UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra studií ob anské spole nosti

Podpora eského neziskového sektoru ze strany nizozemských nadací a organizací Diplomová práce

Autorka práce: Mgr. Hana Jamrichová Vedoucí práce: Dr. Dana Moree

Praha 2013 1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatn a s použitím pramen a literatury ádn citovaných a uvedených v seznamu literatury. Práci jsem nevyužila k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s tím, že tato diplomová práce m že být zve ejn na v elektronické knihovn FHS UK a m že být využita i jako studijní text.

V Praze dne 28. ervna 2013

Hana Jamrichová

2

Pod kování Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucí práce Dr. Dan Moree za cenné rady a ipomínky. Dále respondent m výzkumu - Ivan Bursíkové, Miroslavu Kloudové, Frantovi Wijchersovi a Geertje Tolsma Spanjaard za jejich

ebí kovi, Ann as a ochotu.

V neposlední ad také Velvyslanectví Nizozemského království v Praze za vst ícnost a možnost nahlížet do archivu.

3

OBSAH

1. ÚVOD…………………………………………………………………...………

8

1.1 STRUKTURA PRÁCE……………………………………………………………………

8

1.2 CÍLE PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY…………………………………………………

9

TEORETICKÁ ÁST

2. VYMEZENÍ POJM ……………………………………………………………

10

2.1 ZAHRANI NÍ POMOC……………………………………………………………………… 10 2.2 ROZVOJOVÁ POMOC……………………………………………………………………… 10 2.3 FILANTROPIE………………………………………………………………………………

11

3. OB ANSKÝ SEKTOR PO ROCE 1989…..…………………………………… 13 3.1 HISTORIE OB ANSKÉHO SEKTORU V ESKÝCH ZEMÍCH…….…………………… 13 3.2 TRANSFORMACE A OB ANSKÝ SEKTOR PO ROCE 1989………….………………… 15 3.2.1

Financování ob anského sektoru po roce 1989……………………………...… 18

3.3 ROLE ZAHRANI NÍ POMOCI NA OBNOV OB ANSKÉHO SEKTORU……………… 20

4. NIZOZEMSKO…………………………………………………………………… 23 4.1 HISTORIE VZÁJEMNÝCH VZTAH ……………………………………………………… 23 4.2 MOTIVACE A CÍLE FILANTROPIE V NIZOZEMSKU…………………………………… 27 4.3 ROZVOJOVÁ POMOC……………………………………………………………………… 30

4.4

4.3.1

Historie nizozemské rozvojové pomoci………………………………………….… 31

4.3.2

Evaluace nizozemské rozvojové pomoci…………………………………………… 35

EHLED NIZOZEMSKÝCH ORGANIZACÍ V ESKÉ REPUBLICE…………………… 37 4.4.1

Cooperating Netherlands Foundation for Central And Eastern Europe……. 37

4.4.2

Milieukontakt Oost Europa………………………………………………………… 38

4.4.3

DOEN Stichting……………………………………………………………………… 39

4.4.4

Prins Bernhard Fonds……………………………………………………………… 39

4.4.5

Solidarity Fund XminusY…………………………………………………………… 40

4.4.6

Wilde Ganzen………………………………………………………………………… 40

5. PROGRAM MATRA…………………………………………………………… 41 5.1 PROGRAM MATRA………………………………………………………………………… 41 5.2 PROGRAM MATRA/KAP…………………………………………………………………… 42 5.2.1

Evaluace programu MATRA/KAP……………………………………………………… 44

4

EMPIRICKÁ ÁST

6. VÝZKUM…………………….……………………………………….

48

6.1 CÍLE VÝZKUMU……………………………………………………………

48

6.2 VÝZKUMNÉ OTÁZKY…………………………………………… ………

48

6.3 METODOLOGIE……………………………………………………………

50

6.3.1 Výb r vzorku…………………………………………………………………….

50

6.3.2 Výzkumné metody………………………………………………………….

52

6.3.3 Metody zpracování a vyhodnocování dat………………………….........

53

6.3.4 Omezení a limity výzkumu………………………………………… …………

54

6.3.5 Etická otázka výzkumu…………………………………………………………

54

6.4 VÝSLEDKY VÝZKUMU…………………………………………

…………

57

6.4.1 Výzkumná otázka . 1……………………………………………………..

57

6.4.2 Výzkumná otázka . 2………………………………………………………

59

6.4.3 Výzkumná otázka . 3……………………………………………………..

61

6.4.4 Výzkumná otázka . 4……………………………………………………..

65

6.5 DISKUZE…………………………………………………………… …………

66

ZÁV R………………………………………………………… ………

70

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………… ………

72

SEZNAM OBRÁZK

A TABULEK ………………………… ………

77

SEZNAM P ÍLOH…………………………………………… ………

78

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK………………………… ………

86

O AUTOROVI………………………………………………… ………

87

5

Anotace Diplomová práce „Podpora eského neziskového sektoru ze strany nizozemských nadací a organizací“ se zabývá pomocí a podporou transformující se spole nosti po roce 1989. Popisuje ob anský sektor po roce 1989, formy financování neziskových organizací a zabývá se rolí zahrani ní pomoci na jeho obnov . Teoretická ást obsahuje i kapitolu o Nizozemsku, historii vzájemných vztah s touto zemí a zam uje se na nizozemskou rozvojovou pomoc a její evaluaci. Sou ástí je také p ehled nizozemských nadací a organizací, které podporovaly eský neziskový sektor. Empirická ást práce zkoumá program MATRA/KAP. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké organizace byly podpo eny, jaká kritéria byla stanovena pro získání podpory v grantovém ízení, jaké zkušenosti získali poskytovatelé pomoci s eskými neziskovými organizacemi, a také mne zajímal p ínos programu pro podpo ené organizace.

Annotation Diploma thesis „The support of Czech nonprofit sector by Dutch foundations and organizations“, deals with a help and support of transforming society in 1989. It describes the civil sector in 1989, forms of financing non-profit organizations and deals with the role of foreign aid. Theoretical part contains a chapter about the Netherlands, the history of relations with this country as well as a focus on Dutch development assistance and its evaluation. The list of Dutch foundations and organizations that supported Czech civil sector is included. The research focuses on the MATRA/KAP program. The aim of research was to find out, which organizations were supported and what criteria have been established for obtaining support. I was also interested about experiences of donor and supported organizations.

6

Klí ová slova Neziskový sektor, zahrani ní pomoc, transformace, Nizozemsko, MATRA/KAP, ob anská spole nost

Keywords Non-profit sector, foreign aid, transformation, the Netherlands, MATRA/KAP, civil society

7

ÚVOD Nevyhnutelná transformace politického i hospodá ského systému po roce 1989 probíhala paraleln s transformací spole nosti a rozvojem ob anského sektoru. Jednou z d ležitých podmínek rozvoje a fungování organizací ob anské spole nosti bylo finan ní zajišt ní t chto organizací. Rychle vznikající organizace se však nepotýkaly pouze s problémy finan ními, ale i ideovými. ležitou roli ve finan ním zabezpe ení t chto organizací, ale také v p edávání knowhow a dobré praxe m ly zahrani ní nadace a organizace, ale i vlády západních zemí, které zejména v prvních letech poskytovaly nezbytnou podporu a pomoc, kterou z d vodu transformace spole nosti m žeme nazvat pomocí rozvojovou. Pomoc byla finan i asov omezena, nicmén v prvopo átcích rozvoje m la nezastupitelný význam. Má diplomová práce se zam uje na pomoc a podporu, kterou

eské republice

poskytovalo Nizozemsko. D vodem zvolení tématu je jednak m j osobní vztah k Nizozemsku, kde jsem delší dobu žila a hlavn fakt, že dosud neexistuje práce nebo studie, zabývající se nizozemskou pomocí s budováním ob anského sektoru, kterou v r zných formách tato zem poskytla eské republice v období po roce 1989.

1.1. STRUKTURA PRÁCE Diplomová práce je rozd lena do p ti kapitol. V první kapitole je nastín ná struktura práce spolu s výzkumnými otázkami, jsou popsány cíly práce a metody výzkumu. Druhá kapitola obsahuje vymezení základních pojm spojených s problematikou a to zahrani ní pomoc, rozvojová pomoc a filantropie. etí kapitola se zam uje na ob anský sektor po roce 1989, kde v první ásti popisuje historii a vývoj ob anského sektoru v eských zemích. Dále popisuje pr

h transformace

po roce 1989, financování organizací ob anského sektoru a zejména popisuje roli zahrani ní pomoci na obnov ob anského sektoru. tvrtá kapitola se v nuje poskytovatel m této rozvojové pomoci a to nizozemským nadacím a organizacím. V této kapitole popisuji historii vzájemných vztah s touto zemí a vysv tluji motivy Nizozemska k poskytování pomoci rozvojovým zemím a zabývám se vývojem rozvojové pomoci v etn jejího hodnocení. V této

8

ásti nabízím také bližší

seznámení se s nizozemskou filantropií, která má v zemi dlouhou tradici. Druhá ást této kapitoly p edstavuje p ehled pomáhajících nizozemských organizací a nadací. Nejd ležit jší ástí této kapitoly je p edstavení st žejního projektu MATRA/KAP, který byl prost ednictvím Ministerstva zahrani ních v cí Nizozemského království a zejména Velvyslanectvím Nizozemského království v Praze realizován v letech 19952007 a významn podporoval velký po et eských organizací. V práci p edstavím celý projekt v etn cíl , priorit a evaluaci projektu. V praktické ásti popisuji cíle výzkumu a základní výzkumné otázky, zabývám se metodologii výzkumu a následn prezentuji výsledky.

1.2. CÍLE PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY Cílem práce je analýza podpory ze strany nizozemských organizací a nadací, p práce podrobn ji popisuje projekt MATRA/KAP. Cílem výzkumné

emž

ásti práce je

zkoumání proces výb ru vhodných kandidát na ud lení grantu v rámci grantového ízení projektu MATRA/KAP, zkušeností realizátor

s podpo enými organizacemi a také

zkoumání zm n a zlepšení v organizacích, které grant získaly.

Práce odpovídá na tyto základní výzkumné otázky:

1.

Jaké neziskové organizace v eské republice

erpaly finan ní prost edky v rámci

grantového ízení projektu MATRA/KAP? 2.

Jaká kritéria byla stanovena pro získání podpory v grantovém ízení?

3.

Jakou získali poskytovatelé podpory zkušenost s projekty podpo ených organizací?

4.

Jak hodnotí p íjemci pomoci – vybrané neziskové organizace projekt MATRA/KAP a v em vidí p ínos pro jejich organizaci?

9

2

VYMEZENÍ POJM

2.1 ZAHRANI NÍ POMOC

Zahrani ní pomoc (anglicky foreign aid, p ípadn international aid nebo overseas aid) bývá definována jako transfer finan ních i materiálních prost edk

z jedné zem do

druhé, bez o ekávání plného splacení. Podle OECD musí být hlavním (nikoli jediným) cílem této pomoci ekonomický rozvoj a blahobyt obyvatel. Zahrani ní pomoc jako nejširší pojem zahrnuje n kolik typ

pomoci: humanitární a rozvojovou pomoc nebo pomoc

vojenskou. Ne vždy platí, že bohaté zem tímto zp sobem pomáhají zemím chudším. Nap íklad i relativn bohatý stát Izrael p ijímá zahrani ní vojenskou pomoc od jiných stát . A také pomoc

íny okolním stát m m žeme posuzovat jako pomoc za ú elem

posilování d ležitosti v regionu a zejména ekonomické a politické nadvlády. (Halaxa, 2000: 110). 2.2 ROZVOJOVÁ POMOC

Rozvoj m žeme charakterizovat jako proces, jenž probíhá na více úrovních. Jedná se o proces, který zahrnuje d ležité zm ny jak ve struktu e sociální, tak ve struktu e ekonomické. Snaží se zabránit nerovnostem a zmírnit chudobu v mén rozvinutých zemích (Jarošová, 2007). Rozvojová pomoc se dá rozd lit podle charakteru sponzora pomoci na ve ejnou pomoc financovanou státem, tzv. oficiální rozvojovou pomoc a soukromou pomoc firem a nevládních organizací (Milner, 2006: 11). OECD lení p íjemce do dvou hlavních skupin. První skupinu tvo í všechny rozvojové zem 1. Druhou skupinu tvo í zem „nacházející se v období transformace“. Jedná se o zem , které dostávají pomoc ozna ovanou jako Oficiální pomoc (na rozdíl od Oficiální rozvojové pomoci poskytované pro rozvojové zem ). Po rozpadu sov tského bloku v 90. letech 20. století p ijímala v tšina post-komunistických zemí tuto pomoc, ur enou k usnadn ní p echodu k demokracii a tržnímu hospodá ství. Dnes jsou za p íjemce oficiální pomoci považovány všechny zem , kterým je poskytována pomoc, ale zárove nespadají do kategorie rozvojových zemí dle OECD. 1

OECD je rozlišuje dle hodnoty HDP. Obecn se rozvojovou zemí ozna ují mén vysp lé zem . V dob bipolárního rozd lení sv ta se pro tyto zem používalo ozna ení „zem t etího sv ta“ (stály mezi kapitalistickým a socialistickým táborem.) V této souvislosti se m žeme setkat také s pojmy „bohatý Sever a chudý Jih“, které ne zcela odpovídají geografické poloze skupin stát , nicmén vycházejí z toho, že nejvíce chudých stát je na jižní polokouli Zem .

10

V rámci rozvojových studií i praxe se ast ji používá pojem rozvojová spolupráce než pomoc. Oba pojmy jsou významov totožné. Modern jší a korektn jší termín rozvojová spolupráce však nazna uje, že poskytování pomoci nemá být jen jednostrannou záležitostí, na které se p íjemce ú astní pouze pasivn , ale podílí se na rozhodování i vlastnictví celého projektu pomoci, a rovn ž skute nost, že z celého procesu n jakým zp sobem benefituje i dárcovská zem (Babický, 2007: 10). Rozvojové zem dostávají finan ní i technickou podporu. Prost edky uvol ují na pomoc p edevším vlády vysp lých zemí. V tšina finan ních prost edk ur ených pro tyto ely pochází ze zemí OECD. V sou asnosti jsou všechny tyto zem také lenem Výboru pro rozvojovou pomoc (Development Assistance Committe - DAC)2, který funguje jako koordina ní orgán v rámci OECD. Celkov

lenské zem DAC realizují více než 90%

celosv tové Oficiální rozvojové pomoci (Official Developement Assistance – ODA). DAC je tedy nevýznamn jším sdružením dárcovských zemí (Halaxa 2000: 9).

2.3 FILANTROPIE

Pojem filantropie pochází z eckého filó (milovat) a anthrópos

lov k). Je chápan

jako pomoc druhým lidem formou finan ních prost edk , v cných dar a dobrovoln novaného asu a dovedností bez o ekávání osobního zisku (www.spiralis-os.cz).3 Jde o

innost zam enou na dosahování ve ejn

prosp šných cíl . Filantropie a její

organizovaná podoba poskytuje ob an m v moderních spole nostech možnost iniciovat aktivity v oblastech, které jsou státem a jeho institucemi t žko zvládnutelné, opomíjené i nedostate

zajišt né.

lov k se prost ednictvím t chto aktivit stává angažovaným

ob anem a vstupuje do ve ejného prostoru (Fórum dárc 2000). V Evrop má filantropie k es anské ko eny. Již v 6. století našeho letopo tu církev ipomínala v ícím filantropickou povinnost – šlo o jakousi „sousedskou pomoc bližním“, která byla individuální a dobrovolná. Církev sama budovala útulky pro chudé, sirotky, staré lidi a zdravotn postižené osoby. Chod hospic a útulk zajiš ovaly církevní ády, ímž se chudinská pé e postupn institucionalizovala. Charita je ale sou ástí i všech 2

lenem DAC je Austrálie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Korea, Lucembursko, mecko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Spojené státy americké, Špan lsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Od kv tna 2013 je lenem Island a eská republika. Spole s nimi je lenem i Evropská unie. (DAC Member countries. [online] Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/dacmembercountries.htm#members. [cit. 2013-6-1] 3

Filantropie. [online] Dostupné z: www.spiralis-os.cz/materialy_filantropie.doc [cit. 2013-6-1]

11

nek es anských náboženství (Tomeš 2001, Fri , Goulli 2001). V 20. století se vedle svého obecného významu používá p edevším jako pojmenování dobro inné innosti katolické církve a je zam ena nejen na hmotnou pomoc, ale i na duchovní innost. I p es obsahové rozdíly mezi pojmy „charita“ a „filantropie“, Soros doporu uje používat termín „filantropie“, nebo je obsahov širší, není spojen tak výrazn s innosti r zných církví a náboženských spole ností a má své propagátory i mezi finan níky a politiky4. Pojem filantropie preferuje i Rekto ík a upozor uje, že se sou asnými neziskovými organizacemi spíše souvisí pojem filantropie (Rekto ík a kol. 2001: 26).

4

Filantropie je sou ástí program politických stran v západních, demokratických státech a sou asn i ucelenou filozofií jednotlivc , kte í se domnívají, že filantropie musí být sou ástí transformujících se stát . Filantropie není v moderním sv „almužnictvím“, ani napravováním chyb, ale promítá se do ucelené koncepce dobrovolnictví a na mnoha univerzitách se vyu uje jako samostatný studijní odbor (Soros, 1997).

12

3. OB ANSKÝ SEKTOR PO ROCE 1989 3.1 HISTORIE OB

ANSKÉHO SEKTORU V ESKÝCH ZEMÍCH

Šilhánová uvádí, že dobrovolnictví, charitativní organizace a jiné nestátní instituce mají v eských zemích dlouhou tradici. D vodem není pouze sociální cít ní obyvatel, ale také speciální role ob anských organizací v dobách nacionálních, náboženského a politického útlaku (Šilhánová, 1996: 10).

Již ve st edov ku se objevovaly filantropické aktivity, které se soust

ovaly

zpravidla kolem církve, jejíž starost o konání dobra byla podstatnou sou ástí jejího smyslu a existence. Církev zakládala kláštery, dotovala a z izovala kaple. Již v této dob existovaly „mešní nadace“. Z izovány byly za ú elem zabezpe ení sloužení pravidelných mší, podporovány v tšinou p íslušníky aristokracie, ale i m st edov ku

asto

leny r zných mnišských

i rytí ských

any. Jednotlivci byli ve ád , vesnických obcí

i

emeslnických cech . Šlo o korporace, jež hrály d ležitou roli v hospodá ské a politické organizaci spole nosti a m ly sv j význam i z hlediska dnešního pohledu na vývoj neziskového sektoru. Dalším typem sdružování, jež se blíží modernímu pojetí, byly r zné spolky tovaryš . Na rozdíl od cech

šlo v p ípad tovaryšských spolk

o organizace

zam stnanc , kte í se tímto zp sobem vedle zajiš ování vzájemné podpory pro p ípad nemoci snažily hájit spole né sociální zájmy - mzdy (Fri , Goulli 2001: 33-36).

V období osvícenství došlo po razantním nástupu Marie Terezie a jejího syna Josefa II. k výrazným zm nám uspo ádání státu a spole nosti a d ležitým reformám státní správy, právního systému a postavení církví. Bylo podporováno v decké bádání a osv tová innost. (Fri , Goulli 2001: 38) D ležitým obdobím pro rozvoj neziskového sektoru je za átek 19. století, kdy vznikaly r zné instituce a spolky jako Matice hudební, nebo Matice technická. Tyto se orientovaly na v du, um ní, kulturu a vzd lání a v ur ité form trvají dodnes, nap íklad nadace mecenáše Josefa Hlávky podporující rozvoj jednotlivých odv tví dy a um ní, nebo nejvýznamn jší t locvi ný spolek Sokol (Šilhánová 1996: 10, Fri , Goulli 2001: 39 – 40).

13

Po vzniku samostatného

eskoslovenského státu v roce 1918 se otev el prostor pro

rozvoj neziskového sektoru, který m l v tomto období své specifické rysy. Velký d raz byl nován pé i o mládež a její volný as. Významnou postavou byla Alice Masaryková, která iniciovala vznik ady mládežnických a ženských organizací a také eskoslovenských pobo ek sv tových organizací jako YMCA nebo

eskoslovenský ervený k íž (Fri ,

Goulli 2001: 42 – 44, Rekto ík 2001: 33). Ob ané nového státu p edstavovali rozmanité množství národností, jazykových odlišností, tradic i náboženského vyznání. Tento fakt významn ovlivnil nejen politickou scénu, ale i strukturu neziskového sektoru v daném období, kdy existovalo velké množství spolk

a sdružení, z nichž n které výhradn

sloužily ur itým skupinám národností (Müller 2003: 186).

Rozvoj ob anské spole nosti za první republiky byl p erušen n meckou okupací v letech 1939-1945. V tomto období byly systematicky likvidovány veškeré autentické aktivity v etn

aktivit neziskového sektoru. Po druhé sv tové válce se dostala

eskoslovenská republika na cestu socialistického vývoje, který znamenal p enos t žišt sdružování na masové organizace a stup ující se ofenzívu proti tak ka všem tradi ním spole enským formám a strukturám, které se vytvo ily v p edchozích obdobích (Fri , Goulli 2001: 48). Ani v tomto období však nelze zcela jednozna

hovo it o absenci

eské ob anské spole nosti, m žeme však hovo it o její nefunk nosti i nedostate né kvalit . I když m la pom rn rozvinutou strukturu, nem la takovou kvalitu, aby v pravý as dokázala volat stát k odpov dnosti (Müller 2003: 192). P estože m žeme v roce 1968 sledovat uvoln ní a aktivitu zejména obnoveného spolku Junák, Sokol a vznik nových uskupení jako Klub anglických nestraník , nad je na možnou demokracii byly násiln erušeny vpádem vojsk Varšavského paktu. Následovalo dlouhých dvacet let, b hem kterých bylo sdružování ob an op t “povoleno“ jen v uznaných masových organizacích. I v krajn nep íznivých podmínkách, kdy stát brání uplatn ní ob anských postoj , mohou nastat situace, že ve spole nosti existuje potenciální ob anství. Lidem, kte í cht jí své ob anské postoje realizovat, potom nezbývá, než hledat náhradní zp soby, jak se sdružovat a tento potenciál uplatnit. Vznikaly tedy ob anské iniciativy jako Charta 77 nebo r zné peti ní iniciativy, režimem tvrd pronásledovány, avšak potla it se je nepoda ilo. Stálé sílící aktivita ob an vyvrcholila v roce 1989 a do jisté míry p isp la ke zm

politického

režimu. Ob ané se tak mohli op t zapojit do z izování nejr zn jších organizací, jak je pro otev enou spole nost b žné (Fri , Goulli 2001: 52 - 53).

14

3.2 TRANSFORMACE A OB

Spole

ANSKÝ SEKTOR PO ROCE 1989

s transformací

eské ekonomiky po pádu komunismu v roce 1989 byla

i transformace eské spole nosti sou ástí rozsáhlých zm n ve st ední a východní Evrop . V rámci demokratizace bylo nutné transformovat zárove

spole enský, politický,

hospodá ský ale i právní systém. Rok 1989 byl z pohledu eské spole nosti zlomovým.

Bez jakýchkoliv pochyb m žeme íci, že existují silné vazby mezi demokracií a ob anskou spole ností. Podpora demokracie, respektive vývoj k demokracii se nutn musí zam it také na rozvoj ob anské spole nosti, aby mohla být demokratizace úsp šn jší.

Linz a Stepan (1996) uvád jí, že p echod k demokracii je dokon en, když jsou dosažené dohody o politickém postupu, který zajistí zvolení vlády a pokud je tato vláda ímým výsledkem svobodné volby ob an a také když existuje výkonná, zákonodární a soudní moc. To znamená existenci demokratického volebního systému, ob anských a politických práv, horizontální odpov dnosti a efektivního ob anská spole nost zdánliv

ízení. V tomto popisu

nehraje roli, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Demokratická konsolidace je úplná jenom a pouze v p ípad , že se “demokracie stala jediným p ípustným normativním prvkem spole nosti“5. O konsolidované liberální demokracii, známá také jako „zakotvené“ demokracii m žeme mluvit, jestliže tato spl uje následujících 5 p edpoklad : -

Nejprve musí existovat podmínky pro rozvoj svobodné a živé ob anské spole nosti

-

Za druhé musí existovat relativn autonomní a oce ována politická spole nost

-

Za t etí musí existovat zákon, který zajistí právní záruky ob anských svobod a nezávislého spolkového života ob an

-

Za

tvrté, musí existovat státní byrokracie, která je použitelná pro novou

demokratickou vládu

5

z anglického originálu democracy has become „the only game in town“

15

-

Za páté, musí existovat institucionalizovaná ekonomická spole nost (Linz, Stepan 1996: 5)

Chceme-li se podrobn ji podívat na transformaci a ob anskou spole nost, je vhodné za ít s její rolí práv v „zakotvené demokracii“. Jak jsem již zmínila, jedním z p edpoklad tohoto typu demokracie je ob anská spole nost. Navíc, etablovaná ob anská spole nost založená na ob anské kultu e je v teorii zm ny režim posledním krokem konsolidace demokracie. Ob anská spole nost není nutn pouze výsledek transformace k demokracii, ale je i v r zných sm rech také stimulem transformace samotné.6

Lane (2005) v této souvislosti uvádí, že transformace bývalých socialistických zemí zahrnuje 4 vzájemn provázané procesy. Za prvé, vznik nových státních útvar (vlády a její legitimizace), za druhé posun od plánované ekonomiky k tržní ekonomice a soukromému vlastnictví, za t etí posun v sociální oblasti od hegemonie komunistické strany k polyarchii a ob anské spole nosti a nakonec p eskupení stát

na poli

mezinárodních vztah (Lane 2005: 7).

Jak však vypadala situace v eskoslovensku po roce 1989? Vývoj ob anské spole nosti se na po átku 90. let vyzna oval dv ma p ístupy ob an k neziskovému sektoru. Müller (2003) konstatuje, že polistopadové období, zejména po átek vývoje je charakteristický rozpadem masových organizací a z pochopitelných vod

zkušeností z komunistického režimu jistou nechutí k organizovanosti. Je

zaznamenána silná tendence k atomizaci a rozpadu zájmových sdružení (Müller 2003: 196). Naproti tomu Marada (2008) uvádí, že hned po zm

režimu v listopadu 1989

vzniklo velké množství organizací s r zným zam ením, posláním a cíly. Tyto organizace byly asto zakládány lidmi, kte í v nich vid li možnost realizovat projekty, které p ed listopadem 1989 nebylo možné realizovat, anebo jenom v omezené mí e. Týkalo se to zejména alternativních zp sob vzd lávání, organizování kulturních událostí bez nutného politického souhlasu autorit, radikáln jších environmentálních projekt , ochrany a podpory

6

Goll, Thomas. The Role of Civil Society in Transformation and Democratization in Post- Communist Europe – “Aspects of the Democratic Transition in selected Central and East European States in Comparative Perspective”. [online] Dostupné z: http://partners.civiced.org/paw/tools/people_download.php?group=event&id=191 [cit. 2013-6-1]

16

lidských práv nebo projekt založených na spolupráci partnerských organizací na Západ atd. (Marada, 2008: 195-196).

Hledání formy a místa pro aktivity obnoveného ob anského sektoru v eské spole nosti, ale také jeho vztahu ke státu, bylo ovlivn no postoji a názory dvou v

ích

osobností politické scény a to Václavem Havlem a Václavem Klausem. Obecn m žeme íci, že Klaus v vztah k ob anské spole nosti byl rezervovaný a Havl v vztah v elý. Pot ek (2000) k tomuto ideovému konfliktu uvádí: „Klaus dává jednozna spole nosti svobodných ob an

p ednost

p ed „zavád jící myšlenkou takzvané ob anské

spole nosti". Obává se, že pod pojmem ob anské spole nosti se skrývá jakási kolektivita, chápaná jako cosi víc než pouze spole enství svobodných individuí; že to má být jakési vylepšení a dopln ní výchozího ob anského principu. S tím je spojena jeho nechu k institucím ob anského sektoru, které jsou zt lesn ním této kolektivní identity, v roli mediátor politického vlivu. Havlovi je naopak pojem ob anské spole nosti obzvlášt drahý. Vnímá ji jako výraz pozitivního zájmu ob an o v ci ve ejné. Kolektivní ob anský aktivismus - promítající se do

innosti nejr zn jších spolk

a jiných nevládních

i

neziskových organizací - nejen že posiluje ob anské sebev domí, ale podporuje i takové hodnoty, jako je ohled na bližní. Ve stabilní demokracii jsou lidé ochotni se aktivn a z vlastní v le ú astnit díla, které sm uje k blahu jiných i k obecnému blahu. Tím, že tak lidé iní, p ebírají ást úkol , o n ž by se jinak musel postarat stát“ (Pot ek 2000: 189).

Vztah státu k neziskovému sektoru byl po prvotním porevolu ním nadšení spíše skeptický a rezervovaný. Souviselo to se zm nou po parlamentních volbách v roce 1992. Zatímco po prvních parlamentních volbách se vlády ujala skupina nových politik , kte í vzešli p evážn z disentu, a jejichž vztah k neziskovému sektoru byl kladný, po druhých parlamentních volbách se do ela vlády postavil Václav Klaus, který sv j rezervovaný postoj k neziskovému sektoru nijak netajil. Státní politika tedy v této dob zaostávala za vlastním vývojem ob anského sektoru a v tšina neziskových organizací hodnotila p ístup této vlády jako špatný (Fri , Goulli 2001: 84 - 86).

V letech 1997 – 2001 se vztah státu k ob anskému sektoru zp es uje a je intenzivn jší. Probíhá p íprava nových zákon , zp es ují se dota ní pravidla ministerstev a dochází k rozd lení prvních finan ních prost edk z Nada ního investi ního fondu. Následující období (2002 - 2005) je obdobím velkých zm n. Probíhá reforma ve ejné správy a eská 17

republika vstupuje do Evropské unie. Tato situace m ní prost edí pro fungování mnoha organizacím. N které významn posilují sv j vliv, jiné však výrazn oslabují a zanikají (Han ilová 2008: 37).

3.2.1 Financování organizací ob anského sektoru

Pro neziskové organizace je typické vícezdrojové financování, v n mž jsou významným zdrojem podpory a udržitelnosti neziskových organizací ve ejné finance (Dohnalová 2010: 144). Jak již bylo nazna eno v p edchozí kapitole, situace po roce 1989 byla pro neziskové organizace z hlediska státní finan ní podpory nejistá. Až po roce 1997 postupn dochází k stabilizaci. Základním nástrojem k vytvo ení silného a finan

nezávislého nada ního sektoru se stává Nada ní investi ní fond (NIF),

který vznikl v roce 1991 na základ zákona

NR . 171/1991 Sb. „pro ú ely nadací

ur ených Poslaneckou sn movnou parlamentu 1%

akcií

z druhé

vlny

kupónové

R na návrh vlády". Vláda vy lenila

privatizace

jako

majetek

tohoto

fondu

(www.donorsforum.cz).7 Základem rozd lování byly dv zásady: -

ísp vky z NIF dostanou nadace, které usp jí ve výb rovém ízení, a které se osv

-

ily poskytováním grant v minulosti

ísp vek z NIF je ur en do nada ního jm ní a nadace budou využívat na granty pouze každoro ní výnosy O vypsání výb rového ízení na p ísp vek z NIF rozhodla vláda v roce 1998. K jeho

uskute

ní a rozd lení prvních 484 milion korun 38 nadacím Poslaneckou sn movnou

Parlamentu R došlo o rok pozd ji. V roce 2001 prob hla II. etapa rozd lení prost edk z NIF. Na základ výb rového ízení bylo 64 nadacím rozd leno 849,3 milion

korun a podíl na budoucím výnosu

z prodeje zbývajících akcií v portfoliu NIF. P ísp vky z NIF znamenaly pro p íjemce

7

Fórum dárc . [online] Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/nadace-a-fondy/nadacni-investicni-fond.html [cit. 20136-1]

18

výrazné posílení nada ního jm ní a p isp ly tak k zajiš ování dlouhodobé finan ní stability eských nadací. (www.donorsforum.cz)8

Další významnou formou pomoci ze strany stát nejenom pro nadace, ale i jiné formy organizací ob anského sektoru jsou dotace. Stát p ímo podporuje organizace ob anského sektoru: -

v rámci státní dota ní politiky (na celostátní a regionální úrovni) ve vyhlášených hlavních oblastech státní dota ní politiky,

-

ve form dotací p id lených mimo státní dota ní politiku. Jedná se zejména o ve ejné

zakázky nebo smlouvy o poskytování služeb, -

mimorozpo tové zdroje p edstavující výnosy z privatizace

-

nebo finan ní prost edky ze státních fond , nap íklad Státní fond pro podporu a rozvoj

kinematografie (Dohnalová in Skovajsa 2010: 153 - 154). Organizace ob anského sektoru mají také možnost získat finan ní prost edky v rámci firemního

dárcovství (podpory od obchodních spole ností,

sponzoringu),

nebo

individuálního dárcovství (p íjmy z kampaní, ve ejné a charitativní sbírky), p íjm z loterie nebo reklamy. Zdrojem financování mohou být i vlastní p íjmy, zejména p íjmy z majetku, lenských p ísp vk , podíl , finan ního investování nebo p íjmy z vlastní

innosti

(organizace ples , aukcí) (Dohnalová in Skovajsa 2010: 158, Rekto ík 2001: 89). ležitým zdrojem p íjmu jsou i zahrani ní fondy (nap . evropské strukturální fondy), dary a finan ní podpora nebo asistence od právnických nebo fyzických osob se sídlem mimo

eskou republiku. Tento zdroj se stal významným zejména po roce 1989, kdy

podpora od státu nebyla dostate

intenzivní a v rámci podpory transforma ního procesu

v postkomunistických zemích se organizacím nabízela pomoc od zahrani ních donor , kte í do jisté míry suplovali národní zdroje.

8

Fórum dárc . [online] Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/nadace-a-fondy/nadacni-investicni-fond.html [cit. 20136-1]

19

3.3 ROLE ZAHRANI

Do

NÍ POMOCI P I OBNOV OB ANSKÉHO SEKTORU

eskoslovenska, jako i dalších postkomunistických zemí st ední a východní

Evropy, za ala po roce 1989 proudit pomoc ze zahrani ních zdroj . Zejména první roky po revoluci, byla tato pomoc st žejní. Podíl zahrani í na obnov ob anského sektoru je nezpochybnitelný.

ležitou roli Západu p i transformaci zd raz uje v lánku Civil Society and the Imprint od State Socialism také Lane (2005): „Ve spole nostech postsocialistických stát není možné vytvo it ob anskou spole nost na troskách socialismu, ale je nutné vytvo it novou ob anskou spole nost, a to p edevším prost ednictvím nových domácích elit. S rozpadem státu se vytvo il „prázdný prostor“, ve kterém musí vzniknout tato nová ob anská spole nost za pomoci Západu a jeho politických zástupc

a neziskových

organizací (Lane, 2005: 10). Zahrani ní prost edky p icházely do neziskových organizací ze zdroj jak vládních tak soukromých. P evážná ást amerických prost edk poskytovaných neziskovým organizací, ve st ední a východní Evrop po roce 1989 pocházela od soukromých nadací a naopak tšinu západoevropské pomoci poskytly vládní instituce jednotlivých zemí nebo celoevropské instituce jako Evropská unie. Zahrani ní pomoc proudila do

eské republiky v r zných formách. Probíhala ve

form p ímých dotací neziskovým organizacím (v tšinou od zahrani ních nadací), dále ve form nep ímých grant

poskytovaných západním nevládním organizacím, které byly

ur eny pro programy spolupráce za zem mi st ední a východní Evropy a nakonec jako mezivládní pomoc ze zahrani í poskytována státu na podporu neziskového sektoru nebo na ešení konkrétních problém v návaznosti na ekonomický rozvoj (Marková 1996: 41). Zejména zahrani ní nadace hrály v po átcích transformace specifickou úlohu. Jak jsem již zmínila, hlavn podpora ze Spojených stát amerických proudila p es soukromé nadace a nada ní fondy. Tyto se pak zam ovaly p ímo na místní neziskové organizace a podporovaly je menšími granty, anebo je rovnou zakládali. Sumy, kterými dotovaly eské neziskové organizace, byly výrazn odlišné. ást organizací dotovala 100% náklad projekt z d vodu, aby je pak mohla prohlašovat za své. N které nadace jako Charles 20

Stewart Mott Foundation p id lovaly

ástky p esahující 100 000 USD, naproti tomu

nadace Milieukontakt p ispívala ástkou maximáln 2 500 USD. Mnoho organizací v té dob m lo tendenci o ekávat od západních fond p íliš mnoho. Výhodou západních fond bylo, že asto p ispívaly m nou, jejíž kurz stál oproti eské korun pom rn vysoko. Tento zdroj financí však m l také svá omezení. Západní fondy asto fungovaly jako pioný i demokracie. Podporovaly a p ispívaly do té doby, pokud projekty a organizace, které je iniciovaly, už byly dostate

životaschopné, aby se o sebe postaraly samy9. Fondy pak

esouvaly dále na východ. Tento p ístup zp soboval mnoha organizacím potíže, protože nebyly schopné se o sebe následn postarat a finan

zajistit rozb hnuté projekty z jiných

zdroj . Další nevýhodou západních fond byl fakt, že administrativa spojená s žádostmi o dotace byla n kdy zna ná a vyžadovala hodn

asu. Nevýhodou byl také fakt, že

organizace v tšinou neproplácely hospodá sko-správní výdaje jako platy nebo základní provoz kancelá e (Marková 1996: 75-76). Celkový p ibližný odhad prost edk poskytnutých zahrani ními nadacemi do zemí st ední a východní Evropy v pr

hu 90. let inil cca. 1 miliardu dolar . eská republika

získala mezi lety 1989 – 1997 od zahrani ních nadací podporu ve výši 43 milion dolar . Nejvíce finan ní podpory poskytovaly americké nadace (Ford Foundation, nebo German Marshall Fund), n mecké nadace (Konrad Adenauer Stiftung) a nadace z Francie a Nizozemí. (Pinter 2001: 293-296). Mezi státní a soukromou západní pomocí existoval podstatný rozdíl. P evážná ást amerických prost edk pocházela od soukromých nadací, nikoliv od vlády USA. Naopak v tšinu západoevropské pomoci poskytovaly vládní instituce jednotlivých stát nebo celoevropské instituce (Siegel, Yancey 1993: 57). Období 90. let m žeme v souvislosti se zahrani ní podporou rozd lit na dv období - za átek a konec 90. let.

asová

Na konci 90. let byla v porovnání se za átkem

financována široká škála aktivit a inností. Podpora se postupn p esunula od jednoduché asistence p i hospodá ských reformách k složit jším aktivitám v rámci dota ních a opera ních program , které výrazn posílily roli nadací v procesu rozvoje neziskového sektoru. Je zajímavé sledovat také oblasti, které zahrani ní organizace podporovaly.

9

Vstupem do EU v roce 2004 se R oficiáln posunula do kategorie konsolidovaných a relativn bohatých zemí a zahrani ní podporovatelé z eské republiky postupn odcházejí a p esouvají své aktivity do jiných, pot ebn jších zemí sv ta.

21

V prvních letech se soust edily nejvíc na vzd lávání10 (23%), v souladu s myšlenkou, že jádrem transforma ního procesu je zm na orientace sm rem „k sv tu“, což m že být dosaženo jedin reformou vzd lávacího systému zem . Výrazný nár st podpory v pr let zaznamenala oblast práva, zatímco v roce 1990 ji pokrylo 9% výdaj , v pr

hu

hu 90. let

výdaje na tuto oblast kontinuáln nar staly (Pinter 2001:13). M žeme tedy íci, že prioritní oblasti podpory se m nily v souladu s vývojem a pot ebami spole nosti, v tomto p ípad zahrani ní organizace reagovaly na rozmach korupce ve spole nosti. Až 21% výdaj pokrylo oblast podpory dobrovolnictví. Dotace v této oblasti dokazují podp rnou roli nadací v procesu posilování ob anské spole nosti a asistence k p echodu k transparentnosti a demokratické spole nosti. Velká ást podpory se za adila do kategorie „neza azené“nebo „neznámé“. To poukazuje na fakt, jak bylo obtížné získat podrobn jší informace o aktivitách a uplatnit tradi ní systém kvalifikace oblastí podpory. Tato skute nost nazna uje, že zahrani ní organizace pravd podobn podporovaly inovativní aktivity v daném regionu. Aktivity týkající se nap íklad žen, etnických skupin nebo informací se vymykají tradi ní klasifikaci, ale m žou mít pro daný region velký význam (Pinter 2001: 14 - 15).

10

Podle klasifika ního kódu Mezinárodní klasifikace neziskových organizací, který rozlišuje tyto oblasti: 1-Um ní, kultura a rekreace, 2- Vzd lávání a výzkum, 3- Zdraví, 4- Sociální služby, 5- Životní prost edí, 6- Vývoj, 7- Právo, advokacie a politika, 8 - Filantropický prost edníci, 9 – Hospodá ská pomoc zahrani í, 10- Náboženství, 11- Obchodní a profesní sdružení, 12- Neza azené. Zdroj: Handbook on Non-profit Institutions in the System of National Accounts. [online] Dostupné z: http://unstats.un.org/unsd/publication/seriesf/seriesf_91e.pdf [cit. 2013-6-1]

22

4. NIZOZEMSKO

4. 1 HISTORIE VZÁJEMNÝCH VZTAH První zmínky o vzájemných vztazích mezi Nizozemskem11 a

eskými zem mi

pocházejí z období st edov ku a renesance. esko – nizozemské vztahy prošly od té doby adou dramatických zm n. Užší kulturní kontakty byly navázány po založení Univerzity Karlovy v roce 1348. Je známo, že nizozemský mystik Geert Groote udržoval úzké vztahy se svými eskými p íznivci a v Praze dokonce studoval.

eské zem se také aktivn

podílely na velkých kulturních a duchovních evropských hnutích. Dílo nizozemského ence Erasma Rotterdamského a zejména jeho klí ové dílo satira Chvála bláznovství se rychle rozší ilo mezi eské humanisty. Situace se zm nila za vlády n meckého císa e a eského krále Rudolfa II, který v roce 1583 p emístil císa ský dv r z Vídn do Prahy. Praha se tak stala d ležitým centrem diplomacie, obchodu a um ní ve všech jejich podobách (van der Horst 2002: 605).

ležitou kapitolou vzájemných vztah

byla i t icetiletá válka (1618-1648). Toto

období p edstavuje jeden z pozoruhodných p íklad , kdy m lo Nizozemsko v rámci zajišt ní vlastní bezpe nosti zájem na silném protihabsburském odporu. Zatímco v Nizozemsku se bojovalo proti špan lským Habsburk m, v echách proti jejich rakouským p íbuzným. Nizozemci a eši m li spole né dv v ci. Oba národy se postavily ke katolicismu zády a m ly stejného nep ítele: katolický habsburský rod. Po t icetileté válce se v Nizozemsku usadilo na sto až dv st tisíc eských protestant , kte í uprchli z eských zemí, mezi nimi také „nejznám jší eský vyhnanec“ Jan Amos Komenský. Od té doby stáli Nizozemci a eši v Evrop k sob jakoby zády, odd leni N meckem (Renner, 2002: 6 -12).

V období 1. sv tové války se do eské historie zapsalo m sto Rotterdam. T. G. Masaryk zde za al organizovat eský zahrani ní odboj proti rakousko-uherské monarchii. Jako neutrální a tolerantní zem v blízkosti Anglie a Francie bylo Nizozemsko ideálním místem pro navazování mezinárodních styk . 11

„Nizozemí (Nederlanden) je název pro útvary, které jsou dnes rozd leny mezi Nizozemskem, Belgií a Lucemburskem, ale ást t chto území p ipadla i N mecku a Francii. Název Nizozemsko (Nederland) se používá pro státní celek Nizozemského království, vzniklého roku 1839 osamostatn ním Belgie. U nás zako en né slovo Holandsko ozna ujíci tradi celé území Nizozemí, pak Spojených nizozemských provincií a nakonec Nizozemska je svázáno s provincií Holland (dnes Severní a Jižní)“(van der Horst 2002: 605).

23

Po 2. sv tové válce se cesty obou zemí naprosto rozešly. Nizozemsko se stalo lenem Severoatlantického paktu a Evropského spole enství uhlí a oceli, zatímco eskoslovensko lenem Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodá ské pomoci. Ze strany Nizozemska byl zájem o komunistickou „východní Evropu“ nepatrný. Výjimku však tvo il postoj Nizozemc

k otázce lidských práv.

Když

eskoslovensko podepsalo Záv re ný akt

Konference o bezpe nosti a spolupráci v Evrop v roku 1975, Nizozemsko pak na r zných mezinárodních fórech poukazovalo na porušování lidských práv a zacházení s politickými odp rci, kterého se dopoušt ly oficiální vládní struktury. Zvláštní místo ve vztazích mezi ob ma zem mi zaujímá Pražské jaro. Snaha vymanit se zpod sov tského vlivu vyvolala zájem a sympatie širokých vrstev nizozemského obyvatelstva. Rázný konec byl u in n 21. srpna 1968, když do

eskoslovenska vpadla

vojska Sov tského svazu (Renner, 2002: 14 – 21). Srpnové události ve své

i pi

íležitosti 40. výro í Pražského jara v roce 2008 zmínil i státní tajemník pro Evropské záležitosti a dnešní ministr zahrani ních v cí Frans Timmermans, když uvedl: „Snoubí se ve mn ur itý pocit studu za reakci na Západ v roce 1968. Není to osobní stud, ale stud za reakci našich národ

v kombinaci s pocitem obrovské vd nosti za všechny lidi, kte í

uprchli z eskoslovenska a p išli do Nizozemska, aby zajistili dobrý život pro sebe a co je ležit jší, p isp li tak k úsp chu nizozemské spole nosti“.12

Renner (2002) dále píše: „Vojenská intervence p ivedla politiky v Haagu k záv ru, že v rozd lené Evrop se pro

echy a Slováky, stejn jako pro ostatní Východoevropany, dá

ud lat jen málo. Bezmoc, ale v jistém smyslu i nepochopení situace, ve které se národy na druhé stran železné opony nacházely, z stávaly tak nejd ležit jším znakem nizozemské politiky v i východní Evrop až hluboko do osmdesátých let minulého století (Renner, 2002: 21).

Nicmén , i když byla oficiální politika v i východní Evrop spíš pasivní, i v dob po roce 1968 se ada Nizozemc zajímala o osud eskoslovenska. V kv tnu roku 1968 p ijela do Prahy skupina nizozemských student ekonomie a jejich u itel s cílem navázat družbu s eskoslovenskými studenty a dozv

t se víc o myšlenkách ekonoma Ota Šiky. P i této

íležitosti se seznámili také s vyu ujícími na Filozofické fakult Univerzity Karlovy, se

12

TIMMERMANS, Frans. Prague Spring 1968 [online]. Speech by minister Timmermans in Prague. Commemorating 40 years of Prague Spring. 11.6.2008. [cit.2013-5-31]. Dostupné na:

24

kterými diskutovali o situaci a zm nách v eskoslovensku. Jak p i rozhovoru zmínil jeden ze student , Jeff Helmer: “Praha byla v kv tnu 1968 rozkvetlá, všichni lidé byli plní ekávání velkých zm n a mluvili o budoucnosti.“ Jeff Helmer se do

eskoslovenska

vrátil soukrom i v lét roku 1968 a stal se tak o itým sv dkem srpnových událostí. K nim pak uvádí: „Do

eskoslovenska jsme se vrátili v srpnu jako turisté. V noci na 21. srpna

jsme cestovali vlakem z Prahy do Brna. Tehdy jsme se dozv pakt vstoupili do

li, že Rusové a Varšavský

eskoslovenska. Byl to velmi dojímavý moment, který jsme sdíleli

s našimi p áteli, protože vstup vojsk pro n a celý národ znamenal další restrikce. V Brn jsme šli na nám stí, kde se shromáždili lidé a vid li jsme také mladé vojáky, jak st ílí do vzduchu, když se na jejich vozidlo obo il dav lidí. To už jsme se za ali bát. Z stali jsme ješt asi 2 dny a pak jsme dostali instrukci, jako všichni ostatní cizinci, abychom se shromáždili v hotelu a poté nás všechny odváželi do Vídn “.13 Po návratu do Nizozemska se Jeff Helmer dále aktivn v eskoslovensku. Za al organizovat kampa

zajímal o situaci

„Be aware of Prague 68“ ve spolupráci

s eskoslovenskými uprchlíky14, kte í si po emigraci z eskoslovenska vybrali Nizozemsko za svou novou vlast. Také oslovil známé v eskoslovensku a snažil se udržovat kontakt. V roce 1980 se pot etí krát vrátil do Prahy. Ješt p ed odjezdem byl kontaktován pracovníkem Amnesty International s žádostí o doru ení pen z disidentské rodin Dientsbierových. B hem návšt vy se seznámil i s rodinou N mcových a dozv

l

se o vydávání asopisu o Chart 77 – Infochu. Myšlenka vydávání asopisu ho inspirovala k tomu, aby po návratu do Nizozemska zorganizoval skupinu nadšenc , kte í založili „Information on Charta 77 foundation“. Jeff Helmer také oslovil

echy a Slováky

v Nizozemsku ochotné pomoci s p ekladem originálních dokument

z eskoslovenska

a za al vydávat magazín informující o Chart 77, který byl distribuován do škol, na univerzity atd.

Významnou pomoc

eskoslovensku poskytla také Hebe Kohlbrugge. Organizovala

studijní pobyty nizozemských student

teologie na východoevropských univerzitách,

emž se ji poda ilo také zajistit povolení eskoslovenských ú ad . V eskoslovensku byla známá v ur itých kruzích už od po átku 60. let. Byla významnou spolupracovnicí

13

HELMER, Jeff. Osobní rozhovor. 26. 10. 2011. Diebergen, Nizozemsko Jednalo se o více než tisíc ech a Slovák , v tšinou student , i lidí s dokon eným vysokoškolským vzd láním, kterým velkoryse pomohla jak nizozemská státní správa, tak etní soukromníci (Renner 2002: 22). eští emigranti v Nizozemsku se v tšinou úsp šn aklimatizovali a dokázali se i spole ensky a profesn prosadit - Bo ek Šípek, Ji í Kylián, Jana Beranová a mnozí jiní (van der Horst 2002: 567) 14

25

es anské mírové konference, která p edstavovala jednu z mála p íležitostí, jak se mohli spolu setkávat lidé z Východu a Západu. Když se do v zení nebo p ed soudy dostali první disidenti, Hebe se starala o to, aby se tyto informace dostaly na ve ejnost a vyvolala tím íslušné reakce, což byla pro disidenti obrovská pomoc a podpora (Kohlbrugge 2011: 133, 150).

Studijní pobyty zp sobily u n kterých student , jako byli Ton van den Beld nebo Bert Kisjes to, že se po návratu dále aktivn zajímali o

eskoslovensko. Bert Kisjes nap íklad

vydával každé dva m síce bulletin „Globaal“, v n mž se lí ily nejen obtíže zemí, kterými se zabýval, ale p edevším hlubší p

iny a historie. Aktivní byl také student Hans van der

Horst, který byl po studijním pobytu v eskoslovensku tak zasažen problematikovu eskoslovenska a eskobratrské církve, že krom intenzivního kontaktu s eskou církví po evratu založil nadaci Stichting Kerklijke Gemeenteopbouw Oost-Europa (Nadace pro budování sbor ve východní Evrop ) (Kohlbrugge 2011: 138-139).

Další významnou osobností byla Dáša van der Horst, která vystudovala sinologii na univerzit v Leidenu. Již od 80. let se zabývala problematikou lidských práv a p sobila jako lenka výboru Nadace pro Chartu ´77 v Nizozemí (Stichting Charta‘77), byla také lenkou místní skupiny Amnesty International. 15 Jak vzpomíná Ji ina Šiklová: „V Nizozemí dokonce založili zvláštní pobo ku Amnesty International jen pro lidi v zn né v eskoslovensku. Podílel se na tom tehdy Jef Helmer a taky Dáša van der Horst a desítky dalších lidí“.16

Tento stálý kontakt Nizozemska s eskoslovenskem byl z etelným signálem, že nešlo pouze o jednotlivou stáž, pobyt, ale o skute nou ekuménu a podporu církve, disentu a spole nosti obecn zdola (Kohlbrugge 2011: 139).

K nejtvrdší srážce mezi „normalizovaným“

eskoslovenskem a Nizozemskem na

oficiální úrovni došlo v souvislosti s návšt vou ministra zahrani ních v cí Maxe van der Stoela v Praze v b eznu 1977 po založení Charty 77, kdy nizozemský ministr p ijal jejího mluv ího, profesora Jana Pato ku, ímž potvrdil reputaci lov ka, který se všeobecn 15

Informa ní servis pro NNO. [online] Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/van-der-horst_dasa.pdf 16 Rozhovor s Ji inou Šiklovou. Amnesty International. Hradec Králové. Dostupné z:http://aihradec.webnode.cz/

26

zasazoval o lidská práva. Po této afé e se vztahy mezi ob ma zem mi ocitly na bodu mrazu, kde p etrvaly až do sametové revoluce (Renner, 2002: 22 – 23).

Tento p ístup - setkat se na oficiální státní návšt

i s p edstaviteli opozice se stal

pozd ji modelem chování nejen pro nizozemské politiky, ale i západní politiky a diplomaty obecn . Setkávání politik

s p edstaviteli opozice znamenalo menší omezování aktivit

opozice, jelikož režim dbal také na ve ejné mín ní zahrani í (Pollack, Wielgohs 2004: 38).

4. 2 MOTIVACE A CÍLE FILANTROPIE V NIZOZEMSKU Pomoc druhým lidem formou finan ních prost edk , v cných dar nebo dobrovoln novaného asu bez o ekávání osobního zisku má v Nizozemsku dlouholetou tradici a je jí p ipisován velký význam a vážnost. O d ležitosti postavení filantropie v nizozemské spole nosti sv

í také fakt, že v roce 2001 na Vrije Universiteit v Amsterdamu vznikl

samostatný odbor studií filantropie, který provádí výzkum a vzd lává profesionály ve všech oblastech nizozemské filantropie, vedený profesorem Theo Schuytem.

V posledním desetiletí 20. století filantropie v Nizozemsku podstatn

nar stala.

Výro ní zprávy Centraal Bureau Fondsenwerving (Centrálního ú adu fundraisingu) ukazují trvalý r st finan ních prost edk

pro charitativní ú ely. Zatímco v roce 1990 byl

charitativní p íjem kolem 350 mil. €, v roce 1996 vzrost na 600 mil. € a v roce 1999 dokonce na 800 mil. € (Bekkers, 2003: 599).

Otázkou z stává, co motivuje lidí, aby dávali své peníze a as jiným lidem, jaké jsou vody pro jejich filantropické chování? Bekkers a Wiepking uvádí, že filantropie je r znorodý a komplexní jev, ovlivn n adou individuálních faktor , v etn t ch kulturních. Nabízí osm, které dle nich ídí filantropické chování. Jedná se o: -

Pov domí o pot eb : Filantropie reaguje na pot eby p íjemc . Pokud si potenciální dárci a dobrovolníci nejsou v domi t chto existujících pot eb, je mén pravd podobné, že se do filantropie zapojí.

-

Žádost o pomoc: Ve v tšin p ípad , filantropie vychází z žádosti o pomoc organizace nebo jménem organizace. Mezi d ležité faktory zvyšující míru zapojení do filantropie pat í to, jestli jsou potenciální dárci požádání o pomoc a jak asto tuto žádost dostanou. 27

-

Náklady a p ínosy: Akty filantropie jsou nákladné pro dávající, protože vyžadují dary z jejich vlastních zdroj . Na druhou stranu, je možné tyto náklady snížit nap íklad da ovým odpo tem.

-

Altruismus: Akt filantropie m že být inspirován skute nou starostí o blaho p íjemce a konáním ve ejného dobra pro spole nost.

-

Pov st, reputace: Touha získat nebo udržet pozitivní sociální hodnocení od ostatních vede dárce k filantropii. (O ekává se, že takové chování bude hodnoceno pozitivn )

-

Psychologický p ínos: Akty filantropie p ináší také vlastní, interní p ínosy pro dárce, i když t eba není jejich in viditelný pro ostatní, poci ují n co jako“ h ejivý pocit“, nebo „radost z dávání“.

-

Hodnoty: Dárci používají filantropii k vytvo ení „lepšího sv ta“, v souladu s jejich vlastním vnímáním „lepšího sv ta“. Akt filantropie tak asto vyjad uje hodnoty dárce. Mezi tyto hodnoty pat í mimo jiné náboženské, politické a další všeobecné altruistické hodnoty.

-

Efektivnost: Je více pravd podobné, že se potencionální dárci zapojí do filantropie, pokud budou považovat její p ínos za efektivní (Bekkers, Wiepking, 2011: 291- 292).

Otázkou motivace dárc se zabývali také Wagner a Wheeler (1969), kte í se domnívají, že je to práv subjektivní vnímání hodnoty, které významn podn cuje filantropické jednání. Pov domí o pot eb je posíleno, pokud dárci znají p íjemce pomoci. Významnou roli zde sehrávají masmédia, které posilují toto pov domí u potenciálních dárc . Nap íklad frekvence reklamy charitativní organizace p ímo úm rn

souvisí s množstvím dar

ijatých organizací (Wagner, Wheeler, 1969: 111).

Jedním z nejd ležit jších faktor a základní motivací pro zapojení dárc je d

ra.

V lánku „Trust, Accreditation, and Philanthropy in the Netherlands“ René Bekkers uvádí: „Teorie z nejr zn jších obor jako jsou ekonomie, právní teorie a politické v dy nazna ují, že d

ra má zásadní význam pro dárcovství“ (René Bekkers, 2003: 597).

Dobro inné organizace siln závisí na d

e ve ejnosti. Dárci asto neví, co p esn se

je s jejich dary, kolik jde na režijní náklady a kolik se ve skute nosti utratí pen z. Tento nedostatek

transparentnosti

je

rizikový

z d vodu

ob asných

zpráv

v médiích

o nehospodárnosti využití finan ních prost edk , které mohou snadno zpochybnit celý filantropický sektor (René Bekkers, 2003). Z výzkumu, který se v Nizozemsku v roce 2000 28

uskute nil, vyplývá, že více než 50% nizozemské populace nebylo spokojeno s kontrolou nad získáváním financí a tém

50 % nebylo spokojeno s náklady na získávání finan ních

prost edk a nedostatkem informací o zp sobech použití t chto prost edk . I když p esná data nejsou k dispozici, stále více respondent

se domnívalo, že zodpov dnost

a transparentnost se stávají aktuálními a d ležitými tématy (Schuyt et al., 2000).

Zajímavým aktuálním ukazatelem d

ry a ned

ry Nizozemc je od roku 2005

výzkum v rámci Nizozemského panelu dárc (het Netherlandse – Donateurs Panel), který ve spolupráci s Centrálním ú adem fundraisingu m í úrove celkové d

ry v charitativní

organizace v Nizozemsku. Cílem je z stat v kontaktu s postoji ob an a poskytnout náhled na aktuální situaci. Výzkum se provádí tvrtletn . Respondenti musí odpov

t na 5 otázek

v souvislosti s jejich filantropickým chováním. Mohou si vybrat mezi odpov „pozitivní“, „negativní“ a „neutrální“. Tento index d podobný spot ebitelským výzkum m d

mi

ry dárc je z hlediska metodiky

ry (van der Linden, 2012, Schuyt, Bekkers,

Meyaard, 2012).

Jednotlivé hodnoty indexu se po ítají následovn : v prosinci 2010 mají 2% respondent pozitivní pocit z charitativních organizací, zatímco 49% má pocit negativní. Ode teme-li procento pozitivn nalad ných lidí od procenta negativn nalad ných lidí, index iní - 47. M žeme tedy sledovat, že index v pr

hu let kolísá a d

ra v charitativní

organizace se nejvýrazn ji snížila v zá í roku 2010, zatímco nejvíce lidí d

ovalo

charitativním organizacím v listopadu 2006 a prosinci 2007. Tab. 1 Index d

ry v charitativní organizace v Nizozemsku

Nov ‘05

Nov ‘06

Dec ‘07

Jun ‘08

Dec ’08

June ‘09

Dec ‘09

Mar ‘10

June ‘10

Sept ‘10

Dec ‘10

Index d ry v charitativní organizace

-26

-11

-11

-24

-31

-36

-42

-33

-40

-49

-46

Filantropické chování Ochota dávat

-40

-16

-12

-36

-51

-65

-67

-46

-64

-67

-70

-8

-2

-5

-9

-13

-13

-21

-20

-20

-29

-22

Fluktuace imidžu

-36

-18

-25

-32

-28

-23

-35

-32

-32

-53

-47

Zdroj: Het Nederlandse Donateurspanel, 2010, in van der Linden 2012

29

K dalším d ležitým faktor m ovliv ujícím filantropické chování pat í vzd lání, p íjem a finan ní situace dárce, v k, zam stnání, místo bydlišt

nebo osobnost dárce, atd.

Významnou roli hraje také náboženství. Všechna sv tová náboženství, k es anství, islám, judaismus, buddhismus, hinduismus i tradi ní ínská náboženství deklarují hodnotu pé e o druhé lidi. Lze tedy p edpokládat, že náboženství m že být d ležitým faktorem v ob anské angažovanosti. Nizozemsko je i p es sekulariza ní trend zemí, kde náboženské hodnoty a mezináboženský dialog hrají podstatnou roli ve ve ejném život . Asi 16% nizozemské populace tvo í katolíci, 12% tvo í protestanti17, 5% muslimové, tšinou p ist hovalci a 3% tvo í lidé "jiné" náboženské p íslušnosti. Výzkumem rozdílu v angažovanosti v rámci náboženských a nenáboženských neziskových organizací mezi p íslušníky r zných náboženských vyznání v Nizozemsku se zabýval Bekkers a Schuyt (2008: 74). Svým výzkumem zjistili, že navzdory spole ným hodnotám pé e o druhé lidi, p íslušníci odlišných náboženských skupin vykazovali r zné úrovn ob anské angažovanosti. Nap íklad lenové protestantských církví v Nizozemsku ispívají vyššími charitativními p ísp vky než katolíci. Celkov tvo í p ísp vky církvím a náboženským spole nostem 18% všech charitativních p ísp vk v Nizozemsku (Bekkers, Schuyt, 2008).

4. 3 ROZVOJOVÁ POMOC

V dnešním sv

existují mezi krajinami obrovské, p edevším ekonomické rozdíly.

Významnou d licí arou je hledisko vysp losti a zaostalosti krajin. Z d vodu p edcházení zv tšování ekonomických rozdíl

a p edcházení sv tové nestabilit

v rozvojových zemích je za jeden z nejd ležit jších prost edk

a velké chudob

pokládaná rozvojová

pomoc. Tato se snaží ešit nebo zmír ovat problémy spojené s chudobou, podvýživou, negramotností a s vysokým p ír stkem obyvatelstva.

V rámci rozvojové pomoci poskytuje Nizozemsko tzv. bilaterální rozvojovou pomoc (aktuáln

spolupracuje Nizozemsko s 15 partnerskými zem mi18). P ibližn

tvrtina

17 Protestantská církev v Nizozemsku jen nedávno slou ila d íve odd lené protestantské církve a to „Nederlands Hervormde Kerk“ a „Gereformeerde Kerken in Nederland“, luteránskou církev a n kolik menších denominací (Bekkers, Schuyt, 2008: 75). 18

P i výb ru partnerských zemí zohled uje nizozemská vláda následujících 5 faktor : šance na dosažení nejlepších výsledk , kapacita na úsp ch v hlavních oblastech podpory, p íležitosti a zájmy zainteresovaných ministerstev a úrove

30

rozpo tu na rozvojovou pomoc jde práv na tento typ pomoci.

ást rozpo tu si rozd lí

organizace ob anského sektoru. Soukromý sektor se v rámci této spolupráce stává také ležitým partnerem. Finan ní prost edky, které Nizozemsko vy lení na rozvojovou pomoc, se p erozd lují na místo ur ení r znými cestami. V tšinou je to prost ednictvím nizozemských ambasád v cizin , prost ednictvím mezinárodních organizací (Sv tová Banka nebo Organizace spojených národ ) anebo p es organizace ob anského sektoru (Oxfam Novib, Cordaid, HIVOS nebo ICCO). 4.3.1. Historie nizozemské rozvojové pomoci

Po 2. sv tové válce muselo Nizozemsko redefinovat sv j status v d sledku dekolonizace v Indonésii, ekonomické orientace na Evropu a rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance. Zejména dekolonizace však zanechala svoji stopu. Jak poznamenal nizozemský sociolog Arend Lijphart: „Všechny hlavní politické problémy, jimž elili Nizozemci v pr

hu minulého století, byly vy ešeny mírovou cestou a podle

zákona. Jedinou velkou skvrnou na jejich pov sti byla jejich neschopnost vzdát se kolonií bez krveprolití a t žké poškození jejich národních zájm “ (Lijphart, 1968: 77).

Formáln byla rozvojová pomoc zahájena v roce 1949. Zpo átku bylo nizozemské úsilí zam eno na vysílání odborník do rozvojových zemí v rámci Organizace spojených národ

19

. Pomoc ve form technické asistence umož oval chudým zemím následovat

stejnou trajektorii jako západní zem . Nizozemské obyvatelstvo tuto snahu po 2. sv tové válce vnímalo jako budování nového a lepšího sv ta. Tato „rekonstrukce“ tedy nebyla pouze ekonomická, ale také „rekonstrukce“ morálky. A navíc, mezinárodní pomoc, které se Nizozemsku dostalo po velké povodni v roce 1953, ješt více otev ela srdce Nizozemc , aby rozvojovou pomoc podporovali. Zapojení ve ejnosti do rozvojové spolupráce bylo institucionalizováno v 50. letech 20. století. Byl založen Novib, první velká nizozemská nezisková organizace zabývající se rozvojovou pomoci. Program kofinancování neziskových organizací za al v roce 1960. To znamená, že ást rozpo tu na rozvojovou

ízení v cí ve ejných a nakonec úrove p íjm a chudoby. [online] Dostupné z: http://www.government.nl/issues/development-cooperation/partners-in-development [cit. 2013-6-1] 19 Pomoc jiných krajinám a lidem, však pro Nizozemce nebyla novinkou. Již v 19. století jezdili odborníci do nizozemských kolonií pomáhat se stavbou silnic, most , továren a se zavád ním zem lských systém na plantážích. Misioná i (katoli tí i protestantští) ší ili v t chto zemích k es anství, ale prakticky pomáhali s budováním a provozem škol a nemocnic.

31

pomoc je spot ebována prost ednictvím nizozemských neziskových rozvojových organizací. Po bou livých 60. letech se objevilo nové vnímání rozvojové pomoci. V d sledku protest proti válce ve Vietnamu a proti portugalským represím v afrických koloniích se do pop edí dostala otázka lidských práv a poukazování na propastné rozdíly mezi bohatými a chudými. Tento nový impuls se promítl do politiky nového ministra pro rozvojovou spolupráci Jana Pronka. Pod jeho vedením nizozemská vláda p id lila 0,7% HDP na oficiální rozvojovou pomoc. Od té doby až do roku 2012 bylo Nizozemsku jednou z p ti zemí, které dbaly na dosažení tohoto cíle OSN20. Nizozemská rozvojová pomoc se stala více ideologicky a moráln

motivovaná.

Nizozemská ob anská spole nost a ve ejnost byla velmi naklon na osvobozeneckým boj m v Latinské Americe, Africe a Asii. Finan ní podpora t mto zemím byla poskytnuta s tichým souhlasem Ministerstva zahrani ních v cí (Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 8-11).

Nizozemská rozvojová pomoc byla charakterizována relativn velkým zam ením na ob anský program. Nestátní neziskové organizace vytvo ily hustou sí s ob anskými partnerskými organizacemi v rozvojových zemích. Podle n kolika expert , m lo práv toto za výsledek posílení p ístupu zdola nahoru (bottom up proces) v porovnání s mnoha dalšími dárcovskými zem mi (Voorhoeve, 1979 in Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 11).

I další minist i rozvojové pomoci po Janu Pronkovi pokra ovali v jeho stopách. Mezi roky 1977 až 1989 objem finan ních prost edk na rozvojovou pomoc nar stal. Rozvojová pomoc byla obecn považována za prosp šnou nizozemským ekonomickým zájm m. V osmdesátých letech však byla rozvojová politika ovlivn na zm nami ekonomického myšlení v ur itých kruzích. V souladu s konzervativními sv tovými v dci jako nap íklad Reagan (USA), Thatcher (Velká Británie), Kohl (N mecko) a Lubbers (Nizozemsko), Sv tová banka a Mezinárodní m nový fond (MMF), došlo k výrazným škrt m v rozpo tu na rozvojové zem . Jan Pronk byl podruhé jmenován ministrem pro rozvojovou spolupráci v letech 1989 a 1998. Jeho druhý mandát probíhal v období pádu komunismu a konce studené války. V této optimistické dob byla nad je, že peníze, d íve vynaložené na obranu a zbrojení m žou být nyní použity jako mírové nástroje zahrani ní politiky umož ující nové iniciativy v oblasti rozvojové spolupráce. Objevila a diskutovala se také nová 20

V roce 1970 se nejbohatší zem domluvily na p ísp vku 0.7% HDP na rozvojovou pomoc. V tšina nejbohatších zemí však v dodržování této zásady selhala. Jenom 5 tuto zásadu až do roku 2012 dodržovalo: Dánsko, Norsko, Lucembursko, Švédsko a Holandsko. Tyto krajiny byly za azeny mezi nejv tší a nejvlivn jší globální hrá e na poli rozvojové pomoci. [online] Dostupné z: http://borgenproject.org/foreign-aid/) [cit. 2013-5-20]

32

aktuální témata rozvojové spolupráce. Do pop edí se dostala problematika životního prost edí, udržitelnosti a (ve sv tle aktuálních konflikt ) lidské bezpe nosti. Jan Pronk zahájil program politiky soudržnosti po ínaje Ministerstvem zahrani ních v cí. D lení agendy na rozvojovou spolupráci a mezinárodní vztahy bylo p ekonáno. Rozvojoví pracovníci a diplomaté museli za ít pracovat spole

na dosahování politických zm n

a udržitelného rozvoje. Práce rozvojových pracovník byla limitována na krátké mise, aby rozvojové zem mohly „vzít situaci do vlastních rukou“, zatímco rozvojová pomoc zven í byla vnímána jako užite ná podpora p i zavád ní ádné správy v cí ve ejných (Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 11-12).

Události 11. zá í 2001 a válka proti teroru m li zásadní vliv na vývoj myšlení v prvním desetiletí 21. století. Ministryn pro rozvojovou spolupráci Agnes van Ardenne konstatovala, že rozvoj je brzd n násilím, konflikty a nejistotou. Zam ila se tedy v rámci své agendy na nestabilní státy a zem v konfliktu a p edstavila tzv. nizozemský p ístup, známy také jako 3D21: Obrana, diplomacie, vývoj. Van Ardenne se také zm nil systém kofinancování programu na ve ejné nabídkové

ízení otev ené všem nizozemským

organizacím zabývajícím se rozvojovou pomocí. Navzdory všem t mto zm nám bylo ím dál tím víc jasné, že zásadní zm ny v oblasti rozvojové spolupráce jsou v d sledku rostoucí ve ejné i politické kritiky nevyhnutné. Ve ejná podpora rozpo tu na rozvojovou spolupráci klesala, zatímco se ve stejné dob za aly n které rychle rostoucí politické strany ptát na dopady této pomoci. D

ra a podpora se tak ocitly na historickém minimu. Spíše

než existující rozvojové mechanismy podporuje nizozemská ve ejnost vlastní malé rozvojové projekty (Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 12-13).

V sou asné dob

se nizozemská rozvojová spolupráce nachází na historické

ižovatce. Poprvé od roku 1975 klesl v roce 2013 finan ní p ísp vek na rozvojovou pomoc pod mezinárodn domluvený závazný cíl 0,7% HDP. Nizozemsko je dlouhou dobu lídrem mezinárodní spolupráce, na kterou se tradi

orientovalo i na mezinárodní úrovni.

Získalo si reputaci zem , která d razn prosazuje pot ebu souhrnných rozvojových politik

21

3D: Defence, Diplomacy, Development (p ístup uplat ován nap íklad v rámci pomoci Burundi a Afghánistánu, jedná se o jednotný p ístup všech zainteresovaných ministerstev- Ministerstva zahrani ních v cí, Ministerstva obrany, bezpe nosti, spravedlnosti, hospodá ství, zem lství a inovací ve spolupráci s nizozemskými vysokými školami, místními partnery, organizacemi ob anského sektoru i podnikatelského sektoru). [online] Dostupné z: http://www.government.nl/files/documents-and-publications/parliamentary-documents/2012/01/12/new-focus-of-dutchdevelopment-policy/new-focus-of-dutch-development-policy.pdf. [cit. 2013-6-1]

33

a koordinovaného dárcovství. Proto se rozhodnutí snížit objem prost edk na rozvojovou pomoc m že zdát p ekvapující.

V posledních letech se však rozpo ty na rozvojovou

pomoc dostaly pod obrovský tlak a podpora ve ejnosti postupn klesá22. Tato situace odráží i nedávné zm ny v nizozemské spole nosti. Za posledních 10 let se radikáln zm nilo politické prost edí. Populistické strany získaly v tší podporu a kultura tolerance, tak typická pro Nizozemsko, se zdá být klesající (Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 12-13).

Tab. 2 Vývoj Nizozemské oficiální rozvojové pomoci (ODA) ve srovnání s ostatními zem mi Výboru pro rozvoj pomoci (DAC)

23

Zdroj: Center for Global Development

vodem snižující se podpory ve ejnosti je ekonomická situace v Nizozemsku, kterou Nizozemci zmi ují nej ast ji v souvislosti se snížením rozpo tu rozvojové pomoci. Prioritní zam ení pozornosti vlády na vnitrostátní problémy Nizozemska v období celosv tové finan ní krize nebo skepse v i efektivnosti pomoci a ztráta d

ry ve vládu

jsou další uvád né d vody (Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 30).

22

Je d ležité odlišit ve ejnou podporu Nizozemc rozvojové spolupráci jako takové a klesající podporu balíku rozvojové pomoci, který m l z stat ve výši 0.7% HDP. V tšina nizozemské spole nosti dlouhodob a stabiln považuje rozvojovou pomoc chudým zemím za d ležitou, bez ohledu na aktuální preferenci snížit objem balíku rozvojové pomoci. 23 [online] Dostupné z: http://www.cgdev.org/publication/net-aid-transfers-data-set-1960%E2%80%932011[cit.2013-6-1]

34

4.3.2. Evaluace nizozemské rozvojové pomoci

ležitou sou ástí poskytování rozvojové pomoci, je následné vyhodnocení dopadu poskytnuté pomoci. Hodnocení rozvojových program poskytuje informace o tom, co funguje, co nefunguje a pro . Všechny tyto poznatky p ispívají dárc m a vládám partnerských zemí k zvýšení efektivity rozvojové pomoci.

Na úrovni OECD existuje platforma Výboru pro rozvojovou pomoc -

Sí pro

hodnocení rozvoje, která rozvíjí normy a standardy hodnocení. Usnad uje tak práci svým len m p i sdílení a koordinaci plán pro budoucí hodnocení. Sí získává záv re né zprávy od rozvojových agentur svých lenských zemí. S více než 2000 novými zprávami a reporty každý týden, je toto rozsáhlý a jedine ný prost edek, který usnad uje zkoumání a poskytuje hodnotitel m cenné d kazy o tom, co funguje a co ne (Zdroj: OECD).24

V únoru 2005 se v Pa íži sešla více než stovka dárc , vlád rozvojových zemí, bank a mezinárodních agentur, aby podepsala Pa ížskou deklaraci o ú innosti pomoci (The Paris Declaration on Aid Effectiveness). Pa ížská deklarace stanovuje praktický, na akci orientovaný plán na zlepšení kvality pomoci a jejího dopadu na rozvoj. Zavádí adu konkrétních provád cích opat ení a monitorovací systém k posouzení pokroku, aby dárci i p íjemci navzájem dodržovali své závazky. Uvádí následujících 5 základních princip pro efektivn jší pomoc: 1) Rozvojové zem sami stanoví své vlastní strategie pro snížení chudoby, zlepšení jejích institucí a potírání korupce. 2) Dárcovské zem se p izp sobí t mto cíl m za využití lokálních systém . 3) Dárcovské zem koordinují, zjednodušují postupy a sdílejí informace, aby se zabránilo duplicit . 4) Rozvojové zem a dárci se soust edí na výsledky rozvojové pomoci a jejich itelnost. 5) Dárci a partne i jsou zodpov dní za výsledky v oblasti rozvoje (Zdroj: OECD). 25

24

OECD. Evaluation. [online]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/evaluation/understandingtheroleofevaluationindevelopmentprogrammes.htm [cit. 2013-6-1] 25 OECD. Evaluation.[online]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/evaluation/understandingtheroleofevaluationindevelopmentprogrammes.htm [cit. 2013-6-1]

35

Každé hodnocení a zejména m ení dopad

pomoci mají své limity. I když je po

poskytnutí pomoci jasné, že zem se rozvíjí a chudoba se zmenšuje, existují 3 faktory, které obecn zt žují zhodnocení specifických dopad pomoci na toto zlepšení. Za prvé, dárci nikdy nejsou jedinými aktéry v ur ité zemi nebo regionu. Existuje široká škála vnitrostátních a mezinárodních aktér . Proto je obtížné p adit výsledky a dopady na jednoho konkrétního dárce. Za druhé, pomoc poskytována dárcem, je ve v tšin p ípad poskytována v kombinaci s jinými iniciativami. Nap íklad podpora zam ená na zlepšení vzd lávání je dopln ná o poplatky od rodi . Za t etí, rozvojové zem krom oficiální rozvojové pomoci dostávají také p ímé zahrani ní investice. Tyto toky spolu s mnoha jinými faktory (politická situace, struktura ízení) prakticky ovliv ují vývoj, takže je obtížné odpojit p ísp vky na pomoc z jiných finan ních tok . To je také jedna z výzev v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí – i když cíl, snížit chudobu zemí na polovinu byl dosažen, je t žké zm it, do jaké míry je to d sledek mezinárodní pomoci (Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 20-21).

Bez ohledu na problémy s hodnocením pomoci, Nizozemsko je tradi na výsledek a vyhodnocování.

orientované

Jak již bylo uvedeno výše, nizozemská vláda za ala

vy le ovat na rozvojovou pomoc velké objemy finan ních prost edk v 70. letech a ve srovnání s ostatními zem mi docela brzo nastavila hodnotící kritéria. Ú inky a dopady rozvojové spolupráce jsou tedy již dlouho sou ástí ve ejné a politické debaty o rozvojové spolupráci v Nizozemsku. Rychlý nár st Nizozemské pomoci vedl k obavám o kvalitu pomoci a také k negativní publicit o této problematice. Proto bylo v roce 1977 z ízeno odd lení politiky a hodnocení operací (tzv. IOB) jako nezávislá a samostatná jednotka na hodnocení bilaterální pomoci. Zprávy o hodnocení tohoto odd lení byly pom rn transparentní a ve ejn p ístupné. V pr

hu let probíhaly diskuze o postavení tohoto

odd lení, o jeho kompetencích a hlavn nezávislosti. Navzdory t mto diskuzím, je kvalita práce IOB mezinárodn uznávaná 26 (Zdroj: OECD).27

26

Podle OECD, „zprávy IOB jsou vysoce kvalitní a m li hlavní vliv na formu a obsah nizozemské rozvojové pomoci v pr hu let. (OECD, 2006: 36) 27 [online] Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/evaluation/dcdndep/48889044.pdf [cit. 2013-6-1]

36

4.4 P EHLED NIZOZEMSKÝCH ORGANIZACÍ V ESKÉ REPUBLICE

V následující ásti práce p edstavím jednotlivé nizozemské organizace, které v období po roce 1989 pomáhaly s transformací spole nosti a poskytovaly eským neziskovým organizacím pomoc, p evážn finan ní.

asto byly podporovány tzv. pilotní projekty, p i

nichž bylo zpravidla nutné mít partnera z pomáhající zem . Nizozemsko p i poskytování pomoci úzce spolupracovalo s Centrem pro zahrani ní pomoc Ministerstva hospodá ství R (hlavn

v rámci hospodá ské transformace),

ambasády (program MATRA/KAP).

ást pomoci koordinovalo ze své

ást pomoci byla poskytována p ímo z Nizozemska

anebo prost ednictvím partnerské organizace v eské republice. Organizace a nadace spolu také asto spolupracovaly. Nap íklad environmentální projekty byly asto podporovány více organizacemi (Milieukontakt Oost Europa, MATRA, Doen Stichtung).

4.4.1 Cooperating Netherlands Foundation for Central and Eastern Europe (CNF)

CNF byla založena v roce 1991 na základ spolupráce ty nizozemských nadací, jmenovit the Queen Juliana Foundation, The Foundation for Children´s Welfare Stamps Netherlands (SKN), the FOundation Katholieke Noden and the Foundation ´Het R. C: Maagdenhuis´. Každá z t chto nadací, která p ispívá k této iniciativ , je samostatným subjektem s vlastní historií, cíli a posláním. V pr

hu let podpo ilo snahy nadace více než

30 dalších nizozemských nadací zam ených na sociální a zdravotní program (Marková, 1996: 206-207).

CNF

v eské

republice

podporovala

proces

sociální

transformace

v postkomunistických zemích ve st ední Evrop prost ednictvím podpory ob an a jejich aktivit na poli ob anského sektoru, pomocí sociáln znevýhodn ným skupinám ob an a posilováním sociální a zdravotní pé e a vzd lávání (Annual Report 2003).

Spolupracující nizozemské nadace podporovaly za ínající nové projekty neziskových organizací, které m ly díky této podpo e šanci ukázat svou nosnost a prosp šnost. Svou podporou tak umož ovaly r zným iniciativám a ob an m za nimi stojícím projevit sv j názor, ímž posilovaly rozvoj demokracie a umož ovaly experimentování, hledání nových postup a p ispívaly tak k pluralit pohled na ešení otázek spojených s oblastí sociální pé e (Han ilová 2005). 37

Podpora eského neziskového sektoru trvala od roku 1991 až do roku 2003, kdy se eská republika stala lenem Evropské unie. Ješt p ed ukon ením spolupráce v roce 2003, vznikla v roce 2001 Nadace Civilia jako samostatná eská nadace, která navazovala na dosavadní aktivity Spolupracujících nizozemských nadací. Založení nadace bylo pln financováno nizozemskou sesterskou nadací.

innost spolupracujících nadací v eské

republice ale neskon ila, nadále poskytovaly prost edky Nadaci Civilia a jejím prost ednictvím podporovaly projekty a organizace, které zvolily dle vlastního výb ru (Annual Report 2003). V prosinci roku 2006 byla Nadace Civilia vymazána z nada ního rejst íku z d vodu fúze s Nadací Divoké husy.

4.4.2 Milieukontakt Oost Europa

Milieukontakt International je mezinárodní organizace angažovaných odborník spolupracující s obrovskou sítí jednotlibc , organizací a a institucí zasazujících se za lepší životní prost edí po celém sv te. Strategii organizace je možno definovat ve t ech bodech. Buduje kapacity, zapojuje ob any a eší problémy životního prost edí. Spole nost byla založena v roce 1988 t emi organizacemi - P átelé Zem (International Friends of Earth International), P átelé Zem (Friends of the Earth Netherlands) a Nadace na ochranu írody a životního prost edí (Stichting Natuur en Milieu). Organizace své aktivity rozvíjela nejd íve

v Polsku, pozd ji Ma arsku,

eské republice, Slovensku a Rusku.

Donedávna se organizace oficiáln jmenovala Milieukontakt Oost Europa (Milieukontakt Východní Evropa), „Oost Europa“ bylo nahrazeno „international“ z d vodu rozší ení sobení nejenom ve východní Evrop (Milieukontakt International). 28

Organizace za ala poskytovat

eské repubice pomoc hned po roce 1989. Byla

financována p edevším nizozemským ministerstvem životního prost edí, Nizozemskou radou církví, nadací Doen atd. Poskytovala granty od 500 do 2000 NLG (1 nizozemský gulden byl cca. 16 K ), p

emž ro ní rozpo et pro

R a SR inil cca. 10 000 NLG

celkem. Mimo to m l místní konzultant k dispozici ástku 900 NLG na operatívní drobné ísp vky organizacím, které to naléhav pot ebovali (Marková, 1996: 151). Kontaktní osobou a koordinátorem pro

28

R byl v Nizozemsku pan Sybe Visser, který mluvil esky,

Milieukontakt International. [online] Dostupné z: http://milieukontakt.net/en/?page_id=4 [cit. 2013-6-1]

38

což bylo pro eské neziskové organizace velmi p íznivé, protože neznalost sv tového jazyka byla jednou z nejv tších p ekážek fundraisingu.

Milieukontakt podpo il nap íklad projekt Ob anské ligi v Ústí nad Labem –„Zapojení ob an

do ešení regionálních problém “, organizaci D ti Zem

a jejich konferenci

o odpadech nebo valnou hromadu asociace ekologických organizací Zelený kruh. D raz byl kladen také na vytvá ení kontakt mezi eskými a nizozemskými m sty a regiony (nap íklad Ústecký kraj a provinie Zuid-Holland) a organizoval odborné ekologické poznávací pobyty v Nizozemsku pro eské neziskové organizace.

4.4.3 DOEN Stichting

Nadace Doen byla založena v roce 1991 a v roce 1995 otev ela program na podporu životního prost edí pro východní Evropu. Na základ projekt poskytovala granty a p nevládním organizacím.

ky

Hlavní cíle nadace jsou: podporovat realizaci vyvážených

projekt , které zlepšují život lidstva a pomáhají životnímu prost edí, a to poskytováním grant , p

ek a bankovních záruk a upozor ování ve ejnosti na dané problémy a možnosti

jejich ešení. Nadace podporovala p edevším „akce“. P ednost m ly projekty, kdy žadatelé cht li co „d lat“ (nizozemsky doen = d lat), p ed t mi, kte í cht jí diskutovat, po ádat konference nebo zprost edkovávat informace. P ednost m ly projekty praktické aplikace deckého výzkumu p ed projektem výzkumu samotného.

Nadace DOEN hledala

inova ní (nové) aktivity jak ve smyslu „nových“ (relativn neprozkoumaných) ástí sv ta, tak ve smyslu nových strategií a metod (Marková 1996: 126). V eské republice byly podporovány organizace orientující se na životní prost edí a jeho ochranu jako nap íklad Arnika. 4.4.4 Prins Bernard Fonds V roce 1993 byl založen Fond pro východní Evropu (Oost Europa Fonds), který je spravován nadací Prins Bernhard Fonds. Hlavním cíle fondu je pomoc st ední a východní Evrop v oblasti kultury a ochrany p írody.

Hlavními zájmy fondu jsou charitativní

projekty, vizuální um ní, divadelní um ní, kulturní výchova, ochrana památek

39

a historických budov a ochrana p írody (Prins Bernard Fonds).29 Výše dotace pro organizaci se pohybovala mezi 10 000 – 150 000 NLG. Východoevropské organizace mohli žádat o podporu pouze prost ednictvím nizozemských nebo v Nizozemsku sídlících právnických osob. Žádost musela být podána písemn v nizozemštin . V eské republice byl podpo en rozjezd innosti Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, portál ekolist.cz, nebo kulturno - hudební projekt „Lekce s B etislavem Novotným“.

4.4.5 Solidarity Fund XminusY

XminusY je nezávislý pokrokový fond, který vznikl v r. 1968. Od té doby poskytuje politickou a finan ní podporu r zným organizacím a hnutím. Podporuje organizace, které bojují za zm ny na místní úrovni ve vlastní spole nosti nebo na mezinárodní úrovni, a to v oblasti politické, ekonomické, sociální, ekologické nebo kulturní. Jedná se o soukromou agenturu, která získává peníze od cca 2500 nizozemských ob an , kte í cht jí vyjád it svou solidaritu s lidmi bojujícími za sv t založený na spravedlnosti a demokracii. XminusY ro

rozd lil asi 350 000 – 500 000 NLG. V eské republice tato nadace podpo ila

nap íklad Hnutí Duha, jako organizaci, která po ádá kampan proti atomové energii, proti nekritickému zavád ní princip volného trhu ve spole nosti a informování eských ob an o mnoha politických problémech (Marková 1996: 206).

4.4.6 Wilde Ganzen

Nadace Wilde Ganzen (Divoké husy) vznikla v roce 1957 a prost ednictvím nizozemských partner podporuje malé a specifické projekty rozvojovývh zemí a ady východoevropských zemí. Nadace podporuje pouze organizace, které mají v Nizozemsku partnerskou organizaci. Tou m žou být nadace, nebo školy, které navyšují finan ní prost edky pro projekt. Projekty musí spl ovat základní kritéria a to: proveditelnost, pr hlednost, udržitelnost a pov domí o nákladech. Nadace podporuje projekty, které se zam ují na pomoc lidem se zdravotním postižením, d ti a mládež v chudinských tvrtích a venkovských oblastech (Wilde Ganzen). 30

29

30

Prins Bernard Fonds [online] Dostupné z: http://www.prinsbernhardcultuurfonds.nl/t2.asp?path=rjc4c9w [cit.2013-6-1] Wilde Ganzen. [online] Dostupné z: http://www.wildeganzen.nl/over-wilde-ganzen/english/ [cit. 2013-6-1]

40

V roce 1997 byla založená eská nestátní nezisková organizace Nadace Divoké husy, jako partnerská organizace nizozemské nadace. Peníze Nadace získáva z p ísp vk od Wilde Ganzen, domácích i zahrani ních dárc divokých hus a z výnos

a prost ednictvím ve ejné sbírky Lety

nada ního jm ní. Finan ní prost edky Nadace rozd luje

v grantovém programu Benefice s Divokými husami. O podporu mohou žádat nestátní neziskové organizace, které p sobí v sociální, zdravotní a humanitární oblasti v eské reopublice a v rozvojových zemích. Jeho základním proncipem je zdvojování výnos benefi ních akcí až do výše 60 000 K . Tím Nadace motivuje neziskové organizace k dalším aktivitám a p ispívá tak k v tší autonomii a konkurenceschopnosti celé ob anské spole nosti. Od svého vzniku podpo ily Divoké husy více než 1000 projekt

ástkou

esahující 40 milion korun. Nadace se v roce 2006 slou ila s Nadací Civilia (partnerská nadace Spolupracujících nizozemských nadací) a v rámci programu Benefice s divokými husami p evzala i její aktivity. Spole

rozd lily více než 300 milion

korun mezi

bezmála 1400 projekt .31

4.5 PROGRAM MATRA

Po roce 1989 podporovala v rámci pomoci st ední a východní Evrop nizozemská vláda tyto programy: PSO (program ekonomické transformace), MATRA (program spole enské transformace) a NMCP (konzulta ní program pro p enos know-how).32

Program MATRA byl zahájen v roce 1993. Termín MATRA je vytvo en z holandských slov „maatschappelijk“ a „transformatie“, které znamenají transformace spole nosti. Program vznikl jako reakce na revolu ní události, které se p ehnaly st ední a východní Evropou koncem 80. let. Ty zásadn zm nily nejenom ekonomický ád, ale také spole nost v dané zemi, v etn vztahu mezí vládou a ob any. Nizozemská spole nost, op t navazující vztahy s t mito „novými zem mi“ zárov

nabídla také vlastní zkušenost

s podporou zm n ve vztahu mezi ob anem a státní správou (Ministry of Foreign Affairs, 2009).

31

Nadace Divoké husy. [online] Dostupné z: http://divokehusy.cz/o_nas/o_nadaci/ [cit. 2013-6-1]

32

Maatschappelijke Transformatie Langs Wegen Van Geleidelijkheid. Samenvattend Rapport Van Het Evaluatieonderzoek Naar MATRA Projecten Programma (MPP) & MATRA Kleine Ambassadeprojecten (KAP) 1999 – 2003.

41

Základním cílem programu MATRA byla podpora demokratizace. V pr

hu let se ale

cíl programu zm nil na: podporu sociálního dialogu a vládní odpov dnosti prost ednictvím podpory rozvoje ob anské spole nosti a zlepšení fungování vlády a vytvo ení bilaterálních vztah s t mito zem ni (www.minbuza.nl)33.

V rámci programu MATRA existovalo n kolik podprogram , které se lišily svým zam ením: -

Matra Projects Programme: hlavní náplní tohoto programu je „twinning“, takže partnerství v oblasti sportu, kultury, ale zahrnuje také školení státních zam stnanc na místní úrovni.

-

Matra Small Embassy Projects Programme: program, který se zam uje na drobné iniciativy místních nevládních organizací. Program Matra je ízen velvyslanectvím Nizozemského kralovství v partnerské zemi a finan

podporuje iniciativy místních

nevládních organizací -

Matra Political Parties Programme: program, který podporuje proces transformace nových demokracií v pluralitní politický systém, zahrnuje školení hlavních edstavitel nov vzniklých politických stran.

-

Matra Small Activities Programme: podp rný program pro spolupráci na úrovni komunit, který je zajiš ován Národní komisí pro mezinárodní spolupráci a udržitelný rozvoj (Ministry of Foreign Affairs 2005).

4.6 PROGRAM MATRA/KAP

Základní koncept, na kterém byl program MATRA/KAP založen je, že pluralitní ob anská spole nost funguje efektivn ji, pokud se ji lidé aktivn

ú astní. Program

MATRA/KAP byl velmi užite ný nástroj, protože podporuje širokovu škálu drobných inností provvád ných všemi druhy skupin a jednotlivc . Cílem programu byo rozvoj otev ené, pluralitní a demokratické spole nosti (www.minbuza.nl)34

33

Ministry of Foreign Affairs. [online]. Dostupné z: http://www.minbuza.nl/binaries/content/assets/minbuza/en/import/en/key_topics/matra_programme/matra-programmemodernised [cit. 2013-6-1] 34

Ministry of Foreign Affairs. [online]. Dostupné z: http://www.minbuza.nl/binaries/content/assets/minbuza/en/import/en/key_topics/matra_programme/matra-programmemodernised [cit. 2013-6-1]

42

Specifikem tohoto programu by jeho zam ení na malé a mén okázalé druhy iniciativ, které jsou obvykle p ehlíženy. V tomto ohledu je tento program jedine ný a to je to, co ho odlišuje od program z nizozemského

jiných dárc .

Program MATRA/KAP

velvyslanectví v dané zemi, protože práv

byl koordinován

ono bylo obeznámeno

s místním prost edím. Vedlejším efektem programu je také rozvoj bilaterálních vztah s hostitelskou zemí (www.minbuza.nl). 35

Program MATRA/KAP byl poptávkou ízený program, a proto podporoval pouze iniciativy cílové skupiny. Projekty obecn

musíely podporovat proces transformace

v pluralitní demokratické spole nosti a tím pomáhat vytvá et siln jší a pest ejší ob anskou spole nost. Tento proces transformace probíhal v následujících 12 oblastech: Legislativa a právo, Ve ejná správa, ve ejný po ádek a policie, Informace a média, Lidská práva/menšiny, Nevládní organizace, Životní prost edí, Práce a sociální politika, Kultura, Sociální pé e, Zdravotní pé e, Bydlení, Vzd lávání. (Ministry of Foreign Affairs 2005).

edkládaný projekt, kterým organizace žádaly o podporu v rámci programu MATRA/KAP musel spl ovat tyto základní podmínky: -

Musel být v souladu s cíli programu

-

Musel být založen na domácí iniciativ

-

Muselo ho být možné realizovat v místních podmínkách

-

Cílová skupina musela být jasn definována a musela se aktivn podílet na realizaci projektu

-

Nekomer ní charakter

-

Nesm l p ekro it délku trvání 12 m síc (Ministry of Foreign Affairs 2005)

Toto byli základní podmínky p i hodnocení projekt , jakési minimální standardy. Dalšími kritérii, které musely organizace spl ovat se zabývá empirická ást práce.

Za nezp sobilé pro financování z programu MATRA/KAP se považovaly:

35

Ministry of Foreign Affairs. [online] Dostupné z: http://www.minbuza.nl/binaries/content/assets/minbuza/en/import/en/key_topics/matra_programme/matraprogramme-modernised [cit. 2013-6-1]

43

-

Projekty které byly opakováním minulých projekt , nebo které se za aly realizovat ješt p ed podáním žádosti

-

Provozní náklady (mzdy, fixní náklady, nájemné, elekt ina, voda, plyn)

-

Charitativní innosti

-

Mezinárodní cestovné výlohy

-

Obchodní innosti

-

innosti, jejichž cílovou skupinou byly centrální vlády (Ministry of Foreign Affairs 2005)

Jistou komplikací pro nevládní organizace bylo, že neziskové organizace, které se ucházely o grant musely vytvo it vždy nový projekt. Nevládní organizace navrhovaly, zda by bylo možné získat finan ní p ísp vek na t i roky. Tento návrh však neodpovídal sm rnicím MATRA/KAP, proto ho nebylo možné realizovat. Podpora v rámci tohoto programu tedy nebyla dlouhodobá, ale m la za cíl aktivizovat neziskové organizace. 36

4.6.1 Evaluace programu MATRA/KAP

Program MATRA/KAP probíhá od roku 1993. Za období 20 let se program postupn esouval na východ. K první vln

podpo ených zemí pat ilo Polsko, Ma arsko,

Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyško a Estonsko. V druhé vlny byly podporovány: Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Srbsko, erná Hora a Turecko. Dále B lorusko, Ruská federace a Ukrajina. V poslední vln to pak je: Alžírsko, Jordánsko, Libanon, Maroko, Sýrie a Tunisko. Tak jak se m ní podporované zem , tak se m ní i program MATRA. Vláda Nizozemska se snaží pravideln vyhodnocovat poskytovanou pomoc tak, aby byla efektivní a ú elná. (Ministry of Foreign Affairs 2005). Výzkum (2005) 37, který byl proveden v roce 2005 mapoval program Matra Projects Programme (MPP) a Matra Small Embassy Project (KAP) v letech 1999 – 2003. Zadání zn lo prozkoumat, do jaké míry byly programy ú inné, efektivní, proveditelné a udržitelné.

36

Zdroj: interní dokument ambasády Maatschappelijke Transformatie Langs Wegen Van Geleidelijkheid. Samenvattend Rapport Van Het Evaluatieonderzoek Naar MATRA Projecten Programma (MPP) & MATRA Kleine Ambassadeprojecten (KAP) 1999 – 2003. 37

44

Výsledky výzkumu byly následující:

innost programu - Jelikož byli cíle programu KAP obecné, pouze se vzahující k demokratizaci st ední a východní Evropy a zvýšení ú asti ob an na ve ejném život , nelze jednozna

íci, jestli se tak stalo, protože neexistují žádná m itelná a definována

kritéria, která bychom mohli použít. Z výzkumu ú innosti na vzorku Rumunska, Slovenska a Ruska však vyplývá, že ú innost projekt byla obecn dobrá.

Efektivita programu - Pro zkoumání efektivity op t chyb ly údaje, na základ kterých by se dala efektivita p esn zm it. Zkoumal se tedy vztah mezi skute nými náklady a dopady projektu, i když i toto zkoumání bylo zna

omezeno. Záv r šet ení po prozkoumání

náklad a výdaj byl, že k žádnému nadm rnému p ekro ení rozpo tu nedošlo. Proveditelnost programu - Cíle programu MATRA/KAP jsou sice formulovány abstraktn , ale formální kritéria pro projekty obecn a projektové žádosti jsou jasná. Obecná formulace programových cíl

znamená, že není možné m it, do jaké míry

projekty p ispívají ke spole enské transformaci. Doporu ením je, že i na úrovni projektu je pot ebné pracovat s jasnými a realistickými strategickými cíli. Z výzkumu vyplývá, že projekty s ambiciózními cíli a vysokým o ekáváním jsou mén úsp šné jiné projekty. Udržitelnost programu - P estože je op t složité m it životnost projektu, budoucnost projekt programu KAP byla hodnocena pozitivn . Tento odhad se zakládá na názorech ch, kte í se p ímo podílejí na realizaci projektu. Udržitelnost není chápána pouze ve smyslu pokra ujícího financování dané innosti, ale m že mít i formu navázání partnerství, nebo podporu a zvyšování pov domí o projektu.

Obecným problémem tedy z stává, jak m it výsledky a ú inky projekt . Ú inky obvykle m it nejde. Výsledky se m í p edevším z hlediska po tu akcí a efektu, který se uvádí v plánu každého projektu. Do jaké míry se spole nost zm nila po realizaci projekt ,

45

není mapováno. Podle Rozvojového programu OSN je to d sledek toho, že jasná kritéria a ov itelné ukazatele jsou z ídka definované v projektech (www.minbuza.cz).38 Nicmén projekt

i p es tyto omezení dokázali výzkumníci identifikovat faktory úsp chu

a faktory selhání projekt . Mezi faktory které p edpokládaly úsp ch projekt

pat ily specifické cíle projektu, zapojení ob an , dostatek podpory projektu i ze strany lokálních autorit, aktuálnost tématu projektu, ale hlavn lokální zacílení (Ministry of Foreign Affairs 2005: 17). Podmínka lokálního zacílení projektu a podpora místních aktivit úzce souvisí s oficiální rozvojovou politikou Nizozemska, která se jak bylo popsáno v podkapitole historie rozvojové pomoci, cílen

zam uje na podporu zdola nahoru

(bottom up proces). Jako faktory selhání byly identifikovány následující: politická situace v zemi p sobí proti projektu, organiza ní struktura projektu je nedostate ná, abstraktní nebo nereálné cíle, zpožd ní realizace (Ministry of Foreign Affairs 2005: 17). íkladem zem , kde politická situace v zemi p edstavuje jisté riziko pro úsp šnou realizaci projekt

je Ruská federace. Jak zmi uje Bernard Meijerman, koordinátor

programu MATRA, v Rusku se snaží podporovat i projekty, které podn cují spole nost k diskuzi a u n kterých takových projekt se vyskytovali problémy jako nap íklad když, rezervovaná místnost pro ve ejnou diskuzi v hotelu nebyla najednou k dispozici. 39 Zmín né abstraktní nebo nereálné cíle byli také problémem p i realizaci programu MATRA/KAP v eské republice (viz empirická ást). Zajímavou myšlenku p edstavil Bernard Meijerman, když na otázku o kritériích úsp chu programu MATRA/KAP ekl: „ Nejv tším kritérium úsp chu je, když je nakonec program MATRA v dané krajin zrušen. Znamená to totiž, že proces transformace byl ukon en. I když, kdo m že s jistotou íci, že transformace je dokon ena“? V dalších odpov dích však p iznává, že úsp ch je to, když mezi hostitelkou krajinou a Nizozemskem, nebo partnerskými organizacemi z stane úzký kontakt, protože to, eho

38

Ministry of Foreign Affairs. [online] Dostupné z:http://www.minbuza.nl/binaries/content/assets/minbuza/en/import/en/key_topics/matra_programme/matra-programmemodernised [cit. 2013-6-1] 39 Vijftien jaar Matra. 2009. Bernard Meijerman. [online] Dostupné z: http://www.prospektonline.nl/prosabl/ablak/artikelen2009/matra_dec.html [cit. 2013-6-1]

46

chce program prost ednictvím projekt a spolupráce dosáhnout, je dle Meijermana zm na mentality. 40

40

Vijftien jaar Matra. 2009. Bernard Meijerman. [online] Dostupné z: http://www.prospektonline.nl/prosabl/ablak/artikelen2009/matra_dec.html [cit. 2013-6-1]

47

EMPIRICKÁ ÁST 6.1 CÍLE VÝZKUMU

Cílem výzkumné ásti práce bylo zodpov zení výzkumných otázek, které se zabývají nizozemským programem MATRA/KAP, který byl realizován v eské republice od roku 1995. Zkoumala jsem kritéria pro získání podpory v grantovém

ízení a celkovou

zkušenost s programem v eské republice ze strany Nizozemska a na stran druhé jsem zkoumala pohled podpo ených neziskových organizací a p ínos programu pro tyto organizace. Program MATRA je programem rozvojové pomoci pro pot ebné zem . Nizozemsko je na mezinárodním poli jedním z nejv tších podporovatel

rozvojové

pomoci, které se v nuje aktivn již od 2. sv tové války. Proto jsem si pro zkoumání vybrala projekt nizozemského Ministerstva zahrani ních v cí MATRA/KAP.

6.2 VÝZKUMNÉ OTÁZKY

V empirickém výzkumu je zapot ebí, aby data byla spojena s koncepty a koncepty s daty a aby spojení mezi koncepty a daty bylo t sné, logické a konzistentní. Koncepty jsou v podstav vestav ny do výzkumných otázek. P edstava empirického kritéria je ta, že dob e navržené a formulované otázky indikují, jaká data jsou zapot ebí, abychom jej zodpov

li (Punch 2008: 44).

Cílem práce bylo zodpov

t tyto základní výzkumné otázky:

1. Jaké neziskové organizace v eské republice erpaly finan ní prost edky v rámci grantového ízení projektu MATRA/KAP? 2. Jaká kritéria byla stanovena pro získání podpory v grantovém ízení? 3. Jakou získali poskytovatelé podpory zkušenost s projekty podpo ených organizací? 4. Jak hodnotí p íjemci pomoci – vybrané neziskové organizace projekt MATRA/KAP a v em vidí p ínos pro jejich organizaci?

Za ú elem zodpov zení výzkumných otázek 2. a 3. byl vytvo en dotazník s otev enými otázkami pro realizátory programu MATRA/KAP. Dotazník obsahoval tyto otázky: 1. Jaká byla Vaše role v programu MATRA/KAP?

48

2. Jaká kritéria byla stanovena pro získání podpory v grantovém ízení? Na co jste kladli nejv tší d raz p i hodnocení projektových žádostí? 3. S ím m li žadatelé nejv tší problém v žádostech o grant z hlediska napln ní požadovaných kritérií? 4. Jakou jste získali jako poskytovatelé podpory zkušenost s projekty podpo ených organizací? 5. Jaké byly nej ast jší problémy související s realizací projekt ? (související s komunikací, vyhodnocením p ínosu, personálním obsazením, finan ní

ástí

projektu, atd.) 6.

ím se naopak vyzna ovala dobrá spolupráce s podpo enými organizacemi? (p íklad dobré praxe)

7. Jak celkov hodnotíte realizaci programu MATRA/KAP v eské republice?

Za ú elem zodpov zení výzkumných otázek byly uskute

ny rozhovory s p edstaviteli

vybraných neziskových organizací s následujícími otázkami: 1. Jak hodnotíte program MATRA/KAP v eské republice? (obecn , ne jenom ve vztahu k Vaší organizaci) 2. Z eho jste vycházeli p i psaní projektu? Vznikl Váš projekt na základ vypsání grantového ízení programu MATRA, nebo jste toto grantové ízení pouze využili pro rozvoj nebo inovaci již stávajících aktivit? 3. Jaké byly cíle Vašeho projektu?

eho jste cht li prost ednictvím projektu

dosáhnout? 4. Jaká byla Vaše role v projektu? 5. Jaké byly podle Vás kritéria úsp šnosti? Co si myslíte, pro byla práv Vaše organizace úsp šná? 6. Na co jste kladli nejv tší d raz p i psaní projektu? 7. S ím jste m li p i psaní projektu nejv tší problém? (týkající se obsahu grantové výzvy, napln ní požadovaných specifických kritérií atd.) 8. Jaký byl p ínos projektu pro Vaši organizaci? V krátkodobém a dlouhodobém horizontu. 9. Byla pro Vás realizace projektu v rámci programu MATRA/KAP n ím zásadní? Nebo její p ínos vnímáte jako srovnatelný s ostatními Vámi realizovanými projekty?

49

6.3 METODOLOGIE

6.3.1 Výb r vzorku

V kvalitativním výzkumu si vzorky výzkumu vybíráme tak, aby nakonec mohlo dojít k zobecn ní teorie, na rozdíl od kvantitativního výzkumu, který má zajistit zobecn ní výsledk sm rem k populaci (Silverman 2005: 118, Hendl, 2005: 150). Ve svém výzkumu jsem pro výb r vzorku použila metodu ú elov zam eného výb ru, kterou Hendl (2005) charakterizuje jako volbu informa

bohatých p ípad pro hlubší studium. Po et p ípad

a jejich výb r závisí na ú elu studie (Hendl 2005: 154). Výb r vzorku tedy není náhodný. Výzkumný vzorek se skládal ze dvou skupin respondent , a to koordinátor projektu MATRA/KAP a dvou nejúsp šn jších neziskových organizací - p íjemc

podpory

z programu MATRA/KAP dle doporu ení koordinátorky programu MATRA/KAP.

Jako první jsem oslovila nizozemskou ambasádu, která byla realizátorem programu v eské republice. P i výb ru 3 respondent ambasád v pr

bylo ur eno kritérium p sobnosti na

hu realizace programu MATRA/KAP. Jednalo se tedy o koordinátory,

kontaktní osoby nebo posuzovatele projekt , kte í byli schopni zodpov

t otázky

o kritériích pro získání podpory v grantovém ízení a popsání zkušenosti s projekty podpo ených organizací. Konkrétn to byli paní Anna Kloudová, která pracovala na ambasád

jako koordinátorka a kontaktní osoba pro žadatele, dále Geertje (Tolsma)

Spanjaard (praktikantka na p lro ní stáži na nizozemské ambasád a osoba zodpov dná za vyhodnocování projekt ) a pan Franta Wijchers, první tajemník Velvyslanectví Nizozemského království v letech (1993-1999) a hlavní koordinátor programu MATRA na nizozemském Ministerstvu zahrani ních v cí (2004-2008). Paní Spanjaard a pana Wijcherse jsem kontaktovala prost ednictvím profesní sociální sít

LinkedIn s žádostí

o spolupráci. Paní Kloudovou jsem kontaktovala písemn , dle druhu kontaktu, který mi poskytli pracovníci na nizozemské ambasád .

V p ípad neziskových organizací se jedná o výb r, který „je zam en na extrémní ípady, které využívají vysoce neobvyklých projev daného fenoménu, který je st edem zájmu“ (Miles, Huberman 1994: 28). Nejednalo se o typologicky protikladné póly (nejlepší – nejhorší), ale o výb r dvou nejúsp šn jší organizací, které erpali prost edky z programu MATRA/KAP. Jednalo se o organizace Agora Central Europe a ob anské sdružení CEDR. 50

vodem nastavení kritéria úsp šnosti u organizací je následné zkoumání p ínosu programu MATRA/KAP pro tyto organizace. Posouzení úsp šnosti organizací je založeno na expertním úsudku koordinátorky programu MATRA/KAP paní Anny Kloudové, která na nizozemské ambasád pracovala jako koordinátorka a kontaktní osoba pro žadatele nejdéle ze všech oslovených respondent

a byla nejvíce v kontaktu s podpo enými

organizacemi. Zmín né dv organizace byly vybrány, protože b hem realizace projektu prokázali nejlepší schopnost držet se cíl projektu a úsp šn projekt realizovat.

Posláním Agory CE je posilovat proces demokratizace naší spole nosti. Agora CE dlouhodob

usiluje o zlepšení komunikace a spolupráce mezi ob any a radnicemi,

povzbuzuje zájem ob an o v ci ve ejné s cílem zvýšení politické kultury v R41

Ob anské sdružení CEDR - komunitní centrum. Ob anské sdružení podporuje vzd lanost, profesní rozvoj, zam stnanost, dobrovolnictví, odstra ování bariér na trhu práce, integraci minorit do spole nosti a zamezení sociálnímu vylou ení osob. P sobí v regionu Šluknovského výb žku a regionu eského Švýcarska42

Respondenty z neziskových organizací – paní Ivanu Bursíkovou, editelku organizace Agora a projektovou manažerku podpo eného projektu a pana Miroslava

ebí ka –

editele ob anského sdružení CEDR a projektového manažera podpo eného projektu jsem kontaktovala telefonicky. Následn jsme si domluvili sch zku, na které se uskute nil rozhovor.

Finální výzkumný vzorek tedy poz stával ze t ech koordinátor MATRA/KAP a dvou p edstavitel nejúsp šn jších neziskových organizací.

41 41

Agora Central Europa. [online]. Dostupmé z: http://www.agora-ce.cz/ CEDR ob anské sdružení [online] Dostupné z: http://os-cedr.cz/_o_cedru

51

programu

6.3.2 Výzkumné metody

V první etap výzkumu jsem pro sb r dat zvolila techniku dotazníku s otev enými otázkami pro zástupce poskytovatele podpory – paní Kloudovou, paní Spanjaard a pana Wijcherse.

Tato technika byla zvolena z d vodu nemožnosti uskute

ní rozhovoru

s respondenty. Dotazník s otev enými otázkami se jevil jako nejvhodn jší alternativa za elem získání odpov dí na otázky o kritériích pro získání podpory a zkušenostech s projekty podpo ených neziskových organizací.

Hendl uvádí, že: „dotazník je v podstat zp sob psaného ízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpov di. Respondent odpovídá na otázky voln dle svého uvážení. P i sestavování dotazník je eba promyslet a p esn ur it hlavní cíl dotazníkového pr zkumu, logicky a stylisticky správn

p ipravit konkrétní otázky. Otev ené otázky (resp. otázky s otev eným

zakon ením) dávají odpov dím tázaného širší rámec. Kladou málo omezení na odpov di, mohou ukázat na d ležité vztahy a souvislosti. Otázky tohoto typu jsou pružné, mají možnost prohlubování“ (Hendl 2005: 186).

i sestavování otázek v dotazníku jsem dbala na to, aby byla každá otázka formulována srozumiteln . Jelikož se jednalo o písemnou formu, nebylo by v p ípad neporozum ní dotazu respondentovi možné otázku vysv tlit. D raz byl kladen také na exaktnost anglického p ekladu, jelikož dva ze t í respondent byli Nizozemci. Nesprávná formulace otázek v angli tin by mohla pozm nit význam otázky a tím zkreslit výstupy.

Další metodou, kterou jsem použila, byla obsahová analýza dokument . Konkrétn se jednalo o analýzu interních dokument nizozemského velvyslanectví v Praze: „Overzicht van organisaties in MATRA/KAP 1997 - april 2001“ (P ehled organizací v MATRA/KAP 1997 – duben 2001), „Overzicht van NGO´s per sector“ (P ehled nevládních organizací podle odv tví) a dalších dokument bez specifického ozna ení. Analýza dokument pat í k standardní aktivit , jak v kvalitativním, tak kvantitativním výzkumu. Výhodou této techniky je rozmanitost dokument a okolnost, že data nejsou vystavena p sobení zdroj chyb nebo zkreslení, jež vznikají p i uskute ování rozhovor testování a m ení (Hendl 2005: 132). 52

nebo p i pozorování,

V druhé etap výzkumu jsem pro sb r dat zvolila polostrukturovaný rozhovor pro paní Bursíkovou a pana ebí ka. P i rozhovorech s p edstaviteli neziskových organizací bylo vhodné, aby byl rozhovor veden mén striktní cestou, už jenom z d vodu, že p edm tem rozhovoru byli události p ed mnoha lety. Základní rámec rozhovoru by pevn daný tak, aby se výpov

respondenta dotkla všech výzkumných otázek. Zárove však m li respondenti

možnost odpovídat nad rámec položené otázky a dokreslit svou výpov

dalšími skute nostmi,

aby tak vznikl plný obraz dané skute nosti. Rozhovory trvali p ibližn 20 minut.

Základem úsp šného polostrukturovaného rozhovoru je kvalitní p íprava. V této souvislosti jsem p ed rozhovory d kladn na etla žádost o grant, pr

žnou i záv re nou

zprávu, p ípadn další dokumenty, které mi organizace zaslaly. Tato p íprava se v pr

hu

rozhovor ukázala jako d ležitá. V momentech, kdy si respondenti nemohli na n které skute nosti související s otázkou vzpomenout, jsem m la možnost jim ur itá fakta ipomenout. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, s ím byli respondenti srozum ni (viz oddíl Etická otázka výzkumu).

6.3.3 Metody zpracovávání a vyhodnocování dat

Sb r dat je pro výzkumníky jednou z nejd ležit jších etap výzkumu, protože získaná data obsahují informace o ešené výzkumné otázce. V kvalitativním výzkumu probíhá analýza dat zárove s výzkumem. A to zejména proto, aby v p ípad nutnosti bylo ješt možné doplnit chyb jící data, nebo hledat nové zdroje dat. Proces sb ru dat a analýzy pokra uje iterativn

až do okamžiku, kdy výzkumník rozhodne, že bylo dosaženo

výzkumného cíle (Hendl 2005: 223). Kvalitativní data nemají strukturovanou podobu jako data v kvantitativním výzkumu, což do jisté míry komplikuje jejich vyhodnocení a je tedy um ním zpracovat data smysluplným a užite ným zp sobem a nalézt odpov

na položené

výzkumné otázky (Hendl 2005: 223-224).

Proces analýzy jsem za ala organizací dat, abych s nimi mohla lépe a efektivn ji pracovat. Jako první jsem pracovala s dotazníky s otev enými otázkami. Prvním krokem po pe livém na tení a vytipování kritických míst byla redukce dat skrze sumarizaci

53

a kategorizaci. K tomuto jsem využila metodu otev eného kódování. Hendl uvádí, že kódování rozkrývá data sm rem k jejich interpretaci, konceptualizaci a nové integraci (Hendl 2005: 246). Po opakovaném pro ítání jednotlivých odpov dí respondent se mi za ali utvá et p edb žné obecné kategorie. Všechny varianty a nápady jsem zapisovala do poznámek. Posléze jsem kontrolovala, jestli p id lený kód k danému celku pat í, anebo byl vytvo en narychlo bez hlubší spojitosti s tématem. Rovn ž ne každý vytvo ený kód byl v analýze použit. Dále jsem pracovala pouze s kódy, které souvisí s výzkumnými otázkami. D ležitou zásadou výzkumníka je, aby se v každé fázi výzkumu vracel k výzkumným otázkám a p ipomínal si, co vlastn zkoumá a co je p edm tem jeho zájmu, aby se vyhnul tomu, že se bude zabývat sice zajímavými daty a kódy, ale pro výzkumnou otázku nepoužitelnými. Následn

po dokon ení kódování jsem postupovala metodou

konstantní komparace, kdy jsem se snažila pomocí srovnávání identifikovat podobnosti, ale také rozdíly. Záv re ná ást analýzy vedla k integraci a stabilizaci pojm .

Obdobn jsem pokra ovala p i analýze polostrukturovaného rozhovoru. Nejd íve jsem rozhovory, které jsem nahrávala na diktafon, p epsala do textových poznámek. Poté jsem za ala s kategorizací pomocí otev eného kódování dat. Jednotlivým významovým jednotkám nebo kategoriím jsem p azovala kódy. Opakovaným procházením docházelo k t íd ní, redukci a stabilizaci kód .

Obsahovou analýzu dokument , kterou jsem provedla na základ interních dokument k projektu

MATRA/KAP

jež

jsem

m la

k dispozici

z archivu

nizozemského

velvyslanectví. Za ala jsem p ekladem materiálu z nizozemštiny do eštiny. Jelikož se jednalo o interní, neoficiální poznámky o zkušenostech s jednotlivými organizacemi, materiál obsahovat spoustu hovorových výraz

a zkratek. K p ekladu jsem si proto

izvala p ekladatelku z nizozemštiny, aby byl p eklad co nejp esn jší a zkreslení informací z d vodu nedokonalého p ekladu co nejmenší. Poté jsem op t postupovala metodou otev eného kódování a postupnou redukcí jsem se dopracovala k jednotlivým výsledným kategoriím.

54

6.3.4 Omezení a limity výzkumu

Punch (2008) definuje omezení (limitaci) jako omezující podmínky nebo restriktivní nedostatky, které jsou p ítomny v plánu výzkumu. Každá studie má tato omezení a mají být zmín na v návrhu výzkumu, p estože se stále trvá na významu studie“. (Punch 2008: 105)

i výb ru tématu a p íprav projektu diplomové práce jsem se snažila identifikovat praktické i teoretické hranice projektu, které m žou ovliv ovat jeho rozsah i kvalitu a na které chci upozornit.

Prvním limitem a omezením je v p ípad výzkumu podpory eských neziskových organizací v rámci projektu MATRA/KAP hledisko a p sobení asu. Od za átku projektu v roce 1997 ub hlo 16 let. Tento fakt zp soboval omezení hlavn v souvislosti s p esností odpov dí respondent . P i rozhovorech uvád li respondenti, že si ur ité v ci už nepamatují.

Další úskalí souvisí s použitím jednotlivých metod a technik šet ení. P i oslovování realizátor projektu MATRA/KAP z nizozemské ambasády jsem narazila na problém, že žádný z aktuálních zam stnanc

ambasády tam v letech, kdy byl realizován projekt

MATRA/KAP nepracoval. Zam stnanci mi doporu ili kontaktovat koordinátorku projektu, která na ambasád

již nepracuje. Koordinátorka mi byla ochotna odpov

t pouze

písemn . Z tohoto d vodu jsem jako zp sob získání dat zvolila dotazník s otev enými otázkami, i když má tento oproti rozhovoru menší vypovídající hodnotu. Stejnou techniku dotazování jsem použila i u dvou dalších oslovených realizátor o koordinátorku, která na ambasád

projektu. Jednalo se

pracovala rok a poté se vrátila do Nizozemska

a prvního tajemníka ambasády v letech (1993-1999) a poté pracovníka na nizozemském Ministerstvu zahrani ních v cí koordinujícího pomoc z programu MATRA. Zohledn ní etických problému eší následující oddíl.

55

6.3.5 Etická otázka výzkumu

Každý výzkum má etické dimenze a ty by m li být v pr

hu zkoumání respektovány.

i psaní práce a hlavn p i provád ní výzkumu jsem si byla v doma etických problém , které by se mohli vyskytnout a snažila jsem se jim aktivn p edcházet.

Punch (2008) k tomuto tématu uvádí, že „etická odpov dnost výzkumníka zahrnuje všeobecné principy akademické integrity a poctivosti a respekt k ostatním lidem, kte í se na výzkumu podílejí. P i p íprav návrhu výzkumu je nutné si uv domit etické aspekty projektu, znát a vyrovnat se s univerzitními požadavky týkajícími se etických záležitostí a napsat návrh výzkumu s ohledem na tyto etické aspekty“. (Punch 2008: 86)

První otázka, kterou jsem v souvislosti s etikou p i výzkumu musela

ešit, je

informovaný (pou ený) souhlas. Protože jsem rozhovory nahrávala na diktafon, vždy na za átku jsem dotazovanému položila otázku, jestli s rozhovorem a jeho nahráváním souhlasí. Ješt jednou jsem dotazovaného informovala o využití dat a poznatk a jejich dalším zpracování pro ú ely diplomové práce. Také jsem p ipomn la, pro byli práv oni vybráni k ú asti na výzkumu.

Cílem bylo, aby ú astníci rozhovoru byli adekvátn

informováni o zásadách

spolupráce a jejich roli ve výzkumu, protože jak uvádí Hendl (2008), „ všichni ú astníci musí být pou eni o svých právech a souhlasit s dohodnutými principy práce d íve, než výzkum za ne (Hendl 2008: 30).

V pr

hu sb ru dat jsem narazila také na otázku diskrétnosti a anonymity. Pro ú ely

práce jsem m la možnost nahlédnout do archivu ambasády Nizozemského království v Praze a studovat dokumenty k projektu MATRA/KAP. Sou ástí dokument bylo i krátké hodnocení spolupráce a záznam zkušeností s každou organizací. Toto hodnocení jak pozitivních tak negativních zkušeností bylo pro moji práci nesmírn zajímavé, jelikož se jedná o autentické hodnocení organizací pouze pro ú ely ambasády. Nicmén

toto

hodnocení obsahovalo také konkrétní jména lidí z neziskových organizací. Jelikož se jednalo o neve ejný, interní materiál ambasády, rozsah jeho využití jsem podrobn konzultovala s pov eným pracovníkem ambasády. Výsledným ešením bylo, že v práci 56

bude zve ejn n pouze p epis hodnocení spolupráce bez zve ejn ní jmen organizací, kterých se hodnocení týká, za ú elem zachování jejich anonymity. Také identifika ní údaje jako jména konkrétních osob, nebo organizací byli nahrazeny zna kou XY.

6.4 VÝSLEDKY VÝZKUMU

6.4.1 Výzkumná otázka . 1

Cílem analýzy dokument bylo zodpov

t výzkumnou otázku . 1: Jaké neziskové

organizace v R erpaly finan ní prost edky v rámci grantového ízení projektu MATRA/KAP? Pro analýzu byly použity interní dokumenty nizozemské ambasády obsahující p ehled organizací za rok 1995 – 200043, p

emž ke každé organizaci bylo

azeno projektové íslo, název projektu nebo aktivity, výše finan ní podpory a místo realizace projektu.

Nejd íve jsem zjiš ovala po et podpo ených a nepodpo ených organizací, výsledek je následující:

Tab 3. P ehled podpo ených a nepodpo ených žádostí o grant

Rok

Podané

Podpo ené

Nepodpo ené

žádosti

žádosti

žádosti

1995

25

24

1

1996

12

11

1

1997

27

25

2

1998

36

26

10

1999

71

32

39

2000

51

31

20

Zdroj: vlastní výzkum

43

Z d vodu omezeného zdroje dat a absence materiál pokrývající celé období realizace projekt v rámci programu MATRA/KAP jsem analyzovala pouze dostupný materiál z období 1995 – 2000.

57

Po nastudování p ehledu organizací, jsem ke každé podpo ené organizaci p adila oblast innosti, které se v nuje. Informace jsem získávala z webových stránek organizací a

áste

interních dokument

ambasády Postupovala jsem dle rozd lení, které

identifikovala nizozemská ambasáda jako transforma ní oblasti. 44 Jednotlivým oblastem jsem p adila íslo a to v tomto po adí: 1- Kultura, 2- Vzd lávání, 3- Rozvoj nevládních organizací, 4- Životní prost edí, 5- Ve ejná správa a ve ejný po ádek, 6- Zdravotní pé e, 7- Lidská práva a menšiny, 8- Informace a média k, 9- Práce a sociální politika, 10Bydlení, 11- Legislativa a právo 12- Sociální pé e.

Tab 4. Rozd lení podpo ených organizací dle transforma ních oblastí

Organizace 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Sou et

Oblast .1

2

1

2

2

-

1

8

Oblast .2

4

1

7

2

3

3

19

Oblast .3

-

1

1

5

9

3

19

Oblast .4

1

1

3

5

5

3

18

Oblast .5

4

1

2

-

2

3

12

Oblast .6

4

1

1

3

1

1

11

Oblast .7

5

2

4

5

7

9

32

Oblast .8

-

-

-

-

1

2

3

Oblast .9

1

1

1

1

-

-

4

Oblast .10

-

-

-

-

-

-

-

Oblast .11

-

1

1

-

1

1

4

Oblast .12

3

1

3

3

3

4

17

Zdroj: vlastní výzkum

Z výsledk analýzy vyplývá, že v období 1995 – 2000 bylo podpo eno celkov 32 organizací p sobících v oblasti lidských práv a menšin. Tato oblast je dominantní po celou dobu zkoumaného období realizace programu. Významn podpo ené byly také organizace zabývající se rozvojem neziskových organizací a vzd láváním, celkov 19. Dále bylo

44

Ministry of Foreign Affairs. [online]. Dostupné z: http://www.minbuza.nl/binaries/content/assets/minbuza/en/import/en/key_topics/matra_programme/matraprogramme-modernised [cit. 2013- 6-1]

58

podpo eno 18 organizací z oblasti životního prost edí. K nejmén

podporovaným

organizacím pat ily ty, které se zabývaly legislativou a právem, informacemi a médii a oblastí sociální politiky. B hem let nebyla podpo ena žádná organizace p sobící v oblasti bydlení.

Tab 5. Celkový p ehled podpo ených organizací dle transforma ních oblastí

Podporované oblasti 1995 - 2000 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

5

10

15

20

25

30

35

Zdroj: vlastní výzkum

6.4.2 Výzkumná otázka . 2

Cílem analýzy rozhovor bylo zodpov zení výzkumné otázky . 2: Jaká kritéria byla stanovena pro získání podpory v grantovém ízení? Program MATRA/KAP m l pro organizace a získání podpory nastavená tato obecná kritéria. -

Projekty musí být v souladu s cíly/cílem tohoto programu

-

Projekty musí být založeny na domácí eské iniciativ

-

Cílová skupina musí být jasn definována a aktivn se podílet na realizaci projektu

-

Cílová skupina by se m la na projektu podílet finan

i jinak (práce, materiály,

prost edky) -

Projekt musí být realizován v místních podmínkách

-

Musí jít o projekt v malém m ítku a projekt musí být proveditelný

-

Projekt musí mít nekomer ní charakter 59

-

Nesmí trvat déle než 12 m síc

-

Charitativní innosti (potravinové dary, léka ská pomoc)jsou z programu MATRA vylou eny (Nová 2006: 50) V rámci výzkumu bylo cílem prozkoumat ne oficiální, zve ejn ná kritéria, ale zeptat

se respondent na kritéria p i posuzování projekt obecn . Krom ur itých oficiálních kritérií, které m ly spíš charakter povinností vyplývajících z ú asti na programu, dokázali respondenti identifikovat další kritéria, která ovliv ovala výb r projekt . Z analýzy dotazník vyplývá, že tato kritéria nebyla pevn definována, ale souvisela s p ínosem pro transformaci spole nosti a asto se zakládala na „selském rozumu hodnotitel “. Z d vodu rozvojové pomoci byly nastaveny pouze ur ité minimální standardy jako základní plánování organizace, nebo minimální stupe orienta

profesionality. Posuzování projekt

se

ídilo také ur enými prioritními oblastmi, které byly ur ovány na Ministerstvu

zahrani ních v cí v Haagu.

„Pevná kritéria nebyla v podstat jasn definována, snad s výjimkou maximální možné dotace. P edložené návrhy byly asto hodnoceny s použitím selského rozumu“.

„P i posuzování jsme se ptali: P isp je tato innost k transformaci eské spole nosti? Je v bec možné zdárn provád t aktivity v rozsahu tak, jak žádá organizace? Zajímali jsme se i o výsledky p edchozích aktivit organizace, pokud možno webové stránky, výro ní zprávy (hlavn finan ní ást), nebo také zkušenosti jiných ambasád s organizací.“

„Posuzovalo se, zda má organizace n jaké základní plánování a disponuje alespo minimální profesionalitou a standardy práce. Podporovali se projekty, které byli n jak inovativní nebo experimentální“

Jako nejvíce problémové oblasti v souvislosti s kritérii vyhodnotili respondenti oblast nízké

profesionality

organizací,

která

se

projevovala

v abstraktnosti

projekt ,

a nerealistických o ekáváních organizací.

„Problémem obecn byla míra profesionality organizací, která se lišila i dle zam ení organizace. Ekologické organizace byly zpravidla více profesionální, takže m žeme edpokládat, že by m li v tší šance na získání grantu, než t eba organizace pracující 60

s lidmi s hendikepem v té dob . Nicmén , hlavním cílem byl rozvoj nevládních organizací, takže pro nás byla výzva podporovat i tyto mén rozvinuté sektory. “

„Žádosti o dotace byly n kdy p íliš abstraktní v souvislosti s cílem aktivity a výše požadovaných finan ních prost edk byla asto nerealistická.“

6.4.3 Výzkumná otázka . 3

Cílem obsahové analýzy dokumentu: „Overzicht van organisaties in MATRA/KAP 1997 - april 2001“ (P ehled organizací v MATRA/KAP 1997 – duben 2001)45 bylo zodpov

t výzkumnou otázku . 3: Jakou získali poskytovatelé podpory zkušenost

s projekty podpo ených organizací? Ke každé organizaci ambasáda p ipsala krátké hodnocení projektu nebo samotné organizace, zkušenost, poznámku nebo reflexi. (viz íloha . 1)

Analýzu tohoto textu jsem provád la v n kolika krocích. Nejprve jsem celý text pro etla a ud lala si poznámky o p edb žných kategoriích, které se v nich nej ast ji vyskytovali. Tato první kategorizace byla pouze p edb žná a posloužila mi k tomu, že jsem si utvo ila základní p ehled, který jsem pozd ji redukovala do výsledných kategorií.

Z obsahové analýzy zkušeností nebo hodnocení organizací vyplynuly následující záv ry. Ambasáda hodnotila organizace, které ji zaslali žádost o podporu a v p ípad podpo ení, také výslednou spolupráci. Hodnocení organizací m žeme shrnout do následujících kategorií:

60,86 % -úsp šná realizace projektu, z toho: -

30,43% úsp šná realizace projektu bez dalších poznámek,

-

12,31% úsp šná realizace projektu s pozitivní poznámkou („projekt prob hl v po ádku, organizace má dobré jméno“, „projekt prob hl v po ádku, slušná

45

V rámci obsahové analýzy jsem zkoumala pouze organizace v letech 1997 – duben 2001. Vycházela jsem z dostupného materiálu s hodnocením organizací poskytnutého nizozemskou ambasádou, podobný materiál z jiného období nebyl k dispozici. (pozn. autorky)

61

organizace, záv re ná zpráva dodána“, „projekt prob hl v po ádku, paní XY je velmi profesionální, spolupracuje i s jinými organizacemi“), -

18,11% úsp šná realizace projektu s negativní poznámkou („projekt prob hl v po ádku, ale neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu“, „projekt prob hl v po ádku, ale p esto záv re ná zpráva zaslána až po urgencích (pozd )),

30,43% - žádost byla zamítnuta, z toho: -

6,52% z d vodu, že projekt nespl uje kritéria MATRA/KAP („odmítnuto, ne zcela se hodí do KAP nebo jiných fond “),

-

23,91% z jiných d vod („odmítnuto, návrh byl špatn sepsán, nebudil profesionální dojem“, „odmítnuto, nem li žádné dobré argumenty“, „odmítnuto, katastrofický íb h, návrhy projekt se vzájemn prolínají, obsahují nejasnosti“, „odmítnuto, p íliš ambiciózní plán“, „odmítnuto, organizace ned lá dobrý dojem“),

5,07% ukon ení spolupráce v pr

hu, nebo p ed za átkem realizace projektu,

(„obdrželi dostate nou finan ní podporu, proto podpora KAP nebyla pot ebná“, „organizace vzala projekt zp t, nakonec o podporu nežádala“, „Uzav eno v dubnu 2001. Projekt byl v ohrožení, rozhodli se nepokra ovat. Vrácená dotace. Spadá pod Karlovu Univerzitu“.)

3,62% jiné hodnocení („ erná listina! Odmítnuta dvojitá platba, peníze už dostali“, „Projekt p eveden pod KAP 00/022“)

62

Tab 6. Hodnocení projekt MATRA/KAP 1997 – duben 2001

Hodnocení projekt úsp šná realizace projektu 60,86% žádost byla zamítnuta 30,43%

30,43 %

ukon ení spolupráce v pr hu nebo p ed za átkem realizace projektu 5,07%

60,85 %

jiné hodnocení 3,62%

Zdroj: vlastní výzkum

Z dotazník pro poskytovatele vyplývá, že výsledná zkušenost s projekty podpo ených organizací je založena na osobní zkušenosti a pochopení spole nosti, která se nachází v transformaci.

„ Navštívila jsem spoustu projekt po celé

eské republice. Myslím, že v té dob se

spousta nevládních organizací opravdu vyvíjela. N které již profesionální byly a n které se hodn rychle u ily.“

„Hlavní zkušeností s projekty podpo ených organizací bylo zejména lepší pochopení spole nosti, které se vše týkalo.“

Za klí ové pro dobrou spolupráci považují poskytovatelé podpory osobní kontakty a vztahy s organizacemi a jejich p edstaviteli a aktivní zapojení podpo ených organizací etn jejich participace na evaluaci.

„

ležité byli dobré formální i neformální vztahy, které zajiš ovaly zp tnou vazbu a

asné ešení problém s projektem“

63

„ íklad dobré praxe? M žu uvést p íklad, kdy osoba z podpo ené organizace hrála ležitou roli p i vyhodnocování programu. Pomohla také organizovat setkání zam ené na evaluaci projekt a sama pobízela p ítomné p edstavitele podpo ených organizací, aby vyplnili evalua ní formulá , který jim byl zaslán“.

Zkušenost poskytovatel

zahrnuje také negativní aspekty spolupráce. Nejv tší

slabinou byla otázka financí a efektivního využití poskytnutých prost edk

v etn

zpracování a zaslání záv re né zprávy. Problém návratnosti a kvality záv re né zprávy vyplývá také i z obsahové analýzy dokumentu „Overzicht van organisaties in MATRA/KAP 1997 - april 2001“

„Nedostatek odpov dnosti a nedostatek v domí, že finan ní prost edky ve form grantu jsou poskytovány z pen z b žných da ových poplatník . “ „Nedostatek pr hlednosti, zejména v otázkách finan ního výkaznictví“ „Návratnost dob e zpracovaných záv re ných zpráv“

Celkov však poskytovatelé považují program MATRA/KAP v eské republice za úsp šný a vidí ho jako dobrý nástroj k podpo e ob anské spole nosti prost ednictvím seznámení s novinkami v oblasti technik a metod práce. Jako d ležitý byl zmín n také nízký standard pro profesionalitu organizace.

„Program MATRA/KAP hodnotím vysoce pozitivn . Ukázal se jako vynikající nástroj k posílení pozitivních bilaterálních vztah na místní úrovni.“

eské organizace byly seznámeny s v té dob

pro n

neznámými technikami

a metodami jako video trénink interakcí, který umožnil v sociáln ohrožených rodinách vypo ádat se s problematickými situacemi“.

„ Myslím, že to byl velmi úsp šný a užite ný program. Zejména proto, že podpo ené organizace museli prokázat pouze velmi nízký stupe profesionality. Jinými slovy, bylo snadné získat podporu pro za ínající organizace a dostat šanci získat zkušenosti pro r st. Tím program potenciáln p ispíval k posilování ob anské spole nosti v eské republice“.

64

6.4.4 Výzkumná otázka . 4

Cílem analýzy rozhovor s p edstaviteli nejúsp šn jších organizací bylo zodpov zení výzkumné otázky . 4: Jak hodnotí p íjemci pomoci - vybrané neziskové organizace projekt MATRA/KAP a v em vidí p ínos pro jejich organizaci? Z rozhovor s poskytovateli vyplývá, že program hodnotí vysoce pozitivn . Oce ovali jednoduchost formulá e žádosti, zam ení programu na výsledky a výstupy a celkovou flexibilitu.

„Program hodnotím pozitivn , ur it to byl velký p ínos pro organizace, které žádaly o grant, žádost nebyla složitá, n které nadace mají daleko složit jší žádosti.“

„Spolupráci hodnotím báje

, byly to nejlepší projekty, jaké jsme m li, protože se

zajímaly o výsledky a ne o to, jestli se v jedné budget line utratilo o 3 koruny víc než m lo. Je to tedy výjime ný donor, který se zajímal o výsledky, nikoli rýpání se v nepodstatných detailech. A celkov pro R vidím velký p ínos.“

„Krom toho, že nás v MAT E inspirovali, pomáhali také ešit problémy b hem realizace, zam ovali se více na obsah než administrativní detaily. To nám poskytlo íležitost d lat správná rozhodnutí, založená na výsledcích, o které jsme usilovali, místo špatných rozhodnutí založených na administrativních postupech. “

Respondenti hodnotili i p ínosy projektu v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Krátkodobý p ínos vidí v realizaci aktivit, o kterých podporu žádali a z dlouhodobého hlediska zmi ují získání know-how, které využívají dote .

„Krátkodobým p ínosem projektu byla ur it aktivizace lidí z vylou ených lokalit, což byl projektový zám r. Z dlouhodobého hlediska vidím p ínos v tom, že jsme se nau ili pracovat s dalším systémem donátor , než na který jsme byli zvyklý.“

„Z aktivit realizovaných v projektu MATRA vychází veškerá naše práce dosud. átelství navázaná v rámci MATRY a p edané zkušenosti a znalosti jsou naprosto neocenitelné.“ 65

V hodnocení toho, jestli byla podpora projektu pro organizaci zásadní, se respondenti liší. Zatímco projekt ob anského sdružení CEDR byl podpo en 1x, AGORA Central Europa byla podpo ena celkem 3x. Zatímco CEDR podporu projektu pro organizaci nepovažuje za zásadní, podpora a spolupráce AGORY Central Europa v rámci programu byla klí ová.

„Je rozdíl mezi projektem za 140 000K a projektem za t eba 10 milion . Jde tedy o rozsah podpo ených aktivit. My jsme se ale snažili ud lat ten projekt kvalitn a ned lat rozdíly, každý projekt má sv j smysl a to je pro nás to nejd ležit jší, proto jsme ten projekt napsali.“

„P ínos považujeme za zásadní, první projekt psal náš tehdejší editel Eric Berman a až když m l p islíbený grant, založil AGORU a od té doby fungujeme“

6.5 DISKUZE

Má diplomová práce se zam ovala na pomoc a podporu, kterou poskytovalo eské republice po roce 1989 Nizozemsko. Linz a Stepan (1996), které cituji v teoretické ásti práce, považují proces konsolidace demokracie za uzav ený až tehdy, když v zemi existují podmínky pro rozvoj ob anské spole nosti. Práv na tuto podmínku reaguje nizozemský program MATRA, který se zam uje na rozvoj spole nosti v transformaci.

Výzkumná

ást práce analyzovala program MATRA/KAP, který Nizozemsko

používá v rozvojových zemích a který je koordinován z nizozemských ambasád. Jelikož jinde údaje o programu nejsou k dispozici, zkoumala jsem pouze interní materiály, které mi k tomuto programu poskytla nizozemská ambasáda. Zkoumané období tedy nepokrývalo celé období realizace programu MATRA/KAP v eské republice, nicmén se domnívám, že i ze zkoumaného období 1995 – 2000 m žeme vy íst relevantní data. Již z první tabulky m žeme sledovat, že zájem o grant m lo každý rok více organizací. Nár st podpo ených organizací je však i p esto mírný. Z analýzy vyplynulo, že v prvních letech existence programu bylo podporováno nejvíce organizací, které se zam ovaly na lidská práva a menšiny, rozvoj nevládních organizací a vzd lávání. Tyto oblasti se p i konsolidaci 66

demokracie jeví jako klí ová, tudíž usuzuji a z tabulky . 1 to také vyplývá, že zejména v prvních letech hrály tyto organizace p i obnov spole nosti d ležitou roli. V pozd jších letech m žeme sledovat nár st podpo ených organizací i z jiných oblastí jako životní prost edí nebo informace a média.

Výzkum dále pokra oval analýzou dotazník a rozhovor . V první ásti jsem se zabývala otázkou kritérií v grantovém ízení. Jak je již popsáno v teoretické

ásti,

Nizozemsko samotné, ale také OECD, se neustále zabývají otázkou kritérií, hodnocení a efektivity pomoci. 46 Krom jasn definovaných kritérií pro ú ast v grantovém ízení, do rozhodování o podpo e nebo zamítnutí, jak prokázal výzkum, vstupují ješt další faktory. Jak uvád li realizáto i programu, asto se p i hodnocení projekt

ídili „selským rozumem“

nebo „šestým smyslem“a od organizací o ekávali pouze jisté minimum profesionality. Tento flexibilní postup považuji za velice zda ilý, protože se domnívám, že nastavení pevných kritérií v období, kdy se neziskové organizace pouze formují, by mohlo mít za následek podporu pouze malé ásti organizací. Smyslem p itom bylo organizace podpo it práv v tomto rozvoji, i když ješt

nebyly úpln profesionální. Tuto neprofesionalitu

žeme vy íst z dat, které popisují zkušenosti ambasády s organizacemi. Z 60,86% úsp šných realizací projektu, je až 18,11% p ipojena negativní poznámka, která se tšinou týká toho, že po skon ení realizace projektu, nezaslaly organizace ambasád záv re nou zprávu, anebo byla tato zpráva stru ná, nestrukturovaná atd.

V rámci zkoumání mne zajímaly také zkušenosti a hodnocení jak poskytovatel , tak íjemc pomoci. Poskytovatelé hodnotili program vysoce pozitivn , program považují za vynikající nástroj k posílení pozitivních vztah na místní úrovni, i když poukazovali na již zmín ní nešvar absence záv re ných zpráv a jisté netransparentnosti v otázkách financování. Nicmén b hem celé realizace projektu byl kladen d raz na „podporu zdola“, tzv.“bottom up proces“, kdy posilování ob anské spole nosti bylo realizováno prost ednictvím posilování aktivit místních organizací. To potvrzuje tezi, že tento p ístup je pro Nizozemsko charakteristický a odlišuje ho od ostatních dárcovských zemí, jak o tom píše Voorhoeve. (Voorhoeve, 1979 in Spitz, Muskens, Ewijk 2013: 11). P íjemci pomoci také ocenili orientaci programu na výsledky, ne na p esné dodržení byrokratických

46 46

Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/evaluation/understandingtheroleofevaluationindevelopmentprogrammes.htm [cit. 1.6.2013]

67

edpis . Nejv tším p ínosem však bylo p edání neocenitelných zkušeností a znalostí jak od partnerských nizozemských organizací anebo p ímo od koordinátor

programu

MATRA/KAP a navázání a udržování p átelských kontakt . M žeme tedy íci, že edstavy o úsp šné realizaci dárc se potkali s realitou úsp šné realizace u p íjemc . Jak zd raznil Bernard Meijerman, vedoucí programu MATRA: “…úsp šný jsme tehdy, když vznikne úzký kontakt mezi nizozemskými sociálními skupinami a sociálními skupinami v zemích, kde se MATRA realizuje a pokud tento vztah p etrvá. Cílem programu je v podstat

zm na mentality.“47 Poslední v ta Meijermana je klí ová. Potvrzuje, že

základním motivem rozvoje ob anské spole nosti v rozvojových zemích je zm na mentality a kultury národa.

Další oblastí k diskuzi je evaluace programu. Jak jsem již zmínila v teoretické ásti, program MATRA je pravideln vyhodnocován, i když vyhodnocování tohoto typu pomoci má své limity. Do procesu realizace projekt vstupují další faktory a akté i, které je pot eba i vyhodnocování zohledovat. Úskalím je nap íklad v tší po et aktér pomoci, tudíž nelze ímo ur it konkrétní dopady jednoho programu. Dle mne dostupných informací se evaluací programu MATRA/KAP krom mé diplomové práce zabývala Geertje Tolsma Spanjaard v rámci své stáže na nizozemské ambasád a pak Klára Nová ve své diplomové práci: „Srovnávací analýza britského a holandského programu podpory ob anské spole nosti v letech 1995 – 2003.“ Za ú elem evaluace a sdílení dobré praxe prob hl v roce 2003 evalua ní seminá pro podpo ené organizace organizován nizozemskou ambasádou.

Oblasti pro výzkum v rámci programu MATRA/KAP nejsou ani zdaleka vy erpány a zejména pr zkum s v tším po tem respondent

by mohl p inést zajímavé výsledky.

I když i zde existuje riziko, že výpov di organizací budu po tak dlouhé dob zkreslené, pokud se v bec poda í zajistit n jaké validní data a respondenty. Ješt

v za átcích

výzkumu jsem oslovila i jiné než dv nejúsp šn jší organizace s projekty, které byly vyhodnoceny jako úsp šné a musím konstatovat, že jsem byla p ekvapená, že z p ti oslovených organizací,

ty i z nich ani nebyli schopné dohledat žádost a záv re nou

47

Vijftien jaar Matra. 2009. Bernard Meijerman. Dostupné z: http://www.prospektonline.nl/prosabl/ablak/artikelen2009/matra_dec.html [cit. 1.6.2013]

68

zprávu z projektu. Je možné, že tento fakt souvisí s tím, že v 90. letech neexistovala elektronická archivace projekt (v tšina organizací m la elektronický archiv cca. od roku 2000) a papírové verze projektu z d ív jších let se mohly ztratit, anebo nejsou sou ástí databázi projekt organizací. Domnívám se, že tento fakt m že souviset také s postupnou profesionalizací neziskových organizací a pe livostí, která s tím souvisí.

69

ZÁV R

Diplomová práce se zam ovala na podporu a pomoc Nizozemska po roce 1989 p i obnov ob anského sektoru. Základním teoretickým rámcem pro následný výzkum byl koncept rozvojové pomoci, jeho cíl , forem se zam ením na nizozemskou rozvojovou pomoc. D ležitou sou ástí teoretické ástí je evaluace této pomoci obecn , na kterou p ímo navazuje výzkumná ást práce.

Cílem výzkumu bylo zodpov

t 4 základní výzkumné otázky. První otázku o typu

podpo ených organizací jsem zodpov

la na základ

identifikovány podporované typy organizací v pr

analýzy dokument . Byly

hu 6 let, z kterého je z ejmá

preference organizací zabývajícím se lidskými právy a vzd láváním v prvních t ech letech, pozd ji se okruh oblastí rozši uje, p

emž dominantními oblastmi z stávají lidská práva

a menšiny, rozvoj nevládních organizací, vzd lávání, sociální pé e a oblast životního prost edí.

Výzkumná otázka

. 2 byla zodpov zena na základ

analýzy rozhovor .

K nejd ležit jším poznatk m pat í fakt, že krom obecných kritérií neexistovala v rámci hodnocení pevn stanovená kritéria, ale poskytovatelé se ídili vlastním úsudkem, p

emž

základním nepodkro itelným kritériem byla alespo základní profesionalita posuzované organizace.

T etí otázka se zabývala zkušeností s programem, jak ze strany poskytovatel , tak ze strany p íjemc . Program byl na obou stranách hodnocen pozitivn , zd razn n byl význam osobních kontakt a p enos zkušeností a v domostí v rámci t chto vztah . Zajímavým dokumentem, jehož analýza p isp la k odpov di na tuto otázku, byl interní dokument ambasády s poznámkami o hodnocení nebo zkušenosti s každou organizací. M žeme íci, že v tšina podpo ených organizací realizovala projekt úsp šn , i když s nedostatky, které byly zaznamenány do komentá e. Jednalo se zejména o absenci záv re ní zprávy projektu a jeho kvalitu.

A nakonec, výzkumná otázka . 4 vycházela z rozhovor s p edstaviteli podpo ených organizací a týkala se p ínos

pro tyto organizace.

Jednalo se o dv

nejúsp šn jší

organizace, AGORA Central Europa a ob anské sdružení CEDR, identifikované 70

koordinátorkou projektu paní Kloudovou. Ob organizace potvrdily významný p ínos a ocenili flexibilitu a zam ení na výsledek, místo zam ení se na administrativní procedury. Významnou roli hrály také osobní vztahy ú astník obou stran a p edávání know-how.

Myslím, že se mi zvolené cíle s ohledem na omezení výzkumu poda ilo naplnit. Teoretická

ást práce zahrnuje všechny d ležité oblasti navazující a související

s výzkumnou ástí práce. Byla bych ráda, kdyby moje práce byla p ínosem pro všechny, kte í se budou v budoucnu zabývat nizozemskou rozvojovou pomocí poskytovanou eské republice po roce 1989 a aby alespo

áste

republiku, významné pomoci.

71

p isp la k evaluaci této, pro

eskou

SEZNAM LITERATURY:

Babický, Tomáš. 2007. Role rozvojové pomoci v zahrani ní politice – srovnání p ístup hlavních sv tových donor . Magisterská diplomová práce. Brno. Bekkers, René. 2003. Trust, Accreditation, and Philanthropy in the Netherlands. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly, vol. 32, no. 4, December 2003 596-615DOI: 10.1177/0899764003258102. Association for Research on Nonprofit Organizations and Voluntary Action Bekkers, René, Schuyt, Theo. 2008. And who is your neighbor? Explaining denominational differences in charitable givinkg and volunteering in the Netherlands. Review of religion research 2008, Volume 50 (1): pages 74-96 Bekkers, René, Wiepking Pamala. 2011. Testing Mechanisms for Philanthropic Behaviour. International Journal of Nonprofit and Voluntary Sector Marketing. Int. J. Nonprofit Volunt. Sect. Mark. 16: 291–297. Published online in Wiley Online Library Cooperating Natherlands Foundations For Central and Eastern Europe. 2003. Annual Report 2002. Hilversum, 1 April 2003 Dohnalová, Marie. 2010. Financování organizované ob anské spole nosti v eské republice in Skovajsa, Marek a kol. 2010. Ob anský sektor: organizovaná ob anská spole nost v eské republice. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-681-0 Fri , Pavol, Goulli, Rochdi a kol. 2001. Neziskový sektor v R. Praha: EUROLEX BOHEMIA. ISBN: 80-86432-04-1 Goll, Thomas. „The Role of Civil Society in Transformation and Democratization in PostCommunist Europe“ – “Aspects of the Democratic Transition in selected Central and East European States in Comparative Perspective” Halaxa, Petr. 2000. Zahrani ní pomoc ve vztazích vysp lých a rozvojových zemí, IN Jehli ka, P.; Tomeš, J.; Dan k, P. (eds.) (2000): Stát, prostor, politika, P f UK, Praha. Han ilová, Romana. 2008. Role NNO pomáhajících d tským pacient m eských nemocnic. Diplomová práce. Han ilová, Romana. 2005. Úzká spolupráce se zahrani ní nadací jako jeden z vliv sobících na utvá ení rolových profil eských nadací. Diplomová práce. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. ISBN: 80-7367-040-2 Hendl, Jan. 2008. P ehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. ISBN: 80-7367-123-9 Horst,van der, Han. 2005. ISBN 80-7106-487-4

jiny Nizozemska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

72

Jarošová, Petra. 2007. „Liberalizace sv tového obchodu a rozvojové zem : aplikace teorie komparativních výhod.“ Magisterská diplomová práce. Brno. Kohlbrugge, Hebe. 2011. Dvakrát dv je p t. M j nevypo itatelný život od roku 1914. Benešov: EMAN. ISBN 978-80-86211-71-8 Lane, David. 2005. Participation of Civil Society in New Modes of Governance. The Case of the New EU Member States Part 1: The State of Civil Society. Bremen: Working Papers of the Research Centre for East European Studies. ISSN: 1616-7384 Lijphart, Arend. 1968. The Politics of Accommodation. Pluralism and Democracy in the Netherlands. Berkeley: University of California Press, Linden, van der, Rianne. 2012. High compensation at charities: Does it influence the donations? Thesis. Erasmus University Rotterdam, Erasmus School of Economics Rotterdam Linz, J. J., Stepan, A. 1996. Problems of Democratic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe. Baltimore/London. Marada, Radim. 2008. Civic Sector and Organizational Identity. Formation of Civic Identities after 1989. Polish Sociological Review, ISSN 1231-1413 Marková, Helena. 1996. FUNDRAISING 96. Finan ní zdroje pro neziskové organizace. Praha: Pražské regionální centrum Asociace Brontosaura. ISBN: 80-9000189-7-1 Ministry of Foreign Affairs. 2005. Evaluatie van het Maatschappelijke Transformatieprogramma voor Midden- en Oost-Europa/Kleine Plaatselijke Activiteiten (MATRA/KPA). Ein onderzoek naar de doelmatigheid en doeltreffenheid van Matra/KPA over de periode 2001-2004. Evaluatiegroep Overheid en Bedrijf BV Miles, Matthew, B. Huberman, Michael, A. 1994. Qualitative Data Analysis. An expanded sourcebook. Thousand Oaks: Sage Publications Milner, Helen V., 2006. Why Multilateralism? Foreign Aid and Domestic Principal-Agent Problems, in: Hawkins, Darren G., David A. Lake, Daniel L. Nielson, and Michael J. Tierney (eds.) Delegation and Agency in International Organizations. Cambridge: Cambridge University Press, p107-139. Müller, Karel, jr. 2003. eši a ob anská spole nost. Pojem, problémy, východiska. Praha: Triton. ISBN: 80-7254-387-3 OECD, 2006. Development Assistance Committee Peer Review 2006: The Netherlands. Paris: OECD Pinter, Frances. 2001. The Role of Foundations in the Transformation Process in Central and Eastern Europe

73

Pot ek, Martin. 2000. Volba spole nosti: Havel versus Klaus In: Havel, I.M., T eštík, D. (eds.) Co daly naše zem Evrop a lidstvu. Praha: ELK Pollack, Detlef, Wielgohs, Jan. 2004. Dissent and Opposition in Communist Eastern Europe: Origins of Civil Society and Democratic Transition. Aldershot: Ashgate Publishing Limited. ISBN 0-7546-3790-5 Punch, Keith. 2008. Úsp šný návrh výzkumu. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-468-7 Rekto ík, Jaroslav a kol. 2001. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a ízení. Praha: EKOPRESS, s.r.o. ISBN: 80-86119-41-6 Renner, Hans. 2002. eská republika a Nizozemsko. Tsjechie en Nederland. Praha: Paseka. Skovajsa, Marek a kol. 2010. Ob anský sektor: organizovaná ob anská spole nost v eské republice. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-681-0 Soros, George. 1997. Soros o Sorosovi. Brno: Nakladatelství Dopln k, edice Višegrád. ISBN 80-85765-82-9 Siegel, Daniel, Yancey, Jenny, 1993. The Rebirth of Civil Society: The Development of Nonprofit Sector in East Central Europe and the Role ofWestern Assistence. Naw York: The Rockefeller Brother Fund. Schuyt, T. N. M., Gouwenberg, B. M., Smit, J., Arichi, K., Van der Plas, M., Stal, R., et al. 2000. De maatschappelijke positie van het Centraal Bureau Fondsenwerving (CBF). The social position of the Central Bureau on Fundraising. Amsterdam: Free University, Department of Philanthropy. Schuyt, Theo, Bekkers, René, Meyaard, R. 2012. Vertrouwen in filantropie en de noodzaak van opleidingen. Werkgroep Filantropische Studies, Vrije Universiteit Amsterdam. ISBN: 978-90-77383-00-1 Spitz, Gabi, Muskens, Roeland, van Ewijk Edith. 2013 March 4th. The Dutch and development cooperation. Amsterdam: NCDO (National Committee for International Cooperation and Sustainable Development) Šiklová, Ji ina. 2000. Filantropie v R a ob anská spole nost. In Soubor esejí: Filantropie v eské republice a ú ast ob an na v cech ve ejných. V rámci programu Community Partnership Support Initiative. Jihlava: EKON. 93s. Šilhánová, Hana a kol. 1996. Civil Society Development Foundation. Basic Information about the Non-Profit Sector in the Czech Republic. Prague: Civil Society Development Foundation astná, Jaroslava. 2000. edmluva. In Soubor esejí: Filantropie v eské republice a ast ob an na v cech ve ejných. V rámci programu Community Partnership Support Initiative. Jihlava: EKON. 93s.

74

Tomeš, Igor. 2001. Sociální politika – teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub. 262s. ISBN: 80-86484-00-9 Wal, Marieke, Schulz, Martin, Puma, Danielle, Lem, Marjolein. 2005. Maatschappelijke Transformatie Langs Wegen Van Geleidelijkheid. Samenvattend Rapport Van Het Evaluatieonderzoek Naar MATRA Projecten Programma (MPP) & MATRA Kleine Ambassadeprojecten (KAP) 1999 – 2003. Utrecht

Internetové zdroje: Agora Central Europa. [online]. Dostupmé z: http://www.agora-ce.cz/ Bernard Meijerman, interview by René Does a Greetje van der Werf [online] http://www.prospekt-online.nl/prosabl/ablak/artikelen2009/matra_dec.html [cit. 2013-6-1] The Borgen Project. Foreign Aid. [online].Dostupné z: http://borgenproject.org/foreign-aid [cit. 2013-6-1] CEDR ob anské sdružení [online] Dostupné z: http://os-cedr.cz/_o_cedru Center for Global Development. [online]. Dostupné z: http://www.cgdev.org/publication/net-aid-transfers-data-set-1960%E2%80%932011 [cit. 2013-6-1] Forum dárc . Nada ní investi ní fond. [online]. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/nadace-a-fondy/nadacni-investicni-fond.htm [cit. 2013-6-1] Government of the Netherlands. Development Cooperation. [online]. Dostupné z: http://www.government.nl/issues/development-cooperation/partners-in-development [cit. 2013-6-1] Government of the Netherlands. New focus of dutch development policy. [online]. Dostupné z: http://www.government.nl/files/documents-and-publications/parliamentarydocuments/2012/01/12/new-focus-of-dutch-development-policy/new-focus-of-dutchdevelopment-policy.pdf [cit. 2013-6-1] Handbook on Non-profit Institutions in the System of National Accounts. [online]. Dostupné z: http://unstats.un.org/unsd/publication/seriesf/seriesf_91e.pdf [cit. 2013-6-1] Informa ní servis pro NNO. [online]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/van-derhorst_dasa.pdf [cit. 2013-6-1] Milieukontakt International. [online]. Dostupné z: http://milieukontakt.net/en/?page_id=4 [cit. 2013-6-1] Ministry of Foreign Affairs. 2009. MATRA modernised. The Hague: Southeast and Eastern Europe and Matra Programme Department, Ministry of Foreign Affairs. [online]. 75

Dostupné z:http://www.minbuza.nl/binaries/content/assets/minbuza/en/import/en/key_topics/matra_p rogramme/matra-programme-modernised [cit. 2013-6-1] OECD. DAC Member countries. [online]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dac/dacmembercountries.htm#members. [cit.2013-5-29] Šiklová, Ji ina. Rozhovor. Amnesty International. Hradec Králové. [online]. Dostupné z: http://aihradec.webnode.cz/ [cit. 2013-6-1] Wagner, C., & Wheeler, L. 1969. Model, need, and cost effects in helping behaviour. Journal of Personality and Social Psychology, 12, 2, 111-116. [online]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1037/h0027569 [cit. 2013-6-1] Wilde Ganzen. Over Wilde Ganzen. [online]. Dostupné z: http://www.wildeganzen.nl/over-wilde-ganzen/english/ [cit. 2013-6-1]

76

SEZNAM OBRÁZK A TABULEK

Tab 1. Index d

ry v charitativní organizace v Nizozemsku

Tab 2. Vývoj Nizozemské oficiální rozvojové pomoci (ODA) ve srovnání s ostatními zem mi Výboru pro rozvoj pomoci (DAC) Tab 3. P ehled podpo ených a nepodpo ených žádostí o grant Tab 4. Rozd lení podpo ených organizací dle transforma ních oblastí Tab 5. Celkový p ehled podpo ených organizací dle transforma ních oblastí Tab 6. Hodnocení projekt MATRA/KAP 1997 – duben 2001

77

SEZNAM P ÍLOH íloha . 1: Overzicht van organisaties in MATRA/KAP 1997 - april 2001 (P ehled organizací v MATRA/KAP 1997 – duben 2001) íloha . 2: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1995 íloha . 3: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1996 íloha . 4: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1997 íloha . 5: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1998 íloha . 6: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1999 íloha . 7: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 2000

78

íloha . 1: Overzicht van organisaties in MATRA/KAP 1997 - april 2001 (P ehled organizací v MATRA/KAP 1997 – duben 2001)

Oversicht van organisaties in MATRA 1997 – april 2001 Souhrnný p ehled organizací MATRA 1997 – duben 2001 Projekt prob hnul v po ádku, ale neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu. Nezkušená organizace, požádali o pomoc nizozemského partnera, ale nedodali návrh projektu, odmítnuto. Uzav eno. Projekt vypadal neudržiteln . Projekt prob hnul v po ádku. Jedná se o univerzitní orgán Odmítnut. P íliš nejistoty kolem financování. Neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu Projekt prob hnul v po ádku Ješt žádná záv re ná zpráva. Bylo zažádáno o zaslání záv re né zprávy anebo vrácení dotace. Projekt prob hnul v po ádku Odmítnut. Demagogický a naivní. Projekt prob hnul v po ádku. Dobrá organizace, spolupracuje s ministerstvem a jinými organizacemi. Projekt prob hnul v po ádku Projekt prob hnul v po ádku. Kvalitní. Odmítnut, známá organizace, ale nekvalitní projekt. Projekt prob hnul v po ádku Uzav eno v dubnu 2001. Projekt byl v ohrožení, rozhodli se nepokra ovat. Vrácená dotace. Spadá pod Karlovu Univerzitu. Viz. MATRA/KAP 99/038 Projekt prob hnul v po ádku, dávají p ednost n in , dob e známá organizace Projekt prob hnul v po ádku Projekt prob hnul v po ádku. Ale p íliš málo strukturovaná a p íliš stru ná záv re ná zpráva. Neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu i p es žádosti Záv re ná zpráva k dispozici ve složce Projekt prob hnul v po ádku, organizace je dob e známá Odmítnuto, t etí žádost b hem roku, p edm ty projekt se p ekrývá s jinými projekty Odmítnuto, neobdrželi jsme žádné bližší informace. V roce 1997 pochybnosti o existenci NGO, ve složce jsou podrobn jší informace. Projekt zanikl. Odmítnuto, návrhy se vzájemn proplétají, opakované žádosti, problémy s komunikací Projekt prob hl v po ádku. Dob e uspo ádaná organizace. Velvyslanec se osobn angažoval, nejasnosti kolem záv re ní zprávy, která byla schválená, ale byla p íliš stru ná. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hnul v po ádku. 79

Odmítnuto, ne zcela se hodí do programu KAP. Projekt prob hl v po ádku, dobré jméno organizace. Projekt prob hl v po ádku. Odmítnuto, ne zcela se hodí do KAP nebo jiných fond . Nezpracovaná žádost, informace o organizaci ve složce. Projekt prob hl v po ádku. Neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu. Neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu. Odmítnuto, škola má finan ní problémy, je podez ení, že p es dotace se financovala jiná organizace v Kolín . Projekt prob hnul v po ádku. Odmítnuto, zam eno p íliš na lidi s vysokým profilem. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Odmítnuto, špatný projekt Odmítnuto, nepasuje do KAP, organizace je dob e zapsaná, ale korespondence s XY je nejasná. Komunika ní problémy s XY, ekáme na záv re nou zprávu, projekt byl ukon en v dubnu 2001. Projekt prob hl v po ádku. Schváleno. Odmítnuto. Žádost ležela dlouho bez odezvy, avšak dobrý pozitivní dojem. D vody pro organizace projekt ukon ila, jsou nejasné. Projekt prob hl v po ádku. Záv re ná zpráva p íliš stru ná. Projekt prob hl v po ádku. Organizace je dob e známá. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Zamítnuto, ned ra v projekt. Organizace je dob e známá, ale projekt není dobrý. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Organizace je dob e známá. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Organizace je dob e známá. Odmítnuto, zcela nespl uje kritéria KAP. Projekt prob hl v po ádku. Paní XY je velmi profesionální, spojena také s organizacemi XY a XY. Odmítnuto, nespadá do KAP, p íliš málo obsahu. Žádná záv re ná zpráva. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Profesionální. Odmítnuto, žádné dopl ující informace jsme neobdrželi. Projekt prob hnul v po ádku, ale neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu. erná listina! Odmítnuta dvojitá platba, peníze už dostali. 80

Projekt prob hl v po ádku. Hodn dopl ujících informací. Odmítnuto, návrh byl špatn sepsán, nebudil profesionální dojem. Duben 2001, odmítli zpátky vrátit podporu. Projekt prob hl v po ádku. Odmítnuto, nem li žádné dobré argumenty. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Ale p esto záv re ná zpráva zaslána po urgencích (pozd ), zp tné financování. Projekt prob hl v po ádku. Dobrá pov st organizace. Odmítnuto, nezpracovaný projekt. Organizace vzala projekt zp t, nakonec o podporu nežádala. Viz. 99012 Odmítnuto, podniká, OSV . Projekt prob hl v po ádku. Dob e vložené peníze, avšak i p es urgence nedoru ili záv re nou zprávu. Odmítnuto. Uzav eno bez záv re né zprávy. Každoro ní festival v psychiatrické lé ebn Bohnice, profesionální. Odmítnuto, nespl uje kritéria KAP. Projekt prob hl v po ádku, dopl ující informace o organizaci ve složce. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Organizace je dob e známá. Obdrželi dostate nou finan ní podporu, proto podpora KAP nebyla pot ebná. Dob e známá organizace Odmítnuto, návrh projektu byl špatn vypracován, nespl uje kritéria KAP. Obdržena pouze obecná výro ní zpráva, žádná záv re ná zpráva. Odpov di na dopl ující otázky nikdy nep išly. Projekt prob hl v po ádku. D ryhodná organizace. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Pani XY hodn tla í, ale p esto je s organizací pomalé vyjednávání Pani XY hodn tla í, ale p esto je s organizací pomalé vyjednávání Projekt prob hl v po ádku. Slušná organizace, záv re ná zpráva dodána. Dobré zkušenosti, p esto žádná záv re ná zpráva. Odmítnuto, žádají t etí rok za sebou, velvyslanec je v estné rad . Odmítnuto. Projekt prob hnul v po ádku, ale žádná záv re ná zpráva, viz také 99/031 Projekt prob hnul v po ádku, ale neobdrželi jsme žádnou záv re nou zprávu. Odmítnuto. Odmítnuto, katastrofický p íb h, návrhy projektu se vzájemn prolínají, obsahuje nejasnosti. Projekt prob hl v po ádku. Ve složce jsou dopl ující informace. Žádná záv re ná zpráva. Odmítnuto, st ety zájm mezi leny parlamentu, MF R, také KHF a CIVILIA varovaly p ed touto organizací. Odmítnuto, málo profesionální. 81

Odmítnuto, p íliš stru ný návrh, dopl ující informace jsme neobdrželi. Zpožd no, duben 01 a ješt jsme neobdrželi žádnou záv re nou zprávu. Projekt prob hl v po ádku. Odmítnuto, málo strukturované, stru né, organizace dob e zapsána u jiných dárc (nap . KHF) Odmítnuto, za projekt lobovala paní XY, závažné komunika ní problémy, neprofesionální. Organizace je známá, úsp šný projekt, hodn informací. Odmítnuto. Odmítnuto, p íliš ambiciózní plán. Odmítnuto, málo strukturované Odmítnuto, organizace ned lá dobrý dojem. Projekt prob hl v po ádku. Projekt p eveden pod KAP 00/022 Mezinárodní organizace registrovaná v Holandsku, dob e známa organizace, projekt nakonec odložen. Odmítnuto, nespl uje kritéria KAP. Projekt prob hl v po ádku, zp tné financování. Projekt prob hl v po ádku. Odmítnuto, p íliš málo strukturované a zam ené intern . Odmítnuto, zdržení kv li nedorozum ní. Odmítnuto z d vodu nedorozum ní. Projekt prob hl v po ádku. Projekt prob hl v po ádku. Odmítnuto, nespl uje kritéria KAP.

íloha . 2: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1995

Rok 1995 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

1

2

Zdroj: vlastní výzkum

82

3

4

5

6

íloha . 3: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1996

Rok 1996 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

0,5

1

1,5

2

2,5

Zdroj: vlastní výzkum

íloha . 4: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1997

Rok 1997 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

1

2

3

Zdroj: vlastní výzkum

83

4

5

6

7

8

íloha . 5: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1998

Rok 1998 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

1

2

3

4

5

6

Zdroj: vlastní výzkum

íloha . 6: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 1999

Rok 1999 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

1

2

3

4

Zdroj: vlastní výzkum

84

5

6

7

8

9

10

íloha . 7: Zastoupení organizací dle transforma ních oblastí v roce 2000

Rok 2000 LIDSKÁ PRÁVA, MENŠINY ROZVOJ NGO´s SOCIÁLNÍ PÉ E ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ZDRAVOTNÍ PÉ E VZD LÁVÁNÍ KULTURA VE . SPRÁVA A PO ÁDEK LEGISLATIVA A PRÁVO PRÁCE A SOC. POLITIKA INFORMACE A MÉDIA BYDLENÍ 0

1

2

3

4

Zdroj: vlastní výzkum

85

5

6

7

8

9

10

SEZNAM ZKRATEK

CNF - Cooperating Netherlands Foundations - Spolupracující nizozemské nadace DAC – Development Assistance Commitee - Výbor pro rozvojovou pomoc p i OECD HDP – hrubý domácí produkt IOB – Policy and Operations Evaluation Department - odd lení politiky a hodnocení operací MATRA – Maatschappelijke Transformatie – program spole enské transformace MATRA/KAP – Maatschappelijke Transformatie/Kleine Ambassade Projecten - program spole enské transformace – malé projekty velvyslanectví MPP – Matra Project Programme – program MATRA projekt NIF – Národní Investi ní Fond NLG – nizozemský gulden ODA – Official Development Assistance – oficiální rozvojová pomoc OECD – Organisation for Economic Co-operation and Develoment - Organizace pro bezpe nost a spolupráci v Evrop OSN – Organizace spojených národ USA – Spojené státy americké USD – americký dolar YMCA – Young Men´s Christian Association - k es anské sdružení mladých lidí

86

O AUTOROVI:

Mgr. Hana Jamrichová, narozena 23. 2. 1985, vystudovala v letech 2005 – 2008 Sociální práci a sociální politiku na FF UK v Praze. Poté pokra ovala v letech 2008- 2011 v magisterském studiu Sociální práce a sociální politiky na FF UK a zárove studovala v magisterském programu Studia ob anského sektoru na FHS UK.

B hem studia

pracovala dva roky v ob anském sdružení Dílny tvo ivosti jako administrativní podpora projekt . V sou asnosti pracuje na Ministerstvu práce a sociálních v cí eské Republiky.

87

88