UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Anna Kozáková

Digitální komunikační technologie a konvergence audiovizuálních médií – Česká televize a internet Bakalářská práce

Praha 2014

Autor práce: Anna Kozáková Vedoucí práce: PhDr. Martin Lokšík Datum obhajoby: 2014

Bibliografický záznam

KOZÁKOVÁ, Anna. Digitální komunikační technologie a konvergence audiovizuálních médií – Česká televize a internet. Praha, 2014. 97 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Martin Lokšík,

Anotace (abstrakt) Tato bakalářská práce pojednává o vývoji internetových stránek České televize od jejich vzniku v roce 1996 do roku 2013. Cílem mé práce je zachytit hlavní prvky v jejich proměnách a v souvislosti s konvergencí audiovizuálních a nových médií. V teoretické části je popsán proces digitalizace a jeho dopad na fungování audiovizuálních médií. Součástí teorie je také vývoj internetu a vznik nových médií. Dále je popsán proces konvergence a její jednotlivé druhy, které se promítají do žurnalistiky. Prezentuje různé pohledy na dělení konvergence podle vybraných autorů. Praktická část se zabývá vývojem internetových stránek České televize, v obdobích, která jsou vymezena lety, kdy docházelo k výrazným proměnám. Velký důraz je kladen zejména na proměnu funkce internetu jako jedné ze služeb, které by veřejnoprávní médium mělo poskytovat.

Abstract The subject of this thesis is developement of the website of czech TV from their founding in 1996 to year 2013. The goal of this thesis is to capture significant points in their changing due to convergence of new and audiovisual media. In the theory, The proces of digitization is described and its impact on audiovisual media. A part of the theory is also developement of the internet and new media. Next, the proces of convergence is describe and its parts, which have impact on journalism. The different views of chosen authors on convergence are ppresented. The practical part concentrates

on the developement of czech TV website in chapters, which are divided according to significant changes. The main interes tis in changes in function of the internet as a part ofservice of public media.

Klíčová slova Konvergence, digitalizace, internet, nová média Česká televize,

Keywords Convergence, digitization, internet, new media, Czech TV

Rozsah práce: 60 686 znaků včetně mezer

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 16. května 2014

Anna Kozáková

1

Obsah

ÚVOD.......................................................................................................................................................... 2 1. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 4 1.1. DIGITALIZACE ................................................................................................................................... 4

1.1.1. Digitalizace zpracování zvukových a obrazových záznamů .......................... 4 1.1.2. Digitalizace vysílání........................................................................................ 5 1.2. INTERNET A NOVÁ MÉDIA .................................................................................................................. 6

1.2.1 Dělení nových médií podle Karola Jakubowicze............................................. 7 1.3. KONVERGENCE ................................................................................................................................. 7

1.3.1 Různé interpretace konvergence ...................................................................... 8 1.3.1 Technologická konvergence ............................................................................ 9 1.3.2. Žurnalistická konvergence ............................................................................ 10 1.3.3. Příčiny konvergence...................................................................................... 11 1.3.4. Proměny audiovizuálních médií v důsledku technologické konvergence .... 13 1.3.5. Změny v chování uživatelů ........................................................................... 14 2. PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 15 2.1 POČÁTKY WEBU ............................................................................................................................... 16 2.2 OBDOBÍ 1999 - 2004 ........................................................................................................................ 18 2.3 OBDOBÍ 2005 - 2009 ........................................................................................................................ 20

2010 - 2013 ............................................................................................................. 23 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 24 SUMMARY .............................................................................................................................................. 25 3. POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY......................................................................................... 27 3.1 LITERATURA .................................................................................................................................... 27 3.2 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ................................................................................................................... 28 3.3 ROZHOVORY .................................................................................................................................... 31 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 32 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 33

2

Úvod Tématem této bakalářské práce jsou proměny fungování audiovizuálních médií v důsledku digitalizace a konvergence. V první části si představíme problematiku digitalizace a oblasti, ve kterých se promítla, neboť právě nové technologie a přechod od používání analogových informací k digitálním výrazně ovlivnily změny v mediální krajině, fungování jednotlivých typů médií a jejich sbližování. V souvislosti s rozvojem internetu a jeho pronikání do všech oblastí lidské činnosti si vymezíme pojem nových médií a seznámíme se s jejich členěním podle Karola Jakubowicze. V této práci bych ráda reflektovala, jak se podle tohoto pojetí nových médií vyvíjela činnost České televize na internetu. Dále si přiblížíme problematiku konvergence, její příčiny a důsledky. Na základě vybrané literatury k tématu si představíme, s jakými podobami konvergence se v souvislosti s médii můžeme setkat. Nejde o jednoduchou skutečnost, ale o komplexní soubor změn v různých sférách, které ovlivňují a mění žurnalistickou praxi, podobu médií a jejich vzájemné vztahy. Konvergence se dotýká více rovin a pohledy na ni se mohou lišit. Rozmanitost této tematiky si můžeme ilustrovat přístupy různých autorů. Vybrala jsem tři autory, s jejichž přístupy se seznámíme. Na výzkumu společnosti Millward Brown si ukážeme, jak se proměňuje chování uživatelů v souvislosti s jejich adaptací na konvergenci a pronikání stále většího množství technologických novinek do všedního života. Se stoupajícím počtem zařízení přicházejí nové možnosti, jak může člověk informace přijímat a využívat. V druhé části budeme na základě shromážděných poznatků zkoumat vývoj a proměny funkce internetových stránek České televize. Mezníky zkoumaného období měly původně být vznik rok 1996, kdy web vznikl, a rok 2011, kdy získal web ocenění Křišťálová lupa. Po konzultaci s vedoucím práce jsem se ovšem rozhodla zkoumané období rozšířit až do roku 2013, neboť v letech 2011 – 2013 došlo k velkému posunu v rámci poskytování internetových služeb prostřednictvím mobilních aplikací, vývoji dětského webu a zvýšení interaktivity internetových stránek i televizního vysílání. V rozdělení kapitol došlo ke změně oproti tezím. Původním plánem bylo rozdělit tuto část podle jednotlivých sekcí webu České televize. Místo toho budu postupovat chronologicky. Struktura internetových stránek České televize je od počátku sice poměrně stabilní a docházelo hlavně k rozšiřování jednotlivých sekcí, některé stránky již ovšem zanikly. Sledované období tedy rozdělíme do kapitol, které budou ohraničeny

3 časově podle významných mezníků ve vývoji webu. Zajímají nás zejména proměny funkce internetových stránek a jejich pozice a význam v rámci České televize jako média, které v reakci na změny spojené s konvergencí rozšiřuje své služby. Po dobu existence internetových stránek došlo k mnoha proměnám zejména obsahu nabízeného uživatelům a míry interaktivity. Z vybrané literatury v tezích jsem vyřadila publikaci „News in a new century,“ která je převážně zaměřená na tvorbu zpravodajských příspěvků o specifických událostech. Přestože referuje o aktuálních trendech, jde spíš o praktickou příručku. Místo ní jsem jako jeden ze stěžejních titulů vybrala publikaci Nová ekologie médií, jejímž autorem je výše zmíněný Karol Jakubowicz. Toto rozhodnutí bylo motivováno tím, že jde o velice aktuální publikaci, která přináší komplexní pohled na problematiku nových médií a konvergence a mnoho nových myšlenek, které by mohly náplň této práce obohatit. Zpracovávaný materiál zahrnuje archivní materiálny České televize, ročenky a obsah internetových stránek. Cenným zdrojem informací a pohledů na vývoj webu byly také osobní rozhovory, které mi poskytli vedoucí internetového oddělení Petr Svatoš a vedoucí dětského webu Štěpánka Sunková, která stála u vývoje internetových stránek České televize od samého počátku. Na základě nastudování těchto materiálů bych ráda vytvořila případovou studii působení České televize na internetu. Zaměřím se především na cíle a poslání internetových stránek České televize a jejich proměny. Internetové oddělení prošlo od počátku četnými změnami v počtu zaměstnanců a v tom, jakou plnilo roli v rámci České televize jakožto veřejnoprávního média, které v souvislosti s konvergencí rozšiřuje své služby. Na základě dostupných materiálů se seznámíme s vývojem internetových stránek a jejich zásadními proměnami, které si ukážeme na vybraných případech a způsobu, jakým internet rozšiřoval jejich obsah. Doplňující informace pak získám z návodných rozhovorů s vedoucí dětského webu Štěpánkou Sunkovou a vedoucím celého internetového oddělení Petrem Svatošem. Konkrétně nás bude zajímat studium vlastní organizace a základní výzkumnou otázkou je, jaké ze svých aktivit na webu považuje Česká televize za nejdůležitější.

4

1. Teoretická část 1.1. Digitalizace Pod pojmem digitalizace se skrývá velice komplexní proces, který zasáhl veškerá odvětví lidské činnosti. Rozvoj informačních technologií, který začal v druhé polovině dvacátého století a stále pokračuje, přinesl mnoho změn. V následujících podkapitolách si vysvětlíme, jak digitalizace ovlivnila fungování médií.

1.1.1. Digitalizace zpracování zvukových a obrazových záznamů V průběhu digitalizace jsou všechny texty převedeny do binárního kódu a mohou být stejným procesem vyráběny, distribuovány i skladovány. 1 Tony Feldman ve své publikaci o digitálních médiích uvádí pět klíčových bodů, které jsou výhodami: Digitální informace jsou manipulovatelné, digitální informace lze sdílet, digitální informace jsou zhuštěné, digitální informace lze komprimovat, digitální informace jsou nestranné.2 Digitalizace značně usnadnila přechovávání informací, právě díky možné kompresi dat a vzniku moderních nosičů. Zatímco například analogový materiál bylo možné přechovávat na VHS kazetách, které měly menší kapacitu, digitální video lze přenášet na DVD, CD, USB disk nebo třeba externí paměti. Externí disk o rozměrech 8x11 cm má kapacitu 1 terrabyte. Devadesátiminutový film má průměrně velikost 750 MB. To znamená, že na výše zmíněný disk se může vejít téměř 1450 devadesátiminutových filmů. K přehrání takového obsahu je sice stále potřeba přehrávací zařízení, ale fyzický objem se značně redukuje. Digitální obsah je ovšem možné přenášet i bez fyzického nosiče, tedy například odesláním prostřednictvím emailu, nebo je sdílením online tak, aby k nim mělo přístup více uživatelů.

1

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4., Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-

807-3675-745. Str. 150 2

FELDMAN, Tony. An introduction to digital media. New York: Routledge, 1997, xvi, 173 p. ISBN 04-

151-5423-5. S. 4 3

TOMEK, Ivan a Pavel DVOŘÁK. Digitalizace televizního vysílání v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2013,

157 s. ISBN 978-80-247-4518-3. str. 13

5

1.1.2. Digitalizace vysílání V devadesátých letech existovaly tři způsoby šíření televizního signálu. Šlo rozvod signálu zemskými vysílači, tzv. terestrické vysílání, které využívá frekvence náležící do veřejné části kmitočtového spektra. Dále jde o šíření signálu kabelovými rozvody a šíření ze satelitů – tyto způsoby distribuují signál soukromými komunikačními kanály. Všechny tři druhy distribuce začínaly jako analogové a postupně byly digitalizovány. 3 Jak tomu bývá s novými nápady a vynálezy, digitalizace se začala objevovat a rozvíjet na několika různých místech ve světě najednou. Pod názvem Hi-vision se začal v Japonsku v 70. letech vyvíjet modernější stupeň televize se zaměřením na vyšší kvalitu obrazu. Když tento projekt podpořily i Spojené státy americké (a později přišly i se svým vlastním), daly se věci do pohybu i v Evropě. Tuto velmi ranou fáze vývoje, která zahrnovala především zdokonalování televizní techniky, lze považovat za položení základů toho, čeho se televize snaží docílit v dnešní době – tedy zpřístupnit divákům prostřednictvím televizního přijímače co největší a nejrozmanitější množství informací, šlo o prvotní snahu poskytnout divákům něco nového. 4 Na počátku devadesátých let se ukázalo, že všechny tři projekty jsou zcela odlišné.

5

V té době byla digitální komprese dat teprve na počátku vývoje a všechny plány se týkaly analogového vysílání. Netrvalo ovšem dlouho a přišel zlom, během dalších šesti měsíců se všechny plány změnily z analogových na digitální na základě důkazů o tom, že digitální zpracování dat je ekonomicky výhodnější. V roce 1993 se pak k digitálním technologiím rozhodla přiklonit i Evropa. 6 Na rozdíl od jiných zemí, kde byla většina uživatelů napojena na kabelovou síť nebo satelit, v České republice digitalizace ekonomicky zasáhla většinu obyvatel, neboť zde byl ze 70% příjem terestrický.7 Koncepce přechodu na digitální vysílání získala jasnou podobu v roce 2006. 8

4 4

NEGROPONTE, Nicholas. Digitální svět. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001, s. 37.

THOMAS, Julian. In: Television as digital media: networked digital media in everyday life. 1st publ. Durham, NC: Duke University Press, 2011, s. 52 - 53 5 NEGROPONTE, Nicholas. Digitální svět. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001, s. 37. 6 NEGROPONTE, Nicholas. Digitální svět. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001, s. 38. 7 TOMEK, Ivan a Pavel DVOŘÁK. Digitalizace televizního vysílání v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 14. 8 TOMEK, Ivan a Pavel DVOŘÁK. Digitalizace televizního vysílání v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 21.

6 Digitalizace vysílání umožnila širší využití kmitočtového spektra. Díky tomu začaly vznikat nové tematické stanice a rozšířila se programová nabídka. Kromě toho změny umožnily provozování multiplexu, že kromě přenosu televizního signálu zajišťuje také doplňkové služby, například internetové připojení nebo rozhlasové vysílání. V této oblasti přinesla digitalizace nejen efektivnější systém přenosu signálu, kvalitnější zvuk a obraz, ale také již něco navíc.

1.2. Internet a nová média Historie internetu sahá do 60. let 20. Století. Jeho vznik byl podmíněn potřebou efektivnější komunikace, která by byla flexibilní a zároveň umožňovala přenos objemných dat. Vznikla tedy pokusná síť, která propojovala čtyři americké univerzity pod názvem Arpanet. Po zdokonalení se od ní oddělila vojenská síť, první zlepšená komunikace tedy probíhala na vědecké a militaristické půdě. Tento nový způsob komunikace si prošel obdobím, kdy jej užívaly jen úzké komunity a postupně se zdokonaloval s tím, jak přicházely nové objevy spojené s vývojem počítačových sítí. V této době se ještě nepoužíval název internet a systém ani nebyl k dispozici ke komerčním účelům nebo soukromému užívání. Název internet se používá od přelomu 80. a 90. let, kdy začaly převládat všeobecně dostupné komerční sítě.9 Užívání internetu stoupalo souběžně s tím, že nové technologie začaly být dostupné širší veřejnosti. Přestože původně měl internet sloužit jen k efektivní výměně informací mezi uživateli, postupně pronikl i do světa médií, která ho začala využívat. Tento proces vedl ke vzniku nových médií – internet může totiž sloužit nejen k soukromé komunikaci, ale také ke komunikaci masové. Pojem nová média není snadné definovat, respektive záleží na období, ve kterém se pohybujeme. Například v polovině 20. století byla za nové médium považována televize, která je dnes již vnímána jako tradiční médium. Současná nová média lze charakterizovat tím, že jsou založená na digitálním zpracování dat a jednou z jejich nejvýraznějších vlastností je interaktivita. Tento pojem lze obecně charakterizovat jako „aktivní účast na výměně informací.“10 Interaktivita umožňuje uživatelům nejen nabízený obsah přijímat, ale také jej aktivně využívat, podílet se na jeho podobě a bezprostředně na něj reagovat. Výstižnou

9

MUSIL, Josef. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003, s. 159. LÉVI, Pierre. In: The new media and technocultures reader. New York: Routledge, c2011, xiv, p. 227

10

7 charakteristiku uvádí Quinn11: „online žurnalistika nabízí bezprostřednost televize a rozhlasu a zároveň prostor k tomu, aby poskytla stejné množství detailů jako tiskové publikace. Je snadná k používání a interaktivní. Umožňuje vám zvolit, jaký objem informací chcete přijmout, a jak je použít.“

1.2.1 Dělení nových médií podle Karola Jakubowicze Karol Jakubowicz ovšem říká, že12 „nová média jsou taková, která se od předchozích liší změnou v základních vlastnostech svého fungování a v modelech komunikačních situací a sociální komunikace, které vytvářejí.“ Zde bych ráda představila jeho rozdělení nových médií ve 20. Století. V první řadě jsou to nová média 1.0, o kterých se diskutovalo v 80. letech. K nim se řadí například teletext, v té době byla za nová média považována ta, která se vymykala zejména způsobu šíření obsahu tradičních médií. Zásadní změny tedy nepředstavují, jsou zatím jen doplňkem k doposud zavedeným médiím. Média 2.0 se oproti nim liší tím, že představují již novou, ve své podstatě zásadně rozdílnou podobu médií…a prošla komplexní metamorfózou, vyplívající z využití možností nových technologií.13 Oproti dřívějšímu jednosměrnému toku informací v masových médiích nabízejí nové služby, u kterých může uživatel přizpůsobovat proces šíření informací a zároveň i distribuovat vlastní obsah. Komunikace již tedy není pouze jednostranná, uživatel si může obsah přizpůsobit svým potřebám. 14 Nová média 3.0 vznikají plnou integrací televizního přijímače s internetem a přizpůsobením novým technologiím. U audiovizuálních médií lze hovořit například o Hybridní televizi 15, která v sobě slučuje lineární a nelineární služby.

1.3. Konvergence

11

QUINN, Stephen and Vincent F FILAK. Convergent journalism: an introduction. 1st publ. Burlington, MA: Elsevier/Focal Press, 2005, ix, s. 27 12 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2013, s. 60. 13 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2013, s. 64. 14 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2013, s. 62 – 65. 15 HbbTV (Hybrid broadcast TV)

8 Všeobecný význam slova konvergence je sbližování, ve světě žurnalistiky se odráží mnoha způsoby, ať už jde o technologickou stránku věci, spolupráci mezi médii, která si dříve konkurovala, nebo samostatnou náplň práce novináře. Konvergenci médií předvídal již v polovině devadesátých let Nicholas Negroponte, mediální analytik Henry Jenkinse charakterizuje konvergenci takto: „Konvergencí myslím přeliv obsahu mezi mnoha mediálními platformami, kooperaci mezi různými mediálními společnostmi a migraci publika médií, které je ochotné zajít takřka kamkoliv při hledání druhů zábavy a zážitků, po kterých touží. Konvergence je slovo, kterým lze popsat technologické, industriální, kulturní a společenské změny. Ve světě mediální konvergence se odvypráví každý důležitý příběh, každá značka se prodá a každý uživatel je proveden přes různé mediální platformy.“ 16 Konvergence v žurnalistice probíhá souběžně v několika rovinách, jde o proces, který reflektuje technologické, ekonomické i organizační proměny.

1.3.1 Různé interpretace konvergence Interpretace a rozdělení konvergence v žurnalistice se liší v závislosti na interpretaci jednotlivých autorů. Quinn například uvádí další typy konvergence v médiích, které jsou převážně založené na spolupráci mezi odděleně fungujícími společnostmi. Konvergence v rámci vlastnictví usiluje o to, aby různá média spadající pod jednu mediální společnost, ať už jde o tisk, rozhlas, nebo televizní stanici, vzájemně propagovala svůj obsah. Taktická konvergence funguje na principu vzájemného sdílení obsahu nebo partnerské spolupráce mezi médii, která nemají stejného majitele. Strukturální konvergence souvisí se změnami sbírání informací a distribucí obsahu, kdy produkce multimediálního žurnalistického obsahu zajištuje materiál primárně pro web a následně jej přizpůsobí např. pro tisk a televizi. Konvergence shromažďování informací vyžaduje znalost tvorby obsahu pro různé platformy – tato idea je totiž založená na tom, že jedna osoba tvoří obsah se stejnou náplní pro několik různých typů médií zároveň. Tento tzv. multitasking umožňují

16

JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. Vyd. 1. New York: New York University Press, 2006, xi, s. 3.

9 posuny v digitalizaci, ale vyžaduje potřebné technické vybavení a dostatek praxe. Konvergence vyprávění a prezentace vyplývá – nové způsoby toho, jakou formou lze vyprávět událost, se vynořují díky kombinaci práce s počítači, přenosnými zařízeními a interaktivitou, kterou umožňuje internet a audiovizuální média. Tato forma je nejmladší, ale rapidně se vyvíjí díky tomu, že spousta studentů žurnalistiky ukončuje vzdělání se znalostmi multimédií. 17 Storsul a Fagerjord vycházejí z toho, že v dokumentu Evropské unie o konvergenci je definována jako „schopnost různých sítových zařízení nést v základu podobné služby, nebo sbližování uživatelských přístrojů, jako jsou telefony, televize a osobní počítače.“ Vycházejí

tedy

z technologického

zdokonalování

a

propojování

spotřební

elektrotechniky do multifunkčních zařízení. V jejich pojetí se tak konvergence dotýká zejména sítí, které v důsledku digitalizace mohou přenášet jakýkoliv druh signálu, lze je tedy využívat k příjmu více než jedné služby. Další z jejich interpretací se týká integrace terminálů, která reflektuje právě dokument EU. Konvergence služeb se promítá v multimédiích. Myšlenka rétorická konvergence naráží na to, že by mohlo dojít k vymizení jednotlivých žánrů, jak jsme na ně zvyklí, a média místo nich by média zavedla jeden identický, ve kterém by se promítaly všechny dříve oddělené prvky. Konvergence regulování pak reflektuje, že různé sítě mají rozdílnou regulaci, ale regulace pro elektronické komunikace je totožná. Autoři ovšem tvrdí, že média různých typů by měla být regulována různě. 18

1.3.1 Technologická konvergence Od 80. let, kdy se dal vývoj internetu jako média denní potřeby do pohybu, se hodně změnilo a předzvěsti toho, že nakonec bude jedno zařízení, které bude sloužit ke všemu, se do jisté míry naplnily. Technologická konvergence vedla ke vzniku multimediální žurnalistiky. Internet umožňuje původně zřetelně odlišným médiím nebo platformám zkombinovat se do nového způsobu poskytování informací.19

17

QUINN, Stephen a Vincent F FILAK. Convergent journalism: an introduction. 1st publ. Burlington, MA: Elsevier/Focal Press, 2005, ix, s. 5 – 6 18 STORSUL, Tanja a Anders STUEDAHL. Ambivalence towards convergence: digitalization and media change. 1st publ. Göteborg: Nordicom, 2010, p. 25 – 27. 19 KOLODZY, Janet. Convergence journalism: writing and reporting across the news media. Lanham, Md.: Rowman, 2006, s.6.

10 Internet boří veškeré hranice a umožňuje lepší cesty, jak shromažďovat a vyměňovat informace. Vzestup internetu uspíšil fragmentaci publika. Lidé již hledají různé informace, v různých systémech, v různou denní dobu a používají k tomu různá zařízení. Publikum se vzdaluje od modelu, kdy jedna verze vyhovuje všem a mediální organizace nahlížejí na konvergenci jako způsob, jakým reagovat na změny v potřebách svých konzumentů. 20 V rámci technické konvergence dochází ke slučování přístrojů, které původně měly samostatné funkce, do jednoho zařízení. Mobilní telefony již neslouží jen k vedení hovorů a psaní textových zpráv, jejich prostřednictvím lze pořizovat fotografie, video, zvukový záznam a vyhledávat na internetu. Podobně se rozšířily i funkce osobních počítačů. Lze je používat ke sledování televizního obsahu, poslechu rádia, nebo například vedení hovorů, jejichž doplňkem může být i video. Přestože se funkce slučují do jednoho přístroje, nedochází k tomu, že by se lidé omezovali jen na použití jednoho přístroje a od ostatních upustili. Naopak, jak si ukážeme v páté podkapitole, používají více různých zařízení, často i zároveň.

1.3.2. Žurnalistická konvergence Tento typ konvergence se vztahuje k samotné práci novinářů, k proměnám jejich práce a novým trendům v žurnalistické praxi. Aby tento model fungoval úspěšně, je nutná změna myšlení novinářů a zejména osob ve vedoucích pozicích médií. S konvergencí se mění přístup ke zpravodajství, produkce zpráv a v neposlední řadě jejich distribuce, na kterou se klade velký důraz. Jde o prolínání různých druhů žurnalistiky, kdy tisk umisťuje část svého obsahu online, nebo moderátor televizní předpovědi počasí zároveň zodpovídá na obsah webu. 21 Vzhledem k hlubšímu propojování jednotlivých typů žurnalistické praxe se uchytil termín pro nové odvětví novinářské práce, tzv. „konvergentní žurnalistika.“ Janet Kolodzy ji ve své knize charakterizuje takto: „Konvergence v žurnalistice znamená sbližování novinářů a určitých typů žurnalistiky, které dříve operovaly v oddělených sférách – novinách, časopisech, radiu, televizi a

20

KOLODZY, Janet. Convergence journalism: writing and reporting across the news media. Lanham, Md.: Rowman, 2006, xvi, s.15. 21 KOLODZY, Janet. Convergence journalism: writing and reporting across the news media. Lanham, Md.: Rowman, 2006, xvi, s.9.

11 online – aby mohly poskytovat kvalitní zpravodajství ve všech těchto odlišných formátech.“22 Larry Pryor k tomu ještě dodává, že redakce se snaží „dosáhnout k co nejvíce odběratelům s interaktivním obsahem dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu.“ 23 Tyto změny souvisí s proměnou výchovy žurnalistů. Mnoho studentů ukončuje vysokoškolské vzdělání se znalostmi nových médií, technologií a s dovednostmi, které se vztahují více než k jednomu typu žurnalistiky. Není tak výjimkou, že například novinář zaměstnaný internetovým médiem zajišťuje k jednomu tématu textový, obrazový a někdy i audiovizuální materiál. Takovou produkci značně usnadňuje multifunkčnost zařízení, jakými lze záznam pořizovat. S moderním chytrým telefonem lze pořídit fotografie, zvukový záznam a dokonce i video. Existují i aplikace, které umožňují audiovizuální záznam stříhat přímo v telefonu, a následně jej i nahrát na internet, stále prostřednictvím pouze jediného zařízení. Kromě pojmu konvergentní žurnalistika existují i jiné způsoby, jakými se tato praxe označuje. Jakubowicz uvádí například pojem multiskilling, který označuje právě všestrannost dovedností, která se od novinářů vyžaduje.24 Hlavními znaky tohoto nově vznikajícího typu práce novináře jsou tedy schopnosti vytvářet textový, obrazový, zvukový i filmový materiál, technologická konvergence minimalizuje počet zařízení, která jsou k tomu třeba. Pomocí tabletu může novinář fotit, natáčet video a zároveň psát článek nebo online reportáž, kterou přímo umisťuje na web.

1.3.3. Příčiny konvergence Konvergence v žurnalistice má více důvodů. Jedním z nich jsou proměny životního stylu, v současné době má člověk na výběr z mnoha zdrojů informací v různých formách a ve velkém množství. V minulosti si publikum informace aktivně vyhledávalo, nyní si z nich naopak musí vybírat. Kromě toho je dnes mnoho možností. Existují periodika, která kromě své tištěné podoby vedou i internetové stránky, kde zveřejňují další články, nebo rozšířené verze 22

KOLODZY, Janet. Convergence journalism: writing and reporting across the news media. Lanham, Md.: Rowman, c2006, xvi, 173 p. ISBN 978-074-2538-863, s.10 23 QUINN, Stephen. Convergent journalism: an introduction. Editor Vincent F Filak. Boston: Elsevier, ix, s. 4. 24 JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín: Verbum, 2013, s.202

12 otisknutých, výjimkou nejsou ani videa. Dále jsou periodika ryze elektronická, nehledě na blogy a jejich modernější verzi – videoblogy. K dispozici jsou rozhlasové stanice, taktéž zveřejňující zvukový i jiný obsah na webu, nebo rádia čistě internetová. Televizní stanice také umisťují svůj obsah na web a doplňují ho psanými články a dalšími doprovodnými materiály. To umožňuje uživatelům zpětně zhlédnout pořady, na které by jinak neměli čas se podívat, nejsou tedy vázáni na pevný vysílací program. Zároveň internet poskytuje možnost vzniku médií, která by se jako tradiční neprosadila, například kvůli tomu, že se zaměřují na příliš specifické publikum. Jako příklad lze uvést vysílání přímých přenosů elektronických sportů s komentářem prostřednictvím kanálu YouTube. V evropském prostředí ještě nemá tento trend dost příznivců na to, aby bylo možné tyto přenosy zařadit do televizního vysílání. Prostřednictvím streamu na YouTube jej ovšem uživatelé, které téma zajímá, mohou sledovat po celém světě. Každý uživatel má tak možnost najít ty informace, které ho opravdu zajímají, a tak dochází ke vzniku menších skupin se zájmem o specifické informace, které by v mainstreamových médiích nenašly.25 Masové publikum se rozpadá na dílčí publika tvořená uživateli, kteří čerpají informace z různých médií v různou denní dobu. K urychlení procesu fragmentace publika ovšem přispěl i rozvoj technologií. To, co ve 20. století ještě nebylo vůbec myslitelné, dnes publikum považuje za samozřejmost – tedy okamžitý přísun informací v jakoukoliv denní dobu. V internetovém prostředí je prostor pro nezávislá média se specifickým obsahem, vznik zájmových komunit i diskuzních fór. Ale, jak zdůrazňuje Michael Kackman ve své publikaci, technologickou konvergencí získávají média, která ji využívají ve svůj prospěch, jistou moc nad společností – jakmile totiž člověk začne čerpat služby, které plynou z výhod nových technologií, jako jsou přenosnost a pružnost, poddává se tím kontrole technologických sítí. 26

25

KOLODZY, Janet. Convergence journalism: writing and reporting across the news media. Lanham, Md.: Rowman, c2006, xvi, s. 15 26

KACKMAN, Michael. Flow TV: television in the age of media convergence. New York, NY: Routledge, 2011, vi s. 21

13

1.3.4. Proměny audiovizuálních médií v důsledku technologické konvergence K pochopení proměn fungování televizního vysílání spojených s konvergencí a technologickým pokrokem je třeba vysvětlit pojmy lineární a nelineární médium. Lineárním médiem se rozumí takové, pro sledování jehož obsahu musí být člověk v určitý čas na určitém místě, tedy v dobu vysílání pořadu u televizního přijímače. Nelineární médium naproti tomu funguje na principu, kdy si uživatel vybírá obsah sám. Existuje metoda tzv. time shift, kdy je pořad určitou dobu po odvysílání umístěn na internetovou stránku a lze ho na ní kdykoliv opětovně zhlédnout. Dříve si divák musel pořad nahrát pomocí videorekordéru na kazetu a opětovné sledování bylo možné pouze s pomocí tohoto nosiče a přehrávače. Nový model timeshiftu, kdy je obsah zpřístupněn online, umožňuje sledování programu, aniž by jej uživatel musel nahrát a vlastní zařízení.27 Obsah televizního vysílání se dnes již neváže pouze na televizní přijímač v obývacím pokoji, ale přesouvá se na obrazovky počítačů, laptopů, tabletů a chytrých mobilních telefonů. Divák tak již není vázán na fixní televizní program a může vysílání sledovat na jakémkoliv zařízení, se kterým se lze připojit na internet. Tento posun bývá označován pojmem place-shift, který vyjadřuje, že divák si kromě času sledování pořadu může libovolně zvolit i místo, kde ho bude sledovat. Z tradičního sledování televize doma se tak může přesunout na sedačku v MHD nebo ke stolku v kavárně, kde se lze připojit na wi-fi. Postupně se proměňuje tradiční model komunikace, kdy odběratel pouze poslouchá a sleduje obsah, aniž by mohl nějak reagovat – tzv. push model, v jehož rámci dané médium vybírá a distribuuje informace, které jsou podle redakce pro publikum důležité. Na druhé straně stojí tzv. pull model, kdy si uživatel sám vybírá a volí, co ho konkrétně zajímá, a sdělovací prostředek pak tok informací upravuje konkrétně člověku na míru. Tím, jak se publikum sžívá s novými médii, která mu poskytují dostatečnou míru svobody výběru, očekává podobnou volnost i u sledování televize. Jedna část diváků samozřejmě i nadále využívá klasickou lineární televizi, druhá ovšem chce přijímat služby na vyžádání. 28

27

JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín, 2013, ???

28

JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín, 2013, s. 143.

14 Jakubowicz uvádí, že média veřejné služby by měla v souvislosti s možnostmi, jaké přináší konvergence, svému publiku nabízet čtyři typy obsahu. Jsou to tradiční lineární programy, které mohou být obohaceny interaktivními prvky a jejichž příjem je umožněn všem, specializované lineární programy pro menší skupinu příjemců, samostatnou nebo doplňující programovou nabídku na internetu a jiných

platformách

a

nakonec

plně

interaktivní,

personalizovanou

nebo

individualizovanou nabídku.29 Z toho vyplývá, že kromě služeb, které veřejnoprávní média poskytují prostřednictvím lineárního vysílání, by měla svou nabídku rozšířit i na ostatní dostupné platformy, které jejich publikum používá. Například britská stanice BBC má tento prvek přímo zakotven ve své chartě: „Při propagaci dalších účelů, pomáhá dodat veřejnosti přínosy vznikajících komunikačních technologií a služeb, a navíc na sebe bere vedoucí roli v přechodu na digitální televizní vysílání.“30

1.3.5. Změny v chování uživatelů Výzkum společnosti QuickPlay Media z roku 2012 ukazuje, že roste zájem o přijímání audiovizuálního obsahu na nových platformách. Kromě chytrých telefonů se zvýšila i obliba tabletů. Oproti předchozímu roku, kdy 48% respondentů uvedlo, že mají o mobilní video zájem, toto číslo vzrostlo téměř o 10%. Více než tři čtvrtiny respondentů také uvedly, že používají ke sledování televize svůj tablet nebo smartphone mnohem častěji než v roce 2011.31 Společnost Millward Brown, která se specializuje na média a komunikaci, dělá řadu výzkumů chování spotřebitelů. Mezi nimi je i srovnávací studie AdReaction, která mapuje, jaké obrazovky lidé nejvíce používají a kolik času u nich denně stráví. Kromě toho zkoumali také jev, který se nazývá multiscreening. Jde o sledování více obrazovek najednou a podle toho, za jakým účelem tak divák činí, vyčlenili tři typy. První z nich je meshing, kdy divák sleduje pořad na televizní obrazovce a u toho na jiném zařízení sleduje obsah, který se k výše zmíněnému nějak vztahuje. Může jít

29

JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín, 2013, s. 167 http://www.bbc.co.uk/editorialguidelines/page/guidelines-editorial-values-charter/ 31 U.S. Survey Finds TV Everywhere Hitting Mainstream, with 57% of Respondents Interested in Multiscreen Viewing,Quickplay media [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: 30

15 například o sledování seriálu v televizi a doprovodného materiálu na internetu. Další ze způsobů je stacking, kdy uživatel sleduje dva obsahy, které spolu nijak nesouvisí, například zprávy v televizi a zábavné video na kanálu Youtube prostřednictvím laptopu. Poslední pojem shifting označuje návazné použití různých obrazovek k souvisejícím účelům. Zde lze uvést příklad, kdy divák začne sledovat video na kanálu Youtube prostřednictvím počítače a později se na něj dodívá na smartphonu. Výzkum v České republice ukázal, že lidé průměrně stráví u různých obrazovek denně sedm hodin. Nejvíce času, téměř dvě hodiny, tráví prací s telefonem, zatímco s tabletem pouze něco málo přes hodinu. Téměř polovina času tráveného u obrazovek pak zahrnuje multiscreening, z toho v 54% případů jde o stacking. Nejčastějším důvodem ke stackingu je vyplnění času, který zabírá v televizním vysílání reklama. Druhým důvodem v řadě je sledování aktualizací na sociálních sítích, jako třetí se ovšem objevuje důvod, že obsah televizního vysílání není natolik poutavý, aby plně udržel divákovu pozornost. Nejčastějším důvodem k meshingu je vyhledávání doplňujících informací k tomu, co právě divák sleduje v televizi (často jde o přehled výsledků sportovních utkání nebo kontext k seriálu), dále diskuze o právě vysílaném pořadu s přáteli prostřednictvím sociálních sítí, nebo zájem zjistit více podrobností o produktu, který divák viděl v reklamě. Globálním výsledkům se Česká republika vymyká v několika bodech. Z dat lze vyčíst, že Češi častěji provozují multiscreening a s tabletem tráví denně o dvacet minut déle, než uživatelé v jiných částech světa, o půl hodiny méně naopak věnují obrazovkám chytrých telefonů. V České republice je také vyrovnanější poměr času stráveného meshingem a stackingem.

2. Praktická část Česká televize má dlouholetou tradici, její počátky sahají až do roku 1953. Původně poskytovala jen televizní služby, s rozvojem technologií ovšem rozšířila pole své působnosti. Pod jménem České televize už tedy nefunguje jen televizní kanál, ale také internetové stránky.

http://www.quickplay.com/news/press-releases/u-s-survey-finds-tv-everywhere-hitting-mainstreamwith-57-of-respondents-interested-in-multiscreen-viewing/

16

2.1 Počátky webu Internetové stránky České televize vznikly k datu 1.10.1996. Původně šlo jen o statickou stránku, která poskytovala základní informace o tom, kdo je zřizovatelem České televize a jaké má úkoly ze zákona. V té době neexistovalo samostatné internetové oddělení, stránku zajišťovali IT specialisté a obsahově ji plnil jeden z redaktorů, Vít Šnábl. Jak je uvedeno v ročence z roku 199732, smyslem vytvoření bylo rozšíření celkové programové a informační služby České televize. Původní význam nebyl zatím příliš velký, v druhé polovině 90. let ještě nebyl internet běžnou součástí každodenního života. Jako nové médium teprve pronikal do života lidí, tedy i publika České televize. V dlouhodobé perspektivě se ovšem počítalo s jeho růstem. Od počátku měla internetová stránka České televize strukturu, která si v průběhu změn zachovávala své základní rysy. Uživatelům byl k dispozici program obou kanálů, které tehdy vysílaly, nabídka teletextu, profil stanice a aktuality, v rubrice Česká televize na týden i krátké textové informace k vybraným televizním pořadům, podobné těm, jaké jsou v tištěných televizních programech. Stránka měla i anglickou sekci s vlastní strukturou. Za první rok existence se číselný údaj o uživatelských přístupech blížil 80 000 a na základě vývoje se začalo uvažovat o tom, že by se s webem dalo pracovat na jiné úrovni – tedy že by neměl jen funkci podpůrnou, ale šlo by ho využít jako nástroj, který by uživatelům přinášel interaktivní obsah a nabízel něco navíc oproti hlavní oblasti působení České televize, tedy televiznímu vysílání. V roce 1998 nová vedoucí PR oddělení Renata Elhenická usoudila, že web již není dostačující. Na její pokyn měla Štěpánka Sunková zjistit, jak se má situace ve světě. Kontaktovala tedy internetové oddělení BBC s dotazem na jejich organizační strukturu. Na základě tohoto kroku došlo ke změně – o obsah internetové stránky se začal starat tým lidí speciálně k tomu určený. V domácnostech sice ještě připojení k internetu nebyla běžná věc, na druhou stranu ale Štěpánka Sunková říká, že jakmile se web udělal zajímavě, návštěvnost a zájem začaly růst. Hlavním cílem bylo na web umisťovat co nejvíce informací z aktuálního obsahu, včetně digitalizovaných fotografií nebo videoukázek. Jednou z výhod počínajících vlivů konvergence bylo, že internet mohli využívat krajané

32

Ročenka České televize 1997 [online]. Praha: Česká televize, 1998, s. 206. ISBN 80- 85005 -17- 4. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikace-ct/rocenky/1997-ii.pdf

17 v zahraničí k získání informací, ke kterým by jinak neměli přístup. Velký ohlas zaznamenal například on-line servis u příležitosti voleb do Poslanecké sněmovny. Na podzim pak internetové oddělení navázalo spolupráci se zpravodajskou sekcí a na web se začala umísťovat psaná verze odvysílaných zpráv. Šlo sice zatím jen o textové zpravodajství, Česká televize byla ovšem první na českém trhu, kdo s něčím takovým přišel, a pokusil se na webu nabízet něco navíc.33 Změnila se i struktura webu, byla komplexnější a přehlednější. Další posun zaznamenala sekce pro novináře. V roce 1998 bylo ještě běžnou praxí, že se materiály novinářům dodávaly v tištěné podobě nebo na disketách. Česká televize začala materiály, jako jsou tiskové zprávy o dlouhodobých i krátkodobých programových plánech a fotografie k pořadům v tiskové kvalitě, umisťovat na web, kde byly volně ke stažení. Tato změna byla motivovaná hlavně tím, že v zahraničí již toto bylo běžnou praxí. V této fázi byl web ještě v hodně raném stadiu vývoje, nicméně dosah nového média narůstal, Česká televize jako veřejnoprávní vysílatel tedy brala jako svou povinnost jej využívat a poskytovat svému publiku nové služby jeho prostřednictvím. Jak již bylo zmíněno v případě volebního speciálu, internet prodloužil dosah televize i za hranice České republiky. Celkově byl tento projekt na svou dobu pokrokový, neboť Česká televize byla jediná televizní stanice, která v takovéto míře poskytovala internetové služby. V českém prostředí audiovizuálních médií to byl unikát. Jedním z motivů byl právě fakt, že jinde ve světě již média veřejné služby rozšiřovala své působení v souladu s tím, jak se vyvíjely technologie a postupně se začleňovaly do společnosti. „Právě veřejnoprávní televize je povinná rozšiřovat své služby divákovi v souladu s rozvojem technologií dostupných společnosti České republiky, jakou se internet v posledních letech a měsících rozhodně stal.“34 Modernizace internetových stránek byla tedy motivovaná především rozvojem dostupných technologií. Již od začátku se tým, který web vyvíjel, snažil držet tempo tak, aby nové služby nabízel ještě předtím, než po nich vznikne poptávka. Inspirací pak byly zahraniční trendy, konkrétně například stránky britské televizní stanice BBC. Právě od internetové ho oddělení britské televizní stanice v roce 1998 Štěpánka Sunková zjišťovala, jak by mohla vypadat organizační struktura. „Emailem mi přišla mi

33

Na základě osobního rozhovoru se Štěpánkou Sunkovou ze dne 9. dubna 2014. Ročenka České televize 1998 [online]. Praha: Česká televize, 1999, s. 71. ISBN 80-85005-20-4 Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikace-ct/rocenky/ct_roc_c.pdf

34

18 odpověď, že by mi moc rádi vyhověli a poslali organizační strukturu, ale nevědí přesně, co potřebuju. Zaměstnávali tehdy 350 lidí a 200 externistů jen v internetovém oddělení.“35 Oproti tomu web České televize v té době měla na starosti jen právě Štěpánka Sunková, která se starala o obsah, a jeden IT specialista, který to zajišťoval programátorskou stránku webu. Na místní poměry byl ovšem web České televize již od začátku hodně napřed graficky, web design tehdy ještě nebyl příliš estetický. V dalších letech užívání internetu v české společnosti rostlo, stávalo se běžnou věcí, Česká televize se tomu tedy snažila přizpůsobovat své služby. Od jara roku 1999 se zpravodajská sekce aktualizovala dvakrát denně sedm dní v týdnu, podle Štěpánky Sunkové lze tento servis považovat za raného předchůdce ČT24. „Snažili jsme se od počátku na web umisťovat co nejvíce informací z aktuálního obsahu, který už se týkal třeba pořadů a programů. Spojili jsme se s ředitelem zpravodajství Zdeňkem Šámalem a velmi brzy jsme našli způsob, jak překlápět alespoň textové zprávy zpravodajství. Byli jsme tehdy úplně první televize v ČR, která se o to pokusila.“36

2.2 Období 1999 - 2004 V roce 1999 se začal připravovat projekt internetového vysílání, zejména na základě ohlasů českých občanů žijících v zahraničí, kteří o obsah projevovali velký zájem, výhledově se začaly chystat i různé interaktivní doplňky, například hry. Navázalo se také na trend z předchozího roku, kdy se pro větší projekty a filmy dělaly samostatné stránky, kde si uživatelé mohli vyhledat podrobnější informace. V roce 2000 již byl tvůrčí tým větší, bylo v něm několik redaktorů, kteří připravovali obsah pro web. Pracovali sice s materiály, které jim dodávali dramaturgové nebo tiskové oddělení, ale texty upravovali tak, aby vyhovovaly internetovým požadavkům. V tomto postupu se již projevuje prvek konvergence, kdy novináři z různých oddělení pracují se společným materiálem. Do obsahu se začleňovaly další interaktivní prvky. Například online hlasování nebo možnost zapojit se do diskuze s ostatními uživateli. Jak říkají Petr Svatoš i Štěpánka Sunková, diskuze byly problematické téma. Na jednu stranu umožnily

35

Na základě osobního rozhovoru se Štěpánkou Sunkovou ze dne 9. dubna 2014.

36

Na základě osobního rozhovoru se Štěpánkou Sunkovou ze dne 9. dubna 2014.

19 divákům České televize vyjádřit svůj názor k obsahu vysílání a vést o něm diskuze s jinými uživateli, ale mohl se v nich vyskytnout nežádoucí obsah. S větší mírou interaktivity sice přichází možnost podat zpětnou vazbu nebo názor v internetovém prostoru, kde se tak dostane k více příjemcům, ale zároveň s tím přicházejí rizika nežádoucího spamu nebo nepatřičných vyjádření, která je třeba kontrolovat a eliminovat. Jednu dobu se diskuze zrušily úplně, ale toto rozhodnutí se setkalo s negativním ohlasem od uživatelů. Dnes diskuze fungují u pořadů, tam lidé diskutují k tématu. „U zpravodajství jsme je ale již neobnovovali, tam to nebylo udržovatelné.“37 Interaktivita je ovšem jedním z hlavních znaků proměn médií v souvislosti s konvergencí, je tedy třeba s ní pracovat, přestože přiáší takováto rizika. Velký úspěch vždy zaznamenávaly internetové speciály, na kterých se pracovalo v souvislosti s významnými událostmi. V roce 2000 se konaly letní olympijské hry v Sydney a při této příležitosti poskytoval internetový tým zvláštní textové zpravodajství, které nepřetržitě přinášelo aktuality. Jednalo se o zásadní přelom, stránka byla aktualizována 24 hodin denně a tým tak využil nepřetržitou aktivitu internetového média. Rychlost a pohotovost internetu byla využita i další rok, když došlo v USA k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum. Redakci kontaktovala jedna Češka, která na místě pracovala a byla při tom, redakce tedy zprostředkovala uživatelům chat s ní. Výbavou stránek vytvořeným k jednotlivým pořadům byly již kromě fotografií také videoukázky, audiovizuální obsah se tak začal přesunovat z televizních obrazovek na monitory počítačů. Novinkou, která se setkala s velkým ohlasem uživatelů, byly živé chaty s osobnostmi, které divákovi zprostředkovaly další interaktivní zážitek. Bylo to pro lidi něco zajímavého a nového. Jakmile ovšem lidé získali kvalitnější připojení k internetu, vzrostl zájem o videa, který trvá do dneška, zatímco zájem o chat již opadl. V roce 2001 tedy byla novinkou možnost vést online v reálném čase konverzaci s osobnostmi, které se podílely na televizním vysílání České televize, jakmile se ale objevilo něco aktuálnějšího, zájem uživatelů se přenesl jinam. V dalších letech pokračovaly trendy zejména tvorby speciálních stránek k významným událostem. Jednou z nich byly například zimní olympijské hry v Salt Lake City, jejichž stránka zaznamenala přes 330 000 návštěv. V tomto projektu se

37

Na základě osobního rozhovoru s Petrem Svatošem ze dne 9. dubna 2014.

20 prosadil další jev konvergence a poprvé v historii České televize byla použita crossmediální reklama. Kromě teletextu a obrazovky byla k této reklamě využita i plocha na internetových stránkách. V létě 2002 se na webu dalo soutěžit nebo hlasovat o plánovaných pořadech, ale web v době letních měsíců sehrál roli také během povodní. V průběhu srpna zasáhly území ČR povodně, během které byl v sedmi krajích vyhlášen stav nouze, a celková škoda činila přes 70 miliard Kč. Během katastrofálních srpnových záplav nabízely internetové stránky České televize nejen mimořádný nonstop servis v podobě zpravodajství a průběžného zveřejňování důležitých informací pro postižené a evakuované, ale také interaktivní databázi pro nabídky přímé pomoci. Web tedy nesloužil jen jako informační médium, plnil zároveň funkci komunikačního prostředku. Z těchto příkladů je patrné, že vlivy konvergence trvale prorůstaly do fungování České televize. Funkce internetu se pomalu stávala důležitější s tím, jak narůstala četnost jeho užívání, vývoj obsahu se koncentroval na začleňování více interaktivních prvků. V dalším roce web výrazně změnil podobu. V horní liště měli uživatelé k dispozici odkazy na programy České televize, zpravodajský portál a ostatní již zavedené rubriky. Stránky tak celkově dostaly lepší přehlednost. Zvýšila se frekvence chatů, v roce 2003 jich celkem proběhlo 57. Přibyl také seznam odvysílaných pořadů, kde bylo možné vyhledat všechny pořady od roku 2000. Diváci mohli využít i službu objednávek upozornění na vysílání konkrétních pořadů formou SMS zpráv nebo emailu.

2.3 Období 2005 - 2009 Významným mezníkem v provozu internetových stránek České televize byl rok 2005. V tomto roce byl spuštěn zpravodajský kanál ČT24 a zároveň s ním i zpravodajský web. Stránka zaměřená na zpravodajství sice existovala již v předchozích letech v podobě textového přepisu zpráv vysílaných v televizi, ale s příchodem nového zpravodajského kanálu se výrazně proměnila. Na něm bylo k dispozici stejně jako v dřívějších letech aktuální textové zpravodajství, kromě toho bylo ovšem možné prostřednictvím této stránky také sledovat aktuální vysílání kanálu ČT24. Navíc stránka od počátku reflektovala hlavní tváře zpravodajského kanálu, byly tam tedy profily a blogy osobností. Velkou sledovanost zaznamenal speciál vytvořený k anketě Největší Čech. Šlo o hlasování, kdy měli čeští občané vybrat osobnost, která měla největší význam pro

21 historii a současnost České republiky. Webové stránky přinášely po celou dobu zařazení tohoto pořadu do vysílacího schématu České televize aktuální a podrobné informace včetně odborně zpracovaných informací o historii českých zemí v patnácti obdobích i s mapkami proměn jejich území, obohacených velkým počtem diskusí a chatů. Web tedy kromě základních informací přinášel velké množství materiálu navíc. Kromě toho v rámci hlasování, které bylo možné prostřednictvím internetu, SMS zpráv nebo telefonicky, přišlo 80% hlasů právě přes web. Z toho vyplývá, že společnost využívala nová média stále intenzivněji. Rok 2006 přinesl další výrazné změny. Největší z nich proběhla v rubrice iVysílání, z něhož se díky legislativní změně přestala mazat videa. „Dospěli jsme k tomu, že když se to tam nahraje, je škoda to mazat. Ten archiv postupně vzniká od roku 2006 až do dneška. Stává se z toho obrovská studnice, ten web je čím dál víc založený na videu, je to logické. Od tohoto roku video nabíralo na důležitosti. Do té doby nebylo tak jednoduché video na internet vůbec přenést. Linky byly pomalé, nebyla na to technologie.“38 Velkou návštěvnost zaznamenaly internetové speciály související se sportovními událostmi, konkrétně mistrovstvím světa v hokeji a ve fotbale. Komplexní servis nabízely také stránky k projektu Star Dance. V této soutěži vystupovaly známé osobnosti, které se pod vedením profesionálů učily tančit. Na webu byly podrobně zpracovány profily soutěžících a uživatelé měli možnost zapojit se do diskuzí a chatu s účastníky soutěže. V roce 2006 byl také spuštěn internetový obchod České televize a ve spojení s postupující digitalizací přenosu televizního signálu vznikly speciální stránky s informacemi o tomto procesu. Zde mohli uživatelé nalézt přehledný návod k postupu přechodu na digitální vysílání. Proces se díky tomuto značně zjednodušil. Rok 2007 přinesl další rozvoj v oblasti webu ČT24. Rostla oblíbenost blogů osobností zpravodajského kanálu, mezi nimi například blog zahraničního zpravodaje s názvem Svět podle ZdeňkaVelíška. Ten funguje dodnes a ke dni 30.4.2014 čítá již 265 příspěvků. Přestože

většina

audiovizuálního

materiálu

byla

dostupná

zdarma

prostřednictvím iVysílání, některé pořady nebylo možné takto poskytovat. Na konci

38

Na základě osobního rozhovoru s Petrem Svatošem ze dne 9. dubna 2014.

22 roku byla zprovozněna online videopůjčovna, kde si v ceně do 39 Kč mohli uživatelé stáhnout vybrané tituly a přehrávat je až tři dny ve svém zařízení. Koncem roku 2008 byla spuštěna nová podoba iVysílání s pořady v obrazové a zvukové kvalitě odpovídající televiznímu vysílání. V archivu se mohl divák libovolně vracet k pořadům, které nestihl zhlédnout v televizi, nebo se na ně naopak podívat znovu. Toto přineslo možnost upravit si televizní program podle sebe a je to dobrý příklad využití webu jakožto nelineárního média. „Samozřejmě, že když mají čas, pustí si pořad raději v televizi. Stále je to pohodlnější a divák má k dispozici větší obrazovku. Internet takto přivádí nové uživatele ke své platformě a rozšiřuje diváckou obec České televize. Televize a internet jsou dvě různé věci, které se v tomto ohledu dobře doplňují.“39 Stejně tak i portál ČT24 získal lepší kvalitu online vysílání, které na něm fungovalo od počátku. Spustil se také informační servis v podobě textových zpráv, které si mohli registrovaní uživatelé objednat z oblasti zpravodajství nebo sportu. Opět šlo o jakousi nadstavbu, kterou si divák televizního vysílání mohl vyžádat a využívat. Celková návštěvnost tohoto serveru konstantně stoupala, větší objem návštěvníků stránky byl zaznamenán zejména při situacích, které vyžadují důkladné zpravodajské pokrytí. Při letní olympiádě v Pekingu nabídla internetová redakce další multimediální speciál. Uživatelé mohli sledovat po internetu přenosy na obou kanálech, které olympiádu vysílaly, kromě toho ale web České televize poskytoval živé přenosy dalších sportů, které se do televizního vysílání nezařadily. Využila se nelineárnost webu k rozšíření nabídky o obsah, ke kterému by se jinak divák nedostal. V roce 2009 prošly internetové stránky České televize další grafickou proměnou, jejímž cílem bylo zvýšení přehlednosti webu a důraz na multimediální a interaktivní obsah. Hned na úvodní straně byly odkazy na internetové diskuze s uživateli a avíza chatů s osobnostmi. „Už máme zkušenost s tím, jak nelineární obsah uspořádat a nabídnout, aby se v něm uživatel snadno zorientoval. V uživatelské části my jsme inspirace, ale obsah se stále řídí podle televize. Každý nadstandard, který nabízíme, se nějakým způsobem váže k televiznímu vysílání.“40 Zde je vidět, že mezi televizí a internetovými stránkami 39 40

Na základě osobního rozhovoru se Štěpánkou Sunkovou ze dne 9. dubna 2014. Na základě osobního rozhovoru s Petrem Svatošem ze dne 9. dubna 2014.

23 funguje synergie. Tvůrci obsahu vysílání již vědí, že zde vedle lineární televize funguje nové médium, jehož potenciál mohou využít a jehož prostřednictvím lze divákům zprostředkovat komplexnější zážitek. V tomto

roce

vznikl

jeden

z nejsledovanějších

internetových

speciálů

k historickému seriálu Vyprávěj, jehož součástí byla interaktivní časová osa s historickými momenty i údaji k seriálu. Význam internetu narostl i pro zpravodajskou sekci, především kvůli intenzivnější a urychlené zpětné vazbě od diváků, s kterou mohli moderátoři pracovat přímo při vysílání. Portál se také začal připravovat na využívání sociálních sítí, jejichž popularita v ČR průběžně rostla. Využití internetu se osvědčilo také jako alternativní možnost zprostředkování obsahu, který nebylo možné v plné délce zařadit do lineárního vysílání. „Zpravodajský portál začal využívat také rozšířené možnosti internetového vysílání. Internet nyní umožňuje lépe využít výrobních kapacit České televize v reálném čase a aktuálně rozšířit programovou nabídku v případech, kdy přímý přenos některých událostí snímaných zpravodajstvím České televize nemůže z programových důvodů pokračovat na televizním programu ČT24.“41

2010 - 2013 Rok 2010 přinesl výraznou strukturální proměnu, byla zřízena samostatná divize Nových médií, která měla na starost využití internetu a sociálních sítí. Pracovalo se již také na aplikacích a službách pro tablety, chytré telefony a hybridní televizory, které získávaly nové funkce v souvislosti s konvergencí přijímačů. Portál ČT24 začal aktivně využívat sociální sítě, v České republice je nejužívanější Facebook, působnost redakce zavedla také na Twitteru. Další velký zlom přišel v roce 2011, kdy Česká televize spustila internetové stránky pro děti. Důležité to je zejména pro to, že v ČR mnoho specializovaných dětských webů není, a mimo to jej Štěpánka Sunková prosazovala již od roku 2005. Dětský web využívá tolik interaktivity, kolik mu internetové prostředí dovoluje. Kromě videoukázek je tu k dispozici i mnoho her spuštěných ve flashi, spouští se přímo v internetovém prohlížeči a uživatel si je nemusí stahovat do svého zařízení. Tyto stránky rozvíjejí obsah televizního vysílání určený dětem, mají také částečně edukativní

41

Ročenka České televize 2009 [online]. Praha: Česká televize, 2010, s. 68. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/rada-ct/vyrocni_zpravy/zprava2009.pdf

24 funkci. Právě zde se ukazuje, že obsah, který má třeba v televizním vysílání jen malý prostor, lze v prostředí internetu rozvinout a poskytnout tak uživateli nějakou nadstavbu, něco navíc. Štěpánka Sunková uvádí jako příklad stránku Udatné dějiny národa českého. V televizi má podobu dvouminutového okénka, zatímco na webu na základě tohoto pořadu vznikl vzdělávací portál. Televize a internet mají jako média hodně rozdílný potenciál. To, co funguje v televizi jako miniatura, může mít na webu větší prostor a přispět tak k obohacení a rozšíření daného tématu. V posledních dvou letech zkoumaného období docházelo zejména k inovacím v oblasti poskytování internetových služeb na mobilních zařízeních. Vzhledem ke stoupajícímu využívání chytrých telefonů a tabletů v české společnosti se vyvíjely samostatné aplikace pro jednotlivé služby, jako iVysílání nebo zpravodajský web ČT24. Česká televize se v tomto období snaží co nejlépe přizpůsobit svému publiku, které je již sžité s konvergencí a aktivně využívá všech služeb, které nové technologie umožňují. V současnosti jsou hlavní náplní činnosti divize nových médií vývoj responzivních webů, které se přizpůsobují automaticky zařízením, na kterých jsou zobrazovány, a vývoj stále více interaktivních obsahů.

Závěr Digitalizace jako způsob zpracování informaci a jejich přenosu vnesla výrazné změny do všech oblastí lidské činnosti včetně žurnalistiky. V tomto odvětví značně usnadnila produkci obsahů a jejich distribuci. Se zdokonalením internetu a jeho stoupajícím využíváním došlo také ke zrodu nových médií, která se oproti tradičním odlišují zejména mírou interaktivity, kterou nabízejí uživatelům. V důsledku těchto proměn začal koncem druhé poloviny 20. století probíhat proces sbližování médií nazývaný konvergence. Konvergence se promítá v oblasti médií do mnoha rovin. Jde o změny technologické, které umožňují obsah jak vyrábět tak přijímat přístroji, které dříve sloužily k jiným účelům. S tím jsou spojené změny v žurnalistické praxi, které vyvíjejí větší nároky na novináře. Konvergentní žurnalistika vyžaduje znalosti a dovednosti z textové, obrazové, zvukové i filmové tvorby.

25 Česká televize začala působit na webu v roce 1996. Na začátku měla pouze statickou stránku, která poskytovala základní údaje o České televizi a službách, které poskytuje. Od té doby prošel web mnoha změnami souvisejícími s technologickou a žurnalistickou konvergencí. Změnila se mnohokrát jeho podoba, náplň a především funkce. Zatímco na počátku šlo jen o doplněk, na konci 90. let a plně již po roce 2000 se internet stal jednou z výrazných služeb, které Česká televize poskytuje. To je důsledek jak konvergence, která se dotýká žurnalistiky v oblasti technologie a novinářské praxe, tak stoupajícího zájmu publika o nové služby a aktivního využívání internetu a všech technologických novinek a zařízení. Zájem o interaktivní prvky stále roste a nároky uživatelů se proměňují. Televizní publikum již není pasivní masa diváků, ale je rozděleno na menší skupiny, které mají rozdílné nároky a potřeby. Díky vývoji technologií a proměnám, které souvisí s konvergencí, je možné na tyto změny adekvátně reagovat. Česká televize na tyto změny aktivně reaguje. Úměrně k tomu, jak stoupala dostupnost nových technologií jejímu publika, se snažila být vždy o krok napřed. U všech změn, které proběhly ve funkci a formě jejích internetových stránek platí, že poskytovala nové služby dříve, než po nich stihla vzniknout poptávka. Poskytování služeb na internetu rozšiřuje celkové publikum České televize, může tedy prostřednictvím webu přilákat diváky i k samotné televizní obrazovce. Přestože se zatím sledovanost pořadů na webu nezapočítává do celkové sledovanosti, výhledově je to v plánu. Lze každopádně říct, že posun fungování webu v souvislosti s televizním vysíláním je velmi dobrou reakcí na proces konvergence, tradiční a nové médium se navzájem doplňují a rozvíjejí. Proces konvergence není u konce, lze tedy předpokládat, že přijdou další změny a Česká televize bude nadále vyvíjet své internetové služby jako nové médium 3.0.

Summary Digitization as a way of processing information and distributing them has brought significant changes to all areas of human work including journalism. In this area, it helped simplifying production of content and its distribution. The improvement of internet and an increase in its use gave life to new media, which significantly differ from the traditional ones especially with the amount of interactivity they offer to their

26 users. Following these changes, the proces of convergence starte dat the end of the second half of the

20th

century. Media convergence affect various areas. I tis

technological changes, which enable to rpoduce and receive content with devices which originallly served a completely different purpose. This connects to the changes in journalistic practice, which have higher demands on journalists. Convergence journalism requires knowledge and sklil in written, visual, audio and film production. Czech TV started its internet production in 1996. At the beginning, it had only a static website which provided basic information about the Czech TV

as a company

and the services it was providing. Since then, the web went through numerous chnages which are a result of technological and journalistic convergence. Its visual side changed many times, as well as its content and function. While at first the website was just a supplement, at the end of 90’s and fuly after year 2000 the internet became one of significant services which the czech TV provides. This is a result of convergence, which influences journalism in technological and reporting practices and the increasing interest of audiences in active use of the internet and all technological innovations and devices. The interest in interactivity keeps rising and the demands of the usersw is changing. The TV audience is no longer a mass of passive viewers, but it is fragmented in smaller groups, which have differnet demands and needs. Thanks to the developement in technology and changes,which are a result of convergence, it is possible to adequately react to these changes. The Czech TV is attempting to actively react. Adequately to how the availiabilty of new technologies increased to its audience, Czech TV always tried to be one step ahead. Therefore, regarding all the changes, Czech TV always provided new services before the audience startde demanding them. Providing internet services broadens the audience of Czech TV, therefore it can lure viewrs even to the TV screen itself. Even though the visits on the website don’t count into the ratings yet, i tis planned in the time horizon. However, a statement can be said that the shift in web function with the TV broadcast is a good reaction to the convergence proces, the traditional and the new medium add to each other and help developement. The process of convergence is still going on, tehrefore it is likely that the Czech TV will continue in developing its internet services as a new medium 3.0.

27

3. Použitá literatura a prameny

3.1 Literatura BENNETT, James a Niki STRANGE. Television as digital media: networked digital media in everyday life. 1st publ. Durham, NC: Duke University Press, 2011, 389 p. ISBN 978-082-2349-105.

FELDMAN, Tony. An introduction to digital media. New York: Routledge, 1997, xvi, 173 p. ISBN 04-151-5423-5

FENTON, Natalie. New media, old news: journalism and democracy in the digital age. Los Angeles: SAGE, 2009, xi, 220 p. ISBN 978-184-7875-747.

GIDDINGS, Seth a Martin LISTER. The new media and technocultures reader. New York: Routledge, c2011, xiv, 514 p. ISBN 04-154-6914-7.

JAKUBOWICZ, Karol. Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. 1. vyd. Zlín: Verbum, 2013, 334 s. ISBN 978-80-87500-38-5. JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. 1st publ . New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.

KACKMAN, Michael. Flow TV: television in the age of media convergence. New York, NY: Routledge, 2011, vi, 291 p. ISBN 978-0-415-99223-7.

KOLODZY, Janet. Convergence journalism: writing and reporting across the news media. Lanham, Md.: Rowman, 2006, xii, 267 p. ISBN 978-074-2538-863.

28 LISTER, Martin. New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y.: Routledge, 2009, xvi, 446 p. ISBN 02-038-8482-5.

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-807-3675-745.

MEIKLE, Graham and Sherman YOUNG. Media convergence: networked digital media in everyday life. 1st publ. New York: Palgrave Macmillan, 2011, vi, 242 p. ISBN 02-302-2894-1.

MUSIL, Josef. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003, 261 s. ISBN 80-7220-157-3.

NEGROPONTE, Nicholas. Digitální svět. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001, 207 s. ISBN 80-726-1046-5.

PAVLIK, John V a Shawn MCINTOSH. Converging media: a new introduction to mass communication. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2011, 479 p. ISBN 01-953-7910-1. QUINN, Stephen and Vincent F FILAK. Convergent journalism: an introduction. 1st publ. Burlington, MA: Elsevier/Focal Press, 2005, ix, 227 p. ISBN 978-024-0807-249.

STORSUL, Tanja a Dagny STUEDAHL. Ambivalence towards convergence: digitalization and media change. 1st publ. Go teborg: Nordicom, 2010, 251 p. ISBN 978-918-9471-504.

TOMEK, Ivan a Pavel DVOŘÁK. Digitalizace televizního vysílání v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 157 s. ISBN 978-80-247-4518-3.

3.2 Elektronické zdroje

29 BBC Charter and Agreement, BBC [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/editorialguidelines/page/guidelines-editorial-values-charter/

U.S. Survey Finds TV Everywhere Hitting Mainstream, with 57% of Respondents Interested in Multiscreen Viewing,Quickplay media, 2011 [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.quickplay.com/news/press-releases/u-s-survey-finds-tv-everywhere-hittingmainstream-with-57-of-respondents-interested-in-multiscreen-viewing/

AdReacton, Millward and Brown, 2014 [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/adreaction/2014/#/

Ročenka České televize 1997 [online]. Praha: Česká televize, 1998. ISBN 80- 85005 17- 4. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/1997-ii.pdf

Ročenka České televize 1998 [online]. Praha: Česká televize, 1999. ISBN 80-85005-204. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/ct_roc_c.pdf Ročenka České televize 1999 [online]. Praha: Česká televize, 2000. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikace-ct/rocenky/1999/cj/zpr.pdf Ročenka České televize 2000 [online]. Praha: Česká televize, 2001. ISBN 80-85005-336. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2000/rocenka_2000.pdf Ročenka České televize 2001 [online]. Praha: Česká televize, 2002. ISBN 80-85005-409. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2001/rocenka2001.pdf Ročenka České televize 2002 [online]. Praha: Česká televize, 2003. ISBN 80-85005-476. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2002/rocenka2002.pdf

30 Ročenka České televize 2003 [online]. Praha: Česká televize, 2004. ISBN 80-85005-514. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2003/rocenka2003.pdf

Ročenka České televize 2004 [online]. Praha: Česká televize, 2005. ISBN 80-85005-565. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2004/rocenka2004.pdf

Ročenka České televize 2005 [online]. Praha: Česká televize, 2006. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2005/zprava2005.pdf Ročenka České televize 2006 [online]. Praha: Česká televize, 2007. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/publikacect/rocenky/2006/zprava2006.pdf

Ročenka České televize 2007 [online]. Praha: Česká televize, 2008. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/radact/vyrocni_zpravy/zprava2007_vyr ocni_zprava.pdf

Ročenka České televize 2008 [online]. Praha: Česká televize, 2009. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/rada-ct/vyrocni_zpravy/zprava2008.pdf


Ročenka České televize 2010 [online]. Praha: Česká televize, 2011. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/radact/vyrocni_zpravy/zprava2010.pdf?ver=1.03

Ročenka České televize 2011 [online]. Praha: Česká televize, 2012. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/radact/vyrocni_zpravy/zprava2010.pdf?ver=1.03

31 Ročenka České televize 2012 [online]. Praha: Česká televize, 2013. Dostupné z: http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/radact/vyrocni_zpravy/zprava2012.pdf¨


3.3 Rozhovory Petr Svatoš, 9, dubna, osobní rozhovor. Štěpánka Sunková, 9. dubna, osobní rozhovor.

32

Seznam příloh Příloha č. 1: Titulní strana internetových stránek České televize v roce 1996 (obrázek) Příloha č. 2: Titulní strana internetových stránek České televize v roce 2002 (obrázek) Příloha č. 3: Titulní strana internetových stránek České televize v roce 2008 (obrázek)

Příloha č. 4: Titulní strana internetových stránek České televize v roce 2012 (obrázek)

Příloha č. 5: Speiál k seirálu Vyprávěj

33

Přílohy Příloha č. 1: Titulní strana internetových stránek České televize v roce 1996 (obrázek)

34


35 Příloha č. 3: Titulní strana internetových stránek České televize v roce 2008 (obrázek)

36


37

Příloha č. 5: Speiál k seirálu Vyprávěj

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents