UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky

Bakalářská práce

2013

Markéta Ježková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studí a žurnalistiky Katedra žurnalistiky

Markéta Ježková

Komparace zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 v listopadu 2011 Bakalářská práce

Praha 2013

Autor práce: Markéta Ježková Vedoucí práce: PhDr. Václav Moravec, Ph.D.

Rok obhajoby: 2013

Bibliografický záznam JEŽKOVÁ, Markéta. Komparace zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 v listopadu 2011. Praha, 2013. 51 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Václav Moravec, Ph.D.

Abstrakt Cílem práce je porovnat současnou podobu zpravodajských relací tří nejposlouchanějších komerčních rozhlasových stanic v České republice – Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2. Východiskem práce je teoretická část, která se zabývá počátky rozhlasového zpravodajství na našem území, definuje jednotlivé typy zpravodajských relací a žánrové formy rozhlasové zprávy. Zároveň vymezuje rozdíly a specifika zpravodajských relací komerčních a veřejnoprávních rozhlasových stanic. Řízené rozhovory s kompetentními osobami (šéfredaktory zpravodajství a vedoucím vysílání) byly základem pro výslednou charakteristiku podoby zpravodajství komerčních stanic Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2. Dominantou práce je pak obsahová analýza. Její výsledky ukazují tematické a lokální zaměření zpravodajských relací zmíněných rozhlasových stanic.

Abstract The main target of the work is to compare content and style of the news in three major commercial radio stations in the Czech Republic. Those are Impuls, Frekvence 1 and Evropa 2. The principal theoretical part is describing the beginning of the radio newscast in the Czech Republic. I am introducing each type of the news and also the genre of particular news elements. I am also defining the differences and particularities of news cast in commercial and public radios. In the interviews with managers responsible for broadcast a reader has a chance to understand topical style and structure of the newscast in radios. Another crucial part of the dissertation is the content analysis, that shows topics and localization of all the news present at the explored radio stations.

Klíčová slova Zpravodajství, rozhlas, rozhlasové zpravodajství, Impuls, Frekvence 1, Evropa 2, obsahová analýza

Keywords News, radio, broadcasting news, Impuls, Frekvence 1, Evropa 2, content analysis

Rozsah práce: 60 045

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

Praze dne 20.5.2013

Markéta Ježková

Poděkování Děkuji panu PhDr. Václavu Moravcovi, Ph.D. za doporučení, rady, pomoc a trpělivé vedení mé práce. Zároveň děkuji své rodině za podporu.

1

2

3

4

Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................... 1 ÚVOD.......................................................................................................................................................... 5 1.

ROZHLASOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ ............................................................................................. 7 1.1 SPECIFIKA A ZÁSADY ROZHLASOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ..................................................................... 8 1.2 TYPY ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ........................................................................................................ 9 1.2.1 Hlavní zpravodajská relace ....................................................................................................... 9 1.2.2 Zpravodajské pořady, zprávy .................................................................................................. 10 1.2.3 Účelové zpravodajství ............................................................................................................. 11 1.3 ROZHLASOVÁ ZPRÁVA ..................................................................................................................... 12 1.3.1 Žánrové formy rozhlasové zprávy............................................................................................ 12 1.4 ROZDÍLY A SPECIFIKA ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ KOMERČNÍCH A VEŘEJNOPRÁVNÍCH ROZHLASOVÝCH STANIC ....................................................................................................................... 14

2. CHARAKTERISTIKA ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ RÁDIA IMPULS, FREKVENCE 1 A EVROPA 2 ............................................................................................................................................ 17 2.1 VYBRANÉ ASPEKTY ZPRAVODAJSTVÍ RÁDIA IMPULS ....................................................................... 17 2.1.1 Redakce zpravodajství ............................................................................................................. 18 2.1.2 Zpravodajské relace ................................................................................................................ 18 2.1.3 Zdroje zpráv ............................................................................................................................ 18 2.2 VYBRANÉ ASPEKTY ZPRAVODAJSTVÍ RÁDIA FREKVENCE 1 .............................................................. 19 2.2.1 Redakce zpravodajství ............................................................................................................. 20 2.2.2 Zpravodajské relace ................................................................................................................ 20 2.2.3 Zdroje zpráv ............................................................................................................................ 21 2.3 VYBRANÉ ASPEKTY ZPRAVODAJSTVÍ RÁDIA EVROPA 2 .................................................................... 21 3.3.1 Redakce zpravodajství ............................................................................................................. 22 3.3.2 Zpravodajské relace ................................................................................................................ 22 3.3.3 Zdroje zpráv ............................................................................................................................ 22 3.

ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 23 3.1 METODOLOGIE VÝZKUMU ................................................................................................................ 23 3.1.1 Formulace výzkumných otázek ................................................................................................ 23 3.1.2 Základní soubor jednotek ........................................................................................................ 24 3.1.3 Definování vzorku ze základního souboru ............................................................................... 24 3.1.4 Definování jednotky ................................................................................................................. 24 3.1.5 Konstrukce kategorií obsahu ................................................................................................... 25 3.2 ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ RÁDIA IMPULS ....................................................................... 27 3.3 ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ RÁDIA FREKVENCE 1 ............................................................. 30 3.4 ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH RELACÍ RÁDIA EVROPA 2 ................................................................... 32 3.5 ZÁVĚR ANALÝZY.............................................................................................................................. 35

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 38 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 40 SEZNAM PŘÍLOH............................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. PŘÍLOHY ............................................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

5

Úvod Oblastí zájmu této bakalářské práce je zpravodajství, se zaměřením na zpravodajství v rozhlase. Důvodem výběru tématu je má více než dvouletá praxe v redakci zpravodajství komerční rozhlasové stanice Evropa 2. Zpravodajství, tedy „nabízení“ zpráv, je jednou ze základních činností médií. Potřeba informovat a být informován provází lidstvo odjakživa. Za několik posledních desetiletí prošlo zpravodajství, díky společenskému a především technickému rozvoji, obrovskou proměnou. V dnešní době je zpravodajství často jediným zdrojem informací o událostech, kterých lidé nejsou bezprostředními účastníky, případně svědky. Rozhlasové zpravodajství je (na rozdíl od tištěných médií a televize) všudypřítomné, jeho výhodou je také pohotovost, operativnost a nepřetržitost. V první kapitole Rozhlasové zpravodajství je nastíněna historie rozhlasového zpravodajství na našem území. V této části práce se budu věnovat také specifikům rozhlasového vysílání, vymezím rozdíly ve zpravodajských relacích komerčních a veřejnoprávních rozhlasových stanic. V úvodní kapitole teoretické části představím jednotlivé typy zpravodajských relací, rozhlasovou zprávu a její žánrové formy tak, jak je definuje vybraná odborná literatura.

Druhá kapitola Charakteristika zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 seznamuje se současnou podobou a strukturou zpravodajství tří dlouhodobě nejposlouchanějších rozhlasových stanic v ČR. Na základě rozhovorů se šéfredaktory zpravodajství a vedoucím vysílání daných stanic se zde věnuji nejen redakci zpravodajství, ale i skladbě, obsahu relací či zdrojům zpráv. V rámci charakteristiky vybraných aspektů zpravodajských relací se zaměřím i na licenční podmínky a na to, jak a jestli vůbec stanovují podmínky pro zpravodajství. Jako metodu praktické části bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu. Charakteristickým rysem kvantitativní obsahové analýzy je vysoká míra ověřitelnosti, reliability. Průběh výzkumu na základě této metodologie je vysoce strukturovaný, ideální pro velký objem dat. Na základě obsahové analýzy zkoumám

6 lokální a tematické zaměření zpráv ve vybraných zpravodajských relacích Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2. Cílem výzkumu je zjistit dominantní témata a lokalitu, na která se zpravodajské relace vybraných stanic zaměřují. Oproti původnímu předpokladu zaměřit výzkum na měsíc listopad 2011 byl výzkum konán v měsíci březnu 2013, v důsledku prodloužení mého bakalářského studia na FSV UK. Další časové zúžení zkoumaného vzorku vychází z metody obsahové analýzy, jejíž teoretické východisko je nastíněno rovněž ve třetí kapitole. Zdrojem výzkumu jsou záznamy vysílání, které jsou k dispozici v archivu rádia Evropa 2. Finální struktura bakalářské práce se poněkud odlišuje od předložených tezí. Po nastudování literatury a větším vhledu do problematiky rozhlasového zpravodajství jsem se rozhodla věnovat větší prostor úvodní části práce teoretickému východisku. Struktura práce nastíněná v tezích byla změněna zejména pro přehlednost, jasnost a kvůli lepšímu uspořádání velkého objemu informací.

7

1. Rozhlasové zpravodajství Zpravodajství je jednou ze základních novinářských činností a zároveň i produktem této činnosti. Stojí na informacích a faktech, které vyhledává, shromažďuje, třídí, vybírá a interpretuje (Osvaldová, Halada, 2007, s. 241). Podle McQuaila (2009) je zpravodajství základem mediálních výstupů masových médií - tisku, rozhlasu, televize. Na rozdíl od publicistiky, která hodnotí a analyzuje, stojí zpravodajství pouze na daných faktech a neobsahuje subjektivní postoj autora.

Zpravodajství je nejstarší součást žurnalistiky, jeho kořeny lze hledat již ve starověku. Tehdy vzniklo z potřeby informovat o ekonomických, politických, ale třeba i přírodních změnách, které mohly ovlivnit život lidí (Osvaldová, Halada, 2007, s. 241). Během několik staletí trvajícího společenského i technologického vývoje získávalo zpravodajství stále důležitější a pevnější postavení. V dnešní době je zpravodajství přisuzována primární funkce zprostředkovávat objektivní informace o aktuálním dění ve společnosti (Trampota, 2006, s. 59). Počátky rozhlasového zpravodajství na našem území nejsou, jak by se mohlo zdát, spjaty se zavedením pravidelného rozhlasového vysílání v roce 1923. V prvních desetiletích existence tehdejší jediné rozhlasové stanice Radiojournal byl kladen důraz zejména na umělecký a vzdělávací program – většinu obsahu rozhlasového vysílání plnila vážná hudba. Jak uvádí Ješutová (2003), rozhlas měl hlavně výchovnou, vzdělávací a osvětovou funkci. Zpravodajské relace byly tehdy tvořeny mimo rozhlas, a to Československou tiskovou kanceláří (ČTK). 1 Rozhlasové zpravodajství začalo v Československu nabývat na významu až během druhé světové války. Rozhlas byl totiž tehdy jako jediné médium schopen přinést posluchačům zprávy a informace v reálném čase, navíc téměř kdekoliv. K markantnímu rozvoji zpravodajství ale došlo až po válce. V únoru 1948 komunisté zúročili důsledné obsazení vedoucích funkcí v rozhlase, které jim umožnilo skrze manipulaci posluchačů, organizaci

manifestací

a

prokomunistickou

propagandu

zcela

paralyzovat

Československá tisková kancelář vznikla společně s Československou republikou 28. října 1918. 1

8 nekomunistickou opozici (Končelík, Večeřa, Orság, 2010, s. 150). Rozhlasové zpravodajství se tak na dlouhá léta stalo nástrojem propagandy a agitace. Nové podmínky pro rozvoj rozhlasového zpravodajství přinesl až revoluční rok 1989. Po sametové revoluci došlo nejen ke vzniku duálního systému vysílání (tedy koexistenci veřejnoprávního a soukromého mediálního sektoru), ale i ke zrušení desítky let trvající cenzury. Uvolnění poměrů také umožnilo rozvoj a modernizaci technického zázemí, které bylo za komunismu prakticky nesrovnatelné se zbytkem Evropy. Aktuálnímu zpravodajství je v rozhlasovém vysílání věnován prostor i dnes. Především ve většině veřejnoprávních rozhlasových institucí po celém světě je zpravodajství hlavní náplní celého rozhlasového programu. Jak uvádí Maršík (1995), zpravodajství tvoří až jednu pětinu celkového vysílacího času. Komerční rozhlasové stanice ale rozhodně nezůstávají pozadu – i pro ně je zpravodajství dnes již důležitou součástí vysílání, a to i přesto, že se zaměřují na jiné programové typy. Rozhlasové zpravodajství se díky operativnosti, srozumitelnosti a dostupnosti stalo v dnešní době jedním ze základních informačních zdrojů.

1.1 Specifika a zásady rozhlasového zpravodajství Hlavním specifickým rysem nejen rozhlasového zpravodajství, ale celého rozhlasového vysílání, je způsob šíření informací. Jedná se o akusticko-auditivní princip, tedy šíření informací jedním (zvukovým) kanálem. Jednosměrný tok informací je k posluchači šířen zvukovou, respektive sluchovou cestou. Poslech rozhlasové zpravodajské relace klade vyšší nároky na myšlenkové procesy posluchače, než při vnímání stejného obsahu v tisku či televizi. Rozhlasové zpravodajství tak musí klást důraz na logické uspořádání informací, srozumitelnost a jasnost. Důležitý je také princip redundance, tedy hojné (ale přiměřené) opakování důležitých informací. Nevýhody akusticko-auditivního principu vyvažuje pohotovost, která je zase spolu s operativností, nepřetržitostí a všudypřítomností největší předností rozhlasového vysílání.

9 Dalším specifickým rysem rozhlasu je fakt, že rozhlasové vysílání se dá poslouchat i při vykonávání jiné činnosti. Posluchačům slouží rozhlasové vysílání častěji jako kulisa než jako médium, na které se zcela koncentrují a jehož obsah plně vnímají. Jak píší Hudson a Rowlands (2012), lidé mohou při poslechu rádia vykonávat nejrůznější činnosti: řídit, uklízet, opravovat auto, vařit, mít sex. Vzhledem k výše zmíněným specifikům rozhlasového vysílání je důležité, aby byly v rámci rozhlasového zpravodajství dodržovány určitě zásady. Podle Osvaldové (2011) mezi ně například patří novost (každá rozhlasová zpráva by měla přinést něco nového, zajímavost, závažnost (informace by se měla posluchačů nějakým způsobem dotýkat), zábavnost (tzv. tečky za zprávami pro odlehčení), objektivnost (neboli nestrannost, základní zásada zpravodajství jako takového), vyváženost (z hlediska témat) a přesnost (zveřejňování pouze ověřených informací).

1.2 Typy zpravodajských relací Zpravodajství má v rozhlasových stanicích s ohledem na jejich formát 2 různé postavení. Nezanedbatelný význam mají také ekonomické, technické a personální možnosti rozhlasové stanice – od toho se většinou odvíjí samotná podoba zpravodajských relací dané rozhlasové stanice.

1.2.1 Hlavní zpravodajská relace Hlavní zpravodajské relace se od ostatních typů relací odlišují především svou délkou (20 – 30 minut), širším tematickým záběrem a kombinací různých žánrových forem. Hlavní zpravodajské relace jsou proto tzv. složenými relacemi, montážemi (Jenča, 2004, s. 23). Kombinují živé vysílání s příspěvky ze záznamu - využívají přímý

Formát v kontextu rozhlasového vysílání vymezuje obsahové zaměření jednotlivých rozhlasových stanic, včetně cílové skupiny posluchačů. Rozlišujeme formáty mluveného slova - All-News, All-Talk, News-Talk a hudební formáty – Adult Contemporary (AC), Contemporary Hit Radio (CHR), Country, Rock, atp. Jednotlivé formáty se při charakterizování dané stanice často prolínají. 2

10 přenos z místa události i archivní zvukové záznamy, mluvené slovo a hudební předěly. Kromě zpravodajské části obsahují také většinou část publicistickou. 3 Příprava hlavních zpravodajských relací je časově náročná a je koordinací a kooperací celé zpravodajské redakce dané rozhlasové stanice – šéfredaktora zpravodajství, hlasatelů (moderátorů), redaktorů, zvukových techniků ad. Hlavní zpravodajské relace bývají zařazovány do prime-time, tedy do poslechové špičky rozhlasové stanice. V tomto hlavním vysílacím čase si rozhlasovou stanici ladí nejvíce posluchačů. Dominantami rozhlasového zpravodajství jsou ranní a dopolední hodiny, cca. od 6:00 do 10:00. 4 Ve všedních dnech je to čas, kdy se lidé vypravují z domova (rádio slouží jako kulisa), jedou do práce (rádio poslouchají v autě), děti do školy atp. Prime-time je mimo jiné nejpřitažlivější dobou pro inzerenty, v tomto čase mají komerční média největší finanční výnos z reklam. Hlavní zpravodajské relace zařazují do programové skladby spíše veřejnoprávní rozhlasové stanice, komerční rozhlasové stanice tak činí pouze v okleštěné podobě (často například chybí publicistická část).

1.2.2 Zpravodajské pořady, zprávy Zprávy jsou nejužívanějším typem zpravodajských relací, vysílají je téměř všechny rozhlasové stanice. Jejich cílem je poskytnout posluchačům v krátkém časovém úseku (zpravidla do 5 minut) přehled nejdůležitějších aktuálních událostí a informací. Zprávy se do programové skladby zařazují většinou v hodinových nebo půlhodinových intervalech. Kromě informační funkce ale tyto relace také usnadňují orientaci posluchače v celkovém denním programu dané rozhlasové stanice. Většinou totiž člení denní program do ucelených bloků, otevírají a zavírají vysílací intervaly (Maršík, 1995, s. 18).

Publicistická část hlavních zpravodajských relací musí být pro posluchače jasně a zřetelně oddělena od ostatních zpravodajských příspěvků. 4 Prime-time v televizním vysílání je naopak ve večerních hodinách, od 19:00 do 23:00. Do tohoto vysílacího času jsou v televizním vysílání zařazovány hlavní večerní zpravodajské relace. 3

11

Celoplošné rozhlasové stanice informují o událostech celostátního významu a o důležitých zahraničních událostech, regionální stanice se naopak zaměřují především na informace z příslušného regionu. Některé rozhlasové stanice zařazují do vysílání zpravodajské pořady (zprávy), které se orientují pouze na určitou oblast – například sportovní události, kulturní události, ekonomické události nebo burzovní zpravodajství. Tyto monotematické zpravodajské relace jsou určeny přesně vymezenému okruhu posluchačů a spíše než na našem území se objevují v zahraničí. 5 U zpravodajských pořadů a zpráv je převažujícím žánrem klasická rozhlasová zpráva čtená moderátorem či hlasatelem. Čím dál častěji se v nich ale objevují také zvukové zprávy – většinou ze záznamu, zřídka přímý reportážní nebo telefonický vstup.

1.2.3 Účelové zpravodajství Relace, které poskytují posluchačům praktické informace - dopravní zpravodajství nebo předpověď počasí. Účelové zpravodajství se v současné době stává především u komerčních rozhlasových stanic důležitou součástí vysílání. Obzvlášť ve chvílích, kdy dochází například k záplavám, sněhové kalamitě či extrémnímu suchu, je rozhlas schopen poskytnout posluchačům prvotřídní informační servis (Boyd, 2008, s. 24). Účelové zpravodajství bývá nejčastěji zařazováno hned za zpravodajskou relaci, v posledních letech se ale objevuje i před ní. V programové skladbě může stát i zcela samostatně. Zdrojem aktuálních informací o dopravě a počasí jsou nejčastěji posluchači dané rozhlasové stanice. 6

V USA je typickým příkladem rozhlasové stanice zaměřené na burzovní zpravodajství například on-line Bloomberg Radio, dostupná na http://www.bloomberg.com/radio/. 6 Podrobněji kapitola 1.4 Rozdíly a specifika zpravodajských relací komerčních a veřejnoprávních rozhlasových stanic, pasáž o tzv. kontaktních relacích. 5

12

1.3 Rozhlasová zpráva Rozhlasová zpráva je základní žánr rozhlasového zpravodajství. Má ustálenou formu a jazyková vyjádření, která odpovídají specifikům rozhlasové komunikace. Stejně jako v tisku a televizi odpovídá i rozhlasová zpráva na základní otázky kdo, co, kdy, kde (případně jak a proč) a poskytuje posluchačům informace o aktuálním dění (Osvaldová, Halada, 2007, s. 240). Jak již bylo několikrát řečeno, každá rozhlasová zpráva by měla být jednoznačně oddělena od komentáře, publicistiky. Poslech rozhlasu klade na posluchačovu pozornost zvýšené nároky. Je proto nezbytné klást při tvorbě zpráv pro rozhlasové vysílání důraz na několik věcí. Většinu z nich jsem již zmínila v kapitole 1.1 Specifika a zásady rozhlasového zpravodajství. Vzhledem k omezenému prostoru, který rozhlasové zpravodajské relace (především komerčních rozhlasových stanic) nabízejí, by měla zpráva obsahovat pouze základní fakta. Tato zásada by ale neměla být na úkor srozumitelnosti celého sdělení. Důležitý je i princip redundance, tedy opakování důležitých faktů, číselných údajů a jmen. Mezi další neopominutelné aspekty patří způsob psaní zpráv, vhodně zvolený jazyk. Psát pro rozhlasové či televizní vysílání znamená odhodit všechny literární konvence, včetně gramatických pravidel, pokud mají slova mít smysl pro ucho (Boyd, 2008, s. 69). Jak uvádí Jenča (2004), při tvorbě zpráv je žádoucí nepoužívat složitá souvětí, vyhýbat se metaforám, velkému množství přídavných jmen, cizích slov a ukazovacích zájmen. Hudson a Rowlands (2012) dodávají, že rozhlasoví novináři píší texty, které by měly být čteny, ale zároveň také texty, které by měly znít po přečtení nahlas přirozeně. Proto je dobré si každou hotovu zprávu přečíst nejprve nahlas, následně ji poupravit a až potom prezentovat do éteru.

1.3.1 Žánrové formy rozhlasové zprávy Nejrozšířenější formou rozhlasové zprávy je klasická monologická zpráva interpretovaná hlasatelem. V historickém vývoji se rozvinulo několik dalších žánrových forem rozhlasové zprávy (Osvaldová, 2011, s. 68 - 69):

13 zvuková zpráva – tvoří ji autentická informace s dokumentárním zvukem. Poskytuje svědectví přímého účastníka události, nejčastěji prostřednictvím telefonu. Vysílá se buď živě, nebo ze záznamu. Většinou ji připravuje sám redaktor. reportážní zpráva – základem je zvukový obraz události, který doplňuje informace redaktora. Vzhledem ke zvukové autentičnosti má často emocionální náboj. Používá se při událostech, které mají zvukový dramatický vývoj - například demonstrace nebo živelné katastrofy (povodně, požáry atp.). zpravodajský rozhovor – dialog redaktora s vybranou osobou. Zpravodajský rozhovor by měl přinést základní informace o události nebo aktuálním jevu. zpravodajský přenos – přímý přenos dané události z místa dění. Přítomný redaktor sdělí posluchačům základní informace a ohlásí začátek události, následuje přímý přenos a odhlášení redaktora. zpravodajské vystoupení – poskytuje posluchači informaci o události prostřednictvím kompetentní nebo nějak zainteresované osoby (např. tiskový mluvčí, politik), která je o tuto informaci redaktorem požádána. referát – podrobné informace redaktora nejčastěji o významném veřejném jednání. Redaktor zachycuje jeho autentický průběh buď v celém rozsahu, nebo ve zkratce v podstatných úsecích. Referát se v současném rozhlasovém zpravodajství nejčastěji uplatňuje ve zprávách z jednání parlamentu, používá se ale také například v zahraničním zpravodajství. tečka za zprávami – krátký, vtipný zpravodajský útvar s pointou, který zpravidla uzavírá zpravodajskou relaci. Slouží k „odlehčení“ a oživení celé zpravodajské relace. Tečka za zprávami je méně formálního charakteru a využívá zajímavé a zábavné prvky. Jenča (2004) kromě výše uvedených žánrových forem rozhlasové zprávy zařazuje mezi žánrové formy rozhlasové zprávy ještě zpravodajskou zvukovou montáž (má blízko ke zpravodajskému přenosu), telefonickou zprávu dopisovatele (obdoba autorské zprávy) a zvukový ohlas (telefonický ohlas posluchače na nějakou událost

14 nebo odvysílaný program). Někteří autoři ke zpravodajským žánrům řadí i přehled tisku. Podle Boyda (2008) je bulletin zběžný přehled aktuálně nejdůležitějších zpráv dne, trvající 1-5 minut. Každá zpráva je prezentována velmi krátce, v rozmezí 10 - 30 sekund. Bulletin tedy může být, ačkoliv se to nezdá, poměrně obsáhlý.

V žánrové oblasti existuje na danou problematiku více pohledů a také více možností klasifikace podle různých kritérií. Zprávy lze například klasifikovat z hlediska zdroje (agenturní, autorská, úřední), lokality (domácí, zahraniční, lokální), rozsahu (krátká, flešová,

rozšířená,

složená,

rámcová,

situační),

stavby

(chronistická,

kontrachronistická), či dle tématu, kterého se týká (politická, ekonomická, kulturní, sportovní aj.).

1.4 Rozdíly a specifika zpravodajských relací komerčních a veřejnoprávních rozhlasových stanic Veřejnoprávní rozhlas (neboli médium veřejné služby) je zřízen zákonem, k čemuž se mimo jiné vážou i pravidla a zásady zpravodajství. Veřejnoprávní rozhlas je například povinen zřídit síť stálých zpravodajů (i zahraničních), je povinen vysílat regionální zpravodajství atd. Zpravodajské relace tvoří nedílnou a výraznou součást celkového vysílacího času veřejnoprávního rozhlasu. Na rozdíl od komerčních stanic zde hraje významnou roli i publicistika, která je zpravidla součástí hlavních zpravodajských relací. Komerční rozhlasové stanice si zpravodajství přizpůsobují podle svých potřeb a představ tak, aby odpovídalo cílové posluchačské skupině. Na jejich rozhodnutí také zůstává rozsah, podoba zpravodajských relací a způsob zpravodajského krytí událostí (Jenča, 2004, s. 11). Podoba zpravodajství komerčních rozhlasových stanic je ale do jisté míry vázána licenčními podmínkami - často je hlavní podmínkou, aby stanice přinášela zpravodajství z celého území, které pokrývá signálem. Stejně jako veřejnoprávní, tak i komerční rozhlasové stanice musejí do svých zpravodajských relací zařadit zprávy z regionů.

15 U komerčních rozhlasových stanic většinou převládá potřeba pokrýt aktuální společenské dění při minimálních ekonomických nákladech. Potvrzuje to i Trampota (2006), podle kterého jsou ekonomické vlivy na zpravodajství nejzřetelnější právě u soukromých médií, protože jejich primárním motivem je většinou produkovat ekonomický zisk a zároveň uspokojit publikum. V menších či regionálních soukromých rozhlasových stanicích, tak často zajišťuje veškerý zpravodajský servis jeden moderátor („zprávař“), který má na starosti jak přípravu celé relace, tak její prezentaci do éteru. Tato praxe je běžná i u rozhlasových stanic s formátem Contemporary Hit Radio (CHR) nebo Adult Contemporary (AC), protože zpravodajství zde není dominantou programové skladby. Jak jsem již zmínila, zpravodajství je ve veřejnoprávním rozhlase věnována mnohem větší část celkového vysílacího času. Délka hlavních zpravodajských relací často přesahuje 15 minut. Zpravodajské relace komerčních rozhlasových stanic jsou znatelně kratší, obvykle nepřesahují 5 minut, bývají ale spíše ještě kratší. Mezi typy zpravodajských relací komerčních stanic převažují zprávy, které ale například v poledne či večer bývají označovány jako hlavní zpravodajské relace. Z teoretického hlediska, tomu ale tak není. 7 Součástí každé zpravodajské relace je i tzv. zvuková grafika, která je u komerčních stanic obvykle výraznější. Zpravodajské relace jsou často doprovázeny i dynamickým zvukovým podkresem, který u relací veřejnoprávního rozhlasu zcela chybí. Nejčastějším žánrem zpravodajských relací soukromých stanic je klasická monologická zpráva čtená hlasatelem. Vzhledem k tomu, že častým zdrojem zpráv komerčních stanic jsou předplacené tiskové agentury, využívají se hojně i zvuky, které daná agentura nabízí – v relacích tak často můžeme slyšet například zpravodajská vystoupení, která ale nezachytil přímo redaktor dané stanice. Některé redakce zaměstnávají regionální či zahraniční redaktory, kteří se posluchačům ohlašují přímo z místa události, většinou formou zvukové nebo reportážní zprávy. Ta bývá ale zpravidla vysílána ze záznamu. Přímý vstup reportéra nebo jeho živý telefonát se ve 7

Podrobněji kapitola 1.2 Typy zpravodajských relací.

16 zpravodajství komerčních stanic takřka vůbec nevyskytuje. Jak uvádí Jenča (2004), specifické je i řazení zpráv – zatímco veřejnoprávní rozhlas začíná zpravodajskou relaci nejdůležitější

událostí

dne,

mnoho

komerčních

stanic

upřednostňuje

spíše

nejdramatičtější a pro posluchače „nejpřitažlivější“ zprávu. Privátní (v posledních letech i veřejnoprávní) rozhlasové stanice dávají často prostor svým posluchačům. Stále častěji se prosazují tzv. kontaktní relace, které z posluchačů vytváří spolutvůrce programu. Většinou se tak děje prostřednictvím telefonátů, ale i sociálních sítí či e-mailů. Tento trend lze pozorovat také ve zpravodajství – značnou část informací v dopravním servise tvoří právě příspěvky posluchačů. 8 Se zpravodajstvím komerčních rozhlasových stanic bývá často spojován infotainment. Tento pojem spojuje anglická slova entertainment (zábava) a information (informace). Zpravodajské sdělení je v tomto případě co nejstručnější a nejjednodušší. Spíše než na společenskou relevantnost informace je důraz kladen na zábavu, akčnost, dramatičnost a pointu. Podle Osvaldové (2011) lze na infotainmentu dokumentovat snížení informační hodnoty materiálu (tedy zprávy) směrem k zábavě na úkor faktů Podle Boyda (1995) se ale od komerčních stanic, ať už rozhlasových nebo televizních, očekává, že do programu dodají značný díl zábavy, díky které se zvýší ohlas publika, protože jejich hlavním cílem je zisk. Zpravodajské relace komerčních stanic bývají mimo jiné často zakončovány tzv. tečkou za zprávami 9, která prvky infotainmentu má.

Typickým příkladem kontaktní relace je Doprava 007 na Rádiu Impuls, která posluchačům nabízí aktuální zpravodajský servis. Zdrojem valné většiny informací jsou zde sami posluchači, jejichž telefonáty z českých silnic a dálnic jsou přímou součástí celé relace. 9 Podrobněji kapitola 1.3.1 Žánrové formy rozhlasové zprávy. 8

17

1. Charakteristika zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 2.1 Vybrané aspekty zpravodajství Rádia Impuls Rádio Impuls je podle posledních měření Radioprojektu nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v České republice. 10 Provozovatelem této celoplošné rozhlasové je společnost Londa. Licence, udělená Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), vyprší Rádiu Impuls v roce 2025. Zmíněné licenční podmínky rozhlasové stanici jasně stanovují programovou skladbu rozhlasové stanice. Programové licenční podmínky Rádia Impuls byly naposledy změněny RRTV (na žádost provozovatele společnosti Londa) v roce 2006. Podmínky mimo jiné stanoví 32 % mluveného slova v průběhu celodenního vysílání a z něj 22 % zpráv a informací. Jak potvrzuje současný šéfredaktor zpravodajství Ladislav Vonz, zpravodajství hraje na rádiu Impuls velmi důležitou roli. Zpravodajství je jedním z programových pilířů, na kterém stojí celé vysílání. 11 Rádio Impuls poskytuje zpravodajský servis posluchačům 24 hodin denně. Mezi 5. a 9. hodinou ráno jsou zpravodajské relace každou půlhodinu, po 9. hodině pak každou celou hodinu. V 7 hodin ráno a v poledne se vysílají hlavní zpravodajské relace, nazvané „7 minut v 7“ a „Polední speciál“. V 18 hodin je zpravodajská relace pouze ve formě krátkého přehledu zpráv, kvůli začátku pořadu Impulsy Václava Moravce. Počasí je součástí úvodní části každé zpravodajské relace. Kromě toho ale vysílá rádio Impuls také samostatné relace o počasí, a to každých 30 minut. Impuls nabízí posluchačů, také dopravní servis, a to formou relace nazvané Doprava 007. Ta se vysílá mezi 5. hodinou ranní a 20. hodinou večerní vždy ve čtvrt a tři čtvrtě.

Ve 4. kvartálu roku 2012 a 1. kvartálu roku 2013 si Rádio Impuls naladilo denně v průměru 1,026 milionu posluchačů. Vyplývá to z výsledků poslechovosti Radioprojekt, který zpracovaly agentury STEM/MARK a Median. Dokument dostupný na http://www.median.cz/?lang=cs&page=1&sub=9. 11 Viz. Příloha č. 1: Rozhovor se šéfredaktorem zpravodajství Rádia Impuls Ladislavem Vonzem. 10

18

2.1.1 Redakce zpravodajství Redakce zpravodajství Rádia Impuls čítá desítky lidí – moderátorů, redaktorů, zahraničních a regionálních redaktorů a samozřejmě včetně editora. Kromě redaktorů a moderátorů, kteří působí v pražském studiu, má Rádio Impuls i regionální a zahraniční zpravodaje. Regionální redaktory má stanice celkem v osmi regionech České republiky – v Plzeňském kraji, Ústeckém kraji, Středočeském kraji, Královehradeckém kraji, Pardubickém kraji, Moravskoslezském kraji, na Zlínsku a Znojemsku. V zahraničí působí celkem pět redaktorů – jeden na Slovensku, v Polsku, v Británii a ve Spojených státech amerických. Redaktorka působící v Bruselu pokrývá kromě Belgie i ostatní státy Beneluxu. Celou zpravodajskou redakci Rádia Impuls vede šéfredaktor zpravodajství, který nese částečnou zodpovědnost za jednotlivé odvysílané zpravodajské relace. Hlavní zodpovědnost má ale zprávař (editor), který relaci připravil.

2.1.2 Zpravodajské relace Zpravodajské relace Rádia Impuls jsou většinou tematicky uspořádané. Zpravidla se začíná domácími zprávami, následují krátce zprávy ze zahraničí a končí se sportem. Informace o počasí jsou ve zpravodajských relacích zařazovány na začátek, ve formě několika málo vět. Pokud ale podle vedoucího zpravodajství Ladislava Vonze nastane nenadálá, aktuální situace, zaujímají první místo aktuální informace o této situaci. 12 Příkladem je výbuch na maratonu v Bostonu, ale třeba i výhra českých hokejistů na mistrovství světa. Délka zpravodajských relací se pohybuje mezi 2 – 5 minutami. Hlavní zpravodajské relace, tedy „7 minut v 7“ a „Polední speciál“, trvají, jak je patrné z názvu, 7 minut. V 18 hodin se vysílá krátký přehled zpráv o průměrné stopáži jedné minuty.

2.1.3 Zdroje zpráv Rádio Impuls, jak říká Ladislav Vonz, využívá vlastní interní a externí zdroje. Mezi interní patří redaktoři působící přímo v pražském studiu, regionální a zahraniční

Viz. Příloha č. 1: Rozhovor se šéfredaktorem zpravodajství Rádia Impuls Ladislavem Vonzem. 12

19 redaktoři a také posluchači Impulsu. Hlavním externím zdrojem je pak Česká tisková kancelář (ČTK), zpravodajské weby. 13 Zdroje dopravního zpravodajství, zejména Dopravy 007, jsou agentura Global assistance, posluchači Rádia Impuls a v případě vážných dopravních situací i záchranné složky. Relace o počasí jsou sestavovány z informací agenturního servisu (ČTK), meteorologických organizací a rovněž posluchačů Rádia Impuls.

2.2 Vybrané aspekty zpravodajství rádia Frekvence 1 Celoplošná rozhlasová stanice Frekvence 1 je společně s rozhlasovými stanicemi Evropa 2, Rádio Bonton, Dance radio a BBC součástí mediální skupiny Lagardère Active ČR, která patří do nadnárodní Lagardère Group. Mediální skupina je jedním z nejvýznamnějších hráčů na českém rozhlasovém trhu. Frekvence 1 je všeobecné celoplošné rádio zábavy a informací zaměřené na cílovou skupinu 29 – 49 let. Zpravodajství má tedy v programové skladbě velmi důležité postavení. Šéfredaktorka zpravodajství Frekvence 1 Ivana Schöffelová odhaduje, že 10 – 15 % celkového vysílacího času, včetně hudby, je věnováno právě zpravodajským příspěvkům. 14 Zpravodajské relace Frekvence 1 vysílá 24 hodin denně. V hlavním ranním bloku od 5 do 9 hodin se vysílají zprávy čtyřikrát do hodiny, každou čtvrt hodinu pak i samostatná rubrika počasí, jejíž součástí je nepřímo i dopravní servis. Od 9 hodin dále jsou až do 5. hodiny ranní zprávy každých 30 minut, vždy v půl a v celou. Každé relaci předchází rubrika počasí.

Viz. Příloha č. 1: Rozhovor se šéfredaktorem zpravodajství Rádia Impuls Ladislavem Vonzem. 14 Viz. Příloha č. 2: Rozhovor se šéfredaktorkou zpravodajství rádia Frekvence 1 Ivanou Schöffelovou. 13

20

2.2.1 Redakce zpravodajství Redakci zpravodajství Frekvence 1 vede šéfredaktorka zpravodajství, která má celkem na starost 18 členů redakce. Na přípravě jedné zpravodajské relace se podílí zhruba 4 lidé – zprávař, dva reportéři a editor . Kromě redaktorů a moderátorů působících v Praze má Frekvence 1 i poměrně rozsáhlou síť regionálních a zahraničních redaktorů. Regionálních redaktorů je celkem šest - jeden redaktor působí zároveň v Libereckém kraji a Ústeckém kraji, jeden v Pardubickém a Královehradeckém kraji, na Vysočině a v jižních Čechách, Plzeňském a Karlovarském kraji, na severní Moravě a v Jihomoravském kraji. Jeden redaktor působí samostatně v Brně. Na Frekvenci 1 působí momentálně 3 zahraniční zpravodajové – na Slovensku, v Itálii a v Americe.

2.2.2 Zpravodajské relace Velký důraz je na Frekvenci 1 kladen na českou hudbu, která je v programu zastoupena 40%. Stejně jako česká hudba jsou dominantou zpravodajství i domácí, případně regionální události. Jak říká Ivana Schöffelová: „Na zahraniční události se zaměřujeme v případě, že mají nějakou souvislost s děním tady u nás. Zprávy ze zahraničí, které jsou postaveny samostatně, aniž by se týkaly České republiky, jsou pojímány jako zajímavosti.“ 15

Skladba zpráv v jednotlivých relacích není ustálená. Pouze v ranním bloku vysílání, který nese podtitul Česko v přímém přenosu, jsou české zprávy na prvních pozicích. Přes den je už skladba vyváženější. Pokud to vyžaduje aktuální situace, může se na první místo v relaci dostat událost ze sportu, zahraničí, dopravy, atd. Zpravodajské relace v celou hodinu trvají maximálně 4 minuty, v půl hodinu maximálně 2 minuty. Relace o počasí mají průměrnou stopáž zhruba do 25 vteřin, v ranním vysílání jsou ale delší, zhruba do 40 vteřin.

Viz. Příloha č. 2: Rozhovor se šéfredaktorkou zpravodajství rádia Frekvence 1 Ivanou Schöffelovou. 15

21

2.2.3 Zdroje zpráv Hlavní zdrojem zpráv při přípravě zpráv na Frekvenci 1 je ČTK. Redaktoři čerpají zdroje také ze zpravodajských webů, důležitým zdrojem informací jsou samozřejmě regionální a zahraniční redaktoři. Frekvence 1 spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem. Aktuální informace o počasí ale poskytují redaktorům i samy posluchači, se kterými se komunikuje prostřednictvím sms zpráv či sociální cítě Facebook. V oblasti dopravy je hlavním zdrojem rubrika Motomail, která je produktem společnosti Lagardère. Při vážné dopravní situaci se komunikuje s hasiči, záchranáři a policií.

2.3 Vybrané aspekty zpravodajství rádia Evropa 2 Evropa 2 je síť pěti licencovaných rozhlasových stanic, které vysílají centrální program z Prahy. Součástí této sítě jsou provozovatelé Evropa 2, Evropa 2 Východ, Evropa 2 Západ, Evropa 2 východní Čechy a Evropa 2 Morava. Společně s rádii Frekvence 1, Bonton, Dance radio patří do mediální skupiny Lagardère Active Radio International. Dle licenčních podmínek je cílová skupina posluchačů Evropy 2 ve věku 12 – 30 let. I z těchto důvodů je podle vedoucího vysílání rádia Evropa 2 Davida Šmída zpravodajství v programové skladbě minoritní složkou.16

Rozhlasová stanice se

profiluje jako „rádio pro mladé“ a těžištěm celého programu je hudba a silné marketingové projekty. Evropa 2 je síť regionálních stanic, k čemuž se, především co se zpravodajství týče, váží jistá specifika. Detailněji je objasňuje David Šmíd: „Evropa 2 … vysílá speciální zpravodajství pro jednotlivé regiony v tzv. odpojích. Tzv. lokální okna se odbavují 35. a 47. minutu každou hodinu a jsou ve vysílání jasně rozeznatelná – zvukovým jinglem. V těchto oknech se vysílá převážně zpravodajství z daného regionu, jejich součástí je ale také lokální reklama. V noci a o víkendu jsou pak lokální okna zpravidla jednou do hodiny.“ 17 Systém tzv. lokálních oken vychází z licenčních podmínek celé sítě Evropa 2.

16 17

Viz. Příloha č. 3: Rozhovor s vedoucím vysílání rádia Evropa 2 Davidem Šmídem. Tamtéž.

22 Kromě zmíněných regionálních relací vysílá rádio Evropa 2 zprávy každý všední den od 6:00 do 18:00, ve čtvrtek pouze do 17:00, kvůli hudebnímu pořadu Evropa 2 Music Chart. Každý všední den se v rámci pořadu Ranní show (6:00 do 9:00) vysílá také počasí, zpravidla každých 20 minut. O víkendu je zpravodajský servis zajištěn pouze v sobotu, a to od 8:00 do 10:00.

3.3.1 Redakce zpravodajství Zpravodajský servis rádia Evropa 2 zajišťují v současné době tři zprávaři. Dvě moderátorky tvoří a prezentují zpravodajské relace, třetí redaktorka má na starosti regionální příspěvky a kompletní zpravodajství v lokálních oknech. 18 Žádné zahraniční ani regionální redaktory rozhlasová stanice nemá.

3.3.2 Zpravodajské relace Zpravodajské relace rádia Evropa 2 většinou obsahují 4 – 5 jednotlivých zpráv. Součástí relace je také počasí, které je zařazováno nakonec. Podle Šmída se zpravodajství orientuje zejména na témata spojená s lifestylem, hudebním showbusinessem a kulturou. I aktuální informace o dopravě a počasí jsou do zpráv pravidelně zařazovány. Průměrná délka relací je 3-4 minuty, včetně počasí. Samostatná relace o počasí je pak dlouhá zpravidla kolem deseti vteřin.

3.3.3 Zdroje zpráv Při vytváření zpravodajských relací na Evropě 2 je hlavním zdrojem Česká tisková kancelář (ČTK). Kromě toho slouží jako zdroje aktuálních informací i komerční zpravodajské internetové stránky – nejčastěji www.iDnes.cz a www.novinky.cz. V případě použití těchto zdrojů je ale web vždy řádně citován. Počasí a aktuální dopravní informace jsou nejčastěji čerpány ze zpravodajského serveru www.iDnes.cz, zřídka z internetové stránky Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz) a Dopravního portálu České republiky (www.dopravniinfo.cz).

18

Podrobněji kapitola 2.3 Vybrané aspekty zpravodajství rádia Evropa 2.

23

2. Analytická část V

předchozích

kapitolách

jsem

se

zabývala

podobou

a

strukturou

zpravodajských relací rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2. V následujícím výzkumu se zaměřím na rozbor tematické agendy zpravodajských relací těchto vybraných stanic. Tematickou agendou rozumíme soustavu témat, která se dostávají do obsahu médií, v tomto případě do zpravodajství jednotlivých rozhlasových stanic. (Trampota, Vojtěchovská, 2010, s. 100)

3.1 Metodologie výzkumu Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu. Charakteristickým rysem kvantitativní obsahové analýzy je vysoká míra ověřitelnosti, reliability. Průběh výzkumu na základě této metodologie je vysoce strukturovaný. Denis McQuail (2007) tvrdí, že tradiční obsahová analýza je nejstarší, ústřední a stále nejpoužívanější metoda výzkumu. Podle Burtona (2001) je výsledkem dobře provedené obsahové analýzy výstup, který měřitelně zachytí nějaký aspekt chování médií. Vzhledem k výše uvedeným faktům tato metodologie nejlépe odpovídá tématu bakalářské práce. Postup výzkumu vychází z knihy Analýza obsahu mediálních sdělení (2004), který v kapitole Úvod do metody obsahové analýzy nastínil Helmut Scherer.

3.1.1 Formulace výzkumných otázek Otázka 1: Jaký prostor zaujímaly ve vysílání Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 zprávy z domova a ze zahraničí? Otázka 2: Jaký prostor zaujímaly ve vysílání Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 domácí regionální a domácí lokální zprávy? Otázka 3: Která témata byla ve zpravodajských relacích Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 dominantní?

24

3.1.2 Základní soubor jednotek Základní soubor jednotek, ke kterému se celý výzkum vztahuje, jsou veškeré zpravodajské relace rozhlasových stanic Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 odvysílané v březnu 2013.

3.1.3 Definování vzorku ze základního souboru Z popsaného základního souboru byl vybrán vzorek pro obsahovou analýzu. Žánrově byl vzorek vymezen žánrem zpravodajská relace. Důvodem, proč nebyl analyzován celý základní soubor, byly technické podmínky, osobní a obsahové možnosti a nutnost redukovat množství analyzovaných dat na takové množství, které by bylo možné efektivně zpracovat. Každá z analyzovaných rozhlasových stanic vysílá pravidelné zpravodajské relace, ovšem s odlišnou četností, jak jsem již uvedla v předchozích kapitolách. Vzorek zpravodajských relací pro následující výzkum byl u všech tří rozhlasových stanic stanoven na relace vysílané v časech 6:00, 7:00, 8:00, 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 a 18:00. U všech stanic tak bylo výběrem vzorku dosaženo pokrytí celého vysílacího dne. Relace byly monitorovány od pondělí 18. 3. 2013 do neděle 24. 3. 2013.

3.1.4 Definování jednotky Jako jednotka analýzy byla stanovena rozhlasová zpráva neboli příspěvek. Zpravodajským příspěvek (zprávou) rozumíme v tomto případě zprávu o určité události, která má jasný začátek a konec. Vzhledem k tomu, že většinu zpravodajských relací všech tří analyzovaných rozhlasových stanic čte pouze jeden moderátor, bylo nutné začátek a konec jednotlivých zpráv určit „změnou aktéra příspěvku“ či dikcí moderátora.

25

3.1.5 Konstrukce kategorií obsahu Konstrukcí kategorií jednotlivých proměnných je jasně stanoveno, kterých kategorií mohou jednotlivé proměnné nabývat. Jak uvádí Trampota a Vojtěchovská (2010), pro toto stanovení je možné využít dvou základních postupů – emergent kódování, kdy nejdříve zkoumáme vzorky a poté vystavíme kategorie zkoumání, nebo takzvané a priori kódování, které stanoví kategorie před samotným sběrem dat. V rámci svého výzkumu jsem zvolila a priori kódování ve dvou proměnných – 1 Lokalita a 2 Hlavní téma. Kategorie jsem stanovila následovně:

1 Lokalita

Kód Vymezení kontextu zprávy 1

Domácí celostátní

2

Domácí regionální

3

Zahraniční

1

Politika

2

Ekonomika

3

Mezinárodní vztahy

4

Justice

5

Zdravotnictví

6

Zaměstnání

7

Náboženství

8

Bezpečnost, kriminalita, neštěstí

9

Kultura, zábava showbusiness

10

Společnost

11

Věda, vzdělání, školství

12

Sport

13

Účelové zpravodajství

2 Hlavní téma

Tab. č. 1: Kódovací kniha Kategorizace byla vystavena tak, aby každá zkoumaná jednotka (zpráva, příspěvek) byla zařaditelná právě do jedné kategorie dané proměnné. Kategorizační

26 systém je podle mého názoru v této podobě reliabilní, tedy ověřitelný jakýmkoliv jiným kódovačem. Do okruhu zpráv Domácí celostátní byly zařazeny veškeré události (zprávy), které se týkají událostí odehrávaných na území České republiky nebo které se České republiky bezprostředně týkaly a mají celostátní charakter. Do této kategorie byly zařazeny i zprávy, které například informovaly o návštěvě určitého místa České republiky zahraniční osobností. Do okruhu zpráv Domácí regionální byly zařazeny vešekeré události (zprávy), které se odehrály na území daného kraje nebo obce v České republice, nebo které se daného kraje či obce v České republice bezprostředně týkaly a nemají celostátní charakter. Do okruhu zpráv Zahraniční byly zařazeny události (zprávy), které se neodehrály na území České republiky, nebo které se České republiky bezprostředně netýkaly. Do této kategorie byly zařazeny i zprávy, které informovaly o návštěvě určitého místa mimo Českou republiku českou osobností. Kategorie proměnné 2 Hlavní téma byly stanoveny následovně: Politika – zprávy, které jsou spjaty s politikou, figurováním politiků a vystoupením politiků Ekonomika – zprávy, které se týkají ekonomiky, peněz Mezinárodní vztahy – zprávy, které se týkají mezinárodních (mezistátních) vztahů, mezinárodních organizací (OSN, NATO, EU, ...) Justice – témata, která se týkají soudců, soudů, soudních procesů a zákonů Zdravotnictví – zprávy, které se týkají zdravotnictví, zdravotních institucí, lékařů, léků a zdravím člověka Zaměstnání – zprávy, které se týkají zaměstnání lidí, zaměstnanosti Náboženství – zprávy, které se týkají náboženství, víry a dalších náboženských symbolů a představitelů (papež) Bezpečnost, kriminalita, neštěstí – zprávy, které se týkají kriminální činnosti, přírodních či jiných katastrof, bezpečnosti státu či lidí

27 Kultura, Zábava, Showbusiness – zprávy, které se týkají kulturních událostí, celebrit a zprávy s důrazem na zábavu, které nemají společenský charakter Společnost – zprávy, které se týkají lidí a společnosti a nejsou zařazeny v jiné kategorii Věda, vzdělání, školství – zprávy, které se týkají vědy, výzkumu, vesmíru a vzdělání, vzdělávání, školství Sport – zprávy spojené se sportovci, sportem jako takovým Účelové zpravodajství – zprávy, které se týkají dopravy, dopravní situace a počasí včetně dopravních relací a relací o počasí, které jsou zaznamenávány jako jedna jednotka. Do této kategorie patří i informace o počasí, které jsou zařazovány před zpravodajskou relaci.

3.2 Analýza zpravodajských relací rádia Impuls V rámci stanoveného vzorku obsahové analýzy bylo ve vysílání Rádia Impuls analyzováno celkem 91 zpravodajských relací, které obsahovaly celkem 642 jednotek (jednotlivých zpráv). Tyto jednotky byly následně rozřazovány do jednotlivých proměnných a jejich kategorií. Procentuální údaje byly pro přehlednost zaokrouhlovány na celá čísla. Pro tento výzkum je první stanovenou proměnnou 1 Lokalita.

1 Lokalita Domácí celostátní Domácí regionální Zahraniční Celkem

počet zpráv 362 146 134 642

v% 56 % 23 % 21 % 100 %

Tabulka č. 2: Proměnná 1 Lokalita u zpravodajských relací Rádia Impuls Z výše uvedené tabulky č. 2 je patrné, že zpravodajské relace rádia Impuls věnovaly největší prostor událostem, které se staly na území České republiky, případně událostem, které se České republiky bezprostředně týkaly. Tento výsledek není nějak překvapivý - Rádio Impuls je česká rozhlasová stanice s celostátním pokrytím a tak je jasné, že informuje posluchače především o událostech celostátního charakteru. Domácím regionálním událostem bylo věnováno 23 % prostoru analyzovaných zpravodajských relací, zahraničním pak 21 %. Dalo by se tak říct, že domácím regionálním událostem věnuje ve zpravodajských relacích Rádio Impuls téměř stejný

28 prostor jako událostem zahraničním. Celkem se ale zpravodajské relace Impulsu věnují převážně událostem domácím (79 %).

2 Hlavní téma Účelové zpravodajství Sport Bezpečnost, kriminalita, neštěstí Politika Kultura, zábava, showbusiness Ekonomika Společnost Zdravotnictví Justice Mezinárodní vztahy Zaměstnání Věda, vzdělání, školství Náboženství Celkem

počet zpráv 165 128 84 64 67 26 21 21 17 17 13 10 9 642

v% 26 % 20 % 13 % 10 % 10 % 4% 3% 3% 3% 3% 2% 2% 1% 100 %

Tabulka č. 3: Proměnná 2 Hlavní téma u zpravodajských relací rádia Impuls Druhou stanovenou proměnnou je 2 Hlavní téma. Jak vyplývá z tabulky č. 3, dominantou zpravodajských relací Impulsu je účelové zpravodajství, které tvoří více než čtvrtinu (26 %) analyzovaných zpravodajských relací. Vzhledem k tomu, že rádio Impuls informuje o počasí vždy před zpravodajskou relací a zpravidla po každé zpravodajské relaci vysílá pořad Doprava 007, je možná prostor věnovaný účelovému zpravodajství přímo ve zpravodajských relacích zbytečně příliš velký. Účelové zpravodajství je nicméně prioritou Rádia Impuls. 19 20 % tvoří zprávy se sportovní tematikou, což je překvapivě vysoké číslo. Je zajímavé, že rádio Impuls dává ve zpravodajství o celých 10 % prostoru více sportu, než politice a kultuře. Vysoký podíl sportovních zpráv je ale dán zřejmě tím, že rádio Impuls pravidelně informuje posluchače o důležitých sportovních utkáních a událostech, především ve večerních zpravodajských relacích. Navíc je rozhlasová stanice mediálním partnerem české hokejové extraligy a fotbalové Gambrinus ligy. Když navíc sečteme procentuální hodnoty zpráv věnovaných účelovému zpravodajství a sportu, dostaneme se na hodnotu 46 %. Zbývajících 54 % prostoru zpravodajských relací Impulsu patří

29 ostatním definovaným oblastem, což je vcelku vyvážený rozsah. Větší přehlednost nabízí následující graf:

Graf č. 1: Proměnná 2 Hlavní téma u zpravodajských relací Rádia Impuls

19

Viz. Příloha č. 1: Rozhovor se šéfredaktorem vysílání Ladislavem Vonzem.

30

3.3 Analýza zpravodajských relací rádia Frekvence 1 V rámci stanoveného vzorku obsahové analýzy bylo ve vysílání rádia Frekvence 1 analyzováno celkem 91 zpravodajských relací, které obsahovaly 615 jednotek (jednotlivých zpráv). Tyto jednotky byly následně rozřazovány do jednotlivých proměnných a jejich kategorií. Procentuální údaje byly i zde pro přehlednost zaokrouhlovány na celá čísla.

1 Lokalita Domácí celostátní Domácí regionální Zahraniční Celkem

počet zpráv 343 137 135 615

v% 56 % 22 % 22 % 100 %

Tabulka č. 4: Proměnná 1 Lokalita u zpravodajských relací rádia Frekvence 1 Z tabulky č. 4 vyplývá, že domácím celostátním událostem věnovalo zpravodajství Frekvence 1 56 % z celkového analyzovaného prostoru. Stejně jako rádio Impuls je i Frekvence 1 česká celoplošná rozhlasová stanice, a tak se dalo očekávat, že dominantou zpravodajských relací budou stejně jako u Impulsu události domácí, celostátního charakteru. Zastoupení domácích regionálních a zahraničních zpráv je na Frekvenci 1 zcela identické. Shodně jako u rádia Impuls jsou tyto údaje překvapivé – dalo by se očekávat, že česká rozhlasová stanice se bude více než zahraničním událostem věnovat událostem lokálního, regionálního charakteru. Šéfredaktorka zpravodajství Ivana Schöffelová navíc uvádí, že zprávy ze zahraničí jsou do zpravodajských relací Frekvence 1 zařazovány spíše ve formě zajímavostí a celkově zahraniční zprávy nezabírají tolik prostoru jako zprávy z domova. 20 Když ale sečteme hodnoty kategorií Domácí celostátní a Domácí regionální vyjde nám, že více než ¾ analyzovaných zpráv se týká domácích událostí.

Viz. Příloha č. 2: Rozhovor se šéfredaktorkou zpravodajství rádia Frekvence 1 Ivanou Schöffelovou. 20

31

2 Hlavní téma Účelové zpravodajství Sport Politika Bezpečnost, kriminalita, neštěstí Kultura, zábava, showbusiness Společnost Zdravotnictví Ekonomika Mezinárodní vztahy Justice Náboženství Zaměstnání Věda, vzdělání, školství Celkem

počet zpráv 166 93 80 73 68 23 21 19 18 18 18 11 7 615

v% 27 % 15 % 13 % 12 % 11 % 4% 3% 3% 3% 3% 3% 2% 1% 100 %

Tabulka č. 5: Proměnná 2 Hlavní téma u zpravodajských relací rádia Frekvence 1 Tabulka č. 5 ukazuje hodnoty proměnné 2 Hlavní téma. Podobně jako rádio Impuls věnuje Frekvence 1 největší prostor účelovému zpravodajství, tedy zprávám z dopravy a o počasí. Údaj je stejně jako u Impulsu odůvodnitelný. Účelové zpravodajství je obecně v rozhlasovém vysílání dominantní a posluchači žádanou složkou celé programové skladby vysílání. Stejně jako Impuls se i Frekvence 1 na tuto oblast zpravodajství zaměřuje. 21 Na druhém místě je s 15 % sport. Sportovnímu zpravodajství je na Frekvenci 1 věnován velký prostor hlavně v dopoledním vysílání, kdy jsou prezentovány výsledky z důležitých sportovních utkání a zápasů. Vcelku vyrovnaně informuje Frekvence 1 posluchače

o

politice,

bezpečnosti,

kriminalitě,

neštěstí

a

kultuře,

zábavě,

showbusinessu. Ostatní tematické celky jsou zastoupeny rovněž (až na oblast vědy, vzdělání a školství) vyrovnaně. Větší přehlednost nabízí graf:

Viz. Příloha č. 2: Rozhovor se šéfredaktorkou zpravodajství rádia Frekvence 1 Ivanou Schöffelovou. 21

32

Graf č. 2: Proměnná 2 Hlavní téma u zpravodajských relací rádia Frekvence 1

3.4 Analýza zpravodajských relací rádia Evropa 2 V rámci stanoveného vzorku obsahové analýzy bylo ve vysílání rádia Evropa 2 analyzováno celkem 65 zpravodajských relací, které celkem obsahovaly 384 jednotek (jednotlivých zpráv). Ve čtvrtek 21. 3. 2013 se nevysílaly zpravodajské relace v 8:00 a 10:00 z technických důvodů. V uvedený den rádio Evropa 2 zprávy v 18:00 programově nevysílá. O víkendu je zpravodajský servis zajištěn pouze od 8:00 do 10:00. Výsledný vzorek je tak o poznání menší, než u ostatních analyzovaných rozhlasových stanic. Náhradní zpravodajské relace nebyly pro tento výzkum stanoveny. I v této analýze byly procentuální údaje pro přehlednost zaokrouhlovány na celá čísla.

1 Lokalita Domácí celostátní Domácí regionální Zahraniční Celkem

počet zpráv 225 104 55 384

v% 59 % 27 % 14 % 100 %

Tabulka č. 6: Proměnná 1 Lokalita u zpravodajských relací rádia Evropa 2

33 Z údajů uvedených v tabulce č. 6 je patrné, že největším procentuálním podílem zpráv Evropy 2 v rámci proměnné 1 Lokalita jsou domácí celostátní zprávy (59 %). Domácím regionálním zprávám věnují zpravodajské relace 27 %, zahraničním pak 14 %. Toto rozložení je z analyzovaných zpravodajských relací všech tří rozhlasových stanic zatím nejlogičtější. Poměrně nízké procento zahraničních zpráv je zřejmě dáno mimo jiné tím, že Evropa 2 nemá na rozdíl od rádia Impuls a Frekvence 1 žádné zahraniční zpravodaje.

2 Hlavní téma Kultura, zábava, showbusiness Účelové zpravodajství Sport Politika Společnost Ekonomika Bezpečnost, kriminalita, neštěstí Zaměstnání Justice Věda, vzdělání, školství Mezinárodní vztahy Náboženství Zdravotnictví Celkem

počet zpráv 101 94 56 24 24 19 14 14 10 10 8 5 5 384

v% 26 % 24 % 15 % 6% 6% 5% 4% 4% 3% 3% 2% 1% 1% 100 %

Tabulka č. 7: Proměnná 2 Hlavní téma u zpravodajských relací rádia Evropa 2 Rádio Evropa 2 je soukromá rozhlasová stanice s cílovou skupinou posluchačů ve věku 12 – 30 let a formátem Contemporary Hit Radio (CHR), a tak se dalo očekávat, že

tematickou

dominantou

zpráv

budou

zprávy

z oblasti

kultury,

zábavy

a showbusinessu. I vedoucí vysílání David Šmíd potvrzuje, že zprávy s prvky infotainmentu jsou ve zpravodajství Evropy 2 jasnou a neskrývanou dominantou. 22 Jak ukazuje tabulka č. 7, zprávám s touto tematikou je věnováno 26 %. I účelové zpravodajství hraje ve zpravodajství Evropy 2 zřejmě velkou roli (24 %). Zbývajících 50 % zpravodajských relací je poměrně tematicky vyvážených. Stejně jako u Impulsu a Frekvence 1 je vcelku vysoký procentuální podíl u sportu

22

Viz. Příloha č. 3: Rozhovor s vedoucím vysílání rádia Evropa 2 David Šmídem.

34 (15 %). Když ale opět sečteme ostatní tematické celky, není tento údaj příliš markantní. Větší přehlednost nabízí následující graf:

Graf č. 3: Proměnná 2 Hlavní téma u zpravodajských relací rádia Evropa 2

35

3.5 Závěr analýzy V počáteční fázi obsahové analýzy byly stanoveny 3 základní výzkumné otázky. Odpovědí na ně jsou data shromážděná v předchozích kapitolách práce, včetně k nim přiřazených komentářů. Konečnou přehlednost celého výzkumu nabízí následující grafy:

Graf č. 4: Komparace zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 dle lokality

Graf č. 5: Komparace zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 dle hlavního tématu

36

Otázka 1: Jaký prostor zaujímaly ve vysílání Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 zprávy z domova a ze zahraničí? Odpověď vyplývá z analýzy zpravodajských relací (jednotlivých zpráv) Rádia Impuls,

Frekvence

1

a

Evropa

2

z hlediska

lokality.

Jak

je

patrné

z Grafu č. 4, všechny 3 analyzované rozhlasové stanice věnují ve zpravodajských relacích zcela jednoznačně největší prostor domácím událostem (celorepublikovým i regionálním dohromady). U Rádia Impuls tvoří zprávy z domova celkem 79 %, Frekvence 1 78 % a Evropy 2 86 %. Všechny tři stanice vysílají celoplošně, je tedy zcela na místě, aby zprávy týkající se České republiky tvořily více než 3/4 zpráv ve zpravodajských relacích. Zprávy ze zahraničí byly v analyzovaných relacích procentuálně zastoupeny následovně: Impuls 21 %, Frekvence 1 22 %, Evropa 2 17 %. Impuls a Frekvence 1 kladou na události ze zahraničí zřejmě podobný důraz, zhruba 1/5 zpráv obou rozhlasových stanic se týká událostí mimo Českou republiku. Zdrojem většiny zpráv jsou zahraniční zpravodajové, jejichž příspěvky jsou do vysílání obou rádií zařazovány pravidelně. Poměrně nízká hodnota u Evropy 2 není dána tím, že by se rádio nevěnovalo událostem ze zahraničí, ale spíše tím, že zprávy týkající se například zahraničního umělce jsou většinou dávány do souvislosti s Českou republikou – například informace o zahraničním zpěvákovi, který vystoupí v Česku, byla podle kódovací knihy zařazována do kategorie Domácí celostátní. Evropa 2 mimo jiné na rozdíl od Rádia Impuls a Frekvence 1 nemá žádné zahraniční zpravodaje. Otázka 2: Jaký prostor zaujímaly ve vysílání Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 domácí celostátní a domácí regionální zprávy? Ve sledovaném vzorku věnovaly všechny tři vybrané stanice jednoznačně největší prostor událostem celostátního charakteru, více než polovinu. To znamená, že více než každá druhá zpráva se nějakým způsobem týkala České republiky – u Rádia Impuls to bylo přesně 56 % domácích celostátních zpráv, Frekvence 1 také 56 % a Evropy 2 dokonce 59 %. Všechny tři hodnoty jsou u zkoumaných stanic podobné. Události z regionů jsou u jednotlivých rozhlasových stanic zastoupeny následovně: Impuls 23 %, Frekvence 1 22 %, Evropa 2 27 %. I tyto údaje jsou poměrně

37 vyrovnané. Impuls i Frekvence 1 má zpravodaje téměř v každém kraji České republiky. Stejně jako příspěvky zahraničních redaktorů jsou i jejich pravidelnou součástí zpravodajské relace. U Evropy 2 je procento domácích regionálních zpráv o něco vyšší, což může souviset s výsledkem zastoupení zahraničních událostí (14 %), který jsem komentovala v odpovědi na Otázku č. 1. Otázka 3: Která témata byla ve zpravodajských relacích Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 dominantní? U Rádia Impuls a Frekvence 1 je zcela dominantním tématem analyzovaných zpravodajských relací účelové zpravodajství, to znamená zprávy o počasí a dopravě. Impuls zprávám s tímto zaměřením věnuje 26 %, Frekvence 1 27 %. Účelové zpravodajství získává obzvlášť u komerčních rozhlasových stanic v posledních letech na oblibě – informace o počasí a dopravě jsou často vyhledávaným a oblíbeným přímým servisem pro posluchače (především řidiče). Rádio Impuls od konce 90. let vysílá speciální dopravní servis Doprava 007. Frekvence 1 zahrnuje zprávy o aktuální dopravní situaci často do zpravodajských relací, v ranním vysílání i do relací o počasí. Dominantním tématem sledovaných sekvencí Evropy 2 jsou zprávy kategorie Kultura, zábava, showbusiness (26 %). Jak jsem již zmínila v předchozích kapitolách, Evropa 2 je hudební stanice se zaměřením na cílovou skupinu od 12 let. Sám vedoucí vysílání David Šmíd výsledky průzkumu potvrzuje tím, že uvádí, že Evropa 2 se orientuje na témata spojená s lifestylem, hudebním showbusinessem a kulturou.

38

Závěr Oblastí zájmu této bakalářské práce bylo zpravodajství. Tematicky se práce zaměřila na rozhlasové zpravodajství, s důrazem na komerční rozhlasové stanice. Důvodem výběru tohoto tématu byla autorčina více než dvouletá praxe v redakci zpravodajství komerčního rádia Evropa 2. Předmětem práce je snaha o srozumitelné definování rozhlasového zpravodajství jako pojmu, vymezení specifik rozhlasového zpravodajství

a rozdílů

mezi

zpravodajstvím

komerčních

a veřejnoprávních

rozhlasových stanic. Záměrem a cílem pak bylo nastínit současnou podobu a strukturu zpravodajství

Rádia

Impuls,

Frekvence

1

a

Evropa

2

-

tří

dlouhodobě

nejposlouchanějších rozhlasových stanic v České republice. Metody užité v práci byly rozhovory se šéfredaktory a vedoucím vysílání daných stanic a kvantitativní obsahová analýza. Posluchač si rozhlasovou stanici vybírá podle svých osobních preferencí, jakými jsou věk, pohlaví, životní styl, jazyk, vzdělání, a samozřejmě i programová nabídka. V České republice vysílají téměř všechny celoplošné rozhlasové stanice zpravodajské relace. Celoplošným rozhlasovým vysíláním se podle zákona 231/2001 Sb. rozumí vysílání, které může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky. Z mého výzkumu vyplývá, že jejich podoba a tematická skladba odráží především zaměření na posluchačskou cílovou skupinu, tedy formát dané rozhlasové stanice. Je důležité také zmínit, že způsob výběru událostí, které jsou do zpravodajských relací zařazeny, je výrazně ovlivněn subjektivním postojem a individualitou redaktora či editora. Z analýzy zpravodajských relací Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 vyplývá, že všechny tři rozhlasové stanice věnují až ¾ celkového prostoru domácím událostem. Zahraniční zpravodajství má spíše minoritní postavení. Události ze zahraničí zařazují rozhlasové stanice do zpravodajství zpravidla tehdy, pokud mají nějakou souvislost s Českou republikou, nebo s událostmi v České republice. Z výsledků analýzy je patrné, že dominantním tématem, na které se vybrané stanice ve zpravodajství zaměřují, je účelové zpravodajství. Aktuální informace o počasí a dopravě jsou v dnešní době oblíbeným a vyhledávaným servisem pro posluchače. Tento poznatek potvrzuje základní přednosti rozhlasového vysílání – operativnost,

39 nepřetržitost a všudypřítomnost. Zpravodajské relace rádia Evropa 2 se dle výzkumu nejvíce zaměřují na kulturní a zábavní témata a zprávy týkající se showbusinessu. Tento trend vyplývá z faktu, že Evropa 2 je hudební rozhlasová stanice s cílovou skupinou od 12 let. Jedním ze základních požadavků zpravodajství v demokratických společnostech jsou požadavky objektivity, nestrannosti a vyváženosti. Na základě svého pozorování mohu konstatovat, že první dva požadavky zpravodajství Impulsu, Frekvence 1 a Evropy 2 splňuje. Požadavek vyváženosti (ve smyslu tematické vyváženosti) je nicméně těžce uchopitelný a definovatelný. Jak jsem již zmínila, komerční rozhlasové stanice si zpravodajství přizpůsobují dle vlastních potřeb s ohledem formát, ekonomické a personální možnosti. Tematická vyváženost zpravodajství dané rozhlasové stanice by se tedy měla posuzovat s přihlédnutím na tato fakta. Zpravodajství Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2 tematicky vyvážené podle mého názoru je. Tato práce nebyla schopna kvůli vymezenému prostoru pojmout charakteristiku zpravodajství veřejnoprávní rozhlasové stanice Český rozhlas. Do budoucna by bylo zajímavé provést komparaci zpravodajských relací vybraných komerčních rozhlasových stanic a veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Summary The area of interest of this thesis was news. Thematically, the work focused on radio broadcasting, with an emphasis on commercial radio stations. The reason for selecting this thematic focus of the author's more than two years' experience in commercial news radio Evropa 2. The subject of the work is the clear definition of radio news as a concept, define the specifics of radio news reporting and differences between commercial and public radio stations. The aim and objective was to outline current form and structure of news radio Impuls, Frekvence 1 and Evropa 2 - three long most listened radio stations in the Czech republic. Methods used in the study were interviews with editors and managers of the broadcasting stations and quantitative content analysis. Aims and objectives of the thesis were met.

40

Použitá literatura Knihy: BOYD, Andrew. Broadcast journalism: techniques of radio and television news. Boston, MA: Elsevier, 2008, p. cm. ISBN 978-024-0810-249. BOYD, Andrew. Příručka pro novináře: zpravodajství v rozhlase a televizi. Překlad Marta Bárová. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky, 1995, 163 s.

BURTON, Graeme. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister, 2001, 390 s. ISBN 80-8594767-6. FRANCÍREK, František. Bakalářská práce: bakalářská práce. Co, jak a proč připravit, zpracovat, napsat a zhodnotit (obhájit). Vyd. 1. Praha: Ingenio et Arti, 2012, 61, 51 s. ISBN 978-8-09052-871-0.

HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS. The broadcast journalism handbook. 2nd ed. Harlow: Longman, 2012. ISBN 978-140-8245-217. JENČA, Imrich. Rozhlasové zpravodajstvo. Bratislava: X Art spol. s.r.o., 2004. ISBN 80969255-0-4. JEŠUTOVÁ, Eva. Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Vyd. 1. Praha: Český rozhlas, 2003, 667 s. ISBN 80-867-6200-9.

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 207 s. ISBN 978-807-3672-874. KONČELÍK, Jakub, Pavel VEČEŘA a Petr ORSÁG. Dějiny českých médií 20. století. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 310, xxxii s. příl. ISBN 978-807-3676-988. MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 106 s. ISBN 80-718-4013-0. MARŠÍK, Josef. Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1999, 60 s.

41

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 3. Překlad Marcel Kabát. Praha: Portál, 2007, 447 s. ISBN 978-807-3673-383.

OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, 263 s. ISBN 978-807-2772-667.

OSVALDOVÁ, Barbora. Zpravodajství v médiích. 2., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 144 s. ISBN 978-802-4618-999. ROZEHNAL, Aleš. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů: Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání) : komentář. Vyd. 2. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, ix, 289 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3576-288. SCHULZ, Winfried. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2., přeprac. vyd. Překlad Barbara Köpplová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004, 149 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, 2. ISBN 80-246-0827-8. STRAHL, Vlastimil. Novinář před mikrofonem: o mluveném slovu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993, 118 s. ISBN 80-706-6800-8. TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3676-834.

TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 191 s. ISBN 80-736-7096-8.

Internetové zdroje: www.impuls.cz www.frekvence 1.cz www.evropa2.cz www.lagardere.cz www.rrtv.cz www.redioprojekt.cz

42

Dokumenty: RADA ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ, Rozhodnutí o udělení licence (Evropa 2). IČ 15891283 Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/licencni-podminky.htm RADA ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ, Rozhodnutí o udělení licence (Impuls). IČ 49241931 Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/licencni-podminky.htm RADA ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ, Rozhodnutí o udělení licence (Frekvence 1). IČ 49240226 Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/licencni-podminky.htm Zákon č. 231 ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-17-kvetna2001-o-provozovani-rozhlasoveho-a-televizniho-vysilani-a-o-zmene-dalsich-zakonu2597.html

43