UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií
Bakalářská práce
2013
Petra Kociánová
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií
Petra Kociánová
Mediální obraz vysokoškolského studenta v českém zpravodajství v době protestů proti školským reformám Bakalářská práce
Praha 2013
Autor práce: Petra Kociánová Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. Rok obhajoby: 2013
Bibliografický záznam KOCIÁNOVÁ, Petra. Mediální obraz vysokoškolského studenta v českém zpravodajství v době protestů proti školským reformám. Praha, 2013. 35 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
Anotace (abstrakt) Práce se zabývá obrazem vysokoškolského studenta v období rozsáhlých demonstrací proti chystaným reformám českého vysokého školství na jaře 2012. Analýza se soustředí na produkty v hlavním sledovacím čase v českém veřejnoprávním médiu (České televizi). Vybranou metodou je kvalitativní obsahová analýza s přiblížením se kvantitativní analýze. Z pohledu teorie hegemonního modelu médií a za využití základních metod sémiotické analýzy jsem sestavila seznam klíčových znaků, které se vyskytly v reportážích věnovaných tématu reforem terciárního vzdělávání a demonstracím proti nim ve sledovaném období (od prosince 2011 do června 2012) a které determinovaly obraz studenta VŠ. Okrajově popisuji vliv médií na sociální realitu a roli obrazu a slova v televizním zpravodajství. Uvádím zásady zpravodajství, definuji „stereotypní zobrazování“ v masmédiích a předkládám argumenty, proč je výskyt „stereotypu“ v konečném produktu klíčový pro odhalování ideologických postojů redakce a porušuje zásady objektivního zpravodajství. Povrchním denotativním rozborem obrazového a slovního syntagmatu vybraných reportáží ilustruji, do jaké míry se ČT při tvorbě výše zmíněného obrazu těchto zásad držela.
Abstract This work concentrates on media picture of university student in times of demonstrations against planned reforms of university educational system in spring 2012. The analysis is focused on product of prime-time news program in Czech public service television (Česká televize). The method used for this purpose is a qualitative analysis of media content that borders with quantitative method. Using a theory of hegemony model in media and using basic methods of semiotic analysis, I
have created a list of crucial signs that are present in ČT news concentrated around this reform (in surveyed period since December 2011 to June 2012) and which determined the media picture of university student in Czech Republic. Also, I mention media influence on construction of social reality and the role of picture and word in TV news programs. I enlist the principles of hard news service in general and a definition of ‘stereotype’ in mass media production. I present arguments for the claim that a presence of stereotype in media products is a key sign for revealing possible ideological approaches of that media’s editor’s office, and why its use violates the principles of objective journalism. Through a shallow denotative analysis that I put together, I will illustrate the level of ČT’s adherence to these principles.
Klíčová slova Mediální obraz, obsahová analýza, zpravodajství České televize, obraz vysokoškolského studenta, stereotyp v televizní produkci
Keywords Media picture, news service of Česká televize, picture of university student, stereotypes in TVproduction, media content analysis
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. 3. Prohlašuji, že práce nebyla využitá k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne … 23. 5. 2013
Petra Kociánová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. PhDr. J. Jirákovi, Ph.D. za trpělivost a laskavou a shovívavou pomoc při konzultacích této práce. Děkuji jemu, jakož i Doc. B. Köpplové, Csc., za veškerou pomoc, které se mi od nich dostalo v průběhu celého studia, a přeneseně i celé Katedře mediálních studií, Fakultě sociálních věd a Univerzitě Karlově za znalosti, které mi umožnili nabýt, a léta, která jsem na zdejší půdě prožila. P. K.
Obsah Úvod .................................................................................................................................... 13 Změny oproti původním tezím .......................................................................................... 13 Teoretické zázemí................................................................................................................. 13 Televizní zpravodajství ......................................................................................................... 14 Žánr analyzovaného produktu........................................................................................ 15 Reprezentace ........................................................................................................................ 15 Hegemonní model ............................................................................................................. 16 Využití modelu při analýze ............................................................................................ 16 Předpojatost a vyváženost ................................................................................................. 17 Cíle analýzy .................................................................................................................. 17 Výrazové prostředky TV zpravodajství ................................................................................. 18 Mediální realita: identifikace, naturalizace, publikum........................................................ 19 Využití stereotypu pro účely této práce ................................................................................. 21 Stereotypy v televizní produkci ......................................................................................... 22 Interpretační zkratka ......................................................................................................23 Rozeznávání stereotypu ................................................................................................. 23 Objektivita médií ...........................................................................................................24 Obraz studenta VŠ ................................................................................................................ 24 Obvyklá forma analyzovaných reportáží ...........................................................................25 Dění okolo reformy terciárního školství z přelomu let 2011 a 2012....................................... 26 Kontext událostí ................................................................................................................ 26 Forma návrhů ................................................................................................................ 26 Školné ........................................................................................................................... 27 Vybrané znaky ..................................................................................................................... 30 Reportáže od 1. 12. 2011 do 2. 3. 2012 ............................................................................. 30
Reportáže od 2. 3. do 31. 6. 2012 ...................................................................................... 40 Zhodnocení .......................................................................................................................... 41 Porovnání obou sledovaných období ............................................................................. 44 Výsledky .............................................................................................................................. 45 Závěr .................................................................................................................................... 46 Summary .............................................................................................................................. 47 Zdroje ................................................................................................................................... 49 Literatura, diplomové práce a jiné ......................................................................................... 50 Přílohy.................................................................................................................................. 53 Seznam relevantních reportáží za celé sledované období (chronologicky) ...................... 55
13
Úvod Cílem této práce je objevit, popsat a zhodnotit charakteristické prvky (a nabídnout možné příčiny pro výběr těchto prvků), na kterých Česká televize vystavěla mediální obraz o studentech terciárního vzdělávání, a o protestech proti vysokoškolské reformě, které se konaly na jaře roku 2012. Nalezené relevantní reportáže v hlavní zpravodajské relaci ČT ze zkoumaného období popíšu na prvním stupni označování, přičemž se budu zaměřovat na možná stereotypní nebo předpojatá zobrazení. Nabízím krátké shrnutí situace ve společnosti, která předcházela protestním akcím, a důležité informace, které v tomto směru vyšly v jiných českých periodicích, u nichž jsem pro lepší dostupnost zvolila internetové nosiče. Předložením tohoto kontextu a následného výčtu charakteristických prvků zobrazení vysokoškolského studenta (resp. obou stran sporu) ve zmiňovaných reportážích usiluji o to, abych poskytla v rámci možností objektivní materiál, z něhož si každý čtenář bude moci vyvodit své vlastní konotace.
Změny oproti původním tezím Vzhledem k tomu, že krátce po schválení těchto tezí došlo ke změně přístupu FTV Prima k poskytování archivních reportáží, a stopáž, kterou jsem chtěla porovnávat s reportážemi České televize, už není k dispozici (ani z žádné obdobné stanice), oproti zadání v tezích analyzuji pouze reportáže ČT.
Část 1 Teoretické zázemí Zvolenou metodou analýzy je analýza výrazových prostředků s cílem vyložit obraz studenta vysoké školy během demonstrací proti reformě vysokého školství. Postupovat budu za pomoci některých postupů sémiotické analýzy (analýza prvního stupně označování) se záměrem vyhledat znaky, které na druhém a třetím stupni označování pravděpodobně povedou k vytváření konotací nebo hodnotových soudů; nebo ty znaky, které už takové soudy obsahují. Optiku, kterou jsem při zpracování analýzy použila, hypotézy a cíle analýzy zhodnotím v kapitole Reprezentace.
14 Jaké výrazové prostředky budu v materiálu především vyhledávat, popíšu v kapitole Výrazové prostředky TV zpravodajství. Argumenty pro důvod, proč se zaměřuji na stereotyp a proč na základě stereotypního zobrazení můžeme strukturovaně, i poměrně empiricky ilustrovat, do jaké míry je zpravodajství objektivní, předložím v kapitolách o stereotypech v televizní produkci. Zpravodajská relace České televize (Události) se žánrově řadí do televizního zpravodajství a podléhá tak určitým rutinám platným pro tvorbu tohoto typu. Především se jedná o nutnost předat informaci co nejrychleji a srozumitelně pro co nejvíce lidí, což vede k podstatnému zjednodušování zvolených znaků, kvůli čemuž se ztrácí jemnější detaily popisované situace. Přestože ČT má jako veřejnoprávní televize snazší ekonomické postavení než televize soukromé, které nemají legislativní podporu v podobě koncesionářských poplatků, i tady je patrně v působení vliv některých finančních investorů (reklama). Přistupuji i na myšlenku částečné „neviditelné cenzury“, která vychází z ekonomické a politické situace a která popisuje televizi jako nástroj k udržení hegemonie. Projevuje se ve jmenování určitých osob do vedení TV, nejistotou zaměstnání především v dobách recese, která reportéry vede např. k jisté politické konformitě, rozdílným zpracováním témat, která se dotýkají finančních sponzorů televizní společnosti, atp.1 Více o tomto pohledu se budu věnovat v kapitolách Hegemonní model a Mediální realita: identifikace, reprezentace, médium.
Televizní zpravodajství Televizní produkce má několik způsobů, jak podpořit proces zvýznamňování, mezi které patří: gate-keeping, agenda setting, řazení reportáží za sebou dle zdánlivé důležitosti, framing neboli zarámování (tj. uvedení reportérem z redakce), délka reportáže a prostor, který se tématu věnuje, hudební kulisy, obrazové kulisy, nonverbální signály, frekvence opakování aj. 2 Zpravodajský žánr by se měl vyznačovat tendencí k objektivnímu zobrazování situace. Přestože reálně je toto znemožněno skutečností, že žádný jazykový kód nedokáže být ryze objektivní v popisování skutečnosti, je možné se tomuto ideálu přiblížit. Nebo se mu vzdalovat za pomocí postupů jako je preferované čtení, binární opozice, připodobňování aj.,
1 2
BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno, 2002. 104 s. Edice světových autorů.
BURTON, Graeme – JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003; KUNCZIK, Michael: Základy masové komunikce, Praha, Karolinum 1995
15 konkrétně přidáváním emocionálně zabarvených prvků, působením na primitivní emoce člověka (jako je strach), atp. 3
Žánr analyzovaného produktu V této kapitole bych ráda krátce vysvětlila, jak budu v analýze používat pojem „reportáž“. B. Osvaldová rozlišuje čtyři druhy televizních zpráv: 1) zprávu čtenou (moderátor čte text zprávy na obrazovku), 2) zprávu obrazovou (obrazový materiál je doprovázen slovním komentářem), 3) zprávu kombinovanou (komentář, vizuální vjemy i autentické záznamy z místa události) 4) z. reportážní (která využívá vše výše uvedené, atp.)4 Poslední dva typy zpráv se souhrnně novináři i laickou veřejností označují jako „reportáže“ nebo „zprávy“, bez ohledu na jejich žánrové zařazení do zpravodajství nebo publicistiky, a jde o natolik vžitý název, že ho diváci mohou slyšet i z úst moderátorů v televizním studiu přímo při hlavních zprávách. 5 Pro účely této práce postačí, když budeme o analyzovaném produktu souhrnně hovořit jako o televizní „reportáži“ nebo „zprávě“.
Reprezentace Televize (resp. média) poskytují obraz nikoliv reality, ale sociální reality, kterou můžeme zjednodušeně popsat jako soubor představ o světě, ve kterém žijeme. 6 Tyto představy pak popírá nebo potvrzuje a tím se stává nositelem ideologie své doby. 7 Vztah mezi médii a společností, ve které fungují, ale není jednosměrný – média jakožto sociální instituce jsou tváří společnosti ovlivněna stejně, jako je společnost ovlivněna médii, protože společnost se snaží sama sebe udržet v chodu skrze instituce, které stvořila. V případě médií se udržuje
3
BURTON, Graeme – JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003; KUNCZIK, Michael: Základy masové komunikce, Praha, Karolinum 1995 4 OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv autorů. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum, 2005. S. 84 5 MGR. MRZENA, Petr. Zpravodajská reportáž (současné pojetí, formy a tendence v českém televizním vysílání) [online]. Masarykova univerzita v Brně, Katedra mediálních studií a žurnalistiky - Fakulta sociálních studií, 2006 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65264/fss_m/Zpravodajska_reportaz_DEFINITIVNI_VERZE_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Rudolf Burgr, KMSŽ FSS MU. 6 JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2007. Str. 120-146 7 Tamtéž.
16 skrze představy, které jsou zakódované ve sděleních a produktech. 8 Dekódovat mediální sdělení tedy znamená odkrývat, jakým způsobem a které charakteristické náhledy na svět se společnost snaží udržet. „Společnost“ ale samozřejmě sama o sobě nemůže jednat jako jedinec, a proto je při analýze mediálního obsahu potřeba vzít v úvahu i jaké skupiny nebo jednotlivci vložili svou vizi společenského uspořádání do mediovaného sdělení – tyto představy se taky různí redakci od redakce. Obsah proto analyzujeme z hlediska toho, kdo do něj vložil svoje záměry a náhledy. Na to existují dva pohledy: hegemonní a pluralitní model. Pluralitní model předpokládá, že vzhledem k vlastnostem trhu a množství médií na něm působících je poměrně dobře zaručená variabilita pohledů na jedno téma. 9 Protože zde analyzuji jedno médium, není možné porovnat tyto pohledy. Budu se proto věnovat hegemonnímu modelu.
Hegemonní model „Úsilí předkládat stávající uspořádání sociálních stavů jako přirozené a nevyhnutelné bylo a je součástí všech společenských systémů.“10 Hegemonní model médií autorů O’Sullivana, Duttona a Raynera11 předpokládá, že v moderní době se toto úsilí uplatňuje skrze instituce, které drží nerovnoměrný díl moci či schopností je naplňovat. „Hegemonie“ je zde chápána jako „nenásilná nadvláda“12, která se prosazuje každodenním přísunem kulturních obrazů. Jelikož největší schopnost předkládat kulturní obrazy mají v současné době média, předpokládá se, že mají také největší podíl moci na udržování této nadvlády. 13 Využití modelu při analýze Hegemonní model se většinou soustřeďuje na hledání podobností mezi více produkty, které poté analyzuje za pomocí metodiky sémiotické analýzy. 14 Mým původním záměrem proto bylo porovnávat materiál ze soukromé a veřejnoprávní televize a rozebrat ho z pohledu prvního stupně označování – denotace. Jak jsem ale psala v úvodu práce, okolnosti mě přinutily zaměřit se pouze na veřejnoprávní ČT. Přestože tedy nebudeme mít k dispozici porovnání, ze kterého bychom mohli vyvodit závěry, které by nám mohly poskytnout plošnější náhled na zobrazování vysokoškolského studenta a mohly by (zvláště z materiálu soukromé TV) ilustrovat mnohé společenské představy o 8
Tamtéž. Tamtéž. 10 Tamtéž. 11 O’SULLIVAN,Tim – DUTTON, Brian – RAYNER, Philip. Studying the Media. Bloomsbury Academic, 2003. Ve: JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2007. Str. 139 12 JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2007. Str. 139 13 Tamtéž. 14 Tamtéž. 9
17 fenoménu studentských demonstrací, i tak si myslím, že analýza z pohledu hegemonního modelu může poskytnout zajímavé informace.
Předpojatost a vyváženost Tyto dva pojmy pocházejí z anglických termínů „bias“ (předpojatos) a „balance“ (rovnováha). „Obecně lze vyváženost chápat jako cílevědomé vyvažování nejrůznějších předpojatostí, k nimž mají média jako společenské instituce nesoucí hodnoty společnosti, v níž působí, sklon.“15 Soubor těchto předpojatostí ve společnosti přitom nelze nijak kvantifikovat, jak budu ještě rozvádět v kapitole Mediální realita. „Předpojatostí se např. rozumí opakující se pravidelnost ve zkreslování reality (…), negativní zobrazování nejrůznějších menšin, přehlížení či nesprávná interpretace role žen (…)“ 16 a tak podobně. Je třeba přitom počítat s určitým zkreslením daným možnostmi (technickými, systémovými, atp.). Odhalování postojů a ideologických hodnot, které daly vzniknout předpojatosti v konečném produktu, je důležitým, i když problematickým prvkem analýzy mediálních obsahů. 17 Cíle analýzy Mým cílem bude najít všechny reportáže, které Česká televize odvysílala k tématu studentských protestů na jaře 2012, nalézt v nich znaky, které si zvolila k zobrazování hlavních aktérů dění (tzn. studenta vysoké školy, popř. zástupců vysoké školy, a zástupců vlády, popř. ministerstva školství) a porovnat je mezi sebou s přihlédnutím k faktu, že se v nich můžou nacházet možné hodnotově zabarvené (předpojaté) soudy. Výchozím předpokladem je, že ČT, jakožto veřejnoprávní televize dotovaná koncesionářskými poplatky a zároveň nezávislá na státu, bude prosazovat objektivní obrazy. (Např. dá rovnocenný prostor k promluvě oběma stranám, bude zobrazovat události pravdivě, tak, aby se vyhnula manipulaci s významem, pokud to bude možné, při vybírání zástupců zobrazovaných skupin si vybere osobu typologicky odpovídající většině, atp.) Vycházím přitom z hypotézy, že smyslem a významem veřejnoprávní televize je zůstat nestranná a ideálně neprosazovat ničí zájmy nad ostatními; neprosazovat též rutinní, předpojaté nebo stereotypní způsoby zpracovávání témat.
15
JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2007. Str. 131 Tamtéž. 17 Srov. tamtéž. 16
18
Výrazové prostředky TV zpravodajství V této kapitole se budu krátce věnovat těm výrazovým prostředkům, které budu v analýze hodnotit, a zmíním důležité poznatky, které mohou přispět k odhalení hodnotově zabarvených sdělení. Televize má ze všech médií (vyjma internetu) k dispozici nejvíce zobrazovacích prostředků – slovo, zvuk a obraz. Bourdieu přikládá obrazu velký význam. „Disponujíce výjimečnou mocí, totiž televizním obrazem, mohou novináři dosáhnout účinků, které nemají obdoby.“ 18 Druhým názorem je, že dominuje zvuk (nosič redakčního komentáře) a obraz přichází na řadu až v momentě, kdy přináší zásadní informaci nebo svědectví (často působící na emoce, tj. záběry katastrofy, hlavní motiv celé reportáže, „důkazní“ záběry, že reportéři byli skutečně přítomni události, atp.).19 Výběr obrazových znaků je dle mého názoru klíčový pro tvorbu mediálního obrazu, zvláště u té části populace, která své informace čerpá výhradně z televizní produkce, protože je nejsnazší mu uvěřit. Divák se skrze obraz sám stává svědkem, vidí na vlastní oči pravdu, která je mu předkládána, a málokdy si uvědomí (zvláště pokud nebyl události osobně přítomen), že kamera má k dispozici jisté speciální efekty, kterými dokáže realitu ohýbat do požadovaného obrazu. Například střih, záběry zblízka, i to, na co se při svém natáčení kameraman zaměří. (Bude zabírat zástupce většiny demonstrantů, nebo se zaměří na typy s deviantním vzhledem?) Skrze autoritu televize za pomocí nástrojů jako jsou metafora, metonymie či mýtus pak v divákovi utváří jistý dojem, který prezentuje jako skutečnost, a na základě kterého si divák utváří na věc názor. V literární kritice se toto označuje pojmem „dojem skutečnosti“20, nebo jinde „denotativní přesnost“, tedy technologická schopnost produkovat velmi přesný vizuální obraz toho, co médium zobrazuje. „Dodnes jsou televizní zprávy považovány z nejdůvěryhodnější a potenciálně neobjektivnější ze všech novinářských produktů, jelikož vykazují vysokou míru denotativní přesnosti.“ 21 Tímto stylem televizní obraz vytváří sociální konstrukci reality, na základě které ale může dojít k reálným činům a rozhodnutím (např. vzniku xenofobních nebo rasistických hnutí). 22
18
BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno, 2002. 104 s. Edice světových autorů. Str. 6 BOČKOVÁ, Markéta. Výrazové prostředky televizního zpravodajství a publicistiky - praktické srovnání [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52810/fss_m/ . Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. 20 BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno, 2002. 104 s. Edice světových autorů. Str. 6 21 JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2007. Str. 128 22 BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno, 2002. 104 s. Edice světových autorů. 19
19 Obraz Obraz v televizní reportáži (ikonické syntagma) figuruje jako ilustrace řečeného, jinými slovy funguje jako simultánní označení slovního sdělení. 23 Dodává tak slovnímu komentáři mnohem větší autoritu (viz „dojem skutečnosti“). Ve slovním sdělení je i pro laika snadno rozeznatelné, kdy se komentátor snaží působit na emoce, neboť se jedná o arbitrární kód, který dekódujeme racionálně za pomocí jasně daných pravidel gramatiky. Obraz naproti tomu předává vjemy, představy, které máme tendenci přejímat otevřeně až nekriticky, díky dojmu, že to „vidíme na vlastní oči“. Z těchto důvodů je obraz významným nositelem případných ideologických sdělení, která se snaží působit skrytě a v mojí analýze se mu budu věnovat jako prvnímu. Jazyk a zvuk Televizní produkce působí na diváka spojením obrazových symbolů a doprovodného komentáře. Přestože obrazovost je to, co jako diváci vnímáme nejvíce, jsou to slova okolo nich vyřčená, která utvářejí jejich preferenční čtení. „Fotografie je bez legendy nic, ta vysvětluje, co je třeba číst.“24 Při analýze se tedy budu soustředit na to, co o vysílaném obrazu říká doprovodný komentář. Mimo jiné je to také důvod, proč se budu nejdříve soustředit na obraz a až poté na slovní komentář, který bude význam obrazu posouvat nejvíce. Sekundárně je důležité i to, jak to bude vyřčeno. Slovo v televizním zpravodajství z velké části zastupuje i zvuk, neboť se jedná samozřejmě o mluvený komentář. Psané slovo se obvykle vyskytuje, nezíská-li televize jiné než písemné vyjádření, v tomto případě například na transparentech demonstrantů, ilustrativních záběrech právních dokumentů, jinak též při nominacích nebo tzv. infografice. Zvuk se kromě mluveného slova objevuje v záběrech z místa dění (zde ruch ulice, výkřiky demonstrantů, atp.) Tento způsob používání výrazových prostředků je poměrně neměnný a jeho aplikace v konkrétních reportážích analyzovat nebudu, neboť z hlediska mého záměru má na práci minimální váhu.
Mediální realita: identifikace, naturalizace, publikum V této kapitole se pokusím krátce shrnout vliv a efekty televizní komunikace (kombinaci slova a obrazu) a zodpovědět otázku, jestli se dá za pomocí médií efektivně působit na rozhodovací proces člověka, a tedy jestli je vůbec potřeba analyzovat mediální sdělení z pohledu hegemonního modelu. 23
KOCIÁNOVÁ, Petra. Semiotická analýza zpravodajské reportáže: "Největší studentský protest za posledních 23 let" z 29.2.2012 [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-19]. Seminární práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. 24 BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno, 2002. 104 s. Edice světových autorů. Str. 6
20 Pokud skrze obraz působíme na emoce, zatímco slovní komentář udává snadno ověřitelná fakta, stává se celek silným nástrojem podvědomé manipulace s významem. „Moc médií zaujmout, přesvědčit a získat na svou stranu tak dokumentují takové metafory jako teorie magické střely, teorie podkožní injekce, teorie očkování, které však více než teoriemi jsou vyjádřením víry, že média jsou schopná vyvolat takové názorové změny, které přesně odpovídají přáním a záměrům jejich vydavatelů a autorů.“25 Jak ale ilustruje předchozí věta, nelze o televizním médiu uvažovat jako o absolutním nástroji tvorby veřejného mínění, neboť do procesu encoding-decoding vstupuje mnoho faktorů (sociální zázemí, inteligence, technické možnosti atp.).26 Vezmeme-li v úvahu tyto proměnné, můžeme dojít i k závěru, že co divák, to jiná interpretace sdělení. Mnoho autorů se kloní k názoru, že média mají velkou moc při utváření hodnot ve společnosti. Pokud člověk reaguje na zobrazovanou informaci, jako by byla reálná, stává se reálnou. Tímto způsobem z ‚mediální skutečnosti‘ média tvoří ‚skutečnost‘, ale aby si tento vliv podržely, předstírají, že to, co zobrazují, již bylo realitou předtím, než to zobrazily. „Televize (…) předstírá, že pracuje s materiálem, který ve společnosti cirkuloval už předtím, bez jejího přičinění. Nezdůrazňuje fakt, že ‚skutečnost‘ kromě reprodukování i produkuje.“ 27 Pokud bychom „mediální realitu“ označili za mýtus, tento proces by se dal popsat jako naturalizace mýtu – „stereotyp“, který se pro tyto účely často používá, je prezentován jako naprosto běžná „konvence“. 28 U stereotypu ještě zůstanu, protože podle mého názoru je v rozeznávání těchto praktik klíčovým prvkem. Pokud je stereotyp vnímán jako přirozený obraz skutečnosti, může být „beztrestně“ používán prakticky bez jakýchkoli omezení. Stereotypy jsou přitom pro televizi zvlášť vhodné, protože velmi urychlují komunikaci (a čas v televizi je nejdůležitější komoditou) a z hlediska publika je snadné se s nimi identifikovat. Diváci se tak snáze ztotožní s programem a mohou i sklouznout k víře, že televize veřejně vyjadřuje jejich vlastní náhled na realitu. Pokud však sklouznou k této víře, je snadné jim vsugerovat další názory pomocí
25
KRAUS, Jiří. Jazyk v proměnách komunikačních médií. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Nakladatelství Karolinum, 2008. Str. 69 26 HALL, Stuart. Encoding and Decoding in the Television Discourse. Birmingham, England: Centre for Cultural Studies, University of Birmingham, 1973. 507-17. 27 PETRANOVÁ, Dana – PLENCNER, Alexander. Stereotyp jako interpretačná skratka. Vyšlo ve sborníku Média, spoločňosť, mediálna fikcia: Zborník z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou konanej v dňoch 31. Marca a 1. Apríla 2008. Fakulta masmediální komunikáte Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave: 2008. 28 Tamtéž.
21 jiných (navazujících) stereotypů. Tímto způsobem si televize, potažmo média, udržují, vytváří a formují svá publika a skrze ně společnost.29 Výzkumníci ČST v roce 1982 o stereotypu konstatovali: „Je mimo pochybnost, že tyto případy [stereotypu] nabývají v případě sdělení šířených systémem masové komunikace zvláštní závažnosti: ovlivňují utváření poznávacího procesu a formování lidské zkušenosti v měřítku, které mnohonásobně převyšuje dosah tradičních forem předávání a získávání poznatků o světě.“30
Využití stereotypu pro účely této práce V této kapitole se pokusím vysvětlit, jak budu postupovat v praktické části, resp. podle jakého klíče budu v reportážích vyhledávat sdělení, která by odpovídala hegemonnímu modelu, a (v kontextu teoretické části) osvětlit, proč jsem se takto rozhodla. Jak jsem psala na začátku předchozí kapitoly, interpretace sdělení je do značné míry subjektivní záležitost, což z analýzy mediovaných sdělení dělá obtížný úkol. Výběr klíčových znaků závisí na sociální zkušenosti osoby, která analýzu provádí. Jedná se tedy o kvalitativní analýzu, která má své nedostatky. Dobře ji zvládne provést jen člověk značně sečtělý a s širokým přehledem. Subjektivnímu zabarvení se při analýze, která se snaží vyhledat sdělení, která by pravděpodobně mohla nést ideologické či jinak hodnotově podbízivé prvky, nelze vyhnout. Mojí snahou bylo co nejvíc tento postup strukturovat a pokud možno kvantifikovat. Jak se pokusím vyargumentovat v následujících kapitolách, „stereotyp“ je podle mého názoru znakem, který dobře vyhovuje mému záměru. Předně je to znak, který má jasně dané charakteristiky, a proto je dobře rozeznatelný v celém syntagmatu, takže je jednoduché ho i opakovaně vyhledat a to i různými osobami. Jelikož hlavním z mých požadavků na analýzu bylo, aby bylo možné ji provést tak, že i další interpreti po mě by dokázali dojít k podobným výsledkům jako já, rozhodla jsem se, že stereotyp je ten správný znak, který bych měla vyhledávat. Přestože je totiž do velké míry zjednodušením, nese v sobě velké množství hodnotových soudů, které vypovídají nejen o současném stavu společnosti, ale i o záměrech tvůrců reportáží.
29
Tamtéž. LIČKOVÁ, Eva. Stereotyp ano i ne: Formy a funkce stereotypu v televizním programu. Praha: Československá televize, 1982. 156 s. Televize ve výzkumu masové komunikace; Sv. 2. Kapitola 1. – Úvodem 30
22
Stereotypy v televizní produkci Na tomto místě bych se ráda více věnovala definici stereotypu. Pojem „stereotyp“, podobně jako „hegemonie“, má mnoho významů napříč obory. Já se zde zaměřím na stereotyp v masové, resp. televizní komunikaci. Československá televize ve svém výzkumu z roku 1982 předkládá pro účely této práce uspokojivou definici. Sdělení dělí na spojení „známého“ a „nového“, přičemž divák se při sledování televizních produktů orientuje na základě „známého“. Pokud tato složka „známa“ ustrne v tematické volbě nebo ve způsobu vyjadřování do „strnulých nazíracích schémat a vyprázdněných vyjadřovacích norem“ 31, hovoříme o stereotypu, který se tak stává překážkou v procesu poznávání „nového“. 32 Nebo: „Stereotyp (…) znamená něco, co se pravidelně opakuje, co si zachovává v čase určitou konzistenci, podobnost, ne-li totožnost formy obsahu.“33 Zároveň však „vysloví-li někdo soud a použije-li slovo ‚stereotypní‘, jako by chtěl poukázat na to, že tím míní něco, co je jasné, známé a natolik banální, že snad tomu není třeba věnovat další pozornost.“34 V tomto pohledu je každá komunikace, která probíhá skrze kód, stereotypní 35 – pro účely dorozumění musí být kód komunikace neměnný, resp. jeho vývoj musí podléhat společenské dohodě, jinak by předávané sdělení nebylo možné dekódovat. Dle této úvahy se tedy člověk naučil orientovat v masové komunikaci podle stereotypních/rutinních znaků. S tímto poznáním se poté v televizní produkci pracuje, se snahou zpřístupnit kód (resp. sdělení) co nejuniverzálněji – co nejširšímu okruhu populace. 36 Čím je médium masovější, tím více zřejmě bude mít tendenci inklinovat k stereotypnímu zobrazování. Konkrétní společenské dopady stereotypního zobrazování témat ve zpravodajství nejsou předmětem této práce. Je zřejmé, že televize stereotypů využívá, a řada mediálních teoretiků se domnívá, že televize hraje významnou roli při konstrukci sociální reality 37 a hodnotového systému ve společnosti.
31
LIČKOVÁ, Eva. Stereotyp ano i ne: Formy a funkce stereotypu v televizním programu. Praha: Československá televize, 1982. 156 s. Televize ve výzkumu masové komunikace; Sv. 2. Kapitola 1. – Úvodem 32 Tamtéž. 33 Tamtéž. 34 ČERNOUŠEK, Michael. Stereotypy v procesu masové komunikace. Sborník odboru výzkumu programu ČST a diváku ČSR. Ve: LIČKOVÁ, Eva. Stereotyp ano i ne: Formy a funkce stereotypu v televizním programu. Praha: Československá televize, 1982. 156 s. Televize ve výzkumu masové komunikace; Sv. 2. 35 Tamtéž 36 Např. BURTON, Graeme – JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003 37 Např. JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003
23 Vycházím z předpokladu, že masmédia jsou aktivním účastníkem udržování či šíření stereotypů a nesou za ně proto zodpovědnost.38 Interpretační zkratka Stereotypy mohou být kladné i záporné, přestože je tento pojem vnímaný spíše pejorativně. Více hodnotově neutrální je pojem Waltera Lippmana a Richarda Dyera, „interpretační zkratka“39. Ten popisuje stereotyp jako jakýsi významový polotovar, který pro nás v rámci kultury někdo před-vyrobil, a jehož platnost bychom měli prozkoumat předtím, než ho přijmeme za svůj. 40 Přestože mi není známá žádná studie na toto téma, zdá se mi velmi pravděpodobné, že toto aktivní integrování většina lidí nedělá a „interpretační zkratku“ místo toho pouze přejme tak, jak jim je předložena. Rozeznávání stereotypu Stereotyp funguje často na bázi metonymie 41, resp. synekdochy, kdy část vydává za celek nebo naopak. Toto je zvláště zřejmé v televizní produkci, kdy se z davu vybere zástupce zobrazované sociální skupiny a dovolí se mu pronést vyjádření, které má reprezentovat názor celku. Vzhledem k tomu, že čas v televizním zpravodajství má status komodity, je třeba počítat s tím, že tato mediovaná vyjádření na kameru budou zkrácena na pár vteřin, a už jen tím může dojít k výraznému zkreslení významu. Další zástupné znaky, které pak reportér, popř. kameraman, vybere jako součást tohoto veřejného vyjádření, budou dále význam posilovat nebo vyvracet (záleží na záměru autora reportáže). Obrazové syntagma pak (obvykle) opět potvrzuje či vyvrací slovní komentář. Dále se ještě dá hovořit o kontextu reportáže v rámci celé zpravodajské relace, v níž je odvysílána, a úvodního vstupu moderátora ze studia, což jsou další dva faktory, které ovlivňují celkové vyznění analyzované zprávy a tím utvářejí význam. Ne vždy má reportér možnost vybrat „kulisy“ pro svá interview a ne vždy je nutné analyzovat předcházející a následující zprávu v relaci. Z hlediska nároků na aktuálnost zprávy, časové vytíženosti a často i díky finančním/technickým faktorům je třeba brát v úvahu, že mnohé znaky, které se v záběrech ocitnou, jsou dílem pouhé náhody, zvláště u událostí nečekaných nebo rychle probíhajících (živé vstupy apod.). Domnívám se, že čím větší bude hrát díl 38
PETRANOVÁ, Dana – PLENCNER, Alexander. Stereotyp jako interpretačná skratka. Vyšlo ve sborníku Média, spoločňosť, mediálna fikcia: Zborník z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou konanej v dňoch 31. Marca a 1. Apríla 2008. Fakulta masmediální komunikáte Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave: 2008. 39 Tamtéž. 40 Tamtéž. 41 Srov. BURTON, Graeme – JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003
24 náhoda v obrazovém materiálu, tím více bude posílena role slovního komentáře jako nositele významu, tedy v něm více vyniknou prvky, jako jsou stereotypy, rétorické tropy nebo hodnotově (ideologicky) zabarvené znaky. (A vice versa.) Objektivita médií Mluvím-li o objektivitě v médiích, ráda bych nabídla krátkou definici. „Objektivitou se rozumí (…) řemeslné praktiky vedoucí k tomu, aby se potlačila nevyhnutelná a zákonitá subjektivita zpravodajství – aby zpravodajství bylo věcné a co nejpřesnější, nejúplnější, aby podávané informace byly závažné a aby bylo pokud možno neutrální.“42 Z této definice a z definice stereotypu vyplývá, že stereotypní zobrazování porušuje zásady objektivního zpravodajství.
Část 2 Obraz studenta VŠ V druhé části práce se budu věnovat analýze znaků použitých pro zobrazování studentů vysoké školy a) demonstrujících b) nedemonstrujících a vládních zástupců. Zkoumat budu znaky ve dvou kategoriích, a to A) v obrazové, B) ve zvukové a slovní; a k dalšímu dělení přistoupím z hlediska chronologie událostí takto: 1) reportáže od začátku období do konce Týdne neklidu, 2) reportáže od konce Týdne neklidu do konce sledovaného období. Sledovaným programem jsou Události na ČT1, večerní zpravodajská relace, která má obvykle okolo čtyřiceti minut celkového času a vysílá se až na výjimky každý den od 19:00. Prošla jsem archivní záznamy všech Událostí, které se vysílaly ve sledovaném období (prosinec 2011 až červen 2012) a sestavila seznam relevantních reportáží, které se v této době vysílaly. 43 Vybrala jsem ty reportáže, které se přímo zabývaly reformou terciárního školství. Okrajové reportáže, které mapovaly další souvislé události, např. problémy s čerpáním dotací
42 43
JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Portál: Praha, 2003. Str. 127 Příloha 1 a 2
25 na MŠMT, kterým čelil Josef Dobeš, jsem vynechala, neboť vzhledem k zadání nebyly klíčové. 44 Takto vybrané reportáže jsem shlédla a na základě rozdělení výrazových prostředků a hypotéze o objektivitě veřejnoprávní televize jsem pokud možno systematicky sestavila seznam znaků, které a) přispívají k utváření mediálního obrazu studenta (resp. studenta VŠ, vysokých škol a vlády v tomto pořadí dle důležitosti), ať už pozitivním nebo negativním způsobem; b) se odklánějí od neutrálního/objektivního vyjadřování. Předpokládám, že komparací znaků zvolených pro demonstranty a ne-demonstranty vyniknou konotace, které chtěla redakce do zpráv vložit. Proto v analýze nezmiňuji pouze znaky pro studenta, ale i pro VŠ a vládu. V lednu se na toto téma odvysílaly reportáže v pěti Událostech, v únoru v osmi, v březnu ve třech, v dubnu v žádných, v květnu v žádných, v červnu v žádných. Celkem analyzuji 24 reportáží vysílaných v šestnácti dnech.
Obvyklá forma analyzovaných reportáží Reportáže jsou vždy uvedeny z redakce (tzv. „framing“) komentářem, který shrnuje základní informace nebo kontext situace. Následuje samotná zpráva, která většinou kombinuje přímý i nepřímý vstup reportéra (tzv. „stand-up“ a „stake-out“ neboli „voice-over“), vyjádření několika zúčastněných osob, které zastupují obě strany, ilustrativní záběry a zakončení ve stylu stand-up. Při analýze reportáží vždy uvedu název, datum, kdy se vysílala, od které minuty relace a i její přibližnou délku zaokrouhlenou na minuty. Poté vyberu hlavní znaky pro vysokou školu a její vedení a studenta VŠ, které se zde objevily, a jejich doprovodné znaky. Pokud není uvedeno jinak, jedná se o zprávu reportážní. Ze slovního komentáře vybírám ta slovní spojení, která dle mého názoru nesou „předpojatost“, tedy jsou emocionálně či jinak zabarvená, nejsou ryze objektivní, nebo by se daly nahradit bezbarvějším komentářem. 45 Zaměřuji se především na znaky obrazové, které vytváří doprovod slovnímu komentáři, neboť je pro člověka (diváka) složitější je dekódovat než slovní komentář, mají silnější tendenci obsahovat skryté konotace nebo naturalizované mýty atp.
44
Seznam relevantních reportáží s datem jejich vysílání, délkou a anotací viz Přílohy. K celkovému přepisu každé z reportáží jsem se neuchýlila z důvodů rozsahu práce. Odkazuji na multimediální přílohu k tištěné podobě této práce, kde jsou k nalezení analyzované reportáže v plné délce. 45
26
Dění okolo reformy terciárního školství z přelomu let 2011 a 2012 Pokusila jsem se zrekonstruovat sled událostí tak, jak nejobjektivněji to šlo, aby byla zjevná kauzalita celého vývoje. Při rekonstrukci událostí jsem ale byla odkázaná čistě na mediální informační kanály, a přestože tištěná média (resp. jejich digitální odnože) mají mnohem menší prostor pro konstrukci sociální reality, než jaký má televize, i tak je třeba brát tyto informace jako mediovaný, tj. předzpracovaný obsah, který nemusí postihovat všechny aspekty situace.
Kontext událostí Na začátku roku 2012 se uskutečnily masivní protesty proti plánované vysokoškolské reformě ministra Josefa Dobeše. Původ situace se zdá vycházet ještě z roku 2011, kdy se postupně se zástupci vysokých škol projednával zákon o vysokých školách (momentálně 111/1998 Sb.). Na podzim tohoto roku však ministr Dobeš po některých změnách v osazenstvech odpovědných rad přistupuje k zásadním změnám v dokumentu, které podle názoru odborné veřejnosti se zástupci vysokých škol dostatečně neprojednal. Později na podzim se objevuje ještě přidružený zákon o finanční pomoci studentům, který nebyl (dle vyjádření akademické obce Univerzity Karlovy) projednáván vůbec. Oba zákony poté byly poslány k vnějšímu připomínkovému řízení, v té době však už vyvolaly silnou nespokojenost z řad odborné veřejnosti, studentů i reprezentantů VŠ. Česká konference rektorů a Rada vysokých škol vznáší v tomto připomínkovém řízení rozsáhlé připomínky, na jejichž velkou část není brán zřetel. Zástupci VŠ také vznášejí protest proti způsobu, jakým byl do vnějšího připomínkového řízení poslán zákon o finanční pomoci studentů – podle nich nebyl v souladu s platným zákonem o vysokých školách, který ukládá povinnost projednat podobné záměry nejdříve se zástupci VŠ. Zákony jsou poté odeslány k projednání legislativní radou vlády, kterou v té době zastupovala Karolina Peake. Forma návrhů Zmiňovaná nová podoba návrhu zákona o vysokých školách přesouvá oproti současnému stavu některé pravomoci na vnitřní předpisy vysoké školy, které se liší škola od školy, zároveň také počítá s posílením pozice externích osob v radě veřejné vysoké školy (dnes správní rada) a pravomoci této rady celkově. „Rada veřejné VŠ má například nově místo akademických senátů schvalovat statut jako základní předpis vysoké školy a také její rozpočet. V některých momentech naopak návrh reguluje uspořádání vysoké školy mnohem
27 striktněji než dnes (např. složení akademického senátu).“46 Taktéž by to zahrnovalo volbu rektora. Tvůrci zákona argumentují nutností zlepšit manažerské kvality ve vedení VŠ kvůli momentální tendenci nárůstu studentů VŠ a tomu úměrně klesajícím nárokům na studijní povinnosti. Vysoké školy argumentují tím, že by se tak značně snížila autonomie a vnitřní demokracie VŠ, přičemž je sporné, zda by došlo k požadovanému zvýšení kvality studia. Nesouhlasí s tím, že by posílení role veřejnosti (a současnému oslabení počtu studentů v akademickém senátu) vedla ke zlepšení, spíše zhoršení stavu. Poukazují na to, že anglosaský systém, kterým se tvůrci zákona volně inspirovali, v této konkrétní nedokonalé formě nemůže v našich podmínkách správně fungovat. Obávají se navíc dalšího omezování pravomocí samosprávy VŠ. Školné Hojně diskutovaným se stalo téma školného. Podle návrhu zákona o vysokých školách by měli platit všichni studenti školné stanovené vysokou školou se státní garancí max. 10 000 Kč za semestr po dobu řádného studia. K tomu vypracovaný (Dobešův) věcný návrh zákona o finanční pomoci by měl stanovovat možnost brát si na studium půjčky, kterou by částečně začali splácet okamžitě po ukončení studia (úspěšném či neúspěšném). V plné výši částky je povinnost splácet uložena až po získání zaměstnání s hrubou mzdou ve výši dvojnásobku minimální mzdy (v současnosti 16 000 Kč). Původně (dle programového prohlášení vlády P. Nečase) měli školné splácet ti, kteří by díky studiu získali nadprůměrnou mzdu. „Cílem celého systému, který předpokládal zavedení školného s možností odloženého splácení dluhu a zavedení systému grantů a stipendií, tak bylo snížení selektivity v přístupu různých společenských skupin ke studiu na vysoké škole.“47 Názor reprezentantů UK je ten, že na rozdíl od původního záměru je v novém záměru „zásadní motivací pro zavedení školného (…) nahrazení části veřejných zdrojů, které jsou v současnosti jedním z pilířů příjmů vysokých škol“48, protože návrh Dobeše ustupuje od myšlenky grantů a stipendií. I tady se akademická obec obávala nejen negativního dopadu na životní úroveň, ale i skokového zvyšování školného, neboť tomu nasvědčují trendy v zemích, kde bylo v minulosti zavedeno.
46
JAŠUREK, Miroslav - Samuel ZAJÍČEK a kolektiv členů akademické obce Univerzity Karlovy. Kritický
průvodce "reformou" vysokých škol. In: [online]. leden 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://dl.dropboxusercontent.com/u/13814197/pruvodce_reformou.pdf 47 48
Tamtéž Tamtéž
28 Týden neklidu Situace se začala vyhrocovat v průběhu ledna, kdy ministr veřejně označil svolávané informační schůzky akademické obce na půdě Právnické fakulty UK za „podněcování sociálních nepokojů“ a následně se do sporu mezi ním a představiteli vysokých škol vložil i tehdejší prezident Václav Klaus s výrokem: „To, co předvádějí, je falešná hra na akademickou svobodu.“49 Tento postoj oficiálních představitelů vlády vyvolal nespokojenost a protesty z řad zástupců VŠ i z řad studentů a následovalo zapojení ze strany České studentské unie a iniciativy Za svobodné vysoké školy. V souvislosti se zmiňovanou informační schůzkou na půdě PrF v polovině ledna se uskutečnil také protestní „happenning“ a následný pochod Prahou (několik set účastníků). Na začátku února studenti protestovali v Brně (několik tisíc účastníků). Nepokoje vyvrcholily organizovanou protestní akcí nazvanou „Týden neklidu“, která si získala značnou pozornost médií. 50 Týden neklidu odstartoval tradiční akcí „Noc univerzit“ a zapojili se do něj studenti i reprezentanti z většiny českých vysokých škol. Začal v pondělí 27. 2. 2012 a skončil v pátek 2. 3. 2012. Program byl složený z kulturně vzdělávací a řečnické složky. Mediální zdroje uvádějí, že se zúčastnilo 12 univerzitních měst (Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice, aj.) Týden protestů Dvacátého prvního března 2012 oznámil ministr školství Josef Dobeš svou rezignaci. 51 Jako hlavní důvod pro ni uvedl škrty ve výši dvou a půl miliardy korun pro svůj resort. Po jeho demisi se ministerstvo na měsíc ocitlo bez ministra. V dubnu se hnutí za svobodné vysoké školy spojilo s odborářským hnutím Stop vládě a společně uspořádali tzv. Týden protestů, ve kterém studenti demonstrovali proti upravené podobě školného, tzv. „zápisného“.52 Jde o změnu v zákoně o vysokých školách, která by formálně zrušila placení školného, místo toho by však zavedla povinnost za každý započatý semestr platit 3000 až 3500 Kč. MŠMT s ní přišlo na začátku dubna, přičemž delší dobu nebyly jasné bližší podrobnosti. Demonstranti argumentovali tím, že jde jen o jiné jméno pro školné. Týden protestů se uskutečnil 16. – 21. 4.
49
Hrají falešnou hru, pobouřily Klause protesty akademiků. Aktuálně.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=730208 50 Pozn:. V té době již Karolina Peake zareagovala tím, že vrátila oba návrhy zákona k dalšímu připomínkování. 51 Zdroj: ČT 52
Za svobodné vysoké školy [online]. Neuvedeno. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://zasvobodnevysokeskoly.cz/?cat=46
29 Na začátku května vláda oznámila, že novým ministrem školství se stane někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně, Petr Fiala. 53 Tohoto ministra přijala jak opozice, tak veřejnost, neboť má pověst odborníka. Jeho vystupování nevyvolávalo žádné vyhrocené emoce, jako tomu bylo u Josefa Dobeše. ČT o reformu poté (alespoň do konce června) ztratila zájem, zřejmě kvůli nedostatku skandálů.
53
KEBLŮŠEK, Vladimír. České školství má po měsíci ministra. Česká televize, Události 2. 5. 2012. Online: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/212411000100502/obsah/201149-ceske-skolstvi-mapo-mesici-ministra/
30
Vybrané znaky Reportáže od 1. 12. 2011 do 2. 3. 2012 První reportáží odvysílanou na toto téma ve sledovaném období byla zpráva ze 6. 1. 2012. Celkem v tomto úseku analyzuji 23 reportáží, které se vysílaly v šestnácti Událostech. Datum: 6.1.; Na vysokých školách roste napětí. Od 7. minuty, cca 2 minuty. Znaky pro vysokou školu: -
obřadní síň při promocích, ceremoniální hudba a vzhled
-
tři krátké výroky zástupců VŠ, kteří jsou nominování jako „členové akademického senátu“
-
(historické) budovy Univerzity Karlovy
-
vyjádření předsedy Akademického senátu ČVUT (nominován jménem)
Znaky pro studenty: -
seskupení mladých lidí v ulicích
-
hlouček mladých lidí s transparenty
-
vyjádření mladého člena Akademického senátu (nominován jménem) – zástupce názoru studentů
-
mladí lidé s batohy na (moderních) chodbách školních institucí
-
mladí lidé s batohy tísnící se ve starých prostorách školní instituce
-
mladí lidé sklonění nad poznámkami a knihami
-
lidé přebírající diplom
Znaky pro MŠMT: -
vyjádření náměstka ministra školství
Slovní komentář: „nezvykle ostře se vysoké školy postavily proti…“, „studenti hrozí protestními akcemi“, „vynecháme přednášky, vyrazíme do ulic, budeme demonstrovat“, „akademici zatím žádné velké protesty nechystají“, „univerzity se bojí, že ztratí část svých svobod“, „[ministerstvo uznalo dvě třetiny připomínek k zákonům,] školám to ale nestačí“. Simultánní označování: „studentům vadí školné“ – záběr na studenty tísnící se ve staré učebně 18.1. Protesty proti reformám. Od 22. Minuty, méně než minutu; obrazová zpráva Znaky pro VŠ: -
budova Univerzity Karlovy,
Znaky pro studenta: -
mladí i staří lidé sedící v posluchárně
Znaky MŠMT: -
ministr Josef Dobeš na tiskové konferenci
31 19.1. Chystaná reforma vysokých škol proti sobě postavila Ministerstvo školství a nejstarší českou univerzitu. Živý vstup a reportáž, první až čtvrtá minuta. Znak VŠ: -
ceremoniální oděv vedení univerzity při slavnostní příležitosti,
-
akademický senát při zasedání,
-
vyjádření děkana Filozofické fakulty UK (nominován jménem),
-
vyjádření rektora Masarykovy univerzity,
-
budova VŠE
Znaky vlády: -
budova Úřadu vlády,
-
budova MŠMT,
-
vyjádření náměstka MŠMT
Znak studenta: -
mladý člověk v pochodu demonstrantů,
-
mladí lidé v knihovně, v posluchárně, v počítačové učebně, v chemické laboratoři, na chodbách školy
-
neformální oblečení, batohy, až na jednu výjimku (dlouhý černý plášť) se oblečení nevymyká normě
-
vyjádření zástupce studentské komory Akademického senátu UK
Vedlejší znaky: -
lidé skandující hesla, policejní doprovod pochodu
Slovní komentář: „vysoké školy a studenti se obávají“, „jak bouřlivý protest to je?“, „čtyřsethlavý dav studentů, akademiků a zástupců vedení školy“, „ještě předtím, než vyrazili, sepsali rezoluci“, „ministr Dobeš označil jednání vysoké školy za podněcování k sociálním nepokojům a chce co nejdříve mluvit s rektorem Univerzity Karlovy“, „pět let debat a rok a půl příprav reformy, která má začít platit už příští rok“, „Reforma je nutná, jenže oba tábory mají jinou představu“, „emoce vzbuzuje i zavádění školného“, „proti [reformě] je opozice a hlavně, hodně hlasitě se ozývají studenti“, „padají taková slova jako demonstrace anebo stávka.“ 19.1. Vysokoškoláci protestovali házením melounů. Čtvrtá až šestá minuta. Znak VŠ: -
budova VŠ, učebny
Znak studenta: -
neformálně oblečený mladý člověk,
-
plakáty s protestními hesly,
-
vyjádření jednoho organizátora „melounového happeningu“
32 Znak vlády: -
98 melounů symbolizujících 98 milionů Kč z evropských dotací,
-
tištěné obličeje představitelů MŠMT, především ministra Dobeše
Slovní komentář: „Devět hodin ráno, některé čekají státnice, ale XYZ přichází připravovat protest“, „plakáty už studenti nemalují, rovnou je tisknou, vylepit je ale musí jako dřív – ručně“, „pak už rychle na druhý konec Prahy dodávkou, kde čekají kolegové“ „melouny vyletěly – obrazně řečeno – oknem.“ 24.1. Kritika na adresu akademiků. Od sedmé minuty, 40 vteřin. Zpráva obrazová. Znak VŠ: -
budovy ČVUT a Stavební fakulty ČVUT
Znak studenta: -
mladí lidé s batohy proudící do budovy fakulty, v učebnách, na chodbách moderně vybavených, esteticky příjemných škol (sedací pytle, prosklené budovy, zeleň)
Znak vlády: -
ministr Dobeš na tiskové konferenci,
-
webová adresa www.vlada.cz,
-
prezident Václav Klaus na tiskové konferenci,
-
telefonické vyjádření prezidenta Klause („nechme té falešné hry na akademické svobody“, „mě to velmi pobuřuje“)
26.1. Další VŠ jdou proti Dobešově reformě. Druhá až sedmá minuta Poprvé zazní z úst moderátora věcné argumenty vysokých škol. „Slabší zastoupení studentstva v akademickém senátu a nedostatečná finanční pomoc pro ně.“ Znak VŠ: budova rektorátu MU a Nakladatelství MU -
vyjádření děkana Fakulty informatiky MU, v pozadí je učebna se studenty, kteří zpovídají na diktafon dalšího oficiálního činitele
-
shromáždění akademické obce UK
-
vyjádření předsedy Rady vysokých škol
Znak studenta: -
demonstrující mladí lidé v davu – drží transparenty, pískají, je na ně dohlíženo policií (záběry z demonstrací středoškoláků proti státním maturitám z roku 2009),
-
sluk převážně mladých lidí u historické budovy (zřejmě budova MŠMT), drží transparenty, někteří mají na hlavě kapuci, kreativní oblečení, jiní dredy, megafon
-
vyjádření mluvčího studentské iniciativy, v pozadí je budova Nakladatelství MU, oblečen je střízlivě
-
„melounový happening“ na PrF UK
33 Znak vlády: -
Josef Dobeš - zasedání na ministerstvu školství (u stolu jsou zákusky a pití), odemykání drahého auta, procházka a rozhovor s náměstkem školství, vyjádření na mikrofon
-
Budova MŠMT
Slovní komentář: „studenti se chystají demonstrovat, pokud vláda příslušné zákony nepřepíše“ 1.2. Protesty proti plánovaným reformám měly dnes pokračování – tentokrát v Brně. Od šestnácté do osmnácté minuty Znak studenta: -
neformální a kreativní oblečení, transparenty, protireformní hesla, skandující dav, mládí, batohy
-
Vyjádření zástupce studentské komory Akademického senátu MU (formální oblečení, tvídové sako, košile (nominován)
-
Vyjádření koordinátorky protestu (nominovaná)
-
„melounový happening“
Znak VŠ: -
slavnostní událost (udílení profesorských titulů) – ceremoniální oblečení,
-
sál Klementina; budovy VŠE a Právnické fakulty MU
-
Vyjádření rektora MU
Znak MŠMT:
-
ministr Dobeš
7.2. Josef Dobeš ustupuje v otázce školného. Od první do třetí minuty. Obrazová zpráva. Znak studenta: -
mladí lidé na chodbách, neformálně oblečení, diskutující, s laptopy, knihami nebo poznámkami, v posluchárnách a knihovně
Znak MŠMT a vlády: -
Josef Dobeš,
-
tisková konference VV s Radkem Johnem,
-
slovní vyjádření J. Dobeše k otázce školného
16. 2. Boj o reformu VŠ: další kolo. Od dvanácté do minuty Znak vlády: -
zasedání na MŠMT,
-
ministr Dobeš
Znak studenta: -
mladí lidé v lavicích, v počítačové učebně, v posluchárně
34 Znak VŠ: -
vyjádření místopředsedy České konference rektorů
17.2. Premiér a rektoři. Od dvacáté deváté do třicáté minuty. Znak vlády: -
ministr Dobeš, premiér Nečas, ministr financí Kalousek
-
karikatury J. Dobeše
-
vyjádření P. Nečase aj. Dobeše
-
schůzka konference rektorů se zástupci vlády
Znak studenta: -
mladý člověk s demonstračním transparentem
-
lidé sedící v posluchárně na přednášce
-
„melounový happening“
-
mladí lidé sklonění nad knihami
Znak VŠ: -
učebny
-
vyjádření předsedy České konference rektorů
-
schůzka konference rektorů se zástupci vlády
Slovní komentář: „jejich šéfové [VŠ] ale požadují další jednání“, „do přetahované mezi akademiky a ministerstvem vstoupil premiér Nečas bez pochybností“, „premiér se snažil tlumit vášnivé neshody posledních týdnů“, „ministr Dobeš, sužovaný chřipkou, zůstal na jednání v pozadí.“ 22.2. Nesouhlas s reformou vysokých škol dají příští týden najevo tisíce studentů. Dvacátá čtvrtá minuta. Obrazová zpráva. Znak studenta: -
„melounový happening“
-
mladí lidé uskupení na ulici před Úřadem vlády
-
protestní transparenty
Znak vlády: -
Karikatury ministra Dobeše
27.2. Týden vysokoškolského neklidu. Od dvacáté sedmé do dvacáté deváté minuty. Znak studenta: -
Megafon, hluk
-
kreativní/moderní/alternativní oblečení
-
protestní shromáždění
-
sprej
35 -
transparenty
-
vyjádření studentů různých fakult („Jen houšť a větší kapky.“) – oblečeni jsou stylově, moderně
-
satirické divadlo
Znak vlády: -
vyjádření ministra Dobeše na tiskové konferenci
-
vyjádření stínového ministra školství
-
vyjádření předsedy vlády
Slovní komentář: „Školné na vysokých školách zatím nebude. Ministr Dobeš od něj ustoupil ve chvíli, kdy v Česku začal největší studentský protest od roku 1989.“, „Za svými studenty stojí i rektoři. Společně se hlasitě ozývají proti chystané reformě vysokého školství.“, „Fakulty se navíc bojí omezování akademických svobod.“ 27.2. Týden vysokoškolských protestů. Dvacátá devátá až třicátá třetí minuta. Živý vstup. Znak studenta: -
mládí,
-
móda,
-
učebnice/knihy,
-
hudba a filmy,
-
transparent
Znak VŠ: -
vyjádření a vstup rektora UK, V. Hampla
-
čtené vyjádření děkana FF UK
„Už dnes bylo na fakultách opravdu rušno.“, „účastní se ho [týdne neklidu] tisíce studentů po celé republice.“ 28.2. Místo školného zápisné. Od osmé do desáté minuty Znak vlády: -
ministr Dobeš na TK a jeho vyjádření
-
vyjádření stínového ministra školství (ČSSD)
Znak studenta: -
seskupení lidí s kapucemi pod protestním transparentem – záběr zezadu
-
pochodující lidé s transparenty
-
mladí lidé v lavicích
-
mladí lidé s letáčky, organizující protesty
-
vyjádření organizátora studentských protestů (otce malého dítěte, které drží na předchozím záběru), mluví spisovně, věcně, bez zádrhelů, seriózně oblečený
36 -
vyjádření organizátorky jednoho z předchozích protestů (tentokrát nominovaná jen jako „vysokoškolačka“, tj hlas lidu)
Znak VŠ: -
moderně vybavená hala školy s proudícími studenty
-
vyjádření rektora UK V. Hampla
-
chodby FF UK plné protestních letáčků
Slovní komentář: „nebude školné, bude zápisné“, „Michal Uhl, jeden z organizátorů protestů, se o zápisném dozvěděl ráno, po příchodu na filozofickou fakultu“, vysokoškolačka: „nevím jestli to není tak jako, eh, prašť jako uhoď“, „nápad ministra na zavedení zápisného překvapil všechny – nejen studenty, ale i rektory. V původním návrhu reformních zákonů totiž o něm nebylo ani slovo“, „z novinky jsou rozpačití i koaliční partneři“, „opozice je jednoznačně proti“, „tzv. plíživé školné.“ 28.2. Studentské protesty pokračují. Od desáté do dvanácté minuty. Znak studenta: -
protestní transparenty,
-
pochodující mladí lidé v ulicích
-
megafon
-
mladí lidé sklonění nad poznámkami/knihami (mladík zakrývající si rukou tvář)
-
vyjádření organizátora protestu v Brně (Slovák)
-
mladí muži organizující protest – moderně oblečení, s brýlemi či telefonem
-
znaky demonstrace: pískot, pochodující dav lidí, skandování hesel (Naše školy nedáme, stydíme se za něj), doprovodná show (zlatý padák pro J. Dobeše, traktor vezoucí transparent, atp.)
-
vyjádření tří účastníků pochodu (nominace „studenti“) – zařazený jedna slovensky mluvící slečna a dva Češi (dívka-chlapec)
-
příprava transparentů
-
spreje
Znak VŠ: -
vyjádření katedry sociologie FSS MU (prezentovaná jako zástupce učitelů FSS)
-
budova FSS MU
-
chodby zlínské univerzity
Slovní komentář: „a vysokoškoláci dál vyjadřují odpor k navrženým změnám“, „studenti i učitelé se sešli…“, „centrem Brna prošel třítisícový průvod“, „ozval se taky prezident Klaus“, „Brno, deset hodit dopoledne. Učitelé Fakulty sociálních studií na podporu studentů vyvěšují na okna svých kanceláří transparent“, „15 hodin. Vrcholí přípravy na pochod. Lukáš Likavčan, dvacetiletý student filozofie, chystá transparenty. Věří, že protest plánovanou budoucnost univerzit ovlivnit může“, „studenti
37 připravují dárek k ministrovým narozeninám – batoh má symbolizovat zlatý padák“, „čtyři hodiny odpoledne, zhruba tři tisícovky studentů se vydávají na protestní pochod městem“ Vyjádření tří studentů z pochodu: 1) studentka s kapucí: „Chtěla jsem určitě vyjádřit svůj nesouhlas s reformami, protože studuju a už takhle mám hluboko do kapsy.“ 2) Dva mladíci s úsměvy, jeden s kapucí na hlavě: „Pře jsem student a musím za sebe bojovat!“ 3) Studentka držící tyč s transparentem: „Ignorují vlastně všechny body, co jsme jim předložili.“ (slovensky) Reportérka ČT se tentokrát nechá zobrazit, jak pochoduje v protestním průvodu s mikrofonem ČT. Vstup s „traktorem“ – střih z atria FSS, kde se jeden mladík do telefonu ptá, zda již dorazil traktor, následuje záběr na studenta z Malinovského náměstí, který do telefonu odpovídá, že traktor už dorazil. 28.2. Noc univerzit. Od dvanácté do třinácté minuty. Znak VŠ: -
Učebna FF UK, kde probíhá hudební program
Znak studenta: -
Mladí lidé v neformálním oblečení
Slovní komentář: „co přesně chtějí [studenti] touhle akcí říct“, „ o co by společnost mohla přijít kvůli nepřipravené reformě“, „studenti v Liberci myslí i na děti.“ 29.2. Největší studentský protest za posledních 23 let. Od první do druhé minuty. Znak studenta a VŠ: -
Velké shromáždění lidí na náměstí Jana Palacha
-
Vyvolávání univerzit jménem na pódiu
-
Vyjádření prorektora UK S. Štěcha,
-
Vyjádření dvou protestujících studentů
-
Demonstrační pochod: transparenty, skandování hesel („Dobeše do koše!“), hluk, přítomnost policistů
-
Cinkání klíčemi
Znak vlády: -
budova Úřadu vlády
1) Student s kapucí na hlavě, dívka vedle něj si schovává tvář vlasy: „Tak nelíbí se nám prostě to, co vládá chce, jakoby stáhnout ty kompetence tý univerzity, zasahovat prostě do vnitřních záležitostí.“ 2) Student s dlouhými kudrnatými vlasy a uraženým předním zubem: „Myslím, že tak budou náchylnější na nějakej vliv, třeba politickej a tak.“ Reportérka ČT zobrazena uprostřed protestujícího davu.
38 „Praha zažila největší studentský pochod od listopadu 89“ „Josefa Dobeše se ale nedočkali“ „rozhodně to nebyla metropole, kde se v ulicích proti reformě protestovalo“ „místo přednášek v posluchárnách, demonstrace v ulicích“ „do ulic je vyhnala nejen chystaná reforma, ale i třeba výrok prezidenta Klause o tom, že studenti neplatící školné jsou paraziti“, „ve dvanáct hodin došel několikatisícový dav vysokoškoláků sem, před Strakovu akademii.“ 29.2. Pokračování. Od druhé do čtvrté minuty „To na vysoké škole ekonomické byl v pravé poledne klid. Studenti neprotestují, ale učí se.“ „nesouhlas s plánovanou podobou reformy ale přišli říct do ulic i stovky vysokoškoláků v Ostravě, Českých Budějovicích nebo Plzni.“, „V Praze se studenti domáhali ministra školství, ten mezi ně ale nepřišel.“, „studenti varují“ Znak studenta: -
Mladí lidé nad knihami, laptopy, v knihovně, na chodbě školy
-
Vyjádření studenta VŠE (brýle, sluchátka, krátký sestřih, batoh): „Já se nezapojuju, protože myslím, že ty studenti, co tam jsou, že to nemají zase až tak promyšlený.“
-
Megafon, skandování hesel („Vzdělání není byznys!“, „Vážený pane prezidente, my nejsme paraziti!“), shromáždění lidí na náměstích
Znak vlády: -
vyjádření premiéra Nečase na TK, kde se zastává nepřítomného Dobeše
-
vyjádření mluvčího MŠMT
Záběry z demonstrujícího davu nyní obsahují nejen mladé lidi, ale i osoby výrazně vyššího věku. 29.2. Noční protesty. Od čtvrté do sedmé minuty. Znak studenta: -
hudební nástroj
-
pivo nebo víno
-
batoh, laptop, kniha
-
protestní hesla/transparenty/letáky
-
debaty
Znak VŠ: -
budovy FF UK
-
vyjádření vedoucí katedry demografie, Přírodovědecká fakulta UK
Znak vlády: vyjádření Petra Nečase v závěru (čtené moderátorkou na obrazovku) Kamera zabírá více lidí s originálním oblečením, které indikují subkultury – dlouhé vlasy či kabáty, „Dnešními pochody a demonstracemi ale týden neklidu ještě nekončí, na řadě vysokých škol pokračují ještě v těchto chvílích protestní akce.“, „Oproti tomu, co se dělo přes den, tak ta situace teď je už úplně klidná“, „univerzity se na několik hodin proměnily v divadla, hudební kluby nebo dokonce
39 noclehárny“, „Karolína a Dominik – budoucí učitelé, Filip studuje management a Tomáš sociologii – studenti, které na několik hodin spojil společný cíl.“ 1.3. Klidný den studentského neklidu. Pátá až sedmá minuta. Znak studenta: -
protestní shromáždění, transparenty
-
divadelní scénky, masky
-
mládí; móda
-
„odborník“ v bílém plášti v laboratoři
-
iniciativa mladých akademiků Věda žije, vyjádření členky hnutí
-
vyjádření studenta z Ústí nad Labem
-
vyjádření studenta Masarykovy univerzity
-
lidé v posluchárně
Znak vlády: -
ministr školství Dobeš
-
prezident Klaus
Slovní komentář: „Ministr Dobeš, který se od začátku Týdne neklidu s protestujícími studenty nesetkal, představení neviděl.“ 2.3. Týden studentského neklidu skončil. První až třetí minuta. Znak studenta: -
mladí lidé, uskupení na ulicích, moderně/neformálně oblečení
-
hudební nástroje
-
vyjádření „studentů“ (nominace)
-
transparenty, záběry ze středeční demonstrace
Znak VŠ: -
budovy různých fakult
-
pochodeň akademických svobod
Znak vlády: -
karikaturní postava ministra Dobeše
-
vyjádření J. Dobeše na tiskové konferenci
-
budovy vlády, pražský hrad
-
vyjádření prezidenta V. Klause
-
vyjádření premiéra Nečase
Slovní komentář: „Dneškem skončil největší ze studentských protestů od roku 1989.“, „Ústupku z toho, co jim vadí, a co považují za nebezpečné, se ale nedočkali.“, „Jinak vzkazují, že šlo jen o začátek.“ „Týden největších protestů od listopadu 89 je u konce.“ „Slovy studentů ‚poplach kvůli
40 hořícím akademickým svobodám.‘“ „Sám ministr před studenty během týdne nevystoupil ani jednou. Nejdřív o to nestál on, v pátek už zase nechtěli vysokoškoláci.“ „Také kvůli veletoči, který ministr během týdne udělal. V pondělí je navnadil ústupkem od školného, aby je pak den na to stejně rychle zaskočil návrhem na zápisné. “, „Do debaty se během týdne vložil také prezident Klaus. Ten z hradu studentům vzkázal, že jim jde výlučně o nátlakovou politiku.“, „Boj o reformu nekončí.“
2.3. Týden studentských protestů. Živý vstup. Slovní komentář: „Ministr školství Josef Dobeš změnil rétoriku.“, „Studentům hrozí také 26 tisíc ročně…“,
Reportáže od 2. 3. do 31. 6. 2012 8.3. Prezident vs. studenti: ostrá pře o školné. Dvacátá sedmá až dvacátá devátá min, 2 min.
Znaky studenta: -
mládí
-
módní nebo neformální oblečení
-
protestní odznaky/hesla
-
lidé v posluchárně
-
mladí lidé spěchající po chodbě univerzity
-
unavený obličej
-
výpovědi studentů
1: mladík s bradkou, řetízkem na krku, náušnicí v uchu, neformálním, obyčejným tričkem. Nominace: Štěpán Špaček, student ČZU. „No, já pořád nevím, co od toho čekat, takže spíš čekám, co se z toho vyklube.“ 2: mladá žena, elegantního vzezření, rozpuštěné vlasy. Nominace: Šárka Krčílková, studentka ČZU. „No, já osobně s ním nesouhlasím a řada lidí také ne.“ 3: Obézní mladík s bradkou, brýlemi a obyčejným tričkem. Nominace: Petr Matějka, student ČZU. „Ptát se asi aktivně nebudu. To nechám na ostatních.“ 4: mladík s košilí a vestičkou. „Já jsem se chtěl zeptat, kolik jste platil za svých studií za školné.“ Znaky VŠ: -
posluchárna
-
symbol ČZU, kde se událost odehrála
-
rektor univerzity
-
profesoři
41
Znaky vlády: -
prezident V. Klaus a jeho výstup
1: Odpověď na studentský výstup č. 4. „Považuji to za dost nedůstojnou otázku“ (střih) „Je dětinská a hloupá a musím to takhle ostře říci, nezlobte se.“ 2: „Není to žádný dáreček státu. Já jsem stoprocentně přesvědčen, že školné jako princip je správné.“ (Záběr na nesouhlasný pohled profesorky v aule.) Slovní komentář: „(Pár dní od Týdne neklidu) se prezident postavil před studenty.“, „přednášku o … ale velmi rychle nahradila vyostřená diskuse na téma školné.“, „Klaus… studentské protesty označil za přestřelené.“, „Přišli. I přestože studenty, kteří nechtějí platit školné, prezident dřív označil za parazity.“, „Přišel. Odlehčoval nervózní atmosféru – studenty, kteří si neměli kam sednout, zval k sobě na pódium.“, „Vzápětí zapochyboval… ostře se opřel do eura…“, „Hned po skončení přednášky se ale studenti na oplátku opřeli do prezidenta.“, „… nakonec na diskusi přistoupil. Řev kvůli reformám označil za předčasný.“, „Do dusné atmosféry zopakoval…“, „V Praze uspěl.“
Další reportáže k tématu se ve druhém sledovaném období nenalézají. Česká televize ztratila o situaci zájem a zaměřila se na organizovanou demonstraci odborů a iniciativ, která se reformy vysokého školství týkala jen v kontextu všech vládních reforem, proti kterým iniciativy protestují. Téma demonstrací tedy ČT pokryla protesty odborů a o studentech už se nezmiňovala: zaznamenala jsem jen dvě nebo tři okrajové zmínky o samotné reformě vysokého školství, přestože reportáže z Týdne neklidu slibovaly pokračování celé aféry. Ani zprávy o rezignaci ministra Dobeše a nástupu Petra Fialy nepřinesly žádnou zmínku o vývoji studentských protestních iniciativ. Domnívám se, že pro redakci byl potenciál tématu v porovnání s dalšími událostmi toho období vyčerpán. Největší prostor tak ČT věnovala vládní krizi a úplatkovým kauzám s nimi spojených, jako byl proces s Vítem Bártou a rozpad Věcí veřejných a kauzy s Pavlem Bémem a Davidem Rathem.
Zhodnocení Na první pohled je patrné, že v prvotních reportážích ČT tíhne v zobrazování studenta k výraznému stereotypu „nerozvážných mladistvých“, který představuje studenta jako „nedospělého“ idealistu nebo bohéma, který se často osvobozuje od norem „poslušnosti“, který ještě nenasbíral dostatek životních zkušeností, aby mohl rozumně posoudit situaci
42 (přestože má k dispozici mnoho knih a zdrojů univerzity), a který ještě nedorostl do vlastních bot. Podporuje představu studentů humanitních oborů jako zahálkářů, kteří se místo skutečného přínosu společnosti věnují výtržnostem, večírkům a baví je rozpoutávat neklid ve společnosti. Zobrazuje studenty jako děti ve škole a staví tento obraz do kontrastu s učenými větami, které vypouštějí z úst, aby vykreslila dojem nezkušeného adepta, který se snaží vypadat dospěle. Ve většině reportáží z tohoto období ČT dokonce používá tytéž neustále se opakující sekvence záběrů zaplněné posluchárny, které až v reportážích z Týdne neklidu nahrazuje novými, autentickými nahrávkami, které oproti zmíněnému stereotypu ustupují jen v tom ohledu, že ubírají na síle dojmu „nezralého dítěte“; studenti z protestních akcí jsou ale pořád často zobrazování s úsměvy na rtech jako jacísi šprýmaři, kteří hledají záminku, jak se vyhnout vyučování. Dalšími záběry, které se vyskytují stále dokola, jsou (již zmíněné) zaplněné posluchárny, studenti korzující po chodbách s batohy a mladí lidé sklonění nad četbou v knihovně nebo studovně. V těchto stereotypních záběrech se zobrazení lidé nevyznačují na první pohled žádnými deviacemi, mají obvyklé účesy, oblečení i vybavení – vypadají „normálně“. Pokud bych měla usoudit, proč jsou tyto záběry používány tak často (téměř v každé reportáži), nabízí se několik možností: a) praktické důvody – použití ilustračních záběrů je vhodné pro urychlení práce, b) důvody „gramatické“ – divák reaguje na známé záběry a podle nich se orientuje ve sdělení, c) navození kontinuity – opakující se záběry odkazují na reportáže, které jich využily před nimi a po nich, čímž je spojují do jednoho řetězce sdělení. Kromě tohoto „gramatického stereotypu“, vycházejícího zřejmě z rutiny zpravodajské práce, a stereotypního obrazu studenta můžeme také objevit stereotypní zobrazování vysokých škol a jejich zástupců, které je tím víc patrné, protože v průběhu Týdne neklidu redakce zásadně změnila svůj postoj a místo toho, aby pouštěla do vysílání střihy s nepřesvědčivými argumenty (vybírala si osoby nesebevědomého nebo mladého vzhledu, vyjádření sestávala z nepřipravených vět, atp.), zatímco vládním zástupcům dovolovala větší prostor, svůj přístup otočila, když se ukázalo, jakou podporu demonstrace mají. Viz dále. Výskyt stereotypního zobrazování politického činitele nebyl žádným překvapením, jenom pojmenuji některé jeho charakteristiky: politik zde není zobrazovaný jako člověk, ale jako zástupce instituce, zásadně v obleku, odtržený od všední lidské reality.
43 Televize dále s oblibou využívá binární opozice a staví proti sobě vládu (potažmo MŠMT) a vysoké školy. Na začátku Týdne neklidu je patrný obrat v použití slovních prostředků pro jednotlivé strany. Uvedu na příkladu: a) Všimněme si výrazů používaných pro vládní stranu. Nejdříve se používá neutrální, formální jazyk, poté se zaměřuje na ministra a stává se více hovorovým. 6.1. „Nezvykle ostře vystoupila většina, konkrétně dvaadvacet ze šestadvaceti českých vysokých škol, proti návrhu druhého ministerského zákona. Norma by měla nejen upravit jejich činnost, ale i zavést školné.“
X
29.2. „Proti
vysokoškolské reformě z pera ministra školství jich demonstrovalo až deset tisíc. Josefa Dobeše se ale před úřadem vlády nedočkali.“ b) Opačnou proměnu zaznamenal jazyk zvolený v souvislosti se studenty. Zatímco zezačátku převažovaly sugestivní výrazy s výrazným emocionálním nábojem přinášejícím drama, později se styl umírnil a postavil se na úroveň stylu zvoleného pro vládu (která navíc získala další stereotypní konotaci „vlády nenaslouchající lidu“.) 6.1. „A to se nelíbí ani studentům, kteří hrozí protestními akcemi.“ A 26.1. „Studenti se chystají demonstrovat, pokud vláda příslušné zákony nepřepíše.“ X
29.2. „Studenti varují, že pokud je vláda nevyslyší a reformu bude
prosazovat dál, vyjdou do ulic znovu a bude jich ještě víc.“ c) Na tomto příkladu je názorně vidět, kterak ČT odstoupila od konotací „nepromyšleného nátlaku“ k mnohem více neutrálnějšímu přístupu, který používá, aby dodala váhu aktérům, které za jeho pomoci zobrazuje. 19.1. „Čtyřsethlavý dav studentů, akademiků a zástupců vedení školy…“ X
28.2. „Centrem Brna prošel třítisícový průvod studentů…“
Můžeme si všimnout, že zatímco v počátečních reportážích redakce používala neutrálních a nezabarvených slovních spojení především pro vládní strany a obrazná pojmenování, která evokují drama a city, využívala spíše pro studenty, od počátku protestních akcí Týdne neklidu tomu začíná být naopak. Ve stejnou dobu se mění postavení reportéra vůči zobrazovaným aktérům – zatímco předtím působil z pozice nezaujatého pozorovatele, zpravodaje, později se transformoval do spíše publicistické role reportéra, který je „přímo při tom“. Reportéry vidíme pochodovat stejným směrem se studenty a své komentáře divákovi zprostředkovávají
44 zprostřed demonstračního davu. Začínají se objevovat narativní struktury a slovní spojení jako „Je devět hodin ráno, Brno.“, „Čtyři hodiny odpoledne. Začíná protestní pochod.“, které s oblibou používají české soukromé televize (Nova). Pokud bychom se zaměřili na způsob, jakým ČT dává prostor k vyjádření oficiálním aktérům dění (zástupcům VŠ a ministerstva), pak zezačátku na straně VŠ figurovaly osoby nejistého vzhledu a spíše hovorového vyjadřování, oproti sebejistému ministrovi a prvnímu náměstkovi, kteří použili plynulou dikci. Postupně ale ČT dává větší prostor skutečným pádným argumentům ze strany vysokých škol (například nominuje již promlouvající osoby jménem a funkcí, kterou ve škole zastávají, na rozdíl od nominace „členové akademického senátu“, kterou použili v první reportáži, a především dává v pondělí 27.2. cca dvě minuty živého vstupu rektorovi Univerzity Karlovy Václavu Hamplovi, aby přednesl svoje stanovisko). Všimněme si také, jak se téma postupně posouvá do předních pozic v rámci celých Událostí a zvětšuje se mu prostor jak časový, tak operační – začíná se čím dál častěji využívat grafické zpracování, originálnější střih a jiné efekty, na hlavní reportáž týdne z 29.2., kdy se konal hlavní protestní pochod, nasadila ČT hned tři reportéry přímo na místo, apod. Na vybraných slovních komentářích je taky vidět, že ČT zvolila na mnoha místech hodnotově zabarvená slovní spojení („šéfové VŠ ale požadují…“). V kontextu celé reportáže jsou často patrné až na druhý pohled, což na jednu stranu svědčí o jejich umírněném používání, na druhou stranu to zvyšuje klamné zdání objektivity této stanice a tím zvyšuje její schopnost ovlivňovat názory svého publika. Porovnání obou sledovaných období Druhá část sledovaného období (Týden protestů) není z hlediska znaků (resp. prostoru pro ně) zdaleka tak bohatá jako část první. Je to zřejmě proto, že redakce staví na obrazu, který v divácích předala v první části, také proto, že situace je mnohem méně divácky přitažlivá (studenti mají stále stejný záměr, situace má stále stejný kontext, jen se lehce změnily okolnosti) a proto se redakce raději soustředí na jiné události. Za třetí se taky Týden protestů týká reformy vysokých škol jen okrajově. Hlavní pozornost je soustředěná na hnutí Stop vládě a na odbory, které celý protest organizovaly a iniciovaly. Porovnávat tak jednu skutečně relevantní reportáž s desítkami jiných není z hlediska objektivity možné. Z hlediska znaků se v druhém období neukazují žádné nové nebo převratné způsoby zobrazování – ČT v zásadě nezměnila svůj přístup, zvláště co se týká zobrazování politiků (zde Václava Klause). Můžu jen konstatovat, že s tím, jak se hlavní díl pozornosti přesunul na
45 odborářskou demonstraci, se s ní přesunula i předpojatost, tj. snaha předat divákovi v souvislosti se studentem hodnotově zabarvené soudy.
Výsledky Hypotéza se neukázala být správnou, ale nemůžu ji označit ani za úplně mylnou. Svoje závěry bych shrnula tímto citátem. „Klaus Schönbach (…) označil předpojaté zpravodajství (…) za synchronizaci. (…) Předvedl, že často dochází k zaměňování zpráv a názorů a často se stává, že komentáře fakta neinterpretují, nýbrž že fakta jsou vybírána tak, aby podporovala komentáře – jinými slovy, že komentáře podporují redakční zaměření, tedy orientaci listu.“54 Jak je možné vidět v analýze, ČT tuto teorii potvrzuje. Ilustrovat to můžu na příkladě hlavních reportáží věnovaných tématu (šest minut z 29. 2.), kdy z desetitisícového davu protestujících vybrala dva studenty s poměrně deviantním vzhledem, po kterých poté následoval záběr na studenta neprotestující Vysoké školy ekonomické, který byl naopak zosobněním moderního chytrého muže, který se nechal slyšet, že protestující studenti „to nemají úplně promyšlené“. Na mě osobně toto prohlášení působí jako reklamní taktika; přestože se do protestu zapojilo dvacet dva ze dvaceti šesti českých vysokých škol55, Česká televize zástupce vybírala jednoznačně předpojatým způsobem. A ačkoli se tato předpojatost v průběhu demonstrací otáčí směrem nepříznivým spíš pro opozici, má značný vliv na mediální obraz českého studenta. Říká na jednu stranu, že studenti většiny vysokých škol nedělají, co se od nich očekává, podporují deviace od normy nebo dokonce anarchii, prezentují se částečně jako pokrytci, kteří demonstrují proti zavedení školnému, tráví ale svůj čas radovánkami ze života atd. Na druhou stranu tu můžeme najít pozitivní vlastnosti jako politickou a společenskou angažovanost a uvědomělost, liberálnost a svobodu myšlení, smysl pro humor a nadsázku, mládí, vkus, toleranci vůči alternativním způsobům života. Všimla jsem si, že se posun v zobrazování studentů vs. vlády se děje i na základě toho, který reportér událost zpracovával – někdy byla zpráva neutrálnější, jindy podbízivější. Ve způsobu zpracování obrazu studenta zároveň jednoznačně převládá stereotypizace – v momentech, kdy je komentář důležitější než obraz, jsou jako doprovodný obraz donekonečna využívány stále tytéž záběry, které nijak nepřispívají k objektivnímu zobrazení situace. Redakce využívá obrazu studenta ne k tomu, aby neutrálně zobrazila události, jak je jejím úkolem, ale tak, aby je zobrazila z úhlu pohledu, který preferuje, nebo 54
JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003, str. 120 - 140
55
Zdroj: ČT
46 jak to od ní očekává společnost. V jejím podání jsou tedy značně patrné postoje a hodnoty, které nenaplňují podstatu zpravodajství a veřejnoprávní televize, jak předpokládala původní hypotéza. Televize nikdy explicitně nevyjadřuje podporu jedné nebo druhé straně. Vypozorovala jsem ale, že pro ty, které chce podpořit, využívá co nejvíce neutrální jazyk, zatímco pro ty, které chce svým podáním ve sporu znevýhodnit, použije slovní spojení zabarvená nebo řekla bych až bulvární. Soudím proto, že objektivita zobrazování tu není výchozím předpokladem pro každého, ale nástrojem, s pomocí kterého ČT vyjadřuje své sympatie s daným člověkem (skupinou, institucí atp.). Na druhou stranu ale nejde říct, že by ČT nedala rovnocenný prostor oběma stranám k promluvě. O něco větší prostor, který dala zezačátku vládní straně, později kompenzovala tím, že dala více času zástupcům protestujících vysokých škol. Názory zúčastněných většinou předkládala formou vyjádření na kameru a v jazyce využívaném pro redakční komentáře převládaly neutrální výrazy. Reportáže samotné měly značný přesah do žánru publicistiky. V celkovém hodnocení se přikláním k názoru, že mediální obraz studenta v reportážích České televize byl využit k předkládání hodnotově zabarvených postojů.
Závěr Prohlašuji, že jsem analýzu zpracovala sama - bez pomoci. Při jejím zpracovávání jsem se snažila zachovat objektivní postoj. Používala jsem výběr znaků založený na mém subjektivním vnímání. Stejně jako není možné pro novináře, který stojí u zrodu zpráv, odtrhnout se od společenského, kulturního a politického kontextu své doby a prezentovat realitu skutečně objektivní, není to možné ani pro mě při jeho analýze. V první části jsem shrnula, z jakého úhlu pohledu se na materiál dívám, jaké poznatky jsem (za účelem dodržení vědecké práce) měla při analýze na paměti, zdůrazňuji ale, že tuto práci nelze provést čistě objektivním způsobem a k tomu by měl každý čtenář přihlížet. Nabízený seznam znaků by měl být i přesto dostatečně ilustrativní pro kohokoli, kdo by si chtěl utvořit názor na způsob zobrazení vysokoškolského studenta v kontextu reformy terciárního vzdělávání, nebo názor na přístup ČT ke zpracovávání tématu tohoto typu. V teoretické části jsem se hodně věnovala tomu, jaké účinky a moc má televize na tvář společnosti a utváření hodnot diváka. Přestože se to může zdát být pro tuto práci nepříliš důležité, je to v první řadě důvod, proč ji zpracovávat. Pokud je instituce, jejíž role je vnímaná jako zástupce objektivity, resp. nejobjektivnějšího média v zemi, jako je to u České televize,
47 ochotná po vzoru soukromých televizí přistoupit k formování svého publika honbou po senzaci a rezignovat tak na svoje poslání udržovat neutralitu zpravodajství – jinými slovy když se veřejnoprávní televize snaží využít veškerou svou moc ke změně kurzu společnosti, je to samo o sobě výpovědí o stavu této společnosti. Takové výpovědi jsou přitom podle mé úvahy hlavním důvodem k analyzování mediálních obsahů.
Summary This work concentrates on media picture of university student in times of demonstrations against planned reforms of university educational system in spring 2012. The analysis is focused on product of prime-time news program in Czech public service television (Česká televize). The method used for this purpose is a qualitative analysis of media content that borders with quantitative method. In the first part (chapter News making in TV) I present the principles of objective TV news making and explain that all products of TV news programs in Czech Republic are refered to as „news“ or „reportages“ no matter the genre. Chapter Representation deals with the relationship of media and society. In accordance with O'Sullivan, Dutton and Rayner's hegemony model of media, it presents media as a product of society capable of preserving dominant approaches of that society. Using method of semiotic analysis, hegemony model usually concentrates on comparison of different products. My former intention was to compare news from a public service and private TV channels. Unfortunately, shortly after this thesis was accepted, rules for rendition of archives for private TV channels were changed and I could not access the material. Therefore I analyse only news from public service TV Česká televize. Chapters about word and picture in TV deals with basics of the means of expressions in TV where word and picture is considered to carry the biggest share of mediated message. TV is (next to internet) considered to be a mass media with the greatest influence on social reality because it offers denotatively accurate picture and is therefore believed to be the most trustworthy news source. Hegemony model presumes that it uses this power to preserve and actively create values and approaches in society.
48 In Stereotypes in TV production, I present a definition of objective and biased news making and a stereotype. My conclusion is that stereotype in media violates the principles of objective news making and is a sign of ideological undertones present in the product. My hypothesis is that Česká televize as a media of public service should adhere to these principles of objectivity and avoid ideological undertones. The goal of my analysis is to find and scrutinize all news pieces broadcasted in surveyed time period and extract those signs (of both iconic and language character) that adds to the media picture of university student and based on this, state whether ČT's picture is stereotypical or not. In second part, I survey chosen news pieces in the main News program of ČT and I present a list of signs that I have chosen to be relevant for establishing a media picture of students (in a positive or a negative way). As a result, I can say that ČT very often uses stereotypes in reporting about these demonstrations in spring 2012. It depicts university students as immature, often deviant, disobedient people that enjoy turmoils and avoid school duties. In a positive way, it pictures them as intelligent, fashionable, artistic and interested in public sphere. My conclusion is that Česká televize uses a combination of neutral and ideologically undertoned means of expression as a way to pass on subjective preferences of either that media's editor's office, that media’s journalists or audience (or all combined).
49
Zdroje Užité mediované informace o vývoji situace a protestů: Hrají falešnou hru, pobouřily Klause protesty akademiků. Aktuálně.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=730208 Ministr s námi nemluví, kritizují akademici Dobeše. Aktuálně.cz [online]. 19. 1. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=721211 Studenti nechtějí reformy. Pochodovali Prahou. Aktuálně.cz [online]. 19. 1. 2012 [cit. 201304-16]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=729672 Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-prooblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/rada-pro-reformu-vysokoskolskehovzdelavani, taktéž http://www.reformy-msmt.cz/rada-pro-reformu-vysokoskolskehovzdelavani#ipn Studenti po celé zemi protestují proti reformám vysokých škol. Novinky.cz [online]. 28. 2. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/260412-studenti-po-celezemi-protestuji-proti-reformam-vysokych-skol.html Deset tisíc studentů dorazilo před sídlo vlády. Novinky.cz [online]. 29. 2. 2012 [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/260444-deset-tisic-studentu-dorazilo-predsidlo-vlady.html Za svobodné vysoké školy [online]. Neuvedeno. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://zasvobodnevysokeskoly.cz/?cat=46 Reforma vysokých škol. VysokeSkoly.cz [online]. 2000-2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/tagy/reforma-vysokych-skol Minuty z Týdne protestů. In: Youtube: kanál ZSVSTv [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=Q34U_XKGigI
50
Literatura, diplomové práce a jiné iVysílání. Archiv České televize. [online] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ (nebo http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/212411000100101/ nebo http://www.ceskatelevize.cz/tv-program/01.01.2012/) Pozn:. dva nadbytečné odkazy přidávám za účelem zjednodušení práce, tedy od počátku ledna, kdy se začaly vysílat analyzované reportáže.
BURTON, Graeme – JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2003 JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003 MRZENA, Petr. Zpravodajská reportáž (současné pojetí, formy a tendence v českém televizním vysílání) [online]. Masarykova univerzita v Brně, Katedra mediálních studií a žurnalistiky - Fakulta sociálních studií, 2006 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65264/fss_m/Zpravodajska_reportaz_DEFINITIVNI_VERZE_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Rudolf Burgr, KMSŽ FSS MU.
HALL, Stuart. Encoding and Decoding in the Television Discourse. Birmingham, England: Centre for Cultural Studies, University of Birmingham, 1973. 507-17. ČERNOUŠEK, Michael. Stereotypy v procesu masové komunikace. Sborník odboru výzkumu programu ČST a diváku ČSR. Ve: LIČKOVÁ, Eva. Stereotyp ano i ne: Formy a funkce stereotypu v televizním programu. Praha: Československá televize, 1982. 156 s. Televize ve výzkumu masové komunikace; Sv. 2. OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv autorů. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum, 2005 KOCIÁNOVÁ, Petra. Semiotická analýza zpravodajské reportáže: "Největší studentský protest za posledních 23 let" z 29.2.2012 [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-19]. Seminární práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií.
51 JAŠUREK, Miroslav, ZAJÍČEK, Samuel a kolektiv členů akademické obce Univerzity Karlovy. Kritický průvodce "reformou" vysokých škol. [online]. Leden 2012. [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://dl.dropboxusercontent.com/u/13814197/pruvodce_reformou.pdf BOČKOVÁ, Markéta. Výrazové prostředky televizního zpravodajství a publicistiky praktické srovnání [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/52810/fss_m/. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. SOBOTKA, Martin. Televizní narace v konceptu Johna Fiskeho. In: Média a realita: Sborník prací studentů Katedry mediálních studií a žuranlistiky FSS MU Brno. Brno, 2001, s. 97-118. PETRANOVÁ, Dana – PLENCNER, Alexander. Stereotyp jako interpretačná skratka. Vyšlo ve sborníku Média, spoločňosť, mediálna fikcia: Zborník z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou konanej v dňoch 31. Marca a 1. Apríla 2008. Fakulta masmediální komunikáte Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave: 2008. PRUDKÝ, Libor. Poznámky ke spoluodpovědnosti médií za podobu hodnotové struktury ve společnosti. Vydáno ve sborníku: Mediální pedagogika v teorii a praxi, Fakulta pedagogická ZČU, Plzeň, 2010 KRAUS, Jiří. Jazyk v proměnách komunikačních médií. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Nakladatelství Karolinum, 2008. LIČKOVÁ, Eva. Stereotyp ano i ne: Formy a funkce stereotypu v televizním programu. Praha: Československá televize, 1982. 156 s. Televize ve výzkumu masové komunikace; Sv. 2. Kapitola 1. – Úvodem BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno, 2002. 104 s. Edice světových autorů. KUNCZIK, Michael: Základy masové komunikce, Praha, Karolinum 1995
52 Sborník prací. (Edited by) SCHIFFRIN, Deborah, TANNEN, Deborah, Hamilton, Heidi E. The Handbook of Discourse Analysis. Blackwell Publishing Ltd. United Kingdom: 2001, reprinted 2004. Odkaz 17. listopadu po šedesáti letech: pamětní sborník. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000. POŘÍZKOVÁ, Jindřiška. Vliv médií na utváření hodnot veřejnosti [online]. 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Veoducí práce Milan Valach. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65662/pedf_m/
53
Přílohy Poznámka k multimediálním přílohám elektronické verze: vzhledem k limitu SIS pro multimediální přílohy jsem k této elektronické verzi přiložila pouze jednu (ilustrativní relaci). Pro zhlédnutí všech analyzovaných Událostí odkazuji na hypertextové odkazy do online archivu České televize (viz nadpisy jednotlivých reportáží v Příloze 2 této práce), iVysílání, kde se všechny reportáže dají nalézt a spustit skrze tzv. streamové video ve vysokém rozlišení.
54
Příloha 1 seznam zpravodajských relací ČT v analyzovaném období zmínka o studentských demonstracích nebo reformě ministra Dobeše 1.12.2011ne 1.1.2012ne 1.2.2012ano 2.12.2011ne 2.1.2012ne 2.2.2012ne 3.12.2011ne 3.1.2012ne 3.2.2012ne 4.12.2011ne 4.1.2012ne 4.2.2012ne 5.12.2011ne 5.1.2012ne 5.2.2012ne 6.12.2011ne 6.1.2012ano 6.2.2012ne 7.12.2011ne 7.1.2012ne 7.2.2012ano 8.12.2011ne 8.1.2012ne 8.2.2012ne 9.12.2011ne 9.1.2012ne 9.2.2012ne 10.12.2011ne 10.1.2012ne 10.2.2012ne 11.12.2011ne 11.1.2012ne 11.2.2012ne 12.12.2011ne 12.1.2012ne 12.2.2012ne 13.12.2011ne 13.1.2012ne 13.2.2012ne 14.12.2011ne 14.1.2012ne 14.2.2012ne 15.12.2011ne 15.1.2012ne 15.2.2012ne 16.12.2011ne 16.1.2012ne 16.2.2012ano 17.12.2011ne 17.1.2012ne 17.2.2012ano 18.12.2011ne 18.1.2012ano 18.2.2012ne 19.12.2011ne 19.1.2012ano 19.2.2012ne 20.12.2011ne 20.1.2012ne 20.2.2012ne 21.12.2011ne 21.1.2012ne 21.2.2012ne 22.12.2011ne 22.1.2012ne 22.2.2012ano 23.12.2011ne 23.1.2012ne 23.2.2012ne 24.12.2011 - (Události se nevysílají) 24.1.2012ano 24.2.2012ne 25.12.2011ne 25.1.2012ne 25.2.2012ne 26.12.2011ne 26.1.2012ano 26.2.2012ne 27.12.2011ne 27.1.2012ne 27.2.2012ano 28.12.2011ne 28.1.2012ne 28.2.2012ano 29.12.2011ne 29.1.2012ne 29.2.2012ano 30.12.2011ne 30.1.2012ne 31.12.2011 31.1.2012ne
1.3.2012ano 2.3.2012ano 3.3.2012ne 4.3.2012ne 5.3.2012ne 6.3.2012ne 7.3.2012ne 8.3.2012ano 9.3.2012ne 10.3.2012ne 11.3.2012ne 12.3.2012ne 13.3.2012ne 14.3.2012ne 15.3.2012ne 16.3.2012ne 17.3.2012ne 18.3.2012ne 19.3.2012ne 20.3.2012ne 21.3.2012ne 22.3.2012ne 23.3.2012ne 24.3.2012ne 25.3.2012ne 26.3.2012ne 27.3.2012ne 28.3.2012ne 29.3.2012ne 30.3.2012ne 31.3.2012ne
1.4.2012ne 2.4.2012ne 3.4.2012ne 4.4.2012ne 5.4.2012ne 6.4.2012ne 7.4.2012ne 8.4.2012ne 9.4.2012ne 10.4.2012ne 11.4.2012ne 12.4.2012ne 13.4.2012ne 14.4.2012ne 15.4.2012ne 16.4.2012ne 17.4.2012ne 18.4.2012ne 19.4.2012ne 20.4.2012ne 21.4.2012ne 22.4.2012ne 23.4.2012ne 24.4.2012ne 25.4.2012ne 26.4.2012ne 27.4.2012ne 28.4.2012ne 29.4.2012ne 30.4.2012ne
1.5.2012ne 2.5.2012ne 3.5.2012ne 4.5.2012ne 5.5.2012ne 6.5.2012ne 7.5.2012ne 8.5.2012ne 9.5.2012ne 10.5.2012ne 11.5.2012ne 12.5.2012ne 13.5.2012ne 14.5.2012ne 15.5.2012Nedostupné 16.5.2012ne 17.5.2012ne 18.5.2012ne 19.5.2012ne 20.5.2012ne 21.5.2012ne 22.5.2012ne 23.5.2012ne 24.5.2012ne 25.5.2012ne 26.5.2012ne 27.5.2012ne 28.5.2012ne 29.5.2012ne 30.5.2012ne 31.5.2012ne
1.6.2012ne 2.6.2012ne 3.6.2012ne 4.6.2012ne 5.6.2012ne 6.6.2012ne 7.6.2012ne 8.6.2012ne 9.6.2012ne 10.6.2012ne 11.6.2012ne 12.6.2012ne 13.6.2012ne 14.6.2012ne 15.6.2012ne 16.6.2012ne 17.6.2012ne 18.6.2012ne 19.6.2012ne 20.6.2012ne 21.6.2012ne 22.6.2012ne 23.6.2012ne 24.6.2012ne 25.6.2012ne 26.6.2012ne 27.6.2012ne 28.6.2012ne 29.6.2012ne 30.6.2012ne
55 Příloha 2 Seznam relevantních reportáží za celé sledované období (chronologicky) Týden neklidu 6. 1. 2012
Na vysokých školách roste napětí. 2 minuty (Od 7. minuty relace). Anotace: Z
ministerstva školství totiž k vládě míří druhý ze zákonů, které je mají reformovat a hlavně zavést školné. Bouří se proti nim studenti a teď už i akademici. 18. 1. Protesty proti reformám 20 vteřin, od 21. minuty relace Kvůli plánovaným vysokoškolským reformám ministra Josefa Dobeše svolal rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl na zítra shromáždění. Zve na něj vedení univerzity, vyučující i studenty. 19. 1. První a druhá reportáž, první až šestá minuta. Chystaná reforma vysokých škol proti sobě postavila Ministerstvo školství a nejstarší českou univerzitu. Živý vstup Vladimíra Keblúška. Vysokoškoláci protestovali házením melounů. Studenti vysokých škol protestovali proti reformě z dílny Ministerstva školství, vyhodili 90 melounů. 24. 1. Kritika na adresu akademiků. Prezidentovi se nelíbí jejich odpor k reformám univerzit. Od osmé minuty, 40 vteřin. Václav Klaus je dosavadním postupem zástupců vysokých škol pobouřen. 26. 1. Od třetí minuty, čtyři minuty. Další VŠ proti Dobešově reformě Univerzitám se nelíbí, že by studenti měli slabší zastoupení v akademických senátech. Taktéž finanční pomoc pro ně považují za nedostatečnou. Brněnští vysokoškoláci se chystají demonstrovat, pokud ministerstvo příslušné zákony nepřepíše. Jádro sporů mezi akademiky a Ministerstvem školství V živém vstupu Lenka Drmotová. 1.2. Protesty proti plánovaným reformám dnes měly další pokračování – tentokrát v Brně Od šestnácté minuty, 1:40. Bezmála tisícovka lidí tam dala najevo svůj nesouhlas s navrhovanou podobou zákona o vysokém školství a zákona o finanční pomoci studentům. 7.2. Josef Dobeš ustupuje v otázce školného. Od čtvrté minuty, Studenti by podle ministra mohli platit, třeba jen když nestihnout dokončit školu včas. 16. 2. Josef Dobeš znovu jednal s rektory o reformě VŠ. Od dvanácté minuty, 2 minuty. Pokud nezůstane v chystaném zákoně o vysokých školách garance finančních prostředků pro školy na několik let dopředu, stáhne ministr Době š celou reformu. 17. 2. Další kolo jednání rektorů a ministra školství. Od dvacáté deváté min., 2 min. Podle Premiéra Petra Nečase by bez reformy vysokého školství mohlo Česko ztratit konkurenceschopnost.
56 22. 2. Nesouhlas s reformou vysokých škol dají příští týden najevo tisíce studentů Dvacátá čtvrtá minuta. Věří v to organizátoři. Průvody, happeningy nebo přednášky se chystají po celé republice. 27. 2. Dvacátá sedmá až třicátá třetí minuta, celkem 5 min. Tisíce studentů protestují proti připravované reformě vysokého školství V akci nazvané Týden neklidu mají většinou podporu i u vedení škol, které se proti návrhu reformy výrazně ohradily. Týden vysokoškolských protestů Živý vstup Lukáše Dolanského. 28.2. Osmá až třináctá minuta, celkem 5 minut. Zápisné místo školného Návrh ministerstva školství. Jeho výši by si určovala škola sama. Další poplatek by čekal na ty, kteří studují nestandardně dlouhou dobu nebo na více školách. Studentské protesty pokračují Studenti i učitelé se odpoledne sešli na pražské hudební akademii - centrem Brna pak prošel třítisícový průvod. Protesty studentů budou pokračovat i v noci Stovky studentů se rozhodli zůstat ve škole až do rána v rámci akce Noc univerzit. Nejen pro sebe, ale i veřejnosti připravili kulturní program. 29.2. nultá až sedmá minuta, celkem 7 minut Největší studentský protest za 23 let Praha zažila největší studentský protest od listopadu 1989. Proti vysokoškolské reformě se nedemonstrovalo jen v metropoli, ale i v dalších městech. Jak budou vypadat další protestní akce vysokoškoláků V živém vstupu Edita Horáková. Noc univerzit Celou noc trávili studenti i veřejnost na univerzitách 12 měst. 1.3. 4. den studentských protestů. Pátá až sedmá minuta, 2 min. Vysokoškoláci v Ústí nad Labem vyšli do ulic. Asi 400 odpůrců školské reformy prošlo s transparenty během hodiny městem. 2.3. Týden studentského neklidu skončil. Nultá až čtvrtá minuta, celkem 4 min. Skončil největší studentský protest za posledních 22 let. Desítky tisíc lidí demonstrovaly proti reformám ministra Dobeše. Týden studentských protestů Živý vstup Karla Rožánka.
57 Týden protestů 8.3. Prezident vs. studenti: ostrá pře o školné. Dvacátá sedmá až dvacátá devátá min, 2 min. Pár dní od tzv. Týdne neklidu, tedy protestů proti reformě vysokého školství, se prezident Václav Klaus postavil před studenty. Přednášku o evropské integraci na pražské zemědělské univerzitě ale velmi rychle nahradila vyostřená diskuse na téma školné.
