel á rodina

Častý výskyt

se

středoškolským

a

vzděláním.

vysokoškolským

Naopak

skupině

ve

vzděláním či vyučením převažovala odpověď "vyjímečně". Společné

se základním dětí

stolování

společných večeří se vyskytoval zejména ve skupině matek

bez

rodičů

bylo

četnější

ve

skupině

matek se

středoškolským

vzděláním.

"kuchyně", rodiče

Dále jsme se tázali na preferenci více z následujících možností -

tradiční česká kuchyně,

vegetariánská, veganská, makrobiotická, jižní (italská, "máme rádi kuchyně

bylo u

čínu"

receptáře"

odpověď

byl

"podle vlastmbo

výběr pestřejší,

řecká) kuchyně"

preference

řecká),

"od všeho

tradiční česká kuchyně. Podobně

a

stravování, i zde nás zajímala preference

matky. U matek s nejnižším a

receptáře ,

podle vlastního

něco",

nebo napsat jinou alternativu. V celém souboru dominovala

"podle vlastního

společného

si mohli zvolit jednu nebo

receptáře",

se objevovala pouze

dle

vzdělání

tradiční česká kuchyně

naopak u matek s vysokoškolským

vzděláním

objevovala se též vegetariánská, makrobiotická, ,Jižní (italská,

a zejména

kuchyně

vzděláním

"kuchyně"

jako tomu

podle

odpověď

vzdělání

"od všeho

něco".

Následující graf ukazuje

matky. Rozdíly mezi skupinami jsou statisticky

významné (df = 2, p= 0,001, K-W test).

60

• tradiční česká k u chyně 40

• podle vlastního receptáře

o vegetariánská 30

. veganská OjižnJ(italská,

řecká)

• od všeho něco

10

Graf 16: Preference

kuchyně

83

dle vzdělání matky

V preferenci "light" výrazně

skupiny

nelišily,

výrobků před

převažovaly

jednalo se o 47,4 % v mladší 10,5 procenta

rodičů

klasickými potravinami se

rodiny, které tyto výrobky "nikdy" nekupují,

věkové skupině věkových

dívek obou

obě věkové

a 52,6 % ve starší odpovědělo,

skupin

věkové skupině.

že se snaží stravu

"vždy odlehčit". Problémy s jídlem

V dotazníku jsme se

zaměřovali

na nezralé chování

například

od jídla") a problémy s jídlem jako

dlouhodobé nechutenství.

doplnit charakteristiky v dotazníku neuvedené. "dítě

(například

"odbíhání

Rodiče

Třetina rodičů výslovně

uvedla, že

s jídlem nezlobí". Odbíhání od jídla se vyskytlo u 26,7 % dívek mladší věkové skupině

skupiny, ve starší

očekávání

se podle

toho, co má rádo" se vyskytla zhruba u třetiny

dětí

po složkách se objevila u 36,8 % dívek ve starší věkové skupině.

V mladší

nálady", ve starší pokrmům

věkové skupině

věkové skupině

se tato

Odpověď

nevyskytlo.

věkové

,jí podle

z celého souboru. Konzumace jídla věkové skupině

a 15,8 % v mladší odpověď

,jí podle

Nedůvěra

k novým

byla v 11,1 % uvedena odpověď

nevyskytla.

se vyskytla u 41,1 % dívek celého souboru.

tendence se nevyskytla. Gak jsme již zmínili

mohli

dříve,

Odpověď

zahrnující dietní

dotazník nebyl

vyplněn rodiči

dívky, která uvedla dietní chování). -

Postoj dívek ke školnímu stravování dle výpovědi

Podle skupině

výpovědi rodičů

a 5,3 % ve starší

do jídelny pravidelně nechodí 26,3 % v mladší

skupině.

"Nerado chodí" do jídelny dle

11 % dívek v celém sledovaném souboru. v mladší

skupině

a 31,6 % ve

"Nevyhraněný

skupině středního

jídelny převažuje kritika chování samy, v mladší věkové

skupině

rodičů

spolužáků.

výpovědi rodičů

vztah" má 21,1 % dívek

školního věku. V postojích k prostředí

Jídla z jídelníčku si volí dívky

dívkám pomáhají rodiče (volba přes internet).

84

věkové

převážně

5.4 Škála figur ke zjišt'ování body image

Ke

zjišťování

body image jsme použili škálu Collinsonové (1991)

na vzorku preadolescentních případů

nadváhu, kterou

dětí. Silnější

negativně

Zjišťovali skupině,

figury pro dívky znamenaly ve

hodnotily. U

se objevilo hodnocení je "velká", což

ověřenou

některých

vysvětlovaly

(zejména mladších) dívek vzrůst či

jako velký

"má sílu".

jsme rozdíly ve volbách jednotlivých figur v mladší a starší

statisticky

významně

většině

věkové

volbě

ideální figury (Z = -3,392,

četnosti

a procenta voleb ženských

vyšel rozdíl ve

p = 0,001, M-W test). Následující tabulky a grafy ukazují

a mužských figur u mladší a starší věkové skupiny.

1) Identifikační

figura:

Čtyři dívky v mladší věkové skupině volily za identifikační nejštíhlejší figuru

(1), naopak volba skupině. Nejčetnější

věkovou

silnější

figury (6) se objevila u jedné dívky ve starší

byla volba třetí

skupinou) a

(mírně podprůměrná

čtvrtá (průměrná)

figura. U obou

figura, volená mladší i starší věkových

administrace u některých dívek objevilo negativní hodnocení

skupin se

silnějších

figur.

T a b u Ika 4 : Id enffik I I a č DI'fiIgura - m Ia dš'I ško IDI' vevk Procenta Frekvence

Procenta

z platných

Kumulativní

hodnot

J!l"0centa

K:íslo

1

4

9,5

9,5

9,5

figury

2

8

19,0

19,0

28,6

3

12

28,6

28,6

57,1

4

16

38,1

38,1

95,2

5

2

4,8

4,8

100,0

42

100,(

100~

Celkem

85

věkové

během

Ta bulka 5 : Id en ťfika I I CDl, fiIgura - stre DI v

oDIve

Procenta z platných Frekvence

!Číslo figury

rhybějící

Kumulativní

lO,7

procenta 10,7

38,6

39,3

50,0

22

38,6

39,3

89,3

5

5

8,8

8,9

98,2

6

1

1,8

1,8

lOO,O

56 1 57

98,2 1,8 lOO,O

lOO,(

2

6

Procenta lO,5

3

22

4

Celkem hodnota

K:;elkem

hodnot

školnívěk

e::::.

;s:

q:::

§li


:::I

aI

"""

~fj

Dl

~.

~ =

:!.

cE c::

r::

~

jil

10

Četnost

Graf 17: Četnosti voleb jednotlivých figur jako identifikačních v obou věkových skupinách.

6

5

3

Graf 18: Boxplot - volba

identifikační

4

figury v jednotlivých věkových skupinách.

86

2) Ideální figura

Mladší dívky volily ve starší Ve starší nadváze.

věkové skupině.

Naopak

věkové skupině Nejčastěji

byla,

mírné podváze) v obou

extrémně

se

štíhlou figuru (l)

silnější

ojediněle

podobně

věkových

jako

častěji (četnost

9) než dívky

figury (5-7) nevolily mladší dívky

vůbec.

vyskytla volba figury odpovídající mírné

identifikační,

volena třetí figura (odpovídající věkovými

skupinách. Rozdíl mezi

skupinami, jak

jsme již uvedli, je statisticky významný (Z = -3,92, p = 0,001, M-W test). T a b u Ika 6 : Id eálDI'fiIgura ma

o DIve

Sl

Procenta Procenta

Frekvence

z platných

Kumulativní

hodnot

procenta

Číslo

1

9

21,4

21,4

21,4

figury

2

8

19,0

19,0

40,5

3

18

42,9

42,9

83,3

4

7

16,7

16,7

100,0

42

lOO,O

100,0

Celkem

T a b u lka 7 : Id eaDl 'I 'fiIgura - S re DI S o DI ve

Procenta

~íslo figury 1

1

Procenta 1,8

2

6

3

Frekvence

rhybějící

z platných

Kumulativní

hodnot

procenta 1,8

1,8

lO,5

10,7

12,5

29

50,9

51,8

64,3

4

17

29,8

30,4

94,6

5

3

5,3

5,4

lOO,O

56 1 57

98,2 1,8 lOO,O

lOO,O

Celkem hodnota

K:elkem

Zajímaly nás stravovací zvyklosti dívek, které jako ideál preferovaly figuru symbolizující extrémní podváhu (č. 1) a podváhu (č.2). Soubor těchto dívek zahrnoval celkem 24 respondentek v celém věkovém souboru. statistickou analýzu dat,

některá

Počet

srovnání relativních

nebyl

četností

dostatečný

pro hlubší

u vybraných položek

však ukázala, že u těchto dívek bylo vyšší procento těch, které snídaly "občas",

87

častěji

měly

na

svačině přidané

ke

vysvětlení

ovoce (zeleninu)

pojmu dieta ve vyšší

míře

či svačily

Při

pouze ovoce.

popisovaly motivaci zhubnout

při

otázce

sníženém

energetickém příjmu. školnívěk

C\'I .... :;:,

c: CD

O) I;:::

11>'

~ ~ ce c

'e: :ca

...

Q)

:5!

II>

10

20

30

Četnost

Graf 19: Četnosti volby ideální figury

3) Atraktivní dívčí figura pro Obě věkové

v mladší

věkové

opačné

skupiny zvolily

figuru volily

pohlaví

nejčastěji třetí

extrémně

figuru (mírná podváha), Dívky

štíhlou figuru jako atraktivní pro

pohlaví v 11,9 %, u starších dívek to bylo 3,5 % dívek. Tblk I dš'I škODIV I ' ěk a u a 8A : tra kťlVDl lro c hlapce ma T

Procenta Frekvence Procenta

z platných

Kumulativní

hodnot

procenta

Číslo

1

5

11,9

11,9

11,9

figury

2

8

19,0

19,0

31,0

3

20

47,6

47,6

78,6

4

3

7,1

7,1

85,7

5

6

14,3

14,3

100,0

42

100,0

100,0

Celkem

88

opačné

v d DI'ško IDI' vevk T a b u Ika 9 : At ra kťlVDl lro c hl apce stre

Procenta Kumulativní

z platných Frekvence Procenta

hodnot

procenta

Číslo figury 1

2

3,5

3,6

3,6

2

5

8,8

8,9

12,5

3

32

56,1

57,1

69,6

4

13

22,8

23,2

92,9

5

4

7,0

7,1

100,0

56 1 57

98,2 1,8 100,0

100,0

Celkem hodnota

Chybějící

~elkem

školnívěk

...

;k

CI)

u CL .!li! ..: u

I»

~ :C. 2.

... o

"'a

CL

Cl

'2

n

.~

:::s-

li!

ji;"

~

"'a

;=r

S

40

30

20

30

20

10

40

Četnost

Graf 21): Volba atraktivní figury pro

opačné

pohlaví

4) Atraktivní chlapecká figura Podobně

V mladší

jako u atraktivní ženské figury dívky volily

věkové skupině

se vyskytla též preference

89

nejčastěji

extrémně

štíhlé

figuru

(č.

1) a

číslo

3.

silnější

věkové skupině

siluety (5). Ve starší třetí

figury a na druhém místě figury

je preference

Č.

méně

rozptýlená, dominuje volba

4.

a Igura - m Ia dš'I škODIV I ' ěk T a b u Ika 10 : Chlapec k'fi Procenta Frekvence

z platných

Kumulativní

hodnot

procenta

Procenta

Číslo

1

5

11,9

11,9

11,9

figury

2

3

7,1

7,1

19,0

3

23

54,8

54,8

73,8

4

9

21,4

21,4

95,2

5

2

4,8

4,8

100,0

42

100,0

100,0

Celkem

a Igura - s re T a b u Ika 11 : Chlapec k'fi

DI

s o

DI

v

Procenta Frekvence Procenta

z platných

Kumulativní

hodnot

procenta

ČÍslo figury 2

4

7,0

7,1

7,1

3

35

61,4

62,5

69,6

4

17

29,8

30,4

100,0

Celkem 99

56 1 57

98,2 1,8 100,0

100,0

~hybějící ~elkem

90

školnívěk

20

o

10

20

10

30

40

Četnost

Graf 21 : Četnosti voleb jednotlivých chlapeckých figur v obou věkových skupinách

5) Index diskrepance Pro a

identifikační

obě věkové

skupiny jsme stanovili rozdíl meZI volenou ideální

figurou. V obou

věkových

skupinách dominovala nulová hodnota

indexu, ukazující na spokojenost s vlastním a 35,7 % dívek ve starší jejich aktuální si

přály

tělesná

zvýšit svoji

o 9,5 % dívek.

věkové skupině

42,9 % v mladší

preferovaly štíhlejší

hmotnost. Ve starší

tělesnou

tělem.

věkové skupině

hmotnost (20 %), v mladší

Přehled četností

v jednotlivých

věkové skupině

tělesné rozměry

se objevily dívky, které

věkové skupině

věkových

-:2 00

-100

100

-300

20

15

'"o

~

-o

10

o

I

r

I

I, I I

Graf 22 : Index diskrepance v mladší věkové skupině

91

se jednalo

skupinách viz následující

grafy.

00

než je

I

00

-100

100

200

-300

-200

30

,--20

10

I

o

I

I

,-----,

Graf 23 : Index diskrepance ve starší věkové skupině

V souladu s autorkou škály Collinsonovou (1991) a dalšími autory (Labovitz, 1970, 1971; Young, 1981 in Collins, 1991) jsme škálu pojali jako intervalovou a stanovili průměrné hodnoty u jednotlivých voleb figur.

Tabulka 12 : Volba fl ury - vybrané položky deskriptivní statistik Směrodatná

,"

Školní věk

Figura

5

3,1

1,1

42

1

4

2,6

1,0

42

1

5

2,9

1,2

Chlapecká figura

42

1

5

3,0

1,0

Identifikační

56

2

6

3,5

,9

56

1

5

3,3

,8

56

1

5

3,2

,8

56

2

4

3,2

,6

~ěk

Ideální figura

figura

!Atraktivní pro chlapce

věk

odchylka

1

Identifikační

školní

Průměr

Maximum

42

mladší školní

střední

Minimum

N

figura

Ideální figura Atraktivní pro chlapce Chlapecká figura

Průměrná

hodnota volby

souboru a 3,5 u dívek věkové skupině

středního

štíhlejší

identifikační

školního

(průměr

figury byla 3,1 u mladšího

věku.

Ideální figuru volily dívky v mladší

2,6) než ve starší

92

věkového

věkové skupině

(3,3). Jako

věkové skupině

štíhlejší

(průměr

věkové skupině

2,6) než ve starší

identifikační,

atraktivní pro chlapce volily dívky štíhlejší figuru než

(3,3). Jako

volba se blížila

preferované ideální figuře - hodnota 2,9 v mladším školním věku, 3,2 ve starší věkové skupině.

Atraktivní chlapeckou figuru volily

průměrným

opět

štíhlejší než je figura odpovídající

třetí

a

proporcím.

4.5 Dotazník (PA Q) Ze subškál dotazníku nás zajímala

čtvrtá

subškála

(sebeocenění

a

sebehodnocení vlastních schopností). V naší studii jsme testu použili u dívek starších

°

1 let (průměrný věk skupiny 10, 4 roku). Nejčastěji

dívky dosáhly v subtestu negativní

sebeocenění

14

bodů,

které

odpovídají 7 stenu. Druhým subtestem, který nás z hlediska možného preventivního působení

zajímal, je negativní

ocenění

sebehodnocení schopností dosáhly

vlastních schopností. V subškále negativní

nejčastěji

hodnoty 15

bodů,

která odpovídá

8 stenu. U obou škál byla nalezena signifikantní linerámí korelace (r = 0,722, p = ,000, hladina významnosti 0,001, Graf 51).

Výsledky v subtestu negativní

identifikační

schopností korelují s volbou

figury (r

=

0,335, P

=

sebeocenění

0,024, hladina

významnosti 0,05). Zajímavé jsou též vysoké skóry v subtestu závislost.

25

o

'a

20

o

1 Jl

o

o

o

15

~

o

o

o

o

o

o o

o o

o o o

R Sq

15

10

20

Line~r

= 0.458

25

subte!'liOt negativní sebehodu.o(',eui schopnosti

Graf 24: Korelace subtestů negativní sebeocenění a negativní sebehodnocení schopností

93

17

16

15

i:.;

14

13

12

11

Graf 25: Modus v ostatních škálách

Test jsme nestandardně administrovali též u mladších dívek (8-9 let), zde jsme na subtestu negativní 15

bodů.

sebeocenění

zaznamenali dva

nejčetnější

výsledky v testu 9 a

U druhého subtestu byly nejčetnější hodnoty 12 a 14. Podobně vysoké skóre

byl ve škále závislost.

16

14

12

10

Graf26: Modus v ostatních škálách mladší věková skupina

5. Diskuse 5.1

NutričnÍ

zvyklosti

Ve studii jsme skupinami ve

předpokládali,

vyjádřených

že existují významné rozdíly mezi

věkovými

vysokých preferencích v jednotlivých skupinách potravin

a nápojů. Tento předpoklad se potvrdil ve

skupině pokrmů

94

bohatých na sacharidy, což

odpovídá ontogeneticky (Fraňková,

podmíněnému

snižování preference sladké chuti s věkem

2000, D' Anci, Kanarek, 2006).

Přes

četnosti

snižující se trend relativní

preferencí dosahovaly ve srovnáním s ostatními pokrmy vysokých hodnot. Birch a Fischer (1998) poznamenávají, že

nutriční

fázích významnými deterrninantami preference a ve

volbě

sacharidů

projevovala

dětí

například

potravy. V naší studii se vysoká

ve zvýšené konzumaci slazených svačině. Podobně

Pravděpodobně

ukazuje i starší studie Komárkové a

důsledků

návyků,

u

žáků třetích tříd

se jedná o dlouhodobý trend, shodné

Krejčího

Z hlediska prevence PPP a obezity má zvýšený známých negativních

nápojů

výzkum Poradenského

sacharidů

potvrdil zvýšenou konzumaci

(Moravcová, on-line, cit. 2010). závěry

příjmu

sladkých jídel ke snídani a ke

centra Výživa

preference jsou v mladších vývojových

(1982 in

Fraňková,

příjem sacharidů

vedle

2000). obecně

na zdraví vliv na rozvoj nevhodných stravovacích

které mohou být rizikové zejména ve vývojových fázích, kdy dochází

k přirozenému BMl má

nárůstu tělesné

přímou

k nevhodnému

hmotnosti. Jak jsme uvedli v teoretické

souvislost s rozvojem nespokojenosti s vlastním

kompenzačnímu

jednání. Cílem

nutričního

části,

zvýšené

tělem, často

vede

poradenství není restrikce

konzumace potravin se zvýšeným obsahem sacharidů9 , ale konzumace v rozumném množství a volba kvalitních

zdrojů,

jakými jsou cereálie, zelenina a zejména ovoce.

Ve snaze zvýšit konzumaci

nutričně

hodnotných potravin jsou v rámci preventivních

programů zvyšovány znalosti žáků o výživě 10. Za vhodné považujeme zejména ovlivnění rodičů dítěte, kteří mají významný vliv na stravování žáka ll a implementaci

kvalitního stravování do školního doporučení

nápojů. Zahraniční

preference školních a pokrmy obsahující pokrmů

V závěru kapitoly uvádíme

některá

pro preventivní práci s dětmi a žáky.

Ve studii jsme a

prostředí.

rovněž

sledovali vysoké preference u jednotlivých potravin zaměřená

studie (Caine-Bish; Scheule, 2009)

dětí

ukázala, že dívky školního

převážně

sacharidy na rozdíl od

věku

na

nutriční

preferují ovoce, zeleninu

chlapců,

u kterých byla obliba

s převahou bílkovin. Tento trend se u námi sledovaného souboru nepotvrdil,

dívky volily i potraviny bohaté na bílkoviny a tuky. Ve výše

zmíněné

studii a jiných

(Lyttle, et al., 2000; Blanchetle and Brug, 2005) se preference ovoce a zeleniny některé pozitivní účinky jsme uvedli v Kapitole 2.4 Teoretické části některé české a zahraniční programy prevence uvádíme v kapitole 1.4.4. Teoretické části práce II Vliv rodičů na utváření potravního chování dítěte uvádíme v kapitole 2.3 teoretické části

9

10

95

s věkem snižovala. Nižší konzumaci ovoce a zeleniny vyplynula též z výsledků studie Health Behaviour in School-aged Children, realizované na souboru 11-15 letých žáků v České republice v r. 2002. Nízkou oblíbenost ovoce a zeleniny mezi dětmi potvrzují i zjištění České školní inspekce pro školní rok 2007/2008 (Projekt Ovoce do škol, online, cit. 2010). V naší studii jsme trend významného snížení preferencí s věkem nezaznamenali. předpokládali

Dále jsme

věkovými

a averzích mezi věkem

nízkých preferencích

skupinami. Tyto hypotézy se potvrdily, se zvyšujícím se

se vysoké preference snižují a naopak dochází k nárůstu averzí. Negativní

postoj se projevoval též signifikantním věkové skupině.

stravováním v nejstarší nutričních

k jeho

vyjádřených

rozdíly ve

averzí se

rozšíření,

upevňuje

nutriční

nárůstem

nespokojenosti se školním

Jak jsme uvedli v teoretické Během

kolem 4.-5. roku života.

řada

může

ontogeneze

můžeme

dojít

v této vývojové fázi uvažovat o jejich

navýšení ve vztahu se zráním osobnosti. Nezanedbatelný je též vliv

že

systém

averze vznikají snáze než preference. Vedle vzniku

v souvislosti s negativní zkušeností,

často vytvářejí

části,

vrstevníků, kteří

tlak na konformitu a loajalitu žáka. Trew (2006) k tomu poznamenává,

starších

školáků

nedodržuje zásady správné životosprávy z obavy, aby nebyli

cílem kritiky vrstevníků. Ve srovnání skupin potravin se ukázalo, že s věkem se averze

vůči

konzumace třetích

mléku a

mléčných výrobků

až osmých

výrobků

mléčným výrobkům.

tříd

Podobně

se

zahraniční

ke snídani. Též

významně

signifikantně

studie

zvyšují

snižovala

zaměřená

potvrdila snižující se trend v konzumaci mléka a

na žáky

mléčných

s věkem (Lytle et al., 2000).

Ve studii jsme dále sledovali postoje dívek kjednotlivým potravinám, jídlům a

nápojům.

Z analýzy položek dotazníku vyplynulo, že jídelní postoje se

ve sledovaných souborech až na drobné výjimky

významně

statisticky neliší.

Signifikantní rozdíl mezi skupinami byl například u zeleniny v preferenci špenátu, kde jsme nalezli nejvyšší preferenci u Fraňkové

(2000) u souboru dívek

souviset s výše

zmíněným

barevnosti, které je typické 2000).

žákyň

tříd.

Tento trend odpovídá

předškolního věku.

trendem právě

prvních

nárůstu

pro

Podobně můžeme zdůvodnit

zjištěním

Snížení obliby s věkem

může

averzí a s hodnocením jídla podle

operační

stádium podle Piageta

(Fraňková,

vysoké preference u jahod, které dosáhly

96

které

pravidelně

potvrdila i a

česká

středoškoláky,

počet

nesnídají, jejich

s věkem

studie Marádové (2005),

av

zahraniční například

Lytle et al. (2000). Vynechávání

narůstá. Narůstající

zaměřená

trend s věkem

na žáky staršího školního

věku

Vereecken et al. (2002 in Treew, 2006) nebo

některého

z hlavních jídel

může

vyústit v závažné jídelní problémy, jako jsou obezita nebo

v pozdějších

přejídání.

věku

Pravidelnost

v jídle se přenáší do řady jiných denních činností. Rovněž

jsme se dotazovali na volbu potravin ke snídani. Jak jsme již uvedli,

signifikantní rozdíl byl mezi skupinami ve s věkem se preference

těchto výrobků

volbě mléčných výrobků

snižovala.

Relativně

sladkých snídaní v celém sledovaném souboru. Zhruba ve

vysoká byla preference

třetině případů

o slazené cereálie, které preferovaly zejména dívky, jejichž matky mají a vysokoškolské dětí

vzdělání.

Vliv

Fraňková

potvrdila již

vzdělání

(1997,

ke snídani,

se jednalo

středoškolské

matky na výběr potravin a jídelní preference

Fraňková

a kol., 2000). Volba slazených cereálií

je patrně posilována podněty z okolí, jako jsou nabídka rodiny a vliv reklamy, který je v případě slazených cereálií

zřejmý. Výběr

slazených cereálií koreloval s pravidelnou

snídaní, možná souvislost je s preferencí sladké chuti, o které jsme se zmínili výše, a se zaměřením rodiny na "zdravý" životní styl. V námi sledovaných školách nebylo možné si ovoce

či

zeleninu ke

uvedlo, že je ke

svačině,

svačině pravidelně

případech

dokoupit

jen malé procento dívek v našem sledovaném souboru dostává od

projekt Mléko do škol, který nabízí V některých

během vyučování

žákům

rodičů.

V tomto ohledu je významný

jako alternativu

mléčné

výrobky.

se však jedná o sladké smetanové krémy, které jsou však

nutričně méně vhodné a nejsou v souladu s opatřeními pro snižování obezity. Školní

mléko a

mléčné

produkty si ke

svačině

nakupovala

třetina

dívek v námi sledovaném

souboru. Sladkosti a nápoje z automatů si kupovaly dívky ze starší jejich počet

narůstal

s věkem. Tyto výsledky ukazují, že pokud dáme

nakupovat si ve škole

svačiny

modifikovat stravovací zvyklosti

věkové

skupiny,

žákům

možnost

a navíc atraktivní formou, lze takto

pozitivně

žáků.

automaty

Pokud jim nabídneme

převážně

na sladkosti a slazené nápoje (v naší studii zde nakupovalo 17,5 % dívek ve starší věkové skupině),

je tento efekt

opačný.

Poradenské centrum Výživa

dětí nově

propaguje instalaci automatů na nutričně vyvážené školní svačiny (on-line. cit. 2010).

98

nejvyšších hodnot z celého souboru. Významné rozdíly mezi skupinami jsme dále nalezli v postojích ke krupicové kaši, omeletám, rajské

omáčce, šlehačce.

U

preference v předškolním třídě,

nejvyšší v první

těchto

palačinkám,

buchtám a

koláčům,

potravin a jídel byly zaznamenány též vysoké

věku (Fraňková,

2000). V našem souboru byly hodnoty

s věkem klesaly, v některých

případech

pravděpodobně

v souvislosti s trendem snížení preference sladké chuti. l2 Pokrmy, ke kterým dívky v našem souboru

předškolních dětí.

(2000) u některé

vyjadřovaly nejčastěji

averzi, se

Jednalo se o pokrmy

druhy zeleniny a pokrmy z

které

méně

shodovaly s nálezy vhodné pro

Fraňkové

dětský jídelníček,

luštěnin.

V dotazníku a v rozhovoru jsme se dále fast food,

často

zaměřili

na postoje k pokrmům typu

vedle nízké nutriční hodnoty13 přinášejí specifickou kulturu

stolování. Ve sledovaném souboru dívek

převažovaly

preference tohoto typu jídla,

i když nedosahovaly vysokých hodnot jako skupiny jiné

(například

ovoce). Mezi

jednotlivými pokrmy fast food typu jsme našli linerární korelace, které ukazují na souvislosti v preferencích. V rozhovoru dívky uvedly, že motivací k návštěvě tohoto restauračního zařízení je hračka, kterou dostanou k dětskému menu. V motivaci hračkou

byl statisticky významný rozdíl mezi skupinami. Mladí klienti jsou takto

získáváni od útlého

věku,

a jak jsme uvedli v teoretické

části

této práce, pro vznik

preference je mimo jiné podstatná opakovaná expozice. V této oblasti by bylo vhodné informovat rodiče o rizicích spojených s tímto typem stravování. Dále jsme za neznámé. S označených.

předpokládali

věkem

se podle

rozdíl v počtu položek, které dívky

očekávání signifikantně

Rozšiřování jídelníčku

snižoval

věku nejčastěji

v tomto

počet

označily

položek takto

souvisí se školním

stravováním, kde je prostor pro korekci nevhodných stravovacích

návyků,

které

si žák přináší z domácího prostředí. Mimo

nutričních

preferencí a averzí nás zajímaly stravovací zvyklosti dívek

ve škole a v domácím prostředí, potravin ke snídani, školní výrobků,

i

rodičů

zaměřili jsme

se na vynechávání hlavních jídel, volbu

svačině, společné

stolování v rodině, konzumaci light

pomoc s přípravou jídla a zejména na problémy s jídlem. Z výpovědí dívek

vyplývá, že se v mladším a zejména

středním

školním

věku

vyskytují dívky,

vyjma šlehačky, u které nebylo zřejmé, zda dívky zvažovaly sladkou variantu Do této skupiny můžeme volně zařadit nápoje typu cola, jejich negativní účinky na zdraví jsme popsali v Kapitole 2.4 12

13

97

Nákup slazených

nápojů

ve škole vysoce koreloval s položkou

"pravidelně

nesnídá", zde se jedná o rizikovou skupinu, u které se formují nevhodné stravovací návyky.

Mnohorozměrné

svačina,

slaná školní rodiči.

pravidelní docházka do školní jídelny, můžeme

Tuto skupinu proměnné

související

škálování ukázalo souvislost mezi

nazvat jako

příprava

jako jsou

školní

svačiny

Opakem je skupina zahrnující snídaně

jako jsou preference sladkého ke

sladkostí a slazených nápojů ve škole a měla

"tradiční".

proměnnými

společné večeře dětí

a

svačině,

nákup

bez rodičů. Tato oblast by

být předmětem nutriční výchovy. Významný rozdíl mezi skupinami byl ve

volbě

konzumace se s věkem zvyšovala. Tento trend by podpořen

zásobníky na vodu. Dostupnost

Například

Koivisto a kol. (1994)

žákům opakovaně

ověřili,

neslazených

měl

nápojů,

být ve školním

těchto nápojů

jejich

prostředí

zvýší jejich konzumaci.

že pokud jsou šestiletým a sedmiletým

podávány k obědu neslazené nápoje a mléko, zvýší se konzumace

těchto nápojů.

Dále jsme sledovali docházku do školní jídelny a spokojenost se školním stravováním. Se zvyšujícím se pravidelně

stravují. V obou

věkem přibývalo věkových

jídelně

dívek, které se ve školní

skupinách

převažovala

nespokojenost

s prostředím a klimatem ve školní jídelně. Školní stravování má v prevenci podstatný význam,

může

zkušeností s

mít dobrý vliv na

větší

utváření

výživových zvyklostí a

škálou jídel a úpravami potravy.

Může

fungovat jako sociální model, pomáhající

Limitem je

často prostředí

překonat

Přítomnost

a celková atmosféra ve školní

potřeby dítěte,

na individuální

Zvýšený hluk spolu s nepříliš estetickým specifickou psychosociální situaci, která jídelníček

je pro

jídelně.

žákyně

prostředím

může

mít

přes

ostatních

(Fraňková,

neofobii

Zejména

z prostředí školky, kde celkovou situaci kolem jídla lze hodnotit jako zaměřenou

některé

pomáhat korigovat

nevhodné návyky nebo špatné stravovací zvyklosti rodiny. může

umožňuje rozšíření

2000).

přechod

klidnější,

více

tříd náročný.

prvních

ve školní

dětí

jídelně vytvářejí

snahu o vyvážený, kvalitní

negativní vliv na mladé strávníky, v tomto

směru

by bylo vhodné

informovat zřizovatele a vedení škol. Dále jsme se

zaměřili

v tomto vývojovém období

na

některé

problémy ve stravování

předznamenávat

žáků,

rozvoj PPP v pozdějším

2006 in Fischer, et al., 2009; Nicholls, Russell, 2009). Pouze

99

které mohou věku

(Sinton,

třetina rodičů

odpověděla,

že jejich dítě "s jídlem nezlobí". V případě problémů s jídlem se v mladší

věkové skupině

jednalo

převážně

o nezralé zacházení s jídlem (odbíhání od jídla,

konzumace po složkách apod.). U

relativně

procent) dívek se objevily problémy s přijímáním nových (2006) k tomu uvádí, že neofobie je

častá

čtyřiceti

vysokého procenta (zhruba pokrmů.

Pliner a Salvy

i po 3. roce života, zejména u dívek.

Na její překonání má významný vliv sociální facilitace (Birch, Fischer, 1988). Z hlediska rizika rozvoje ppp nás zajímaly dietní tendence, jejich výskyt u preadolescentních dívek potvrzují

některé zahraniční

studie (Maloney, 1989; Hill

a kol., 1990; Schreiber et al., 1996; Smolak a Levine, 1994; Striegel-Moore, et al., Ojedinělé

1995; Thelen et al., 1992; Wood et al., 1996).

výzkumy realizované

v našich podmínkách ukazují, že dietní tendence jsou patrné již u jedenáctiletých (Krch a Csémy, 2005). Vzhledem k rozdílnému chápání tohoto pojmu i ve starších věkových

sledovaném souboru alespoň

většina

porozumění

věkových

ojedinělý případ.

jak dosáhnout nižší

rodičů,

zaměřenosti

některé

vysvětlit

věku

osm let uvedla, že ji

Výsledky ukazují, že preadolescentní

hmotnosti,

některé

dietování však zatím realizují pouze

v této oblasti je problematické, vést k nezdravé

tělesné

tomuto pojmu. V námi

skupinách dokázala

jeden význam pojmu dieta, pouze jedna dívka ve

vědí,

u svých

na

dívek v obou

sama držela. Jednalo se však o dívky

zaměřili

skupinách jsme se

z nich toto chování vídají

ojediněle.

působení

Preventivní

studie potvrdily, že edukace o

výživě může

dívek na stravování a k rozvoji dietování. Za

vhodnější

považujeme nutriční výchovu zaměřenou na rodiče. Rodiče ovlivňují

regulovat patří

příjem

potravy

vývoj preferencí, (Fraňková

také kultura stolování a

výzkumném souboru více jak

a schopnost

dítěte samostatně

a kol., v tisku). Ke správným jídelním

příjemná

třetina

návyků

návykům

rodinná atmosféra u stolu. V našem

mladších dívek a skoro polovina starších

večeří

společně s rodiči. Údaje jsou vyšší, než které uvádí Fraňková (1997) u souboru dětí 14

předškolního věku . Tento trend patrně souvisí s měnícím se režimem staršího dítěte. Některé

dívky uvedly, že

večeří

celá rodina nebo sami u televize, nebo každý

domácnosti ve svém pokoji. Tento typ stolování mimo absence komunikace

člen

může

podle Hornbachera (1998) vést u starších ke konzumaci jídel s vysokým obsahem uhlohydrátů,

14

soli a tuku, s nízkou schopností uspokojit pocit hladu, což vede

V této studii se jednalo o výzkum zahrnující velký vzorek (N=900) dětí z Prahy a venkova

100

k přejídání. Z hlediska prevence ppp by bylo vhodné co nejvíce

začlenit společné

stravování do života rodiny již od útlého věku dětí. Krch a kol. (2005) ve studii žákyň staršího školního věku nalezli ve

skupině

dívek, které byly ohroženy mentální bulimií, Nemůžeme

mimo jiných charakteristik také absenci rodinného stolování. existuje může

přímý

tvrdit, že

vztah mezi rodinným stolováním a rozvojem PPP, ale jeho absence

ukazovat na další nevhodné jídelní zvyklosti v rodině a problémy v soužití.

Společné

stolování má

řadu

dopadů

pozitivních

subjektivní pohody (Franko et al., 2008),

na psychologické zdraví a pocit

může

zvýšit rodinnou komunikaci

(Foulkerson, et al., 2006). Řada výzkumných studií ukázala vliv vzdělání rodičů na výběr a preferenci

jídel a jídelní chování

(Fraňková,

rodiny v našem souboru česká kuchyně.

Se

1997,

Fraňková

převažovala kuchyně

vrůstajícím vzděláním

věkové skupině

receptáře"

"podle vlastního

matky se

vzdělání

Rozdíly mezi skupinami v závislosti na V mladší

a kol., 2000; v tisku). Ve stravování

výběr

typu kuchyní

vzděláním

nevhodně

rozšiřoval.

se též

objevily rodiny s preferencí vegetariánství a veganství. Preference

být při

dospělých,

v

ojediněle

těchto trendů

dětském věku může

vyváženém jídelníčku riziková.

Vliv reklamy na stravovací zvyklosti jsme zmínili již výše. Reklamní proklamuje, že je možné zkonzumovat zvýšené množství potravin bez je

například

nárůst

tělesné

se v některých rodinách, i kde Volba

těchto

přiměřené

využití

potravin není

hmotnosti.

členové

Konzumace

vitaminů

nízkotučných

samozřejmě

od

jako

potravin

nemají problémy s nadváhou stává standardem. vhodná pro

děti

a žáky,

rozpustných v tucích nebo pro tvorbu

těchto výrobků

průmysl

důsledků,

kteří potřebují

množství tuku nejen jako zdroj energie, ale také pro správný

Konzumace

tradiční

matky byly vysoce signifikantní.

a u matek s vysokoškolským

mnohdy maskuje narušené stravovací zvyklosti u

a

dětství může

růst

některých

a vývoj,

hormonů.

zakládat na obavách z tuku a následném

dietním chování, které dívky mohou zaměňovat za normální režim. Vágnerová (2005) uvádí, že chování

rodičů

je v tomto vývojovém období považováno za normu. V naší

studii zhruba deset procent rodin uvedlo, že se snaží "vše Hrachovinová a kol.(2003), která se

zaměřila

na

dospělé

dosahovalo hodnoty 35,3. Jak jsme již uvedli v teoretické

části,

odlehčit".

Ve studii

ženy, toto procento dietní chování matky

má vliv na stravovací zvyklosti dcery (Pike, Rodin, 1991 in Birch, Fischer, 1998;

101

Tiggemann, Lowes, 2002; Francis, Birch, 2005, Hill, Pallin, 1998, Smolak et al., Podobně česká

1999).

u studentek signifikantně

studie Krcha a Drábkové (in Krch a kol., 1999) ukázala, že

středních

škol, které vykazovaly narušené jídelní postoje, byl

vyšší výskyt obezity a diety v rodinách.

5.2 Body image Ve studii jsme se dále části

na body image. Jak jsme již uvedli v teoretické tělem

práce (Kapitola 3.2), nespokojenost s vlastním

předcházející

i

zaměřili

preadolescentů

další psychopatologii. Preferenci štíhlosti u

řada zahraničních

je rizikový faktor, potvrzuje

studií (Ricciardelli, McCabe, 2003; Lowes, Tiggemann, 2003;

Collins, 1991; Davidson et al. 2000; DeLeel, 2009). Internalizace štíhlého ideálu vede dle Wertheim et al. (2009) ke zvýšení sociálního srovnávání a má přímý vliv na rozvoj nespokojenosti s vlastním tělem. Preference štíhlosti, která je

často

chování a jídelních poruch, se podle

dávána do souvislosti s rozvojem dietního

některých autorů začíná

pátého roku (Wertheim et al., 2009, Cave, 2009). ukázala, že v chápání od pátého roku života Kolem šestého roku

Podobně

tělesných rozměrů člověka současně

začínají

s

uvědomováním

projevovat již kolem

i naše studie z roku 2000

dochází k velkému pokroku

si a prožíváním vlastního

dívky kriticky hodnotit

tělesné rozměry,

těla.

zřetelná

je preference štíhlých postav, objevují se kulturní stereotypy v pohledu na nadváhu (Fraňková,

Chudobová, 2000, Chudobová, 2001, 2003).

V naší studii

zaměřené

štíhlých figur. Rozdíl mezi tělesných rozměrů,

ve starší

na preadolescentní dívky

věkovými

skupinami byl signifikantní ve

kdy dívky v mladší

věkové skupině.

Podobné

převažovala

věkové skupině

závěry

našim

preference

k realističtějším

ideálu

tělesným

směrem

rozměrům

k

silnějším

může

volbě

ideálních

volily štíhlejší figury než

~ištěním přinesla

studie Sandse et al. (1997), která ukázala, že u dívek v průběhu změně

preference

tělesným

longitudinální

času

dochází ke

rozměrům.

Posun

souviset s vývojem a možná též

s intervencí v prostředí školy (problematika zdraví a zdravého životního stylu je součástí tělem,

povinného curicula 1.-3.

v mladší

věkové skupině

si

tříd).

Dále jsme sledovali nespokojenost s vlastním

přálo

vypadat jako štíhlejší figura 42,9 % dívek, ve

102

starší

věkové skupině

tělesné rozměry.

to bylo 35,7 %. Naopak 20 % starších dívek si

přálo silnější

Trend je srovnatelný s nálezy Collinsové (1991) a Schura et al. (2000

in Rašticová, 2009) u skupiny 9-12Ietých. U obou

věkových

silnější

skupin se vedle preference

figury objevilo

i negativní verbální hodnocení otylosti. Tato variabilita postojů je v souladu s našimi staršími

zjištěními

u vzorku

Chudobová, 2001, 2003). v dětském

věku

předškolních

Přijetí

potvrzují i některé

dívek (Chudobová,

kulturních zahraniční

stereotypů

vůči

Fraňková,

2000;

lidem s nadváhou

studie (Paxton et al., 1991; Tiggemann,

Penington, 1990; Maloney, et al., 1989; Hill, Silver, 1995; Tiggemann, WilsonBarrett, 1998). V této oblasti by bylo vhodné

začlenit

metody

zaměřené

na formování

zdravého body image a práci s předsudky vůči lidem s nadváhou, zejména v mladších vývojových fázích. Porovnali jsme stravovací zvyklosti dívek, které preferovaly štíhlé figury. V této

skupině

ovoce ke záměrné

se objevily

svačině),

některé

charakteristiky (vynechávání hlavních jídel, pouze

které zatím neodpovídají dietnímu režimu (dívky neuvedly

snižování tělesné hmotnosti), ale mohou být v pozdějších fázích rizikové.

Ve studii jsme dále sledovali spokojenost Nespokojenost s vlastním

tělem

rodičů

s vlastní

nebo dietní tendence u

rodičů

tělesnou

hmotností.

mohou predikovat

rozvoj dietního chování u dívek (Francis a Birch, 2005, Hill and Pallin, 1998, Hill et al., 1990, Smolak et al., 1999). Naopak

tělesná

spokojenost matky a vyšší BMI jsou

protektivními faktory vzniku mentální anorexie (Nicholls, Russell, 2009). V námi sledovaném souboru si matky

přály

snížit svou

tělesnou

hmotnost v průměru o 3,23

Kg. Naše výsledky jsou srovnatelné s nálezy Hrachovinové a kol. (2005) a kol. (2001) u dospělých žen. U

otců

dítěte

spokojeni. V některých

hmotností v normě)

rodičů

s tělesnou hmotností jejich dcery.

většině případů

případech rodiče

měla přibrat či

jsou

rodiče

s tělesnou hmotností

uvedli, že by jejich dcera (s

tělesnou

zhubnout. Podobné výsledky zaznamenal Hi11

et al. (1992), v této studii tato nespokojenost s věkem s nespokojeností s tvarem a hmotností komentáře rodičů,

a

bylo přání zhubnou v průměru o 2,36 Kg.

Dále nás zajímala spokojenost Výsledky ukázaly, že v převážné

Huňkové

těla dítěte

narůstala.

V souvislosti

se mohou objevit negativní

které mohou vést k nespokojenosti s vlastním tělem (Smolak, et al.,

103

1999; Tremblay, Lariviere, 2009). V rámci prevence se jeví jako vhodné edukovat nejen dívky o tělesných změnách v průběhu vývoje, ale i jejich rodiče.

5.3

Sebeocenění,

sebehodnocení vlastních schopností sebeocenění

Ve studii jsme dále sledovali v negativní věku

formě

a sebehodnocení schopností, které

souvisejí s rozvojem nespokojeností s vlastním

tělem

v pozdějším

(Folk et al., 1993; Lawrence a Thelen, 1995; Wood et al., 1996; Buton et al.,

1996; O'Dea, 2002). Použili jsme škálu PAQ Rohnerovy rodinné diagnostiky (Vágnerová, Matějček, 1992). Výzkum realizovaný v České republice potvrzuje snížené

sebeocenění

u 10-11 letých

V našem souboru starších dívek jsme sebeocenění

žáků

s nadváhou

podobně

(Fraňková

nalezli hodnoty

a kol., v tisku).

svědčící

pro snížené

a sebehodnocení vlastních schopností a zvýšenou závislost. Vágnerová

(2005) uvádí, že ve

středním

objevovat častěji negativní K námi

školním

věku

potvrzení našich

závěrů

je

potřeba přistupovat

českým překladem

je

kritičtější,

proto se

může

sebeocenění.

zjištěným skutečnostem

nalezla nesoulad mezi

bývají žáci

potřebné

další

kriticky,

a originálem škály, pro

ověření (Fraňková

Fraňková

jednoznačné

a kol., v tisku).

Přesto

se

jeví jako vhodné zařadit techniky zaměřené na tyto fenomény do programu prevence.

5.4 Diskuse k metodice studie Při

interpretaci

zjištěných skutečností

musíme brát v potaz

některá

omezení,

která vyplývají z metodiky výzkumu a použitých metod. V našem výzkumu jsme pracovali s dívkami v různých vývojových období, bylo nutné nejprve námi zvolené testové baterie v mladší

věkové skupině.

zvyklostech dívek jsme použili rozhovor, který se respondentů.

Jeho výhodou je, že

a respondentem,

umožňuje větší

obdobích jsou výsledky

zlehčuje

ověřit

vhodnost

K získání dat o stravovacích nejčastěji

užívá u mladších

nastolení vztahu mezi výzkumníkem

flexibilitu při kladení otázek. V mladších vývojových

ovlivněny způsobem,

jakým jsou otázky kladeny, formou,

kterou jsou prezentovány a kontextem (setkání s autoritou), ve kterém rozhovor probíhá (Schwarz a kol., 1991). V oblasti problémového jídelního chování jsme se

lO4

z tohoto důvodu rozhodli nepoužít dětskou verzi Eating attitudes test 15, protože obsahuje

některé

děti

otázky, které mohou být pro

poznamenávají Huon a kol. (1997),

některé

sugestivní a návodné. Jak

zahraniční

studie

přinášející

data

o dietních tendencích u mladších žáků mohou být tímto zkresleny. Použitelnost škály figur u mladší

věkové

skupiny jsme

ověřili

K použití dotazníkových metod v dětském použít od 10 let věku, protože mladší své projevy

objektivně

děti

v rámci jedné

věku

se

nejsou

Přesto může

hodnotit.

informace o tom, jak subjektivně hodnotí Vyšetření

dříve (Fraňková,

již

dítě

obecně

uvádí, že je lze

dostatečně

sebekritické a nedovedou

tento typ metod

přinést přínosné

danou oblast.

hodiny. Mladší dívky byly

vyšetřovány jednotlivě,

bylo možné pracovat v menších skupinkách. Z technických dívek stanoven BMI, v tomto chyběl.

případě

důvodů

jsme vycházeli z údajů od

u starších

nebyl u všech

rodičů.

U

některých

Vzhledem k tomu, že nám šlo o získání podnětů pro prevenci

v prostředí školy a nesledovali jsme zařadili

standardně

trvalo na cca 40-45 min., testovou baterii tedy bylo možné užít

vyučovací

dívek tento údaj

Chudobová, 2001).

primárně

závislost BMI a ostatních

proměnných,

jsme i tyto dívky do souboru.

Testovou baterii jsme se snažili sestavit tak, aby byl co nejvíce eliminován faktor únavy. Studie byla realizována v období, kdy žákyň

byl

prvních

čas

vyladění

2006). nižší

tříd

na režim školy.

administrace a respondenta

Při vyšetření

vyladění

může

čas

standardně

subjektu. Jak ukazují

v ranních hodinách, kdy dívky

kontrolovat, studie,

výkonu v Dotazníku

do školy nasnídané, je

chuťových vyšetření

preferencí a averzÍ. a velikosti vzorku

dodržet.

dosahovala pouze 40,6%. na výzkumu

(informační

účasti

Přes

při

pro

rodiče,

kde návratnost

naši snahu motivovat zájem

rodičů

ke spolupráci

administraci

leták) se

nepodařilo

dotazníků

zajistit vyšší participaci na studii.

ve studii se možná vyskytovalo

hlediska cíle a účelu studie zajímavé.

15

plně

některé zahraniční

přicházejí

nebylo možné vhledem k zdlouhavosti

Další problém se vyskytl

Odmítnutí

kterou nebylo možné

adaptaci

ovlivnit jeho postoje (Birch et al., 1990 in Trew et al.,

pravděpodobnost ovlivnění

Tento

Proměnou,

můžeme předpokládat

Viz Kapitola 2.6 Teoretická část

105

právě

u skupin, které by byly z

Míra pravdivosti výpovědí

platnosti

návratnost

údajů

je dalším limitem. V naší studii jsme pro zvýšení

použili metodu triangulace. Výsledky ukázaly, že

dotazníků

a tedy zahrnutí jen

části

přes

nízkou rodičů

souboru, se údaje získané u

i dívek ve velké míře shodovaly. Dalším úskalím naší studie je srovnatelnost a zobecnitelnost dat. Soubor respondentů je žákyň

sice

mladšího a

v hlavním

městě

dostatečný

středního

pro analýzu dat, není však representativní pro populaci

školního

věku. Specifičnost

vzorku je také dána tím, že

je vyšší dostupnost potravin a jídel, což mohlo

podstatně

ovlivnit

výsledky studie. Také socioekonomický status rodin nebyl sledován a mohl se významně

podílet na výsledcích. V námi sledovaném souboru byl nižší výskyt

rodičů

se základním vzděláním, což je dáno tím, že jsme pracovali s pražským vzorkem, kde můžeme předpokládat

vyšší

vzdělanost rodičů. Rodiče

s vyšším

vzděláním

také mohli

být více motivování k participaci na studii. Přes

přinesla

existující metodologické limity

můžeme

shrnout

naše studie pro primární prevenci. Cílem našeho

některé podněty,

které

sdělení

je podat informaci o možnostech preventivního působení na vzdělávacích úrovních ISCED 0_2. 16 Vycházíme ze studia literatury a

u dívek

závěrů šetření zaměřených

předškolního věku (Fraňková,

na vztah k vlastnímu

tělu

Chudobová, 2000) a stravovacích zvyklostí,

body image a sebehodnocení u dívek mladšího školního a středního školního věku.

5.5 Možnosti intervence na úrovni Odle klasifikace ISCED

V tomto období se jako optimální jeví zejména nespecifická forma prevence, zaměřená

na harmonický rozvoj osobnosti

v oblasti sociálních kompetencí,

sebedůvěry,

předškoláka. Dítě může

být rozvíjeno

sebejistoty (Slavíková, 2000),

například

pomocí metodiky "Zdravá mateřská škola,,17 (Havlínová, Havlová, 1995). V oblasti stravovacích zvyklostí se jedná o období, kdy se tyto vzorce podobně jako jídelní preference teprve

upevňují,

školka

může významně

pomoci

při

korekci

16 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED (lnternational Standard Classification ofEducation). ISCED O odpovídá preprimárnímu vzdělávání - období mateřské školy, ISCED 1 zahrnuje první stupeň, ISCED 2 - zahrnuje druhý stupeň a nižší sekundární vzdělávání 17 Některé cíle projektu jsme uvedli v Kapitole 1.4.4.2

106

nevhodných stravovacích

návyků,

které si

dítě přináší

z rodiny.

Některé podněty

k nutriční výchově v tomto vývojovém období podala již Fraňková (2000). V oblasti formování zdravého body image mohou pedagogové v tomto vývojovém období v tvaru a

tělesné

zařadit

běžného

do

hmotnosti, zvýšení odolnosti

cvičení zaměřená

vůči

předsudky vůči

tolerance k odlišnostem a práci s může

kurikula

na

přijetí rozdílů

kultu štíhlosti a zejména zvýšení

lidem s nadváhou. Práce s dětmi se

opírat o zahraniční metodiku Shapesville (Mills, et al., 2003), která byla ověřena

jako účinná pro práci s dětmi ve věku 5-9 let. V předškolním za klíčovou intervenci

věku

v pozdějších

(i

zaměřenou

vývojových

fázích)

považujeme

na rodiče. Vzhledem k dennímu kontaktu pedagogů

s rodiči je možno navázat úzkou spolupráci. Školka by plnila funkci poradenského pracoviště,

pedagog by mohl

informace

například

při

na

některé

problémové oblasti a

informačních materiálů či

formou písemných

s externisty (psychology) zaměřena

upozorňovat

realizaci odborných

workshopů. Sdělení

předávat

spolupracovat by

měla

být

zejména na oblast stravovacích zvyklostí (rozvoj jídelních preferencí, práce

s averzemi a neofobií, význam

společného

stravování a kultury jídla, zásady zdravého

životního stylu apod.). Podkladem by mohla být již (2000) a materiály Poradenského centra Výživa informovat

rodiče

dětí.

zmíněná

Fraňkové

publikace

Jako vhodné se dále ukazuje

o rizikových faktorech rozvoje jídelních poruch a nespokojenosti

s vlastním tělem, a pokud to bude možné

(například

formou workshopu s odborníkem

externistou), nabídnout možnost práce s vlastními jídelními postoji a body image. Informace poskytnuté rodičům by měly být předávány s ohledem na to, že u některých predisponovaných jedinců na

tělo, přehnanému

může

informovanost naopak vést ke zvýšenému

zaměření

dodržování zásad "správného stravování" a zdravého životního

stylu, což může být naopak rizikové. V neposlední

řadě

by preventivní působení

mělo

zahrnovat oblast komunikace a vztahů v rodině.

5.6 Primární prevence na vzdělávací úrovni ISCED 1 a 2 Jádrem preventivní strategie by komplexní

změna prostředí

analýzou školního

prostředí,

měla

být vedle spolupráce s rodinou

a klimatu ve škole. Preventivní strategie by a to zejména v oblastech

107

emočního

měla začít

klimatu ve

třídách,

závadnosti

prostředí

z hlediska formování nevhodných jídelních zvyklostí, rozborem

postojů a odborné připravenosti pedagogických pracovníků. Školy mohou navázat

na projekt "Zdravé

mateřské

školy" a

začlenit

zásady programu Zdravá škola nebo

nově vzniklého programu Světové zdravotnické organizace Škola zdravé výživylS.

Jako zásadní se jeví zejména změny prostředí žáků. Školy v této oblasti mohou pomoci tím, že umožní kvalitní školní stravování (zejména zváží možnosti změny prostředí

a atmosféry v jídelnách, které by dívky v námi sledovaném souboru

upřednostnily před změnou jídelníčku),

nápoje, které si žáci ve sacharidů,

středním

kterou potvrdilo naše

odstraní automaty na sladkosti a slazené věku začínají

školním šetření

kupovat. Zvýšenou preferenci

i výzkum Poradenského centra Výživa

(Moravcová, on line, cit. 2010), je možné uspokojit tím, že bude

dětí

žákům umožněn

přístup k ovoci. V této oblasti je slibný nový program MŠMT Ovoce do škol zaměřený

na žáky 1.-5.

do škol také

zaměřuje

tříd,

jeho

19

který se vedle bezplatné distribuce ovoce a zeleniny

začlenění

do výuky a na kontakt s rodinou. V zahraničí

Blanchette and Brug (2005) potvrzují, že školní program na zvýšení konzumace ovoce musí zahrnovat edukaci

žáků.

Také spolupráci s rodinou považujeme za podstatnou

vzhledem k tomu, jakou roli hrají v etiologii stravovacích poruch. Recentní studie Kmlnera (2009)

ověřila,

že bez podpory rodiny nedošlo u 11 letých

žáků

ke zvýšení

konzumace ovoce a zeleniny, které škola v rámci zlepšení školního stravování

žákům

nabízela. Naše studie ukázala, že ve

středním

školním

věku

neslazených nápojů, ta by měla být podpořena i u mladších žáků, zásobníků

na školní chodby. Jak uvádí

řada

narůstá

preference

například umístěním

studií, opakovaná expozice nového

pokrmu (nápoje) vede ke zvýšení preference (Zajonc, 1968 in Yelomans, 2006, Birch et al. 1987 in Kliner, Salvy, 2006, Bertino in Worobey et al., 2006), školy by proto měly

v tomto ohledu poskytovat vhodné podmínky. Specifický program prevence by

měl

být podle našeho názoru zacílen již

na žáky 5.

tříd.

Dle výstupů naší studie dochází ve

nutričních

zvyklostí, jedná se též o období, které

středním

školním věku ke

bezprostředně předchází

změnám

rizikovému

viz Kapitola 1.4.4.2 Teoretické části Projekt zahrnuje didaktické hry se zaměřením na problematiku ovoce a zeleniny, praktické činnosti na školním pozemku, v laboratoři, práci s texty a audiovizuálními pomůckami, artererapeutické prvky, začlenění pohybové aktivity a dále Dny zdraví na škole, exkurze, školní projekty a soutěže, osvětové přednášky. (on-line, cit. 2010). 18

19

108

Součástí

období dospívání.

děti

studie ukazují, že

preventivního

působení často

bývá edukace. výživě

a dospívající mají dobré znalosti o

Zahraniční

a vyrovnané

energetické bilanci, ale stravovací zvyklosti tomu neodpovídají (Birch, Fischer, 1998; Brown, 2000 in Trew et al., 2006). Domníváme se, že edukace by zejména na

rodiče,

kterým by v tomto vývojovém období

měla

měla

být

zaměřena

být podána informace

o významu pravidelnosti v jídle (v naší studii se ukázalo, že k rozvolňování jídelního režimu dochází zejména ve v dětském

středním

jídelníčku (například

například

Rodiče

některých typů

jídla

občerstvení

aj.),

fast food, restaurace rychlého

(společné

stravovacích zvyklostí rodiny et al. 2003), apod.

školním věku), nevhodnosti

stolování apod.),

neúčinnosti

by se mohli účastnit workshopů a pracovat

dietování (Field, společně

s dětmi

na technikách arteterapie nebo diskutovat v samostatných skupinách

s terapeuty.

Součástí

mohlo nastínit

programu (workshopu) by mohlo být společné stolování, které by

některé

následně

problematické oblasti. Tyto by byly

konzultovány

s odborníky, podobně jak tomu je v přístupu vícerodinné terapie PhDr. Eislera (2003). V nutriční na

výchově žáků

vnímáme jako

méně

zaměřené

vhodné techniky

rozlišování "dobrých" a nevhodných potravin, které jsou

někdy zařazovány

v souvislosti s prevencí obezity. Některé zahraniční studie ukázaly, že programy cíleně zaměřené podpořit

na edukaci

žáků

a naopak zvýšit

o zdravém stravování mohou

zaměřenost

při

nevhodné koncepci

na jídlo a držení diet a tak

přispět

k posílení

patologie. Z hlediska prevence PPP je potřeba naučit žáky konzumovat pestrou stravu (obsahující i energeticky bohaté potraviny a tuky) v přiměřeném množství a a -

podpořit

Janů

tak formování normálních

postojů

kjídlu, které dle

vedou "k uspokojení fyziologických

a sociální funkci jídla". Nevedou "ani k

potřeb

přejídání

a

Fraňkové

přitom

a

rytmicitě

Dvořákové

plní psychologickou

ani k zavrhování potravy nebo

znehodnocování jídla nevhodným potravním chováním." (2003, s. 189). Voblasti body image se ukázalo, že dívky realistický pohled na ideální

tělesné

středního

proporce, proto specifickou práci

na toto téma

můžeme přesunout

předpokládat

vyšší výskyt nespokojenosti s vlastním

prevence lze u

žáků středního

školního

na období staršího školního

školního

věku

tělem.

vedle rozvoje

věku,

mají

zaměřenou

můžeme

kde

V rámci nespecifické přiměřené

aktivity, která má významnou souvislost se spokojeností s vlastním

lO9

věku

pohybové

tělem

(Snyder

a Kivlin 1975 in Grogan, 2000), či

začlenit relaxační

postupy nebo prvky taneční terapie

biosyntézy a bioenergetiky (Bechyňová, Chudobová, 2005). Výhodné

může

být propojení některých

styčných

ploch s prevencí návykových

látek (např. nácviky sociálních dovedností) a prevencí obezity (zejména některé prvky zaměřené

na podporu přiměřené sportovní aktivity).

přímo zaměřené

na PPP, ale

učí

Podobně

programy, které nejsou

strategie zvládání stresu, zlepšují

sebeocenění

a redukují depresivní symptomatiku, mohou mít pozitivní vliv na PPP (NeumarkSztainer, 2006). Žákům by měla být umožněna seberealizace v kvalitních (nejlépe nevýkonových) volnočasových aktivitách. Vzhledem k tornu, že

dlouhodobější

intervence zvyšuje efektivitu programu

primární prevence (Shaw, et al., 2009), by bylo vhodné, aby program měl návaznost ve starším školním podpora

realistického

o vývojových

změnách

k významu vlivu Při

věku.

V tomto vývojovém období by hlavními tématy byla

body

image,

zvýšení

mediální

gramotnosti,

diskuse

v období dospívání a nácvik sociálních dovedností. Vzhledem

vrstevníků

koncipování projektu lze

by bylo vhodné do programu převzít některé

začlenit

"peer" prvky.

prvky programu Výchova ke zdraví

(Krch, Marádová, 2003) nebo pro práci s mediálními obrazy program Body talk (cit. 2009)

či některý

ze

zahraničních projektů, například

Healthy Body Image: Teaching

Kids to Eat and Love Their Bodies Too! (Kater, et al., 2002)20. Na základní škole je vedle práce se žáky a

rodiči

nezbytná edukace

pedagogů

o poruchách stravování, jejich projevech a etiologii (informace viz publikace Krch a kol., 1999, nebo metodická pedagogové by

neměli trpět

příručka

závažnou jídelní poruchou a

pracovat s vlastními postoji například vůči Program prevence by

programu Výchova ke zdraví). Sami

měl

žákům

měli

by mít možnost

s nadváhou.

být realizován psychologem a dalšími odborníky

s psychoterapeutickým výcvikem a zkušenostmi z oblasti prevence a poradenství. V případě výskytu problematických by na program měl mít návaznost ve Spolu s programem by dotazníkových metod a

20

formě

měla

postojů

k jídlu v rodině nebo PPP

cílené prevence.

probíhat evaluace, která by

rozhovorů měla

nutričního

kromě

klasických

zahrnovat práci s jídelními záznamy. Po třech

Viz Kapitola 3.7 Teoretické části

110

měsících

by na každém stupni navazoval jednorázový workshop, opakující hlavní cíle

programu, jídelní režim žáků by byl opět monitorován. Projekt je zamýšlen pro práci s děvčaty, (například

některé

tématické bloky a techniky

téma výživa a práce s jídelními záznamy, nácvik sociálních dovedností

apod.) jsou vhodné i pro chlapce. V případě výskytu PPP, a pedagog je pedagogové škol mít k dispozici databázi (přehled některých kontaktů je

často

kontaktů

nebo patologické vztahy v rodině. (méně často)

Pro

účinnější

měli

na odborníky v daném regionu

uveden na portálu Ideální, on-line. cit. 2010).

Lze shrnout, že školní program prevence

a

tím, kdo poruchu odhalí, by

Může

ale

nemůže

pozitivně

ovlivnit osobnostní rysy

zvýšit znalosti,

změnit

postoje

vést k modifikaci chování (Levine, Srno lak, 2006, Langmesser, 2009). prevenci je podstatné

začlenit

co nejvíce

změny

v prostředí žáka.

Neumark-Sztainer (2006) k tomu uvádí, že modifikace školního prostředí má pozitivní vliv i na žáky,

kteří

se programu prevence přímo nezúčastnili.

111

Závěr

Cílem

naší

studie

bylo

zmapovat

nutriční

zvyklosti,

a sebehodnocení, tedy oblasti, které ve své patologické s rozvojem ppp v pozdějším

věku.

ohraničené

do základní školy a

dítěte

vstupem

formě

body

mají souvislost

Vývojové období, na než jsme se tělesnými

Image

zaměřili,

změnami

je

v období

dospívání. Studie ukázala a

nápojům.

s relativně

nutriční

Ze srovnání

upevněnými

preference a averze k vybraným potravinám,

věkových

skupin vyplývá, že dívky vstupují do 1.

postoji k jídlu.

Střední

původně

vysoká obliba

školní

věk

je

přípravou

některých

a dochází k nárůstu averzí. Rodina má v mladším i

potravin a

středním

vliv na formování jídelních zvyklostí, znovu se ukázalo, že

třídy

na dospívání,

volbě jídelníčku, rozšiřuje

znamená více samostatnosti v rozhodování o zkušeností s jídly,

jídlům

se spektrum

nápojů

se snižuje

školním věku významný vzdělání

matky má vliv

na selekci, přípravu a podávání jídel. Studie dále ukázala, že dívky v námi sledovaném vývojovém období

dobře

rozumí pojmu dieta, ale

četnější

výskyt nevhodného nebo

patologického jídelního chování se v námi sledovaném souboru nepotvrdil. Zaznamenali jsme pouze v pozdějším

věku

některé

tendence, které mohou v jídelní problémy

vyústit. V oblasti body image se objevila preference štíhlosti, která

se však s věkem snižovala a posouvala se k realističtějším skutečnost

výsledkem vývoje

výzkum. Ve

skupině

či

rozměrům.

Zda je tato

intervencí, které probíhají na školách, ukáže další

starších dívek jsme dále zjistili zvýšené negativní

a negativní sebehodnocení schopností, které

patrně

sebeocenění

souvisí s nadcházejícím obdobím

dospívání. Námi

zjištěné skutečnosti

ukazují, že z hlediska

nutriční

ppp se jako podstatné jeví zaměření zejména na předškolní začínají

formovat a

střední

školní

věk,

V oblasti body image je vhodné se na starší školní

věk,

kde

kdy dochází ke

zaměřit

věk,

kdy se postoje k jídlu

změnám nutričních

na nejmladší

můžeme předpokládat

výchovy a prevence

věkové

zvyklostí.

skupiny a dále

zvýšený výskyt nespokojenosti

s vlastním tělem. Studie

otevřela

z hlediska

dalšího

výzkumu

některé

oblasti,

které

by zasluhovaly hlubší zkoumání. Jedná se zejména o nárůst nutričních averzí s věkem,

112

posun k realističtějším ve

středním

.

školním

tělesným

věku

a dále

rozměrům,

ověření

.

prevencI v praxI.

113

výskyt negativního sebehodnocení

námi navržených

podnětů

pro primární

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1.

ADDESSI E.; GALLOWAY, A.T.; VISALBERGHI, E.; BIRCH L.L. Specific social influences on the acceptance ofnovel foods in 2-5-year-old children. Apetite. 2005, vol. 45, 3, p. 264-271. ISSN 0195-6663.

2.

ANDERSON, D.A.; LAVENDER, J.M.; MILNES, S.M.; SIMMONS, A.M. Assessrnent of eating disturbances in children and adolescents. In Srno lak, L.; Thornpson, J.K. (eds.) Body image, eating disorders, and obesity in youth: Assessment, prevention, and treatment. Washington, DC: Arnerican Psychological Association, 2nd ed., 2009, p. 47-76. ISBN 978-1-4338-04052.

3.

BARANOWSKI, MJ.; HETHERlNGTON, M.M. Testing the efficacy of an eating disorder prevention program. Journal ofEating Disorders. 2001, vol. 29,2, p.119-124. ISSN 0276-3478.

4.

BIRCH, L.L. Development of food acceptance pattems. Development psychology. 1990, vol. 26, 4, p. 515-519. ISSN 1939-0599.

5.

BIRCH, L.L.; FISCHER, J.O. Deve10prnent of eating behaviors among children and adolescents. Pediatrics. 1998, vo1.1 O1, 3, p. 539-549. ISSN 0031-4005.

6.

BLANCHETTE, L.; BRUG, J. Determinants offruit and vegetable consurnption arnong 6-12-year-old children and effective interventions to increase consumption. Journal of Human Nutrition and Dietetics. 2005, vol. 18,6, p. 421-2. ISSN 1365-277X.

7.

BUTTON, EJ, SONUGA-BARKE, E.J., DAVIES, J. A prospective study of self-esteem in the prediction of rating problerns in adolescent schoolgir1s: guestionnaire findings. British Journal ofClinical Psychology. 1996, vo1. 35, 2, p. 193-203. ISSN 0144-6657.

8.

BYELY, L.; ARCHIBALD, A.B.; GRABER, J.; BROOKS-GUNN, J. A prospective study offamiliar and social influences on gir1s' body irnage and dieting. lnternational Journal of Eating Disorders. 2000, vo1.28, 2, p. 155164. ISSN 1098-108X.

9.

CAINE-BISH, N.L.; SCHEULE, B. Gender differences in food preferences of school-aged children and adolescents. Journal ofSchool Health. 2009, vol. 79, 11, p. 532-540. ISSN 0022-4391.

10.

CASH, T.F.; PRUZINSKY, T. (eds.). Body image: a handbook oftheory, research, and clinical practice. New York: Guilford Press, 2002. 530 s. ISBN 1-57230-777-3.

114

11.

CAVE, K.E. Influences of disordered eating in prepubescent children. Journal oj Psychosocial Nursing & Mental Health Services. 2009, vol.47, 2, p. 21-4, ISSN 0279-3695.

12.

CLARK, L.; TIGGEMANN, M. Sociocultural and individual psychological predictors ofbody image in young girls: A prospective study. Developmental Psychology. 2008, vol. 44, 4, p. 1124-1134. ISSN 1939-0599.

13.

COLLINS, M.E. Body figure perceptions and preferences among preadolescent children. lnternational Journal ojEating Disorders. 1991, 10, p. 199-208. ISSN 0276-3478.

14.

CROOK, M. V zajetí image 85954-02-8.

15.

D' ANCI, K.E.; KANAREK, R.B. Dietary sugar and behavior. In WOROBEY, J.; TEPPER, B.J.; KANAREK, R. Nutrition and behavior. A multidisciplinary approach. Oxfordshire: Cabi. 2006, p. 272. ISBN - 10: 085199-674-4.

16.

DAVIDSON, K.K.; BIRCH, L.L. Weight status, parent reaction, and selfconcept in five-years-old viros. Pediatrics. vol. 107, p. 46-53. ISSN 00314005.

17.

DAVISON, K.K.; MARKEY, C.N.; BIRCH, L.L. A longitudinal examination of pattems in girls weight concems and body dissatisfaction from ages 5 to 9 years. lnternational Journal oj Eating Disorders. 2003, 33, p. 320-332. ISSN 0276-3478.

18.

DE LEÓN, M.C.; RUIZ, E.J. A pilot study ofthe clinical ad statistical significance of program to reduce eating disorder risk factors in children. Eating and Weight Disorders. 2008, voU3, 3, p.111 - 118. ISSN 1590-1262.

19.

DeLEEL, M. L.; HUGHES, T. L.; MILLER, J.A.; HIPWELL, A.; THEODORE, L. A. Prevalence of eating disturbance and body image dissatisfaction in young girls: An examination of the variance across racial and socioeconomic groups. Psychology in the Schools, Special issue: Obesity in the schools. 2009, vol. 46, 8, p. 767-775. ISSN 1520-6807

20.

DITTMAR, H.; HALLIWELL, E.; lVE, S. Does Barbie make girls want to be thin? The effect of experimental exposure to images of doll s on the body image of 5- to 8- year old girls. Developmental Psychology. 2006, vol. 42, 2, p. 283-292. ISSN 1939-0599.

21.

DOHNT, H.K.; TIGGEMANN, M. Promoting positive body image in young girls: an evaluation of Shapesville. European Eating Disorders Review. 2007, vol. 16, 3, p. 222 - 233. ISSN 1072-4133.

těla.

Ostrava: Oldag, 1995. 136s. ISBN 80-

115

22.

DRAGOMIRECKÁ, E.; SELEPOVÁ, P.; PAPEŽOVÁ, H.; HOLUB, J. Příspěvek k epidemiologii poruch příjmu potravy. Česká a Slovenská Psychiatrie, Supplementum 1. 2005, 101, p. 55-56. ISSN 1212-0383.

23.

EDMUNDS, H.; HILL, AJ. Dieting and the family context of eating in young adolescent chi1dren. lnternational Journal of Eating Disorders. 1999, vol. 25, 4, p. 435-440. ISSN 1098-108X.

24.

ElSLER, I. Účinnost individuální a rodinné psychoterapie u mentální anorexie. Česká a Slovenská Psychiatrie. 2003, vol. 99. p. 11. ISSN 1212-0383.

25.

ELLlOTT, J., PLACE, M. Dítě v nesnázích: Prevence, příčiny, terapie. 5. kap.: Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0182-0.

26.

ERIKSON, E.H. 7203-380-8.

27.

FAIBURN, Ch. G.; HARRISON, P.J. Eating disorders. Lancet. 2003, vol. 361, p. 407-417. ISSN 0099-5355.

28.

FIELD, A.E.; AUSTIN, S.B.; TAYLOR, C.B.; MALSPEIS, S.; ROSNER, B.; ROCKETT, H.R.; GILLMAN, M.W.; COLDITZ, G.A. Relation Between Dieting and Weight Change Among Preadolescents and Adolescents. Pediatrics. 2003, Vol. 112,4, p. 900-906, ISSN 0031-4005.

29.

FINGERET, M.; WARREN, C.S.; CEPEDA-BENITO, A.; GLEAVES, D.H .. Eating Disorder Prevention Research: A Meta-Analysis. Eating Disorders The Journal ofTreatment & Prevention. 2006, vol. 14,3, p.191-213. ISSN 10640266.

30.

FISHER, J.O.; SINTON, M.M.; BIRCH, L.L. Early parental influence and risk for the emergence of disordered eating. In: Smolak, L. (Ed.); Thompson, J. K. (Ed.) Body image, eating disorders, and obesity in youth: Assessment, prevention, and treatment. 2.vydání. Washington, DC: American Psychological Association, 2009, p. 17-33. ISBN 978-1-4338-0405-2.

31.

FLANNERY - SCHROEDER, E.C., CHRISLER, J.C. Body esteem, eating attitudes, and gender-role orientation in three age groups of children. Current Psychology. 1996, 15, p. 235 - 248. ISSN 1046-1310.

32.

FOLK, L.; PEDERSEN, J.; CULLARI, S. Body satisfaction and self-concept ofthird and sixth-grade students. Perceptual and Motor Skills. 1993, 76, p. 547-553. ISSN 0031-5125.

33.

FOULKERSON, J.A.; NEUMARK-SZTAINER, D.; STORY, M. Adolescent and parent views of family meals. Journal of the American Dietetic Association. 2006, 106, p. 526-532. ISSN 0002-8223.

Dětství a společnost.

116

Praha: Argo, 2002.387 s. ISBN 80-

34.

FRAIBERGOVÁ, S.H. Magické roky: jak pochopit a řešit problémy raného dětství. Praha: Triton, 2002. 260s. ISBN 80-7254-270-2.

35.

FRANCIS, L.A. BIRCH, B.B. Maternal influences on daughters' restrained eating behavior. Health Psychology. 2005, vol. 24, 6, p. 548-554. ISSN 19307810.

36.

FRANKO, D.L.; THOMPSON, D.; AFFENITO, S.G.; BARTON, B.A.; STRlEGEL-MOORE, R.H. What mediates the relationship between family meals and adolescent health issues? Health Psychology. 2008, vol. 27, 2, p. 109-117. ISSN 1930-7810.

37.

FRAŇKOVÁ, S. Výživa a psychické zdraví. Praha: ISV, 1996. 271s. ISBN 80-

85866-13-7. 38.

FRAŇKOVÁ, S., BIČÍK, V. Srovnávací psychologie a základy etologie. Praha: Karolinum, 1999. 295 s. ISBN 80-7184-835-2.

39.

FRAŇKOVÁ, S.; DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. Psychologie výživy a sociální

aspekty jídla. Praha: Karolinum, 2003. 256 s. ISBN 80-246-0548-1.

40.

FRAŇKOVÁ, S.; CHUDOBOVÁ, P. Development ofbody image in

preschool gir1s. Homeostasis. 2000, 40, p. 161-169. ISSN 0960-7560. 41.

FRAŇKOVÁ, S.; ODEHNAL, J.; PAŘÍZKOVÁ, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte.

42.

Praha: HZ Editio, 2000.198 s. ISBN 80-86009-32-7.

FRAŇKOVÁ, S. Výživa a psychický vývoj dítěte. In Pařízková, J.; Lisá, L.

Obezita v dětství a dospívání, terapie a prevence. Praha: Galén. 2007. 239 s. ISBN 978-80-7262-466-9.

43.

FREEMAN, CH. Zdravotní komplikace mentální anorexie a bulimie ajejich léčba. In Krch, D. (Ed.) Poruchy přijmu potravy, vymezení a terapie. Praha: Grada Publishing, 1999, p. 172-185. ISBN 80-7169-627-7.

44.

GARDNER, R.M.; FRIEDMAN, B.N.; JACKSON, N.A. Methodological concerns when using silhouettes to measure body image. Perceptual and Motor Skills. 1998, 86, p. 387-395. ISSN 0031-5125.

45.

GARDNER, R.M. Methodological issues assessment of the perceptual component ofbody image disturbance. British Journal ojPsychology. 1996, 87, p. 327-37. ISSN 0007-1269.

46.

GARDNER, R.M.; SORTER, R.G. A KOL. Developmental changes in children's body image. Journal oJSocial Behavior & Personality. 1997, 12, p. 1019-1037. ISSN 0886-1641.

117

47.

GOLDFIELD, A.; CHRISLER, J.C. Body stereotyp ing and stigmatization of obese persons by first graders. Perceptual and Motor Skills. 1995, vol. 81, 3, p. 909-910. ISSN 0031-5125.

48.

GROGAN, S. Body image: psychologie nespokojenosti s vlastním Praha: Grada Publishing, 2000.184 s. ISBN 80-7169-907-1.

49.

GUSTAFSSON, S.A.; EDLUND, B.; KJELLIN, L.; NORRING, C. Risk and protective factors for disturbed eating in adolescent girls - aspects of perfectionism and attitudes to eating and weight. European Eating Disorders Review. 2009, vol. 17,5, p. 380-389, ISSN 1072-4133.

50.

HAVLÍNOVÁ, M., HAVLOVÁ, J.(eds.) Zdravá mateřská škola. Praha: Portál. 1995, 141 s. ISBN 80-7178-048-0.

51.

HAVLÍNOVÁ, M (ed.) Program podpory zdraví ve škole. Praha: Portál. 1998, 275 s. ISBN 80-7178-263-7.

52.

tělem.

HERMANOVÁ, G.; HERMAN, E.; PRAŠKO, J.; HOVORKA, J. Poruchy příjmu potravy a narcismus v médiích. Česká a Slovenská psychiatrie,

Supplementum 1. 2003, vol. 99, p. 44. ISSN 1212-0383. 53.

HILL, A.J. Pre-adolescent dieting: implications for eating disorders. lnternational Review ofPsychiatry. 1993, 5, p. 87-100. ISSN 1369-1627.

54.

HILL, A.J.; OLIVER, S.;ROGERS, P.J. Eating in the adult world: The rise of dieting in childhood and adolescence. British Journal ofClinical Psychology. 1992, 31, p.95-105. ISSN 0144-6657.

55.

HILL, A.J.; SILVER, E.K. Fat, friendless and unhealthy: 9-year-old children's perception ofbody shape and stereotypes. lnternational Journal ofObesity. 1995, 19, p.423-430. ISSN 0307-0565.

56.

HILL, A.J.; WEAVER, C.; BLUNDELL, J.E. Dieting concems of 1O-yearold girls and their mothers. British Journal ofClinical psychology. 1990, 29, p. 346-348. ISSN 0144-6657.

57.

HORNBACHER, M. Na dně: příběh jedné anorexie a bulimie. Ostrava: Domino, 1998.291 s. ISBN 80-86128-25-3.

58.

HORT, V.; HRDLIČKA, M.; KOCOURKOVÁ, J.; MALÁ, E. Dětská a adolescentní psychiatrie. 2.vyd. Praha: Portál, 2000. 490s. ISBN 978-80-7367404-5.

59.

HOSCHL C.; LIBIGER J.; ŠVESTKA J. Psychiatrie. 2. vyd. Praha: Tigris, 2002.883 s. ISBN 80-900130-7-4.

118

60.

HRACHOVINOVÁ, T.; CHUDOBOVÁ, P. Body image a možnosti jeho měření (se zaměřením na neklinickou populaci). Československá psychologie. 2004, vol. 48, 6, p. 499-509. ISSN 0009-062X.

61.

HRACHOVINOVÁ, T.; CSÉMY, L.; CHUDOBOVÁ, P. Psychologický kontext spokojenosti s vlastním tělem u VŠ studentů. Československá psychologie. 2005, vol. 49, 1, p. 9-18. ISSN 0009-062X.

62.

HRACHOVINOVÁ, T.; CSÉMY, L.; KRCH, F.D. jídelní preference pacientek s poruchou přijmu potravy. Česká a slovenská psychiatrie, Supplementum 1. 2003, 99, p. 41. ISSN 1212-0383.

63.

HuNKOV Á, J., DOSTÁLOVÁ, J., OŠANCOVÁ, K. Jaké pokrmy preferují vysokoškolští studenti v menzách? Výživa a potraviny. 2001, 3, p.83-84. ISSN 1211-846X.

64.

HUON, G.F.; GODDEN, V.M.; BROWN, B.L. Reports of dieting among children : Effect of interview style and approach to information collection. British Journal ofClinical Psychology. 1997, 36, p. 33-40. ISSN 0144-6657.

65.

CHUDOBOVÁ, P. Problematika prevence PPP: Primární prevence poruch příjmu potravy: přehled a srovnání vybraných českých a zahraničních preventivních programů. Česká a Slovenská psychiatrie, Supplementum 1. 2005, 101, p. 43. ISSN 1212-0383.

66.

CHUDOBOVÁ, P.; FRAŇKOVÁ, S. Rizikové faktory pro vznik nespokojenosti s vlastním tělem u dětí. Česká a Slovenská psychiatrie, Supplementum 1.2005, 101, p. 43. ISSN 1212-0383.

67.

CHUDOBOVÁ, P. Vývoj body image u dívek předškolního věku. Česká a Slovenská psychiatrie, Supplementum 1.2003, 99, p. 41. ISSN 1212-0383.

68.

CHUDOBOVÁ, P.; PAPEŽOVÁ, H.; SEKOT, M.; KLECANDA, A. Možnosti a limity léčby pacientů s poruchami příjmu potravy formou denního stacionáře v České republice a v zahraničí. Česká a Slovenská Psychiatrie. 2005, vol. 101,4, p. 213-217. ISSN 1212-0383.

69.

CHISUWA, N.; O'DEA, J.A. Body image and eating disorders amongst japanese adolescents: A review ofthe literature. Appetite. 2009. ISSN 01956663.

70.

IRVING, L.M.; NEUMARK-SZTAINER, D. Integrating the prevention of eating disorders and obesity: Feasible or futile? Preventive Medicine: An lnternational Journal Devoted to Practice and Theory. 2002, vol. 34, 3, p. 299-309. ISSN 0091-7435.

71.

KATER, K.J.; ROHWER, J.; LONDRE, K. Evaluation ofan upper elementary school program to prevent body image, eating, and weight concerns. Journal ofschool Psychology. 2002, 72, p. 199-204. ISSN 0022-4391.

119

72.

KILLEN, J., TAYLOR, C.B., HAMMER, L.D., LlTT, 1., WILSON, D.M., RICH, T., HA YWARD, C. SIMMONDS, B., KRAEMER, H., V ARADY, A. An attempt to modify unhealthful eating attitudes and weight regulation practices of young girls. lnternational Journal oj eating disorders. 1993, 13, p. 369-384. ISSN 0276-3478.

73.

KOCOURKOVÁ, J., KOUTEK, J., HORT, V. Sebepoškozování u pacientů s poruchami příjmu potravy. Česká a Slovenská psychiatrie, Supplementum 1. 2003, 99, p. 41. ISSN 1212-0383.

74.

KOFF, E.; SANGIANI, P. Effect of coping style and negative body image on eating disturbance. JournaloJ Adolescent Health. 1997, 14, p. 433-439, ISSN 1054-139X.

75.

KOIVISTO, U.; EDLUND, B.; SJODÉN, P. Exposure to milk or water at preschoollunch for 3 months influences children's choice of elementary school lunch drink 4 months later. Appetite. vol 23, 3, 1994. p. 265-273. ISSN 01956663.

76.

KOSTANSKI, M.; GULLONE, E. Dieting and body image in the Child's World: Conceptualization and Behavior. Journal oJGenetic Psychology. 1999, 160, p. 488 - 498. ISSN 0022-1325.

77.

KRCH, F.D. (Ed.) Poruchy přijmu potravy: vymezení a terapie. Praha: Grada Publishing, 1999. 238s. ISBN 80-7169-627-7.

78.

KRCH, F.D. Jídelní postoje a chování českých chlapců a dívek. Praktický 2000, vol. 80, 7, p. 400-403. ISSN 0032-6739.

Lékař.

79.

KRCH, F.D. Mentální anorexie. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-598-9.

80.

KRCH, F.D. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním. Praha: Grada, 2003.170 s. ISBN 80-247-0527-3.

81.

KRCH, F.D. KBTporuch přijmu potravy. In: Praško, J.; Možný, P.; Šlepecký, M. (Eds.) Kognitivně - behaviorální terapie psychických poruch. Praha: Triton, 2007, 1063 s., ISBN 978-80-7254-865-1.

82.

KRCH, F.D., CSÉMY L., DRÁBKOVÁ H. Rizikové jídelní chování a postoje českých adolescentů (školní studie). Česká a slovenská psychiatrie. 2003, vol. 99, 8, p. 415 - 422. ISSN 1212-0383.

83.

KRCH, F.D., CSÉMY, L. Dietní postoje a zvyklosti dětí staršího školního věku. Česká a Slovenská Psychiatrie, Supplementum 1. 2005, 101, p. 23-24. ISSN 1212-0383.

84.

KRCH, F. D.; MARÁDOV Á, E. Výchova ke zdraví: Poruchy přijmu potravy. Praha: VÚP, 2003.

120

85.

KR0LNER, R.; DUE, P.; RASMUSSEN, M.; TRAB D.; MOGENS, H.; BJ0RN, E.; KLEPP, K.; LYNCH, J. Does school environment affect 11-yearolds' froit and vegetable intake in Denmark? Social Science & Medicine. 2009, vol. 68, 8, p. 1416-1424. ISSN 0277-9536.

86.

KURIC, J. a kol. Ontogenetická psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.179 s. ISBN 80-214-1844-3.

87.

LANGMEIER, J.; LANGMEIER, M.; KREJčíŘoVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. vyd., Praha: Grada, 1998.343 s. ISBN 80-7169-195-X.

88.

LANGMESSER, L.; VERSCHEURE, S. Are eating disorder prevention program s effective? Journal oj Athletic Training. 2009, vol. 44, 3, p. 304305. ISSN 1938-162X.

89.

LA WRENCE, CH.M.; THELEN, M.H. Body image, dieting, and self-concept: Their relation in African-American and Caucasian children. Journal oj Clinical ChUd Psychology, 1995, Vol. 24, 1, p. 41-49. ISSN 0047-228X.

90.

LAZAROU, CH.; KALAVANA, T.; MATALAS, A. The influence of parents' dietary beliefs and behaviours on children's dietary beliefs and behaviours: The CYKIDS study. Appetite. 2008, vol. 51, 3, p. 690-696, ISSN 0195-6663 .

91.

LEON, G.R.; FULKERSON, J.A.; PERRY, c.L.; EARL Y-ZALD, M.B. Prospective analysis of personality and behavioral vulnerabilities and gender influences in the later development of disordered eating. Journal ojAbnormal Psychology. 1995, vol. 104, 1, p. 140-149. ISSN 1939-1846.

92.

LEVINE, M.P.; SMOLAK, L. Recent developments and promising directions in the prevention of negative body image and disordered eating in children and adolescents. In: SMOLAK, L.; THOMPSON, J.K.(ed.) Body image, eating disorders, and obesity in youth: Assessment, prevention, and treatment. 2.vyd., Washington, DC: American Psychological Association, 2009. p.215-238. ISBN 978-1-4338-0405-2.

93.

LEVINE, M.P.; SMOLAK,L. Primary prevention ofbody image disturbances and disordered eating in childhood and early adolescence. In: THOMPSON, J.K.; SMOLAK, L. (ed.); Body image, eating disorders, and obesity in youth: Assessment, prevention, and treatment. Washington, DC: American Psychological Association, 2001. p. 237-260. ISBN 1-55798-758-0.

94.

LOWES, J.; TIGGEMENN, M. Body dissatisfaction, dieting awareness and the impact of parental influence in young children. British Journal oj Health Psychology. 2003, 8, p. 135-147. ISSN 1359-107X.

95.

LYTLE, L.A.; SEIFERT, S.; GREENSTEIN, J.; MCGOVERN, P. How do children's eating pattems and food choices change over time? Results from a

121

cohort study. American Journal ojHealth Promotion. 2000, vol. 14, 4, p.222228. ISSN 0890-1171. 96.

MALONEY, M.J.; MCGUlRE, J.; DANIELS, S.R.; SPEC KER, B. Dieting Behavior and Eating Attitudes in Children. Pediatrics. 1989, 84, p. 482 - 486. ISSN 1098-4275.

97.

MALONEY, M.; KRANZOV Á, R. O poruchách přijmu potravy. Praha: NLN, 1997. 153 s. ISBN 80-7106-248-01997.

98.

MCVEY, G.; TWEED, S.; BLACKMORE, E. Dieting among preadolescent and young adolescent females. Canadian Medical Association Journal. 2004, vol. 170, 10, p. 1559-1561. ISSN 1488-2329.

99.

MENDELSON, B.K.; WHITE, D.R. Relation between body-esteem and selfesteem of obese and normal children. Perceptual and Motor Skills. 1982, vol. 54, 3, p. 899-905. ISSN 0031-5125.

100.

MILLS, A.; OSBORN, B.; NEITZ, E. Shapesville. Carlsbad: Gurze Books, 2003. ISBN 0-936077-47-6.

101.

MIOVSKÝ, M.; ČERMÁK, 1.; CHRZ, V. (eds.). Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.447 s. ISBN 80244-1159-8.

102.

MORRlS, A.M.; KATZMAN, D.K. The impact ofthe media on eating dismders in children and adolescents. Journal ojPediatrics & Child Health. 2003, vol. 8,5, p. 287-289. ISSN 10344810.

103.

MUNOZ, R.F.; MRAZEK, P.J.; HAGGERTY, R.J. Institute ofMedicine report on prevention of mental disorders: Summary and commentary. American Psychologis. 1996, vol. 51, 11, p. 1116-1122. ISSN 1935-990X.

104.

NEUMARK-SZTAINER, D.; SHERWOOD, N.; COLLER, T., HANNAN, P.J. Promoting media literacy and advocacy skills: A community-based interventi on to enhance body acceptance and prevent unhealthy weight control behaviors among pre-adolescent girls. Journal oj the American Dietetic Association.2000, 100, p. 1466-1473. ISSN 0002-8223.

105.

NICKLAUS, S. Development offood variety in children. Appetite. 2009, vol. 52, 1, p. 253-255. ISSN 0195-6663.

106.

NICHOLLS, D.; LASK, B. Poruchy příjmu potravy v dětství a rané adolescence ln Krch, D. (Ed.) Poruchy přijmu potravy, vymezení a terapie. Praha: Grada Publishing, 237 s., 1999. ISBN 80-7169-627-7.

107.

NICHOLLS, D. E.; RUSSELL, M. Childhood risk factors for lifetime anorexia nervosa by age 30 in a national birth cohort. Journal oj the American

122

Academy ofChild & Adolescent Psychiatr., 2009, vol.48, 8, p. 791-799. ISSN 1527-5418. 108.

NORMANN, K. The impact oflifesty1es and food knowledge on the food pattems ofGerman children. lnternational Journal ofConsumer Studies. 2009, vol. 33, 4, p. 382-391. ISSN 1470-6431.

109.

NOVÁK, M. Přispívají obrazy štíhlých ženských postav v médiích k rozvoji poruch příjmu potravy? Česká a Slovenská psychiatrie. 2007, vol. 103, 8, p. 393-401. ISSN 1803-6597.

110.

O'DEA, J.: The new self-esteem approach for the preventiv ofbody image and rating problems in children and adolescence, Healthy Weight Journal., vol. 16,6,2002, p. 89- 94. ISSN 1075-0169.

111.

O'DEA, J.: Activities to improve body image and prevent eating problems in children-a selfesteem approach. Primary Educator. 2001, vol 7, issue 2, p. 37. ISSN 1324-4825.

112.

O'DEA, J.; MALONEY, D. Preventing eating and body image problems in children and adolescents using The health promoting schools framework. Journal ofschool Health. 2000, 70, p. 18-22. ISSN 0022-4391.

113.

OHZEKI, T.; OTAHARA, H.; HANAKI, K.; MOTOZUMI, H.; SHlRAKI, K. Eating Attitudes Test in Boys and Gir1s Aged 6 - 18 Years: Decrease in Concems with Eating in Boys and the Increase in Gir1s with Their Ages. Psychopathology. 1993, 26, p.117-12l. ISSN 0254-4962.

114.

OLIVER, K.K.; THELLEN, M.H. Children's perceptions ofpeer in:fluence on eating concems. Behavior Therapy, 1996, vol. 27, 1, p. 25-39. ISSN 00057894.

115.

OHRING, R.; GRABER, J.A., BROOKS-GUNN, J. Gir1s' recurrent and concurrent body dissatisfaction: Correlates and consequences over 8 years. Journal ofEating Disorders. 2002, vol. 31, 4, p. 404-415. ISSN 1098-108X.

116.

OTAHARA, H.; OHZEKI, T.; HANAKI, K.; MOTOZUMI, H.; SHlRAKI, K. Abnormal perception of body weight is not solely observed in pubertal gir1s: incorrect body image in children and its relationship to body weight. Acta Psychiatrica Scandiavica. 1993,87, p. 218 - 222. ISSN 0001-690X.

117.

PAPEŽOVÁ, H. Usilování o virtuální realitu. Problematika primární prevence poruch příjmu potravy. Prevence. 2008, vol. 5, 4, p. 14-15. ISSN 1214-8717.

118.

PAPEŽOVÁ, H. Poruchy příjmu potravy a mezioborová spolupráce. Postgraduální medicína. 2005, vol. 7, 1, p. 94-100. ISSN 1212-4184.

119.

PAŘÍZKOVÁ, J.; LISÁ, L.; BLÁHA, P.; FRAŇKOVÁ, S.; HAINEROV Á, 1.; HLAVATÁ, K.; KOLÁŘ, P.; KUČERA, M.; KUNEŠOVÁ, M. Obezita

123

v dětství a dospívání. Praha: Galén Karolinum, 239 7262-466-9.

S.,

2007. ISBN 978-80-

120.

PAXTON, S.J.; EISENBERG, M.E.; NEUMARK-SZTAINER, D. Prospective predictors ofbody dissatisfaction in adolescent girls and boys: A five-year longitudinal study. Developmental Psychology. 2006, vol. 42, 5, p. 888-899. ISSN 1939-0599.

121.

PAXTON, S.J.; WERTHEIM, E.H.; GIBBONS, K.; SZMUKLER, G.I.; HILLIER, L.; PETROVICH J.L. Body image satisfaction, dieting, beliefs and weight loss behaviors in adolescent girls and boys. Journal ofYouth and Adolescence. 1991, 20, p.361-379. ISSN 0047-2891.

122.

PlRAN, N. Prevention of eating disorders: directions for future research. Psychopharmacology Bulletin. 1997,33,3, p. 419-423. ISSN 0048-5764.

123.

PIAGET, J.; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997. 144 s. ISBN 80-7178-146-0.

124.

PHILLIPSE, K.A. Suicidality in Body Dysmorphic Disorder. Primary psychiatry. 2007, vol. 14, 12, p. 58-66. ISSN 1082-6319.

125.

PLINER, P.; SALVY, S.J. Food neophobia in humans. In SHEPHERD, R; RAATS, M. The psychology offood choice. 2006, Oxordshire: Cabi. p. 399. p. 75-92. ISBN 0-85199-032-0,

126.

PROBST, M. Vztah k vlastnímu tělu u poruch příjmu potravy: vymezení a terapie. In Krch, D. (Ed.) Poruchy přijmu potravy, vymezení a terapie. Praha: GradaPublishing, 1999, p. 172-185. ISBN 80-7169-627-7.

127.

RABOCH, J.; ANDERS, M.; PRAŠKO; J., HELLEROVÁ, P. Psychiatrie. Doporučené postupy psychiatrické péče II Praha: Infopharm, 2006. 204 s. ISBN 80-239-8501-9.

128.

RlCCIARDELLI, L.A.; MCCABE, M.P. Children's body image concems and eating disturbance: A review ofthe literature. Clinical Psychology Review. 2001, vol. 21, 3, p. 325-344. ISSN 0272-7358.

129.

RICHARDS, M.H.; CASPER, R.C.; LARSON, R Weight and eating Concems Among Pre- and Y oung Adolescent Boys and Girls. Journal of Adolescent Health Care. 1990, 11, p. 203 - 209. ISSN 1054-139X.

130.

ROLLAND, K.; FARNILL, D.; GRlFFITHS, RA. Children's perception of their current and ideal body sizes and body mass index. Perceptual and Motor Skills. 1996, 2, p. 651-6, ISSN 0031-5125.

131.

ROLLAND, K., FARNILL, D.; GRlFFITHS, RA. Children's Body figure perceptions and eating attitudes among Australian schoo1children aged 8 to 12

124

years. lnternational Journal of Eating Disorders. 1997, 21, p.273-278. ISSN 0276-3478. 132.

ROZIN, P. The integration ofbiological, social, cultural and psychological influences on food choice ln SHEPHERD, R.; RAATS, M. The psychology of food choice. 2006, Oxordshire: Cabi. p. 19-39. ISBN 0-85199-032-0.

133.

SANDS, R.; TRlCKER, J.; SHERMAN, CH.; ARMATAS, CH. Disordered eating pattems, body image, self-esteem, and physical activity in preadolescent school children. lnternational Journal ofEating Disorders. 1997, vol. 21, 2, p. 159-166. ISSN 1098-108X.

134.

SANDS, E. R.; WARDLE, J. Intemalization ofideal body shapes in 9-12year-olds girls. lnternational Journal ofEating Disorders. 2003, 33, p. 193204, ISSN 1098-1 08X.

135.

SCIME, M.; COOK-COTTONE, C. Primary prevention of eating disorders: A constructivist integration of mind and body strategies. lnternational Journal of Eating Disorders. 2008, vol. 41, 2, p. 134 -142, ISSN 1098-108X.

136.

SHAPIRO S.; NEWCOMB, M.; LOEB, T.B. Fear offat, disregulatedrestrained eating, and body esteem: Prevalence and gender differences among eight- to ten-year old children. Journal ofClinical ChUd Psychology. 1997, vol. 26, 4, p. 358-365, ISSN 0047-228X.

137.

SHAW, H.; STlCE, E.; BECKER, C. Preventing eating disorders. Child and Adolescent Psychiatrie Clinics ofNorthAmerica. 2009, vol. 18, 1, p. 199-207. ISSN 10564993.

138.

SHISSLAK, C.M.; RENGER, R.; SHARPE, T.; CRAGO, M.; MCKNIGHT, K.M.; GRAY, N.; BRYSON, S.; ESTES, S.; PARNABY, O.G.; KILLEN, J.; TAYLOR, C.B. Development and evaluation ofthe McKnight risk factor survey for assessing potential risk and protective factors of disordered eating in preadolescent and adolescent. lnternational Journal ofEating Disorders. 1999, vo1.25, 2, p. 195-214, ISSN 0276-3478.

139.

SCHREIBER, G.; ROBINS, M.; STRlEGEL - MOORE, R.; OBARZANEK, E.; MORRISON, J.; WRlGHT, D. Weight modification efforts reported by black and white preadolescent girls: national heart, lung, and blood institute growth and health study. Pediatrics. 1996, 98, p. 63-70, ISSN 0031-4005.

140.

SCHWARTZ, N.; STRACK, F.; HIPPLER, H.J.; BISHOP, G. The impact od administration mode on response effect in survey measurement. Applied Cognitive Psychology. 1991, vol. 5, 3, p. 193-212, ISSN 0888-4080.

141.

SCHWARZCHILD, M. Alienated youth: Help from families and schools. Professional Psychology: Research and Practice. 2000, vo131, 1, p. 95-96. ISSN 0735-7028.

125

142.

SMOLAK, L.; LEVINE, M.P. Toward an empirical basis for primary prevention eating problems with elementary school children Eating disorders: The Journal oJTreatment and Prevention. 1994, vol. 2, 4, p.293-307. ISSN 1532-530X.

143.

SMOLAK, L.; LEVINE, M.P.; SCHREMER, F. Parental input and weight concerns among elementary school children. lnternational Journal ojEating Disorders. 1999, vol. 25, 3, p. 263-272. ISSN 0276-3478.

144.

SMOLAK, L., LEVINE, M.P., SCHERMER, F. Lessons from lessons: An evaluation ofan elementary school prevention program. In Vandereycken, W.; Noordenbos, G. The Prevention oj eating disorders. London: The Athlone press. 1998.232 s. ISBN 0-485-24014-9.

145.

SMOLÍK, P.: Duševní a behaviorální poruchy. Průvodce klasifikací, nástin nosologie, diagnostika. Praha: Mexdorf, 2001. 2.vyd. 506s. ISBN 80-8591218-X.

146.

SLAWTA, J.; BENTLEY, J.; SMITH, J.; KELL Y, J.; SYMAN-DEGLER, L.: Promoting healthy lifestyles in children: A pilot program ofbe a fit kid. Health Promotion Practice. 2008, vol. 9, 3, p. 305-312. ISSN 1524-8399.

147.

STEIN, A.; WOOLLEY, H.; COOPER, S.; WINTERBOTTOM, J.; FAIRBURN, CH.G.; CORTINA-BORJA, M. Eating habits and attitudes among lO-year-old children ofmothers with eating disorders: Longitudinal study. British Journal ojPsychiatry. 2006, vol. 189, 4, p. 324-329. ISSN 1472-1465.

148.

STEWART, S.D.; MENNING, CH.L. Family structure, nomesident father involvement, and adolescent eating patterns. Journal ojAdolescent Health. 2009, vol. 45, 2, p. 193-201. ISSN 1054-139X.

149.

STICE, E.; ROHDE, P.; GAU, J.; SHAW, H. An effectiveness tria! of a dissonance-based eating disorder prevention program for high-risk adolescent girls. Journal oJConsulting and Clinical Psychology. 2009, vol. 77, 5, p. 845-854. ISSN 0022-006X .

150.

STICE, E. A prospective test ofthe dual-pathway model ofbulimic pathology: mediating effect of dieting and negative affect. Journal ojAbnormal Psychology. 2001, vo1.110, 1,p. 124-135. ISSN 1939-1846.

151.

STICE, E.; BEARMAN, S.K.; Body-image and eating disturbances prospectively predict increases in depressive symptom s in adolescent girls: A growth curve analysis. Developmental Psychology. 2001, vol. 37, 5,. p. 597607. ISSN 1939-0599.

152.

STICE, E.; SHAW, H. Eating disorder prevention programs: A meta-analytic review. Psychological Bulletin. 2004, vol. 130, 2, p. 206-227. ISSN 19391455.

126

153.

STlCE, E.; SHA W, H.E. Role ofbody dissatisfaction in the onset and maintenance of eating pathology: A synthesis of research findings. Journal oj Psychosomatic Research. 2002, vol. 53, 5 p. 985-993. ISSN 0022-3999.

154.

STlCE, E.; SHAW, H.; MARTI, C. N. A meta-analytic review of eating disorder prevention programs: Encouraging findings. Cita Annual Review oj Clinical Psychology. 2007, vol.3, p. 207-231. ISSN 1548-5943.

155.

STlPEK, D.; DE LA SOTA, A.; WEISHAUPT, L. Live lessons: an embedded classroom approach to preventing high-risk behaviors among preadolescents. The Elementary School Journal. 1999, vol.99, 5,433-451. ISSN 0013-5984.

156.

STRIEGEL-MOORE, R.H.; SCHREIBER, G.; PlKE, K.; WILFLEY, D.; RODIN, J. Drive for thinness in black and white preadolescent gir1s. lnternational Journal oj Eating Disorders. 1995, vol. 18, 1, p. 59-69. ISSN 0276-3478.

157.

THELEN, M.; POWELL, A.; LA WRENCE, C.; KUHNERT, M. Eating and body image concems among children. Journal oj Clinical Child Psychology. 1992, vol. 21, 1, p.41-46. ISSN 0047-228X.

158.

THEODORE, R.F.; THOMPSON, J.;WALDIE, K.E.; WALL, C.; BECROFT, D.; ROBINSON, E.; WILD, CH.J.; CLARK, P.M.; MITCHELL, E.A. Dietary pattems and intelligence in early and middle childhood. lntelligence. 2009, vol.37, 5, p. 506-513. ISSN 0160-2896.

159.

THOMPSON, J.K. Body image, Eating Disorders and Obesity. Washington: American Psychological Association, 1996. 515 s. ISBN 1-55798-324-0.

160.

TlGGEMANN, M.; WILSON-BARRETT, E. Children's figure ratings: Relationship to self-esteem and negative stereotyping. lnternational Journal oj Eating Disorders. 1998, vol. 23, 1, p. 83-88. ISSN 0276-3478.

161.

TlGGEMANN, M.; PENNINGTON, B. The development ofgender differences in body-size satisfaction. Australian Psychologist. 1990, vol. 25, 3, p. 306-311. ISSN 0005-0067 .

162.

TlGGEMANN, M., LOWES, J. Predictors ofmatemal control over childrens eating behavior. Appetite. 2002, vol.. 39, 1, p. 1-7. ISSN 0195-6663.

163.

TEPPER, B.J. Bio-behavioral and psychosocial influences on nutrition In WOROBEY, J.; TEPPER, B.J.; KANAREK, R. Nutrition and behavior. A multidisciplinary approach. Oxfordshire: Cabi. 2006, p. 272. ISBN - 10: 085199-674-4.

164.

TREMBLAY, L.; LARIVIERE, M. The influence ofpuberty onset, body mass index, and pressure to be thin on disordered eating behaviors in children and adolescents. Eating Behaviors. 2009, vol. 10, 2, p. 75-83. ISSN 1471-0153.

127

165.

TREW, K.; CLARK, CH.; McCARTNEY, G.; BARNETT, J.; MULDOON, O. Adolescents, Jood choice and vegetarianism. In Shepherd, R.; Raats, M. The psychology oJJood choice. 2006, Oxordshire: Cabi. p. 399. ISBN 085199-032-0, p. 247-262.

166.

TURNBUL, J.K., HEASLlP, S., McLEOD, H.A. : Pre-school children's attitudes to fat and normal male and female stimulus figures. lnternational Journal oj Obesity. 2000, 24, 1705-1706. ISSN 0307-0565.

167 .

VÁGNEROVÁ, M. vývojová psychologie I, Praha: Karolinum, 1996. 353 s. ISBN 80-7184-317-2.

168.

VÁGNEROVÁ, M. vývojová psychologie! Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8.

169.

VÁGNEROVÁ, M.; MATĚJČEK, Z. Rohnerova metoda rodinné diagnostiky. Ostrava: Microdata. 1992.

170.

VANDER-WAL, J.S.; THELEN, M.H. Eating and body image concems arnong obese and average - weight children. Addict Behavior. 2000, vol. 25, 5, p. 775-8. ISSN 0306-4603.

171.

VANDEREYCKEN, W.; NOORDENBOS, G. (ed.) The Prevention oJEating Disorders. London: Athlone.Press, 1998,232 s. ISBN 0-485-24014-9.

172.

VANDEREYCKEN, W. A MEERMANN, R. Anorexia nervosa: Is prevention possible? lnternational Journal oJPsychiatry in Medicine, 1984, vol. 14, 3, p. 191-205, ISSN 1541-3527.

173.

VEREECKEN,C.; LEGIEST, E.; DE BOURDEAUDHUIJ, I.; MAES, L. Associations between general parenting styles and specific food-related parenting practices and children's food consumption.; American Journal oj Health Promotion. 2009, vol. 23, 4, p. 233-240. ISSN 0890-1171.

174.

WARDLE, J.; HERRERA, M.L.; COOKE, L.; GIBSON, E.L. Modifying children's food preferences: the effects of exposure and reward on acceptance of an unfarniliar vegetable. European Journal oj Clinical Nutrition, 2003 vol. 57,2, p. 341-8. ISSN 0954-3007.

175.

WERTHEIM, E.H.; PAXTON, S.J.; BLANEY, S. Body image in girls. In: Smolak, L.; Thompson, J.K. (eds.) Body image, eating disorders, and obesity in youth: Assessment, prevention, and treatment. Washington, DC: Arnerican Psychological Association, 2nd ed., 2009, p. 47-76. ISBN 978-1-4338-04052.

176.

WHITE, J.H.: The prevention of eating disorders: A review ofthe research on risk faktors with implication for practise. Journal oj Child and Adolescent Psychiatrie Nursing. 2000, voU3, 2, p. 76-88. ISSN 10736077 .

128

177.

WOOD, K.C.; BECKER, J.A.; THOMPSON J.K. Body image dissatisfaction in preadolescent children. Journal ojDevelopmental Psychology. 1996, vol. 17, 1, p. 85-100. ISSN 0193-3973.

178.

YELOMANS, M.R. The role of learning in development of food preferences. In SHEPHERD, R.; RAATS, M. The psychology oJJood choice. 2006, Oxordshire: Cabi. p. 40-52. ISBN 0-85199-032-0.

Internetové zdroie 179.

ANABELL. Oficiální stránky sdružení. [on-line]. Dostupné na www: www.anabell.cz [cit. 2009-06-20].

166.

BĚLKA, J. Co je program Škola podporující zdraví. [on-line]. Dostupné na:

http://www.program-spz.cz/cs/co-je-program-spz. [cit. 2008-12-01]. 180.

FRAŇKOVÁ, S. Postoje k jídlu a osobnost dětí předškolního věku s rizikem

vývoje poruch přijmu potravy. [on-line]. Konference RCS. 20004. http://veda.fsv.cuni.czldoc/KonferenceRCS/psych frankova.doc [cit. 2008-1501]. 181.

HAVLÍN, T. Francie přijala zákon proti nezdravému hubnutí. [on-line]. Dostupné na www:http://zpravy.idnes.czlfrancie-prijala-zakon-protinezdravemu-hubnuti-f54-/zahranicni.asp?c=A080416 113848 zahranicni tha . [cit. 2010-01-20].

182.

HRAVĚ ŽIJ ZDRAVĚ. Oficiální stránky projektu. [on-line]. http://www.hravezijzdrave.cz [cit. 2010-01-8].

183.

CHCEŠLI BÝT ÚSPĚŠNÝ, Musíš BÝT ZDRAVÝ. Informace o projektu [on-line]. http://www.zujih.czlindex.php?id=199 [cit. 2010-01-8].

184.

KERNOVÁ, V.: Projekt Libereckého kraje - Zrcadlo výživy. [on-line]. Dostupné na www.: http://www.szu.czltema/podpora-zdravi/zrcadlo-vyzivy [cit. 2009-06-08].

185.

KULHÁNEK, J. Ortorexie, bigorexie, drunkorexie. [on-line]. Dostupné na www: http://www.idealni.czlortorexie--bigorexie-drunkorexie clanek show.asp?id=2251 #ixzzOhxx3xqyO [cit. 2010-03-03].

186.

MARTYKÁNOVÁ, L.; PISKÁČKOVÁ, Z. Orthorexie a bigorexie - méně známé formy poruch příjmu potravy. Výživa a potraviny, 2010. [on-line]. Dostupné na: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/orthorexie-a-biorexiemene-zname-formy-poruch-prijmu-potravy.html [cit. 2010-3- 3].

187 .

MORAVCOVÁ, A.; kolektiv autorů. Výsledky průzkumu "Jak jedí české [on-line]. Dostupné na www: http://www.vyzivadeti.cz/pro-skoly/jakjedi-ceske-deti/vysledky-pruzkumu-jak-jedi-ceske-deti.html [cit. 2010-1- 4].

děti?"

129

188.

NEDEJ SE, HEJBEJ SE. Informace o projektu. [on-line]. http://eagri.cz/public/eagri/file/42139/Strategie OVOCE 12 2009 f [cit. 2010-03-03].

189.

NEZVAL, J. Školní mléko. [on-line]. Dostupné na www: http://www.msmt.czlvzdelavani/skolni-mleko [cit. 2009-9-10].

190.

OVOCE DO ŠKOL. Text projektu. [on-line]. http://eagri.czlpublic/eagri/file/42139/Strategie OVOCE 12 2009 f [cit. 2010-01-8].

P 2 .pd

P 2 .pd

191.

PORTÁL IDEÁLNÍ. Oficiální stránky projektu. [on-line]. Dostupné na www: http://www.idealni.cz [cit. 2010-2-5].

192.

PORTÁL RVP. Oficiální stránky. [on-line]. Dostupné na www: http://rvp.cz [cit. 2010-01-02].

193.

PRATT, B.M., WOOLFENDEN, S.R. Interventions for preventing eating disorders in children and adolescents. Cochrane Database Syst Rev, 2002 [online]. Dostupné na www: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedI12076457 [cit. 2007-08-20].

194.

PROGRAM BODY TALK Body Talk učí děti zdravému sebevědomí. [online]. Dostupné na www:http://babinet.cz/podlupou-4837-body-talk-uci-detizdravemu-sebevedomi.html [cit. 2009-11-15].

195.

PYRAMIDÁČEK. Oficiální stránky projektu. [on-line]. Dostupné na www: www.pyramidacek.cz [cit. 2010-01-8].

196.

RAŠTICOV Á, M. Prediktory nespokojenosti s vlastním tělem a souvislost s depresí v adolescenci. E-psychologie, 2009, vol. 3, 1, ISSN 1802-8853 [online]. Dostupné na www: http://e-psycholog.eu/clanek/39 [cit. 2009-12-20].

197.

SHAPESVILLE. Ukázka z pracovního sešitu pro děti. [on-line]. Dostupné na www:http://books.google.cz/books?id=iiEeDCOocJcC&printsec=frontcover& dq=Shapesville&source=bl&ots=nehZVuxsze&sig=ujLibAV1 owMFsgZurEOLjci4kA&hl=cs&ei=yhFzS8mBpCwnQPVybiZCw&sa=X&oi=book result&ct=result&resnum=6&ved=0 CDMQ6AEwBO#v=onepage&q=&f=false [cit. 2009-03-10].

198.

VÁCHALOVÁ, S. Program primární prevence. [on-line]. Dostupné na www: http://www.iyyjstevtom.ic.cz/[cit. 2009-10-0 1].

199.

VÝŽIVA DĚTÍ. Oficiální stránky projektu. [on-line]. Dostupné na www: http://www.yyzivadeti.cz/[cit. 2009-08-20].

200.

VÝŽIVA HROU. Oficiální stránky projektu. [on-line]. http://www.yyzivahrou.cz/[cit. 2010-01-8].

130

201.

WHO. [on-line]. Dostupné na www: http://www .who .int/nutrition/topics/nut school aged/en/index.html [cit. 201001-8].

202.

WIKIPEDIA : the free encyclopedia [on-line]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foun-dation. Heslo prevence. [on-line]. Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prevence [cit. 2009-09-15].

203.

ZDRAVÁ 5. Oficiální stránky projektu. [on-line]. Dostupné na www: http://www.zdrava5.cz [cit. 2010-01-8].

Ostatní zdroje

204.

Duševní poruchy a poruchy chování: popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka: mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum, 2006.3. vyd. 251 s. ISBN 80-85121-11-5.

205.

ELLINGEROVÁ, M. Poruchy přijmu potravy - informovanost žáků základních a středních škol. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova Univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Brno, 2008. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Lucie Procházková,Ph.D.

206.

FRAŇKOVÁ, S.; NOVOTNÁ, P.; MALICHOV Á, E. K některým problémům osobnosti dítěte s nadváhou. Psychologie pro praxi. V tisku.

207.

FRAŇKOVÁ, S. Preference a averze vůči vybranýmjídlům u českých dětí předškolního věku. Sborník

z vystoupení účastníků 6. zasedání Vědecké rady Institutu Danone. Praha, 1997.

208.

GREGOROV Á, M. Poruchy přijmu potravy v dětství a v adolescenci. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova Univerzita v Brně. Brno, 2007. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Přinosilová, Ph.D.

209.

CHUDOBOVÁ, P. Body image u dívek předškolního věku. Praha, 2001. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Slávka Fraňková, DrSc.

210.

KUSEL, A. Primary prevention of eating dismders through media literacy training ofgirls. Disertační práce (Ph.D.). California School ofProfessional Psychology, San Diego, 1999 In: THOMPSON, l.K.; SMOLAK, L. (ed.); Body image, eating disorders, and obesity in youth: Assessment, prevention, and treatment. Washington, DC: American Psychological Association, 2001.p. 237-260. ISBN 1-55798-758-0.

211.

LUKÁČOVÁ, D. Prevence poruch přijmu potravy jako součást podpory zdraví adolescentů. Praha, 2009. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova

131

v Praze. Pedagogická fakulta. Vedoucí bakalářské práce PaedDr. Eva Marádová, CSc. 212.

NOV ÁKOV Á, R. vývoj vnímání vlastního těla u žáků mladšího školního věku jako prevence poruch přijmu potravy. Praha, 2008. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Vedoucí diplomové práce PaedDr. Eva Marádová, CSc.

213.

MARÁDOV Á, EVA Výchova ke zdravým stravovacím návykům ve školním kurikulu a v přípravě učitelů. Příspěvek na semináři Psychologie výživy. Katedra psychologie FFUK, 2005.

214.

Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2007, č.j. 20 006/2007 - 51.

215.

NOORDENBOS, G. A critical review ofdifferent approaches to the prevention of eating disorders. Paper to present at the New York lnternational Konference on Eating Disorders 26.-28. April 1996.

216.

ODEHNALOVÁ, L. Primární prevence v oblasti poruch přijmu potravy. Bakalářská práce (Bc.). Masarykova Univerzita v Brně. Brno, 2008. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Tomáš Čech, Ph.D.

217.

PROCHÁZKOVÁ, D. Prevence poruch přijmu potravy. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova Univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Brno, 2008. Vedoucí práce PhDr. Dagmar Přinosilová, Ph.D.

218.

SLAVÍKOVÁ, I. Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení. Poklady ke vzdělávacímu kurzu, 2000.

219.

Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek. Praha: MŠMT, 2005.

220.

Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek. Praha: MŠMT, 2008.

221.

ŠTIPČÁKOVÁ, E. Metodická příručka k prevenci poruch přijmu potravy pro pedagogy pracující na druhém stupni základní školy. Brno, 2006. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova Univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.

132

Příloha č.

1: Jídelní preference a averze

Tabulky ukazují

četnosti

a relativní

četnosti postojů

kjednotlivým položkám

Dotazníku chuťových preferencí a averzí (Fraňková, 2000)21. U položek kde nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinami uvádíme hodnoty pro celý soubor. U položek, kde byla signifikace potvrzena je uvena tabulka,

znázorňující

trend

pro jednotlivé skupiny a graf pro mladší a starší věkovou skupinu. 1) Ovoce Tabulka 1-1· Jahody Frekvence Platné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Tabulka 1-2:

94 2 2 98 1 99

Procenta Procenta - škála 94,9 95,9 2,0 2,0 2,0 2,0 99,0 100,0 1,0 100,0

75 l3 II 99

Procenta Procenta - škála 75,8 75,8 l3,1 13,1 11,1 11,1 100,0 100,0

86 9 4 99

Procenta Procenta - škála 86,Q 86,9 9,1 9,1 4,0 4,0 100,0 100,0

88 6 5 99

Procenta Procenta - škála 88,9 88,9 6,1 6,1 5,1 5,1 100,0 100,0

Meruňky

Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Tabulka 1-3: Jablka Frekvence !platné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Tabulka 1-4: Meloun Frekvence Platné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Sloupec "Procenta" počítá i relativní četnost odpovědí "neznám". Sloupec "Procenta škála" obsahuje relativní četnosti pouze u nutričních preferencí a averzÍ.

21

l33

2) Zelenina Tabulka 1-5: Mrkev syrová

99

Procenta Procenta - škála 68,7 71,6 9,1 9,5 18,2 18,S 4,0 lOG 100,0

30 19 45 5 99

Procenta Procenta - škála 30,3 31,9 19,2 20,2 45,5 47,S 5,1 lOG 100,0

Frekvence IPlatné Ihodnoty

68

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

9 18 4

Tabulka 1-6: Mrkev vařená Frekvence IPlatné Ih°dnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-7'

Květák

Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

47 16 36

99

Procenta Procenta - škála 47,5 47,5 16,2 16,2 36,4 36,4 100,0 100,0

Tabulka 1-8: Kapusta Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-9' Rajské jablko IPlatné Ihodnoty

Frekvence 21 10 58 10 99

Procenta Procenta - škála 21,2 23,E 10,1 11,2 58,6 65,2 10,1 lOG 100,0

Frekvence 77 6 II 5

Procenta Procenta - škála 77,8 81,~ 6,1 6,L 11,1 11,7 5,1 1O( 100,0

~

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

99

Tabulka 1-10: Paprika Frekvence !Platné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

73 II 15 99

134

Procenta Procenta - škála 73,7 73,7 11,1 11,1 15,2 15,2 100,0 100,0

Tabulka 1-11: Hlávkový salát Frekvence tplatné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

55 15 19 lO 99

Procenta Procenta - škála 55,6 61,8 15,2 16,<) 19,2 21,3 lO,1 100 100,0

39 lO 45 5 99

Procenta Procenta - škála 39,4 41,5 lO,1 10,6 45,5 47,9 5,1 lOO lOO,O

68 lO 18 3 99

Procenta Procenta - škála 68,7 70,8 lO,l 10,4 18,2 18,8 3,0 100 lOO,O

Tabulka 1-12: Brokolice Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-13: Kedlubna Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-14: Špenát Třída

1 2

3

4

5

výrazná preference averze výrazná preference averze výrazná preference fbez výraznější obliby averze fýrazná preference fbez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze Inezná

Frekvence Procenta 17 81 4 19 12 57,1 9 42,9 5 27,8 3 16,7 lO 55,6 6 31,6 3 15,8 lO 52,6 7 35 4 20 8 40 1 5

135

Procenta - škála

81 19 57,1 42,<) 27,8 16,7 55,6 31,6 15,8 52,6 36,8 21,1 42,1

špenát • vyr3:o!n3 prefefl!nc:e • bez výrllznějšl obII>y

Dllver::e . l"II!wá. nek~. IWVBi'i'

!ikolnlvik

Tabulka 1-15: Okurka kyselá Frekvence Platné Ih°dnoty

3)

70 13 14 2

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Ořechy,

slané pochutiny

Tabulka 1-16"

Ořechy

Frekvence Platné hodnoty

Procenta Procenta - škála 70,7 72,2 13,1 13,4 14,1 14,4 2,1

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Procenta Procenta - škála 78,8 78 , ~ 13,1 13,1 8,1 8,1 100,0 100,0

78 13 8

99

Tabulka 1-17: Burské oříšky Frekvence Platné Ih°dnoty

76

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-18:

II

10 2

99

Brambůrky, tyčinky

Frekvence IPlatné ~odnoty

Procenta Procenta - škála 76,8 78,4 11 ,1 11 ,3 10,1 10,3 10C 2,0 100,0

výrazná preference bez výrazněj ší obliby averze nezná Celkem

84 11

2 2

99

136

Procenta Procenta - škála 84,8 86 , ~ 11 ,1 11 ,3 2,0 2,1 2,0 lOC 100,0

4)

Přílohy

Tabulka 1-19: Brambory

vařené

IPlatné výrazná preference Ihodnoty bez výraznější obliby averze Celkem

Frekvence 83 13 3 99

Procenta 83,8 13,1 3,0 100,0

Procenta - škála 83,8 13,1 3,0 100,0

Tabulka 1-20· Bramborová kaše Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem Chybějící hodnoty Celkem

92 3 3 98 1 99

Procenta Procenta - škála 93,<) 92,9 3,0 3,1 3,0 3,1 99,0 100,0 1,0 100,0

Tabulka 1-21: Knedlíky houskové

Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Frekvence 83 II 3 1 98 1 99

Procenta 83,8 11,1 3,0 1,0 99,0 1,0 100,0

Procenta škála

85,6 11,3 3,1 100

Tabulka 1-22: Knedlíky bramborové Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

91 4 3 1 99

Procenta Procenta - škála 92,<) 91,9 4,0 4,1 3,0 3,1 1,0 100 100,0

28 8 22 41 99

Procenta Procenta - škála 28,3 48,3 8,1 13,8 22,2 37,9 41,4 100 100,0

Tabulka 1-23 : Vlašský salát Frekvence Platné Ih°dnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

137

T a bulka 1-24 : Rtyze 'v Třída

1

2

3 4

5

Ivýrazná preference výrazná preference Ibez výraznější obliby výrazná preference [bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby výrazná preference

Frekvence Procenta 21 100 20 95,2 I 4,8 72,2 13 I 5,6 4 22,2 15 78,9 21 ,1 4 100 20

Procenta - škála 100 95,2 4,8 72,2 5,6 22,2 78,9 21 ,1

lOC

rýže

. výrazn3 preferMCe

....z v"irozněj;(-r Dsverze

školnlvik

5) Jídla typu fast food Tabulka 1-25 : Hranolky Frekvence !Platné [hodnoty

85 9 4 1 99

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta 85,9 9,1 4,0 1,0 100,0

Procenta škála 86,í 9,2 4,1 10(

Tabulka 1-26: Hamburger

!Platné [hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Frekvence 61 13 22 2 98 1 99

138

Procenta 61 ,6 13,1 22,2 2,0 99,0 1,0 100,0

Procenta škála 63,5 13,5 22,~

10(

Tabulka 1-27: Pizza

, IPlatné' Ihodnoty

Frekvence

87

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

4

6 1

98 1

99

Procenta 87,9 4,0 6,1 1,0 99,0 1,0 100,0

Procentaškála 89,í 4,1 6,2 lOC

Tabulka 1-28: Párek v rohlíku

84 6 6 3 99

Procenta Procenta - škála 84,8 87,5 6,1 6,2 6,1 6,2 3,0 lOC 100,0

72 16 8 3 99

Procenta Procenta - škála 72,7 75 16,2 16,7 8,1 8,3 3,0 lOe 100,0

52 11 34 2 99

Procenta Procenta - škála 52,5 53,(; 11,1 11,3 34,3 35,1 2,0 10C 100,0

66 11 19 3 99

Procenta Procenta 66,7 11,1 19,2 3,0 100,0

Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-29: Párek vařený,

opečený

Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-30: Klobása Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

6) Luštěniny Tabulka 1-31: Hrášek zelený Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference be?: výraznější obliby averze nezná Celkem

139

škála 68,8 11,5 19,8 100

Tabulka 1-32: Hrachová polévka Frekvence Platné Ihodnoty

49 10 34 6 99

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta Procenta - škála 49,5 52,7 10,1 10,8 36,~ 34,3 6,1 lOe 100,0

Tabulka 1-33: Čočka Frekvence Platné ~odnoty

51 15 29

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

4

Procenta Procenta - škála 51,5 53,'" 15,2 15,8 29,3 30,5 4 IOC 100

Tabulka 1-34: Hrachová kaše Frekvence Platné hodnoty

28 15 48 8

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta Procenta - škála 28,3 30,8 15,2 16,5 48,5 52,7 8,9

7) Pokrmy s kašovitou texturou

Tabulka 1-35: Krupicová kaše Třída

1

2

3 4

5

~azná preference Ibez výraznější obliby averze výrazná preference averze výrazná preference averze výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze

Frekvence Procenta 17 81 2 9,5 9,5 2 20 95,2 1 4,8 72,2 72,2 5 27,8 68,4 13 4 21,1 2 10,5 15 75 1 5 4 20

140

Procenta - škála

81 9,5 9,5 95,2 4,8 72,2 27,8 68,4 21,1 10,5 75 5 20

krupicová kaše _ vjr3IDápteference . bezvýra:!llějšíoblby

Oeverze

~

"o

tJ

ikolnivik

Tabulka 1-36: Ovesná kaše Třída

1

2

3

4

5

Frekvence

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference averze Inezná výrazná preference Ibez výraznější obliby averze Inezná výrazná preference fbez výraznější obliby averze nezná

7 8 3 3 II 3 7 7 9 2 3 1 II 4 6 2 7 5

Procenta Procenta - škála 33,3 38,9 44,4 38,1 14,3 16,7 14,3 52,4 52,4 14,3 14,3 33,3 33,3 38,9 43,8 56,2 50 11,1 15,8 20 5,3 6,7 57,9 73,3 21,1 30 40 10 13,3 35 46,7 25

ovesna kaše . výrazn:i preference . bez výraznější obliby Oaverze . nezná. nelcupl.f', neV3ří

~

"o

tJ

školnivik

141

8) Mléko a mléčné výrobky, vejce Tabulka 1-37: Mléko Procenta

Frekvence IPlatné Ih°dnoty

75 12 12 99

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

75,8 12,1 12,1 100,0

Procenta škála 75,8 12,1 12,1 100,0

Tabulka 1-38: Jogurt Frekvence Platné hodnoty

Procenta

84 12 3 99

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

84,8 12,1 3,0 100,0

Procenta škála 84,8 12,1 3,0 100,0

Tabulka 1-39: Tvaroh Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta 64,6 23,2 11,1 1,0 100,0

64 23 II 1

99

Procenta škála 64,6 24,2 11,2 100

Tabulka 1-40: KerIr Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

36 8 19 36 99

142

Procenta Procenta - škála 36,4 57,1 8,1 12,7 19,2 30,2 36,4 100 100,0

Tabulka 1-41: Šlehačka Třída

1

2

3

4

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná výrazná preference bez výraznější obliby výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze ezná výrazná preference Ibez výraznější obliby averze

r

5

Frekvence Procenta 18 85,7 1 4,8 1 4,8 4,8 1 95,2 20 1 4,8 72,2 13 22,2 4 5,6 1 73,7 14 I 5,3 4 21 ,1 II 6 3

55 30 15

Procenta - škála

90 5 5 95,2 4,8 72,2 5,3 5,6 73 ,7 5,3 21,1 55 30 15

š l ehačk a

. výrazná preference

. bez výra..-ně!Moblby

Dmverxe . ne=ná , net~, neveli

školn!vik

Tabulka 1-42: Máslo Frekvence

IPlatné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem Chybějící hodnoty Celkem

76 11 11 98 1

99

Procenta Procenta - škála 76,8 77,6 11 ,1 11 ,2 11,1 11 ,2 99,0 100,0 1,0 100,0

Tabulka 1-43: sýry tvrdé Frekvence

IPlatné ~odnoty

'-----

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná

56 17 22 4

143

Procenta Procenta - škála 56,6 58,9 17,9 17,2 23 ,2 22,2 4,0 100

Procenta

Frekvence výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta - škála

56,6 17,2 22,2 4,0 100,0

56 17 22 4

99

58,<; 17,S 23,2 10C

Tabulka 1-44: sýry tavené Frekvence Platné Ihodnoty

Procenta

61 II 23

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta - škála

61,6 11,1 23,2 4,0 100,0

4

99

64,2 11,6 24,2 1O(

Tabulka 1-45: sýr smažený Frekvence Platné Ihodnoty

Procenta

71 8 16

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

71,7 8,1 16,2 3,0 99,0 1,0 100,0

3

98 1

99

Procenta škála

74,7 8,4 16,8 100

Tabulka 1-46: Žervé, lučina Třída

1

2

3

4

5

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Chybějící hodnota výrazná preference Ibez výraznější obliby \averze nezná výrazná preference Ibez výraznější obliby averze Inezná výrazná preference Ibez výraznější obliby averze Inezná výrazná preference Ibez výraznější obliby \averze nezná

Frekvence

Procenta

57,1 9,5 4,8 23,8 4,8 61,9 4,8 9,5 23,8 38,9 11,1 33,3 16,7 47,4 5,3 21,1 26,3 50 20 20 10

12 2 1 5 1 13 1 2 5 7 2 6 3 9 1 4 5 10 4 4 2

144

Procenta - škála

80 13,3 6,7

81,2 6,2 12,5 46,7 13,3 40 64,3 7,1 28,6 55,6 22,2 22,2

žervé , lu č ina . ,jrllZl1lii preference

.bez výrazrMi QbM)y D.,er~

. 0em6, nek~, nevBil

Ikolnlvik

Tabulka 1-47: Vejce Procenta Procenta - škála 74,7 74,7 12,1 12,1 13,1 13,1 100,0 100,0

Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

74 12 13 99

Tabulka 1-48: Majonéza, tatarka Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

68 14 15 2 99

Procenta Procenta - škála 70,1 68,7 14,1 14,4 15,2 15,5 2,0 100 100,0

9) Maso, uzeniny Tabulka 1-49: Šunka Frekvence Platné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Tabulka 1-50:

1P1atné Ih°dnoty

Měkký

85 4

8 97 2 99

Procenta Procenta - škála 85,9 87,6 4,0 4,1 8,1 8,2 98,0 100,0 2,0 100,0

salám

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Frekvence 67 10 7 14 98 1 99

145

Procenta 67,7 10,1 7,1 14,1 99,0 1,0 100,0

Procenta škála 79,8 11,9 8,3 100

Tabulka 1-51: Tvrdý salám Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

58 13 13 15 99

Procenta Procenta - škála 69 58,6 13,1 15,5 13,1 15,5 15,2 100 100,0

33 8 54 4 99

Procenta Procenta - škála 33,3 34,7 8,1 8,4 54,5 56,8 4,0 100 100,0

17 II 44 27 99

Procenta Procenta - škála 17,2 23,~ 11,1 15,3 44,4 61,1 27,3 lOe 100,0

67 12 16 4 99

Procenta Procenta - škála 70,5 67,7 12,1 12,6 16,2 16,8 4,0 100 100,0

63 21 II 4 99

Procenta Procenta - škála 63,6 66,3 21,2 22,1 11,1 11,~ 4,0 100 100,0

63 12 19 5 99

Procenta Procenta - škála 63,6 67 12,1 12,8 19,2 20,2 5,1 1OC 100,0

Tabulka 1-52: Jitrnice Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-53: Jelítka Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-54: Maso hovězí Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-55:

Kuřecí pečené,

dušené Frekvence

IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-56: Husa, kachna Frekvence !platné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

146

Tabulka 1-57: Čína Frekvence Platné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Tabulka 1-58'

Svíčková

na

71 5 14 9 99

Procenta Procenta - škála 71,7 78,9 5,1 5,6 14,1 15,6 9,1 100 100,0

79 6 11 3 99

Procenta Procenta - škála 79,8 82,3 6,1 6,2 11,1 11,5 3,0 100 100,0

smetaně

Frekvence tplatné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

T a b u lka] -59 : R' aJs k'aoma. čk a Třída

1

2

3

4

5

výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference averze výrazná preference averze výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze

Frekvence 19 1 1 20 1 15

Procenta 90,5 4,8 4,8 95,2 4,8 83,3

Procenta - škála 90,5 4,8 4,8 95,2 4,8 83,3

1

5,6

5,6

2 12 3

11,1 63,2 15,8 21,1 8e le le

11,1 63,2 15,8 21,1 80 10 10

4 16 2 2

rajská

o m áčka

_ vYrllZná pref8"eoce . ..: výrazn!j!f oblby

Oav«ze

1;; o

5

•

•(J

ikolnlvik

147

Tabulka 1-60: Řízek vepřový Procenta 72,7

Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

72

12 12 2

98 1

99

12,1 12,1 2,0 99,0 1,0 100,0

Procenta škála

75 12,5 12,5 100

Tabulka 1-61: Řízek kuřecí Frekvence Platné hodnoty

Procenta

92 6

výrazná preference averze nezná Celkem

1

99

Procenta - škála

92,9 6,1 1,0 100,0

92,9 6,1 1,0 100,0

Tabulka 1-62: Guláš Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta 77

12 7 3

99

Procenta - škála

77,8 12,1 7,1

80,2 12,5 7,3

3

lOC

100,0

Tabulka 1-63: Sekaná Frekvence Platné !hodnoty

Procenta

60

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

27 8 4

99

60,6 27,3 8,1 4,0 100,0

Procenta - škála

63,2 28,4 8,4 100

Tabulka 1-64: Uzené vařené Frekvence

Procenta

49 16 21 13 99

Platné výrazná preference !hodnoty bez výraznější obliby averze nezná Celkem

49,5 16,2 21,2 13,1 100,0

Procenta - škála

57 18,6 24,4 100

Tabulka 1-65: Játra dušená Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta

15 6

63 15 99

148

15,2 6,1 63,6 15,2 100,0

Procenta - škála

17,9 7,1 75,0 100

Tabulka 1-66: Ledvinky dušené Frekvence Platné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

8 8 56 27

99

Procenta Procenta - škála 11 ,1 8,1 ] ],1 8, I 77,8 56,6 100 27,3 100,0

Tabulka 1-67: Sádlo Frekvence Platné hodnoty

14 10 62 13

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

99

Procenta Procenta - škála 14,1 16,3 10,1 11,6 62,6 72,1 13,1 100 100,0

Tabulka 1-68: Paštika Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Tabulka 1-69: Ryba vařená,

59 9 26 4

98 1

99

Procenta škála 62,8 9,6

27,'1 100

přírodní

Frekvence Platné hodnoty

Procenta 59,6 9,1 26,3 4,0 99,0 1,0 100,0

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

42 13 38 6

Procenta Procenta - škála 42,4 54,1 13,1 15,3 30,6 38,4 6,1 100 100

Tabulka 1-70: Ryba smažená, filé Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

53 15 30 1

Procenta Procenta - škála 53,5 54,1 15,2 15,3 30,3 30,6

Tabulka 1-71: Sardinky Frekvence IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

22 7 44 26

149

Procenta Procenta - škála 8,1 11,1 8,1 11,1 56,6 77,8 27,3 100 100

10) Těstoviny Tabulka 1-72: Špagety, těstoviny IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Procenta Procenta - škála 93,9 93,9 5,1 5,1 1,0 1,0 lOO,O lOO,O

Frekvence 93 5 1 99

Tabulka 1-73: Slané nudle Frekvence IPlatné Ihodnoty

60 17 16 6

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

Procenta Procenta - škála 60,6 64,5 17,2 18,3 16,2 17,2 6,1 100 100

11) Pečivo Tabulka 1-74: Chléb Frekvence !Platné Ihodnoty

88 9 2 99

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Procenta Procenta - škála 88,9 88,9 9,1 9,1 2,0 2,0 100,0 100,0

Tabulka 1-75: Koblihy, vdolky IPlatné Ihodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Frekvence 83 9 7

99

Procenta Procenta - škála 83,8 83,8 9,1 9,1 7,1 7,1 100,( lOO,O

Tabulka 1-76: Buchty h a koláče Třída

1 2

3 4

5

výrazná preference averze Inezná výrazná preference výrazná preference [bez výraznější obliby výrazná preference [bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby

Frekvence Procenta 19 90,4 4,8 1 4,8 1 21 lOO 88,9 16 2 11,1 14 73,7 21,1 4 1 5,3 16 80 4 20

150

Procenta - škála

95 5 lOC 88,9 11,1 73,7 21,1 5,3 80 20

bucht y,

kol áče

• výrazná Pf"fet'
. ..

O;wer=e

.rtezna ,nettJlXf, nevaři

i kolnlvik

12) Sladké pokrmy, pochutiny Tabulka 1-77: Knedlíky ovocné Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

78 5 II 5 99

Procenta Procenta - škála 83 78,8 5,1 5,3 11,1 ll ,"; 5,1 10e 100,0

Tabulka 1-78: Omelety sladké Třída

1

2

3

4

5

výrazná preference bez výraznější obliby nezná výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná výrazná preference bez výraznější obliby averze :nezná výrazná preference [bez výraznější obliby averze Inezná

Frekvence Procenta Procenta-škála 14 66,7 93 ,3 1 4,8 6,7 6 28,6 14 66,7 87,5 2 11,1 12,5 16 22,2 23 ,8 5 61 ,1 II 64,7 11 ,1 11 ,8 2 4 22,2 23 ,5 1 5,6 68,4 13 72,2 15,8 3 16,7 11 ,1 2 10,5 1 5,3 60 12 66,7 10 11 ,1 2 20 22,2 4 2 10

151

omelety sladké • výrozná preference

. bez výrs:znějši obliby D8Iyeu:e

. nezm, nek~, nevtii

školnlyik

Tabulka 1-79:

Palačinky,

lívance

Třída

1 2

3

4

5

Procenta Procenta -škála

Frekvence

výrazná preference bez výraznější obliby nezná výrazná preference výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby

21 20

100 95,2 4,8 100 84,2 10,5 5,3 84,2 10,5 5,3 85 15

1

18 16

2 1 16

2 1 17 3

pa la č ink y. llvan ce

• výrazná preference

výr02l'lěiší obiby O""""", • bez

• nezn;í, nekUpUj', nevaří

ikolnivik

152

100 100 100 84,2 10,5 5,3 84,2 10,5 5,3 85 15

Tabulka 1-80: Dorty Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem Chybějící hodnoty

85 10 3 98 1 99

Celkem

Procenta Procenta - škála 85,9 86,'1 10,1 10,2 3,0 3,1 100,0 99,0 1,0 100,0

Tabulka 1-81" Čokoláda Platné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Frekvence 86 II 2 99

Procenta Procenta - škála 86,9 86,9 11,1 II ,1 2,0 2,0 100,0 100,0

Frekvence 82 14 3 99

Procenta Procenta - škála 82,8 82,8 14,1 14,1 3,0 3,0 100,0 100,0

Frekvence 91 8 99

Procenta Procenta - škála 91,9 91,9 8,1 8,1 100,0 100,0

Tabulka 1-82" Bonbóny tplatné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Tabulka 1-83: Sušenky tplatné ~odnoty

výrazná preference bez výraznější obliby Celkem

Tabulka 1-84: Zmrzlina Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby Celkem Chybějící hodnoty Celkem

Frekvence 91 7 98 1 99

Procenta 91,9 7,1 99,0 1,0 100,0

Procenta - škála 92,9 7,1 100,0

13) Nápoje Tabulka 1-85" Limonády , sladké nápoje Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze Celkem

Frekvence 89 4 6 99

153

Procenta Procenta - škála 89,<; 89,9 4,0 4,C 6,1 6,1 100,0 100,C

Tabulka 1-86: Nápoje typu cola Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

82 9 7 1 99

T a b u lka 1-87 K akao, coko I'adove napo e Frekvence výrazná preference 85 Platné bez výraznější obliby 6 Ihodnoty averze 8 Celkem 99

Procenta 82,8 9,1 7,1 1,0 100,0

Procentaškála 89,g

4 6,1 10C

v

Procenta Procenta - škála 85,9 85,9 6,1 6,1 8,1 8,1 100,0 100,0

T a b u Ika 1-88 : Č' aj bJyn rnkovy Třída

1

2

3

4

5

výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze výrazná preference bez výraznější obliby averze

Frekvence Procenta 16 76,2 14,3 3 9,5 2 76,2 16 1 4,8 4,8 1 14,3 3 12 66, 16,7 3 16,7 3 10 52,6 3 15,8 31,6 6 II 55 30 6 3 15

faj bylinkovj • výtam3 preference . be;;:;: výraznější obliby

Daverze

. ne o:n.i . m~, neY~

školnlvik

154

Procenta - škála 76,2 14,3 9,5 88,9 5,6 5,6 66,7 16,7 16,7 52,6 15,8 31,6 55 30 15

Tabulka 1-89: Čaj bylinkový Frekvence !Platné Ihodnoty

65 16 15 3

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

99

Procenta 65,7 16,2 15,2 3,0 100,0

Procentaškála 67,7 16,7 15,6

lOe

Tabulka 1-90: Káva Frekvence Platné hodnoty

výrazná preference bez výraznější obliby averze nezná Celkem

19

18 54 8

155

Procenta 19,2 18,2 54,5 8,1

Procentaškála 20,Q 19,8 59,3

Příloha

vyjádření

2: Dendogram - grafické

spojování

proměnných

do skupin,

v našem případě ukazuje na podobnost vysokých preferencí k položkám Dotazníku chuťových preferencí a averzÍ. Na vodorovné ose je vynesena vzdálenost slučovaných klastrů.

Hodnoty platí pro celý soubor.

C A S E

Label jahody zmrzlina špagetyt sušenky řízekkuř palačink

limonády čokoláda

dorty brambor. rýže cocacola buchtyko koblihyv šunka chléb brambůrk

knedlíky pizza hranolky brambory kakaočok

bonbóny párekvro guláš jogurt meloun rajskáom knedlí 1 šlehačka

knedlí - 2

svíčková

jablko čína řízekvep

masohově

vejce mléko máslo krupicov buráky rajskéja majonéza měkkýsal

tvrdýsal sýrsmáže ořechy

meruňky

sýrytvrd paprika kedlubna okurkaky čaj bylin nudlesla

Num

1 84 64 83 50 78 85 81 79 19 28 86 76 77 38 75 80 67 52 21 18 87 82 56 46 30 4 70 66 74 68 51 3 63 47 45 37 29

15 20 25 10 5 o +---------+---------+---------+---------+---------+

-,

--j vysoká --j ---j--,

obliba

--jh --.l

I I

.---J

I I

1

I h l l II _ _ _ _ _--11 I I

------ll

1

h ------1 I h -----------~I I I I

- - -_ _ _ _ _ _1

I

71 27

17 II

73 39 40 36 16 2 34 12 15 10 90 65

156

husakach párekvař

omeletys hamburge sýrytave tvaroh sekaná mrkevsyr paštika kuřecípe

hrášekze čaj černý uzenévař

ryba smaž klobása hlávkový květák žervéluč čočka

jelítka ledvinky játraduš sádlo sardinky jitrnice kapusta mrkevvař

káva hrach.ka vlašskýs ovesnáka rybavař.

kefír brokolic špenát hrach.po

48 41 69 54 35 31 53 5 62 49 22 89 55 60 42 13 7 33 25 44 58

57 72

61 43 8 6 88 23 20 26 59 32 14 9 24

1

I h

--------------------~I

h

I h I h I I I I I

------------------------~I --------------------------~I --------------------------------'1 ----------------------------------~I

--------------------------~I ------------------------------------~I

1

I

I I

-----,-,

I I - . J 11--------,1 I 1 ~ I ------------~I ~ I --------------~I ~ h nízká ___________________.......11 h I I ----------------------~I I I I I I I I I 1-------,1 I h h III ---------------'1 h I I I ~ II --------------------------------~I I I ------------------------------------------'1 I ----.J

h

obliba

1

Zkratka brambor. brambory

Název brambor. kaše bramboryvařené

brambůrk

brambůrkytyčky

brokolic buchtyko čaj bylin

brokolice

nud1esla okurkaky omeletys ovesnáka

buchtykoláče

palačink

palačinkylívance

čaj

párekvař

párekvař.opeč

párekvro rajskáom rajskéja rybasmaž

párekvrohlíku

rybavař.

rybavař.přír

řízekkuř

řízekkuřecí

bylinkový

čaj černý

čajčernýzelený

hamburge hlávkový hrach.ka hrach.po hrášekze husakach játraduš

hamburger hlávkovýsalát hrach.kaše hrach.polévka hrášekzelený husakachna játradušená

nudleslané okurkakys omeletysladké ovesnákaše

rajskáomáčka

rajskéjablko rybasmaž.file

řízekvep

řízekvepřový

svíčková

svíčkovánasmetaně

sýrsmáže sýrytave sýrytvrd špagetyt tvrdýsal

sýrsmážený sýry tavené sýry tvrdé

kakaočok

kakaočokopití

knedlí 1 knedlí 2 knedlíky koblihyv krupicov

knedlíkyhouskové knedlíkyovocné knedlíkybramborové koblihyvdolky krupicovákaše

uzenévař

uzenévařené

kuřecípe

kuřecípeč.duš

vlašskýs

vlašskýsalát

ledvinky limonády majonéza

ledvinkydušené limonádysladk majonézatatarka

žervéluč

žervélučina

masohově

masohovězí

měkkýsal

měkkýsalám

mrkevsyr

mrkevsyrová

mrkevvař

mrkevvařená

157

špagetytěstoviny

tvrdýsalárn

Příloha

Jméno

3.1 Dotazník chuťových preferencí a averzí

(Fraňková,

1997)

dítěte:

+

- mám rád (a) +/- - je mi to jedno, sním to, ale nemusím mít - nejím, nemám rád(a) O - neznám, nikdy nejedl(a) potravina/jídlo + 1 jahody 2 meruňky 3 jablko 4 meloun 5 mrkev syrová 6 mrkev vařená 7 květák 8 kapusta 9 špenát 10 okurka kys 11 rajské jablko 12 paprika 13 hlávkový sal 14 brokolice 15 kedlubna 16 ořechy 17 buráky 18 bram vařené 19 bram kaše 20 vlašský salát 21 hranolky 22 hrášek zelený 23 hrach kaše 24 hrach polév 25 čočky 26 oves kaše 27 krupic kaše 28 rýže 29 mléko 30 jogurt 31 tvaroh 32 kefír 33 žervé,lučina 34 sýry tvrdé 35 sýry tavené

+/-

-

O

+ potravina/jídlo 36 sýr smažák 37 vejce 38 šunka 39 měkký salám 40 tvrdý salám 41 párek,vař,opeč 42 klobása 43 jitrnice 44 jelítka 45 maso hovězí 46 guláš 47 řízek vepř. 48 husa,kachna 49 kuřecí peč, duš. 50 řízek kuř. 51 svíčková na srn. 52 pizza 53 sekaná 54 hamburger 55 uzené vařené 56 párek v rohlíku 57 játra duš. 58 ledvinky duš. 59 ryba vař., přír. 60 ryba smaž.,file 61 sardinky 62 paštika 63 čína 64 špagety,těst. 65 nudle slané 66 knedlíky housk 67 knedl bram 68 knedl ovoce 69 omelety sladké 70 rajská omáčka

158

+/-

-

O

+ potravina/jídlo 71 máslo 72 sádlo 73 majonéz, tatark 74 šlehačka 75 chléb 76 buchty,koláče 77 koblihy,vdolky 78 palač., lívance 79 dorty 80 brambůrky, tyč 81 čokoláda 82 bonbony 83 sušenky 84 zmrlina 85 limonády,sladk 86 coca-cola 87 kakao,čoko pití 88 káva 89 čaj černý,zel. 90 čaj bylinkový

+/-

-

O

Příloha 3.2 Škála siluet (Collinsonová, 1991)

Popis metody

Kapitola 3, Empirická

VIZ

část,

respondentkám byly položeny

následující otázky:

•

Který obrázek je ti nejvíce podobný?

•

Který obrázek ukazuje, jak by jsi

(dítěti je předložena

chtěla

škála dívek)

vypadat? (dívka vybírá ze stejné škály

jako v bodě 1); •

Atraktivní

dívčí

figura pro

opačné

pohlaví: Který obrázek si myslíš, že ukazuje

chlapcům? (dítě

dívku, která by se nejvíce líbila

vybírá ze stejné škály jako

v bodě 1); •

Atraktivní chlapecká figura: Který obrázek si myslíš, že ukazuje chlapce, který by opačného

pohlaví)

(,I\."!

(,'r•ec,·1

se nejvíce líbil dívkám? (škála figur

Škála figur:

~ w·~ J~

I

.,..

t

1.,',/I '

, &I I,

I

'\ I

fi!

1 lI

T]\

.1\ r Ul

( f'

I

, ',Jo,

t4-~

1 1 -1~ J

\/1 /.

li

(:~~\)

(©:)

ll;

,

,

'

2

!

! !'!""!

2 . 15

~

i-'

.1,

I

J li

i

1'"

.;

J

\\'~\

I

3 .1 '

!!

..

I "

I I"

....

,

(

1'

~

oJ

,

-4.5

..t.. . .1. LJ...l.1.!

!

(/l-:Y;~

)) ~-'( j)

I ~I

!J}

l 4' ,/ j) ,

<"tJ

0.J

3

!"

:I

Ik/~I

~

1.5

:I}

'I

~

~1

J1

5.~

5

!"','

,

"!

fj e

8 .S

8

0 .5

!

7

!'!L!.~

p

r~ ~'-j' tLl{I

I I j 1 I

'

UJ I !'"

"

ft

2

I,.

,

2 .5

I'

,

.

3

, . ! ,t,

I

3 .&

!,

,

,

'

.. I

",

159

....&

!,.!

,

5

I"

15. ft; !

,

I!

"

..

ZA'

l '}:1'\ 'l>-::j_

~{

t'

'1

I'

~

" II

,

1 I",, !,! ,

,

1 !

Phloha 3.3 PAQ Rohnerovy rodinné diagnostiky (Vágnerová,

Matějček,

1992)

Jméno: Třída:

PLATÍ téměř

někdy,

vždy,

spíše ano

určitě

ano 1 Myslím na to, jak udělat

nějakou

lumpárnu

2 Když jsem nemocný(á), jsem rád(á), když mě polituje

někdo

3 Jsem na sebe opatmý(á), aby se mi nic nestalo 4 Myslím si, že dokážu udělat to, co chci každý jinýGiná) 5 Dělá mi

těžkosti

stejně dobře jako

projevit ostatním lidem, co cítím

6 Jsem nešťastný(á), nebo mě navzteká, když se mi něco nedaří

7 Myslím si, že je život hezký 8 Mívám chuť do něčeho praštit nebo někoho uhodit 9 Jsem rád(á), když mi rodiče dají najevo, že mě mají moc rádi 10 Myslím si, že jsem a budu napořád k ničemu II Mám pocit, že nedokážu

udělat něco dobře

12 Je pro mne snadné být na rodiče milý(á) 13 Pro nic za nic mívám špatnou náladu ajsem mrzutý(á) 14 Zivot se mi zdá být plný nebezpečí 15 Dovedu se tak navztekat, že něco vyhodím nebo rozbiju

160

O málokdy, spíše ne

MNĚ téměř

nikdy, určitě

ne

PLA TÍ téměř

někdy,

vždy,

spíše ano

určitě

ano 16 Když se dostanu do těžkostí, sám(a)

vyřeším

si své problémy

nejraději

17 Když se setkám s někým, koho neznám, mívám dojem, že je lepší nežjá 18 To, co chci, si dokážu sám(a) docela dobře vybojovat

19 Mám pocit, že si těžko hledám kamarády a nedovedu si je dobře udržet 20 Vyvede mě z míry, když se mi něco nedaří

21 Myslím si, že je na světě dobře a hezky

22 Dovedu si dělat legraci z lidí,

23 Jsem rád(a), když se mi

kteří provádějí

někdo

hlouposti

milý hodně věnuje

24 Myslím si, že j sem docela správný chlapec by si to o mě mohli ostatní také myslet

(děvče)

a že

25 Myslím si, že jsem "budižkničemu" a že za nic nestojím

26 Nedělá mi těžkosti ukázat naší rodině, že je mám rád(a)

27 Jednou jsem veselý(á) a šťastný(á), pak zase smutný(á) a nešťastný(á). Střídají se u mě takovéhle krajní nálady. 28 Pro mě je svět nepěkný a smutný

29

Mračím

se a všelijak se šklebím, když mám vztek

161

o

málokdy, spíše ne

MNĚ téměř

nikdy, určitě

ne

PLATÍ téměř

někdy,

vždy,

spíše ano

určitě

ano 30 Jsem rád(a), že když mám s něčím potíže, povzbudit

O

málokdy, spíše ne

MNĚ téměř

nikdy, určitě

ne

někdo mě

přijde

31 Jsem se sebou docela spokojený(á)

32 Mám pocit, že spoustu věcí, které se snažím dělat, nedokážu 33 Dělá mi těžkosti, když se někomu, koho mám rád(a), snažím ukázat, co opravdu cítím 34 Nemám ve zvyku se rozčilovat nebo být otrávený(á)

35

Svět je

pro mne nebezpečný

36 Dělá mi těžkosti kontrolovat se, těžko ovládám své nálady 37 Dělá mi dobře, když jsem nemocný(á), nebo mě něco bolí a rodiče jsou z toho celí pryč 38 Bývám sám(sama) ze sebe nešťastný(á)

39 Myslívám si, že v tom, co

dělám,

jsem fakticky dobrý(á)

40 Dovedu svým kamarádům (kamarádkám) dát najevo, že je mám doopravdy rád(a) 41 Lehko mě vyvede z míry, když narazím na nějaké těžké problémy 42 Zivot je pro mě dobrá věc

NámI sledovaná subškála Negatlvnl sebeoceněm zahrnuje položky číslo 3,10,17,24,31,38, subškála Negativní sebeocenění schopností - položky 4, 11,18,25,32,39. Závislost: 2,9,16,23,30,37.

POZll.

162

Příloha

3.4 Dotazník pro

rodiče (Fraňková,

1997)

Vážení rodiče, v rámci výzkumných

úkolů

katedry psychologie Filozofické fakulty

University Karlovy sledujeme vývoj osobnosti výživě,

životu v rodině i v sociálním prostředí

již menší školáci vystaveni velkým

dítěte.

(např.

Velký význam

přikládáme

ve škole). V současné

rizikům, např.

době

jeho jsou

návykovým látkám (drogám,

nikotinu), avšak velkým problémem jsou i poruchy výživy, jež mohou narušit fyzický a psychický vývoj a ohrozit i život dítěte tyto které

děti

či

dospívajícího.

a mladé lidi zachránit. K tomu je

často

třeba

poznat

Včasná

prevence by mohla

příznaky

a možné

příčiny,

unikají pozornosti rodičů a učitelů. To znamená, že chceme poznat faktory,

které se podílejí na

utváření

osobnosti

dítěte včetně

jeho

postojů

kjídlu, jídelního

chování, zvyklosti v rámci života rodiny a školy. vyplnění

Obracíme se na Vás s prosbou o vědomi

toho, že je velmi obsáhlý a obsahuje

přemýšlet.

hlouběji

Avšak domníváme se, že Vám

zamysleli nad Vaším

dítětem,

změnit

dítěti

řadu

může

položek, o kterých budete muset dát

příležitost

k tomu, abyste se

jeho povahou, zájmy, zvyklostmi, vztahem

kjídlu doma i mimo domov (ve školní ujasníte, co o Vašem

následujícího dotazníku. Jsme si

jídelně,

restauraci a jinde). Možná, že si

víte, co jste nepovažovali za

důležité,

v čem by se

mělo

Vaše výchovné působení a výživa dítěte nebo i celé rodiny. Dotazník jsme upravili tak, aby Vám nedal

nebylo nutno

podrobně

zbytečně

vypisovat Vaše názory, ale pokud to

slova (položky), které se týkají uvedeno jméno ani Vaše, ani Spolupráce s Vámi

dítěte.

Dotazník je

mnoho práce a aby

půjde,

jen podtrhnout

samozřejmě důvěrný,

nikde nebude

dítěte.

pomůže

nejen naší výzkumné práci, ale bude podkladem

pro výchovná a výživová doporučení a tvorbu programů k prevenci pozdějších poruch výživy. Za výzkumný kolektiv Mgr. Petra Chudobová

163

Jméno dítěte: Datum vyplnění: Datum narození dítěte: Věk: Současná váha/výška: Musí dítě dodržovat nějakou dietu? ANO NE (pokud ano jakou): Myslíme, že dítě má: 1 normální váhu - mělo by přibrat - zhubnout MATKA: Věk: Současná váha/výška: Ideální váha: Dodržuje nějakou dietu? ANO NE (pokud ano jakou, prosím popište): Vzdělání matky

22: základní odborné nebo vyučení bez maturity - odborné s maturitous maturitou- vysokoškolské OTEC: Věk: Současná váha/výška: Ideální váha: Dodržuje nějakou dietu? ANO NE (pokud ano jakou, prosím popište):

středoškolské

Vzdělání otce I: základní odborné nebo vyučení bez maturity - odborné s maturitoustředoškolské

s maturitou- vysokoškolské domácnosti s matkou i otcem- dítě žije s matkou -dítě žije s otcem ve společné domácnosti druh/družka - další příbumí ŽIVOT RODINY - ,jak jíme" - můžete potrhnout i více možností Dáváme přednost - tradiční česká kuchyně - podle vlastního receptáře - vegetariánská veganská - makrobiotická - jižní (italská, řecká) - od všeho něco - "máme rádi Čínu" jiná-popište: Dítě

žije ve

společné

Společně

jí rodina jen vyjímečně - společně občas (o víkendech, svátcích) - obvykle jí jen matka společně s dítětem- dítě jí obvykle společně se sourozenci - rodina obědvá nebo večeří často společně - jiné poznatky: Obvyklý čas večeře (doplňte): Dítě jí stejnou skladbu jídla (např. večeře) jako oba rodiče - stejnou jako otec- stejnou jako matka- stejnou jako sourozenci (rodiče jedí jinou skladbu jídla) Pitný režim: dáváme přednost - voda a minerální vody - slazené nápoje - ovocné šťávy a džusy- čaje černé, ovocné, zelené, bylinkové Kupujeme light výrobky - ano vždy, vše se snažíme "odhlehčit" - kupujeme často­ vyjímečně- nevyhledáváme, nekupujeme Často kupujeme hotová teplá jídla (Čína, pizza}- polévky v sáčku, polotovary Chodíme rádi do restaurace i s dítětem: pokud ano, jak často za měsíc: Chodíme rádi do cukrárny s dítětem: pokud ano, jak často za měsíc: Chodíme rádi do fast food restauraCÍ: pokud ano, jak často za měsíc: DÍTĚ A JÍDLO Dítě

má ve zvyku jíst převážně: pomalu-Ioudavě- "sťourá" se v jídle-hraje si s jídlemsnaží se jíst postupně po složkách (např. nejdřív maso, pak omáčka, pak knedlíky)vysloveně zlobí s jídlem- jí podle toho, co má rádo-jí podle nálady - odbíhá často od jídla - má rádo nová jídla - má nedůvěru vůči novým nemámým pokrmům - jí bezproblémově - obvykle s chutí- obvykle s výbornou chutí- spíše překotně - často přerušuje jídlo pitím má období, kdy mu nechutná - delší dobu trpí nechutenstvím- kjídlu musíme nutitnechce jíst snídaně-jí více, než potřebuje- nejraději má snídaně-obědy-večeře-stejnoměrně všechno- o jeho jídelních zvyklostech moc nevíme-jiné pomatky: Dítě pomáhá(alespoň občas): s nákupem potravin ANO NE -s přípravou jídla ANO NEs prostíráním ANO NE - s mytím nádobí ANO NE - zajímá se o to, z čeho se skládá jídlo ANO NE

22 prosím pozorně přečtěte celý text. poté podtrhněte, s čím souhlasíte. doplňte prosím další údaje dle uváŽení

164

DÍTĚ, ŠKOLA A JÍDLO VE ŠKOLE (pOKUD NAVŠTĚVUJE ŠKOLNÍ JÍDELNU): Rádo chodí do školy - nerado chodí do školy - jak kdy, někdy ano, někdy ne - má rádo spolužáky - má svého kamaráda (kamarádku) - má více kamarádů ve škole - kamarády má spíše mimo školu - rádo si hraje s dětmi - kontakt s dětmi podle nálady - podle zdravotního stavu - raději se straní dětí - nemá rádo větší počet dětí - má rádo učitele (učitelky) - má rádo jen některé - učitelé jsou pro něj autoritou - bojí se učitelů - často doma vypráví o škole - o škole nemluví (nebo jen málokdy) - o jeho vztahu ke škole nevíme - o jeho vztahu ke spolužákům nevíme - jiné poznámky:

Má rádo jídlo ve školní jídelně - nemá rádo - jak kdy, něco ano, něco ne - o jídle ve školní jídelně nemluví - kritizuje chování spolužáků ve školní jídelně - nerado chodí do školní jídelny - ke školnímu stravování nemá vyhraněný vztah - chuť kjídlu záleží na chování jiných dětí - spolužáci mu mohou zkazit chuť kjídlu - rádo převážně všechno - ve škole mu velice chutná - učitelka (kuchařka) nutí dítě jíst to, co nemá rádo - o jeho vztahu kjídlu ve škole nevíme - dítě si přikupuje nápoje (limonádu Coca-colu - mléko - kávu) - kupuje si samo svačiny - kupuje si samo obědy a školní jídelnu navštěvuje jen zřídka - vůbec ne - jí častěji doma - jí pravidelně doma - naše další poznatky: AKTIVNÍ ZÁLIBY DÍTĚTE: (podtrhněte všechno, co se týká Vašeho dítěte): Rádo čte knížky pro děti - obliba: pohádek - dobrodružných příběhů - knih o zvířatech - o přírodě - rádo čte všechno - nerado čte - rádo naslouchá hovorům dospělých - zajímá se o zájmy rodičů - poslech rozhlasu - poslech televize (programy pro děti a mládež - pro dospělé) - obliba televizních (nebo rozhlasových) reklam - kino - hraní stolních her "vyrábění" nějakých věcí - pletení - háčkování - šití na panenky - hry s panenkami - pomoc otci nebo matce s "kutilstvím" (opravy domácích přístrojů, žárovek, auta, motorky aj.) vaření - zahradničení - modelování (letadla, auta, lodě aj.) - procházky s dospělými pohybové hry venku s dětmi - pohybové hry venku s dospělými - pobyt na horách (horské túry podle možnosti dítěte) - pobyt v lese - táboření - cestování u nás - do zahraničí houbaření - sběr lesních plodin - plavání - míčové hry (kopaná - košíková - vybijená a jiné míčové hry) - tenis - bruslení - lyžování - jízda na saních - na kole - na koni - tanec- balet gymnastika (rytmika) - cvičení v Sokole nebo v jiné sportovní organizaci - Skauting poslech hudby - hra na nějaký hudební nástroj - zpěv - kreslení - modelování (práce s hlínou, plastelinou, keramika) - přednášení básniček - hraní divadla - živá zvířata (vlastní chov doma) - návštěvy zoologických zahrad - má rádo návštěvy hradů, zámků, kulturních památek - divadel (i loutkových) - učení se cizí řeči - jiné záliby: DÍTĚAPOHYB

Naše dítě bychom podle jeho pohybové aktivity popsali takto (i více možností): nemá rádo pohyb - pohyblivost je závislá na aktuálním zdravotním stavu - je klidné - někdy je apatické, až zasmušilé - dává přednost hrám a zábavám bez velké tělesné námahy - občas je aktivní, občas pasivní - podle nálady - podle přání dospělých - samo vybízí dospělé k pohybové aktivitě, pohybovým hrám - nemá rádo, musí-li přerušit hru - je normálně aktivní - je čilé, převážně aktivní - je mimořádně aktivní - "šijí s ním čerti" - je velice temperamentní - chvíli neposedí - je hyperaktivní (pouze podle vyjádření lékaře!) - je pohybově nadané - jiná charakteristika: CO BYSTE ŘEKLI O JEHO POVAZE: Je hodně citlivé - citově vyrovnané - citově spíše chladné - povídavé - uzavřené - přemýšlivé - snadno navazuje kontakty s dětmi - dospělými - stydlivé - nerado mluví v přítomnosti dospělých - rychle si zvyká na nové prostředí - má potíže s přivykáním na nové prostředí - na neznámé lidi - jiné vlastnosti:

165

Abstrakt Ve studii jsme se

zaměřili

na stravovací zvyklosti, jídelní preference a averze,

body image a sebehodnocení, tedy na faktory, které ve své patologické k významným rizikovým klíčové

faktorům

potravy a jsou považovány za

komponenty primární prevence. Z analýzy rozhovorů a dotazníkových metod

u souboru dívek mladšího a vstupují do 1. dochází ve původně

averzí.

příjmu

poruch

formě patří

tříd

s relativně

středním

školním

vysoká obliba

Výraznější

středního

upevněným věku,

některých

věku

věku

(N=101) vyplynulo, že dívky postojů

systémem

kdy se

potravin a

rozšiřuje nápojů

k jídlu. Ke

změnám

spektrum zkušeností s jídly,

se snižuje a dochází k nárůstu

patologické jídelní chování se v námi sledovaném souboru

nepotvrdilo, zaznamenali jsme pouze v pozdějším

školního

některé

trendy, které mohou v jídelní problémy

vyústit. V oblasti body image se objevila preference štíhlosti, která

se však s věkem snižovala a posouvala se k realističtějším rozměrům. V souboru dívek středního

školního

věku

jsme zjistili negativní

sebeocenění

a sebehodnocení

schopností. V závěru práce jsme podali některé náměty pro prevenci jídelních poruch.

Klíčová

slova: poruchy

příjmu

potravy, stravovací zvyklosti,

preference, averze, body image, vývoj, primární prevence, mladší a

166

střední

nutriční

školní věk.

Abstract

The aims of this study are dietary habits, eating preferenees and aversions, body image and self-esteem, the faetors whieh in its pathologieal form belong to one of the major risk faetors and are eonsidered as a key eomponent of prevention of eating disorders in ehildhood. The analysis of interviews and questionnaire methods for the younger group of girls and middle sehool age girls (N = 10 1) showed that girls enter the 1st c1asses with relatively eonsistent system of eating preferenees and aversions. The ehanges are in middle sehool age when the range of experienee with meals extends, preferenees are redueed and aversions to eertain food and dishes are growing. Preferenees of slirnness appeared in the area of body image, though it dec1ined with age and moved to a more realistie proportions. Pronouneed pathologieal eating behavior was not eonfirmed in our reference file, we have seen only some trend s that might result in the eating problems in later life. In a group of girls of middle sehool age, we found inereased negative self-esteem and evaluation of own skills. At the end of the work we gaye some suggestions for the prevention of eating disorders.

Key words: eating disorders, eating habits, eating preferenees, aversions, body

image, development, primary prevention, the younger and middle sehool age.

167