UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
čet. Jakub Pros
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
SYSTÉM SPOLEČNÉHO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ STUDIA STUDENTŮ PREZENČNÍ FORMY VO FTVS UK
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
Zpracoval:
npor. Mgr. Josef Fedák
čet. Jakub Pros PRAHA 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Josefa FEDÁKA, a ţe jsem pouţil pouze literaturu uvedenou v seznamu bibliografické citace.
V Praze dne: ..……………. Jakub PROS
EVIDENČNÍ LIST
Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto diplomovou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
________________________________________________________________
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych touto cestou poděkoval npor. Mgr. Josefu FEDÁKOVI za odborné a trpělivé vedení při zpracování této bakalářské práce.
ABSTRAKT NÁZEV PRÁCE Systém společného hodnocení výsledků studia studentů prezenční formy VO FTVS UK
VYMEZENÍ PROBLÉMU V současné době existuje na VO FTVS UK potřeba vytvoření společného hodnotícího systému výsledků studia u prezenční formy oboru Vojenská tělovýchova, který by hodnotil dosaţené studijní výsledky studentů napříč ročníky a umoţnil transparentní rozdělování stipendií a odměn. Výsledky studentů by tak byly systematicky vyhodnocovány a tvořily by motivační faktor pro studenty.
CÍL PRÁCE Cílem práce je vytvoření společného hodnotícího systému výsledků studia všech studentů prezenčního studia Vojenského oboru podle prospěchu a zároveň transparentního systému rozdělování stipendií a odměn.
PLÁN POSTUPU Před samotnou tvorbou hodnotícího systému bylo nezbytné získat ucelenou představu o jeho podobě a fungování a vytvořit koncept, na jehoţ základě by byl vytvořen systém společného hodnocení prospěchu studentů prezenční formy studia Vojenského oboru. Jako nezbytné se ukázaly být výsledky subjektivní obtíţnosti jednotlivých předmětů, tzv. zátěţové skóry, které byly získány elektronickým dotazníkem. Tyto skóry byly do systému následně implementovány a došlo k designu ostatních prvků. Navrţený systém byl podroben kontrole chyb a testován na různých počítačových sestavách s cílem jeho optimalizace.
KLÍČOVÁ SLOVA Vojenský obor při FTVS UK Praha, kontrola a hodnocení výsledků studia, motivace, evaluace, MS Excel
ABSTRACT TITLE OF THE WORK System of the common assessment of study results of the full - time students at VO FTVS UK.
DEFINITION OF THE PROBLEM Currently there is need to evaluate results of students across the grades at VO FTVS UK. Results of students are not processed as systematically as they could be. This system could bring benefits to VO FTVS UK and also to its students.
MAIN GOALS The main goal of the bachelors’s work is creating of a common assessing system for VO FTVS UK students and simultaneously building of a transparent system for dividing extra monetary resources.
PLAN OF PROCESSING To obtain necessary data for common assessing system we will have to build and distribute forms to selected group of students. Before creating the common assessing system we had to prepare its concept. The results of the forms are included in the common assessing system which is created in the last phase of the study. Completed system will have to be tested to eliminate bugs.
KEYWORDS Military department, assessment of the results of the study, supervision, motivation, evaluation, MS Excel
OBSAH 1.
ÚVOD............................................................................................................................ 11
2.
TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 14 2.1
ÚVOD .............................................................................................................................. 14
2.2
ROZBOR TEORETICKÝCH VÝCHODISEK ...................................................................................... 15
2.2.1
Význam a poslání Vojenského oboru při FTVS UK Praha ..................................... 15
2.2.2
Potřeby................................................................................................................. 17
2.2.3
Motivace .............................................................................................................. 17
2.2.4
Vnější motivace a stimuly .................................................................................... 19
2.2.5
Vnitřní motivace a motivy .................................................................................... 19
2.3
3.
HODNOCENÍ ...................................................................................................................... 21
2.3.1
Metody a postupy ................................................................................................ 22
2.3.2
Stanovení cílů hodnocení ..................................................................................... 24
2.3.3
Kreditní systém .................................................................................................... 26
2.4
EVALUACE......................................................................................................................... 26
2.5
DRUHY EVALUACÍ ............................................................................................................... 27
2.5.1
Autoevaluace ....................................................................................................... 28
2.5.2
Autoevaluace v prostředí VO FTVS UK ................................................................. 28
2.6
VÁŽENÝ PRŮMĚR ................................................................................................................ 30
2.7
OPTIMALIZACE, DEBUGGING, TESTOVÁNÍ ................................................................................ 31
CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 32 3.1
HLAVNÍ CÍL ........................................................................................................................ 32
3.2
DÍLČÍ CÍLE ......................................................................................................................... 33
3.2.1
Tvorba konceptu a tabulek hodnocení ................................................................. 33
3.2.2
Tvorba a distribuce dotazníků .............................................................................. 33
3.2.3
Sběr a vyhodnocení dotazníků ............................................................................. 33
4.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY ................................................................................. 34
5.
METODOLOGIE PRÁCE .................................................................................................. 35 5.1
METODIKA VÝZKUMU A JEHO PRŮBĚH .................................................................................... 35
5.1.1
Analýza potřeb - nestrukturované rozhovory ...................................................... 35
5.1.2
Pretest - dotazníkové šetření ............................................................................... 35
5.1.3
Tvůrčí činnost ....................................................................................................... 39
5.2
ČASOVÝ HARMONOGRAM PRÁCE ........................................................................................... 40
5.3
VYMEZENÍ A OMEZENÍ STUDIE ............................................................................................... 40
8
6.
5.3.1
Vymezení studie ................................................................................................... 40
5.3.2
Omezení studie .................................................................................................... 40
VÝSLEDKOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 41 6.1
ÚVOD .............................................................................................................................. 41
6.2
SOFTWARE PRO TVORBU SYSTÉMU ......................................................................................... 41
6.3
STRUKTURA SEŠITU ............................................................................................................. 42
6.4
DOPLŇOVACÍ ČÁST.............................................................................................................. 42
6.5
VYHODNOCOVÁNÍ DAT ........................................................................................................ 44
6.5.1
Vyhodnocování dat v tabulkách semestrů ........................................................... 45
6.5.2
Vyhodnocování dat ve společném hodnocení ...................................................... 48
6.6
STRUKTURA VBA KÓDU ....................................................................................................... 48
6.7
OPTIMALIZACE SYSTÉMU A PROBLÉMY PŘI TVORBĚ .................................................................... 52
6.8
PŘÍNOS SYSTÉMU PRO OBOR A JEHO STUDENTY ........................................................................ 53
7.
DISKUZE ........................................................................................................................ 55
8.
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 56
BIBLIOGRAFICKÝ SOUPIS ........................................................................................................ 57 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................................... 57 ELEKTRONICKÉ ZDROJE .................................................................................................................. 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................. 61 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 62
9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AČR
Armáda České republiky
ČSSR
Československá socialistická republika
ECTS
European Credit Transfer and Accumulation System
FTVS UK
Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy
MO
Ministerstvo obrany
MS
Microsoft
OS
Operační systém
PC
Personal computer
SIS
Studijní informační systém
STANAG
Standardization Agreement
STP
Speciální tělesná příprava
TV
Tělesná výchova
ÚJP
Ústav jazykové přípravy
VBA
Visual Basic for Applications
10
1.
ÚVOD
Toto téma bylo vybráno po rozhovoru s vedoucím práce z důvodu jeho dlouhodobé uţitečnosti a vyuţitelnosti. Během studia kaţdý student prochází těţšími i lehčími obdobími a je doprovázen nástrahami zápočtů a zkoušek. Student Vojenského oboru nemá situaci o nic lehčí. Mnoţství fyzicky, psychicky a časově náročných povinných kurzů, které musí absolvovat, není rozhodně zanedbatelné. Fyzická a psychická náročnost je v některých úsecích značná. Na druhou stranu, sluţba v Armádě České republiky vyţaduje taktéţ jistou dávku odhodlání, fyzické a psychické odolnosti, a hlavně vojensko-odborné připravenosti, kterou během svého studia jako studenti Vojenského oboru získáváme. V práci bude shromáţděno nejprve potřebné teoretické zázemí, jakoţto podklad pro navazující praktickou část. V té bude následně vytvořen a důkladně popsán systém společného hodnocení prospěchu prezenčních studentů VO FTVS UK. V teoretické části dojde k seznámení s teorií motivace a moţnostmi jejího optimálního nastavení. Motivací rozumíme souhrnné označení pro motivy a jejich působení. (Říčan, 2010) Touto oblastí se velmi podrobně zabývá obecná psychologie a existuje velké mnoţství aktuální literatury, ze které je moţné čerpat informace. Evaluaci můţeme česky nahradit slovem „vyhodnocení“, nebo také „zhodnocení“. Jedná se o systematické přisouzení hodnoty nebo stanovení kvality. (Průcha, 1996) Poukáţeme na různé přístupy, způsoby a druhy hodnocení ve vzdělávacím prostředí. Tato bakalářská práce je součástí širšího projektu, který si klade za cíl zjištění vlivu periodického hodnocení studijních výsledků studentů prezenčního studia VO FTVS. Před samotnou tvorbou systému hodnocení prospěchu bude nutné sestavit základní koncept, zahrnující především výběr a řazení předmětů, poţadavky na funkci a umístění jednotlivých ovládacích prvků a jejich rozmístění na listu společného hodnocení, formátování a barevné řešení výsledného programu. Dalším z cílů bude analýza potřeb hodnocení výsledného systému, která proběhne zjištěním poţadavků na funkčnost systému hodnocení vedoucím studentů prezenční formy studia Vojenského oboru. K této analýze zvolíme metodu nestrukturovaného rozhovoru. Nezbytné je také zjištění velikosti zátěţových skórů, coţ je základní předpoklad pro sestavení a účinný převod studijních výsledků na bodovou škálu. Ke zjištění jsme vyuţili metody 11
dotazníkového šetření. V neposlední řadě bude muset být vyvinut kód v programovacím jazyku VBA, slouţící k automatickému vyhodnocení výsledků semestrů a usnadnění práce se systémem v podobě ovládacích tlačítek. Celý systém bude po vytvoření podroben procesu odstraňování chyb a testování na různých sestavách. V kapitole výzkumné otázky a hypotézy dojde ke konkrétním definicím výzkumných otázek a hypotéz, ačkoliv jejich potvrzení ani vyvrácení nebude v této práci moţné. Stanovení výzkumné otázky patří k nejdůleţitějším součástem práce na jakémkoliv projektu, bez ohledu na jeho zaměření. Bez výzkumné otázky by nebyla samotná realizace projektu ve své podstatě vůbec moţná. Stanovení jedné, případně více hypotéz se pak můţe stát vhodným pomocníkem v zodpovídání výzkumné otázky. Hypotéza však na rozdíl od výzkumné otázky nemusí být v práci obsaţena a její vyuţití je fakultativní. Kritériem pro její zařazení tak zůstává vhodnost. Kapitola metodologie práce obsahuje čtyři subkapitoly, ve kterých dojde k obeznámení s organizací celého výzkumu. Bude objasněn postup v práci a logické členění jednotlivých kroků. V subkapitole metodika výzkumu a jeho průběh se zaměříme na metody, vyuţité v průběhu zpracovávání práce. Detailní zdůvodnění vyuţití konkrétních metod je v tomto případě nezbytné a ţádoucí. Kaţdá vyuţitá metoda má své klady i zápory, o kterých se zmíníme. Subkapitola charakteristika souboru popisuje výzkumný soubor, potřebný pro realizaci dotazníkového šetření. Vyuţitý výzkumný soubor je výběrový, vybraný selektivním způsobem. Na základě takto zvoleného výběrového souboru lze usuzovat na vlastnosti základního souboru. V subkapitole metodika sběru dat a jejich zpracování popíšeme způsob získávání potřebných dat od studentů, jakoţto základního předpokladu pro vyhodnocení a jejich zpracování do konkrétní vyuţitelné formy. V poslední subkapitole bude uveden časový harmonogram celého výzkumu. Výsledková část je tvořena převáţně popisem vytvořeného systému hodnocení prospěchu studentů. Uvedeme zde především předpokládané přínosy systému pro Vojenský obor a pro jeho prezenční studenty. Nesmíme opomenout ani software, který byl pro tvorbu vyuţit a v jehoţ prostředí dochází k samotné realizaci výpočtů a vytváření společné tabulky vyhodnocení studentů dle jejich studijních výsledků. Důleţitou subkapitolu tvoří návod a metodika vkládání vstupních dat do jednotlivých listů v sešitu. Neméně důleţitou částí je popis automatického vyhodnocení na 12
posledním listu sešitu. Po vytvoření systému společného hodnocení prospěchu není moţné předpokládat jeho bezproblémovou funkčnost na všech osobních počítačích či noteboocích s různými verzemi operačních systémů, ale i různými verzemi kancelářského balíku MS Office. Z tohoto důvodu se součástí práce stalo i testování systému na různých platformách, jehoţ cílem bylo zbavit jej zbytečných chyb a vytvořit co nejlépe fungující komplexní celek, který se stane cenným pomocníkem v hodnocení studentů a bude nastavovat jasná a transparentní pravidla. Touto prací zároveň dojde k naplnění dílčího cíle celého projektu. Zhodnoceny budou nedostatky, jichţ jsme si vědomi, ale také budou vyzdviţeny pozitivní aspekty celé práce.
13
2.
TEORETICKÁ ČÁST
2.1
ÚVOD
V teoretické části práce se budeme snaţit shromáţdit a předat čtenáři relevantní informace k dané tématice, dostupné ze současné české i zahraniční literatury. Právě zahraniční literatura se pro nás stala cenným zdrojem informací v oblasti výpočetní techniky, práce s MS Office a programování ve VBA. Pro ostatní účely bylo ve většině případů vyuţito literatury české, neboť plnou měrou postačuje a plní funkci cenného zdroje informací. V první řadě je potřeba se zmínit o motivaci. Šamánková (2011) ji uvádí jako proces, vedoucí k energetizaci organismu a následné činnosti pro dosaţení cíle. Právě optimální nastavení motivace je klíčovým poţadavkem pro kvalitní výsledek práce, nezávisle na oblasti činnosti. V našem případě se pochopitelně jedná o ovlivňování motivace ke studiu. Motivace je nezbytná pro jakoukoliv vykonávanou činnost a její úroveň zásadně ovlivňuje finální výsledek. Také hodnocení vykonané činnosti nebo skupiny činností má vcelku zásadní vliv na motivaci. Hodnotit lze z mnoha hledisek a pohledů. Pro dosaţení pozitivního vlivu na motivaci je potřeba, aby hodnocení bylo objektivní, a tedy pro všechny stejně spravedlivé. Objektivity, opaku subjektivity, je dosaţeno tím, ţe hodnocení zůstává nezávislé na osobě hodnotitele. Pracovníci, v našem případě studenti, jsou hodnoceni podle předem stanovených a jim známých kritérií. Objektivita je zaručena i tím, ţe osoba provádějící hodnocení jej nemůţe záměrně ţádným způsobem ovlivnit. Samotné vyhodnocení probíhá za pomoci jednoduchého počítačového programu, a tudíţ bez reálné moţnosti ovlivnění výsledku subjektivním činitelem. Pouze takto nastavený systém hodnocení prospěchu můţe vyvolat zvýšenou motivaci a pozitivně tak ovlivnit pracovní výkon. Vyuţitým technikám a metodám evaluace bude v práci věnována kapitola v teoretické části. Bez vybraných technik a metod evaluace bychom nezjistili problém a nemohli tak určit ani cíl práce. Evaluaci lze provést komplexním způsobem, ale i partikulárně. V naší práci dojde k zúţení evaluace pouze na oblasti, které jsou nezbytné pro realizaci projektu a přímo s ním souvisí. Rozsáhlejší a komplexnější evaluace je časově a často i finančně náročný proces, jemuţ by měl ve většině případů 14
předcházet projekt. Svým rozsahem a náročností pak komplexní evaluace dosahuje jiných rozměrů a překračuje rámec bakalářské práce.
2.2
ROZBOR TEORETICKÝCH VÝCHODISEK
2.2.1 VÝZNAM A POSLÁNÍ VOJENSKÉHO OBORU PŘI FTVS UK PRAHA Druhá světová válka ukázala potřebu kvalitní tělesné připravenosti vojska, jakoţto základního prvku bojové připravenosti. (Přívětivý, 2004) Za předpokladu poţadavku kvality tělovýchovného procesu muselo dojít k vybudování potřebných institucí pro výcvik a vzdělávání osob, zodpovědných za vedení tělovýchovy na vojenských školách a útvarech. V roce 1945 bylo zaloţeno Učiliště vojenské tělovýchovy a ve školním roce 1952- 1953 došlo k vytvoření Vojenského učiliště tělesné přípravy. Příprava tělovýchovných náčelníků ve výše uvedených zařízeních však trvala nejdéle jeden rok (příprava tělovýchovných důstojníků v Učilišti vojenské tělovýchovy) a byla nevysokoškolská. Nevysokoškolská příprava tělovýchovných náčelníků pokračovala aţ do roku 1972, kdy byla definitivně zrušena. Historicky první vysokoškolskou institucí, připravující náčelníky tělovýchovy, se stal Vojenský obor, zaloţený v roce 1954 na základě opatření předsedy Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport ze dne 30. 7. 1954. V rezortu MO bylo toto opatření realizováno rozkazem ministra národní obrany č. 21 ze dne 5. 8. 1954. Od svého zaloţení procházel Vojenský obor řadou organizačních změn. Opakovaně docházelo ke změnám v délce studia, jeho obsahu, počtu přijatých uchazečů a také ve statutu a postavení VO v systému vojenského vysokého školství. V roce 1966 došlo k přejmenování Institutu tělesné výchovy a sportu na Fakultu tělesné výchovy a sportu. Vojenský obor taktéţ změnil název na Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu. V roce 1972 došlo k další důleţité změně v zařazení VO FTVS, kdyţ byl jeho statut změněn na samostatnou vojenskou vysokou školu, aby mohlo být téměř o 7 let později, na základě rozkazu prezidenta republiky ČSSR z 22. 8. 1979, toto rozhodnutí opět zrušeno. Vojenský obor se na základě dalšího rozhodnutí o týden později stal vojenskou institucí při civilní vysoké škole. Tento statut mu vydrţel k oboustranné spokojenosti a při vzájemné spolupráci aţ do současnosti. Studium Vojenského oboru v rámci FTVS UK je zabezpečeno v prezenční, kombinované a postgraduální formě studia. Získané odborné vzdělání nevyţaduje rekvalifikaci ani v případě odchodu absolventa do 15
civilního ţivota a sestává v rámci Vojenského oboru ze dvou bloků. První částí studia jsou teoretické znalosti z oblasti teorie a didaktiky tělovýchovy v AČR, druhá část se zabývá dovednostmi z oblasti STP podle Normativního výnosu MO 12/2011. Finanční zabezpečení chodu Vojenského oboru zabezpečuje rozpočet MO. Kaţdoročně je moţné v tisku naleznout informace o tom, ţe tělesná připravenost vojska upadá, zvyšuje se procento obézních vojáků a vojáků závislých na nikotinu. Toto však není pouze moderní trend, týkající se několika málo posledních let, nýbrţ dlouhodobý zdokumentovaný proces degrese, trvající jiţ několik staletí. Rozvoj moderní techniky a globalizace tento problém více dokumentují a podávají o něm stále častější zprávy napříč kontinenty, proto se můţe na první pohled jevit jako závaţnější. To ovšem nemění nic na faktu, ţe ke sniţování zdatnosti celé populace, a tedy i vojáků, dochází. Na rozdíl od civilisty je voják z povolání vázán dodrţováním zákona 221/1999 Sb., kde jsou v §48 uvedeny základní povinnosti vojáků. Jednou ze základních povinností vojáka je i dbát o svou fyzickou zdatnost, a právě v této sloţité době je potřeba pomoci tělovýchovných pracovníků na místě více, neţ kdy jindy. Jednou z moţností ovlivnění vojáků prostřednictvím tělovýchovných pracovníků je snaha o vybudování kladného vztahu k pohybu za pomoci pozitivního a obětavého přístupu. Tělovýchovný pracovník by měla být erudovaná osoba s vysokoškolským vzděláním tělovýchovného zaměření, která musí jít v první řadě příkladem, ukázat všechny výhody aktivního pohybu a zdravého ţivotního stylu, a taktéţ je dokázat na patřičné teoretické úrovni vysvětlit. Tělovýchovní pracovníci jsou na útvarech zařazeni na systemizovaná místa náčelníků tělovýchovy, případně instruktorů. Jejich činnost je však poměrně různorodá a pro udrţení stanovených kompetencí vyţaduje řadu schopností a dovedností. Z důvodu kontinuálního vývoje sportovních trendů a rozšiřování poznatků v oblasti tělovýchovy a sportu se mnoţství těchto schopností a dovedností neustále zvyšuje. Na řádnou připravenost tělovýchovných pracovníků je kladen čím dál větší tlak. Tento tlak je přenášen aţ do oblastí, kde příprava budoucích pracovníků tělovýchovy probíhá. Tímto místem je právě Vojenský obor při FTVS UK. Soubor poţadovaných schopností a dovedností na pozici tělovýchovných pracovníků by však neměl být nekonečný. Kvalitativní stránka souboru by zásadním způsobem měla překročit kvantitativní a v potřebných oblastech by mělo docházet pouze k aktualizacím a inovacím v prováděné činnosti dle nejnovějších trendů.
16
2.2.2 POTŘEBY Kaţdý sportovec pociťuje příjemné pocity při úspěchu svého týmu, nebo při překonání vlastního osobního rekordu. Ve sportu ovšem není vše jen příjemné. Za úspěchem se skrývá mnohdy obrovské úsilí a spousta dřiny. Toto tvrzení se ale netýká jen sportu, nýbrţ jakékoliv oblasti lidské činnosti, ve které má vykonávající osoba za cíl dosaţení úspěchu. Jak ale docílit toho, aby sportovec či student nevzdal své úsilí po prvním neúspěchu? Co je vůbec příčinou toho, ţe konkrétní osoba danou činnost vůbec začne provádět? Člověk má neustále velké mnoţství potřeb různého rázu. Většina těchto potřeb ale není dostatečně silná, aby motivovala k nějakému jednání. (Kotler, 2007) Pokud intenzita potřeby vzroste nad potřebnou hranici, stane se z ní motiv a jedinec se snaţí tuto potřebu uspokojit. Jednu z nejznámějších teorií potřeb vytvořil americký psycholog Abraham Harold Maslow. Potřeby hierarchicky uspořádal od nejnaléhavějších, po ty nejméně naléhavé. Nejnaléhavější potřeby jsou potřeby fyziologické, následované potřebami bezpečí, společenskými potřebami, potřebami uznání, kognitivními potřebami, estetickými potřebami a potřebami seberealizace. Maslowova teorie dále tvrdí, ţe pokud dojde k uspokojení niţší potřeby, aktuální potřebou se stane potřeba vyšší. Řádově niţší potřeby se po uspokojení jako motivátory vytratí a člověk je vnímá jako samozřejmou věc. Uspokojit úplně vyšší potřeby není moţné prakticky nikdy, protoţe v průběhu svého uspokojování, na rozdíl od potřeb niţších, nabývají na síle. Neuspokojená potřeba dostatečné intenzity vyvolává motivované chování, jehoţ základem jsou samotné motivy a motivace. Toto chování má za úkol nastolení určité homeostázy. 2.2.3 MOTIVACE Motivace je definována jako: „Hypotetický konstrukt, slouţící popisu vnitřních a vnějších sil působících na zahájení, směr, intenzitu a trvání určitého chování.“ (Vallerand, Thill, 1993, s. 18) Výrost (2008) popisuje motivaci jako hybné síly psychického charakteru. Síla má směr i intenzitu a totéţ je moţné říci i o motivaci. Tyto síly jsou hybné z toho důvodu, ţe uvádějí do pohybu lidské chování.
17
Motivace je klíčem k úspěchu jakékoliv dlouhodobé činnosti, neboť bez motivace by tato činnost prakticky nebyla moţná. Tzv. výkonová motivace je postavena na faktu, ţe lidé jsou obecně motivováni dosahováním úspěchu, zlepšováním svých osobních maximálních výkonů, plněním nejrůznějších úkolů a zvládáním ţádoucího chování. Právě poslední ze jmenovaných, zvládání ţádoucího chování, je pro nás enormně důleţité. Student vojenského prezenčního studia se svým studiem připravuje na výkon své budoucí sluţby a studium je jeho hlavní pracovní náplní, za kterou dostává od svého zaměstnavatele plat. Kaţdý zaměstnavatel po svém zaměstnanci jistě poţaduje vysoké pracovní nasazení a kvalitní výsledky. Bohuţel si někteří studenti prezenčního studia Vojenského oboru neuvědomují důleţitost své profesní přípravy a ke studiu přistupují nezodpovědným způsobem. Jeden z prvních modelů motivace je Teorie potřeby úspěchu. (McClelland, 1953) Základem teorie je tvrzení, ţe kaţdý člověk má vnitřní touhu dosahovat úspěchu a vyhýbat se neúspěchu. Zdali jsme motivováni k nějaké činnosti je determinováno rovnováhou mezi touhou uspět a tím, jak je podle nás pravděpodobné, ţe úspěšní nebudeme. Do problematiky zasahují dále osobnostní a situační faktory, výsledné tendence, emoční reakce a výkonové chování, ale zjednodušeně řečeno by se předchozí tvrzení dalo vyjádřit rovnicí: „Výkon = motivace – strach ze selhání“. (Tod et al., 2012) Z předchozího vyplývá, ţe motivace představuje jeden z nejvýznamnějších předpokladů pro úspěch. Kladný vztah k nějaké úloze pak vzniká ze dvou důvodů: (Plamínek, 2010) 1.
Splnění je spojeno s dosaţením z vnějšku přicházejících hodnot.
2.
Splnění koresponduje s vnitřním přesvědčením člověka. Tyto dva faktory jsou úzce propojeny a vzájemně se ovlivňují. Míra jejich
zapojení je rozhodující pro velikost výsledné motivace. Ideální situace nastává v případě vnitřně vybudovaných motivů, které jsou náleţitě podpořeny hodnotami, přicházejícími z vnějšku. Tato varianta zabezpečuje nejdelší setrvání v činnosti. Ve většině případů není nutná vícenásobná motivace a člověk pokračuje v činnosti i bez ní.
18
2.2.4 VNĚJŠÍ MOTIVACE A STIMULY Relativně jednodušší, avšak často ne tolik efektivní způsob zvýšení motivace probíhá prostřednictvím stimulů. Pokud vyvoláváme ochotu k činnosti pouze za pomocí stimulů, jedná se o tzv. stimulaci. Nevýhoda samotné stimulace bez vytvoření vnitřních motivů je značná. Nestačí totiţ stimulovat jednou, nýbrţ je nutné stimulaci provádět pravidelně, jinak dojde k vymizení ochoty provádět vykonávanou činnost, nebo se alespoň rapidně sníţí efektivita. Stimuly jsou v procesu motivace vnějšími nástroji působení a můţeme za ně tedy povaţovat jakékoliv podněty, přicházející z vnějšku. Jako obecný příklad stimulů lze uvést např. různá privilegia, zlepšení pracovních podmínek nebo obdrţení finanční prémie. V našem případě se nejvhodnější variantou pro zvýšení motivace z vnějšku jeví srovnání studijních výsledků studentů, zveřejnění těchto výsledků a udělování mimořádných odměn za nadprůměrné studijní výsledky. Pro tento účel byl vytvořen systém společného hodnocení prospěchu studentů prezenční formy studia, který by se měl stát významným motivačním faktorem, vyuţívajícím výše popsanou snahu člověka dosahovat úspěchu a vyhýbat se neúspěchu. Takto vytvořený systém pochopitelně musí být objektivní a platit plošně pro všechny studenty bez rozdílu - tedy i pro ty studenty, kteří takovouto vnější stimulaci nepotřebují a jsou dostatečně motivováni vnitřně. Umístění na dolních pozicích ve společném hodnocení studentů lze povaţovat za neúspěch, kterému se budou studenti snaţit vyhnout. Navíc absence mimořádné finanční odměny za vynikající plnění studijních výsledků můţe být pro některé studenty také více neţ nepříjemná. Samotná stimulace však trpí zásadním problémem - odvádí pozornost od hlavní pracovní náplně. 2.2.5 VNITŘNÍ MOTIVACE A MOTIVY V případě vnitřní motivace se u člověka nachází motiv, který vyvolává potřebné jednání a vztahuje se bezprostředně k obsahu a cílům úkolu. (Daigeler, 2008) Pokud se u člověka poţadované motivy nenachází, není jednoduché je vybudovat a tento proces navíc zabere poměrně značný časový úsek. Dále je nutné mít potřebné znalosti jak o procesu motivace, tak o člověku samotném. V následujících podkapitolách jsou uvedeny nejčastější faktory vnitřní motivace.
19
2.2.5.1 VYKONÁVÁNÍ OBSAHOVĚ ZAJÍMAVÉ ČINNOSTI Pokud bude studenta obsah studia bavit, bude se při něm dozvídat nové informace z různých oblastí jeho zájmu, nebude mít nejspíše problém setrvat i u méně příjemné činnosti, jelikoţ za ní stále uvidí naplnění svého vnitřního motivu a uspokojení vyšších cílů.
2.2.5.2 ODPOVĚDNOST ZA SVÉ CHOVÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ Potřeba odpovědnosti je pro mnoho lidí stejně důleţitá, jako vykonávání obsahově zajímavé činnosti. Ačkoliv to nemusí být na první pohled patrné, potřeba nést odpovědnost za svá rozhodnutí či své chování patří k významným pilířům vnitřní motivace. 2.2.5.3 MOŢNOSTI ROZŠIŘOVÁNÍ SCHOPNOSTÍ Rozšiřování schopností - pohybových, ale i jiných, patří k důleţitým součástem vojenského studia FTVS UK. Kaţdá činnost je specifická a vyţaduje od člověka různou kombinaci a míru rozvinutí schopností. Rozvoj schopností je jedním ze základních předpokladů zvýšení své kompetence vzhledem k výkonu budoucí sluţby. V kontextu sportovního tréninku zaujímá místo rozvoje pohybových schopností kondiční sloţka. Ta je vedle sloţky technické, taktické a psychologické uţitečným nástrojem pro zvyšování sebevědomí, coţ můţe mít zpětně pozitivní vliv na vnitřní motivaci. 2.2.5.4 MOŢNOSTI ROZŠIŘOVÁNÍ KVALIFIKACE Rozšiřování kvalifikace studentů je zabezpečeno v první řadě v rámci studia samotného. Získání vysokoškolského titulu je elementárním předpokladem pro to, aby bylo moţné vykonávat sluţbu na pozici tělovýchovného pracovníka. Dále je během studia nutné splnit poţadavky z mnoha odvětví tělovýchovy a sportu a absolvovat značné mnoţství povinných, ale i volitelných předmětů. Kvalifikace studentů, budoucích tělovýchovných pracovníků, je rozšiřována udělováním různých licencí, opravňujících drţitele k vykonávání, vedení, nebo kontrole činností. Z hlediska rozšiřování kvalifikací studentů nelze opomenout ani čistě vojenské neakademické moţnosti. Ve vyšších ročnících do nich lze zařadit získávání licencí 20
instruktora oblastí STP. Během studia je moţné a ţádoucí rozšířit své jazykové znalosti, a stvrdit jejich úroveň absolvováním jazykové zkoušky na ÚJP podle standardů STANAG 6001. 2.2.5.5 UZNÁNÍ Jednou ze základních lidských vnitřních potřeb je také potřeba uznání. I přes hlouběji zakořeněné motivy k činnosti je stále nezbytné dávat člověku na vědomí, ţe odvedl kvalitní práci, a ţe je důleţitým a platným členem kolektivu. Potřeba uznání úzce souvisí s odpovědností a naší vlastní sebedůvěrou. Pokud podáme v určité oblasti kvalitní výkon a budeme za něj oceněni uznáním nadřízeného nebo jiné pro nás důleţité osoby, nejpravděpodobněji dojde alespoň k zachování stávající úrovně vnitřní motivace, častěji pak ještě k navýšení této úrovně, tvorbě silnějších motivů a utvrzení v tom, ţe jsme danou činnost provedli opravdu kvalitně. 2.2.5.6 DOSAŢENÍ KVALITNÍHO VÝKONU Dosaţení vlastního vytyčeného výkonu má silně pozitivní vliv na stav našich vnitřních motivů a sebevědomí. Určování těchto cílů by vţdy mělo vycházet z našich schopností a dovedností, aby spíše neţ ke zvýšení sebevědomí a prohloubení vnitřních motivů nevznikl pocit frustrace či deprivace.
2.3
HODNOCENÍ
Podle Hroníka (2008) v zásadě existují 3 hlavní oblasti hodnocení pracovníků. 1.
Vstup
2.
Proces
3.
Výstup
Do oblasti vstupu patří veškeré předpoklady, které si konkrétní jedinec přináší s sebou. Konkrétně se jedná např. o jeho potenciál, způsobilost nebo předchozí praxi. V oblasti procesu se zaměříme na pracovní chování a celkový přístup k vykonávané činnosti. Oblast výstupu tvoří výkon, hodnocený hned z několika hledisek. Aby bylo moţné dosáhnout efektivního hodnocení, měli bychom se zaměřit na všechny tyto oblasti bez výjimky. Některým oblastem však bude vţdy přikládán větší význam. To nemusí být zapříčiněno pouze záměrným kladením důrazu na tyto oblasti, nýbrţ také 21
nedostatkem informací o studentech a snahou o minimalizaci subjektivního dojmu a následném nechtěném poškození některých hodnocených. Všechny tyto oblasti hodnocení se prolínají a vytváří komplexní celek. Splnění všech poţadavků studia je nezbytným předpokladem pro úspěšné absolvování vysoké školy, které není moţné zařadit jinam, neţ do oblasti výstupu. Pro vyuţití na VO FTVS a vytvoření systému hodnocení prospěchu jsme zvolili prozatím jedinou moţnou objektivní variantu, hodnocení výkonu. Ostatní sloţky hodnocení jsou neméně důleţité, přesto se v námi vytvořeném systému zatím neobjevují. To je dáno jednak jejich výše zmíněnou subjektivitou, jednak je moţné je nalézt např. v písemném sluţebním hodnocení, kaţdoročně vytvářeném velitelem, s nímţ je voják seznámen a v případě souhlasu jej stvrdí svým podpisem. Není moţné objektivně zhodnotit vstup, jelikoţ je u kaţdého studenta jiný. Nemusíme jej posuzovat pouze z hlediska kvality a přesně určovat, zda je u jednoho studenta lepší a u druhého horší. Toto posouzení by bylo velmi krátkozraké uţ z toho důvodu, ţe nikdy nevíme, jaké schopnosti či dovednosti se nám mohou během výkonu sluţby hodit. Předchozí praxe studentů není, a ani nemůţe být stejná. To je zapříčiněno jiţ značným věkovým rozdílem mezi studenty, který v některých ročnících prezenčního studia dosahuje i několika let. To je dostatečná doba pro získání celé řady zkušeností nebo naučení se mnohých vědomostí a dovedností. 2.3.1 METODY A POSTUPY Daigeler (2008) uvádí celou řadu postupů pro hodnocení, které mají své výhody i nevýhody. Ryze subjektivního charakteru je otevřené vyjádření dojmu nad vstupem, procesem a výstupem. Tento postup však neumoţňuje ţádná srovnání a v některých situacích je přímo nevhodný. Lepší variantou je standardizované hodnocení na základě předem daných znaků. Tento model je z hlediska četnosti asi nejvíce vyuţívaný. Kritéria a stupně hodnocení jsou předem určeny a kaţdý zaměstnanec má moţnost se s nimi seznámit. Nejdůleţitějším předpokladem jsou vhodně zvolená hodnotící kritéria, bez nichţ by celé hodnocení postrádalo smysl. Výstup z takovéhoto hodnocení je ţádoucí, neboť můţe dojít ke srovnání mezi pracovníky navzájem, případně porovnání jednoho pracovníka v delším časovém horizontu. Hlavní nevýhodou tohoto systému je, ţe hodnotí pouze výstup a výsledná známka nebo bodové hodnocení téměř nevypovídají o dané osobě.
22
Metoda tvorby pořadí je metodou, která se jeví pro vytvoření efektivního a zároveň objektivního systému hodnocení prospěchu studentů prezenčního studia VO FTVS jako nejlepší moţná varianta. Pořadí pracovníků se vytvoří na základě konkrétních výkonů, nebo skupiny výkonů. Přeneseno do vysokoškolské praxe, na konci kaţdého semestru dojde ke sběru dat, objektivně hodnotitelných výsledků studia. Za předpokladu vytvoření stejné hodnotící stupnice a stejných principů hodnocení jsou studenti umístěni do konečného pořadí. Pokud správně nastavíme všechna kritéria a další hodnotící činitele, jedná se o velice spolehlivou metodu, která ovšem podněcuje konkurenční boj mezi srovnávanými objekty. Zmíněný fakt ale není třeba povaţovat za negativní vlastnost této metody. Dle našeho názoru se můţe za určitých podmínek jednat naopak o výrazně pozitivní vlastnost. Jednou ze základních podmínek je ta, ţe hodnocení zaloţené na pořadí nesmí být jediné, které v dané instituci probíhá. V opačném případě by mohlo dojít k neţádoucí ztrátě motivace těch jedinců, kteří v tomto hodnocení nedosáhnou dobrých výsledků. Pokud bude tento dílčí neúspěch kompenzován kladným hodnocením v jiném odvětví činnosti, např. v dosahování mimořádných výsledků ve sportu nebo v aktivní reprezentaci organizace, dojde v psychické oblasti jedince alespoň k částečné satisfakci. To vytvoří pocit, ţe ačkoliv se v jedné dílčí oblasti hodnocení jedinci nedaří, nemusí to znamenat, ţe nedosahuje kvalit ostatních, a ţe není v porovnání s ostatními konkurenceschopný. Hroník (2006) ukazuje více druhů komparativních (srovnávacích) metod. Do této práce byly vybrány dvě základní a nejjednodušší metody, podle kterých lze objektivně provést porovnání studijních výsledků studentů prezenčního studia VO FTVS UK. Vybrané metody: 1.
Metoda určení pořadí s jedním kritériem
2.
Metoda určení pořadí s více kritérii
Další druhy komparativních metod - metoda párového srovnávání, metoda nucené distribuce nebo metoda 20-70-10 jsou příliš zatíţeny subjektivním pohledem na věc a hodnocení by mohli nabýt dojmu, ţe byli při hodnocení poškozeni, coţ je samozřejmě neţádoucí. U výše vybraných dvou metod komparativního srovnání je 23
důleţité zmínit, ţe metoda určení pořadí s více kritérii je pochopitelně tou vhodnější variantou. Čím více kritérií se v hodnocení bude vyskytovat, tím bude samotný výsledek hodnocení přesnější. V našem případě je prvním kritériem pro hodnocení splnění všech poţadavků studia, druhým kritériem pak získání co nejvyššího počtu bodů ve sloupci úspěšnost. Určení pořadí v systému společného hodnocení prospěchu je tedy provedeno na základě více kritérií. 2.3.2 STANOVENÍ CÍLŮ HODNOCENÍ Hlavním cílem kaţdého hodnocení by mělo být poskytnutí zpětné vazby. Hodnocení by mělo vţdy předcházet srozumitelné seznámení s cíli vzdělávání a kritérii pro hodnocení. Periodické hodnocení studentů je naším hlavním cílem, na který můţeme pohlíţet jak z pohledu hodnocených, tak i z pohledu hodnotitelů. Teorii plánování cílů nejlépe popisuje Kaňáková (2008) a Hanzelková (2009). Doporučují tzv. SMART přístup, který v praxi znamená dodrţení několika základních podmínek. Cíle by měly být: S pecific
(Specifické, specifikované, stimulační)
M easurable (Měřitelné) A ttainable
(Akceptovatelné, ambiciózní)
R ealistic
(Reálné)
T imely
(Termínované)
2.3.2.1 SPECIFICKÝ CÍL Pro zavedení jakéhokoliv systému hodnocení je potřebné určit specifika, podle kterých bude toto hodnocení probíhat. Výraz specifický znamená zvláštní, nebo také osobitý. Cíle se musí vztahovat ke konkrétní osobě nebo skupině osob. Je důleţité tyto cíle specifikovat a nastavit je tak, aby byly co nejvíce stimulační pro co největší počet hodnocených. V našem případě se cíle vztahují k úzké skupině studentů, ke studentům prezenčního studia VO FTVS. Tyto cíle jsou specifikované snahou o splnění všech studijních povinností s co nejlepším hodnocením, coţ by mělo být pro studenty zároveň i stimulační.
24
2.3.2.2 MĚŘITELNÝ CÍL Dalším důleţitým poţadavkem je měřitelnost specifikovaných cílů. V případě tvorby systému hodnocení prospěchu a vytváření konečného pořadí není moţné vyhodnocení bez objektivní společné stupnice, na kterou dochází k přenosu konkrétních výsledků a výkonu studentů. Výsledky studentů jsou měřitelné a jsou zaznamenány ve Studijním informačním systému 1 , odkud jsou zapisovány do systému společného hodnocení prospěchu. 2.3.2.3 AKCEPTOVATELNÝ CÍL Akceptovatelné cíle znamenají takové cíle, které jsou přijatelné pro všechny hodnocené. Akceptovatelnost pro hodnocené je nezpochybnitelná, neboť se jedná o naplnění jejich základních povinností – plnění povinných předmětů studia. Stanovení nesmyslných nebo nereálných cílů můţe vyvolat demotivující účinky. Ambiciózní cíle jsou na pomezí mezi cíli reálnými a akceptovatelnými. Příliš nízké cíle vyvolají jen příliš malou motivační odezvu, totéţ lze říci o příliš vysokých cílech, kdy cíl je téměř v nedohlednu a museli bychom vyvinout obrovské úsilí, abychom se mu vůbec přiblíţili. 2.3.2.4 REÁLNÝ CÍL Reálné cíle souvisí s těmi akceptovatelnými. Pro systém společného hodnocení prospěchu musí být všechny vytvořené cíle reálné. Pokud tomu tak nebude, motivační odezva bude opět velmi nízká, a navíc tímto špatným nastavením můţeme diskriminovat určitou skupinu hodnocených. V případě vytvořeného systému hodnocení prospěchu jsou všechny cíle pro hodnocené jak akceptovatelné, tak reálné. Všichni mají moţnost dosáhnout výborných výsledků a umístit se na horních pozicích hodnocení. 2.3.2.5 TERMÍNOVANÝ CÍL Termínované cíle jsou takové, které musí být splněny do konce určitého období. Přeneseno na tvorbu systému hodnocení prospěchu, musí být časově omezeny a
1
Studijní informační systém (SIS) je centralizovaná aplikace Univerzity Karlovy, společná pro všechny její fakulty. Je určená zaměstnancům a studentům vysokých škol a dále pak zájemcům o studium na těchto školách. V závislosti na postavení uţivatele vzhledem k dané škole jsou jednotlivým uţivatelům přiřazena práva. Poskytuje celou řadu informací o průběhu a výsledcích studia i přijímacího řízení. Pomocí tohoto systému probíhá zápis rozvrhu, přihlašování na zkoušky nebo výběr a odevzdání závěrečných prací.
25
vyhodnocení této nutné podmínky musí proběhnout aţ po předem dané časové uzávěrce. Uzávěrkou je v našem případě myšleno konkrétní datum na přelomu zkouškového období a semestru. 2.3.3 KREDITNÍ SYSTÉM ECTS, zkratka anglického European Credit Transfer and Accumulation System, je kreditní systém, pouţívaný v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, který zahrnuje všechny země, zapojené do boloňského procesu. (Průcha a Veteška, 2012) Česká republika je součástí tohoto procesu od roku 1999. Na univerzitách a vysokých školách v ČR tudíţ plošně došlo k zavedení společného kreditního systému. Hodnota kreditů ECTS by měla vycházet z pracovní zátěţe nutné k tomu, aby došlo ke splnění poţadavků předmětu. Po zralé úvaze a následné konzultaci s prof. Antonínem Rychteckým a členy Katedry vojenské tělovýchovy jsme došli k závěru, ţe na FTVS UK, konkrétně ve studijním programu Tělesná výchova a sport, je tento systém nastaven v rozporu s výše zmíněným tvrzením. Naprostá většina předmětů bakalářského i magisterského studijního programu je ohodnocena třemi kredity, některé předměty pak čtyřmi. Jiné kreditní ohodnocení se vyskytuje velice zřídka. To by znamenalo, ţe obtíţnost všech předmětů studia je v podstatě totoţná, coţ se z našeho pohledu jeví jako nesmyslné. Dále je důleţité zmínit, ţe kreditní systém nehodnotí kvalitu splnění předmětu. Moţné jsou pouze dva výsledky hodnocení - předmět je buďto splněn a kreditová hodnota je připsána, nebo předmět není splněn a ţádné kredity připsány nejsou.
2.4
EVALUACE
Evaluace je proces systematického shromaţďování a analýzy informací podle určitých kritérií za účelem dalšího rozhodování. (Bennet a kol., 1994) Pedagogická evaluace je součástí vědního oboru pedagogiky, zabývající se evaluací ve vzdělávacím a výchovném prostředí. Pro naše potřeby je nyní vhodné definovat evaluaci pomocí několika základních rysů. Pedagogickou evaluaci lze chápat jako teoretický rámec, podle kterého k samotnému hodnocení dochází. Dále je v tomto pojmu zahrnut metodologický přístup - tedy jednotlivé pouţitelné metody a techniky. Evaluací lze také 26
pojmenovat samotný vyhodnocovací proces, zaměřený na zjištění a následnou analýzu získaných dat, odráţejících realitu. Evaluace tato data měří a monitoruje. Evaluaci je moţné provádět na různých úrovních, počínaje evaluací jednotlivce, konče rozsáhlou mezinárodní evaluací. Také způsoby vyuţití evaluace se mohou lišit. Vědecké vyuţití výsledků evaluace můţe slouţit k teoretickému vysvětlení pozorovaných jevů, naopak praktické vyuţití evaluace slouţí k moţnosti uskutečnění změn pro dosaţení potřebného cíle.
2.5
DRUHY EVALUACÍ
Evaluaci lze rozlišit podle několika zásadních kritérií, která se však vzájemně prolínají a kombinují. (Kolář a Šikulová, 2009) Mezi základní kritéria pro rozdělení patří:
Pro jaké účely má výsledek evaluace slouţit: o Pro vědecké účely o Pro praktické účely
Naším záměrem je vytvoření evaluace, jejíţ výsledky budou slouţit ryze praktickým účelům v procesu motivace a hodnocení prospěchu studentů.
Kdo evaluaci provádí: o Vnější činitelé o Vnitřní činitelé – tzv. autoevaluace
V našem případě je cílem autoevaluace, neboť hodnocení probíhá v rámci instituce bez ovlivnění a závislosti na činitelích vnějších.
V jaké fázi evaluace probíhá: o Při plánování (plánovací evaluace) o V průběhu realizace projektu (formativní evaluace) o Po skončení procesu nebo projektu (sumativní evaluace)
Námi vytvořená evaluace bude mít sumativní charakter, přičemţ hodnocení studentů proběhne po skončení kaţdého semestru.
27
Na jaký druh informací je evaluace zaměřena: o Evaluace cílů o Evaluace procesů o Evaluace kvalitativních změn
Nejčastěji vyuţívaným druhem evaluace bude v tomto případě evaluace cílů, částečně pak evaluace kvalitativních změn, které bude moţné v určitém časovém horizontu nepřímo vyjádřit. 2.5.1 AUTOEVALUACE Autoevaluací je myšlen proces, ve kterém konkrétní instituce shromaţďuje a vyhodnocuje údaje o oblastech své činnosti. (Kasíková, 2007) Autoevaluace můţe být pojata komplexně nebo partikulárně, přičemţ efektivnější je pochopitelně autoevaluace komplexní, neboť postihuje všechny hodnotitelné aspekty a poskytuje ucelený obraz o stavu instituce. Negativem zůstává časová náročnost a zpracování podrobného plánu autoevaluace, včetně rozpracování časového harmonogramu a zapojení většího počtu osob. Naopak částečná autoevaluace slouţí k odhalení a posouzení kvalit pouze v určitých oblastech činnosti organizace. Bývá obvykle časově i personálně méně náročná, ale neposkytuje nám komplexní pohled na danou problematiku. Tento fakt nemusí být zásadním problémem, důleţité je si jej však uvědomit a s dosaţeným výsledkem podle toho zacházet. 2.5.2 AUTOEVALUACE V PROSTŘEDÍ VO FTVS UK Koblicová (2006) rozpracovala ve své diplomové práci návrh projektu autoevaluace v prostředí VO FTVS. Jako nejvhodnější varianta se jeví provedení autoevaluace na Vojenském oboru v těchto oblastech: 1.
Kurikulum
2.
Výsledky
3.
Klima školy
4.
Zdroje
5.
Management 28
Pro naše účely vyuţijeme evaluaci převáţně v oblasti výsledků. Ta můţe zahrnovat několik suboblastí. Koblicová zmiňuje následující: a.
Zjišťování výsledků vzdělání
b.
Hodnocení výsledků vzdělání
c.
Hodnocení dalších výsledků vzdělání
V této práci za nejdůleţitější povaţujeme především suboblasti zjišťování výsledků vzdělání a hodnocení výsledků vzdělání. Bez zjištění výsledků by nebylo moţné cokoliv analyzovat, protoţe bychom neměli k dispozici potřebná data. Fázi hodnocení výsledků vzdělání by následně ani nebylo moţné provést. Suboblast hodnocení dalších výsledků vzdělání je v oblasti výsledků neméně důleţitá. Jedná se ale o suboblast obtíţně objektivně hodnotitelnou, a proto nemohla být do systému hodnocení prospěchu studentů v jeho současné podobě zařazena. Měla by jí však být věnována dostatečná pozornost, nebo by přinejmenším neměla být úplně opomíjena. Do hodnocení dalších výsledků vzdělání je moţné zahrnout zvýšení kvalifikace v podobě rozšíření jazykových schopností, získání certifikátů pro určitou oblast činnosti, nebo úspěšnou reprezentaci Vojenského oboru. Jedním z problémů, rozmáhajícím se nejen na Vojenském oboru, je obhajování závěrečných prací a vykonávání Státních závěrečných zkoušek aţ ve druhých termínech. Druhý termín pro ukončení studia začíná být chápan jako něco zcela běţného a normálního, ne jako náhradní opravný termín. V případě neúspěchu pak nastávají pro studenty Vojenského oboru velké problémy. Je tedy třeba zapracovat na změně postoje k prvním termínům obhajob a závěrečných zkoušek a přistupovat k nim nanejvýš obezřetně. Úspěšné obhájení závěrečné práce a sloţení Státní závěrečné zkoušky v prvním termínu by mělo být znovu bráno jako standart. Také tato oblast by mohla být zařazena do hodnocení dalších výsledků vzdělání. Všechny tyto oblasti mají velký potenciál pro rozvoj motivace lidí pouze za předpokladu, ţe bude ţádoucí chování nějakým způsobem oceněno. Vhodně vytvořený motivační systém by měl působit na všechny zmíněné suboblasti a provádět hodnocení výsledků komplexním způsobem. Zvýšení motivace by tak proběhlo v nejširší moţné míře.
29
2.6
VÁŢENÝ PRŮMĚR
Váţený průměr poskytuje charakteristiku statistického souboru v případě, ţe hodnoty v tomto souboru mají různou důleţitost, různou váhu. Pouţívá se nejčastěji při počítání celkového aritmetického průměru souboru, sloţeného z více podsouborů. Pro výpočet váţeného průměru potřebujeme jednak samotné hodnoty, jejichţ průměr chceme spočítat, a zároveň jejich váhy. Pokud jsou všechny váhy stejné, je výsledek váţeného průměru totoţný s průměrem aritmetickým. Pro demonstraci ilustrujeme výpočet váţeného průměru na vzorci. V našem případě je hodnotou známka, kterou student získal u zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu (marks). Tato hodnota je násobena důleţitostí, neboli vahou (credit point value), coţ je právě hodnota zátěţového skóru, získaná v rámci dotazníkového šetření mezi studenty. Celý součin je následně dělen vahou (credit point value). Ve vzorci uvedeném níţe je namísto zátěţového skóru uvedena kreditová hodnota, se kterou se váţený průměr ve školském prostředí počítá nejčastěji. Po konzultacích se členy Katedry vojenské tělovýchovy bylo však od počítání s kreditovými hodnotami předmětů upuštěno, neboť na Fakultě tělesné výchovy a sportu nejsou tyto hodnoty úměrné obtíţnosti předmětů, jako tomu bývá zvykem na jiných fakultách či univerzitách, a jak by tomu na základě boloňské deklarace a s ní spojeného jednotného systému kreditů mělo být. V uvedeném vzorci tedy namísto kreditové hodnoty předmětu dosazujeme získaný, popřípadě uměle stanovený zátěţový skór.
30
2.7
OPTIMALIZACE, DEBUGGING, TESTOVÁNÍ
Všechny tyto pojmy z oblasti informačních technologií spolu velmi úzce souvisí. Jejich společným úkolem je zajištění bezproblémové a efektivní činnosti programu. Kaţdá sloţitější aplikace obsahuje určitý počet chyb, které se ve fázi uţívání projeví nestandartním chováním programu. Účelem debuggingu (z anglického bug programátorská chyba) je najít tyto chyby a pokusit se je opravit, nebo alespoň eliminovat jejich vliv na celkovou funkčnost programu. Dle Walkenbacha (2007) můţeme chybu klasifikovat jako: 1.
Něco, co se stalo během práce aplikace, ale nemělo k tomu dojít.
2.
Něco, k čemu nedošlo, ačkoliv k tomu dojít mělo.
Samotné odstraňování chyb a testování aplikace by mělo probíhat jiţ od samotného počátku tvorby. Pokud by tomu tak nebylo, mohli bychom na konci zjistit, ţe aplikace nefunguje, ale nemuselo by nám být hned jasné, kde se v celém procesu tvorby stala chyba. Zpětně bychom tedy museli překontrolovat zdrojový kód celého programu a chybu pracně dohledávat. Pokud bychom se testování aplikace a odstraňování chyb věnovali postupně jiţ v průběhu tvorby, mohl by být případný problém odstraněn téměř hned, a my bychom si ušetřili spoustu zbytečné práce. Testování aplikace a odstraňování chyb jsou neméně důleţité oblasti programátorské činnosti. Z časového hlediska bychom se jim měli věnovat přibliţně tolik, jako samotnému vývoji. Optimalizací rozumíme v našem kontextu proces, který vede k vyšší rychlosti programu, jeho rychlejšímu spuštění, vyšší efektivitě fungování, menšímu zapojení systémových prostředků atp. Nejvhodnější je provádět optimalizaci, stejně jako debugging, jiţ během tvorby kódu. Více o provedené optimalizaci, debuggingu a testování je uvedeno ve výsledkové části při popisu systému společného hodnocení prospěchu.
31
3.
CÍL PRÁCE
3.1
HLAVNÍ CÍL
Hlavním cílem práce je vytvoření systému společného hodnocení prospěchu, potřebného pro srovnání studentů prezenčního studia Vojenského oboru. Toto srovnání bude probíhat mezi všemi studenty, nezávisle na ročníku jejich studia a bude realizováno vţdy po skončení řádného zkouškového období kaţdého semestru, tedy v průběhu měsíců únor a červenec. Ve verzi přiloţené k této bakalářské práci bude hodnocení prospěchu studentů probíhat pouze na základě povinných předmětů aktuálního dostudovaného semestru. Student Vojenského oboru má povinnost si ke svým povinným předmětům zvolit určitý počet volitelných předmětů z nabídky, vypsané Katedrou vojenské tělovýchovy. Tyto předměty si kaţdý student zapisuje individuálně. Není tedy moţné zabezpečit to, aby měli všichni studenti jednoho ročníku předměty úplně stejné. Obtíţnost předmětů se pochopitelně liší, stejně tak i kreditová hodnota. Někteří studenti si předmět zapíší pouze z toho důvodu, protoţe poţadavky pro splnění předmětu nepatří mezi nejvyšší. Jiní si zapíší raději obtíţnější předmět, o který mají zájem, a můţe jim přinést z jejich pohledu vyšší obohacení. Ačkoliv splnění takového předmětu nemusí být bezproblémové, přesto se pro jeho studium dobrovolně rozhodnou, aby se dozvěděli něco nového, pro ně zajímavého. Podle našeho názoru by do současné podoby hodnotícího systému nebylo spravedlivé zařazovat i předměty, které nemusí všichni studenti jednoho ročníku studovat. Pochopitelně bychom se mohli posunout v této hierarchii ještě o úroveň níţe a tvrdit, ţe vstup na začátku vzdělávacího procesu také není u všech studentů stejný, a z toho důvodu je i srovnání pouze povinných předmětů nespravedlivé. Pokud bychom chtěli připustit něco takového, postrádal by jakýkoliv typ hodnocení smysl. Z tohoto důvodu došlo k zúţení hodnocených předmětů pouze na povinné předměty. Do budoucna je však reálně moţné a pravděpodobné, ţe k vytvoření systému, jeţ bude počítat s volitelnými předměty či jinými aspekty dojde. Můţe dojít k úpravě námi vytvořeného systému, nebo můţe být vytvořen systém zcela nový. Kaţdopádně je nezbytné tyto změny uskutečnit s rozmyslem, na základě určitých zkušeností
32
s fungováním systému současného a po důkladném zváţení všech pozitiv i negativ systému nového.
3.2
DÍLČÍ CÍLE
Pro zhotovení systému společného hodnocení prospěchu je potřeba vytvoření konceptu, podle něhoţ bude tvorba probíhat. Mezi další dílčí cíle práce patří tvorba, distribuce, sběr a vyhodnocení dotazníků za účelem zjištění zátěţových skórů jednotlivých předmětů. Po vytvoření systému hodnocení prospěchu je nezbytné jej zbavit případných chyb a řádně jej otestovat na různých hardwarových a softwarových konfiguracích. 3.2.1 TVORBA KONCEPTU A TABULEK HODNOCENÍ Po důkladném promyšlení všech alternativ a zváţení jejich pozitivních i negativních stránek byl vytvořen koncept celé práce a jednotlivých tabulek, na jehoţ základě jsme následně přistoupili k vlastní realizaci tvorby systému hodnocení prospěchu. Tvorba systému a úkony s ní spojené jsou důkladně popsány ve výsledkové části této práce. 3.2.2 TVORBA A DISTRIBUCE DOTAZNÍKŮ Jedním z dílčích cílů této studie bylo vytvoření elektronických dotazníků, prostřednictvím kterých proběhlo zjištění subjektivní náročnosti jednotlivých předmětů pro vybraný výzkumný soubor. Po vytvoření dotazníků došlo k jejich distribuci mezi cílovou skupinu. Samotná distribuce proběhla pomocí elektronické pošty. 3.2.3 SBĚR A VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ Sběr odpovědí probíhal automaticky a kaţdý vyplněný dotazník byl zaznamenán do záznamového archu, se kterým bylo po ukončení příjmu odpovědí pracováno. Vyhodnocení bylo provedeno vypočtením aritmetického průměru získaných hodnot u kaţdého předmětu. Souhrn výsledků dotazníkového šetření je přehledně zpracován a nachází se v přílohách.
33
4.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY
Charakter naší práce lze specifikovat jako teoreticko - aplikační. Výzkumné šetření je dílčím úkolem, kterého se výzkumné otázky a hypotézy týkají pouze okrajově. Vytvořený systém je nutné nejprve zavést do praxe, aby bylo moţné později zodpovědět výzkumnou otázku a potvrdit, nebo vyvrátit hypotézy. Přestoţe tedy nemůţe v průběhu tvorby práce dojít k ţádným odpovědím, výzkumná otázka i hypotéza ukazují směr celé studii,
a
proto
byly
do
práce
zařazeny
tak,
jako
ve
studiích
čistě
teoreticko-empirického rázu. Bylo by však chybou, aby k zodpovězení výzkumné otázky a ověření hypotéz nedošlo vůbec. Časový odstup hodnocení hypotézy a zodpovězení výzkumné otázky od zavedení systému do praxe by měl být minimálně dva semestry. Zjištěné výsledky budou jedním z cílů magisterské práce, naplánované k obhájení v roce 2015. Výzkumné otázky: „Povede zavedení systému ke zvýšení motivace studentů ke studiu?“ „Povede systém ke zlepšení studijních výsledků studentů?" Hypotézy: „Zavedení systému povede ke zvýšení motivace ke studiu.“ „Zavedení systému povede ke zlepšení studijních výsledků studentů.“
34
5.
METODOLOGIE PRÁCE
METODIKA VÝZKUMU A JEHO PRŮBĚH
5.1
Pro získání poznatků a dosaţení cíle bylo vyuţito nestrukturovaných rozhovorů, dotazníkového šetření a tvůrčí činnosti. 5.1.1 ANALÝZA POTŘEB - NESTRUKTUROVANÉ ROZHOVORY Nestrukturovaný rozhovor, jak jiţ název napovídá, nemá předem určenou strukturu, ani pořadí otázek. Rozhovorů bylo v průběhu tvorby několik a probíhaly převáţně s vedoucím práce, se kterým jsme promýšleli nejrůznější alternativy fungování systému. Další nestrukturované rozhovory probíhaly se členy Katedry vojenské tělovýchovy a prof. Antonínem Rychteckým z Katedry pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. 5.1.2 PRETEST - DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro zjištění zátěţových skórů byla vybrána metoda dotazníkového šetření, které probíhalo pomocí elektronického formuláře společnosti Google.
OBRÁZEK 1 - ELEKTRONICKÝ DOTAZNÍK
Pozvánky k vyplnění dotazníku byly zaslány vybrané skupině prostřednictvím pošty.
elektronické
Po
seznámení
respondentů s účelem dotazníku a poučením o tom, jak dotazník vyplnit, proces
následoval hodnocení
vybraných
samotný obtíţnosti studijních
poţadavků. Výběr odpovědí na otázky byl selektivní, neboť otázky
v dotazníku
byly
uzavřené, tedy takové, u nichţ nelze vybrat z jiné, neţ předem vytvořené odpovědi. 35
(Machková a Veteška, 2005) Pro zpracování kvantitativních dat, vyskytujících se v našich odpovědích, je tento typ příhodný, neboť můţe dojít k jejich snadnému vyhodnocení. 5.1.2.1 CHARAKTERISTIKA SOUBORU Hodnotiteli obtíţnosti jednotlivých předmětů, výzkumným souborem, se v našem případě stali studenti 2. a 3. ročníku bakalářského studijního programu, 2. ročníku navazujícího magisterského studijního programu a čerství absolventi navazujícího magisterského programu. Absolventi byli do evaluace zapojeni, protoţe mohli na rozdíl od současných studentů 2. ročníku navazujícího magisterského studia zhodnotit obtíţnost všech předmětů 2. ročníku navazujícího magisterského studia. Emailové adresy byly výhradně pro účely realizace výzkumu v rámci bakalářské práce získány od správce Studijního informačního systému FTVS UK. Respondenti hodnotili obtíţnost dosud absolvovaných předmětů na škále 1 – 5, přičemţ hodnocení 1 znamenalo nejlehčí obtíţnost, 5 obtíţnost nejtěţší. Studentům 2. ročníku bakalářského studijního programu byly distribuovány dotazníky, ve kterých bylo moţné ohodnotit pouze předměty 1. ročníku. Na stejném principu byla zaloţena distribuce dotazníků i pro další ročníky. Nemohla tedy nastat situace, při které by student zhodnocoval předměty, které dosud nebyly součástí jeho studia. Ze základního souboru všech studentů a absolventů FTVS UK byl záměrným výběrem určen výběrový soubor. V něm se nacházeli vţdy studenti studijního programu Tělesná výchova a sport, kteří navíc splňovali poţadavek zařazení do příslušného ročníku, popsaný výše. Za nejtěţší předmět studia respondenti označili základy biochemie ze zimního semestru 1. ročníku s celkovým zátěţovým skórem 4,035. Nejlehčím předmětem byla vybrána filozofie, taktéţ ze zimního semestru 1. ročníku, s hodnotou zátěţového skóru 1,219. Výsledné hodnoty zátěţových skórů ostatních předmětů jsou přehledně zpracovány v přílohách. Evaluace obtíţnosti proběhla u 50 předmětů z bakalářského i magisterského studijního programu. Z celkového počtu 385 distribuovaných dotazníků bylo zodpovězeno a ke zpracování dat vyuţito 114 dotazníků. Nejvyšší počet hodnocení, 114, obdrţely pochopitelně předměty 1. ročníku bakalářského studijního programu, jelikoţ byly hodnoceny celým výzkumným souborem. Naopak nejmenší počet hodnocení, 20, získaly předměty 2. ročníku
36
navazujícího
magisterského
programu,
hodnocené
pouze
vybranou
skupinou
absolventů. 5.1.2.2 METODIKA SBĚRU DAT A JEJICH ZPRACOVÁNÍ Sběr dat probíhal automaticky za vyuţití webové aplikace společnosti Google. Jediným omezením byla doba přijímání vyplněných dotazníků. Po 14 dnech od rozeslání všech dotazníků došlo k ukončení přijímání odpovědí, aby se mohlo započít výsledků.
s vyhodnocováním doba
byla
dle
našeho
Tato
názoru
OBRÁZEK 2 - VYHODNOCOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ
dostatečná, coţ potvrzují i grafy četnosti
výskytu
odpovědí
vzhledem k času. Přibliţně 90% přijatých
odpovědí
bylo
zaregistrováno během prvních tří dnů
od
hromadné
distribuce
vybranému souboru. Zpracování
dat
probíhalo
v programu MS Excel. Všechny získané hodnoty byly přeneseny do nového sešitu, a následně z nich byl vytvořen aritmetický průměr, který byl vloţen pod pole zátěţový skór u konkrétního předmětu v tabulkách jednotlivých ročníků a semestrů. Pro přehlednost jsou vypočítané hodnoty zátěţových skórů uvedeny v dílčích tabulkách zaokrouhlené a bez desetinných míst. Samotný systém výpočtech číslem,
však
samozřejmě
počítá
při
s kompletním
obsahujícím
všechna
desetinná místa.
37
Vyhodnocovací proces byl v mnohém usnadněn pokročilým webovým rozhraním, které provedlo spoustu práce automaticky, bez nutnosti zásahu uţivatele, coţ je patrné na přiloţeném obrázku. Pro ilustraci je zobrazena tvorba přehledných grafů na základě vyhodnocení odpovědí vţdy jedné skupiny respondentů. Zhodnocení obtíţnosti vojenských předmětů bylo nutné provést pouze mezi studenty Vojenského oboru, protoţe civilní studenti tyto předměty ve svém studijním plánu nemají. Z důvodu zjednodušení byla evaluace vojenských předmětů zobecněna na Teorii a didaktiku TV v AČR, Základy speciální tělesné přípravy a Speciální tělesnou přípravu. Tyto předměty se od sebe odlišují na první pohled pouze názvem, který je určen podle ročníku studia a studovaného semestru. Obsah předmětů je pochopitelně více či méně odlišný, ale nepředpokládáme, ţe by studenti dokázali citlivě posoudit obtíţnost předmětu v jednotlivých semestrech uţ jen z toho důvodu, ţe si jednoduše nevzpomenou na konkrétní poţadavky. Zobecněný výsledek tak bude mít dle našeho názoru podobnou vypovídací hodnotu, jako kdyby mělo dojít k celkovému hodnocení předmětů po jednotlivých semestrech. Aktuálně nastavené hodnoty zátěţových skórů odpovídají současnému stavu obtíţnosti předmětů. Aby bylo moţné dlouhodobě udrţet stav, ve kterém zátěţový skór odpovídá obtíţnosti, je potřeba provádět evaluaci pravidelně, nejlépe po kaţdém akademickém roce. V opačném případě stanovená hodnota jiţ nemusí odpovídat hodnotě reálné, coţ je pochopitelně stav neţádoucí. Chyba můţe být způsobena několika faktory. Nejčastějším faktorem, který můţe způsobovat proměnlivost hodnot zátěţového skóru je pedagog samotný, respektive změna pedagogů v průběhu času. Z obtíţného předmětu se po změně vyučujícího můţe stát předmět mnohem méně obtíţný a naopak. Dalším faktorem, způsobujícím proměnlivost hodnot zátěţového skóru, je akreditace samotná. Mezi jednotlivými akademickými roky, a dokonce i v průběhu akademického roku, můţe dojít ke změně studijních poţadavků na studenty, a tím i změně obtíţnosti daného předmětu. Jediný způsob, jak se lze těmto problémům vyhnout, je pravidelná evaluace obtíţnosti předmětů. Evaluace nemusí být provedena nutně komplexně, nýbrţ ji lze provést také partikulárně.
38
Je taktéţ moţné zvýšit důraz na jednotlivé předměty tím, ţe zátěţový skór určíme uměle podle aktuálních potřeb, kladených na tělovýchovné pracovníky v AČR. Zvýšení hodnoty zátěţového skóru způsobí navýšení důleţitosti předmětu v systému celkového hodnocení prospěchu a má přímý dopad na úspěšnost kaţdého studenta. Předmět s vyšší hodnotou zátěţového skóru, za předpokladu zachování ostatních zátěţových skórů, zákonitě tvoří větší část z celkového součtu jejich hodnot. Na základě toho je výsledek dané zkoušky či zápočtu v celkovém kontextu důleţitější. 5.1.3 TVŮRČÍ ČINNOST Poslední vyuţitou metodou v této práci je tvůrčí činnost při samotné tvorbě systému společného hodnocení prospěchu. Jednalo se o neustálé zvaţování alternativ s bezpočtem moţností, z nichţ kaţdá měla své silnější a slabší stránky. Původní systém počítal s hodnocením studentů vţdy na konci akademického roku, nakonec jsme však došli k závěru, ţe hodnocení po skončení kaţdého semestru bude mnohem více motivující, a tudíţ vhodnější. Muselo dojít ke stanovení celkové koncepce systému a navrţení grafické podoby. Další provedenou změnou oproti původní verzi je absence zhodnocování pokusu, na který byly předměty hodnocené známkou splněny. K tomuto kroku jsme se rozhodli po konzultacích se členy Katedry vojenské tělovýchovy. Původní záměr celkového vyhodnocení pomocí kontingenční tabulky nebylo moţné uskutečnit, neboť tabulky jednotlivých semestrů nemají vhodnou standartní strukturu, která je v tomto případě potřebná. Standartní struktura tabulky počítá se záhlavím, pod kterým se vyskytují data, se kterými je pracováno. Z tohoto hlediska jsou tabulky semestrů atypické. K vyhodnocení tedy vedly dvě cesty. Buďto mohlo proběhnout manuálně z výsledků, vypočítaných na tabulkách semestrů, nebo mohl být celý proces zautomatizován na nový list. Vybrána byla metoda druhá. Z hlediska pracnosti při tvorbě mnohem náročnější, ale zároveň mnohem efektivnější i efektnější.
39
5.2
ČASOVÝ HARMONOGRAM PRÁCE
Červen 2012 - výběr tématu práce.
Červen - září 2012 - fáze shromaţďování a studia literárních pramenů.
Září 2012 - zahájení tvorby praktické části práce.
Říjen 2012 - zahájeny práce na teoretické části.
Listopad 2012 - vytvoření, distribuce a vyhodnocení dotazníků.
Leden 2013 - dokončení zkušební verze praktické části.
Leden - březen 2013 - kontrolní fáze systému společného hodnocení prospěchu.
Březen 2013 - dokončení teoretické části práce.
Duben 2013 - odevzdání hotové práce.
5.3
VYMEZENÍ A OMEZENÍ STUDIE 5.3.1 VYMEZENÍ STUDIE
Vytvořený systém slouţí pro společné zhodnocení prospěchu všech studentů prezenční formy Vojenského oboru, jejich seřazení podle úspěšnosti a určení konkrétního pořadí studentů. 5.3.2 OMEZENÍ STUDIE Jistým omezením studie můţe být fakt, ţe vytvořený systém v současné podobě hodnotí pouze povinné předměty studia. Zhodnocení počtu absolvovaných pokusů pro splnění zkoušek bylo na základě nestrukturovaných rozhovorů se členy Katedry vojenské tělovýchovy vypuštěno, coţ se můţe jevit také jako omezení. Systém dále nehodnotí vstup a proces, nýbrţ pouze objektivně hodnotitelný výstup, týkající se studia. Hodnoty zátěţových skórů jsou nyní aktuální. Aby mohlo být zachováno spravedlivé hodnocení, aktualizace zátěţových skórů by měla probíhat v ideálním případě po skončení kaţdého semestru. Přestoţe jsou získané hodnoty zátěţových skórů aktuální, není moţné zaručit, ţe získaný výsledek odpovídá realitě. Výsledky mohou být záměrně více či méně zkresleny subjektivním lidským faktorem – respondenty. 40
6.
VÝSLEDKOVÁ ČÁST
6.1
ÚVOD
Ve výsledkové části bude popsán vytvořený systém společného hodnocení prospěchu a doporučené zacházení s ním. Kaţdý list má svou typickou strukturu, jejíţ pochopení je nezbytné pro práci s celým systémem. Před pouţitím systému je třeba vloţit data, která chceme následně vyhodnotit. Vyhodnocování dat probíhá na dvou úrovních a je detailně popsáno ve výsledkové části. Pro automatizaci vyhodnocení na úrovni celého sešitu jsme vyuţili VBA kódu. V této části práce se proto nachází popis obecných zákonitostí jeho fungování. Nesmíme zapomenout ani na software, vyuţitý k tvorbě samotného systému hodnocení prospěchu. Popsán bude také postup, vyuţitý při optimalizaci systému a odstraňování zjištěných chyb. V neposlední řadě uvedeme hlavní přínosy zavedení systému pro Vojenský obor a jeho studenty.
6.2
SOFTWARE PRO TVORBU SYSTÉMU
Aplikace Microsoft Excel je tabulkový procesor, vyvinutý společností Microsoft. V dnešní době je převáţně distribuován v rámci kancelářského balíku Microsoft Office. Nejnovější verzí balíku je Microsoft Office 2013. Největším konkurentem programu MS Excel v této oblasti je program Calc, který je součástí open-source2 kancelářského balíku OpenOffice.org. Microsoft Excel je tabulkový procesor, často zmiňovaný v původní anglické podobě jako tzv. „spreadsheet“. Tabulkové procesory obecně obsahují sérii buněk, které se dají vymezit pomocí řádků a sloupců. Jednotlivé buňky mohou být prázdné, obsahovat data, popřípadě vzorce, počítající s daty. První tabulkové procesory byly vyuţívány především ve finančnictví, v současné době jsou díky svým širokým moţnostem vyuţití vyuţívány v mnohem širší oblasti lidské činnosti. Program Microsoft Excel se nám pro vytvoření tohoto systému zdál nejvhodnější z důvodu jeho značného rozšíření na osobních počítačích, dále z důvodu bezproblémové kompatibility
2
Volně šiřitelný program s dostupným zdrojovým kódem.
41
s OS Microsoft Windows, a alespoň částečné znalosti tohoto tabulkového procesoru pro většinou běţných uţivatelů PC.
6.3
STRUKTURA SEŠITU
Součástí práce jsou dva soubory ve formátu.xlsx, vytvořené v programu MS Excel. Soubory jsou pojmenovány „Společné hodnocení studentů_32bit“ a „Společné hodnocení studentů_64bit“. Pro spuštění v 32bitových MS Office je nutné pouţít první zmíněnou verzi. V 64bitových MS Office je moţné spustit obě verze, doporučujeme však 64bitovou verzi. Po funkční stránce jsou však oba soubory totoţné. Systém společného hodnocení prospěchu studentů se skládá ze sešitu, vytvořeného ve výše popsaném programu Microsoft Excel 2010. Sešit obsahuje celkem 11 listů. 10 listů je tvořeno tabulkami ročníků pro jednotlivé semestry, které jsou svou strukturou a vlastnostmi téměř totoţné. Lze je rozdělit na dvě části – část doplňovací na levé straně a část vyhodnocovací napravo. Listy jsou vţdy označeny číslem ročníku a zkratkou zimního semestru (ZS), nebo letního semestru (LS). List pak například nese název „1.ročník_ZS“ nebo „3.ročník_LS“. Poslední 11. list je nazván „Tabulka společného hodnocení“ a je v něm obsaţen výstup nejdůleţitějších informací z předchozích tabulek jednotlivých semestrů. OBRÁZEK 3 - LISTY V SEŠITU
6.4
DOPLŇOVACÍ ČÁST
V doplňovací části se nachází prostor pro vyplnění hodnosti, jména a příjmení studentů daného semestru. Dále zde nalezneme všechny v současnosti platné předměty semestru v pořadí zkoušky (tmavě modrá barva), klasifikované zápočty (modrá barva) a zápočty (světle modrá barva). Za názvem kaţdého předmětu mají buňky typické uspořádání. Ve vedlejší buňce napravo je moţné zjistit kód předmětu a další buňka nám ukazuje tzv. zátěţový skór. Pro vyhodnocení je nejprve nutné zapsat jména studentů a doplnit pod název předmětu k vybranému studentovi dosaţený výsledek. Pokud zkouška nebo zápočet nejsou dosud splněny, buňky zůstávají prázdné. V případě zapsání hodnoty 1, 2 nebo 3 je předmět 42
hodnocený známkou povaţován za splněný, coţ se projeví pod sloupcem zátěţový skór tím, ţe dojde k přepsání hodnoty zátěţového skóru na daný řádek. V opačném případě je hodnota zátěţového skóru studenta u předmětu rovna číslu 0. Díky funkci ověření dat mohou být buňky pod zkouškami či klasifikovanými zápočty buďto prázdné, nebo nabývat hodnot 1, 2, nebo 3. Zápis jiné hodnoty není moţný a MS Excel jej nedovolí. Doplňování výsledků čistě zápočtových předmětů probíhá obdobně. Rozdíl je daný pouze tím, ţe tyto předměty nejsou hodnoceny známkou. Hodnocení je podobné binární soustavě, často uţívané v terminologii informačních technologií. Zápočet je buďto splněn, nebo nesplněn. Jelikoţ zde nefigurují ţádné známky, je pro označení splněného zápočtu dostačující, aby byla pod zápočtový předmět doplněna jakákoliv hodnota. Jinými slovy, buňka nesmí být prázdná. Za „plnou“ buňku se počítá i ta, která obsahuje mezeru. Je tedy třeba si dát na tento fakt pozor. K tomuto opatření bylo přistoupeno z toho důvodu, aby bylo moţné zvolit pro označení splněného zápočtu libovolnou hodnotu či znak. Vhodnou variantou se zdá být písmeno „x“ nebo speciální znak svislé čáry „|“. Při stanovení podobných pravidel bude jednoznačně označen konec předmětů hodnocených známkou a začátek předmětů bez známky. To by mělo přispět k ještě větší přehlednosti, o kterou jsme se snaţili jiţ barevným rozlišením. Jelikoţ je předpoklad, ţe námi vytvořený systém bude fungovat po dobu několika let, bylo potřeba jej zajistit patřičnými mechanismy, které umoţní fungování systému i v případě, ţe dojde ke změně akreditace a počty předmětů se změní. Tento scénář je velmi pravděpodobný. Z tohoto důvodu jsou za předměty hodnocené známkou (zkoušky a klasifikované zápočty) i za předměty nehodnocené známkou (zápočty) do tabulek všech semestrů přidány vţdy předvyplněné buňky pro tři nové předměty. Nutno však dodat, ţe buňky pro doplnění nových předmětů jsou skryty a v případě potřeby je třeba je nejprve zobrazit. Zobrazení skrytých sloupců pro náhradní předměty lze provést kliknutím na znaménko „+“, umístěné v horní části tabulek semestrů nad předměty. Skrytí předmětů je obdobné, pouze klikneme na tlačítko „ – “ v téţe oblasti. Jejich vyhodnocování probíhá totoţným způsobem. Před uţíváním náhradních předmětů je však třeba pro přehlednost vyplnit název a kód předmětu. Pro funkčnost je ale mnohem důleţitější, aby byl vyplněn zátěţový skór pod stejně pojmenovaným 43
nadpisem, jako tomu je u původních předmětů. Pokud je buňka určená pro zátěţový skór předmětu na třetím řádku prázdná, systém nebude vyplněné hodnoty u předmětu do hodnocení započítávat a výsledek bude stejný, jako by tam vůbec nebyly. Na podobném principu funguje i odebírání nebo změna předmětů, které jiţ nejsou ţádoucí pro vyhodnocení. I v tomto případě je klíčový stav vyplnění buňky pro zátěţový skór na třetím řádku. Pokud je tato buňka prázdná, systém s předmětem nepočítá. Pro přehlednost je dále moţné vymazat i název a kód předmětu, aby nás tyto hodnoty zbytečně nepletly. OBRÁZEK 4 - DOPLŇOVACÍ ČÁST TABULEK SEMESTRŮ
6.5
VYHODNOCOVÁNÍ DAT
Vyhodnocování dat probíhá v systému hodnocení prospěchu na dvou úrovních. K prvnímu vyhodnocení dochází automaticky na listu jednotlivých semestrů po vloţení příslušných dat. Prostor pro toto dílčí vyhodnocení se nachází napravo od části vyplňovací, hned za posledním zápočtovým předmětem. Toto vyhodnocení je zaloţeno na výpočtech za pomocí vzorců. Celkové vyhodnocení všech semestrů je pak prováděno 44
na samostatném listu, nazvaném „Tabulka společného hodnocení“, při němţ je vyuţito VBA kódu. Téměř celé je uskutečněno na základě automatického kopírování dílčích výsledků
vyhodnocení
z tabulek
jednotlivých
semestrů,
následném
seřazení,
formátování a dalších úpravách. 6.5.1 VYHODNOCOVÁNÍ DAT V TABULKÁCH SEMESTRŮ Ve vyhodnocovací části semestrů se nachází osm sloupců: zápočty, zkoušky, váţený průměr, koeficient, celkem bodů, splnění, úspěšnost, stipendijní body. 6.5.1.1 ZÁPOČTY A ZKOUŠKY První sloupec nese název zápočty, druhý zkoušky. Výpočet je obdobný, pouze počítá s jinými daty. Nejprve dochází k součtu zátěţových skórů pouze zápočtů nebo zkoušek na konkrétním řádku studenta, následně je tento součet vydělen součtem všech zátěţových skórů, pevně uzamčených na třetím řádku. Celý podíl je pak násoben číslem 100 a konečný výsledek je tudíţ procentuální vyjádření zápočtů, popřípadě zkoušek z celku. Ve třetím řádku těchto sloupců se nachází maximální hodnoty zápočtů i zkoušek. Je zřejmé, ţe součet těchto dvou buněk se musí rovnat číslu 100, protoţe předměty hodnocené známkou (zkoušky a klasifikované zápočty) a předměty nehodnocené známkou (zápočty) spolu tvoří 100%. 6.5.1.2 VÁŢENÝ PRŮMĚR Ve vedlejším sloupci se nachází vzorec pro výpočet váţeného průměru. Váţený průměr je popsán v samostatné kapitole. Při splnění všech zkoušek je jeho výsledkem číslo od 1 do 3. Je důleţité zmínit, ţe pokud je hodnota zkoušek na řádku studenta niţší, neţ maximální hodnota zkoušek na třetím řádku, nemá student splněny všechny zkouškové poţadavky a hodnota jeho váţeného průměru bude automaticky 4. Tento fakt má dopad na další výpočty, jakým je například výpočet koeficientu a následné určení celkového počtu bodů. 6.5.1.3 KOEFICIENT Koeficient je určen odečtením váţeného průměru od čísla 4. Pokud je výsledek váţeného průměru 4 (pouze v případě nesplnění některého z dílčích poţadavků), vypočtený koeficient bude 0. V případě splnění všech zkoušek bude výsledná hodnota 45
koeficientu číslo v rozmezí od 1 do 3. Koeficient je pro nás důleţitý, neboť na jeho základě dochází k výpočtu celkového počtu bodů. 6.5.1.4 CELKEM BODŮ Celkový počet bodů je tvořen součtem zápočtových bodů a součinu zkouškových bodů s koeficientem. Výsledek zkouškových bodů se nám tedy můţe aţ ztrojnásobit, zápočtové body tímto faktorem ovlivněny nejsou. Na třetím řádku v tomto sloupci je moţné vidět maximální moţnou celkovou bodovou hodnotu, které je dosaţeno za předpokladu váţeného průměru 1. To se projeví na koeficientu, který bude roven hodnotě 3. Výsledná hodnota maximálního počtu bodů se bude skládat z hodnoty zápočtových bodů + zkouškových bodů × 3. Vloţená podmínka v tomto sloupci nám zabezpečuje to, aby celkový počet bodů studenta při váţeném průměru 4 byl roven 0. Toto opatření je důleţité proto, aby student s jediným nesplněným poţadavkem získal automaticky 0 bodů, a nemohl tak v konečném pořadí zaujmout pozici před studenty, kteří mají splněny všechny poţadavky, ale jejich známky nejsou tak dobré. Popsaným mechanismem se tomuto problému úplně zamezí a studenti s minimálně jedním nesplněným předmětem budou zařazeni na konec výsledkové tabulky. K tomuto kroku jsme se rozhodli z toho důvodu, ţe pro úspěšné dokončení studia Vojenského oboru je prioritní splnění všech studijních poţadavků, ne co nejlepší hodnocení za předpokladu nesplnění některého z poţadavků. Systém je tedy nastaven tak, aby se lépe umístil student, který splní všechny zápočty a zároveň všechny zkoušky nebo klasifikované zápočty s hodnocením 3 před studentem, který splní všechny zkoušky nebo klasifikované zápočty s hodnocením 1, avšak nesplní některý zápočtový nebo zkouškový poţadavek. 6.5.1.5 SPLNĚNÍ Splnění je dalším ukazatelem hodnocení studentů. Určení výsledku není nikterak sloţité. Kaţdý student, který splnil všechny zkouškové a zápočtové poţadavky získá v konečném hodnocení „Splnil“. V opačném případě pochopitelně „Nesplnil“. Zjištění splnění či nesplnění všech poţadavků probíhá na základě součtu bodů zkoušek a zápočtů na daném řádku. Jelikoţ tyto body tvoří v podstatě procentuální hodnotu 46
a celek je vţdy sto procent, musí součet tvořit dohromady 100 bodů. Pokud tomu tak nebude, některý z dílčích poţadavků zůstal nesplněn, coţ se projeví ve sloupci splnění. 6.5.1.6 ÚSPĚŠNOST Na výslednou hodnotu ve sloupci splnění navazuje vyhodnocení kritéria úspěšnost. Pokud je na řádku splnění hodnota „nesplnil“, nedochází k ţádnému výpočtu a výsledná hodnota úspěšnosti je rovna 0. Pokud se ve sloupci splnění u studenta nachází hodnota „splnil“, dojde k výpočtu úspěšnosti, která je hlavním kritériem pro seřazení studentů. Výpočet úspěšnosti studentů je vyjádřen jako podíl celkového dosaţeného počtu bodů a maximálního moţného počtu bodů × 100. Maximální dosaţitelný počet bodů se nachází, jak jiţ bylo zmíněno, na třetím řádku ve sloupci celkových bodů. Tímto mechanismem je zabezpečeno, aby maximální hodnota dosahovala čísla 100, a bylo tak moţné uskutečnit srovnání všech studentů na stejné stobodové škále. Na třetím řádku ve sloupci úspěšnost se nachází editovatelná číselná hodnota, nazvaná minimálním stipendijním poţadavkem, související s výpočtem stipendijních bodů. V aktuální verzi systému zde nalezneme hodnotu 60. Tato hodnota má souvislost s výpočtem stipendijních bodů. 6.5.1.7 STIPENDIJNÍ BODY Poslední dosud nezmíněný sloupec ve vyhodnocovací části jednotlivých tabulek nese název stipendijní body. Jejich výslednou hodnotu získáme odečtením minimálního stipendijního poţadavku od hodnoty úspěšnosti studenta. Je třeba však zmínit dvě situace, při kterých bude hodnota stipendijních bodů 0. První situací je přítomnost hodnocení „nesplnil“ ve sloupci splnění na daném řádku. Pokud by pak při odečtení dvou hodnot zmíněných výše měl nastat záporný rozdíl, výsledkem stipendijních bodů bude opět 0. To je druhá moţná varianta nulového výsledku. Na třetím řádku sloupce nalezneme součet všech získaných stipendijních bodů studentů daného semestru. Z výše uvedeného lze snadno vydedukovat, ţe na hodnotě stipendijního poţadavku závisí minimální hodnota úspěšnosti pro udělení stipendijních
47
bodů, a tedy i jakékoliv mimořádné finanční odměny. Pro sníţení nároků je moţné sníţit minimální stipendijní poţadavek např. na 50 bodů, pro zvýšení lze hodnotu libovolně zvýšit. K hromadné změně minimálního stipendijního poţadavku všech semestrů slouţí speciální tlačítko na listu „Tabulka společného hodnocení“. OBRÁZEK 5 - VYHODNOCOVACÍ ČÁST TABULEK SEMESTRŮ
6.5.2 VYHODNOCOVÁNÍ DAT VE SPOLEČNÉM HODNOCENÍ Tabulka společného hodnocení na posledním listu sešitu je tvořena automaticky po kliknutí na příslušné tlačítko vyhodnocení. Po spuštění se zobrazí vyhodnocení zahrnující hodnost, jméno a příjmení studenta, pořadí, úspěšnost, stipendijní body, splnění a odměnu. Jelikoţ vyhodnocení dat na posledním listu probíhá za pomocí VBA kódu, bude jeho struktura a funkce objasněna v kapitole struktura VBA kódu.
6.6
STRUKTURA VBA KÓDU
Makra jsou drobné programy, vytvořené v programovacím jazyku VBA, spustitelná pomocí MS Excel. Tyto drobné programy slouţí k automatizaci často prováděných a opakovaných činností. Vhodným příkladem vyuţití maker je právě 48
přenášení potřebných dat studentů a vytvoření tabulky společného hodnocení. Jedná se o činnost stále se opakující, protoţe dochází k přenesení dat vţdy ze stejných buněk a na přesně určené místo. V sešitu se nachází několik maker, slouţících buďto k samotnému vyhodnocení, nebo k usnadnění práce uţivateli. Makra jsou přiřazena k několika tlačítkům, nacházejícím se na listu společného vyhodnocení. Nejprve se zaměříme na popis makra, slouţícího k vyhodnocení semestrů. Makra k vyhodnocení zimního a letního semestru jsou ve své podstatě totoţná a liší se pouze tím, odkud čerpají data pro svou činnost. Makro pro vyhodnocení zimního semestru vyhodnotí všechny zimní semestry, makro pro vyhodnocení letního semestru vyhodnocuje výsledky semestrů letních. Jejich spuštění je zahájeno po kliknutí na příslušné tlačítko. Nyní se podíváme podrobněji na dílčí části těchto maker, slouţících k vyhodnocení. V úvodu se vţdy nachází kód pro smazání veškerých dat v prostoru, do kterého má být vloţena tabulka s hodnocením. Dalšími automaticky prováděnými činnostmi je vytvoření záhlaví tabulky, tedy vloţení nadpisů jednotlivých sloupců, zásadní úpravy ve formátování, vloţení hodnoty součtu stipendijních bodů z letních/zimních semestrů a umístění znaku Vojenského oboru. Po vytvoření záhlaví následuje samotný přenos dat, na jejichţ základě se vytváří celkové vyhodnocení. Program postupně překopíruje jména všech studentů, jejich úspěšnost, stipendijní body a splnění v letním, popřípadě zimním semestru. Do dílčích tabulek kaţdého semestru je moţné doplnit aţ deset jmen, potaţmo provést hodnocení u deseti studentů. Tento počet je pro jeden ročník prezenčního studia dostatečně vysoký a nepředpokládáme, ţe by v nejbliţší době mohla nastat situace, kdy by byl nedostatečný. Jelikoţ se ale počty studentů v jednotlivých ročnících liší, nebylo moţné přesně určit, kolik buněk má být z dílčích tabulek semestrů překopírováno. Tento problém byl vyřešen tak, ţe dochází k přepisování dat všech deseti teoreticky moţných studentů v semestrech. Z předchozího vyplývá, ţe pokud počet studentů v tabulkách semestrů nebude roven deseti, budou se v celkovém hodnocení vyskytovat prázdné řádky. Další část makra tedy slouţí k tomu, aby došlo k odstranění prázdných řádku a data studentů se tak sesunula k sobě. 49
Nyní jiţ máme vypsaná data studentů pod sebou a bez nadbytečných prázdných řádků. Stále ale není naplněn hlavní cíl, pro který je celé hodnocení vytvářeno – tedy srovnání. Proto v další části dochází k automatickému seřazení dat podle kritéria úspěšnost, kterou povaţujeme jako hlavní hodnotící kritérium. Jednou z dalších činností makra je výpočet případné finanční částky, která je studentovi vyměřena. Toho je dosaţeno vydělením zadaných celkových finančních prostředků pro odměny (ve třetím řádku na listu společného hodnocení) součtem hodnot stipendijních bodů všech vyhodnocovaných semestrů. Dále je tento dílčí výsledek násoben počtem stipendijních bodů na řádku kaţdého studenta, z čehoţ vznikne konkrétní finanční částka. Pokud je buňka určená pro vyplnění finanční částky prázdná nebo nastavená na hodnotu „0“, ţádnému ze studentů systém odměnu nepřidělí. Po výpočtu finanční odměny dochází ke spuštění makra „pořadí“, provádějícího doplnění čísel ke studentům, a tak faktickému určení jejich umístění. Nakonec se ohraničí data studentů a vytvoří se tak koherentní celek s tabulkou v horní části listu - záhlavím. OBRÁZEK 6 - ZÁHLAVÍ TABULKY SPOLEČNÉHO HODNOCENÍ
50
Mezi tlačítky pro vyhodnocení letního a zimního semestru se nachází tlačítko pro vymazání hodnocení. Před kaţdým spuštěním vyhodnocení doporučujeme pro přehlednost navíc provést vymazání pomocí tohoto tlačítka. Pod velkými tlačítky pro vyhodnocení semestrů a vymazání se nachází
menší
tlačítka,
OBRÁZEK 7 - OVLÁDACÍ PANEL
usnadňující
přepínání mezi jednotlivými semestry. Po kliknutí na konkrétní tlačítko je uţivatel přenesen do vybrané dílčí tabulky. Pro návrat
zpět
na
tabulku
společného
hodnocení je v tabulce kaţdého semestru vyhrazen znak Vojenského oboru, na který je potřeba kliknout levým tlačítkem myši. Pouţívání standartních přepínačů mezi listy na spodní straně sešitu není nutné a z hlediska
rychlosti
je
spíše
kontraproduktivní. Nejníţe umístěné tlačítko slouţí k nastavení poţadavku,
minimálního vysvětleného
stipendijního v kapitole
vyhodnocování dat v tabulkách semestrů, podkapitole úspěšnost. Nastavená hodnota musí být v rozmezí 0 – 100. Po zadání je přiřazena na příslušné místo do všech tabulek jednotlivých semestrů, tedy na třetí řádek sloupce úspěšnost. Při změně minimálního stipendijního poţadavku např. na hodnotu 75 bude mimořádná odměna rozdělována pouze mezi studenty, kteří získali úspěšnost alespoň 75%. Pochopitelně můţe dojít i ke sníţení poţadavku a odměna bude rozdělena mezi větší počet studentů. Nastavení minimálního stipendijního poţadavku je nutné provést před kliknutím na tlačítko pro vyhodnocení semestru.
51
6.7
OPTIMALIZACE SYSTÉMU A PROBLÉMY PŘI TVORBĚ
Optimalizace systému je náročný proces, zahrnující neustálé zkoušení funkčnosti programu na sestavách s různou hardwarovou konfigurací a softwarovou výbavou. Testování bylo prováděno pouze na osobních počítačích a noteboocích s operačním systémem MS Windows v české lokalizaci. Vyzkoušeny byly však různé verze. Výsledný soubor je ve formátu „.xlsx“, kompatibilním s MS Office 2007, 2010 a 2013. Kompatibilita s MS Office 2003 a starším formátem „.xls“ není plně zaručena. Tato verze systému se však v dnešní době vyskytuje jiţ spíše zřídka a zmíněný fakt nepředstavuje výraznější problém. Přehled fungujících testovaných konfigurací:
Notebook/Windows 7 64bit/MS Office 2010 64bit CZ
Notebook/Windows 7 64bit/MS Office 2013 64bit EN
Notebook/Windows XP 32bit/MS Office 2003 32bit CZ
Osobní počítač/Windows XP 32bit/MS Office 2010 32bit CZ
Osobní počítač/Windows 7 64bit/MS Office 2010 32bit CZ
Osobní počítač/Windows XP 32 bit/MS Office 2007 32bit CZ Jako
první
probíhaly
testy
na
notebooku
s
OS
Windows
7
a MS Office 2010 s 64 bitovou strukturou v české lokalizaci. Na této konfiguraci probíhala samotná tvorba. Testování a debugging byly prováděny jiţ během procesu tvorby. Druhým testovaným operačním systémem byl Windows 7 s 32 bitovou strukturou systému a MS Office 2010, taktéţ 32 bit. Spuštění 64 bitového programu ve 32 bitovém OS není moţné. Spuštění 32 bitového programu v 64 bitovém OS je ve většině případů naopak bezproblémové, nemusí však dojít k plnému vyuţití kapacit především operační paměti, coţ v našem případě nepředstavuje ţádný problém. Moderní doba si ţádá pokrok směrem k podpoře 64 bitových operačních systémů a dalších aplikací. Původní vytvořená verze byla následně zkoušena v MS Office 2010 32 bit, přičemţ došlo k nečekaným komplikacím. Procedury uloţené v jednotlivých modulech a plně funkční v MS Office 2010 64 bit byly pro 32 bitový MS Office Excel příliš dlouhé. Verze pro 64 bitové systémy zůstala zachována, musela však být vytvořena 52
i verze pro systémy a kancelářské balíky s 32 bitovou strukturou. Tato činnost proběhla odstraněním stávajících dlouhých procedur a jejich nahrazením několika procedurami kratšími, které na sebe postupně navazují. Zdrojový kód je totoţný, pouze je na konec kratší procedury přidán kód, slouţící k vyvolání činnosti další, navazující procedury. Další testovanou sestavou se stal osobní počítač se stále hojně vyuţívaným OS Windows XP 32bit a MS Office 2007. Testování proběhlo bez větších problémů a byla přijata pouze drobná opatření, vztahující se k celému sešitu. Na počátku roku 2013 vydala firma Microsoft novou verzi svého kancelářského balíku, Microsoft Office 2013. Z důvodu moţného přechodu na tento systém byla testována kompatibilita i v jeho prostředí. Testovaným systémem byl Microsoft Office 2013 64 bit v anglické lokalizaci. Během testování se nevyskytly ţádné potíţe a systém fungoval maximálně korektně.
6.8
PŘÍNOS SYSTÉMU PRO OBOR A JEHO STUDENTY
Od zavedení systému si slibujeme především zvýšení úrovně motivace studentů. Tato domněnka je podloţena především Teorií potřeby úspěchu, popsanou v teoretické části práce. Podle ní by se kaţdý student měl snaţit vyhnout neúspěchu, coţ je v našem případě umístění na nejniţších pozicích vyhodnocení. Další výhodou je přímá moţnost srovnání prezenčních studentů. Tato moţnost nebyla doposud studentům umoţněna a veškeré srovnávání probíhalo v nejlepším případě na úrovni jednoho ročníku a spíše neoficiální cestou. Student se špatnými výsledky tak zůstal v anonymitě, aniţ by došlo ke konfrontaci s výsledky ostatních studentů. Studenti s kvalitními studijními výsledky pak mohli nabýt dojmu, ţe na jejich hodnocení v podstatě vůbec nezáleţí, a jediný poţadavek na jejich studium je jeho splnění. To po zavedení systému jiţ dále nebude moţné a kaţdý student bude ihned vědět, jakých studijních výsledků v porovnání se svými kolegy v daném období dosáhl. Pro Vojenský obor bude zavedení systému znamenat moţnost většího zpřehlednění dosaţených výsledků jeho studentů a větší transparentnost při rozdělování finančních odměn.
53
Vytvořené pořadí studentů má ale mnohem širší vyuţití, neţ by se mohlo na první pohled zdát. Lze ho vyuţít jako klíč pro určování mnoha potřebných věcí. Lépe umístění studenti by mohli dostat přednost před ostatními např. při výběru materiálu na kurzy tak, aby si mohli vybrat materiál přesně na míru, který jim bude nejlépe vyhovovat. Hůře umístění studenti pak obdrţí zbytek materiálu, který na ně zbyde. Toto je pouze jeden z moţných příkladů zvýhodnění studentů s lepšími výsledky. Na stejném základě můţe fungovat i výběr pro personální zabezpečení události, které se nemusí účastnit všichni studenti. Pro zabezpečení mohou být vybráni prospěchově horší studenti, zatímco lepší se mohou věnovat jiným aktivitám.
54
7.
DISKUZE
Pro sestavení specifického hodnotícího systému, jakým systém společného hodnocení prospěchu bezesporu je, neexistuje v podstatě ţádný vzor, podle kterého by došlo alespoň k napodobení klíčových aspektů. Dá se tedy říci, ţe vytvořený systém je ve své stávající podobě jedinečný a podoba s jinými systémy je čistě náhodná. Vyhodnocení probíhá na základě parametrů, zhotovených kreativní činností. Pokud by tento úkol měla provést jiná osoba, dá se předpokládat, ţe by vyhodnocení probíhalo na základě jiných parametrů, mělo odlišnou vizuální podobu, nebo bylo dokonce vytvořené v úplně jiném programu. Přes úspěch v podobě vytvoření systému je třeba podotknout, ţe podmínky hodnocení jsou sice důkladně teoreticky promyšleny, avšak správnost těchto premis ověří aţ uţívání systému v praxi. Ačkoliv je systém zaloţen pouze na objektivně hodnotitelných výsledcích studia, můţe se stát, ţe výsledek hodnocení můţe některým studentům připadat v určitých oblastech nespravedlivý. Jistými omezeními tohoto systému jsou rozdílné počty předmětů a částečně rozdílné obtíţnosti předmětů. Pokud však chceme srovnat všechny studenty společně, podobnému problému se bohuţel nevyhneme. Pro celkové splnění je vţdy nezbytné splnění všech předmětů. Kvantitativně vyšší počet předmětů ale nemusí znamenat automaticky vyšší obtíţnost pro splnění. Závislost kvantitativní a kvalitativní stránky u předmětů nemusí být, a často ani není lineární. Obtíţnost předmětů je navíc velice individuální záleţitostí. Na základě dotazníkového šetření se ukázalo, ţe předměty biomedicínského charakteru, základy biochemie a fyziologie zátěţe, jsou studenty vnímány s velkým odstupem jako nejobtíţnější. Hodnota jejich zátěţového skóru je tedy nejvyšší.
55
8.
ZÁVĚR
Hlavním úkolem celé studie bylo vytvoření systému společného hodnocení prospěchu studentů prezenční formy studia, okamţitě převeditelného do praxe. Lze zkonstatovat, ţe naplnění tohoto úkolu se beze zbytku povedlo. Tvorba systému je důleţitá pro moţnost srovnání všech prezenčních studentů Vojenského oboru, které zároveň plní roli významného motivačního prvku. Zavedení do praxe a první zkušební vyhodnocení studentů je naplánováno po ukončení letního semestru akademického roku 2012/2013. V magisterské práci bude naším cílem zhodnocení efektivity nyní zaváděného systému a provedení případných korektivních opatření. Dále bychom rádi uzavřeli celý projekt prezentováním kompletního motivačního systému pro prezenční studenty. Plánovanou součástí systému je sportovní reprezentace, která by měla být zhodnocována, protoţe student nad rámec svých povinností projeví snahu vytvořit dobré jméno Vojenskému oboru. Často pak musí nahradit docházku na hodinách, nebo doplnit probírané učivo. Snahou tedy je, aby aktivní účast na podobných akcích byla vyuţívána jako další z prostředků pro motivaci a hodnocení studentů. Dalším z cílů magisterské práce bude zhodnocování volitelných předmětů studia a provedení nové evaluace obtíţnosti předmětů tak, aby mohlo dojít k aktualizaci hodnot zátěţových skórů. Tyto hodnoty by měly být co nejvíce aktuální, protoţe pouze aktuální hodnoty přesně vypovídají o pravé obtíţnosti předmětu. Jednou z moţných inovací systému je i implementování stálého stipendijního systému. Současný systém finančního ohodnocení je pouze jednorázového charakteru. Hodnocením mnoha různých oblastí činnosti nabudou studenti pocitu sounáleţitosti s Vojenským oborem a budou se cítit se svými kolegy více součástí celku. Současně budou vědět, ţe jimi dosaţené výsledky jsou zaznamenávány, hodnoceny a nejsou vedení lhostejné.
56
BIBLIOGRAFICKÝ SOUPIS
POUŢITÁ LITERATURA DAIGELER, Thomas. Vedení lidí v kostce: techniky vedoucí k úspěchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 105 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-802-4721-583. HANZELKOVÁ, Alena. Strategický marketing: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xix, 170 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-120-8. HRONÍK, František. Hodnocení pracovníků. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 126 s. ISBN 80-247-1458-2. KAŇÁKOVÁ, Eva. Jak efektivně vést porady. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 169 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-1625-1. KOBLICOVÁ, Hana. Zásady tvorby projektu interní evaluace VO UK FTVS Praha. Praha, 2006. Diplomová práce. FTVS UK. Vedoucí práce Mgr. Vladimír Stančík. KOLÁŘ, Zdeněk a Renata ŠIKULOVÁ. Hodnocení žáků. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 80-247-2834-6. KOSOVÁ, Beata. Učitel 1. stupňa ZŠ a slovné hodnotenie. In: Pedagogická revue, roč. 51, 1999 KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. MACHKOVÁ, Hana a Jaroslav VETEŠKA. Mezinárodní marketing. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2006, 205 s. ISBN 80-247-1678-X. NIGEL, BENNETT, Ron Glatter. Improving educational management through research and consultancy: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Vyd. 1. London: PCP published in association with the Open University, 1994, 166 s. ISBN 18-539-6277-5.
57
PLAMÍNEK, Jiří. Tajemství motivace: jak zařídit, aby pro vás lidé rádi pracovali. 2., dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 127 s. ISBN 978-80-247-34477. PRŮCHA, Jan. Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 1996, 166 s. ISBN 80-2101333-8. PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 978-802-4739-601. PŘÍVĚTIVÝ, Lubomír. Vojenská tělovýchova. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 109 s. ISBN 80-246-0805-7. RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 293 s. Finance (Grada). ISBN 978-80247-3291-6. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-3133-9. SOUS LA DIR. DE ROBERT J. VALLERAND,... ET EDGAR E. THILL,..., Sous la dir. de Robert J. Vallerand,... et Edgar E. Thill,... Introduction à la psychologie de la motivation. Vigot, 1993. ISBN 27-114-9757-7. TOD, David, Joanne THATCHER a Rachel RAHMAN. Psychologie sportu. Vyd. 1. Editor Nigel Holt, Rob Lewis. Překlad Helena Hartlová. Praha: Grada, 2012, 194 s. Z pohledu psychologie. ISBN 978-802-4739-236. ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. Sestra. ISBN 978-8024732-237. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0 VYSEKALOVÁ, Jitka. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 356 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3528-3. 58
VÝROST, Jozef. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 404 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-288. WALKENBACH, John. Excel VBA programming for dummies. 2nd ed. Editor Ivan Slaměník. Indianapolis, Ind.: Wiley Pub., 2010, xviii, 388 p. --For dummies. ISBN 978-0-470-50369-0. WALKENBACH, John. Microsoft Office Excel 2007: programování ve VBA. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 912 s. ISBN 978-80-251-2011-8. WALKENBACH,
John. Excel
2010
power
programming
with
VBA:
programování ve VBA. Vyd. 1. Hoboken: Wiley, 2010, xxiv, 1051 s. ISBN 978-80-2512011-8. WEINBERG, Tamar a Noël M TIDY. The New Community Rules Marketing on the Social Web. 1st ed. Sebastopol: O'Reilly Media, Inc, 2009, p. ISBN 14-493-7928-1.
59
ELEKTRONICKÉ ZDROJE NEZVALOVÁ, Danuše. Pedagogická evaluace. Metodický portál: Články [online]. 25. 10. 2006, [cit. 2013-02-24]. Dostupné z WWW:
. ISSN 1802-4785. Studijní informační systém: Návod k pouţívání. [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://is.cuni.cz/studium/help.php?modul=stev&tema=stev010 Weighted averave mark (WAM) and Annual average mark (AAM). In: [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://sydney.edu.au/business/StudentResources/student_information/student_administr ation_manual/wam Evaluation Research: Introduction to evaluation. In: [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.socialresearchmethods.net/kb/intreval.php
60
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Elektronický dotazník ..................................................................... 35 Obrázek 2 - Vyhodnocování dotazníků .............................................................. 37 Obrázek 3 - Listy v sešitu ................................................................................... 42 Obrázek 4 - Doplňovací část tabulek semestrů ................................................... 44 Obrázek 5 - Vyhodnocovací část tabulek semestrů ............................................ 48 Obrázek 6 - Záhlaví tabulky společného hodnocení ........................................... 50 Obrázek 7 - Ovládací panel ................................................................................. 51
61
PŘÍLOHY
