UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií

Filip Tlustý

Jak změnily teroristické útoky 11. září 2001 český mediální svět? Bakalářská práce

Praha 2009

Autor práce: Filip Tlustý Vedoucí práce: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. Oponent práce: Datum obhajoby: 2009 Hodnocení:

Bibliografický záznam Tlustý, Filip. Jak změnily teroristické útoky 11. září 2001 český mediální svět? Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2009. 39 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jan Křeček, Ph.D. Anotace: Bakalářská práce „Jak změnily teroristické útoky 11. září 2001 český mediální svět?“ má za cíl zjistit, zda vybrané české deníky změnily způsob, jakým své čtenáře informují o leteckých neštěstích. Teroristické útoky na New York a Washington změnily vnímání letadel jako potenciální hrozby nejen pro cestující v uneseném letadle, ale i pro okolí. Je zde předpoklad, že novináři začali používat jiný slovník a snaží ve větší míře u leteckých nehod akcentovat úmyslné zavinění nebo teroristický akt. Otázkou také je, do jaké míry média aktivně pomáhají teroristům šířit jejich základní cíle, strach a paniku.

Annotation: The aim of this bachelor diploma work „How the terrorist attacks of the September 11th in 2001 changed the Czech Media World?“ is to find out if the selected Czech Media did change the way they inform the Public about any Aircraft accident. After the Terrorists Attacks in New York and Washington the Plane hijack can be considered as a serious threat not only for the passengers in such aircraft but from this new perspective also for everybody within a range. There is possibility that the Media treats more often ordinary accidents as they were caused by the Terrorist. In addition it is assumed the Media play the active role in helping to float the fear and panic from the Terrorist actions. Klíčová slova: Pád, letadlo, neštěstí, katastrofa, média, terorismus, útoky, obsahová analýza

Keywords: Fall, Aircraft, Disaster, Catastrophe, Media, Terrorism, Attack, Content Analysis

Prohlášení -

Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně pod vedením PhDr. Jana Křečka, Ph.D. a použil jen uvedené prameny a literaturu.

-

Práce má rozsah 61 325 znaků s mezerami, tj. 34 normostran.

-

Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.

V Praze dne 20.5.2009

Filip Tlustý

Poděkování Děkuji PhDr. Janu Křečkovi, Ph.D. za vedení této práce a cenné rady.

Obsah

OBSAH ………………………………………………………………….. 6 ÚVOD ……………………………………………………………………. 8 1. TERORISMUS ……………………………………………………….. 8 1.1. Definice terorismu ……………………………………………... 8 1.2. Vývoj terorismu ………………………………………………... 8 1.3. Druhy odporu …………………………………………………... 9 1.4. Al-Káida …………………………………………………………10 1.5. Nové druhy terorismu …………………………………………... 11

2. ROLE MÉDIÍ …………………………………………………………. 12 2.1. Mediokracie …………………………………………………….. 12 2.2. Veřejné mínění ………………………………………………….. 13 2.3. Mediální realita …………………………………………………. 13 2.4. Letecké útoky v přímém přenosu……………………………….. 14 2.5. Pohled teroristů …………………………………………………. 16

3. ZPRAVODAJSKÉ HODNOTY ………………………………………. 16 3.1. Vývoj konceptů zpravodajských hodnot ………………………. 16 3.2. Jaké zpravodajské hodnoty se vyskytovaly v článcích ……….... 17

4. ČESKÁ MÉDIA ……………………………………………………… 18 4.1. Elektronická média …………………………………………….. 18 4.2. Tištěná média …………………………………………………... 19

5. VÝZKUMNÁ ČÁST ………………………………………………… 21 5.1. Obsahová analýza ………………………………………………. 21 5.2. Metodologie …………………………………………………….. 22 5.3. Zkoumané proměnné …………………………………………… 23

6. ZÁVĚR ……………………………………………………………….. 36

6

RESUMÉ ………………………………………………………………… 37 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………………………… 38

7

ÚVOD

Téma své bakalářské práce jsem si vybral proto, abych si ověřil svoji hypotézu, že česká média po leteckých útocích 11. září 2001 změnila svůj pohled na mezinárodní terorismus a v zájmu vyšší sledovanosti, resp. prodejnosti, inklinují ke zkratkovitému informování. Tímto dávají teroristům nezasloužený prostor a zvyšují jim kredit mezi jejich stoupenci a sympatizanty. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se chci zaměřit na vývoj různých teroristických uskupení, především nejznámější alKáidy a vlivu jejich medializovaných akcí na veřejné mínění. Zároveň jsem se snažil zhodnotit, jak jsou média pro teroristy důležitá. K dokreslení událostí v New Yorku a Washingtonu jsem zachytil první hodiny zpravodajského vysílání jak ve Spojených státech, tak následně v českých médiích. V praktické části této práce jsem poté pomocí kvantitativní obsahové analýzy srovnal tři české deníky (MF Dnes, Právo a Blesk) v rozmezí let 1999 – 2003 a snažil se zachytit změnu v zpravodajství o pádech letadel ve vybraných článcích. Cílem bylo zjistit, zda tyto deníky, po bezprecedentních teroristických akcích 11. září 2001, změnily způsob informování o leteckých katastrofách. Články proto hodnotím dle připouštěných důvodů neštěstí, porovnávám bulvární a nebulvární deníky a zdůraznění některé z příčin pádu letadla.

1. TERORISMUS

1.1. Definice terorismu – teror – z latiny strach, hrůza. – obecná definice1 – politicky, ideologicky či nábožensky motivované, slepé, nerozlišené zabíjení bezbranného a nevinného obyvatelstva.

1.2. Vývoj terorismu 11. září 2001 a zejména použití dopravních letadel jako vražedné zbraně, znamenalo zlom v uvažování obyčejných lidí o hrozbě terorismu a jeho vývoji. Ještě na počátku 90. let nebyl terorismus považován za hrozbu, hovořilo se o něm spíše jako o riziku.2 Náhled na tento jev se začal měnit až v druhé polovině minulého desetiletí, potom, co přišly první 1 2

Eichler, J. Terorismus a války na počátku 21. století. Praha: Karolinum, 2007, s 169. Eichler, J. Terorismus a války na počátku 21. století. Praha: Karolinum, 2007, s 143.

8

teroristické útoky s desítkami mrtvých a stovkami zraněných lidí, o velkých materiálních škodách ani nemluvě. Šokovaná veřejnost na řadě míst světa se musela bolestně vyrovnávat s důsledky krutých akcí bezohledných teroristů. A mezníkem zcela zásadního významu se staly teroristické útoky dne 11. 9. 2001. Datum 11. září 2001 změnilo historii terorismu. Dvě letadla, unesená radikálními islamistickými teroristy, narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, další pak do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Jedná se o zcela bezprecedentní akci v dějinách tzv. nového terorismu, fenoménu 21. století. Masová média pak umožnila sledování tohoto aktu i následujícího dění v přímém přenosu. Útokem na Světové obchodní centrum začala nová éra terorismu3, zvláště se v ní pak ukazuje blízký vztah terorismu a médií jako jeho nástroje. Od té doby se ze všech možných úhlů pohledu diskutuje o závažnosti a příčinách této naléhavé hrozby a také o možnostech, jak jí čelit. Terorismus je úspěšný při naplňování svého základního cíle, kterým je šířit strach ve společnosti.

1.3. Druhy odporu Terorismus se od klasické války liší zejména složením hlavním aktérů. V případě války jimi jsou státy, koalice, armády a také obyvatelstvo, zatímco v případě teroristických útoků je stát a hlavně jeho obyvatelstvo, vystaveno do pasivní role napadených a vydíraných. Manipulují s jeho veřejným míněním a vyvolávají reakce odpovídajícím jejich zájmům a cílům. Teroristé útočí s cílem přilákat na sebe pozornost, vytvořit atmosféru strachu, destabilizovat stát, jeho autoritu, nebo si vynutit změnu jeho vnitřní nebo zahraniční politiky. Na rozdíl od klasické války probíhají přípravy na útok velmi skrytě, za podmínek přísného utajení. Teroristé se zásadně vyhýbají přímému, čelnímu souboji, napadají ze zálohy a nečekaně. Zasahují společnost v těch nejcitlivějších a nejzranitelnějších bodech. Tak dosahují něčeho, co je v klasické válce téměř nemožné, tedy zcela obcházejí nejsilnější prvky obrany své oběti. Ve chvíli teroristického úderu jsou mimo hru i ty nejnákladnější a nejsofistikovanější systémy. Při velmi nízkých početních stavech a relativně nízkých nákladech dosahují velkých ničivých účinků. Teroristé velmi promyšleně a soustředěně využívají nástrojů psychologické války, aby nálady a pocity veřejného mínění ovlivňovali ve svůj vlastní prospěch. Hlavními nástroji jsou vraždy, atentáty, braní rukojmí, únosy letadel a vydírání. Nechávají oběť v nejistotě, aby nevěděla, odkud útok přišel a aby procházela těžkým rozhodováním, jak zareagovat. Právě teroristické útoky z 11. 9. 2001 tuto atmosféru 3

Eichler, J. Terorismus a války na počátku 21. století. Praha: Karolinum, 2007, s 143.

9

ještě více umocnily. V souvislosti s těmito údery se začal používat výraz „hyperterorismus“ nebo také „globální terorismus“.

1.4. Al-Káida Jednou z nejznámějších globálních teroristických organizací je al-Káida. Teroristická organizace al-Káida působí zhruba v 60 zemích světa. Tato organizace je naprosto odlišná od jiných gerilových nebo teroristických organizací. Je postavena na silné ideologii, má silnou podporu muslimské veřejnosti a je složena z jedinců z různých vrstev, etnik a národností. Byla založena v 80. letech Usámou bin Ládinem, který vcelku snadno získával podporu na budování výcvikových táborů, základen a náborových středisek. Díky Sovětské invazi v Afghánistánu tuto podporu získával právě ze Západu, zejména od Američanů, kteří mu dodávali pro boj proti Sovětům nezbytné zbraně a vybavení. Základní islamistické a teroristické skupiny sdružené pod hlavičkou al-Káidy pracovaly jako volná koalice, každá se svým vlastním vedením či ústředím. Skupiny byly připraveny se v případě potřeby spojit a spolupracovat na jakékoli větší akci. Za dobu deseti let se ale také změnil postoj samotných Spojených států k této skupině. Z dřívějších bojovníků za svobodu, proti Sovětskému svazu se stali teroristé a zločinci. Bombové útoky na americká velvyslanectví v Nairobi a Dár es Salámu byly dílem právě této rozvětvené skupiny. Nespornou výhodou je ideologická jednota a silné zázemí takto rozšířené organizace. První zásadou, na které se všechny odnože al-Káida shodnou, je vynutit si podstatné omezení vlivu USA a ostatních zemí „západního“ světa v islámských zemích. Na to navazuje cíl dlouhodobějšího charakteru, kterým je vytvoření panislámského kalifátu v celém muslimském světě. Zásadní shoda panuje také ve způsobech volených k dosahování takto stanovených cílů.4 Na prvním místě je to důraz na co nejvyšší počet mrtvých při teroristických úderech5. Al-Káida a její odnože ani v nejmenším neváhají nasměrovat útoky tam, kde je co nejvíce lidí, o nichž oni sami nejlépe vědí, že se ničím neprovinili. Teroristické údery z 11. 9. 2001 ukázaly, že globální teroristé se už neomezují jenom na jeden stát nebo na jeho vnitřní politiku. Usilují o vysoký počet obětí, který svými psychologickými dopady přesahuje státní hranice a ovlivňuje veřejné mínění nejen v jedné zemi, ale v celém regionu či dokonce v celém světě. V souvislosti s rozvojem nových

4

Eichler, J. Terorismus a války na počátku 21. století. Praha: Karolinum, 2007, s. 143 Potůček, J. Média a terorismus, Dostupné na URL: http://www.e-polis.cz/sociologie/20-media-aterorismus.html 5

10

technologických vymožeností mají teroristé daleko více možností vzájemné komunikace, přesunů a koordinaci svých záměrů. Prostředky k dosažení cílů terorismu starého typu bylo vyvolání strachu, zastrašení a psychického nátlaku. Počet obětí teroristického útoku nebyl ani tak důležitý, jako právě vyvinutí psychického teroru. Tím, že by teroristické skupiny maximalizovaly počet obětí, ztratily by podporu části společnosti, která byla důležitá pro pozdější získání legitimity, v případě úspěšného nátlaku. Terorismus starého typu byl navíc téměř výhradně regionálního zaměření, tedy týkal se pouze konkrétních regionů a jen málokdy přesahoval jeho hranice6.

1.5. Nové druhy terorismu Od devadesátých let nastupuje nová forma terorismu, tzv. Nový terorismus, jehož cílem se stává maximalizace obětí, používá daleko brutálnější prostředky, využívá moderní technologie a především média. Počtem obětí a brutálností prostředků noví teroristé zajistili, že se dnes nikdo nemůže cítit zcela bezpečně, lidé na západě jsou nuceni žít s neustálým pocitem strachu a nejistoty. Cíle a požadavky těchto nových teroristů zůstávají nejasné a nevyřčené. Jasné zůstává pouze to, že se staví proti stávajícímu světovému systému, nejsou vázané ani regionálně, teroristický útok může přijít kdekoli a kdykoli. Terorismus je bojem utlačovaných proti utlačovatelům, slabých proti silným a právě z tohoto důvodu je nový terorismus zaměřen především proti Americe, která je vnímána jako nositel západní etnocentrické kultury a rozmachu. Na Západě se již mnoho let odehrává drama muslimských přistěhovalců. Na první pohled se zdá, že drtivá většina se jich integrovala a že klidně a bez protestů přijala západní životní styl. Nepatrná část z nich se z obavy o svou identitu oddělila od ostatních. Nejprve špatně prožívala politickou a kulturní nadvládu americké velmoci v arabském světě, a to jako znesvěcení posvátné islámské půdy (americká armáda zůstala v Saúdské Arábii, i když válka v Perském zálivu v roce 1991 skončila), anebo vnímala americkou pomoc Izraeli jako válku proti muslimům.7

6

ETA Euskadi Ta Askatasuna nebo ETA je ozbrojená baskická nacionalistická a separatistická organizace, která se snaží násilím vytvořit nezávislý socialistický stát. Organizace byla založena v roce 1959 za totalitního režimu generála Franca a rychle se vyvinula ze skupiny prosazující tradiční kulturní způsoby v polovojenskou organizaci. IRA Irská republikánská armáda je militantní organizace působící současně převážně v Severním Irsku. Usilovala zejména o nezávislost Severního Irska na Velké Británii. V současné době se odzbrojila a stala se částečně legální politickou silou. 7

Miller, Z. Svaté války a civilizační tolerance, Praha: Academia, 2005, s. 47

11

Zrod nového terorismu souvisí s rozvojem masových médií, globalizací a především rozpadem bipolárního světa, který držel potenciální nové útočníky zaměstnané v lokálních konfliktech. Během studené války pomáhaly obě soupeřící mocnosti při výcviku profesionálních zabijáků, ze kterých se dnes etablují teroristické organizace typu Al-Káida a útočí na bývalé podporovatele. Tento fenomén se označuje jako „blowback“.8 Rozvoj masových médií a komunikací, především internetu, usnadnil komunikaci i teroristům, masová média pak zajistila co největší účinnost teroristického útoku. Existuje-li tu možnost sledovat teroristický útok v přímém přenosu, jeho psychický účinek se zněkolikanásobí během velmi krátké chvíle, a to tím spíše, čím je tento útok brutálnější, například jako útok na Světové obchodní centrum. Na rozdíl od jiných forem násilí a organizovaného zločinu, které o publicitu ani přinejmenším nestojí, terorismus se bez ní neobejde. Public Relation ven jde v dnešní době efektivně docílit pouze s pomocí médií. Do konce 60. let byl terorismus marginální problém, dnes je to prioritní mediální téma.

2.

Role médií

2.1. Mediokracie Média hrají v životě člověka stále významnější roli, začíná se v této souvislosti hovořit jako o vládě médií, mediokracii. 9 Od konce 18. století získávají média stále větší roli v politickém rozhodování. Nezanedbatelná role médií je dobře vidět v autoritářských státech, kde politická sféra ovládá sféru mediální, což ji umožňuje zcela kontrolovat masy. V liberálních demokraciích je zase politická sféra závislá na mediální sféře, bez ní by politici nemohli komunikovat se svými voliči. Politická sféra je v popředí zájmu médií, čímž média plní úlohu hlídacího psa demokracie.10 Média jsou zcela autonomní a mají moc výrazně proměňovat veřejné mínění, což až nabízí myšlenky o jakési mediální konspiraci. Mají-li média tak silný vliv na veřejné mínění, není těžké si domyslet, jak významnou roli hrají masová média při utváření veřejného mínění o teroristickém útoku. Tím, že masová média ihned rozšíří zprávu o útoku, umocní cíl teroristů, tedy vyvolat co největší psychický teror a

8

Potůček, J. Média a terorismus, Dostupné na URL: http://www.e-polis.cz/sociologie/20-media-aterorismus.html 9 Hendersonová, H.: Vláda mediokracie a ekonomika ovládání pozornosti. Prostor, 1999 42:108-111 10 Pehe, J: Dostupné na URL http://www.pehe.cz/Members/redaktor/volby-a-prostor-odpovednosti-vdemokracii

12

strach. Navíc to, co je vytištěno černé na bílém, nebo to co běží v televizi je běžně považováno za neměnnou pravdu. 2.2. Veřejné mínění Média ovlivňují veřejné mínění tím, že vytvářejí vlastní realitu, diametrálně odlišnou od skutečné reality. Mediální realita skutečnost pouze zrcadlí, utváří pouze její lomový obraz. Na jedné straně jsou média závislá už na vstupech, například o čem je vlády nebo vyšetřovací komise informují, na druhé straně jsou média závislá na sledovanosti, ukazují to, co většina chce vidět. Mediální výzkumy prováděné od 50. let poukazují na odlišnost mediální a skutečné reality.11 V médiích jsou etnické menšiny, sociální skupiny nebo geopolitické oblasti zastoupeny nepoměrně jinak, než jak tomu doopravdy ve společnosti je. Stejně tak je tomu i s kriminalitou, média ukazují to, co chce divák vidět. V porovnání s policejními statistikami nabízejí média značně zkreslený pohled na kriminalitu. Média věnují silně nadproporční pozornost především násilným zločinům, terorismu a korupci. Nicméně se těmto tématům věnují pro to, protože je po nich poptávka.

2.3. Mediální realita Mediální realita by se měla co nejblíže blížit skutečnosti, tzn. média by měla být objektivní, což je však těžké uskutečnit, protože každý zpravodaj je ve své podstatě člověk a jako takový je ovlivněn svými názory a pocity. Plná profesionální objektivita není možná, lze se ji však blížit tím, že si zpravodaj ponechává odstup od témat. Rozhodně by média neměla podávat

jednostranné

či

dokonce

tendenční

informace,

takové

jsou

pak

liché.

Nejkontroverznější mediální instituce, katarská televizní stanice Al-Džazíra12 se netají svoji protiamerickou a antisemitskou podporou, sleduje ji asi 35 milionů Arabů ve 20 muslimských zemích. Několik moderátorů a reportérů diskusních pořadů patří mezi panarabské nacionalisty, kteří otevřeně sympatizují s radikálním islámem a organizací Al-Káida. Americká obdoba Al-Džazíry, televize Fox Network si ale v tomto ohledu nevede o nic lépe. Nacionalismus a otevřený šovinismus dostávají přednost před objektivním zpravodajstvím. Televizní stanice funguje na základě předpokladu, že diváci – a těch jsou desítky milionů,

11

Meca, V.: Sociologický časopis, 2001/37, s. 477 arabská televizní stanice se sídlem v Kataru. Byla založena v roce 1996, mezi její první pracovníky patřila řada bývalých zaměstnanců v témže roce zrušeného arabskojazyčného televizního kanálu BBC. Al-Džazíra býva často některými pravicovými kruhy v USA kritizována za podporu terorismu, hlavně proto, že vysílá nahrávky, které pořizují přímo teroristé a ostatní militantní organizace. 12

13

neboť Fox News13 jsou v Americe nejoblíbenějším zdrojem informací – sdílejí neskrývanou obsesi Usámou bin Ladinem. Pozvaní hosté, jejichž názory se liší od názorů televizní stanice Fox, bývají terčem slovních útoků. Neobjektivní, tendenčně zaměřené, zmanipulované informace zbytečně rozdmýchávají nenávist na obou stranách. Po 11. září 2001 se rozpoutal nový hon na čarodějnice, nikdy před tím, nebyl terorismus tak často a tak dlouho omílán ve světovém tisku. Amerika dostala citelný zásah a bylo nutné zamaskovat chyby, bez kterých by Bushova administrativa byla schopná útokům zabránit, bylo pro to nutné předhodit obětního beránka. A důležitou roli v tom sehrála opět média. Během dvou měsíců nastala ve světovém tisku změna, bylo možné sledovat ve světovém tisku v přímém přenosu válku v Afganistanu.14 Velmi důležitou roli hrála média při hrozbě útoků biologickými zbraněmi jako antrax v době po 11. září. Chtě nechtě média každou další zprávou o novém objevu sněti slezinné rozšiřovala paniku po Spojených státech. Média se po 11. zářím stala nástrojem šíření masové hysterie v doposud nepoznané míře. Hlavním úspěchem teroristů tak nebyl ani počet nakažených snětí, ale strach vyvolaný médii v takové míře, vyvolání mediální hysterie. Tento příklad odráží reklamní cíl teroristického aktu. Teroristická akce upozorňuje na existenci, odhodlání a program teroristické organizace. Dosáhnout tohoto cíle je v podmínkách masových sdělovacích prostředků a jejich orientace na exkluzivní zprávy relativně snadné. Média rozvoj terorismus stimulují a dokonce podporují.15 Terorismus je na nich závislý a do jisté míry jsou i média závislá na terorismu. Právě terorismus totiž znamená pro média velice atraktivní přísun informací. Zajišťuje větší sledovanost, a tím samozřejmě i vyšší příjmy. Bez médií by byl terorismus jen lokální záležitostí a z hlediska globální bezpečnosti by měl minimální význam.

2.4. Letecké útoky v přímém přenosu Útoky 11. září přinesly v přímém přenosu do domácností a na pracoviště celého světa ztráty na lidských životech a na majetku. Severní věž Světového obchodního centra byla zasažena v 8.45 newyorského času, o necelých 5 minut později měla zpravodajská televizní stanice CNN záběry hořícího mrakodrapu a přinášela neověřené informace, že do této věže 13

Fox Broadcasting Company, známá též jako FOX je název americké televizní sítě. Je součástí News Corporation mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Zpravodajství Fox News je kritizováno za silnou podporu republikánů. 14 Ryan, M: Framing the war against terrorism, 2004, SAGE Publications. 15 Brzybohatý, M: Katedra krizového řízení, Policejní akademie, Praha

14

narazilo letadlo. V době, kdy byla zasažena i Jižní věž obchodního centra, v 9:03 měly již všechny hlavní televizní stanice, ABC, CBS, NBS a Fox News zřízena také živá vysílání, proto náraz druhého letadla byl zaznamenán přímým přenosem do celého světa. Tyto záběry zněkolikanásobily celkový efekt a prokázaly teroristům ještě větší ohlas, negativní i pozitivní. Samotná příprava útoků musela teroristům zabrat několik měsíců či let, ale jelikož šlo ve své podstatě hlavně o symbolický útok, New York jako mediální centrum Spojených států, zaručoval již předem vysokou publicitu. To se také následně potvrdilo. Díky zprostředkovaným záběrům televizních stanic, mohly první zasažený hořící mrakodrap sledovat na obrazovkách milióny lidí, a posléze v přímém přenosu vidí útok a náraz druhého letadla. Jestliže se většina do té doby domnívala nebo doufala, že šlo o nešťastnou náhodu, protože nikdo v tu dobu žádné podložené informace neměl, druhý náraz musel vyvolat zděšení, beznaděj a hysterii. Pokud tedy bylo při plánování těchto neomluvitelných útoků počítáno i s tímto efektem, teroristé naplno využili veškeré možnosti, která nová média nabízejí. Z tohoto pohledu tedy teroristé rozhodně dosáhli svého. Během jedné hodiny, kdy byly postupně zasaženy tři významné budovy a symboly Spojených států, byla o jejich činech informována téměř celá planeta. Díky médiím tak lidé na celém světě viděli v přímém přenosu hořící budovy, náraz letadla do jedné z nich a nakonec i nečekané zhroucení obou věží. Toto násilí zasáhlo zejména Američany, ti spoléhají nejvíce právě na televizní vysílání a věří mu. Proto se mohli jen stěží smířit s tím, že záběry, které vidí jsou skutečné a že nejde o žádné divadlo. Podle výzkumu, který provedl Kirsten Mogensten – Television journalism dutiny terror attacks16 byly uveřejňované zprávy průběžně cenzurovány. A to nejen televizními režiséry, ale přímo i kameramany a reportéry, kteří byli na místě. Z velmi málo publikovaných záběrů, musela být hrůza, kterou uvěznění lidé v mrakodrapech prožívali, nepředstavitelná. Proto naštěstí na veřejnost ve větší míře nepronikly záběry hořících nebo padajících lidí, kteří si skokem z budovy chtěli zachránit život. Psychologický dopad těchto útoků byl pro obyvatele, zejména Spojených států, hluboký. Navíc média během několika následujících dní chrlila podrobnější a detailnější pozadí těchto události. Veřejnost se tedy postupně dozvídala o hrdinství cestujících ve čtvrtém uneseném letadle, kteří se, podle vyšetřování, postavili teroristům na odpor a zabránili tak dalšímu útoku, který by si mohl vyžádat ještě větší počet obětí. Na druhou stranu se například zjistilo, jak snadným způsobem se únosci letadel zmocnili a že zejména slabé bezpečnostní procedury na vnitrostátních letech a podcenění rizika (bezpečnostní agentury předem varovaly 16

Nejvýznamnějším televizním stanicím a reportérům byl předložen dotazník, který se zajímal právě o 11. září, co zrovna reportéři dělali, jak informovali apod. Více na http://mvc.sagepub.com/cgi/content/abstract/1/1/31

15

na možnost velkého útoku ze strany teroristů) umožnilo islámským radikálům provést tento bezprecedentní čin. Americká administrativě proto musela velmi citlivě volit správné výrazy pro tyto činy a pro případné odvetné akce.17

2.5. Pohled teroristů Pro stoupence organizace al Kaidá byly tyto útoky povzbudivým signálem, že je možné udeřit a zranit zemi která symbolizuje v muslimském světě nepřijatelné hodnoty – Wall Street jako symbol bohatství na úkor arabského světa a Pentagon jako symbol amerického imperialismu. Proč jsou média pro teroristy tak důležitá?

3.

-

potřebují, aby se veřejnost seznámila s jejich ideologickým záměrem

-

kalkulují s tím, že jim publicita zvýší další sympatizanty

-

odvetná opatření jim v očích sympatizantů opatrují aureolu mučedníků a hrdinů

-

mediální pokrytí incidentů teroristům dále pomáhá získat strategickou převahu

Zpravodajské hodnoty A proč jsou vlastně akce teroristů pro média tak zajímavá? Jak je možné, že se

jakýkoli teroristický čin dostane do hledáčku médií? Podle mého názoru, mají teroristé v dnešní době velmi usnadněný přístup na titulní strany a do hlavních zpravodajských relací. Jejich činy totiž, mimo jiné, naplňují základní principy zpravodajských hodnot – soubor kritérií pro výběr, zpracování událostí a zařazení zpráv do zpravodajství, podle kterých redakce posuzují co zařadí či nezařadí do zpravodajství.18

3.1. Vývoj konceptů zpravodajských hodnot Zpravodajské hodnoty – v 60. a 70. letech se ukotvilo několik konceptů. Prvním je nové pojetí zpravodajských hodnot. V roce 1965 norští vědci Johan Galtung a Marie Holmboe Ruge uveřejnili časopisecký text The Structure of Foreign News. Vědci tím, že odhalili různé organizační, žánrové a sociokulturní faktory pro produkci zpráv mohli dát teoretikům první 17

Louw, E.P: The War Against Terrorism, A Public Relations Challange for Pentagon. 2003, SAGE publications Zpravodajské hodnoty dle konceptu Johan Galtung a Marie Holmboe Ruge. Autoři vyjmenovávají: Rozměr událostí, blízkost, jasnost, omezený časový rozměr, závažnost, souznění, personifikace, negativnost, významnost, drama a akce. 18

16

průkazné empirické studie o vnitřní mediální logice zpravodajských organizací. Koncept se samozřejmě dále vyvíjel, z dalších vědců, kteří se zpravodajskými hodnotami zabývali, je to například Winfried Schulz19. Výzkumy gatekeepingu20 ukázaly, že editoři i zpravodajové nejsou nějak vědomě stranící. Ukazuje se tak jako i u jiných termínů (jako je objektivita či vyváženost), že zkoumání zpravodajských hodnot je spíše vhodné v euroatlantické mediální sféře jako analytický nástroj u delší časové řady než jako objektivní kategorie pro artikulaci aktuálních determinací mediálních textů. V tomto pohledu jsem tedy chtěl popsat jaké zpravodajské hodnoty, podle výše zmíněných principů, umožnily teroristům dostat se na přední strany českých novin. 3.2. Jaké zpravodajské hodnoty se vyskytovaly v článcích Mezi zpravodajské hodnoty, které články o pádu letadel, ať už malých, vojenských nebo velkých dopravních, obsahují, je určitě negativita – je svým způsobem nejzajímavější zpravodajskou hodnotou, protože její vliv je pociťován jako velmi silný a proto obvykle vítězí nad všemi ostatními. Zároveň je negativita zpravodajství nejčastěji vytýkána. Jedním z častých sociálně-psychologických vysvětlení tohoto jevu je jistá fascinace zlem. Dle Galtunga a Rugeové existuje v životě jistá asymetrie mezi pozitivním a negativním. První je obvykle složité a dlouhodobé, druhé bývá prosté a děje se v krátkém časovém úseku. Referovat o negativní události je proto snazší. Letecké útoky navíc přinesly průběžnost – frekvenci, čili časový úsek, v kterém se událost rozprostírá. Jak již bylo popsáno, teroristické únosy, v prvních dnech po 11. září, zaujímaly podstatnou část vydávaných deníků. Informace byly průběžně aktualizovány a doplňovány. K tomu se také předpokládala odvetná akce, proto média dále mohla spekulovat o datu nebo místě takových akcí. Navíc rozměr – velikost, související s psychologií vnímání, jako další zpravodajská hodnota, je v tomto případě zřejmý. V novodobých dějinách se analogický případ nevyskytoval, z pohledu médií proto velmi nosné téma – vysoký počet obětí, zákeřnost útoků, záběry hořících a následně hroutících se mrakodrapů, symbolů bohaté Ameriky, dále vysoká organizovanost a načasování všech útoků. Tento čin byl také jednoznačný, jasně definováno zlo a nevinné 19

zavádí šest kategorií: status (elitní národy, lidi a instituce), identifikace (blízkost, etnocentrismus, personifikace, emoce), valence (agrese, kontroverze, hodnoty, úspěch), konzonance (téma, stereotyp, předvídatelnost), relevance (důsledky, zájem), dynamika (časová vhodnost, neurčitost, neočekávatelnost). 20 Gatekeeping je odborný termín teorie masové komunikace, který popisuje způsob, jakým dochází, vědomě či nevědomě, ke kontrole obsahu masmediální produkce. Komunikační teorie zkoumají většinou gatekeeping, který vykonávají autoři obsahu, a zaměřují se hlavně na kritéria, podle kterých se rozhodují. Vycházejí z předpokladu, že reportéři a editoři se chovají jako gatekeeper, vrátný, strážce, dveřník, jenž některé informace propustí a jiné nechá stát přede dveřmi.

17

oběti. I když z hlediska blízkosti by zpráva o teroristických činech ve Spojených státech neměla vykazovat pro české deníky zpravodajskou hodnotu, v tomto případě je vnímána spíše kulturní nebo civilizační blízkost, navíc zdůrazněna útoky islámských radikálů. Zde jsme se jakoby přidali na stranu západních hodnot. Zároveň byly tyto akce naprosto neočekávané a byly zasažen tzv. Elitní národ, což bezesporu Spojené státy jsou. Z již zmiňovaného mediálního centra, měl New York v tomto pohledu „náskok“, protože v něm sídlí významné mediální organizace a bylo pravděpodobné, že přímé přenosy z míst úderů budou k dispozici. 4. Česká média během útoků Dle mého názoru tento útok zásadním způsobem změnil uvažování většiny novinářů o terorismu a proto média informovala velmi sugestivně. Zprávy nebyly ověřovány, důležité bylo přinášet stále nové, doplňující informace, z jakýchkoli zdrojů. Je třeba ale upřesnit, že v prvních hodinách po útocích byl velký nedostatek věrohodných informací. Na druhou stranu média, v těchto dnech, zaznamenala enormní zájem o svá zpravodajství. České deníky prodávaly v prvních dnech o čtyřicet až padesát procent výtisků víc, mnoho lidí kupovalo i několikery noviny, aby mohli informace porovnávat. Televizní zprávy na Nově 11. září sledovaly rekordní tři miliony 241 tisíc diváků, Události na ČT1 viděly dva miliony 274 tisíc a Deník na Primě 914 tisíc lidí.21 Světové deníky a televize samozřejmě také zaznamenaly prudký nárůst prodeje a sledovanosti. V prvních dnech dokonce jindy zavilí rivalové, americké komerční televize, zapomněli na konkurenční boj a vyměňovali si informace i obrazové materiály zcela zadarmo.

4.1. Elektronická média Jak se k těmto událostem postavila česká média? Já sám si dodnes vybavuji co jsem v danou dobu dělal a jako většina mých známých na tento den pravděpodobně nikdy nezapomenu. Takové události se prostě člověku zapíší do paměti, proto vím, že první zdroj informací byl internet a rozhlas. V práci v té době bohužel nebyl internet příliš na úrovni, proto bylo lepší průběžně sledovat rozhlasové zpravodajství. Je pravda, že při otevření webových stránek CNN a načtení obrázků, již byly zachyceny obě hořící věže Světového obchodního centra, proto, jak již i zprávy naznačovaly, nebylo pochyb, že šlo o úmyslný čin. V podobném duchu informovala i česká média a to jak elektronická, tak tištěná. První informace o nárazu letadla do jedné z věží Světového obchodního centra přinesla rozhlasová 21

Neumannova, J. Média a mimořádné události: Týden, 43/2001, str. 88

18

stanice Radiožurnál. Na ČT1 byl k dispozici běžící text, tzv „kraul“ a na ČT2 od 16.24 pak mimořádné studio s hosty, např. Lubomír Zaorálek – tehdy předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny nebo senátor Michael Žantovský. Celé vysílání bylo velmi improvizované, ale byl dán prostor jak převzatým záběrům a komentářům zahraničních televizí, tak názorům pozvaných hostů. Hlavní zpravodajská relace na ČT1 „Události“, byla relativně vyvážená a profesionální. Byly poskytnuty základní informace, včetně kontextu. Navíc měla Česká televize svoje zpravodaje v New Yorku i Washingtonu, proto mohly zaznít i bezprostřední reakce z místa neštěstí. Mimořádné studio poté pokračovalo na ČT2 s dalšími hosty, kteří se zamýšleli nad příčinami a dopady těchto činů. Zprávy na TV Prima naopak přinesly velmi málo živých informací z místa útoků, zpravodajství se zaměřilo zejména na česká protiteroristická opatření. Televizní noviny na Nově pak dovršily celkově senzacechtivý přístup komerčních televizí, kdy byl komentář k vysílaným obrázkům předčítán příliš emotivně a bez nadhledu.22 Divákovi ale byly předloženy souhrnné informace ke všem událostem.

4.2. Tištěná média Novináři z tištěných médií měli tedy ještě několik hodin navíc, aby přinesli co možná nejucelenější zpravodajství z předchozího dne. Všem deníkům dominovaly velké fotografie hořících mrakodrapů, druhého letadla před nárazem do Jižní věže a v neposlední řadě trosky zřícených budov. Úvodní strany se lišily pouze v sugestivnosti titulků a perexu.

Výběr z titulních stran: Blesk 12.9.2001 Tohle je válka Krvavé žně teroru Svět teď bude jiný  letecký útok na New York  110 pater Světového obchodního centra v troskách  Pentagon hoří  Bílý dům evakuován  Desetitisíce mrtvých 22

Britské Listy - Media – Dostupné na URL: http://www.blisty.cz/files/isarc/0109/20010912d.html#03

19

 Bomby v ulicích  hrůza, strach, panika  pomsta islámských fundamentalistů?  Česká armáda v pohotovosti Titulní strana zobrazuje fotografii hořících „Dvojčat“. Menší fotografie, v pravém dolním rohu, zachycuje útok druhého letadla.

MF Dnes 12. září 2001 Teroristé zabili tisíce lidí Vypukla třetí světová válka, či nastal soudný den? Bezpochyby na to myslí ochromení Američané, kteří se včera stali terčem hrůzných útoků dosud neznámých teroristů.

Právo 12. září 2001 TERORISTÉ UDEŘILI NA USA tisíce mrtvých po útoku unesených dopravních letadel na New York a Washington. Další letadla plná pasažérů se zřítila na jiných místech. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Útok byl nečekaný a dokonale připravený. Tak jako si nikdo nedovedl představit, že by mohly podobné útoky nastat, nečekali samozřejmě ani čeští novináři nebo česká média takový vývoj. Proto vlastně v prvních dnech přebírají informace od zpravodajských agentur nebo využívají zpravodaje, které měly již dříve v USA. Vzhledem k tomu, že Spojené státy bezprostředně po útocích a několik dní poté, víceméně uzavřely vzdušný prostor a hranice, nebylo možné vyslat zvláštní zpravodaje a přinášet vlastní aktuality. Zpravodajství tedy obsahovalo převzaté informace zpravodajských agentur, analýzy českých bezpečnostních expertů, vyjádření vládních představitelů nebo reakce postižených nebo nějakým způsobem zúčastněných osob. Vzhledem k velmi omezenému přístupu k jakýmkoli informacím, měly i zpravodajské agentury limitované zdroje. Proto přebíraly nejčastěji stanoviska a prohlášení vládních a bezpečnostních složek (Bushova administrativa, FBI, CIA…) na tiskových konferencích a briefincích. Zde byly veřejnosti předkládány pečlivě formulované deskripce událostí.23

23

Ryan, M: Framng the war against the terrorism. Sage http://gaz.sagepub.com/cgi/content/abstract/66/5/363

20

Protože internetové portály, respektive internet v České republice jako celek, nebyl ani zdaleka na úrovni srovnatelné s dneškem, byl rozhlas a televize v podstatě jediným dostupným zpravodajským kanálem během dne. Noviny však ve svých rozšířených vydáních analyzovaly postupně vývoj, mohly různými ilustracemi přiblížit čtenářům poslední minuty před nárazy apod. Jak jsem již psal dříve, deníky vycházely ve zvýšených nákladech, protože čtenáři kupovali pro lepší přehled různé druhy periodik.

Jelikož ve všech novinách vycházely speciální přílohy a téma teroristů zabíralo více jak 2/3 vydání, započítání těchto článků do celkové analýzy by mohlo zkreslit výsledná data. Tabulky a statistiky tedy neobsahují zprávy mezi 12. – 30. září. Z analyzovaných článků je patrné, že všechny deníky měly útoky letadel po několik dní jako hlavní zprávu na titulní straně, čili nepoměrně více než o jakékoli jiné události, kdy se zřítilo např. dopravní letadlo, před nebo po tomto období. Jak jsem již psal výše, je to samozřejmě pochopitelné, protože takto nečekané útoky se staly ústředními tématy všech světových deníků, proto se česká média nemohla chovat jinak.

5. Výzkumná část 5.1. Obsahová analýza

metoda systematického a kvantitativního studia a analyzování sdělení systematickým a objektivním způsobem za účelem měření jevů , které jsou obsahem nějaké zprávy. Praktická část bakalářské práce je věnována analýze tisku, prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy, s cílem zjistit jakým způsobem česká média informují o leteckých neštěstích v období před a po 11. září.

V souvislosti s tímto zadáním byly definovány dvě výzkumné otázky:

V1 – změnil se způsob informování v článcích o pádech letadel před a po útocích 11. září 2001? V2 – používají bulvární a nebulvární média jiný způsob informování o leteckých neštěstích?

21

Obsahová analýza je definována jako kvantitativní metoda s vysoce strukturovaným a selektivním procesem. Tento postup vychází ze sociálněvědních metod měření a kvantifikace a při jeho použití se mediované obsahy zkoumají s ohledem na několik vybraných znaků.24 Její součástí musí být definice kvantitativních jednotek. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení, jako jeho formou, autorem i adresátem takového sdělení.25 V zásadě se týká rozboru a využití údajů všech dokumentů (např. knih, novin, časopisů, propagačních tiskovin apod.), v nichž jsou zafixovány informace o sociální realitě. Nejčastěji se používá právě v mediálních studiích. Aplikovaná obsahová analýza byla rozdělena do několika fází a zkoumala novinové články o leteckých neštěstích. První fází byl výběr zdroje dokumentů (jednotlivých článků). Články byly vybrány na základě klíčových slov „pád letadla“, „letecké neštěstí“, „letecká katastrofa“ a to z novinových zdrojů, buď vyhledávaných počítačem nebo v archivech periodického tisku. Další fází bylo stanovení systému kvantifikace, zkoumání frekvence výskytu článků k určeným kategoriím a výskytu v jednotlivých zdrojích.

5.2. Metodologie

Zkoumaný vzorek tvoří tří české deníky, dva nebulvární a jeden bulvární. Jedná se o MF Dnes, Právo a bulvární deník Blesk.26 Původně navržený čtvrtý nebulvární deník Lidové noviny (LN) jsem se rozhodl z výzkumu vynechat, jelikož se domnívám, že pro potřebu mojí analýzy jsou dva nebulvární deníky dostatečným vzorkem, a také při úvodní rešerši článků byly poznatky mezi MF Dnes, LN a Právem podobné. Tyto tři deníky jsem si vybral proto, že tvoří celostátní tisk, patří jim přední příčka v četnosti a mohou mít tedy značný vliv na formování veřejného mínění. Analyzovány byly články, které obsahovaly klíčová slova „pád letadla“, „letecké neštěstí“, „letecká katastrofa“ a vyskytovaly se v těchto denících v rozmezí 1. 1. 1999 – 31. 12. 2003. V práci nebyly zaznamenány články bezprostředně po teroristických útocích, tedy od 12. – 30. 9. Metodou analýzy novinových článků byla kvantitativní obsahová analýza. Za jednotku analýzy byl určen jeden výše definovaný článek. Celkem bylo kvantitativní metodou analyzováno 551 novinových článků. 24

Hagen, L., Scherer, W., Schulz, W., aj. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha : Karolinum, 1998. Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002. s. 168 26 MF Dnes - Majoritním vlastníkem je od roku 1994 německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH; Právo - vydavatel je akciová společnost Borgis, patří z více než devadesáti procent šéfredaktoru Práva Zdeňkovi Porybnému; Blesk - stoprocentně vlastní švýcarské vydavatelství Ringier AG. 25

22

U každé analyzované jednotky jsem sledoval 11 proměnných. Kromě média a data, jsem hodnotil, jaká příčina pádu letadla byla uvedena v článku, dále místo pádu letadla, tedy zda se jednalo o událost zahraniční nebo v České republice. Důležitým aspektem byl i typ letadla, jelikož se v médiích s větší pravděpodobností objeví větší neštěstí, zejména dopravních letadel. Důležitost textu zvýrazňuje fotografie a také jeho umístění, sledoval jsem tedy na jaké straně je článek otisknut, případně zda je událost zmiňována ve více článcích v daném vydání, případně počet fotografií u článku.

5.3. Zkoumané proměné

Jako první jsem ve vybraných denících zjišťoval počet článků, kde se v textu vyskytoval pád letadla nebo nějaké letecké neštěstí. Z celkového počtu 551 se 92 zpráv týkalo pádů dopravních letadel, kde byla pravděpodobnost většího počtu obětí. Zbývajících 459 textů popisuje pády malých, vojenských nebo sportovních letadel. Z tabulky 1 vyplývá, že více jak 83% leteckých neštěstí, popisovaných v médiích, připadá na malá nebo vojenská letadla, která by neměla mít potenciál být teroristickou hrozbou.

počet článků procenta pád dopravního letadla 92 16,7% pád malého letadla 315 57,2% pád vojenského letadla 88 16,0% pád při let. přehlídce/sport. akci 56 10,2% Celkem 551 100,0% tabulka č. 1: podíl jednotlivých leteckých neštěstí Rozdělíme-li si články podle jednotlivých deníků, zjistíme, že se paradoxně více článků o pádech letadel vyskytuje v seriózním tisku než v bulváru, i když procentuelně se pohybujeme na podobných hodnotách – viz. tabulka 2.

počet článků procenta MF Dnes 205 37,2% Právo 178 32,3% Blesk 168 30,5% Celkem 551 100,0% tabulka č. 2: počet článků dle jednotlivých médií

23

V tabulce číslo 3 jsem se dále zajímal o počty článků o leteckých katastrofách před a po 11. září, a to jak malých, tak samozřejmě i velkých dopravních letadel. U všech deníků vzrostl počet článků, kde se toto téma objevilo, i přestože bylo záměrně období po 11. září vynecháno. Může to být způsobeno tím, že jakékoli podobné události bývají k těmto útokům přirovnávány a články odkazují na možnost dalšího teroristického činu. Zároveň se po tomto datu začala více analyzovat letecká neštěstí, byly zveřejňovány souhrny katastrof a začaly se objevovat i menší nehody.

MF Dnes Právo Blesk procenta procenta procenta Před 11. září 89 72 71 43,4% 40,4% 42,3% Po 11. září 116 106 97 56,6% 59,6% 57,7% Celkem 205 178 168 100,0% 100,0% 100,0% tabulka č. 3: články o pádech letadel před a po 11. září 2001 (od 1.10.2001)

Poměrně důležitým aspektem analýzy je i místo pádu letadla – tab. 4. Vycházím-li z principu zpravodajských hodnot, potvrzuje se hypotéza, že zprávy lokálního významu, jsou zaznamenány většinou v případech, kdy se to nějakým způsobem dotýká České republiky. Z tohoto důvodu není překvapením, že pády malých, soukromých letadel se vyskytují pouze s místem pádu v rámci České republiky. Není pravděpodobné, že by v zahraničí malá letadla nepadala a že by se o nich v místním tisku neinformovalo. Jsou proto zachyceny pouze letecké havárie, kde je předpoklad větších škod, případně oběti v podobě diváků a nezúčastněných osob. V České republice nebyl naštěstí zaznamenán žádný významný pád většího dopravního stroje, čili se v tabulce také neobjevuje.

Česká republika Mimo ČR pád dopravního letadla 0 92 pád malého letadla 315 0 pád vojenského letadla 3 85 pád při let. přehlídce/sport. akci 4 52 Celkem 322 229 tabulka č. 4: rozdělení leteckých neštěstí dle místa pádu Podrobněji jsem v tabulce č. 5 rozdělil jednotlivé články dle typu letadle podle deníku. V bulvárním Blesku převažují zprávy o pádech malých letadel nebo o nehodách při organizovaných leteckých akcích. Na druhou stranu počet článků o pádech dopravních strojů je menší, než v seriózním tisku. V seriózním tisku se k jednotlivým dopravním nehodám

24

opakovaně vracejí, přinášejí podrobnější analýzu důvodu pádu, přebírají zprávy z tiskových agentur. Bulvární tisk, v případě pochybností, přinese většinou až závěrečné resumé a neinformuje průběžně. Právo Egyptský boeing s 217 lidmi na palubě se řítil do moře u břehů USA 1. 11. 1999 BOSTON (ČTK, CNN, mat) Egyptské letadlo Boeing 767 s 217 lidmi na palubě se v neděli v 9.15 SEČ půl hodiny po startu zřítilo do moře u břehů amerického státu Massachusetts. Naděje na záchranu cestujících jsou mizivé. Příčiny katastrofy zatím nejsou známy. 2. 11. 1999 …prošetřují se verze, experti se podivují nad strmým pádem letadla, nebyl zaznamenán požár ani výbuch… 3. 11. 1999 …záchranáři mají stopy černých skříněk z boeingu... 4. 11. 1999 …bouře zmařila vyzvednutí černých skříněk…

O této události informovaly všechny zkoumané deníky. Protože nebylo jasné, proč letadlo spadlo, byl předpoklad, že budou deníky průběžně přinášet nová fakta. Na rozdíl od Blesku, který přinesl informaci o pádu letadla z neznámých příčin a pak se již událostí zabýval jen okrajově, Právo a MF Dnes měly po všechny dny, dokud nebyla analyzována tzv. „černá skříňka“, doplňující aktuality, fotografie či ilustrace místa pádu. Poté co se ukázalo, že za zřícení letadla může egyptský pilot, který tím spáchal sebevraždu, zařadil Blesk tuto kauzu na první stranu: Blesk, 19. 11. 1999 Proč museli zemřít nevinní? Šokující odhalení o sebevražedném činu pilota Boeingu 767 New York (SAD, mak) Vyšetřovatelé předkládají další otřesné zprávy o posledním letu Boeingu 767 společnosti Egypt Air nad Atlantikem. „To je můj poslední let. Vkládám svůj osud do rukou božích“. Touto větou rozhodl pilo letu o své sebevraždě. A co víc, také o osudu dalších 216 nic netušících pasažérů.

MF Dnes

procenta

Právo

procenta

pád dopravního letadla 38 32 18,5% 18,0% pád malého letadla 118 93 57,6% 52,2% pád vojenského 36 34 letadla 17,6% 19,1% pád při let. 13 19 přehlídce/sport. akci 6,3% 10,7% Celkem 205 178 100,0% 100,0% tabulka č. 5: pády letadel v jednotlivých denících

25

Blesk

procenta

22 104

13,1% 61,9%

18

10,7%

24 168

14,3% 100,0%

Důležitým faktorem dalšího výzkumu byly uváděné důvody a teorie pádů letadel. Nejprve jsem předpokládal, že v případě havárií malých a sportovních strojů nebude žádný nebo téměř žádný článek, který by připouštěl teroristický útok. Zrovna tak by tato teorie měla platit u nehod, které se staly během vojenských cvičení nebo leteckých přehlídek. Z tabulek č. 6, 7, 8 se potvrzuje, že v žádném článku o pádech malých, vojenských či sportovních letadel není zmínka ani o teroristech nebo o úmyslném činu. Jedinou výjimkou je náraz malého letadla do výškové budovy v Miláně, kde byla silná podobnost z nedávnými útoky na mrakodrapy v New Yorku, proto se nelze divit, že tato hypotéza byla alespoň připuštěna. Jinak jsou uváděny jako nejčastější příčiny technické problémy a lidské chyby.

MF Dnes, Duben 2002: Pád letadla v Miláně nebyl úmysl, říkají vyšetřovatelé Milán - Náraz malého turistického letadla do mrakodrapu Pirelli v severoitalském Miláně minulý týden nezpůsobil pilot úmyslně, vyplývá z prvních výsledků šetření, o nichž včera informovala zástupkyně státního žalobce Bruna Albertiniová. Střet letadla s budovou původně vyvolal v italské veřejnosti zděšení, protože některé náznaky nehody připomínaly loňské zářijové teroristické útoky v USA. Zpočátku se nedala vyloučit ani hypotéza sebevraždy, čemuž nasvědčovaly i problémy, které měl pilot v osobním životě. Třetí hypotézou je nehoda zapříčiněná technickými problémy. "Prvky, které byly dosud shromážděny, vedou k vyloučení úmyslného činu," řekla prokurátorka. Její výrok tak protiřečí úternímu prohlášení ministra dopravy Pietra Lunardiho, který dal najevo přesvědčení, že příčinou neštěstí byla pilotova sebevražda

Dále jsem vycházel z předpokladu, že seriózní tisk je spíše neutrální, proto bude více akcentovat technické chyby nebo selhání lidského faktoru. Na rozdíl od deníku Blesk, kde budou ve větší míře akcentovány spíše teorie o úmyslném činu. Ze stejných tabulek 6, 7 a 8, ale tato hypotéza není potvrzena, protože jak Právo, tak Blesk mají pravděpodobnost teroristického důvody okolo 6%, MF Dnes o procento méně – viz grafy č. 1 – 3. Technickým problémům je ve všech denících přisuzováno okolo 50% (MF Dnes 51%, Právo 50% a nejvíce Blesk 54%). Lidská chyba mohla způsobit pád letadla tímto poměrem (MF Dnes 31%, Právo 36% a Blesk 34%). Pokud ale budeme započítávat články pouze o dopravních letadlech, bývá teroristický důvod zmiňován jako druhá nejčastější příčina pádu – Graf č. 4.

26

Důvody pádu letadla teroristický technická lidský jiná MF Dnes útok chyba faktor možnost pád dopravního letadla 10 26 9 8 pád malého letadla 1 54 46 17 pád vojenského letadla 0 26 7 3 pád při let. přehlídce/sport. akci 0 5 7 1 Celkem 11 111 69 29 tabulka č. 6: důvody pádu letadel - MF Dnes

Důvody pádu letadla MF Dnes

13%

5%

teroristický útok technická chyba lidský faktor

31%

51%

Graf č. 1: Důvody pádu letadla – MF Dnes

Důvody pádu letadla teroristický technická lidský jiná Právo útok chyba faktor možnost pád dopravního letadla 11 19 6 6 pád malého letadla 1 46 40 6 pád vojenského letadla 0 21 12 1 pád při let. přehlídce/sport. akci 0 7 10 2 Celkem 12 93 68 15 tabulka č. 7: důvody pádu letadel – Právo

27

jiná možnost

Důvody pádu letadla Právo

8%

6%

teroristický útok technická chyba 36%

lidský faktor jiná možnost

50%

Graf č. 2: Důvody pádu letadla – Právo

Důvody pádu letadla teroristický technická Blesk útok chyba pád dopravního letadla 9 18 pád malého letadla 1 57 pád vojenského letadla 0 11 pád při let. 0 12 přehlídce/sport. akci Celkem 10 98 tabulka č. 8 důvody pádu letadel - Blesk

28

lidský faktor

jiná možnost 6 2 41 5 5 2 10 62

2 11

Důvody pádu letadla Blesk

6%

6%

teroristický útok technická chyba

34%

lidský faktor jiná možnost

54%

Graf č. 3: Důvody pádu letadla – Blesk

Pády dopravních letadel 30

Počet článků

25 20

teroristický útok technická chyba

15

lidský faktor jiná možnost

10 5 0

MF Dnes

Právo

Graf č. 4: Důvody pádu velkých dopravních letadel

29

Blesk

Abych potvrdil nebo vyvrátil svoji hypotézu, že média po zářijových leteckých útocích více akcentují možnosti teroristických činů v souvislosti s leteckými nehodami, rozdělil jsem v následujících tabulkách jednotlivé články na období před a po 11. září. Jak jsem již zmínil období do konce měsíce září po útocích nebude reflektováno, protože by s ohledem na ne zcela objektivní zpravodajství a velký počet odpovídajících článků, mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Z následujících grafů č. 5 – 8 vyplývá, že ve všech denících byl zaznamenán nárůst článků, které jako jednu z možností připouštějí teroristický útok. Dá se usuzovat, že před 11. září nebyl terorismus vnímán tak často jako teoretická možnost pádu. Po 11. září logicky tento podíl vzrostl. Do konce roku 2001 proto stoupl počet článků, kde je tato možnost připouštěna nebo je dána jako jedna z hlavních možností neštěstí. Lze to zdůvodnit tím, že po 11. září je tato hrozba pravděpodobnější a i čtenáři potřebují alespoň ujistit, že se o žádný další teroristický čin nejednalo, proto je nutno tento důvod zmínit. Bulvární Blesk zaznamenal nejvyšší nárůst článků, které tento důvod zmiňují, pravděpodobně z toho důvodu, že se více žene za senzací je schopen tuto možnost, i neověřenou, zveřejnit.

MF Dnes, 13.11.2001 Světové trhy jsou znovu v šoku Pád letadla v New Yorku způsobil propad akcií na burzách. Klesl dolar i ropa. Téměř přesně dva měsíce poté, co teroristé s unesenými boeingy zaútočili na USA, zřítilo se včera v New Yorku další letadlo. Světové finanční trhy, jež se začaly vzpamatovávat z nejhoršího, zažily nový šok.

Právo, 13.11.2001 Nad New Yorkem vybuchlo dopravní letadlo Hrůzu teroristických útoků z 11. září připomněla včera exploze a pád dopravního letadla společnosti American Airlines na předměstí New Yorku. Blesk, 13.11.2001 Dva měsíce poté New York znovu v plamenech Masakr! Ruka Ládina nebo neštěstí? Na čtvrť Queens se zřítilo dopravní letadlo. Výbuch na palubě airbusu. 255 mrtvých pasažérů

Všem článkům opět dominují na titulních stranách velké fotografie hořících trosek domů a motoru letadla. I když je tedy teroristický útok zmiňován v článcích okrajově, všechny deníky připomínají 11. září a souvislosti s popisovanou katastrofou. V navození teroristických akcí zašel nejdále, dle očekávání, deník Blesk, který připomněl strůjce útoků

30

bin Ládina. Jak se ale posléze vyjasnilo, šlo o technickou závadu, jak již první den připustila MF Dnes i Právo. U ostatních důvodů není patrný žádný trend, zda se změnila pravděpodobnost technické nebo jiné chyby dle jednotlivých deníků. Zatímco u MF Dnes a Práva došlo k poklesu u technické a lidské chyby, deník Blesk zaznamenal mírné zvýšení. Pro jiné možnosti vzrostl počet článků u MF Dnes, ale u Práva a Blesku byl pokles. Důvod - teroristický útok 7

7

6 5

5

před 11.9.2001 po 11.9.2001

3

MF Dnes

Právo

Blesk

Graf č. 5 – důvod – teroristický útok

Důvod - technická chyba 62 55 49

48

50

38

MF Dnes

před 11.9.2001 po 11.9.2001

Právo

Blesk

Graf č. 6 – důvod - technická chyba

31

Důvod - lidský faktor 39 36 33

32

30

29

před 11.9.2001 po 11.9.2001

MF Dnes

Právo

Blesk

Graf č. 7 – Důvod – lidský faktor

Důvod - jiná možnost 16 13

před 11.9.2001 po 11.9.2001

9 7

6

4

MF Dnes

Právo

Blesk

Graf č. 8 – Důvod – jiná možnost

Atraktivitu článku, respektive důležitost, umocňuje jeho umístění a také přiložené fotografie, související s popisovaným článkem. Proto jsem se v další části zaměřil na to, jakou důležitost jednotlivé deníky článkům o leteckých neštěstích přikládají. Umístění článku na první stránku, navíc s tučným titulkem a přiloženou fotografií čtenáře zaujme, zároveň podpoří prodej periodika. V tabulce č. 9 a grafu č. 9 je tedy shrnuto kolik článků v průběhu zkoumaných čtyř let bylo otištěno na první, resp. dalších stranách. Každé noviny mají svoji zahraniční rubriku, kde jsou pak většinou popisovány letecké nehody s větším počtem obětí, ale bez souvislosti na Českou republiku. Deník Blesk pak navíc důležité zprávy otiskuje také

32

na poslední straně, kde je u ostatních deníků zpravidla sportovní rubrika. Protože je z pohledu Blesku poslední stránka také atraktivní, je třeba ji zde samostatně zmínit. Na titulní stranu se tedy ve všech denících dostaly pouze letecká neštěstí dopravních letadel. Jako určující pro umístění na titulní stranu je počet obětí čili negativita, není podstatná (opět dle principu zpravodajských hodnot) blízkost či zda tragédie zasáhla „elitní národ“. V zahraničních rubrikách jsou pak méně tragická nebo spíše méně atraktivní letecká neštěstí, případně pokračování z titulních stran. Jak jsem se již zmínil, Blesk přináší na své poslední straně letecká neštěstí častěji, než na straně titulní. Na úvodních stranách se nejčastěji věnuje skandálům a celebritám. Pádům malých letadel je pak ve všech denících určena černá kronika, uprostřed listů.

pády letadel - umístění článku MF Dnes Právo Blesk 1. strana 7 8 12 2. - 3 . strana 0 0 4 zahraniční nebo z ciziny 111 89 61 poslední strana (Blesk) 0 0 49 jiné umístění - černá 87 81 42 kronika… Celkem 205 178 168 Tabulka č. 9 – umístění článku

33

Umístění článku 120 100 80 MF Dnes 60

Právo Blesk

40 20 0 1. strana

2. - 3 . strana

zahraniční nebo poslední strana jiné umístění z ciziny (Blesk) černá kronika…

Graf č. 9 – umístění článků

Fotografie, které doprovázejí a dokreslují některá letecká neštěstí, bývají připojeny častěji v bulvárním Blesku – tabulka č. 10. Zatímco MF Dnes a Právo mají alespoň jednu fotografii u 15%, resp. 17% článků, (Graf č. 10, 11), Blesk uveřejňuje alespoň jednu fotografii u plných 27% článků a dvě fotografie byly přiloženy k 18% textům (Graf č. 12). Potvrzuje se předpoklad bulvárního deníku jako periodika zaměřeného na efekt a přilákání čtenářů.

pády letadel doprovodné fotografie MF Dnes Právo žádná fotka 139 117 1 fotka 31 30 2 fotky 18 21 3 fotky 11 6 4 a více fotek 6 4 Tabulka č. 10 – doprovodné fotografie

34

Blesk 72 45 31 12 8

Fotografie u článku - MF Dnes

5%

3%

9% žádná fotka 1 fotka 15%

2 fotky 3 fotky 4 a více fotek 68%

Graf č.10 – fotografie u článku – MF Dnes

Fotografie u článku - Právo

3% 2% 12%

žádná fotka 1 fotka 2 fotky

17%

3 fotky 66%

Graf č. 11 – Fotografie u článku – Právo

35

4 a více fotek

Fotografie u článku - Blesk

5% 7%

žádná fotka 18%

43%

1 fotka 2 fotky 3 fotky 4 a více fotek

27%

Graf č. 12 – Fotografie u článku – Blesk

6. Závěr Tato bakalářská práce měla za úkol srovnat vybrané české deníky a popsat změny, v informování o leteckých neštěstích. Dále byl v této práci zachycen vývoj terorismu a zhodnocena role médií, které poskytují teroristům nepřiměřený prostor a tím pomáhají v šíření strachu a paniky ve veřejnosti. Akce teroristů splňují podle principů zpravodajských hodnot podmínky proto, aby se články o těchto činech objevily na titulních stranách. V části věnované samotným útokům na Spojené státy, jsem zachytil chování hlavních amerických televizí a srovnal situaci v České republice. I přes minimum dostupných informací se česká veřejnoprávní média snažila poměrně objektivně události divákům přiblížit. V následujících dnech poté české deníky analyzovaly důvody, bezpečnostní opatření a případné odvetné akce. Na základě provedené kvantitativní obsahové analýzy se dá říci, že nastal určitý posun v přinášení informací před 11. září a po leteckých útocích na New York a Washington. Po 11. resp. 30. září se ve všech denících zvýšil počet článků, které informují o pádech letadel. Noviny začaly přinášet seznamy nejhorších leteckých katastrof, na stránkách deníků se častěji objevovaly i menší nehody. Dále se dá potvrdit, že v českých tištěných médiích se rovněž nezaznamenávají pády malých letadel v zahraničí, zatímco tuzemská neštěstí se pravidelně reportují. Není to ale způsobeno tím, že by v zahraničí malá letadla nepadala, ale tyto nehody nejsou pro české deníky zajímavé.

36

Za zmínku rovněž stojí fakt, že nejvíce článků o zřícení letadel zachytila MF Dnes, Právo a Blesk mají téměř shodný počet. Jako nejčastější příčiny leteckých neštěstí ve všech denících je uváděna technická závada, dále poté lidský faktor. Teroristické důvody jsou zmiňovány marginálně, nicméně pokud se výběr zmenší pouze na dopravní letadla, je možnost pádu, z důvodu teroristického útoku, druhá nejčastější a to opět u všech deníků. Hypotézu, že pády letadel budou častěji zdůvodňované úmyslným teroristickým činem se mi částečně povedlo potvrdit u bulvárního Blesku. Po 30. září stoupl počet článků, které útoky připouštějí více jak dvojnásobně, u ostatních deníků stoupl také, ale nedá se usuzovat, na dlouhodobější trend. V každém článku před i po 11. září byl možný důvod teroristického činu zmíněn pouze v těch případech, kdy to naznačovaly původní zprávy vyšetřovatelů nebo se objevily souvislosti s jinými útoky. Deníky nespekulovaly a v nejasných případech raději volily neutrální důvody, s odkazem na nedostatek podrobností. V deníku Blesk nicméně po 30. září uvádějí teroristické důvody jako nejčastější možnou alternativu. Jak se dalo předpokládat, bulvární deník více inklinuje k zkratkovitým senzačním událostem, proto začal častěji připouštět souvislost s teroristy. Naproti tomu nebulvární deníky přinášejí o leteckých nehodách objektivnější zpravodajství.

Resume

The aim of this bachelor thesis is to compare selected Czech Newspapers and describe the changes in providing information about aircraft accidents. In addition to that, it points out the evolution of the terrorism and evaluates the role of the media, which provides inadequate large spaces for terrorist acts, thus helping to spread fear and panic in public. The terrorist’s acts are fulfilling the media rules in order to appear on the first page. In the section that deals with attacks on the United States, the behavior of major U.S. television was described, and then compared with their counterparts in the Czech Republic. Despite the lack of information available to the Czech public media it made the effort to objectively inform the audience. In the following days after the attacks, the printed media analyzed the consequences, feedbacks of that attacks and safety measures in the Czech Republic. Based on a quantitative content analysis there was noticed a slight progress in bringing the information before 11 September and after the attacks on New York and Washington. After September 11th resp. 30th, an increase in number of articles about aircraft accident was proved in all newspapers.

37

It is also worth mentioning the fact that most articles on aircraft crashes are picked up by MF Dnes, while Právo and Blesk have almost the same number. It is true that the most common causes of air disasters mentioned in all newspapers is a technical fault, and then the human error. Terrorist reasons are often mentioned; however, if we consider civil aircrafts only, the terrorist attack motivation will jump to the second place in all newspapers. Hypothesis that the aircraft accident was caused by a terrorist act was partially proven when analyzing the Blesk tabloid. After the September 30th the number of articles that presumes the terrorist attacks rose more than double in the case of the tabloid. Other newspapers also increased the number of such articles but this cannot be considered as a longterm trend. In each article, before and after the September 11th, the terrorist act was mentioned as a possible reason only in those cases when was suggested in the original report by the investigators, or it was supposed to be connected with other attacks. Journalists did not speculate, and unclear cases were rather presented neutrally, with reference to the lack of details. As expected, tabloids which are more inclined to sensational events began to accept more often the reason of a terrorist attack in each presented case. By contrast, front line newspapers are bringing, objective news regarding any aircraft accident they are dealing with.

Seznam použité literatury

Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Karolinum, 2002. Eichler, Jan. Terorismus a války na počátku 21. století, Praha, Karolinum, 2007 Hagen, L., Scherer, W., Schulz, W., aj. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 1998. McQuail, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál, 1999 MÜLLER, Zdeněk. Svaté války a civilizační tolerance, Praha, Academia, 2005 Petrusek, M. Velký sociologický slovník, Praha, Karolinum, 1996 SCHMID, Alex, P. Terrorism and the media, London, SAGE Publications, 1992 TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství, Praha, Portál, 2006

Internetové zdroje: Jirák, J: Jak se česká média vyrovnala s událostmi po 11. září 2001, http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue02/glosa_jirak_02.htm

38

Dostupné na

Meca, V.: Sociologický časopis, 2001/37, s. 477, Dostupné na http://sreview.soc.cas.cz/ Mogensen,

K:

Television

journalism

dutiny

terror

attacks,

Dostupné

na

http://mvc.sagepub.com/cgi/content/abstract/1/1/31

Neumannová, J. Média a mimořádné události: Týden, 43/2001, str. 88, Dostupné na http://www.tyden.cz

Louw, E.P: The War Against Terrorism, A Public Relations Challange for Pentagon. 2003, Dostupné na URL: http://gaz.sagepub.com/cgi/content/abstract/65/3/211

Pehe, J. Média a politika, Dostupné na URL: http://www.pehe.cz/Members/redaktor/volby-aprostor-odpovednosti-v-demokracii Potůček, J. Média a terorismus, Dostupné na URL: http://www.e-polis.cz/sociologie/20media-a-terorismus.html

Ryan, M: Framing the war against terrorism, 2004, SAGE Publications, Dostupné na URL: http://gaz.sagepub.com/cgi/content/abstract/66/5/363

Winseck, D: Information Operations „Blowback“, Communication, Propaganda, and Surveillance

in

the

Global

War

on

http://gaz.sagepub.com/cgi/content/abstract/70/6/419

Prameny: Blesk, 1999 – 2003, ročníky 8, 9, 10, 11, 12. MF Dnes, 1999 – 2003, ročníky 10, 11, 12, 13, 14. Právo, 1999 – 2003, ročníky 9, 10, 11, 12, 14.

39

Terrorism,

Dostupné

na

URL: